D L HLUBINA, KOKSOVNA A VYSOKÉ PECE VÍTKOVICKÝCH ŽELEZÁREN
EŠENÍ ZACHOVÁNÍ AREÁLU V RÁMCI TZV. DOLNÍ OBLASTI VÍTKOVICKÝCH ŽELEZÁREN
STÁTNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV V OSTRAV DUBEN 2001
D l Hlubina, koksovna a vysoké pece Vítkovických železáren – ešení zachování areálu v rámci tzv. Dolní oblasti Vítkovických železáren V tzv. Dolní oblasti Vítkovických železáren se nachází koksovna a vysoké pece Vítkovických železáren, které z historického a technologického hlediska tvo í jeden celek s dolem Hlubina, pat ícím OKD a.s. Vzhledem k tomu, že výjime ná památková hodnota je vázána na celý areál v etn Dolu Hlubina, zahrnuje koncepce památkových zásad, která se m la týkat pouze majetku Vítkovic a.s., také areál Dolu Hlubina. P edkládaný materiál ovšem diferencuje veškeré náklady tak, aby mohly být posuzovány samostatn jako jednotlivé nákladové položky zvláš pro D l Hlubina a zvláš pro koksovnu a vysoké pece Vítkovických železáren. 1. Historie Vítkovické železárny byly založeny na míst dnešního areálu vysokých pecí v roce 1828 v souvislosti se zám rem širšího využití ostravského uhlí, který p edpokládal vybudování železnice z Vídn do solných dol v dnešním Polsku. Na výstavbu plánované železnice m ly budoucí železárny dodávat pot ebné kolejnice. Po vybudování železnice se p edpokládalo rozší ení okruhu prodeje vyt ženého uhlí a zvýšení odbytu výrobk železáren a v d sledku k dalšímu zvýšení odb ru uhlí nutných pro jejich provoz. V roce 1832 byla spušt na prvá pudlovna (výroba oceli ze surového železa) a v roce 1836 byla uvedena do provozu koksová vysoká pec. Ob tato za ízení založená na využití kamenného uhlí jako paliva byla prvá svého druhu v celé tehdejší rakouské monarchii. Ve snaze p iblížit t žbu uhlí místu nejv tší spot eby, za alo se v roce 1852 v t sném sousedství vysokých pecí s hloubením dolu Hlubina. Po jeho dokon ení na sebe bezprost edn navazoval celý technologický tok t žby uhlí, koksovny a výroby železa. Postupný vývoj a nep etržitá kontinuita výroby zanechala po zastavení provozu v roce 1998 jedine ný stavební a technický fond r zných asových období. 2. Hodnotový význam Z hlediska památkové pé e je dochovaný stavební a technický fond areálu Dolu Hlubina, koksovny a vysokých pecí Vítkovických železáren významný z následujících hledisek: 1. Hodnota technologického toku. Jedná se o bezprost ední unikátní návaznost celého výrobního cyklu od t žby uhlí p es výrobu koksu až po výrobu železa na jednom míst s nep etržitou kontinuitou výroby od doby založení až do roku 1998. 2. Tvo í typické panorama m sta, které se stalo jeho nezam nitelným, i když pro n které politické p edstavitele kontroverzním symbolem. Jedná se o t i vysoké pece, t žní v ž jámy Hlubina, uhelnou v ž koksovny, t i komíny a spojovací technologické mosty. 3. Hodnota jednotlivého technického za ízení a objekt jako jedine né technické památky. Jedná se nap íklad o gigantická pístová plynová dmychadla vysokých pecí, strmotrubné kotle systém Garbe z let 1914 až 1916, náraží a ob h d lních voz , tzv. staré koupelny mužstva apod. 4. Jedine nost prost edí, které vyvolává asociace „ocelového m sta“ a m že být pro mnohé výrazným emotivním zážitkem. 3. Vymezení památkové ochrany Vzhledem k mimo ádné památkové hodnot celého areálu Dolu Hlubina, koksovny a vysokých pecí Vítkovických železáren byly jednotlivé objekty a technická
