Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra práva ž ivotního prostř edí a pozemkového práva
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Dobývání lož isek nerostůa ochrana ž ivotního prostř edí Pavlína Nedomová
2006/2007
„Prohlaš uji, ž e jsem diplomovou práci na téma: Dobývání lož isek nerostůa ochrana ž ivotního prostř edí zpracovala sama a uvedla jsem vš echny použ ité prameny.“
2 Obsah
Př ehled použ itých zkratek ...................................................................................................... 4 Úvod....................................................................................................................................... 5 1. Horní právo ................................................................................................................ 7 1.1 Pojem, principy, postavení v právním ř ádu ČR........................................................ 7 1.2 Souč asná úprava horního práva ................................................................................ 8 1.3 Státní správa v horním právu .................................................................................... 9 1.3.1 Ministerstva........................................................................................................ 9 1.3.2 Krajské úř ady ................................................................................................... 11 1.3.3 Státní báňská správa ......................................................................................... 11 1.4 Základní pojmy horního práva................................................................................ 11 1.4.1 Nerost a nerostné bohatství .............................................................................. 12 1.4.2 Ložisko nerostů................................................................................................ 13 1.4.3 Organizace........................................................................................................ 15 1.4.4 Hornická činnost a č innost provádě ná hornickým způsobem.......................... 15 2. Ústavní základy ochrany životního prostředí př i dobývání lož isek nerostů...... 17 3. Vliv exploatace lož isek nerostůna životní prostř edí a lidské zdraví................... 20 3.1 Odpady z tě ž ební č innosti a nakládání s nimi......................................................... 20 3.2 Kvalita vod a vodní pomě ry.................................................................................... 22 3.3 Kvalita a kvantita půdy ........................................................................................... 23 3.4 Kvalita ovzduš í ....................................................................................................... 24 3.5 Krajina a ekosystémy.............................................................................................. 25 3.6 Fauna a flóra ........................................................................................................... 26 3.7 Vliv tě ž by na lidské zdraví a jeho ochrana ............................................................. 27 3.7.1 Hluk a vibrace .................................................................................................. 27 3.7.2 Bezpeč nost a ochrana zdraví př i práci ............................................................. 28 4. Nástroje ochrany ž ivotního prostř edí upravené horními př edpisy ..................... 30 4.1 Řeš ení stř etu zájmů................................................................................................. 30 4.2 Odpis zásob výhradního lož iska ............................................................................. 31 4.3 Nástroje ochrany v př ípravné fázi dobývání ........................................................... 31 4.3.1 Vyhledávání a průzkum výhradních ložisek .................................................... 32 4.3.2 Př íprava dobývání ............................................................................................ 34 4.4 Nástroje ochrany př i vlastním dobývání ................................................................. 37 4.5 Nástroje ochrany př i likvidaci následkůtěž ební č innosti ....................................... 38 4.5.1 Zajiš tě ní a likvidace důlních děl a lomů.......................................................... 38 4.5.2 Důlní š kody a jejich náhrada ............................................................................ 39 4.5.3 Sanace pozemkůpostižených negativními důsledky tě žby ............................. 40 4.6 Ekonomické nástroje............................................................................................... 41 4.6.1 Poplatek za oprávně ní provádě t lož iskový průzkum ....................................... 41 4.6.2 Úhrady.............................................................................................................. 42 4.6.3 Finanč ní rezervy ............................................................................................... 43 4.7 Územní ochrana výhradních ložisek....................................................................... 43 4.7.1 Ochrana nerostného bohatství př i územněplánovací č innosti ......................... 44 4.7.2 Chráně né ložiskové území ............................................................................... 44 5. Ostatní nástroje ochrany ž ivotního prostř edí při dobývání lož isek nerostů...... 46 5.1 Proces posuzování vlivůna ž ivotní prostř edí – EIA............................................... 46 5.2 Právo na informace ................................................................................................. 47
3 5.3 Úč astenství ve správních ř ízeních........................................................................... 47 5.4 Sousedská práva...................................................................................................... 48 5.5 Odpově dnost ........................................................................................................... 49 5.5.1 Př estupky a správní delikty .............................................................................. 49 5.5.2 Trestné č iny ...................................................................................................... 50 5.5.3 Odpově dnost za ekologickou újmu .................................................................. 51 5.5.4 Odpově dnost za š kodu podle obč anského zákoníku ........................................ 51 5.6 Koncepč ní nástroje ................................................................................................. 52 6. Environmentální rizika př i haváriích a nestandardních stavech ........................ 53 Závě r.................................................................................................................................... 55 Summary ............................................................................................................................. 58 Seznam literatury ............................................................................................................... 60
4 Přehled použitých zkratek ČBÚ - Český báňský úř ad ČNR - Česká národní rada ČR
- Česká republika
EHS
- Evropské hospodář ské společ enství
EIA
- Environmental Impact Assessment (posuzování vlivůna ž ivotní
ES
- Evropské společ enství
EU
- Evropská unie
HZ
- zákon č . 44/1988 Sb., o ochraněa využití nerostného bohatství (horní zákon),
prostř edí)
ve zně ní pozdě jš ích př edpisů CHLÚ - chráně né ložiskové území Listina - Usnesení ČNR č . 2/1993 Sb., o vyhláš ení Listiny základních práv a svobod jako souč ásti ústavního poř ádku České republiky, ve zně ní pozdě jš ích př edpisů. MMR - Ministerstvo pro místní rozvoj MPO - Ministerstvo průmyslu a obchodu MŽP - Ministerstvo ž ivotního prostř edí NS
- Nejvyš š í soud
OBÚ - obvodní báňský úř ad OZ
- zákon č . 40/1964 Sb., obč anský zákoník, ve zně ní pozdě jš ích př edpisů
Sb.
- Sbírka zákonůČR
TZ
- zákon č . 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějš ích př edpisů.
Ú
- Ústavní zákon č . 1/1993 Sb., Ústava ČR, ve znění pozdějš ích př edpisů
ÚS
- Ústavní soud
ZGP
- zákon č . 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve zně ní pozdě jš ích př edpisů
ZHČ - zákon č . 61/1988 Sb., o hornické č innosti, výbuš ninách a o státní báňské správě, ve zně ní pozdějš ích př edpisů ZPF
- země dě lský půdní fond
ŽP
-ž ivotní prostř edí
5 Úvod Dobývání ložisek nerostůje jednou z lidských činností, která se považuje za hornickou č innost a zároveňje jednou z fází využ ívání lož isek nerostů, neboli tě žby. Neobnovitelnost, tedy možná vyčerpatelnost nerostných surovin, jejich nepř emístitelnost a význam pro národní hospodář ství vyž aduje urč itou regulaci jejich dobývání ze strany státu, na jehožúzemí se suroviny vyskytují. Regulace státu se různí podle významu a množství jednotlivých surovin. Dobývání lož isek nerostů, jemu př edcházející i jej následující fáze mají negativní vliv na témě řvš echny slož ky ž ivotního prostř edí. Zájem na maximálním vydobytí ložisek nerostů a jejich ekonomicky nejefektivnějš ím využití se zde setkává s protichůdným zájmem na ochraněživotního prostř edí.1 Stát je povinen chránit př írodní zdroje vč etněnerostných surovin a dbát, aby byly š etrněvyuž ívány, aby př i jejich využ ívání byly respektovány a chráně ny dotč ené zájmy, tedy i zájem na ochraněž ivotního prostř edí. Využ ívání nerostných surovin by mě lo být v souladu s principem trvale udrž itelného rozvoje. Český právní ř ád k ochraněživotního prostř edí př ed negativními vlivy dobývání ložisek nerostůposkytuje různé prostř edky. Cílem této práce je př ehled, analýza a č ásteč něi zhodnocení prostř edků, které jsou obsaženy v př edpisech horního práva, ale i v př edpisech na ochranu životního prostř edí. Pro úplnost jsou v práci struč nězmíně ny i ostatní instituty obsažené v jiných právních př edpisech, jimižlze životní prostř edí př ed negativními vlivy tě ž by také chránit. V práci se zamě ř uji na výhradní lož iska, úprava ložisek nevyhrazených nerostůje zmiňována pouze okrajově. V jednotlivých kapitolách této práce jsou po uvedení do souč asné právní úpravy horního práva, výkonu státní správy a základních pojmůzhodnoceny negativní vlivy dobývání ložisek nerostůna jednotlivé složky ž ivotního prostř edí a lidské zdraví. U jednotlivých vlivůuvádím i právní př edpisy, které se danou problematikou zabývají a jejich relevantní ustanovení. Následuje kapitola zabývající se prostř edky ochrany ž ivotního prostř edí, které jsou obsaž eny v horních př edpisech. V poslední kapitole se zabývám mimoř ádnými situacemi př i dobývání - haváriemi a nebezpeč nými stavy, které 1
Pojem životní prostř edí charakterizuje zákon č . 17/1992 Sb., o ž ivotním prostř edí, ve znění pozdějš ích př edpisův ustanovení § 2, které zní: “Životním prostř edím je vš e, co vytvář í př irozené podmínky existence organismůvč etněč lově ka a je př edpokladem jejich dalš ího vývoje. Jeho slož kami jsou zejména ovzduš í, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie.“
6 mohou ohrožení ž ivotního prostř edí a lidského zdraví vyplývající z tě žební činnosti ješ tě zvýš it. Do budoucnosti by mě la být provedena novelizace horních př edpisůs ohledem na ostatní zákonem chráně né zájmy, mezi které patř í i zájem na ochraněživotního prostř edí. K diskusi o změ nách a hledání mož ností zefektivně ní právní úpravy na ochranu životního prostř edí př i dobývání lož isek nerostůbych ráda př ispě la i svou prací.
7 1.
Horní právo
1.1
Pojem, principy, postavení v právním ř ádu ČR Horní právo je souhrnným názvem pro normy obsažené v právních př edpisech
regulujících č innosti a instituty související s tě žbou nerostných surovin, svébytnou ekonomickou č inností. Tato definice horního práva je š irš í. Do definice horního práva stricto sensu by byla zahrnována pouze právní úprava tě ž by vyhrazených nerostů. Od horního práva je tř eba odliš ovat právo kutací, tj. právní normy upravující geologický průzkum. Od roku 1988 je geologický průzkum upraven zvláš tním právním př edpisem.2 Právěúzká provázanost se samotnou ekonomickou č inností je charakteristickým znakem právní úpravy horního práva. Ta je po celou dobu svého vývoje ovládána dvě ma základními principy. Prvním z nich je horní regál, jehožpodstatou je oddělení vyhrazených nerostů od vlastnictví k půděa který je v současné právní úpravě př edstavován ustanovením § 5 HZ, který stanoví, ž e nerostné bohatství tvoř í lož iska vyhrazených nerostů, a to je ve vlastnictví České republiky. Druhým z nich je princip horní svobody vyjádř ený v § 5a HZ v podoběsvobody organizace, která můž e za splně ní podmínek vykonávat hornickou č innost.3 Horní právo př edstavuje samostatnou oblast práva, není vš ak právním odvětvím, protože nenaplňuje odvě tvotvorná kritéria. Horní právo se ř adí do práva veř ejného a konkrétně ji je součástí práva správního. Tomu nasvě dčuje i podpůrné použ ití procesních př edpisů správního práva v ř ízeních podle horních př edpisů.4 Horní právo má samozř ejměvztah i k př edpisům patř ícím do jiných právních odvě tví. K nejdůlež itě jš ím z nich patř í obč anský zákoník 5 (horní zákon na něj odkazuje např . v § 37 v souvislosti sř eš ením důlních š kod), stavební zákon 6 (v horních př edpisech je na ně j pomě rněč asto odkazováno) a zákon o vyvlastně ní. 7 Oba naposledy zmíně né př edpisy mají ve vztahu k horním př edpisům povahu lex generalis. Chyba, J. Aktuální otázky horního a kutacího práva. In Časopis pro právní vědu a praxi č. 3/1997. Brno: Masarykova univerzita v Brně , 1997, s. 334. 3 Makarius, R. České horní právo. Díl 1. Ostrava: Montanex, 1999, s. 22. 4 Vylouč ení působnosti zákona č. 500/2004 Sb., správního ř ádu, ve zně ní pozdě jš ích př edpisů, na ně která ř ízení podle horních př edpisůje obsaž eno v ustanovení § 41 HZ a podobněpak v zákoněo hornické č innosti v ustanovení § 46. 5 Zákon č . 40/1964 Sb., obč anský zákoník, ve zně ní pozdě jš ích př edpisů. 6 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ř ádu (stavení zákon), ve zně ní pozdějš ích př edpisů. 7 Zákon č. 184/2006 o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě , ve znění pozdějš ích př edpisů. 2
8 Horní právo se také úzce dotýká práva finančního, a to např . př i stanovování úhrad souvisejících s tě žební č inností. Pro tuto práci je nejdůlež itě jš í zmínit zejména vztah k normám práva ž ivotního prostř edí. Horní zákon např íklad upravuje povinnosti organizace v souvislosti s minimalizací nepř íznivých vlivůtě žby na životní prostř edí.8 1.2
Současná úprava horního práva Souč asná právní úprava horního práva v České republice je rozdě lena do tř í
základních př edpisů, které byly př ijaty v roce 1988. Jedná se o z. č. 44/1988 Sb., o ochraněa využ ití nerostných surovin (horní zákon), z. č. 61/1988 Sb., o hornické č innosti, výbuš ninách a o státní báňské správěa z. č . 62/1988 Sb., které jsou doplněny množstvím provádě cích př edpisů, vyhláš ek Českého báňského úř adu, Ministerstva ž ivotního prostř edí a Ministerstva průmyslu a obchodu 9 (horní př edpisy, př edpisy horního práva). Pro horní právo je charakteristická jeho propojenost se společ enským, ekonomickým i technologickým vývojem. Je proto zř ejmé, ž e stávající úprava, i když hojněnovelizovaná, bude vyžadovat nahrazení takovými př edpisy, které by plně vyhovovaly současným podmínkám a zároveňse pokusily základy horního práva shrnout do jednoho př edpisu, a tak ho alespoňčástečněkodifikovat. Pro úplnost je vedle č eské právní úpravy nutné zmínit také komunitární úpravu a mezinárodně právní regulaci. Právo Evropských společ enství se regulací oblasti hornictví nezabývá a př enechává úpravu této oblasti plněna č lenských státech.10 Hlavním důvodem je odliš nost kvality i kvantity nerostného bohatství na území jednotlivých států. Významnou součástí evropského práva jsou ale př edpisy na ochranu životního
8
Ustanovení § 10 odst. 1 písm. d) HZ. Mezi nejdůlež itě jš í prováděcí př edpisy týkající se problematiky, kterou se tato práce zabývá, patř í vyhláš ka ČBÚ č . 104/1988 Sb., o racionálním využívání výhradních lož isek, o povolování a ohlaš ování hornické č innosti a ohlaš ování č innosti prováděné hornickým způsobem, vyhláš ka ČBÚ č. 172/1992 Sb., o dobývacích prostorech, vyhláš ka ČBÚ č. 175/1992 Sb., o podmínkách využ ívání lož isek nevyhrazených nerostů, ve zně ní pozdě jš ích př edpisů, vyhláš ka MŽP č. 364/1992 Sb., o chráně ných ložiskových územích, vyhláš ka MPO č. 617/1992 Sb., o podrobnostech placení úhrad z dobývacích prostorůa z vydobytých vyhrazených nerostů, vyhláš ka ČBÚ č. 15/1995 Sb., o oprávnění k hornické č innosti a činnosti provádě né hornickým způsobem, jakoži k projektování objektůa zař ízení, které jsou součástí tě chto činností, vyhláš ka MŽP č . 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorůa o postupu př i výpoč tu zásob výhradních ložisek, vš echny ve znění pozdějš ích př edpisů. 10 Čl. 5 Smlouvy o ES. Výjimku př edstavuje smě rnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, o podmínkách udě lování a už ívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těž běuhlovodíků(ropy). 9
9 prostř edí, kterého se hornická č innost významnědotýká.11 Mezinárodní právo se specifickou úpravou horního práva také nezabývá. Výjimkou je úprava těž by nerostných surovin v Antarktiděa na moř ském dně , tedy mimo jurisdikci států. Tato problematika je obsaž ena v mezinárodních úmluvách.12 1.3
Státní správa v horním právu Státní správa v hornictví je rozdělena mezi několik orgánů, a to jak na ústř ední
úrovni, tak na úrovni územní. Rozdě lení kompetencí je jedním z projevůsnahy o propojenost ochrany ž ivotního prostř edí s realizací hornické činnosti. Je zř ejmé, ž e orgány specializované v oblasti hornictví nemohou objektivně posoudit vš echny chráněné zájmy, které by mohly být zahájením dobývání lož isek nerostůpoš kozeny. Pozice Ministerstva ž ivotního prostř edí jako ústř edního orgánu v oblasti hornictví je proto velmi důležitá z hlediska ochrany životního prostř edí. 1.3.1
Ministerstva Na úrovni ministerstev vykonávají státní správu Ministerstvo životního prostř edí
a Ministerstvo průmyslu a obchodu.13 Klíčovou roli př i rozdě lení pravomocí mezi ministerstva má zákon č . 272/1996 Sb., kterým se provádě jí ně která opatř ení v soustavěorgánůstátní správy České republiky. Tento zákon stanovil podmínky př echodu působnosti Ministerstva hospodář ství. Na MŽP tak př eš la působnost ve vě cech geologického průzkumu a na MPO působnost ve vě cech využívání nerostného bohatství. Na základěustanovení § 1 odst. 7 zákona č . 272/1996 Sb.14 bylo základní vymezení působností obou ministerstev
11
Smě rnice Rady 85/337/EHS o posuzování vlivůněkterých veř ejných a soukromých projektůna ž ivotní prostř edí, ve znění pozdějš ích př edpisů, Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2000/60/ES ustavující rámec pro č innost Společenství v oblasti vodní politiky, Směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraněpř írodních stanoviš ť , volněž ijících ž ivoč ichůa planěrostoucích rostlin a dalš í. 12 Úmluva OSN o moř ském právu z roku 1982 publikovaná pod č íslem 240/1996 Sb. a Smlouva o Antarktiděz roku 1959 publikovaná pod č íslem 76/1962 Sb. 13 Ustanovení § 13 a § 19 zákona č . 2/1969 Sb., o zř ízení ministerstev a jiných ústř edních orgánůstátní správy České republiky (kompetenč ní zákon), ve zně ní pozdějš ích př edpisů . 14 Ustanovení § 1 odst. 7 zákona č. 272/1996 Sb. zní : „O př echodu práv a povinností podle odstavce 6 uzavř ou Ministerstva dopravy a spojů, š kolství, mládež e a tě lovýchovy , průmyslu a obchodu, ž ivotního prostř edí, pro místní rozvoj, zdravotnictví, Správa státních hmotných rezerv a Úř ad pro státní informační systém př ísluš né dohody, kterými mezi sebou blíž e vymezí tato práva a povinnosti. O př esunech rozpoč tových prostř edkůuzavř ou ústř ední orgány státní správy uvedené v př edchozí větědelimitační protokoly, které př edlož í ke schválení a k provedení rozpočtových opatř ení Ministerstvu financí.“
10 doplněno Dohodou o vymezení práv a povinností ústř edních orgánůstátní správy založ ených zákonem č . 44/1988 Sb., ve znění pozdě jš ích př edpisů, mezi Ministerstvem ž ivotního prostř edí a Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Konkrétní pravomoci obou ministerstev jsou obsaženy v jednotlivých ustanoveních horních př edpisů. Ke správě oblasti hornictví je na Ministerstvu ž ivotního prostř edí př ísluš ný Odbor geologie a na Ministerstvu průmyslu a obchodu Odbor hornictví a Odbor surovinové a energetické politiky. Mezi
kompetence,
které
Ministerstvo
ž ivotního
prostř edí
v souvislosti
s dobýváním lož isek nerostů vykonává, patř í: vydávání osvědč ení o výhradním ložisku,15 pověř ování právnických osob zabezpeč ením ochrany lož iska, 16 rozhodování o stanovení chráně ného lož iskového území,17 rozhodování o udě lení př edchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru18 a vedení evidencí dle ustanovení § 29 horního zákona. Na základězmocně ní v odst. 2 ustanovení § 17 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve zně ní pozdě jš ích př edpisů, zř ídilo Ministerstvo životního prostř edí Českou geologickou službu - Geofond, která je organizační slož kou státu. Úkolem státní geologické služby je shromaž ďování a poskytování údajůo geologickém slož ení území, ochraněa využ ití př írodních nerostných zdrojůa zdrojůpodzemních vod a o geologických rizicích.19 Ministerstvo průmyslu a obchodu vykonává pravomoci související př edevš ím se surovinovou politikou státu a s ní související politikou energetickou.20 Ministerstvu průmyslu a obchodu př ísluš í zejména rozhodovat o tom, zda nerost je vyhrazený, č i nevyhrazený,21 rozhodovat o odpisu zásob výhradního ložiska v období jeho vyhledávání a průzkumu,22 rozhodovat o ř eš ení stř etu zájmů23 a stanovit pro nerosty, u nichžnení známa trž ní cena, základ pro vyměř ení úhrady z vydobytých nerostů.24 Vš echny zmíně né pravomoci př edpokládají spolupráci Ministerstva ž ivotního prostř edí. 15
Ustanovení § 6 odst. 1 HZ. Ustanovení § 8 HZ. 17 Rozhodnutí př edpokládá mimo jiné i součinnost Ministerstva průmyslu a obchodu, viz § 17 odst. 1 HZ. 18 Souhlas musí být projednán s Ministerstvem průmyslu a obchodu,viz § 24 odst. 2 HZ. 19 Ustanovení § 17 odst. 1 ZGP. 20 Ustanovení § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 2/1969 Sb., o zř ízení ministerstev a jiných ústř edních orgánů státní správy České republiky (kompetenč ní zákon), ve zně ní pozdějš ích př edpisů . 21 Ustanovení § 3 odst. 3 HZ. 22 Ustanovení § 14c odst. 1 HZ. 23 Ustanovení § 33 odst. 3 HZ. 24 Ustanovení § 32a odst. 2 HZ. 16
11 Spolupráce má podobu souhlasu, dohody, projednání, popř ípaděi souč innosti dalš ích orgánů.25 Mimo to Geofond plní i dalš í úkoly uložené právními př edpisy a př ísluš nými orgány státní správy.26 1.3.2
Krajské úř ady Krajské úř ady vykonávají státní správu v oblasti hornictví jako obecné orgány.
