hydrogeologie a ochrana životního prostředí Společnost AQ-envitest, s. r. o. je držitelem certifikátů ISO 9001, ISO 14001
Ostrava - Koksovna Jan Šverma Technické podklady pro veřejnou zakázku na zpracování projektu sanace
Číslo akce:
Název akce:
KJŠ – podklady pro projekt sanace
Objednatel:
Ministerstvo financí, odbor 45, Letenská 525/15, 118 10 Praha 1
Zhotovitel:
AQD - envitest, s.r.o., Vítězná 3, 702 00 Ostrava, Tel./Fax: 596 115 224
Odpovědný řešitel:
Ing. Marcel Cron
Podpis:
jednatel společnosti, nositel odborné způsobilosti v oboru hydrogeologie a sanační geologie č. 2022/2006
Schválil:
Ing. Jiří Tylčer, CSc.
Podpis:
Datum:
prosinec 2014 (upraveno březen 2015)
Razítko:
55/2014
OBSAH
1.
ÚVOD ........................................................................................................................ 3
2.
LOKALIZACE, GEOLOGIE, HYDROGEOLOGIE ................................................................ 3
3.
DOSAVADNÍ PROZKOUMANOST ................................................................................ 4 3.1. 3.2.
4.
PŘEHLED DOSUD REALIZOVANÝCH PRACÍ NA LOKALITĚ ............................................................. 4 PRŮZKUMNÉ PRÁCE V OKOLÍ .............................................................................................. 5
SPECIFIKACE NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ....................................................................... 6 4.1. POŽADAVKY SPRÁVNÍHO ROZHODNUTÍ ČIŽP ......................................................................... 6 4.2. KONCEPCE A ROZSAH NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ ....................................................................... 7 4.2.1. Sanace zemin .......................................................................................................... 7 4.2.2. Sanace podzemní vody ......................................................................................... 11 4.2.3. Sanace stavebních konstrukcí .............................................................................. 12 4.3. MONITORING ............................................................................................................... 15
5.
PROJEKT SANACE .................................................................................................... 18 5.1. KONCEPCE PROJEKTU...................................................................................................... 18 5.2. POSTUP ZPRACOVÁNÍ PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE ............................................................... 20 5.2.1. Přípravné práce .................................................................................................... 20 5.2.2. Terénní práce ........................................................................................................ 20 5.2.3. Projekční práce ..................................................................................................... 20
6.
ČASOVÝ HARMONOGRAM....................................................................................... 21
7.
ODHAD NÁKLADŮ ................................................................................................... 21
PŘÍLOHY
1. Situace lokality 2. Situace doporučené sanace v areálu KJŠ 3. Situace sanace a monitoringu v okolí 4. Správní rozhodnutí ČIŽP ukládající opatření k nápravě závadného stavu 5. Oceněný položkový rozpočet na zpracování projektu sanace (pro účely zadavatele)
2
1. ÚVOD Předkládaný elaborát shrnuje podklady a definuje práce, jejichž cílem je vypracování projektové dokumentace sanace v rámci procesu odstraňování starých ekologických zátěží v areálu koksovny Jan Šverma společnosti OKK Koksovny, a.s. v Ostravě. Elaborát je vypracován na podkladě realizační smlouvy s MF, uzavřené pod číslem 0639823014-4502-S-0131/96-01-003-X00701 ze dne 20.11.2014. V době po ukončení díla a předání zadavateli (prosinec 2014) byl elaborát na základě požadavků nabyvatele (OKK Koksovny, a.s.) věcně upraven a doplněn, aktualizované vydání je březen 2015.
2. LOKALIZACE, GEOLOGIE, HYDROGEOLOGIE Rovinatý areál KJŠ se nachází se v tzv. severní průmyslové oblasti v Ostravě – Mariánských Horách. V těsném sousedství se nacházejí chemický podnik BC MCHZ na jihozápadě, areál bývalého dolu Jan Šverma ze severní (severozápadní) strany, kolejiště ČD z jižní (jihovýchodní) strany, odval hlušiny bývalého dolu Jan Šverma ze severovýchodní strany. Tento odval v minulosti sloužil rovněž jako skládka odpadů různorodého charakteru z produkce okolních průmyslových podniků včetně MCHZ, KJŠ, DEZA, OVaK). Na severozápadě vymezuje celou průmyslovou zónu řeka Odra. Nejbližší vzdálenost areálu KJŠ k řece je kolem 500 m. V blízkosti koksovny protéká Černý potok, který je pravostranným přítokem Odry a který byl do roku 2010 recipientem části odpadních vod koksovny1. Koksovna KJŠ se nachází v údolní nivě řeky Odry. Geologický profil je zde zastoupen několika metry navážek, pod nimiž se nacházejí povodňové hlíny jako první člen přirozeného vrstevního profilu, jejich typická mocnost je kolem 2 m. Pod hlínami je vyvinuta hlavní kvartérní zvodeň – zvodeň údolní terasy. Její podzemní vody jsou nadržovány na nepropustném podloží, reprezentovaném bádenskými jíly s povrchem v hloubkách 8 – 12 m pod terénem. Pod tuto úroveň zasahuje deprese, zahloubená do bádenských jílů až několik desítek metrů (tzv. přehloubené – pohřbené – subglaciální koryto). Koryto je vyplněno propustnými sedimenty (písky, štěrkopísky) s vložkami hlín a jílů. Jeho podzemní voda je v hydraulické souvislosti se zvodní údolní terasy. Koryto se rozkládá pod stěžejní částí areálu koksovny. Korytem se přednostně šíří čerpací deprese od jímacího území Nová Ves, jehož nejbližší jímací objekty jsou od okraje KJŠ vzdáleny něco málo přes 1 km jihozápadně. Velmi plochá rozvodnice depresního kužele od vodního zdroje Nová Ves se nachází právě v areálu KJŠ, její přesná poloha je dána vztahem aktuální výše odběru na vodním zdroji, úrovní hladiny v řece Odře a úrovní tzv. prozatímního sanačního čerpání, které na koksovně probíhá. Podzemní vody jihozápadně od rozvodnice jsou stahovány do jímacího území Nová Ves, přes část areálu koksovny protéká část indukované dotace z řeky Odry, podílející se významným způsobem na dotaci vodního zdroje. Recipientem podzemních vod na druhou stranu od rozvodnice je řeka Odra.
1
Od roku 2010 jsou veškeré vody z KJŠ (odpadní i sanační) a areálu býv. Dolu Jan Šverma odváděny na ÚČOV, Přepad do Černého příkupu je v činnosti při přívalových deštích.
3
Podzemní vody hlavní kvartérní zvodně jsou v areálu koksovny typicky 5 až 6 m pod terénem, mají volnou hladinu. Bez čerpání na Nové Vsi by byla hladina podzemních vod pod povodňovými hlínami všude napjatá, s piezometrickou úrovní kolem 2,5 – 3,5 m pod terénem. V navážkách se nachází nespojitá mělká zvodeň s mocností zvodnění od několika málo decimetrů až přes 1 m. Vyšší mocnosti jsou vázány na deprese v reliéfu povodňových hlín. Zvodnění bylo zastiženo v cca dvou třetinách z celkového počtu sond.
3. DOSAVADNÍ PROZKOUMANOST 3.1.
Přehled dosud realizovaných prací na lokalitě
Průzkumné práce, zaměřené na zjištění kontaminace horninového prostředí, byly v areálu KJŠ prováděny od roku 1990. V letech 1990 až 1992 byly fy Geotest Brno provedeny průzkumy zaměřené na kvalitu podzemní vody. Zjištěna byla masívní kontaminace fenoly a amonnými ionty (v hodnotách vysoko překračujících nynější kritéria C MP). Zeminy nebyly zkoumány. V následujících letech byly prováděny účelové průzkumy spojené se stavbami a rekonstrukcemi technologií, v rámci kterých byly zjišťována lokální znečištění horninového prostředí i stavebních konstrukcí. Intenzivní opatření a podrobné průzkumy započaly v roce 1996, kdy bylo mimo jiné i zahájeno sanační čerpání podzemní vody. V tomtéž roce byl firmou KAP s.r.o. Praha proveden 1. krok projektu likvidace starých ekologických zátěží v rámci OKD a.s. Sumarizovány byly všechny dostupné informace o lokalitách OKK - včetně KJŠ - a bylo provedeno jejich hodnocení z hlediska úplnosti podkladů pro zajištění refundace nákladů na jejich odstranění z prostředků FNM ČR. Stav podkladů na lokalitě KJŠ byl hodnocen jako nedostatečný s nutností provedení uceleného podrobného průzkumu saturované i nesaturované zóny na všech rizikových plochách v areálu KJŠ. Stěžejní práce dotýkající se ekologických zátěží proběhly na lokalitě následně v letech 1997 až 2000 pod vedením fy KAP, s.r.o. V tomto období postupně vznikla analýza rizik rozdělená do 4 etap, následně doplněná o Doplnění analýzy rizik a studii proveditelnosti sanace. Navržené alternativy aktivní sanace uvažují s těmito zásahy: -
prozatímní opatření k zamezení dalšího šíření kontaminace v podzemních vodách,
-
ukončení dotace z technologií,
-
sanace ohnisek organické kontaminace zemin nesaturované zóny jejich odtěžením, postupně a etapovitě tak, aby nedocházelo ke střetům s provozem koksovny,
-
sanace navážkové zvodně,
-
sanace výskytu ohnisek těžké volné fáze DNAPL při bázi kvartérní zvodně,
-
sanace podzemních vod zvodně údolní terasy a pohřbeného koryta.
Všechny alternativy byly zhodnoceny z hlediska sanačního efektu ve vztahu k zachování kvality podzemní vody jímané ve vodním zdroji Nová Ves, z hlediska ekonomické náročnosti
4
a z hlediska náročnosti na koordinaci se sanací přilehlého areálu BC-MCHZ, který se rovněž podílí na dotaci znečištění podzemních vod v zájmové oblasti. V souladu s doporučením neprodleně zahájit opatření k zamezení dalšího šíření kontaminace v podzemních vodách bylo již v roce 1997 zahájeno tak zvané prozatímní sanační čerpání, jehož primárním cílem je zamezení šíření kontaminace ve směru k jímacímu území Nová Ves. Opatření provádí na lokalitě KJŠ od podzimu 1997 nepřetržitě dosud společnost UNIGEO a.s. Sanační čerpání probíhá na základě Rozhodnutí ČIŽP OI Ostrava ze dne 2. 7. 1997 pod č.j. 0456/0902/97/Van. Podstatou prací je čerpání podzemních vod zvodně údolní terasy ze skupin čerpacích vrtů v ohniscích znečištění a čištění takto čerpaných vod. Čerpání probíhá ze skupin vrtů na třech plochách A, B, C, periodicky byla dříve čerpána i voda v navážkách na ploše D. Úhrnná vydatnost čerpání se v posledních letech pohybuje mezi 3 a 4 l/s, rozhodujícími kontaminanty jsou PAU, fenoly, NEL, amonné ionty, BTEX, předpokládat lze také vysoké koncentrace dusičnanů, které se ovšem nesledují. Sanační čerpání má lokální vliv na polohu rozvodnice depresního kužele JÚ Nová Ves, jejíž sledování je součástí provozního monitoringu. V období prozatímního opatření provedla firma Unigeo v rámci probíhajícího úkolu řadu dílčích průzkumných akcí, které byly ovšem všechny účelově zaměřené na zajištění efektivity čerpacího systému na sanačních plochách a jejich okolí. Dosud poslední práce včetně průzkumu stavu ekologických zátěží v celém areálu KJŠ byly provedeny v letech 2010 až 2013, kdy byly společností AQD-envitest zpracovány nejprve aktualizace analýzy rizik (2011) a následně předsanační doprůzkum (2013). V těchto pracích, které jsou z pohledu dalšího postupu řešení SEZ na lokalitě KJŠ stěžejní, jsou v konečném rozsahu vydefinovány plochy a oblasti k sanaci horninového prostředí a objekty k sanaci stavebních konstrukcí. Rovněž byly podkladem pro v současnosti platné správní rozhodnutí ČIŽP, které bylo vydáno následně po dokončení zprávy předsanačního doprůzkumu v roce 2013.