za ízení prohlášeny za kulturní památky a pro jejich bezprost ední okolí a pohledové koridory bylo vyhlášeno ochranné pásmo. Navrhovaná záchovná opat ení se týkají plošn vymezeného území ur ujícího charakter památky (mapa . 1 - sv tle modrá barva) a kulturních památek (mapa . 1 a 2 - mod e zna ené objekty) a objekt v tzv. zájmu památkové pé e (mapa . 1 a 2 - modrý obrys objekt ). V p ípad ostatních objekt , které nejsou charakterizovány jako objekty dotvá ející prost edí kulturních památek, je možné jejich odstran ní. Jedná se p edevším o objekty a technická za ízení, které stojí mimo technologický tok a netvo í panorama. Je ovšem nutno zvážit, zda tyto objekty není možné využít druhotným zp sobem. P i konzultaci na Ministerstvu kultury R bylo sd leno, že po et prohlášených kulturních památek v tzv. Dolní oblasti Vítkovických železáren je kone ný a objekty strojírny a slévárny šedé litiny navrhované na prohlášení za kulturní památky (mapa . 1 – modrý obrys objekt s modrou te kou uprost ed) prohlášeny nebudou. Zachování a úpravy obou objekt budou závislé na možnosti jejich druhotného využití. V této souvislosti citeln chybí studie, která by ešila budoucí využití celé Dolní oblasti a zhodnotila stavební fond objekt a možnost jejich využití v návaznosti na blízké m stské centrum, dobrou komunika ní p ístupnost a p edpokládané zp ístupn ní kulturních památek. V tomto p ípad je nutno upozornit na aktivity Prof. Ing. arch. Heleny Zemánkové, CSc. z Fakulty architektury VUT Brno, která se podobnou problematikou v etn Dolní oblasti Vítkovických železáren dlouhodob zabývá. 4. Koncepce zachování a využití Cílem koncepce zachování a využití areálu je zp ístupnit ve ejnosti základní technologický tok a vhodné objekty nov využít formou konverze. 1. Prohlídková trasa (mapa . 2 a 3 - trasa zna ena tmav oranžovými body, mapa . 3 - oranžov zna ené objekty) - autentické prost edí p ístupné ve ejnosti, které p edpokládá stavební obnovu objekt a zajišt ní bezpe nosti návšt vník . 2. Nové využití (mapa . 3 - zelen zna ené objekty) - objekty, které jsou bez závažn jších úprav vhodné pro nové využití (nap íklad bývalé dílny, administrativní objekty a šatny zam stnanc ). Další formou mohou být konverze výrobního za ízení a objekt pro kulturní a spole enské ú ely (nap íklad plynojem, odlévací hala apod.). 3. Nep ístupné ve ejnosti (mapa . 3 - erven zna ené objekty) – objekty, technické za ízení a plochy, kde bude provád na pouze základní ochrana proti pov trnosti. V zásad bude možné odstran ní n kterých duplicitních technických za ízení, n kterých p esn definovaných trubních rozvod vody, páry a nefunk ních rozvod elektrických energií a energomost . V p ípad vedení prohlídkové trasy tzv. nep ístupným územím nebo objekty bude nutno ešit ochranu návšt vník krytými koridory nebo jiným lokálním opat ením.
5. Technické ešení zachování a zp ístupn ní Základní rozdíl v pojetí budoucího zachování je mezi objekty p ístupnými ve form prohlídkové trasy, objekty nov využívanými a na druhé stran objekty nep ístupnými (mapa . 3). Rozdílné pojetí z hlediska budoucí využitelnosti a funkce se ve svém d sledku projeví v rozdílné mí e vynaložených prost edk na jejich zachování.
