Důkaz hodnoty zajištění bezpečnosti

Důkaz hodnoty zajištění bezpečnosti Odůvodnění a návratnost investic do bezpečnostních programů a investic do bezpečnosti strojů Autor: Lyle Masimore

Každým rokem utrpí šest milionů zaměstnanců pracovní úrazy, nepočítaje v to úrazy s fatálními důsledky, jež s sebou pro podniky ve Spojených státech nesou každoročně náklady více než 125 miliard dolarů1. Mimo primární cíl ve smyslu omezení počtu zranění osob a poškození majetku je pro bezpečnostní odborníky a manažery rizik neustálým úkolem prokazovat hodnotu bezpečnostních systémů2. Mnozí z nich považují za složité obhájit po ﬁnanční stránce vyhrazené investice do bezpečnostních zdrojů a školení určených k omezení počtu pracovních úrazů a snížení částek nezbytného pojistného.

Bezpečnostní programy Srovnejte totéž s něčím z běžného života: investice do havarijní pojistky automobilu. Předvídat budoucí nehody u automobilů je složité a sjednat havarijní pojištění se může lidem, kteří se považují za bezpečné řidiče, zdát jako zbytečný výdaj. Je však nutné uvažovat také o dalších lidech na silnicích, kteří ovlivňují jejich riziko účasti na dopravní nehodě. Pojištění chrání řidiče nejen před důsledky jejich vlastního jednání, ale také před důsledky jednání jiných. Stejně jako u řízení automobilu, i personál výrobních podniků musí sledovat svou vlastní bezpečnost. Musí si být ale také vědomý toho, do jaké míry je ovlivňován chováním kolegů v rizikových situacích. Kvůli hluku nebo přítomnosti mnoha strojů a poměrně velkého počtu lidí ve výrobní hale se může jediná chyba rozvinout do podoby závažné nehody, která může způsobit zranění osob a vyvolat pohromu ve výrobních zařízeních. Velmi podobně jako u havarijního pojištění automobilů jsou investice do bezpečnosti založeny na myšlence „co kdyby“. Co když se něco stane a zavedená bezpečnostní opatření budou nevyhovující? Co když se něco stane a bezpečnostní opatření budou řádně zavedená? Co když se nic nestane? V případě řidičů a jejich vozidel platí, že z většiny nehod vyplynou karosářské opravy a u osob lékařské kontroly. Náklady na tyto opravy a lékařskou péči lze však značnou měrou snížit předcházejícími investicemi do pojištění. Investice do bezpečnostních řešení fungují velice podobně. Na základě předcházejících investic do bezpečnostních programů a ochranných systémů je možné u incidentů, které nastanou v rámci závodu, významně zmenšit dopady finančního rázu a dopady na personál. Ačkoli je složité prokázat, že se nehody v budoucnosti stanou, zástupci vedení a finančního managementu společnosti si musejí být vědomi důsledků případné přítomnosti neúčinného bezpečnostního řešení. Díky porozumění jednotlivým prvkům řízení rizik a metodologii analýzy investic do bezpečnosti mohou bezpečnostní inženýři nebo odborníci na oblast řízení rizik prezentovat finanční odůvodnění, čímž napomohou k zajištění vyšší bezpečnosti provozu, k omezení četnosti pracovních úrazů a ke snížení nákladů na pojištění. Integrace bezpečnostního řešení za účelem řízení rizik představuje proces, který je v ideálním případě vykonáván na základě týmové spolupráce mezi provozem a managementem rizik, tedy například manažery rizik, odborníky na oblast bezpečnosti a pojistnými analytiky. Dále je důležité chápat riziko a různé typy rizik, které jsou v dané výrobní hale přítomny. Vědomí rizika vede často k lepším rozhodnutím, jež mohou snížit některé z tzv. měkkých nákladů. Při zajištění prostředí pro pracovníky obsluhy, v němž je snadné zachovat bezpečný stav, pomocí bezpečnostních řešení navržených přímo v rámci konstrukce strojů a zaměřených na požadavky v údobí celého životního cyklu stroje jsou společnosti schopny snížit své nepřímé náklady.

2 | Odůvodnění a návratnost investic do bezpečnostních programů a investic do bezpečnosti strojů

V tomto dokumentu uvedeme klíčové prvky účinného managementu rizik a bezpečnostních programů, projdeme podmínky pojistek odpovědnosti s krytím odškodnění zaměstnancům, prodiskutujeme aspekty, jež ovlivňují pojistné u těchto pojistek a poskytneme návrhy možností měření potenciálních úspor, jichž lze dosáhnout proaktivními investicemi do bezpečnosti.

Řízení rizik Řízení rizik je dvoufázový proces, který identifikuje a analyzuje nejistotu při rozhodování. Sestává z určení rizik, která existují v rámci investic do zařízení, a z řízení těchto rizik nejvhodnějším způsobem pro dosažení cílů dané investice. Pro manažery a finanční odborníky činící investice do bezpečnosti je složité prokázat výhody investic do bezpečnosti, neboť jejich úlohou ve společnosti je předcházet zraněním a zamezit vzniku nákladů. Díky využití procesu řízení rizik mohou odborníci pro tuto oblast stanovit takovou úroveň investic do bezpečnosti, která plní jejich potřeby a zajistí nejlepší výsledky v dané situaci.

