Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu Jindřichův Hradec
Bakalářská práce Management podniku a daně
Vypracovala Beata Kraváriková
Školní rok 2007/2008 Vedoucí bakalářské práce Ing. Jiří Dvořák
1
Prohlášení
Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Management podniku a daně“ jsem vypracovala samostatně a že jsem uvedla veškerou použitou literaturu a podkladové materiály, ze kterých jsem čerpala v seznamu literatury.
Jindřichův Hradec, 2008
____________________ podpis
2
Anotace
Management podniku a daně
Cílem práce je zjistit zda je v roce 2008 výhodnější provozovat živnost anebo podnikat formou společnosti s ručením omezeným a to z pohledu velikosti daně z příjmů těchto forem podnikání a způsobu jejich založení.
3
Poděkování Za cenné rady, náměty a inspiraci bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce
Ing. Jiřímu Dvořákovi
z Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty managementu v Jindřichově Hradci.
4
Obsah
Úvod.......................................................................................................................................7 Teoretická část .......................................................................................................................8 1. Charakteristika společnosti s ručením omezeným .............................................................8 1.1 Práva a povinnosti společníků......................................................................................8 1.2 Orgány společnosti s ručením omezeným....................................................................9 1.2.1 Valná hromada ......................................................................................................9 1.2.2 Jednatelé................................................................................................................9 1.2.3 Dozorčí rada ........................................................................................................10 2. Daň z příjmů právnických osob .......................................................................................11 2.1 Poplatník daně............................................................................................................11 2.2 Základ daně ................................................................................................................11 2.3 Výpočet daně..............................................................................................................13 3. Charakteristika živnostenské podnikání...........................................................................15 3.1 Živnost........................................................................................................................15 3.2 Subjekty oprávněné provozovat živnost ....................................................................15 3.3 Podmínky provozování činnosti.................................................................................15 3.4 Rozdělení živností......................................................................................................15 3.5 Živnostenské oprávnění .............................................................................................16 3.6 Odpovědný zástupce ..................................................................................................16 3.7 Provozovny ................................................................................................................16 3.8 Ohlašovací živnosti ....................................................................................................17 3.8.1 Řemeslné živnosti ...............................................................................................17 3.8.2 Vázané živnosti ...................................................................................................17 3.8.3 Volné živnosti .....................................................................................................17 3.9 Koncesované živnosti.................................................................................................18 3.10 Živnostenský list ......................................................................................................18 3.11 Koncesní listina........................................................................................................18 4. Daň z příjmů fyzických osob – příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti .................................................................................................................................19 4.1 Předmět daně..............................................................................................................19 4.2 Zdaňovací období.......................................................................................................19 5
4.3 Daňová evidence ........................................................................................................19 4.4 Základ daně ................................................................................................................20 4.5 Položky zvyšující základ daně ...................................................................................20 4.6 Položky snižující základ daně ....................................................................................21 4.7 Položky odčitatelné od základu daně .........................................................................21 4.8 Daň a slevy na dani ....................................................................................................22 Praktická část .......................................................................................................................23 5. Vzorový příklad ...............................................................................................................23 5.1 Živnost........................................................................................................................23 5.1.1 Založení živnosti .................................................................................................23 5.1.2 Daň z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti......................24 5.2 Společnost s ručením omezeným ...............................................................................28 5.2.1 Založení společnosti s ručením omezeným.........................................................28 5.2.2 Daň z příjmů právnických osob ..........................................................................30 6. Závěr ................................................................................................................................32 Použité zdroje.......................................................................................................................34 1. Literatura ......................................................................................................................34 2. Internet .........................................................................................................................34 Přílohy ..................................................................................................................................34 Příloha 1 ...............................................................................................................................35
6
Úvod Živnost či společnost s ručením omezeným? To je otázka, kterou si musí položit každý „obyčejný“ člověk, který se rozhodl být svým vlastním pánem a začít podnikat. Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na tuto problematiku trochu blíže. Teoretická část obsahuje stručné seznámení s těmito dvěmi formami podnikání a postupem výpočtu daně z příjmů. Praktická část je pak zaměřena na popis postupu založení živnosti a společnosti s ručením omezeným a výpočtu daní z příjmů u těchto forem podnikání. Výpočet daní je předveden na vzorovém příkladu. Daň z příjmů fyzické i právnické osoby je vypočtena podle právní úpravy platné k 1.1.2008.
7
Teoretická část 1. Charakteristika společnosti s ručením omezeným1 Společnost s ručením omezeným je nejčastějším druhem společnosti v České republice. Jedná se o společnost, jejíž základní kapitál tvoří vklady společníků a tito společníci ručí za závazky společnosti do výše svých nesplacených vkladů zapsaných v obchodním rejstříku. Společnost může být založena jednou osobou a může mít maximálně padesát společníků. Firma společnosti musí obsahovat označení „společnost s ručením omezeným“, „spol. s r.o.“ nebo „s.r.o.“. Zákonem stanovená minimální výše základního kapitálu společnosti činí 200 000 Kč a každý společník musí do společnosti vložit alespoň 20 000 Kč, přičemž jeho vklad musí být dělitelný na celé tisíce. Vklad společníka může být i v nepeněžité formě. Společnost ručí za své závazky celým svým majetkem. Společnost s ručením omezeným se zakládá společenskou smlouvou, popřípadě zakladatelskou listinou, pokud má společnost pouze jediného zakladatele, a vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Návrh na zápis do obchodního rejstříku podepisují všichni jednatelé. Před podáním návrhu musí být splaceno celé emisní ážio a na každý peněžitý vklad musí být splaceno nejméně 30 %. Celková výše splacených peněžitých i nepeněžitých vkladů musí činit alespoň 100 000 Kč. Je-li společnost založena jedním zakladatelem, musí být základní kapitál splacen v plné výši.
1.1 Práva a povinnosti společníků2 Společník je povinen splatit vklad nejpozději do pěti let od vzniku společnosti, pokud společenská smlouva nestanoví lhůtu kratší. Splacení celého vkladu společníka pak musí jednatelé oznámit rejstříkovému soudu. Obchodní podíl společníka představuje jeho účast na společnosti, ze které mu plynou určitá práva a povinnosti. Výše obchodního podílu společníka se stanovuje podle poměru jeho vkladu k základnímu kapitálu.
1 2
§ 105 - § 112 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník § 113 - § 114 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
8
1.2 Orgány společnosti s ručením omezeným 1.2.1 Valná hromada3 Nejvyšším orgánem společnosti s ručením omezeným je valná hromada. Do její působnosti patří například: a) schvalování řádné, mimořádné a konsolidované a v případech stanovených zákonem i mezitímní účetní závěrky, rozdělení zisku a úhrady ztrát, b) schvalování stanov a jejich změn, c) rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, nedochází-li k němu na základě jiných právních skutečností, d) rozhodování o zvýšení či snížení základního kapitálu, e) jmenování, odvolání a odměňování jednatelů a členů dozorčí rady, f) rozhodování o fúzi, převodu jmění na společníka, rozdělení a změně právní formy. Valná hromada je schopná usnášení, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů. Na každých 1 000 Kč vkladu má společník jeden hlas. Valná hromada rozhoduje alespoň prostou většinou hlasů přítomných společníků. Jednatelé svolávají valnou hromadu neméně jednou za rok, nestanoví-li zákon, společenská smlouva nebo stanovy kratší lhůtu. Valná hromada schvalující účetní závěrku, se musí konat nejpozději do šesti měsíců od posledního dne účetního období.
