Dobrovolné aktivity podniku : environmentální management a ecolabelling

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav managementu

Dobrovolné aktivity podniku : environmentální management a ecolabelling Diplomová práce

Vypracovala: Bc. Elena Lojková Vedoucí práce: doc. Ing. Pavel Žufan, Ph.D.

Brno 2010

1

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Dobrovolné aktivity podniku: environmentální management a ecolabelling“ vypracovala samostatně pod vedením vedoucího diplomové práce a za použití zdrojů, které uvádím v seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům pouze se souhlasem vedoucího práce a děkanky PEF Mendelovy univerzity v Brně. V Brně dne 20. května 2010

…………………………………………

2

Velmi ráda bych poděkovala doc. Ing. Pavlu Žufanovi, Ph.D. za jeho ochotu při vedení této práce a rovněž za jeho cenné rady. Stejně tak děkuji všem osloveným ubytovacím zařízením za jejich vyplnění zaslaného dotazníku, díky kterým mohl být realizován sociologický výzkum. Dále bych ráda poděkovala zaměstnancům agentury CENIA, Mgr. Pavlu Hrubému a Ing. Tereze Havránkové, za zodpovězení mých dotazů.

3

Abstrakt: Lojková, E. Dobrovolné aktivity podniku: environmentální management a ecolabelling. Diplomová práce, Brno, 2010, str. 80, obr. 16, tab. 41, graf. 27. Tato diplomová práce pojednává o dobrovolných aktivitách podniku se zaměřením na environmentální management (EMS, EMAS) a ecolabelling. Teoretickou část, poskytující základní platformu informací vztahující se k dané problematice, střídá část praktická naplňující hlavní cíle práce – posouzení přínosů plynoucích z využití ekoznačky u turistických a ubytovacích zařízení v České republice. Tento záměr je realizován formou dotazníku zaslaného daným podnikům. V dalším je práce doplněna o cenovou komparaci ubytovacích služeb u certifikovaných ubytovacích zařízení v porovnání s jim dostupnou konkurencí. Závěr práce je věnován predikci vývoje počtu ekolicencí a SWOT analýze, která s tímto bezprostředně souvisí.

Abstract: Lojková, E. Voluntary corporate activities: environmental management and ecolabelling. Master thesis, Brno, 2010, 80 pgs, 16 pict., 41 tab., 27 graph. This master thesis deals with voluntary corporate activities, primarily with environmental management (EMS, EMAS) and ecolabelling. A theoretical part, providing basic knowledge platform, is followed by a practical part, fulfilling the principal aim of this thesis – ecolabel benefit assesment of accommodation service in the Czech Republic. This purpose is realized by means of questionnaire addressed to relevant companies. Hereafter, the thesis includes comparison of accommodation prices between ecocertified companies and their competitors. A final part is focused on prediction of held eco-licences and related SWOT analysis.

4

Obsah 1.

Úvod .........................................................................................................................6

2.

Cíl a metodika .......................................................................................................... 7

3.

Teoretická část ....................................................................................................... 10 3.1.

Společenská odpovědnost firem (CSR) .......................................................... 10

3.2.

Dobrovolné environmentální aktivity podniku ............................................. 12

3.3.

Systém environmentálního managementu .................................................... 15

3.3.1.

Vývoj systému environmentálního managementu ................................. 15

3.3.2.

EMS versus EMAS .................................................................................. 16

3.3.3.

Přínosy z implementace EMS/EMAS ..................................................... 17

3.4.

4.

Ecolabelling .................................................................................................... 18

3.4.1.

Národní program označování výrobků a služeb ..................................... 19

3.4.2.

Program ekoznačení Evropské unie (The Flower) ................................ 20

3.4.3.

Podmínky pro získání ekoznačky v oblasti ubytovacích služeb ............. 21

3.4.4.

Poplatky za ekoznačku ............................................................................ 21

3.4.5.

Přínosy ekoznačky .................................................................................. 23

Praktická část ........................................................................................................ 24 4.1.

Komparativní analýza cen ............................................................................. 24

4.2.

Sociologický výzkum ......................................................................................33

4.2.1.

Definice problematiky a stanovení cílů výzkumu .................................. 34

4.2.2.

Orientační analýza ................................................................................. 34

4.2.3.

Plán výzkumu ......................................................................................... 34

4.2.4.

Sestavení dotazníku ................................................................................35

4.2.5.

Pretest......................................................................................................35

4.2.6.

Sběr dat ...................................................................................................35

4.2.7.

Analýza dat ............................................................................................. 36

4.3.

Predikce vývoje ecolabellingu ........................................................................53

4.4.

SWOT analýza ecolabellingu ......................................................................... 58

5.

Diskuze ...................................................................................................................59

6.

Závěr...................................................................................................................... 62

7.

Literatura .............................................................................................................. 64

5

1. Úvod „Podnik, který nepřináší nic jiného než peníze, je ubohý podnik“ – věta, kterou by většina z nás zařadila do soudobých výroků člověka respektujícího společenskou odpovědnost firmy. Málokoho by ale napadlo přiřadit ji Henry Fordovi do první poloviny dvacátého století. Tak dlouhou historii má koncepce společenské odpovědnosti firem, využívaná nejen zmiňovaným autorem výroku ale třeba i Tomášem Baťou, jenž dokázal dokonale propojit ekonomickou stránku řízení podniku s oblastí sociální – a to vše na základě vlastních hodnot, bez faktické definice tohoto pojmu. V současnosti zažívá společenská odpovědnost firem velký boom. Firmy se snaží prezentovat své ohleduplné jednání v publikacích a jiných informačních materiálech, nebo různými způsoby označují své výrobky, aby co nejefektivněji zaujali a získali budoucí zákazníky. Oproti minulosti je nyní společenská odpovědnost firem spojována vedle sociální složky také s tou environmentální, která stále nabývá na významu. Veškeré firmy tak musí do svých vnitřních směrnic zahrnovat a vkládat do každodenního rozhodování povinnost respektovat environmentální legislativu. Ty zodpovědnější a dlouhodobě úspěšnější z nich volí progresivnější způsob – integraci dobrovolných environmentálních aktivit do své činnosti. Tímto postupem se firmy snaží deklarovat svůj vztah k životnímu prostředí, za což je jim odměnou preference ve výběrových řízeních státních zakázek nebo dlouhodobá loajalita zákazníků. Často jsou poté konkurenční firmy donuceny „nedobrovolně“ přistoupit k dobrovolným aktivitám, a zajistit si touto cestou srovnatelné podmínky na trhu. Bylo by bezesporu zajímavé sledovat, jestli firmy integrují do svého řízení dobrovolné aktivity z vlastního přesvědčení, nebo zda-li tak činí z nátlaku a obav o svou budoucnost. Pro zaměstnance a spotřebitele je však rozhodující, že se tak skutečně děje a že podmínky ve firmách a potažmo celé společnosti se vyvíjí - a to směrem, kde jsou spotřebitelé hybnou silou. V případě odpovědného přístupu při výrobě potravin již vznikl poměrně rozšířený trh s biopotravinami, jak je to ale v případě spotřebního zboží a služeb, zodpoví tato práce.

6

2. Cíl a metodika Hlavním cílem diplomové práce je vyhodnotit dopady získání ekoznačky u turistických a ubytovacích zařízení v České republice. Vedlejšími cíli praktické části práce je realizace komparativní analýzy cen certifikovaných podniků a jejich konkurence a dále predikce vývoje počtu ekolicencí v horizontu deseti let, bezprostředně související se SWOT analýzou vymezující stěžejní faktory vývoje ecolabellingu. Na základě vyhodnocení získaných výsledků je formulováno doporučení pro firmy ucházející se o implementaci ekoznačky a stejně tak stanoveny postupy, kterými by rozvoj dobrovolných aktivit mohl být podpořen. Základní platformu praktické části tvoří část teoretická, jejímž cílem je identifikace, deskripce a analýza základních pojmů souvisejících s problematikou dobrovolných aktivit podniku. Zájem je přitom soustředěn zejména na environmentální management a ecolabelling. Teoretická část byla vypracována na základě analýzy literatury a pro aktuálnost tématu zejména internetových zdrojů. Tyto jsou uváděny v poznámkách pod čarou, jejich výčet uvádí kapitola „Literatura“. Struktura teoretické části přechází od základních, obecných témat až po konkrétní otázky, jež jsou předmětem části praktické. Komparativní analýza cen byla realizovaná na základě kvalitativní analýzy dat, uváděných na internetových stránkách zkoumaných ubytovacích zařízení. Ke každému z osmi certifikovaných zařízení byla vyhledána dostupná konkurence poskytující shodné služby. Tato konkurenční zařízení byla následně selektována na základě parametru vzdálenosti od certifikovaného zařízení – a to za využití funkce „plánovač tras“ na portálu www.mapy.cz. Takto získané čtyřčlenné skupiny (jedno ubytovací zařízení využívající ekoznačku a tři konkurenční podniky) byly dále tabulkově a graficky zpracovány použitím programu MS Excel. Sběr dat od certifikovaných ubytovacích zařízení proběhl na základě dotazníku sestaveného v systému ReLa zaslaného firmám prostřednictvím internetu. Samotnému sběru dat, tedy primárnímu výzkumu, předcházel výzkum sekundární, neboli analýza informací vztahující se k problematice. Vyplněné dotazníky byly transformovány do programu MS Excel a STATISTICA 9.0, kde byly dále zpracovány. Predikce vývoje počtu ekoznaček v Evropské unii v průběhu následujících deseti let byla uskutečněna v prostředí MS Excel. Křivka dosavadního vývoje byla proložena regresní křivkou volenou dle nejvyšší hodnoty korelovaného indexu determinace. Takto získaná rovnice regresní křivky dále posloužila pro stanovení predikovaných hodnot – a to postupným dosazováním časového období za proměnnou „x“. Pro první období, kdy byly skutečné hodnoty dané, bylo možno porovnat odchylku predikovaných hodnot od hodnot skutečných. Výše odchylky dále posloužila pro stanovení optimistické a pesimistické varianty v dlouhodobé predikci vývoje. K definici faktorů ovlivňujících naplnění optimistické nebo pesimistické varianty bylo 7

využito SWOT analýzy ecolabellingu založené na identifikaci silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. SWOT analýza byla zpracována formou matice, kde bylo silným a slabým stránkám stejně jako příležitostem a hrozbám přiděleno právě jedno pole. Dílčí faktory byly v odpovídajících polích řazeny dle míry důležitosti. Použité vztahy a vzorce:  Aritmetický průměr 1 n x   xi n i 1 kde



xi ….. jednotlivé hodnoty n ….. rozsah souboru

Relativní četnost ni i  1,2,..., k n pi ….. relativní četnost varianty sledovaného znaku ni ….. absolutní četnost varianty sledovaného znaku n ….. celková četnost (rozsah souboru) pi 

kde

a zároveň platí

k

 ni  n i 1

k

p i 1

i

1



Teoretická četnost kontingenční tabulky – slouží pro zjištění závislosti slovních znaků. Čím více se liší teoretická hodnota od hodnoty skutečné, tím je závislost slovních znaků vyšší.1 ni n j nij  n kde i ….. řádkový index j ….. sloupcový index



Čtvercová kontingence k

m

 2   i 1 j 1



(nij  nij ) 2 nij

Testování statistických hypotéz – pro vyhodnocení hypotézy o nezávislosti slovních znaků se vypočtená hodnota čtvercové kontingence porovnává s tabulkovou hodnotou  2 rozdělení pro stanovenou pravděpodobnost při

1

MINAŘÍK, B. Statistika. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2000, s. 130-131.

8

(k-1)(m-1) stupních volnosti v případě (kxm) tabulky a (n-1) stupních volnosti u alternativních znaků.2 Nulová hypotéza předpokládá, že mezi danými veličinami je nezávislost. 2 2 Pokud je dospěno k výsledku:  vyp   tab …….. H0 se nezamítá 2 2  vyp   tab …….. H0 se zamítá



Odchylky predikovaných od skutečných hodnot:

s kde

2

yi  y y

i

yi ….. skutečné hodnoty y´i … predikované hodnoty i ……. časové období

MINAŘÍK, B. Statistika. 3. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008, s. 93.

9

3. Teoretická část 3.1.

Společenská odpovědnost firem (CSR)

Počátky zájmu o sestavení koncepce společenské odpovědnosti3 podniku sahají do poloviny 20. století a to zejména zásluhou Howarda R. Bowena, který roku 1953 vydal knihu „Social Responsibilities of the Businessman“. Zde poprvé zazněla definice společenské odpovědnosti zdůrazňující spíše odpovědnost podnikatele než firmy jako celku. V 60.-tých a 70.-tých letech byla definice postupně upřesňována a doplňována o názorovou platformu, že organizace, které naplňují pouze základní legislativní požadavky nelze považovat za společensky odpovědné 4 . Na základě syntézy jednotlivých poznatků navrhl v roce 1979 Archie B. Carroll definici společenské odpovědnosti firmy, která se skládala ze čtyř základních pilířů – ekonomické, legislativní, etické a filantropické odpovědnosti. Ekonomická a právní odpovědnost zde byly popsány jako společností vyžadované, etická odpovědnost coby společností očekávaná a filantropická odpovědnost jako společensky žádoucí.

Obr.č.1. Carrollova pyramida CSR Zdroj: Carroll’s Pyramid [online]. Cit. 2009-11-29. Dostupné na WWW: .

V 80.-tých letech minulého století došlo k vzájemnému propojení koncepce CSR s tzv. stakeholders 5 , neboli zájmovými skupinami bezprostředně ovlivňujícími fungování firmy. Milníkem ve vývoji společenské odpovědnosti se stal rok 1996, kdy se Jacques Delors zasloužil o vznik evropské expertní centrály (CSR Europe), jejímž cílem byla PRSKAVCOVÁ, M. a kol. Společenská odpovědnost firem, lidský kapitál, rovné příležitosti a environmentální management s využitím zahraničních zkušeností. 1. vyd. Liberec : Technická univerzita v Liberci, 2008. s. 9. 4 PETŘÍKOVÁ, R. Společenská odpovědnost organizací. 1. vyd. Ostrava : DTO CZ, 2008. s. 30. 5 Investoři, vlastníci, zákazníci, dodavatelé, obchodní partneři. 3

10

„pomoc podnikům dosáhnout ziskovosti, dlouhodobě udržitelného růstu a rozvoje lidského kapitálu tím, že zakotví CSR do svých podnikatelských zvyklostí“ 6 . Významný podíl na propagaci odpovědného chování měly také iniciativy podniků ústící do vzniku The Prince of Wales International Business Leaders Forum (IBLF)7, jehož česká pobočka BLF vznikla roku 19992 v Praze.8 K výraznému vývoji společenské odpovědnosti firem přispělo vydání Zelené knihy iniciované v roce 2001 Evropskou komisí. Zdejší formulace CSR, která je zároveň v současnosti nejčastěji užívaná, zní - „Společenská odpovědnost firem je dobrovolné integrování sociálních a ekologických hledisek do každodenních firemních operací a interakcí s podnikovými stakeholdery“9. Společenská odpovědnost firem zde sestává ze tří vzájemně propojených pilířů odpovídajícím složkám trvale udržitelného rozvoje. Ekonomický pilíř

Etický kodex, transparentnost, odmítnutí korupce, vztahy se stakeholdery, kvalita a bezpečnost produktů

Zaměstnanecká politika, vzdělávání, firemní filantropie, zdraví a bezpečnost zaměstnanců

Environmentální management, ochrana přírodních zdrojů, principy trvale udržitelného rozvoje Environmentální

Sociální pilíř

pilíř

Obr.č.2. Pilíře společenské odpovědnosti firmy Zdroj: KOTÍK, M. a kol. Napříč společenskou odpovědností firem. 1.vyd. Kladno : AISIS, 2005. s. 31.

Každá z uvedených tří složek umožňuje firmě získat lepší předpoklady pro úspěšné naplňování svých cílů, a dosáhnout tak dlouhodobého působení na trhu. Prostřednictvím ekonomické odpovědnosti může podnik upevnit své vztahy se stakeholdery, díky sociální složce zvýšit loajalitu zaměstnanců a ve svém důsledku také jejich produktivitu, uplatňováním environmentální politiky lze dosáhnout přímých úspor spojených s environmentálním managementem. Je patrné, že všechny PETŘÍKOVÁ, R. Společenská odpovědnost organizací. 1. vyd. Ostrava : DTO CZ, 2008. s. 31. Business Leaders Forum [online]. Cit. 2009-11-20. Dostupné na WWW: . 8 BLF je sdružením mezinárodních a českých společností, které prosazuje dodržování etiky v podnikatelské praxi. Mezi členské firmy BLF patří např. ABB, Vodafone nebo Plzeňský Prazdroj. 9 PRSKAVCOVÁ, M. a kol. Společenská odpovědnost firem, lidský kapitál, rovné příležitosti a environmentální management s využitím zahraničních zkušeností. 1. vyd. Liberec : Technická univerzita v Liberci, 2008. s. 9. 6 7

11

tyto složky jsou velmi silně provázané a žádný podnik usilující o stabilně pevné postavení na trhu nemůže opomenout ani jeden z těchto pilířů CSR. V dalším je práce zaměřena na pilíř environmentální.

