Koordinační centrum česko-německých výměn mládeže TANDEM Koordinierungszentrum Deutsch-Tschechischer Jugendaustausch TANDEM Sedláčkova 31, CZ – 306 14 Plzeň, Tel.: 00420 / 377 634 753, fax: 00420 / 377 634 752, http://tandem.adam.cz Program „Odmalička – Von klein auf“ Kontaktní osoba: Kateřina Jonášová,
[email protected]
Dokumentace ze semináře „Odmalička – Von klein auf III.“ pro české a německé pedagogy z předškolních zařízení v příhraničních regionech
26. – 28. 3. 2007 v Bad Alexandersbad (SRN)
Tento seminář byl podpořen z prostředků EU v rámci programu INTERREG IIIA
Obsah
Program………………………………………………...………………………………………………… 3 Projektový trh……………………………………………………………………………………………. 5 Odborná akademie sociální pedagogiky Weiden…………………………………………… 5 MŠ „Rosnička“, Hrádek nad Nisou – Donín a MŠ „Birkenhof“, Hartau….……………….. 5 MŠ „Knirpshausen“, Zittau …………………………………………………………………….. 6 Jaroslava Seidlmayer, Furth im Wald a Věra Krumphanzlová, Praha…………………….. 7 Evangelická MŠ Marktredwitz – Lorenzreuth……………………………………………….. 7 MŠ Marienberg………………………………………………………………………………….. 7 Evangelická MŠ Bad Schandau………………………………………………………………. 8 MŠ „Regenbogen“, Rübenau.………………………………………..………........................ 8 MŠ „Wachbergzwerge“, Saupsdorf…………………………………………………………… 8 MŠ Ostrov, Krušnohorská a MŠ „Puppenstübl“, Rittersgrün ........................................... 8 Projekt „Výuka hrou – čeština a slovenština v dolnorakouských MŠ“……………………. 9
Workshop „Výuka cizího jazyka v předškolním věku“………………………………….............. 11 Workshop „Využití divadelních metod pro setkávání českých a německých dětí do 6 let“.. 15 Workshop „Jak dál?“…………………………………………………............................................... 18 Hry k seznámení, warming-upy, rozpočítadla a písničky………………….………………......... 21 Seznam účastníků………………………………………………………………………….……………. 24 Tiráž…………………………………………………………………………………….…………………. 25
Přihlášky Použijte prosím pouze přiložený formulář, najdete ho také na internetových stránkách Tandemu www.tandem.adam.cz v rubrice Programy.
Pojištění Všichni účastníci jsou ze strany Tandemu v rámci semináře pojištěni (nemocenské, úrazové pojištění a pojištění zákonné odpovědnosti).
Jízdné Tandem hradí 50% cestovného. Cesta autem bude proplacena pouze do výše jízdného vlaku ČD 2. třídy, spolujízda vítána.
Ubytování Ubytování je zajištěno ve dvoulůžkových pokojích.
Náklady Příspěvek na seminář, ubytování a stravování činí 700,-Kč. Jeho úhrada proběhne v hotovosti v místě konání akce.
Organizační tým • Hana Bejlková, Tandem Regensburg • Kateřina Jonášová, Tandem Plzeň • Petra Hlavničková, Tandem Plzeň
Tel.: +49 (0) 92 32/ 99 39 0 Fax: +49 (0) 92 32/ 99 39 99 e-mail:
[email protected] www.hvhs-alexandersbad.de
Seminář se bude konat v Ev. Heimvolksschule Markgrafenstr. 34 D- 95680 Bad Alexandersbad
Organizační záležitosti
Hana Bejlková Koordinierungszentrum Deutsch-Tschechischer Jugendaustausch Tandem Maximilianstr. 7, D - 93047 Regensburg Tel.: +49 (0)941 585 57 - 18 Fax: +49 (0)941 585 57 22 E-Mail:
[email protected] http://www.tandem-org.de
Kateřina Jonášová Koordinační centrum česko-německých výměn mládeže Tandem Sedláčkova 31, CZ – 306 14 Plzeň Tel.: +420 377 634 753 Fax: +420 377 634 752 E-Mail:
[email protected] http://tandem.adam.cz
Kontaktujte pracovnice Tandemu:
Máte dotazy?
V případě, že se po potvrzení o účasti nebudete moci akce zúčastnit, informujte nás o tom prosím do 21. března 2007, abychom mohli dát šanci dalším zájemcům.
Nejpozději do 19. března 2007 od nás obdržíte potvrzení o účasti a další informace.
Přihlášky německých účastníků přijímá Tandemu Regensburg. Přihlášky a pozvánky na seminář v německém jazyce najdete na webových stránkách www.tandem-org.de v rubrice Programme.
Přihlášku zašlete poštou, faxem nebo e-mailem na adresu Tandemu Plzeň. Uzávěrka přihlášek je ve středu 14. března 2007.
Koordinierungszentrum Deutsch-Tschechischer Jugendaustausch
Ev. Heimvolkshochschule Bad Alexandersbad, Německo
26.-28. března 2007
Výměna zkušeností pro české a německé pedagogy z předškolních zařízení z příhraničních regionů
Odmalička Von klein auf… III
Koordinační centrum česko-německých výměn mládeže
Pro koncepci semináře je důležitý co možná nejširší okruh účastníků. Z tohoto důvodu se semináře může účastnit vždy jeden zástupce z jednoho zařízení.
Seminář je určen pedagogickým pracovníkům předškolních zařízení z česko-německé příhraniční oblasti, kteří se aktivně podílejí na přeshraničních výměnách.
Cílová skupina
Seminář „Odmalička… / Von klein auf…III.“ navazuje na semináře z let 2004 a 2006. Aktivním organizátorům projektů nabízí výměnu zkušeností a seznámení se s možnostmi podpory českoněmeckých projektů a různými způsoby realizace projektů v předškolní oblasti.
V roce 2004 byla vypracována studie „Nové cesty v příhraniční spolupráci“, která mapuje probíhající česko-německé projekty. Ve stejném roce se také uskutečnil první informační seminář pro vychovatelky a ředitelky MŠ. Pravidelná a intenzivní setkávání českých a německých dětí do 6 let představují důležitý krok pro další vývoj česko-německých vztahů.
V rámci tohoto projektu chce Tandem podporovat setkávání českých a německých dětí do 6 let a výměnu zkušeností pedagogických pracovnic v českých a německých předškolních zařízeních.
Koordinační centrum česko-německých výměn mládeže Tandem získalo prostředky od Nadace Roberta Bosche na přímou podporu českoněmeckých projektů v předškolní oblasti a od 1. března 2006 mohl Tandem zahájit projekt „Odmalička…“.
Pozvánka
workshop
09.00
19:30
18.30
workshop
14.00
projektový trh zúčastněných zařízení (2. část) + burza používaných materiálů a publikací (prosíme, přivezte s sebou materiály, které používáte)
večeře
využití divadelních metod pro setkávání českých a německých dětí do 6 let referent: p. Michal Ston
oběd
12.00
výuka cizího jazyka v předškolním věku referentka: pí. Jaroslava Seidlmeyer
snídaně
08.00
úterý, 27. března 2007
projektový trh zúčastněných zařízení (1. část) a neformální večer
19.30
projektu
večeře
představení Tandemu a „Odmalička – Von klein auf“
vzájemné představení účastníků
uvítání, uvedení do tématu
18.30
15.30
do 15.00 příjezd
pondělí, 26. března 2007
Předběžné body programu
odjezd
oběd
společné vyhodnocení semináře
pracovní skupinky A jak to bude dál? Další vývoj vlastních projektů
snídaně
Po celou dobu akce bude zajištěno tlumočení!