1. ást p ístupná a znovu využitelná - p edpokládá odstran ní stavebních a technických závad, pravidelnou údržbu a standardní ochranu proti pov trnostním vliv m. Zahrnuje klí ové ásti prohlídkové trasy (jámovou budovu, strojovnu, plošinu plnícího vozu a koksárenskou baterii . 5, velín a vysokou pec . 1 a energetickou úst ednu . VI.). Základem koncepce je zachování veškerých konstrukcí a detail bezprost edn souvisejících s technologií vysoké pece. V tomto p ípad bude nutno provést opravu a základní údržbu objekt a za ízení a dále opat ení, která umožní bezpe ný p ístup návšt vník (vymezení prohlídkové trasy - instalace zábradlí, p ípadných bariér a ochranných st íšek spl ujících požadavky na bezpe nost návšt vník ). Do náklad bude nutno zahrnout také nápravu odstran ní ásti kolejišt v prostoru vysokých pecí a stržení elektrického vedení pro napájení sypného vozu. Jako vhodný z muzejního a památkového hlediska se jeví návrh na dopln ní stávajícího p epravního vagónu na surové železo ("Veronika") a struskového vozu poblíž vysoké pece . 1 o tažnou lokomotivu. 2. ást nep ístupná - p edpokládá zamezení nebo zpomalení další destrukce vlivem pov trnosti. Zahrnuje prvky nutné k zachování celkového panoramatu a atmosféry místa. Hranice požadované životnosti byla stanovena na 30 let s tím, že po uplynutí této doby bude nutno daný stav a opat ení vzhledem ke konkrétní nastalé situaci znovu zhodnotit. Pro dosažení požadované životnosti bude nutno provést údržbu a stabilizaci zejména hlavních nosných prvk a tém všech patek ocelových konstrukcí narušených zpravidla ost ikem. Nepodstatné konstruk ní a technologické ásti budou jednorázov odstran ny a dále postupn (v pravidelných intervalech nap íklad 3-5 let ) „pro iš ovány“ tak, aby z stalo zachováno hlavní panorama, technologická itelnost celku a celková atmosféra místa. 6. Vedení prohlídkové trasy Prozatímní prohlídková trasa. Cílem je, aby areál nebo jeho ást byly ve ejnosti p ístupny v co možná nejkratší dob . Z tohoto d vodu jsou prioritou památkové obnovy vysoká pec . 1 a úst edna . VI s plynovými dmychadly. Prozatímní prohlídková trasa bude vedena z vrátnice na Ruské ulici na vysokou pec . 1, kde bude výstup do strojovny t žního stroje, na sazebnu a sestup zp t do licí haly a velínu. Prohlídka, která bude provázena odborným výkladem, bude ukon ena v úst edn . VI. a odchodem zp t ke vrátnici. Prohlídková trasa v areálu Vítkovických železáren. Po dokon ení stabilizace areálu koksovny a vysokých pecí bude prozatímní prohlídková trasa rozší ena o výstup na plošinu koksové baterie . 5 a o poch zku s p íslušným výkladem kolem hasící v že, zavážení vysoké pece a plyno istírny. Cílová prohlídková trasa (mapa . 2 a 3 – trasa zna ena tmav oranžovými body). P edpokládá se zp ístupn ní celého areálu Dolu Hlubina, koksovny a vysokých pecí Vítkovických železáren. Trasa bude vedena z vrátnice dolu Hlubina p es dvoranu (výplatní halu) tzv. nových koupelen do etízkových šaten, kde by m la být umíst na vstupní expozice s vysv tlením historického vývoje pr myslové aglomerace a základních technologických princip výroby v etn názorných model a autentických exponát . Z nových koupelen a vstupní expozice v etízkových šatnách by trasa vedla po p ístupových mostech na t žní poval v jámové budov a pokra ovala po ob hu voz do t ídírny uhlí. Odtud by návšt vníci p ešli po terénu do strojovny t žního stroje dolu Hlubina a kotelny. Jako další ást prohlídkové trasy by následoval p esun po terénu do areálu koksovny s poch zkou kolem koksových baterií a výtla ného vozu. Prohlídka by pokra ovala výstupem na plošinu koksové baterie . 5 se sypným vozem a poch zkou kolem hasicí v že a hasícího vozu
