2015 Management podniku - VŽ 1

MANAGEMENT PODNIKU 2 Tržní postavení produktu, management a síťová analýza LS, akad.rok 2014/2015

Management podniku - VŽ

1

Tržní postavení produktu

LS, akad.rok 2014/2015


2

Matice BCG Poradenská firma z Bostonu vyvinula matici (Boston Consulting Group‘s Growth – Share Matrix) a popularizovala metodu hodnocení tržního postavení známou jako matice „růst-podíl“ či „bostonská matice“. Růst – tempo růstu trhu (TRT) – vyjadřuje o kolik % vzrostl celkový objem prodeje na cílovém trhu v daném období, vzhledem k období minulému. Roční tempo růstu trhu větší než 10 % je podle bostonské poradenské společnosti považováno za vysoké a reprezentuje velmi přitažlivý trh. Podíl – relativní tržní podíl (RTP) – je definován jako poměr velikosti prodeje daného produktu k objemu prodeje konkurenčního produktu největšího konkurenta. LS, akad.rok 2014/2015


3

Matice BCG a strategie s ní spojené

20 %

OTAZNÍKY HVĚZDY Vytváří značný příjem. Strategie rozvíjení: Posílení tržního postavení s cílem dosáhnout budoucnu vyšších výnosů.

T R T

10 %

Mají možnost stát se hvězdami nebo dojnými krávami. Strategie rozvíjení nebo zbavování: Buď posílení tržního postavení s cílem dosáhnout vyšších výnosů investováním do budoucího růstu, nebo zvážit odstranění.

DOJNÉ KRÁVY

PSI

Vytváří silný peněžní tok. Strategie udržení nebo sklízení: Velké výnosy plynou z pevného postavení na stabilních trzích a těmito zisky financovat růst otazníků a hvězd.

Možnost krátkodobého zisku. Strategie sklízení nebo zbavování: Pro dosažení krátkodobých zisků je třeba radikálně snížit náklady nebo zvážit odstranění.

0% 10 krát

TRT2013 = = (P2013 – P2012)/P2012 LS, akad.rok 2014/2015

1 krát

RTP Management podniku - VŽ

0,1 krát

RTP2013 = = PV2013/PKV2013 4

Matice GE

Přitažlivost trhu se určuje pomocí identifikace faktorů, které přitažlivost trhu ovlivňují a u těchto faktorů se stanoví jejich významnost a intenzita jejich působení, která je dána jejich velikostí. Konkurenční síla se určuje pomocí identifikace faktorů, které ovlivňují konkurenční sílu. U těchto faktorů se stanoví jejich významnost z hlediska zákazníka a intenzita jejich působení na zákazníka. LS, akad.rok 2014/2015


5

Matice GE – stanovení konkurenční síly produktu Identifikace faktorů konkurenční síly produktu

Určení intenzity Si

Určení významnosti Wi

KS = ∑ ( Wi * Si ) / Wi Významnost faktoru

Intenzita působení

Význam působení faktoru

Spolehlivost

4

4

16

Životnost

4

5

20

Záruky

3

4

12

Dodací lhůty

2

2

4

Cena

5

2

10

Doba splatnosti

3

3

9

Servis

2

2

4

CELKEM

23

-

75

Faktor konkurenční síly

KONKURENČNÍ SÍLA PRODUKTU


KS = 75 / 23 = 3,3


6

Matice GE – stanovení přitažlivosti trhu Identifikace faktorů přitažlivosti trhu

Určení intenzity Si

Určení významnosti Wi

PT = ∑ ( Wi * Si ) / Wi Významnost faktoru

Intenzita působení

Význam působení faktoru

Velikost trhu

4

3

12

Tempo růstu

5

4

20

Konkurence

5

2

10

Distribuční síť

3

3

9

Stabilita poptávky

4

2

8

Platební morálka

3

2

6

CELKEM

24

-

65

Faktor přitažlivosti trhu

PŘITAŽLIVOST TRHU PT = 65 / 24 = 2,7 LS, akad.rok 2014/2015 Management podniku - VŽ

7

Matice GE KONKURENČNÍ SÍLA PRODUKTU P

P Ř I T A Ž L I V O S T T R H U

5 ZVĚTŠIT KONKURENČNÍ SÍLU ZAVEDENÍM NOVÉHO VÝROBKU

B

4

Faktor VýznamÚroveň Součin Spolehlivost 4 4 16 Životnost 4 5 20 Záruky 3 4 12 Dodací lhůty 2 2 4 Ceny 5 2 10 Doby splatnosti 3 3 9 Servis 2 2 4 Celkem 23 75 Konkurenční postavení 3,3