1.2.2 Jednatelé4 Jednatelé jsou statutárním orgánem společnosti. Společnost může mít jednoho nebo i více jednatelů, přičemž jednat jménem společnosti může každý z nich samostatně. Jednatele jmenuje valná hromada z řad společníků nebo jiných fyzických osob. „Jednateli náleží obchodní vedení společnosti. K rozhodnutí o obchodním vedení společnosti, má-li společnost více jednatelů, se vyžaduje souhlas většiny jednatelů, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Jednatelé jsou povinni zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, vést seznam společníků a informovat společníky o 5
záležitostech společnosti.“ Na jednatele společnosti se vztahuje zákaz konkurence tzn. že jednatel například nesmí podnikat v oboru stejném nebo podobném oboru podnikání společnosti, účastnit se na podnikání jiné společnosti jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání apod. 3
§ 125 - § 128 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník § 134 - § 140 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 5 § 134 a § 135 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 4
9
1.2.3 Dozorčí rada6 „Dozorčí rada: a) dohlíží na činnost jednatelů, b) nahlíží do obchodních a účetních knih a jiných dokladů a kontroluje tam obsažené údaje, c) přezkoumává řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popřípadě i mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty a předkládá své vyjádření valné hromadě, d) podává zprávy valné hromadě ve lhůtě stanovené společenskou smlouvou, jinak 7
jednou ročně.“ Členy dozorčí rady volí vlaná hromada. Dozorčí rada musí mít minimálně tři členy, přičemž jejím členem nemůže být jednatel společnosti. Na členy dozorčí rady se vztahuje stejný zákaz konkurence jako na jednatele společnosti.
6 7
§ 137 - § 139 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník § 138 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
10
2. Daň z příjmů právnických osob 2.1 Poplatník daně8 Poplatníky daně z příjmů právnických osob rozdělujeme podle sídla nebo místa vedení a podle účelu založení nebo zřízení. Poplatníci podle sídla nebo místa vedení se dělí na daňové rezidenty a daňové nerezidenty. „Daňový rezident je každá právnická osoba, která má na území České republiky sídlo nebo místo vedení.“9 Má neomezenou daňovou povinnost tzn., že dani z příjmů právnických osob podléhají jak příjmy z území České republiky, tak příjmy ze zahraničí. Daňovým rezidentem je i taková právnická osoba, která má sice sídlo v zahraničí, ale místo jejího skutečného vedení se nachází na území České republiky. Daňový nerezident je právnická osoba, která má sídlo v zahraničí. Má omezenou daňovou povinnost, tj. dani z příjmů právnických osob podléhají pouze příjmy ze zdrojů na území České republiky. Poplatníky podle účelu založení nebo zřízení rozdělujeme na podnikatelské a nepodnikatelské subjekty. Podnikatelskými subjekty se rozumějí ty, které byly založeny za účelem podnikání. Tyto osoby pak podléhají dani z příjmů právnických osob veškerými příjmy z činnosti a z nakládání s majetkem. Nepodnikatelské subjekty jsou pak ty, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem dosahování zisku. Podléhají dani z příjmů v omezeném rozsahu.
2.2 Základ daně10 Základ daně je zákonem definován jako rozdíl, o který příjmy převyšují výdaje (náklady) a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období. Do příjmů se nezahrnují příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny. „Zdaňovacím obdobím je: a) kalendářní rok, b) hospodářský rok, c) období od rozhodného dne fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém byly fúze nebo převod jmění na společníka anebo rozdělení zaspány v obchodním rejstříku, nebo 8
VANČUROVÁ, A. – LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2006 aneb učebnice daňového práva. Praha: VOX, 2006. ISBN 80-86324-60-5. 9 VANČUROVÁ, A. – LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2006 aneb učebnice daňového práva. Str. 160. Praha: VOX, 2006. ISBN 80-86324-60-5. 10 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
11
d) účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců.“ 11
Tabulka 2.1 Úprava výsledku hospodaření na základ daně Výsledek hospodaření před zdaněním – osvobozené příjmy – příjmy nezahrnované do základu daně (včetně samostatných základů daně) + položky zvyšující výsledek hospodaření – položky snižující výsledek hospodaření – položky, o které lze snížit výsledek hospodaření = ZÁKLAD DANĚ
Základ daně právnických osob se odvozuje z výsledku hospodaření u poplatníků, kteří vedou účetnictví, přičemž se nepřihlíží k zápisům v knihách podrozvahových účtů, není-li v zákoně o daních z příjmů stanoveno jinak, nebo z rozdílu mezi příjmy a výdaji u poplatníků, kteří nevedou účetnictví. Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji se dále upravuje o částky uvedené v § 23 zákona o daních z příjmů. Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji se zvyšuje například o: -
částky neoprávněně zkracující příjmy,
-
částky, které podle zákona o daních z příjmů nelze zahrnout do výdajů,
-
částky pojistného na sociální zabezpečení, zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které byly sraženy zaměstnancům avšak zaměstnavatelem, který vede účetnictví, neodvedeny do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části.
Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji se snižuje například o: -
částky pojistného na sociální zabezpečení, zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, o které byl zvýšen výsledek hospodaření u poplatníka vedoucího účetnictví, dojde-li k jejich odvedení,
-
částky dalších výdajů, které lze uplatnit jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byly zaplaceny, dojde-li k jejich zaplacení v jiném zdaňovacím období, než ve kterém tyto náklady ovlivnily výsledek hospodaření.
Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji lze dále snížit například o: -
11
částky, o které byly nesprávně zvýšeny příjmy,
§ 17a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
12
-
částky nezahrnuté do výdajů, které lze podle zákona o daních z příjmů do výdajů zahrnout,
-
částky související s rozpouštěním rezerv a opravných položek, jejichž tvorba nebyla pro daňové účely výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud jsou podle zvláštního právního předpisu zaúčtovány ve prospěch nákladů nebo výnosů,
-
oceňovací rozdíl vzniklý jinak než koupí majetku, není-li v zákoně o daních z příjmů dále stanoveno jinak.
Tabulka 2.2 Úprava základu daně z příjmů právnických osob ZÁKLAD DANĚ ODPOČTY (ODČITATELNÉ POLOŽKY) – daňová ztráta – výdaje na výzkum a vývoj = ZÁKLAD DANĚ PO SNÍŽENÍ O ODPOČTY (zaokrouhlený na celé tis. Kč dolů)
Základ daně se dále snižuje o položky odčitatelné od základu daně. Tyto položky jsou vyjmenovány v § 34 zákona o daních z příjmů. Od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla nebo byla vyměřena v předchozím zdaňovacím období. Daňovou ztrátu lze odečíst buď najednou v celé její výši nebo po částech, a to nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po období v němž byla vyměřena. Další odčitatelnou položkou jsou výdaje vynaložené na projekty výzkumu a vývoje. Poplatník si může odečíst 100 % výdajů vynaložených na tyto projekty. Pokud výdaje souvisely s realizací projektů výzkumu a vývoje pouze z části, je možné od základu daně odečíst pouze tuto část.
2.3 Výpočet daně12 Získali jsme základ daně snížený o odpočty a nyní můžeme přistoupit k výpočtu samotné daně.
12
VANČUROVÁ, A. – LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2006 aneb učebnice daňového práva. Praha: VOX, 2006. ISBN 80-86324-60-5.
13
Tabulka 2.3 Výpočet daně z příjmů právnických osob ZÁKLAD DANĚ PO SNÍŽENÍ O ODPOČTY (zaokrouhlený na celé tis. Kč dolů) · sazba daně = DAŇ SLEVY NA DANI (zaokrouhleny na celé Kč dolů) – slevy na zaměstnance se změněnou pracovní schopností = DAŇ PO SLEVĚ
Daň vypočteme prostřednictvím sazby daně z příjmů právnických osob. Pro zdaňovací období 2008 je stanovena na 21 %.