Bezpečnostní programy Bezpečnostní programy napomáhají snížit rizika, v jejichž důsledku by mohlo dojít ke zranění osob a k zhoršení provozního a finančního stavu společnosti zastavením výroby, což má významný dopad na obrat nebo zisk. Tyto programy, ať jsou vyvinuty interně či externě konzultanty nebo pojistiteli, poskytují řešení, která společnostem pomáhají lépe spravovat částky na pojistné, podporovat lepší podnikovou praxi prostřednictvím bezpečnějšího prostředí provozu, zlepšovat ochranu továrních operátorů a zajišťovat bezpečnější pracovní prostředí pro všechny zaměstnance. Ve výrobě lze nalézt několik typů bezpečnostních programů: • Bezpečnost práce a ochrana zdraví při práci, jako například školení zaměstnanců a instruktáže k zamezení zranění • Bezpečnost produktů nebo bezpečnostní varování pro zajištění řádného používání, údržby a oprav strojních a dalších zařízení • Bezpečnost a ochrana strojů včetně fyzických ochranných krytů, ochranného ovládání a bezpečných pracovních postupů, jako například uzamknutím/označením (LOTO) • Bezpečnost životního prostředí, například programy k zamezení znečištění vzduchu nebo podloží • Bezpečnost vlastnictví a zařízení nebo ochrana daných kapitálových investic, jako například instalace automatizovaného hasicího zařízení Bez ohledu na to, zda se bezpečnostní program týká osob, pracovního prostředí nebo stavu zařízení, celkovým cílem je snížit množství incidentů a vytvořit kombinaci programů a expertízy zajišťující snížení rizika ztrát a snížení nákladů spojených s existencí rizik3. Intenzivnější zaměření na korporátní řízení v posledních letech, vycházející z procesu Sarbanes-Oxley z roku 2002, vedlo představitele vysokého managementu a správní rady k rozšíření jejich programových prohlášení tak, aby zahrnovaly očekávání efektivního závazku k bezpečnosti. Některé investiční instituce ustanovili bezpečnost jakožto nedílnou součást vyhodnocení efektivity investice 4. Vzhledem k prosazovanému posunu směrem k tzv. LEAN výrobě a vzhledem ke stálému rozšiřování globálních trhů zvyšují výrobci nadále úroveň automatizace, snižují místní skladové zásoby a spoléhají se více na outsourcing. Tyto prvky, jež jsou zásadní pro snížení nákladů a udržení dostupných cen pro zákazníky, mohou však ohrozit úspěšnost společnosti, jež jich využívá. Neplánované přerušení může ohrozit dodavatelský řetězec podniku z důvodu snížení množství surovin dostupných na výrobní hale. Toto omezení zdrojů s sebou nese svůj vliv na úrovně produktivity a provozní náklady a představuje ohrožení pro celkovou kondici společnosti, neboť nižší úrovně skladových zásob přinášejí pro výrobce zvýšené riziko ztráty příjmů při každé odstávce jakékoli výrobní linky. Je nicméně možné zavádět účinné bezpečnostní programy, které toto riziko budou minimalizovat, a výrobci tak mohou lépe ochránit nenarušenost svých dodavatelských řetězců.

Odůvodnění a návratnost investic do bezpečnostních programů a investic do bezpečnosti strojů | 3

Programy pro zajištění bezpečnosti strojů Programy pro zajištění bezpečnosti strojů zahrnují obvykle analýzu rizik, opatření ke snížení rizik a školení a dohled vážící se k pracovním postupům. Proces analýzy rizik – zahrnující identifikaci rizik (nazývanou rovněž identifikace nebezpečí) a odhad rizik – ve spojení s definicí jakýchkoli případných ochranných opatření ke snížení těchto rizik se souhrnně nazývá vyhodnocení rizik a stává se nejlepším praktickým postupem ke specifikaci účinných programů pro zajištění bezpečnosti strojů.

Obrázek 1 Typický proces vyhodnocení rizik

Jak znázorňuje obrázek 1, efektivní analýza rizik je podstatný první krok v rámci řízení rizik a zahrnuje měření dvou veličin definujících riziko: velikost potenciálních ztrát a pravděpodobnost, že ke ztrátám dojde. Pomocí efektivního procesu identifikace rizik se analyzují činnosti zaměstnanců a rizika, která pro ně plynou z definovaných pracovních postupů nebo která by oni mohli představovat pro příslušná zařízení v důsledku nedostatečného proškolení nebo zkušeností. Analýza rizik by měla rovněž identifikovat rizika pro pracovníky, zařízení továrny nebo životní prostředí v důsledku vlivů působících na toto prostředí nebo v souvislosti s omezenými bezpečnostními ochrannými opatřeními v případě nesprávné instalace nebo poruch zařízení. Velikost potenciálních ztrát je posuzována od nejhoršího možného scénáře, jehož důsledkem je smrt osob a odstávka stroje, po nejlepší možný scénář, při kterém dochází k činnostem za zvýšeného rizika a k nižším úrovním výroby. Podle tohoto se poté počítá pravděpodobnost daných ztrát, které by nastaly. Zatímco je analýza rizik jednou z nejdůležitějších činností v procesu řízení rizik, může být složité provést její kvantifikaci a vyhodnocení, neboť se zabývá proměnnými a pravděpodobnostmi, jež je často složité definovat. Avšak na základě podrobné a proaktivní analýzy rizik dostávají společnosti mnohem jasnější obrázek o rizicích v celé továrně a mohou definovat strategie řešení těchto rizik v rámci uceleného programu pro zajištění bezpečnosti strojů. V nedávné době byla definice procesů formálního vyhodnocení rizik, které zahrnují identifikaci rizik, kvantifikaci rizik a snížení rizika, doplněna do mnoha mezinárodních a regionálních norem, např. IEC 61508, IEC 61511 a IEC 62061. Procesy vyhodnocení rizik definované v těchto normách obvykle využívají přístupu na základě životního cyklu, kdy se specifikují způsoby zavádění efektivního procesu identifikace rizik spojených se strojními zařízeními a kvantifikuje se úroveň rizika ve smyslu závažnosti, četnosti vystavení riziku a pravděpodobnosti jeho výskytu. Výsledkem je kvantifikovaná úroveň rizika, již je třeba snížit prostřednictvím ochranných opatření. Jakmile budou rizika plně definována a jasně chápána, je nutné je vyloučit na základě návrhu konstrukcí a procesů, nebo je alespoň v nejvyšší možné míře omezit. Opatření ke snížení rizik jsou nutná k tomu, aby došlo k fyzickému vylepšení stroje, jež povede k prevenci zranění osob a poškození majetku. Snížení rizika lze dosáhnout různými činnostmi, jak je znázorněno dále na obrázku 2. Jedním


z účinných prostředků je použití ochranných zařízení, jako například instalace fyzických krytů nebo produktů ze skupiny ochranných bezpečnostních ovládacích prvků, konkrétně světelných závor, bezpečnostních relé a lankových vypínačů, jež přispívají ke snížení rizika pro zaměstnance.