3.2. Dobrovolné environmentální aktivity podniku Dobrovolné environmentální aktivity podniku lze charakterizovat jako takové aktivity podniku, které svým obsahem naplňují dva základní znaky10 – vztahují se k životnímu prostředí a svým preventivním charakterem postaveným na principu PDCA zamezují negativnímu vlivu podniku na své okolí. Dobrovolné environmentální aktivity podniku lze členit z hlediska účelu a nezávislosti jejich používání:  Dle účelu - kterým může být regulace negativních vlivů na životní prostředí, získávání/poskytování informací, nebo výchova subjektů.  Dle nezávislosti jejich používání – aktivity zcela v kompetenci podniku nebo vyžadující splnění určitých podmínek.

Tab.č.1. Členění dobrovolných environmentálních aktivit podniku Rozdělení Specifikace Příklady nástrojů nástrojů EMS, EMAS, ecolabelling, ekodesign, monitoring Regulační a targeting Dle Metoda LCA, hodnocení možnosti čistší produkce, účelu Informační environmentální značení I., II. a III. typu, environmentální benchmarking a reporting Vzdělávací Školení firem Metoda LCA, hodnocení možnosti čistší produkce, Nevyžadující monitoring a targeting, ekodesign, vnější environmentální značení I. a II. typu, Dle součinnost environmentální manažerské účetnictví, nezávislosti environmentální benchmarking použití Vyžadující Environmentální značení III. typu, Ecolabelling, vnější EMS, EMAS součinnost Zdroj: REMTOVÁ, K. Dobrovolné environmentální aktivity podniku [online]. Cit. 2009-1125. Dostupné na WWW: http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/E41CF42A7A6A599DC1257125 00400E3C/$file/planeta%206-06.jpg>.



Ekodesign - jedná se o začleňování požadavků na ochranu životního prostředí do návrhu a konstrukce výrobků s účelem vyvinout výrobek, jehož životní

REMTOVÁ, K. Dobrovolné environmentální aktivity podniku [online]. Cit. 2009-11-25. Dostupné na WWW: .

10

12

cyklus bude při poskytování požadovaného užitku a ekonomické efektivnosti vykazovat zároveň co nejnižší dopad na životní prostředí.



Posuzování životního cyklu (LCA) - je shromažďování a vyhodnocování vstupů, výstupů a možných dopadů na ŽP výrobkového systému během jeho celého životního cyklu (tj. získávání surovin, výroby, distribuce, použití a způsobu zneškodňování výrobku po jeho použití).



Environmentální benchmarking - zahrnuje systematický proces na porovnávání environmentální výkonnosti 11 , funkcí nebo procesů organizace s nejlepšími v praxi existujícími analogy, s cílem dosáhnout jich a překonat je. Porovnávat lze v rámci nebo vně podniku.



Environmentální manažerské účetnictví - environmentální účetnictví se zaměřuje na finanční aspekty dopadů podnikových činností na životní prostředí. Výkazy environmentálního účetnictví shromažďují environmentální výdaje společnosti za dané období – jsou zaprvé zdrojem informací pro vedení podniku, zadruhé mohou být použity pro prezentaci podniku navenek. Environmentální účetnictví sleduje především množství a hodnotu surovin, ze kterých se během produkce stane odpad, náklady na zpracování odpadů a na jejich likvidaci, náklady, které vznikají v důsledku dodržování všech nařízení a norem apod.12



Environmentální reporting - jedná se o dobrovolné podávání zpráv podniku o jeho chování vůči ŽP s cílem informovat stakeholdery o svém environmentálním profilu.



Monitoring a targeting - představuje systém řízení vedoucí ke stálému zlepšování energetické a materiálové účinnosti. Má dvě složky – analytickou (nepřetržitý energetický audit poskytující dynamická data o stupni efektivity při spotřebě energií) a implementační (soubor manažerských postupů integrovaných do řídících struktur firmy).



Ecolabelling (environmnetální značení typu I) - je dobrovolný program třetí strany, který uděluje licence opravňující k používání environmentálních značek na produktech a službách, které ukazují na celkovou největší vhodnost produktu/služby z environmentálního hlediska s ohledem na jeho životní cyklus. Blíže o ecolabellingu pojednává kapitola 3.4.

REMTOVÁ, K. Dobrovolné environmentální aktivity podniku [online]. Cit. 2009-11-25. Dostupné na WWW: http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/E41CF42A7A6A599DC125712500400E3C/$file/ planeta%206-06.jpg>. 12 Environmentální účetnictví [online]. Cit. 2010-02-25. Dostupné na WWW: . 11

13



Environmentální značení typu II. (vlastní environmentální tvrzení) - jedná se o environmentální tvrzení výrobců, dovozců, distributorů, maloobchodníků nebo jakékoliv další osoby, která slouží k upoutání pozornosti. Vztahuje se k výrobku, k součásti výrobku nebo obalu. Příkladem mohou být např. označení o recyklovatelnosti nákupní tašky nebo podíl recyklované papíroviny na toaletním papíře. Vlastní environmentální tvrzení musejí být 13 přesná a nezavádějící, doložená a ověřená, používána pouze v odpovídajících souvislostech a musí se týkat určitého výrobku.



Environmentální prohlášení typu III. (environmentální prohlášení o produktu, EPD) - jde o zveřejnění kvantitativní informace o vlivu daného produktu na životní prostředí, a to v celé jeho vertikále14 - tzn. od těžby surovin až po jeho odstranění či recyklaci. Je úzce spojeno s metodou posuzování životního cyklu (LCA).



Hodnocení možnosti čistší produkce - zahrnuje systematický postup, kterým se prověřují materiálové a energetické toky vybraného výrobního systému s účelem zjistit příčiny vedoucí k negativním dopadům na ŽP a navrhnout způsoby jejich odstranění. Zkoumaným systémem přitom může být výrobní jednotka nebo celý podnik.



Totální řízení kvality (TQM) - jde o nejkomplexnější a nejúčinnější systém řízení zahrnující všechny osoby ve všech odděleních a na všech úrovních podnikové hierarchie 15 , dále metodu založenou na kroužcích kvality a praktikovaném konceptu QCDSME16. Systém výrazně přispívá ke konceptu udržitelné výroby, tedy k uspokojení potřeb zákazníka s minimem spotřeby zdrojů a dopadů na ŽP. Totální řízení kvality je považováno za platformu environmentálního managementu.



Systém environmentálního managementu (EMS, EMAS) - je aplikován na mezinárodní úrovni (EMS) respektive evropské (EMAS). Oba dva systémy environmentálního managementu mají stejné základní požadavky na implementaci. EMAS je rozšířen o další legislativu, která zaručuje, že jakýkoliv podnik, který získá registraci u EMAS automaticky naplňuje požadavky EMS.

Vlastní environmentální tvrzení [online]. Cit. 2009-11-20. Dostupné na WWW: . 14 Environmentální značení [online]. Cit. 2010-03-09. Dostupné na WWW: . 15 REMTOVÁ, K. Dobrovolné environmentální aktivity podniku [online]. Cit. 2009-11-25. Dostupné na WWW: http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/E41CF42A7A6A599DC125712500400E3C/$file/ planeta%206-06.jpg>. 16 zlepšování kvality, snižování nákladů, uskutečňování dodávek, bezpečnost provozu, zvyšování morálky, zlepšování ochrany ŽP. TQM vzniklo v Japonsku postupným vývojem managementu kvality postupem od řízení kvality přes zajištění kvality až po komplexní řízení kvality. 13

14

Právě díky vyšším požadavkům na implementaci a tedy vyšší transparentnosti řízení představuje EMAS v očích odborníků větší použití v budoucnu. O environmentálním managementu pojednává více následující kapitola.

3.3. Systém environmentálního managementu 3.3.1. Vývoj systému environmentálního managementu Prvopočátky environmentálního managementu 17 spadají do 70. let dvacátého století, kdy vznikla první legislativa upravující dopady činnosti podniku na životní prostředí - a to konkrétně v oblasti zbytkových látek a imisí. V 80. letech se v závislosti na dimenzi globálních problémů zájem environmentální politiky rozšířil také na výrobní vstupy, což vedlo k využívání technologií šetrnějších vůči životnímu prostředí (technologie s úsporou materiálu, vytváření uzavřených cirkulačních výrobních postupů apod.). V 90. letech narůstala na významu ochrana ŽP a byly stanoveny komplexní výzvy, jejichž naplnění napomohlo stanovení systému environmentálního managementu. Ten byl prvotně aplikován roku 1992 ve Velké Británii 18. Popsaný vývoj lze ztotožnit s environmentálním chováním firem procházející čtyřmi fázemi19:  I. Stádium – vedení firmy se zaměřuje na snižování sankcí vyplývajících z nedodržování ekologické legislativy  II. Stádium – řízení environmentálních aspektů firmy se zaměřuje na redukci spotřeby vstupů (materiálových, energetických) a na omezení vzniku odpadů. Jde zpravidla o jednoduchá řešení omezující jak plýtvání energiemi (izolace), tak vznik odpadu (recyklace).  III. Stádium – podnik zaujímá inovační strategii zaměřenou na ŽP mající své místo např. ve vývoji výrobků (minimalizace negativních vlivů na ŽP) nebo implementaci výrobních technologií vedoucích k minimalizaci emisí či odpadů.  IV. Stádium – od předchozího stadia se liší tím, že se podnik sám stává iniciátorem nových eko-řešení, která znamenají posun v environmentální oblasti.

PRSKAVCOVÁ, M. a kol. Společenská odpovědnost firem, lidský kapitál, rovné příležitosti a environmentální management s využitím zahraničních zkušeností. 1. vyd. Liberec : Technická univerzita v Liberci, 2008. s. 109. 18 PRSKAVCOVÁ, M. a kol. Společenská odpovědnost firem, lidský kapitál, rovné příležitosti a environmentální management s využitím zahraničních zkušeností. 1. vyd. Liberec : Technická univerzita v Liberci, 2008. s. 109. 19 KREUZ, J. Firma a životní prostředí. 1. vyd. Praha : Oeconomica, 2007. s. 47. 17

15

3.3.2. EMS versus EMAS V současnosti existují dva systémy environmentálního managementu – Systém environmentálního managementu (EMS) a Systém environmentálního řízení a auditu (EMAS). Roku 2001, kdy došlo k přeměně EMAS na EMAS II, a systém se tak otevřel i dalším než průmyslovým podnikům, se oba environmentální systémy dočkaly vysoké kompatibility. Zásadně se tedy tyto systémy environmentálního managementu neliší, EMAS je v některých bodech přísnější. Platí proto, že podnik naplňující podmínky EMAS automaticky splňuje i předpoklady pro získání EMS. Konkrétní rozdíly mezi EMS a EMAS jsou uvedeny v tabulce níže: Tab.č.2: Vztah EMS a EMAS Faktory Aplikace Zavedeno Legislativní úprava Rozsah Úvodní přezkoumání stavu ŽP Registr vlivů Míra zlepšení dopadů na ŽP Zveřejnění environm. prohlášení Auditor Audit Centrální registr firem Zakončení Logo

EMS

EMAS

celosvětově 1996 ISO 14001:2004 lze v části podniku

v rámci EU 1995 nařízení Evropské komise pouze v celém podniku

není vyžadováno

povinné

není vyžadován

povinný úroveň best available technique (BAT)

není specifikována dobrovolné soukromý subjekt nespecifikováno neexistuje certifikovaným auditem neexistuje, pouze certifikát (obnova každé dva roky)

povinné soukromý subjekt akreditovaný veřejnou institucí 1x ročně, každé tři roky revalidace celého systému existuje certifikovaným auditem, registrace u Ministerstva ŽP existuje ve dvou variantách

Zdroj: VEBER, J. Management kvality a environmentu. 2. vyd. Praha : Oeconomica, 2004. s. 22.

Podstata Systému environmentálního managementu a Systému environmentálního řízení a auditu je ale totožná – spočívá v aktivním začlenění všech zaměstnanců do vytvořeného sytému a stojí na principu neustálého zlepšování. Tento princip je charakterizován formou kruhu PDCA, kde každé ze čtyř písmen značí konkrétní fázi řízení, jenž je bezprostředně provázaná s fází následující. Fázi plánování (P, to plan) tak střídá fáze zavedení a fungování (D, to do), následuje fáze kontroly (C, to check) a vše završuje fáze zlepšování (A, to act). Dílčí činnosti vztahující se k daným fázím řízení jsou uvedeny v diagramu níže.

16

Zlepšování (A)

Prozkoumání

Formulace

interního

environmentální

auditu vedením, vydání

Plánování (P)

politiky, cílů a cílových hodnot, definice programů

environmentálního prohlášení, environmentálního řízení externí audit Pravidelné monitorování a měření, nápravná opatření,

Kontrola (C)

interní audit

Stanovení pozic a úkolů, delegování úkolů, školení zaměstnanců, dokumentace a řízení EMS/EMAS

Zavedení a fungování (D)

Obr.č. 3. Kruh PDCA Zdroj: ENGEL, H.W. a kol. EMAS jednoduše. 1.vyd. Praha: CPC, 2004, s.8.

3.3.3. Přínosy z implementace EMS/EMAS Aplikace systému EMS respektive EMAS postavená na principu neustálého zlepšování vede k přínosů patrným v několika oblastech20:  ekonomické – redukce provozních nákladů, vyšší možnosti v oblasti exportu, nové obchodní příležitosti  environmentální – snížení rizika environmentálních havárií, úspora energie a vody  marketingové – získání konkurenční výhody, zlepšení vztahů s veřejností  manažerské – posílení firemní kultury a komunikace, zavedení systémového pořádku (dokumentace, organizační struktura). Měřitelné přínosy a zvýšené povědomí o environmentálním managementu vedly a stále vedou k neustálému nárůstu počtu firem, které systém environmentálního managementu využívají. V současnosti je v Evropě do systému EMAS začleněno

20

Přínosy EMAS [online]. Cit. 2009-12-02. Dostupné na WWW: .

17

přibližně 6000 podniků a organizací21. Rostoucí trend v počtu licencí EMAS/EMS lze sledovat také v České republice, což dokumentuje grafy níže22:

Graf č.1. Vývoj počtu podniků s EMS/EMAS 1 800

1771

Počet podniků

1 500 1 1 25

1 2 00 9 00 61 1

6 00

366

3 00

113

1 86

0

4

4

2 000

2 001

9 2 002

10

15

2 003

2 004

14

25

2 005 2 006

28

32

2 007

2 008

Rok EMAS

EMS

Zdroj: Statistika EMAS za rok 2008 [online]. Cit. 2009-12-10. Dostupné na WWW: .

