Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra trestního práva
DIPLOMOVÁ PRÁCE Výkon trestu odnětí svobody matek s dětmi Klára Sýkorová 2007/2008
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Výkon trestu odnětí svobody matek s dětmi zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny.
Klára Sýkorová
Děkuji JUDr. Evě Žatecké, Ph.D. za vedení práce a cenné podněty při jejím zpracování. Dále děkuji ředitelce věznice ve Světlé nad Sázavou plk. Mgr. Kamile Meclové, za umožnění návštěvy tohoto zařízení.
Klára Sýkorová Ve Slatiňanech 11. června 2008
2
Obsah Obsah ............................................................................................................................. 3 1.
Úvod ....................................................................................................................... 6
2.
Pojem a účel trestu ............................................................................................... 8 2.1.
Pojem trestu .................................................................................................... 8
2.2.
Účel trestu ...................................................................................................... 8
2.3.
Funkce trestu v dnešní době ........................................................................... 9
2.3.1.
Eliminace pachatele ze společnosti ........................................................... 9
2.3.2.
Prevence .................................................................................................... 9
2.3.3. Náprava.................................................................................................... 10 2.4. 3.
Právní úprava účelu trestu ............................................................................ 10
Vývoj trestání...................................................................................................... 11 3.1.
Starověk........................................................................................................ 11
3.2.
Feudalismus .................................................................................................. 12
3.2.1.
České země .............................................................................................. 12
3.2.2.
Věznění v Evropě .................................................................................... 12
3.3.
Osvícenství ................................................................................................... 13
3.3.1. 4.
5.
České země .............................................................................................. 13
Vývoj výkonu trestu odnětí svobody v Československu a České republice .. 15 4.1.
Předválečné Československo ....................................................................... 15
4.2.
Druhá světová válka ..................................................................................... 16
4.3.
Období od konce války do roku 1948 .......................................................... 17
4.4.
Období po únoru 48...................................................................................... 18
4.5.
Šedesátá léta ................................................................................................. 20
4.6.
Normalizace ................................................................................................. 20
4.7.
Od Sametové revoluce po současnost .......................................................... 20
4.8.
Zhodnocení vývoje výkonu trestu odnětí svobody a trestání ....................... 22
Trest odnětí svobody .......................................................................................... 23 5.1.
Ústavněprávní základ ................................................................................... 23
5.1.1.
Ústavní zakotvení .................................................................................... 23
5.1.2.
Listina základních práv a svobod ............................................................ 23
5.2.
Trestněprávní pojetí...................................................................................... 24 3
5.3. 6.
Evropský pohled........................................................................................... 25
Srovnání výkonu trestu odnětí svobody mužů a žen ....................................... 26 6.1.
Úvod ............................................................................................................. 26
6.2.
Ženy ve věznici ............................................................................................ 28
6.2.1.
Výkon vazby obviněných žen ................................................................. 28
6.2.2.
Výkon trestu odnětí svobody odsouzených žen ...................................... 28
6.3.
Další zvláštní skupiny obviněných respektive odsouzených ....................... 28
6.3.1.
Mladiství ve vazbě a výkonu trestního opatření odnětí svobody ............ 29
6.3.2.
Cizinci ve věznici .................................................................................... 32
6.3.3.
Výkon trestu odnětí svobody u osob trvale pracovně nezařaditelných ... 33
6.3.4.
Výkon trestu odnětí svobody u osob s poruchami duševními a poruchami
chování
33
6.3.5. 7.
Výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody matek s dětmi ........................ 35 7.1.
Věznice ve Světlé nad Sázavou .................................................................... 35
7.1.1.
Specializované oddělení pro matky s dětmi ............................................ 35
7.1.2.
Základní cíle specializovaného oddělení ................................................. 36
7.1.3.
Zaměstnanci vězeňské služby.................................................................. 36
7.1.4.
Umístění do speciálního oddělení ........................................................... 37
7.1.5.
Příchod na speciální oddělení pro matky s dětmi .................................... 38
7.1.6.
Výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody matek s dětmi ................. 39
7.2. 8.
Výkon trestu odnětí svobody u osob odsouzených na doživotí .............. 34
Shrnutí výkonu trestu odnětí svobody matek s dětmi .................................. 41
Výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody matek s dětmi v zahraničí .... 43 8.1.
Ženy vykonávající trest odnětí svobody v některých zahraničních zemích . 43
8.1.1.
Ženy s dětmi ve věznici ........................................................................... 43
8.1.2.
Výkon trestu odnětí svobody žen v jednotlivých zemích........................ 44
8.2.
Hlubší pohled na výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody matek
s dětmi v Německu a Polsku ............................................................................................... 47 8.2.1.
Domov pro matky s dětmi v Německu .................................................... 47
8.2.2.
Dům pro matky a děti v Polsku ............................................................... 48
8.2.3.
Srovnání se Speciálním oddělením ve Světlé nad Sázavou .................... 49
8.3. 9.
Závěr srovnání s ostatními zeměmi .............................................................. 52
Závěr .................................................................................................................... 54 4
10.
Summary ......................................................................................................... 56
11.
Seznam literatury ........................................................................................... 58
11.1.
monografie a časopisecké články ................................................................. 58
11.2.
právní předpisy ............................................................................................. 59
11.3.
internetové zdroje ......................................................................................... 60
11.4.
ostatní ........................................................................................................... 60
12.
Přehled grafů a tabulek ................................................................................. 61
13.
Přílohy ............................................................................................................. 62
Příloha č. 1: Skladba aktivit programu zacházení ve Věznici Světlá nad Sázavou .. 63 Příloha č. 2: Mapa věznic v ČR ................................................................................ 68 Příloha č. 3: Fotodokumentace z návštěvy věznice .................................................. 69 Příloha č. 4: Statistika vyřizování žádostí o umístění na speciální oddělení ............ 71
5
1. Úvod Diplomovou práci na téma výkon trestu odnětí svobody matek s dětmi jsem si zvolila především proto, že mě toto téma skutečně zajímá. Téma je to do jisté míry kontroverzní – je vhodné zavírat děti do vězení? Je pro ně lepší pobyt v nápravném zařízení vykoupený starostlivou péčí vlastní matky? V době otevření prvního a stále jediného speciálního oddělení pro výkon trestu odnětí svobody matek s dětmi bylo toto téma značně medializováno a zájem novinářů se v pravidelných vlnách opakovaně zvedá, především v souvislosti s různými kauzami. Pokud se však člověk na toto téma zaměří hlouběji, vytanou mu na mysli i další otázky: Jak je vlastně realizován tak specifický výkon trestu? Je o speciální oddělení veliký zájem provázený přetlakem žádostí o umístění nebo zeje prázdnotou? Jaké podmínky musí odsouzená matka splnit, aby mohla úspěšně žádat o umístění zde? Existuje něco podobného v zahraničí, nebo se jedná o čistě český experiment? Tyto a mnohé další otázky jsem si kladla, když jsem si toto téma zvolila a na následujících stránkách se na ně pokusím odpovědět. Dále bych ráda zauvažovala nad možnostmi de lege ferenda v této oblasti. Práci uvedu vysvětlením pojmu trest i s jeho účelem, nelze opomenout historický exkurz, protože je neoddiskutovatelné, že z historie vychází jak současnost, tak budoucnost. Vzhledem k tomu, že mým tématem je výkon trestu odnětí svobody matek s dětmi zaměřím se v další části na výkon trestu odnětí svobody jako takový a na výkon trestu odnětí svobody některými skupinami odlišnými od „průměrného vězně“. Pevně věřím, že se úspěšně dopracuji do cíle jímž je především rozbor výkonu trestu odnětí svobody se zaměřením na matky s dětmi, který bych v závěru ráda porovnala s výkonem trestu odnětí svobody matek s dětmi v zahraničí, právě pomocí komparace se zahraničím bych se pokusila přijít s jistými návrhy na zlepšení stávajícího stavu, k nimž neoddiskutovatelně patří i úvahy de lege ferenda. Během přípravy a vlastního zpracování této práce jsem postupovala s využitím jak článků v odborných časopisech, tak s použitím monografií, dále jsem čerpala ze zdrojů na internetu, v této oblasti pro mne byly přínosné zejména internetové stránky vězeňské služby ČR, ale i vězeňských zařízení umístěných v zahraničí. Součastně jsem navštívila speciální 6
oddělení pro výkon trestu odnětí svobody ve věznici ve Světlé nad Sázavou. Tato návštěva byla pro mojí práci velmi přínosnou a abych se mohla o své zážitky z ní více přiblížit zájemcům o tuto tematiku, umístila jsem do přílohy této práce fotografie, které jsem na speciálním oddělení pořídila. Pevně věřím, že Vás četba následujících stránek zaujme a bude pro Vás přínosnou.
7
2. Pojem a účel trestu 2.1. Pojem trestu Trestem rozumíme zákonem stanovený právní následek za určité protiprávní jednání.1 Právním následkem v tomto smyslu rozumíme trestní odpovědnost, což je povinnost strpět za trestný čin sankce stanovené trestním zákonem v rámci trestněprávního poměru, který vznikne spácháním trestného činu mezi pachatelem a státem.2 Mezi funkce trestní represe patří i uložení sankce, které v demokratických společnostech s vyspělou právní kulturou vyplývá ze známé zásady: „nullum crimen sine lege“ a „nulla poena sine lege“, užíváním těchto zásad se projevuje legalita trestního práva hmotného, která vychází z čl. 39 usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBODY jako součásti ústavního pořádku České republiky (dále jen: LZPS): „Jen zákon stanoví, které jednání je trestným činem a jaký trest, jakož i jaké jiné újmy na právech nebo majetku, lze za jeho spáchání uložit.“
2.2. Účel trestu Trestem se pachateli působí újma (na svobodě, na právech, na majetku) a zároveň se tak vyslovuje morální odsouzení činu a toho kdo jej spáchal.3 V historii byly známy mnohé teorie zabývající se smyslem trestání, mezi nejvýznamnější patří: absolutní – jediným smyslem trestu je spravedlivá odplata za trestný čin a tudíž mu nepřikládají žádnou sociální funkci. Představitelem tohoto směru je I. Kant jež považuje trest za „kategorický imperativ, který se nesmí řídit nějakým účelem, mimo něj ležícím a je ideálem spravedlnosti“ relativní – tato teorie upřednostňuje trestání z důvodu preventivního působení na ostatní občany, které má trest odstrašit od páchání trestných činů. Tato teorie narozdíl od absolutní trestání ukládá zásadní sociální funkci.
1
JELÍNEK, J. a kol. Trestní právo hmotné, Obecná část, Zvláštní část. Praha : Linde Praha, a.s. – Právnické a
ekonomické nakladatelství a knihkupectví, 2004, str. 344 2
SOLNAŘ, V. Systém Československého trestního práva, Základy trestní odpovědnosti. Praha : Academia,
1972, str. 5 3
HENDRYCH, D., BĚLINA, M., FIALA, J., ŠTURMA, P., ŠÁMAL, P., ŠTENGLOVÁ, I. Právnický slovník.
2. rozšířené vydání. Praha : C. H. Beck, 2003, str. 1030
8
smíšená – hledá „zlatou střední cestu“ mezi výše zmíněnými teoriemi. Přebírá a propojuje prvky ochrany, odplaty spravedlnosti a přiměřenosti s prvky výchovnými a terapeutickými, tedy akcentem na speciálně preventivní působení na pachatele4
2.3. Funkce trestu v dnešní době Nynější společnost má tři způsoby obrany před pácháním trestné činnosti: 5 vyloučení ze společnosti preventivní odstrašení náprava resocializací
2.3.1.
Eliminace pachatele ze společnosti
Pokud pachatele vyloučíme ze společnosti účinně mu tím zabráníme v páchání další trestné činnosti. Absolutní vyloučení je možné pouze popravou, doživotním vězněním nebo deportací. Trest smrti je odborníky považován za nepřijatelný, přestože 58 % laické veřejnosti v ČR6 by bylo pro jeho opětovné zavedení. Je nezbytné si uvědomit, kolik justičních omylů bylo odhaleno až s nástupem nových vyšetřovacích metod a technologií. Odnětí svobody na doživotí má v našem právním řádu opodstatněné místo. K jeho uložení dochází v mimořádných případech za nejzávažnější trestné činy jako jsou například vražda (na více osobách, zvlášť surovým způsobem, opětovně, atd.), vlastizrada, teror a jiné trestné činy s mimořádně vysokým stupněm nebezpečnosti pro společnost. Deportace byly používány v minulosti. Nejznámější lokalitou určenou pro odsun trestaných osob je Austrálie, kde k tomuto účelu nebyl využit celý kontinent, tak jak si mnozí dodnes myslí, ale pouze jeho malá část v okolí dnešního Sydney. Tento způsob trestání využívalo i Rusko asi do 50. let minulého století byli především političtí odpůrci odsunováni do severních a východních oblastí Ruska.
2.3.2.
Prevence
Jde o způsob předcházení páchání trestné činnosti exemplárním potrestáním pachatelů,
4
viz. 1
5
MEZNÍK, Jiří a kol. Základy penologie. Brno : Masarykova univerzita, 1995, str. 5 a násl.
6
ČTK Většina Čechů je pro znovuzavedení trestu smrti. [citováno 14. května 2008]. Dostupný z:
http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/vetsina-cechu-je-pro-znovuzavedeni-trestu-smrti_13309.html.
9
kteří trestný čin způsobili. Otázkou zůstává, zda má větší odstrašující účinek velmi přísný výkon trestu odhalených pachatelů, nebo jistota dopadení. Výzkumy z poslední doby potvrzují názor, z pohledu prevence je účinnější neodvratitelnost trestu, ale především u středních a vyšších vrstev, členové nižších vrstev zřejmě mnohdy neuvažují do větší budoucnosti.
2.3.3.
Náprava
Aktuálním trendem v trestání je náprava pachatele a jeho opětovné zařazení do společnosti, ve které „uzdravený“ jedinec uplatní a nebude opětovně páchat trestnou činnost. Z tohoto důvodu jsou ve věznicích prováděny tzv. programy zacházení, v rámci kterých si mohou vězni například doplnit vzdělání, patří sem i pracovní a zájmové aktivity7. Cílem je přímé působení na odsouzeného, díky kterému by měl změnit své chování a sociální návyky. Součástí je odstranění případné závislosti na alkoholu nebo drogách. Vytvoření reálných životních perspektiv – v tomto ohledu je dle mého názoru skutečně přínosná možnost pro matky malých dětí mít své potomky při splnění určitých podmínek během výkonu trestu odnětí svobody ve věznici u sebe. Matka, která během výkonu trestu odnětí svobody pečuje o své dítě bude mít zajisté silnou motivaci na začlenění do společnosti po propuštění.
2.4. Právní úprava účelu trestu Účel trestu upravuje § 23 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, dle kterého má trest chránit společnost před pachateli trestných činů, zabránit odsouzenému v dalším páchání trestné činnosti a vychovat jej k tomu, aby vedl řádný život, a tím působit výchovně i na ostatní členy společnosti. Výkonem trestu nesmí být ponížena lidská důstojnost. Součastná právní úprava odpovídá moderním trendům penologie8, je zde zastoupena jak ochrana společnosti zabráněním pachateli v páchání další trestné činnosti, tak jeho výchova i preventivní působení na ostatní členy společnosti.
7 8
Skladby aktivit programu zacházení ve Věznici Světlá nad Sázavou – viz. příloha č. 1 Penologie: empirická interdisciplinární nauka o trestních sankcích, jejich druzích, způsobech výkonu a
zamýšlených i vedlejších účincích. viz. HENDRYCH, D., BĚLINA, M., FIALA, J., ŠTURMA, P., ŠÁMAL, P., ŠTENGLOVÁ, I. Právnický slovník. 2. rozšířené vydání. Praha : C. H. Beck, 2003, str. 615
10
3. Vývoj trestání Během vývoje lidské společnosti k dnešní podobě se společně se všemi oblastmi jež ovlivňují lidský život vyvíjelo i vězeňství. V prvotních společnostech byl téměř univerzálním trestem trest smrti, který je v dnešní době ve valné většině civilizovaných (tím mám na mysli civilizovaných z pohledu středoevropana) států zapovězen a pokud už je někde užívám, tak pouze za nejzávažnější trestné činy. Vývoj se projevil i ve způsobu chápání trestu – nejprve bylo na trest nahlíženo jako na formu odplaty, později byl chápán jako způsob odstrašení a až v současnosti je na trest pojímán jako na způsob nápravy pachatele, který má vést k zamezení recidiv a preventivně působit na ostatní členy společnosti.