3.2.
Průzkumné práce v okolí
Při řešení problematiky kontaminace je nutno brát zřetel i na poznatky z průzkumných prací v přilehlých areálech bývalého Dolu Jan Šverma a chemického podniku BC MCHZ. Areál Dolu Jan Šverma byl podroben základnímu průzkumu kontaminace v letech 1994 až 1997, ovšem ekologické zátěže zde byly vyhodnoceny jako nevýznamné a nápravná opatření nebyla stanovena, doporučen byl pouze monitoring kvality podzemních vod. V navazující práci ověřovacího průzkumu z roku 2014 (AQD-envitest, září 2014) zde ale byla zjištěna charakteristická kontaminace zemin a podzemní vody (včetně volné fáze na hladině), která se vší pravděpodobností přímo souvisí se znečištěním v areálu KJŠ (sanační plocha SP-45) a pochází z její produkce. Základní informace o areálu BC MCHZ prezentuje analýza rizika z roku 2005 (BorsodChem MCHZ, analýza rizika, zpráva, AQ-test, spol. s r.o.). Kromě hodnocení výsledků vlastních prací zpráva rekapituluje a kriticky hodnotí i všechny průzkumné práce předchozí. Znečištění podzemních vod v obou areálech (KJŠ + BC MCHZ) vykazuje v mnohém příbuzný charakter a kontaminační mraky obou areálů spolu interferují. K jímacímu území Nová Ves pak postupují shodnou migrační cestou. Na analýzu rizika z roku 2005 pak navazuje studie proveditelnosti nápravných opatření (BIJO CZ, a.s., 2007). 5
Jako rozhodující pro sledování parametrů kontaminace z BC MCHZ ve vztahu k vodnímu zdroji Nová Ves navrhuje analýza rizika BC MCHZ monitorovací profil napříč korytem při okraji 2. ochranného písma, na úrovni vrtu HP-404. Jde o tentýž profil, který navrhuje doplněk AR a studie proveditelnosti společnosti KAP z roku 2000 pro areál KJŠ. Monitorovací profil byl vybudován v rámci projektu monitoringu podzemních vod (AQDenvitest) v roce 2012 a do současnosti je prováděn pravidelný cyklický monitoring, spojený s hodnocením kvality podzemní vody v širším prostoru údolní nivy Odry. Pro řešení vztahu lokality KJŠ k vodnímu zdroji Nová Ves jsou důležité výsledky monitoringu podzemních vod v širším okolí vodního zdroje Nová Ves, který pro OVaK a.s. zajišťuje společnost AQD-envitest, s.r.o. V půlročním resp. ročním cyklu je v rámci tohoto monitoringu vzorkováno i několik vrtů v údolní nivě Odry mezi jímacím územím a severní průmyslovou oblastí. Součástí monitoringu jsou i záměry hladin podzemních vod údolní terasy s čtvrtletní frekvencí. K mapové interpretaci hydroizohyps údolní nivy jsou využívána i data z provozního monitoringu prozatímního sanačního čerpání UNIGEO na KJŠ. K možnému využití se ještě nabízejí dokumentační údaje z analýzy rizika další blízké lokality, Černého potoka a chemické skládky KJŠ (TALPA-RPF, 2011).
4. SPECIFIKACE NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ 4.1.
Požadavky správního rozhodnutí ČIŽP
Zahájení správního řízení ve věci odstranění ekologických zátěží na lokalitě Koksovna Jan Šverma se datuje od roku 2000, poté co byla předložena analýza rizika zpracovaná firmou KAP, spol. s r.o. Výsledkem správního řízení měla být opatření k odstranění závadného stavu v návaznosti na předchozí rozhodnutí ČIŽP (ČIŽP OI Ostrava uložila právnímu subjektu rozhodnutím č.j. 396/0902/97/Van ze dne 16.6.1997 opatření k zastavení dotace závadných látek z technologických zařízení do podzemních vod a rozhodnutím č.j. 398/0902/97/Van ze dne 16.6.1997 z důvodu velmi závažného ohrožení životního prostředí ve smyslu § 4 odst.c) zákona č.130/1973 Sb. zastavila provoz celků, které byly významným primárním zdrojem kontaminace horninového prostředí síranem amonným a fenolčpavkovými vodami). Po doplnění analýzy rizik a zpracování studie proveditelnosti, uvažující s variantami sanace s ohledem na předpokládané ukončení provozu KJŠ v roce 2005, bylo ovšem řízení z objektivních příčin zastaveno a ČIŽP pouze sledovala činnost na lokalitě v souvislosti výkonem Rozhodnutí čj. 0456/0902/97/Van z roku 1997, na základě kterého je firmou UNIGEO setrvale prováděno čerpání podzemní vody za účelem zabránění šíření kontaminace. V souvislosti s ukončením provozu v areálu KJŠ v závěru roku 2010 a na základě posledních prací AAR a předsanačního doprůzkumu konstatovala ČIŽP připravenost nabyvatele pro uložení sanace a následně vydala rozhodnutí, ukládající subjektu OKK Koksovny, a.s. opatření k nápravě závadného stavu pod č.j. ČIŽP/49/OOV/SR01/1215987.012/13/VBC ze dne 2.9.2013. Kopie tohoto klíčového rozhodnutí ve věci sanace areálu KJŠ je uvedeno v příloze 4 tohoto elaborátu. Stěžejní požadavky výše citovaného platného rozhodnutí lze shrnout do následujících bodů:
6
1. Odstranit v areálu KJŠ masivně znečištěné stavební konstrukce tak, aby nebyly zdrojem kontaminace navazujících podložních vrstev resp. podzemních vod. 2. Odstranit v areálu KJŠ kontaminaci z navážek a ze zemin tak, aby neohrozily lidské zdraví a aby nebyly zdrojem kontaminace navazujících podložních vrstev, resp. podzemních vod. Sanaci ukončit při dosažení těch cílových limitů sanace: Kontaminant NEL Naftalen Benzo(a)pyren Benzen volná fáze
Vrstvy 2 m pod terénem a níže 7400 1500 20 40 absence volné fáze
Vrstva do 2 m pod terénem 7400 600 10 40 absence volné fáze
3. Snížit kontaminaci vody vyskytující se ve stavebních jámách pod cílový limit sanace 80 mg/l amonných iontů a současně z ní odstranit volnou fázi organických látek. 4. Provádět ochranné čerpání podzemních vod tak, aby bylo zabráněno šíření kontaminace v podzemních vodách. 5. Snížit kontaminaci podzemní vody v areálu KJŠ pod cílový limit sanace 80 mg/l amonných iontů a současně z ní odstranit volnou fázi organických látek. 6. Po celou dobu sanace a minimálně 3 roky po jejím ukončení provádět monitoring podzemních vod v areálu KJŠ za účelem sledování šíření kontaminace a sledování účinnosti sanace. Monitoring přizpůsobit pracím prováděným za stejným účelem v rámci sanace areálu BC MCHZ, s.r.o. 7. Pro opatření zpracovat prováděcí projekt sanace obsahující: • Projekt demoličních prací • Projekt sanace zemin • Projekt ochranného čerpání podzemních vod • Projekt monitoringu podzemních vod • Projekt sanace podzemních vod • Způsob prokázání dosažení sanačních limitů Koncepční požadavky na nápravná opatření včetně a cílových kritérií sanace vychází z doporučení AAR (AQD-envitest, 2011).
4.2.
Koncepce a rozsah nápravných opatření
Předpokládaný rozsah nápravných opatření, zahrnující definici stavebních objektů k sanaci, sanačních ploch k výkopům kontaminovaných zemin a plochy sanace podzemní vody včetně souvisejícího monitoringu je upřesněno v závěrečné zprávě předsanačního doprůzkumu areálu KJŠ (AQD-envitest, 2013). Zde definovaný rozsah je pro účely budoucího projektu sanace rozšířen o související znečištění přesahující do areálu Dolu Jan Šverma dle závěrů zde provedeného ověřovacího průzkumu (AQD-envitest, září 2014). 4.2.1. Sanace zemin Následující tabulka uvádí sumární přehled nadlimitně znečištěných ploch dle výsledků dosavadních průzkumů ve vztahu k navrženým cílovým limitům sanace na základě ekologických rizik (tj. k výkopovým limitům pro vrstvy 2 m pod terénem a níže). Za 7
současného stavu areálu, který je z podstatné části opuštěn2, je odhad skutečné kubatury k sanaci v řadě případů lépe interpretovatelný formou sdružených sanačních ploch, zahrnujících v jedné ucelené ploše nejen několik dílčích sanačních ploch malého rozsahu u sebe, ale i dosud zastavěné plochy, kde po snesení stavebních objektů lze potřebu sanace zemin rovněž předpokládat. Přehled všech sanačních ploch včetně jejich základních parametrů k sanaci je uveden v následujících tabulkách a vyznačen v mapové příloze 2. Oblast v areálu KJŠ
Plynojem
Sdružená Sanační sanační plocha plocha
SDP-1
staré plynojemy
SDP-2
bývalá benzolka
SDP 3
bývalá chemie KB4
SDP-4
benzolka čpavkárna fenolka primární chladiče, turbovna
SDP-5
SP 1 SP 2 SP 3 SP 4 SP 7 SP 8 SP 9 SP 10 SP 11 SP 14 SP 43 SP 48 SP 49 SP 12 SP 13 SP 19 SP 16 SP 17 SP 18 SP 20 SP 21 SP 22 SP 23 SP 47 SP 24 SP 25 SP 26 SP 27 SP 28 SP 29 SP 30 SP 31 SP 32 SP 33
Prioritní kontaminant
NEL, PAU
Plocha Hloubka Objem Kubatura znečiště (m p.t.) zneč.zemi sdružených ploch ní (m2) průměr ny (m3)
4100
NEL,PAU,BEN 14 500
3
2,5
NEL,PAU,BEN
3 100
4
NEL, PAU
3 650
2,5
NEL,PAU,BEN 21 100
3,5
2
843 297 333 854 236 2 217 47 368 214 3 325 1 326 756 1 152 324 2 191 350 1000 1375 2655 243 219 645 6 724 864 4 620 344 58 360 808 525 2 310 1 021 903 224
12 300
36 250
12 400
9 125
73 580
Výroba ukončena v roce 2010, v současnosti funguje pouze čerpání vod (OKK) a provoz v objektu remíza lokomotiv, jejímž vlastníkem je společnost AWT, a.s.
