Dobrá praxe v udržitelnosti cestovního ruchu

Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu

Dobrá praxe v udržitelnosti cestovního ruchu Recenzovaný sborník 4. ročníku konference Hradec Králové 25. 4. 2014

Recenzenti: Ing. Martina Pásková, Ph.D. prof. RNDr. Josef Zelenka, CSc.

Tato publikace neprošla jazykovou úpravou.

Editor:

prof. RNDr. Josef Zelenka, CSc.

2

Obsah 1. ÚVOD .................................................................................................... 4 2. STUDENTSKÁ SEKCE ...................................................................... 5 ANETA FIŠEROVÁ: GEOCACHING JAKO NOVÁ FORMA CESTOVNÍHO RUCHU V CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍCH ....................... 5 LENKA PLŠKOVÁ: HODNOCENÍ POTENCIÁLU ŘEKY ORLICE A OKOLÍ PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU ......... 12 MARTINA SLEZÁKOVÁ: POTENCIÁL A MANAGEMENT ROZVOJE AGROTURISMU V TURISTICKÉ OBLASTI CHRUDIMSKO – HLINECKO .............................................................. 19 DOMINIKA TLAPÁKOVÁ: MANAGEMENT CESTOVNÍHO RUCHU V KONTEXTU GLOBÁLNÍ KLIMATICKÉ ZMĚNY .......................... 27 3. POSTERY ........................................................................................... 32 MARKÉTA LOKVENCOVÁ: NOVÝ PRODUKT CESTOVNÍHO RUCHU – NOSTALGICKÉ CESTY ................................................................................. 32

3

1. Úvod V pořadí 4. ročník konference Dobrá praxe v udržitelnosti cestovního ruchu byl zaměřen na studenty FIM UHK, na jejich aktivní vystoupení a příspěvky na konferenci. Tyto jejich příspěvky na konferenci (prezentace, postery) vycházely z absolvovaných praxí v rámci projektu CZ.1.07/2.4.00/17.0002 Praxe a stáže se v klastru k cestování váže (CESKLAPES) a z jejich bakalářských prací. Předložený recenzovaný sborník je sestaven výhradně z příspěvků studentů FIM UHK. Tematicky se v souladu se zaměřením konference sborník zaměřuje na příklady dobré praxe v udržitelnosti cestovního ruchu a na témata udržitelnosti cestovního ruchu obecně – na agroturismus, hodnocení potenciálu území pro udržitelnost CR, na adaptační opatření v kontextu klimatické změny, na nové formy CR v kontextu udržitelnosti CR.

4

2.

Studentská sekce

ANETA FIŠEROVÁ: GEOCACHING JAKO NOVÁ CESTOVNÍHO RUCHU V CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍCH

FORMA

GEOCACHING AS A NEW FORM OF TOURISM IN PROTECTED AREAS Univerzita Hradec Králové, Fakulta informatiky a managementu [email protected] Klíčová slova: cestovní ruch, geocaching, GPS, chráněná území Abstrakt: Příspěvek obsahuje výstupy z průzkumu provozování geocachingu v České republice a zabývá se možnostmi implementace geocachingu jako turistické aktivity v chráněných územích. Opírá se o existující přístupy ze zahraničí a navrhuje jejich aplikaci na české území v rámci inovace či rozšíření nabídky aktivit v destinacích. Keywords: tourism, geocaching, GPS, protected areas Abstract: The article contains results of a survey about geocaching in the Czech Republic and describes options in which geocaching could be implemented as a tourist activity in protected areas. It is based on the existing approach of geocaching in some foreign countries and it proposes their application on the Czech areas in the context of innovating or expanding the current supply of activities in selected destinations. ÚVOD Cestovní ruch díky svému relativně novodobému rozmachu a rychlému technologickému pokroku nabývá stále nových a netradičních forem. Zejména zmiňované technologie mají příznivý dopad na rozvoj cestovního ruchu, jelikož usnadňují a zrychlují přepravu a zásobují většinu odvětví moderními vymoženostmi. Mezi tyto vymoženosti patří i navigační systém GPS, který dal vzniku nové formě cestovního ruchu zvané geocaching. Problematice geocachingu není na českém území věnováno mnoho pozornosti, ať už se jedná o akademické prostředí, literaturu, či využití jeho potenciálu v praxi. Z tohoto důvodu bylo v rámci bakalářské práce ([1]) rozhodnuto o vypracování kvalitativního i kvantitativního šetření, které by poskytlo představu o tom, jak čeští hráči geocachingu k této formě cestovního ruchu přistupují a jak je na zdejším území provozován. Na základě

5

výsledků jednotlivých šetření byly dále vytvořeny závěry, shrnující všechny důležité poznatky, kterých práce dosáhla. Na základě toho byla vytvořena doporučení pro subjekty cestovního ruchu, která navrhují, jakým způsobem by potenciálu geocachingu dané subjekty mohly využít. Výstupy bakalářské práce ([1]) jsou hlavním zdrojem tohoto příspěvku. CÍLE PRŮZKUMU Cílem průzkumu bylo získat odpovědi na otázky, týkající se způsobu provozování geocachingu na území České republiky. To zahrnuje výčet nejčastěji navštěvovaných turistických regionů, identifikaci tradičních i neobvyklých obsahů hledaných objektů a jejich druhů, a také propojení geocachingu s dalšími formami cestovního ruchu a také, zda by mohl být zapojen do nabídky cestovních kanceláří či agentur. METODICKÝ POSTUP Cílovou skupinou pro kvalitativní šetření byli výhradně studenti bakalářských nebo magisterských oborů na vysokých školách. Studenti byli oslovováni skrze univerzitní skupiny, umístěné na sociální síti Facebook. Získané informace z rozhovorů sloužily jako podklad pro vytvoření hypotéz a pro sestavení dotazníkového šetření. Obě šetření sloužily především k získání odpovědí na otázky zahrnující nejčastěji navštěvované lokality, nejčastější druhy kešek a rozmanitý obsah těchto turistických truhliček, společně s otázkou možnosti propojení s jiným cestovním ruchem a s produkty cestovních kanceláří. Dotazníky byly cíleny na obyvatele České republiky bez věkového a profesního omezení. Respondenti měli dotazník k dispozici na serveru vyplnto.cz, který byl použit pro vytvoření, správu a šíření dotazníku po internetu. Vyhodnocené informace byly interpretovány formou grafů a tabulek, které byly individuálně doplněny o písemné komentáře. Ze zjištěných informací byl poté formulován závěr shrnující všechny důležité poznatky, kterých bakalářská práce dosáhla, a na základě těchto poznatků byla vytvořena doporučení určená subjektům cestovního ruchu. SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ KVALITATIVNÍHO PRŮZKUMU Rozhovory s vybranými respondenty ukázaly, jak někteří studenti geocaching vnímají a provozují. Tato hra pro ně představuje zábavné trávení volného času s přáteli, možnost pobytu na čerstvém vzduchu a alternativu sportovního vyžití. Geocaching provozují tradičním způsobem, 6

respektují daná pravidla a vybírají zpravidla jednoduché a snadně dostupné kešky. Dodržují také geocachingovou etiketu, při výměně předmětů se snaží zachovat stejnou hodnotu, do kešek nevkládají zakázaný obsah a podporují správné šíření geocachingu. V samotné organizaci a provozu geocachingu jako takového se však neangažují, nezakládají vlastní kešky z důvodu nedostatku času pro jejich udržování, ale zato se snaží zakládat zajímavé travelbugy a podporují výměnu českých geocoinů. Geocaching provozují spíše jako samostatnou aktivitu, nespojují jej s žádnou jinou formou cestovního ruchu. Někdy mohou přidat hledání kešek k výletům za kulturou či do přírody. Studenti zhodnotili situaci z hlediska geocachingu v České republice velmi dobře, hra je zde podle nich již rozvinutá a zakladatelé kešek své správcovství berou poctivě, o kešky je tedy dobře postaráno. Studenti by rádi okusili provozování geocachingu v zahraničních zemích a nebránili by se nabídce provozovat geocaching při zájezdech organizovaných cestovními kancelářemi. Domnívají se, že by pro mnohé účastníky zájezdů byl geocaching obohacením běžného poznávání tamějších atraktivit a to by vedlo ke zvýšení počtu celkových hráčů této hry. SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ KVANTITATIVNÍHO PRŮZKUMU Na základě výsledků získaných z osobních rozhovorů byly stanoveny hypotézy, sloužící k potvrzení či vyvrácení zjištěných informací pomocí získání odpovědí na stejné otázky od velkého počtu respondentů. Stanovené hypotézy se shodovaly s výsledky kvantitativního průzkumu zhruba z poloviny, v následujících odstavcích je vždy nejprve uvedena původní hypotéza a pod ní výsledky šetření:  Hlavními důvody pro provozování geocachingu je kontakt s přírodou, chuť vyzkoušet něco nového a možnost oživení běžných volnočasových aktivit. Tato hypotéza byla potvrzena. Sledovaná skupina provozuje geocaching za účelem zábavy, pobytu v přírodě, aktivního trávení volného času a jako alternativu obyčejných procházek a relaxace. 