3.4. Ecolabelling Ecolabelling je označování výrobků a služeb, které podstatně méně zatěžují životní prostředí ve srovnání s ostatními výrobky nebo službami stejných vlastností. Šetrnost je přitom hodnocena v průběhu celé existence výrobku – od výběru surovin, přes výrobu a užití až po recyklaci nebo zneškodnění odpadu. První snahy o označení výrobku šetrnějšího vůči životnímu prostředí se objevily již v sedmdesátých letech v Německu 23 . Zde roku 1973 vznikl první certifikovaný ecolabellingový program zvaný Modrý Anděl. Na základě pozitivních zkušeností ze SRN došlo k šíření ecolabellingu do celého světa – roku 1982 byl systém zaveden v Japonsku, v roce 1992 v Kanadě a o rok později v Rakousku a severských zemích24. Ecolabellingový program v severských zemích zvaný „Bílá labuť“ byl zároveň prvním nadnárodním programem, na jehož realizaci se podílelo a stále podílí Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko a Island. Od roku 1992 funguje na světové úrovni25 program Evropští zákazníci [online]. Cit. 2009-12-02. Dostupné na WWW: . 22 Rozdílnost délek časových období je způsobena absencí aktuálních informací o stavu EMS v České republice. 23 REMTOVÁ, K. Strategie podniku v péči o životní prostředí. 1. vyd. Praha : Oeconomica, 2006. s. 48. 24 SMOLÍK, D. Ekologické rozhodování podniků I. 1. vyd. Zlín : Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2007. s. 65. 25 KOLÁŘOVÁ, H. Udržitelný rozvoj: hledání cest, které nekončí. 1. vyd. Praha : Univerzita Karlova v Praze, 2006. s. 84. 21

18

udržitelného turismu zvaný „Green Globe 21“, jehož principy vycházejí z Agendy 21. V České republice je ecolabelling realizován ve dvou rovinách – národní a evropské. 3.4.1. Národní program označování výrobků a služeb Od roku 1994 se v rámci České republiky uplatňuje „Národní program označování výrobků ochrannou známkou Ekologicky šetrný výrobek“, jehož působnost byla roku 2008 rozšířena také na ubytovací a turistické služby26 s označením Ekologicky šetrná služba.  Ekologicky šetrný výrobek - je označení, které se propůjčuje výrobku na dobu dvou let. Z hlediska efektivnosti programu se ekoznačka nedá uplatnit u monopolně vyráběných produktů a dále u produktů, které podléhají jiným specifickým předpisům (např. potraviny, nápoje, léčiva, zbraně nebo střelivo). Existují pouze dvě varianty, ve kterých může být logo užito27 – v zeleném nebo černém provedení.  Ekologicky šetrná služba – se využívá u ubytovacích a turistických zařízení v České republice od roku 2008. Od tohoto roku, kdy byla poprvé značka udělena, se počet takto označených zařízení rozšířil na současných 9. Držiteli značky „Ekologicky šetrná služba“ jsou: Hotel Adalbert (Praha), Mamaison Residence Belgická (Praha) a Vzdělávací centrum Hostětín (Hostětín). Hlavním cílem národního programu je podpořit ochranu životního prostředí výrobou a užitím takových výrobků, které mají šetrnější dopad na životní prostředí. Dílčí cíle programu jsou následující: - poskytnout kupujícímu státem garantovanou záruku, že označený výrobek je relativně nezávadný pro ŽP, - působit výchovně na spotřebitele a pozitivně ovlivňovat výrobce, - orientovat spotřebitele v široké škále porovnatelných výrobků, - zvýšit podíl prodeje označeného zboží, - zvýšením odbytu těchto výrobků postavit základní princip tržního hospodářství. Garantem Národního programu je Ministerstvo životního prostředí, které schvaluje směrnice pro propůjčení ochranné známky a uděluje právo užívat ochrannou známku. Podpůrnými orgány jsou Agentura pro ekologicky šetrné výrobky (výkonný orgán), Rada pro ekologicky šetrné výrobky (poradní orgán) a akreditované laboratoře 28 . Jednotlivé národní programy různých zemí světa jsou součástí neziskové organizace zvané Global Ecolabelling Network (GEN), jejíž členem je Ministerstvo životního prostředí ČR od roku 2000. Od loňského roku nově i na kancelářské a administrativní služby SMOLÍK, D. Ekologické rozhodování podniků I. 1. vyd. Zlín : Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2007. s. 69. 28 REMTOVÁ, K. Strategie podniku v péči o životní prostředí. 1. vyd. Praha : Oeconomica, 2006. s. 50. 26 27

19

3.4.2. Program ekoznačení Evropské unie (The Flower) Jedná se o systém ekoznačení platný v Evropské unii29 od roku 1992. Garantem je stejně jako v případě národního programu Ministerstvo životního prostředí, výkonným orgánem Agentura pro ekologicky šetrné výrobky. Program ekoznačení The Flower se vztahuje jak na výrobky, tak i na turistické a ubytovací služby. Označení služeb patří mezi nejúspěšnější kategorie programu ekoznačení Evropské unie. Do tohoto okamžiku bylo Evropskou radou pro ekoznačení (EUEB) uděleno již více než 250 licencí30. O čtyřicet licencí se přitom dělí kempy v Rakousku, Německu nebo Dánsku, zbylý počet licencí náleží hotelům v Itálii, Nizozemí, Německu, Dánsku, Norsku, Španělsku, Maďarsku nebo Švýcarsku. V České republice jsou držiteli licence následující ubytovací zařízení: Hotel Adalbert 31 , Mamaison Residence Belgická, Sporthotel Zátoň (Zátoňské Dvory u Českého Krumlova), Penzion Jelen (Vranov nad Dyjí), Penzion Jana (Děčín), Chateau Mcely (Mcely), Hotel Irida (Plzeň) a Autocamp OASA (Staňkov u Třeboně).

Hotel Adalbert Penzion Jana Hotel Mamaison Residence

Chateau Mcely Děčín Mcely Praha Plzeň Hotel Irida

Staňkov

Hostětín Vranov nad Dyjí

Zátoňské Dvory

Sporthotel Zátoň

Vzdělávací centrum Veronica Penzion Jelen Autocamp OASA

Obr.č. 3. Čeští držitelé ekoznačky v oblasti turistických a ubytovacích služeb Zdroj: Vlastní zpracování

The Flower [online]. Cit. 2009-12-10. Dostupné na WWW: . 30 The European eco-label catalogue [online]. Cit. 2009-12-02. Dostupné na WWW: . 31 Hotel Adalbert a Mamaison Residence Belgická jsou držiteli jak české tak i evropské licence. 29

20

3.4.3. Podmínky pro získání ekoznačky v oblasti ubytovacích služeb Požadavky stanovené pro hodnocení služeb v ubytovacích zařízeních a kempech jsou harmonizovány s odpovídajícími směrnicemi Evropské unie pro získání ekoznačky The Flower. Ubytovací zařízení a kempy usilující o získání licence musí splňovat základní a specifické požadavky32.  Základní požadavky – odpovídají předpisům týkajících se ochrany životního prostředí (zj. zákon o ochraně ovzduší, vodní zákon nebo zákon o odpadech).  Specifické požadavky – jsou rozděleny na oddíl A vymezující povinné podmínky a oddíl B, ve kterém musí podnik ucházející se o licenci dosáhnout minimálně 16,5 bodů33. a) Oddíl A – alespoň 22 % elektrické energie musí pocházet z obnovitelných zdrojů, každý klimatizační systém je alespoň účinnosti B, všechna okna mají vysoký stupeň tepelné izolace, veškerá odpadní voda se musí zpracovat, realizuje se třídění odpadu, povinně probíhají školení zaměstnanců atd. – pro ubytovací zařízení (vyjma kempů) platí další podmínky jako např. průtok vody z kohoutků nesmí překročit 12 litrů/minutu, výměna ložního prádla probíhá na základě žádosti hosta nebo jednou týdně v ubytovacích zařízeních nižší kategorie/dvakrát týdně vyšší kategorie. b) Oddíl B – výroba elektřiny s využitím solární/vodní/větrné energie (2 body), izolace stávajících budov (2 body), automatické vypínání klimatizace (1 bod), energeticky úsporné chladničky a jiná zařízení (po 1 bodu), používání dešťové vody (1,5 bodu), spolupráce s dodavateli využívajícími EMAS (1,5 bodu) respektive EMS (1 bod). – rozšíření podmínek pro ubytovací zařízení (mimo kempy) je např. v oblasti regulace teploty v každém pokoji (1,5 bodu). Po splnění výše uvedených podmínek a odesláním povinných dokumentů je žádost o získání licence posouzena a poté doporučena ke schválení. Oprávnění využívat ekoznačku vzniká po uhrazení stanoveného poplatku.

3.4.4. Poplatky za ekoznačku Získání a držení licence je zpoplatněno sazbami uvedenými níže 34 . Je přitom možno využít sčitatelných slev, zvýhodňujících zejména malé podniky a podniky se zavedeným systémem managementu. Databáze ekologicky šetrných výrobků [online]. Cit. 2009-11-19. Dostupné na WWW: . 33 V případě kempu poskytujícímu další ubytovací služby musí být dosaženo minimálně 20 bodů 32

21



Ekologicky šetrný výrobek - přihlašovací poplatek: je standardně ve výši 20 000 Kč, lze ovšem uplatnit slevy pro mikropodnik 35 (50 %), malý a střední podnik (25 %), pro podniky se zavedeným systémem EMS nebo EMAS (15 %). - roční poplatek: 0 Kč. - poplatek při prodloužení smlouvy: první prodloužení je zdarma, za každé další prodloužení uhradí držitel ekoznačky 2 000 Kč.



Ekologicky šetrná služba - přihlašovací poplatek: je standardně ve výši 10 000 Kč, slevu ve výši 50 % lze uplatnit pro mikropodnik, malý a střední podnik, pro podniky se zavedeným systémem EMS nebo EMAS. - roční poplatek: 5 000 Kč, pro skupinu podniků uplatňujících slevu u přihlašovacího poplatku lze i zde využít slevu 50 %. - poplatek při prodloužení smlouvy: první prodloužení je zdarma, za každé další prodloužení uhradí držitel ekoznačky 2 000 Kč.



The Flower – výrobky - přihlašovací poplatek: je ve výši 9 000 Kč - roční poplatek: pro první tři žadatele z každé výrobkové kategorie je stanoven ve výši 15 000 Kč. Pro další žadatele je roční poplatek stanoven na 0,15 % z ročního obratu (minimum 15 000 Kč, maximum 750 000 Kč). Lze využít slevu 15 % pro podniky se zavedeným environmentálním managementem, 25 % pro vybrané skupiny podniků36 a slevu 30 % u podniků již využívajících národní ekoznačení.



The Flower – služby - přihlašovací poplatek: 9 000 Kč - roční poplatek: pro první tři žadatele je stanoven ve výši 3 000 Kč, pro další žadatele platí výše 0,15 % ročního obratu. Lze uplatnit slevu pro podniky se zavedeným systémem EMAS (50 %), EMS (15 %), střední a malé podniky (25 %), mikropodniky (75 %)37.

Poplatky za ekoznačku [online]. Cit. 2009-12-10. Dostupné na WWW: . 35 podnik s maximálním počtem 10-ti zaměstnanců 36 malé a střední podniky, žadatelé z rozvojových zemí, první tři žadatelé z každého členského státu pro danou výrobkovou kategorii 37 Navrhovaná revize Evropskou komisí snižuje přihlašovací poplatek (max. 200 €) a ruší roční poplatek. 34

22

3.4.5. Přínosy ekoznačky

     

zlepšení image výrobců, náskok před konkurencí, lepší podmínky při exportu, možnost využít nízkoúrokové půjčky ze Státního fondu životního prostředí, preference při státních zakázkách a ve výběrových řízeních, zvýšení odbytu označených výrobků.

23

4. Praktická část 4.1.

Komparativní analýza cen

Cílem komparativní analýzy cen bylo analyzovat odlišnost cen za ubytovací služby v zařízeních využívajících eko-licenci a jim dostupné konkurence. Pro každé certifikované zařízení 38 byly vybrány tři konkurenční podniky, nejlépe vyhovující stanoveným kritériím:  vzdálenost od certifikovaného ubytovacího zařízení,  totožná kategorie ubytování (penziony, hotely, kempy),  srovnatelné vybavení pokoje,  shodný balíček služeb – zejména v oblasti stravy a možnosti wellness. V případě absence konkrétní služby v balíčku byla provedena úprava o cenu této chybějící služby ve výši konkurenční ceny. Pro tříhvězdičkový hotel bylo použito ceny 100 Kč za snídani 39 a 100 Kč za využití sauny 40 . U čtyřhvězdičkového hotelu byla snídaně i večeře za předpokladu bufetového stylu stanovena ve výši 150 Kč/osobu, sauna41 potom na úrovni 160 Kč/osobu. Další úprava spočívala v zohlednění rekreačního poplatku, který dle vyhlášky42 městské části Praha 2 činí 15 Kč/osobu/den, ve Vranově nad Dyjí bylo zastupitelstvem rozhodnuto43 o výši 12 Kč/osobu/den. Předmětem výzkumu byla cena dvojlůžkového pokoje za jednu noc strávenou v daném ubytovacím zařízení. Výjimku tvořil pouze Penzion Jana, kde vybavení dvoulůžkového pokoje neodpovídalo konkurenci, proto byl pro cenovou komparaci použit pokoj jednolůžkový. U Autocampu OASA byla zkoumána cena za stan obsazený dvěma osobami. Z důvodu zachování objektivity a zajištění srovnatelnosti dat bylo při cenové komparaci využito standardních cen v hlavní sezóně, čímž byla vyloučena možnost uplatnit slevy nabízené v několika variantách (sleva skupinová, mimosezónní, dlouhodobého pobytu, při objednávce přes internet, víkendová, sleva za včasnou rezervaci apod.). K jednotlivým zařízením využívajícím ekoznačku byly přiděleny tři konkurenční podniky řazené dle vzdálenosti od zkoumaného certifikovaného zařízení 44 . Takto vyjma Chateau Mcely, ke kterému nebyla nalezena v blízké lokalitě odpovídající konkurence. Hotel Šumava Horšovský Týn [online]. Cit. 2010-01-21. Dostupné na WWW: <www.hotel.htyn.cz>. 40 Hotel Žebrák [online]. Cit. 2010-02-13. Dostupné na WWW: . 41 Hotel The Old Inn [online]. Cit. 2010-02-13. Dostupné na WWW: . 42 Městská část Praha 2 [online]. Cit. 2010-02-22. Dostupné na WWW: . 43 Penzion-M [online]. Cit. 2010-02-24. Dostupné na WWW: . 44 Pro získáni údajů o vzdálenosti bylo využito stránek www.mapy.cz a zdejší nabídky funkce „plánovač tras“. 38 39

24

vzniklé čtyřčlenné skupiny byly dále analyzovány. Při analýze byly veškeré ceny zaokrouhleny na desítky korun nahoru. Tab.č.3. Úprava cen ubytovacích služeb Název zařízení Hotely Mamaison Residence Galileo Amigo Ametyst Praha Sporthotel Zátoň Gold The Old Inn Bellevue Adalbert Wilhelm Hormeda Avion Penziony Jelen Penzion-M Penzion Relax Penzion Gaudeo

Původní Rekr. cena poplatek Snídaně Večeře Wellness

Konečná cena

2315 2080 3400

ne ne ano

ne ne ano

ne ne ne

ne ne ne

2315+2*(15+150)=2650 2080+2*(15+150)=2410 3400

2060

ano

ano

ne

ne

2060

2580

ano

ano

ano

ano

2580

2050 3000 2650

ano ano ano

ano ano ano

ne ne ne

ne ne ano

2050+2*(150+160)=2670 3000+2*(150+160)=3600 2650+2*150=2950

2500 1900 2000 2540

ano ano ano ano

ano ano ano ano

ne ne ne ne

ano ne ne ne

2500 1900+2*100=2100 2000+2*100=2200 2540+2*100=2740

980 690 850

ano ano ano

ne ne ne

ne ne ne

ne ne ne

980 690 850

980

ne

ne

ne

ne

980+2*12=1010

Zdroj: Vlastní zpracování na základě zdrojů uvedených v tab.č.4 a tab.č.5. Výše uvedená tabulka popisuje úpravy cen za ubytovací služby vedoucí k srovnatelné nabídce služeb v rámci dané čtyřčlenné skupiny. Barevně jsou odlišeny ty služby, které bylo nutno do konečné ceny dodatečně zahrnout. Jelikož byl předmětem komparativní analýzy pokoj dvojlůžkový, veškeré ceny chybějících služeb byly navýšeny dvojnásobně (tj. za dvě osoby). Konečné ceny jsou použity v následujících tabulkách, které podrobně zachycují údaje o certifikovaných zařízeních a jejich konkurenci. Tabulky jsou členěny dle kategorií na:  penziony,  hotely,  kempy.