8
Oblast v areálu KJŠ
koksové baterie
Sdružená Sanační sanační plocha plocha
SDP-6
SDP-7 Areál KJŠ
Oblast v areálu KJŠ
SP 34 SP 35 SP 36 SP 37 SP 38 SP 39 SP 41 SP 42
Prioritní kontaminant
NEL, PAU
2 000
3,5
NEL, PAU
800
3
celkem
49 250
Sanační plocha
Prioritní kontaminant
Plocha znečištění (m2)
SP 5 SP 6 SP 15 SP 44 SP 40 SP 45 SP 46
PAU PAU PAU NEL PAU NEL NEL, PAU
90 260 97 55 464 468 648 2 082
Sanační plocha
Prioritní kontaminant
Plocha znečištění (m2)
RP A
NEL
1 650 1 650
Plynojem býv.benzolka st.plynojemy koksové baterie Areál KJŠ
Oblast v areálu Dolu Jan Šverma
Plocha Hloubka Objem Kubatura znečiště (m p.t.) zneč.zemi sdružených ní (m2) průměr ny (m3) ploch
Jižní okraj přilehlý ke KJŠ Areál Dolu JŠ
56 189 1 326 2 682 1 332 2 248 196 486
7 000
2 400
48 246
153 055
Hloubka (m p.t.) průměr
Kubatura znečištění (m3)
1 3,5 1 3 3 1 3
90 910 97 165 1 392 468 1 944 5 066
Hloubka (m p.t.) průměr
Kubatura znečištění (m3)
2
3 300 3 300
V následující tabulce je uveden závěrečný souhrn ploch a objemů všech sdružených sanačních i zbylých samostatných sanačních ploch. Sanační plochy
Plocha (m2)
Předpokládaná max. kubatura k sanaci (m3)
Sdružené sanační plochy
SDP 1 - SDP 7
49 250
153 055
Sanační plochy
SP 5, SP 6, SP 15, SP 40, SP 44, SP 45, SP 46
2 082
5 066
Sanační plocha Důl JŠ
RP A
1 650
3 300
52 982
161 421
Celkem
Z uvedených součtů vychází celková kubatura k sanaci na cca 161,5 tis. m3 zemin. Tato hodnota je v podmínkách areálu realistická ve vztahu k zemním pracím v rámci budoucí plošné sanace, kombinované s demolicemi objektů a technologií. Lze přitom realisticky předpokládat, že zhruba ze 75 % bude vytěžená zemina nadlimitně znečištěna. S vyšším 9
odhadem je také spojena eliminace nejistot, spojených s aplikací přísnějších limitů z hlediska zdravotních rizik (tj. k limitům pro vrstvu do 2 m pod terénem). Koncepce sanace znečištění nesaturované zóny Koncepční návrh přístupu k sanaci definovaných sanačních ploch vychází obecně z poznatků o charakteru a rozsahu znečištění a z konkrétních realizačních podmínek lokality. V rámci dalšího postupu ovšem nelze tyto návrhy považovat za definitivní, budoucí projektanti a dodavatelé sanace mohou nepochybně podle své úvahy volit alternativní postupy. Na mnoha vymezených plochách k sanaci se jedná o indikované znečištění, které je potřeba v rámci sanace průběžně upřesňovat. Přitom není vyloučeno, že bude zjištěna situace odlišná od předpokládané a budou přehodnocovány postupy řešení. Jako základní přístup pro sanaci kontaminovaných zemin se nyní předpokládá jejich odtěžení a náhrada odtěžených kubatur neznečištěnou zeminou, tedy materiálem z hlediska místní kontaminace vyhovujícím stanoveným sanačním limitům dle správního rozhodnutí ČIŽP. Jak už bylo řečeno výše, vhodným přístupem bude vést zemní práce v plošném rozsahu sdružených sanačních ploch s následnou separací nadlimitně znečištěných podílů a jejich zneškodněním. Pro umožnění separace materiálů poměrně velkého objemu je nutné v předstihu zemních prací na sanaci vybudovat dostatečně kapacitní systém mezideponií, obsahující zabezpečené plochy pro ukládání materiálů zjevně kontaminovaných či dosud z hlediska kvality neprověřených. Pro kontrolu kvality vytěžených zemin, separovaných ke zpětnému zásypu, je žádoucí aplikovat zpřísněné sanační limity z hlediska prevence zdravotních rizik, přestože je jejich aplikace v rozhodnutí ČIŽP vázána na svrchní polohy do 2 m pod terénem. Nedílnou součástí sanace zemin bude odstranění a dekontaminace vody, vyskytující se v převážné části areálu při bázi navážek. Lze reálně předpokládat, že tato voda bude zčásti řešena v rámci zemních prací, tj. odtěžením saturovaných navážek, ovšem zčásti bude muset být průběžně čerpána z těžených výkopů. Z dosavadních zkušeností s hydraulickou sanací těchto vod plyne, že vydatnost je veskrze nízká a silně závislá na intenzitě srážek. Čerpání spojené s osušováním výkopů tedy bude zvládnutelné běžnými stavebními prostředky (kalovými čerpadly) ovšem z titulu výluhů bude nezbytná dekontaminace obdobného typu jako při běžné sanaci podzemních vod. K dekontaminaci nadlimitně znečištěných zemin se podle charakteru převládajícího organického znečištění nabízí vhodné biodegradační metody. Na mnoha místech ale nepochybně dojde k odtěžení masivně znečištěných poloh, jejich zneškodnění bude možné jen termicky, tj. na spalovnách či v cementářských pecích, reálný odhad bude činit do 10 % celkového objemu k sanaci. Proveditelnost sanace může být i v podmínkách opuštěného areálu na některých plochách výrazně omezena z titulu nedostupnosti. Na plochách nesanovatelných invazními přístupy lze z pohledu prevence zdravotních rizik navrhnout jejich překryt, v závislosti na spektru kontaminace a rozsahu lze doporučit jej provádět prioritně jako zpevněný, jen v odůvodněných případech jako rekultivační krycí vrstvou zeminy v mocnosti minimálně 0,3 m se zatravněním a dle potřeby protierozním opatřením. Dále je nutno počítat s tím, že při nakládání s vytěženými zeminami z hlediska odpadové legislativy, budou zeminy ze sanačních ploch ve většině případů nebezpečnými odpady. Totéž může platit i pro doprovodnou kontaminaci PAU pod sanačními limity v plochách s jiným dominantním znečištěním. 10
4.2.2. Sanace podzemní vody Předmětem sanace tohoto oddílu bude pouze podzemní voda hlavní zvodně štěrkové údolní terasy. Sanace znečištění mělké podzemní vody v navážkách je zohledněna v návrhu sanace zemin, resp. navážek na vymezených sanačních plochách. Se sanací podzemní vody v prostředí přehloubeného koryta se neuvažuje. Rozhodující pro to je důrazné varování vycházející z modelu, že případnou hydraulickou sanací nelze dosáhnout faktického zlepšení, ale dojde jen k nežádoucímu zavlékání kontaminace ze svrchní údolní terasy. Situace se znečištěním ve zvodni koryta není tak alarmující, aby musela být za cenu těchto rizik aktivně řešena. Řešení kontaminace podzemní vody areálu KJŠ je postavena na požadavku bilančního snížení obsahu amonných iontů v areálu a na monitoringu odtokových profilů ve dvojí vzdálenosti od areálu směrem ke zdroji Nová Ves a řece Odře. Obdobná filosofie byla převzata i pro areál BC MCHZ. Plošný rozsah znečištění podzemní vody k sanaci je znázorněn na mapě sanace v příloze 2. V kontaminaci podzemní vody mají dominantní postavení amonné ionty, které jsou v areálu soustředěny do 4 center spojených se sanačními plochami A, B, C a E. S limitovanou kontaminací amonnými ionty úzce souvisí i rozsah organické kontaminace, plocha znečištění benzenu a naftalenu je až na malé výjimky velmi podobná. Vytváří 2 oddělená centra, jednak v prostoru plochy A, jednak v prostoru ploch B, C a E. Přehled ploch podzemní vody hlavní zvodně, do kterých bude soustředěna sanace podzemní vody, podává následující tabulka. Znečištění podzemní vody k sanaci Polutant
Sanační plocha
Plocha znečištění (m2)
Objem vody (m3)
NH4+
A+D
21 500
15 200
C+E
22 140
15 600
A
6 200
4 400
B+C+E
22 900
16 100
A
3 200
2 300
B+C+E
32 800
23 100
benzen naftalen
Poznámka znečištění nad cílový limit 80 mg/l znečištění nad interpretační kritérium 300 µg/l znečištění nad interpretační kritérium 500 µg/l
Pozn.: tzv. interpretační kritérium je hodnota vytvořená pro interpretaci plošného znečištění v podzemních vodách za účelem hodnocení šíření znečištění.
Znečištění plošně zřetelně přesahuje hranice areálu KJŠ směrem do sousedního areálu BC MCHZ, nicméně tento stav je se vší pravděpodobností dlouhodobě stabilizovaný. Koncepce sanace podzemní vody Koncepce sanace je postavena na požadavku bilančního snížení obsahu amonných iontů v areálu a na monitoringu odtokových profilů ve dvojí vzdálenosti od areálu směrem ke zdroji Nová Ves a řece Odře. Obdobná filosofie byla převzata i pro areál BC MCHZ. Sanace podzemní vody tedy má koncepčně charakter hydraulické ochrany ve zvodni údolní terasy. Jako taková může být prováděna stávajícím způsobem, tj. v síti stávajících vrtů s rozšířením plochy A a novou plochou s označením E při západním okraji areálu. Vedena 11
může být v obdobných parametrech, tj. např. sumární vydatnosti mezi 5 až 10 l/s, které principiálně vychází z již dříve podrobně modelovaných simulací. S ohledem na hydraulické poměry v údolní terase není žádoucí ani příliš efektivní zvyšovat vydatnost čerpání, neukáže-li se to nutné na základě kvalitativního monitoringu na odtokových profilech. Vhodnějším přístupem bude posílit plošný rozsah sanace pomocí většího počtu sanačních vrtů, jejichž zapojením se lze přiblížit až k hodnotám do 10 l/s. Pro všechny výraznější změny parametrů hydraulické sanace přitom musí platit, že musí být konfrontovány s vývojem situace v sousedním areálu BC MCHZ. Stávající produkci odpadních vod ze sanace v objemu 5 l/s lze bez omezení utrácet na stávajícím výtlačném potrubí z areálu KJŠ na ÚČOV. Kapacita potrubí přes 20 l/s zde poskytuje ještě rezervy, nicméně razantní zvýšení produkce vod ze sanace nad 10 l/s by muselo být spojeno s posílením kanalizačního výtlaku v délce cca 3 km. S tímto opatřením ale v tuto chvíli není uvažováno. Jímaná voda bude po předčištění a snížení organické složky na dekontaminační jednotce stejného typu jako je v provozu dosud utrácena do výtlaku na ÚČOV. V této souvislosti bude ve fázi projektové přípravy sanace nutné prověřit aktuální kvalitu odpadních vod z hlediska VH povolení a požadavků provozovatele ÚČOV. Obavy jsou z možného překročení obsahu amonných iontů a síranů, které byly dosud ve směsných odpadních vodách ředěny, přičemž v době sanace tomu tak nebude a obsahy v čerpané vodě mohou přitom být zřetelně vyšší. Utrácení odpadních vod na ÚČOV je za úplatu, jejíž výše musí být v důsledku specifických podmínek individuálně dohodnuta se společností OVaK, a.s. Součástí sanace vod je i naplnění požadavku odstranit volnou fázi. Její výskyt je ovšem v ploše areálu nezřetelný a nedostatečně zmapovaný, fáze se v podstatě po dobu probíhající aktivní sanace objevila jen v některých starých vrtech v místě sanačních ploch A a C. Mocnost, rozsah i bilance výskytu fáze nejsou věrohodně ověřeny. Po dobu aktivní sanace je ale nutno uvažovat s náklady, spojenými s intenzifikačními postupy zacílenými na efektivní výtěžnost fáze, které budou nad rámec běžné hydraulické sanace standardním čerpáním. Z hlediska koncepčního postupu sanace lze předpokládat, že sanace vod bude pokračovat ještě minimálně 5 let po ukončení sanace zemin a stavebních konstrukcí. 4.2.3. Sanace stavebních konstrukcí Syntézou výsledků AR, AAR a předsanačního doprůzkumu byl vydefinován soubor objektů, uvedený v následující tabulce a rovněž v mapové příloze 2, které budou sanovány v rámci sanace v areálu KJŠ. Podmínkou pro zařazení k sanaci byla především konfrontace se sanačními limity uvedenými v AAR, dále zde jsou zařazeny objekty, jejichž snesení poskytne uvolnění prostoru k sanaci horninového prostředí v rámci definovaných sanačních ploch zemin. Všechny objekty (s výjimkou remízy lokomotiv, objekt 152) jsou od počátku roku 2011 opuštěny.