Účastníci volí pěší chůzi či automobil jako hlavní způsob dopravy při provozování geocachingu a mezi hlavní používané pomůcky patří GPS nebo mobilní aplikace.

7

Potvrdilo se, že nejčastějšími pomůckami používanými při provozování geocachingu jsou GPS a mobilní aplikace, hráči se za keškami nejčastěji vydávají pomocí pěší chůze či její kombinací s dopravou. 

Účastníci preferují provozování geocachingu se svými blízkými, nejsou však členy geocachingových komunit.

Respondenti geocaching preferují provozovat sami namísto ve skupině a hojně se angažují v geocachingových komunitách, jako jsou stránka geocaching.cz, diskusní fóra či skupiny na Facebooku. 

Účastníci provozují geocaching v blízkosti trvalého bydliště a preferují vyhledávání snadně dostupných kešek, tj. obtížnost nalezení i terénních podmínek do úrovně tří hvězdiček dle všeobecně uznávané škály.

Respondenti se za keškami vydávají v rozpětí od místa bydliště až do okruhu 50 kilometrů. Potvrzena byla i obtížnost kešek, která se i v případě terénní náročnosti pohybovala do úrovně tří hvězdiček. 

Většina účastníků se nesetkala s neobvyklým obsahem v keškách a aktivně se účastní výměny předmětů, zejména geocoinů a travelbugů.

Hráči se aktivně zapojují do výměny předmětů v obsahu kešek, nejčastěji směňují geocoiny, travelbugy a Czech Wood Geocoin a ve valné většině nedochází k nalézání nevhodného obsahu v keškách. 

Mezi nejrozšířenější druh patří tradiční a multi typ keší.

Jako nejčastější druh kešky je považován tradiční typ, druhým nejfrekventovanějším typem jsou však mystery keše místo očekávaných multi keší. 

Účastníci mají spíše pasivní zájem o zakládání nových keší.

Bylo vyvráceno, že se účastníci v zakládání nepodílí, naopak jsou v tomto ohledu velmi aktivní a nové kešky zakládají, nejčastěji aby upoutali na nějaké zajímavé místo. 

Geocaching není kombinován s ostatními druhy cestovního ruchu.

Hypotéza se nepotvrdila. Geocaching je spojován s pěší turistikou, cykloturistikou, zájezdovou turistikou a horolezectvím. 

Účastníci mají zkušenosti s provozováním geocachingu v zahraničí. 8

Hodně hráčů si již vyzkoušelo provozování geocachingu v zahraničí, a to především v sousedních zemích, nejvíce v Německu a v Rakousku. Osoby, kterým se za geocachingem do zahraničí ještě vyjet nepodařilo, projevily taktéž zájem o sousední země, a pak ještě o Velkou Británii a Nový Zéland. 

Účastníci jeví zájem o zavedení geocachingu jako vedlejšího produktu cestovních kanceláří.

Účastníci průzkumu uvedli, že si geocaching neumí představit jako součást zájezdů cestovních kanceláří, a tím pádem by takovou potenciální nabídku ze strany cestovní kanceláře odmítli.

SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ PRŮZKUMŮ Kromě skutečností uvedených v hypotézách bylo ještě zjištěno, že nejvíce geocaching provozují osoby ve věkovém rozmezí od 15 do 40 let a jsou to hlavně studenti či zaměstnanci. Osoby zapojené do této hry se jí povětšinou věnují aktivně několikrát týdně či měsíčně a hru provozují řádově již několik let. Nejvíce se geocaching provozuje v Praze a jejím okolí, na Jižní Moravě a ve Východních Čechách. Dle získaných informací bylo konstatováno, že geocaching se v České republice začal plně rozvíjet až mezi lety 2010 – 2012, i když byl v ČR poprvé představen již v roce 2001. Ve výzkumu totiž převládala skupina hráčů, provozujících geocaching pouze jeden až čtyři roky. Skutečnost, že kešky jsou na českém území ve velmi dobrém stavu a většinou neobsahují nevhodné předměty, svědčí o tom, že zdejším hráčům není etiketa hry lhostejná a velmi si zakládají na dodržování pravidel této hry. Pohyb geocacherů na českém území by tedy neměl vyústit v narušování či poškozování přírody, ani k jejímu znečišťování. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Z těchto výsledků bylo tedy konstatováno, že zvažované zapojení geocachingu mezi nabídku CK a CA by nejspíš nemělo úspěch. Je zde riziko masového přílivu nových a nezkušených hráčů, kteří by hru mohli nevědomky narušovat a zakládat nevhodné keše. Pokud by teda nějaká CK o zavedení geocachingu stála, musela by postupovat velmi opatrně. Výsledky průzkumu pomohly identifikovat průměrného geocachingového hráče jako osobu schopnou respektovat pravidla a dodržovat správnou eti-

9

ketu hry, čímž se mohou jevit jako žádaní návštěvníci chráněných území. Zelenka a kol. ([2]) navíc uvádějí, že v posledních letech silně roste zájem o využívání chráněných území pro cestovní ruch v jeho udržitelné podobě, tedy např. o ekoturismus či geoturismus. Geocaching si zakládá na neinvazivním kontaktu s přírodou, zakládání kešek podléhá určitým pravidlům a na rozdíl od ostatních druhů cestovního ruchu nemá tak vysoký počet účastníků, který by vedl k zahlcování navštěvovaných míst. Velký význam by mohl hrát především v málo navštěvovaných chráněných oblastech, které mají problém s přilákáním návštěvníků z důvodu méně významných atraktivit ve srovnání s populárními destinacemi, jakými jsou např. České Švýcarsko či KRNAP. Několik zahraničních chráněných území si již geocaching osvojilo a v každém parku bylo pro geocaching nalezeno jiné využití. Například správci národního park ve Velké Británii Yorkshire Dales ([3]) do parku umístili vlastní keše poblíž nějaké atraktivity. Tím vznikl další zajímavý způsob, jakým lze veřejnost po parku směrovat a seznamovat ji s jeho bohatstvím. Správa národního parku dále sepsala vlastní pravidla pro provozování geocachingu v dané oblasti. Druhou možností je elegantní řešení, které vymysleli správci národního parku Petrified Forest ([4]) v Arizoně. Ti vymysleli sérii Earth keší, umístěných podél historické dálnice Route 66. Na každé ze souřadnic se přitom nachází souhrn zajímavostí o nějaké lokalitě, zejména o jejím geologickém vývoji. Toto řešení je unikátní v tom, že nedochází k naprosto žádnému narušování destinace umísťováním fyzických keší, jedná se pouze o šíření informací. Earth keš je velmi atraktivním prostředkem nauky o planetě Zemi a tím i bezkonkurenčním kandidátem pro udržitelný cestovní ruch na území geoparků. Správci národního parku Everglades na Floridě se rozhodli umístit na specifická místa tradiční keše, obsahující nějaký problém ([5]). Informace o problému si pak po nálezu geocacheři měli pečlivě pročíst a zvážit, jak by takový problém sami vyřešili a s řešením se podělit na internetu. Témata problémů, které se v keškách objevují, jsou ta samá, se kterými se potýkají samotní zaměstnanci národního parku. S použitím geocachingu si tedy svým způsobem vytvořili jakýsi veřejný brainwriting, který správě parku může přinést nové nápady při řešení daných problémů. Takovéto keše by mohly představovat přínos pro mnoho problémových destinací. Správám zvláště chráněných území v tuzemsku lze silně doporučit, aby v současné době rozmachu geocachingu zaujaly nějaká pevná stanoviska, než nevědomky dojde ke škodlivému provozování geocachingu na

10

těchto vzácných územích. Právě díky tomu, jak je geocaching rozmanitý a flexibilní, se dá šetrně aplikovat téměř na jakoukoliv destinaci, a tím umožnit návštěvníkům zábavnou alternativu procházení a poznávání dané destinace. Potenciál geocachingu však nemusí nutně končit pouze u chráněných území, ale může být rozšířen např. i do povědomí státní samosprávy, neboť výsledky průzkumu ukázaly také častou asociaci geocachingu s pěší turistikou a cykloturistikou, čímž vzniká potenciál pro inovaci turistických a cyklistických stezek v jakémkoliv kraji či okrese.