25

Tab.č.4: Výsledné ceny za ubytování v penzionech Název penzionu

Vzdálenost od certifikovaného penzionu [km] -

Penzion Jana Penzion 3,3 Andy Penzion 3,8 Nela Penzion 4,5 Seňková Penzion Jelen Penzion-M 0,7 Penzion 0,8 Relax Penzion 2,3 Gaudeo Vzdělávací centrum Veronika Ubytování 6,2 na Valašsku ve Slavičíně Penzion 6,6 Zámeček Topas club 13,7 Zdroj: Vlastní zpracování

Cena [Kč]

Kontakt

555 http://www.penzionjana.cz/ (vč.snídaně) 980 http://www.andy-dc.cz/cenik.php (vč.snídaně) 600 http://www.volny.cz/nela.dc/Ceny.htm (vč.snídaně) 400 http://www.pensionsenkova.unas.cz/ko (vč.snídaně) ntakt.htm 950 http://www.vranov.com/index.php?doc =Podyji-a-penzion 690 http://www.penzion-m.cz/ 850 http://www.relax.vranovnaddyji.cz/ 930 660

http://www.penzionygaudeo.cz/ ubytovani.php http://hostetin.veronica.cz/479//

700

http://www.vincour.cz/ubytovani.htm

700

http://www.zamecekojkovice.cz/ceny.p hp http://topas-club.sweb.cz/okno-cz.html

400

26

Tab.č.5: Výsledné ceny za ubytování v hotelích Název hotelu Hotel Irida****

Vzdálenost od certifikovaného hotelu [km] -

Hotel Palace Plzeň**** Hotel Central**** Hotel Gondola**** Hotel Mamaison Residence**** Hotel Galileo****

0,5

0,6

Hotel Amigo****

1

Ametyst Hotel Praha**** Sporthotel Zátoň ****

1,7

Hotel Gold****

11,3

Hotel The Old Inn****

11,6

0,9 1,5 -

-

Hotel Bellevue****

13

Hotel Adalbert***

-

Hotel Wilhelm***

1,6

Hotel Hormeda***

1,9

Hotel Avion***

5,5

Cena [Kč]

Kontakt

2100 (vč.snídaně) 2140 (vč.snídaně) 1990 (vč.snídaně) 2340 (vč.snídaně) 2650 (vč.snídaně) 2410 (vč.snídaně) 3400 (vč.snídaně) 2060 (vč.snídaně) 2580 (vč.polopenze a wellness) 2670 (vč.polopenze a wellness) 3600 (vč.polopenze a wellness) 2950 (vč.polopenze a wellness) 2500 (vč.snídaně a sauny) 2100 (vč.snídaně a sauny) 2200 (vč.snídaně a sauny) 2740 (vč.snídaně a sauny)

http://www.irida.cz/hotel-plzen http://www.hotelpp.cz/cz/ http://www.central-hotel.cz/cz/ http://www.hotelgondola.cz/ http://www.mamaison.com/cz/ all-suites-residence-hotels.html http://www.hotelgalileoprague. com/ http://www.amigohotel.cz/index.php http://www.hotelametyst.cz/ http://www.sporthotel-zaton.cz /index.php?id=21&L=0 http://www.hotelgold.cz/ ubytovani.html http://www.hoteloldinn.cz/ ubytovani.html http://www.bellevuehotels.cz/cz /o-nas/ http://www.cateringpraha.com/cz/index_adalbert. php http://www.hotelwilhelm.cz/De fault.aspx http://hormeda.cz/ http://avion.axelo.cz/content/vi ew/12/40/lang,cs/

Zdroj: Vlastní zpracování

27

Tab.č.6: Výsledné ceny za ubytování v kempech Název kempu

Vzdálenost od certifikovaného kempu [km] -

Autocamp OASA Autokemp 0,4 U Kosů Kemp 1,8 U Čerta Autokemp 2,2 Veronika Zdroj: Vlastní zpracování

Cena [Kč]

Kontakt

140

www.campoasa.cz

140

http://www.naryby.cz/ubytovani/ kos.htm http://www.campucerta.cz/nabidka.ht ml http://hejtman.cz

140 140

V dalším byly tabulkové hodnoty transformovány do grafické podoby. Pro vysokou přehlednost dat byly zvoleny sloupcové grafy, kde první pozice náleží certifikovanému zařízení, ostatní tři pozice jsou vyhrazeny pro konkurenční podniky. Kategorie ubytování jsou i nadále zachovány a pro větší orientaci barevně odlišeny.  Penziony Graf.č.2. Cenov á kom parace - Penzion Jana 1 2 00

980

1 000

Cena [Kč]

800 6 00

600

555

400

4 00 2 00 0

Penzion Jana

Penzion Andy

Penzion Nela

Penzion Seňkov á


Graf.č.3. Cenov á kom parace - Penzion Jelen 1 2 00

Cena [Kč]

1 000

1 01 0

950 850

800

690

6 00 4 00 2 00 0

Penzion Jelen

Penzion-M

Penzion Relax

Penzion Gaudeo


28

Graf č.4. Cenov á kom parace - Centrum Veronika 800

7 00

Cena [Kč]

660

7 00

6 00

400

4 00 2 00 0

Centrum Veronika

Uby tov ání na Valašsku

Penzion Zám eček

Topas Club




Hotely

Graf č. 5. Cenov á kom parace - Hotel Irida 2 5 00

21 00

21 40

Hotel Irida

Hotel Palace Plzeň

Cena [Kč]

2 000

1 990

2340

1 5 00 1 000 5 00 0

Hotel Central

Hotel Gondola


Graf č.6. Cenová komparaceHotel Mamaison Residence 4 000

3400

3 5 00

Cena [Kč]

3 000

2650

2 5 00

241 0 2060

2 000 1 5 00 1 000 5 00 0

Hotel Mam aison Residence

Hotel Galileo

Hotel Am igo

Am ety st Hotel Praha


29

Graf č.7 . Cenov á kom parace - Sporthotel Zátoň 4000

3600

Cena [Kč]

3500 3000

2580

267 0

Sporthotel Zátoň

Hotel Gold

2500

2950

2000 1500 1000 500 0

Hotel The Old Inn

Hotel Bellev ue


Graf č. 8. Cenov á kom paraceHotel Adalbert 3 000

Cena [Kč]

27 40

2500

2 5 00

21 00

2200

Hotel Wilhelm

Hotel Horm eda

2 000 1 5 00 1 000 5 00 0

Hotel Adalbert

Hotel Av ion




Kempy

Cena [Kč]

160 140

Graf č.9. Cenov á kom parace - Autocam p OASA 1 40

1 40

1 40

1 40

Autocam p OASA

Autokem p U Kosů

Kem p U Čerta

Autokem p Veronika

120 100 80 60 40 20 0


30

Ceny za ubytovací služby byly mimo tabulkového a grafického vyjádření zpracovány také matematicky s cílem stanovit přesné procentuální odchylky cen certifikovaných a konkurenčních podniků. Kalkulace byly provedeny prostřednictvím podílu cen, jejichž výsledkem je bezrozměrný koeficient. Po jeho vynásobení stovkou a odečtení hodnoty 1 lze stanovit procentuální odchylku sledovaných ubytovacích zařízení. Výsledky byly zpracovány na třech základních úrovních:  Úroveň čtyřčlenné skupiny,  Úroveň ubytovací kategorie,  Úroveň certifikovaných zařízení jako celku.

31

Tab.č.7. Cenové poměry Název zařízení Penzion Jana Penzion Andy Penzion Nela Penzion Seňková Penzion Jelen Penziony Penzion-M Penzion Relax Penzion Gaudeo Centrum Veronika Ubytování na Valašsku Penzion Zámeček Topas Club Hotel Irida**** Hotel Palace Plzeň**** Hotel Central**** Hotel Gondola**** Hotel Mamaison Residence**** Hotel Galileo**** Hotel Amigo**** Ametyst Hotel Hotely Praha**** Sporthotel Zátoň**** Hotel Gold**** Hotel The Old Inn**** Hotel Bellevue**** Hotel Adalbert*** Hotel Wilhelm*** Hotel Hormeda*** Hotel Avion*** Autocamp OASA Autokemp U Kosů Kempy Kemp U Čerta Autokemp Veronika Zdroj: Vlastní zpracování

Cena [Kč] 555 980 600 400 950 690 850 1010 660

Cenový poměr dílčí

Cenový poměr konečný

0,566 0,925 1,388

0,960

1,377 1,118 0,941

1,145

700 700 400 2100

0,943 0,943 1,650

1,179

2140 1990 2340

0,9813 1,0553 0,8974

0,9780

2650 2410 3400

1,0996 0,7794

2060

1,2864

2580 2670

1,0674

3600 2950 2500 2100 2200 2740 140 130 140 140

0,7167 0,8746

1,0551

0,8862

1,1905 1,1364 0,9124

1,0798

1,000 1,000 1,000

1,000

32



Úroveň čtyřčlenné skupiny - stanovující, o kolik se liší cenová hladina certifikovaného zařízení oproti třem konkurenčním podnikům. - konečné cenové poměry, uvedené v tabulce č.7, jsou zjištěny jako aritmetický průměr dílčích cenových poměrů. Je patrno, že nejvíce překračuje konkurenční cenovou hladinu (cca o 18 %) Vzdělávací centrum Veronika v Hostětíně. Naopak nejhlouběji pod cenou konkurence (cca 11 %) se nachází certifikované zařízení Sporthotel Zátoň.



Úroveň ubytovací kategorie - definující, o kolik se ceny certifikovaných zařízení dané kategorie liší od zkoumaných konkurenčních podniků. Cenové koeficienty jsou vypočteny jako aritmetický průměr konečných cenových poměrů na úrovni čtyřčlenných skupin. Pro dané kategorie platí: ▫ Penziony: (0,960 + 1,145 + 1,179)/3 = 1,094 ▫ Hotely: (0,9780 + 1,0551+ 0,8862 + 1,0798)/4 = 0,9998 ▫ Kempy: 1,000 - z výše uvedeného vyplývá, že v kategorii penzionů jsou certifikovaná ubytovací zařízení v průměru o 9 % dražší než jim dostupná konkurence, v případě hotelů a stejně tak i kempu jsou ceny s konkurencí srovnatelné. Ze získaných výsledků je zřejmé, že nevyšší cenová odchylka byla dosažena v kategorii penzionů.



Úroveň certifikovaných zařízení jako celku - určující, o kolik se liší ceny zkoumaných certifikovaných zařízení (bez ohledu na kategorii) oproti dostupné konkurenci. Cenový koeficient je kalkulován pomocí aritmetického průměru všech dílčích cenových poměrů. Dosazením byl získán tento výsledek: 24,8484/24 = 1,03535 % - celkově lze tedy označit ceny certifikovaných ubytovacích služeb jako vyšší o přibližně 4 % oproti konkurenci.

4.2. Sociologický výzkum Sociologický výzkum realizovaný v této práci byl proveden formou dotazníku. Pro každý dotazník vedoucí k získání relevantních informací je nezbytná jeho přípravná část zahrnující definici problematiky, stanovení cíle, formulaci hypotéz, realizaci orientační analýzy a plán výzkumu. Po přípravné fázi následuje fáze realizační, která se skládá ze sestavení dotazníku, pretestu, sběru a analýzy dat.

33

4.2.1. Definice problematiky a stanovení cílů výzkumu Sociologický výzkum prováděný v této diplomové práci se týká využívání ekoznačky u turistických a ubytovacích zařízení v Česká republice. Povědomí o existenci ekoznačky je v porovnání s logem biopotravin doslova mizivé. Navzdory tomu počet držitelů ekoznačky stále roste a její prvotní využití (pouze pro průmyslové podniky) je dále rozšiřováno také na služby. Hlavním cílem výzkumu je zjistit přínosy plynoucí z využívání národní respektive evropské ekoznačky u turistických a ubytovacích zařízení v ČR. Dílčí cíle byly stanoveny tyto: - Zjištění motivů vedoucích podniky k implementaci ekoznačky - Stanovení prvotních zdrojů informací o ekoznačce u oslovených firem - Určení konzultačních firem, na které se podniky obracely se svými dotazy - Zjištění zájmu podniků o prodloužení ekoznačky - Nalezení případné závislosti mezi držením ekolicence a uplatňováním environmentálního managementu - Definování nejvýznamnějších opatření pro podporu ekoznačky. 4.2.2. Orientační analýza Orientační analýza slouží k získání základního přehledu o dané problematice a umožňuje poskytnout základní rámec znalostí nezbytný pro kvalitní sestavení dotazníku. Svým obsahem odpovídá na otázku, která část dané problematiky je již sekundárními zdroji vysvětlena a naopak jaká si zaslouží být primárním výzkumem prozkoumána. V případě této diplomové práce bylo čerpáno zejména z publikací a článků zveřejněných agenturou CENIA a dalších zdrojů uvedených v kapitole Literatura. 4.2.3. Plán výzkumu Plán výzkumu specifikuje postup pro získání informací v primárním výzkumu a stanovuje způsob výběru vzorku a techniky analýzy dat.  V diplomové práci byly informace získány pomocí dotazníku vypracovaného v elektronické podobě v programu ReLa, jenž byl zaslán ubytovacím zařízením prostřednictvím elektronické pošty. Tento způsob umožnil oslovit podniky sídlící na různých místech ČR a zároveň představoval rychlou a levnou metodu získání dat.  Způsob výběru vzorku – v práci bylo zvoleno výběrové šetření s kontrolním znakem „využívání ekoznačky u turistických a ubytovacích zařízení“. Velikost vzorku byla limitována počtem firem využívajících ekoznačku v oblasti ubytovacích služeb, kterých je území České republiky pouhých devět. Z tohoto důvodu lze dotazník napadnout pro jeho nedostatečnou vypovídací schopnost, jelikož platí přímá úměra mezi velikostí vzorku a věrohodností dotazníku. Pro zobecnění výsledků plynoucích z primárního výzkumu by tedy bylo vhodné rozšířit počet dotazovaných podniků o zahraniční a v rámci tohoto

34



mezinárodního výzkumu aktualizovat a ověřit data výzkumu realizovaného v roce 2006 evropskými univerzitami (tzv. EVER study). Techniky analýzy dat – sesbíraná data dotazníku byla zpracována v programu MS Excel a STATISTICA 9.0.

4.2.4. Sestavení dotazníku Dotazník sestává celkem z patnácti otázek – deseti uzavřených, čtyř polootevřených a jedné otevřené otázky.  Uzavřené otázky byly využity zejména v případě dichotomických otázek. Jejich volba u otázek výčtových byla podmíněna vymezením všech možností odpovědi.  Polootevřené otázky byly použity u těch otázek, kde bylo obtížné zachytit veškeré alternativy odpovědi. Dotázaným podnikům tedy byla kromě nabízených možností poskytnuta volba individuální odpovědi. Polootevřené otázky byly voleny pouze u otázek výčtových.  Uzavřená otázka byla v dotazníku použita jediná a to s ohledem na nevůli respondentů na tento typ otázky odpovídat a jejich snaze předčasně ukončit vyplňování dotazníku. Z hlediska členění otázek dle cíle byla zvolena jak otázka úvodní, tak otázky filtrační, kontrolní a identifikační. Mimo to byla použita jedna baterie otázek skombinovaná se škálovou otázkou využívající stupnici 1 (nejnižší význam) až 5 (nejvyšší význam). 4.2.5. Pretest Pro nízký počet ubytovacích zařízení využívajících ekoznačku byl pretest proveden nikoliv na vzorku ubytovacích zařízení, ale na pěti mnou známých respondentech, kteří mají o ekoznačce přehled, a jsou proto schopni zhodnotit relevanci otázek a vhodnost nabízených možností. Na základě jejich odpovědí byla určitá slova upravena a některé věty přeformulovány tak, aby vedly k většímu porozumění. Naopak pro zajištění všech variant odpovědi byly některé otázky rozšířeny o možnosti odpovědi. 4.2.6. Sběr dat Nejprve proběhl za využití sekundárních zdrojů (zdrojových materiálů v knižní a elektronické podobě) sekundární výzkum, poté byla pozornost soustředěna na primární výzkum a na analýzu z něj plynoucích primárních dat. Sběr dat proběhl ve dnech 5.4. až 20.4.2010 prostřednictvím dotazníku zpracovaném v programu ReLa, o jehož dostupnosti byly oslovené podniky zpraveni e-mailem zaslaným na jejich kontaktní adresy. Na dotazník odpovědělo osm z celkových devíti oslovených podniků, což představuje návratnost 89 %. Z identifikačních otázek vyplynulo, že odpověděly všechny 3 dotázané penziony, 3 čtyřhvězdičkové hotely (ze 4 celkem), jeden tříhvězdičkový hotel a jeden kemp. Každá ubytovací kategorie zde tedy

35

měla své zastoupení, stejně jako byly odpovědi získány od podniků držících různý typ ekoznačky (národní, evropská, obojí). 4.2.7. Analýza dat Cílem analýzy dat je upravit nasbíraná data do podoby vhodné pro interpretaci závěrů. K tomuto bylo použito jak tabulkového, tak grafického vyjádření. Pro zachování přehlednosti a ucelenosti textu ani u jednoho z těchto typů zpracování nebyly uváděny popisky týkající se zdroje – ve všech případech byly tyto zpracovány mnou (v opačném případě byl zdroj uveden individuálně). V analýze dat byly vyhodnoceny absolutní/relativní četnosti na otázky, tyto byly graficky zpracovány a v dalším byly ověřovány hypotézy vztahující se k závislosti dané otázky na kategorii ubytování45.