12
Přehled objektů k sanaci v syntéze výsledků AR, AAR a doprůzkumu
Číslo objektu
Název objektu
080
vým. a chladiče tepla benzolová destilace benzolová absorpce benzolové nádrže
081
trubková pec
22, 24
jemná kondenzace+jímka
082
fenolka
073
turbovna
074 20 93 083, 40
bývalá čpavkárna dílna chemie čerpadlovna FČV filtrační stanice jemná kondenzace, chladiče
079 078 077
071, 221
391, 392 vodní hospodářství
Související sanační plocha zemin
Rozměry, dxšxv (m)
Obestavěný prostor (m3)
Objem vzniklé suti (m3)
SP 20, SP 21
30*10*1
300
110
SP 22
30*12,5*4 2*(5*4*1)
1 540
460
SP 23
40*15*2
1 200
460
35*15*2
1 050
400
900
270
-
Zdůvodnění sanace
uvolnění prostoru
prokázaný zdroj, sanace určena v AR kontaminace objektu kontaminace objektu, prokázaný zdroj, uvolnění prostoru kontaminace objektu, uvolnění prostoru uvolnění prostoru uvolnění prostoru prokázaný zdroj uvolnění prostoru
50*15*1, 40*30*1, 10*5*1 40*12*3
2000
760
1 440
430
SP30, SP32, SP33
50*16*9
7 200
2 160
SP 24 SP 24 SP 25 SP 30, SP 34
30*25*4 10*10*1 10*5*6 25*20*9
3 000 100 300 4 500
2 100 70 90 1 350
SP 31
40*15*2
1 200
460
prokázaný zdroj, uvolnění prostoru
SP34, SP35, SP36
50*20*8, 20*15*8
10 400
3 100
uvolnění prostoru
SP27, SP28, SP29
prokázaný zdroj, uvolnění prostoru uvolnění prostoru uvolnění prostoru kontaminace objektu kontaminace objektu, uvolnění prostoru
152
remíza lokomotiv
SP 12, SP 19
45*18*10
8 100
1 600
59 162
mod. výroba síry údržba MTZ+sklad nafty a olejů
SP 13 SP 14
10*4*1 23*18*1
40 414
15 160
-
38*16*4
2 430
490
pr.60*5
14 130
12 700
5 005
4 500
uvolnění prostoru
800
315
uvolnění prostoru
6 340
1 900
091 084
plynojem
SP1,SP2,SP3,S P4
4, 5
staré plynojemy
SP 7, SP 49
1, 2, 3 36, 73
měř.stanice, vodní chladič, čerpadlovna kompresorová stanice
SP 8, SP 43 -
pr35*3,30* 3 12*8*1, pr.15*2 10*5*5 36*9*9, 47*10*9
kontaminace objektu kontaminace objektu
185
sklad nafty
-
20*10*4
800
160
174
fenolčpavková kanalizace + čerpadlovna, jímka
SP 25
800 m
5 200
1 040
prokázaný zdroj, sanace určena v AR
160
hrubá kondenzace KB 4
SP37, SP38, SP39
10*10*4, 10*10*1
150
kontaminace objektu, uvolnění prostoru, sanace určena v AR
13
500
Přehled objektů k sanaci v syntéze výsledků AR, AAR a doprůzkumu
Číslo objektu
Název objektu
Související sanační plocha zemin
Rozměry, dxšxv (m)
Obestavěný prostor (m3)
Objem vzniklé suti (m3)
168
hrubá kondenzace KB 3
SP 40
10*10*4, 10*10*1
500
150
171
peletizace
-
45*13*10
5 850
1 170
061 050 046
hrubá třídírna KB 3 uhelná věž KB 3
SP 45 -
40*20*20 120*22*14 20*20*38
16 000 36 960 15 200
4 000 25 870 4 560
052
KB 4
-
120*22*14
36 960
25 870
048
uhelná věž KB 4
-
20*20*38
15 200
4 560
205 559
101 430
celkem
Zdůvodnění sanace
prokázaný zdroj, sanace navržena v AR kontaminace objektu uvolnění prostoru kontaminace objektu, uvolnění prostoru k průzkumu a sanaci
Celkový obestavěný prostor se předpokládá cca 205,5 tis. m3 a celková kubatura suti cca 101,5 tis. m3. Koncepce sanace stavebních konstrukcí Je zřejmé, že sanace stavebních konstrukcí nebude záležitostí samostatného souboru sanačních opatření, ale bude nepochybně probíhat formou postupných kroků spjatých se sanací zemin. Předpokládá se, že objekty budou vyklizené a zbavené šrotu. Vlastní demolice budou probíhat podle povolení k odstranění staveb a její součástí bude odstranění podzemních podlaží do hloubky 2 m pod terénem. Problematickým se nyní jeví objekt č. 152 remíza lokomotiv, která je ve vlastnictví jiného subjektu a je stále užívaným provozuschopným objektem. V případě odmítnutí odstranění objektu ze strany současného vlastníka bude muset být společně se sanací přilehlých ploch (SP 12 a SP 19) provedeno průzkumné ověření absence významné ekologické zátěže v půdorysné ploše objektu. Vzhledem k typu kontaminace, vázané v naprosté většině případů jen na části objektů, je v rámci demolic žádoucí v maximální možné míře aplikovat princip separace senzoricky kontaminovaných podílů a následně další třídění na zabezpečené mezideponii na základě analytických výsledků průběžného monitoringu. Předpokládá se, že značné objemy vzniklé suti bude možné po přetřídění a nadrcení použít pro zpětný zásyp výkopů vytěžených zemin. Z demolic lze předpokládat vznik sutin v celkovém objemu cca necelých 101 tis. m3, z nichž lze realisticky uvažovat k separaci cca 20 % ke zneškodnění formou odpadů, zbytek v objemu cca 81 tis. m3 bude použitelný k zásypům po sanaci zemin. Při předpokládané kubatuře odtěžených zemin cca 161 tis. m3 s vázaným nadlimitním znečištěním zhruba 75 % objemu, vychází bilančně objemy zhruba poloviční, což znamená, že k zásypům po sanaci navážek lze maximálně využít vhodně připravený materiál z demolic. Z hlediska rizik bude vhodné pro zásypy aplikovat zpřísněné limity z hlediska prevence zdravotních rizik. 14
Výluhy stavebních konstrukcí z pohledu vyhlášky č. 294/2005 Sb. ve většině případů vyhovují třídě vyluhovatelnosti II. S likvidací přebytečných sutin, nepoužitelných pro zásypy (cca 40 tis. m3), by tak neměly být výraznější problémy. Čistění kanalizace od sedimentu s vysokým podílem dehtovitých látek bude provedeno k tomu určenou speciální technologií a prověřeno kamerovými zkouškami.
4.3.