Graf 2.1 Vývoj sazby daně z příjmů od roku 1993 45% 42% 41%
39% 39% 35% 35% 31% 31% 31% 31% 28%
26%
24% 24% 21%
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Rok
Vypočtenou daň pak lze snížit ještě o slevy na dani a to o: a) 18 000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností, pro uplatnění této slevy na dani je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením, b) 60 000 Kč za kaženého zaměstnance se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, pro uplatnění této slevy na dani je také rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců s těžším zdravotním postižením, c) polovinu daně, pokud právnická osoba zaměstnává nejméně 25 zaměstnanců a podíl zaměstnanců se změněnou pracovní schopností činí více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu všech jejích zaměstnanců.
14
3. Charakteristika živnostenské podnikání13 3.1 Živnost Živností je soustavná činnost, která je provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem.
3.2 Subjekty oprávněné provozovat živnost Živnost může provozovat jak fyzická tak právnická osoba, splní-li podmínky stanovené živnostenským zákonem; státní povolení (koncese) k provozování živnosti se vyžaduje jen v případech vymezených živnostenským zákonem. Právnická osoba se sídlem nebo fyzická osoba s bydlištěm mimo území České republiky může na území České republiky provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud z živnostenského zákona nebo zvláštního zákona nevyplývá něco jiného. Za českou osobu se považuje právnická osoba se sídlem nebo fyzická osoba s bydlištěm na území České republiky.
3.3 Podmínky provozování činnosti Podmínky provozování živnosti rozdělujeme na všeobecné a zvláštní. Všeobecnými podmínkami provozování živnosti fyzickými osobami jsou: a) dosažení věku 18 let, b) způsobilost k právním úkonům, c) bezúhonnost, Zvláštními podmínkami provozování živnosti jsou odborná nebo jiná způsobilost, pokud je živnostenským zákonem nebo jinými zvláštními předpisy vyžadována.
3.4 Rozdělení živností14 Živnosti rozdělujeme na: a) ohlašovací a b) koncesované.. Živnosti ohlašovací smějí být, při splnění stanovených podmínek, provozovány na základě ohlášení. Koncesované živnosti smějí být provozovány na základě koncese.
13 14
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání § 9 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
15
3.5 Živnostenské oprávnění15 Oprávnění provozovat ohlašovací živnost vzniká dnem ohlášení. Může také vzniknout později než je den ohlášení a to v případě, že je tento den uveden v ohlášení živnosti. U koncesovaných živností vzniká oprávnění k jejich provozování dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Průkazem živnostenského oprávnění je a) živnostenský list nebo b) koncesní listina. Živnostenský list nebo koncesní listina mohou být nahrazeny i osvědčením, které vydá podnikateli na jeho žádost živnostenský úřad. Živnostenské oprávnění je vázáno na osobu a tudíž nemůže být přeneseno. Živnostenské oprávnění může být vykonáváno na celém území České republiky.
3.6 Odpovědný zástupce16 Podnikatel může provozovat živnost prostřednictvím odpovědného zástupce. Zákon o živnostenském podnikání definuje odpovědného zástupce jako fyzickou osobu ustanovenou podnikatelem, která je s ním ve smluvním vztahu a odpovídá za provoz živnosti a dodržování živnostenskoprávních předpisů. Odpovědný zástupce musí splňovat podmínky provozování živnosti a musí se účastnit provozování živnosti v potřebném rozsahu.
3.7 Provozovny17 Provozovna je živnostenským zákonem vymezena jako prostor, v němž je živnost provozována. Provozovnou je i stánek, pojízdná prodejna či obdobné zařízení, které slouží k prodeji zboží nebo k poskytování služeb. Živnost může být, na základě průkazu živnostenského oprávnění, provozována i ve více provozovnách, pokud podnikatel prokáže, že má k prostorám provozovny vlastnické či užívací právo. Podnikatel je povinen zajistit, aby byla provozovna způsobilá pro provozování živnosti. Provozovna musí být řádně označena a to obchodní firmou nebo názvem nebo jménem a příjmením podnikatele a jeho identifikačním číslem. Stánek, pojízdná prodejna či jiné podobné zařízení musí být navíc označen údajem o sídle nebo místě podnikání.
15
§ 10 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání § 11 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání 17 § 17 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání 16
16
3.8 Ohlašovací živnosti Ohlašovací živnosti jsou: a) řemeslné, b) vázané, c) volné.
3.8.1 Řemeslné živnosti18 Živnosti řemeslné jsou uvedeny v příloze č. 1 živnostenského zákona. Pro řemeslné živnosti se odborná způsobilost prokazuje a) výučním listem nebo jiným dokladem o řádném ukončení příslušného tříletého učebního oboru a dokladem o vykonání tříleté praxe v oboru, b) vysvědčením o ukončení studia příslušného studijního oboru střední odborné školy, jehož délka je kratší než 4 roky, a dokladem o vykonání tříleté praxe v oboru, c) vysvědčením o maturitní zkoušce v příslušném studijním oboru střední odborné školy nebo středního odborného učiliště nebo gymnázia s předměty odborné přípravy a dokladem o vykonání dvouleté praxe v oboru, d) diplomem, vysvědčením nebo jiným dokladem o absolvování bakalářského nebo magisterského studijního programu uskutečňovaného vysokou školou v příslušné oblasti studijních oborů a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru, e) dokladem o uznání odborné kvalifikace, vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace.
3.8.2 Vázané živnosti19 Živnostmi vázanými jsou živnosti uvedené v příloze č. 2 živnostenského zákona. Odborná způsobilost je upravena zvláštními předpisy uvedenými v příloze nebo je v ní přímo stanovena.
3.8.3 Volné živnosti20 Pro provozování živností volných zákon nevyžaduje prokazování odborné či jiné způsobilosti. Žadatel o živnostenské oprávnění pro živnosti volné musí splňovat pouze všeobecné podmínky.
18
§ 20 - § 22 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání § 23 - § 24zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání 20 § 25 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání 19
17
3.9 Koncesované živnosti21 Živnosti koncesované jsou uvedeny v příloze č. 3 zákona o živnostenském podnikání. Odborná způsobilost je upravena zvláštními předpisy uvedenými v této příloze nebo je v ní přímo stanovena.
3.10 Živnostenský list22 Jestliže fyzická osoba hodlá provozovat ohlašovací živnost, je povinna to ohlásit živnostenskému úřadu, který je místně příslušný podle místa bydliště této osoby. Pokud hodlá ohlašovací živnost provozovat právnická osoba, je také povinna to oznámit živnostenskému úřadu, který je ale místně příslušný podle jejího sídla. Ohlášení živnosti se předkládá na tiskopise vydaném Ministerstvem průmyslu a obchodu. Má-li ohlášení stanovené náležitosti, potom podnikatel splňuje podmínky stanovené živnostenským zákonem a živnostenský úřad vydá živnostenský list nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu bylo ohlášení živnosti doručeno.