Otázka č.1. Jaké motivy Vás vedly k implementaci ekoznačky? U otázky číslo 1 bylo zvoleno polootevřené otázky s více možnostmi, která umožnila dotazovaným podnikům zachytit veškeré jejich stimuly k nabytí ekoznačky. Pro tuto otázku byla stanovena následující nulová hypotéza46: H0: Mezi nejčastější motivy implementace ekoznačky patří „možnost dosáhnout nižších nákladů“ a „zlepšení image podniku“. Tab.č.8. Motivy podniků k implementaci ekoznačky Motivy Absolutní četnost Nižší provozní náklady 3 Zlepšení image podniku 7 Zájem o environmentalistiku 5 Vyšší návštěvnost podniku 3 Vyhlídka vyšších výnosů 2 Snaha odlišit se 6 Jiné 0

Relativní četnost 0,375 0,875 0,625 0,375 0,250 0,750 0,000

45

Kategorie ubytování byla vybrána jako jediná vhodná identifikační otázka použitelná pro testování hypotéz. Typ ekoznačky by byl vhodný pouze v případě většího spektra využívaných ekoznaček, než je tomu v ČR (pouhé jedno ubytovací zařízení využívá pouze národní ekoznačku). 46 Hypotéza, o které se předpokládá, že je platná. Pokud je zamítnuta, je nutno přijmout hypotézu alternativní (H1).

36

Absolutní četnost

Graf č.10. Motiv y im plem entace ekoznačky 8 7 6 5 4 3 2 1 0 dy kla á ín

7

6

5 3

3

2 0

u

it ů iku liš os dn od ýn o v a p n h t ah ag en oz os ší c Sn vn nm rov yš í im ě v o p n t r i e vš ka žší pš nv ná lí d Ni oe Z le yh šší V m y V je Zá n ik od p e

iku ist l a t

se

é Jin

Z uvedených hodnot vyplývá, že nejsilnějším stimulem bylo označeno „zlepšení image podniku“ a jako druhá nejčastěji uváděná odpověď byla „snaha odlišit se“, což vede k zamítnutí nulové hypotézy a přijetí hypotézy alternativní. Tab.č.9. Závislost – nižší náklady

2 Pearsonův  2

2,311111

2  2 <  tab

2 7,815 Hypotéza o nezávislosti se nezamítá. Tabulkový  tab Dále byla zjišťována závislost mezi stimulem v podobě nižších nákladů a kategorií ubytování. Na základě srovnání čtvercové s tabulkovou kontingencí nebyla prokázána závislost mezi těmito dvěma faktory.

Otázka č.2. Kde jste se o programu značení výrobků a služeb dozvěděl(a)? Otázkou č.2. byly zjišťovány prvotní zdroje informací o ekoznačce v případě dotazovaných podniků. Zde ověřovaná hypotéza byla tato: H0: Nejvíce oslovených firem zvolilo jako prvotní zdroj informací o ekoznačce internet. Tab.č.10. Zdroje informací o ekoznačce Zdroj informací Absolutní četnost Internet 4 Seminář 2 Známý, obchodní partner 1 Televize 1 Tisk 0 Zákazník 0

Relativní četnost 0,500 0,250 0,125 0,125 0,000 0,000

37

Graf č.11. Prv otní zdroj inform ací

Absolutní četnost

5

4

4 3

2

2

1

1

1

0

0

Internet

Sem inář

Znám ý , obchodní partner

Telev ize

Tisk

Ze získaných údajů vyplývá, že nejčastěji uváděným prvotním zdrojem informací o ekoznačce byl stanoven internet, což vede k přijetí nulové hypotézy. Tab.č.11. Závislost - prvotní zdroj informací


13,33333

2  2 <  tab

2 16,919 Hypotéza o nezávislosti se nezamítá. Tabulkový  tab Z porovnání čtvercové a tabulkové kontingence vyplynul závěr, že mezi prvotním zdrojem informací a ubytovací kategorií není závislost.

Otázka č. 3. Využíval Váš podnik při zavádění ecolabellingu konzultační služby? Touto filtrační otázkou bylo provedeno rozdělení dotazovaných ubytovacích zařízení na ty, co konzultační služby využívaly a které nikoliv. Nulová hypotéza zněla: H0: Většina oslovených ubytovacích zařízení využívala při zavádění ekoznačky konzultační služby. Tab.č.12. Využití konzultace Využití konzultace Absolutní četnost Ano Ne

6 2

Relativní četnost 0,750 0,250

38

Graf č.12. Vy užití konzultace Ne (25 %) Ano (7 5 %)

Výše uvedený graf dokládá, že většina firem konzultační služby využívala, čímž byla přijata nulová hypotéza. Tab.č.13. Závislost – využití konzultace


4,444445

2  2 <  tab

2 7,815 Hypotéza o nezávislosti se nezamítá. Tabulkový  tab Nižší hodnota čtvercové kontingence oproti tabulkové hodnotě dokazuje nezávislost využití konzultace na ubytovací kategorii.

Otázka č. 4. Pokud byla Vaše předchozí odpověď „Ano“, odpovězte, prosím, na koho jste se se svými dotazy obracel(a)? Tato otázka podrobně analyzovala kladné odpovědi oslovených podniků. Nulová hypotéza byla stanovena následující: H0: Více než 40 % dotázaných firem se se svými dotazy obracelo na agenturu CENIA. Tab.č.14. Využité konzultační služby Druhy konzultace Absolutní četnost Agentura CENIA 5 Podnik již využívající ekoznačku 1 Poradenské služby EU 1 Jiné 1 Ministerstvo ŽP 0 Centrum pro otázky ŽP 0


39

Graf č.13. T y py v y užitý ch konzultačních služeb Absolutní četnost

6 5

5

4 3 2 1

1

1

1 0

0 Agentura Podnik již Poradenské CENIA v y užív ající služby EU ekoznačku

Jiné

0

Ministerstv o Centrum ŽP pro otázky ŽP

Z výše uvedeného vyplývá, že se na agenturu CENIA obracelo více než 40 % oslovených podniků, čímž byla přijata nulová hypotéza. Tab.č.15. Závislost – agentura CENIA


5,155556

2  2 <  tab

2 7,815 Hypotéza o nezávislosti se nezamítá. Tabulkový  tab Nižší hodnota čtvercové kontingence značí nezávislost mezi typem využité konzultační služby a ubytovací kategorií.

Otázka č.5. Co považujete za největší překážku pro získání ekoznačky? Touto otázkou bylo zjišťováno, jakým komplikacím dotázané podniky čelily v procesu získávání ekoznačky. Ověřována byla tato hypotéza: H0: Jako největší překážky byly stanoveny „náklady na implementaci“ a „byrokracie, administrativní komplikace“. Tab.č.16. Největší překážky ekoznačky Překážky ekoznačky Absolutní četnost Časová náročnost 3 Náklady na implementaci 3 Byrokracie 1 Nedostatek znalostí 1 Obtížnost splnit požadavky 0 Jiné 0


40

Graf č.14. Překážky ekoznačky Absolutní četnost

4 3

3

3

2

1

1

1 0

0

t n os aci r oč en t á n á lem v p o im Ča s y na la d k á N

0 é Jin

í a cie lost ky ok r zna da v k By r e oža t a p t t s i o ln Ne d t sp n os ž í t Ob

Graf výše demonstruje nejčastěji stanovené překážky z pohledu oslovených podniků. Náklady na implementaci patří mezi nejfrekventovanější odpověď ale to spolu s časovou náročností, což vede k zamítnutí nulové hypotézy. Tab.č.17. Závislost - překážky


11,55556

2  2 <  tab

2 16,919 Hypotéza o nezávislosti se nezamítá. Tabulkový  tab Ze srovnání čtvercové a tabulkové kontingence vyplývá nezávislost mezi překážkami ekoznačení a ubytovací kategorií..

Otázka č.6. Zhodnoťte přínosy využívání ekoznačky dle významu (nejvyšší význam = 5 bodů). Tato otázka byla do dotazníku zahrnuta pro splnění základního cíle práce. Stanovená nulová hypotéza byla následující: H0: Za největší přínosy ekoznačky jsou oslovenými podniky považovány „snížení nákladů a zvýšení zisku“ a „lepší image podniku“. Tab.č.18. Přínosy plynoucí z využití ekoznačky – průměrné hodnocení Ubytovací Zvýšení počtu Snížení nákladů, Lepší Sebeuspokojení kategorie zákazníků zvýšení zisku image Penzion 1,33 1,67 2,33 4,67 Hotel 2,67 2,00 4,00 3,67 čtyřhvězdičkový Hotel 3,00 4,00 5,00 3,00 tříhvězdičkový Kemp 2,00 1,00 4,00 5,00 Průměr

2,13

2,00

3,50

4,13

41

Graf č.15. Přínosy ekoznačky 6,00

5,00

Hodnocení

5,00 4,00

4,00 2,67

3,00 2,00

4,00

5,00

4,67

4,00

3,67

3,00

3,00 2,00

1 ,33

1 ,67

2,33

2,00 1,00

1 ,00 0,00 Zv ý šení počtu zákazníků

Penzion

Snížení nákladů, zv ý šení zisku

Hotel čty řhv ězdičkov ý

Lepší im age

Sebeuspokojení

Hotel tříhv ězdičkov ý

Kemp

Ze získaných dat vyplývá, že oslovené podniky považují za největší přínos plynoucí z využití ekoznačky „sebeuspokojení“ a „lepší image“, čímž byla zamítnuta nulová hypotéza. Tab.č.19. Závislost – přínosy ekoznačky

Pearsonův  2

6,222222

9,777778

Snížení nákladů 11,55556

Tabulkový 

12,592

16,919

16,919

Sebeuspokojení 2 tab

Lepší image

Zvýšení počtu zákazníků 8,00000 12,592

2  2 <  tab

Hypotéza o nezávislosti se nezamítá. Ani v jednom případě nebyla čtvercová kontingence vyšší než tabulková hodnota, což svědčí o nezávislosti přínosů a ubytovací kategorie.

Otázka č.7. Používáte ekoznačku k propagaci Vašeho podniku? Touto otázkou byly zjišťovány formy využití ekoznačky k propagaci podniku. Jako nulová hypotéza zde byla stanovena následující: H0: Všechny oslovené používají ekoznačku k sebepropagaci. Tab.č.20. Využití ekoznačky pro sebepropagaci Způsob propagace Absolutní četnost Internet 8 Publikace podniku 5 Tisk 4 Dekorace podniku 5 Silniční upoutávky 0 Ekoznačka není využita k propagaci 0


42

Graf č.16. Vy užití ekoznačky k sebepropagaci 9

Absolutní četnost

8

8

7 6

5

5

5 4

4 3 2 1

0

0

Internet

Publikace podniku

Tisk

Dekorace podniku

Silniční upoutáv ky

Dosažené výsledky dokládají značné využití ekoznačky všemi oslovenými podniky, čímž byla přijata nulová hypotéza. Tab.21. Závislost – způsoby propagace


3,00000

2  2 <  tab

2 7,815 Hypotéza o nezávislosti se nezamítá. Tabulkový  tab Nižší hodnota čtvercové kontingence vypovídá o nezávislosti způsobů využití ekoznačky a ubytovací kategorie.47

Otázka č.8. Zamýšlíte prodloužit si v budoucnu platnost licence pro užívání ekoznačky? Touto filtrační otázkou byla zkoumána jednak vůle pokračovat v držení ekolicence a na druhou stranu zjišťovány důvody neplánovaného prodloužení držení ekolicence (v případě negativní odpovědi). H0: Všechny oslovené podniky uvažují o prodloužení ekolicence. Tab.č.22. Zamýšlené prodloužení ekoznačky Názor Absolutní četnost Ano Ne

7 1

Relativní četnost 0,875 0,125

Internet a silniční upoutávky nebyly do analýzy začleněny pro pouhou jednu obměnu znaku (všechny oslovené podniky odpověděly „ano“ nebo „ne“) 47

43

Graf.č.17 . Zam ý šlené prodloužení ekoznačky Ne (1 2,5 %)

Ano (87 ,5 %)

Existence nejen pozitivních, ale i negativních názorů vede k zamítnutí nulové hypotézy a přijetí hypotézy alternativní. Důvodem pro odmítnutí využití ekoznačky byly stanoveny vysoké náklady na implementaci. Tab.č.23. Závislost – prodloužení ekoznačky


8,00000

2 Tabulkový  tab

7,815

2  2 >  tab

Hypotéza o nezávislosti se zamítá.

Vyšší hodnota čtvercové kontingence vypovídá o závislosti mezi zamýšleným prodloužením ekoznačky a ubytovací kategorií.

Otázka č.9. Domníváte se, že jsou programy ekoznačení v dostatečném povědomí veřejnosti? Tato otázka byla do dotazníku zahrnuta z důvodu zjištění názoru oslovených podniků na povědomost ekoznačky v rámci široké veřejnosti. Ověřována byla tato hypotéza: H0: Více než 70 % dotázaných ubytovacích zařízení považuje program ekoznačení za nedostatečně známý veřejnosti.

Tab.č.24. Povědomí o ekoznačce v rámci veřejnosti Názor Absolutní četnost Relativní četnost Ano 0 Ne 8

0 1

44

Graf č.18. Pov ědom ost ekoznačky Ne (1 00 %)

Vzhledem k faktu, že všechny oslovené firmy zhodnotily program ekoznačení jako neznámý veřejnosti, bylo rozhodnuto o přijetí nulové hypotézy. Testování hypotéz u této otázky realizováno nebylo z důvodu shodných odpovědí všech dotázaných podniků.

Otázka č.10. Co by dle Vás bylo rozhodujícím nástrojem pro výrazné zvýšení počtu firem využívajících ecolabel? Prostřednictvím této otázky měly dotázané podniky vymezit stěžejní nástroje, které by podnítily rozvoj ekoznačky. Ověřovanou hypotézou byla: H0: Jako rozhodující nástroje pro podporu šíření ecolabelu byly nejčastěji uváděny „masivní propagace ze strany státu“ a „zvýhodnění státem“. Tab.č.25. Nástroje pro zvýšení počtu eko-licencí Nástroj Absolutní četnost Masivní propagace státem 3 Snížení poplatků 4 Zvýhodnění státem 1 Aktivity držitelů licencí 0 Nižší požadavky 0

Relativní četnost 0,375 0,500 0,125 0,000 0,000

Graf č.19. Nástroje pro zv ý šení počtu ekolicencí Absolutní četnost

5 4

4 3

3 2

1

1

0

0

A k t iv it y dr žit elů licen cí

Nižší poža da v ky

0 Ma siv n í pr opa g a ce st á t em

Sn ížen í popla t k ů

Zv ý h odn ěn í st á t em

Nejčastěji uváděnými nástroji pro zvýšení počtu ekolicencí byly „snížení poplatků“ a „masivní propagace státem“, čímž byla nulová hypotéza zamítnuta.

45

Tab.č.26. Závislost – nástroje pro rozšíření


4,444445

2  2 <  tab

2 12,592 Hypotéza o nezávislosti se nezamítá. Tabulkový  tab Nižší hodnota čtvercové kontingence potvrdila nezávislost mezi nástroji pro šíření ecolabelu a ubytovací kategorií.

Otázka č.11. Máte ve Vašem podniku zaveden systém environmentálního managementu (EMS, EMAS)? Tato filtrační otázka měla vymezit, které podniky systém environmentálního managementu využívají a které nikoliv. Nulová hypotéza byla stanovena tato: H0: Více než polovina podniků používá systém environmentálního managementu (EMS, EMAS). Tab.č.27. Používání systému environmentálního managementu Používání EMS/EMAS Absolutní četnost Relativní četnost Ne 7 0,875 Ano 1 0,125 Ano (1 2,5 %)

Graf č.20. Zav edený EMS/EMAS

Ne (87 ,5 %)

Z výše uvedeného grafu vyplývá, že systém environmentálního managementu je používán pouze u 12,5 % dotázaných firem, což vede k zamítnutí nulové hypotézy. Tab.č.28. Závislost – EMS/EMAS


8,00000

2  2 >  tab

2 7,815 Hypotéza o nezávislosti se zamítá. Tabulkový  tab Vyšší hodnota čtvercové kontingence dokládá závislost mezi zavedeným systémem environmentálního managementu a ubytovací kategorií.