Monitoring
Monitoring bude integrální součástí komplexu sanačních opatření a jeho koncepce plně odpovídá návrhům uvedeným v AAR, 2011. V přímé návaznosti na doporučenou sanaci je nutné sledovat i procesy na migrační cestě na odtokových a monitorovacích profilech ve směru ke klíčovým receptorům. V této souvislosti je příznivé, že od roku 2013 je formou samostatné zakázky prováděn monitoring klíčového monitorovacího profilu ve směru k prameništi Nová Ves. Situace širšího okolí monitoringu je uvedena na mapové příloze 3 tohoto elaborátu. Odtěžování zemin a demolice stavebních konstrukcí Odtěžování zemin bude realizováno v navážkách, odtěžováním až k jejich bázi v plochách, vymezených podle koncentračních kritérií, ale se vší pravděpodobností rozšířených půdorysným obrysem objektů, které byly zdrojem primární dotace horninového prostředí. Kontrola nápravných opatření bude realizována sanačním monitoringem ve výkopech po dosažení původního vymezení obrysu sanačních ploch a/nebo po odkrytí báze navážek. Intenzita odběru kontrolních vzorků bude individuálně přizpůsobena jednotlivým výkopům, rozsah analytických kontrol bude odpovídat prioritním organickým polutantům (NEL, PAU, benzen). U konstrukcí navržených k demolici bude kritériem realizace nápravných opatření komplexní snesení daného objektu. Prováděcí projekt nápravných opatření musí dále konkretizovat způsoby a frekvence vzorkování odtěžovaných zemin a zdiva stavebních konstrukcí pro kontrolu jejich znečištění s ohledem na další způsob nakládání s nimi. Podzemní voda Monitoring podzemních vod musí být integrální součástí komplexu sanačních opatření. Zajištěno musí být sledování kvality podzemních vod a trendů časového vývoje koncentrací sledovaných parametrů v celé ploše zájmového areálu a ve vztahu k okolí. Výběr a lokalizace monitorovacích objektů pro sledování kvality podzemní vody a) Monitorována musí být všechna sanovaná i nesanovaná ohniska kontaminace podzemních vod, v nichž je doložena kontaminace podzemních vod nad cílové kritérium pro amonné ionty, resp. nad indikační kritéria pro organickou kontaminaci reprezentované benzenem a naftalenem. Počet vrtů musí zohledňovat rozsah jednotlivých ohnisek kontaminace, jejich umístění pak distribuci znečištění v kontaminačním mraku a lokální směry proudění podzemních vod. b) Monitorovány musí být vhodně vybrané vrty mimo ohniska kontaminace podzemních vod v ploše areálu KJŠ tak, aby bylo možno mít stále ucelenou představu zejména: - o aktuálním vývoji a pohybu kontaminace v celé ploše zájmového areálu, - o interakcích se sousedním areálem BC MCHZ. 15
c) V naznačeném rozsahu podle odstavců a), b) musí být zvlášť monitorovány zvodeň navážková, zvodeň kvartérní a zvodeň přehloubeného koryta. d) Monitorován musí být výstupní profil proudění podzemních vod z areálu KJŠ (společný s BC MCHZ (1. monitorovací linie) a kontrolní profily na migrační dráze přehloubeným korytem k vodnímu zdroji Nová Ves a k řece Odře (2. monitorovací linie). Nanejvýš žádoucí je koordinace a zajištění využití výsledků vzorkování dalších organizací, zejména OVaK, ČHMÚ, Povodí Odry. Frekvence a metodika vzorkování vod a) Na nečerpaných monitorovacích vrtech mimo pohřbené koryto budou vzorky odebírány dynamicky, 1 m pod hladinou vody ve vzorkovacím vrtu. Při každém vzorkování současně samostatná kontrola případné existence volné fáze při hladině ve vrtu ve statickém stavu před vzorkováním a po zpětné stabilizaci hladiny po vzorkování. Frekvence vzorkování: 3x ročně. b) Na nečerpaných monitorovacích vrtech v areálu pohřbeného koryta budou odebírány vzorky z úrovně středu perforovaného intervalu s pouze krátkým předchozím začerpáním, odpovídajícím cca 1/3 objemu vrtu v perforovaném úseku vzorkovaného intervalu. Frekvence vzorkování: 3x ročně. c) Z čerpaných sanačních vrtů budou odebírány individuální vzorky za provozu, ze vzorkovacího ventilu na výtlaku čerpadla. Frekvence vzorkování: měsíčně. d) Po ukončení sanace na jednotlivých dílčích plochách budou původně sanační vrty vzorkovány jako ostatní vrty monitorovací. Doporučená frekvence vzorkování po ukončení sanace v dílčích plochách: 4x ročně (po dobu tří let, po prvních 12 měsících možno s nižší frekvencí a jen na vybraných vrtech). e) Vzorkováním bude sledována koncentrace sledovaných parametrů ve směsné vodě z jednotlivých sanačních ploch. Frekvence vzorkování: měsíčně. f) Voda, čerpaná z výkopů po odtěžení navážek bude vzorkována v týdenních intervalech. g) Další požadavky na vzorkování vod budou vyplývat z požadavků na provozní monitoring sanačních stanic, z úřady specifikovaných požadavků na kontrolu vypouštěných vod, atd. h) V počátečních fázích bude vhodné, volit na vybraných nečerpaných monitorovacích vrtech vzorkovací intervaly častější, pro ověření projevů sezónních variancí, po získání dostatečně reprezentativní základní řady provádět případně adekvátní korekce frekvence vzorkování a vyhodnocovacích postupů. Monitorované parametry a) Doporučujeme, aby při vzorkování podzemních vod byly přinejmenším v úvodní fázi sledovány vždy všechny sanační parametry, které uvádí souhrnná tabulka cílových limitů v kap. 6.1 této zprávy. V jednotlivých ohniscích znečištění podzemních vod se sice neuplatňují vždy všechny prioritní kontaminanty v celé škále, avšak při sanačním čerpání nebude možno vyloučit vzájemné ovlivňování sanačních ploch a aktivaci přítoků z ohnisek sousedních s možným odlišným charakterem znečištění. b) Doporučováno je sledování dalších vybraných obecných parametrů, charakterizujících chemismus podzemních vod a fyzikálně-chemické podmínky ve zvodni – zejména 16
chloridy sírany, dusitany, železo, mangan, Redox potenciál, vodivost, rozpuštěný kyslík, CHSK, BSK, pH. Frekvence analýz může být nižší než při sledování sanačních parametrů. Monitoring na odtokových a monitorovacích profilech V přímé návaznosti na doporučenou sanaci je nutné sledovat i procesy na migrační cestě ve směru ke klíčovým receptorům. Profily určené ke sledování kvality podzemní vody budou umístěny na odtoku podzemní vody oběma směry a dále na migračních cestách od areálů takto: •
odtokový profil z areálu BC MCHZ a KJŠ jihozápadním směrem v linii vrtů HP 402 a HP 403,
•
monitorovací profil na migrační cestě jihozápadním směrem ke zdroji Nová Ves v linii vrtu HP 404,
•
odtokový profil z areálu KJŠ severovýchodním směrem v linii vrtů MH-HJ-1 a MV-15,
•
monitorovací profil na migrační cestě severovýchodním směrem k řece Odře v linii vrtů HP 413 a HP 414.
Situačně je lokalizace všech profilů uvedena na mapové příloze 3. V podstatě všechny objekty tvořících monitorovací profily by měly v době realizace dostupné. Monitoring na těchto profilech je uvažováno provádět v kvartálním intervalu po celou dobu aktivní realizace nápravných opatření, tj. po dobu 5 let od ukončení základního oddílu sanace zemin - navážek a stavebních konstrukcí, resp. dalších 10 let od ukončení sanace vod. Analyticky bude monitoring zaměřen na polutanty specifikované v souboru indikačních kritérií v AAR, 2011. Prokazování dosažení cílů sanace a) Průkazem dosažení cílů sanace na sanačních plochách zemin bude konfrontace sledovaných parametrů analyzovaných v kontrolních vzorcích pod úroveň koncentračních sanačních parametrů. b) Při sanaci ohnisek organické kontaminace odtěžováním navážek, nesmí se v konečném výkopu vyskytovat měřitelná volná fáze na obnažené hladině podzemní vody ve výkopu, ani viditelné znečištění zemin a vývěry fáze ve stěnách výkopu. Dosažení tohoto kritéria musí být ověřeno po třech dnech ponechání konečného výkopu v klidu. Připouští se existence filmu fáze na hladině (pod 1 mm). c) Kontaminovaná voda, čerpaná z výkopů po odtěžených navážkách musí ve dvou, po sobě odebraných směsných vzorcích (týdenní interval) vykazovat hodnoty sledovaných parametrů pod úrovní koncentračních sanačních parametrů, než bude přistoupeno ke zpětnému zásypu. d) Průkazem dosažení cílů sanace podzemních vod bude vedle konfrontace limitovaného parametru amonných iontů i prokazatelné snížení organické kontaminace v areálu KJŠ a statisticky podložený úbytek na migrační cestě vně areálu. e) Dosažení cílů bude potvrzeno postsanačním monitoringem podzemních vod a jejich okolí po dobu tří let od ukončení aktivní sanace s kvartální frekvencí. 17
f) Připouští se vybočení některých hodnot postsanačního monitoringu nad koncentrační sanační parametry, pokud půjde o statisticky nevýznamné překročení jak z hlediska frekvence tak výše, což musí být doloženo matematickou analýzou. g) V rámci postsanačního monitoringu musí být minimálně po dobu tří let vzorkovány i výstupní profily proudění podzemních vod z areálu KJŠ a BC MCHZ (odtokové a monitorovací profily), přičemž žádoucí je pokračovat ve vzorkování těchto profilů trvale i po ukončení postsanačního monitoringu. Postsanační monitoring Smyslem postsanačního monitorování je zajistit trvalý výsledek sanace bez rizika návratu kontaminace v době po sanaci a nastolení původních přírodních poměrů. V konkrétním případě areálu KJŠ (společně s BC M CHZ) je z pohledu významu postsanačního monitoringu situace specifická, především díky přístupu s upřednostněním významu atenuačních procesů a vedením sanace podzemních vod v podobě tzv. udržovacího nebo podpůrného čerpání. Smysl a účel postsanačního monitoringu tak nabývá výrazně většího významu než je tomu u jiných lokalit. Rozsah postsanačního monitorování je nezbytné přizpůsobit aktuálním podmínkám v době realizace, pro účely odhadu nákladů je uvažováno s kvartálním intervalem sledování po dobu 10 let. Obsahem postsanačního monitoringu bude sledování prioritních polutantů v podzemní vodě údolní terasy i přehloubeného koryta a bude zaměřeno pouze na migrační cesty k příjemcům vně areálů. Podmínkou ukončení postsanačního monitoringu ve stanovené době (a tedy aktivit v režii SEZ) je ověření dalšího poklesového trendu zátěží.
5. PROJEKT SANACE 5.1.
Koncepce projektu
Koncept budoucí projektové dokumentace vychází primárně ze specifických požadavků na přístup a metodický postup sanace a ze specifických požadavků definovaných ve správním rozhodnutí ČIŽP. Prvořadě se jeví podstatné, aby byl projekt detailně strukturován a obsahoval pokud možno maximum samostatně proveditelných stavebních objektů, které pak mohou být v realizační fázi prováděny ve větších celcích. Primárně musí být vypracován projekt pro demolice objektů, definovaných v závěrečné zprávě předsanačního doprůzkumu, resp. v kapitole 4.2.3. tohoto elaborátu. Přitom je nutné vzít do úvahy technologickou provázanost jednotlivých stavebních částí, které předchozí práce nemohly do detailu postihnout. Samozřejmostí je zakomponovat dílčí části, které bude vlastníkem areálu požadováno zachovat a z toho titulu budou muset být předmětem přeložek či dočasných alternativních řešení. Další samostatně realizovatelnou dílčí částí projektu musí být kapitola sanace zemin společně s čerpáním a dekontaminací vod ve výkopech. Tuto projektovou kapitolu bude žádoucí rozdělit do stavebních objektů dle organizace stavby v základním členění stavebních objektů
18
dle předpokládaných výkopů, tj. v konturách sanačních ploch dle závěrů předsanačního doprůzkumu, resp. tabelárního přehledu v kapitole 4.2.1. tohoto elaborátu. Projekt musí v základních parametrech specifikovat i nezbytné související objekty či stavby, které budou sloužit k dočasnému skladování a manipulaci s materiály ze sanace (znečištěné i neznečištěné) v předpokládaných objemech a kubaturách dle organizace stavby. Vyžadována je tedy podrobná kapitola zabezpečení stavby a zařízení staveniště. Nedílnou částí projektu bude organizace stavby, tj. specifikace postupu sanačních prací od obecných dokumentů typu členění stavby a plány odtěžeb až po specifikaci koncových zařízení na zneškodnění odpadů ze sanace či odpadních látek z dekontaminačních procesů. V části sanace vod z výkopů musí projekt uvažovat s dostatečně kapacitní dekontaminační jednotkou, případně se systémy čerpání a čištění použitelnými operativně prakticky v celé ploše areálu. Zajištěn musí být kvantitativně i kvalitativně realizovatelný způsob utrácení předčištěných vod. Samonosnou částí projektu bude kapitola sanace podzemní vody. Při projektování je nutné vzít do úvahy klíčové postavení ochrany kvality podzemní vody po dobu celého procesu invazivní sanace s přesahem řady let po jejím ukončení. Po celou dobu demoličních a zemních prací tedy bude probíhat ochranné sanační čerpání z vhodně sestaveného systému stávajících i nových sanačních vrtů, jehož primárním účelem nebude výtěžnost kontaminace, ale hydraulická ochrana okolí areálu. Dalších minimálně 5 let pak bude sanační čerpání pokračovat s cílem redukce anorganického i organického znečištění, které je soustředěno do vymezených sanačních ploch podzemní vody. Za tímto účelem se předpokládá vybudování dalších sanačních vrtů na rekultivovaných plochách po sanaci odtěžením a operativní přesuny potřebné techniky. Integrální součástí každého stavebního objektu v rámci projektu sanace musí být kapitola monitoringu ve všech realizačních etapách, tj. -
monitoring vstupní, představující zejména aktualizaci kvality podzemní vody,
-
monitoring sanační, v realizační fázi každého dílčího opatření,
-
monitoring režimní, postavený na pozorování případných negativních projevů prováděné sanace na okolí areálu,
-
monitoring postsanační, po ukončení každého dílčího opatření, obsahující vždy metodiku vyhodnocování výsledků ve smyslu prokazování dosažení sanačních limitů či cílového stavu po sanaci.