3.11 Koncesní listina23 Jestliže fyzická osoba hodlá provozovat koncesovanou živnost, je povinna požádat o vydání koncese živnostenský úřad, který je místně příslušný podle místa bydliště této osoby. Pokud hodlá koncesovanou živnost provozovat právnická osoba, je také povinna požádat o vydání koncese živnostenský úřad, který je ale místně příslušný podle jejího sídla. Žádost o koncesi se stejně jako ohlášení živnosti předkládá na tiskopise vydaném Ministerstvem průmyslu a obchodu. Než živnostenský úřad rozhodne o žádosti o koncesi, zjišťuje, zda jsou splněny podmínky pro provozování živnosti a zda netrvá překážka provozování živnosti. O žádosti o koncesi živnostenský úřad rozhodne do 60 dnů ode dne podání žádosti. Koncesní listinu pak podnikateli vydá do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese.
21
§ 26 - § 27 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání § 45 - § 47 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání 23 § 50 - § 54 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání 22
18
4. Daň z příjmů fyzických osob – příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti 4.1 Předmět daně „Příjmy z podnikání jsou: a) příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, b) příjmy ze živnosti, c) příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, d) podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku.“ 24
4.2 Zdaňovací období25 Zdaňovacím obdobím fyzických osob je kalendářní rok. Podnikající fyzická osoba sice může účtovat v hospodářském roce, ale daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob podává vždy za kalendářní rok. Poplatník daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti a) vede účetnictví, nebo b) nevede účetnictví, ale vede daňovou evidenci, nebo c) nevede účetnictví ani daňovou evidenci, výdaje stanovuje procentem z příjmů a vede evidenci pohledávek a záznamy o příjmech souvisejících s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností.
4.3 Daňová evidence26 Daňová evidence slouží pro zjištění základu daně z příjmů. Obsahuje údaje o příjmech a výdajích a majetku a závazcích. Daňová evidence se týká pouze fyzických osob s příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti. Vedení této evidence využije zejména takový poplatník, který nevede účetnictví a chce vykazovat skutečné výdaje. I poplatník vedoucí daňovou evidenci však může při stanovení dílčího základu za příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti uplatnit výdaje paušálem, případně mít daň stanovenou paušální částkou.
24
§ 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů VYBÍHAL, V. Zdaňování příjmů fyzických osob 2008: praktický průvodce. Praha: GRADA Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-2536-9. 26 BRABEC, F., et al. Daně 2005. Praha: ASPI, 2005. ISBN 80-7357-079-3. 25
19
4.4 Základ daně27 Základem daně (dílčím základem daně) z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti jsou příjmy z tohoto podnikání, které se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Pro zjištění základu daně28 se vychází: a) z výsledku hospodaření u poplatníků, kteří vedou účetnictví, b) z rozdílu mezi příjmy a výdaji u poplatníků, kteří nevedou účetnictví. Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje ve výši a) 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, b) 60 % z příjmů ze živností řemeslných, c) 50 % z příjmů ze živnosti s výjimkou živností řemeslných d) 40 % z příjmů z jiného podnikání podle zvláštních předpisů. Uplatní-li poplatník výdaje procentuelně, má se za to, že v částce výdajů jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti. Poplatník, který takto uplatňuje výdaje, je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností.
4.5 Položky zvyšující základ daně29 Položky, o které se zvyšuje výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji jsou uvedeny v § 23 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Jedná se například o -
částky neoprávněně zkracující příjmy;
-
nedaňové výdaje, tj. částky, které nelze zahrnout do výdajů,
-
částky, o které byl snížen výsledek hospodaření z titulu nesprávně zvýšených příjmů a částek daňových výdajů zahrnutých do nedaňových výdajů za předchozí zdaňovací období, a to ve zdaňovacím období, kdy je oprava nesprávností v účetnictví provedena a ovlivnila výsledek hospodaření,
-
částky pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které je povinen platit zaměstnanec, a byly zaměstnavatelem sraženy, ale nebyly odvedeny do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části,
27
§ 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů VYBÍHAL, V. Zdaňování příjmů fyzických osob 2008: praktický průvodce. Praha: GRADA Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-2536-9. 29 VYBÍHAL, V. Zdaňování příjmů fyzických osob 2008: praktický průvodce. Praha: GRADA Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-2536-9. 28
20
-
přijaté úhrady smluvních pokut, úroků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů u věřitele, pokud byly položkou snižující výsledek hospodaření v předchozích zdaňovacích obdobích,
-
částku zrušené rezervy, jejíž způsob tvorby a výši stanoví zvláštní právní předpis.
4.6 Položky snižující základ daně Položky, o které se snižuje nebo o které lze snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji jsou upraveny v § 23 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Mezi položky snižující základ daně patří například: -
rozdíl, o který smluvní pokuty, úroky a poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů zúčtované ve prospěch výnosů u poplatníka, který vede účetnictví, převyšují přijaté částky v tomto zdaňovacím období,
-
částky pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, o které byl zvýšen výsledek hospodaření u poplatníka, který vede účetnictví, dojde-li k jejich odvedení,
-
částky dalších výdajů, které lze uplatnit jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů, jen pokud byly zaplaceny, dojde-li k jejich zaplacení v jiném zdaňovacím období, než ve kterém tyto náklady ovlivnily výsledek hospodaření.
Položky, o které lez snížit základ daně jsou například tyto: -
částky, o které byly nesprávně zvýšeny příjmy,
-
částky nezahrnuté do výdajů , které lze do výdajů zahrnout,
-
částky související s rozpouštěním rezerv a opravných položek, jejichž tvorba nebyla pro daňové účely výdajem, pokud jsou zaúčtovány ve prospěch nákladů nebo výnosů,
-
oceňovací rozdíl vzniklý jinak než koupí majetku.
4.7 Položky odčitatelné od základu daně30 Položky odčitatelné od základu daně snižují základ daně. Od základu daně lze odečíst: a) daňovou ztrátu, která vznikla v předchozím období nebo její část, a to nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po období, ve kterém byla uvedena v daňovém přiznání,
30
VYBÍHAL, V. Zdaňování příjmů fyzických osob 2008: praktický průvodce. Praha: GRADA Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-2536-9.
21
b) 100 % výdajů vynaložených v daném zdaňovacím období při realizaci projektů výzkumu a vývoje, které zákonem stanovenou podobu. Pokud vynaložené výdaje souvisí s realizací projektů výzkumu a vývoje pouze z části, pak je možné od základu daně odečíst pouze tuto jejich část. Nelze-li odpočet uplatnit v roce, kdy nárok na tento dopočet vznikl z důvodu, že poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo základ daně je nižší než odpočet, pak lze odpočet nebo jeho zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, nejvýše však ve třech zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po zdaňovacím období, ve kterém nárok na odpočet vznikl.
4.8 Daň a slevy na dani31 Daňová sazba pro rok 2008 činí u fyzických osob 15 %. Daň lze ještě snížit o slevy na dani, které jsou následující: a) 18 000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností, pro uplatnění této slevy na dani je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením, b) 60 000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, pro uplatnění této slevy na dani je také rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců s těžším zdravotním postižením. Navíc může fyzická osoba na rozdíl od právnické uplatnit ještě další slevy. Jde o slevy vymezené v § 35ba zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů. Vypočtená daň se snižuje o částku a) 24 840 Kč na poplatníka, b) 24 840 Kč na manželku/manžela nemá-li vlastní příjem přesahující za zdaňovací období částku 38 040 Kč, pokud je navíc držitelkou průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek, c) 2 520 Kč, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod, d) 5 040 Kč, pobírá-li poplatník plný invalidní důchod, e) 4 020 Kč u poplatníka po dobu, kdy se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo výcvikem. Dále pak má poplatník nárok na daňové zvýhodnění ve výši 10 680 Kč na vyživované dítě, které s ním žije v domácnosti.