sm rem k vysoké peci . 1. Zde by prohlídka probíhala jako v p ípad tzv. prozatímní prohlídkové trasy (t žní stroj, plošina sazebny, licí hala a velín) se záv rem v úst edn . VI a odchodem vrátnicí na Ruské ulici, p ípadn s návratem v doprovodu pr vodce p es depozitá e Muzea Vítkovic a.s. (mapa . 2 a 3 - objekt zna en tmav žlutou barvou) a areál Dolu Hlubina k jeho vrátnici a parkovišti. 7. Koncepce zachování kulturního d dictví Vítkovických železáren jako celku V areálu Vítkovických železáren, p ípadn jejich bývalých provoz , které jsou ve vlastnictví nových majitel , se nachází celá ada historicky zajímavého technického za ízení. Bylo by proto žádoucí, aby toto za ízení, pokud je vy azeno z provozu, bylo p emís ováno do krytých a zabezpe ených prostor , kde by mohlo být p ístupno návšt vník m. Již v minulosti byla provozn dožitá, ale technicky zajímavá za ízení p emís ována do energetické úst edny . VI, kde jsou omezené prostory, nebo do objektu tzv. bílého zdiva poblíž areálu vysokých pecí (mapa . 1, 2 a 3 – objekt zna en tmav žlutou barvou). Podle našeho názoru by tento depozitá m l být ve správ Muzea Vítkovic a.s., které by z prost edk a.s. Vítkovice bylo schopno zabezpe it p evoz vybraného technického za ízení a po ízení p íslušné dokumentace podobným zp sobem, jak s touto inností v minulosti zapo alo. 8. Finan ní ešení ešení Dolní oblasti není jednoduchou a levnou záležitostí a každá varianta od plošné demolice až po zachování ásti areálu a jeho zp ístupn ní ve ejnosti je nákladná. P i rozhodování jde tedy p edevším o otázku koncep ní a organiza ní zda lze problém starých a historicky cenných výrobních areál ešit jinak než formou demolic. Podle našeho názoru je nutno náklady na zachování a zp ístupn ní areálu Dolu Hlubina, koksovny a vysokých pecí Vítkovických železáren posuzovat práv v porovnání s prost edky nutnými na demolice a dekontaminace území. Z tohoto pohledu se nám vynaložené náklady na zachování a zp ístupn ní areálu jeví jako nižší a p ínosn jší s dalšími možnými pozitivními d sledky: 1. Vytvo ení dlouhodobých pracovních míst nutných pro zajišt ní provozu a údržby areálu Dolu Hlubina, koksovny a vysokých pecí Vítkovických železáren. Jedná se o 16 p ímých pracovních míst v instituci zajiš ující provoz areálu a další pracovní místa ve službách a stavební údržb poskytované dodavatelsky. 2. Zp ístupn ní významného cíle tzv. industriální turistiky, a tím možné zvýšení návšt vnosti celého regionu. 3. Potencionální možnost získání prost edk EU v rámci podpory rozvoje Euroregionu Slezsko a vzájemné spolupráce a spole ných program prezentace pr myslového d dictví p ipravovaných mezi polskými a eskými institucemi. 9. Náklady na provoz instituce zajiš ující zp ístupn ní areálu Za nezbytné se jeví, aby areál Dolu Hlubina, koksovny a vysokých pecí Vítkovických železáren p evzala instituce, která zajistí návšt vnický provoz, pot ebnou údržbu, úklid a ostrahu. Ze stávajících poznatk vyplývá, že je nanejvýš pot ebné, aby tato instituce byla ur ena co nejd íve a byla vybavena p íslušnými prost edky tak, aby mohla jednotlivé klí ové uzly zp ístupnit ve ejnosti v nejkratší možné dob (velín, vysoká pec . 1, energetická úst edna . VI) ješt p ed dokon ením stabilizace celého areálu. V zásad lze tedy náklady pot ebné na zachování areálu Dolu Hlubina a vysokých pecí VŽ rozd lit na:
1. Prost edky na jednorázovou stabilizaci areálu a jeho zp ístupn ní ve ejnosti - viz tabulková ást p ílohy (v tis. K ): D l Hlubina 38 530 koksovna a vysoké pece Vítkovických železáren 65 168 celkem 103 698 Náklady na obnovu kolejového svršku, odstran ného vlastníkem bez p íslušného rozhodnutí výkonného orgánu státní památkové pé e, nejsou zahrnuty do stabilizace. Náklady na obnovu kolejišt v p vodním rozsahu p ed ukon ením provozu (v tis. K .) jsou: 21 576 Po ukon ení obnovy a realizace tzv. cílové prohlídkové trasy bude nutno jednorázov p isp t na vybudování vstupní expozice (v tis. K ): 2 000
2.1. Každoro ní p ísp vek pro instituci zajiš ující provoz areálu - z toho na údržbu: Nestejná pot eba náklad je charakterizována po áte ními náklady na údržbu po ukon ení obnovy v roce 2006 a pr m rnými ro ními náklady na údržbu v letech 2006 až 2032 se zapo tením meziro ní inflace 4% a skokového nár stu v d sledku cyklické obnovy nát r , stabilizace patek a tzv. pro iš ování (v tis. K ): po áte ní náklady pr m rné náklady D l Hlubina koksovna a vysoké pece Vítkovických železáren celkem