UDRŽOVAT KONKURENČNÍ SÍLU

A

3

P

PŘITAŽLIVOST TRHU

2 1

ZMENŠIT KONKURENČNÍ SÍLU NEBO STÁHNOUT Z TRHU

1

2

3

C

4

5

Faktor Význam Úroveň Součin Vel.trhu 4 3 12 Tempo růstu 5 4 20 Konkurence 5 2 10 Distribuční síť 3 3 9 Stabilita popt. 4 2 8 Plat. morálka 3 2 6 Celkem 24 65 Přitažlivost trhu 2,7

KONKURENČNÍ SÍLA LS, akad.rok 2014/2015


8

Management LS, akad.rok 2014/2015


9

Co je to management ? Management chápeme jako proces koordinování činnosti skupin pracovníků jednotlivcem – manažerem za účelem dosažení určitých cílů, které není možné dosáhnout samostatnou prací jednotlivců. Management tedy představuje souhrn činností, které je třeba realizovat manažery, aby bylo zabezpečeno hospodárné fungování podniku. LS, akad.rok 2014/2015


10

Manažerské funkce LS, akad.rok 2014/2015


11

Manažerské funkce Manažerská práce má svoji typickou strukturu a posloupnost činností. Manažerské funkce jsou chápány jako typické činnosti, které by měl manažer účelně, účinně a efektivně vykonávat tak, aby dosáhl úspěchu při stanovování cílů podniku a při jejich zajišťování a plnění. LS, akad.rok 2014/2015


12

Členění manažerských funkcí Některé manažerské funkce jsou označovány jako sekvenční manažerské funkce, což vyplývá z poznání, že se realizují postupně, v logické návaznosti :  Plánování  Organizování  Vedení lidí  Management lidských zdrojů  Kontrolování LS, akad.rok 2014/2015


13

Další manažerské funkce se označují jako paralelní manažerské funkce a jsou realizovány v rámci všech sekvenčních funkcí, i když ne vždy ve stejném rozsahu :  Analyzování  Rozhodování  Implementaci LS, akad.rok 2014/2015


14

Zobrazení manažerských funkcí v šachovnicové tabulce Paralelní manažerské funkce

Analyzování

Rozhodování

Implementace

Sekvenční manažerské funkce

Plánování Organizování

Vedení lidí Management lidských zdrojů

Kontrolování LS, akad.rok 2014/2015


15

Komunikace Sekvenční a paralelní manažerské funkce jsou zasazeny do prostředí vzájemné komunikace. Právě komunikace, ačkoli není manažerskou funkcí, umožňuje spolupráci lidí v podniku při řešení jednotlivých funkcí a vytváří informační vazby přenosem dat, informací a znalostí. LS, akad.rok 2014/2015


16

Plánování je procesem shromažďování, zpracovávání a využívání informací pro stanovení podnikových cílů a určení postupů pro jejich dosažení. LS, akad.rok 2014/2015


17

Organizování je procesem zaměřeným na stanovení, časové a prostorové uspořádání dělby práce v jakékoli organizační jednotce – podniku, závodu, provozu, útvaru, týmu apod. LS, akad.rok 2014/2015


18

Vedení lidí je zaměřeno na procesy, které vznikají ze vzájemné komunikace jednotlivců a kolektivů v rámci vztahů nadřízenosti, podřízenosti a rovnoprávné spolupráce. LS, akad.rok 2014/2015


19

Management lidských zdrojů

představuje řešení výběru, rozmísťování a přerozdělování pracovníků, vč. získávání nových pracovníků, využití pracovní síly, rekvalifikace apod. pro zajištění řídících i řízených procesů v podniku. LS, akad.rok 2014/2015


20

Kontrolování jsou procesy určené pro zhodnocení či změření kvantity nebo kvality průběžných a konečných výsledků v manažerské činnosti, tj. porovnání záměrů (cílů, plánů, standardů, norem apod.) a reality (dosažených výsledků). LS, akad.rok 2014/2015


21

Analyzování Analyzováním vznikají nezbytné informační podklady pro následné paralelní funkce rozhodování a implementaci. LS, akad.rok 2014/2015