Řeš í př edevš ím otázky související s vlastnictvím dotč ených nemovitostí. 27 Krajskému úř adu také př ísluš í zaujímat stanovisko př iř eš ení stř etu zájmůdle § 33 odst. 2 HZ. 1.3.3
Státní báňská správa Státní báňská správa je soustava specializovaných orgánů, kterou př edstavuje
Český báňský úř ad28 a devě t obvodních báňských úř adů,29 které jsou mu podř ízeny. V souladu s ustanovením § 39 ZHČ je orgánům státní báňské správy svě ř en výkon vrchního dozoru nad dodrž ováním horního zákona, zákona o hornické č innosti a př edpisůvydaných na jejich základě , pokud upravují ochranu a využ ívání lož isek nerostů, bezpečnost provozu, zajiš tě ní chráněných objektůa zájmůpř ed úč inky hornické č innosti. Působnost Českého báňského úř adu je upravena v ustanovení § 40 ZHČa působnost jednotlivých obvodních báňských úř adův ustanovení § 41 ZHČ. Úkoly orgánůstátní správy na úseku vrchního dozoru vykonávají ústř ední a obvodní báňš tí inspektoř i.30 1.4
Základní pojmy horního práva Právní př edpisy ve svých ustanoveních vymezují základní pojmy, které jsou
stě žejní pro dané právní odvětví. Urč ení obsahu pojmu vytvář í pravidlo pro dalš í interpretaci. Ne jinak je tomu u horních př edpisů, které vymezení základních pojmů Horní zákon ve zmíně ných ustanoveních zmiňuje souč innost s Ministerstvem financí, Českým báňským úř adem, krajskými úř ady, popř . s dalš ími dotč enými orgány státní správy. 26 Podrobně ji k č innostem Geofondu viz http://www.geofond.cz/Onas/cgs.html. 27 Blíže viz ustanovení § 14 odst. 2 ZGP a § 16 odst. 4 ZHČ. 28 Český báňský úř ad je ústř edním orgánem státní správy, v jehožčele nestojí člen vlády. Viz ustanovení § 2 odst. 1 bod 3 zákona č. 2/1969 Sb., o zř ízení ministerstev a jiných ústř edních orgánůstátní správy České republiky (kompetenční zákon), ve zně ní pozdě jš ích př edpisů. 29 Sídla obvodních báňských úř adůjsou: Kladno, Plzeň, Sokolov, Trutnov, Brno, Most, Ostrava, Př íbram a Liberec, viz § 38 odst. 1 písm. b ZHČ. Obvody jejich působnosti úř adůjsou upraveny vyhláš kou ČBÚ č . 306/2002 Sb., ve zně ní pozdě jš ích př edpisů. 30 K ustanovování do funkce a jednotlivým oprávněním inspektorůviz ustanovení § 42 a § 43 ZHČ. 25
12 obsahují ve svých poč áteč ních ustanoveních. Mezi nejdůlež itě jš í z nich patř í pojem nerost, nerostné bohatství, ložisko nerostů, organizace, hornická č innost a č innost provádě ná hornickým způsobem. 1.4.1
Nerost a nerostné bohatství Co je podle souč asné právní úpravy považ ováno za nerost, charakterizuje v § 2
horní zákon. Podle tohoto ustanovení lze pod tento pojem zahrnout č ásti zemské kůry bez ohledu na skupenství. Za nerost tedy můž eme považ ovat č ásti zemské kůry v tuhém, kapalném, ale i plynném skupenství. Pozitivní definici zákon doplňuje definicí negativní v odstavci 2. Zde stanoví, že za nerosty se podle horního zákona nepovaž ují vody, s výjimkou mineralizovaných vod, ze kterých je mož no průmyslovězískávat vyhrazené nerosty, dále př írodní léč ivé vody a př írodní minerální vody, léč ivá bahna a ostatní produkty př írodních léč ivých zdrojů, raš elina, bahno, písek, š tě rk a valouny v korytech vodních tokůza podmínky, že neobsahují vyhrazené nerosty v dobyvatelném množ ství. Za nerost se nepovažuje ani kulturní vrstva půdy, která je vegetačním prostř edím rostlin. Nerosty dělíme na nerosty vyhrazené a nevyhrazené. Nerosty vyhrazené jsou vypoč teny v § 3 odst. 1 HZ. Zákon do vyhrazených nerostůř adí: a) radioaktivní nerosty, b) vš echny druhy ropy a hoř lavého zemního plynu, vš echny druhy uhlí a bituminosní horniny, c) nerosty, z nichžje možno průmyslověvyrábět kovy, d) magnezit, e) nerosty, z nichžje mož no průmyslověvyrábě t fosfor, síru a fluor nebo jejich slouč eniny, f) kamenná sůl, draselné, borové a jodové soli, g) tuha, baryt, azbest, slída, mastek, diatomit, sklář ský a slévárenský písek, minerální barviva, bentonit, h) nerosty, z nichžje mož no průmyslověvyrábě t prvky vzácných zemin a prvky s vlastnostmi polovodičů, i) granit, granodiorit, diorit, gabro, diabas, hadec, dolomit a vápenec, pokud tyto nerosty jsou blokovědobyvatelné a leš titelné, a travertin, j) technicky využitelné krystaly nerostůa drahé kameny,
13 k) halloyzit, kaolin, keramické a žáruvzdorné jíly a jílovce, sádrovec, anhydrit, ž ivce, prlit a zeolit, l) kř emen, kř emenec, vápenec, dolomit, slín, čedič, znělec, trachyt, pokud tyto nerosty
jsou
vhodné
k chemicko-technologickému
zpracování
nebo
zpracování tavením, m) mineralizované vody, z nichžse mohou průmyslovězískávat vyhrazené nerosty, n) technicky využ itelné př írodní plyny, pokud nepatř í mezi plyny uvedené pod písmenem b). Tento výč et nelze označit za jednoznač ný, zejména kvůli rozporuplným pož adavkům na ně které nerosty, které hrají roli př i jejich zař azení do vyhrazených. Jedná se zejména o požadavek vhodnosti pro zpracování nerostu urč itým způsobem. 31 Ostatní nerosty jsou nerosty nevyhrazené. Pro vyhrazené nerosty platí horní regál, tzn. ž e jejich vlastnictví je odděleno od vlastnictví pozemku na rozdíl od nerostů nevyhrazených, které jsou jeho součástí.32 Vyhrazené nerosty (jejich ložiska) jsou vlastnictvím státu a tvoř í nerostné bohatství. 33 Pro kaž dého, kdo zjistí př írodní nahromadě ní vyhrazeného nerostu, platí oznamovací povinnost podle § 12 a nerostné bohatství je navíc chráněno př i územněplánovací č innosti podle § 15. 1.4.2
Lož isko nerostů Ložisko
nerostů může být
charakterizováno
jako
prostorově ucelené
nahromadě ní urč itého nerostu nebo skupiny nerostůbez ohledu na podmínky pro jeho ekonomické dobývání. Horní právo za ložisko nerostůpovažuje jak jeho př irozené nahromadě ní, tak i umě lé, a nerozliš uje mezi nimi v právním režimu.34 Dě lení lož isek vyplývá z rozdě lení nerostů. Lož iska se dělí na výhradní, tzn. ložiska vyhrazených nerostů,35 a ložiska nevyhrazených nerostů. Hlavní odliš nost právního režimu spoč ívá v odliš ném režimu vlastnictví. Protož e jsou lož iska nevyhrazených nerostů souč ástí pozemku, nepodléhají ani zvláš tní právní úpravě 31
Ustanovení § 3 odst. 1 písm. l HZ. Ustanovení § 7 HZ. 33 Ustanovení § 5 HZ. 34 Makarius, R. České horní právo. Díl 1. Ostrava: Montanex, 1999, s. 30. 35 Výjimku tvoř í lož iska nevyhrazených nerostů, o kterých bylo podle § 43a odst. 1 HZ př ed úč inností zákona 541/1991 Sb. rozhodnuto, že jsou vhodná pro potř eby a rozvoj národního hospodář ství. 32
14 obsaž ené v horním zákoněs výjimkou ustanovení týkajících se př ímo nevyhrazených nerostůa jejich ložisek. Zásobami výhradního lož iska se podle horního zákona rozumí zjiš tě né a ově ř ené množství vyhrazených nerostůlož iska nebo jeho č ásti, které odpovídá podmínkám jeho využ itelnosti, bez ohledu na ztráty př i jeho dobývání.36 Podmínkami využ itelnosti se podle § 13 odst. 2 HZ rozumí soubor ukazatelů, podle nichžse posuzuje vhodnost zásob výhradních lož isek k využ ití. Tyto podmínky jsou podkladem pro výpoč et zásob výhradního lož iska. V rámci výpoč tu zásob výhradního lož iska podle § 14 odst. 1 jsou zásoby výhradního ložiska klasifikovány:37 Podle stupně prozkoumanosti lož iska se zásoby dě lí na vyhledané a prozkoumané. Podle využ itelnosti zásoby (ve vztahu ke stávajícím technickým a ekonomickým podmínkám) na bilanč ní a nebilanč ní, kdy bilanč ní zásoby jsou využitelné v souč asnosti, zatímco nebilanč ní v současnosti využ itelné v současnosti nejsou, ale s ohledem na budoucí vývoj lze př edpokládat, ž e budou využ itelné v budoucnosti. Horního zákon dává organizacím možnost posoudit využitelnost bilanč ních zásob a nabízí ně kolik způsobůvypoř ádání se s nimi.38 Podle př ípustnosti k dobývání na volné a vázané, z nichžzásoby vázané jsou horním zákonem charakterizovány jako zásoby v ochranných pilíř ích povrchových a podzemních staveb, zař ízení a důlních dě l, jakoži v pilíř ích stanovených k zajiš tění bezpečnosti provozu a ochrany právem chráně ných zájmů. Ostatní zásoby jsou zásoby volné. Bilanč ní zásoby zmenš ené o hodnotu př edpokládaných těž ebních ztrát horní zákon označ uje jako zásoby vytě ž itelné a ukládá organizaci uvést údaj o nich v návrhu na povolení hornické č innosti.39
36
Ustanovení § 13 odst. 1 HZ. Ustanovení § 14 odst. 2 HZ. 38 Odpis zásob, viz ustanovení § 14a odst. 1 HZ, př ehodnocení zásob podle nových podmínek vytě žitelnosti a vypracování nového výpočtu zásob podle § 14a odst. 4 písm. d HZ. 39 Ustanovení § 24 odst. 1 HZ. 37
15 1.4.3
Organizace Horní zákon i zákon o hornické činnosti ve svých ustanoveních mluví o
organizaci. Organizace je podle § 5a HZ právnická nebo fyzická osoba, která vykonává vyhledávání, průzkum nebo dobývání výhradních lož isek nebo jinou hornickou č innost. Výkon tě chto č inností musí být v rámci podnikatelské činnosti a musí splňovat dalš í podmínky stanovené právními př edpisy. Zákon o hornické č innosti vymezuje pojem organizace v ustanovení § 3a. 1.4.4
Hornická č innost a činnost provádě ná hornickým způsobem Pojmy hornická činnost a č innost provádě ná hornický způsobem jsou definovány
v zákoněo hornické č innosti. V ustanovení § 2 zákon vypočítává č innosti, které jsou považovány za hornickou č innost: a) vyhledávání a průzkum výhradních lož isek, b) otvírku, př ípravu a dobývání výhradních ložisek, c) zř izování, zajiš ť ování a likvidaci důlních děl a lomů, d) úpravu a zuš lechť ování nerostůprovádě né v souvislosti s jejich dobýváním, e) zř izování a provozování odvalů, výsypek a odkališ ťv souvislosti s činnostmi uvedenými pod písmeny a) ažd), f) zvláš tní zásahy do zemské kůry, g) zajiš ť ování a likvidaci starých důlních dě l, h) báňskou záchrannou služ bu, i) důlněmě ř ič skou č innost. Vš echny tyto činnosti mají znač něnegativní vliv na ž ivotní prostř edí, proto je jejich výkon podmíně n udě lením oprávně ní orgánůstátní báňské správy.40 Povolení k hornické činnosti je vyž adováno k č innostem uvedeným pod písmeny a), b), c), f) a g).41 Činnost provádě nou hornickým způsobem zákon charakterizuje taxativním výč tem v § 3. Patř í sem mimo jiné vyhledávání, průzkum a dobývání lož isek nevyhrazených nerostů. I pro č innost prováděnou hornickým způsobem obecněplatí, ž e organizace může tuto činnost vykonávat jen na základěoprávně ní udě leného orgány 40 41
Ustanovení § 5 odst. 2 ZHČ. Blíže viz ustanovení § 9, § 10, § 11, § 13 ZHČ.
16 státní báňské správy na základěhorních nebo zvláš tních př edpisů. Pro dobývání lož iska nevyhrazených nerostů, zajiš tě ní a likvidaci hlavních důlních dě l a lomůje tř eba povolení obvodního báňského úř adu. 42 Pro nevyhrazené nerosty se nestanovuje dobývací prostor, oprávně ní k dobývání vzniká na základěrozhodnutí o změněvyužití území, které se př ikládá k žádosti o povolení č innosti provádě né hornickým způsobem.43 Zákon o hornické č innosti v ustanovení § 20 uvádí, ž e př i provádění ostatních č inností provádě ných hornickým způsobem se organizace ř ídí zvláš tními př edpisy. 44
Ustanovení § 19 odst. 1 ZHČa §2 a 6 vyhláš ky ČBÚ č . 175/1992 Sb., o podmínkách využ ívání lož isek nevyhrazených nerostů, ve zně ní pozdě jš ích př edpisů. 43 Ustanovení § 19 odst. 2 ZHČa § 80 stavebního zákona. 44 Zákon o hornické č innosti zde odkazuje např íklad na zákon č. 254/2001 Sb., o vodách nebo na stavební zákon. 42
17 2.
Ústavní základy ochrany ž ivotního prostř edí při dobývání lož isek nerostů V proklamativním ustanovení preambule Ústavy se hovoř í o odhodlání obč anů
„společ něstř ež it a rozvíjet zdě dě né př írodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství ...“. Do př írodního bohatství můž eme jistězahrnout nerostné suroviny, ale také krajinu, vodní zdroje, faunu a floru. Ústava v preambuli vyjadř uje odhodlání chránit jak nerostné bohatství, jehoždobývání je primárněekonomickým zájmem, tak slož ky životního prostř edí, jehožochrana se s ekonomickým zájmem ne vždy shoduje. Základem právní úpravy ochrany ž ivotního prostř edí jsou ustanovení č lánku 7 Ústavy ČR45 a článku 35 Listiny základních práv a svobod.46 Ústava pojem ž ivotního prostř edí a jeho ochranu př ímo nezmiňuje. Článek 7 Ústavy ukládá státu povinnost dbát o š etrné využ ívání př írodních zdrojůa ochranu př írodního bohatství. V ustanovení č lánku 7 Ústavy je tedy vyjádř en princip odpově dnosti státu. Vedle principu odpově dnosti státu se v právu ž ivotního prostř edí uplatňuje princip odpově dnosti původce, a to za vlastní činnost, kterou ohrožuje ž ivotní prostř edí nebo zhorš uje jeho kvalitu.47 Jednotlivé pravomoci státních orgánů, které naplňují povinnost státu uloženou č lánkem 7 Ústavy jsou stanoveny v zákonech upravujících ochranu jednotlivých slož ek životního prostř edí. Ve vztahu k ochraněpř írodního bohatství je ustanovení č lánku 7 Ústavy někdy chápáno odliš ně , v ekonomickém smyslu, tedy tak, že ochranou př írodního bohatství se rozumí jeho ochrana př ed než ádoucími vlivy, které by mohly ohrozit jeho vydobytí a jeho následné ekonomické využ ití.48 Toto chápání je typické pro oblast dobývání nerostných surovin. Taková interpretace ovš em upř ednostňuje zájmy ekonomické př ed ochranou ž ivotního prostř edí a ustanovení č lánku 7 Ústavy by pak v ochraněživotního prostř edí nehrálo ž ádnou důlež itě jš í roli.
Ústavní zákon č . 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve zn ě ní pozdě jš ích př edpisů. Usnesení ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhláš ení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního poř ádku České republiky, ve zně ní pozdě jš ích př edpisů. 47 Damohorský, M. a kol. Právo ž ivotního prostř edí. Praha: C.H. Beck, 2003, s. 49. 48 „Ochranou nerostného bohatství se pro potř eby surovinové politiky rozumí ochrana vyhledaných a prozkoumaných lož isek nerostných surovin př ed ztíž ením nebo znemož ně ním jejich př ípadného využ ití v budoucnu a stejnětak i ochrana př ed jejich neoprávněným už íváním a spotř ebováním, které je ze společ enského hlediska neekonomické“. Surovinová politika ČR v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů , s. 3. Plný text dokumentu je dostupný z http://www.mpo.cz/dokument6621.html. 45 46
18 Ústavní základy ochrany ž ivotního prostř edí jsou obsaž eny také v Listině, která je č lánkem 3 Ústavy prohláš ena za součást ústavního poř ádku České republiky, konkrétněpak v č lánku 35 Listiny. Odstavec 1 článku 35 Listiny stanoví: „ Kaž dý má právo na př íznivé ž ivotní prostř edí“. Právo na př íznivé životní prostř edí je základním lidským právem, nositelem tohoto práva je kaž dý, tedy kaž dá fyzická osoba. Otázkou je, zda právo na př íznivé životní prostř edí mají i osoby právnické. Ústavní soud se k problematice vyjádř il tak, ž e nikoliv.49 Konkrétní podobu právu na př íznivé životní prostř edí pak dávají zákony, které toto právo provádě jí. Odstavec 2 článku 35 upravuje právo na informace: „Kaž dý má právo na vč asné a úplné informace o stavu ž ivotního prostř edí a př írodních zdrojů.“ Ustanovení článku 35 odst. 2 o právu na informace o ž ivotním prostř edí je speciální ustanovení ve vztahu k článku 17 Listiny, který upravuje právo na informace obecně . Ustanovení § 35 odst. 2 klade důraz na vč asnost a úplnost informací, které umožňují ž ivotní prostř edí lépe chránit a zajistit tak jeho „př íznivost“ v souladu s jeho aktuálním stavem a potř ebami. Právo na informace o ž ivotním prostř edí je také jedním z prostř edkůúč asti veř ejnosti na ochraněživotního prostř edí. Umož ňuje veř ejnosti kontrolovat, zda stát plní povinnosti stanovené mu č lánkem 7 Ústavy a zvláš tními zákony, a zda nejsou př írodní zdroje právnickými a fyzickými osobami využívány tak, ž e je poš kozováno životní prostř edí (viz dále). Listinou zaruč ené právo na informace je provedeno zákonem č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostř edí, ve znění pozdějš ích př edpisů. „Př i výkonu svých práv nikdo nesmí ohrož ovat ani poš kozovat ž ivotní prostř edí, př írodní zdroje, druhové bohatství př írody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem.“
: „Čl. 35 Listiny základních práv a svobod zakotvující právo na př íznivé ž ivotní prostř edí a vč asné a úplné informace o stavu ž ivotního prostř edí a př írodních zdrojůna právnické osoby vztahovat nelze. Je zř ejmé, ž e práva vztahující se k ž ivotnímu prostř edí př ísluš í pouze osobám fyzickým, jelikožse jedná o biologické organismy, které - na rozdíl od právnických osob - podléhají eventuálním negativním vlivům ž ivotního prostř edí. Tomu ostatněodpovídá i charakteristika ž ivotního prostř edí, jak ji provedl zákon č . 17/1992 Sb., o ž ivotním prostř edí.“ Usnesení Ústavního soudu č. 2/1998 Sbírky nálezůÚS, svazek 10, ze dne 6. 1. 1998. 49
19 Toto stanoví č lánek 35 Listiny ve 3. odstavci. V oblasti exploatace nerostných zdrojů jsou toto ustanovení povinny respektovat vš echny dotč ené subjekty - těž ební společnosti, stát i vlastníci pozemků.50 Meze, jimižje výkon práv omezen jsou stanoveny ve forměpř íkazů, zákazůa limitůspeciálními zákony. Omezení výkonu práv se týká i urč itého omezení výkonu práva vlastnického ve prospě ch ochrany ž ivotního prostř edí. Ustanovení č lánku 11 odst. 3 Listiny zní: „Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneuž ito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poš kozovat lidské zdraví, př írodu a ž ivotní prostř edí nad míru stanovenou zákonem.“ Podle ustanovení č lánku 7 Ústavy stát dohlíž í, aby výkon vlastnického práva byl v souladu s požadavkem uvedeným v č lánku 35 odst. 3. Omezení vlastnického práva a obdobných práv je založ eno na zájmu chránit a zachovat práva a svobody pro ostatní, tedy práva na č istý vzduch a vodu, na ž ivot v krajiněnezneč iš těné odpady a dalš í práva. Zájem na zachování těchto práv je zájmem celé společ nosti na jejím budoucím udrž ení se př i životěna této planetě . 51
50
Pavlíč ek, V. a kol.: Ústava a ústavní ř ád České republiky: komentář . 1. díl - Ústavní systém. 2. vydání. Praha: Linde,1998, s. 70 – 71. 51 Pavlíček, V. a kol.: Ústava a ústavní ř ád České republiky, 2. díl - Práva a svobody, 2. vydání, Linde, Praha, 2002, s. 281 - 285.