46

Otázka č.12. Odhadněte, prosím, jakou část z Vašich hostů tvoří zahraniční klientela. Touto otázkou měla oslovená ubytovací zařízení vymezit přibližný podíl zahraničních klientů na celkovém počtu návštěvníků. Ověřovala se tato hypotéza: H0: Zahraniční klientela tvoří u většiny firem více než 10 % z celkového počtu hostů. Tab.č.29. Podíl zahraniční klientely Zahraniční klientela Absolutní četnost Méně než 10 % 3 10 % až 30 % 3 30 % až 50 % 2 Více než 50 % 0

Relativní četnost 0,375 0,375 0,250 0,000

Graf č.21. Podíl zahraničních klientů Absolutní četnost

3 ,5

3

3

3 2 ,5

2

2 1 ,5 1 0 ,5

0

0

Méně než 1 0 %

1 0 % až 3 0 %

3 0 % až 50 %

Více než 50 %

Podíl zahraniční klientely

Ze získaných dat vyplývá, že pouze u tří z dotazovaných firem je podíl zahraniční klientely nižší než 10 %, čímž byla přijata nulová hypotéza. Tab.č.30. Závislost - zahraniční klientela


5,333333

2  2 <  tab

2 12,592 Hypotéza o nezávislosti se nezamítá. Tabulkový  tab Porovnáním čtvercové a tabulkové hodnoty kontingence byla zjištěna nezávislost mezi podílem zahraniční klientely a ubytovací kategorií podniků.

Otázka č.13. Do jaké kategorie lze zařadit Váš podnik? Tato identifikační otázka umožnila rozčlenit oslovené podniky do stanovených ubytovacích kategorií (penzion, tříhvězdičkový hotel, čtyřhvězdičkový hotel, kemp) a potažmo také vyhodnotit testování hypotéz o nezávislosti. U této otázky bylo upuštěno od ověřování nulové hypotézy a od testování nezávislosti.

47

Tab.č.31. Kategorie ubytování Kategorie Absolutní četnost Kemp 1 Penzion 3 Tříhvězdičkový hotel 1 Čtyřhvězdičkový hotel 3

Relativní četnost 0,125 0,375 0,125 0,375

Graf č.22. Kategorie ubytování Čty řhv ězdičkov ý hotel (3 7 ,5 %)

Kem p (1 2 ,5%)

Penzion (3 7 ,5 %)

Tříhv ězdičkov ý hotel (1 2 ,5 %)

Otázka č. 14. Jaký typ ekoznačky Vaše ubytovací/turistické zařízení využívá? Tato kontrolní otázka sloužila k ověření odpovědí na předchozí otázku, evidence držitelů ekolicencí totiž zahrnuje podrobný popis těchto subjektů, a správnost odpovědí je tak lehce vyhledatelná. Stejně jako v případě předchozí otázky ani u této otázky nebyla prověřována pravdivost nulové hypotézy. Tab.č.32. Typ ekoznačky Typ ekoznačky The Flower Ekologicky šetrná služba Oba dva typy

Absolutní četnost

Relativní četnost 5 0,625 1 0,125 2 0,250

Graf č.23. Použív aný ty p ekoznačky Oba dv a ty py (2 5 %) The Flower (6 2 ,5 %) Ekologicky šetrná služba (1 2 ,5 %)

48

Tab.č.33. Závislost - používaný typ ekoznačky


11,20000

2 Tabulkový  tab

16,919

2  2 <  tab

Hypotéza o nezávislosti se nezamítá.

Nižší hodnota čtvercové kontingence vypovídá o nezávislosti používaného typu ekoznačky a ubytovací kategorie. Otázka č.15. Co Vás vedlo k výběru právě tohoto typu (obou typů) ecolabelu? Tato otevřená otázka byla volena až na samotný závěr dotazníku, což se ukázalo být velmi vhodné. Obecně nejsou otevřené otázky respondenty vítány, kteří z důvodu nucené iniciativy často předčasně ukončí vyplňování dotazníku. Také v tomto případě vedla otevřená otázka k odrazení oslovených respondentů – z osmi vyplněných dotazníků byla tato otázka zodpovězena jen třemi z nich. Tři získané odpovědi týkající se důvodu pro využití konkrétního (konkrétních druhů) ecolabelu byly následující - Větší známost a rozšířenost (The Flower), - „O jiném nevím“ (The Flower), - „Dokázat si, že na to podnik prostě má“ (oba dva typy ekoznačky). Stanovení nulových hypotéz k ověření by v tomto případě postrádalo smysl, proto k nim nebylo přistoupeno.

4.2.8. Shrnutí V sociologickém výzkumu bylo ověřováno celkem 12 nulových hypotéz, stanovených na základě sekundárních dat, z nichž byla přesně polovina přijata a druhá polovina zamítnuta. Ačkoliv by se po studiu sekundárních zdrojů, uvádějících nižší náklady coby přínos plynoucí z využívání ekoznačky, dalo předpokládat, že oslovené podniky budou právě nižší náklady považovat za jeden z nejdůležitějších faktorů pro implementaci ekoznačky, ty označují za nejvýznamnější stimuly zlepšení image podniku a snahu odlišit se. Tyto motivy zaměřené na upoutání zájmu veřejnosti se snaží oslovené firmy prezentovat – a to formou ekoznačky uváděné nejčastěji na internetu, dále ve vlastních publikacích nebo umístěním loga na budově hotelu/penzionu/kempu. Internet přitom hraje významnou roli nejen jako médium pro zviditelnění se a upozornění na sebe, ale také coby prvotní zdroj informací o programu ekoznačení. Poskytuje nejen všeobecné údaje o ecolabellingu, ale zahrnuje také podrobné a často velmi užitečné zkušenosti a rady uživatelů ekoznačky, které mohou být pro potenciální uchazeče velmi nápomocné. Internet je nepostradatelným pomocníkem i co do využití konzultačních služeb, které jsou dle většiny oslovených firem potřebné. Velký přínos v této oblasti lze připsat informační agentuře životního prostředí, agentuře CENIA, která byla mezi dotazovanými podniky jednoznačně

49

nejvyužívanější. Na svých stránkách uvádí řadu nezbytných informací a v případě potřeby bezplatně odpovídá na relevantní dotazy. Největšími překážkami pro získání ekoznačky byla stanovena kromě předpokládaných vysokých nákladů na implementaci také časová náročnost samotného procesu. Faktor vysokých nákladů byl zároveň důvodem osloveného kempu OASA pro zamítnutí úvah o prodloužení eko-licence, v případě ostatních firem zájem o prodloužení trvá. Vysoké náklady na implementaci ekoznačky nejsou, jak podniky uvádí, kompenzovány snížením jejich provozních nákladů. Pouhé průměrné hodnocení přínosů v oblasti snížení nákladů lze přisuzovat nutným organizačním změnám v souvislosti s požadavky na ekoznačku, které si žádají vysoké počáteční investice s delší dobou návratnosti. Snížení nákladů je hodnoceno jako nadprůměrný přínos (stupeň 4 z pětibodové škály) v případě čtyřhvězdičkového hotelu, silně podprůměrný u kempu OASA (stupeň 1). Obecně lze zaznamenat přímou úměru mezi kvalitou ubytovacího zařízení a stupněm hodnocení v otázce nižších nákladů. V průměru je efekt nižších nákladů nejhůře hodnoceným přínosem (stupeň 2). O něco lépe si stojí faktor zvýšení počtu zákazníků (2,13), který byl nejlépe obodován tříhvězdičkovým hotelem (stupeň 3), u všech ostatních ubytovacích kategorií bylo ohodnocení podprůměrné, což se promítlo do celkového skóre. Nepatrné zvýšení návštěvníků lze spojit s povědomím veřejnosti o existenci ekoznačky, které je dle všech oslovených firem nedostatečné. Druhým nejlepším přínosem plynoucím z využití ekoznačky bylo stanoveno lepší image podniku, jež získalo nejnižší ocenění v kategorii penzionů (2,33), naopak nejlépe ze strany tříhvězdičkového hotelu (5). Celkové hodnocení za všechny oslovené podniky v oblasti lepšího image podniku je lehce neprůměrné (3,50). Nejkladněji hodnoceným přínosem byl faktor sebeuspokojení ze snížení negativního vlivu na životní prostředí, které stupněm 5 ohodnotil kemp OASA, naopak nejméně bodů mu přidělil tříhvězdičkový hotel Irida (3). V celkovém součtu bylo sebeuspokojení hodnoceno nadprůměrně (4,13). Obecně lze tedy přínosy hodnotit spíše průměrně, nikterak výrazně. Pozitivnějšímu výsledku by jistě napomohly nástroje, které by veřejnosti problematiku veřejnosti přiblížily a zároveň rozšířily počet eko-licencí. Oslovené podniky se vyjádřily, že nejvýznamnějším krokem by v tomto smyslu byla propagace ze strany státu a snížení poplatků. Ačkoliv se v literatuře často uvádí propojenost EMS/EMAS a ecolabellingu, v případě tohoto výzkumu nebyla žádaná vazba prokázána. Z celkových osmi firem byl pouze u jedné z nich, tříhvězdičkového hotelu Irida, zaveden systém environmentálního managementu. Významným momentem je také fakt, že u většiny oslovených podniků tvoří zahraniční klientela více než 10 %. Obecně se uvádí, že náklonnost zákazníků a klientů vůči šetrným výrobkům a službám je daleko vyšší v zahraničí (zj. v Německu a Rakousku), proto zakládání certifikovaných ubytovacích zařízení především

50

v pohraničních oblastech (Vranov nad Dyjí, Český Krumlov, Děčín) a významných turistických lokalitách (Praha) jistě má své opodstatnění. V sociologickém výzkumu bylo také realizováno testování hypotéz o nezávislosti. Z důvodu nízkého počtu českých ubytovacích zařízení využívajících ekoznačku byl ale tento proces značně zkomplikován. Každá odpověď má v tomto směru obrovskou váhu a pouhá jediná obměna znaku může rozhodnout o výsledku, tedy ne/závislosti faktorů. V případě většího souboru by bylo s největší pravděpodobností dospěno k jinému závěru, v této práci byla prokázána závislost pouze u dvou otázek. Jednalo se o závislost mezi plánovaným prodloužením ekoznačky a ubytovací kategorií, respektive o závislost mezi zavedeným systémem environmentálního managementu a ubytovací kategorií. Tabulky níže zachycují výsledky plynoucí ze zpracování dotazníku a z důvodu omezené kapacity tabulky také formulaci nulových hypotéz ve zkráceném znění. Tab.č.34. Ověřování hypotéz Nulová hypotéza

1. Nejčastější motivy implementace – nižší náklady, zlepšení image podniku 2. Prvotní zdroj informací – internet 3. Většina podniků využívala konzultační služby 4. Více než 40 % firem využívalo konzultačních služeb agentury CENIA 5. Největší překážky – náklady a byrokracie 6. Největší přínosy – snížení nákladů, lepší image podniku 7. Všechny podniky používají ekoznačku k sebepropagaci 8. Všechny podniky zamýšlí prodloužit si eko-licenci 9. Více než 70 % podniků považuje ecolabelling za neznámý pro veřejnost 10. Nástroje podpory ekoznačení – propagace a zvýhodnění ze strany státu 11. Více než polovina podniků má zaveden EMS/EMAS 12. Zahraniční klientela tvoří u většiny firem více než 10 % 13. Ubytovací kategorie 14. Typ ekoznačky 15. Důvod využití konkrétní ekoznačky

H0

Důvody zamítnutí

Přijata

Zlepšení image podniku, snaha odlišit se -

Přijata

-

Přijata

-

Zamítnuta

Náklady a časová náročnost

Zamítnuta

Sebeuspokojení, lepší image

Přijata

-

Zamítnuta

Jeden nesouhlas (vysoké náklady na implementaci)

Přijata

-

Zamítnuta

Zamítnuta Zamítnuta

Propagace státem, snížení poplatků Systém EMS/EMAS zaveden pouze v 1 podniku

Přijata

-

-

-

-

-

51

Tab.č.35. Testování o nezávislosti48 Závislost mezi ubytovací kategorií (UK) a dílčími faktory

Zjištěná závislost

Důvody (ne)závislosti

1. Nižší náklady x UK

Ne

2  2 <  tab

2. Prvotní zdroj informací x UK

Ne

2  2 <  tab

3. Využití konzultace x UK

Ne

2  2 <  tab

4. Typ konzultace x UK

Ne

2  2 <  tab

5. Překážky ekoznačky x UK

Ne

2  2 <  tab

6. Přínosy ekoznačky x UK

Ne

2  2 <  tab

7. Způsoby propagace x UK

Ne

2  2 <  tab

8. Prodloužení ekoznačky x UK

Ano

2  2 >  tab

9. Povědomost ekoznačky x UK

Ne

2  2 <  tab

10. Nástroje pro rozšíření ekoznačky x UK

Ne

2  2 <  tab

Ano

2  2 >  tab

Ne

2  2 <  tab

11. Zavedení EMS/EMAS x UK 12. Zahraniční klientela x UK 13. Kategorie podniku 14. Typ ekoznačky x UK 15. Důvod využití konkrétní ekoznačky x UK

-

-

Ne

2  <  tab

-

-

2

Otázky číslo 13 až 15 nebyly podrobeny ověřování nulových hypotéz, u otázek 13 a 15 nebylo přistoupeno ani k testování o nezávislosti. 48

52

4.3. Predikce vývoje ecolabellingu Tato kapitola pojednává o predikci vývoje počtu ekoznaček na území Evropské unie. Pro stanovení predikovaných hodnot bylo využito dosavadního vývoje držených licencí v oblasti výrobků i služeb. Zdrojová data pocházela z období 1996 až 2008 a byla čerpána ze závěrečné zprávy Evropské komise49. Těchto třináct hodnot posloužilo jako základ pro stanovení trendu funkce vývoje ecolabellingu, umožňující predikci budoucích hodnot. Predikce byla provedena ve dvou základních pětiletých obdobích :  krátkodobém (2009-2013) – kde výsledné hodnoty odpovídaly trendové funkci,  dlouhodobém (2014-2018) – zde byla trendová funkce rozšířena o optimistickou a pesimistickou variantu vytvářející tzv. koridor hodnot. Proložení skutečných hodnot regresní funkcí bylo realizováno v prostředí programu MS Excel na základě korigovaného indexu determinace, jehož hodnota se jevila nejvyšší u polynomické funkce 5. stupně. Získaná rovnice této křivky měla tvar: f = 0,0093x5 – 0,2391x4 + 2,4284x3 - 8,9619x2 + 22,694x – 10,514 R2= 0,9995 Graf č.24. Graf č.23.Vývoj Vývojecolabellingu ecolabellingu

Počet licencí [ks]

700 600 500 400 300 200 100 0 1 9 9 6 1 9 9 7 1 9 9 8 1 9 9 9 2 000 2 001 2 002 2 003 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008

Rok Skutečný počet licencí ecolabellingu

Regresní funkce

Zdroj: Vlastní zpracování Prostřednictvím definované rovnice regrese a postupným dosazováním odpovídajícího období za proměnnou „x“ byly získány predikované hodnoty. Tyto 49

Reports and studies [online]. Cit. 2010-02-24. Dostupné na WWW: .

53

predikované hodnoty jsou uvedeny v tabulce níže, stejně jako jejich odchylky od hodnot skutečných. Pro stanovení výše odchylky bylo použito vztahu:

s s ……. směrodatná odchylka y’i …… predikované hodnoty

yi  y y

i

yi ……. skutečné hodnoty i …….. časové období

Tab.č. 36. Skutečné a predikované hodnoty ecolabellingu Časové Rok Skutečný počet Predikovaný Odchylka období licencí [ks] počet licencí [ks] [%] 1 1996 6 5 9,72 2 1997 11 15 -35,69 3 1998 33 25 23,12 4 1999 39 41 -4,11 5 2000 53 62 -17,14 6 2001 95 90 5,26 7 2002 127 124 2,06 8 2003 166 166 -0,12 9 2004 215 219 -1,65 10 2005 279 288 -3,10 11 2006 386 384 0,51 12 2007 514 524 -1,89 13 2008 718 729 -1,56 14 2009 1031 15 2010 1467 16 2011 2087 17 2012 2951 18 2013 4130 19 2014 5710 20 2015 7790 21 2016 10485 22 2017 13927 23 2018 18265 Zdroj: Vlastní zpracování Vypočtené výše odchylek byly dále použity pro predikci v dlouhém období – a to konkrétně k rozšíření předpovídaných hodnot o optimistickou a pesimistickou variantu. Tyto varianty byly stanoveny jako 17-ti procentní odchylka od regresní funkce v kladném (optimistická varianta) i záporném směru (pesimistická varianta). Volba 17 % vyplývala z nejvyšší dosažené odchylky predikovaných hodnot od hodnot skutečných za posledních deset let50 od roku 2008 zpětně. Zohlednění optimistické

50

predikce byla vypracována rovněž na desetileté období

54

a pesimistické varianty mělo příčinu v potenciálně vyšších odchylkách predikovaných hodnot v dlouhém období. Faktory vedoucí k naplnění optimistické/pesimistické varianty odpovídají jednotlivým položkám kvadrantu příležitostí/hrozeb SWOT analýzy, která je obsahem následující kapitoly 4.4. Tab.č. 37. Zdrojová data pro grafické zpracování Časové období

Rok

Skutečný počet licencí [ks] 6 11 33 39 53 95 127 166 215 279 386 514 718

1 1996 2 1997 3 1998 4 1999 5 2000 6 2001 7 2002 8 2003 9 2004 10 2005 11 2006 12 2007 13 2008 14 2009 15 2010 16 2011 17 2012 18 2013 19 2014 20 2015 21 2016 22 2017 23 2018 Zdroj: Vlastní zpracování

Predikovaný Optimistická Pesimistická počet licencí varianta varianta [ks] [ks] [ks] 5 15 25 41 62 90 124 166 219 288 384 524 729 1031 1467 2087 2951 4130 5710 6680 4739 7790 9114 6466 10485 12267 8703 13927 16295 11559 18265 21370 15160

Graf níže reflektuje celkové řešení predikce pro desetiletý horizont. Dílčí pětiletá období jsou zpracována blíže v grafech následujících.