3.1. Starověk Trestání v tomto období vycházelo z myšlenky odplaty a cílem trestu bylo utrpení pachatele, jež mělo nastolit spravedlnost. Nejčastější formou trestu byl trest smrti, společně s tělesnými tresty, tomu se dalo vyhnout dobrovolným opuštěním společnosti, což představovalo omezení svobody pobytu i pohybu. Další formou trestu byl institut psance, kterému ostatní členové společnosti nesměli poskytnout oheň a vodu, poději tento způsob trestání nahradilo vyhnanství, které mohlo být dočasné nebo trvalé, nejtěžší formou vyhnanství bylo doživotní vyhoštění se kterým se ruku v ruce nesla ztráta občanských i majetkových práv. 9 Vzhledem k tomu, že se naše právní kultura vyvinula z římského práva jsou našemu trestání nejbližší formy trestů jež užívali Římané, vězení zde sice stále ještě neplnilo funkci trestu, ale bylo dle Ulpiánova10 tvrzení na zadržení lidí, přesto již zde setkáváme s pojmem biblické vězení, které existovalo ve dvou formách – vězení při vojenské strážnici a hladomorny (což byly tzv. studny smrti). U studen smrti však šlo spíš o těžší trest smrti vyhladověním.11
9
KALVODOVÁ, Věra Postavení trestu odnětí svobody v systému trestněprávních sankcí. Brno : Masarykova
univerzita, 2002, str. 9 a násl. 10
Ulpiniánus: *170 † 228 Římský právník; Zabýval se výkladem soukromého práva. Úryvky jeho spisů tvoří
třetinu Digest. viz. Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. Svazek osmý. Praha : DIDEROT, 1999, str. 185 11
KALVODOVÁ, Věra Postavení trestu odnětí svobody v systému trestněprávních sankcí. Brno : Masarykova
univerzita, 2002, str. 9 a násl.
11
Z dnešního pohledu bylo nejznámějším trestem uvržení do otroctví. Pachatel byl degradován na věc a pokud se dopustil například krádeže byl přiřknut okradenému, jinak musel pracovat ve státních dolech a při jiných veřejných pracích.
3.2. Feudalismus 3.2.1.
České země
Trestání na počátku 13. století vyplývalo z krevní msty (která byla později nahrazena wergeldem – pokutou za usmrcení svobodného člověka), zásady oko za oko a obyčejového práva. Nelze opomenou ordály – Boží soudy, které se užívaly nemohl-li obžalovaný jiným způsobem dokázat svoji nevinu, jednalo se například o zkoušku ohněm, vodu nebo soubojem. Tresty v raném středověku byly trojího druhu – trest smrti, tresty mrzačící a zneuctění a jejich výkon byl skutečně brutální. Trest smrti mohl být proveden oběšením případně setnutím, ale existovaly i horší varianty jako upálení, rozčtvrcení nebo lámání v kole. Tresty mrzačící měly také různé formy jednalo se například o vypálení cejchu, vytrhnutí jazyka, useknutí rukou případně nohou. Pachatel, jež byl potrestán pokutou si mohl skutečně oddychnout, jakým hrůzám unikl. Na našem území existovaly různé druhy vězení – hradní, městská, vojenská, církevní, panská, domácí, dlužnická, soukromá, ale i politická. Většina druhů měla různé specifické formy svého výkonu, například podle závažnosti činu jejž se odsouzený dopustil – Černá věž v Praze byla určena pro šlechtice odpykávající si lehčí trestné činy než Ti, kteří byli uvěznění ve proslavené Daliborce. Dále bych ráda upozornila na zvláštní typ dlužnického vězení označovaný jako ležení – jednalo se o výkon uvěznění v hostinci, tento trest se užíval u dlužníků a trval do doby, než dlužník svůj dluh zaplatil – k rychlému uhrazení jeho závazků ho motivoval i fakt, že si hradil svůj pobyt zde.12
3.2.2.
Věznění v Evropě
Od poloviny 16. st. se začalo rozšiřovat věznění jako výkon trestu. První věznice, tak jak je dnes chápeme, byly postaveny ve Florencii a Amsterodamu, polepšovna pro mladistvé byla postavena v Římě. Výkon trestu v těchto věznicích spočíval v práci během které spolu vězni nesměli komunikovat, což jim nebylo umožněno ani v noci, protože byli odděleni.
12
VLČEK, E. Dějiny trestního práva v českých zemích a Československu. Brno : Masarykova univerzita, 2006,
str. 5 a násl.
12
3.3. Osvícenství Osvícenství bylo bojem rozumu proti nevědomosti a předsudkům, pramenícím z přesvědčení, že jedinou možnou cestou k pokroku je poznání, vzdělání a „osvícené“ zákonodárství. V tomto duchu vznikl i nový vědní obor – penologie, jež se zabývá příčinami trestné činnosti, druhy trestů a jejich účinky. Významným představitelem přirozenoprávní školy je Cesare Bonesano, de Beccaria autor spisu O zločinech a trestech, dle kterého není účelem trestu utrpení pachatele, ale ochrana společnosti a který se postavil proti trestu smrti, který je dle jeho názoru přípustný v době, kdy národ bojuje o svoji svobodu a pachatel, přestože je zbaven svobody, má takovou moc, že by jeho další život tuto svobodu mohl ohrozit a dále pak v případě, kdy jen smrt pachatele může ostatní odradit od spáchání zločinu. Podle Beccarii „lidé obětovali část své svobody ve prospěch zákonů, aby mohli užívat jejího zbytku v bezpečnosti a klidu.“13 Dílo Becarii, ale i jiných osvícenců, ovlivnilo autory tehdy vznikajících zákoníků v mnoha zemích např. Ústavy USA a pro nás podstatného Všeobecného zákoníku o zločinech a trestech za ně Josefa II. z r. 1787 (více viz. následující část o Českých zemích). Dalšími významnými autory byli John Howard – jenž svým popisem stavu v evropských věznicích vyvolal požadavek lidštějšího prostředí ve věznicích a diferenciace vězňů. Walter Crofton se zasloužil o tzv. irský systém přípravy vězně na návrat do společnosti – systém byl postaven na bodovém hodnocení, které vězni získávali během výkonu trestu a při dosažení určitého počtu bodů mohli být propuštěni – podstatnou je možnost vězně ovlivnit možnost odchodu na svobodu, tento systém přijalo mnoho států, např. Itálie, Maďarsko, Chorvatsko nebo Japonsko).14
3.3.1.
České země
Císařovna Marie Terezie vydala v roce 1776 trestní kodex, jenž zakázal mučení a omezil ukládání trestu smrti, pokračovatelem v jejím reformátorském úsilí byl její syn Josef II., který trest smrti úplně zrušil a na jeho místo zařadil doživotní žalář, tento panovník vydal i výše uvedený Všeobecný zákoník o zločinech a trestech, který poprvé na našem území zrušil 13
KALVODOVÁ, Věra Postavení trestu odnětí svobody v systému trestněprávních sankcí. Brno : Masarykova
univerzita, 2002, str. 11 14
KALVODOVÁ, Věra Postavení trestu odnětí svobody v systému trestněprávních sankcí. Brno : Masarykova
univerzita, 2002, str. 13
13
trest smrti, který byl ponechán pro mimořádné případy a součastně do našeho právního řádu zakotvil zásadu nullum crimen, nulla poena sine lege15 a zánik tortur – mučení. V roce 1823 byla v Praze otevřena první státní Svatováclavská trestnice, ve které byli vězni rozděleni na muže, ženy a mladistvé. V roce 1852 byl Františkem Josefem I. vydán císařský patent o zločinech, přečinech a přestupcích, který platil ještě 100 let, což je těžko představitelné v dnešní době legislativní smršti. Tento patent odlišil věznice od těžkých žalářů a vězně rozdělil do mezi sebou prostupných disciplinárních tříd. Dále na jeho základu vznikaly justiční komplexi, které tvořila soudní budova a vazební věznice. Postupně vznikaly nové státní věznice – v r. 1856 vznikla věznice z hradu Mírov16, v roce 1857 z kláštera ve Valdicích, v roce 1856 byl pronajat klášter Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Řepích u Prahy v němž byla zřízena první ženská trestnice. Nově byly postaveny v roce 1878 věznice Bory v Plzni a v roce 1889 na Pankráci v Praze.
15
Nulla poena sine lege: žádný trest bez zákona. Nullum crimen sine lege: žádný zločin bez zákona.
16
Historie věznice sahá až do poloviny 12. století, kdy byl na strmém vrchu poblíž Mohelnice vybudován dobře
opevněný hrad Mírov, jenž se stal součástí obranné soustavy, chránící majetek olomouckého biskupa. Od konce 14. století sloužil jako spolehlivé vězení pro provinivší se biskupské služebníky.
14
4. Vývoj výkonu trestu odnětí svobody v Československu a České republice 4.1. Předválečné Československo V roce 1918 vzniknuvší Československá republika navázala na tradice a přijetím tzv. recepční normy z. č. 1/1918 Sb. převzala rakousko – uherský právní řád. V Čechách zůstal v platnosti rakouský Trestní zákon o zločinech, přečinech a přestupcích v r. 1852 ve znění změn a doplňků, na Slovensku pak uherský trestní zákon z r. 1878 a dále zákon o přestupcích z r. 1879.
17
Během první republiky probíhala snaha o unifikaci práva, v roce 1921 vznikl
Prozatímní návrh obecné části trestního zákona, v roce 1926 Přípravná osnova trestního zákona o zločinech a přečinech a zákona přestupkového a v roce 1937 byla sepsána tzv. úřednická osnova trestního zákona. Přes tyto snahy nebyl nový trestní zákon přijat. Přesto byla přijata řada zákonů jež se této oblasti dotkly, jedná se zejména o: zákoník ze dne 28. října 1919 č. 562 Sb., o podmíněném odsouzení a podmíněném propuštění zákon ze dne 21. března 1929, č. 31 Sb., kterým se mění a doplňují trestní zákony a trestní řády zákon č. 102/1929 Sb., o donucovacích pracovnách a policejním dozoru zákon ze dne 11. března 1931, č. 48 Sb., o trestním soudnictví nad mládeží zákon ze dne 16. července 1931, č. 123 Sb., o státním vězení a zákon ze dne 3. května 1934, č. 1 Sb., o ukládání trestu smrti a o doživotních trestech – zákon umožňoval za použití polehčujících okolností nahradit trest smrti trestem těžkého žaláře od 15 do 30 let či doživotního.18 V Československé republice byly postupně zřízeny následující vězeňské a polepšovací justiční ústavy19: 6 mužských trestnic k odpykávání trestů delších než 1 rok až na doživotí, z nich jsou Plzeň a Leopoldov určeny pro polepšitelné recidivisty a prvotrestance, Valdice a Ilava pro 17
KALVODOVÁ, Věra Postavení trestu odnětí svobody v systému trestněprávních sankcí. Brno : Masarykova
univerzita, 2002, str. 17 18 19
KALVODOVÁ, Věra Trest odnětí svobody na doživotí. Brno : Masarykova univerzita, 1995, str. 43 a násl. BAJCURA, Lubomír. Nástin periodizace dějin vězeňství v českých zemích v letech 1945 – 1969, České
vězeňství , 1999, č. 2 – 3, str. 11
15
nepolepšitelné trestance, Mírov pro invalidní a nemocné, Řepy zde bylo oddělení pro mladistvé 2 polepšovny pro mladistvé muže, ty se nacházely v Mikulově a Košicích 1 ženská trestnice v Řepích 1 trestní přechodný ústav v Leopoldově pro dlouhodobé trestance po odpykání 2/3 trestu 37 věznic krajských soudů pro vyšetřovance a trestance s trestem uloženým krajským soudem v délce do 1 roku, jsou zde odděleně umístěni muži a ženy, vyšetřovanci a odsouzenci, mladiství a starší. Největší z těchto věznic byla v Praze a měla speciální oddělení pro rodičky a jejich nemluvňata, toto oddělení bylo pod dohledem odborného lékaře a ošetřovatelky 379 věznic okresních soudů pro vyšetřovance a pro trestance odsouzené okresními soudy Vzhledem k počtu okresních věznic se většinou jednalo o malé budovy s malým počtem dozorců, kde se mohl režim výkonu kratšího trestu individuálně upravit dle osobní znalosti povahy a rodinných poměrů jednotlivých vězňů, v zásadě šlo o výkon tretu v místě bydliště s osobním přístupem dozorců k odsouzeným, což jsou v součastné době aktuální témata.20
4.2. Druhá světová válka 15. 3. 1939 obsadila německá vojska území Československa, což vedlo k odtržení Podkarpatské Rusi a Slovenska a následnému vzniku Protektorátu Čechy a Morava, ve kterém výkonnou moc spravovala německá okupační správa. Gestapo (tajná státní policie) dohlíželo na činnost justice. Osoby zatčené německou kriminální policií nebo gestapem byly souzeny německým zemským soudem, zvláštním soudem, stanným soudem nebo rychlým soudem. Německá trestní justice zatčené vyšetřovala ve věznicích a odsouzené (i když nejen je) posílala do koncentračních táborů, jejichž ostrahu a organizaci zajišťovala speciální jednotka SS. Na území Protektorátu Čechy a Morava byl zřízen v bývalé vojenské pevnosti Terezín koncentrační tábor, vybudováno bylo i 6 pracovních táborů pro muže. Veškerá vězeňská zařízení byla zabrána pro potřeby německé policie a justice. Neblaze prosluly vyšetřovací 20
BAJCURA, Lubomír. Nástin periodizace dějin vězeňství v českých zemích v letech 1945 – 1969, České
vězeňství , 1999, č. 2 – 3, str. 10
16
metody gestapa například v pražské pankrácké věznici, v Brně na Špilberku či v Kounicových kolejích, ale i na mnoha dalších místech naší vlasti. Německé a protektorátní trestní právo se svým charakterem vrátilo do dob středověku. Existovala zde zásadní nepřiměřenost trestů, trest smrti byl ukládán i za nedbalostní delikty. V důsledku aplikace nařízení o tzv. „Gebietssonderrecht“ byl potrestán smrtí každý, kdo přechovával osobu, o které mohl předpokládat, že se třeba chce zúčastnit v budoucnu nepřátelského trestního činu proti říši.21 Nelze opomenout stanné právo, které bylo vyhlášeno po atentátu na SSObergruppenführera a generála policie Reinharda Heydricha, který byl uskutečněn 27. května 1942.
4.3. Období od konce války do roku 1948 Ústavním dekretem prezidenta republiky č. 1/1945 Sb., o nové organizaci vlády a ministerstev v době přechodné, byla obnovena činnost Ministerstva spravedlnosti, již v červnu 1945 byl vydán dekret prezidenta republiky číslo 15/1945 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech. Na základě těchto dekretů se úklady o republiku trestaly smrtí, ostatní zločiny proti republice buď těžkým žalářem od 20 let až na doživotí, za okolností obzvlášť přitěžujících rovněž smrtí. Doživotí bylo dále stanoveno jako alternativní trest u zločinu členství ve fašistické organizaci, udavačství, u zločinů proti osobám nebo majetku spáchaných ve službách nebo v zájmu Německa.22 Tyto dekrety měl zpětnou působnost. Celkem bylo k trestu smrti odsouzeno 713 lidí, na doživotí 741, 19 888 k dočasnému žaláři a v 745 případech nebyl trest uložen. To vše z 132 549 oznámení, jež došla lidovým soudům v českých zemích.23 V návaznosti na výše uvedené dokumenty byl pak 27. října 1945 přijat dekret prezidenta republiky č. 126/1945 Sb., o zvláštních nucených pracovních oddílech, dle tohoto dokumentu měli váleční zločinci a kolaboranti, kteří měli tresty kratší než 5 let tyto vykonat v pracovních oddílech zřizovaných při věznicích krajských soudů a ti kteří měli tresty delší si je odpykali v trestních ústavech nebo táborech, v obou případech bez nároku na mzdu. Dne 1.