73 732 805
259 2 586 2 845
2.2. Každoro ní p ísp vek pro instituci zajiš ující provoz areálu - z toho na b žné provozní prost edky, ostrahu, mzdové prost edky a odbornou innost (v tis. K ):
D l Hlubina koksovna a vysoké pece Vítkovických železáren celkem
3 290 3 835 7 125
Jako zcela nouzové ešení se jeví p evzetí ásti areálu Státním památkovým ústavem v Ostrav (po p íslušném finan ním a personálním navýšení) a zapojení Hornického muzea v Ostrav s cílem, aby zp ístupnilo klí ová místa dolu Hlubina (jámová budova, strojovna, kotelna, stará t ídírna) a podílelo se tak na provozu ásti návšt vnické trasy sledující technologický tok v prostoru Dolu Hlubina
Širší památková a muzejní koncepce zachování kulturního d dictví ostravskokarvinské aglomerace (p íloha pro pot ebu Ministerstva kultury R, Národní technické muzeum v Praze a Technické muzeum v Brn ) Uhelné hornictví. Podstata pr myslového d dictví ostravsko-karvinské aglomerace je ve vzájemné podmín nosti t žby uhlí, hutnictví železa, dopravy a v
pozd jší fázi vývoje energetiky. Jestliže má dojít k zachování kulturního d dictví aglomerace v jejím nedeformovaném pojetí, je nutno zachovat a prezentovat kulturní d dictví všech jejích rozhodujících složek. V p ípad hornictví má tato snaha reálnou podobu v aktivit Hornického muzea v Ostrav - Pet kovicích a ve zp ístupn ní dolu Michal v Ostrav -Michálkovicích. Hutnictví železa. V p ípad hutnictví je základem této aktivity d ív jší dokumenta ní a sbírkotvorná innost Muzea Vítkovic a.s., kterou je nutno dále rozvíjet. Vybrané technické za ízení by m lo být po ukon ení svého provozu p emíst no do depozitá e a tam jednoduchými prost edky instalováno a zp ístupn no ve ejnosti tak, aby demonstrovalo technologickou návaznost klí ových operací jednotlivých obor (ocelá ství, slévárenství, válcování materiálu, kovárny). Jako vhodný depozitá se jeví stávající tzv. haly bílého zdiva, kde jsou áste n n které sbírkové p edm ty Muzea Vítkovic a.s. shromážd ny a kde by mohlo být v budoucnu deponováno a sou asn prezentováno dochované technické za ízení slévárny, ocelárny, kovárny, válcovny a rourovny. Ve ejnosti p ístupný depozitá v tzv. hale bílého zdiva, který se nachází v bezprost ední blízkosti areálu Dolu Hlubina, koksovny a vysokých pecí Vítkovických železáren, m že pro návšt vníka vytvo it ucelenou p edstavu o hutnictví jako celku a v tomto sm ru m že mít nezastupitelnou výchovnou funkci. Jako nezbytná sou ást takové expozice je prezentace pracovního prost edí a životního stylu tzv. všedního dne lidí, kte í zde pracovali. V p ípad koncepce depozitá e by bylo ú elné do jeho fondu zahrnout technické za ízení nejen Vítkovic a.s., ale také dalších hutních podnik , pokud v nich nebude v le vybudovat vlastní muzea a depozitá e. V tomto p ípad bude nutno pojímat muzeum ne pouze jako podnikové muzeum, ale jako muzeum se zast ešující regionální funkcí, p ípadn jej budovat jako budoucí pr myslové muzeum celostátní p sobnosti. Pak je ovšem nutno p edejít podobné chyb , která se stala v p ípad Pr myslového muzea v Ostrav založeného na Dole Michal v Ostrav Michálkovicích, kdy nejprve v d sledku d ív jšího neodborného vedení muzea a po jeho slou ení se Státním památkovým ústavem v Ostrav z d vod nedostatku prostor pro uložení rozm rných stroj a nedostatku finan ních prost edk na jejich p evoz nebylo možno rozvíjet sbírkotvornou innost a prezentaci pr myslového d dictví jako celku v jeho rozhodujících složkách. Železni ní doprava. V p ípad dopravy, a to p edevším železnice, je koncepce založena na postupné rehabilitaci architektonicky zdevastovaných železni ních stanic v Ostrav -Svinov / Porub a železni ní stanice Ostrava-st ed, která je v bezprost ední docházkové vzdálenosti areálu Dolu Hlubina, koksovny a vysokých pecí Vítkovických železáren. V sou asné dob je projektována celková rekonstrukce stanice Ostrava-st ed a p íprava železni ního muzea, které bude v objektu stav dla a místnostech bývalého bytu p ednosty prezentovat železni ní historii a autentickou