22

Rozhodování je proces výběru přípustných variant řešení. Jde o prověření, zda cíle jsou realizovatelné v rámci omezujících podmínek, které pro jejich splnění zadány nebo zjištěny. LS, akad.rok 2014/2015


23

Implementace V realitě manažerské práce jde o prosazování cílů a postupů přijatých rozhodnutím, na kterém se podílejí různí pracovníci a různá pracoviště s jejich technickým, technologickým, informačním a dalším vybavením. LS, akad.rok 2014/2015


24

Plánování



25

Plánování  zahrnuje výběr cílů a činností, včetně zdrojů potřebných pro jejich dosažení.  vytváří podmínky, aby se realizovaly určité cíle, které by se za jiných okolností neuskutečnily. LS, akad.rok 2014/2015


26

Plánování

je informačním procesem shromažďování, zpracovávání a využívání informací pro stanovení cílů a předpokládaných postupů pro jejich dosažení. Vychází ze zajištění a využití informací k : 1. identifikaci výchozí situace a uvědomění si příležitosti 2. stanovení cílů 3. vývoj předpokladů a omezujících podmínek 4. zpracování možných variant 5. vytvoření soustavy kritérií pro ohodnocení variant a výběr optimální varianty plánu 6. stanovení postupu realizace zvoleného plánu LS, akad.rok 2014/2015


27

1) Identifikace výchozí situace a uvědomění si příležitosti – posouzení výchozí situace podniku a využití jeho schopností a možností k uspokojení potřeb a přání zákazníků. Takovýmto vyhodnocením se zabývá například SWOT analýza (jednotlivá písmena charakterizují body analýzy, a to Strenghts – silné stránky podniku, Weakneses – slabé stránky podniku, Opportunities – příležitosti na trhu, Threats – hrozby trhu). LS, akad.rok 2014/2015


28

2) Stanovení cílů – musí být stanoveny dlouhodobé i střednědobé cíle a z nich odvozené krátkodobé cíle jednotlivých útvarů i cíle v průřezových oblastech, např. v systému odměňování, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci apod. Všichni pracovníci musí být seznámeni s těmito cíli. 3) Vývoj předpokladů a omezujících podmínek – je třeba stanovit například : - vývoj trhu, tj. potřeb a přání zákazníků, - vývoj podnikové výrobní základny (opotřebení, technické a technologické inovace), - vývoj kvalifikace lidských zdrojů, - vývoj mzdových nákladů atd. LS, akad.rok 2014/2015


29

4) Zpracování možných variant - s ohledem na nejistotu v určování různých prognóz vývoje a předpokladů je třeba v plánu vypracovat variantní řešení a sledovat i některé krizové situace, které by mohly mít fatální dopad na podnik a které se nazývají krizové plány. 5) Vytvoření soustavy kritérií pro ohodnocení variant a výběr optimální varianty plánu - variantní možnosti je třeba ohodnotit pomocí zvolených kritérií s využitím např. metod vícekriteriálního hodnocení pro výběr varianty plánu, která je optimální pro realizaci, a to z množiny přípustných variant 6) Stanovení postupu realizace zvolené varianty plánu - na základě provedeného rozhodnutí za potřebné přípravy a alokace podnikových zdrojů. LS, akad.rok 2014/2015


30

Schématické znázornění základních otázek, na které musí plán odpovídat PLÁN pro KOHO je určen

CO, resp. ČEHO je třeba dosáhnout VÝSLEDEK : - určení záměrů - určení cílů


JAK, resp. JAKÝM způsobem je to možné dosáhnout Výsledkem je : - určení aktivit - určení zdrojů - určení odpovědnosti - určení způsobu kontroly Management podniku - VŽ

KDY, resp. DOKDY je toho třeba dosáhnout Výsledkem je : - určení termínů

31

Metody síťové analýzy v plánování a síťový graf LS, akad.rok 2014/2015


32

Metody síťové analýzy Se uplatňují při řešení časových vazeb mezi jednotlivými prvky složitých projektů.  Deterministické modely se řeší na základě metody kritické cesty (CPM - Critical Path Method).  Pro řešení stochastických modelů je určena technika vyhodnocení a kontroly plánu (PERT - Program Evaluation and Review Technique). LS, akad.rok 2014/2015


33

Síťový graf se skládá se z uzlů a hran.  Uzly vyjadřují zahájení, resp. ukončení činnosti a jsou očíslovány. 1