Dle požadavků správního rozhodnutí je do projektu nutné zakomponovat problematiku likvidace či dalšího nakládání s použitými vrty. Standardní součástí projektu bude plán organizace výstavby, havarijní zabezpečení, harmonogram prací, podrobný výkaz výměr a soupis právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí a bezpečnosti práce. Co do rozsahu a stupně rozpracování projektové dokumentace, projekt sanace bude zpracován v podrobnosti pro stavební, případně vodoprávní řízení a umožňující zadat veřejnou zakázku dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. V rámci zpracování projektové dokumentace není požadováno provedení souvisejících inženýrských činností, které budou muset být zajištěny pro realizační projekt dodavatele sanace, tj. vyřízení potřebných povolení, hodnocení vlivu na životní prostředí (EIA), demoliční výměry apod. 19
5.2.
Postup zpracování projektové dokumentace
5.2.1. Přípravné práce Soubor přípravných prací bude obsahovat: •
studium podkladů a stávající dokumentace,
•
zajištění chybějící dokumentace včetně grafických podkladů,
•
ověření územně právních vztahů,
•
odhad parametrů manipulačních objektů pro ověření proveditelnosti v terénu.
5.2.2. Terénní práce V rámci souboru terénních prací budou provedeny úkony: •
rekognoskace terénu,
•
vytipování ploch pro zařízení staveniště, výstavbu manipulačních a zabezpečených ploch,
•
geodetické zaměření aktuálního stavu území k sanaci,
•
pasportizace objektů určených k sanaci,
•
taxace zeleně.
5.2.3. Projekční práce Požadováno je zpracování projektové dokumentace ve stupni pro stavební povolení a vodoprávní řízení. Z dílčích úkonů nezbytných ke konečné finalizaci a kompletaci projektu lze vyčlenit: •
statické posouzení objektů určených k demolici,
•
statické posouzení pažených výkopů pod hladinou podzemní vody,
•
projekční práce – stavební část,
•
projekční práce – geologická část,
•
projekční práce – technologie čištění vod,
•
projekční práce – odpady,
•
inženýrská činnost – jednání s dotčenými stranami a úřady, zajištění potřebných souhlasů a stanovisek,
•
kompletace a reprodukce.
20
6. ČASOVÝ HARMONOGRAM Následující tabulka uvádí harmonogram postupu prací na řešení úkolu. Počátkem zahájení prací je zadání zakázky zadavatelem (MF). měsíce → Přípravné práce, studium podkladů, zajištění dokumentace, rekognoskace terénu
1
2
X
X
Terénní práce (pasportizace, taxace, zaměření)
X
3
4
X
X
Vypracování projektové dokumentace sanace
X
5
6
7
X
X
X
Statické posouzení
8
9
X
X
10
11
X
X
12
X
Inženýrská činnost, projednávání s dotčenými stranami a úřady
X
X
X
X
X
Finální zpracování projektové dokumentace Kompletace, reprodukce
X
Realizace prací spojených s vypracováním projektové dokumentace v požadovaném stupni bude vyžadovat časovou náročnost cca 12 měsíců.
7. ODHAD NÁKLADŮ Odhad nákladů na zpracování projektové dokumentace sanace v požadovaném rozsahu je proveden ve formě položkového rozpočtu. KJŠ – PROJEKT SANACE - SLEPÝ ROZPOČET CPV 1
Úkon
jednotka
jednotek celkem
hodina
1920
Projekční výkony
1.1
71320000-7 Práce projektanta – stavební část
1.2
71320000-7 Práce projektanta – stavební výkresová dokumentace
hodina
640
1.3
45111291-4 Práce projektanta – statické posouzení
hodina
160
1.4
71320000-7 Práce projektanta – geologická část
hodina
1920
1.5
71320000-7 Práce projektanta – technolog
hodina
160
1.6
71320000-7 Práce projektanta – odpady
hodina
160
32
2
Terénní výkony
2.1
71315300-2 Geodetické zaměření území
ha
2.2
71510000-6 Pasportizace objektů k sanaci
l.s.
1
2.3
77310000-6 Taxace zeleně
ks
1
3
Ostatní výkony
3.1
71322100-2 Inženýrská činnost
hodina
960
3.2
75100000-7 Kompletační činnost
hodina
80
3.3
75100000-7 Reprodukce
ks
8
3.4
60140000-1 Doprava osob
km
1200
Oceněný položkový rozpočet pro účely zadavatele je uveden v nevázané příloze tohoto elaborátu. 21
Přílohy
22
laguny DIAMO
KJŠ BC MCHZ
JÚ Nová Ves areál VÍTKOVICE a.s.
areál DEZA
areál ROMO
areál VÍTKOVICE a.s.
JÚ Dubí LEGENDA Areál Koksovny Jan Šverma
Pásma hygienické ochrany JÚ Nová Ves a Dubí: I. II.a - vnitøní II.b - vnìjší Název pøílohy
Název úkolu
Mìøítko
Mapový Map source: podklad pøevzat: Základní mapa ÈSFR, listy 15-432 Ostrava, 15-434 Vratimov, 1 : 25 000. Opava, Èeský úøad geodetický a kartografický, 1991.
M 1: 25 000
0 100
Mapa lokality a okolí Koksovna Jan Šverma podklady pro projekt sanace
Zpracoval
Ing. Lenka Hrušková
Schválil
Ing. Marcel Cron
500 m
300 PØÍLOHA
1 Èíslo úkolu
55/2014 Datum
12/2014
Situace sanace LEGENDA: areál Koksovny Jan Šverma kontaminace navážkové zvodně kontaminace hlavní zvodně - anorganické znečištění (amonné ionty) kontaminace hlavní zvodně - organické znečištění (aromatické a polyaromatické uhlovodíky) sanační plochy zemin "SP", vč. staré fenol-čpavkové kanalizace upřesněné vymezení sanační plochy zemin "SP" sanační plocha v prostoru Dolu Jan Šverma sdružené sanační plochy "SDP" upřesněné sanační plochy v podzemní vodě: A,B,C,E rozsah čištění centrálního kanalizačního sběrače na území KJŠ
A
stavební objekty k sanaci, blíže viz tabulka: Objekty k sanaci
C E B
0m
25m
50m
75m 100m
Číslo objektu
Název objektu
79
výměníky a chladiče tepla
78
benzolová destilace
77
benzolová absorpce
80
benzolové nádrže
81
trubková pec
22, 24
jemná kondenzace vč. jímky
82
fenolka
73
turbovna
74
bývalá čpavkárna
20
dílna chemie
93 (174b)
čerpadlovna FČV
083, 40
filtrační stanice
071, 221
jemná kondenzace, chladiče
391, 392
vodní hospod.
-
koncová čerpadlovna kanalizace FČV
152
remíza lokomotiv
59
mod. výroba síry
162
údržba
91
sklad nafty
84
plynojem
4, 5
staré plynojemy
2, 3
vodní chladič, čerpadlovna
1
měřící stanice
36, 73
kompresorová stanice
185
sklad nafty
174
fenolčpavková kanalizace + jímka
160
hrubá kondenzace KB 4
168
hrubá kondenzace KB 3
171
peletizace
61
hrubá třídírna
050, 046
KB 3 + uh. věž
052, 048
KB 4 + uh. věž
monitorovací profil SV
odtokový profil SV
areál KJŠ BC - MCHZ
odtokový profil JZ
monitorovací profil JZ
bariéra prameniště Nová Ves
JÚ Nová Ves
areál DEZA - LAHOS, s.r.o. HP 407
P 85
Oblastní inspektorát Ostrava Valchařská 15, 702 00 Ostrava tel.: 595 134 111, fax: 596 115 525 IČ: 41 69 32 05, e-mail:
[email protected], www.cizp.cz
Spisová značka: 1215987 Čj.: ČIŽP/49/OOV/SR01/1215987.012/13/VBC V Ostravě 02.09.2013
Rozhodnutí Česká inspekce životního prostředí (dále též „ČIŽP“), jako příslušný orgán podle ust. § 104 odst. 1 a ust. § 112 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vodní zákon“) v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) u k l á d á s u b j e k t u: název: OKK Koksovny, a.s. sídlo: Koksární ulice 1112, 702 24 Ostrava-Přívoz IČ: 47675829 (dále též „nabyvatel“) podle § 42 odst. 2 vodního zákona následující opatření k nápravě
závadného stavu
směřující k odstranění závadného stavu způsobeného kontaminací horninového prostředí včetně podzemní vody v důsledku existence staré ekologické zátěže v areálu Koksovny Jan Šverma v Ostravě - Mariánských Horách na ulici Švermově (dále též „areál KJŠ“): 1. Odstranit v areálu KJŠ masivně znečištěné stavební konstrukce tak, aby nebyly zdrojem kontaminace navazujících podložních vrstev resp. podzemních vod. Jde o stavební konstrukce zejména těchto objektů: Výměníky a chladiče tepla, benzolová destilace, benzolová absorpce, benzolové nádrže, trubková pec, jemná kondenzace včetně jímky, turbovna, bývalá čpavkárna, dílna chemie, filtrační stanice, jemná kondenzace, chladiče jemné kondenzace, vodní hospodářství, remíza lokomotiv, výroba síry, údržba, sklad nafty a olejů, plynojem, staré plynojemy, vodní chladič, čerpadlovna, měřící stanice, kompresorová stanice, sklad nafty, fenolčpavková kanalizace včetně čerpadlovny a jímky, hrubá kondenzace KB 4, hrubá kondenzace KB 3, peletizace, hrubá třídírna, KB 3 včetně uhelné věže. Lhůta: Do 3 let od uzavření smlouvy s dodavatelem prací 2. Odstranit v areálu KJŠ kontaminaci z navážek a ze zemin tak, aby neohrozily lidské zdraví a aby nebyly zdrojem kontaminace navazujících podložních vrstev, resp. podzemních vod zejména z těchto sanačních ploch:
Stránka č. 1/8 Rozhodnutí čj. ČIŽP/49/OOV/SR01/1215987.012/13/VBC
Sanační plocha plynojem staré plynojemy bývalá benzolka bývalá chemie KB4 benzolka čpavkárna fenolka primární chladiče, turbovna koksové baterie
Prioritní kontaminant NEL, PAU NEL,PAU,BEN NEL,PAU,BEN NEL, PAU NEL,PAU,BEN NEL, PAU NEL,PAU,BEN NEL,PAU,BEN NEL, PAU
Sanaci ukončit při dosažení těchto cílových limitů sanace v mg/kg sušiny: Vrstvy 2 m pod terénem a níže NEL naftalen benzo(a)pyren benzen
7 400 1 500 20 40 absence volné fáze organických volná fáze látek Lhůta: Do 5 let od uzavření smlouvy s dodavatelem prací
Vrstva do 2 m pod terénem 7 400 600 10 40 absence volné fáze organických látek
3. Snížit kontaminaci vody vyskytující se ve stavebních jamách pod cílový limit sanace 80 mg/l amonných iontů a současně z ní odstranit volnou fázi organických látek. 4. Provádět ochranné čerpání podzemních vod tak, aby bylo zabráněno šíření kontaminace v podzemních vodách. 5. Snížit kontaminaci podzemní vody v areálu KJŠ pod cílový limit sanace 80 mg/l amonných iontů a současně z ní odstranit volnou fázi organických látek. Lhůta: Do 10 let od uzavření smlouvy s dodavatelem prací 6. Po celou dobu sanace a minimálně 3 roky po jejím ukončení provádět monitoring podzemních vod v areálu KJŠ a na objektech širšího okolí za účelem sledování šíření kontaminace a sledování účinnosti sanace. Monitoring přizpůsobit monitoringu podzemních vod prováděnému v okolí areálu sanace, zejména monitoringu podzemních vod prováděnému v rámci sanace areálu BorsodChem MCHZ, s.r.o. 7. Pro opatření v bodech 1. až 6. zpracovat prováděcí projekt sanace členěný na: Projekt demoličních prací. Projekt sanace zemin. Projekt ochranného čerpání podzemních vod. Projekt monitoringu podzemních vod obsahující mimo jiné způsob likvidace či další nakládání s použitými vrty. Projekt sanace podzemních vod. Způsob prokázání dosažení sanačních limitů.