Obrázek 2 Hierarchie ochranných opatření

Využívání procesu formálního vyhodnocení rizik rovněž poskytuje výhodu zdokumentování způsobů, jak byla rizika snížena či vyloučena prostřednictvím ochranných zabezpečovacích řešení nebo jiných ochranných opatření. Používání a dokumentace procesu vyhodnocení rizik představují pro společnosti kritický prostředek, s jehož pomocí prokazují svou důslednost a dobrou inženýrskou praxi při zajišťování bezpečného pracovního prostředí. Na základě účinného zavádění a dokumentování daného procesu, výsledných ochranných opatření a školicích programů může společnost případně snížit rizika sporů v případě, že by došlo k jakémukoli incidentu. Po zavedení a zdokumentování procesu je důležité zajistit příslušná školení a dohled. Je zásadně důležité, aby pracovníci obsluhy rozuměli bezpečnostním opatřením včetně používání osobních ochranných prostředků. Pracovníci obsluhy musejí být řádně proškoleni, aby efektivně ovládali předmětné stroje a bezpečně vykonávali své pracovní úkoly. Toto rovněž zahrnuje jasnou definici jejich pracovních úloh a procesů a naopak úloh, které musí vykonávat personál podpory a údržby se specializovanějším proškolením. Ucelený program pro zajištění bezpečnosti strojů může pomoci ke zlepšení provozních postupů ve výrobní hale a ke zvýšení produktivity v celém rozsahu činností. Aby se zjednodušil mnohostranný životní cyklus bezpečnosti stroje, je podstatné propojit analýzu rizik, omezení rizik a školení/dohled dohromady pro účely vyhodnocení účinnosti programu pro zajištění bezpečnosti strojů. Je důležité, aby veškerý personál, který se může zdržovat ve výrobní hale, těžil z výhod bezpečnostních opatření a dostupných školení ve smyslu vlastní ochrany. To se ale lehčeji řekne, než provede. Často se stává, že jediné co dokáže bezpečnostní inženýr zdůvodnit a prosadit z důvodu omezení rozpočtu nebo času, je posouzení rizik a zajištění bezpečnostních opatření pouze pro zvláště nebezpečné nebo nové stroje v závodě. Tyto přístupy jsou výsledkem buď absence strategie proaktivního řízení rizik, nebo absence uceleného programu zajištění bezpečnosti strojů, jenž by byl založen na posouzení plné hodnoty investic do bezpečnosti. U nových strojů je důležité uvážit, že pro výrobce mohou vyplývat vyšší náklady a celková rizika, pokud výrobci strojů a zařízení nerozumějí jejich potřebám a očekáváním z hlediska bezpečnosti. Výrobci by měli spolupracovat s příslušnými výrobci strojů a zařízení, aby se již během fáze návrhu strojů vyřešila část identifikace rizik a opatření k jejich snížení. Díky tomu se vytvoří bezpečnější stroj, a navíc je rovněž mnohem méně nákladné navrhnout a zavést bezpečnostní opatření již zpočátku. Doplňování ochranných bezpečnostních opatření ke stroji až po jeho vývoji si vynucuje rozsáhlé (a nákladné) mechanické, elektrické a softwarové změny. Výsledná bezpečnostní opatření nemusejí být navíc natolik funkčně způsobilá a účinná jako ta, která byla navržena v rámci vývoje stroje. Operátoři stroje, bohužel, se mohou pokoušet o obcházení doplněných bezpečnostních ochranných opatření, protože ta práci operátorů spíše ztěžují, místo aby odpovídala principu, že snadnější má být zachovat bezpečný stav, a tak je výsledkem vyšší nebezpečí zranění.


Často nejsou ochranná opatření uvažována v rámci rozhodovacího procesu při pořizování výrobních zařízení. V těchto případech může manažer pro oblast bezpečnosti zavést důslednější program školení a dohledu, aby omezil riziko ztrát. Pokud se na rozhodovacím procesu podílí vedle inženýrů a personálu obsluhy také odborník na bezpečnost, může tato skupina definovat a vyhodnotit bezpečnostní opatření ke snížení rizik u nových i stávajících zařízení. To poté výrobcům pomáhá omezit množství zbytečných úrazů a přerušení výroby. Při posuzování, zda je nové bezpečnostní výrobní zařízení nainstalováno správně a zda poskytuje odpovídající úroveň snížení rizika, je důležité položit si následující otázky: • Pokud pořídíme nebo upravíme tento stroj či proces, jak budou vypadat stávající rizika nebo jaká vzniknou nová rizika? • Jak zmenšíme tato rizika? • Jaké produkty, služby či školení jsou k dispozici, které by v tom mohly pomoci? • Mohla by bezpečnost/rizika snížit nebo omezit provozní efektivitu získanou díky tomuto novému zařízení nebo procesu? Pokud ano, jaké by měly být nápravné akce? • Jsou stávající ochranné prostředky používány způsobem, který zajišťuje příslušnou úroveň snížení rizik a zároveň optimalizuje efektivitu výroby? • Pokud se pořizuje nová jednotka zařízení, je bezpečnostní systém kompatibilní se stávajícím zařízením v závodě? Doplňování fyzických zlepšení u strojů se často neřeší odpovídajícím způsobem. V mnoha případech se zlepšení zvažují až poté, kdy dojde ke zranění v důsledku poruchy stroje, a dokonce i tak jsou opatření zamýšlena pouze k zamezení úrazů dalších zaměstnanců. Pokud by byl stroj navržen tak, aby obsahoval bezpečnostní řešení jako součást vlastního systému, danému incidentu by bylo možno zamezit. Tím by se rovněž eliminovaly dodatečné náklady na nárokovanou kompenzaci pro zraněného pracovníka a na vyšší pojistné.