31
VYBÍHAL, V. Zdaňování příjmů fyzických osob 2008: praktický průvodce. Praha: GRADA Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-2536-9.
22
Praktická část 5. Vzorový příklad Paní Jana Nováková se rozhodla, že bude od 1.1.2008 podnikat. Chce si založit krejčovskou dílu, kde bude šít společenské oděvy pánské i dámské a svatební šaty na zakázku. Vedle krejčovské dílny chce zřídit i obchod, ve kterém se budou prodávat její oděvy i oděvy od jiných výrobců. Paní Nováková nebude mít kromě příjmů z podnikání žádné další příjmy. Paní Nováková je vdaná a bezdětná. Nepobírá invalidní důchod a její manžel má vlastní příjmy přesahující částku 38 040 Kč. Ve svém podniku bude paní Nováková zaměstnávat tři zaměstnance (dvě švadleny a prodavačku). Ke svému podnikání si pronajme nebytové prostory. Nyní se rozhoduje zda si má založit živnost nebo společnost s ručením omezeným. Pro přehlednost bude vést paní Nováková v obou případech účetnictví.
5.1 Živnost 5.1.1 Založení živnosti Před založením živnosti je nezbytné si ověřit, zda činnost, ve které chce člověk podnikat, vykazuje znaky živnosti a také zjistit, do které skupiny živností tato činnost patří a zda potenciální podnikatel splňuje podmínky pro provozování této živnosti. K provozování vybrané činnosti, potřebuje paní Nováková následující živnostenská oprávnění: -
výroba oděvů a oděvních doplňků (kromě kožešinových) o výroba svrchního ošacení, společenských oděvů o zakázkové krejčovství
-
specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím o textilem, oděvy a textilní galanterií
Obě uvedené živnosti jsou živnostmi volnými tzn., že k jejich provozování nemusí mít paní Nováková žádnou odbornou či jinou způsobilost. V dalším kroku musí paní Nováková vyplnit formulář Ohlášení živnosti pro fyzické osoby. Tento formulář je součástí jednotného registračního formuláře (JRF) a umožňuje kromě ohlášení živnosti také učinit oznámení i vůči dalším úřadům, a to finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně a úřadu práce. Tím odpadá návštěva těchto úřadů, protože JRF lze odevzdat (osobně nebo poštou) na živnostenském úřadě 23
příslušném podle místa trvalého pobytu fyzické osoby, kde jsou zřízena tzv. Centrální registrační místa (CRM) k tomuto účelu určená. K formuláři ohlášení živnosti musí paní Nováková přiložit především: -
výpis z Rejstříku trestů ČR, který není starší než 3 měsíce (pokud není tento výpis k Ohlášení přiložen, živnostenský úřad si jej sám od správce Rejstříku trestů vyžádá),
-
výpis z obchodního rejstříku, je-li v něm fyzická osoba zapsána,
-
doklady o tom, že podnikatel nemá žádné nedoplatky vůči finančnímu úřadu a vůči správě sociálního zabezpečení. Doklady vyhotoví místně příslušné úřady. I tyto doklady nesmí být starší 3 měsíců,
-
doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, liší-li se bydliště ohlašovatele od místa podnikání,
-
doklad o zaplacení správního poplatku za každou ohlašovanou živnost.
Vzhledem k tomu, že paní Nováková hodlá podnikat ve volných živnostech nemusí přikládat žádný doklad o odborné či jiné způsobilosti, musí pouze splňovat všeobecné podmínky. Za vydání živnostenského listu zaplatí paní Nováková 1 000 Kč za každou ohlašovanou živnost. Dalším výdajem může být poplatek 50 Kč za výpis z Rejstříku trestů ČR, pokud si jej obstará sama u správce Rejstříku trestů. Neučiní-li tak, živnostenský úřad si jej od správce Rejstříku trestů vyžádá sám. Pokud paní Nováková splní veškeré podmínky, vyplní správně všechny náležitosti formuláře a přiloží předepsané doklady, živnostenský úřad je povinen do 15 dnů od ohlášení živnosti (doručení ohlášení živnostenskému úřadu) vystavit živnostenský list. Paní Nováková může začít podnikat ode dne ohlášení živnosti. Jestliže ohlášení nemá všechny předepsané náležitosti, ve lhůtě 15 dnů ji živnostenský úřad vyzve, aby závady odstranila. Zároveň jí stanoví přiměřeně dlouhou lhůtu na odstranění těchto závad (min. 15 dnů). Živnostenský úřad tuto lhůtu může prodloužit, a to i opakovaně, na její žádost. Pokud závady ve lhůtě odstraní, platí, že ohlášení bylo od začátku bez závad. V případě, že závady ve stanovené lhůtě neodstraní, živnostenský úřad zahájí řízení, ve kterém rozhodne o tom, že nebyly splněny podmínky pro vznik živnostenského oprávnění a živnostenské oprávnění tedy ohlášením nevzniklo.
5.1.2 Daň z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti Podívejme se jak by vypadal výpočet daně a daň, kdyby si paní Nováková založila živnost. Na konci účetního období 2008 vykázala paní Nováková následující příjmy a výdaje (viz Tabulka 5.1). Daňovou povinnost paní Novákové budu počítat ve dvou
24
variantách, kde I. varianta je pro nižší výsledek hospodaření a II. varianta pro vyšší výsledek hospodaření.
Tabulka 5.1 Výkaz zisků a ztrát ve zjednodušeném rozsahu za rok 2008 (v celých tis. Kč) Skutečnost v běžném Ozn.
I.
TEXT
Číslo
účetním období
řádku I. varianta
II. varianta
Tržby za prodej zboží
01
2 582
7 178
Náklady vynaložené na prodané zboží
02
1 726
4 798
+
Obchodní marže (ř. 01 - 02)
03
856
2 380
II.
Výkony
04
877
2 438
Výkonová spotřeba
05
673
1 871
Přidaná hodnota (ř. 03 + 04 - 05)
06
1060
2 947
C.
Osobní náklady
07
931
2 095
D.
Daně a poplatky
08
1
3
E.
Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
09
0
0
Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu
10
4
11
11
0
0
a komplexních nákladů příštích období (+/-)
12
0
0
Ostatní provozní výnosy
13
2
6
Ostatní provozní náklady
14
23
64
Převod provozních výnosů
15
0
0
Převod provozních nákladů
16
0
0
11 - (+/-12) + 13 - 14 + (-15) - (-16)]
17
111
802
Tržby z prodeje cenných papírů a podílů
18
0
0
Prodané cenné papíry a podíly
19
0
0
VII.
Výnosy z dlouhodobého finančního majetku
20
0
0
VIII.
Výnosy z krátkodobého finančního majetku
21
0
0
Náklady z finančního majetku
22
0
0
Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů
23
0
0
Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů
24
0
0
(+/-)
25
0
0
Výnosové úroky
26
0
0
Nákladové úroky
27
0
0
A.
B. +
III.
Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a
F.
materiálu Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti
G. IV. H. V. I. * VI. J.
K. IX. L.
Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti
M. X. N.
Provozní výsledek hospodaření [ř. 06 - 07 - 08 - 09 + 10 -
25
XI.
Ostatní finanční výnosy
28
0
0
Ostatní finanční náklady
29
42
59
Převod finančních výnosů
30
0
0
Převod finančních nákladů
31
0
0
23 - 24 - (+/- 25) + 26 - 27 + 28 - 29 + (-30) - (- 31)]
32
-42
-59
Daň z příjmů za běžnou činnost
33
0
0
Výsledek hospodaření za běžnou činnost (ř. 17 + 32 - 33)
34
69
743
Mimořádné výnosy
35
0
0
R.