Stránka č. 2/8 Rozhodnutí čj. ČIŽP/49/OOV/SR01/1215987.012/13/VBC
Projekt sanace bude účastníku řízení Statutárnímu městu Ostrava předložen k vyjádření. Jednotlivé činnosti v rámci sanací budou předmětem vyjádření ze strany Statutárního města Ostrava. Lhůta předložení projektu: Do 6 měsíců od uzavření smlouvy s dodavatelem projekčních prací
Odůvodnění: Nabyvatel je právním nástupcem ve věci práv a povinností vyplývajících z Ekologické smlouvy č. 131/96 týkající se ekologických závazků uzavřené dne 18.04.1996 mezi OKD, a.s. a Fondem národního majetku České republiky (dále též „FNM“), ve znění pozdějších dodatků. Předmětem této smlouvy je i areál Koksovny Jan Šverma. Dne 26.08.2011 byla na ČIŽP OI Ostrava doručena dokumentace „OKK Koksovny – Koksovna Jan Šverma, Aktualizace analýzy rizika, Závěrečná zpráva“ (dále jen „AAR“), kterou vypracovala společnost AQD-envitest, s.r.o. v červenci 2011. Dokumentaci obdržely rovněž orgány státní správy - Ministerstvo financí (dále též „MF“) a Ministerstvo životního prostředí (dále též „MŽP“). Z AAR vyplynulo, že horninové prostředí areálu Koksovny Jan Šverma je značně kontaminováno především aromatickými a polyaromatickými uhlovodíky v důsledku mnoha desítek let provozu koksárenských technologií. Kontaminace je vázána na nesaturovanou i saturovanou část horninového prostředí. Hlavním hydrogeologickým kolektorem v zájmovém území je komplex fluviálních písčitých štěrků údolní nivy řeky Odry a štěrky a písky subglaciálního zábřežského (dále též „přehloubeného“) koryta. Mocnost fluviálních sedimentů je 5 až 8 m, báze přehloubeného koryta se může nacházet i více než 60 m pod terénem AAR hodnotí rizika plynoucí z výše uvedené kontaminace a na jejich základě doporučuje nápravná opatření a navrhuje sanační limity. AAR byla v souladu s dokumentem Směrnice FNM ČR a MŽP pro přípravu a realizaci zakázek řešících ekologické závazky při privatizaci, č. 3/2004 (dále též „Směrnice FNM ČR a MŽP č. 3/2004“) podrobena oponentnímu řízení a po zapracování připomínek z tohoto řízení plynoucích bylo oponentní řízení ukončeno schválením finální verze AAR MF dne 30.11.2011. Z jednání mezirezortní komise MF a MŽP v závěru roku 2012 vyplynula časová reálnost realizace nápravných opatření I. etapy. I. etapa představuje sanaci nesaturované zóny horninového prostředí. V Závěrečné zprávě AAR jsou definována rizika plynoucí z existence kontaminace horninového prostředí zájmového území zejména NEL, benzenem, naftalenem a benzo(a)pyrenem, přičemž rizika vychází především z neúmyslného příjmu škodlivin v místech, kde může docházet ke kontaktu osob s kontaminovanými materiály zemin a konstrukcí. Další významná rizika vychází z ohrožení příjmové oblasti kontaminace podzemních vod odvodňované k vodnímu zdroji Nová Ves. Definovaná byla i rizika plynoucí z kontaminace podzemní vody v severovýchodní oblasti, která jsou vztažena k ohrožení kvality povrchových vod řeky Odry. Vzhledem ke skutečnosti, že součástí sanačních prací bude i režimní monitoring podzemních vod v okolí lokality, zejména směrem k jímacímu území vodního zdroj Nová Ves, byla mezi účastníky řízení zahrnuta ve smyslu § 27 odst. 1 písm. b správního řádu společnost BorsodChem MCHZ, s.r.o.
Stránka č. 3/8 Rozhodnutí čj. ČIŽP/49/OOV/SR01/1215987.012/13/VBC
Ve smyslu § 115 odst. 4 vodního zákona je účastníkem řízení rovněž obec, tj. Statutární město Ostrava. Dopisem čj. ČIŽP/49/OOV/SR01/1215987.002/13/VBC ČIŽP účastníkům řízení a dotčeným orgánům státní správy (MF, MŽP, Magistrát města Ostravy, Odbor ochrany životního prostředí, Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství) oznámila zahájení správního řízení ve věci uložení nápravných opatření. Oznámení bylo poslednímu účastníku řízení doručeno dne 21.01.2013, tímto dnem bylo správní řízení zahájeno. V oznámení zahájení správního řízení ČIŽP uvedla základní informace o závadném stavu a cíle nápravných opatření tak, jak byly uvedeny v AAR. Pro stanovení konkrétních formulací nápravných opatření, stanovení lhůt k jejich plnění a stanovení konkrétních cílových parametrů sanace a jejich hodnot, jakož i pro vymezení dalších případných účastníků řízení ČIŽP současně s oznámením zahájení správního řízení nařídila ústní jednání na 13.02.2013. V průběhu jednání dne 13.02.2013 vznesli účastníci řízení požadavky týkající se také řešení sanace saturované zóny horninového prostředí s ohledem na ochranu podzemních vod jímacího území v Ostravě - Nové Vsi. Do protokolu čj. ČIŽP/49/OOV/SR01/1215987.003/13/VBC pořízeném dle § 18 správního řádu o jednání dne 13.02.2013 se účastníci řízení vyjádřili takto: (citace kurzívou) Statutární město Ostrava: Požadujeme, aby v rámci tohoto rozhodnutí byla formou podmínek řešena i tzv. II. etapa sanace podzemních vod kvartérní zvodně. Dále požadujeme, aby realizační projekt byl projednán a odsouhlasen Statutárním městem Ostrava. Město považuje za vhodné, aby byl zpracován pouze jeden realizační projekt. Požadujeme předložit AAR. Požadavek zástupce Statutárního města Ostrava předložit dokumentaci „OKK Koksovny – Koksovna Jan Šverma, Aktualizace analýzy rizika, Závěrečná zpráva“ (dále jen „AAR“), kterou vypracovala společnost AQD-envitest, s.r.o. v červenci 2011, byl vyřízen tak, že zpracovatel této aktualizované analýzy předal osobně zástupci Statutárního města Ostrava jeden výtisk AAR dne 15.02.2013, o čemž telefonicky informoval ČIŽP. Požadavek účastníka řízení Statutárního města Ostrava řešit sanaci podzemních vod kvarterní zvodně a požadavek na členění prováděcích projektů byl zakotven ve výše uvedených formulacích nápravných opatření. Dále se účastníci jednání dne 13.02.2013 vyjádřili do protokolu takto: OKK Koksovny, a.s.: Nabyvatel požaduje, aby byly zpracovány projekty samostatně pro stavby, zeminy a pro vody. Také požaduje, aby lhůty byly odvozeny od podpisu smlouvy MF s dodavateli. BorsodChem MCHZ, s.r.o.: Doporučujeme, aby sanace kvartérní zvodně v areálu BorsodChem MCHZ, s.r.o byla provedena po dokončení sanace horninového prostředí v areálu KJŠ a po vyhodnocení monitoringu podzemních vod ve vazbě k vodárenskému zdroji Nová Ves. Požadavek účastníka řízení OKK Koksovny, a.s. a BorsodChem MCHZ, s.r.o. je rovněž zohledněn ve výše uvedených formulacích nápravných opatření. Stránka č. 4/8 Rozhodnutí čj. ČIŽP/49/OOV/SR01/1215987.012/13/VBC
Doporučení účastníka řízení BorsodChem MCHZ, s.r.o. bude předmětem samostatného řízení o uložení nápravných opatření účastníku řízení BorsodChem MCHZ, s.r.o. ČIŽP usoudila, že formulace nápravných opatření v souvislosti s požadavkem účastníků řízení zahrnout do nápravných opatření i opatření týkající se saturované zóny horninového prostředí bude muset být předmětem dalších jednání a rovněž konzultací s MF vzhledem k složité situaci profinancování sanace. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se jedná o zvláště složitý případ, a proto ČIŽP dopisem čj. ČIŽP/49/OOV/SR01/1215987.004/13/VBC ze dne 07.03.2013 požádala v souladu s ust. § 115 odst. 10 vodního zákona MŽP Odbor výkonu státní správy IX o prodloužení lhůty pro vydání rozhodnutí o 60 dnů, tj. do 21.06.2013. Dopisem ze dne 08.04.2013, který byl téhož dne ČIŽP doručen a který je ve spise evidován pod čj. ČIŽP/49/OOV/SR01/1215987.005/13/VBC, MŽP Odbor výkonu státní správy IX zaslal Usnesení čj. 379/580/13,16091/ENV ze dne 19.03.2013 podle § 80 odst. 4 písm. d) správního řádu, které nabylo právní moci dne 06.04.2013 a kterým lhůtu pro vydání rozhodnutí ČIŽP o 60 dnů prodloužil. Nabyvatel dne 25.03.2013 seznámil ČIŽP se Závěrečnou zprávou předsanačního doprůzkumu provedeného v areálu nabyvatele Koksovna Jan Šverma v Ostravě – Mariánských Horách na ulici Švermově (dále jen „Závěrečná zpráva doprůzkumu“). V souladu se Směrnicí FNM a MŽP č. 3/2004 svolal nabyvatel k dokumentu Závěrečná zpráva doprůzkumu oponentní jednání, které se uskutečnilo dne 13.06.2013. Zápis z tohoto jednání byl doručen na ČIŽP dne 19.06.2013. Ze zápisu vyplývá, že Závěrečná zpráva doprůzkumu bude na základě oponentního jednání dopracována a předložena do 30.06.2013. Dopracovaná Závěrečná zpráva doprůzkumu byla na ČIŽP doručena dne 28.06.2013 jako příloha dopisu zpracovatele čj. ČIŽP/49/OOV/1000366.223/13/VBC. K dopracované Závěrečné zprávě doprůzkumu vydali účastníci jednání dne 13.06.2013 ve smyslu Směrnice FNM a MŽP č. 3/2004 souhlasná stanoviska: OKK Koksovny, a.s. dne 04.07.2013, supevizor (osoba pověřená MF dohledem nad zakázkou doprůzkumu) dne 02.07.2013, ČIŽP dne 11.07.2013. Dopisem čj. ČIŽP/49/OOV/SR01/1215987.009/13/VBC ze dne 18.07.2013 seznámila ČIŽP účastníky řízení a dotčené orgány státní správy s připravovaným rozhodnutím ve správním řízení ve věci uložení nápravných opatření a současně nařídila ústní jednání na 30.07.2013. Stanoviska MF a MŽP k dopracované Závěrečné zprávě doprůzkumu nebyla do doby vydání tohoto seznámení na ČIŽP doručena. Předmětem ústního jednání dne 30.07.2013 byl i požadavek účastníka řízení Statutárního města Ostrava vznesený na jednání dne 13.02.2013, aby realizační projekt sanace byl odsouhlasen Statutárním městem Ostrava. Statutární město Ostrava předložilo v rámci jednání dne 30.07.2013 Stanovisko ze dne 29.07.2013 k připravovanému rozhodnutí ve věci uložení nápravných opatření obsahující: „1. Nesouhlasíme, aby ve výrokové části rozhodnutí byla v bodě 7 stanovena podmínka, že schvalování projektové dokumentace a dokumentace průběhu sanace bude v souladu se Stránka č. 5/8 Rozhodnutí čj. ČIŽP/49/OOV/SR01/1215987.012/13/VBC