Zamyšlení nad kompenzací pro pracovníky Ke snížení rizika zranění zaměstnanců existuje několik metod zahrnujících například nůžková zdvihací zařízení pro omezení nutnosti manipulace s materiálem nebo ergonomické postupy, jež omezují provádění opakovaných monotónních pohybů. Bezpečnost strojů je jedním z nejvýhodnějších programů, protože proaktivně předem zamezuje zraněním, než k nim dojde. Při porozumění roli, kterou v tomto hraje nárokování kompenzace ze strany zaměstnanců, má zásadní důležitost spojení mezi bezpečností a pojistným u pojištění odpovědnosti s krytím nákladů na kompenzaci. Investice do bezpečnosti mohou znamenat velký pozitivní rozdíl při řešení nároků ze strany poškozeného, přičemž při odůvodňování takových investic může napomoci vysvětlení na modelové situaci.

Typy pojištění odpovědnosti s krytím nákladů na kompenzaci pracovníků Téměř všechny státy5 vyžadují, aby měli zaměstnavatelé uzavřenou pojistku s krytím nákladů na kompenzaci zaměstnanců, a to buď od příslušné státní instituce zajišťující tyto kompenzace, nebo od některé pojišťovací společnosti. Díky množství pojišťovacích programů s různými způsoby stanovení pojistného mohou zaměstnavatelé zvolit příslušnou strategii, která odráží jednak jejich zkušenosti s nárokováním kompenzací, což jim dává schopnost finančně nahradit ztráty, jednak i jejich snahu o snížení nákladů a četnosti zranění. Typy pojistek odpovědnosti s krytím nároků na kompenzaci jsou různé, od pojistek s pevnými náklady až po pojistky s variabilními náklady. V případě pojistky s pevnými náklady se pojistné nemění bez ohledu na výši škody nastalou v průběhu jednoho roku platnosti smlouvy. Společnost může nahlásit jednu škodu nebo 70 škod, a stále bude platit stejnou sazbu pojistného. V případě pojistky s variabilními náklady se pojistné mění podle četnosti hlášených pojistných případů. Proto společnost, jež nahlásí 70 škod, bude platit více než společnost s pouze jednou hlášenou pojistnou událostí. Dva z typů pojistek s variabilními náklady představují pojistky se spoluúčastí a retrospektivní pojistky, u nichž zaměstnavatelé platí odhadované částky pojistného na základě očekávatelného množství hlášených pojistných případů. Existují rovněž pojistky se zaručením výše nákladů a se samopojištěním, jak ukazuje tabulka 1. Základním rozdílem mezi těmito pojistkami je rychlost


a způsob, jak a kdy ovlivní případné pojistné události výši pojistného a cash flow společnosti. Pojistné smlouvy s ručením jsou výhodně ovlivněné existencí bezpečnostních programů před vznikem pojištění, zatímco pojistky citlivé na výši škod jsou ovlivňovány i během trvání pojistné smlouvy. Třetí typ pojištění je podobný pojistce se spoluúčastí s tím rozdílem, že zaměstnavatel se samopojištěním nezřizuje typickou pojistnou smlouvu pro krytí nároků pracovníků na kompenzaci. Každá společnost by měla tyto volitelné možnosti vyhodnotit a vybrat takovou pojistku, která nejlépe odpovídá jejím potřebám.

Typ pojistky

Vysvětlení

Dopad bezpečnosti na pojistné

Zaručené náklady

Pojistné se platí při počátku pojištění a je pevně dáno pro dobu trvání pojistného období (na základě platu a klasifikace zaměstnanců).

Bezpečnostní programy, které pozitivním způsobem ovlivňují praxi nárokování odškodnění před uzavřením pojištění, mohou zajistit snížení částky pojistného.

Citlivé na výši škod • Retrospektivní pojistky • Pojistky se spoluúčastí

Odhadované pojistné placené na počátku pojištění (na základě předpokládaného objemu uplatňovaných škod a dalších výdajů); pojistné upravené podle skutečných uplatňovaných nároků během šesti měsíců po uplynutí platnosti pojistky a každoročně poté, dokud pojistitel neuzavře všechny uplatňované škody.

Bezpečnostní programy, které pozitivním způsobem ovlivňují praxi nárokování odškodnění během platnosti pojištění, mohou zajistit snížení částky pojistného. Menší počet nárokovaných škod zlepšuje cash flow a má pozitivní dopad na výkaz o příjmech společnosti.

Samopojištění

Zaměstnavatel podá státnímu úřadu žádost o výjimku z nutnosti sjednání pojistky kryjící náklady na odškodnění zaměstnanců, kdy se zavazuje k přímému řešení nákladů na uplatňovaná odškodnění; zaměstnavatel pověří třetí stranu správou škodních nároků.

Výhodné, neboť zaměstnavatel platí odškodné (nebo zpětně hradí výdaje správci škodních nároků, pokud je jím třetí strana) podle skutečně vyplacených částek. Bezpečnostní programy snižují náklady na odškodnění.

* Poznámka: Množství a závažnost nároků na odškodnění v konečném efektu bude mít nějakým způsobem vliv každý typ pojistky.