55

Graf č.25. Predikce vývoje ecolabellingu Graf č.24. Predikce vývoje ecolabellingu 1 8000

Predikce

Skutečné hodnoty

(krátké období)

1 5000 Počet licencí [ks]

Predikce (dlouhé období)

1 2000 9000 6000 3000 0 1996

1998

2 000

2 002

2 004

2 006

2 008

2 01 0

2 01 2

2 01 4

2 01 6

2 01 8

Rok Optimistická varianta

Pesimistická varianta

Regresní funkce


Graf č.26.Krátkodobá Krátkodobá predikce Graf č.25. predikce 4000

Predikce

Skutečné hodnoty

Počet licencí [ks]

3500

(krátké období)

3000 2500 2000 1 500 1 000 500 0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Regresní funkce

Rok


56

Graf predikce Grafč.27. č.26.Dlouhodobá Dlouhodobá predikce

21 000 Počet licencí [ks]

1 8000

Predikce

Predikce

(krátké období)

(dlouhé období)

1 5000 1 2000 9000 6000 3000 0 2008

2009

201 0

201 1

201 2

201 3

201 4

201 5

201 6

201 7

201 8

Rok Optimistická varianta

Pesimistická varianta

Regresní funkce


57

4.4. SWOT analýza ecolabellingu Tab.č.38. SWOT analýza ecolabellingu Silné stránky Slabé stránky

▪ Důvěryhodnost ekoznačky ▪ Rostoucí počet držitelů ekoznačky ▪ Provázanost ecolabellingu s jinými environmentálními nástroji (EMS/EMAS) ▪ Existence poradenských firem ▪ Jednoznačně definované požadavky

Příležitosti

▪ Rostoucí preference spotřebitelů vůči šetrnějším produktům ▪ Konkurenční výhoda, vyšší image podniku ▪ Návrhy na snížení poplatku za The Flower ▪ Redukce provozních nákladů ▪ Posílení firemní kultury a vzdělanosti zaměstnanců ▪ Pozitivní stimulace ze strany státu ▪ Snížení administrativních požadavků na implementaci ekoznačky ▪ Stále přísnější legislativa v oblasti ŽP ▪ Zvýhodnění u veřejných zakázek

▪ Slabá propagace ecolabellingu ▪ Náročné požadavky na získání ekoznačky ▪ Nízké povědomí veřejnosti o ekoznačení ▪ Vysoké náklady na implementaci ▪ Zdlouhavost procesu nabytí licence (2 měsíce až jeden rok) ▪ Existence dvou variant ekoznačení (evropské a národní)

Hrozby

▪ Riziko nízké angažovanosti státu ▪ Všeobecný nezájem veřejnosti o problematiku ekoznačení způsobený řadou důvodů (neznalost, negativní zkušenost apod.) ▪ Riziko nízké angažovanosti zaměstnanců ▪ Zvýšená byrokracie pro získání ekolicence


58

5. Diskuze Praktická část diplomové práce obsahovala čtyři dílčí celky zaměřené na komparativní analýzu cen, sociologický výzkum, predikci vývoje počtu eko-licencí a SWOT analýzu. Všechny tyto kapitoly byly zpracovány za účelem zodpovězení základního i vedlejších cílů práce. V kapitole věnované cenové komparaci bylo srovnání provedeno u osmi z celkových devíti turistických/ubytovacích zařízení vyskytujících se na území České republiky. Deváté ubytovací zařízení, Chateau Mcely, nemělo v blízkém okolí dostupnou konkurenci spadající do kategorie zámeckého ubytování. U ostatních osmi podniků proběhlo stanovení relevantní konkurence v několika krocích – nejprve byla vyhledána veškerá ubytovací zařízení shodné kategorie ve vzdálenosti do 20 km, poté byly vyloučeny ty podniky, které se lišily vybavením pokoje (sociální zařízení, TV, lednice, bar apod.), ze zbývajícího počtu byla do cenové komparace zahrnuta tři zařízení, jejichž vzdálenost od certifikovaného podniku byla nejkratší. Následně byla provedena úprava cen a poté samotná komparace cen. Na základě realizované komparace cen, odpovídající na jeden z vedlejších cílů práce, bylo zjištěno, že kategorie kempů a hotelů je s konkurencí cenově srovnatelná, v případě penzionů je cena vyšší o cca 9 %. Celkově lze ceny certifikovaných ubytovacích služeb označit jako vyšší o přibližně 4 % oproti konkurenci. Sociologický výzkum, realizovaný formou dotazníku, byl adresován shodným turistickým/ubytovacím zařízením, jež byly předmětem cenové komparace. I v tomto případě byly analyzovány odpovědi celkem osmi zařízení z devíti oslovených. Vysokou návratnost (cca 89 %) lze připisovat motivujícímu úvodu dotazníku, vyzdvihujícímu důležitost každé jedné odpovědi – a to z důvodu nízkého počtu ubytovacích zařízení, jež drží eko-licenci a které tedy do výzkumu mohou být zařazeny. Analýza tak byla provedena na základě osmi vyplněných dotazníků, kde každá ubytovací kategorie měla své zastoupení – vyplněný dotazník nepřišel pouze ze strany jednoho ze čtyřhvězdičkových hotelů, které jsou v celkovém počtu certifikovaných ubytovacích zařízení zastoupeny nejhojněji. Navzdory vysoké návratnosti lze samotné závěry plynoucí z vyhodnocení dat napadnout za nízkou vypovídací schopnost z důvodu nízkého počtu oslovených podniků. Realita je taková, že vyšší počet českých ubytovacích zařízení využívajících ekoznačku opravdu neexistuje a rozšíření vzorku je tedy nemožné. Možným řešením by mohlo být oslovení také zahraničních podniků a vytvoření mezinárodní studie, alternativy studie EVER, realizované roku 2006, která svou působností zasahovala pouze do zemí západní Evropy, tedy mimo ČR, kde navíc program ekoznačení v té doby ještě neexistoval. Analýza dat byla zpracována prostřednictvím tabulkového i grafického vyjádření, přičemž absolutní četnosti byly zachyceny v grafech sloupcových, relativní četnosti naopak ve výsečových grafech.

59

Realizací sociologického výzkumu byl zodpovězen základní cíl práce, tj. zhodnocení dopadů plynoucích z využívání ekoznačky u ubytovacích zařízení v České republice. Zde bylo zjištěno, že největší přínosy ekoznačky lze zaznamenat v oblasti sebeuspokojení firem a dosažení lepšího image podniku, naopak nejméně výrazný vliv ekoznačky byl sledován v otázce snížení nákladů a zvýšení počtu zákazníků. Vyhodnocení dotazníku dále umožnilo zodpovědět dílčí cíle sociologického výzkumu. Z hlediska motivů pro implementaci ekoznačky byly nejčastěji hodnoceny důvody jako zlepšení image podniku, snaha odlišit se a trvalý zájem firmy o environmentalistiku. Ve dvou případech (zlepšení image podniku a trvalý zájem o environmentalistiku) lze vypozorovat totožnost těchto motivů a nejčastěji uváděných přínosů ekoznačky (zlepšení image podniku a sebeuspokojení ze snížení negativního vlivu podniku na ŽP). Vyhlídka vyšších výnosů a nižších provozních nákladů byla určena jako nejslabší motiv a zároveň jako nejméně hodnocený přínos. Lze tedy konstatovat, že hlavní motivy implementace ekoznačky a dopady plynoucí z jejího využívání jsou shodné. V otázce prvotních zdrojů informací o programu ekoznačení většina dotázaných podniků zvolila možnost internetu, což lze vysvětlit aktuálností tématu, a proto nedostatečným množstvím literatury pokrývající tuto problematiku. V oblasti konzultačních služeb, vyhodnocených jako velmi využívaných, se většina oslovených firem obracela na agenturu CENIA. Toto je možno přičíst faktu, že právě CENIA je ústřední informační agenturou v otázce životního prostředí a v tomto směru poskytuje také odpovědi na relevantní dotazy. Navzdory spíše vlažným reakcím na přínosy ekoznačky uvažují až na jednu výjimku oslovené podniky o prodloužení eko-licence. Zmíněnou výjimkou je ubytovací zařízení nižší kategorie, kemp OASA, pro který jsou překážkou vysoké náklady na implementaci ekoznačky. Ačkoliv ostatní ubytovací kategorie faktor vysokých nákladů pro odmítnutí prodloužení eko-licence neuvedly, jsou pro polovinu oslovených podniků nižší poplatky hlavním nástrojem pro rozšíření ekoznačky. Druhým nejčastěji uváděným nástrojem pro zvýšení počtu eko-licencí je masivní propagace ecolabelu státem – v obou případech tedy faktory spadající pod pravomoce státu. K testování o nezávislosti byla v práci použita z identifikačních otázek pouze ta, vztahující se ke kategorii ubytování. Další identifikační otázka vybízející k testování o nezávislosti – typ používané ekoznačky (národní, evropský, oba typy), těmto účelům sloužit nemohla. Na území ČR se totiž prakticky bezvýhradně používá evropský typ ekoznačení, a testování o nezávislosti by proto bylo bezpředmětné. I v případě testování o nezávislosti platí nižší zobecnitelnost závěrů, jelikož při nízkém počtu odpovědí má každá další obrovskou váhu a může změnit konečný výsledek. V části práce zabývající se predikcí vývoje počtu ekoznaček byla stanovena dvě pětiletá období, která představovala krátkodobou a dlouhodobou predikci. Predikce počtu ekoznaček, vykazující rostoucí trend, byla realizovaná na základě proložení minulých hodnot regresní přímkou, což na jednu stranu umožňuje zachytit trend ve

60

vývoji počtu ekolicencí a odhadnout poměrně přesně blízké hodnoty, na stranu druhou v dlouhodobém horizontu může obsahovat značné odchylky od hodnot skutečných. V době již zpracované predikce zveřejnila Evropská komise aktualizovaný počet ekolicencí za rok 2009, který byl v diplomové práci prvním odhadovaným údajem. Odchylka zde činila pouhá 2 %. Z dlouhodobého hlediska je ovšem nezbytné sledovat skutečný vývoj a hodnoty predikované na dlouhou dobu dopředu upravovat na základě aktualizované, nejlépe volené regresní přímky. Z důvodu odchylek od skutečných hodnot bylo v práci přistoupeno k tzv. koridoru hodnot v dlouhém období kalkulující s určitou odchylkou jak v pozitivním směru, tak ve směru negativním. Dlouhodobý vývoj počtu eko-licencí je ovlivněn zejména státní politikou a faktory, které byly blíže rozpracovány v kapitole zabývající se SWOT analýzou.

61

6. Závěr Ve své diplomové práci jsem se zabývala dobrovolnými aktivitami podniku se zaměřením na environmentální management a ecolabelling. V teoretické části, koncipované od nadřazené společenské odpovědnosti až po konkrétní dobrovolné aktivity podniku, jsem zachytila vývoj environmentálního smýšlení firem, popsala jednotlivé dobrovolné aktivity podniku včetně jejich vzájemných vztahů a postupně přešla ke specifikaci systému environmentálního managementu a problematiky ecolabellingu zejména v oblasti ubytovacích služeb. V praktické části jsem provedla cenovou komparaci ubytovacích služeb mezi certifikovanými zařízeními a jim dostupnou konkurencí. Zpracováním sociologického výzkumu jsem zodpověděla základní cíl diplomové práce a její náplň dále rozšířila o predikci počtu ekolicencí a SWOT analýzu. V průběhu celé práce jsem dbala na její obsahovou náplň a srozumitelnost postupů se snažila podpořit vhodně volenou grafickou úpravou. V komentářích výsledků jsem neopomněla zmínit jak silné stránky postupů, tak stránky slabé – a to především v kapitole sociologického výzkumu, kde jsem poukázala na sníženou vypovídací schopnost závěrů v důsledku nízkého počtu existujících ubytovacích zařízení, tedy dotazníkem oslovených podniků. Vlastním obsahem práce jsem se pokusila přiblížit k podrobné analýze dobrovolných aktivit podniku, zejména ecolabellingu, a jeho problematiku se snažila prozkoumat z různých hledisek. Činila jsem tak z důvodu vlastní zainteresovanosti pro dané téma, které považuji za dosti opomíjené – a to navzdory zvyšujícímu se zájmu o environmentalistiku, která prostupuje čím dál větším spektrem mezinárodních smluv a státních politik. I když se priority Evropské unie a tedy i České republiky dotýkají životního prostředí, ve skutečnosti spletitá administrativa protkávající různé oblasti, jako například ekologické zemědělství nebo právě šetrné ubytovací služby, rozvoji dobrovolných environmentálních aktivit nikterak nenapomáhá. Důkazem jsou mimo jiné výsledky studie EVER, realizované roku 2006 v zemích západní Evropy zaměřené na environmentální management a ecolabelling, kde respondenti uvedli jako slabou stránku programů právě nízkou propagaci ze strany státu a vysoké poplatky za implementaci. Shodné závěry vyplynuly také z výzkumu provedeného v této diplomové práci. Díky podnětům ze strany uživatelů ekoznaček a výzkumům tohoto druhu vznikají nezbytné revize, které momentálně pokrývají i plánované snížení poplatků za užívání ekoznaček. Zpětná vazba mezi uživateli a tvůrci politik má tedy nezastupitelnou roli a často zakládá takové kroky a politická rozhodnutí, které by bez vnějšího podnětu neměly možnost a ani důvod vzniknout. Realita je ovšem taková, že ne všechny členské země zastávají v této otázce stejné stanovisko. Například Německo se snaží upozornit své obyvatele na existenci systému environmentálního managementu nenásilnou, avšak velmi účinnou formou. Městskou hromadnou dopravu zdobí nepřehlédnutelné logo EMAS, které utkví v oku každého cestujícího. Lidská zvídavost nedovolí člověku dlouho tápat a podnítí jeho

62

zájem o vyhledání informací o věcech jemu dosud neznámých. Prvotní informace je ovšem nezbytná. Existuje přitom řada možností, jak veřejnosti informace o environmentálních aktivitách předat a přiblížit jim program ekoznačení, stejně jako tomu bylo v případě biopotravin. Certifikovaná ubytovací zařízení tak činí – informují zájemce a zákazníky prostřednictvím internetu nebo na základě osobního kontaktu, vzdělávají své zaměstnance a účastní se seminářů za účelem rozšíření povědomí o této problematice, a dělí se tak s potenciálními zájemci o své zkušenosti. Pro účinnost jakýchkoliv opatření je tato iniciativa „zdola“ nezbytná, k jejich naplnění je však zapotřebí konečné zastřešení státní správou. Nezbývá než doufat, že přístup státu nebude v této otázce lhostejný a že mezi tolik vyzdvihované vzory západní Evropy zahrne také zájem státníků a politiků o environmentální aktivity a šetrná ubytovací zařízení, jako to nedávno učinil princ Charles v Hostětíně.