21
VLČEK, E. Dějiny trestního práva v českých zemích a Československu. Brno : Masarykova univerzita, 2006,
str. 41 a násl. 22
KALVODOVÁ, Věra Trest odnětí svobody na doživotí. Brno : Masarykova univerzita, 1995, str. 45
23
VLČEK, E. Dějiny trestního práva v českých zemích a Československu. Brno : Masarykova univerzita, 2006,
str. 46
17
října 1945 byl vydán dekret prezidenta č. 94/1945 Sb., o úpravě některých otázek organizace a služebních a platových poměrů sboru uniformované vězeňské stráže, dle kterého výkon vězeňské služby vykonával Sbor uniformované vězeňské stráže. Dekret prezidenta republiky ze dne 26. října 1945 č. 112/1945 Sb., o správě soudních věznic a trestních ústavů přiřkl Ministerstvu spravedlnosti vrchní dozor na správou vězeňství, běžný dozor prováděl u věznice krajského soudu jeho prezident a u věznice soudu okresního jeho předseda.24
4.4.
Období po únoru 48
Zákon č. 231/1948 Sb. na ochranu lidově demokratické republiky stanovil trest těžkého žaláře od 10 do 25 let nebo na doživotí u 6 skutkových podstat (velezrada, vyzvědačství, vyzvědačství proti spojenci, válečné škůdnictví, válečná zrada a tělesné poškození ústavních činitelů.25 12. 7. 1950 schválilo Národní shromáždění osnovy čtyř trestněprávních předpisů, jimiž byly zrušeny všechny dřívější trestněprávní předpisy, byly to tyto zákony: Zákon č. 86/1950 Sb., trestní zákon který byl značně represivní, což vyplývalo už ze samotného účelu trestu, který byl uveden v §17: a) zneškodnit nepřátele pracujícího lidu, b) zabránit pachateli v dalším páchání trestné činnosti a vychovat ho k tomu, aby dodržoval pravidla socialistického soužití, c) působit výchovně na ostatní členy společnosti Hlavními tresty byly: trest smrti, odnětí svobody a nápravné opatření. Trest odnětí svobody na doživotí byl za jistých okolností považován za alternativní k trestu smrti, např. těhotné že se namísto tretu smrti vždy ukládal doživotní trest. Doživotní trest byl dále ukládán za velezradu, sabotáž za přitěžujících okolností, vyzvědačství, vyzvědačství proti spojenci, válečné škůdnictví, válečná zrada za přitěžujících okolností, ublížení na zdraví ústavnímu činiteli, padělání a pozměňování platidel ve značném rozsahu,výdělečně apod., obecné ohrožení v případě recidivy, dopustil-li se pachatel činu jako člen spolčení či došlo-li ke smrti, vražda, dopustil-li se činu pachatel opětovně nebo na několika osobách, při loupeži nebo zvlášť surovým způsobem či byla-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost, znásilnění 24
BAJCURA, Lubomír. Nástin periodizace dějin vězeňství v českých zemích v letech 1945 – 1969, České
vězeňství , 1999, č. 2 – 3, str. 11 - 12 25
KALVODOVÁ, Věra Trest odnětí svobody na doživotí. Brno : Masarykova univerzita, 1995, str. 46
18
s následkem smrti, pohlavní zneužití s následkem smrti a porušení povinnosti strážní služby za bojové situace a čin měl zvláště těžký následek.26 z. č. 87/1950 Sb., trestní řád – upravoval mimo jiné i výhodnostní skupiny do kterých se zařazovalo mimo jiné i dle třídního původu z. č. 88/1950 Sb., trestní zákon správní z. č. 89/1950 Sb., trestní řád správní V tomto období došlo pod zástěrkou revolučního dění k dehumanizaci vězeňství. Základním prostředkem nápravy byla práce. Všichni obvinění i odsouzení museli pracovat a to nejméně 48 hodin týdně, odměna byla vyplácena pouze za nadvýkon, což byla práce přesčas o svátcích, sobotách a nedělích. Na tomto místě je vhodné zmínit tábory nucených prací, které byly původně zřizovány pro kolaboranty a válečné zajatce, ale později sem byli umisťováni nepřátelé společnosti, kteří nepřijímali za své hodnoty budování socialismu, a pracovní útvary, do kterých byli umisťováni ostatní vězni. Pracovní útvary je třeba rozlišovat podle místa, kde stály – vězni z původních pracovních útvarů kolem klasických vězeňských budov pracovali především v zemědělství, stavebnictví a průmyslu, kdežto vězni z „nových“ pracovních útvarů na Jáchymovsku a Příbramsku těžili uran, vzorem pro tyto pracovní útvary byly sovětské gulagy. Tyto pracovní útvary vznikaly v Krušných horách a jednalo se o objekty – Nikolaj, Mariánská, Vykmanov, Ústřední tábor, Barbora, Svornost, Žďár, Eliáš, Ležnice, Rovnost, Prokop, Tábor XII, Vojna, Bytíz, Drahonice, Nové Sedlo, Poláky, Sýrovice a Oráčov. Na těchto místech se často projevovalo nelidské zacházení s vězni – násilí, neúměrné kázeňské tresty, nezaplacená práce za ztížených bezpečnostních a hygienických podmínek, špatné ubytování a strava. Do těchto útvarů byli umisťováni nejnebezpečnější pachatelé trestných činů, za něž byli považováni političtí vězni a teprve potom pachatelé kriminálních činů. Do konce padesátých let byla většina objektů uzavřena a to z důvodu počátku těžby uranu na Uralu.27 Novelou trestního zákona č. 86/1950 Sb. účinnou od 1. 1. 1957 byl trest odnětí svobody na doživotí zrušen a nahrazen trestem odnětí svobody na 25 let.28
26 27
KALVODOVÁ, Věra Trest odnětí svobody na doživotí. Brno : Masarykova univerzita, 1995, str. 47 BAJCURA, Lubomír. Nástin periodizace dějin vězeňství v českých zemích v letech 1945 – 1969, České
vězeňství , 1999, č. 2 – 3, str. 14 - 30 28
KALVODOVÁ, Věra Trest odnětí svobody na doživotí. Brno : Masarykova univerzita, 1995, str. 48
19
4.5. Šedesátá léta Po vzniku Ústavy v roce 1960 se byly v následujícím roce vytvořeny nové zákony a to: zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) Tyto zákony jsou v platnosti do současnosti, avšak s celou řadou změn, které jsou za více než 45 let pochopitelné. V roce 1965 byl vydán zákon 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, na který měl zásadní vliv dokument vydaný OSN pod názvem Standardní minimální pravidla pro zacházení s vězni. Dále vznikl Sbor nápravné výchovy, který zabezpečoval vězeňskou službu. Změnila se diferenciace vězňů z třídně politické na rozlišení do tří nápravných skupin podle závažnosti trestného činu.
4.6. Normalizace Doba normalizace přivedla do výkonu trestu odnětí svobody mimo „klasických delikventů“ zastánce lidských práv, ale i stoupence neoficiální kultury nebo osoby, žijící nekonformním způsobem. Podmínkami vazby a výkonu trestu odnětí svobody se zabýval i dokument Charta 77, ve kterém autoři poukazovali na platnost Mezinárodních paktů o občanských a politických právech.
4.7. Od Sametové revoluce po současnost Změna politické situace, která proběhla v roce 1989 přinesla zákonitě i změnu do trestního práva. Hned v lednu 1990 byla prezidentem republiky Václavem Havlem, který byl za předchozího režimu politickým vězněm. První velká novela trestního zákona proběhla již v roce 1990 a zrušila trest smrti, který nahradila trestem odnětí svobody na doživotí, rozšířila spektrum možných trestů. Průběžně stoupá počet podmíněných odsouzení, k čemu trestní zákon nahrává. 1. 1. 1993 vznikla na základě zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, Vězeňská služba České republiky, která doposud vykonává správu i dohled nad vězni. Novela z roku 1993 zrušila systém tří nápravně výchovných skupin a zavedla čtyři základní typy věznic (tedy s dohledem, dozorem, ostrahou a se zvýšenou ostrahou) i s kritérii pro zařazování do nich. V roce 1995 v našem trestním řádu přibyl trest obecně prospěšných 20
prací. Další tresty přibyly v roce 1997 a to podmíněné upuštění od potrestání s dohledem a podmíněné odsouzení s dohledem. V 1. ledna 2000 se stal účinným zákon č. 269/1999 Sb., o Výkonu trestu odnětí svobody, který nahradil již zastaralou legislativu, v zákoně je patrná zjevná snaha o vyšší účinnost trestu odnětí svobody např. pozitivní motivací odsouzených a zapojení obcí i nestátních organizací při výkonu trestu. Velká novela trestního řádu proběhla v roce 2001, došlo k podstatné změně trestního řízení směrem k alternativním trestům jako jsou obecně prospěšné práce, tato novela zakotvila i probační dohled a podmínky jeho použití, přes všechna tato opatření počet odsouzený a to i počet odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody stále stoupá, což má vliv na efektivnost a účinnost programů zacházení s odsouzenými29.
Graf č. 1: Vývoj počtu odsouzených v letech 2001 – 200630 V České republice jsou v současnosti tyto věznice a vazební věznice: Bělušice, Brno, Břeclav, České Budějovice, Drahonice, Heřmanice, Horní Slavkov, Hradec Králové, Jiřice, Karviná, Kuřim, Kynšperk nad Ohří, Liberec, Litoměřice, Nové Sedlo, Odolov, Olomouc, Opava, Oráčov, Ostrava, Ostrov, Pardubice, Plzeň, Praha – Pankrác, Praha – Ruzyně, Příbram, Rýnovice, Stráž pod Ralskem, Světlá nad Sázavou, Teplice, Valdice, Vinařice,
29
JÍLEK, M. Trest by neměl být aktem pomsty. ČESKÉ VĚZEŇSTVÍ, 2004, č. 1, s. 8 - 11
30
Vývoj počtu odsouzených [citováno 14. května 2008]. Dostupný z: www.vscr.cz
21
Všehrdy, Znojmo31 jejich umístění v zobrazeno na mapě, která přílohou č. 3 této práce.
4.8. Zhodnocení vývoje výkonu trestu odnětí svobody a trestání Během mnohasetletého vývoje lidské společnosti je možno pozorovat i vývoj trestu a trestání, které od jeho prvotního nositele převzal stále sílící stát. Prastarý Chamurappiho zákoník vytesaný do kamene a v současnosti tolik obdivovaný turisty v pařížském Louvre vycházel ze zásady „oko za oko, zub za zub“, kdy nositelem oprávnění trestat byl sám poškozený, použití této zásady v dnešním trestním právu si nikdo neumí představit, stejně jako je nepředstavitelné použití některých způsobů trestání. Jistě bude zajímavé pozorovat jakým směrem dále povedou kroky humanizace vězeňství.
31
viz. Příloha 2: Počty odsouzených ve věznicích a vazebních věznicích k 31. 12. 2007
22
5. Trest odnětí svobody 5.1. Ústavněprávní základ32 Vzhledem k tomu, jak velký zásah do základních lidských práv a svobod uložení trestu odnětí svobody způsobí, je nezbytně nutné, aby jeho ukládání probíhalo v souladu s Ústavou České republiky a Listinou základních práv a svobod (dále LZPS), dále ukládání trestů a výkon trestu samotného upravují jednotlivé zákony a podzákonné normy.
5.1.1.
Ústavní zakotvení
Zásadním se z tohoto pohledu jeví čl. 2 odst. 4 Ústavy, jež stanoví: „Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“ Toto ustanovení koresponduje s již výše uvedenými latinskými zásadami „nullum crimen sine lege“ a „nulla poena sine lege“. Dále je třeba zmínit čl. 4 Ústavy, který směřuje základní práva a svobody pod ochranu soudní moci. Článek 10 Ústavy přináší do našeho právního řádu konkrétně specifikované mezinárodní smlouvy, kterým dává přednost před zákonem.
5.1.2.
Listina základních práv a svobod
Článek 2 odst. 1 LZPS přiznává státu moc a způsob jejího výkonu jen v případech a mezích stanovených zákonem. Naopak článek 4 LZPS v souladu s čl. 2 odst. 4 Ústavy stanoví možnost ukládání povinností toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod, jejichž meze mohou být za podmínek stanovených LZPS upraveny pouze zákonem. Osobní svobodu zaručuje čl. 8 LZPS, který dále uvádí, že stíhání nebo zabavení osobní svobody může probíhat, ale pouze z důvodů a způsobem stanoveným v zákoně. O výkonu trestu odnětí svobody se zmiňuje čl. 9 LZPS, přičemž v odst. 2 uvádí, že na osoby ve výkonu trestu odnětí svobody a osoby vykonávající jiný trest nahrazující trest odnětí svobody se nevztahuje odst. 1 dle kterého nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám.
32
KALVODOVÁ, Věra Postavení trestu odnětí svobody v systému trestněprávních sankcí. Brno : Masarykova
univerzita, 2002, str. 84
23
Právo na zachování lidské důstojnosti, tak jak ho uvádí čl. 10 LZPS je třeba dostát i během výkonu trestu odnětí svobody. Článek 36 odst. 1 LZPS v návaznosti na čl. 4 Ústavy umožňuje každému se při ochraně svého práva obrátit na nezávislý a nestranný soud. Článek 39 LZPS uvádí, že to které jednání je trestným činem stanoví pouze zákon, stejně tak jako jaký trest nebo jiné újmy lze za jeho spáchání uložit.
5.2. Trestněprávní pojetí Trest odnětí svobody lze uložit za každý trestný čin, který je uveden ve zvláštní části trestního zákona, to však není možné chápat tak, že je nutné tento trest uložit vždy, právě naopak. Vzhledem k tomu, že nepodmíněný trest odnětí svobody má subsidiární povahu, přikročí soud k jeho uložení jen tehdy, kdy nelze ke splnění účelu trestu uložit některý z alternativních trestů, které přichází za daných okolností v úvahu.33 Pravidelný nepodmíněný trest odnětí svobody je možné uložit v délce trvání do 15 let. Výjimečný trest odnětí svobody může být uložen v délce trvání nad 15 let do 25 let a doživotí, možnost udělení těchto trestů je vzhledem k intenzitě jejich represe zákonem přesně vymezená, zákon musí ve své zvláštní části dovolovat uložení výjimečného trestu, dále je nezbytný velmi vysoký stupeň nebezpečnosti pro společnost a obzvláště omezená možnost nápravy pachatele u trestu nad 15 do 25 let a nemožnost jeho nápravy u trestu na doživotí, přičemž na doživotí může být odsouzen pouze pachatel taxativně vymezených trestných činů. Osoba odsouzená na doživotí může být, pokud se napraví, podmínečně propuštěna. Tato možnost je pro odsouzené velmi motivujícím faktorem a v trestním zákoně má jednoznačně své opodstatněné místo, oproti výše uvedené podmínce odsouzení na doživotí, která stanoví, že výkon trestu odnětí svobody na doživotí lze uložit v případě, že k není naděje na nápravu pachatele během trestu odnětí svobody nad 15 do 25 let.34 Při splnění zákonem stanovených podmínek může soud uložit délku trestu pod dolní hranicí nebo nad horní hranicí stanovenou u konkrétní skutkové podstaty ve zvláštní části zákona.
33
JELÍNEK, J. a kol. Trestní právo hmotné, Obecná část, Zvláštní část. Praha : Linde Praha, a.s. – Právnické a
ekonomické nakladatelství a knihkupectví, 2004, str. 346 34
KALVODOVÁ, V.: Trest odnětí svobody na doživotí. Brno : Masarykova univerzita, 1995, str. 61
24
5.3. Evropský pohled Na novely zákona 59/1965 Sb., o Výkonu trestu odnětí svobody a zákon 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody sám o sobě jsou silně ovlivněny Evropskými vězeňskými pravidly, jež byla přijata Výborem ministrů Rady Evropy v r. 1987. V Pravidlech je stanoven cíl vězeňského režimu jako uchování zdraví a důstojnost vězňů, a pokud to doba výkonu trestu dovolí, rozvíjení jejich osobní pocit odpovědnosti a podporování postojů a dovedností, které jim pomohou k návratu do společnosti s co největší nadějí vést po propuštění soběstačný život poslušný zákonům.35 Pravidla byl koncipována jako „živý“ dokument, který se bude měnit v důsledku změn, které v evropském vězeňství probíhají. V roce 2006 Výbor ministrů Rady Evropy přijal novou verzi Evropských vězeňských pravidel, ta však zatím nebyla do naší právní úpravy promítnuta.36
35
KALVODOVÁ, V. Sankční systém trestního práva v evropském prostředí. K odkazu Jaroslava Kallaba.
Právně-filosofická východiska trestní politiky v procesu evropské integrace. Plzeň : Aleš Čeněk, 2007, str. 238 36
KALVODOVÁ, V. Sankční systém trestního práva v evropském prostředí. K odkazu Jaroslava Kallaba.