ZDROJE [1] FIŠEROVÁ, Aneta. Geocaching jako nová forma cestovního ruchu. Hradec Králové, 2014. Bakalářská práce. Univerzita Hradec Králové. Vedoucí práce Mgr. Michal Trousil, Ph.D. [2] ZELENKA, J., J. TĚŠITEL, M. PÁSKOVÁ, D. KUŠOVÁ. Udržitelný cestovní ruch: Management cestovního ruchu v chráněných územích. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2013, 327 s. ISBN 978-80-7435244-7. [3] YORKSHIRE DALES NATIONAL PARK AUTHORITY. Yorkshire Dales National Park: Geocaching [online]. 2014 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.yorkshiredales.org.uk/outandabout/gettingactive/geocaching [4] NATIONAL PARK SERVICE. Petrified Forest National Park: Geocaching [online]. 2014 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.nps.gov/pefo/planyourvisit/geocaching.htm [5] NATIONAL PARK SERVICE. Everglades National Park: Geocaching [online]. 2014 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.nps.gov/ever/planyourvisit/geocaching.htm

11

LENKA PLŠKOVÁ: HODNOCENÍ POTENCIÁLU ŘEKY ORLICE A OKOLÍ PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU ASSESSMENTS OF POTENTIAL FOR SUSTAINABLE TOURISM DEVELOPMENT OF THE ORLICE RIVER AND SURROUNDING AREA Fakulta informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové, [email protected] , [email protected] Klíčová slova: cestovní ruch, potenciál cestovního ruchu, udržitelný rozvoj cestovního ruchu, řeka Orlice a okolí. Abstrakt Příspěvek popisuje šetření, které se zabývalo specifikací metodiky hodnocení potenciálu pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu a její konkrétní aplikací na území řeky Orlice a okolí. Keywords: tourism, tourism potential, sustainable tourism development, the Orlice River and surrounding area. Abstract The article describes a survey whose aim was to specify a method of assessing the sustainable tourism potential and its particular application to the Orlice River and its surrounding areas. ÚVOD Jak uvádí např. Petrů ([5]) a Zelenka ([8]), je cestovní ruch významnou součástí světové ekonomiky a v České republice taktéž nabývá na čím dál větší významnosti. Spousta českých regionů se začíná spoléhat na rozvoj cestovního ruchu na svém území. V dnešní době je však stále více zjevné, že rozvoj cestovního ruchu se neobejde bez negativních vlivů na životní prostředí a domácí obyvatelstvo v destinaci. Proto je třeba dávat důraz na rovnováhu mezi rozvojem cestovního ruchu a zachováním destinace v co nejméně pozměněné podobě i dalším generacím. Touto problematikou se zabývá koncepce udržitelného rozvoje cestovního ruchu, viz ([2]). Schopnost nebo způsobilost území poskytnout podmínky pro rozvoj turismu vykazuje potenciál cestovního ruchu (viz např. Mariot, [3]). Mno-

12

ho publikací se zabývalo hodnocením potenciálu cestovního ruchu na určitém území. Potenciál turismu hodnocený v souladu s principy udržitelného rozvoje cestovního ruchu, které jsou v dnešní době tak aktuální, však dosud nebyl dostatečně zpracován a chybí ucelená metodika jeho hodnocení. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k šetření této problematiky. Shrnutí šetření je obsahem tohoto příspěvku. VÝBĚR ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ Prvním krokem bylo vybrat správný předmět zkoumání. Jako vhodné se jevilo zvolit území co nejméně poznamenané lidskou činností a disponující atraktivní přírodou. Bylo vybráno území řeky Orlice a jejího okolí. Orlice vzniká soutokem dvou zdrojnic (Šámalová, [6]) – Divoké a Tiché Orlice, který se nachází nedaleko obce Albrechtice nad Orlicí. Celý tok této řeky měří 32,7 km a končí v Hradci Králové, kde se vlévá do Labe. Jak uvádí Atlas cestovního ruchu ([7]), patří Orlice k nejvyužívanějším úsekům řek pro vodní turistiku. To je zapříčiněno především její sjízdností vhodnou i pro začátečníky a krásnou přírodou kolem, korunovanou četnými meandry, slepými koryty a mokřady. Řeka Orlice je jedním z mála zachovalých a minimálně narušených vodních toků v České republice ([4]). Orlice protéká několika městy a obcemi, které byly taktéž začleněny do hodnoceného území. Konkrétně se jedná o Albrechtice nad Orlicí, Týniště nad Orlicí, Třebechovice pod Orebem, Běleč nad Orlicí, Blešno a Hradec Králové. Důvodem pro začlenění obcí byl kromě těsného kontaktu s řekou také fakt, že Hradec Králové je proslulý jako zelené město a byl také několikrát zvolen jako nejlepší město k životu v České republice. Z toho všeho lze usuzovat, že území řeky Orlice a okolí má vysoký potenciál pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu. CÍLE Hlavním cílem šetření bylo zhodnocení potenciálu řeky Orlice a okolí pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu. Dílčím cílem bylo vytyčení podmínek pro zabránění rozvoje neudržitelného turismu. Zásadním přínosem šetření byla specifikace metodiky hodnocení potenciálu cestovního ruchu pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu. Doplňkovým cílem šetření bylo vyzdvižení environmentálních kvalit hodnoceného regionu a zdůraznění důležitosti zachování atraktivnosti řeky Orlice a okolních obcí, spo-

13

lečně s potřebou chránit dosavadní podobu životního prostředí v rámci zásad udržitelného rozvoje cestovního ruchu.

METODIKA Jako výchozí byla zvolena metodika hodnocení potenciálu cestovního ruchu, navržená Bínou ([1]). Tato metodika byla následně upravena pro potřeby udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Bínova ([1]) metodika sestává z dílčích částí, kterými jsou vhodnost krajiny pro aktivity cestovního ruchu a danost krajiny co se týče přírodních pozoruhodností z pohledu přírodního subsystému, a poté z jednotlivých částí kulturního potenciálu. Aktivity cestovního ruchu a danosti území jsou obodovány podle toho, jak jsou atraktivní pro návštěvníky cestovního ruchu. Tyto body jsou dále rozčleněny na tři stupně významnosti ([1]). Pro specifikaci metodiky byly z Bínovy ([1]) metodiky odstraněny ty aktivity cestovního ruchu, které nejsou vhodné pro udržitelný turismus, a přidány aktivity, které na základě prostudované literatury nejvíce odpovídají principům udržitelnosti. Pro podrobnější specifikaci záměru byly do metodiky vloženy také atributy, které snižují udržitelnost cestovního ruchu. Pro potvrzení zvolených udržitelných aktivit cestovního ruchu a posouzení stupně závažnosti jednotlivých atributů snižujících jeho udržitelnost byl vytvořen expertní dotazník, který ochotně vyplnilo 15 odborníků na danou problematiku. Kromě změny dílčích složek potenciálu uvedených v Bínově metodice bylo třeba nově přezkoumat bodové hodnocení jednotlivých složek. K těmto účelům byl vytvořen dotazník pro veřejnost, který zkoumal přitažlivost zvolených aktivit cestovního ruchu pro účastníky cestovního ruchu. Na základě zpracování obou typů dotazníků vznikla tabulka (

14

Tab. 1), podle které byl zhodnocen potenciál řeky Orlice a okolí pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu.