Tabulka 1 Typy pojistek s krytím nákladů na odškodnění zaměstnanců*

Programy na krytí nákladů na odškodnění zaměstnanců mají vliv na časový průběh cash flow, čímž přímo ovlivňují i finanční výsledky společnosti. Snížení četnosti a závažnosti pojistných událostí se úzce vztahuje k pojistkám se spoluúčastí a k pojistkám se samopojištěním, a společnosti si tak rychleji uvědomují finanční důsledky kvůli rychlejšímu dopadu na cash flow. Pojistky s pevnými náklady, citlivé na škodní průběh a se samopojištěním, uvedené v pořadí od nejpomalejšího po nejrychlejší dopad na cash flow, přinášejí společnostem různé výhody krytí kompenzací zaměstnanců, čímž společnostem umožňují zvolit nejlepší možnost pro financování pojistky odpovědnosti za škody způsobené zaměstnancům.

Náklady na náhrady zaměstnancům Největší složkou rizika společnosti je obvykle výše nákladů na náhrady zaměstnancům. Čtyřmi hlavními součástmi těchto náhrad jsou mzdy, klasifikace pracovní pozice zaměstnance, umístění závodu a výše nárokovaných škod. Snížení četnosti a závažnosti škod je obvykle základním prostředkem k minimalizaci těchto nákladů. Obrázek 3 ilustruje několik faktorů, které mohou ovlivnit aspekt nárokovaného odškodného, a to včetně bezprostředních a podružných příčin, jež určují četnost a výši nároků na odškodnění.

Obrázek 3 Struktura nehod


Studie ohledně nárokovaného odškodného zaměstnanci V průběhu téměř 100 let existence programů na krytí odškodnění zaměstnanců ve Spojených státech vytvořilo mnoho společností studie, jež ilustrují různé závažnosti nárokovaných škod od činnosti „za rizika“ až po smrtelné úrazy. Tímto způsobem postupně ustanovily míru pravděpodobnosti vzniku různých případů ve vlastních podnicích. Existuje vyšší šance, že dojde k činnosti „za rizika“, než že dojde ke smrtelnému úrazu. Klasická pyramida bezpečnosti6 od H. W. Heinricha (obrázek 4), vyvinutá v roce 1931, je v současnosti považována za nejlepší ilustraci typů zranění zaměstnanců. Od té doby provedly mnohé korporace své vlastní studie. V roce 2003 provedla společnost ConocoPhillips Marine studii (obrázek 5) demonstrující značný rozdíl v poměru vážných nehod a těsných zamezení úrazů.

Obrázek 4 Bezpečnostní pyramida vyvinutá H. W. Heinrichem (1931)

Obrázek 5 Bezpečnostní pyramida společnosti ConocoPhillips Marine (duben 2003) 7

Jak znázorňují obě pyramidy, existuje vždy velký rozdíl mezi nejvážnějšími incidenty a incidenty, z nichž nevyplyne žádný nárok na odškodnění. V pyramidě bezpečnosti od společnosti ConocoPhillips Marine připadá na každou nehodu s fatálními důsledky nejméně 300 000 případů činnosti za zvýšeného rizika, jež jsou definovány jako činnosti, které nejsou ve shodě s bezpečnostními programy, školeními a součástmi na strojním zařízení. Tyto činnosti mohou zahrnovat obcházení bezpečnostních součástí na strojních zařízeních nebo vynechávání bezpečnostního úkonu v rámci výrobního procesu, protože zpomaloval práci operátorů. S pomocí účinných zabezpečení strojů a na základě školení lze výrazně snížit počet případů činnosti za zvýšeného rizika a těsného zamezení úrazů. Tím se rovněž snižují šance na výskyt nehody s fatálními následky, neboť je nižší četnost vykonávání činností za zvýšeného rizika. Rozdíl lze vysvětlit na základě vzdálenosti nebo času – například lze říci, že ke zranění nedošlo díky odstupu jedné sekundy, jednoho palce apod. Bezpečnost strojů může zajistit faktický rozdíl ve smyslu rozšíření zmíněného rozdílu, přičemž pozitivně ovlivňuje četnost a závažnost nároků, čímž se snižuje objem odškodnění pro zaměstnance.

Nepřímé náklady Vzhledem k jejich měřitelnému finančnímu dopadu jsou vznesené nároky a částky na odškodnění považovány za přímé náklady spojené se zraněními zaměstnanců. Nepřímé náklady zranění jsou implicitně spojené s jejich finančním a provozním dopadem a obvykle jim nelze přiřadit pevně stanovenou úroveň. Nepřímé náklady obvykle nelze přímo určit podle výkazu o příjmech společnosti jako u pojistného. Další nepřímé náklady mohou zahrnovat: přesčasy v důsledku kompenzace práce chybějícího zaměstnance nebo dodatečný čas k doplnění objemu výroby, čas managementu/pracovníků dohledu vyplývající ze zkoumání a správy vzneseného nároku; poškození pověsti; špatná morálka zaměstnanců; narušené pracovní vztahy. Ačkoli nepřímé náklady nepředstavují tzv. tvrdé náklady, dopad těchto nepřímých nákladů se nesmí podceňovat. Průzkum organizace Liberty Mutual z roku 2001 odhalil, že tyto nepřímé náklady jsou třikrát až pětkrát vyšší než přímé náklady. Z tohoto důvodu přirovnala organizace Liberty Mutual tyto náklady symbolicky k ledovci: přímé náklady jsou jeho vrchol, jenž je snadno viditelný, ale nepřímé náklady, jež jsou vyšší a zahrnují široké spektrum problémů, lze velmi těžko vyhodnotit. Ačkoli se prvotní náklady na zavedení bezpečnosti mohou zdát vysoké, z dlouhodobého hlediska nejenže


investice do bezpečnosti zvyšují bezpečnost na pracovišti, ale rovněž snižují riziko vzniku nepřímých nákladů, které představují ještě větší narušení finančních výsledků společnosti.