Právně-filosofická východiska trestní politiky v procesu evropské integrace. Plzeň : Aleš Čeněk, 2007, str. 236
25
6. Srovnání výkonu trestu odnětí svobody mužů a žen 6.1. Úvod Ženy a muži se na páchání kriminality podílejí odlišnou měrou, z tohoto důvodu i ve výkonu trestu výrazně převažují muži nad ženami, které tvoří 3 – 9 % obyvatel věznic, což obecně vede k přizpůsobování vězeňského prostředí mužským potřebám. 37 V minulosti bylo provedeno mnoho studií, ze kterých vyplývá, že ženy obecně mají mnohem nižší sklony k páchání trestné činnosti než muži. Hlavní důvody jsou následující: ženy jsou orientovány více na vztahy než na hmotné statky pokud dojde k odsouzení, společnost ženu odsoudí mnohem více, než muže ve stejné situaci – morální měřítka jsou vůči ženám přísnější ženy obvykle zabezpečují chod rodiny a i z toho důvodu je pro ně možný výkon trestu odnětí svobody mnohem větší hrozbou, než pro muže.38 Pokud je žena odsouzena k výkonu trestu odnětí svobody, je to pro její rodinu mnohem větší zátěž, než když je odsouzen muž. Přes všechny výše uvedené důvody počet žen páchajících trestnou činnost stále stoupá. Dle mého názoru je jedním z důvodů emancipace, ženy se osamostatňují, rozdíl mezi mužskou a ženskou rolí se stírá. Otec na rodičovské dovolené není v dnešní době „exotická výjimka“. Bohužel tak jak to v životě chodí, nemá žádná činnost v lidském životě jenom klady a tudíž ženy od mužů přejímají i negativní způsoby chování, mezi něž patří páchání trestné činnosti.
37
COYLE, Andrew Humánní přístup k řízení vězeňství. Londýn : ICPS, 2002
38
MEZNÍK, Jiří a kol. Základy penologie. Brno : Masarykova univerzita, 1995, str. 58 a násl.
26
PROCENTO UVĚZNĚNÝCH ŽEN V EVROPSKÉ UNII Belgie
4,1 % (1. 9. 2001)
Česká Republika
5,1 % (31. 12. 2007)
Dánsko
5,0 % (1. 9. 2000)
Finsko
5,3 % (1. 9. 2000)
Francie
3,9 % (1. 4. 2003)
Irsko
2,9 % (1.6.2001)
Itálie
4,3 % (31. 12. 2001)
Lucembursko
5,1 % (1. 9. 2000)
Německo
4,8 % (31. 3. 2003)
Nizozemí
8,2 % (1. 9. 2001)
Portugalsko
8,1 % (1. 5. 2003)
Rakousko
5,7 % (1. 7. 2003)
Řecko
5,1 % (1. 9. 2001)
Španělsko
8,1 % (30. 5. 2003)
Švédsko
5,3 % (1. 10. 2002)
Velká Británie
6,0 % (29. 8. 2003)
Tab.1: PROCENTO UVĚZNĚNÝCH ŽEN V EVROPSKÉ UNII39 Hledala jsem klíč k rozdělení zemí podle procenta uvězněných žen – předpokládala jsem, že by vodítkem mohla být křesťanská víra, ale tomu odporuje poměrně vysoká kriminalita žen ve Španělsku, jehož obyvatelé jsou obecně považováni za velmi věřící. Dalším typem byla míra tradicionalismu, touto teorii mi však vyvrátila Velká Británie, zde je však na místě uvést, že ve Velké Británii je vězněno nepoměrně vysoké procento žen ve výkonu trestu odnětí svobody z důvodu přísných protidrogových zákonů, které do věznic přivádějí mnoho příslušníků jiných zemí40. V České Republice jsou z uvězněných žen 2 %41 občanek jiných zemí. Nakonec jsem došla k závěru, že v dnešním globálním světě záleží více na zákonech jednotlivých zemí, než na kulturních předsudcích jež si o nich utváříme.
39
zdroj EUROCHIPS Women detainees in European Union countrites [citováno 18. října 2007]. Dostupný
z: www.eurochips.org. Statistická ročenka VSCR 2007, [citováno 14. května 2008]. Dostupný z: www.vscr.cz 40
COYLE, Andrew Humánní přístup k řízení vězeňství. Londýn : ICPS, 2002
41
Statistická ročenka VSCR 2007, [citováno 14. května 2008]. Dostupný z: www.vscr.cz
27
6.2. Ženy ve věznici 6.2.1.
Výkon vazby obviněných žen
Touto problematikou se zabývá vyhláška č. 109/1994 Sb., Řád výkonu vazby ve své hlavě druhé a hlava třetí, která je vyhrazena pro výkon vazby matek nezletilých dětí. Obviněné ženy se umisťují do cel ve vyčleněné části věznice, není-li to možné do cel oddělených vhodnou zábranou. Zákaz nákupu potravin a věcí osobní povahy vyjma hygienických potřeb jako kázeňský trest nelze uložit těhotné ženě. Výkonem vazby matek nezletilých dětí se budu podrobněji věnovat v následující kapitole.
6.2.2.
Výkon trestu odnětí svobody odsouzených žen
Zákon č. 169/1999 Sb., o Výkonu trestu odnětí svobody a vyhláška č. 345/1999 Sb., Řád výkonu trestu odnětí svobody upravují výkon trestu u odsouzených žen. Zákon stanoví, že těhotné ženě a ženě, u níž od porodu dítěte neuplynulo 6 měsíců lze uložit pouze jeden z těchto kázeňských trestů: důtka, propadnutí věci a odnětí výhod vyplývajících z předchozí kázeňské odměny. Již úvodní odstavec vyhlášky určuje, že vnitřní řád, obsah a formy zacházení s odsouzenými ženami mají přihlížet k psychickým a fyziologickým zvláštnostem žen, jakož i k zvláštním potřebám těhotných žen, žen krátce po porodu a kojících matek. Ženy mohou využívat vlastní pomůcky k úpravě zevnějšku a vlasů – tyto se neomezují (i v této drobnosti je zcela zřejmá humanizace vězeňství – v minulosti musely být i ženy ostříhány, nebo učesány dle předpisu). Výkon trestu odnětí svobody u matek nezletilých dětí, který je mým hlavním tématem podrobně rozeberu v další kapitole.
6.3. Další zvláštní skupiny obviněných respektive odsouzených Platná právní úprava tj. zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, vyhláška č. 109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby a vyhláška 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody myslí na zvláštní skupiny obviněných a odsouzených, ke kterým je třeba přistupovat odlišným způsobem, než k většinové vězeňské populaci. Mezi tyto skupiny patří mladiství a cizinci, během výkonu trestu je zvláštní péče věnována i osobám trvale pracovně nezařaditelným, dále těm kteří mají duševní poruchy a poruchy chování a odsouzeným ve výkonu doživotního 28
trestu.
6.3.1.
Mladiství ve vazbě a výkonu trestního opatření odnětí
svobody Výkon vazby u obviněných mladistvých – mladiství jsou osoby do 18-ti let věku. Ve výkonu vazby se mladiství zásadně umísťují do cel odděleně od ostatních obviněných a to ve vyčleněné části věznice nebo na samostatná oddělení, která jsou vybavena např. společnou kulturní místností a učebnou. Pro omezení negativních účinků izolace mladistvého jsou v souladu s účelem vazby vytvářeny vhodné podmínky pro účast na zájmových společenských, kulturně vzdělávacích a sportovních akcích.42 Návštěvy může mladiství přijímat jednou týdně do těchto návštěv se nezapočítávají návštěvy zaměstnance pověřeného zajišťováním sociálně-právní ochrany dětí, návštěvy mají posilovat sociální a citové vazby zejména s rodiči. Týden je nejdelší doba během niž může mít uložen kázeňský trest zákaz nákupu potravin a věcí osobní potřeby, vyjma hygienických potřeb. Do samovazby je skutečně výjimečným opatřením a mladiství zde může být umístěn na nejdéle pět dní, během niž může přijímat a odesílat korespondenci a číst denní tisk a knihy. Jednou za dva měsíce může mladiství přijmout balíček. Věznice mladistvému umožní plnění povinné školní docházky, při čemž spolupracuje s příslušnými školami a orgány státní správy a samosprávy.
250 200
Muži Ženy
150 100 50 0 1999
42
2001
2003
2005
2007
BAJCURA, Lubomír. Práva vězně od vazby po propuštění z trestu odnětí svobody. GRADA Publishing,
Praha, 1999, str. 84
29
Graf č. 2: Vývoj stavů obviněných mladistvých v letech 1999 - 200743 Trestní opatření odnětí svobody u mladistvých – týkají se pouze mladistvých, kteří si svůj trest odpykávají ve věznici pro mladistvé. Uplatňuje se obecný režim výkonu trestu odnětí svobody, vyjma odlišných ustanovení v Řádu výkonu trestu odnětí svobody, kterým se věnuji níže. V rámci věznice pro mladistvé se zřizují: •
oddělení s dohledem
•
oddělení s dozorem
•
oddělení s ostrahou
•
oddělení se zvýšenou ostrahou44
Hlavním úkolem trestního opatření je výchova mladistvých, zabezpečení jejich přípravy na budoucí povolání a samostatný život, tomu se přizpůsobuje i obsah programu zacházení, který je stejně jako vzdělávání pro mladistvé povinný. Návštěvy, během kterých může být mladistvý ustrojen do vlastního oděvu, má právo přijímat na dobu 5 hodin každý kalendářní měsíc. Stejně jako ve vazbě má zaměstnanec pověřený sociálně-právní ochranou dětí právo na návštěvy, které se do počtu návštěv nezapočítávají. Balíček může mladiství přijmou jednou za čtvrt roku. Odměny, které mají motivační charakter, jsou stejné jako u ostatních odsouzených, pouze s tím rozdílem, že mimořádné zvýšení doby trvání návštěv může být až na 8 hodin oproti 5 a dále může být mladistvému umožněno mimořádné přijetí balíčku. Také kázeňské tresty vycházejí z trestů ostatních odsouzených, pouze s tím rozdílem, že jejich délka je obvykle poloviční a mladistvému nemůže být uložena pokuta. Mladiství jsou na základě charakteristiky osobnosti a spáchaného provinění rozdělováni do čtyř základních diferenciačních skupin: Skupina A – základní charakteristika osobnosti v normálu, poruchy chování vyplývající z nevhodného sociálního prostředí, emocionální a sociální nevyzrálosti, případně špatného zacházení Skupina B – naznačen disharmonický vývoj osobnosti Skupina C – poruchy chování včetně těch, které jsou způsobeny užíváním návykových látek
43 44
Statistická ročenka VSCR 2007, [citováno 14. května 2008]. Dostupný z: www.vscr.cz NEDOROST, L. Vězeňství a správa vězeňství v ČR. Brno : Masarykova univerzita v Brně – Právnická
fakulta, 1995, str. 35
30
Skupina D – mentální retardace Tyto skupiny jsou dále členěny na tři prostupné „podskupiny“45, do kterých jsou odsouzení zařazováni na základě svého chování, jednání, postojů ke spáchanému provinění a výkonu trestního opatření, což na mladistvé působí velmi motivačně. Do skupin jsou zařazováni odsouzení kteří: První skupina – převážně aktivně plní program zacházení i ostatní povinnosti, neporušují vnitřní řád Druhá skupina – nevyjasněný a kolísavý postoj a přístup k programu zacházení Třetí skupina – převážně plní program zacházení pasivně, případně jej odmítají, neplní své povinnosti, chovají se a jednají v rozporu s vnitřním řádem. O zařazení do základní skupiny rozhoduje ředitel věznice na základě doporučení psychologa, speciálního pedagoga, sociálního pracovníka, vychovatele a dalších odborných zaměstnanců Vězeňské služby ČR. Zařazení do konkrétní „podskupiny“ je na vůli vedoucího oddělení na návrh speciálního pedagoga.
140 120 100 80 Muži
60
Ženy
40 20 0 1999
2001
2003
2005
2007
Graf č. 3: Vývoj stavů mladistvých ve výkonu trestního opatření odnětí svobody v letech 1999 - 200746
45
Ve vyhlášce (345/1999 Sb.) je opět použit termín skupiny, toto použití je dle mého názoru matoucí, proto
používám označení podskupiny, aby bylo naprosto jasné, co mám namysli. 46
Statistická ročenka VSCR 2007, [citováno 14. května 2008]. Dostupný z: www.vscr.cz
31
6.3.2.
Cizinci ve věznici
Výkon vazby – cizinec musí být bezprostředně po přijetí do vazby poučen ve svém mateřském jazyce, nebo v jazyce, kterému rozumí o jeho právu obracet se na diplomatickou misi a konzulární úřad státu, jehož je státním občanem. Uprchlíci a bezdomovci se poučí o možnosti obracet se na diplomatickou misi státu, pověřeného chránit jejich zájmy, nebo na mezinárodní orgány, které tyto jejich zájmy chrání. Cizinci jsou dále poučeni o právu na přijetí konzulární návštěvy, konzulární úřad státu jehož je cizinec občanem správa věznice vyrozumí a to i při přemístění cizince. Při umisťování cizinců do cel a při uspokojování jejich hmotných a kulturních potřeb se přihlédne k jejich jazykové vybavenosti a kulturním a náboženským zvyklostem, např. zvláštní dieta pro muslimské věřící. Cizinci 24%
ČR Cizinci ČR 76%
Graf č. 4: Procento obviněných podle státní příslušnosti k 31. 12. 2007 47 Výkon trestu odnětí svobody – stejně jako při výkonu vazby musí být cizinci bezprostředně po přijetí do výkonu trestu odnětí svobody poučeni o možnosti kontaktovat diplomatickou misi a konzulární úřad. Dále musí být poučeni o možnosti podat žádost o předání k výkonu trestu do státu, jehož jsou státními občany i s důsledky takového předání, pokud toto umožňuje mezinárodní smlouva, již je Česká Republika vázána. Veškerá poučení musí probíhat v jazyce, jemuž cizinec rozumí.48 Na cely mají být také umísťováni s přihlédnutím k jejich jazykové vybavenosti, v závislosti na délce trestu jim může být poskytnuta možnost studia českého jazyka.
47 48
Statistická ročenka VSCR 2007, [citováno 14. května 2008]. Dostupný z: www.vscr.cz NEDOROST, L. Vězeňství a správa vězeňství v ČR. Brno : Masarykova univerzita v Brně – Právnická
fakulta, 1995, str. 36
32
Cizinci 5%
ČR Cizinci
ČR 95%
Graf č. 5: Procento odsouzených podle státní příslušnosti k 31. 12. 200749 Z výše uvedených grafů jasně vyplývá, že valná většina cizinců obviněných v České Republice využívá svého práva a požádá o předání do státu jehož jsou státními občany.
6.3.3.
Výkon trestu odnětí svobody u osob trvale pracovně
nezařaditelných Výkon trestu odnětí svobody těchto osob probíhá na specializovaných odděleních věznic zřízených generálním ředitelem Vězeňské služby ČR. Trvale pracovně nezařaditelný je odsouzený: •
starší 65 let, pokud sám nepožádá o zařazení do práce
•
uznaný plně invalidním
•
jehož zdravotní stav neumožňuje trvalé pracovní zařazení
Pokud jsou ve specializovaném oddělení uvězněni vězni zařazení do několika typů věznic, jsou zde umísťováni do cel dle těchto typů, kterým podléhá i zajišťování pořádku a bezpečnosti, pouze prověrka početního stavu se provádí přímo na celách a ložnicích. Nekuřáci musí být na vlastní žádost ubytováni odděleně od kuřáků. Věznice nabízí odsouzeným účast na vhodných kulturně výchovných a zájmových aktivitách.
6.3.4.
Výkon
trestu
odnětí
svobody
u
osob
s poruchami
duševními a poruchami chování Výkon trestu probíhá na specializovaných odděleních věznic zřízených generálním ředitelem VS ČR. Jediným způsobem jak může být odsouzený na toto oddělení umístěn je
49
Statistická ročenka VSCR 2007, [citováno 14. května 2008]. Dostupný z: www.vscr.cz
33
doporučení psychologa, nebo psychiatra. Ani na tomto oddělení nemohou společně vykonávat trest odsouzení zařazení do odlišných typů věznic. Způsob zajištění pořádku a bezpečnosti jednotlivých typů věznic zůstává nedotčen. Do této kategorie odsouzených spadají osoby: •
s poruchou duševní a poruchou chování
•
s poruchou osobnosti a chování, způsobenou užíváním psychotropních látek
•
s mentální retardací
Při volbě obsahu a forem programu zacházení se přihlíží k závěrům odborného lékařského posouzení.