20 3.
Vliv exploatace lož isek nerostůna ž ivotní prostředí a lidské zdraví Negativní vliv těž ební č innosti na životní prostř edí i lidské zdraví je
nezpochybnitelný. Hornická č innost může ohrož ovat životní prostř edí a lidské zdraví jak př i samotném výkonu, tak i po jejím ukonč ení v podobějejích dlouhodobých a nesnadno odstranitelných následků. Spektrum dotč ených oblastí ž ivotního prostř edí je velice š iroké, dalo by se ř íci, ž e mož ná nejš irš í ze vš ech průmyslových č inností, a to pokud vliv báňské č innosti chápeme v š irš ím slova smyslu, tedy projevy vážící se př ímo k tě žběnerostných surovin, ale také projevy spojené s č innostmi, které s těž ební č inností úzce souvisí. Př i zjiš ť ování vlivůtě žby na ž ivotní prostř edí je nezbytné vycházet ze š irš ího chápání, neboťč asto není mož né s jistotou určit původ kontaminace v půděnebo ve vodě .52 Vliv báňské č innosti se projevuje ve vš ech složkách ekosystému, projevuje se kvalitativně, ale i kvantitativně . Celý proces je př itom dynamický, podléhá změ nám vč ase i prostoru. Př iř eš ení problému negativního vlivu těž by na ž ivotní prostř edí je tř eba identifikovat zdroj kontaminace, transportní médium (voda, vzduch) a konečněi koneč ného př íjemce kontaminace. Proces postupu kontaminace od zdroje ke koneč nému př íjemci vš ak není jednosmě rný, ale probíhá obě ma smě ry a je navíc ovlivněn množstvím vzájemných vztahůa podmínek.53 Právní ř ád poskytuje rozličné prostř edky ochrany jednotlivých složek i životního prostř edí jako celku př ed vlivy tě žby, které je mohou ohrozit nebo poš kodit. Tyto jsou obsaž eny zejména v př edpisech upravující jednotlivé složky životního prostř edí a jejich ochranu a v př edpisech horního práva. Využitelné jsou i dalš í prostř edky, které poskytuje např íklad obč anský zákoník, trestní zákon a jiné. 3.1
Odpady z tě ž ební činnosti a nakládání s nimi Př i tě ž ební činnosti, stejnějako př i vš ech průmyslových č innostech, vzniká
množství odpadů, se kterými je tř eba nakládat tak, aby nebylo ohroženo životní prostř edí. Nevhodné nakládání s odpady z těž ebního průmyslu př edstavuje velké nebezpeč í pro životní prostř edí, zejména pak pro půdu a vodu. Tyto odpady (odkrývka, 52
Hudáč ek, M.- Antal, B.- Zlocha, M. Hodnotetie vplyvov banskej činnnosti na ž ivotné prostredie. In: Mineral raw materials and mining activity of 21st century. Part II. Ostrava: VŠB – TU, 2003, s. 655. 53 Hudáč ek, M.- Antal, B.- Zlocha, M. Hodnotetie vplyvov banskej činnnosti na ž ivotné prostredie. In: Mineral raw materials and mining aktivity of 21st century. Part II. Ostrava: VŠB – TU, 2003, s. 656.
21 nadlož í a hluš ina, odpad z tě ž by rud) vznikají tě ž bou, zpracováním a ukládáním nerostů i provozem kamenolomů. Jsou č asto uchovávány ve velkém množství a navíc mohou obsahovat závadné látky jako kyanid nebo tě ž ké kovy. Za rok 2005 celkové množ ství odpadu z dolování a tě žby v ČR př edstavovalo 612 tisíc tun. Největš í podíl na celkovém množství mě l Karlovarský kraj, kde se tě žbou a dolováním vyprodukovalo 442 tisíc tun odpadu.54 Nakládání s odpady upravuje zákon o odpadech, který ovš em ze své působnosti vyluč uje odpady vzniklé př i hornické č innosti a č innosti prováděné hornickým způsobem, které jsou ukládány v odvalech, výsypkách a odkališ tích.55 Podle souč asné úpravy lze odpady ukládat dvojím způsobem, a to na skládky podle vyhláš ky ČBÚ č . 294/2005 Sb.56 a do podzemí podle vyhláš ky ČBÚ č . 99/1992 Sb., ve zně ní vyhláš ky č. 300/2005 Sb. Ukládání odpadůdo podzemí spadá pod institut zvláš tních zásahůdo zemské kůry dle § 34 odst. 1 písm. b) HZ. Zvláš tní zásahy do zemské kůry jsou hornickou č inností 57 a vyž aduje se k nim povolení dle § 11 ZHČ. Společ něpro oba typy ukládání odpadůje upravena povinnost vypracování integrovaného hodnocení úlož iš tě. Toto hodnocení je jedním z podkladůpro vydání rozhodnutí.58 Problematika odpadůje ř eš ena i na úrovni Evropské unie. Odpady z těž ební č innosti tvoř í zhruba tř etinu vš ech odpadův celé EU, jejichžroční objem př esahuje 400 milionůtun.59 Aktivity vyvíjené v rámci EU v oblasti odpadůjsou velmi výrazné. Na poč átku roku 2006 byla př ijata Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES týkající se nakládání s odpady z tě žebního průmyslu. Smě rnice zakazuje nebezpeč né kalové nádrže s vysokou koncentrací kyanidu, stanoví provozovateli povinnost navrátit do původního stavu místa č innosti a prokázat schopnost pokrytí nákladůza š kody na veš keré půdězasažené nakládáním s odpady. V př ípadě, kdy jsou odpady z těž ebního průmyslu umisťovány zpě t do tě ž ebního prostoru, musí provozovatel monitorovat jak odpad, tak tě žební prostor a zamezit č i minimalizovat dopady na ž ivotní prostř edí. 54
Statistická ročenka životního prost ř edí ČR 2006. Praha: MŽP, 2006, s. 95 - 98. Ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějš ích př edpisů. 56 Vyhláš ka č . 294/2005 Sb., o podmínkách pro ukládání odpadůna skládky a o jejich využívání na povrchu terénu a změ něvyhláš ky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějš ích př edpisů. 57 Ustanovení § 2 písm. f ZHČ. 58 Vyhláš ka č. 299/2005 Sb., kterou se mění vyhláš ka č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních lož isek, o povolování a ohlaš ování hornické činnosti a ohlaš ování č innosti provádě né hornickým způsobem, ve zně ní pozdě jš ích př edpisů. 59 Evropský parlament zpř ísnil pravidla pro nakládání s odpady z těž ebního průmyslu. Tisková zpráva, (cit dne 20. 2. 2007), dostupná z http://www.europarl.europa.eu. 55
22 Členské státy musí př ijmout opatř ení k zajiš tě ní správného nakládání s odpady z tě ž ebního průmyslu a vypracovat seznam uzavř ených nebo opuš těných lokalit, který bude sloužit k identifikaci míst nebezpeč ných životnímu prostř edí a zdraví. Smě rnice také stanovuje př ísná pravidla pro uzavř ení a péči po uzavř ení zař ízení k nakládání s odpady. Členské státy navíc musí po provozovatelích vyžadovat vypracování plánu odpadového hospodář ství, který má obsahovat průzkum původního stavu lokality určené k nakládání s odpady. Tento průzkum pak slouž í jako mě ř ítko pro obnovu místa poté co je uzavř eno. Do tř í let jsou členské státy povinny zaslat implementač ní zprávu Komisi.60 3.2
Kvalita vod a vodní pomě ry Př i tě ž ební činnosti mohou být ohrož eny vody podzemní i povrchové. Znečiš tě ní
může být způsobeno vyluhováním kontaminátů, pro povrchové vody je nebezpeč ná kontaminace odtoku. Zdroje zneč iš tě ní vod mohou být ploš né nebo bodové. Mezi bodové zdroje zneč iš tě ní patř í haldy, odkališ těa oblasti starých hutí a úpravárenských závodů. Jako ploš né zdroje zneč iš tě ní pak vystupují úpravárenské a průmyslové komplexy, které zasahují okolí praš ným spádem, ale také zvýš ená akumulace důlních dě l a odpadůz tě žební č innosti.61 Těž ba výrazněovlivňuje vodní pomě ry v území. Prostory využ ívané k dobývání nerostů stahují vodu z okolního prostř edí. Vznikající důlní vody je pak nutné odč erpávat. Tím se naruš uje př irozená vodní rovnováha oblasti, na které jsou závislé ž ivé organismy i lidé. Na hydrogeologické pomě ry v oblasti mají výrazný vliv i otř esy, které jsou důsledkem trhacích prací. Může např íklad dojít k úplné ztrátěpodzemní vody. Základním př edpisem pro ochranu vod a vodních pomě růje zákon č . 254/2001 Sb., vodní zákon, ve zně ní pozdě jš ích př edpisů. Protož e tě ž ba nerostůmůž e ovlivnit vodní pomě ry, není-li k ní tř eba povolení, je nutný souhlas vodoprávního úř adu.62 Tento souhlas je závazný pro orgány rozhodující v ř ízení o tě žběnerostů.63 Vodoprávní úř ad může stanovit podmínky i dobu udě lení souhlasu. 60
Nověpř ijaté př edpisy v oblasti nakládání s odpady – interaktivní matice, ( cit. dne 20. 2. 2007), dostupné z http://www.infoodpady.cz/article.asp?id=44 . 61 Hudáč ek, M.- Antal, B.- Zlocha, M. Hodnotetie vplyvov banskej činnnosti na životné prostredie. In Mineral raw materials and mining activity of 21st century. Part II. Ostrava: VŠB – TU, 2003, s. 656. 62 Ustanovení § 17 odst. 1 písm. e) zákona č . 254/2001 Sb., ve zně ní pozdě jš ích př edpisů. 63 Ustanovení § 17 odst. 2 a 3 zákona č. 254/2001 Sb., ve zně ní pozdě jš ích př edpisů.
23 Vodní zákon výslovně zakazuje těž bu nerostů povrchovým způsobem v chráněných oblastech př irozené akumulace vod.64 Právní úprava obsaž ená ve vodním zákoněse subsidiárněpouž ije pro právní režim důlních vod, jejichž základní úprava je obsažena v horním zákoně.65 Vodohospodář ský orgán podle ustanovení § 40 odst. 2 a 3 HZ vystupuje jako orgán, který vydává povolení k užívání důlní vody jako náhradního zdroje a stanovuje způsob a podmínky vypouš tě ní důlních vod. 3.3
Kvalita a kvantita půdy Stavba zař ízení a vyhrazení prostorůk dobývání nerostůznamená rozsáhlé
zábory půdy, která by mohla být jinak využ ívána k zemědě lství nebo lesnictví. Kromě prostorůnutných k samotné realizaci tě ž by je nutné zajistit prostory pro ukládání odpadů z tě ž by, pro komunikace apod. Př i odlesňování bývá naruš ena př irozená rovnováha lesního ekosystému, č asto dochází k úhynu ž ivočichůa likvidaci rostlinných společenstev. Odstraně ním lesního porostu se zvyš uje vliv vě trné a vodní eroze půdy a tím k její rychlejš í degradaci. Př estož e po tě ž ební č innosti zákon stanoví organizaci povinnost provést sanace, která zahrnuji i rekultivace, tato opatř ení nemůže nikdy plněkvalitativněnahradit ztráty vzniklé na země dě lských a lesních pozemcích. 66 Právní úprava ochrany půdy je obsažena v zákoněč . 334/1992 Sb., o ochraně země dělského půdního fondu, ve znění pozdě jš ích př edpisů, a také v zákoněo lesích, č. 289/1995 Sb., ve zně ní pozdě jš ích př edpisů. Ustanovení § 28 odst. 2 zákona č . 254/2001 Sb., ve zně ní pozdějš ích př edpisů . Ustanovení § 40 HZ zní: „(1) Důlními vodami jsou vš echny podzemní, sráž kové a povrchové vody, které vnikly do hlubinných nebo povrchových důlních prostorůbez ohledu na to, zda se tak stalo průsakem nebo gravitací z nadlož í, podlož í nebo boku nebo prostým vtékáním sráž kové vody, a to aždo jejich spojení s jinými stálými povrchovými nebo podzemními vodami. (2) Organizace je př i hornické č innosti oprávněna: a) bezúplatněuž ívat důlní vody pro vlastní potř ebu, b) bezúplatněuž ívat na základěpovolení vodohospodář ského orgánu důlní vodu jako náhradní zdroj pro potř eb tě ch, kteř í byli poš kozeni ztrátou vody vyvolanou č inností organizace, c) vypouš tě t důlní vodu, kterou nepotř ebuje pro vlastní činnost, do povrchových vod, popř ípadědo podzemních vod, a odvádět ji, pokud je to tř eba, i př es cizí pozemky způsobem a za podmínek stanovených vodohospodář ským orgánem a orgánem ochrany veř ejného zdraví. (3) Př i použ ití důlních vod podle odst. 2 písm. a) a b) je organizace povinna pečovat o důlní vody a hospodárněje využ ívat. Použ ití důlních vod k jiným účelům upravují zvláš tní př edpisy. (4) K vypouš tění jiných vod do důlních vod je tř eba povolení vodohospodář ského orgánu vydaného po dohoděs obvodním báňským úř adem.“ 66 Bernard, M. Ochrana životního prostř edí v hornictví. Tábor: Ekologický právní servis, 2005, s. 10. 64 65
24 Pozemky patř ící do země dě lského půdního fondu,67 lze př ed účinky tě ž ební č innosti chránit prostř ednictvím institutůobsažených v ustanovení § 8 zákona o ochraně ZPF. To stanoví, ž e osoby provádě jící těž ební činnost jsou povinny ř ídit se zásadami ochrany ZPF
68
a dodržovat opatř ení stanovená demonstrativním výč tem v ustanovení §
8 zákona o ochraněZPF. V ustanovení § 9 a násl. je potom upraven proces odnímání pozemkůze ZPF. Pokud nelze k těž ební č innosti použít nezemě dělský pozemek, musí dojít k odně tí pozemku ze ZPF. Souhlas k odně tí vydává orgán ochrany ZPF v ř ízení, které není správním ř ízením.69 Za odně tí půdy ze ZPF platí ž adatel odvody, o nichžrozhodne orgán ochrany ZPF podle sazebníku, který je př ílohou zákona č . 334/1992 Sb., o ochraně př írody a krajiny. 70 Zákon o lesích obsahuje ustanovení na ochranu pozemkůurčených k plně ní funkcí lesa.71 Podobnějako je tomu u pozemkůnálež ejících do ZPF, jsou i u pozemků urč ených k plně ní funkcí lesa stanoveny základní povinnosti př i ochranělesa a také zvláš tní povinnosti pro osoby provádě jící tě žební č innost. 72 Je-li tř eba pozemky urč ené k plnění funkcí lesa využ ít k dobývání lož isek nerostůa zájem na dobývání př evaž uje nad zájmem na ochranělesa, je tř eba pozemky odejmout nebo omezit jejich využ ití. O odně tí nebo omezení rozhoduje orgán státní správy lesů, v jehožúzemí se dotč ené pozemky nebo jejich př evážná č ást nacházejí. 73 Rozhodnutí se vydává ve správním ř ízení a za odnětí je ž adatel povinen zaplatit poplatek.74 3.4
Kvalita ovzduš í Hornická č innost a č innost provádě ná hornickým způsobem ovlivňuje také
kvalitu ovzduš í. Za nejvýznamně jš í negativní vliv na ovzduš í pocházející tě ž by lze považovat exhalace prachu vznikající v důsledku rozpojování hornin, jejich následné
Pojem země dělský půdní fond (ZPF) a pozemky, které do něj náleží definuje zákon č. 334/1992 Sb., o ochraněZPF, ve zně ní pozdě jš ích př edpisů, v ustanovení § 1. 68 Zásady ochrany ZPF jsou obsaž eny v § 4 zákona č . 334/1992 Sb., o ochraněZPF, ve zně ní pozdějš ích př edpisů. 69 Ustanovení § 9 odst. 6 a § 21 zákona č . 334/1992 Sb., o ochraněZPF, ve zně ní pozdějš ích př edpisů . 70 Ustanovení § 11 a §12 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraněZPF, ve znění pozdějš ích př edpisů. 71 K definici pozemkůurč ených k plnění funkcí lesa viz ustanovení § 3 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějš ích př edpisů. 72 Ustanovení § 13 zákona č . 289/1995 Sb., o lesích, veznění pozdě jš ích př edpisů. 73 Ustanovení § 16 odst. 1 zákona č . 289/1995 Sb., o lesích, veznění pozdě jš ích př edpisů. 74 Ustanovení § 17 zákona č . 289/1995 Sb., o lesích, veznění pozdě jš ích př edpisů. 67
25 úpravy a př epravování na místo urč ení. Vš echny č innosti provádě né v rámci tě žby znamenají výrazně zvýš enou zátě ž pro prostř edí blízkého i š irš ího okolí. Míra negativního zatížení ovzduš í prostř edí, kde je tě žební č innost provádě na, závisí na různých faktorech. Mezi ty nejvýznamnějš í patř í intenzita a technologie dobývání, ale také opatř ení realizovaná za úč elem redukce vzniku a poletu prachových č ástic.75 Lomy a důlní díla jsou zdrojem znečiš tě ní ovzduš í podle zákona č . 86/2002 Sb., ochraněovzduš í, ve zně ní pozdějš ích př edpisů. V souladu s ustanovením § 3 odst. 3 jsou lomy a důlní díla zdroji stacionárními. K umístě ní jejich staveb, ale i k uvedení do provozu, je tř eba povolení orgánu ochrany ovzduš í.76 3.5
Krajina a ekosystémy Těž ební č innost významněovlivňuje i vzhled a strukturu krajiny, ve které je č i
byla prováděna. Hodnotu krajiny, př edevš ím tu estetickou, naruš ují různá zař ízení a stroje nutné k provádě ní tě žební činnosti, k př epravěvytě ž eného materiálu a jeho zpracování. Významně jš í roli př i posuzování zásahůdo krajinného rázu hraje tě ž ba povrchová, která má na vzhled krajiny výrazně jš í vliv. Vliv hlubinné těž by není na první pohled tak zř ejmý, ale její vliv není mož né zcela opomenout. Existuje riziko propadu poddolovaných území vzniklých hlubinnou těž bou, vznikají př i ní odpady, které jsou doč asněukládány na povrchu a vznikají z nich haldy. Mimo to hlubinná tě žba má také výrazně jš í vliv na hydrogeologické pomě ry v oblasti. Ustanovení na ochranu krajiny obsahuje zákon č . 114/1992 Sb., o ochraně př írody a krajiny, ve zně ní pozdějš ích př edpisů. Zákon poskytuje prostř edky obecné ochrany, ale i ochrany zvláš tní. Podle zákona je k zásahu do krajinného rázu tř eba souhlas a k zásahu do významného krajinného prvku stanovisko orgánu ochrany př írody.77 V ustanovení § 4 odst. 2 je těž ba nerostůvýslovněuvedena jako jeden z mož ných zásahůdo krajinného prvku. Souhlasy a stanoviska vydávaná podle zákona o ochraněpř írody a krajiny jsou závazným stanoviskem ve smyslu ustanovení § 149 zákona č . 500/2004 Sb., správní ř ád, ve zně ní pozdějš ích př edpisů.