15

Tab. 1 Hodnocení potenciálu pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu. Zdroj: Vlastní zpracování Složka potenciálu cestovního ruchu

Počet bodů pro kladný stupeň lokalizačních podmínek 1 2 3 Přírodní pozoruhodnosti 131 262 393 Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku 116 232 348 Vhodnost krajiny pro cykloturistiku 87 174 261 Vhodnost krajiny pro turistiku na běžkách 69 138 207 Vhodnost krajiny pro venkovský turismus 101 202 303 Vhodnost krajiny pro vodní turistiku 85 170 255 Vhodnost krajiny pro silvoturistiku 107 214 321 Vhodnost krajiny pro hipoturistiku 77 154 231 Vhodnost krajiny pro montanistiku 66 132 198 Vhodnost krajiny pro pozorování zvířat, 276 rostlin Vhodnost krajiny pro geocaching 84 168 252 Kulturně historické památky a soubory Skanzeny a muzea Místní produkty

124 101 120

248 202 240

372 303 360

Atributy snižující udržitelnost cestovního Počet záporných bodů pro ruchu stupeň závažnosti Přílišná a nevhodná infrastruktura (zástavba) Neprofesionální přístup destinačního managementu Nedostatečná environmentální osvěta Nedostatečná environmentální legislativa (včetně památkářské legislativy) CELKEM

16

1

2

3

-126 -106

-252 -212

-378 -318

-100

-200

-306 -300

936

1872

2778

VÝSLEDKY

Při šetření byla hodnocena každá obec zvlášť, viz Tab. 2. Výsledné hodnoty byly porovnány a vyšel z nich průměrný potenciál celého území. Řeka Orlice a okolí získala méně než polovinu z možných bodů, konkrétně 1347 bodů z maximálních 2778 bodů. Jedná se tedy o potenciál mírně podprůměrný, je-li brán průměr jako polovina z maxima bodů. Při porovnávání jednotlivých obcí vyšlo, že nejvyšší potenciál má město Hradec Králové. Nadprůměrného počtu bodů dosáhly kromě Hradce Králové také Běleč nad Orlicí a Třebechovice pod Orebem. Celkový potenciál území byl ponížen obcemi Blešno, Týniště nad Orlicí a Albrechtice nad Orlicí, které nadprůměrného potenciálu nedosáhly. PROBLÉMY ŠETŘENÍ

Při šetření se vyskytlo několik problémů. Prvním problémem bylo vůbec najít důvěryhodný a vypovídající zdroj informací. V jednom případě kvůli tomuto nedostatku muselo být hodnocení úplně vynecháno. Dalším problémem byl samotný Bínův [1] text, který někdy ne dost jednoznačně popisoval stupně potenciálu. Některé zdroje uváděné Bínou [1] při kategorizaci stupňů lokalizačních podmínek navíc již nebyly k dispozici v požadované verzi. Posledním problémem šetření byla nutnost jisté improvizace, respektive inovace, neboť se jednalo o novou specifikaci již zavedené metodiky. ZÁVĚRY

Z mnohokrát šetřeného tématu hodnocení potenciálu se díky zaměření na jeho udržitelnou stránku stalo téma zcela nové, zajímavé a neprobádané. Již samotné vytvoření metodiky hodnocení vykázalo mnohá úskalí v podobě určení udržitelnosti či neudržitelnosti forem cestovního ruchu, stanovení atributů snižujících udržitelnost turismu atd. Díky oslovení několika expertů v oboru se podařilo upravit metodiku tak, aby splňovala kritéria udržitelného rozvoje cestovního ruchu a byla tak vhodným řešením této problematiky. Je však nutné podotknout, že hodnocení potenciálu pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu je daleko účinnější při porovnávání hodnot než v absolutních číslech. Hodnocení jednoho malého území bez možnosti jeho porovnání s dalšími územími je neefektivní. Bylo by třeba jej provést v širším měřítku, aby z toho mohl vzniknout nějaký závěr. Z tohoto důvodu lze doporučit použití této metodiky i na jiných územích a následně jejich potenciály porovnat. 17

Tab. 2 Výsledný potenciál udržitelného rozvoje cestovního ruchu řeky Orlice a okolí. Zdroj: Vlastní zpracování Obce

1

2

3

4

5

6

Ø

Přírodní pozoruhodnosti

131

131

131

131

131

0

109

Vhodnost krajiny pro pěší a horskou 116 turistiku Vhodnost krajiny pro cykloturistiku 174

116

116

116

116

116

116

174

261

174

174

174

189

Vhodnost krajiny pro turistiku na 0 běžkách Vhodnost krajiny pro venkovský tu- 101 rismus Vhodnost krajiny pro vodní turistiku 170

0

0

0

0

0

0

101

202

101

202

202

152

170

170

170

170

170

170

Vhodnost krajiny pro silvoturistiku

107

0

321

107

214

107

143

Vhodnost krajiny pro hipoturistiku

154

154

154

154

0

0

103

Vhodnost krajiny pro montanistiku

0

0

0

0

0

0

0

Vhodnost krajiny pro pozorování 276 zvířat a rostlin

276

276

276

276

276

276

Vhodnost krajiny pro geocaching

252

252

252

252

252

252

Kulturně historické památky a sou- 372 bory Skanzeny a muzea 303

0

124

372

124

0

165

0

0

303

0

0

101

Místní produkty

0

240

0

0

0

80

Přílišná a nevhodná infrastruktura 0 -126 -252 0 (zástavba) Neprofesionální přístup destinační- -212 -212 -212 -212 0 ho managementu

0

-76

0

-141

252

240

Nedostatečná environmentální 0 -306 -306 0 osvěta Nedostatečná environmentální le- -100 -100 -100 -100 gislativa (včetně památkářské legislativy) CELKEM 208 756 150 159 4 3 2

-306 -306 -204 -100 -100 -100

125 3

891

1347

Vysvětlivky: 1 – Hradec Králové, 2 – Blešno, 3 – Běleč nad Orlicí, 4 – Třebechovice pod Orebem, 5 – Týniště nad Orlicí, 6 – Albrechtice nad Orlicí 18

ZDROJE

[1] BÍNA, Jan. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. Časopis Urbanismus a územní rozvoj [online]. 2002, roč. 5, č. 1, s. 2-11. [cit. 2013-12-12]. Dostupné z: . [2] KOLEKTIV KONSORCIA SPROR PLUS. Cestovní ruch a udržitelný rozvoj [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2007. [cit. 2013-9-23]. Dostupné z: . [3] MARIOT, Peter. Geografia cestovného ruchu. 1. vyd. Bratislava: Veda, 1983. [4] NATURA 2000. Orlice a Labe [online]. © 2006. [cit. 2014-2-24]. Dostupné z:. [5] PETRŮ, Zdenka. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 2. vyd. Praha: IDEA SERVIS, 2007. ISBN 978-80-85970-55-5. [6] ŠÁMALOVÁ, Zlata. Orlice [online]. Poslední úpravy 24. 5. 2010. [cit. 2014-2-24]. Dostupné z: . [7] VYSTOUPIL, Jiří. Atlas cestovního ruchu České republiky. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006. ISBN 978-80-239-72561. [8] ZELENKA, Josef. Marketing cestovního ruchu. 1. vyd. Hradec Králové: GAUDEAMUS, 2007. ISBN 978-80-7041-070-7.