63

7. Literatura Knihy: 1. ENGEL, H.W. a kol. EMAS jednoduše. 1.vyd. Praha: CPC, 2004, 16 s. 2. FEDOROVÁ, A. Environmentální management podniku. 1. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2004. 142 s. ISBN: 80-7204-374-9. 3. KOLÁŘOVÁ, H. Udržitelný rozvoj: hledání cest, které nekončí. 1. vyd. Praha : Univerzita Karlova v Praze, 2006. 186 s. ISBN: 80-87076-02-8. 4. KOTÍK, M. a kol. Napříč společenskou odpovědností firem. 1.vyd. Kladno : AISIS, 2005. 163 s. ISBN: 80-239-6111-X. 5. KREUZ, J. Firma a životní prostředí. 1. vyd. Praha : Oeconomica, 2007. 263 s. ISBN: 978-80-245-1254-9. 6. KRAMER, M. a kol. Mezinárodní management životního prostředí – svazek I. 1. vyd. Praha : C.H. Beck, 2005, 409 s. ISBN: 80-7179-919-X. 7. MINAŘÍK, B. Statistika I : popisná statistika. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2000. 105 s. ISBN 80-7157-427-9. 8. MINAŘÍK, B. Statistika. 3. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008. 105 s. ISBN 978-80-7375-152-4. 9. PETŘÍKOVÁ, R. Společenská odpovědnost organizací. 1. vyd. Ostrava : DTO CZ, 2008. 184 s. ISBN: 978-80-02-02099-8. 10. PRSKAVCOVÁ, M. a kol. Společenská odpovědnost firem, lidský kapitál, rovné příležitosti a environmentální management s využitím zahraničních zkušeností. 1. vyd. Liberec : Technická univerzita v Liberci, 2008. 162 s. ISBN: 978-80-7372-436-8. 11. REMTOVÁ, K. Strategie podniku v péči o životní prostředí. 1 vyd. Praha : Oeconomica, 2006. 100 s. ISBN: 80-245-1086-3. 12. SMOLÍK, D. Ekologické rozhodování podniků I. 1. vyd. Zlín : Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2007. 115 s. ISBN: 978-80-7318-534-3. 13. STÁVKOVÁ, J. DUFEK, J. Marketingový výzkum. 2. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2004. 189 s. ISBN 80-7157-795-2.

64

14. VEBER, J. Management kvality a environmentu. 2. vyd. Praha : Oeconomica, 2004.157 s. ISBN: 80-245-0765-X.

Internetové zdroje: 15. Ametyst Hotel Praha [online]. Cit. 2010-02-24. Dostupné na WWW: . 16. Autocamp OASA [online]. Cit. 2010-02-24. Dostupné na WWW: <www.campoasa.cz>. 17. Autokemp Veronika [online]. Cit. 2010-02-24. Dostupné na WWW: . 18. Autokemp U Kosů [online]. Cit. 2010-02-24. Dostupné na WWW: . 19. Business Leaders Forum [online]. Cit. 2009-11-20. Dostupné na WWW: . 20. Centrum Veronika [online]. Cit. 2010-02-24. Dostupné na WWW: . 21. Čeští držitelé ekoznačky Evropské unie [online]. Cit. 2009-11-15. Dostupné na WWW: . 22. Environmentální účetnictví [online]. Cit. 2010-02-25. Dostupné na WWW: . 23. Environmentální značení [online]. Cit. 2010-03-09. Dostupné na WWW: . 24. EVER [online]. Cit. 2010-02-24. Dostupné na WWW: . 25. Evropští zákazníci [online]. Cit. 2009-12-02. Dostupné na WWW: . 26. Historie ekoznačení [online]. Cit. 2010-2-30. Dostupné na WWW: < http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFHNSY0V

65

/$FILE/Historie%20ekozna%C4%8Den%C3%AD%20a%20loga%20ekozna%C 4%8Dek%20r%C5%AFzn%C3%BDch%20zem%C3%AD%20sv%C4%9Bta.pdf>. 27. Hotel Adalbert [online]. Cit. 2010-02-24. Dostupné na WWW: . 28. Hotel Amigo [online]. Cit. 2010-02-24. Dostupné na WWW: . 29. Hotel Avion [online]. Cit. 2010-02-24. Dostupné na WWW: . 30. Hotel Bellevue [online]. Cit. 2010-02-24. Dostupné na WWW: . 31. Hotel Central [online]. Cit. 2010-02-24. Dostupné na WWW: . 32. Hotel Galileo [online]. Cit. 2010-02-24. Dostupné na WWW: . 33. Hotel Gold [online]. Cit. 2010-02-24. Dostupné na WWW: . 34. Hotel Gondola [online]. Cit. 2010-02-24. Dostupné na WWW: . 35. Hotel Hormeda [online]. Cit. 2010-02-24. Dostupné na WWW: . 36. Hotel Irida [online]. Cit. 2010-02-24. Dostupné na WWW: . 37. Hotel Mamaison Residence [online]. Cit. 2010-02-24. Dostupné na WWW: . 38. Hotel Palace Plzeň [online]. Cit. 2010-02-24. Dostupné na WWW: . 39. Hotel Šumava Horšovský Týn [online]. Cit. 2010-01-21. Dostupné na WWW: <www.hotel.htyn.cz>.

66

40. Hotel The Old Inn [online]. Cit. 2010-02-13. Dostupné na WWW: . 41. Hotel The Old Inn [online]. Cit. 2010-02-24. Dostupné na WWW: . 42. Hotel Wilhelm [online]. Cit. 2010-02-24. Dostupné na WWW: . 43. Hotel Žebrák [online]. Cit. 2010-02-13. Dostupné na WWW: . 44. Kemp U Čerta [online]. Cit. 2010-02-24. Dostupné na WWW: . 45. Logo EMAS [online]. Cit. 2009-12-10. Dostupné na WWW: < www.cenia.cz/web…FILE/Logo%20EMAS.pdf>. 46. Městská část Praha 2 [online]. Cit. 2010-02-22. Dostupné na WWW: . 47. Penzion Andy [online]. Cit. 2010-02-24. Dostupné na WWW: . 48. Penzion Gaudeo [online]. Cit. 2010-02-24. Dostupné na WWW: . 49. Penzion Jana [online]. Cit. 2010-02-24. Dostupné na WWW: . 50. Penzion Jelen [online]. Cit. 2010-02-24. Dostupné na WWW: . 51. Penzion-M [online]. Cit. 2010-02-24. Dostupné na WWW: . 52. Penzion-M [online]. Cit. 2010-02-24. Dostupné na WWW: . 53. Penzion Nela [online]. Cit. 2010-02-24. Dostupné na WWW: .

67

54. Penzion Relax [online]. Cit. 2010-02-24. Dostupné na WWW: . 55. Penzion Seňková [online]. Cit. 2010-02-24. Dostupné na WWW: . 56. Penzion Zámeček [online]. Cit. 2010-02-24. Dostupné na WWW: . 57. Poplatky za ekoznačku [online]. Cit. 2009-12-10. Dostupné na WWW: . 58. Přínosy EMAS [online]. Cit. 2009-12-02. Dostupné na WWW: . 59. Registr EMAS [online]. Cit. 2009-12-08. Dostupné na WWW: . 60. Remtová, K. Dobrovolné environmentální aktivity podniku [online]. Cit. 2009-11-25. Dostupné na WWW: . 61. Reports and studies [online]. Cit. 2010-02-24. Dostupné na WWW: . 62. Sporthotel Zátoň [online]. Cit. 2010-02-24. Dostupné na WWW: .

63. Statistika EMAS za rok 2008 [online]. Cit. 2009-12-10. Dostupné na WWW: . 64. The Flower [online]. Cit. 2009-12-10. Dostupné na WWW: . 65. The European eco-label catalogue [online]. Cit. 2009-12-02. Dostupné na WWW: . 66. Topas Club [online]. Cit. 2010-02-24. Dostupné na WWW: .

68

67. Ubytování na Valašsku [online]. Cit. 2010-02-24. Dostupné na WWW: . 68. Vlastní environmentální tvrzení [online]. Cit. 2009-11-20. Dostupné na WWW: .

69

Přílohy

70

Seznam příloh Příloha č.1. Příloha č.2. Příloha č.3. Příloha č.4. Příloha č.5 . Příloha č.6 .

Obrázky EMAS ..................................................................71 Obrázky světových ekoznaček .......................................... 72 Obrázky certifikovaných zařízení v ČR ............................ 73 Ekologicky orientované požadavky stakeholderů ............ 75 Doplňující tabulky ............................................................. 76 Dotazník ............................................................................ 77

71

Příloha 1

Obr.1.1. Logo EMAS

Obr.1.2. EMAS na MHD, Německo

Obr.1.3. EMAS na MHD, Německo

Zdroj: Logo EMAS [online]. Cit. 2009-12-10. Dostupné na WWW: < www.cenia.cz/web…FILE%20EMAS.pdf>.

72

Příloha 2

Zdroj: Historie ekoznačení [online]. Cit. 20010-2-30. Dostupné na WWW: < http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFHNSY0V /$FILE/Historie%20ekozna%C4%8Den%C3%AD%20a%20loga%20ekozna%C4%8Dek%20r %C5%AFzn%C3%BDch%20zem%C3%AD%20sv%C4%9Bta.pdf>.

73

Příloha 3

Obr.3.1. Penzion Jana

Obr.3.2. Penzion Jelen

Obr.3.3. Vzdělávací centrum Veronika

Obr.3.4. Autocamp OASA

74

Obr.3.5. Hotel Irida

Obr.3.6. Hotel Mamaison Residence

Obr.3.7. Sporthotel Zátoň

Obr.3.8. Hotel Adalbert

Obr.3.9. Chateau Mcely Zdroj: viz str. 26-28

75

Příloha 4 Tab.č.4. Ekologicky orientované požadavky stakeholderů Skupiny

Ekologicky orientované požadavky na podnik

Vnitřní skupiny orientované na podnik ▪ použití investovaného kapitálu motivované etikou životního prostředí ▪ téměř bezrizikové použití kapitálu zabráněním ekologickým problémům Top management ▪ ekologická oprávněnost činnosti podniku ▪ „ecological correctness“ k odvrácení trestních nebo civilně právních regresních nároků ▪ image ochrany životního prostředí Pracovníci ▪ ekologicky nezávadné pracovní podmínky ▪ motivace ochranou životního prostředí ▪ identifikace vytvořenými produkty neškodícími životnímu prostředí Vnější tržně orientované skupiny Poskytovatelé vlastního kapitálu ▪ minimalizace ekologicky indukovaných úvěrových rizik ▪ ochrana ŽP jako předpoklad bonity zamezení nedozírným pojistným rizikům Dodavatelé ▪ honorování dodavatelských částí neškodících ŽP ▪ dodávka šetřící ŽP (např. Just in time) Zákazníci ▪ produkty šetřící materiál a energii ▪ recyklovatelné a ekologicky odstranitelné výrobky ▪ ekologická jakostní kritéria (např. Modrý Anděl) ▪ zodpovědnost za produkt od začátku do konce Obchodníci ▪ ekologický „gatekeeper“ pro konečného spotřebitele ▪ zamezení nadbytečným obalům Konkurenti ▪ indukce ekologicky stanovené konkurence ▪ vytvoření konkurenčních polí orientovaných na ochranu ŽP Vnější skupiny orientované na společnost Stát/společnost/veřejnost ▪ zákonná nařízení a iniciativy k ochraně ŽP ▪ ekologicky orientované stížnosti sousedů ▪ obecná ekologická proměna hodnot ▪ ekologicky ovlivněné programy stran ▪ nové poznatky o ekologických základních skutečnostech a souvislostech ▪ zajištění báze zdrojů a (nad)životních podmínek budoucích generací Vlastníci

Zdroj: KRAMER, M. a kol. Mezinárodní management životního prostředí – svazek I. 1. vyd. Praha : C.H. Beck, 2005, s. 89.

76

Příloha 5 Tab.č.5.1. Typologie otázek Kritérium členění

Typ otázky

Funkcionální Cíl, pro který je otázka určena Obsahová Otevřená Možnost výběru odpovědí

Uzavřená Polootevřená

Druh otázky

      

Funkcionálně psychologická Kontaktní Filtrační Kontrolní Otázka o faktech Otázka o vědomostech a znalostech Otázka o mínění, postojích a motivech chování  Nečlení se zpravidla na druhy  Alternativní  Selektivní  Baterie otázek  Škálové otázky Nečlení se zpravidla na druhy

Zdroj: STÁVKOVÁ, J. DUFEK, J. Marketingový výzkum. 2. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2004, s 74.

Tab.č.5 .2. Složky řady ČSN EN ISO ISO 14 001 Systémy environmentálního managementu – specifikace a směrnice pro použití EMS ISO 14 004 Všeobecná směrnice k zásadám, technice a vytváření systémů EMS ČSN EN ISO 14 010 až 14 012 Soubor tří norem pro realizaci auditů ČSN ISO 14 020 – ISO 14 024 Soubor norem určený k environmentálnímu značení ČSN ISO 14 025 Environmentální prohlášení typu III. (vlastní environmentální tvrzení) ČSN ISO 14 031 Environmentální management – hodnocení environmentálního profilu ČSN ISO 14 040 – ČSN ISO 14 043 Soubor norem pro posuzování životního cyklu ČSN ISO 14 050 Environmental management - slovník Zdroj: FEDOROVÁ, A. Environmentální management podniku. 1. vyd. Brno : Akademické nakladatelství CERM, 2004. s. 31.

77

Příloha 6 Dotazník 1) Jaké motivy Vás vedly k implementaci ekoznačky? □ Možnost dosáhnout nižších provozních nákladů □ Zlepšení image podniku □ Trvalý zájem o environmentální otázky □ Vize vyšší návštěvnosti podniku □ Vyhlídka vyšších výnosů □ Snaha odlišit se, upoutat pozornost □ Jiné, uveďte jaké ……………………………………………………… 2) Kde jste se o programu značení výrobků a služeb dozvěděl(a)? o Na internetu o V tisku o V televizi o Od známého, obchodního partnera apod. o Jinak, uveďte jak………………………………………………………….. 3) Využíval Váš podnik při zavádění ecolabellingu konzultační služby? o Ano o Ne 4) Pokud byla Vaše předchozí odpověď „Ano“, odpovězte, prosím, na koho jste se se svými dotazy obracel(a)? □ Na agentura Cenia □ Na Ministerstvo životního prostředí □ Na poradenské služby Evropské unie □ Na Centrum pro otázky životního prostředí □ Na Vám známý podnik, který již ekoznačku využívá □ Jiná možnost …………………………………………………………. 5) Co považujete za největší překážku pro získání ekoznačky? o Časovou náročnost o Náklady na implementaci o Byrokracii, administrativní komplikace o Obtížnost splnit požadavky o Nedostatek znalostí o Jiná možnost ……………………………………………………………

78

6) Zhodnoťte přínosy využívání ekoznačky dle významu (nejvyšší význam = 5 bodů) 1 2 3 4 5 Zvýšení počtu zákazníků 0 0 0 0 0 Snížení nákladů a zvýšení zisku 0 0 0 0 0 Lepší image podniku 0 0 0 0 0 Sebeuspokojení plynoucí ze snížení negativního vlivu podniku na životní prostředí 0 0 0 0 0 7) Používáte ekoznačku k propagaci Vašeho podniku? □ Ano, ekoznačku uvádím na internetu □ Ano, ekoznačku používám ve vlastních publikacích □ Ano, ekoznačku využívám při propagaci podniku v tisku □ Ano, ekoznačka viditelně zdobí můj podnik (vstupní dveře apod.) □ Ano, ekoznačka je nezbytnou součástí silničních upoutávek na náš podnik □ Ne, ekoznačku k propagaci podniku nepoužívám 8) Plánujete prodloužit si v budoucnu platnost licence pro užívání ekoznačky? o Ano o Ne, uveďte důvod …………………………………………………………………… 9) Domníváte se, že jsou programy ekoznačení v dostatečném povědomí veřejnosti? o Ano o Ne 10) Co by dle Vás bylo rozhodujícím nástrojem pro výrazné zvýšení počtu firem využívajících ecolabel? o Masivní propagace programu státem o Aktivity držitelů ecolabellingu podporující propagaci tohoto programu (informační letáky a kampaně apod.) o Zvýhodnění ze strany státu o Snížení poplatků za implementaci ekoznačky o Nižší požadavky na získání ekoznačky 11) Máte ve Vašem podniku zaveden systém environmentálního managementu (EMS, EMAS)? o Ano o Ne 12) Odhadněte, prosím, jakou část z Vašich hostů tvoří zahraniční klientela: o Méně než 10 % o 10 % až 30 % o 30 % až 50 %

79

o Více než 50 % 13) Do jaké kategorie lze zařadit Váš podnik? o Kemp o Penzion o Tříhvězdičkový hotel o Čtyřhvězdičkový hotel 14) Jaký typ ekoznačky Vaše ubytovací/turistické zařízení využívá? o Evropskou značku The Flower o Národní značku Ekologicky šetrná služba o Jak evropskou, tak národní ekoznačku 15) Co Vás vedlo k výběru právě tohoto typu (obou typů) ecolabelu? …………………………………………………………………………………………..

80

Dobrovolné aktivity podniku : environmentální management a ecolabelling

Recommend Documents