Bernard, M. Ochrana životního prostř edí v hornictví. Tábor: Ekologický právní servis, 2005, s. 10. Ustanovení § 17 odst. 1 písm. b) a d) zákona č . 86/2002 Sb., ochraněovzduš í, ve zně ní pozdějš ích př edpisů. 77 Blíž e viz ustanovení § 12 odst. 2 a § 4 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraněpř írody a krajiny, ve znění pozdějš ích př edpisů. 75 76
26 Zvláš tní ochrana je zákonem o ochraněpř írody a krajiny poskytována zvláš tě chráněným územím.78 Tě ž ba nerostůje zákonem výslovnězakázána na území národních parků, na území prvních zón chráně ných oblastí a na území národních př írodních rezervací.79 Zákaz tě ž ební činnosti můž e být stanoven i př edpisy, kterými se př ísluš ná zvláš těchráněná území zř izují. Zda budou právní prostř edky na ochranu zvláš tě chráněných území využity, zálež í na konkrétních okolnostech. Prostř edkem ochrany př írody, krajiny i ž ivočiš stva a rostlinstva je povinnost urč ená tě m, kteř í zamýš lí uskuteč nit závaž né zásahy, které by se mohly dotknout zájmů chráněných zákonem o ochraněpř írody a krajiny, zajistit provedení př írodově dného průzkumu dotč ených pozemkůa písemné hodnocení vlivu zamýš leného zásahu na rostliny a ž ivoč ichy, pokud o jeho nezbytnosti rozhodne orgán ochrany př írody. 80 3.6
Fauna a flóra Vliv těž ební č innosti na rostliny a ž ivočichy je doprovodným jevem negativního
vlivu tě ž by na krajinu, ekosystémy a jednotlivé slož ky ž ivotního prostř edí. Zábory lesní a země dělské půdy dochází k likvidaci jak jejich biotopů, tak likvidaci nebo naruš ení biokoridorů, kterými zejména živoč ichové migrují. Populace rostlin jsou záborem půdy urč ené k tě žbězničeny, ž ivoč ichové jsou nuceni migrovat do jiných oblastí, často ale uhynou také. Zneč iš těním povrchových vod se tyto stávají neobyvatelné pro vodní organismy a také dochází k jejich úhynu. Oblasti, kde tě žba probíhá jsou pro ž ivočiš stvo a v ně kterých př ípadech i rostlinstvo témě řneobyvatelné díky použ ívaným chemikáliím, exhalacím prachu a hluku a vibracím. Vliv tě žby na území př etrvává i po ukonč ení činnosti i př es jeho rekultivaci, která nikdy nemůže plněnahradit ekologickou hodnotu, kterou mě lo území př ed zahájením tě ž by. Ochranou rostlin a ž ivočichůse zabývá zákon č. 114/1992 Sb., o ochraněpř írody a krajiny, ve zně ní pozdě jš ích př edpisů. Podle ustanovení § 5 zákona, který obsahuje podmínky obecné ochrany, jsou vš echny druhy chráně ny př ed znič ením, poš kozováním,
78
Kategorie, jejich charakteristiku a základní podmínky ochrany zvláš těchráně ných území stanoví § 14 a násl. zákona č . 114/1992 Sb., o ochraněpř írody a krajiny, ve zně ní pozdě jš ích př edpisů. 79 Ustanovení § 16 odst. 1 písm. m), § 26 odst. 2 písm. e) a § 29 písm. c) zákona č . 114/1992 Sb., o ochraněpř írody a krajiny, ve zně ní pozdě jš ích př edpisů. 80 Ustanovení § 67 zákona č . 114/1992 Sb., o ochraněpř írody a krajiny, ve zně ní pozdě jš ích př edpisů.
27 sbě rem, či odchytem, který by je mohl ohrozit, naruš it jejich rozmnožovací schopnosti, nebo znič it jejich ekosystém. Zvláš ťje upravena ochrana volněžijících ptáků81 a ochrana stromůrostoucích mimo les.82 V souladu s ustanovením § 8 zákona se k pokácení dř evin vyžaduje povolení orgánu ochrany př írody. Zvláš těchráně né druhy rostlin a živoč ichůa památné stromy podléhají zvýš ené ochraně.83 Př evaž uje-li výraznějiný veř ejný zájem nad zájmem ochrany př írody, orgán ochrany př írody můž e za daných podmínek ze zákazůu památných stromůa zvláš těchráněných druhůrostlin a ž ivoč ichůpovolit výjimku.84 3.7
Vliv tě žby na lidské zdraví a jeho ochrana Těž ební č innost má negativní vliv samozř ejměi na č lověka. Můž e tak ovlivňovat
lidské zdraví, kvalitu prostř edí a sídla. Vliv dobývání lož isek nerostůna lidské zdraví může být zprostř edkovaný důsledky způsobené poš kozením jednotlivých slož ek ž ivotního prostř edí, a to např íklad kontaminací ovzduš í prachovými částicemi, kontaktem s kontaminovanou vodou nebo půdou, popř ípaděi konzumací rostlinného nebo ž ivočiš ného produktu, který byl v důsledku tě ž by kontaminován. Lidské zdraví může být ohroženo i př ímo, a to např íklad hlukem a vibracemi z tě žebního provozu, nebo výkonem práce v rizikovém prostř edí. 3.7.1
Hluk a vibrace Jedním, pro č lově ka velmi nepř íjemným a obtě žujícím, doprovodným faktorem
těž ební č innosti jsou hluk a vibrace. Př i př ípravědobývání a zejména pak př i jeho vlastní realizaci, která je provádě na za pomoci tě ž ké mechanizace dochází k výraznému zatíž ení území hlukem a vibracemi, které pocházejí z tě žebních zař ízení. Hluk je kaž dý nechtě ný zvuk, který má ruš ivý nebo obtě ž ující charakter, nebo který má š kodlivé úč inky, bez ohledu na jeho intenzitu. 85 Ruš ivé úč inky hluku závisejí na denní době , prováděné č innosti i psychickém rozpoložení jedince. Hluk můž e mít 81
Ustanovení § 5a a 5b zákona č . 114/1992 Sb., o ochraněpř írody a krajiny, ve zně ní pozdě jš ích př edpisů. Ustanovení § 7 a násl. zákona č . 114/1992 Sb., o ochraněpř írody a krajiny, ve zně ní pozdějš ích př edpisů. 83 Ustanovení § 48 až§ 54 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraněpř írody a krajiny, ve znění pozdějš ích př edpisů. 84 Ustanovení § 56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraněpř írody a krajiny, ve znění pozdě jš ích př edpisů. 85 Blíže k problematice hluku na webových stránkách Centra hygieny ž ivotního prostř edí http://www.szu.cz/chzp/hluk/zakladni-info/zdravotni-ucinky-hluku.html (cit. dne 22. 2. 2007). 82
28 podobu ruš ivého elementu bez š kodlivých vlivůna lidské zdraví, př es zvuky ovlivňující psychickou pohodu a výkonnost č lověka, ažpo hluk, který můž e mít š kodlivé následky na fyzické zdraví člově ka. Hluk můž e nepř íznivěpůsobit na psychiku (podráž děnost, nervozita, poruchy soustř edě ní), ale i na fyzický stav člově ka (poruchy spánku, bolesti hlavy, hluchota). Př i provozu dolůa lomůse setkáváme se spojitým hlukem o konstantní intenzitě. Př estož e jeho intenzita není nijak vysoká, hlavním negativním vlivem je jeho soustavnost. Zdrojem hluku bývá př i těž ební činnosti i doprava vytěž eného materiálu, která č asto prochází obývanými oblastmi a obtě žuje místní obyvatele. Souč asná právní úprava hluku je obsažena v zákoněč. 258/2000 Sb., o ochraně veř ejného zdraví, ve znění pozdě jš ích př edpisůa ve vládním nař ízení č . 148/2006 Sb., o ochranězdraví př ed nepř íznivými úč inky hluku a vibrací, ve zně ní pozdě jš ích př edpisů. Nař ízení stanoví hygienické limity hluku a vibrací, které nemají být př ekrač ovány.86 Nař ízení upravuje problematiku hluku na pracoviš ti, která úzce souvisí s ochranou zdraví př i práci. Evropskou úpravu regulace hluku př edstavuje směrnice 2002/49/ES o hodnocení a ř ízení hluku ve venkovním prostř edí. Jejím cílem je definovat obecný př ístup k zamezení, sniž ování a prevenci š kodlivých úč inků způsobených expozicí hluku. Smě rnice zavádí tzv. hlukové mapy, které by mě ly urč it vystavení hluku a umožnit veř ejnosti získat o hlukové situaci informace.87 3.7.2
Bezpeč nost a ochrana zdraví př i práci Těž ební činnost ohrož uje nejen zdraví lidí ž ijících a pohybujících se v okolí
místa, kde se těž í popř ípadětěž ilo, ale můž e ohrozit a poš kodit také zdraví horníkůa jiných pracovníků, kteř í provádě jí hornickou činnost nebo činnosti s ní bezprostř edně související. Zvýš ené ohrož ení pracovníkůorganizace př i výkonu hornické č innosti vyplývá z povahy jejich pracovního prostř edí. Pro to je charakteristická omezenost pracovního prostoru, činnost lidí a strojů, které nelze oddě lit, umě lé osvě tlení, uzavř ený systém
86
Viz ustanovení § 30 a § 34 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraněveř ejného zdraví, ve znění pozdějš ích př edpisů. 87 Informace o hluku ve vnějš ím prostř edí jsou dostupné z www.eps.cz/php/index.php?cat=programy&art =ppzp-hluk(cit. dne 22. 2. 2007).
29 vě trání a omezený př ívod vzduchu, zvýš ené riziko pádu hornin, př edmětůi osob a v neposlední ř adětaké mnohdy nestabilní geofyzikální pomě ry horského masívu, který je pracemi naruš ován. 88 Ústavní základy ochrany zdraví př i práci obsahuje Listina základních práv a svobod v č lánku 28, který upravuje právo na uspokojivé pracovní podmínky. Podrobnosti ochrany stanoví zákon. Bezpeč nost a ochrana zdraví př i práci je př edmětem úpravy pracovně právních př edpisů, zejména zákoníku práce.89 Ochrana zdraví př i práci je také upravena zákonem o ochraněveř ejného zdraví a dalš ími př edpisy. 90 Ustanovení § 6 ZHČ ukládá organizaci povinnost zajistit a kontrolovat dodrž ování zvláš tních př edpisůupravujících bezpeč nost a ochranu zdraví př i práci, bezpeč nost provozu a pracovní podmínky. Organizace, která vykonává hornickou č innost je povinna zř ídit speciální útvar nebo stanovit odbornězpůsobilého pracovníka pro plně ní úkolůna úseku bezpeč nosti a ochrany zdraví př i práci. Co se týká technických zař ízení a pomůcek, zákon o hornické č innosti př ipouš tí použití jen takových, které odpovídají př edpisům k zajiš tění bezpeč nosti a ochrany zdraví př i práci a bezpeč nosti provozu. V oblasti ochrany zdraví př i práci vydal Český báňský úř ad provádě cí právní př edpisy, které upravují ochranu zdraví př i hornické č innosti a činnosti provádě né hornickým způsobem v podzemí91 i na povrchu,92 po jejím ukonč ení93 a také ř adu speciálních vyhláš ek upravujících dílč íč innosti a použití speciálních zař ízení př i výkonu těž ební č innosti.94 88
Makarius, R. České horní právo. Díl 2. Ostrava: Montanex, 2000, s. 80. Ustanovení § 101 a § 102 zákona č . 262/2006 Sb., zákoník práce, ve zně ní pozdě jš ích př edpisů. 90 Ustanovení § 37 a násl. zákona č. 258/2000 Sb., o ochraněveř ejného zdraví, ve znění pozdějš ích př edpisů. 91 Vyhláš ka ČBÚ č. 22/1989 Sb., o bezpeč nosti a ochranězdraví př i práci a bezpečnosti provozu př i hornické č innosti a př ič innosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění pozdě jš ích př edpisů, vyhláš ka ČBÚ č . 55/1996 Sb., o pož adavcích k zajiš tění bezpečnosti a ochrany zdraví př i práci a bezpečnosti provozu př i činnosti provádě né hornickým způsobem v podzemí, ve zně ní pozdějš ích př edpisů. 92 Vyhláš ka ČBÚ č. 26/1989 Sb., o bezpeč nosti a ochranězdraví př i práci a bezpečnosti provozu př i hornické činnosti a př i činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu, ve znění pozdě jš ích př edpisů. 93 Vyhláš ka ČBÚ č . 52/1997 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajiš tě ní bezpečnosti a ochrany zdraví př i práci a bezpeč nosti provozu př i likvidaci hlavních důlních dě l, ve znění pozdě jš ích př edpisů. 94 Vyhláš ka č. 415/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky k zajiš tě ní bezpeč nosti a ochrany zdraví př i práci a bezpečnosti provozu př i svislé dopravěa chůzi, vyhláš ka č. 659/2004 Sb., o bezpeč nosti a ochraně zdraví př i práci a bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otř esů, vyhláš ka č. 415/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky k zajiš tění bezpečnosti a ochrany zdraví př i práci a bezpečnosti provozu př i svislé dopravěa chů zi, vyhláš ka č. 659/2004 Sb., o bezpeč nosti a ochranězdraví př i práci a bezpeč nosti provozu v dolech s nebezpeč ím důlních otř esů, vyhláš ka č . 392/2003 Sb., o bezpečnosti provozu technických zař ízení a o požadavcích na vyhrazená technická zař ízení tlaková, zdvihací a plynová př i 89
30 4.
Nástroje ochrany životního prostř edí upravené horními př edpisy V horních př edpisech, tedy v horním zákoně , zákoněo hornické činnosti a
zákoněo geologických pracích, jsou upraveny instituty, které lze využít k ochraně ž ivotního prostř edí př ed negativními vlivy dobývání ložisek. Některé z nich jsou využ itelné obecněpro hornickou č innost, některé pak pouze v jednotlivých fázích exploatace lož isek nerostů. 4.1
Řeš ení střetu zájmů Vyř eš ení stř etu zájmůje povinností organizace př ed zař azením př ísluš ných prací
do plánu otvírky, př ípravy a dobývání, a to za př edpokladu, že využitím výhradního ložiska budou ohrož eny objekty a zájmy chráně né podle zvláš tních př edpisů.95 Do chráněných zájmů patř í jak zájmy veř ejné, tak zájmy fyzických a právnických osob, tedy zájmy soukromé, zpravidla pak vlastnické právo nebo obdobná práva k nemovitostem. Ohrožení zájmůznamená reálné a objektivní riziko. To můž e spoč ívat ve fyzickém poš kození nebo znič ení věci, ruš ení výkonu vlastnického nebo obdobného práva fyzických nebo právnických osob. Rizikem můž e být i jiné poš kození veř ejného zájmu, do kterého by patř ilo i poš kození ž ivotního prostř edí. Mezi budoucím využ itím lož iska a ohrož ením zájmu musí existovat př íč inná souvislost. Aplikace institutu ř eš ení stř etu zájmůje tedy vyloučeno, je-li zájem nebo objekt dotčen pouze nepř ímo. Řeš ení stř etu zájmůspoč ívá v dohoděorganizace a orgány a osobami, kterým ochrana ohrožených objektůa zájmůpř ísluš í, o tom, zda se objekt nebo zájem má chránit a v jakém rozsahu, popř . po jakou dobu. Okruh osob, se kterými je nutno stř et zájmů ř eš it, není právními př edpisy podrobně upraven.96 Dohoda se př edkládá krajskému úř adu k vyjádř ení stanoviska. Zde se uplatňuje fikce pozitivního rozhodnutí v př ípadě , že se krajský úř ad do 1 mě síce od jejího př edlož ení nevyjádř í s dohodou nesouhlas. Pokud krajský úř ad s dohodou nesouhlasí nebo k dohoděvůbec nedoš lo, o hornické činnosti a č innosti provádě né hornickým způsobem, vyhláš ka ČBÚ č . 75/2002 Sb., o bezpeč nosti provozu elektrických technických zař ízení použ ívaných př i hornické č innosti a činnosti provádě né hornickým způsobem, vyhláš ka ČBÚ č. 239/1998 Sb., o bezpeč nosti a ochranězdraví př i práci a bezpečnosti provozu př i těž běa úpravěropy a zemního plynu a př i vrtných a geofyzikálních pracích, ve znění pozdějš ích př edpisů. 95 Ustanovení § 33 odst. 1 HZ. 96 Makarius, R. České horní právo. Díl 1. Ostrava: Montanex, 1999, s. 115 – 116.
31 ř eš ení stř etu zájmůrozhodne Ministerstvo průmyslu a obchodu.97 V př ípadězájmů vlastníkůpozemkůa nemovitostí, kteř í jsou ohrož eni a s organizací se na ř eš ení stř etu zájmůnedohodnou, dává zákon možnost nemovitosti a pozemky vyvlastnit.98 Potenciálněsilný institut, který by mohl znač něpř ispět k ochraněživotního prostř edí ješ těpř ed započetím tě ž by, je oslaben fikcí pozitivního rozhodnutí krajského úř adu př i schvalování dohody o ř eš ení stř etu zájmů. Vzhledem k ochraněživotního prostř edí by bylo ž ádoucí také významnějš í postavení Ministerstva životního prostř edí př i závazném rozhodování o ř eš ení stř etu zájmů.99 4.2
Odpis zásob výhradního lož iska K odpisu zásob výhradního lož iska může dojít z ně kolika důvodů, mimo jiné
také pokud by jejich dobývání ohrozilo zákonem chráněné obecné zájmy, zejména ochranu ž ivotního prostř edí. Dalš í podmínkou je, aby zájem na ochraněživotního prostř edí př evyš oval zájem na vydobytí tě chto zásob. 100 Návrh na odpis zásob podává organizace, pokud př i zpracovávání dokumentace a plánůnebo př i jejich realizaci101 zjistí, ž e není mož né nebo úč elné lož isko vytěž it. Návrh může podat i orgán ochrany př írody. Př estože § 14b odst. 2 stanoví, ž e úplnost návrhu na odpis zásob zajistí organizace, neexistují efektivní prostř edky, jak ji k tomu donutit, a to i př esto, ž e ně které z povinných nálež itostí návrhu102 má k dispozici právěpouze tě ž ební organizace, cožochranu ž ivotního prostř edí tímto způsobem č iní neefektivní.103 Orgány př ísluš né k rozhodnutí o odpisu zásob a jeho obsah stanoví § 14c HZ. 4.3
Nástroje ochrany v přípravné fázi dobývání Do př ípravné fáze dobývání lze zař adit činnosti spojené s vyhledáváním a
průzkumem lož isek a vlastní př ípravou dobývání. V souladu se zásadou prevence v právu životního prostř edí jsou tyto fáze velmi důlež ité. Právězde je totižmožnost
97
Ustanovení § 33 odst. 3 HZ. Př i vyvlastňování se postupuje podle zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě(zákon o vyvlastně ní), ve znění pozdě jš ích př edpisů. 99 Ustanovení § 33 odst. 3 HZ. 100 Ustanovení § 14a odst. 2 písm. c) HZ. 101 Ustanovení § 14b odst. 1 HZ. 102 Ustanovení § 14b odst. 3 HZ. 103 Bernard, M. Ochrana ž ivotního prostř edí v hornictví. Tábor: Ekologický právní servis, 2005, s. 52. 98
32 ž ivotní prostř edí chránit nejefektivně ji tím, ž e se tě ž ební činnosti zabrání úplně , nebo se v zájmu ochrany ž ivotního prostř edí provedou změ ny v těž ební technologii. 4.3.1
Vyhledávání a průzkum výhradních lož isek Vyhledávání a průzkum výhradních ložisek je hornickou činností ve smyslu
ustanovení § 2 písm. a) zákona o hornické č innosti, ale také geologickou prací dle § 2 odst. 1 písm. b) zákona o geologických pracích. Vyhledávání a průzkum ložisek nerostů je prvotní fází využ ívání lož isek nerostů, během nížje mož né př ispě t k ochraně ž ivotního prostř edí. Nemusí totižvůbec dojít k vlastnímu dobývání a tím k ohrož ení ž ivotního prostř edí. Geologické práce pro vyhledávání a průzkum lož isek vyhrazených nerostůje možné provádě t pouze na průzkumném území, 104 které je stanoveno osobě , právnické nebo fyzické (dále jen zadavatel), která má povolení k hornické č innosti. Povolení k hornické č innosti je upraveno zákonem o hornické činnosti v ustanovení § 5 odst. 2. Žádost o stanovení průzkumného území105 se podává Ministerstvu ž ivotního prostř edí, které o žádosti rozhodne tak, ž e ž ádost zamítne ze zákonem stanovených důvodů,106 nebo rozhodne o jeho stanovení. Jedním ze zákonných důvodů, který vede k zamítnutí ž ádosti je situace, kdy dalš í veř ejný zájem př evýš í zájem na dalš ím průzkumu a využití výhradního lož iska. Jedním z takových zájmůje i zájem na ochraněživotního prostř edí a zamítnutí ž ádosti tak můž e zamezit těž běa tím jejím negativním vlivům na životní prostř edí. Stanovením průzkumného území vzniká zadavateli výhradní právo na vyhledávání a průzkum výhradního ložiska.107 V souladu s ustanovením § 4a odst. 4 se v rozhodnutí o stanovení vymezí území, pro ně žje průzkumné území stanoveno, doba platnosti a podmínky pro provádě ní prací. Horní zákon stanoví zadavateli př i vyhledávání a průzkumu ložisek nerostů povinnost zjistit skuteč nosti potř ebné k posouzení mož ných vlivůvyužívání lož iska na vody a jiné př írodní zdroje, na životní
104
Ustanovení § 11 odst. 1 HZ a § 4 ZGP. Nálež itosti ž ádosti o stanovení průzkumného území stanoví § 4 odst. 2 ZGP. 106 Ustanovení § 4a odst. 5, 6 ZGP. 107 Ustanovení § 4 odst. 3 ZGP. 105
33 prostř edí a na dalš í zákonem chráněné obecné zájmy.108 Toto ustanovení je díky nestanovené sankci prakticky nevynutitelným. Zvláš tní režim platí pro vyhledávání a průzkum lož isek důlními díly. K této č innosti je ve stanovených př ípadech nutné povolení obvodního báňského úř adu. Stejně tak se povolení vyž aduje k zajiš tě ní nebo likvidaci důlních dě l, jimižje průzkum provádě n. Řízení o povolení je upravuje ustanovení § 17 ZHČa jedná se o povolení k hornické činnosti v režimu zákona o hornické č innosti. Žádost organizace př edkládá s dokumentací a doklady. Pokud jsou hornickou č inností ohrož eny objekty a zájmy, musí být zároveňse ž ádostí př edlož eny doklady o vyř eš ení stř etu zájmů. V souladu s ustanovením § 18 ZHČjsou účastníkem ř ízení ž adatel, investor, vlastník důlního díla, obč ané, kteř í mohou být povolením hornické č innosti dotč eni a obec, v jejímžúzemním obvodu má být činnost vykonávána. Bez ohledu na toto ustanovení se mohou ř ízení úč astnit i obč anská sdružení podle § 70 zákona o ochraněpř írody a krajiny (viz kap. 5. 3). Odborné, racionální a bezpeč né provádění geologických prací je zajiš těno projektem geologických prací, podle ně hožje organizace př i provádění geologických prací povinna postupovat. Př i projektování geologických prací se zjiš ť uje, zda se nedotýkají zájmůchráně ných zvláš tními př edpisy, tedy i zájmu na ochraněživotního prostř edí. Pokud se geologické práce takových zájmůdotýkají, pak se postupuje v souladu se zvláš tními př edpisy. 109 Podrobnou úpravu povinností organizace př i provádě ní geologických prací, postupu př i vyhodnocování a stejnětak i projektování geologických prací obsahuje vyhláš ka č . 369/2004 Sb., o projektování, provádě ní a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorůa o postupu př i výpočtu zásob výhradních ložisek, ve zně ní pozdě jš ích př edpisů. Na základěvyhodnocení výsledku geologických prací se urč uje zájem, pro který bude území následněvyuž ito. V př ípadě ,ž e se zjistí, že se vyhrazený nerost vyskytuje v dostateč ném množ ství a jakosti, Ministerstvo ž ivotního prostř edí vydá osvě dč ení o výhradním ložisku.110 V př ípadě, ž e výhradní lož isko nebude po ukonč ení průzkumu
108
Ustanovení § 11 odst. 2 písm. d) HZ. Ustanovení § 6 odst. 2 ZGP a § 22 ZGP. 110 Ustanovení § 6 HZ. 109
34 dobýváno, je nutné zabezpeč it jeho ochranu a evidenci tak, jak to stanoví horní zákon v § 8. 4.3.2
Př íprava dobývání Př íprava dobývání je fází využ ití nerostného bohatství, která tě sněpř edchází
vlastnímu vydobytí. V této fázi je ješ těmožné účinněchránit životní prostř edí př ed započ etím hornické č innosti, př ípadněstanovit povinnosti a opatř ení k minimalizaci dopadůna životní prostř edí. Aby mohla tě žební organizace s dobýváním lož iska začít, potř ebuje relevantní oprávně ní. Oprávně ní k dobývání výhradního lož iska organizaci vzniká stanovením dobývacího prostoru. Činnost je vš ak mož no zahájit ažpo vydání povolení otvírky, př ípravy a dobývání výhradních ložisek. Horní zákon v § 24 odst. 1 stanoví, ž e pokud organizace souč asněse ž ádostí o stanovení dobývacího prostoru př edlož í plán otvírky, př ípravy a dobývání výhradního lož iska, doklad o vypoř ádání stř etu zájmůa jsou-li splně ny ostatní zákonné podmínky, správní ř ízení o stanovení dobývacího prostoru a o povolení hornické č innosti může být spojeno v jedno ř ízení. Řízení o stanovení dobývacího prostoru se zahajuje na návrh organizace nebo z podnětu obvodního báňského úř adu. K podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru je nutný př edchozí souhlas Ministerstva ž ivotního prostř edí. Ministerstvo př edchozí souhlas vydává po jeho projednání s MPO. Jestliž e se návrh na stanovení dobývacího prostoru dotýká zájmůchráně ných podle zvláš tních př edpisů, organizace projedná podmínky jeho stanovení s orgány a osobami (právnickými i fyzickými), kterým př ísluš í ochrana dotč ených zájmů. Stanoviska, pož adavky a př ipomínky jsou tito povinni uplatnit do jednoho mě síce u organizace, která o stanovení dobývacího prostoru pož ádala. 111 Dokumenty, které je nutné k návrhu o stanovení dobývacího prostoru dolož it, stanoví § 28 HZ. Podrobně ji je pak upravuje vyhláš ka ČBÚ č. 172/1992 Sb., o dobývacích prostorech, ve zně ní pozdě jš ích př edpisů. Obvodní báňský úř ad může ř ízení o stanovení dobývacího prostoru zahájit i bez kompletních dokladůa dokumentace,
111
Ustanovení § 27 odst. 5 HZ.