zabezpe ovací techniku. Pro prezentaci historicky zajímavých železni ních vagón a lokomotiv lze, krom pravidelných "parních jízd", využít také remízu Bá ské dráhy v Ostrav -P ívoze, která je pro své technické a architektonické hodnoty chrán na jako kulturní památka. Energetika. Co se tý e prezentace kulturního pr myslového d dictví energetiky je situace složit jší, protože zde byly v minulosti zni eny rozhodující stavební památky- energetická úst edna . II, historicky mimo ádn významná tzv. nová elektrárna Karolina a tém všechno historické technické za ízení. Jako úvaha o míst budoucí prezentace energetiky by mohla sloužit architektonicky zajímavá energetická úst edna .IV (v sou asné dob v majetku SME) v bezprost ední
blízkosti areálu Dolu Hlubina, koksovny a vysokých pecí Vítkovických železáren. Technické za ízení by ovšem muselo být prezentováno ze svozu historického technického za ízení v rámci celé eské republiky. Sou asn by tak mohlo být zachrán no technické za ízení energetického charakteru z jiných pr myslových oblastí, kde se nep edpokládá podobná muzejní aktivita (kotle, parní turbíny, generátory, m ni e apod.). V tomto p ípad by bylo nutno posílit prost edky nutné na provozování Dolu Hlubina, koksovny a vysokých pecí o tým, který by navazoval na pr zkumy technických a pr myslových památek v rámci památkové pé e a byl schopen zajiš ovat p emís ování vytipovaného historicky zajímavého technického za ízení do depozitá , v etn provád ní p íslušné podrobné dokumentace, instalace a základní konzervace. V této souvislosti by musely být rovn ž známy depozitá e, kde bude možné uchovat p ípadn prezentovat vytipované technické za ízení. Jako úvaha, krom zmín ného objektu tzv. bílého zdiva a energetické úst edny . IV, se nabízí zdevastovaný, ale historicky zajímavý objekt slévárny šedé litiny v Dolní oblasti Vítkovických železáren. 10. Seznam p íloh Mapová ást: 1. Mapa památkové hodnoty a celkového rozsahu ochranného pásma (M. 1:5000) 2. Mapa památkové hodnoty strukturovaná na kulturní památky, památkový zájem a plán ochrany ochranného pásma v rozsahu území ur ujícího charakter areálu Dolu Hlubina a koksovny a vysokých pecí Vítkovických železáren (M. 1:2000) 3. Mapa využitelnosti lenící jednotlivé objekty na p ístupné jako sou ást prohlídkové trasy, nov využitelné, nep ístupné a jejich vzájemné kombinace. V p ípad kombinace objektu s ozna ením p ístupného a nep ístupného se konkrétn jedná o vedení prohlídkové trasy objektem, který by nebyl voln p ístupný a prohlídková trasa by byla vymezena chrán ným koridorem (M. 1:2000) Tabulková ást: P ehledová tabulka jednotlivých objekt (ve své struktu e navazuje na legendu mapových p íloh), která uvádí jejich památkovou hodnotu, využitelnost a náklady na obnovu. Výpo et náklad na opravy ocelových konstrukcí (v tabulkové ásti zkratka OK) zpracovala firma Promont. Výpo et náklad na zd né a železobetonové konstrukce a ocelové skelety s cihelnou vyzdívkou byly provedeny Státním památkovým ústavem v Ostrav za ú asti odborných konzultant a rozpo tá e. Výsledné protokoly výpo t jsou archivovány na SPÚ v Ostrav . 1. P ípravné práce zahrnují demontáže potencionáln dožitých ocelových konstrukcí, demolice nevhodných stavebních objekt a úklid. 2. Opravy zahrnují nutné práce a úpravy poškozených míst, které by mohly ohrozit stabilitu za ízení a konstrukcí p ípadn obecnou bezpe nost. 3. Nát ry zahrnují náklady na nát ry ocelových konstrukcí, které jsou zapot ebí pro zp ístupn ní areálu ve ejnosti a zajišt ní p ístupových míst údržby. 4. Stabilizace ocelových konstrukcí (OK) zahrnují práce nutné pro zajišt ní dlouhodobé životnosti konstrukcí, zejména omezení vliv vedoucích k rozvoji lokální koroze, která by mohla ohrozit stabilitu konstrukcí (stabilizace patek- obnažení, o išt ní a nát r do výše 1,5 m, stabilizace ocelových sko epin- otrýskání a nát r, provedení hydroizolace plechových st ech, kompletní vým na oplášt ní a zast ešení most a provedení drenáží). 5. Rezerva náklad 10% na práce spojené ze zajišt ním ocelových konstrukcí.