Mimořádné náklady
36
0
0
S.
Daň z příjmů z mimořádné činnosti
37
0
0
Mimořádný výsledek hospodaření (ř. 35 - 36 - 37)
38
0
0
Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-)
39
0
0
40
69
743
41
69
743
O. XII. P. * Q. ** XIII.
* T. ***
****
Finanční výsledek hospodaření [(ř. 18 - 19 + 20 + 21 - 22 +
Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) (ř. 34 + 38 39) Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-) (ř. 17 + 32 + 35 - 36)
Z výkazu zisků a ztrát vidíme, že paní Nováková vykázala na konci roku zisk v I. variantě ve výši 69 tisíc Kč, přesněji tedy 68 612 Kč a ve II. variantě ve výši 743 tisíc Kč, přesněji 743 354 Kč. Úpravu výsledku hospodaření na základ daně a výpočet daně z příjmů fyzických osob pro I. variantu ukazuje následující tabulka.
Tabulka 5.2 Výpočet daně z příjmů fyzických osob (I. varianta) Název položky VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ KE DNI 31.12.2008
Kč 68 612
Osvobozené příjmy podle § 4 zákona
0
Příjmy nezahrnované do základu daně
0
Položky zvyšující výsledek hospodaření podle § 23 zákona
9 972
Položky snižující výsledek hospodaření § 23 zákona
0
Položky o které lze snížit výsledek hospodaření § 23 zákona
0
ZÁKLAD DANĚ
78 584
Nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona
0
Odčitatelné položky podle § 34 odst. 4 zákona
0
ZÁKLAD DANĚ (zaokrouhlený na celá sta dolů) Sazba daně (v %)
78 500 15 26
DAŇ
11 775
Slevy na dani podle § 35 odst. 1 zákona Částky podle § 35ba odst. 1 zákona
0 24 840
CELKOVÁ DAŇOVÁ POVINNOST
0
Po uplatnění všech odpočtů, slev apod. je celková daňová povinnost paní Novákové ze živnosti 0 Kč. V tomto případě se podařilo snížit celkovou daňovou povinnosti na nulu a to díky tomu, že sleva na dani na poplatníka je větší než vypočtená daň. Pro II. variantu je úprava základu daně a výpočet daně následující:
Tabulka 5.3 Výpočet daně z příjmů fyzických osob (II. varianta) Název položky VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ KE DNI 31.12.2008
Kč 743 354
Osvobozené příjmy podle § 4 zákona
0
Příjmy nezahrnované do základu daně
0
Položky zvyšující výsledek hospodaření podle § 23 zákona
27 722
Položky snižující výsledek hospodaření § 23 zákona
0
Položky o které lze snížit výsledek hospodaření § 23 zákona
0
ZÁKLAD DANĚ
771 076
Nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona
0
Odčitatelné položky podle § 34 odst. 4 zákona
0
ZÁKLAD DANĚ (zaokrouhlený na celá sta dolů) Sazba daně (v %) DAŇ Slevy na dani podle § 35 odst. 1 zákona
771 000 15 115 650 0
Částky podle § 35ba odst. 1 zákona
24 840
CELKOVÁ DAŇOVÁ POVINNOST
90 810
Celková daňová povinnost paní Novákové pro II. variantu činí 90 810 Kč. Nyní se podíváme jak by vypadalo založení a daň z příjmů pokud by se paní Nováková rozhodla podnikat formou společnosti s ručením omezeným.
27
5.2 Společnost s ručením omezeným 5.2.1 Založení společnosti s ručením omezeným Prvním krokem je založení společnosti. Tento pojem nelze v žádném případě zaměňovat se vznikem společnosti. Společnost s ručením omezeným se zakládá společenskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli. Pro společenskou smlouvu společnosti s ručením omezeným zákon stanovuje obligatorní formu notářského zápisu. Jestliže bude mít daná společnost s ručením omezeným pouze jediného společníka, nazývá se tento dokument zakladatelskou listinou, avšak veškeré jeho nezbytné náležitosti jsou se společenskou smlouvou zcela identické. Paní Nováková tedy jakožto jediný společník založí společnost zakladatelskou listinou (ukázka zakladatelské listiny viz Příloha 1). Nezbytnými náležitostmi zakladatelské listiny jsou: -
obchodní jméno,
-
sídlo,
-
určení společníků a uvedení jejich sídla, resp. trvalého bydliště,
-
předmět podnikání,
-
výše základního jmění a výše vkladů jednotlivých společníků,
-
jména a bydliště prvních jednatelů a způsob, jakým jednají,
-
jména a bydliště členů dozorčí rady (pokud se zřizuje).
Druhým krokem je složení vkladů, jehož způsob stanoví společenská nebo zakladatelská listina. Nejčastějším způsobem je složení vkladů na bankovní účet, který se nově založí na jméno správce vkladů. Banka, u níž je účet zřízen, na požádání vydá potvrzení o složení vkladů a jejich výši. K vydání tohoto potvrzení vyžaduje banka předložení společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny. Potvrzení je třeba při podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být splaceno celé emisní ážio a na každý peněžitý vklad musí být splaceno nejméně 30 %. Celková výše splacených peněžitých vkladů spolu s hodnotou splacených nepeněžitých vkladů musí činit alespoň 100 000 Kč. Toto platí pokud jsou dva a více zakladatelů. Avšak paní Nováková, která je jediným zakladatelem, musí před zápisem společnosti do Obchodního rejstříku splatit celý základní kapitál. Dalším krokem je získání živnostenského oprávnění. Stejně jako fyzická osoba musí mít i právnická osoba živnostenské oprávnění (koncesi), aby mohla podnikat. Živnostenská oprávnění, která paní Nováková k podnikání potřebuje, jsou stejná jako v případě podnikání jako fyzická osoba (viz výše). Ohlášení živnosti provede paní Nováková na 28
místně příslušném živnostenském úřadě, podle sídla společnosti. Jako právnická osoba vyplní paní Nováková opět jednotný registrační formulář, tentokrát ale právnických osob. K tomuto formuláři přiloží -
výpis z Rejstříku trestů, popřípadě výpis z Rejstříku trestů odpovědného zástupce ne starší než 3 měsíce (není-li přiložen, živnostenský úřad si jej do správce Rejstříku trestů vyžádá sám),
-
doklad o tom, že právnická osoba byla zřízena nebo založena, pokud se nezapisuje do obchodního či obdobného rejstříku nebo pokud ještě zápis nebyl proveden, anebo doklad o tom, že právnická osoba je zapsána do obchodního či obdobného rejstříku, pokud již byl zápis proveden, výpis z obchodního či obdobného rejstříku nesmí být starší 3 měsíců,
-
doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, v nichž má právnická osoba sídlo,
-
prohlášení odpovědného zástupce (pokud podnikatel podniká prostřednictvím odpovědného zástupce), že souhlasí s ustanovením do funkce, s převzetím povinností v rozsahu stanoveném živnostenským zákonem a s uvedením podnikatelů, u nichž je do funkce odpovědného zástupce již ustanoven. Podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, neučinil-li odpovědný zástupce prohlášení osobně před živnostenským úřadem,
-
doklad o zaplacení správního poplatku 1 000,- Kč za každou ohlašovanou živnost (v případě provozování živnosti průmyslovým způsobem je to 10 000,- Kč),
-
v případě záměru právnické osoby provozovat živnost průmyslovým způsobem doklady o skutečnostech prokazujících provozování živnosti průmyslovým způsobem.