35 souč asněvš ak organizaci stanoví lhůtu pro doplnění návrhu. Nedoplní-li organizace návrh ve stanovené lhůtě , OBÚ ř ízení zastaví.112 Podle ustanovení § 25 HZ se dobývací prostor stanoví na základěvýsledků průzkumu ložiska podle jeho rozsahu, tvaru a mocnosti tak, aby mohlo být co neúč elně ji vydobyto. Př i jeho stanovování je nutné př ihlédnout i k vlivu dobývání. Obvodní báňský úř ad př i stanovování dobývacího prostoru postupuje v souč innosti s dotč enými orgány státní správy, zejména v dohoděs orgány ž ivotního prostř edí. V § 27 odst. 6 HZ se stanoví, ž e v rozsahu území vymezeného na povrchu je stanovení dobývacího prostoru rozhodnutím o změ něvyužití území ve smyslu § 80 odst. 2 písm. c) stavebního zákona. Obvodní báňský úř ad v rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru vymezí dobývací prostor a stanoví podmínky, kterými zajistí chráněné zájmy v území.113 Je-li to z hlediska ekologických vlivůa bezpečnosti provozu nutné, obvodní báňský úř ad v rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru stanoví také nezbytná opatř ení.114 Podle ustanovení § 27 HZ se př iměř eněpostupuje i př i zruš ení a změ ně dobývacího prostoru. Pokud organizace, které vzniklo oprávně ní k dobývání výhradního ložiska do tř í let nepožádá obvodní báňský úř ad o povolení k hornické č innosti, obvodní báňský úř ad může oprávně ní k dobývání organizaci odejmout.115 V ustanovení § 27 odst. 8 je zruš ení dobývacího prostoru umož ně no pouze za př edpokladu, ž e dobývání výhradního ložiska skonč ilo nebo bylo trvale zastaveno. Ustanovení § 27 odst. 4 dává úř adu mož nost stanovený dobývací prostor změ nit, a to ze závaž ných důvodůz hlediska právem chráně ných zájmů. Zákon vš ak nestanoví, kdo je o existenci závažného důvodu oprávně n rozhodnout. Vzhledem k tomu, ž e dobývací prostor se považuje za nehmotný majetek organizace, je jednostranným zásahem do ně j zasaž eno také do vlastnických práv organizace.116 Povolení otvírky, př ípravy a dobývání vydávané obvodním báňským úř adem je vedle stanovení dobývacího prostoru př edpokladem pro zahájení exploatace lož iska. Řízení o povolení otvírky, př ípravy a dobývání je ř ízením o povolení hornické činnosti ve smyslu ustanovení § 17 a § 18 zákona o hornické č innosti. Nálež itosti žádosti o 112
Ustanovení § 28 odst. 9 HZ. Ustanovení § 28 odst. 8 HZ. 114 Ustanovení § 27 odst. 2 HZ. 115 Ustanovení § 24 odst. 11 HZ. 116 Makarius, R. České horní právo. Díl 1. Ostrava: Montanex, 1999, s. 51. 113
36 povolení stanoví § 6 vyhláš ky ČBÚ č . 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek. Žádost o povolení hornické činnosti organizace př edkládá obvodnímu báňského úř adu, a to nejpozdě ji do tř í mě sícůpř ed zahájením plánovaných prací. Se ž ádostí o povolení otvírky, př ípravy a dobývání hlubinným i povrchovým způsobem se dle § 6 odst. 2 písm. c) vyhláš ky př edkládají plány otvírky, př ípravy a dobývání. Plány je povinna vypracovat organizace, které byl dobývací prostor stanoven. Náležitosti plánů stanoví vyhláš ka o hospodárném využívání výhradních ložisek v př íloze č. 3. V souladu s ustanovením § 32 odst. 2 HZ musí plány zajistit dostateč ný př edstih otvírky a př ípravy př ed vlastním dobýváním, hospodárné a plynulé dobývání výhradního ložiska za použití vhodných dobývacích metoda zajiš tě ní bezpeč nosti provozu. Souč ástí plánůotvírky, př ípravy a dobývání je vyč íslení př edpokládaných nákladůna vypoř ádání důlních š kod, sanaci a rekultivaci včetněnávrhůna vytvoř ení potř ebné finanč ní rezervy. Se ž ádostí musejí být př edloženy i doklady o vyř eš ení stř etu zájmů, protož e v praxi mohou být hornickou činností téměřvž dy ohrož eny právem chráně né objekty a zájmy. Ze zákona je OBÚ povinen o žádosti rozhodnout do dvou mě sícůod jejího podání. Pokud je to tř eba, stanoví se v rozhodnutí podmínky hornické činnosti. Nedostatkem rozhodnutí o povolení otvírky, př ípravy a dobývání je jeho č asová neomezenost. Od vydání povolení aždo zahájení prací může uplynout doba, za kterou se poměry v území mohou významnězmě nit. Je proto žádoucí, aby existoval institut, který by umož nil př ehodnocení rozhodnutí a jeho změny ve prospěch jiného veř ejného zájmu, např íklad ochrany ž ivotního prostř edí.117 Z hlediska ochrany životního prostř edí jsou problematická rozhodnutí, která byla vydána v době , kdy ochrana ž ivotního prostř edí nebyla právem podrobně ji upravena. Časová neomezenost neumožňuje úč inněchránit ž ivotní prostř edí tam, kde bylo takové rozhodnutí vydáno. Provoz tě žebních zař ízení povolených v minulosti nepodléhal hodnocení vlivůna ž ivotní prostř edí (EIA) podle zákona č . 100/2001 Sb., o posuzování vlivůna ž ivotní prostř edí. Český báňský úř ad se vyjádř il, ž e vzhledem k zákazu retroaktivity není ani u hornické č innosti povolené v minulosti dodateč né zpracování dokumentace EIA mož né pož adovat. V souč asné právní úpravěneexistuje ustanovení,
117
Bernard, M. Ochrana ž ivotního prostř edí v hornictví. Tábor: Ekologický právní servis, 2005, s. 38.
37 které by to umožňovalo. Z logiky věci také vyplývá, ž e podklad pro rozhodnutí, kterým dokumentace EIA je, nelze zpracovávat ažpo jeho vydání. 118 Technicky je k zahájení vlastní exploatace nutná stavba dolůa lomůa zař ízení s tě žbou souvisejících. Jejich projektování, výstavbu a rekonstrukci upravuje § 23 horního zákona. Stavební zákon v § 103 odst. 1 písm. g) bod 1. stanoví, ž e důlní díla a stavby, které podléhají schvalování a dozoru orgánůstátní báňské správy podle horních př edpisů, nevyž adují stavební povolení ani ohláš ení. Na ostatní stavby s tě žbou související se vztahují obecné stavebněprávní př edpisy. K zajiš tě ní ochrany životního prostř edí př i projektování, výstavběa rekonstrukci dolůa lomůslouž í dokumentace, která prokazuje, ž e tyto stavby zaručují bezpečnost provozu a ochranu zdraví př i práci, omezení nepř íznivých vlivůna ž ivotní prostř edí i komplexní ř eš ení území ovlivně ného hornickou č inností, které kroměpř ímých následků zahrnuje i následné vlivy využívání lož iska. Pokud organizace hodlá k exploataci lož iska použ ít výbuš niny, je ke dvě ma dř íve zmíně ným povolením nutné i povolení trhacích prací dle ustanovení § 27 a § 28 ZHČ. 4.4
Nástroje ochrany při vlastním dobývání Dobývání výhradních ložisek je tě ž ební č inností, která působí nejvě tš íš kody na
ž ivotním prostř edí a jen tě ž ko lze během této fáze jeho zájmy úč inněhájit. Dobývání výhradních ložisek lze rozdělit do tř í základních fází. První z nich je otvírka, kterou se rozumí hloubení a raž ení úvodních důlních dě l zpravidla mimo lož isko užitkového nerostu. Druhou fází je př íprava, která zahrnuje raž ení rozč leňovacích důlních dě l př ípadnějiných důlních pracoviš ťpodle zvolené dobývací metody. Tř etí fází je dobývání. Pod tento pojem je podř azena vlastní realizace exploatace důlními díly.119 Pod pojem dobývání výhradních lož isek se zahrnují vš echny tyto fáze. Organizace, která získala oprávnění k dobývání lož iska výhradního nerostu a povolení k hornické č innosti a oběrozhodnutí nabyla právní moci, může práce zahájit. Horní zákon v § 30 stanoví požadavek hospodárného využívání výhradního ložiska. Co konkrétněse rozumí pod pojmem hospodárného využ ívání stanoví § 30 a
118
Stanovisko ČBÚ ze dne 17. 9. 2001 č . j. 2065/01. In Makarius, R. Horní právo, II.díl, Stanoviska k zákonu č. 44/1988 Sb., o ochraněa využití nerostného bohatství (horní zákon) a k zákonu ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické č innosti, výbuš ninách a o státní báňské správě. Ostrava: Montanex, 2005, s. 44. 119 Makarius, R. České horní právo. Díl 1. Ostrava: Montanex, 1999, s. 93 - 94.
38 vyhláš ka 104/1988 Sb. Př i respektování zásad hospodárného využívání výhradních ložisek podle § 30 odst. 2 musí být dodrženy zásady bezpečnosti a ochrany zdraví př i práci, bezpečnosti provozu a vylouč eny neodůvodněné nepř íznivé vlivy na pracovní a ž ivotní prostř edí. Př i úpravě a zuš lechť ování je zakázáno používání technologie kyanidového louž ení i jiných postupů, které použ ívají kyanidové slouč eniny, a to jak samostatně , tak i v kombinaci s jinými technologiemi. Zákon o hornické činnosti v ustanovení § 6 odst. 2 ukládá organizaci povinnost prevence, zajiš tě ní a bezodkladného odstraňování nebezpeč ných stavů, které by mohly ohrozit zákonem chráněný obecný zájem a ukládá použ ití jen takových dobývacích metod, které zajiš ť ují bezpeč nost a ochranu zdraví př i práci a bezpeč nost provozu. S hospodárným využitím výhradních ložisek bezprostř edněsouvisí nemožnost zastavení dobývání bez zajiš tě ní možného, účelného a bezpeč ného budoucího dobývání. Pro ochranu životního prostř edí je podstatné, že dobývání lze zastavit i bez uvedených zajiš tění v př ípadě , ž e zastavení vyžaduje důlež itý, zákonem chráně ný obecný zájem, tedy i zájem na ochraněž ivotního prostř edí. 120 4.5
Nástroje ochrany při likvidaci následkůtěž ební č innosti Př estož e v oblasti ochrany životního prostř edí se klade důraz na zásadu prevence,
vzhledem k č asté nenávratnosti poš kození, je tř eba také zajistit likvidaci negativních následkůtě žební č innosti v př ípadě , že k ní př ece jen dojde. 4.5.1
Zajiš tě ní a likvidace důlních dě l a lomů Zastavení provozu v dole nebo lomu můž e být doč asného nebo trvalého
charakteru. Př i doč asném zastavení č innosti je organizace v souladu s ustanovením § 10 odst. 4 ZHČ povinna důl nebo lom zajistit tak, aby bylo mož né dobývání lož iska v budoucnu obnovit. Př i trvalém zastavení provozu v dole nebo lomu musí organizace provést jejich likvidaci nebo obvodnímu báňskému úř adu př edložit plán jejich jiného využ ití. O zajiš tě ní a likvidaci rozhoduje OBÚ na základěž ádosti a na ř ízení o povolení zajiš tění a likvidace se vztahují ustanovení § 17 a § 18 o povolování hornické č innosti a vyhláš ka ČBÚ č . 104/1988 Sb. Podkladem pro vydání rozhodnutí jsou plány zajiš tě ní a 120
Ustanovení § 30 odst. 7 HZ.
39 likvidace hlavních důlních děl, které je organizace povinna vypracovat př ed zastavením č innosti.121 Pokud organizace nesplní zákonem stanovené povinnosti a je-li ohroženo zdraví nebo bezpečnost lidí, obvodní báňský úř ad provedení zajiš tění nebo likvidace nař ídí. Uč iní tak i v př ípadě ,ž e organizace vůbec nepodá ž ádost o zajiš tě ní nebo likvidaci, a to do tř í měsíců od skonč ení dobývání nebo př eruš ení č innosti. Tyto práce budou provedeny na náklady organizace, maximálněvš ak do výš e vytvoř ené finanč ní rezervy.122 Zvláš tní úprava se vztahuje na stará důlní díla.123 Jejich zjiš ť ování a evidenci o nich zabezpeč uje Ministerstvo životního prostř edí.124 Zajiš ťování a likvidaci starých důlních dě l povoluje obvodní báňský úř ad a provedení zajiš ť uje MŽP, a to pokud stará důlní díla ohrož ují zákonem chráně ný zájem nebo brání dalš ímu rozvoji území a zároveň je to v souladu s územním plánem. V souladu s ustanovením § 13 odst. 2 ZHČmusí organizace se ž ádostí o povolení zajiš tě ní nebo likvidace př edložit plán jejich zajiš tě ní. Náležitosti plánu zajiš tě ní nebo likvidace starého důlního díla jsou stanoveny v př íloze č . 11 vyhláš ky ČBÚ č . 104/1988 Sb., o hospodárném využ ívání výhradních lož isek. 4.5.2
Důlní š kody a jejich náhrada Důlní š kody jsou š kody způsobené tě ž ební č inností na hmotném majetku,125 mají
proto s ochranou ž ivotního prostř edí jen nepř ímou souvislost. Za důlní š kodu se podle § 36 odst. 2 HZ považ uje i ztráta, podstatné sníž ení vydatnosti jejich zdrojůa zhorš ení jakosti povrchové a podzemní vody, ke kterému doš lo v důsledku těž ební č innosti. Organizace, jejížč inností byla š koda způsobena, za ni odpovídá, a to objektivně , tedy za výsledek, zavině ní se nevyžaduje. Mož nost liberace je př ipuš tě na za situace, kdy
121
Ustanovení § 32 odst. 4 a 5 HZ. Ustanovení § 10 odstavce 5 až7 ZHČ. 123 Podle ustanovení § 35 odst. 1 a 2 se starým důlním dílem rozumí důlní dílo v podzemí nebo lom po tě žběvyhrazených nerostů, které jsou opuš těné a jejichžpůvodní provozovatel ani právní nástupce neexistuje nebo není znám. 124 Ustanovení § 35 odst. 3 HZ. Podrobnosti o zjiš ť ování starých důlních dě l a vedení registru upravuje vyhláš ka MŽP č. 363/1992 Sb., o zjiš ť ování starých důlních dě l a vedení jejich registru, ve znění pozdějš ích př edpisů. 125 Za důlní š kody se podle § 36 odst. 1 považují: “š kody způsobené na hmotném majetku vyhledáváním a průzkumem lož isek, pokud se provádí důlními díly, dobýváním výhradních lož isek, zř izováním, zajiš ť ováním a likvidací důlních děl a lomů, vč etnějejich zař ízení, odvalovým, výsypkovýma kalovým hospodář stvím organizací, úpravou a zuš lechť ováním nerostů prováděnými v souvislosti s jejich dobýváním, jakoži š kody způsobené zvláš tními zásahy do zemské kůry.“ 122
40 organizace prokáž e, ž eš koda byla způsobena okolností, která nemě la původ v těž ební č innosti. Na náhradu důlních š kod se vztahují obecné př edpisy o náhraděš kody,126 pokud není v horním zákoněstanoveno něco jiného. Obecná úprava se použ ije i na š kody způsobené vyhledáváním a průzkumem lož isek, který není prováděn důlními díly, a dobýváním lož isek nevyhrazených nerostů, protož e horní zákon je za důlní š kody nepovažuje. Kroměskuteč né š kody se podle horního zákona nahrazují i náklady účelně vynaložené na preventivnězajiš ť ovací opatř ení smě ř ující k odvrácení nebo zmírně ní následků, které v důsledku tě ž ební č innosti hrozí. Organizace, která způsobila š kodu na povrchové nebo podzemní vodě , je povinna poš kozenému zajistit náhradní zdroj nebo dodávku vody. 127 K zajiš tě ní vypoř ádání důlních š kod je organizace povinna vytvář et finanč ní rezervu, jejížvýš e musí odpovídat potř ebám na vypoř ádání důlních š kod. Oproti obecné úpravěnáhrady š kody obsahuje horní zákon možnost poskytnutí plnění náhrady š kody př edem a institut prozatímního zajiš tění objektu, které je organizace povinna provést, nelze-li uvést stavbu nebo zař ízení do př edeš lého stavu. Souč asněse organizace př i jejím prozatímním zajiš tě ní dohodne s vlastníkem objektu na způsobu a výš i odš kodně ní.