Během semináře budou rovněž k dispozici informační materiály a tipy k česko-německým výměnám. Těšíme se i na Vaše materiály.
Během semináře (a samozřejmě i po něm) Vám budeme k dispozici.
Sami víte nejlépe, s jakými problémy se setkáváte, na které otázky potřebujete odpovědět a s čím poradit. Pomozte nám prosím při sestavování dalšího programu semináře a zašlete nám své náměty. Děkujeme.
Další informace k programu:
12.30
09.00
08.00
středa, 28. března 2007
PROJEKTOVÝ TRH Odborná akademie sociální pedagogiky Weiden (Katharina Robl a Andrea Lang)
studium na naší škole trvá celkem 5 let v prvních dvou letech absolvují studenti dvě praxe: první rok v mateřské škole, druhý rok v nějaké jiné instituci (jesle, mládežnická organizace, práce s postiženými atd.) po dvou letech složí studenti pečovatelskou zkoušku a teprve potom začíná vlastní odborná akademie, studium na ní trvá následující tři roky nyní začíná teoretická část studia doplněná blokovými praxemi v pátém ročníku se koná opět celoroční praxe po absolvování školy se student stává „Erzieherin“ (pozn. doslovně přeloženo vychovatelkou, učitelky v MŠ v Bavorsku mohou být buď Erzieherin – učitelka, která vede třídu, nebo Kinderpflegerin – pečovatelka, ta neurčuje obsah výuky) devět studentek odborné akademie sociální pedagogiky absolvovalo v listopadu 2006 dvoutýdenní praxi v českých mateřských školách v Chebu, tato zkušenost byla velmi pozitivně hodnocena
MŠ „Rosnička“, Hrádek nad Nisou – Donín (Hana Valecká) a MŠ „Birkenhof“, Hartau (Sabine Rapat)
MŠ v Hrádku má dvě třídy, navštěvuje je přes 50 dětí MŠ v Hrádku intenzivně spolupracuje s MŠ „Birkenhof“ z Hartau na začátku spolupráce se děti setkávaly jedenkrát měsíčně, od roku 2006 dochází k setkávání dětí jednou za dva týdny díky programu „Odmalička - Von klein auf“ je možné realizovat také celodenní akce tento rok plánujeme větší zapojení rodičů výhodou je krátká vzdálenost mezi oběma zařízeními: rodiče přivezou děti na okraj Hrádku, pak pokračují společně s učitelkami 5 minut pěšky na státní hranici a pak dalších 5 minut do Hartau MŠ „Birkenhof“ navštěvuje celkem 35 dětí blízkost hranice působí velmi pozitivně na aktivity mateřské školy, přes hranici se je možné dostat pěšky a nevznikají při tom tedy žádné náklady na dopravu finance z prostředků Roberta Bosche umožňují realizaci neobyčejných projektů (např. celodenních výletů) a zintenzivnění kontaktů, tím je zajištěn dlouhodobý vliv setkávání máme také kontakt s dílnou PONTES „Naši sousedé a jejich jazyk“ a tamní stejnojmennou pracovní skupinou, která má k dispozici velmi dobrou sbírku materiálů, např. „Kufr plný her a materiálů k osvojení si sousedního jazyka“
Diskuse: setkání se účastní na německé straně vždy nejstarší děti, jejich počet se pohybuje mezi osmi až deseti dětmi na jedno setkání, děti s sebou mají dětský cestovní pas a rodiče musí uzavřít pojištění cestovních výloh pro cestu dítěte do zahraničí v české mateřské škole je celkem 16 dětí, které vlastní cestovní pas a střídají se v účasti na setkávání (cestovní pas je základní podmínkou k účasti na přeshraničních aktivitách), není třeba žádné zvláštní povolení pro přechod hranice se třídou dětí z předškolního zařízení pravidelná setkání začínají kolem 9 hod a končí v 11:30 je velmi důležité, aby mezi českými a německým kolegyněmi panovala shoda a porozumění, pokud tomu tak je, nehrají jazykové bariéry příliš zásadní roli 5
občas pomáhají s porozuměním a tlumočením rodiče, v německé školce vyučuje jedna maminka pro zájemce jednou týdně češtinu, výuka jazyka vak není naším hlavním cílem aktivity a hry se řídí podle hostitelské školky, tím dochází k velmi živé výměně zkušeností, co se metod týče od začátku byla snaha rozdělovat děti do smíšených skupin, postupem času se to pro děti stalo samozřejmostí, komunikace se uskutečňuje pomocí mimiky a gestiky časem se ukázalo, že téma jednotlivých setkání není vůbec tak důležité a že děti si chtějí především hrát proces porozumění sobě samému, ke kterému děti prostřednictvím setkávání směřují, je nesmírně cenný
MŠ „Knirpshausen“, Zittau (Antje Wunderlich)
jedná se o rodičovskou iniciativu, která existuje již více než deset let MŠ navštěvuje přibližně 80 dětí od roku 1998 má školka partnerství s MŠ „Beruška“ z Hrádku nad Nisou, která je vzdálena jen 5 km podnět k přeshraniční spolupráci vyšel od některých rodičů, kteří si přáli, aby jejich děti vyrůstaly vícejazyčně k setkáním dochází každý týden, ve středu přijíždí maximálně 8 českých dětí do německé MŠ a ve stejný týden ve čtvrtek jede max. 8 německých dětí do Hrádku nad Nisou cesty zajišťuje autobusová společnost, děti jezdí sami s řidičem, kterého již velmi dobře znají setkání se konají dopoledne, po obědě v partnerském zařízení následuje cesta domů jazyk je vyučován hrou, důležitou roli hraje vzájemné poznávání na začátku probíhala setkání jinak než dnes: jednou týdně probíhaly vzájemné návštěvy současně, což se pro navázání kontaktu ukázalo jako nevhodné již několik let dochází do MŠ jednou týdně česká rodilá mluvčí, která dětem umožňuje osvojení základů češtiny; a protože dříve pracovala v MŠ v Hrádku nad Nisou, umí se dobře vžít do potřeb dětí
6
nabízíme také češtinu vyučovanou německou a českou učitelkou, ta je určena pro děti, které nejezdí do Hrádku vrcholem našeho setkávání je společný týdenní pobyt v Krkonoších, který byl v roce 2006 spolufinancován Nadací Roberta Bosche v rámci programu „Odmalička - Von klein auf“ do Krkonoš jezdí 30 německých a všechny české děti (česká mateřská škola tou dobou nefunguje) během společného týdne probíhají jak společné, tak oddělené aktivity v Zittau a okolí jsou základní školy a gymnázia, která nabízí výuku češtiny, takže základní jazykové znalosti dětí mohou být dále rozvíjeny
Jaroslava Seidlmayer, Furth im Wald Věra Krumphanzlová, Praha