6. Stavební práce. Náklady na zd né a železobetonové konstrukce a ocelové skelety s cihelnou vyzdívkou stanoveny výpo tem na základ odborného posouzení stavebního stavu. Fotografická ást: 1. Panorama Dolu Hlubina, koksovny a vysokých pecí Vítkovických železáren od severu/ z m stského centra 2. Pohled na areál Dolu Hlubina, koksovny a vysokých pecí Vítkovických železáren z vysoké pece . 1 3. D l Hlubina - prohlídková trasa 4. D l Hlubina a koksovna Vítkovických železáren - prohlídková trasa 5. Vysoké pece Vítkovických železáren - prohlídková trasa 6. Vysoké pece Vítkovických železáren - prohlídková trasa Katalogová ást (samostatná p íloha zpracována pro Ministerstvo pr myslu a obchodu R): Pro vyjád ení finan ních náklad na zachování objekt ozna ených jako kulturní památky nebo tzv. zájem památkové pé e jsou zpracovány protokoly k jednotlivým objekt m (viz p íloha), kde je uvedena základní identifikace ( íslo parcely), popis stavebních konstrukcí, charakteristika stávajícího stavebního stavu a cílový stav požadovaný z hlediska památkové pé e. Náro nost zásah a oprav je vyjád ena finan ní ástkou, která je výsledkem podrobného posouzení stavebního stavu a návrh opat ení a propo t provedených odbornými firmami. Rozpis náklad na instituci zajiš ující provoz (samostatná p íloha zpracovaná pro Ministerstvo kultury R): Rozepisuje náklady podle jednotlivých položek na mzdové a provozní prost edky.
. OBJ.
NÁZEV OBJEKTU
PARCELNÍ ÍSLO
T žní v ž a
VYUŽITELNOST
P ÍPRAV. PRÁCE (tis. K )
OPRAVY OK (tis. K )
NÁT RY OK (tis. K )
930
10
STABILIZACE OK PATKY (tis. K )
630
D L HLUBINA 1
PAMÁTKOVÁ HODNOTA
3220/2
458
SKO EP. (tis. K )
HYDROIZO. ST ECH (tis. K )
OPL. A ST. MOST (tis. K )
CENA REZERVA STAVEB CELKEM OK 10% (tis. NÍ DRENÁŽ PRÁCE ( (tis. K ) K ) E (tis. K ) (tis. K ) 6
81
203,4 10,9
28,2
36 292,6 5 729,9
38 530
2 483,7
2 784
5 850
t žní budova 2
Strojovna
3212
159
27,3 114
t žních stroj s t žním strojem Škoda 3
Kompresorovn
3209
148
43,5
1 509
287
1 987,5
a, bývalá v trná jáma s kompresorem B-D 4a
Koupelny
3207
6 299,5
6 299,5
3220/5
3 672,4
3 672,4
161
243,5
50,3
8 060,4
8 613,5
63,9
6 917,8
7 620,7
497,7
497,7
mužstva staré 4b
Koupelny mužstva nové
5
Kotelna s kotly
3220/3
30
7,5 35
10
Garbe, komín 6
T ídírna uhlí,
3214
105
6 85
306,8
nakládka do vagón a dopravní mosty 7
Úpravna uhlí
3211
107
123 409
(uhelné prádlo), mísi uhelné služby koksovny 8
Rozvodna
3220/1
9
Jámová
3220/1
371
371
590,2
590,2
6 349,2
23 343,2
817,4
1 716,5
657,6
2 867,2
624,2
2 830,7
611,6
1 157,2
600,1
886,5
739,6
2 391,7
budova v trné jámy 10 11 12
Nová kotelna editelská vila Správní
3220/5 3239 3241
budova 13
Stolárna
3244 359
KOKSOVNA
1 197
1 014
111,3
12 176,9
30
1 544,9
560,9
VÍTKOVICKÝC H ŽELEZÁREN 14