128
Náhradu š kody na stavbách, které nemají stavební
povolení nebo pokud nebyly dodrž eny podmínky stanovené ve stavebním povolení, organizace neposkytne. 129 4.5.3
Sanace pozemkůpostižených negativními důsledky těž by Ekologická charakteristika území devastovaných těž bou je specifická, a proto je
pro ni tř eba vypracovat specifická rekultivač ní opatř ení. Smyslem tě chto opatř ení není jen prostá reprodukce struktury a funkcí krajiny př ed tě ž bou, ale zcela nová struktura a funkce krajiny.130 Horní zákon organizacím stanovuje povinnost zajistit sanaci, která obsahuje i rekultivace podle zvláš tních př edpisů. Tě mito zvláš tními př edpisy jsou zákon o ochraněZPF a lesní zákon. 126
Ustanovení § 420 až§ 450 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve zně ní pozdějš ích př edpisů. Ustanovení § 37 odst. 2 a 3 HZ. 128 Ustanovení § 37 odst. 4 a 5 HZ. 129 Ustanovení § 37 odst. 7 HZ. 130 Štýs, S. Rekultivace území devastovaných těž bou. Praha: SNTL – Nakladatelství technické literatury, 1990, s. 9. 127
41 Sanacemi pozemkůse rozumí odstraně ní š kod na krajiněkomplexní úpravou území a územních struktur.131 Sanace pozemkův průbě hu dobývání se provádí podle plánu otvírky, př ípravy a dobývání, jehožsouč ástí je vyč íslení př edpokládaných nákladů na sanaci a rekultivaci dotč ených pozemkůvč etněnávrhu na výš i a způsob vytvoř ení potř ebné finanč ní rezervy. 132 Výš e rezervy musí odpovídat potř ebám sanace pozemků dotčených dobýváním a ve smyslu § 24 odst. 2 písm. i zákona ČNR č . 586/1992 Sb., o daních z př íjmů, ve zně ní pozdě jš ích př edpisů, jsou nákladem na dosaž ení, zajiš tě ní udrž ení př íjmů.133 Blíž e k finanč ním rezervám v kapitole 4. 6. 3. 4.6
Ekonomické nástroje Ekonomické nástroje se ř adí mezi nepř ímé nástroje ochrany ž ivotního prostř edí.
Jejich základní funkcí je funkce stimulační, fiskální a kompenzač ní. Př edstavují doplněk systému administrativních nástrojů a vyvažují jeho nedostatky.134 V oblasti těž by ekonomické nástroje nejsou primárnězamě ř eny na ochranu životního prostř edí a týkají se jí spíš e okrajově . 4.6.1
Poplatek za oprávně ní provádět lož iskový průzkum Poplatek za stanovení průzkumného území hradí zadavatel na základěrozhodnutí
o stanovení průzkumného území podle ustanovení § 3 až§ 4a zákona o geologických pracích. Výš e poplatku se stanovuje podle plochy průzkumného území, a to tak, ž e v prvním roce je zadavatel povinen platit za započ atý rok 2000 korun za m2. Poplatek se za kaž dý dalš í rok zvyš uje o 1000 korun za m2. Splatnost poplatku je stanovena u prvního roku na 3 mě síce od platnosti stanovení průzkumného území a pro následující roky v roč ním intervalu od platnosti stanovení průzkumného území. Poplatek za oprávně ní provádět lož iskový průzkum je př íjmem obce na jehožúzemí se průzkumné území nachází. Pokud se průzkumné území nachází na území více obcí, poplatek se rozdělí mezi obce pomě rněpodle plochy lež ící na území jednotlivých obcí. 135
131
Ustanovení § 31 odst. 5 a 6 HZ. Ustanovení § 32 odst. 2 HZ. 133 To platí i pro finanč ní rezervu na vypoř ádání důlních š kod podle ustanovení § 37 odst. 1 HZ. 134 Damohorský, M. a kol. Právo životního prostř edí. Praha: C.H. Beck, 2003, s. 40-42. 135 Ustanovení § 4b ZGP. 132
42 4.6.2
Úhrady Institut úhrad byl do horního zákona zaveden zákonem ČNR č. 541/1991 Sb.
Jejich hlavním úč elem je kompenzovat ztrátu vlastnického práva státu k vyhrazeným nerostům a jeho př echod na tě žební organizaci.136 Horní zákon upravuje dvěformy úhrad, a to úhradu z dobývacího prostoru a úhradu z vydobytých nerostů. Podrobnosti placení úhrad stanoví vyhláš ka MPO č. 617/1992 Sb., o podrobnostech placení úhrad z dobývacích prostorůa z vydobytých vyhrazených nerostů. Povinnost platit úhrady začíná kalendář ním rokem po roce, kdy byl stanoven dobývací prostor. Pokud organizace povinnost nesplní, je jí stanoveno penále ve výš i 0,1% z nedoplatku př ísluš né č ástky, a to za každý den prodlení. Úhrady i penále si je organizace povinna sama vypoč ítat. Nad placením úhrad a penále dohlížejí obvodní báňské úř ady. 137 Organizace, které byl stanoven dobývací prostor, je povinna každoroč něplatit úhradu z dobývacího prostoru. Úhrada se platí obvodnímu báňskému úř adu a ten ji př evádí obci, na jejímžúzemí se dobývací prostor nachází. Výš e úhrady se stanovuje na hektar v rozmezí od 100 do 1000 korun. Př i stanovování výš e se př ihlédne ke stupni ochrany ž ivotního prostř edí v dotčeném území, charakteru č innosti, která je v dobývacím prostoru provádě na a jejímu dopadu na ž ivotní prostř edí.138 Výš e úhrad, př i jejímžstanovení hraje ekologická hodnota území roli, není podle mého názoru z hlediska ochrany ž ivotního prostř edí dost vysoká, aby mohla těž ební organizaci stimulovat k volběméněekologicky hodnotné lokality a plnit tak efektivně roli ekonomického nástroje ochrany ž ivotního prostř edí. Organizace je povinna zaplatit úhrady z nerostůvydobytých na výhradních ložiskách nebo po jejich úpravěa zuš lechtě ní, které s dobýváním souvisí. Úhrada se stanovuje pro ty nerosty, pro ně žbyl stanoven dobývací prostor. Maximální výš e úhrady je 10% z průmě rné trž ní ceny nerostůza rok, ve kterém byly nerosty vydobyty. Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohoděs MŽP a ČBÚ, v souč innosti s dotčenými orgány státní správy a se souhlasem obcí, jejichž území jsou dotč ena, můž e v odůvodně ných př ípadech dokonce úhradu z vydobytých nerostůsnížit nebo organizaci od placení úplněosvobodit. Výnos úhrad z vydobytých nerostůje z 25% př íjmem Makarius, R. České horní právo. Díl 1. Ostrava: Montanex, 1999, s. 139. Ustanovení § 32a odst. 5 až8 HZ. 138 Ustanovení § 32a odst. 1 HZ. 136 137
43 státního rozpoč tu ČR. Zákon zde výslovněstanoví, ž e tyto prostř edky budou účelově použ ity k nápravěš kod na životním prostř edí způsobených dobýváním nerostů. Zbylých 75% je př evedeno do rozpoč tu obce a použ ití těchto prostř edkůnení nijak účelově vázáno.139 4.6.3
Finanč ní rezervy Podle horního zákona je organizace povinna vytvář et dva druhy finanč ních
rezerv, a to finanč ní rezervu na sanaci a rekultivaci pozemkůdotč ených tě ž bou podle ustanovení § 31 odst. 6 HZ a finanč ní rezervu na vypoř ádání důlních š kod, kterou upravuje § 37a odst. 1 HZ. Vyčíslení př edpokládaných nákladůna sanaci a rekultivaci a vypoř ádání důlních š kod, vč etněnávrhu na výš i a způsob vytvoř ení potř ebné finanč ní rezervy, je součástí plánu otvírky, př ípravy a dobývání. Vytvář ení obou druhůrezerv podléhá schválení OBÚ. Obvodní báňský úř ad schvaluje také č erpání z tě chto rezerv, a to po dohoděs MŽP a s vyjádř ením obce, které si vyžádá nežvydá rozhodnutí. V př ípaděorganizací s majetkovou úč astí státu OBÚ rozhoduje v dohoděi s Ministerstvem průmyslu a obchodu.140 Finanč ní prostř edky, jimižjsou rezervy tvoř eny se ukládají na zvláš tní vázaný úč et v bance, nesmějí být př edmětem ručení ani konkurzu vedeného na majetek dlužníka, popř ípaděpř edmě tem vyrovnání141 a ani nemohou být př edmětem nař ízení nebo provedení výkonu rozhodnutí. 4.7
Územní ochrana výhradních ložisek Územní ochrana výhradních ložisek není prostř edkem ochrany životního
prostř edí, ale prostř edkem ochrany zájmůna ř ádném a neruš eném vydobytím lož iska. Pro úplnost je tř eba se o tě chto prostř edcích zmínit, jelikožve stanovených chráně ných územích jsou omezeny dalš í ekonomické č innosti, které by mohly znemožnit tě žbu, a vyloučení tě chto aktivit můž e př ispě t k ochraněž ivotního prostř edí.142 Horní zákon poskytuje př i územní ochraněvýhradních lož isek dva instituty, a to institut ochrany
139
Ustanovení § 32a odst. 2 a 3 HZ. Ustanovení 37a odst. 2 HZ. 141 Konkurs a vyrovnání upravuje zákon č. 593/1992 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve zně ní pozdějš ích př edpisů. 142 Bernard, M. Ochrana ž ivotního prostř edí v hornictví. Tábor: Ekologický právní servis, 2005, s. 28. 140
44 nerostného bohatství př i územněplánovací činnosti a institut chráně ného ložiskového území. 4.7.1
Ochrana nerostného bohatství př i územněplánovací činnosti Ustanovení § 15 horního zákona, který ochranu nerostného bohatství př i územně
plánovací činnosti upravuje, urč uje orgánům územního plánování a zpracovatelům územněplánovací dokumentace povinnost vycházet z podkladůo výhradních ložiscích, které jim poskytuje MŽP, a povinnost navrhovat ř eš ení, která jsou z hlediska ochrany nerostného bohatství a dalš ích zákonem chráněných zájmůnejlepš í. Nejvýhodně jš í ř eš ení z hlediska ochrany životního prostř edí bude velice obtíž né, ba ažprakticky nemož né zkombinovat z ochranou nerostného bohatství s cílem jeho následné exploatace. Ministerstvo ž ivotního prostř edí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a orgány státní báňské správy uplatňují svoje stanoviska k územněplánovací dokumentaci143 a politice územního rozvoje. 4.7.2
Chráněné lož iskové území Institut chráně ného lož iskového území (CHLÚ) slouž í k vč asné ochraně
výhradního lož iska př ed budoucím znemožně ním nebo jen ztíž ením dobývání nehornickými stavbami a zař ízeními.144 V CHLÚ je v zájmu ochrany nerostného bohatství umož ně no zř izovat stavby a zař ízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, jen na základězávazného stanoviska. Pokud je nutné stavbu nebo zař ízení umístit, je tř eba dbát, aby se co nejméněnaruš ilo budoucí využ ití lož iska. O stanovení CHLÚ se vede správní ř ízení, které může být zahájeno na návrh organizace nebo z podně tu orgánu státní správy. Rozhodnutí o stanovení CHLÚ vydává Ministerstvo ž ivotního prostř edí v souč innosti s Ministerstvem průmyslu a obchodu, obvodním báňským úř adem a o dohoděs orgánem územního plánování a stavebním úř adem.145 Podrobnosti o stanovení, změ něa ruš ení CHLÚ upravuje vyhláš ka MŽP č. 364/1992 Sb., o chráně ných ložiskových území, ve znění pozdějš ích př edpisů.
143
Druhy územněplánovací dokumentace upravují ustanovení § 36 - § 75 zákona č . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ř ádu (stavení zákon), ve znění pozdějš ích př edpisů. 144 Ustanovení § 16 HZ. 145 Ustanovení § 17 HZ.
45 Př estož e stanovením CHLÚ je zpravidla zasaž eno do práv jiných právnických a fyzických osob, § 17 odst. 3 HZ stanoví, ž e úč astníkem ř ízení o stanovení chráně ného ložiskového území je pouze navrhovatel. Dotč eným osobám je tak odepř eno právo hájit svá práva formou účastenství a je možné ho proto považ ovat za protiústavní.146 Zájmy ž ivotního prostř edí v tomto ř ízení tak můž e hájit pouze navrhovatel formou př ipomínek a návrhůa dotč ené orgány formou stanovisek, a to nejpozdě ji př i ústním jednání, jinak k nim MŽP nemusí př ihlédnout. 147 Vzhledem k tomu, že navrhovatel stojí primárněna stranězájmu ekonomického, zájem na ochraněž ivotního prostř edí budou reprezentovat pouze dotč ené orgány.
146 147
Bernard, M. Ochrana ž ivotního prostř edí v hornictví. Tábor: Ekologický právní servis, 2005, s. 30. Ustanovení § 17 odst. 3 HZ.
46 5.
Ostatní nástroje ochrany ž ivotního prostř edí př i dobývání ložisek nerostů Prostř edky ochrany ž ivotního prostř edí př i dobývání ložisek nerostůa činnostech
s ním souvisejících upravené horními př edpisy jsou z hlediska zajiš tě ní efektivní ochrany ž ivotního prostř edí znač něnedostačující. Je tomu tak proto, ž e horní př edpisy jsou primárnězaměř eny na ochranu nerostného bohatství a ekonomického zájmu na jeho optimálním využití. Kroměprostř edků, které na ochranu ž ivotního prostř edí obsahují „složkové“ zákony, se lze negativním vlivům tě žební č innosti bránit i právními prostř edky obsaženými v jiných právních př edpisech. Jde př edevš ím o významný institut posuzování vlivů na ž ivotní prostř edí, ale také o prostř edky soukromoprávní, trestně právní a správně právní. 5.1
Proces posuzování vlivůna ž ivotní prostř edí – EIA Problematika posuzování vlivů na životní prostř edí (Environmental Impact
Assessment – EIA) je v souč asnosti upravena zákonem č . 100/2001 Sb., o posuzování vlivůna životní prostř edí, ve zně ní pozdějš ích př edpisů(zákon EIA). Zákon je v souladu se smě rnicí Rady 85/337/EHS ve zně ní smě rnic 97/11/ES a 2003/35/ES. Podle zákona se postupuje př i posuzování vlivůzámě růi koncepcí. Podle § 2 zákona EIA se podle jeho ustanovení postupuje př i posuzování vlivůna veř ejné zdraví a vlivy na životní prostř edí. Jak bylo zmíně no výš e, tě ž ební č innost má vliv na obojí. Zákon EIA rozdě luje zámě ry, které by mohly závaž něovlivnit ž ivotní prostř edí, do dvou kategorií, a to podle toho, zda procesu posuzování podléhají vždy (kategorie I.), nebo ažpoté, co se ve zjiš ť ovacím ř ízení urč í, že mohou mít na ž ivotní prostř edí významný vliv (kategorie II.). Tě ž ba nerostů je zahrnuta do obou kategorií a diferencována podle objemu tě žby a povahy tě žené suroviny. Seznam záměrů nálež ejících do kategorie I. a II. je obsaž en v př íloze k zákonu. Př estož e je proces EIA významným prostř edkem ochrany životního prostř edí, nelze jej aplikovat na zámě ry, ke kterým bylo vydáno povolení k hornické č innosti př ed rokem 1992. Tento problém souvisí s tím, ž e povolení k hornické č innosti bývá vydáváno na dlouhou nebo neomezenou dobu, je regulováno tehdy platnými právními př edpisy, kde zcela chyběla ustanovení na ochranu ž ivotního prostř edí. Tyto záměry byly pro ž ivotní prostř edí často nebezpeč né, podle stanoviska ČBÚ ale není možné, aby
47 byla dokumentace EIA zpracována dodateč ně .148 Př es tento nedostatek je uplatňování procesu posuzování vlivůna záměry povolované v současnosti důležitým krokem vpř ed př i ochraněživotního prostř edí př ed nepř íznivými vlivy tě ž ební č innosti. 5.2
Právo na informace Právo na informace o životním prostř edí je zakotveno v čl. 35 odst. 2 Listiny.
K provedení tohoto ustanovení byl vydán zákon č . 123/1998 Sb., o právu na informace o ž ivotním prostř edí, ve znění pozdějš ích př edpisů. Oprávně ným subjektem podle tohoto zákona i podle Listiny je kaž dý. Proto lze právo na informace o ž ivotním prostř edí z tohoto hlediska považovat za velice univerzální prostř edek ochrany životního prostř edí, kterého můž e mimo zainteresovaných subjektůvyuž ít i nejš irš í veř ejnost. Zákon vymezuje okruh subjektůpovinných informace poskytovat v ustanovení § 2 písm. b) a nepř ímo v § 11. Podle charakteristiky informací, které lze podle tohoto zákona pož adovat, lze práva na informace o ž ivotním prostř edí využ ít i v oblasti dobývání ložisek nerostů.149 Na problematiku upravenou zákonem č . 123/1998 Sb., se subsidiárněvztahuje zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném př ístupu k informacím, ve znění pozdě jš ích, který upravuje obsahuje obecnou úpravu př ístupu k informacím. 5.3
Účastenství ve správních ř ízeních Institut úč astenství ve správních ř ízeních je velice silným nástrojem v rukou
dotčené veř ejnosti, jakým můž e ovlivnit rozhodnutí správního orgánu ve prospě ch zájmu na ochraněž ivotního prostř edí. Úč astenství ve správních ř ízeních je obecněupraveno v ustanovení § 27 až§ 30 zákona č. 500/2004 Sb., správního ř ádu, ve zně ní pozdě jš ích př edpisů, př ič emžokruh úč astníkůbývá modifikován speciálními př edpisy. Důležitým účastníkem ř ízení, který můž e hájit zájmy ž ivotního prostř edí, jsou obč anská sdružení. Mož nost účastnit se správních ř ízení jim dává zákon 100/2001 Sb.,
Viz stanovisko ČBÚ ze dne 17. 9. 2001 č . j. 2065/01 In Makarius, R. Horní právo, II.díl, Stanoviska k zákonu č. 44/1988 Sb., o ochraněa využití nerostného bohatství (horní zákon) a k zákonu ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické č innosti, výbuš ninách a o státní báňské správě. Ostrava: Montanex, 2005, s. 44. 149 Informacemi o životním prostř edí se podle ustanovení § 2 písm. a) rozumí i informace o stavu a vývoji ŽP a př íčinách tohoto stavu, o př ipravovaných nebo prováděných činnostech, které mají nebo by mohly mít vliv na ŽP, o stavu složek ŽP, o emisích, o odpadech, o využ ívání př írodních zdrojůa jeho důsledcích na ŽP,o vlivech staveb na činností, technologií a výrobkůna ŽP atd. 148
48 zákon EIA a zákon č . 114/1992 Sb., o ochraněpř írody a krajiny. V souladu s ustanovením § 23 odst. 9 zákona EIA se místněpř ísluš ná jednotka obč anského sdruž ení nebo obecněprospě š né společ nosti, jejímžpř edmě tem č innosti je ochrana zájmůchráněných podle zvláš tních př edpisů, za podmínek stanovených zákonem EIA pod písmeny a) ažc) stává účastníkem navazujících ř ízení podle zvláš tních př edpisů. Mezi takové zvláš tní př edpisy patř í i horní zákon. Zákon o ochraněpř írody a krajiny v § 70150 stanoví, ž e „Ochrana př írody se uskutečňuje za př ímé úč asti obč anů, prostř ednictvím jejich občanských sdruž ení a dobrovolných sborůči aktivit.“ Zákon dává obč anským sdruž ením mož nost účastnit se správních ř ízení, ve kterém mohou být dotč eny zájmy ochrany př írody a krajiny, za podmínky, ž e jeho hlavním posláním je podle stanov ochrana př írody a krajiny, má právní subjektivitu a písemněsvou úč ast oznámí do osmi dnůode dne, kdy mu bylo př ísluš ným správním orgánem zahájení ř ízení oznámeno. Na základěustanovení § 70 zákona o ochraněpř írody a krajiny se obč anská sdruž ení mohou úč astnit vš ech ř ízeních, kde mohou být dotčeny zájmy ochrany př írody a krajiny. To vyplývá z ustanovení § 90 odst. 4, které stanoví, ž e „Zákon o ochraněpř írody a krajiny a př edpisy vydané k jeho provedení jsou zvláš tními př edpisy ve vztahu k př edpisům o lesích, vodách, územním plánování a stavebním ř ádu, o ochraněnerostného bohatství, ochranězemě dě lského půdního fondu, myslivosti a rybář ství.“ Ze speciality zákona o ochraněpř írody a krajiny vůč i zákonu o hornické č innosti tak vyplývá i úč astenství obč anských sdružení v ř ízení o povolování hornické č innosti podle § 17 a § 18a ZHČ. 5.4
Sousedská práva Institut sousedských práv upravuje obč anský zákoník v ustanovení § 127. Podle
odstavce 1 je vlastník věci povinen zdrž et se vš eho, č ím by obtě ž oval jiného, a to nad míru př imě ř enou pomě rům, nebo č ím by váž něohrož oval výkon jeho práv. Povinnost neobtě ž ovat a neohrožovat ostatní práva stanovená vlastníkům věci platí i pro organizace podle horních př edpisů. O sporech ze sousedských práv rozhoduje soud.