Jaroslava Seidlmayer žije již 30 let v Německu a věnuje se několik let výuce jazyka v raném věku tři roky vyučovala češtinu v mateřské škole ve Furth im Wald, tento projekt vznikl z iniciativy rodičů, byl však v loňském roce přerušen momentálně vyučuje paní Seidlmayer v mateřské škole v Haderstadl (cca. 20 km od českých hranic) rozhodující je vstřícnost vedení předškolního zařízení a rodičů, kteří děti motivují učit se jazyk sousední země v oblasti výuky jazyka v raném věku stále chybí zkušenosti i materiály na výuku; osoby, které se v této věci angažují, o sobě navzájem často nevědí; vítám proto, že program „Odmalička – Von klein auf“ tyto multiplikátory systematicky propojuje paní Seidlmayer se pokouší najít cesty, jak by se mohla výuka jazyka v raném věku jednotlivým pedagogům ulehčit a obecně podpořit
Evangelická MŠ Marktredwitz – Lorenzreuth (Elisabeth Reim)
mateřská škola vesnického typu s ca. 20 dětmi, která zatím nemá partnera pro přeshraniční spolupráci (pozn. redakce – mezitím se podařilo díky kontaktní burze programu „Odmalička – Von klein auf“ navázat kontakt s MŠ v Libé) rodiče jsou k chystanému projektu velmi vstřícní a podporují záměry vedení školky
MŠ Marienberg (Ina Magener)
MŠ navštěvuje 25 dětí informační den programu „Odmalička – Von klein auf“ 24. 11. 2006 v Marienbergu (Sasko) vzbudil zájem o poznávání českého jazyka a spolupráci s českou mateřskou školou zřizovatel „Kinderwelt Erzgebirge e.V.“ (pod tohoto zřizovatele spadá také mateřská škola v Rübenau) je k myšlence přeshraniční spolupráce vstřícný a podporuje v ní mateřské školy, např. umožněním účasti pedagogů na semináři, zřizovatelovým přáním je také zavést výuku češtiny v základní škole od ledna má MŠ kontakt s městskou mateřskou školou v Chomutově obě zařízení od sebe dělí vzdálenost asi 45 km, ale zřizovatel vlastní mikrobus, který je možné využít k cestám do Čech projekt vzbudil i u rodičů dětí velký zájem přestože jsou ve velikosti obou MŠ nemalé rozdíly (školka v Chomutově má přes 1000 dětí), je na německé straně zájem o navázání bližšího kontaktu a hledání cest možné spolupráce, tzn. velikost zařízení nehraje v tomto případě rozhodující roli 7
Evangelická MŠ Bad Schandau (Maria Meister)
MŠ leží 7 km od hranice s ČR a má kapacitu 30 dětí od září 2006 navštěvuje MŠ také jedno dítě z Děčína, jsou s tím obrovské problémy s financováním, rodiče musí sami zaplatit všechny příspěvky (rodičovskou, obecní i zemskou část) v lednu 2006 telefonovala matka jednoho dítěte z mateřské školy v Polevsku a ptala se na možnost případné spolupráce předškolních zařízení k prvnímu setkání s ředitelkou české MŠ a zmíněné maminky došlo v rámci informačního dne programu „Odmalička – Von klein auf“ 23. 1. 2007 v Děčíně na začátku jsme měli obavy kvůli vzdálenosti, která představuje téměř 50 km v roce 2007 plánujeme první setkání dětí, české děti chceme pozvat např. na farní slavnost do Bad Schandau
MŠ „Regenbogen“, Rübenau (Hana Komrska Wiedler)
MŠ leží 9 km od českých hranic, navštěvuje ji asi 50 dětí (mezi nimi jsou započítány také děti ze školní družiny) od května 2007 navštěvují MŠ také dvě české děti, které v prosinci přijely na zkušební návštěvu, zájem českých rodičů je velký od prosince 2006 probíhá v MŠ výuka českého jazyka, české děti mají být do výuky integrovány, aby došlo k oboustrannému obohacování projekt se nachází v počáteční fázi, hlavní iniciativa vzešla od německých rodičů, kteří chtějí, aby se jejich děti učily česky výuka češtiny není zvlášť zpoplatněna
MŠ „Wachbergzwerge“, Saupsdorf (Regina Große, Manuela Petzold)
již dva roky funguje spolupráce s MŠ z Dolní Poustevny; iniciativa vzešla od obchodního ředitele Německého červeného kříže (zřizovatel MŠ „Wachbergzwerge“), který chtěl navázat kontakt v Čechách nemáme žádný problém s cestováním, protože MŠ může využít mikrobus zřizovatele na počátku se uskutečnilo několik setkání pedagogických pracovníků, na kterých byl naplánován průběh setkávání dětí první setkání byla věnována společnému slavení svátků a tradic, abychom poznali kulturu sousední země; ukázalo se ale, že to dětem nestačí, protože si chtějí spolu především hrát k setkání dětí dochází přibližně jednou za měsíc vznikla dokonce malá dětská přátelství, ta však skončila poté, co děti přešly na ZŠ, protože ZŠ nemá rozvinutou spolupráci s českou ZŠ německá MŠ bere s sebou na setkání do Čech stále tytéž děti, z partnerské MŠ přijíždějí vždy jiné děti, což je velmi náročné jak pro německé děti, tak pro učitelky
MŠ Ostrov, Krušnohorská (Dagmar Krajičková, Jana Šafratová) a MŠ „Puppenstübl“, Rittersgrün (Peter Zwanzig)
v české MŠ probíhá dvakrát týdně 30-timinutová výuka německého jazyka česko-německý projekt existuje od prosince 2006, k navázání kontaktu došlo v rámci informačního dne programu „Odmalička – Von klein auf“ 24. 11. 2006 v saském Marienbergu
8
na přeshraniční spolupráci se podílí tři předškolní zařízení (Ostrov, Rittersgrün a Johanngeorgenstadt) první setkání pedagogů proběhlo v prosinci 2006 v Ostrově, vzájemně jsme si sdělili nápady a očekávání a v návaznosti na ně naplánovali společné akce v roce 2007 k prvnímu setkání dětí došlo v lednu 2007; děti z obou německých školek byly pozvány na návštěvu na týdenní školku v přírodě českých dětí (tento pobyt je každoročně součástí programu ostrovské MŠ) české děti se pokusily, protože se učí německy, o jednoduchou komunikaci s německými dětmi, např. je v jejich mateřštině pozdravily na každý měsíc roku je naplánováno alespoň jedno setkání (společné slavení svátků, poznávání tradic, kratší výlety) rodiče německých dětí jsou z možnosti přeshraniční spolupráce nadšeni, např. v lednu přivezli své děti auty na návštěvu do Čech němečtí rodiče by rádi navázali kontakt s rodiči českých dětí, ke společnému slavení svátků i výměně zkušeností v plánu jsou další česko-německé aktivity, nyní uvažujeme o české praktikantce a hledáme možnosti financování jejího pobytu rádi bychom rozvinuly také spolupráci s dalšími zařízeními
Projekt „Výuka hrou – čeština a slovenština v dolnorakouských MŠ“ (Viera Vloetová, Vanda Homerová, Lucie Glosová, Petra Chadimová)