Posledním krokem je podání návrhu na zápis do Obchodního rejstříku. Návrh na zápis společnosti do Obchodního rejstříku podá paní Nováková u příslušného rejstříkového soudu, a to ve lhůtě 90 dnů od založení společnosti. Paní Nováková jako jednatelka společnosti musí návrh na zápis podepsat a tento podpis musí být úředně ověřen. Pokud by bylo jednatelů více, pak návrh musí být podepsán každým z nich a stejně tak každý podpis musí být ověřen. K návrhu na zápis do Obchodního rejstříku se přikládá -
společenská smlouva nebo zakladatelská listina,
-
oprávnění k podnikatelské činnosti (živnostenské listy apod.),
-
potvrzení o splnění vkladové povinnosti,
-
výpis z Rejstříku trestů pro jednatele ne starší než 3 měsíce,
-
čestné prohlášení jednatelů, že jsou způsobilí k právním úkonům, 29
-
čestné prohlášení jednatelů, že splňují podmínky provozování živnosti.
Poplatek za zápis do Obchodního rejstříku činí 5 000 Kč. Tato fáze je největším úskalím celého procesu. Rejstříkové soudy často vyřizují návrhy na zápis do Obchodního rejstříku i půl roku. Dnem, kdy je společnost s ručením omezeným zapsána do Obchodního rejstříku, zároveň vzniká a stává se tak právnickou osobou se způsobilostí k právním úkonům. V mezidobí mezi založením společnosti a jejím vznikem má způsobilost k právním úkonům pouze tehdy, pokud později v souladu se zákonem vznikne. Podnikatel, který se rozhodl založit si společnost s ručením omezeným, si však může celý proces od založení společnosti až po její vznik ušetřit. V současné době již existují firmy, které nabízí k prodeji již založené společnosti tzv. ready-made společnosti, popřípadě klientovi založí společnost podle jeho přání nebo mu se zakládáním pomohou v roli poradce. Při zakládání společnosti podle klientových požadavků, firma na základě plné moci zařídí především obstarání potřebných dokladů (výpis z rejstříku trestů, výpis z katastru nemovitostí, atd.), získání živnostenského oprávnění (živnostenský list nebo koncesní listina), zápis společnosti do Obchodního rejstříku, registraci společnosti na Finančním úřadě, přihlášení společnosti k dani z přidané hodnoty, registraci společnosti a přihlášení zaměstnanců na České správě sociálního zabezpečení a registraci společnosti a přihlášení zaměstnanců na zdravotních pojišťovnách. Rozsah poskytovaných služeb a poplatky za ně se mohou u jednotlivých firem lišit. Každopádně využití této možnosti ušetří budoucímu podnikateli spoustu „papírování“ a běhání po úřadech a může se tak vrhnout rovnou na podnikání.
5.2.2 Daň z příjmů právnických osob Nyní se podívejme jak bude vypadat výpočet daně a daň společnosti s ručením omezeným. Na konci roku společnost s ručením omezeným paní Novákové vykázala stejné příjmy a výdaje jako v případě živnosti. Výpočet daně je opět proveden ve dvou variantách, pro nižší a vyšší výsledek hospodaření. Výsledkem hospodaření společnosti s ručením omezeným je tedy 68 612 Kč (I. varianta) a 743 354 Kč (II. varianta). Následující tabulka zobrazuje postup výpočtu daně z příjmů právnických osob pro I. variantu.
30
Tabulka 5.4 Výpočet daně z příjmů právnických osob (I. varianta) Název položky VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ KE DNI 31.12.2008
Kč 68 612
Osvobozené příjmy podle § 19 zákona
0
Příjmy nezahrnované do základu daně
0
Položky zvyšující výsledek hospodaření podle § 23 zákona
9 972
Položky snižující výsledek hospodaření podle § 23 zákona
0
Položky o které lze snížit výsledek hospodaření podle § 23 zákona
0
ZÁKLAD DANĚ
78 584
Odčitatelné položky podle § 34 zákona ZÁKLAD DANĚ (zaokrouhlený na celé tisícikoruny dolů)
0 78 000
Sazba daně (v %)
21
DAŇ
16 380
Slevy na dani podle § 35 zákona CELKOVÁ DAŇOVÁ POVINNOST
0 16 380
Jako právnická osoba zaplatí paní Nováková v I. variantě daň ve výši 16 380 Kč. Výpočet daně pro II. variantu zobrazuje tabulka 5.5.
Tabulka 5.5 Výpočet daně z příjmů právnických osob (II. varianta) Název položky VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ KE DNI 31.12.2008
Kč 753 354
Osvobozené příjmy podle § 19 zákona
0
Příjmy nezahrnované do základu daně
0
Položky zvyšující výsledek hospodaření podle § 23 zákona
27 722
Položky snižující výsledek hospodaření podle § 23 zákona
0
Položky o které lze snížit výsledek hospodaření podle § 23 zákona
0
ZÁKLAD DANĚ Odčitatelné položky podle § 34 zákona ZÁKLAD DANĚ (zaokrouhlený na celé tisícikoruny dolů) Sazba daně (v %) DAŇ Slevy na dani podle § 35 zákona CELKOVÁ DAŇOVÁ POVINNOST
781 076 0 781 000 21 164 010 0 164 010 31
Celková daňová povinnost paní Novákové jako právnické osoby pro II. variantu činí 164 010 Kč.
6. Závěr Tabulka 6.1 Porovnání daní obou forem podnikání Forma podnikání Živnost Společnost s ručením omezeným
Daň I. varianta
II. varianta
0 Kč
90 810 Kč
16 380 Kč
164 010 Kč
Jak můžeme vidět z tabulky 6.1, vyšší daň by paní Nováková v obou variantách zaplatila, pokud by se rozhodla podnikat jako právnická osoba. Rozdíl ve výši jednotlivých daní je dán už tím, že pro fyzické a právnické osoby platí různé sazby daně. Navíc od 1.1.2008 byly u fyzických osob zrušeny progresivní sazby daně, které byly nahrazeny jednotnou sazbou daně 15 %. Což znamená, že je, za stejných výchozích podmínek, nemožné, aby daň z příjmů fyzické osoby převýšila daň z příjmů právnické osoby. Fyzická osoba má navíc ještě oproti právnické osobě výhodu ve slevách na dani. Každá fyzická osoba si může uplatnit minimálně slevu na dani na poplatníka a tím svoji celkovou daňovou povinnost snížit, v určitých případech dokonce až na nulu. Z tohoto pohledu se dá říct, že je lepší podnikat jako fyzická osoba. Avšak rozhodovat se při volbě formy podnikání pouze na základě výše daně z příjmů není dostačující. Jistěže velikost daně může být důležitým kritériem výběru, avšak nebude jediným a možná ani tím nejpodstatnějším. Obě formy podnikání mají své výhody i nevýhody. Mezi hlavní výhody provozování živnosti můžeme například uvést: -
velmi nízké výdaje na založení společnosti,
-
podnikatelskou činnost lze zahájit ihned po ohlášení,
-
samostatnost a volnost při rozhodování,
-
snadné založení, přerušení či ukončení činnosti,
-
místo podvojného účetnictví lze vést pouze daňovou evidenci (pokud není podnikatel zapsán v obchodním rejstříku, popř. mu nevyplynuly povinnosti přejít na podvojné účetnictví),
-
není vkladová povinnost,
-
celý zisk z podnikání po zdanění náleží podnikateli.