6.3.5.
Výkon trestu odnětí svobody u osob odsouzených na
doživotí Při úvahách o trestu odnětí svobody na doživotí je třeba brát v potaz nebezpečnost takto odsouzených osob. Trest odnětí svobody na doživotí je vykonáván v oddělení se zesíleným stavebně technickým zabezpečením, v jejichž rámci obvykle odsouzení i vykonávají práci. Návštěvy, vycházky a výkon kázeňských trestů probíhá odděleně od ostatních vězňů, může jim však být umožněno navštěvovat kulturní a společenské místnosti společně s dalšími odsouzenými. Ubytováni bývají zpravidla po jednom. Návštěvy probíhají pod přímým dohledem pracovníků VS ČR.50
50
NEDOROST, L. Vězeňství a správa vězeňství v ČR. Brno : Masarykova univerzita v Brně – Právnická
fakulta, 1995, str. 36
34
7. Výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody matek s dětmi Výkon trestu odnětí svobody matek s dětmi se v České republice realizuje pouze na jediném oddělení a tím je speciální oddělení věznice ve Světlé nad Sázavou, které se budu na následujících stránkách věnovat.
7.1. Věznice ve Světlé nad Sázavou Za účelem zřízení ženské věznice převzalo Ministerstvo spravedlnosti v roce 2000 bývalý areál školy v přírodě ve Světlé nad Sázavou, který v době svého nejintenzivnějšího využívání mohl pojmout více než 10.000 dětí a 800 učitelů. V areálu je golfové hřiště, dva bazény, tři hřiště na basketbal, hřiště na volejbal a plážový volejbal, hřiště na fotbal, několik tělocvičen a v neposlední řadě například přírodní divadlo. Věznice na místě školy v přírodě byla zprovozněna na počátku roku 2000 a ještě téhož roku, přesněji 1. 10. 2000, zde bylo otevřeno historicky první oddělení pro výkon trestu odnětí svobody matek s nezletilými dětmi v České Republice. Možnost matky mít u sebe během výkonu trestu nezletilé dítě zanesl do českého právního řádu § 67 zákona č. 169/1999 Sb. , o výkonu trestu odnětí svobody, tento zákon se stal účinným dne 1. 1. 2000.51
7.1.1.
Specializované oddělení pro matky s dětmi
Konkrétní detaily výkonu trestu odnětí svobody na tomto oddělení upravuje Vnitřní řád specializovaného oddělení pro matky s dětmi. Ve specializovaném oddělení je 15 ložnic, z nichž každou obývá jedna matka se svým dítětem, nebo dětmi
a to nejvýše dvěmi ve věku do tří let (v zájmu zachování
sourozeneckých vazeb, je výjimečně možný věk do dovršení 5 let). Ložnice jsou vybaveny postelemi pro matku a dítě / děti, přebalovací stůl, skříň, ohrádka a umyvadlo. Na oddělení je kuchyň, ve která připravují matky jídlo svým dětem. V kuchyni jsou dvě stavebně oddělené plně vybavené kuchyňské linky – první je určena na přípravu mléčné stravy a druhá na přípravu stravy dětské. Matky dostávají jídlo z vězeňské kuchyně jako ostatní odsouzené. Dále je zde umístěna centrální umývárna, kde jsou sprchy, menší vana, dvě dětské
51
Věznice ve Světlé nad Sázavou [citováno 18. října 2007]. dostupný z: www.svetla.vscr.cz
35
vaničky, přebalovací stůl a sušáky na ručníky. Odsouzené vykonávají osobní hygienu dle osobní potřeby. Oproti standardnímu vybavení prádelny je zde možné vidět navíc ohrádku – veškeré zařízení na celém oddělení je přizpůsobeno pobytu malých dětí a jejich bezpečnosti, to platí zejména o společné herně, která je vybavena hračkami, žíněnkami, dětskými stolečky a židličkami. Veškeré vnitřní i vnější prostředí je vybaveno s přihlédnutím k potřebám jeho malých obyvatel, tak aby bylo dostatečně motivující a podnětné. V celém oddělení je zakázáno kouřit. Oddělení jsem měla možnost navštívit. Vládne zde klid a takřka rodinná atmosféra, ložnice si matky zabydlují dle potřeb svých a dítěte. Děti si hrály a působily naprosto spokojeným dojmem. Chodba je vymalovaná postavičkami z pohádek. Všude bylo precizně uklizeno. Venkovní prostory byly vybaveny houpačkami, bazénky, pískovištěm a dalšími hračkami pro děti tohoto věku. Na nástěnce vysela pozvánka na představení, které pro děti v rámci své terapie připravily odsouzené z bezdrogové zóny. Část z fotodokumentace této návštěvy je příloha číslo 4 této práce.
7.1.2.
Základní cíle specializovaného oddělení
Přestože jde o specializované oddělení je primárním cílem dosažení účelu trestu, tak jak vyplývá z trestního zákona. Současně si však toto oddělení dává za cíl zabránit odloučení matky od dítěte, tím že by bylo umístěno do jiného ústavu, posilování a rozvíjení kladné citové vazby mezi ženou a dítětem, uspokojování potřeb dítěte s přihlédnutím k stupni jeho vývoje, rozvíjení samostatnosti a zodpovědnosti odsouzených žen, vedení odsouzených k péči o celkový vývoj dítěte, získávání nových teoretických a praktických znalostí a zkušeností v péči o dítě a vytvoření návyku na každodenní péči o ně. Z cílů oddělení je jasně patrné, že primární zájem je o zdravý a všestranný rozvoj dítěte, kterému se, tak jak jsem mohla během své návštěvy vidět, přizpůsobuje vše co je v rámci věznice možné a účelné. Odsouzené ženy jsou pomocí svých vlastních dětí vychovávány k odpovědnosti a samostatnosti. Toto je jediný způsob, jak zachovat vztah mezi matkou a jejím dítětem nenarušený, což je pro jejich budoucí uplatnění ve společnosti velmi důležité.
7.1.3.
Zaměstnanci vězeňské služby
Činnost oddělení zajišťují zejména zaměstnanci věznice, kteří zde zajišťují 24 hodinovou službu. Mezi zaměstnance specializovaného oddělení patří: 36
Speciální pedagog – dbá na lidskou důstojnost a jeho povinností jsou výchovné, poradenské a metodické činnosti v rámci programu zacházení, při své práci používá metody penitenciární psychologie52 Vychovatel – jeho pomocí se realizuje program zacházení Dětská sestra – provádí vstupní prohlídky u nových odsouzených a jejich dětí, očkuje, spolupracuje s lékařem Pediatr – nejedná se přímo o zaměstnance, ale je zajištěn na základě smlouvy. Vykonává preventivní i léčebnou péči. Podléhá vedoucímu lékaři, který řídí zdravotnické zařízení a jeho jednotlivé ambulance. S věznicí spolupracuje sociální pracovnice, ta během mé návštěvy s jednou z klientek, která v brzké době ukončí výkon trestu, konzultovala možnosti bydlení a práce.
7.1.4.
Umístění do speciálního oddělení
Pro přijetí na toto oddělení musí žena splnit celou řadu podmínek: •
matka před výkonem trestu nebyla zbavena rodičovské zodpovědnosti, její rodičovská zodpovědnost nebyla ani pozastavena
•
neexistuje vhodnější forma výchovy dítěte – není žádná osoba, jíž by mohlo být dítě svěřeno – pokud žena pochází z funkční rodiny, nebo je otec dítěte znám a schopen se o dítě postarat, pak zůstane dítě s ním. Speciální oddělení je určeno pro děti, které nemají jinou šanci.
•
věk dítěte je od dovršeného 1 roku do dovršení 3 let (výjimečně do dovršení 5 let a to pouze v zájmu zachování sourozeneckých vazeb) – takto stanovená věková hranice není náhodnou – dítě v tomto věku si neuvědomuje prostředí, v němž se pohybuje, zato je pro něj velmi důležitá přítomnost matky.
•
žena před výkonem trestu o dítě řádně pečovala a po propuštění bude mít možnost se o dítě nadále starat
•
vhodný zdravotní stav jak matky tak i dítěte
•
trest odsouzené skončí do 3 let věku dítěte – někteří z kritiků vzniku tohoto oddělení argumentovali, tím že děti po dovršení stanoveného věku budou stejně přesunuty do ústavní výchovy – touto podmínkou se této situaci předešlo
52
Penitenciární psychologie zkoumá doprovodné psychologické jevy a důsledky různých druhů trestů. Cílem je
nalézt psychologicky fundovanou odpověď na otázku, jak uzpůsobit výkon trestu tak, aby splnil svůj účel. Viz.: ČERVINKA, F., ČÍRTKOVÁ, L. Forenzní psychologie. Praha : SUPPORT, 1994, str. 140 - 141
37
•
délka trestu je zpravidla delší než 6 měsíců
•
žena je zařazena do věznice s dohledem, dozorem nebo ostrahou
•
matka musí doložit, že bude schopna zajistit finanční náklady na uspokojení potřeb dítěte – obvykle z rodičovského příspěvku, který je zasílán na účet věznice a který je převáděn na matčin účet ve věznici, jaký má každý vězeň a z něhož může nakupovat v kantýně, tyto prostředky může žena použít pouze pro potřeby dítěte. Dalším zdrojem může být soudem nařízené výživné.
•
kladné stanovisko dětského psychologa a orgánu sociálně-právní ochrany dětí, ve spolupráci s nímž probíhá výkon trestu
•
existence zdravotního pojištění matky a dítěte
U matky je nutný předpoklad, že během jejího výkonu trestu nenastane další trestní stíhání, které by prodloužilo její pobyt ve věznici. Výběr matek provádí v rámci věznice vytvořená odborná komise, jejímiž členy jsou psycholog, speciální pedagog, sociální pracovník, vychovatel, pracovník ekonomického a správního oddělení a předsedou je vedoucí speciálního oddělení. Rozhodnutí je vydáváno na dobu určitou obvykle 1 roku. Vzhledem k takto přísně nastaveným pravidlům a šetření, jež předcházelo otevření tohoto oddělení nebyla ještě nikdy žádná matka odmítnuta z kapacitních důvodů, podrobněji k počtu přijatých i odmítnutých žadatelek o umístění viz. příloha č. 5: Statistika žádostí o umístění na speciální oddělení. Tato informace je poměrně překvapivá, když si člověk uvědomí, že ke konci loňského roku bylo ve věznicích po celé republice umístěno 855 žen53, to jen nasvědčuje tomu, že na oddělení může být umístěna pouze matka dítěte u které se dá předpokládat, že se o své dítě bude po výkonu trestu dobře starat a že bude vést řádný život.
7.1.5.
Příchod na speciální oddělení pro matky s dětmi
Při nástupu musí mít matka na svém účtu ve věznici uloženou částku ve výši minimálně dvojnásobku životního minima dítěte do 6 let54 – původně byla doporučena částka 3.000,- Kč, která by v dnešní době nepostačovala. Dále matka předloží rodný list dítěte, zdravotní a očkovací průkaz dítěte, průkazy zdravotní pojišťovny za sebe a dítě a potvrzení o jejich zdravotním stavu včetně potvrzení o bezinfekčnosti.
53
Statistická ročenka VSCR 2007, [citováno 14. května 2008]. Dostupný z: www.vscr.cz
54
Částka životního minima pro dítě do 6 let je od 1. 1. 2008 1.600,-- Kč
38
Odsouzená si u sebe může ponechat potřeby pro dítě, zejména: ošacení, hygienické potřeby, jednorázové pleny, savičky, nočník, přikrývky a lůžkoviny, drobné hračky, kočárek a stravu. Po nástupu se matka seznamuje s prostředím a režimem speciálního oddělení, vnitřním řádem a dalšími předpisy. Během této doby jsou vyšetřeny odbornými zaměstnanci věznice a ti jim navrhnou program zacházení.
7.1.6.
Výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody matek s
dětmi Organizace denního rytmu, obsah i forma programu zacházení vycházejí z psychických a fyzických zvláštností matek s dětmi. Hlavní aktivitou matky je celodenní samostatná péče o dítě, aby mu byly zajištěny biologické (stravování a získání základních hygienických návyků) i psychosociální potřeby (tzn. z oblasti psychomotorického vývoje, vnímání, emocí, jednání, vývoje řeči, z oblasti rozumového a citového vývoje). Dále příprava potravy, zajištění hygieny, péče o oblečení, úklidu a aktivní trávení času s dítětem formou procházek a her, případně dalších výtvarných, hudebních a činností, které jsou přiměřené věku dítěte. Program výchovy a vzdělání dětí Cílem programu výchovy a vzdělání dětí je osvojování pohybových činností, rozvíjení hrubé a jemné motoriky, rozvoj řeči, slovní zásoby a porozumění, prohlubování vztahu mezi matkou a dítětem, rozvoj sociálně-emočních projevů, zajištění základních biologických potřeb (výživa, hygiena), respektování individuálních zvláštností dětí, posilování dětí v uvědomování si vlastní osobnosti. Při realizaci programu zacházení se používají metody jež stimulují zdravý vývoj dítěte dostatkem zrakových, sluchových a hmatových podnětů. Je třeba dětem zajisti kontakt s okolím a to pomocí vycházek do obce a okolní přírody. Matky jsou odbornými pracovníky důkladně informovány o všech biosociálních potřebách svých dětí. Upevnění dětské sebejistoty a sebedůvěry napomáhá pravidelný denní režim. Dle mého názoru většina dětí narozených v České Republice nemá v prvních letech života ani z daleka tak intenzivní pedagogickou péči, jako děti na specializovaném oddělení ve věznici. To jen potvrzuje můj výše uvedený názor, že organizace tohoto oddělení je zásadně vedena dle potřeb dětí. 39
Z úst kritiků tohoto systému mnohdy zaznívá, že je to velmi nákladné – s tímto názorem nesouhlasím – umístění dítěte do některého z výchovných ústavů je v porovnání s tímto modelem mnohem finančně náročnější – matka náklady dítěte hradí z rodičovského příspěvku, který by pobírala i na svobodě. Pravdou zůstává, že vybudování speciálního oddělení zajisté stálo nemalé finanční prostředky, ale jsem přesvědčena, že se tato investice společnosti vrátí – jsou zde umístěny děti, které mají start do života ztížený jednáním jejich matky. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že na chování člověka mají vliv částečně genetické dispozice a částečně výchova (je mnoho teorií, který vliv je silnější, ale již v minulosti byl odvrženo učení o rozeném zločinci55). Z toho vyplývá, že právě tyto děti potřebují zvýšenou pedagogickou péči a lásku vlastní matky, která je po nápravě ve věznici platným členem společnosti a dává svému potomkovi dobrý vzor. Pokud dítě již v dětství oddělíme od matky a umístíme do výchovného ústavu je zde vysoká pravděpodobnost, že se jejich vztah již nenapraví, dítě bude vyrůstat v dětských domovech, pokud bude mít štěstí tak získá místo v domě na půli cesty a nebo taky ne a když v 18 letech odejde z dětského domova, tak nebude mít kam, což jenom svádí k páchání trestné činnosti a jsme tam kde jsme byli jen o cca 20 let později. Je pravda, že to co bylo uvedeno na několika posledních řádcích je nejčernější vize, ale dle mého názoru je vhodnější problémům předcházet, než čekat, jestli se nám samy nevyhnou. Tento názor bych ráda podložila zkušeností ze sousedního Polska, kde se od 40. do 70. let minulého století ve věznici Grudziaz rodilo více než tisíc dětí každý rok, ty byly matce odebrány a umístěny do sirotčince a nebylo výjimkou, když se ženy zde narozené do Grudzazu vrátily jako odsouzené a stejně jako jejich matky zde porodily56 další generaci. Programy zacházení s odsouzenými Během této činnosti se využívá psychologických metod zaměřených na ovlivňování chování a prožívání odsouzených a o poskytování přiměřené psychologické podpory.57 Hlavní náplní dne odsouzené je, tak jak bylo výše zmíněno, péče o dítě, pokud ji bezezbytku zvládá může se zapojit do dalších aktivit, které vycházejí z aktuálních trendů
55
KUCHTA, J., VÁLKOVÁ, H. a kol. Základy kriminologie a trstní politiky. 1. vydání. Praha : C. H. Beck,
2005, str.55 56
PLATEK, M. Na okraji života: výkon trestu odnětí svobody žen v Polsku. Vězněné ženy ve světě. Vězeňská
služba České republiky. 2005. str. 46 57
ČERVINKA, F., ČÍRTKOVÁ, L. Forenzní psychologie. Praha : SUPPORT, 1994, str. 141
40
forenzní psychologie: pracovní aktivity – týkají se pouze matek, jejichž děti jsou starší 3 let a to se zohledněním podmínek na získání rodičovského příspěvku stanovených v zákoně 117/1995 Sb., o Státní sociální podpoře. vzdělávací aktivity – odsouzené které nemají základní vzdělání si je mohou doplnit, stejně tak výuční obory, jejichž výuka se provádí ve spolupráci s odborným učilištěm, obory středoškolské s maturitou a studium na FSS MU je možné dálkově. Pokud odsouzená získá doklad o dosaženém vzdělání během výkonu trestu odnětí svobody nesmí to z tohoto dokladu být patrno. Dále zde probíhají rekvalifikační kurzy a odborné semináře např. z oblasti pediatrie nebo komplexní péče o dítě. speciálně výchovné aktivity – sem patří skupinová i individuální terapie, které mají působit na osobnost odsouzených, jejich empatii, mezilidské vztahy, sebeovládání atd. zájmové aktivity – zde se ještě intenzivněji přihlíží k matčině péči o dítě, soustřeďují se tedy na cvičení s dětmi, jóga, kroužek vaření, šití, pletení nebo opravy prádla utváření vnějších vztahů – základem této aktivity je výchovně-terapeutické působení na vytváření a pěstování pozitivních vztahů v rodině, jako motivačního faktoru lze v tomto případě použít §19 odst. 5 a 6 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody – ředitel věznice může povolit uskutečnění návštěvy odsouzeného bez zrakové a sluchové kontroly zaměstnanců Vězeňské služby.