jedná se o evropský jazykový projekt, který byl iniciován vládou Dolního Rakouska základní myšlenkou projektu je hravé učení cizího jazyka projekt funguje od roku 2004 a je financován vládou Dolního Rakouska a z prostředků EU v rámci iniciativy Interreg IIIA 15 Češek a Slovenek vyučuje každá v pěti dolnorakouských školkách češtinu nebo slovenštinu (každý den v jiné MŠ); v některých MŠ se výuky účastní více skupin dětí cílem projektu je seznámit děti prostřednictvím her s češtinou / slovenštinou a překonat případné bariéry a předsudky nebo je vůbec nenechat vzniknout díky tomu, že se jedná o evropský projekt, nemusí mít učitelky jazyků pracovní povolení jednou měsíčně se zúčastněné učitelky setkávají, aby si vyměnily zkušenosti a materiály pro výuku, tato setkání jsou doplněna pestrou nabídkou dalších vzdělávacích aktivit na začátku projektu nebyl učitelkám k dispozici žádný metodický materiál, vše vzniklo až v průběhu ze strany učitelek je velký zájem o intenzivní výměnu zkušeností s ostatními multiplikátory, kteří se věnují výuce jazyka v předškolním věku
Uspořádání hodiny slověnštiny (Viera Vloetova) vyučovací jednotka začíná vždy ranním kruhem po přivítání následuje tematický blok (slovní zásoba k danému tématu, tématu se věnujeme vždy tři až čtyři týdny); při tom se snažím prostřednictvím rituálů, triků, schovávaček apod. stále vytvářet napětí, aby byla stále znovu vzbuzována pozornost dětí během tematického bloku mluvím na děti střídavě v obou jazycích používám řadu interaktivních prvků, např. skládačky, písničky, říkadla, krátké básně apod. probranou slovní zásobu každý týden opakujeme a integrujeme do nových témat po tematickém bloku si mohou děti vybrat některou z nabízených her
9
při hraní hovořím zpravidla slovensky, jedině v případě, že je to pro porozumění nevyhnutelné, vysvětluji pravidla v němčině kladu velký důraz na to, aby děti poznaly a vnímaly melodii řeči a přijaly ji
10
WORKSHOP „VÝUKA CIZÍHO JAZYKA V PŘEDŠKOLNÍM VĚKU“ Referentka: Jaroslava Seidlmayer Účastníci semináře dostali složku pracovních listů pro inspiraci či využití pro výuku češtiny nebo němčiny v předškolních zařízeních – pracovní titul „Malá čeština“ – pracovní listy mohou používat i české děti pro rozvoj mateřského jazyka. Motto učitele cizích jazyků vyjádřila v knížce Viery Vloetové její kolegyně Otílie Fliegerová: „A nezapomeňte, že naším úkolem je naučit a pobavit, ne zmást a odradit.“
Proč vyučovat češtinu nebo němčinu v mateřské škole?
V dnešním světě roste význam ovládání jazyků. Čím dříve se s výukou jazyka začne, tím lépe. Vedené vyučování cizího jazyka přispívá u dětí k pozitivnímu vývoji mateřského jazyka. Je dokázáno, že děti, které se v předškolním věku učily cizí jazyk, se lépe koncentrují ve škole, jsou úspěšnější při školním vyučování. Ideální je začít s vyučováním mezi 3. a 4. rokem, u dětí se v tomto věku významně rozvíjí hudební sluch. S dětmi se proto začíná s vyučováním základů hudební výchovy v předškolním věku – rozeznávání tónů, vnímání zvuků, základy rytmiky. Toto je třeba využít při vyučování cizího jazyka – podporujeme tak nejen hudební vnímání dětí, ale také jazykový cit a vývoj slovní zásoby. Jazyk není jen dorozumívací prostředek, v jazyce je zakódován kulturní vývoj celého národa, který tím jazykem mluví. Karel Čapek: „Tisíciletá minulost protéká každým slovem. Děláme něco velkolepě starého a historického, když mluvíme česky.“ Tím, že se učíme cizí jazyk, poznáváme i kulturu daného národa. V Evropě existuje celkem 255 různých jazyků, 60 jazyků se používá jen v oblasti Kavkazu. Německy mluví v Evropě asi 90 milionů lidí, česky mluví asi 10 milionů, slovensky 5 miliónů. EU se zasazuje o výuku různorodých jazyků – k zachování tradice, kulturní rozmanitosti a práva lidí na sebeurčení. Angličtina je jazyk, který ovládá svět, nabízí se proto, aby se děti učily již od raného věku. Já jsem toho názoru, že se děti v příhraničních regionech mají učit především jazyk svého souseda. Podél bavorské hranice, která byla dlouhou dobu neprodyšně uzavřena železnou oponou, teď roste zájem o výuku češtiny - nemáme však dostatek učitelů, ani dobrý učební materiál, takže každého, kdo se do výuky češtiny pouští, čeká opravdové dobrodružství. Každý se s tím vypořádává po svém, je velmi důležité, abychom měli příležitost k výměně zkušeností. Jako další jazyk by se děti měly učit od druhé, třetí, nejpozději čtvrté třídy jazyk, kterým se domluví v Evropě, tedy angličtinu. Jazykové centrum se u bilingvně rozvíjených lidí vyvíjí lépe a rychleji než u jednojazyčných dětí – tito jedinci se snáze učí další cizí jazyky. Znám příklady lidí, kteří vyrostli dvojjazyčně a kteří jsou schopni si osvojit více než 10 jazyků. V mateřském jazyce dochází k nejintenzivnějšímu řečovému vývoji mezi třetím a čtvrtým rokem; když se dítě v této době začne setkávat s cizím jazykem, mozek tento cizí jazyk implantuje do téhož jazykového centra, které používá pro mateřštinu. Když k setkání s cizím jazykem dojde později, vytváří se v mozku centra dvě a mezi nimi je pak třeba vybudovat umělé spoje. Děti z bilingvních rodin se domluví oběma jazyky, nejsou ale schopni překládat, techniku překladu či tlumočení si musí později osvojit. 11
„Čeština, a co to je?“
„Tschechisch, was ist das?“ – první otázka dětí při výuce češtiny. Úkolem učitele je vysvětlit dětem, že existují i jiné jazyky než jejich mateřština, které používají jiná slova pro označení týchž věcí, zprostředkovat toto poznání jako hru. Je dobré dětem ve výuce dokázat, že už něco česky umí, procvičujeme slova znějící podobně v češtině a v němčině: banán, bagr, fotoaparát, film, auto, citron, autobus, traktor, lokomotiva, mobil, baterie, kaštan, brýle, čokoláda – při tom trénujeme formulace „Co je to?“, „To je...“ (věci na hodině fyzicky přítomné, schované v pytlíku – postupně vytahujeme, ukazujeme dětem, tento pytlík nosím s sebou, dokud to děti neovládají – pak se na těchto předmětech učíme např. barvy). Podobně jsem dětem tvrdila, že i bavorské slepice mluví česky, že říkají „Kokokokodák, kam mám to vajíčko dát?“. Děti mi nevěřily, ale na příští hodině vyprávěly o tom, jak slyšely, že slepice opravdu říkaly: „Kokokokodák, kam mám to vajíčko dát?“
K metodám výuky jazyka v raném věku:
Učit se jazyk znamená strukturovat a tyto struktury spojovat, poznávat slova. Malé děti mají silnou vnitřní motivaci učit se relativně těžká slova: ještěrka, prsty, krk, pampeliška. Pokud i jednoduchá slova spojíme do nějakých rýmů, říkaček nebo písniček, děti je vnímají jako celky. Při spojení s rytmem či melodií je to pro ně velmi motivující. Například napodobování řeči ptáků: Jde hejno husí - husa, houser, housata, a housata říkají: „My jsme malé panenky, my jsme malé panenky.“ A stará husa na to řekne: „My jsme také byly, my jsme také byly!“ A houser: „Ale dávno, ale dávno.“ Děti si ve skutečnosti mohou ověřit, že štěbetání hus zní opravdu podobně, a tak se jim to krásně zafixuje. Děti se musí učit aktivně, jsou velmi vnímavé pro sluchové vjemy, rychle jim porozumí. Proto je velmi vhodné používat ve výuce jednoduché písničky (např. Kočka leze dírou na melodii Alle meine Entchen). Písničky jsou vlastně malé příběhy, podpořené melodií, děti si slova písniček velmi rychle zapamatují. Je nesmírně důležité, aby děti zapojily všechny smysly, velmi vhodné je zařadit nejen melodii, rytmus, opakování, ale také pohyb – didaktické hry by měly podněcovat všechny smysly dětí. Postupovat vždy od jednoduchého ke složitějšímu. Je důležité, aby děti vnímaly rytmus slov, k tomu slouží vytleskávání počtu slabik. S dětmi hrajeme následující hru: připravím hromadu předmětů a třídíme je s dětmi podle počtu slabik. Tak lze u dítěte docílit vnímání rytmu. U dítěte je třeba vzbudit vnitřní motivaci – na pozornost a motivaci působí pozitivně určité napětí, moment překvapení (krabice, sáčky, tašky, do kterých schováme pomůcky). Při vyučování jazyka se cvičí i paměť dětí. 12
Učení písniček – na hezkou, jednoduchou melodii lze použít různé texty – inspirovala jsem se z materiálů pro jazykovou animaci od Tandemu, naší nejoblíbenější písničkou je Hlava-ramena-kolena-paty. Varianty jsou uvedeny v pracovních listech. Podobný úspěch jsem slavila s melodií „Medvěd tančí, při tom bručí“, varianty: „Měl jsem myšku, tanečnici“, „Klaun dup, dupe, přitom tleská“. Děti rádi používají rytmické nástroje, dřívka, vařečky apod. pro hudební doprovod písní. Přirozeností dětí je ukazovat, že něco umí, proto rády opakují texty, které se již naučily.
Praktické tipy pro výuku jazyka v mateřské škole:
Zvonění na zvoneček výborně funguje na ztišení dětí. Děti by se měly velmi rychle naučit „ahoj“, „dobrý den“, „na shledanou“. Ve výuce jazyka v raném věku je třeba používat slovní zásobu, která reflektuje vývoj dítěte, jeho vnímání, rozvíjí jej. Okruhy slovní zásoby jsou obsažené v minimu školní zralosti. Zapojení všech základních témat pro předškolní děti umožňuje koloběh roku. Každá hodina by měla mít pevnou strukturu – pozdravení, uvítání, zpívání písničky, využijeme zklidnění dětí – naučíme je novou slovní zásobu, procvičíme ji, zahrajeme si nějakou hru, zopakujeme to, co jsme se naučili v minulých hodinách, písnička a rozloučení. Kromě pevného rytmu je třeba, aby hodina měla určitou dynamiku → používat triky na udržení a stálé vzbuzování pozornosti. Mám zkušenost, že děti ztichnou, pokud začnu mluvit tišeji. Je třeba neponechat nic náhodě, hodinu si pečlivě připravit, vše musí směřovat k cíli hodiny. Zároveň je dobré mít v kapse dvě až tři věci, které mohu použít, když hodina neběží tak, jak jsem plánovala. Důležité je, aby výuku podporovali rodiče - někteří rodiče se účastní výuky, učí se s dětmi, mohou s nimi dělat „domácí úkoly“, tj. dále pracovat s rozdaným materiálem. Učební materiál, který děti dostávají, je koncipován tak, aby s ním mohly dále samy pracovat doma. Na první hodině dostanou žáčci pořadač, do kterého si zakládají fotokopie. Z každé hodiny si odnáší alespoň jeden pracovní list, často žádají i o kopii pro sourozence. Vždy mám připravené sladké odměny pro děti, které dostanou na konci hodiny – děti mají ke sladkostem slovní zásobu, využívají znalost barev, výrazy „prosím“ a „děkuji“. Do každé hodiny přijdu s velkými taškami, košem, pytlem a bednou – tam je skrytá slovní zásoba k tématu, když téma s dětmi dokončíme, vracíme s dětmi předměty do tašek, pytlů nebo košů – děti říkají „šup tam“. Pak můžeme pokračovat s dalšími činnostmi. Při výuce sedíme v kruhu na zemi na poštářcích ve tvaru a barvě slunce (projekt ve Furth im Waldu se nazýval “Projekt Sonne“). Používám také loutky jako své asistenty ve výuce – např. ve Furth im Waldu populárního draka, drak mluví česky – několik hodin nás doprovází drak, poté ho nahradí kašpárek, Máňa, klaun. Při výuce je důležité odhadnout, co bude dělat problémy – při pojmenování zvířátek je např. potřeba vysvětlit rozdíl mezi zajícem a králíkem – to je moment, kdy výuka cizího jazyka přispívá k rozvoji mateřského jazyka.
13
Setkávání českých a německých dětí
Jazyková výuka dostává novou dimenzi setkáváním českých a německých dětí – tato setkání vnímám jako nadstavbu jazykové výuky, děti si ověřují češtinu na komunikaci se stejně starými rodilými mluvčími. MŠ ve Furth im Wald, kde jsem několik let vyučovala češtinu, spolupracuje s MŠ v Poběžovicích – společně jsme slavili masopust, jeli na výlet do české zoologické zahrady v Plzni a do německé zoologické zahrady do Bavorského lesa, grilovali jsme spolu buřty, pouštěli draky, zapojili rodiče, společné dětské vystoupení s písničkami. Mým snem je vytvořit česko-německý soubor dětí a rodičů, který by společně pravidelně zpíval.
Několik myšlenek z odpolední diskuze k témuž tématu:
Výuka jazyka v raném věku probíhá především díky nadšení jednotlivců. Neexistuje kvalitní metodický materiál, materiálu pro výuku češtiny je velmi málo. Jednotlivci, kteří se chtějí věnovat opravdu kvalitní výuce jazyka, by měli mít možnost intenzivní výměny zkušeností, otevřeného diskusního fóra. Velký zájem by byl o seminář zaměřený pouze na jazykovou výuku v předškolních zařízeních. Současné vědecké výzkumy a nové pedagogické teorie přináší nejen nové pohledy, ale také další problémy či otázky: „Je správné chtít po dětech v předškolním věku, aby zkoušely mluvit v cizím jazyce? Mají po učitelce opakovat slova? Nebo pouze naslouchat melodii řeči?“, „Je vůbec správné klást dětem otázky? Děti se přece mají učit používáním, ne otázkami...“ Pro hudební doprovod se někdy lépe než dřívka nebo vařečky hodí dřevěné knoflíky – jejich používání vyžaduje od dětí jemnější motoriku a mají jemnější zvuk.