19

MARTINA SLEZÁKOVÁ: POTENCIÁL A MANAGEMENT ROZVOJE AGROTURISMU V TURISTICKÉ OBLASTI CHRUDIMSKO – HLINECKO POTENTIAL AND MANAGEMENT OF AGROTOURISM DEVELOPMENT IN THE CHRUDIMSKO – HLINECKO TOURISTIC AREA Fakulta informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové, [email protected] Klíčová slova: agroturismus, venkovský cestovní ruch, udržitelný cestovní ruch Abstrakt: Příspěvek charakterizuje současné postavení agroturismu v České republice a potenciál rozvoje agroturismu v turistické oblasti Chrudimsko – Hlinecko. Keywords: agrotourism, rural tourism, sustainable tourism Abstract: The article describes the current status of agrotourism in the Czech Republic and the potential of agrotourism in the Chrudimsko Hlinecko Touristic area. Úvod Jak uvádí Šimková ([6]), venkovský cestovní ruch je jedním z perspektivních produktů cestovního ruchu, který je v souladu s požadavky udržitelného rozvoje. Problematika venkovského cestovního ruchu se tak v současné době stává mimořádně aktuální. V souvislosti s důrazem na integrovaný rozvoj venkovského prostoru, zaměřený na diverzifikaci činností jako doplňujících výdělečných možností obyvatel venkova a na zvýšení podílu mimoprodukčních funkcí zemědělství při postupné realizaci evropského modelu rozvoje venkova a zemědělství, je rozvoj venkovského cestovního ruchu východiskem pro naplňování těchto relativně nových trendů. V České republice lze nalézt veškeré předpoklady pro rozvoj venkovského cestovního ruchu, konkrétně agroturismu. Cíle a metody Cílem příspěvku je nastínit současné postavení agroturismu v České republice a dále pak za pomoci SWOT analýzy turistické oblasti Chrudimsko - Hlinecko a monitoringu agrofarem v okrese Chrudim analyzovat potenciál dané oblasti pro rozvoj agroturismu. V práci byly použity metody analýzy a komparace.

20

Agroturismus v České republice Vzhledem k tomu, že o agroturismu v České republice nejsou dlouhodobě vedeny žádné statistiky, je poměrně složité přesně definovat jeho současné postavení. Jak uvádí ([2]), podle odhadů analytické společnosti Mag Consulting je v tuzemsku zhruba 600 zemědělských subjektů nabízejících služby agroturismu. Ve srovnání se sousedním Rakouskem, kde má tato forma trávení volného času dlouholetou tradici, však Česká republika výrazně zaostává. Většímu rozvoji tohoto druhu cestovního ruchu, krom záliby Čechů v chataření (viz obr. 1) dle Kuny a dalších autorů ([4]), brání absence kontinuity farmaření. I přes tuto skutečnost však podle bývalého tiskového mluvčího MZe (Ministerstvo zemědělství) Jana Žáčka ([2]) stále přibývá zemědělců s rostoucím zájmem o služby CR, který je motivován také dotacemi.

Obr. 1: Prostorové rozmístění chat a chalup v ČR. Zdroj: upraveno z [3] Dle pana P. Pichlera ([5]), (člena správní rady ECEAT) lze současný stav agroturismu charakterizovat jako stále se rozvíjející službu v cestovním ruchu. V posledních letech byl však na našem území zaznamenán po-

21

kles počtu agrofarem, a to z důvodu zvýšení konkurence a zvyšování poptávky na komfort a komplexnost služeb ze stran návštěvníku. Pozitivně lze vnímat zlepšení mediálních znalostí agrofarem a jejich schopnosti prezentovat se. Výrazné zlepšení nastalo také ve spolupráci agrofarem s místními spolky, akčními skupinami a organizacemi podporujícími rozvoj venkovského cestovního ruchu. Ve srovnání s ostatními způsoby diverzifikace činností obyvatel venkova je možné agroturismus v České republice vnímat jako hlavní zdroj rozvoje venkovského cestovního ruchu. Důležité je však vzájemné propojení činností na venkově s ostatními subjekty (stravovací zařízení, doprava, regenerace a jiné). Pro udržitelnost agrofarem je nezbytné zaměření se na vytváření speciálních produktů a úzkou klientelu. Nutnost investice nemalých financí do rozvoje podnikání a kooperace s místními spolky je rovněž neodmyslitelnou součástí dlouhodobé prosperity. SWOT analýza oblasti Chrudimsko – Hlinecko pro využití v CR Silné stránky  síť turistických a cyklistických stezek  dobrá geografická poloha ve středu České republiky  pestrá nabídka atraktivních, kulturních míst  členitá a rozmanitá krajina- Geopark Železné hory Slabé stránky  jeden z nejméně navštěvovaných krajů  špatná dostupnost geograficky výše položených oblastí  zhoršující se stav kulturně – historických památek  neefektivní propagace a reklama Z komparace silných a slabých stránek vyplývá, že turistická oblast Chrudimsko – Hlinecko navzdory rozmanité krajině, pestré nabídce atraktivních a kulturních míst, geoparku Železné hory, dobré geografické poloze ve středu České republiky a relativně silnému turistickému potenciálu, není dostatečně využívána. Vzhledem k tomu, že o této turistické oblasti a její návštěvnosti nejsou vedeny statistické údaje, jsou data o počtu hostů zahrnuta z celého Pardubického kraje (viz graf 1), který má v porovnání se sousedními kraji nejnižší návštěvnost.

22

Graf 1: Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v 1. - 4. Čtvrtletí 2013. Zdroj: [1] Problém lze spatřovat ve vysoké konkurenci okolních krajů, konkrétně Královéhradeckého a Jihomoravského kraje. Oba kraje mají bohatě rozvinutý cestovní ruch. Královéhradecký kraj láká návštěvníky skalními městy (Teplické skály, Adršpašské skály, Broumovské stěny), a národním parkem Krkonoše. Jihomoravský kraj nabízí prohlídku jeskynních komplexů Moravského krasu (propast Macocha), národního parku Podyjí a Lednicko – Valtického areálu. Další příčiny nízké návštěvnosti turistické oblasti Chrudimsko – Hlinecko mohou pramenit ze špatné dopravní dostupnosti geograficky výše položených míst či neefektivní propagace dané oblasti. Příležitosti  zaměření se na nabídku vícedenních programů  využití moderních trendů propagace a marketingové podpory turistické oblasti  budování dopravní infrastruktury  rozvoj progresivních forem podnikání (agroturismus) za pomoci čerpání dotací

23

Hrozby  vysoká konkurence okolních krajů s bohatší nabídkou  silné postavení okolních krajů Z monitoringu a komparace oficiálních turistických portálů Pardubického, Královéhradeckého a Jihomoravského kraje vyplývá, že mezi propagací a nabídkou programu krajů jsou značné rozdíly. Obecně webovým portálům krajů České republiky chybí jednotnost a vzájemná provázanost, což v konečném důsledku vyvolává složitou orientaci ve vyhledávání požadovaných informací. Pardubický kraj má v porovnání s výše zmíněnými kraji nedostatečnou propagaci nabídky vícedenních programů a pobytů. Pro zvýšení návštěvnosti daného kraje by bylo vhodné inovovat turistický portál, a to za pomoci moderních trendů propagace a marketingové podpory. Kooperace a vzájemná provázanost se sousedními kraji by rovněž mohla přivést potenciální návštěvníky. Budování dopravní infrastruktury na silnici I/37 ve směru Trutnov – Jaroměř – Hradec Králové – Pardubice – Chrudim – Žďár n. Sázavou – Velká Bíteš – dálnice D1 (exit 162 Velká Bíteš) by mohlo přispět ke snazší a rychlejší dostupnosti turistické oblasti Chrudimsko – Hlinecko. Monitoring agrofarem v turistické oblasti Chrudimsko – Hlinecko Monitoring agrofarem se uskutečnil v letních měsících červenec a srpen 2013. Do dotazníkového šetření bylo za pomoci oficiálního turistického portálu Pardubického kraje a webových stránek ubytovaninafarme.cz, nafarmu.cz zahrnuto devět agrofarem. Jednalo se o 100% vzorek farem v turistické oblasti Chrudimsko – Hlinecko. Šetření proběhlo v podobě řízeného rozhovoru. Tři farmy navzdory stále aktivní nabídce na webových portálech již agroturismus neprovozují. Dvě farmy byly i přes tuto skutečnost ochotny poskytnout prohlídku a rozhovor. Cílem monitoringu bylo zjistit, jak dlouho farmy provozují svou činnost, jaká cílová skupina nejčastěji navštěvuje agrofarmy a jaké služby provozovatelé poskytují svým návštěvníkům. Z monitoringu agrofarem v okrese Chrudim vyplynulo, že nejčastějšími návštěvníky farem jsou rodiny s dětmi z měst. Navzdory stejnému zaměření a snaze poskytovat ty nejlepší služby jsou mezi farmami velké rozdíly, a to nejen v kvalitě a pestrosti nabízených služeb (výroba domácích potravin, prohlídky farmy, péče o zvířata, pořádání dětských táborů, pomoc na farmě), ale také v celkovém pojetí a propagaci agroturismu jako