3 2

2

3

4

4

6

5

7

 Hrana vyjadřuje činnost a ohodnocení hrany představuje dobu trvání činnosti. LS, akad.rok 2014/2015


34

Síťový graf musí být : 1. 2. 3. 4. 5. LS, akad.rok 2014/2015

konečný souvislý orientovaný acyklický ohodnocený Management podniku - VŽ

35

Postup řešení v metodě CPM 1. Nejprve je třeba každý uzel očíslovat. 2. Pro každý uzel se určují dva termíny : - nejdříve možný začátek činnosti – hodnota, která udává, kdy je možno nejdříve začít s činnostmi vystupujícími z daného uzlu, aniž je ohrožena návaznost činnosti do uzlu vstupujících. - nejpozději nutný začátek činnosti – hodnota, která udává, kdy nejpozději se musí začít s činnostmi vystupujícími z uzlu, aby nebyl ohrožen termín celého systému návazných činností. 3. V síťovém grafu se vypočítávají časové rezervy pro každý uzel. Tyto časové rezervy jsou dány rozdílem nejpozději nutného začátku činnosti a nejdříve možného začátku činnosti pro daný uzel. LS, akad.rok 2014/2015


36

4. Zároveň je třeba stanovit rezervy v činnostech, které se určí, jestliže od termínu v uzlu, do kterého činnost vstupuje, se odečte doba trvání činnosti a hodnota termínu v uzlu, z kterého daná činnost vystupuje. 5. Vzhledem k tomu, že v každém uzlu jdou dva termíny, dostáváme kombinací těchto termínů čtyři druhy rezerv, a to : - rezervu nezávislou, - rezervu volnou, - rezervu celkovou a - rezervu závislou. LS, akad.rok 2014/2015


37

Časové rezervy RZ + yij i

yij

tj(0) tj(1)

ti(0) ti(1) Rui

j

RN + yij

RV + yij RC + yij


Ruj

yij – doba trvání činnosti ti(0) – nejdříve možný začátek v uzlu i ti(1) – nejpozději nutný začátek v uzlu i tj(0) – nejdříve možný začátek v uzlu j tj(1) – nejpozději nutný začátek v uzlu j Rui – rezerva v uzlu i Ruj – rezerva v uzlu j RN – rezerva nezávislá RV – rezerva volná RC – rezerva celková RZ – rezerva závislá


38

Metoda CPM Na základě propočtu síťového grafu se určuje kritická cesta a časové rezervy.  Uzel s nulovou časovou rezervou se nazývá kritický uzel.  Činnosti, na kterých jsou kritické uzly, se nazývají kritické činnosti.  Cesta, která spojuje počáteční uzel a koncový uzel síťového grafu a která obsahuje pouze kritické uzly a kritické činnosti, se nazývá kritická cesta.  Kritická cesta je nejdelší v projektu, nemá žádné časové rezervy a určuje trvání celého projektu. LS, akad.rok 2014/2015


39

Zkracování celkové doby trvání projektu lze provádět těmito způsoby : 1. Vyloučením určité činnosti, ležící na kritické cestě, např. zakoupením licence. 2. Souběžným prováděním činností, které se původně vyskytovaly za sebou. 3. Převedením zdrojů (pracovních sil nebo zařízení) z činností nekritických na činnosti kritické. 4. Při převádění zdrojů z činností nekritických se musí postupovat opatrně, aby nevzniklo více kritických cest a celý graf se nezměnil v tzv. napjatý systém. 5. Subkritická cesta je cesta s velmi malou časovou rezervou, která může být velmi snadno vyčerpána, subkritická cesta se potom může změnit v cestu kritickou. LS, akad.rok 2014/2015


40

Metoda PERT Metoda PERT se při sestavení síťového grafu v podstatě neliší od metody CPM. Rozdíl nastává až při ohodnocení hran. Metoda CPM je deterministická, tzn. doby trvání jednotlivých činností yij jsou konstanty. Metoda PERT je stochastická (pravděpodobnostní), tzn. ohodnocení hran je dáno trojicí časových odhadů : • optimistickým odhadem trvání činností →a, • pesimistickým odhadem trvání činnosti →b, • nejpravděpodobnějším odhadem trvání činnosti →m, • přičemž platí : a ≤ m ≤ b. LS, akad.rok 2014/2015


41

2015 Management podniku - VŽ 1

Recommend Documents