14
WORKSHOP „VYUŽITÍ DIVADELNÍCH METOD PRO SETKÁVÁNÍ ČESKÝCH A NĚMECKÝCH DĚTÍ DO 6 LET “ Rerefent: Michal Ston
Úvod – divadlo a jeho principy
slovo „divadlo“ přeneseně znamená vstup do jiné reality, nemusí se nutně jednat o klasické kamenné divadlo v divadle se odehrává drama (z řeckého slova drán = jednat), jehož základní součástí je nevšední, dramatická situace osoby, které jsou součástí dramatické situace, musí být v určitém vztahu, v němž je zakotven konflikt nutnost řešit vzniklý konflikt vede k jednání, které ztvárňují herci když jdeme na divadlo, jsme si vědomi jisté dohody neboli konvence, která začne fungovat: víme, že děj, který se před námi odehrává, představuje nevšední, vymyšlený život tímto způsobem v nás vzniká jisté napětí mezi skutečností a fikcí, protože víme, že situace není reálná, ale zároveň ji přijímáme jako něco opravdového každé drama má v sobě obsažené nějaké poselství, které nám chce režisér předat při divadle vidíme napodobení života (tzv. mimesis), nikoli jeho kopii situace, které normálně zažíváme, jsou v divadelní podobě zesíleny divadlo by nám mělo přinést katarzi – jedná se nejen o citovou očistu, ale o zásah celého člověka rozdělení prostoru na jeviště a hlediště není závazné; snaha vtáhnout diváka do děje a oba světy propojit je účelem a zároveň principem dramatické výchovy (= všichni jsou součástí dramatu, tj. dramatickými osobami i diváky) drama musí mít určitou stavbu, tzv. dramatický oblouk, který má pět částí: 1) expozice – seznámení se s prostředím, postavami, jejich vztahem 2) kolize – dojde ke konfliktu 3) krize – konflikt dostupuje vrcholu 4) peripetie – zvrat („blesk z čistého nebe“) 5) katastrofa – rozuzlení všech střetnutí, vyvrcholení; konec, který by v nás měl vyvolat pocit, že jsme zažili něco nevšedního hra je dobrovolná činnost, která dělá dramatickou výchovu tím, čím je; hra má cíl v sobě samé a je provázena pocitem radosti, napětí, vědomím jiného bytí než všední život
15
Metody dramatické výchovy na příkladu příběhu o malé loupežnici Ronje (na motivy knihy Astrid Lindgrenové „Ronja, dcera loupežníka“)
začátek o zavřít oči, představit si les, po probuzení se stanou z dětí loupežníci o důležité je nezapomenout na „převtělení“ na konci příběhu – po opětovném usnutí a probuzení se stanou z loupežníků opět děti! narativní divadlo o rozcvičení těla, hlavy, hlasu, fantazie o děti se prochází po místnosti, každé samo za sebe, reagují na pokyny vedoucího pantomima (bez mluvení) o možné je např. rozdělení děti do dvou skupin, které ještě nejsou mezi sebou v akci o děti můžou ukázat i negativní pocity, protože v dané situaci jsou např. loupežníky (uvědomění si, že city a pocity nejsou pouze pozitivní, je důležitým prvkem divadla) využití rekvizit a fiktivní řeči o např. použití klacíků jako postav, které spolu komunikují o fiktivní řeč umožňuje dorozumění se nezávisle na rodné řeči princip znakovosti o pro představení si různých situací stačí použít dostupné pomůcky, např. dvě lana pro vytvoření propasti o tyto znaky jsou během děje všemi zúčastněnými automaticky považovány za kulisy, které představují metoda fotografie o část skupiny zavře oči, ostatní mezitím připraví scénu, kterou druhá skupina po otevření očí spatří o možnost několikanásobného opakování – tímto způsobem je možné posunout se v příběhu o několik scén dále stronzo = „zkamenění, ustrnutí v pohybu“ o dvě nehybné osoby představují určitou situaci, která vznikne zastavením děje v důležitém okamžiku o ostatní mají možnost vžít se do situace jedné z nehybných osob – dotekem na rameni se s osobou ztotožní a můžou za ni promluvit o tato situace má dvě dimenze: dotekem dojde ke ztotožnění a vcítění, zároveň je zde určitá distance a skrytí za zády nehybné osoby, které poutá pozornost diváků na sebe metoda „v plášti experta“ o při problému, tzn. patové situaci v ději, je možné zavolat odborníka o tímto odborníkem příp. těmito odborníky jsou děti o vzhledem k tomu, že se dětem často nestává, aby byly považovány za experty, vytvoří se nový prostor pro akci zapojení učitele do děje je možné několika způsoby: o jako osoba zvenčí, která vypráví příběh o jako osoba z povzdálí, která radí o jako osoba, která se děje účastní spolu s dětmi o jako expert, který přijde na pomoc v nouzi
Důležitá pravidla, připomínky atd.
převtělení se do role a její opuštění – všem musí být jasné, kdy jsou v roli a kdy nikoli pravidla hry musí být předem jasná zapojení funguje na bázi dobrovolnosti
16
při práci se skupinami dětí, které se tak dobře neznají, je důležité postupovat od cvičení pro jednotlivce (např. rozhýbání), přes pantomimu a kontakt pouze s částí skupiny, až po rozdělení rolí a zapojení do příběhu místo mateřského jazyka je možné používat jazyk vymyšlený výhodou je, když se děti s příběhem seznamí dopředu reflexe každé akce slouží nejen jako malé vyhodnocení, ale je také důležitá pro další rozvíjení přiběhu příběh je možno přehrát několikrát, aby si děti vyzkoušely alternativy jednání případně jinou roli příběh o Ronji sloužil jako příklad, na kterém se dají dobře vyzkoušet různé metody dramatické výchovy; jednotlivé metody příp. jejich prvky se dají použít také samostatně
Diskuze po skončení workshopu
někteří účastnici vyjádřili pochybnosti nad realizováním přiběhu v českoněmecké skupince dětí kvůli jazykové bariéře o M. Ston: při divadle je možná i jiná komunikace než slovní, např. řeč těla, používání zvuků, fiktivní řeči účastníci: přiběh o Ronji je komplexní a ne všichni jej znají o M. Ston: důležité je vybrat příběh, který je známý v obou zemích a děti s ním seznamit dostatečně dopředu účastníci: sehraný přiběh je pro děti z mateřské školy moc náročný o M. Ston: samozřejmě existuje možnost zvolit jednodušší příběh případně nějakou známou pohádku; velká část děje se dá sehrát bez mluvení; moderátor může provázet příběhem v obou jazycích, čímž by bylo zaručeno základní porozumění děje účastníci: děti nejsou často dostatečně trpělivé na to, aby vydržely až do konce o M. Ston: důležité je vyvarovat se dlouhých pasáží, ve kterých hraje pouze malá část dětí, tzn. je třeba dbát na dostatečné aktivní zapojení všech zúčastněných dětí účastníci: s kolika dětmi byl sehrán příběh o Ronje? o M. Ston: optimální velikost skupiny je 15-17 dětí; hrát by se mělo maximálně jednu hodinu denně, poté by měla následovat činnost, která je jednodušší na koncentraci účastníci: při setkávání jedenkrát za měsíc by neexistovala kontinuita a napětí o M. Ston: při setkání českých a německých dětí by bylo dobré, aby se každá skupinka s přiběhem dopředu seznámila a zkusila si ho zahrát; při vzájemném setkání by bylo zajímavé pozorovat různé varianty přístupu a ztvárnění; některé školky plánují týdenní setkání děti, což je časový rámec, který by byl pro přehrání jakéhokoli příběhu dostačující
17
WORKSHOP: „JAK DÁL…?“
Před účastníky leží dlouhá, klikatá cesta, lemovaná květinami, ale také plná nebezpečných úseků. Tato cesta je podobenstvím o budoucí česko-německé spolupráci jednotlivých projektů. Jednotlivé kroky, které účastníci chtějí v rámci vlastních přeshraničních projektů podniknout, problémy, jež je čekají, příp. požadavky na konkrétní podporu ze strany Tandemu, formulovali účastníci na kartičky společně se svými projektovými partnery. Poté je představili ostatním a umístili kartičky na plán (cestu) tam, kam podle nich nejlépe patřily.