24

takového. Za zajímavé porovnání stojí komparace dvou nejlépe prosperujících agrofarem, Penzionu Lipina a Statku pod Kopcem. Penzion Lipina je nově zrekonstruovaný objekt (2011), který svým návštěvníkům nabízí ubytování ve 4 moderně zařízených apartmánech o celkové kapacitě až 20 lůžek. Každý apartmán je vybaven moderní kuchyňskou linkou, koupelnou a ložnicí (viz obr. 2). Součástí objektu je parkoviště a multifunkční hřiště. Celý objekt je oplocen a určen výhradně návštěvníkům. Farma je vzdálená zhruba 100 metrů od penzionu. Návštěvníci si mohou na farmě prohlédnout kravín, kde se nachází 80 elektronicky označených krav a dojící robot, který zastane všechnu práci spojenou s dojením a evidenci. Návštěvníci však mohou pouze přihlížet, jak dojící robot pracuje. Mléko je určeno pro velkovýrobní závody. Farma má na statku zřízený malý obchod, kde svým návštěvníkům nabízí čerstvé mléko a sýry ze své produkce. Výrobu sýrů však nechává zpracovat kozí farmě Licibořice. Farma Lipina krom živočišné výroby provozuje i výrobu rostlinnou a to na 170 hektarech. Je vybavena moderní mechanizací, ale ani v tomto směru návštěvníkům nenabízí možnost zapojení se do provozu.

Obr. 2: Styl ubytování Farmy pod Kopcem a Penzionu Lipina. Foto: Petr Horáček, Milan Víšek Farma pod Kopcem je zrenovovaná roubená chalupa (2012), nabízející svým návštěvníkům ubytování ve stylově zařízeném apartmánu, který se skládá ze 4 ložnic, 2 koupelen s maximálním počtem 14 lůžek, velké společenské místnosti a kuchyně. Celý apartmán se nachází v podkroví roubené chalupy a je vybaven vlastnoručně vyrobeným nábytkem z masivu (viz obr. 2), který dodává místu přirozenou venkovskou atmosféru. Přízemní část objektu obývají majitelé farmy. Na farmě si mohou návštěvníci podojit kozu, nakrmit králíky, požádat o projížďku na koni nebo se zapojit

25

do domácí výroby mléčných výrobků. Tato farma přes léto pořádá dětské tábory pro městské děti a to ve dvou turnusech s maximální kapacitou 10 dětí na jeden turnus. Součástí farmy je i malá prodejna s vlastnoručně vyrobenými mléčnými výrobky. Z výše uvedeného je patrné, že formy poskytování služeb v agroturismu mohou mít mnoho podob. V žádném případě by se však z venkovského prostoru neměla vytrácet autenticita. Však právě za tou nejčastěji lidé z měst přijíždí. Z monitoringu dále vyplynulo, že provozovatelé agrofarem v této turistické oblasti nemají dostatečné povědomí o institucích podporujících venkovský cestovní ruch a marketingových strategiích, které jsou nezbytné pro efektivní a dlouhodobé fungování každé agrofarmy. Hlavní příčinou úpadku dvou již neprofitujících agrofarem byla dle majitelek absence efektivního managementu, chybějící kapitál, nedostatečné povědomí o možnosti čerpání případných dotací a spolupráce s okolními spolky a institucemi. Lze říci, že agroturismus v této oblasti nemá dlouholetou tradici a postrádá kontinuitu. Závěr Přestože je agroturismus doplňkovou činností zemědělské výroby a nikdy nebude mít masový charakter v podobně závratných příjmů, investování do jeho vývoje má pozitivní vliv na rozvoj venkovského prostoru. Zemědělcům finalizuje produkci a zabezpečuje dodatečné příjmy. Obci zvyšuje vybavenost, příjmy a vytváří pracovní příležitosti. Státu snižuje nezaměstnanost a stabilizuje osídlení venkova. Přinos má i pro životní prostředí, destinační management a v neposlední řadě i samotné účastníky cestovního ruchu. Krom výše zmíněných pozitivních vlivů však provoz agroturismu má i negativní aspekty, které by si měl budoucí provozovatel agrofarmy před zahájením uvědomit. V konečném důsledku podcenění finančních, marketingových a osobních problémů spojených s provozem se provozovatel může dostat do pro farmu existenčně neudržitelné situace. Kooperace s organizacemi podporujícími venkovský prostor a rovněž spolupráce s místními občany a okolními subjekty poskytujícími stejné či podobné služby je stěžejním bodem dlouhodobé udržitelnosti provozu agrofarem. Agroturismus má pro svůj rozvoj v České republice silný potenciál. Pro jeho úspěšnou realizaci a dlouhodobou prosperitu je však zapotřebí

26

udržovat rovnováhu mezi environmentálními, ekonomickými a socio – kulturními aspekty. Zdroje [1] Cestovní ruch v Královéhradeckém kraji v r. 2013. In: Královéhradecký kraj [online]. 2014 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.krkralovehradecky.cz/assets/krajsky-urad/cestovniruch/statistiky/Cestovni-ruch-v-Kralovehradeckem-kraji-v-roce2013_2.pdf [2] Farem poskytujících ubytování v ČR přibývá, je jich přes 600. In: Asociace soukromého zemědělství ČR [online]. 2012 [cit. 2014-02-19]. Dostupné z: http://www.asz.cz/cs/zpravy-z-tisku/venkovagroturistika/farem-poskytujicich-ubytovani-v-cr-pribyva-je-jich-pres600.html [3] KOLÁŘOVÁ, A. Druhé bydlení v ČR. In: Think togehter 2012 [online]. 2012 [cit. 2014-04-09]. ISBN 978-80-213-2275-2. Dostupné z: http://tt.pef.czu.cz/Files/3_printVersion_174.pdf [4] KUNA, Z. Cestovní ruch, životní prostředí, agroturismus. In: Dobrá praxe v udržitelnosti cestovního ruchu. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009, s. 28-34. ISBN 978-80-7041-923-6.4 [5] PICHLER, P., ústní sdělení, ECEAT, Komenského nám. 124, Tišnov, 1.11 2013. [6] ŠIMKOVÁ, E. Systémová komunikace v rámci venkovského cestovního ruchu. In: Systémová komunikace. Miloš Vítek. Hradec Králové: Miloš Vognar M&V, 2006. s. 193-199. ISBN 80-86771-15-6.