Měření potenciálních úspor Při výpočtu návratnosti investic nebo interní výnosnosti je důležité zahrnout do kalkulace očekávané snížení četnosti a závažnosti nárokovaných odškodnění díky bezpečnostním součástem. Jsou zde však i některé nehmotné aspekty, které je třeba započítat. Odbory nebo asociace pracovníků společnosti může mít určitá očekávání, jež mohou být odlišná od očekávání společnosti. Je zcela nezbytné pochopit, že bezpečnostní opatření a školení mohou zlepšit morálku a produktivitu. Z tohoto důvodu je důležité nejprve posoudit, jak může investice do bezpečnosti pozitivním způsobem ovlivnit otázku nárokování odškodnění ze strany zaměstnanců. Manažer rizik nebo odborník na oblast bezpečnosti v každé společnosti by měli být správci historie podrobných informací o zraněních a vznášených nárocích zaměstnanců. Ačkoli ideální by byla historická data pěti posledních let, tři roky jsou většinou dostatečné. Při zpětném hodnocení těchto informací je důležité identifikovat nároky, kterým bylo možno zabránit, pokud by byla již zavedena zainvestovaná bezpečností opatření8. Tyto nároky budou užitečné v rámci interního auditu nebo jiné finanční funkce k odůvodnění předpokladů. Finanční oddělení může vyžadovat, aby každý kapitálový projekt překračoval určitou prahovou hodnotu, např. 20–procent v případě interní výnosnosti nebo tříletou návratnost. Může mít rovněž vyvinutý nějaký model, který by každá investice měla nebo musela použít.

Metodologie analýzy investic do bezpečnosti Aby se dala vypočítat očekávaná návratnost investice do bezpečnosti pomocí přístupu z hlediska cash flow, je třeba uvážit několik kroků: Krok 1: Získat zprávu o nárocích na odškodnění za poslední tři až pět let. Tato zpráva rozdělená podle jednotlivých fiskálních letech by měla identifikovat počet nároků a celkovou vyplacenou sumu9. Tento dokument se použije k identifikaci nárokovaných škod, kterým by se bylo zamezilo, pokud by se byla dříve realizovala investice do bezpečnosti. Krok 2: Odhad konečných výší škod. Některé nároky zůstávají otevřené z důvodu nadále probíhajícího lékařského ošetřování nebo z jiných důvodů. Ačkoli konkrétní zkušenosti s nárokovanými škodami se mohou lišit, obecně se očekává, že většina nároků se v průběhu času zvyšuje. V jazyku pojišťovacích společností znamená „konečná výše“ celkovou finální hodnotu, která se může projevit až za několik let10. Aby získali konečnou hodnotu, používají pojistní matematici faktor vývoje škody, kterým násobí celkové částky uplatňovaných škod na každý rok trvání pojistné smlouvy. Tyto faktory vývoje škody se mohou lišit v důsledku odlišností státních kompenzačních náhrad, nákladů na léčení, věku, typu zranění atd. Krok 3: Vypočítat časovou škodní hodnotu. Údaje o objemu výroby nebo informace o pracovní době v hodinách v dané oblasti pro stejné časové údobí, které platí pro uplatňovanou škodu, lze získat od provozního oddělení společnosti. Vydělte konečné částky z kroku 2 objemem výroby nebo počtem pracovních hodin, čímž získáte časovou škodní hodnotu pro každý rok. Časová hodnota, která započítává pracovní hodiny nebo objem výroby, je často lepší ukazatel účinnosti bezpečnostních opatření. Proto by se měla vypočítat rovněž průměrná škoda. Krok 4: Aplikujte trendovou nebo průměrnou časovou škodní hodnotu na předpokládaný objem pro budoucí roky. Provozní nebo plánovací oddělení bude mít odhady předpokládaného objemu výroby pro budoucí roky. Při aplikaci trendové nebo průměrné časové škodní hodnoty na předpokládaný objem je možné zjistit částku předpokládaných uplatňovaných nároků pro budoucí roky a náklady, které by se podle předpokladu daly eliminovat na základě zavedení projektů na investice do bezpečnosti.