MŠ Krušnohorská, Ostrov – MŠ „Puppenstübl“, Rittersgrün:
rozšíření spolupráce na déletrvající setkání např. i přes noc využití a výměna námětů, inspirací, zkušeností načerpaných při společných setkáních partnerských MŠ propagace našeho společného programu i mimo MŠ, získání větší podpory a zájmu ze strany města užší spolupráce rodičů z české MŠ při vzájemných setkáváních, aktivnější zapojení, vzájemná setkání rodičů všech tří MŠ zpestření výuky němčiny v MŠ, využití nových zkušeností, námětů načerpaných zde na semináři vytvoření dokumentace o dosavadní, uskutečněné spolupráci fotky, stručné charakteristiky akcí setkání rodičů (Johanngeorgenstadt, Ostrov, Rittersgrün) začít s jazykovou výukou výtvarné činnosti, indiánská výzbroj
MŠ „Birkenhof“, Hartau – MŠ „Rosnička“, Hrádek nad Nisou – Donín:
informace o Tandemu a z našeho setkání předat našim kolektivům v Hartau i Hrádku n.N. informovat se o zajímavé práci kolegů v předškolní oblasti
Projekt „Výuka hrou – čeština a slovenština v dolnorakouských MŠ“:
informovať veľmi detailne a obsiahlo všetky školky + kolegyne o seminári uložiť si myšlenky spracovať a stráviť obsah Jarkinho referátu uvažovať, uvažovať, uvažovať rozmýšlať, rozmýšlať, rozmýšlať nadýchnuť sa 18
vypracovať takpovediac určité zásady mojej dalšej práce s detmi, ktoré sa možu s časom + na základe skúseností meniť neustále viesť dialog a vymieňať si skúsenosti z práce s ostatnými lúďmi z fachu mať pritom neustále dobre otvorené oči a uši = nebyť slepá a hluchá využití možnosti navázání kontaktů prostřednictvím Tandemu, využití dalších seminářů využití forem hry a materiálů, které byly prezentovány zjišťujeme, že náš projekt je úspěšný, dobré odezvy; přislíbená snaha zemské vlády o pokračování projektu možnost navázání kontaktů přes Tandem, vznik nových projektů v budoucnu na česko-německé hranici (česko-německo-rakouský)
Evangelická MŠ Marktredwitz – Lorenzreuth:
na visutém mostě čekám na zprostředkování partnera pro spolupráci pak vystoupám po žebříku = navázání kontaktu pak se položím na lehátko a budu se těšit na budoucí spolupráci
Evangelická MŠ Bad Schandau:
první setkání českého a německého týmu, návštěva v mateřské škole v Bad Schandau poznání mateřské školy v Polevsku
MŠ „Regenbogen“, Rübenau:
navázání spolupráce s MŠ Hora sv. Šebestiána otevřená všem zkušenostem, seminářům, zvědavá na nového partnera vyjasnění otázek: časový rytmus setkávání, možnosti dopravy, obsah setkávání, jaká věková struktura dětí při setkáváních?
MŠ „Wachbergzwerge“, Saupsdorf:
práce s veřejností plán spolku KIWE: základní škola s nabídkou vyučování v češtině ve spolku: najít nové „spojence“, pravidelná setkávání
Odborná akademie sociální pedagogiky Weiden:
Doufáme, že budeme moci vše, co jsme se zde dozvěděly, použít ve své budoucí praxi! Budeme se snažit zprostředkovat zde získané informace naší třídě a učitelům!
MŠ „Kinderland“, Marienberg:
navázání osobního kontaktu s mateřskou školou v Chomutově plán vzdělávání v Čechách a Sasku! výměny pedagogických pracovníků nebo stále přítomný v předškolním zařízení → problém financování?
19
rodilý
mluvčí
Čeština v MŠ Haderstadl (Slávka Seidlmayer & Věra Krumphanzlová):
čeká nás „moře“ práce - seminář nám potvrdil, že jdeme správnou cestou pracovat dále na materiálech a hledat možnosti je vydat propagace česko-německých kontaktů spolupráce školek + výuka jazyků připravit zájezd do plzeňské ZOO + materiál zpracovat podněty – vymyslet (udělat) nějakou hru s probranou slovní zásobou udržovat navázané kontakty a vyměňovat si zkušenosti
Koordinační centra česko-německých výměn mládeže Tandem v Plzni a Regensburgu:
kontaktní burza setkání expertů v září 2007 informační den v Liberci 16. 5. 2007 dokumentace ze semináře téma: výuka jazyka v raném věku praxe v mateřských školách webové stránky: www.vonkleinauf.info ; www.odmalicka.info podpora výuky Č i N v mateřské škole rozšířit (začít) spolupráci s Rakouskem
Pozn. Kurzívou jsou označené texty, které byly přeloženy z němčiny.