27

DOMINIKA TLAPÁKOVÁ: MANAGEMENT CESTOVNÍHO RUCHU V KONTEXTU GLOBÁLNÍ KLIMATICKÉ ZMĚNY MANAGEMENT OF TOURISM IN THE CONTEXT OF GLOBAL CLIMATE CHANGE Fakulta informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové, [email protected], [email protected] Klíčová slova: klimatická změna, globální oteplování, cestovní ruch, destinační management, lyžařská střediska v ČR Abstrakt: Příspěvek popisuje výzkum v lyžařských střediskách v ČR ležících v nižších nadmořských výškách z hlediska dopadů globální klimatické změny. Keywords: climate change, global warming, tourism, destination management, ski resorts in the Czech Republic Abstract: The article describes a case study aimed to illustrate climate change impacts on tourism in Czech ski resorts at low altitudes. ÚVOD Klimatická změna je v současné době často diskutovaný fenomén. S tímto tématem je možné se setkat v médiích, v odborných periodikách, v televizních diskuzích, kde své názory vyjadřují experti v oboru klimatologie. Dokonce i široká veřejnost o tuto problematiku v poslední době projevuje zvýšený zájem. Nabízí se tedy otázka: proč je klimatická změna pro současnou společnost tak důležitá? Změna klimatu je velmi komplexní jev mající dopad jak na přírodní podmínky, tak na různé aspekty lidského života. V současnosti dochází ke globálnímu oteplování planety, jehož hlavní příčinou je skleníkový efekt. Zvyšující se průměrné teploty už teď mají zřetelné následky a v budoucnu budou jen přibývat či nabývat na intenzitě. Ovlivněn bude rovněž i ekonomický sektor. Klimatickou změnu nejvíce pocítí odvětví cestovního ruchu, jelikož přírodní a klimatické podmínky jsou jeho primárními zdroji. Změna klimatu v destinacích CR bude nejvíce ovlivňovat outdoorové aktivity, jako cykloturistika, pěší turistika, lyžování apod. Zimní sezónu negativně zasáhne úbytek sněhové pokrývky a mírnější zimy. Letní sezóna rovněž nezůstane nepostižena. V důsledku tání le-

28

dovců může dojít k zaplavení některých ostrovních či přímořských oblastí. Dopadů klimatické změny na CR je nespočet a v budoucnu se budou velmi výrazně projevovat. Velmi důležité je nebrat problematiku změny klimatu na lehkou váhu a postavit se nastalým problémům čelem. Vytvoření strategií a adaptačních opatření je pro budoucí rozvoj cestovního ruchu zásadní. CÍL PRÁCE A HYPOTÉZY Cílem práce bylo analyzovat dopady změny klimatu na destinace zimní rekreace a popsat možná adaptační opatření na klimatické změny v těchto oblastech. Výzkum je zaměřen na případné projevy klimatické změny v lyžařských střediskách v ČR ležících v nižších nadmořských výškách v rozmezí od 500 do 800 m n. m., jejich percepci klíčovými osobnostmi a na udržitelný rozvoj CR ve zkoumaných střediskách. Pro účely výzkumu byly stanoveny následující hypotézy: H1: Pro udržení pravidelného a ekonomického provozu lyžařských areálů v ČR ležících v rozmezí od 500 do 800 m n. m. po dobu trvání zimní sezóny je v současnosti umělé zasněžování naprostou nutností. H2: Čeští provozovatelé lyžařských středisek si v současnosti hrozbu klimatické změny nepřipouštějí, nebo neuvědomují. METODIKA A ZKOUMANÁ OBLAST Vlastní výzkum byl zaměřen na vybraná lyžařská střediska v ČR ležící v nižších nadmořských výškách, tedy v rozmezí od 500 do 800 m n. m. Jako zkoumaná oblast byly vybrány Krušné hory z důvodu lehké přístupnosti a většího množství středisek odpovídajících daným nadmořským výškám. Konkrétně byly vybrány Ski areál Telnice (600 – 800 m n. m.) a Sport areál Klíny (580 – 720 m n. m.) a to z důvodu jejich přibližně stejné polohy nad mořem. Tato střediska jsou zkoumána z hlediska klimatické změny, zda si ji jejich provozovatelé uvědomují či ji už pociťují, nebo právě naopak. Dále je zkoumáno, zda jsou užívána či zaváděna nějaká adaptační opatření na klimatické změny a o co by měla lyžařská střediska u nás usilovat do budoucna z hlediska dlouhodobé udržitelnosti cestovního ruchu. Jedná se tedy o modelové srovnání vybraných lyžařských středisek. K účelům kvalitativního výzkumu bylo využito řízených rozhovorů se zainteresovanými osobami. Jednalo se například o členy místní samosprávy či členy správní rady Destinační agentury Krušné hory o. p. s., avšak nejpřínosnější byly rozhovory přímo s provozovateli lyžařských středisek.

29

SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ Hypotéza H1 byla potvrzena. Pro udržení pravidelného a ekonomického provozu níže položených lyžařských středisek je absolutně nutné mít vybavení na výrobu technického sněhu. Toto opatření pro případ nedostatku přírodního sněhu, k čemuž v současné době v nižších polohách dochází čím dál častěji, je v současnosti nejvíce rozšířeným adaptačním opatřením vůči klimatické změně. Další opatření, jako umělá hmota na sjezdovkách, reflexní fólie, posun sjezdovek do vyšších nadmořských výšek či zastřešené lyžařské haly, v podmínkách České republiky nemají význam. Buďto jsou velmi finančně náročné a shánění investorů by bylo velmi složité či by se dokonce nenašel žádný, anebo zde není dostačující klientela pro to, aby byla výstavba ski dómu ekonomicky výhodná či atraktivní. Následující dva grafy ilustrují délku zimní sezóny v obou vybraných lyžařských areálech. Je zřejmé, že běžná délka sezóny se pohybuje okolo 100 dnů, avšak letošní zima 2013/2014 byla extrémně mírná a lyžovalo se necelých 50 dnů.

Graf 1 Délka zimní sezóny za posledních 7 let – Klíny (vlastní zpracování). Zdroj: [1]

30

Graf 2 Délka zimní sezóny za posledních 15 let – Zadní Telnice (vlastní zpracování). Zdroj: [2] Dále bylo prokázáno (H2), že si čeští provozovatelé vybraných lyžařských středisek a další zainteresované osoby hrozbu klimatické změny neuvědomují. Na toto téma se tvářili velice skepticky a není to něco, čím by se blíže zabývali či se dokonce o problematiku změny klimatu zajímali. Pouze jeden z dotazovaných připustil, že se zemské klima může měnit. Na druhou stranu bylo dosaženo všeobecného konsenzu ohledně extrémů v počasí, ke kterým dle dotazovaných dochází stále častěji a nabývají na intenzitě. Jeden z respondentů dokonce prohlásil, že v nižších nadmořských výškách jsou tyto extrémní výkyvy počasí častější a znatelnější než ve vyšších polohách, kde je počasí stabilnější. Na závěr lze říci, že obě stanovené hypotézy v cílech práce a metodice byly na základě autorčina kvalitativního výzkumu ve vybraných lyžařských areálech v ČR úspěšně potvrzeny. Vhodné by bylo verifikovat plošným výzkumem (zejména H2). ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Na závěr je vhodné zdůraznit nutnost adaptačních opatření do budoucna. Takovým opatřením je v současnosti nejrozšířenější umělé zasněžování a orientace sjezdovek na severní svahy, čehož obě vybraná střediska využívají. Dalším opatřením jsou doplňkové služby nezávislé na sněhových podmínkách, jako wellness a fitness programy a další kryté aktivity. Sport areál Klíny již nabízí širokou škálu těchto služeb, oproti tomu Ski areál Telnice nenabízí vůbec žádné.

31

Na otázku, proč podnikatelé v horských oblastech ČR nevnímají dopady klimatické změny lze odpovědět takto: V současnosti se střídají chladnější a teplejší zimy, zatím ještě nenastalo delší období po sobě jdoucích teplých zim, a tak občasnou mírnou zimu nevnímají jako problém. Pokud by se opakoval charakter zimy 2013/2014, byli by nuceni situaci začít řešit. Dalším důvodem je to, že umělé zasněžování je běžné i během chladnějších zim a proto ho nevnímají jako adaptační opatření na klimatickou změnu. Klíčové je tedy strategické plánování do budoucna zabývající se kroky, které by se měly podniknout v případě, že destinace ztratí aktivity závislé na sněhové pokrývce. Velmi důležitá je tedy osvěta a všeobecná znalost a informovanost o problematice globální změny klimatu, jedině to může napomoct destinacím CR najít vhodná adaptační opatření a do budoucna minimalizovat negativní dopady klimatické změny.

ZDROJE [1] DLOUHÝ, Josef. Ústní sdělení při osobním rozhovoru. Klíny, 11. 7. 2013 a 19. 3. 2014 [2] HOLINGER, Jindřich. Ústní sdělení při osobním rozhovoru. Telnice, 11. 7. 2013 a 25. 3. 2014

32

3.