150
Blíže k ustanovení § 70 zákona o ochraněpř írody a krajiny viz Pekárek, M. a kol. Zákon o ochraně př írody a krajiny a p ř edpisy související. Brno: Masarykova univerzita, 2000, s. 176 – 178.
49 5.5
Odpově dnost Chránit životní prostř edí př ed negativními vlivy těž by lze i prostř ednictvím
institutu odpově dnosti. Jako prostř edek ochrany je zde možné využ ít obč anskoprávní, správněprávní i trestně právní odpovědnost, ale i odpově dnost za ekologickou újmu podle zákona č . 17/1992 S., o ž ivotním prostř edí. Odpově dnost na úseku ž ivotního prostř edí zahrnuje odpově dnost deliktní i za ztráty na životním prostř edí a může být koncipována jako odpově dnost subjektivní, tedy za zavině ní, ale také jako odpově dnost objektivní, tedy za následek. Uplatně ní jednotlivých druhůodpově dnosti na oblast ochrany ž ivotního prostř edí se různí. 5.5.1
Přestupky a správní delikty Správněprávní odpově dnost, která se na úseku ochrany ž ivotního prostř edí
nejvíce uplatňuje, je odpovědnost za př estupky a odpovědnost za správní delikty. Odpově dnost za správní delikty se týká právnických osob a fyzických osob př i výkonu podnikatelské č innosti. Odpově dnost za př estupky je odpovědnost za zavině ní, tedy odpovědnost subjektivní.151 Př estupky, podle zákona č. 200/1990 Sb.o př estupcích, ve zně ní pozdějš ích př edpisů, kterých se mohou pracovníci organizace v souvislostí s těž ební č inností dopustit, jsou upraveny např íklad v ustanovení § 38 a § 39, př estupky na úseku geologie a př estupky na úseku ochrany a využ ití nerostného bohatství ale s ochranou ž ivotního prostř edí nijak nesouvisí. Důlež itě jš í je pro ochranu životního prostř edí ustanovení § 45 zákona o př estupcích, které obsahuje ustanovení o př estupcích na úseku ochrany životního prostř edí. Př estupku se totiž , kromětě ch upravených v § 21 až§ 44, dopustí ten, kdo poruš ením zvláš tních právních př edpisůo ochraněživotního prostř edí zhorš í ž ivotního prostř edí. Kromě zákona o př estupcích jsou skutkové podstaty př estupkůobsaženy v některých speciálních zákonech upravujících ochranu životního prostř edí. Odpově dnost za správní delikty právnických osob a fyzických osob př i výkonu podnikatelské č innosti je koncipována jako odpovědnost objektivní zejména z toho
151
Ustanovení § 2 a § 3 zákona č . 200/1990 Sb., o př estupcích, ve zně ní pozdě jš ích př edpisů.
50 důvodu, ž e jejich jednání může být vysoce nebezpeč né. 152 Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob na úseku hornictví jsou upraveny v horních př edpisech. Zákon o geologických pracích v § 20 stanoví Ministerstvu životního prostř edí mož nost ulož it pokutu aždo výš e 1 000 000 Kčtomu, kdo poruš í ustanovení zákona některým ze stanovených způsobů. Není-li organizací ve stanovené lhůtě organizací zjednána náprava, ministerstvo může ulož it dalš í pokutu, a to aždo výš e dvojnásobku první pokuty. Totéžplatí o pokutěstanovované podle § 44 odst. 2 ZHČ. Pokud organizace poruš í povinnost podle § 44 zákona o hornické č innosti, orgán státní báňské správy jí můž e ulož it pokutu aždo výš e 1 000 000 Kč . Orgán státní báňské správy můž e ulož it pokutu i pracovníkovi organizace, a to aždo výš e 50 000 Kčza podmínek stanovených v § 44 odst. 4 a 5 ZHČ. Za podmínek stanovených v § 44 odst. 6 a 7 může pracovníkovi organizace ulož it pokutu i báňský inspektor, a to v blokovém ř ízení aždo výš e 2000 Kč . Správní delikty a sankce, které je za němožné uložit, upravují i jednotlivé „složkové“ zákony podle př edmě tu ochrany. 5.5.2
Trestné č iny Ochranu ž ivotního prostř edí př i dobývání nerostů je mož né realizovat i
prostř ednictvím institutu trestněprávní odpově dnosti. Obecné skutkové podstaty trestných č inůsmě ř ujících proti ž ivotnímu prostř edí upravují § 181a a §181b zákona č . 140/1961 Sb., trestního zákona, ve zně ní pozdě jš ích př edpisů. Ohrož ení a poš kození ž ivotního prostř edí je podle §181a TZ trestným činem úmyslným. Aby mohla být skutková podstata trestného činu ohrožení nebo poš kození ž ivotního prostř edí naplně na, musí dojít ke zneč iš tění nebo poš kození ně které složky ž ivotního prostř edí poruš ením př edpisůo ochraněpř írodních zdrojůnebo životního prostř edí, a to na územích a za podmínek stanovených v § 181a odst. 1 TZ. Stejnějako ohrož ení nebo poš kození je sankcionováno jeho úmyslné zvýš ení nebo ztížení jeho odvrácení nebo zmírně ní. Trestným činem je i nedbalostní způsobení nebo zvýš ení poš kození ž ivotního prostř edí, nebo ztíž ení jeho odvrácení nebo zmírně ní. 153
152 153
Damohorský, M. a kol. Právo životního prostř edí. Praha: C.H. Beck, 2003, s. 71. Ustanovení § 181b TZ.
51 Pro ochranu životního prostř edí př ed negativními vlivy tě žby je relevantní ješ tě zvláš tní skutková podstata dle ustanovení § 181e - nakládání s nebezpeč nými odpady, ke kterým př i hornické č innosti můž e docházet. 5.5.3
Odpově dnost za ekologickou újmu Institut odpově dnosti za ekologickou újmu je institut veř ejnoprávní, který
upravuje zákon č . 17/1992 Sb. o životním prostř edí. „Ekologická újma je ztráta nebo oslabení př irozených funkcí ekosystémů, vznikající poš kozením jejich slož ek nebo naruš ením vnitř ních vazeb a procesův důsledku lidské č innosti.“154 Oproti š koděpodle obč anského zákoníku jde o š kodu imateriální, která můž e mít i dimenzi ekonomickou a odpově dnost za ni lze uplatňovat i proti vlastníku vě ci samé. Ustanovení § 27 upravuje základy pro ř eš ení náhrady ekologické újmy. Stanoví se zde formy náhrady v poř adí: naturální restituce, náhradní plně ní a náhrada v penězích na posledním místě. Podle odstavce 3 je ze způsobené ekologické újmy oprávně ný stát. V ustanovení § 28 jsou stanoveny sankce za poš kozování ž ivotního prostř edí. Př estož e jsou v zákoněo ž ivotním prostř edí upraveny základy této odpově dnosti, podrobná úprava k jejímu efektivnímu využití nebyla dosud př ijata.155 5.5.4
Odpově dnost za š kodu podle obč anského zákoníku156 Kroměodpově dnosti za š kodu, která následuje ažpo jejím vzniku, občanský
zákoník upravuje obecnou povinnost prevence v ustanovení § 415 OZ a obecnou zakroč ovací povinnost v ustanovení § 417 OZ. Úpravu náhrady š kod obč anský zákoník obsahuje v ustanoveních § 420 až§ 450. Tato se podle ustanovení § 37 horního zákona vztahuje na vypoř ádání důlních š kod. Na š kody, které se za důlní š kody nepovažují se v souvislostí s tě žební č inností uplatní př edevš ím odpově dnost za š kodu způsobenou provozní činností podle § 420a OZ, popř . odpově dnost za š kodu způsobenou provozem zvláš ťnebezpečným podle § 432 OZ. Využ ití obč anského zákoníka př iř eš ení ztrát na ž ivotním prostř edí je omezeno principem volné dispozice. 157
Ustanovení § 10 zákona č . 17/1992 Sb., o životním prostř edí, ve znění pozdě jš ích př edpisů. Damohorský, M. a kol. Právo životního prostř edí. Praha: C. H. Beck, 2003, s. 78. 156 Blíž e k obč anskoprávní odpově dnosti za š kodu viz Knappová, M.- Švestka, J.- Dvoř ák, J. a kol. Občanské právo hmotné 2, díl tř etí: Závazkové právo. Praha: Aspi, 2005, s. 401 – 553. 157 Damohorský, M. a kol. Právo životního prostř edí. Praha: C. H. Beck, 2003, s. 76. 154 155
52 5.6
Koncepč ní nástroje Mezi koncepční nástroje ochrany ž ivotního prostř edí patř í koncepce, plány a
programy.158 Aby koncepce a plány byly v souladu s ekologickými požadavky, podléhají posouzení podle ustanovení § 10a až§ 10j zákona č . 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostř edí. Mezi koncepč ní nástroje upravené horními př edpisy, které mohou př ispě t k ochraněživotního prostř edí, patř í plány otvírky, př ípravy a dobývání a plány zajiš tě ní a likvidace hlavních důlních dě l a lomůpodle ustanovení § 32 horního zákona. Koncepč ními nástroji, které ř eš í ochranu lidí i ž ivotního prostř edí, jsou také plány zdolávání závažných provozních nehod podle ustanovení § 6 odst. 4 a 5 ZHČ a souvisejících provádě cích př edpisůČBÚ. Koncepč ním nástrojem, který v ochraněž ivotního prostř edí př i dobývání lož isek nerostůhraje důležitou roli, jsou nástroje územního plánování, územněplánovací podklady a územněplánovací dokumentace. Od 1. ledna 2007 je úč inný zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ř ádu (stavební zákon), který tyto nástroje nově upravuje. Ten do územně plánovacích podkladů zahrnuje územní analytické podklady, vývoj území a územní studii a do územněplánovací dokumentace ř adí zásady územního rozvoje, územní plán a regulač ní plán.159
Damohorský, M. a kol. Právo životního prostř edí. Praha: C.H. Beck, 2003, s. 39. Ustanovení § 25 až§ 30 a § 36 až§ 75 zákona č . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ř ádu (stavební zákon), ve zně ní pozdě jš ích př edpisů. 158 159
53 6.
Environmentální rizika př i haváriích a nestandardních stavech Př i dobývání lož isek nerostůi př ič innostech s ním bezprostř edněsouvisejících,
stejnějako př i jiných průmyslových č innostech, může dojít k než ádoucímu stavu nebo havárii, která můž e závažněohrozit ž ivotní prostř edí i bezpeč nost a zdraví lidí. Př i ochraněpř ed haváriemi a nebezpečnými stavy hraje důležitou roli prevence a také povinnosti stanovené zákonem, pokud k havárii nebo nebezpeč nému stavu skuteč ně dojde. Řeš ení havárií je úzce spojeno s bezpeč ností a ochranou zdraví př i práci a ustanovení zajiš ť ující bezpeč nost provozu jsou č asto obsaženy ve vyhláš kách ČBÚ upravujících i bezpeč nost a ochranu zdraví př i práci (viz kapitola 2. 7. 2). Horní př edpisy obsahují ustanovení, podle nichžje organizace povinna zajiš ť ovat bezpeč nost provozu vč etněhavarijní prevence, př edcházet a zajiš ť ovat opatř ení proti nebezpeč ným stavům, které by mohly ohrozit zákonem chráněný obecný zájem, a bezodkladněje odstraňovat.160 V souladu s ustanovením § 6 odst. 4 jsou organizace provádě jící hornickou č innost povinny ustanovit pracovníka pro ř ízení likvidace závaž ných provozních nehod a vypracovat plány jejich zdolávání. Havarijní plány jsou zpracovávány jak pro doly hlubinné, 161 tak pro doly povrchové. 162 V plánech jsou definovány povinnosti pracovníkůtě ž ební organizace v doběhavárie a ř eš eny postupy př i různých druzích havárií, které mohou nastat. 163 Kromě provádě cích př edpisů, které ČBÚ vydal na základě zmocně ní v ustanovení § 6 odst. 6 ZHČje problematika ř eš ena v ustanovení § 7 ZHČa k ně mu provádě cí vyhláš kou č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné služ bě . Báňskou záchrannou služ bu je povinna zř ídit organizace, která provádí hornickou č innost v podzemí. Dalš í př ípady, kdy má být báňská záchranná služ ba zř ízena, stanoví ČBÚ. Úkolem báňské záchranné služby je provádě t práce a rychlé a úč inné zásahy k záchranělidských ž ivotů a majetku př i haváriích, tyto havárie zdolávat a odstraňovat jejich následky.164 Báňskou záchrannou služ bu vykonávají báňské záchranné stanice, ke kterým patř í hlavní báňské
160
Ustanovení § 38 HZ a § 6 ZHČ. Výnos ČBÚ č . 8/1987, o plánech zdolávání závaž ných provozních nehod v hlubinných dolech. 162 Ustanovení § 18 a násl. vyhláš ky ČBÚ č . 26/1989 Sb., ve zně ní pozdějš ích př edpisů. 163 Makarius, R. České horní právo. Díl 2. Ostrava: Montanex, 2000, s. 95. 164 Ustanovení § 7 odst. 2 ZHČa ustanovení § 4 vyhláš ky ČBÚ č . 447/2001 Sb., ve zně ní pozdějš ích př edpisů. 161
54 stanice a závodní báňské stanice. Báňskou záchrannou službu tvoř í také báňské záchranné sbory tě chto stanic a státní báňské správy.165 Obecnými př edpisy, které charakterizují a obsahují úpravu ř eš ení „krizových stavů“ jsou zákon č . 240/2000 Sb., o krizovém ř ízení (krizový zákon), ve zně ní pozdějš ích př edpisů, a zákon č . 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému. K provedení krizového zákona byla vydána prováděcí vyhláš ka ČBÚ, která upravuje použ ití podzemních prostor, které byly původnězř ízeny k jinému úč elu a následně vybrány k využití př i krizových situacích.166
165 166
Ustanovení § 7 odst. 3 a ustanovení § 3 vyhláš ky ČBÚ č . 447/2001 Sb., ve zně ní pozdějš ích př edpisů. Ustanovení § 1 vyhláš ky ČBÚ č . 75/2001 Sb., ve zně ní pozdějš ích př edpisů.
55 Závě r Tato diplomová práce se zabývá dobýváním lož isek nerostů a ochranou ž ivotního prostř edí. Snažila jsem se zde poskytnout př ehled vš ech významných prostř edků, kterými lze př i dobývání ložisek nerostůa s ním souvisejících činnostech chránit životní prostř edí. Pokusila jsem se o podrobně jš í analýzu a kritické zhodnocení prostř edků, které na ochranu ž ivotního prostř edí poskytuje zákon č . 44/1988 Sb., o ochraněa využití nerostných surovin (horní zákon), zákon č . 61/1988 Sb., o hornické č innosti, výbuš ninách a o státní báňské správěa zákon č . 62/1988 Sb. o geologických pracích, ve znění pozdějš ích př edpisů. Ke tř em základním zákonům bylo vydáno velké množ ství provádě cích př edpisů a úprava byla ně kolikrát novelizována. Roztř íš těnost právní úpravy horního práva a její
zastaralost znač něsniž uje její př ehlednost a mož nost
orientace v institutech, které obsahuje. Bylo by žádoucí, aby byla právní úprava horního práva sjednocena a př izpůsobena pož adavkům souč asnosti. V první úvodní kapitole jsem definovala a charakterizovala pojem horního práva, horní př edpisy a orgány, které v oblasti hornictví vykonávají státní správu. Soustava a pravomoce orgánůstátní správy jsou pomě rněkomplikované a netransparentní. Př ispívá k tomu fakt, ž e působnost na úseku hornictví je rozdělena mezi vě tš í poč et různých orgánů. V př ípaděministerstev může způsobit nejasnosti navíc př esunutí kompetencí z bývalého Ministerstva hospodář ství a jejich rozdělování mezi Ministerstvo životního prostř edí a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Souč ástí první kapitoly jsou také základní pojmy horního práva. Př esto, ž e zákony ve svých ustanoveních vymezení pojmů obsahují, setkáváme s jistými nejednoznač nostmi. Jedná se zejména o pož adavky zákona v př ípaděurčování, zda je nerost vyhrazený č i nikoliv a podobně. Horní př edpisy použ ívají pojmy a definují je podle pož adavkůdoby, kdy byly př ijaty. Dopady vývoje jsou v horních př edpisech ř eš eny pouze formou novelizací nebo vůbec. Druhá kapitola obsahuje ustanovení Ústavy a Listiny, která tvoř í základ právní úpravy ochrany životního prostř edí. Vzhledem k nedostateč né ochraně životního prostř edí, kterou poskytují horní př edpisy, je tř eba tato ustanovení využ ívat i př i dobývání lož isek nerostů.
56 Tř etí kapitola a její podkapitoly zmiňují negativní vlivy dobývání ložisek nerostů na životní prostř edí a lidské zdraví. Konkrétnějsem se zde zabývala negativními vlivy na vodní zdroje a pomě ry, ovzduš í, půdu, krajinu, rostliny a ž ivoč ichy. Samostatná podkapitola je vě nována odpadům, které př edstavují výstup z tě ž ební č innosti a mohou ž ivotní prostř edí ohrozit. Problematika odpadůz těž ební č innosti je ř eš ena i na úrovni Evropské unie, cožmůže úpravu ochrany životního prostř edí značnězefektivnit. Poslední podkapitola této kapitoly se zabývá negativními vlivy dobývání nerostůna lidské zdraví. Člově k, který se v těž bou dotč eném prostř edí pohybuje, může být bezprostř edněnegativními vlivy ohrožen. Ve vš ech podkapitolách je zmíně na relevantní právní úprava. Hledisko vlivůna lidské zdraví můž e být důležitým ukazatelem př i rozhodování, zda př evažuje zájem na vydobytí nerostůnebo na zachování zdraví. Čtvrtá kapitola této práce se zabývá prostř edky ochrany ž ivotního prostř edí, které jsou obsaž eny v př edpisech horního práva. Jedná se o prostř edky, které se týkají vš ech fází exploatace ložiska. Kroměfáze vlastního dobývání se uplatňují ve vš ech fázích těž ební č innosti, tedy př ípravné a likvidač ní.
Jsou zde probrány také prostř edky
charakteristické pro jednotlivé fáze dobývacího procesu. V této souvislosti zmiňuji institut povolení k hornické č innosti. Tomu lze vytknout jeho dlouhodobost, nebo dokonce č asovou neomezenost. Problematické z hlediska ochrany životního prostř edí jsou zejména zámě ry, které byly povoleny v minulosti. Ochrana životního prostř edí př i jejich povolování nebyla brána dostateč něv úvahu. Zvláš tní podkapitola č tvrté kapitoly je vě nována ekonomickým nástrojům a jejich charakteristice, které v př ípaděhorních př edpisůsice nejsou primárněurč eny k ochraněživotního prostř edí, ale mohly by k jeho ochraněnapomoci. V souč asné úpravěpráva životního prostř edí jsou ekonomické nástroje velmi důležitým nástrojem ochrany ž ivotního prostř edí. Výš e úhrad, které jsou upraveny v horním zákoněovš em není dost vysoká, aby mohla plnit stimulač ní funkci organizací a tím významněji př ispívat k ochraněživotního prostř edí. Co se týká finanč ních rezerv, ty mají funkci zajiš ť ující a nemohou tak organizace stimulovat k ekologicky š etrnějš ímu chování. V páté kapitole zmiňuji instituty, které na ochranu ž ivotního prostř edí poskytují ostatní př edpisy a lze je použ ít na ochranu př ed negativními vlivy dobývání lož isek nerostů. Jmenovitěse jedná o institut posuzování vlivůna životní prostř edí, institut sousedských práv a právo na informace o ž ivotním prostř edí. Jsou zde uvedeny také různé formy odpovědnosti a institut úč asti veř ejnosti ve správních ř ízeních. Využití
57 těchto prostř edkůzávisí na konkrétních okolnostech. Dobré je, ž e takových prostř edkůje poměrněš iroké spektrum. S vě tš ím výběrem možností ochrány zájmů životního prostř edí stoupá i š ance na úspěch př i ochraněž ivotního prostř edí. Nejvyuž itelně jš ím v této kapitole zmíně ným prostř edkem je posuzování vlivů na ž ivotní prostř edí. Nevýhodou je, že podle souč asné úpravy ho není mož né využ ít dodateč něpro záměry povolené př ed úč inností zákona 100/2001 Sb., ve zně ní pozdě jš ích př edpisů. Šestá kapitola obsahuje průř ez právní úpravou, která se zabývá nebezpeč nými stavy a haváriemi př i tě žební činnosti, kterými můž e být ohrož eno lidské zdraví i životní prostř edí. V této kapitole se snaž ím zmapovat právní úpravu, která obsahuje instituty na ochranu ž ivotního prostř edí a lidského zdraví př ed než ádoucími situacemi a stavy. Havárie mohou pro ž ivotní prostř edí a lidské zdraví mít závaž né a mnohdy nezvratné důsledky. Kromě obecných př edpisů, kterými jsou krizový zákon a zákon o integrovaném záchranném
systému, je
tato
problematika obsažena
př eváž ně
v provádě cích př edpisech k hornímu zákonu a zákonu o hornické činnosti. Velký poč et provádě cích př edpisůznač něsnižuje př ehlednost této problematiky, ale na druhou stranu poskytuje podrobnou úpravu. Jednoznač něstanovené povinnosti a rozdě lě ní kompetencí ulehč í organizaci práce př i odstraňování než ádoucích stavůa havárií. Je také mož né lépe urč it, kdo je odpově dný za př ípadné poruš ení povinností. V této práci jsem se snaž ila o co nejkomplexně jš í pohled na mož nosti ochrany ž ivotního prostř edí př ed negativními vlivy dobývání lož isek nerostů. Zahrnula jsem př edpisy horního práva, práva ž ivotního prostř edí, ale i př edpisy ostatních právních odvě tví, které mohou k ochraněž ivotního prostř edí v této oblasti př ispět. Snahu o komplexní pohled odůvodňuji zejména tím, že horní př edpisy v souč asnosti neposkytují dostateč něefektivní ochranu životnímu prostř edí př i dobývání ložisek nerostů, proto je tř eba využívat i institutůposkytovaných jinými př edpisy. Právní úprava horního práva je zamě ř ena př edevš ím na ochranu nerostného bohatství z ekonomických důvodů. V době kdy byly př edpisy horního práva př ijaty, byly pož adavky na ochranu životního prostř edí minimální a hlavním zájmem byl zájem ekonomický. Společenské, politické i př írodní pomě ry se ale mě ní, a proto by mě la i stávající právní úprava horního práva odpovídat pož adavkům dané doby. Jednou z priorit je i ochrana životního prostř edí, které je pro existenci lidstva klíčové.