7.2. Shrnutí výkonu trestu odnětí svobody matek s dětmi Jsem pevně přesvědčená, že speciální oddělení pro výkon trestu odnětí svobody matek s dětmi má své opodstatněné místo v českém vězeňství. Celé oddělení je koncipováno především k uspokojení potřeb dětí, které si to dle mého názoru vzhledem k znevýhodněnému startu do života opravdu zaslouží. Jsem přesvědčená, že se společnosti tato investice vrátí tím, že matky i jejich děti budou po výkonu trestu vést řádný život. Setkala jsem se s názorem, že „co se v mládí naučíš ...“ s tímto zásadně nesouhlasím. Děti na tomto oddělení jsou tak malé, že si neuvědomují svůj pobyt ve vězeňském zařízení a je pro ně mnohem podstatnější to, že mohou být se svou matkou, navíc děti z dětských domovů mají bohužel větší „šanci“ dostat se na takzvanou šikmou plochu. Na matky možnost umístění s dětmi působí velmi motivačně, uvědomují si, že své dítě ochuzují o mnohé zážitky z normálního života a mají tendenci jim to vynahrazovat. Součastně jim je jasné, že tuto šanci dostaly pouze jednou a případný další výkon trestu odnětí svobody 41
by pro ně znamenal odloučení od dítěte, které přinese narušení vazeb, které jsou ve věznici utužovány například činností speciálních pedagogů. Dále je třeba zmínit fakt, že matky, které během výkonu trestu odnětí svobody pečují o své dítě, nemají tolik času na zájmové aktivity z programu zacházení jako ostatní odsouzené, z těchto aktivit uvedených v příloze č. 1 mě zaujala například akvaristika. Na úplný závěr této kapitoly by ráda pro úplnost zmínila, že věznice ve Světlé nad Sázavou je jediná, kde je možný i výkon vazby matek dětí do jednoho roku věku, ta tady do května 2008 ještě nebyla realizována. Výkon vazby by probíhal v souladu s pravidly odděleně od výkonu trestu. Oddělení pro výkon vazby je vybaveno zařízením pro nejmenší děti.
42
8. Výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody matek s dětmi v zahraničí 8.1. Ženy
vykonávající
trest
odnětí
svobody
v některých
zahraničních zemích Na tomto místě bych ráda popsala situaci žen ve výkonu trestu odnětí svobody v jiných zemích. Jak již bylo uvedeno výše, je pro ženu trest odnětí svobody „intenzivnější trest“ než pro muže a to z mnoha důvodů – péče o rodinu je obvykle především na jejich bedrech, mnohem častěji představují jediného rodiče v domácnosti, vzhledem k množství mužského elementu ve věznicích (jak mezi odsouzenými, tak i v řadách personálu), jim hrozí mnohem větší riziko sexuálního zneužívání a když žena opustí brány věznice, pohlíží na ni většinová společnost s mnohem větším odsudkem, než na muže ve stejné situaci. V mnoha státech zákonodárci pracují na změně těchto pro ženy obtížných podmínek – oddělují odsouzené muže od žen, snaží se zaměstnávat ženský vězeňský personál, pro ženy připravují zvláštní programy zacházení, umožňují jim mít během výkonu trestu ve péči jejich malé děti.
8.1.1.
Ženy s dětmi ve věznici
V zásadě existuje, pokud vůbec existuje, dvojí přístup k výkonu odnětí svobody matek s dětmi – dítě je umístěno na zvláštní dětské oddělení a matka za ním v určitý čas dochází, druhá varianta je ta, kdy je ve věznici zřízeno oddělení pro výkon trestu matek s dětmi společně. 58 Druhá varianta je dle mého názoru lepší a to zejména pokud je hlavním cílem zachování a rozvíjení vazeb mezi matkou a dítětem. Různý je i věk do kterého může být dítě s matkou ve věznici – v některých státech je to pouze 9 měsíců, jinde i 4 roky. Zajímavá a pro ženy vysoce motivující je právní úprava v Ruském trestním zákoníku – ženy odsouzené za méně závažné trestné činy dostanou odklad výkonu trestu do doby, než je jejich nejmladšímu dítěti 8 let, poté se rozsudek přezkoumá a soud rozhodne, zda bude vykonán, podstatným je, zda se žena dopustila nějakého dalšího trestného činu.59 Tento
58
COYLE, Andrew Humánní přístup k řízení vězeňství. Londýn : ICPS, 2002
59
COYLE, Andrew Humánní přístup k řízení vězeňství. Londýn : ICPS, 2002
43
přístup může teoreticky vést k účelovým těhotenstvím, ale na druhou stranu, pokud se matka o své děti nebude řádně starat půjde do věznice ještě před dovršením 8 roku dítěte.
8.1.2.
Výkon trestu odnětí svobody žen v jednotlivých zemích60
Albánie Ustanovení §17 zákona č. 8328 z roku 1998 o právech a zacházení s odsouzenými umožňuje matce dítěte do věku 3 let si jej ponechat ve výkonu trestu odnětí svobody, pro tento účel se zřizují zvláštní oddělení jeslového typu, které pomáhají s dohledem a při výchově dětí. Ve věznici č. 325 byly svého času dvě matky s dětmi, ale žádné speciální oddělení pro ně zřízeno nebylo. Bulharsko Platný zákon o výkonu trestu uděluje těhotným ženám a odsouzeným matkám zvláštní podmínky, například mají právo na lepší životní podmínky a zdravotní péči, dále mají úlevy z těžké a nebezpečné práce po dobu během které by měly nárok na placenou mateřskou dovolenou. Pro odsouzené ženy s jejich dětmi do 1 roku věku jsou vyčleněné sekce věznic, zde může matka s dítětem zůstat až do 3 let pokud není nikdo, kdo by se mohl o dítě postarat, v případě že si matka do této doby neodpyká svůj trest je dítě umístěno do veřejné dětské školky nebo sirotčince. Estonsko Je zde zřízena ženská věznice. Specifické potřeby žen chrání zákon, těhotným ženám jsou přiznány určité výhody. Během výkonu trestu odnětí svobody mohou matky pečovat o dítě do věku 3 let, pokud je v té době matka stále ještě ve výkonu trestu odnětí svobody a o dítě se nemá kdo postarat, je umístěno do veřejné mateřské školky. Chorvatsko Ženy jsou ve věznici striktně odděleny od mužů, což je má chránit před sexuálním napadením. Neexistují speciální ustanovení týkající se výkonu trestu odnětí svobody žen a tak 60
K této kapitole srovnej Vězeňská služba České republiky. Vězněné ženy ve světě, soubor materiálů a
dokumentů, příloha časopisu České vězeňství. Vězeňská služba České republiky. 2005.
44
se k jejich ochraně používají obecná ustanovení trestního zákona zakazující zneužití postavení úředních a jiných osob. Zákonná úprava neumožňuje matkám během výkonu trestu odnětí svobody pečovat o své děti, pokud se o ně nemá kdo postarat, je umístěno do péče sociální sítě. Kazachstán Ženy jsou umisťovány do trestních kolonií v městech Amata, Karangada a ve vesnici Solnečnyj. Děti odsouzených žen jsou umisťovány do dětského domova, který je přidružený k trestní instituci a umístěný ve vesnici Žaugasty. Zde mohou děti do svých dvou let pobývat s matkou. Litva Pokud se dítě narodí v trestní kolonii, může si jej zde na zvláštním oddělení určeném k výkonu trestu s dětmi matka ponechat do věku dvou let. Lotyšsko Ženy jsou umisťovány odděleně od mužů, těhotné mají nárok na vyšší dávky potravin a častější příjem balíčků, k porodu jsou odváženy do veřejné porodnice. V polouzavřeném areálu ženské věznice byl zřízen dětský domov, který je po rekonstrukci považován za jeden z nejlepších v Evropě. Matky se dětem do jednoho roku věnují po celý den, později se s nimi setkávají dvakrát denně na jeden a půl hodiny. Po dovršení čtyř let věku jsou děti umístěny v rodině, nebo v jiném dětském domově. Maďarsko Ženy – zejména těhotné mají vyhláškou, jež upravuje výkon trestu odnětí svobody, garantována zvláštní práva například v oblasti nočních pracovních směn, dobrých hygienických podmínek, většího prostoru nebo i možnosti odkladu výkonu tretu. Odsouzené matky si mohou ponechat své dítě ve výkonu trestu do jednoho roku jeho věku a to v ústřední vězeňské nemocnici. Německo Matky mohou mít dítě během výkonu trestu odnětí svobody u sebe do dovršení 5-ti let, jako zásadní se uvádí předškolní věk. Výkon trestu probíhá na uzavřeném a otevřeném oddělení, z toho vyplývá odlišný 45
způsob výkonu. Polsko Ženy jsou zde striktně odděleny od mužů a obecně vykonávají trest v otevřenějších podmínkách (v Polsku jsou věznice uzavřené, polootevřené a otevřené). Matky jež nemají dítě ve věznici mohou požádat o přeložení do zařízení, které je umístěno blíže jejímu domovu a pro styk s dítětem má právo na častější návštěvy. Ve věznicích Grudziaz a Krzywaniec jsou zřízena oddělení pro matky s dětmi do tří let, celkově jsou zde místa pro 49 matek. Po dovršení věku dítěte je toto umístěno do rodiny, nebo pěstounům. Rumunsko Existuje zde speciální ženská věznice Targsor. Ženy nemohou mít děti během výkonu trestu odnětí svobody u sebe ve věznici a udržovat kontakt s nimi mohou pouze pomocí korespondence, návštěv a programů sociální asistence. Slovensko Zákon č. 171/1993 Sb., o policejním sboru uvádí, že jsou ženy ve vazbě umisťovány odděleně od mužů a výkon trestu odnětí svobody probíhá v samostatných mužských a ženských věznicích. Těhotné ženy a matky dětí do jednoho roku věku nejsou umisťovány do vazby. Slovinsko Ženám se věnuje odlišná právní úprava pouze ve věci mateřství. Pokud je žena těhotná, nebo je její dítě mladší jednoho roku, může soud odložit výkon trestu odnětí svobody. Pokud má žena dítě do dvou let věku a do dovršení tohoto věku dokončí výkon svého trestu, může generální ředitel vězeňské správy rozhodnout o možnosti jeho umístění ve věznici společně s matkou. Srbsko Zvláštní právní úprava pro ženy jim umožňuje omezení plnění pracovních povinností ze zdravotních důvodů a v případě vzorného chování jim umožňuje jednou za rok opustit na 7 dnů věznici. 46
Požarevac je ženské trestně-nápravné zařízení ve kterém je zřízena porodnice se třemi lůžky a místností pro novorozeňata, dále je zde jeden pokoj pro těhotné vyžadující zvláštní péči. Ukrajina Trestní zákoník, který vznikl v roce 2002 upravuje zkušební dobu těhotných žen a matek dětí do sedmi let věku, když tato doba uplyne, rozhodne soud o výkonu nebo upuštění od trestu. Ženám těhotným, nebo ženám, jež ve výkonu trestu porodily, může být trest změněn na domácí vězení do dovršení tří let věku dítěte, po té soud rozhodne, zda výkon trestu nařídí, nebo jej zmírní, nebo od výkonu úplně upustí. Další variantou pokud není žena v domácím vězení nebo nemá soudem schválenou zkušební dobu, může být umístěna v kolonii s mateřskou školkou, zde může dítě setrvat do tří let věku. Z pohledu těhotných žen a matek dětí ve vězeňské školce je dobré na závěr zmínit, že tyto ženy nejsou umisťovány do kolonií s celkovým režimem, do izolace a do věznic s vysokým stupněm ostrahy.
8.2. Hlubší pohled na výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody matek s dětmi v Německu a Polsku Při přípravě právní úpravy výkonu trestu odnětí svobody matek s dětmi bylo přihlídnuto k právní úpravě v sousedních státech, v nichž tento model již fungoval a to konkrétně v Německu a Polsku.
8.2.1.
Domov pro matky s dětmi v Německu
Ve spolkové zemi Dolní Sasko, konkrétně v jejím městě Vechta byl zřízen takzvaný Domov pro matky s dětmi (Das Mutter-Kind-Haus). Toto zařízení se dělí na uzavřenou a otevřenou část. Uzavřená část je situována v hlavní budově, oddělení sestává z obytných ložnic, kuchyně, jídelny, umývárny, prádelny, spíže, herny pro děti v případě nepříznivého počasí a střešní terasy s hřištěm. Na toto oddělení jsou umisťovány matky, které například vykonávají vyšetřovací vazbu nebo vzhledem ke svému druhu trestu nemohou být umístěny v otevřeném oddělení. Kapacita je deset matek s dětmi. Otevřená část je umístěna na rozlehlém pozemku bez tradičního vězeňského oplocení. Toto oddělení se skládá z ložnic pro matky s dětmi, kuchyně, dvou obývacích pokojů, dvou heren, koupelny pro děti, sanitární oblasti pro ženy, hospodářské místnosti a čtyř 47
samostatných místností pro seniorky. Ptáte se jaké seniorky v Domě pro matky s dětmi? Jde o odsouzené k výkonu trestu odnětí svobody, které jsou v důchodovém věku a jejích úkolem je přinést do „rodiny“ přístup další generace. Venku je terasa, hřiště pro děti a park. Zaměstnáni jsou zde vychovatelé, sociální pracovnice, učitelka z mateřské školky, dále zde pracují „běžní“ zaměstnanci věznice. Snaha personálu směřuje především k dobrému celkovému vývoji dětí, který je podporován nejrůznějšími pedagogickými a sociálními aktivitami mezi které patří časté návštěvy rodinných příslušníků, podpora sourozeneckých vazeb. Ke každému dítěti se přistupuje individuálně. Speciálně pedagogická činnost směřuje i vůči matkám, které jsou motivovány k péči o dítě, rozvoji sociálních vazeb a uvědomování si důvodů páchání trestné činnosti, přičemž se učí těmto důvodům předcházet.61 Podmínky pro přijetí Hlavním kritériem je předškolní věk dítěte, tedy 0 – 5 let v mimořádných případech 6 let, před dosažením tohoto věku dítětem musí matka dokončit výkon trestu odnětí svobody. Dalším kritériem je snaha zabránit výchově dítěte cizím subjektem – dětským domovem. Přednost mají matky z Dolního Saska, i když teoreticky je možné do tohoto oddělení umístit ženu i z jiné spolkové země. Pobyt s matkou ve výkonu trestu se neumožní dítěti, které je postižené a to jak fyzicky, tak duševně. Hlavním cílem je zamezit odloučení dítěte od matky, která vykonává trest odnětí svobody, a upevnění vztahu mezi ní a dítětem.