Postery

MARKÉTA LOKVENCOVÁ: NOVÝ

PRODUKT

CESTOVNÍHO

RUCHU

–

NOSTALGICKÉ CESTY

Univerzita Hradec Králové, [email protected] Abstrakt: Svět jde s časem stále dopředu a technologie, které jsou dnes naprosto běžné, před deseti lety ještě neexistovaly. Veškeré procesy jsou zrychlovány. Pro některé lidi je příjemnější strávit čas s přáteli na sociálních sítích, nežli venku v parku. Uspěchanost dnešní doby pak může být důvodem, proč se lidé potřebují zastavit, vrátit se zpět, nebo prožívat něco specifického, co čiší z minulosti. Nostalgické jízdy jsou návratem do dob minulých a pro mnohé nezažitých. Tato oblast cestovního ruchu využívá nostalgickou paměť, pocity a prožitky, které vtáhnou účastníka cestovního ruchu do dob dávno minulých. V dnešním přemodernizovaném světě si někteří lidé raději dopřejí požitkovou jízdu vlakem (nebo plavbu lodí přes oceán), než uspěchanou cestu letadlem. Jsou také za svou touhu a vášeň ochotni slušně zaplatit. Podle Matouška ([1]) jsou jejich motivací pro nostalgické jízdy na železnici především prožitek ze samotné jízdy, sledování ubíhající krajiny, jízda po tratích, kde již není provozována pravidelná osobní doprava, kulinářské zážitky na kolejích i příjemné usínání za svištění a klapání železných kol. S tímto tématem se velice úzce pojí pojem nostalgie, která je obecně popisována jako hořkosladká touha po návratu domů. Pro někoho tento návrat může znamenat to opravdové, autentické, skutečné nebo kvalitní. Pro druhého to může být setkání se s něčím, co zná z dětství, určitý pocit úzkosti, známá chuť nebo jen obrazová vzpomínka. Nedílnou součástí nostalgie je retro styl a s ním spojený retromarketing. Retromarketing je využíván jako součást inovace retro produktů. V České republice se obecně retro styl spojuje nejčastěji s nějakým módním stylem nebo druhem výrobku, jako je design nábytku, přehrávačů, přijímačů nebo spotřebičů, které jsou vybaveny soudobou technikou, ale jejichž vzhled se vrací k minulosti. Často je pak kopírován styl 50. až 80. let 20. století. Tempo dnešního života je natolik rychlé, že se věci okolo podstatně mění téměř každých deset let. Zásadní a viditelné změny se týkají například rozvoje měst, vesnic, infrastruktury. Přibývají nové silnice, obchodní domy, software, mění se dopravní prostředky, rychlost cestování a kom-

33

fort. Vše přichází takovou rychlostí, že než si člověk stihne na něco z toho zvyknout, už se to zase mění. Tyto aspekty pro někoho mohou být stresující a s narůstajícím tlakem společnosti na výkon a efektivitu i naprosto frustrující. Doba nepřímo nutí využívat nové technologie, nové věci, kterých je kolem velké množství.Nostalgie je pak pro člověka něco jako relaxace a odpočinek mysli, nostalgie se dá také chápat jako návrat k něčemu, čemu lidé rozuměli a cítili se v té chvíli dobře. Nostalgie jako jev je vysvětlována různě, avšak vnímání a vyvolání nostalgických vzpomínek je velmi podobné. Nabídka nostalgických jízd historických vlakových souprav v České republice Podle Daniše ([2]) je nabídka nostalgických jízd historických vlakových souprav v České republice relativně široká. Tyto jízdy mají celoroční charakter a bývají často tematické. Pro každý kalendářní rok je Českými drahami vydán „Přehled zvláštních vlaků“. Jízdy, které se staly oblíbenými, se pořádají každoročně, např. Posázavské linky, Křivoklátský expres a Jihočeské léto s párou. Akce se zvláštními vlaky, které jsou vypraveny za sportovními nebo kulturními událostmi, pořádají většinou spolky historie železniční dopravy nebo sdružení. Existují také firmy, které zprostředkovávají tyto jízdy tak zvaně „ na klíč“. Tyto akce „na klíč“ pak obsahují vybrané trasy, složení vlakové soupravy, stravovací služby, ubytovací služby, nebo také doprovodný program. Příklady nostalgických jízd ve světě Železnice v Peru Jak uvádí Fuks ([3]), peruánské železnice provozují trať z Cusca do Aguas Calientes, městečka, jež je východiskem k Machu Picchu, ruinám inckého předkolumbovského města. Trať vede podél řeky Urumbaba a je dlouhá přibližně 150km. V ceně jízdenky je vstupné do ztraceného města Inků, průvodce, doprava autobusem od nádraží ke zříceninám, občerstvení dopoledne a večeře při zpáteční cestě. Mezi nejvýše položené železniční tratě na světě náleží trať Lima – La Oroya v peruánských Andách, která překonává Západní Kordillery průsmykem Ticlio ve výšce 4850m. Rovos Rail Pýchou Afriky je vlak Pride of Africa vedený z Kapského Města do Pretorie se společností Rovos Rail ([4]). Vlaková souprava je tažena parní

34

lokomotivou z 19. století, cestující mají zaručené pohodlné cestování v historických vozech s personálem v dobových uniformách. Interiér vozů navozuje kolosální atmosféru nejen nábytkem, ale i pohoštěním, které se podává v jídelním voze, jež má nádech půvabné viktoriánské atmosféry. Cestující zde mají k dispozici velký výběr kvalitních jihoafrických vín. Co se týče pokrmů podávaných v jídelním voze, je kladen vysoký důraz na kvalitu a čerstvost surovin, které jsou z tamních oblastí a samozřejmě v nabídce nechybí ani tradiční pokrmy těchto lokalit. Na palubě nejsou žádná rádia ani televize, aby se zachoval duch minulé éry. Pro zajištění vyššího komfortu pro cestující byla snížena kapacita soupravy na 80 cestujících. Rovos Rail nabízí více typů spojů, některé jsou pojaty jako safari po železnici napříč jihem Afriky. V nabídce jsou i jízdy k Viktoriiným vodopádům a do Mosambiku.

Orient Express Podle Šrubařové ([5]) nabízí nejznámější vlak Orient Express (také přezdívaný „Král vlaků“) únik z každodenní současnosti do minulosti. Vlak poprvé vyjel z nádraží Gare de Strasbourg v Paříži dne 4. října 1883 a ještě dnes na svých cestách Evropou mezi Paříží, Londýnem, Prahou, Benátkami, Budapeští, Vídní, Římem a Istanbulem nabízí nezapomenutelné zážitky, reprezentované stylovou elegancí. Zdroje: [1] MATOUŠEK, P., Vlakový turismus po Česku. 2006, Le Cigare & Vin Style, s. 135- 138 [2] DANIŠ, P., strojvedoucí parních a dieselových lokomotiv a strojmistr DKV (Depo kolejových vozidel), ústní sdělení, 2013, Praha Libeň [3] FUKS, T., Železnice v Peru [online]. 2009 [cit. 2014- 03- 20], K- report. Net, dostupné z WWW: [4] ROVOS RAIL, [online]. 2010 [cit. 2013- 12-7], dostupné z WWW: [5] ŠRUBAŘOVÁ, K. Orient expres [online]. 2010 [cit. 2013- 12-7], dostupné z WWW:

35

Tento sborník vznikl s podporou projektu IKLIM (Interdisciplinární, informaticko-kognitivní, lingvistický a modulární rozvoj studia), reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0104, spolufinancovaného z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

Název: Dobrá praxe v udržitelnosti cestovního ruchu Druh publikace: Sborník 4. ročníku konference Dobrá praxe v udržitelnosti cestovního ruchu Editor: prof. RNDr. Josef Zelenka, CSc. Počítačová sazba: Ing. Kolerová Foto na obálce: Ing. Martina Pásková, Ph.D.; prof. RNDr. Josef Zelenka, CSc. Rok a místo vydání: 2014, Hradec Králové Náklad: 100 Vydání: první Vydalo nakladatelství Gaudeamus jako svou xxx. publikaci.

ISBN

36