58 Summary Mining raw materials is an important industrial activity which significantly contributes to the state economy. Products of this industry are indispensable to multiple industrial branches. Despite their lucrative economic value, mining has wide-ranging and serious consequences for the environment. For one, raw materials are non-renewable will eventually be exhausted if mining activities continue at the present rate. Furthermore, mining can negatively influence the appearance of landscape thereby causing water, soil and air pollution. Resultantly, this can lead to the destruction of fauna and flora in addition to endangering human health. Finally, as with other industrial activities, mining produces large amounts of waste material. These environmental impacts necessarily require state regulation of mining activities. Legislation regulating mining activity in Czech Republic can be found in three basic acts: (1) The Mining Act (No. 44/1988 Coll.), (2) The Act of Mining Activity (No. 61/1988 Coll.) and (3) The Act of Geological Works (No. 62/1988 Coll.). These acts are supplemented with many subsidiary regulations by the Czech Mining Authority and Ministry of Environment. This thesis attempts to put forward an analysis of the above-mentioned Acts with respect to environmental protection. It will identify and examine relevant instruments mentioned in other acts, especially in those regulating constituent elements of the environment and also Environmental impact Assessment. This thesis will also discuss general concepts relevant to the protection of environment such as accountability, neighbour’s rights, and the right to public participation in administrative proceeding. The thesis is divided into six main chapters. Chapter I introduces the basic institutions and definitions relevant to mining law while Chapter II describes Constitutional provisions and the Bill of Rights pertinent to environmental protection. The different consequences of mining on human health and the environment are discussed in Chapter III. Additionally, relevant Acts aimed at protecting the environment will be discussed. Meanwhile, Chapter IV examines activities relevant to mining law. These include the prospecting and exploration of minerals, preparation of mining, mining itself and subsequent redevelopment and recultivation. These activities require specific legal instruments for guaranteed environmental protection. Hence, these
59 elements will be considered separately and independently in separate sub-chapters. Chapter V embodies more acts relevant for environmental protection while Chapter VI provides brief analysis of the problems arising in case of collision. The final chapter is an important discussion because of the higher risk for environment and health in case of industrial accidents. The aim of this work is to present relevant legal instruments that can help to minimize the environmental impact of mining activities. As with other environmental issues, provisions of mining law alone are not able to ensure protection of environment effectively. Provisions of mining law are not very transparent because they are laid down by three different acts. Moreover the three basic acts of mining law were accepted almost twenty years ago. Back in 1988, the Czech Republic was completely different socially, politically and economically and environmental protection was not a high priority on the state agenda. The claim for protection of environment was not particularly important. Following these facts it is desirable to modernize elements of the mining law and adapt its provisions to contemporary situation. The effective protection of environment is necessary for human life more than ever. Everybody has to respect principle of sustainable development and treat the problem of environmental protection responsibly.
60 Seznam literatury Bibliografie Adamus, A. Mining law. Ostrava: VŠB – Technical University of Ostrava, 2004, 311 s. Bernard, M. Ochrana ž ivotního prostř edí v hornictví. Tábor: Ekologický právní servis, 2005, 60 s. Damohorský, M. a kol.: Právo ž ivotního prostř edí. Praha: C.H. Beck, 2003, 501 s. Feč ko, P. a kol. Možnosti zpracování odpadůpo důlní a metalurgické činnosti. Ostrava: Vysoká š kola báňská – technická univerzita Ostrava, 2005, 262 s.
Grygárek, J. a kol. Základy hornictví. 2. vyd. Ostrava: VŠB – Technická univerzita Ostrava, 2004, 216 s. Kruž íková, E. - Adamová, E. - Komárek, J.: Právo ž ivotního prostř edí Evropských společenství. Praha: Linde, 2003, 410 s. Kindl, M. - David, O. Úvod do práva ž ivotního prostř edí. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství AlešČeně k, s.r.o., 2005, 223 s. Knappová, M. - Švestka, J. - Dvoř ák, J. a kol. Obč anské právo hmotné 2, Díl tř etí: Závazkové právo. 4. vydání. Praha: Aspi, 2005, 612 s. Kukal, Z. - Reichmann, F. Horninové prostř edí České republiky. Praha: Český geologický ústav, 2000, 189 s. Litnerová, O. Vplyv ť ažby nerastných surovín na ž ivotné prostredie. Bratislava: Univerzita Komenského, 2002, 160 s. Makarius, R. České horní právo. Díl 1. Ostrava: Montanex, 1999, 246 s.
61 Makarius, R. České horní právo. Díl 2. Ostrava: Montanex, 2000, 172 s. Makarius, R. Horní právo, II. díl, Stanoviska k zákonu č . 44/1988 Sb., o ochraněa využ ití nerostného bohatství (horní zákon) ... a k zákonu ČNR č . 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbuš ninách a o státní báňské správě... Ostrava : Montanex, 2005, 166 s.
Mineral raw materials and mining activity of 21st century. Part I. Ostrava: VŠB – TU, 2003, 364 s.
Mineral raw materials and mining activity of 21st century. Part II. Ostrava: VŠB – TU, 2003, 426 s. Pavlíč ek, V. a kol. Ústava a ústavní ř ád České republiky: komentář . 2. díl, Práva a Svobody. 2. vydání. Praha: Linde, 2002, 1164 s. Pavlíč ek, V. a kol. Ústava a ústavní ř ád České republiky: komentář .1. díl, Ústavní systém. 2. vydání. Praha: Linde, 1998, 772 s.
Pekárek, M. a kol. Zákon o ochraněpř írody a krajiny a př edpisy související. Brno: Masarykova univerzita, 2000, 320 s. Pekárek, M.- Janč ář ová, I. Právo ž ivotního prostř edí 1. díl. Brno: Masarykova univerzita, 2003, 108 s. Pekárek, M. – Dudová, J. – Janč ář ová, I. a kol. Právo životního prostř edí 3. díl. Brno: Masarykova univerzita, 1998, 336 s.
Sengupta, M. Environmental impact of mining: Monitoring, Restoration, and Control. Boca Raton: Lewis Publishers, 1993, 494 s.
62 Šedě nka, K. Horní a související př edpisy v otázkách a odpově dích. Ostrava: Montanex, 2001, 168 s. Štýs, S. Rekultivace území devastovaných tě žbou. Praha: SNTL – Nakladatelství technické literatury, 1990, 192 s. Těž ba a její dopady na životní prostř edí. Chrudim: Vodní zdroje Ekomonitor, 2006, 97 s. Tichá, T. a kol. Slovník pojmůužívaných v právu ž ivotního prostř edí. Praha: ABFnakladatelství ARCH, 2004, 463 s. Časopisy Chyba, J. Aktuální otázky horního a kutacího práva. In: Časopis pro právní vě du a praxi č . 3/1997. Brno: Masarykova univerzita v Brně , 1997, s. 329 – 337. Internetové zdroje http://www.mpo.cz - Ministerstvo průmyslu a obchodu http://eia.cenia.cz - Informač ní systém EIA http://www.env.cz - Ministerstvo životního prostř edí http://cbusbs.cz - Státní báňská správa České republiky http://www.geofond.cz - Česká geologická služ ba - GEOFOND http://www.waste.cz - internetový portál o odpadech http://www.europarl.europa.eu - Evropský parlament http://www.szu.cz - Státní zdravotní ústav http://www.eps.cz - Ekologický právní servis http://www.euroskop.cz - Vš e o Evropské unii Právní př edpisy Zákon č . 2/1969 Sb., o zř ízení ministerstev a jiných ústř edních orgánůstátní správy České republiky (kompetenč ní zákon), ve znění pozdě jš ích př edpisů.
63 Zákon č. 272/1996 Sb., kterým se provádě jí ně která opatř ení v soustavěústř edních orgánůstátní správy České republiky a kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č . 2/1969 Sb., o zř ízení ministerstev a jiných ústř edních orgánůstátní správy České republiky, ve zně ní pozdějš ích př edpisů, a mě ní a doplňuje zákon č . 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve zně ní pozdě jš ích př edpisů. Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraněa využ ití nerostného bohatství (horní zákon), ve zně ní pozdějš ích př edpisů. Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické č innosti, výbuš ninách a o státní báňské správě , ve znění pozdějš ích př edpisů. Zákon č . 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve zně ní pozdě jš ích př edpisů. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivůna ž ivotní prostř edí a o změ něněkterých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na ž ivotní prostř edí), ve zně ní pozdějš ích př edpisů. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ř ádu (stavební zákon), ve znění pozdějš ích př edpisů. Zákon č . 500/2004 Sb., správní ř ád, ve zně ní pozdějš ích př edpisů. Zákon č . 40/1964 Sb., obč anský zákoník, ve zně ní pozdě jš ích př edpisů. Zákon č. 254/ 2001 Sb., o vodách a o změ něně kterých zákonů(vodní zákon), ve zně ní pozdějš ích př edpisů. Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraněovzduš í a o změ něně kterých dalš ích zákonů(zákon o ochraněovzduš í), ve zně ní pozdě jš ích př edpisů. Zákon č . 114/ 1992 Sb., o ochraněpř írody a krajiny, ve zně ní pozdě jš ích př edpisů.
64 Zákon č. 334/1992 Sb., o ochranězemě dělského půdního fondu, ve zně ní pozdě jš ích př edpisů. Zákon č . 258/2000 Sb., o ochraněveř ejného zdraví, ve zně ní pozdě jš ích př edpisů. Zákon č . 185/2001 Sb., o odpadech a o změněně kterých dalš ích zákonů, ve zně ní pozdějš ích př edpisů. Zákon č . 289/1995 Sb., o lesích, ve zně ní pozdě jš ích př edpisů. Zákon č . 184/2006 Sb., o odně tí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě(zákon o vyvlastně ní), ve zně ní pozdě jš ích př edpisů. Zákon č . 17/1992 Sb., o ž ivotním prostř edí, ve zně ní pozdě jš ích př edpisů. Vyhláš ka ČBÚ č. 104/1988 Sb., o racionálním využ ívání výhradních ložisek, o povolování a ohlaš ování hornické č innosti a ohlaš ování č innosti provádě né hornickým způsobem, ve znění pozdějš ích př edpisů. Vyhláš ka ČBÚ č . 172/1992 Sb., o dobývacích prostorech, ve zně ní pozdě jš ích př edpisů. Vyhláš ka ČBÚ č . 175/1992 Sb., o podmínkách využ ívání lož isek nevyhrazených nerostů, ve zně ní pozdě jš ích př edpisů. Vyhláš ka MŽP č . 364/1992 Sb., o chráněných ložiskových územích, ve zně ní pozdě jš ích př edpisů. Vyhláš ka MPO č . 617/1992 Sb., o podrobnostech placení úhrad z dobývacích prostorůa z vydobytých vyhrazených nerostů, ve zně ní pozdě jš ích př edpisů. Vyhláš ka ČBÚ č . 15/1995 Sb., o oprávně ní k hornické činnosti a č innosti provádě né hornickým způsobem, jakoži k projektování objektůa zař ízení, které jsou souč ástí těchto č inností, ve zně ní pozdě jš ích př edpisů.
65 Vyhláš ka MŽP č . 369/2004 Sb., o projektování, provádě ní a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorůa o postupu př i výpoč tu zásob výhradních ložisek, ve zně ní pozdě jš ích př edpisů. Vyhláš ka ČBÚ č . 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochranězdraví př i práci a bezpeč nosti provozu př i hornické č innosti a př ič innosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve zně ní pozdě jš ích př edpisů. Vyhláš ka ČBÚ č . 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochranězdraví př i práci a bezpeč nosti provozu př i hornické č innosti a př ič innosti prováděné hornickým způsobem na povrchu, ve zně ní pozdě jš ích př edpisů.
Smlouva o založ ení ES. Usnesení Ústavního soudu č . 2/1998 Sbírky nálezůÚS, svazek 10, ze dne 6. 1. 1998. Dalš í prameny Posudek o vlivu záměru stanovení dobývacího prostoru Zhoř ec na životní prostř edí, ve smyslu zákona č . 100/2004 Sb., o posuzování vlivůna ž ivotní prostř edí. Leden 2007. Zpracovatel: RNDr. Zdeně k Ryš lavý CSc. Statistická roč enka ž ivotního prostř edí ČR 2006. Praha: MŽP, 2006, 637 s. Surovinová politika České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů.
Př ílohy Př íloha č .1 Hornické názvosloví167 Hornictví ► pracovní obor zabývající se geologickoprovozním prů zkumem, otvírkou, př ípravou, dobýváním, úpravou a odbytem už itkových nerostů , př íslu š nou výstavbou, jakoži zahlazováním š kodlivých následkůhornické č innosti; Tě ž ební závod ► hospodá ř ská jednotka provozující výstavbu, dobývání, tě ž ení, p ř ípadněúpravu a odbyt nerostné suroviny, podř ízena tě ž ebnímu podniku; Tě ž ební podnik ► samostatná hospodář skoprávní jednotka buďna úrovni tě ž ebního závodu nebo sestávající se z více tě ž ebních závodů; Rubanina ► rozpojený už itkový nerost obvykle zneč iš tě ný hluš inou; Hluš ina ► hornina provázející už itkový nerost, která jej buďneobsahuje a nebo jej obsahuje jen v množ ství nedostač ujícím pro pr ů myslové zpracování souč asně známou technologií; tě ž í se buďsamostatněnebo společ něs nerostnou surovinou; Tě ž ivo ► tě ž ená a dopravovaná rubanina; Horník ► společ ný název pro kvalifikované pracovník dolu nebo lomu v ně které z hornických profesí (nap ř . rubač , lamač , hlubič ); Havíř► horník pracující v raž ení, dobývání př i zakládání, v údrž běa ve zmáhání; Důl ► tě ž ební závod, ve kterém se už itkový nerost dobývá v podzemí; tvoř í jej soubor důlních dě l, dů lních a povrchových objektůa zař ízení; Lom ► tě ž ební závod, ve kterém se už itkový nerost dobývá povrchověz lož isek ulož ených na povrchu, blízko povrchu nebo z vě tš ích hloubek daných ekonomickou hloubkou dobývání; Fárání ► úč elový pobyt osob v podzemí dolu; Důlní pole – č ást dobývacího prostoru př irozeněanebo umě le vymezena na základězvolení technologie odrubávání zásob; Důlní dílo ► prostor v podzemí dolu umě le vytvoř ený a upravený k hornickým úč elů m; Vedení důlních dě l ► situování a smě rování důlního díla zamě ř ené k optimálnímu sladě ní hornických pož adavků, př edevš ím ekonomiky a bezpeč nosti; Už itkový nerost ► nerost, který svými vlastnostmi je vhodný ke společ enskému (prů myslovému, technickému aj.) využ ití; Nerostná surovina ► produkt tě ž ebního procesu už itkového nerostu ur č ený k prů myslovému využ ití; Lož isko ► nahromadě ní urč itého už itkového nerostu, které je zpravidla ekonomicky využ itelné; Hloubka ulož ení lož iska ► svislá vzdálenost mezi zemským povrchem a nadlož ní plochou lož iska v daném místě ; Úklon lož iska ► odklon spádové př ímky rovinného lož iska od vodorovné roviny;
167
Grygárek, J. a kol. Základy hornictví. 2. vyd. Ostrava: VŠB – Technická univerzita Ostrava, 2004, s. 14.
Mocnost lož iska ► vzdálenost nadlož ní a podlož ní plochy ve zvoleném smě ru (rozliš ujeme mocnost pravou a nepravou); Otvírka lož iska ► koncepce, systém a metoda zpř ístupně ní lož iska už itkového nerostu; tvoř í ji soubor otvírkových dě l, raž ených obvykle v horninách mimo lož isko (rozliš ujeme např . patrovou a bezpatrovou otvírku, otvírku zář ezy u lomového dobývání); Př íprava lož iska ► soubor prací zamě ř ených k dobývání lož iska na základěukon č ené otvírky; tvoř í ji soubor př ípravných dě l raž ených obvykle v lož isku za úč elem zajiš tě ní dopravy materiálůa lidí, odtě ž ení, vě trání, odvodně ní, provedení energetických rozvodů apod.; dě lí se na hlavní a podrobnou př ípravu; Dlouhé dů lní dílo ► vodorovné nebo úklonné důlní dílo zpravidla normalizovaného průř ezu s výrazně př evládající délkou vů č i ostatním rozmě rů m; Prostorové důlní dílo ► dů lní dílo př evyš ující svými rozmě ry (kromědélky) obvyklá dlouhá důlní díla; Bok dů lního díla ► jedna z ploch omezujících důlní dílo po stranách; Strop dů lního díla ► plocha omezující dů lního dílo nahoř e; Poč va důlního díla ► spodní plocha dů lního díla; Raž ení ► souhrn operací nutných k rozpojení horniny v pož adovaném průř ezu a k jejímu odklizu, př íp. vč etně vyztuž ení a vystrojení důlního díla; Hloubení ► raž ení svislého nebo strměukloně ného důlního díla shora dolů ; Dobývací metoda ► souhrn technologických postupů a pracovních operací vedoucích k úč elnému a bezpeč nému vydobytí už itkového nerostu (patř í zde např . stě nování, zátinkování, pilíř ování, komorování); Technologie dobývání ► souhrn pracovních operací smě ř ujících k bezpeč nému a ekonomickému vydobytí už itkového nerostu (patř í sem např . rozpojování, vyztuž ování, vě trání, odtě ž ení); Důlní ovzduš í ► smě s plynůnacházejících se v důlních prostorách; Důlní vě try ► smě r nasávaného nebo foukaného ovzduš í s důlními plyny, proudící dů lními prostorami; Vě trání dolu ► plánovitá a ř ízená výmě na vě trů v důlních dílech; Úprava nerostných surovin ► obor zahrnující soubor procesů, které umož ň ují zlepš it jakostní znaky nerostné suroviny tak, ž e se dají buďpř ímo použ ít nebo lépe zpracovat na koneč né výrobky; Odval ► zemní stavba vytvoř ená systematickým ukládáním odvalové hluš iny na úlož iš ti př i hlubinném dobývání a na malých lomech.
Př íloha č .2
Povolovací ř ízení pro výhradní lož iska-základní schéma168 Řízení o povolení k provádě ní geologických prací pro vyhledávání a pr ů zkum lož isek
Nebo
Řízení o povolení k vyhledávání a prů zkumu lož isek dů lními díly
▼ Řízení o stanovení chráně ného lož iskového území ▼ Př edchozí souhlas MŽP ke stanovení dobývacího prostoru ▼ Řízení o stanovení dobývacího prostoru
+
► Proces EIA (posuzování vlivů na ž ivotní prostř edí) ► Souhlas s odně tím pů dy ze země dě lského pů dního fondu ► Řízení o povolení odně tí pozemku z plně ní funkce lesa ► Řízení podle zákona o ochraněpř írody a krajiny (významný krajinný prvek, krajinný ráz, kácení dř evin rostoucích mimo les, výjimka z ochrany zvláš těchráně ných druhů ž ivoč ichůa rostlin a památných stromů )
▼ Řízení o povolení otvírky, př ípravy a dobývání (povolení hornické č innosti)
+
► Proces EIA (posuzování vlivů na ž ivotní prostř edí) ► Řízení podle zákona o ochraněpř írody a krajiny (významný krajinný prvek, krajinný ráz, kácení dř evin rostoucích mimo les, výjimka z ochrany zvláš těchráně ných druhů ž ivoč ichůa rostlin a památných stromů ) ► Řízení o povolení umístě ní a provozu zdroje zneč iš ť ování ovzduš í ► Řízení podle vodního zákona ► Stanovisko orgánu ochrany zdraví, př íp. ř ízení o povolení nadlimitního hluku
▼ Řízení o povolení trhacích prací
+
► Stavební ř ízení o umístě ní stavby (výstavba dolů a lomůvč etnědoprovodných staveb)
▼ Řízení o povolení zajiš tě ní nebo likvidace hlavních dů lních dě l a lomů(povolení hornické č innosti)
168
Bernard, M. Ochrana ž ivotního prostř edí v hornictví. Tábor: Ekologický právní servis, 2005, s. 58.