Vykládka uhlí
1051/1
16
611,6 78
111,8
23
40,1
101
53,8
81,7
z vagón , dopravní mosty 15
Mlýnice uhlí
1 945,6
1051/1
200,9
v etn zásobník a mlýn , dopravní mosty 16
Uhelná služba
1051/1
14
1 837,1
200,6
koksovny – budova zásobník , dopravní mosty 17
Uhelná v ž
1051/1
18a
Koksárenská
1051/1
48
49,6 448
47
97
37,4
15
26
64
baterie . 4 v etn za ízení a potrubí koks. plynu 18b
Koksárenská
1051/1
33
103 263
1014
73,9
15
150,2
baterie . 5 v etn za ízení 19
Dv hasicí
1051/1
62
6,2 439,1
507,3
796,2
7 607,2
361,2
2 676,6
702,2 10 546,5
702,2 41 824,4
v že 20
Hrubá t ídírna
1051/1
45
6067,4 10
69,5
210
85,7
619,1
koksu v etn t ídi
,
dopravní mosty 21
Jemná t ídírna
1051/1
94
1715,2
210,5
koksu v etn za ízení, dopravní mosty 22
Bývalá kovárna
1051/1 1815
VYSOKÉ
15 1578
125
2 370,6
970
120,5
3 448,1
3 585,9
60
2 843,6
451,7
PECE VÍTKOVICKÝC H ŽELEZÁREN 23
Most
1051/1
135
131,1
85
2 436 994,4
z aglomerace, p esýpací stanice 24
Starý rudný
1051/1
228
43,3 204,9
476,2
most 25
Zásobníky,
1051/1
169
997,9 135
3 585,9
551,6
6 067,8
628,4
zavážení vysokých pecí a dopravní mosty 26a
Vysoká pec .
1051/1
204
5 533
978
32,4 25,2
677,3
1 222,6
8 672,5
37,4
37,4
1 v etn za ízení 26b
Velín vysoké
1051/1
37,4
pece . 1 26c
Oh íva e v tru
1051/1
143 38
37,4
4
464,9
5 113,9
1
112,6
1 238,6
131,2
1 443,5
468
vysoké pece .1 26d
Prašník vysoké
1051/1
14 112
pece . 1 26e
Odlévací hala
795,3
1051/1
9
508
vysoké pece .1 27a
Vysoká pec .
1051/1
120
374
101,2
30
82,5
200
907,7
4 27b
Oh íva e v tru
1051/1
6
15,2
146
167,2
vysoké pece .4 27c
Prašník vysoké
1051/1
5
0,5 5,5
pece . 4 27d
Odlévací hala
1 419,8
1051/1
214
2 353,8
720
vysokých pecí .4a 6 28a
Vysoká pec .
1051/1
152
101,5
374
30
85,8 943,3
200
6 28b
Oh íva e v tru
1051/1
6
16 153,8
175,8
vysoké pece . 6 28c
Prašník vysoké
1051/1
10
1
11
pece . 6 29
istírna
1051/1
32
31 13
21,7
140,9
238,6
vysokopecního plynu 30 31
Plynojem erpadlovna
1051/1 1051/1
10
23,1 100
254
120,9 382,9
382,9
32
Energetická
1051/1
404
1 589
209,2 98,6
5 616,1
7 916,9
1 692,7
1 692,7
225,7
225,7
374,7
374,7
53 188,3
688,7 103 697,6
úst edna . VI s dmychadly 33
Chladi vody
1051/1
pro vysoké pece 34
Výstavní
1051/1
pavilon 35 36
Vodojem Trubní vedení CELKEM
1051/1 177
62,6 45
2 804
3 705
16 149
404,1 3 389,5
3 559,4 451,7
15 762,8
96
4 591,9
Koncepce: Ing. arch. Ji í Gwuzd, CSc., Ing. Jana Kynclová, Ing. arch. Dr. Miloš Mat j, Dr., Mgr. Michaela Ryšková Propo ty stavebních náklad : R žena Kova íková Technické posouzení a propo ty zachování ocelových konstrukcí: PROMONT v.o.s. Ostrava Axonometrie: Architektonická kancelá Ing. arch. Radim Václavík Fotografie: Ing. arch. Dr. Miloš Mat j, Dr., Mgr. Michaela Ryšková Po íta ová grafika: Petr Vondrášek
Státní památkový ústav v Ostrav , duben 2001