Krok 5: Výpočet dopadu na cash flow. Některé nároky na odškodnění nebudou uzavřeny po poměrně dlouhou dobu. Je však přesto důležité vypočítat vliv těchto nároků na cash flow společnosti. Výhodou dlouhodobých nároků je, že jejich realizace probíhá po celou dobu trvání nároku, což znamená, že úhrada odškodnění bude probíhat po období několika let. Statistická ročenka instituce National Council on Compensation Insurance (Národní rada pro pojištění nákladů na odškodnění) z roku 2004 uvádí následující sazby úhrad z částky odškodnění: • rok 1 – 23 procent • rok 2 – 28 procent • rok 3 – 14 procent • rok 4 – 8 procent • rok 5 – 4 procent • roky 6 až 15 – 23 procent Tyto sazby se mohou do jisté míry lišit11 podle povahy zranění, části těla, jíž se zranění týká, a daného místa. Zlepšení cash flow lze porovnávat s náklady na investice do bezpečnostních opatření. Krok 6: Zahrnutí odhadu nepřímých nákladů. Zahrnout tzv. měkké náklady do analýzy investic je složité, ale jsou důležité při určování celkových výhod investic do bezpečnosti. Nepřímé náklady udávají, co mají incidenty na svědomí z hlediska úrovní výroby a jaké výdaje pro příslušnou pracovní úlohu plynou ze zranění, čímž se dále odůvodňují investice do bezpečnostních opatření ve výrobě. Obrázek 6 ilustruje uvedených šest kroků této metodologie analýzy investic do bezpečnosti. Tento zjednodušený příklad znázorňuje, že investice ve výši 65 000 $ dosahuje 25% interní výnosnost a pozitivní současnou čistou hodnotu (přes 34 000 $) na základě sedmiprocentní diskontní sazby. Upravíte-li tento výpočet tak, aby zahrnoval také nepřímé náklady v dvojnásobné výši přímých nákladů, vzroste interní výnosnost na 167, což znamená současnou čistou hodnotu 305 000 $. V obou případech se tato investice jeví jako finančně únosná. Ve spojitosti s touto analýzou je však třeba upozornit na některé záležitosti: • Předpokládá stejný typ nárokovaných škod (zasažení předmětem, smeknutí atd.). • Předpokládá, že veškeré nárokované škody jsou eliminovány tak, že to lze bezpochyby přisuzovat investicím do bezpečnosti. • Používá standardní faktory vývoje škody, které mohou zveličovat nebo nedoceňovat konečnou výši škody. • Trendová nebo průměrná časová škodní hodnota nemusí být přesná. • Použití průměrné časové hodnoty předpokládá absenci jiných změn procesů či školení. • Budoucí objem výroby se mění v závislosti na aktuálním stavu podniku. • Vyrovnání odškodnění může být vyšší, nebo nižší. • U cash flow se neuvažují další výdaje spojené s placením odškodného. Ty zahrnují mimo jiné výdaje a poplatky pro pojistitele a stát. U mnoha pojistek kryjících odškodnění zaměstnanců může tato částka dosahovat 10 až 25 procent.


Obrázek 6 Model analýzy investic do bezpečnosti


Doporučení Jak bylo vysvětleno, při analyzování investic do bezpečnostních opatření je důležité neuvažovat pouze přímé náklady, ale rovněž náklady nepřímé. Jsou-li do výpočtu hodnoty investic do bezpečnostních opatření zahrnuty oba tyto prvky, jsou snadno patrné finanční výhody zavedení proaktivního bezpečnostního programu jako nedílné součásti vaší strategie LEAN výroby. Spolupracujte s vašimi odděleními pro otázky bezpečnosti a řízení rizik. Nejenže tato oddělení představují skvělé zdroje informací, ale navíc mohou tito profesionální pracovníci příslušné analýze investic do bezpečnostních opatření dodat důvěryhodnost. Během interního auditu nebo jiného hodnocení může některý z analytiků pro finanční plánování vyžadovat dodatečné informace podporující předpoklady a předložená data. Pokud se jako referenční zdroj uvedou tato oddělení, podporující danou investici, je pravděpodobnější, že tuto investici podpoří i příslušná výrobní nebo podniková jednotka. Bezpečnostní program obsahuje množství prvků, což je důvod, proč je důležité do rozhodovacího procesu přizvat i profesionály v oboru bezpečnosti, kteří ve společnosti působí. Jsou obeznámeni s celkovým bezpečnostním programem společnosti. Aby se zajistilo, že investice přinese nejlepší možné výsledky, je nezbytné, aby žádný nový prvek negativně neovlivňoval celkový bezpečnostní program, ať se jedná o bezpečnost životního prostředí, bezpečnost práce nebo zabezpečení proti majetkovým ztrátám. Vyviňte standardní proces provádění vyhodnocení rizik pro strojní zařízení. Zaveďte program bezpečnosti strojů, který bude mít proaktivní přístup k posuzování nebezpečí a rizik a k definování ochranných opatření směřujících k snížení rizika. V ideálním případě by tento proces měl zahrnovat široký rozsah bezpečnostních a s produktivitou souvisejících aspektů a měl by se zakládat na vstupních informacích z různých funkčních oblastí. Měl by být rovněž zdokumentován, aby podporoval konstrukční standard strojního zařízení. Tento proces by měl být založen na podnikové normě vycházející z vydané konsensuální smlouvy – definované asociací OSHA jako podniková norma založená na ustanovených průmyslových normách. Nejdůležitějším bodem je, že tento proces musí být zaveden konzistentně pro nová i stávající zařízení. Vyviňte specifikaci bezpečnosti stroje pro zařízení od původních výrobců a pro úpravy stávajících zařízení. Tento dokument, uvádějící přehled požadavků k zajištění normovaného přístupu k navrhování a budování bezpečnostního systému, napomáhá společnostem při zachovávání konzistentnosti a snižování rizika. Dodržování specifikací bezpečnosti strojů by mělo omezit nebezpečí toho, že by zařízením od původních výrobců chyběly požadované bezpečnostní funkce, a zmenšit rozdíly jak v jednotlivých součástech, tak i v aplikaci ochranných zařízení v rámci celé továrny. Nejednotnost v používání ochranných bezpečnostních produktů může způsobit problémy ohledně skladování a podpory zařízení. Nejednotnost v jejich aplikaci může způsobit, že by bylo složité zaručit řádné používání ochranných bezpečnostních produktů a jejich údržbu ze strany personálu závodu. V ideálním případě podnikové specifikace společnostem usnadňují ustanovení a zavedení norem na základě požadavků pro stroje, jež pořizují od výrobců strojů a zařízení a následně používají. Není pouze důležité mít bezpečné stroje, ale rovněž je nutné, aby bezpečnostní produkty splňovaly normy pro bezpečnostní konstrukční návrhy, jako například EN 1088 nebo IEC 61508. Tím, že společnosti tyto požadavky předloží výrobcům strojů a zařízení, mohou zajistit, aby jejich výrobní haly jako celek vyhovovaly předpisům, čímž se zamezí nepředpokládaným pokutám od OSHA nebo jiných oprávněných organizací. Využívejte přístup LEAN výroby pro vlastní výhody. Ucelená bezpečnostní strategie využívající standardní procesy a správně navržené a integrované systémy bezpečnosti strojů mohou významnou měrou zlepšit produktivitu. Omezením nadprodukce, zpracovatelských úkonů, skladových zásob a přesunů materiálu může například management zavést principy LEAN výroby a současně omezit riziko a množství zranění zaměstnanců. Je důležité začlenit do úvah výrobní i nevýrobní personál, jako například inženýry, pracovníky obsluhy strojů, finanční personál, vyšší management a konstruktéry. Tito všichni mohou zlepšit produktivitu a bezpečnost, neboť ty ovlivňují jejich každodenní pracovní úkony.