32
Zatímco mezi hlavní nevýhody patří především: -
vysoké riziko vyplývající z neomezeného ručení podnikatele za závazky společnosti,
-
omezený přístup k bankovním úvěrům spojený například i s vysokou úrokovou mírou,
-
vysoké požadavky na odborné a ekonomické znalosti podnikatele (podnikatel si většinou sám provádí veškerou administrativu týkající se podnikání),
-
vzhledem ke své velikosti může v obchodních vztazích působit jako malý a nevýznamný partner.
Výhody podnikání formou společnosti s ručením omezeným jsou například tyto: -
společníci mají omezené ručení (ručí jen do výše nesplacených vkladů),
-
pro jednatele platí zákaz konkurence, který však lze rozšířit i na společníky společenskou smlouvou,
-
není nutný souhlas všech společníků pro přijetí většiny rozhodnutí,
-
vyplacené podíly na zisku společníkům (fyzickým osobám) nepodléhají pojistnému sociálního pojištění,
-
polovinu daně sražené z vyplácených podílů na zisku lze uplatnit jako slevu na dani společnosti.
Naopak k nevýhodám společnosti s ručením omezeným například patří: -
nutný počáteční kapitál (vklady),
-
zisk společnosti je zdaněn daní z příjmů právnických osob a vyplacené podíly na zisku společníkům jsou dále zdaněny srážkovou daní (tzv. dvojité zdanění),
-
administrativně náročnější založení a chod společnosti – nutné svolávání valné hromady, zápisy z valných hromad, nutné vedení účetnictví.
Každý začínající podnikatel by měl zvážit každou z výhod i nevýhod jednotlivých forem a na základě toho se pak rozhodnou, jaká forma podnikání je právě pro něj ta nejvhodnější.
33
Použité zdroje 1. Literatura [1] BRABEC, F., et al. Daně 2005. Praha: ASPI, 2005. ISBN 80-7357-079-3. [2] KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. Praha: ASPI, 2006. ISBN 80-7357-205-2. [3] VANČUROVÁ, A. – LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2006 aneb učebnice daňového práva. Praha: 1. VOX, 2006. ISBN 80-86324-60-5. [4] VYBÍHAL, V. Zdaňování příjmů fyzických osob 2008: praktický průvodce. Praha: GRADA Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-2536-9.
2. Internet [1] Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání URL
[cit. 2008-04-04] [2] Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník URL
[cit. 2008-04-04] [3] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů URL
[cit. 2008-04-04]
Přílohy Příloha 1: Stejnopis notářského zápisu zakladatelské listiny
Poznámka: Všechny údaje o notářce a paní Novákové (jméno, rodné číslo, adresa atd.) stejně jako o její firmě (název, sídlo atd.) jsou smyšlené. Jakákoliv shoda se skutečnými osobami či podnikem je čistě náhodná.
34
Příloha 1 N 348/2008, NZ 356/2008
Stejnopis notářského zápisu
NOTÁŘSKÝ ZÁPIS Sepsaný v Brně, notářkou JUDr. Martinou Láníkovou, notářkou se sídlem v Brně, Osvoboditelů 187, dne osmnáctého prosince roku dva tisíce sedm (18.12.2007). Dostavila se účastnice, která prohlásila, že je způsobilá k právním úkonům, jejíž osobní totožnost byla prokázána platným úředním průkazem. Jana Nováková, r.č. 755717/4341, bytem Brno, Trnkova 345/2, PSČ 628 00, která dnešního dne zakládá společnost s ručením omezeným na základě této
ZAKLADATELSKÉ LISTINY I. Založení společnosti Zakladatelka tímto sama zakládá společnost s ručením omezeným podle obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb., v platném znění), a o této společnosti stanoví: II. Společník Jediným společníkem společnosti je: Jana Nováková, r.č. 755717/4341, bytem Brno, Trnkova 345/2, PSČ 628 00. III. Obchodní firma Obchodní firma společnosti zní: Krejčovství Jana s.r.o. IV. Sídlo Sídlem společnosti je: Brno, Husova 1256, PSČ 602 00 V. Předmět podnikání Předmětem podnikání společnosti je: - výroba oděvů a oděvních doplňků (kromě kožešinových), - specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím.
35
VI. Základní kapitál a vklad zakladatele Základní kapitál společnosti činí........................................................................200 000,- Kč, slovy: dvě stě tisíc korun českých, a bude vytvořen peněžitým vkladem zakladatele v této výši. Zakladatel se zavazuje vklad splatit nejpozději do deseti dnů ode dne podpisu tohoto notářského zápisu, přičemž určený správce vkladu zřídí na firmu společnosti zvláštní účet u banky, na který bude vklad složen. VII. Orgány společnosti Valná hromada: Působnost valné hromady vykonává jediný společník a tato valná hromada se nekoná. Rozhodnutí společníka při výkonu působnosti valné hromady musí mít písemnou formu a musí být podepsáno společníkem, případně tehdy, když to stanoví zákon, musí mít formu notářského zápisu. Jednatel: Statutárním orgánem společnosti je jednatel, který je oprávněn jménem společnosti samostatně jednat a náleží mu obchodní vedení společnosti. Za společnost jedná a podepisuje jednatel. Jednatelem společnosti je Jana Nováková, r.č. 755717/4341, bytem Brno, Trnkova 345/2, PSČ 628 00. VIII. Obchodní podíl Obchodní podíl přestavuje práva a povinnosti společníka a jim odpovídající účast na společnosti. Jeho výše se určuje podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu spolčenosti a u jediného společníka činí 100 %. Obchodní podíl je převoditelný na jiné osoby, dědí se a jeho rozdělení je možné při jeho převodu nebo přechodu na dědice. IX. Doba trvání společnosti Společnost je založena na dobu neurčitou. X. Rezervní fond Společnost vytváří rezervní fond až do výše 10 % základního kapitálu společnosti. Společnost fond vytvoří z čistého zisku vykázaného v řádné účetní závěrce za rok, v němž poprvé čistý zisk vytvoří, a to ve výši 10 % z čistého zisku, maximálně 5 % z hodnoty základního kapitálu. Tento fond se ročně doplňuje o 5 % z čistého zisku až do dosažení výše fondu na 10 % základního kapitálu. O použití rezervního fondu rozhoduje jednatel, nejde-li o případy, kdy zákon svěřuje toto rozhodnutí valné hromadě, a lze ho použít do výše 10 % základní kapitálu pouze k úhradě ztráty společnosti.
36
XI. Závěrečná ustanovení 1. Prvním jednatelem společnosti se ustanovuje zakladatelka Jana Nováková, r.č. 755717/4341, bytem Brno, Trnkova 345/2, PSČ 628 00. 2. Zakladatelka Jana Nováková, r.č. 755717/4341, bytem Brno, Trnkova 345/2, PSČ 628 00 se pověřuje ke správě splaceného vkladu do vzniku společnosti. 3. Společnost může v případě potřeby vydat stanovy, které upraví vnitřní organizaci společnosti a podrobněji některé záležitosti obsažené ve společenské smlouvě. 4. Vztahy, které nejsou upraveny touto zakladatelskou listinou, se řídí příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku. O tom byl tento notářský zápis sepsán, účastníkem přečten, jím schválen a podepsán. Nováková v.r.
JUDr. Martina Láníková v.r. L.S.
Potvrzuji, že tento stejnopis notářského zápisu vydaný dne osmnáctého prosince roku dva tisíce sedm (18.12.2007) se doslovně shoduje s originálem notářského zápisu NZ 356/2008 a je určen ve čtyřek stejnopisech společnosti Krejčovství Jana s.r.o. V Brně dne osmnáctého prosince roku dva tisíce sedm (18.12.2007). notářka
37