8.2.2.
Dům pro matky a děti v Polsku
Ve věznici Krzywaniec vznikl v roce 1979 Dům pro matky a děti (Dom Matki i Dziecka). Cílem tohoto zařízení je upevňování vztahu matky a dítěte, zabránění výchovy cizí osobou. Stejně jako v Německu je hlavní snahou odborníků zajistit plnohodnotný rozvoj dítěte a výchovně působit i na jeho matku, která má v péči o své dítě pokračovat i na svobodě, kde začne vést řádný život. Matky během celého dne pečují o své děti, ale součastně mohou 61
Das Mutter-Kind-Haus der JVA fur Frauen in Vechta [citováno 28. května 2005]. dostupný z: www.jva-fuer-
frauen.niedersachsen.de
48
navštěvovat rekvalifikační kurzy, což zvyšuje jejich šance na kvalitní uplatnění se v životě na svobodě, z tohoto důvodu jsou pro ně připravovány i další aktivity a to jak kulturní, tak takové jež podporují jejich sociální rozvoj a udržují vazby na jejich rodinu. Dům pro matky s dětmi má i své motto, které lze volně přeložit, jako domácí péče, k jejíž realizaci veškeré snahy směřují. Složení zaměstnanců vychází z potřeb dětí: vychovatel, lékař, zdravotní sestra, dietní sestra a psycholog, celý Dům řídí správce, který je odpovědný řiditeli věznice. Podmínkou je věk dítěte od 0 do 3 let věku, který lze mimořádně zvýšit na 4 roky.62
8.2.3.
Srovnání se Speciálním oddělením ve Světlé nad Sázavou
U všech tří oddělení je patrný podobný základ a jednoznačně shodný hlavní cíl, který představuje blaho dítěte, jeho kvalitní vývoj ve všech směrech a posilování jeho vazeb s matkou, kterou tato zkušenost motivuje k dalšímu řádnému životu. Rozdíly Rozdílný je název jednotlivých institucí, ale ten není pro samotný výkon trestu rozhodující a uvádím ho pouze pro přesnost. Věk dětí V České republice je věk stanoven od 1 roku do 3 let dítěte, pokud je v sázce zachování sourozeneckých vazeb, může se tato hranice posunout až na 5 let. Horní hranice tohoto věkového rozpětí vyplývá ze zákona a dolní z toho, že je ženě po porodu přerušen výkon trestu odnětí svobody do jednoho roku věku dítěte. Tento přístup sebou nese mnohá pozitiva, protože to pro matku a dítě nejnáročnější období probíhá mimo věznici. Výše uvedené se týká odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody. Jiná je situace u žen ve vazebních věznicích, které mohou během výkonu vazby porodit a dítě si zde ponechat do jednoho roku věku. V Německu je podmínkou předškolní věk, tudíž od 0 do 5-ti, nejdéle do 6-ti let věku dítěte. Dle mého názoru je šestileté dítě již velmi vnímavé ke svému okolí a jeho pobyt ve vězení by mohl mít vliv na pozdější začlenění do kolektivu. Říká se, že děti jsou zlé, myslím si, že nejsou zlé pouze se ještě nenaučily taktu a jsou velmi citlivé na odlišnosti u svých vrstevníků, které pro ně mohou být těžko pochopitelné.
62
Sluzba Wiezienna: Informacje o jednostce [citováno 28. května 2005]. dostupný z: www.sw.gov.pl
49
U dětí v Polsku je věková hranice stanovena stejně jako v České republice, tj. 0 – 3 roky, tato hranice jde teoreticky posunout na roky 4. Otevřené oddělení Jde o Německou specialitu – pouze pokud porovnáváme tyto tři systémy, otevřené oddělení mají také například ve Velké Británii63. To že jsou děti s matkami v jiné budově je dle mého názoru důvodem, proč Německý právní řád umožňuje tak vysoký věk dětí s matkami ve výkonu trestu odnětí svobody. Život na takovém oddělení bude mnohem bližší normálnímu životu, než ten kdy je matka s dítětem na oddělení uzavřeném. V Polsku a České republice se takovýto typ vězení vůbec nevyužívá, ale dle mého názoru by bylo vhodné o zřízení podobného oddělení uvažovat. Matky, které mají ve výkonu trestu své děti, jsou silně motivovány k plnění všech úkolů souvisejících s výkonem trestu a pro děti, zejména jejich rozvoj, by bylo zajisté velmi stimulující pokud by žily v prostředí takřka domácím. Seniorky Další z Německých odlišností. „Babičky“ přibližují život ve vězeňské komunitě klasické rodině, kde se také setkává několik generací. Děti se kontaktem s nimi učí komunikovat i se staršími lidmi. V dnešní době, kdy prarodiče mnohá vnoučata vidí jen minimálně ať z důvodů vlastní pracovní vytíženosti (věk odchodu do důchodu se stále zvyšuje) nebo vzdálenosti bydliště, bude pro mnohé obtížné najít „společnou řeč“ s o mnoho staršími generacemi. Další přínos vidím v tom, že tyto seniorky mohou matkám pomoci při řešení různých problémů spojených s výchovou malých dětí. Mohou po dobu výkonu trestu zastoupit odsouzeným ženám jejich matku. V České republice ani v Polsku nic takového možné není a stálo by za úvahu, zda by podobný přístup nebyl pro české vězeňství přínosný. Shody Cíl Největší shodou je již výše uvedený společný všech tří oddělení a to snaha o co 63
Výkon trestu matek s dětmi ve Velké Británii v otevřeném oddělení probíhá ve vile, která je situována v parku
a která se ničím neliší od podobných budov.
50
nejlepší vývoj dítěte ve všech oblastech (rozumové, sociální, emocionální, fyzické, psychomotorické atd.), upevnění vztahu matky a dítěte, pedagogické působení na matku a zabránění umístění dítěte do výchovy cizímu subjektu, které by vedlo k odcizení, jež by mohlo být trvalé. Vybavení Ve všech odděleních je vybavení přizpůsobeno dětem. Matky mají samostatné ložnice, kde mají s dítětem soukromí. Vždy i v uzavřeném oddělení mají možnost pobytu s dětmi na čerstvém vzduchu a sluníčku. Oddělení je vybaveno kuchyní, společnou hernou a sociálním zařízením. Zaměstnanci Personál ve všech věznicích je podobný, jedná se o vychovatele, sociální pracovníky, speciální pedagogy, psychology, dětské lékaře, zdravotní sestry atd. Všichni tito lidé pracují v rámci svého oboru ve prospěch dítěte a rozvoj i nápravu matky. Jejich úkolem je spokojené, správně se vyvíjející dítě, matka připravená na život na svobodě, kde se o sebe i dítě dokáže postarat a jejich vzájemný vztah. Závěr vycházející ze srovnání těchto oddělení Každá ze zvolených zemí má svoje kulturní i sociální kořeny, z nichž vychází jejich přístup k vězeňství jako celku i k jeho dílčím částem jako je výkon trestu odnětí svobody matek s dětmi. Budoucnost zemí je však společná ve sjednocující se Evropě a i naše legislativa v oblasti systému trestněprávních sankcí od počátku 90. let minulého století byla ovlivněna evropským prostředím.64 Myslím si, že je dobré nastudovat funkční přístup v zahraničí, přizpůsobit ho našim podmínkám a takto upravený zavést do praxe, tak jak to bylo učiněno například při zavádění trestu obecně prospěšných prací, institutu probačního dohledu, odklonů v trestním řízení atd65. Tuto metodu bych konkrétně zvolila při případném zřizování otevřených oddělení. Jejich klady jsem uvedla výše a proto je nebudu znova opakovat, pouze si neodpustím to, že takové oddělení je zajisté velmi přínosné jak pro děti (a na ty se v tomto případě myslí na prvním místě), tak i pro přípravu matek na jejich život na 64
KALVODOVÁ, V. Sankční systém trestního práva v evropském prostředí. K odkazu Jaroslava Kallaba.
Právně-filosofická východiska trestní politiky v procesu evropské integrace. Plzeň : Aleš Čeněk, 2007, str. 236 65
KALVODOVÁ, V. Sankční systém trestního práva v evropském prostředí. K odkazu Jaroslava Kallaba.
Právně-filosofická východiska trestní politiky v procesu evropské integrace. Plzeň : Aleš Čeněk, 2007, str. 236
51
svobodě. Za úvahu by stála i možnost umisťování tzv. seniorek na oddělení matek s dětmi.
8.3. Závěr srovnání s ostatními zeměmi Výkon trestu odnětí svobody je závažný zásah do života matky – to je správné, žena ve výkonu trestu není za odměnu, ale součastně jde o velký zásah do života dětí, které zejména v prvních letech života svojí matku velmi potřebují. V současnosti
jsou běžné různé přístupy k výkonu trestu odnětí svobody matek
malých dětí – jsou země, které matce zásadně neumožňují pečovat o své dítě ve věznici např. Chorvatsko, Rumunsko a Srbsko u dalších zemí je doba po kterou může mít matka dítě ve výkonu trestu obvykle určena věkem dítěte. Jsou země, jako Maďarsko kde může mít matka dítě ve výkonu trestu pouze během jeho prvního roku života, nebo Kazachstán, kde jde o roky dva. Věkovou hranici pro možné umístění dítěte má ze zemí, které jsem zkoumala, nejvýš umístěnou Německo a to za jistých okolností až na šesti letech. Nejvíce rozšířený je model, kdy může mít matka dítě ve věznici do tří let věku, tento se uplatňuje v Bulharsku, Polsku, Estonsku ale i v České republice. Některé státy váží možnost výkonu trestu s dítětem i na další podmínky například odpykání si trestu do okamžiku v němž dítě dovrší stanovenou věkovou hranici – to je dle mého názoru velmi účelný a správný postup, který je zakotven i v české právní úpravě. Nemyslím si, že je skutečně vhodné ponechat dítě s matkou do věku například tří let ve věznici a poté ho umístit do dětského domova, nebo usilovat o jeho adopci. Pokud bude dítě umístěno do domova, nebo jiného výchovného ústavu, budou vazby mezi ním a matkou poškozeny a mnohdy možná i přetrhány a tím znehodnocena původní snaha. Adopci bych v tomto případě považovala za absolutně nevhodnou. Pokud je už v útlém věku dítěte jasné, že o několik let později bude umístěno v adoptivní rodině, je vhodné jej sem umístit co nejdříve a neinvestovat čas, úsilí vězeňského personálu ale i city a péči matky k budování vztahu, které bude stejně přerušen. Dále je podstatným i způsob výkonu trestu – pokud se jedná o uzavřené oddělení je vhodné sem umístit pouze mladší děti, protože úzce vymezený prostor by mohl jejich vývoj v pozdějším věku omezit. Výkon trestu na oddělení otevřeném, kde má dítě dostatek vnějších podnětů, které stimulují jeho rozvoj, je možný i v pozdějším věku. Další podstatný vliv má právní kultura a vývoj jímž vězeňství v dané zemi prošlo. V neposlední řadě je třeba myslet na systém sociální péče, na nějž jsou matky s malými dětmi 52
často odkázány. Nelze opomenout například možnost domácího vězení, kterou využívají třeba na Ukrajině. Myslím si, že tak jak je tento trest formulován v návrhu nového trestního zákoníku, který v současnosti projednává Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, by byly matky s dětmi těmi nejvhodnějšími adeptkami na jeho realizaci.
53
9. Závěr Je třeba si uvědomit, že trest odnětí svobody je v dnešním pojetí trestání v České republice nejpřísnějším trestem, který je v souladu s platnou právní úpravou možno uložit a je k němu u méně závažných činů s horní hranicí trestní sazby nepřevyšující tři léta přistupováno pouze v případě, kdy není možné vzhledem k osobě pachatele jej účinně potrestat jiným způsobem. Žádný pachatel není, tak jak vyplývá z pojmu a účelu trestu k výkonu trestu odnětí svobody odsouzen za odměnu. Přesto má, jak již bylo uvedeno výše, trest odnětí svobody matek s dětmi v českém systému vězeňství nezastupitelnou pozici a potvrzuje humanizaci vězeňství, která probíhá již mnoho let. Je na něj třeba nahlížet tak, že je to služba pro děti a způsob výchovného působení na odsouzené matky. Výchovné působení pomocí programů zacházení je v součastném pojetí výkonu trestu odnětí svobody naprosto nezastupitelné, protože nejdůležitějším úkolem vězeňského personálu je převychovat vězně a připravit jej na řádný život ve společnosti v souladu s právním řádem. Okrajově jsem se zabývala jak srovnáním výkonu trestu odnětí svobody mužů a žen, tak i dalšími odlišnými skupinami vězňů, kterým je věnována zvláštní péče. Protože pro správné uchopení konkrétní úpravy je třeba znát celek z něhož vychází a v jehož kontextu vzniká. Myslím si, že podmínky výkonu trestu matek s dětmi v České republice jsou nastaveny optimálně – přísná kritéria výběru matek a dětí, horní věková hranice pro děti obecně ve třech letech i materiální zajištění speciálního oddělení. Současně by však dle mého názoru bylo jistě přínosným zavedení otevřeného oddělení, tak jak jej mají například v sousedním Německu, tak jak mi vyplynulo z komparace právních úprav výkonu trestu odnětí svobody matek s dětmi v České Republice, Německu a Polsku, a to je i moje hlavní doporučení o možné změně de lege ferenda. S tou by pochopitelně šly ruku v ruce další změny jako například možnost zvýšení věku dětí umístěných na tomto oddělení nebo zařazování tzv. seniorek, případně i další inovace. Nejsem zastáncem bezhlavého přejímání cizích vzorů, ale myslím si, že je rozumné se inspirovat, těmi jimž se daří, a následně postupovat svou vlastní cestou, protože není moudré objevovat již objevené. Dále považuji za velmi přínosné možné zavedení takzvaného domácího vězení, které upravuje ve svém § 60 návrh nového trestního zákoníku, který je v současnosti projednáván Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. Na závěr bych ráda podotkla, že by dle mého názoru bylo přínosné provést ze pár let 54
podrobné výzkumné šetření dopadu pobytu na tomto oddělení na matky i jejich děti. Možná se ukáže, že můj názor byl neopodstatněný, z matek se staly recidivistky a děti v dospělosti potvrdily přísloví, že co se v mládí naučíš, k stáru jak když najdeš. Tomu ale nevěřím a to zda opodstatněně, ukáže až čas.
55
10. Summary My graduation theses is about mathers and their childrens in prison. I chosen this topic because this topic is in my opinion realy very interesting. After introduction where is why I chosen this topic and about my theses will be, I describe conception and purpouse punishment. In this part I write about three functions punishment also. On finish this part I write about legal regulation purpouse punishment. In the third part of my essay, I write about historical evolution penalty in global conception. Next part is about historical evolution only on Czechoslovakia and Czech republic. For example capital punishment was sometimes acceptable or unacceptalbe during emergence our republic. In my opinion it isn´t good but policy doring some period (especialy throughout the totality) had influence to criminal law and punishment. We must by alert with the view of it will not repeat. Fifth section oriented to confinement. Firstly I write what about confinement tell Declaratin of Basic Rights and constitution. As second I write about penal law and inprisonement. On the end of this section it is about influence European Union to Czech legal regulations of execution of a punishment. In next part I confront execution of punishment mens and women. Below others different groups which can by on jail – juveniles, foreigneres, invalids, soul sicks and others diverse persons. Seventh chapter is directly about mothers with childrens on prison. I describe there specialized ward, fundamental drifts specialized ward, works employees who are in this ward, conditions which women must realize if they would like to be enlistment to this ward and how term proceed. In this chapter I write about prison in Světlá nad Sázavou, wich is single prison in the Czech republic where mothers can be with their childrens. Eighth section is interested in characterization and comparison imprisonment mothers with childrens foreign conuntries. In the end of thi section I wrote some remarks on czech legal regulation this theme. Last chapter includes summary graduatin theses, it is there feature cogitations especialy for amendatory act. I write there what is in my opinion good and what can by better, and which way is good to get better results. Appendices are on absolutly end and contain for example map states prisons in the Czech republic, activites for women in prison in Světlá nad Sázavou, pictures from 56
specialized ward for mothers with childrens etc.