Zohledněte problémy ve spojitosti s korporátním řízením. Nejvyšší management a správní rada mohou trvat na tom, aby management jednotlivých linek provedl vyhodnocení bezpečnostních systémů. Mohou potřebovat jasné důkazy k tomu, proč je investice do bezpečnostního programu zásadní pro stav společnosti. Budou rovněž chtít porozumět tomu, jaký vliv to bude mít na ostatní zařízení ve společnosti. Ačkoli úspory a odpisy investic se budou v každé zemi do určité míry lišit v důsledku jiných zákonů a systémů kompenzace škod zaměstnanců, důležitost bezpečnosti zůstává neměnná. Z tohoto důvodu je důležité uvážit, jaké jsou požadavky na bezpečnost u jiných továren, a jejich příslušné normy, jež používají. Pojistné podmínky a systémy kompenzace škod zaměstnanců jsou různé, proto před učiněním rozhodnutí vyhledejte odbornou pomoc od konzultační společnosti nebo výrobce, abyste získali více informací.

Shrnutí Díky zavedení bezpečnostních programů a pomocí vyhodnocení řízení rizik v rámci závodu lze snížit škody spojené s incidenty nastalými na pracovišti. Zamezení pracovním úrazům zůstává pro mnohé zaměstnavatele jednou z nejvyšších priorit, neboť vliv bezpečnosti může zvýšit objem výroby, podpořit cíle tzv. LEAN výroby i morálku zaměstnanců. Je nezbytné pomáhat managementu a finančním odborníkům pochopit důležitost bezpečnosti a výhody investování do bezpečnostních programů a součástí. Prostřednictvím programů řízení rizik mohou společnosti efektivně vyhodnotit rizika a stanovit své potřeby investic do bezpečnostních řešení.

Další informace Inženýři pro oblast bezpečnosti strojů společnosti Rockwell Automation disponují nezbytnou expertízou k vyhodnocování rizik, aby vám mohli pomoci identifikovat možnosti snížení rizika, což se může projevit ve snížení počtu zranění, zlepšené produktivitě a vyšší spokojenosti zaměstnanců. Více informací o vyhodnocení rizik nebo bezpečnosti strojů naleznete na stránkách http://www.rockwellautomation.com.

Reference 1. http://www.osha.gov/OshDoc/data_General_Facts/jobsafetyandhealth-factsheet.pdf 2. Odpovědnost za správu programu podnikových pojištění má obvykle pracovník z finančního vedení korporace. 3. Náklady na riziko jsou definovány jako součet částek pojistného, …, poplatků na správu nárokovaných škod, nákladů na provoz oddělení řízení rizik (mzdy, cestovné, vedlejší náklady atd.) a dalších přidružených nákladů (např. poplatky státu, audity, konzultace). 4. http://www.calstrs.com/INVESTMENTS/cginvestresponse.aspx 5. Státy Texas, New Jersey, South Carolina a Massachusetts povolují, aby zaměstnavatelé zvolili jinou možnost než uzavřít pojištění s krytím nákladů na kompenzace zaměstnanců, ačkoli v takovém případě musí zaměstnavatel splňovat uspokojující finanční požadavky. Takový zaměstnavatel však tímto může ztratit obvyklou právní ochranu ve smyslu zohlednění spoluúčasti vlastní nedbalostí, předpokladu rizika a nedbalosti jiného zaměstnance. Proto by vaše právní oddělení a oddělení řízení rizik měla uvážit finanční a právní důsledky takového rozhodnutí. 6. Heinrich, H. W., Industrial Accident Prevention (Prevence nehod v průmyslu), 4. vydání. New York: McGraw-Hill Book Company, Inc., 1959. 7. http://www.socp.org/archive/03-02-04/3-2-04Presentation/1 8. Vaše společnost může také sledovat případy „těsného zamezení úrazů“. Můžete argumentovat tím, že tyto případy by také v důsledku znamenaly nárok na odškodnění, k čemuž nedošlo jen díky těsnému minutí v řádu několika palců či sekund! Toto představuje potenciální vystavení riziku, a tento prvek byste proto rovněž mohli chtít uvážit. 9. Celková uhrazená částka představuje odhad hodnoty odškodnění podle pojistitele odpovědnosti s krytím odškodnění zaměstnanců. 10. Většina zaměstnavatelů na rozvaze zavede dohadnou položku pro neuhrazené nároky na odškodnění zaměstnanců a přidružené náklady a výdaje na příslušné pojištění. Základ stanovení dohadných položek a postupy odhadování výše nároku na odškodnění se mohou lišit. 11. Rychlost postupného hrazení nároků se liší podle závažnosti nároku. Pro účely zjednodušení by však uvedené procentuální podíly měly být jako informace dostatečné.

Allen-Bradley, LISTEN. THINK. SOLVE. a Rockwell Software jsou ochranné známky společnosti Rockwell Automation, Inc. Obchodní známky, které nepatří společnosti Rockwell Automation, jsou majetkem příslušných společností.

Publikace SAFETY-WP004B-CS-P – červenec 2007

Copyright © 2007 Rockwell Automation, Inc. Všechna práva vyhrazena. Vytištěno v Evropě.

Důkaz hodnoty zajištění bezpečnosti

Recommend Documents