směrnicí FNM ČR a MŽP č. 3/2004. Směrnice není právním předpisem. Pouze upravuje vnitřní chod veřejné správy a není závazná pro adresáty rozhodnutí veřejné zprávy. 2. Žádáme, aby do výrokové části rozhodnutí byl zahrnut text, který je uveden pouze v odůvodnění na str. 4 tj. „Projekt sanace bude účastníku řízení Statutárnímu městu Ostrava předložen k vyjádření. Jednotlivé činnosti v rámci sanací budou předmětem vyjádření či schválení ze strany příslušných orgánů Statutárního města Ostrava“. Stanovisko bylo ve spise zaevidováno pod čj. ČIŽP/49/OOV/SR01/1215987.010/13/VBC. Po diskusi v rámci jednání dne 30.07.2013 byl bod 2 stanoviska upraven na znění, jak je uveden výše ve výrokové části rozhodnutí. Dále Statutární město Ostrava požádalo zpracovatele AAR o vyjádření, zda navržené sanační limity ochrání kvalitu podzemní vody v jímacím území Nová Ves. K tomu se do protokolu čj. ČIŽP/49/OOV/SR01/1215987.010/13/VBC pořízeném dle § 18 správního řádu o jednání dne 30.07.2013 zástupce AQD-envitest, s.r.o. vyjádřil takto: „K požadavku SMO sděluji, že navržené cílové limity sanace byly odvozeny z hlediska ochrany podzemních vod v dosahu vlivu vodního zdroje Nová Ves a dále z hlediska omezení zdravotních rizik pro budoucí uživatele areálu KJŠ.“ Další účastníci řízení se vyjádřili takto: Nabyvatel: „Bez připomínek.“ BorsodChem MCHZ, s.r.o.: „Bereme na vědomí navržená nápravná opatření k odstranění staré ekologické zátěže a rovněž bereme na vědomí připomínky vznesené v průběhu dnešního jednání. Další připomínky nemáme.“ V rámci jednání dne 30.07.2013 byli jeho účastníci seznámeni s vyjádřením MF, které bylo na ČIŽP OI Ostrava zasláno dne 29.07.2013 emailovu zprávou. Vyjádření MF je uvedeno v protokole a bylo účastníky jednání podrobeno diskuzi. Z vyjádření MF nevyplynuly žádné okolnosti, které by bylo nutno zohlednit ve znění připravovaného rozhodnutí. ČIŽP umožnila v rámci jednání dne 30.07.2013 ve smyslu § 36 správního řádu účastníkům řízení nahlédnout do spisu a vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí. K okamžiku vydání rozhodnutí byly shromážděny tyto podklady, které tvoří v dané věci spis, do nějž měli podle § 38 správního řádu účastníci řízení a jejich zástupci právo nahlížet (v průběhu správního řízení této možnosti žádný z účastníků řízení nevyužil): čj. ČIŽP/49/OOV/1000366.016/10/VBC: Předložení Realizačního projektu AAR, čj. ČIŽP/49/OOV/1000366.022/10/VBC: Stanovisko supervize k Realizačnímu projektu AAR, čj. ČIŽP/49/OOV/1000366.034/10/VBC: Stanovisko MŽP k Realizačnímu projektu AAR, čj. ČIŽP/49/OOV/1000366.029/10/VBC: Schválení MF Realizačního projektu AAR, čj. ČIŽP/49/OOV/1000366.079/10/VBC: Oponentní posouzení supervize Závěrečné zprávy AAR, čj. ČIŽP/49/OOV/1000366.108/11/VBC: Předání Závěrečné zprávy AAR, čj. ČIŽP/49/OOV/1000366.092/11/VBC: Zápis z oponentní projednání Závěrečné zprávy AAR, čj. ČIŽP/49/OOV/1000366.103/11/VBC: Stanovisko supervize k finální verzi Závěrečné zprávy AAR, Stránka č. 6/8 Rozhodnutí čj. ČIŽP/49/OOV/SR01/1215987.012/13/VBC
čj. ČIŽP/49/OOV/1000366.113/11/VBC: Stanovisko ČIŽP OI OOV Ostrava k finální verzi Závěrečné zprávy AAR, čj. ČIŽP/49/OOV/1000366.129/11/VBC: Stanovisko nabyvatele k finální verzi Závěrečné zprávy AAR, čj. ČIŽP/49/OOV/1000366.140/11/VBC: Stanovisko MŽP k finální verzi Závěrečné zprávy AAR, čj. ČIŽP/49/OOV/1000366.143/11/VBC: Schválení MF finální verze Závěrečné zprávy AAR, čj. ČIŽP/49/OOV/1000366.170/12/VBC: Předložení projektu předsanačního doprůzkumu, čj. ČIŽP/49/OOV/1000366.173/12/VBC: Stanovisko nabyvatele k projektu předsanačního doprůzkumu, čj. ČIŽP/49/OOV/1000366.176/12/VBC: Stanovisko ČIŽP OI OOV Ostrava k projektu předsanačního doprůzkumu, čj. ČIŽP/49/OOV/1000366.186/12/VBC: Schválení MF projektu předsanačního doprůzkumu, čj. ČIŽP/49/OOV/SR01/1215987.001/13/VBC: Záznam o oprávněných úředních osobách, čj. ČIŽP/49/OOV/SR01/1215987.002/13/VBC: Oznámení o zahájení správního řízení ve věci uložení nápravných opatření spojené s nařízením ústního jednání, čj. ČIŽP/49/OOV/SR01/1215987.003/13/VBC: Protokol dle § 18 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád o jednání dne 13.02.2013, čj. ČIŽP/49/OOV/SR01/1215987.004/13/VBC: Žádost o prodloužení lhůty k vydání rozhodnutí, čj. ČIŽP/49/OOV/SR01/1215987.005/13/VBC: Zaslání pravomocného usnesení o prodloužení zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí, čj. 379/580/13,16091/ENV: Usnesení o prodloužení zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí, čj. ČIŽP/49/OOV/SR01/1215987.007/13/VBC: Žádost o prodloužení lhůty k vydání rozhodnutí, čj. ČIŽP/49/OOV/SR01/1215987.008/13/VBC: Vzetí zpět žádosti o prodloužení lhůty k vydání rozhodnutí, čj. ČIŽP/49/OOV/1000366.221/13/VBC: Zápis projednání Závěrečné zprávy doprůzkumu, příloha dopisu čj. ČIŽP/49/OOV/1000366.223/13/VBC: Závěrečná zpráva doprůzkumu, čj. ČIŽP/49/OOV/1000366.224/13/VBC: Stanovisko supervizora k Závěrečné zprávě doprůzkumu, čj. ČIŽP/49/OOV/1000366.226/13/VBC: Stanovisko OKK Koksovny, a.s. k Závěrečné zprávě doprůzkumu, čj. ČIŽP/49/OOV/1000366.227/13/VBC: Stanovisko ČIŽP k Závěrečné zprávě doprůzkumu, čj. ČIŽP/49/OOV/SR01/1215987.009/13/VBC: Seznámení s připravovaným rozhodnutím ve správním řízení ve věci uložení nápravných opatření spojené s nařízením ústního jednání, čj. ČIŽP/49/OOV/SR01/1215987.010/13/VBC: Protokol dle § 18 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád o jednání dne 30.07.2013, čj. ČIŽP/49/OOV/SR01/1215987.010/13/VBC: Stanovisko Statutárního města Ostrava ze dne 29.07.2013 k připravovanému rozhodnutí. Ke skutečnostem uvedeným v zahájeném řízení o uložení opatření k nápravě a v protokolech o jednání se nikdo z účastníků řízení jinak než je výše uvedeno nevyjádřil, rovněž ČIŽP neobdržela žádná jiná stanoviska nebo připomínky obeslaných orgánů, a proto rozhodla tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozhodnutí.
Poučení o odvolání Proti tomuto rozhodnutí se může účastník dle ust. § 81 a následujících správního řádu odvolat do 15-ti dnů ode dne následujícího po dni doručení k Ministerstvu životního prostředí ČR, podáním učiněným u České inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu Ostrava,
Stránka č. 7/8 Rozhodnutí čj. ČIŽP/49/OOV/SR01/1215987.012/13/VBC
oddělení ochrany vod. Odvolání musí splňovat náležitosti dle § 82 správního řádu, zejména odst. 1a odst. 2, kde se praví: (1) Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné. (2) Odvolání musí mít náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí. Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis. Nepodá-li účastník potřebný počet stejnopisů, vyhotoví je správní orgán na náklady účastníka.
Ing. Daniel Grůza vedoucí oddělení ochrany vod ČIŽP OI Ostrava
- otisk úředního razítka -
Rozdělovník: Účastnící řízení (na doručenku): - OKK Koksovny, a.s., Koksární ulice 1112, 702 24 Ostrava-Přívoz - Statutární město Ostrava, Prokešovo náměstí 8, 729 30 Ostrava - BorsodChem MCHZ, s.r.o., Chemická 1/2039, 709 03 Ostrava-Mariánské Hory Dále obdrží po nabytí právní moci: - Ministerstvo financí České republiky, oddělení ekologických škod, Letenská 15, 118 10 Praha 1 - Ministerstvo životního prostředí, oddělení sanace, Vršovická 65, 100 10 Praha 10, - Magistrát města Ostravy, Odbor ochrany životního prostředí, Prokešovo náměstí 8, 729 30 Ostrava (vodoprávní úřad) - Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, 28. října 117, 702 18 Ostrava - ČIŽP OI OOV Ostrava – spis - Ř ČIŽP
Stránka č. 8/8 Rozhodnutí čj. ČIŽP/49/OOV/SR01/1215987.012/13/VBC