57
11. Seznam literatury 11.1. monografie a časopisecké články BAJCURA, Lubomír. Nástin periodizace dějin vězeňství v českých zemích v letech 1945 – 1969, České vězeňství , 1999 COYLE, Andrew Humánní přístup k řízení vězeňství. Londýn : ICPS, 2002 ČERVINKA, F., ČÍRTKOVÁ, L. Forenzní psychologie. Praha : SUPPORT, 1994 HENDRYCH, D., BĚLINA, M., FIALA, J., ŠTURMA, P., ŠÁMAL, P., ŠTENGLOVÁ, I. Právnický slovník. 2. rozšířené vydání. Praha : C. H. Beck, 2003 JELÍNEK, J. a kol. Trestní právo hmotné, Obecná část, Zvláštní část. Praha : Linde Praha, a.s. – Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví, 2004 JÍLEK, M. Trest by neměl být aktem pomsty. ČESKÉ VĚZEŇSTVÍ, 2004, č. 1 KALVODOVÁ, V. Sankční systém trestního práva v evropském prostředí. K odkazu Jaroslava Kallaba. Právně-filosofická východiska trestní politiky v procesu evropské integrace. Plzeň : Aleš Čeněk, 2007 KALVODOVÁ, V.: Trest odnětí svobody na doživotí. Brno : Masarykova univerzita, 1995 KALVODOVÁ, Věra Postavení trestu odnětí svobody v systému trestněprávních sankcí. Brno : Masarykova univerzita, 2002 KUCHTA, J., VÁLKOVÁ, H. a kol. Základy kriminologie a trestní politiky. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2005 MEZNÍK, Jiří a kol. Základy penologie. Brno : Masarykova univerzita, 1995 NEDOROST, L. Vězeňství a správa vězeňství v ČR. Brno : Masarykova univerzita v Brně – Právnická fakulta, 1995 PLATEK, M. Na okraji života: výkon trestu odnětí svobody žen v Polsku. Vězněné ženy ve světě. Vězeňská služba České republiky. 2005. SOLNAŘ,
V.
Systém
Československého
trestního
práva,
Základy
trestní
odpovědnosti. Praha : Academia, 1972 Vězněné ženy ve světě, soubor materiálů a dokumentů, příloha časopisu České vězeňství. Vězeňská služba České republiky. 2005. VLČEK, E. Dějiny trestního práva v českých zemích a Československu. Brno : Masarykova univerzita, 2006, str. 5 a násl. 58
11.2. právní předpisy recepční norma z. č. 1/1918 Sb. zákoník ze dne 28. října 1919 č. 562 Sb., o podmíněném odsouzení a podmíněném propuštění zákon ze dne 21. března 1929, č. 31 Sb., kterým se mění a doplňují trestní zákony a trestní řády zákon č. 102/1929 Sb., o donucovacích pracovnách a policejním dozoru zákon ze dne 11. března 1931, č. 48 Sb., o trestním soudnictví nad mládeží zákon ze dne 16. července 1931, č. 123 Sb., o státním vězení zákon ze dne 3. května 1934, č. 1 Sb., o ukládání trestu smrti a o doživotních trestech Ústavní dekret prezidenta republiky č. 1/1945 Sb., o nové organizaci vlády a ministerstev v době přechodné dekret prezidenta republiky číslo 15/1945 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech dekret prezidenta č. 94/1945 Sb., o úpravě některých otázek organizace a služebních a platových poměrů sboru uniformované vězeňské stráže dekret prezidenta republiky ze dne 26. října 1945 č. 112/1945 Sb., o správě soudních věznic a trestních ústavů dekret prezidenta republiky č. 126/1945 Sb., o zvláštních nucených pracovních oddílech zákon č. 231/1948 Sb. na ochranu lidově demokratické republiky zákon č. 86/1950 Sb., trestní zákon zákon č. 87/1950 Sb., trestní řád zákon č. 88/1950 Sb., trestní zákon správní zákon č. 89/1950 Sb., trestní řád správní zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) zákon 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody zákon č. 555/1992 Sb., o vězeňské službě a justiční stráži České republiky usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBODY jako součásti ústavního pořádku České republiky Zákon č. 171/1993 Sb., o policejním sboru zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby 59
vyhláška č. 109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby zákoně 117/1995 Sb., o Státní sociální podpoře zákon č. 169/1999 Sb., o Výkonu trestu odnětí svobody zákon č. 269/1999 Sb., o Výkonu trestu odnětí svobody vyhláška 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody
11.3. internetové zdroje ČTK Většina Čechů je pro znovuzavedení trestu smrti. [citováno 14. května 2008]. Dostupný z: http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/vetsina-cechu-je-pro-znovuzavedeni-trestusmrti_13309.html. Das Mutter-Kind-Haus der JVA fur Frauen in Vechta [citováno 28. května 2005]. dostupný z: www.jva-fuer-frauen.niedersachsen.de Sluzba Wiezienna: Informacje o jednostce [citováno 28. května 2005]. dostupný z: www.sw.gov.pl EUROCHIPS Women detainees in European Union countrites [citováno 18. října 2007]. Dostupný z: www.eurochips.org.
11.4. ostatní Statistická ročenka VSCR 2007, [citováno 14. května 2008]. Dostupný z: www.vscr.cz
60
12. Přehled grafů a tabulek Graf č. 1: Vývoj počtu odsouzených v letech 2001 – 2006, zdroj: Statistická ročenka VSCR 2007, [citováno 14. května 2008]. Dostupný z: www.vscr.cz Tab.1: PROCENTO UVĚZNĚNÝCH ŽEN V EVROPSKÉ UNII Graf č. 2: Vývoj stavů obviněných mladistvých v letech 1999 – 2007, zdroj: Statistická ročenka VSCR 2007, [citováno 14. května 2008]. Dostupný z: www.vscr.cz Graf č. 3: Vývoj stavů mladistvých ve výkonu trestního opatření odnětí svobody v letech 1999 – 2007, Statistická ročenka VSCR 2007, [citováno 14. května 2008]. Dostupný z: www.vscr.cz Graf č. 4: Procento obviněných podle státní příslušnosti k 31. 12. 2007, zdroj: Statistická ročenka VSCR 2007, [citováno 14. května 2008]. Dostupný z: www.vscr.cz Graf č. 5: Procento odsouzených podle státní příslušnosti k 31. 12. 2007, zdroj: Statistická ročenka VSCR 2007, [citováno 14. května 2008]. Dostupný z: www.vscr.cz
61
13. Přílohy Příloha č. 1: Skladba aktivit programu zacházení ve Věznici Světlá nad Sázavou [citováno 14. května 2008]. Dostupný z: www.vscr.cz Příloha č. 2: Mapa věznic v ČR [citováno 14. května 2008]. Dostupný z: www.vscr.cz Příloha č. 3: Fotodokumentace z návštěvy věznice Příloha č. 4: Statistika vyřizování žádostí o umístění na speciální oddělení
62
Příloha č. 1: Skladba aktivit programu zacházení ve Věznici Světlá nad Sázavou Realizace programu zacházení Program zacházení se zpracovává na základě komplexní zprávy o odsouzené s ohledem na délku trestu, charakteristiku osobnosti a příčiny trestné činnosti. Komplexní zpráva je shrnutím výsledků psychologického, pedagogického, případně lékařského posouzení a jiných dostupných materiálů k osobě odsouzené. Její obsah je důvěrný. Program zacházení obsahuje konkrétně formulovaný cíl působení na odsouzenou, metody zacházení s odsouzenou směřující k dosažení cíle, způsob a četnost hodnocení. Pokud u odsouzené přichází v úvahu více variant programu zacházení, umožní se jí výběr. Kombinace možností respektují individualitu odsouzené. Aktivity PZ jsou časově zakomponovány do týdenního plánu (včetně So a Ne), který je odsouzeným ženám k dispozici na všech ubytovnách. Tento plán respektuje především zaměstnávání a vzdělávání v rámci ŠVS, které převážně probíhá v dopoledních hodinách. V odpoledním čase jsou realizovány ostatní aktivity PZ. Program zacházení se člení na : A/ pracovní aktivity B/ vzdělávací aktivity C/ speciální výchovné aktivity D/ zájmové aktivity E/ oblast utváření vnějších vztahů Skladba aktivit programu zacházení ve Věznici Světlá nad Sázavou
Sebeobslužné činnosti žehlení, praní, obsluha domácích spotřebičů, aranžování, úklid Cíl: každodenní činností získávat návyky a dovednosti potřebné pro samostatný občanský život.
Kurz vaření stolničení, příprava studené kuchyně, příprava teplých pokrmů Cíl: vědomá péče o správnou výživu, získat základní návyky a dovednosti při přípravě pokrmů při dodržování osobní hygieny a slušného chování u stolování.
63
Kurz šití seznámení s materiály, pracovními pomůckami, s velikostním sortimentem prádla a oděvů, žehlení, ruční šití, strojové šití Cíl: seznámit se a naučit se rozlišovat různé oděvní materiály z hlediska jejich použití, rozvoj manuální zručnosti, trpělivosti, pečlivosti a samostatnosti, naučit se získané dovednosti uplatňovat v praxi.
Zdravotní cvičení, kondiční cvičení, posilování, sportovní aktivity, aerobik cílené procvičování a posilování svalových skupin, kolektivní sportovní hry, souznění pohybu a hudby, soutěživost, aktivní pohyb Cíl: udržení a zlepšení fyzické kondice a obratnosti, prevence před úrazy
Stolní tenis nácvik jednotlivých herních situací podání, příjem podání, obrana, tvorba hry, strategie a taktika při hře, dvouhra, čtyřhra Cíl: aktivní využití času, relaxace, rozvoj tělesné zdatnosti, rozvoj schopnosti koncentrace
Výtvarný kroužek malování na sklo, hedvábí, plátno, sololit, modelování z modelíny a moduritu příprava na práci s keramickou hlínou, výroba keramiky Cíl: poznávání nových výtvarných metod, rozvoj estetického cítění, relaxace
Keramický kroužek tvorba dekorativních a užitkových výrobků, práce s keramickou hlínou, vypalování a dekorace výrobků Cíl: poznávání nových výtvarných metod, rozvoj estetického cítění, relaxace
Hudební kroužek procvičování hry na kytaru, procvičování sólového zpěvu a zpěvu v souboru, poslech hudby klasické, rómské z kazet a CD Cíl: naučit se a zdokonalit se ve hře na hudební nástroje, secvičení sborového zpěvu, secvičení sborového vystoupení, relaxace
Stolní hry hra v dámu, šachy, karetní hry apod., osvojení si pravidel nových her Cíl: relaxace, rozvoj schopnosti koncentrace, rozvoj soutěživosti, procvičování paměti, zvládání emočních stavů spojených s hrou, dodržování zásady fair-play, rozvoj abstraktního 64
myšlení a kultury projevu
Videokroužek sledování populárně naučných filmů, dokumentů s aktuální tematikou, cestopisů apod., besedy k dané tématice Cíl: získávání nových poznatků z různých oblastí společenského života, zábava, odbourávání stresu
Akvaristický kroužek práce s literaturou o akvaristice, údržba akvária výměna vody, čištění skel, přesazování rostlin, krmení, filtrace Cíl: pěstovat vztah k přírodě, snižování tenze, relaxace
Literární kroužek seznámení s druhy literární tvorby, práce s knihou a časopisy, diskuse k obsahu, vypravování, písemný projev Cíl: verbální rozvoj, rozvoj fantazie, tvořivosti, schopnosti samostatného projevu
Muzikoterapie poslech relaxační hudby, zpěv s doprovodem kytary, rozhovory s odsouzenými o hudební tématice Cíl: relaxace, rozvoj paměti, rozvoj pozitivních emocionálních prožitků
Arteterapie individuální práce převážně s textilními materiály, realizace předloh i vlastních návrhů Cíl: realizací smysluplné tvorby dosáhnout psychického uvolnění, podpořit rozvoj vlastního ega, vést ke zručnosti a samostatnosti v projevu
Společenská výchova besedy a diskuze na téma osobnost člověka, člověk a společnost, verbální a neverbální komunikace, sousedské vztahy, hodnotový systém apod. Cíl: osvojení si základních pravidel společenského chování, získání všeobecného přehledu o světovém i domácím dění
Sociálně psychologický trénink hraní rolí, psychodrama, sociodrama, výcvik sebeprosazování, základy asertivity, psychohry, řešení modelových situací, relaxace Cíl: na základě zpětné vazby, kterou je především vlastní zkušenost, lépe chápat sebe sama v kontextu reálných mezilidských interakcí a v inspirujícím prostředí skupiny objevovat 65
možnosti sebekultivace
Kurz Moderní žena besedy, přednášky, promítání filmů tématika zachycující změny a vývoj společnosti, vliv politických rozhodnutí na jednotlivce, autorita osobností v kontextu dějin, vliv výchovy a rodinného klimatu na utváření osobnosti, otázky emoční inteligence, postavení ženy ve společnosti, feminismus atd. Cíl: upozornit odsouzené na aktuální změny společnosti politické, ekonomické, ideové, cílová skupina odsouzené ženy na výstupním oddělení.
Jazykové kroužky-angličtina,němčina, výuka jazyků pro začátečníky i pokročilé, výslovnost, gramatika, četba, překlad, konverzace Cíl: osvojit si základy cizích jazyků, popřípadě rozšířit jejich znalosti
Základy zdravovědy prevence onemocnění, první pomoc, základy zdravovědy Cíl: získání základních a praktických dovedností z oboru zdravotnictví
Zdravý životní styl skladba stravy, cvičení, vitamíny, minerály, prevence a léčba Cíl: vést k zodpovědnosti za své zdraví, dodržování základních principů zdravé výživy
Sociálně právní poradenství seznamování s právními předpisy-zákon o zaměstnanosti, o rodině, o soc.právní ochraně dětí, individuální poradenství Cíl: základní orientace v sociálně právních vztazích, potřebných k zařazení do běžného života
Kurz právního minima pojem, vznik a struktura práva, občanské právo, vymezení podstaty soukromého práva, trestní právo jako odvětví veřejného práva, trestní právo hmotné a procesní, materiální a formální stránka trestného činu, pachatel, spolupachatel atd.
Psychoterapeutická skupina TOXI rozvoj komunikačních dovedností a sebepoznání, zdravotní rizika užívání drog, zážitková pedagogika , testy na rozvoj osobnosti apod. Cíl: primární, sekundární a terciální prevence v protidrogové oblasti
66
Personální zajištění Na realizaci PZ se podílejí: vychovatel, psycholog, soc.pracovnice, spec.pedagog, lektor instruktor, terapeut, právník, pedagog a mistr. Všichni se podíleli svým dílčím hodnocením na vyhodnocování PZ které pravidelně vypracovává vychovatel u ods.zařazených do věznice s dozorem 1 x za 2měsíce, u ods. zařazených do věznice s ostrahou 1 x za 3měsíce. Ve způsobu vyhodnocování PZ došlo k posunu od popisného k hodnotícímu stylu.
67
Příloha č. 2: Mapa věznic v ČR
68
Příloha č. 3: Fotodokumentace z návštěvy věznice
Obrázek 1: Prádelna na speciálním oddělení, kde matky dětem perou oblečení.
Obrázek 2: Herna pro děti na speciálním oddělení.
Obrázek 3: Kuchyň v níž matky dětem ohřívají jídlo připravené v dietní kuchyni. 69
Obrázek 4: Kočárkárna. Kočárky jsou ve vlastnictví věznice.
Obrázek 5: Pohled do ložnice matky s dítětem.
Obrázek 6: Druhý pohled o jedné z ložnic.
Obrázek 7: Pískoviště v prostoru určeném pro venkovní aktivity dětí.
Obrázek 8: Další prostor pro venkovní aktivity dětí.
70
Příloha č. 4: Statistika vyřizování žádostí o umístění na speciální oddělení Speciální oddělení pro matky s dětmi Rok
počet žádostí
vyhověno
zamítnuto
zpětvzetí
rozpracováno
2002
2
2
2003
15
7
5
3
2004
35
17
4
14
2005
21
7
3
11
2006
34
11
4
7
12
2007
37
8
5
1
23 (7)
CELKEM
144
52
21
36
12
Ukončilo pobyt
39
Aktuální stav
13
CELKEM
52
Důvody zamítnutí nezl. v péči jiné osoby
6
nesouhlas otce
2
věk dítěte, délka trestu
7
osobnost matky
2 66
zamítavé stanovisko OSPOD
4
CLEKEM
21
66
OSPOD: Orgán sociálně právní ochrany dítěte
71