20
HRY K SEZNÁMENÍ, WARMING-UPY, ROZPOČÍTADLA A PÍSNIČKY HRY K SEZNÁMENÍ
Kdo je se mnou v místnosti? o účastníci se procházejí po místnosti, vzájemně se prohlíží; následně se pozdraví v obou jazycích o je účelné napsat formulaci pozdravu na velkou cedulku a nahlas ji přečíst Sociometrie o jsou kladeny otázky a nabízeny možné odpovědi o podle odpovědi se účastníci postaví do příslušných rohů místnosti o otázky pro děti jsou např.: Kolik máš sourozenců? Která je tvoje oblíbená barva? S čím si nejraději hraješ? Jméno a gesto o skupina stojí v kruhu o každý účastník řekne své jméno ("Já jsem ...") a zároveň učiní gesto, které má symbolizovat například oblíbenou činnost apod. o ostatní účastníci opakují jméno ("To je ...") a gesto o varianta pro dvojjazyčné skupiny: mluví se vždy v druhém jazyce Seznamovací bingo o každý účastník obdrží lístek s dvaceti poli o v každém poli je napsána jedna vlastnost, oblíbená činnost atd. (např. má kamaráda, se kterým si dopisuje; oblíbená barva: červená; nemá mobilní telefon; hraje na klavír) o úkol: pro každé pole nalézt ve skupině osobu, která odpovídá dané charakteristice, a napsat jméno této osoby do příslušného pole o vyhrává ten, kdo první vyplní všechna pole Jména na cedulkách o každý účastník obdrží lístek, na který napíše své jméno o poté účastníci procházejí místností a velmi rychle si lístky navzájem vyměňují (důležité: každý stále drží v ruce pouze jeden lístek) o na znamení zůstanou všichni stát, přečtou si jméno na lístku a odnesou lístek zpět příslušné osobě
WARMING-UPY
Zip-zap o účastníci sedí v kruhu na židlích a jeden stojí ve středu kruhu o stojící osoba přistoupí k některé ze sedících osob a vysloví jednu z následujících možností: Zip – říct jméno souseda po pravici Zap – říct jméno souseda po levici Zip-zap – všichni vstanou a vyberou si nová místa Plameňáci a tučňáci o na počátku je jedna osoba plameňákem a ostatní jsou tučňáky (všichni předvádějí charakteristické pohyby daných zvířat) o po zahájení hry se plameňák snaží tučňáky chytit, pokud se některého tučňáka dotkne, stává se z něj rovněž plameňák o poslední tučňák pak začne chytat plameňáky, kteří se zase stávají tučňáky Prasečí chlívek o vytvoří se skupiny po třech osobách a rozestaví se v kruhu o dvě osoby tvoří chlívek (pažemi vytvoří stříšku) nad třetí osobou, která dřepí mezi nimi o jedna osoba, která není v žádné trojici, stojí uprostřed a vyvolává některé z následujících hesel:
21
„chlívek“ – prasátka zůstávají na místě a nad nimi se tvoří nové chlívky „prase“ – chlívky zůstávají na místě a prasátka si najdou nový chlívek „prasečí chlívek“ – všichni si hledají novou skupinu Kruhový objezd o účastníci stojí v kruhu a vyberou si tajně jednu osobu o na znamení se účastníci pokoušejí jimi zvolenou osobu obkroužit o obtížnější varianta: každý si vybírá dvě osoby, které pak musí obkroužit tak, aby vytvořil osmičku
ROZPOČÍTADLA
Zlatá brána otevřená Zlatá brána otevřená, zlatým klíčem odemčená, kdo do ní vejde, tomu hlava sejde, ať je to ten nebo ten, praštíme ho koštětem!
Regen, Wolken, Sonnenschein Regen, Wolken, Sonnenschein, Du darfst jetzt der Nächste sein.
Ententýky Ententýky špalíček, ztratil se nám Jiříček. Není v seně, není v slámě, do sukní se schoval mámě, a my jsme mu uviděli od košile cíp, běž se schovat líp!
Ene, mene Ene, mene, miste, es rappelt in der Kiste, ene, mene, meck und du bist weg. Weg bist du noch lange nicht, sag mir, wie alt du bist - Kind sagt sein Alter 1,2,3,4,5,6,7, ist kein langes Wort, und du bist fort!
U potoka U potoka roste kvítí, říkají mu petrklíč, na koho to slovo padne, ten musí jít z kola pryč!
22
PÍSNIČKY A ŘÍKADLA •
Hallo, hallo Hallo, hallo, schön, dass du da bist, Hallo, hallo, ich freue mich so sehr. Die Haken und die Spitzen, die können nicht mehr sitzen, die Fersen und die Zehen, die wollen weiter gehen. Hallo, hallo, schön, dass du da bist, Hallo, hallo, ich freue mich so sehr.
•
Slon Podívejte, to je on, velevážený pan slon. Každé ráno si dá sprchu, pokropí se pěkně svrchu. Slon má také velké uši, podívejte, jak mu sluší. Udělá dvě poklony, pro lidi i pro slony. Pozor, bude famfára! Tramtarára, rárárá.
•
Hodně štěstí, zdraví = Zum Geburtstag viel Glück Hodně štěstí, zdraví, hodně štěstí, zdraví, hodně štěstí, milá/ý .... hodně štěstí, zdraví. Zum Geburtstag viel Glück, zum Geburtstag viel Glück, zum Geburtstag, liebe/r … zum Geburtstag viel Glück.
23
Seznam účastníků (seřazeno abecedně)
Lucie Glosová, Projekt „Výuka hrou – čeština a slovenština v dolnorakouských MŠ“
Regina Große, MŠ „Wachbergzwerge“, Saupsdorf
Petra Hlavničková, Tandem
Vanda Homerová, Projekt „Výuka hrou – čeština a slovenština v dolnorakouských MŠ“
Petra Chadimová, Projekt „Výuka hrou – čeština a slovenština v dolnorakouských MŠ“
Hana Komrska Wiedler, MŠ „Regenbogen“, Rübenau
Dagmar Krajíčková, MŠ Ostrov, Krušnohorská
Věra Krumphanzlová, Praha
Andrea Lang, Odborná akademie sociální pedagogiky Weiden
Ina Magener, MŠ Marienberg
Maria Meister, Evangelická MŠ Bad Schandau
Manuela Petzold, MŠ „Wachbergzwerge“, Saupsdorf
Sabine Rapat, MŠ „Birkenhof“, Hartau
Elisabeth Reim, Evangelická MŠ Marktredwitz – Lorenzreuth
Katharina Robl, Odborná akademie sociální pedagogiky Weiden
Jaroslava Seidlmayer, Furth im Wald
Michal Ston, 55. MŠ Plzeň, Mandlova
Jana Šafratová, MŠ Ostrov, Krušnohorská
Jakub Štulc, Praha
Hana Valecká, MŠ „Rosnička“, Hrádek nad Nisou
Viera Vloetová, Projekt „Výuka hrou – čeština a slovenština v dolnorakouských MŠ“
Antje Wunderlich, MŠ „Knirpshausen“, Zittau
Peter Zwanzig, MŠ „Puppenstübl“, Rittersgrün
Vedení semináře
Martin Agsten, Tandem
Hana Bejlková, Tandem
Petra Hlavničková, Tandem
Kateřina Jonášová, Tandem
Jakub Štulc, tlumočník
24
Tiráž
Koordinační centrum česko-německých výměn mládeže TANDEM Sedláčkova 31, CZ – 306 14 Plzeň Tel.: 00420 / 377 634 753, Fax: 00420 / 377 634 752, Internet: http://tandem.adam.cz Kontaktní osoba pro program „Odmalička – Von klein auf“: Kateřina Jonášová,
[email protected]
Koordinierungszentrum Deutsch-Tschechischer Jugendaustausch TANDEM Maximilianstr. 7, D – 93047 Regensburg Tel.: 0049 / (0)941 / 58557-0, Fax: -22, Internet: www.tandem-org.de Kontaktní osoba pro program „Von klein auf – Odmalička“: Radka Bonacková,
[email protected]
Redakce:
Hana Bejlková Kateřina Jonášová
Překlad do češtiny:
Kateřina Jonášová Liane Klozarová
Regensburg, 1. 9. 2007