Pohledávky osob ve výkonu trestu odnětí svobody

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Pohledávky osob ve výkonu trestu odnětí svobody Bakalářská práce

Autor:

Věra Hloušková Právní administrativa

Vedoucí práce:

JUDr. Zdeněk Sovák

Praha

Duben, 2009

1

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Ţatci, dne 10. dubna 2009

Věra Hloušková

2

Poděkování Poděkování vyslovuji především panu JUDr. Zdeňku Sovákovi, vedoucímu mojí bakalářské práce, za jeho odborné vedení a metodickou pomoc. Děkuji rovněţ paní Ing. Janě Fořtové za konkrétní poskytnuté informace a znalosti k danému tématu.

3

Anotace Ve své bakalářské práci na téma „Pohledávky osob ve výkonu trestu odnětí svobody“ se zabývám širokým spektrem oblasti pohledávek, a to nejen pohledávek, které vznikají z občansko právních vztahů a obchodně právních vztahů, ale zejména se věnuji problematice pohledávek vzniklých ve Vězeňské sluţbě České republiky.Vězeňská sluţba ČR je organizační sloţkou státu a oblast vzniku, evidence a moţnosti vymáhání pohledávek jsou velmi málo prezentovány navenek. Přes veškeré problémy, které při vymáhání vznikají, se jedná o agendu velmi specifickou a zajímavou. Samotné podmínky pro vznik pohledávky, moţnost jejího umoření a zánik, jsou pro kaţdou pohledávku individuální. Teoretická část přestavuje institut „pohledávky“ jak podle základních, obecně platných právních norem, tak podle zvláštních platných právních norem týkajících se právě Vězeňské sluţby ČR z pohledu výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody. V práci jsou také uvedeny odlišnosti v evidenci a způsobu vymáhání justičních pohledávek ve Slovenské republice. Závěrem jsem se snaţila zhodnotit všechna fakta a poznatky, které jsou v této práci uvedeny. Annotation My bachelor's thesis titled „Payment obligations of people in imprisonment“ deals with wide range of matters related with payment obligations not only related to civic obligations and obligations resulting from trade commercial relations, but especially with payables which have risen during the execution of punishment in the facilities of the Prison Service of the Czech Republic.Prison Service of the Czech Republic is a state body and the problems of origin of payment obligation, the registration of obligations and the possibilities of levy are not so well known in general. Despite all related troubles, it is a very specific and interesting agenda. Each individual case has different conditions of origin, chances for exaction and settlement of outstanding debt. Theoretical part of the thesis introduces the notion of payment obligation from the point of view of general legal standards as well as from the point of view of special regulations concerning Prison Service of the Czech Republic, detention and imprisonment. The thesis touches also the differences of registration and levy in Slovak Republic. In the last part I tried to evaluate all facts and knowledge mentined in my thesis.

4

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 7 1 Obecně o pohledávkách ...................................................................................................... 8 1.1 Základní pojmy ................................................................................................................ 8 1.1.1 Věřitel a dluţník ................................................................................................... 8 1.1.2 Pohledávka a dluh................................................................................................. 8 1.2 Druhy pohledávek ....................................................................................................... 9 1.2.1 Smluvní pohledávky ............................................................................................. 9 1.2.2 Ostatní pohledávky ............................................................................................... 9 1.2.3 Obsah pohledávky ................................................................................................ 9 1.2.4 Právo a nárok věřitele ......................................................................................... 10 1.3 Právní reţim pohledávky ........................................................................................... 10 1.3.1 Občansko právní pohledávky ............................................................................. 10 1.3.2 Obchodně právní pohledávky ............................................................................. 11 1.3.3 Pohledávky v resortu Ministerstva spravedlnosti ............................................... 13 1.3.4 Právní reţim pohledávky .................................................................................... 13 1.4 Vznik pohledávky ...................................................................................................... 13 1.4.1 Absolutní neplatnost ........................................................................................... 14 1.4.2 Relativní neplatnost ............................................................................................ 14 1.4.3 Vliv neplatnosti právního úkonu na související pohledávku .............................. 15 1.4.4 Ohroţení pohledávky.......................................................................................... 15 1.5 Zánik pohledávky a závazku ..................................................................................... 15 1.6 Promlčení a prekluze ................................................................................................. 16 1.6.1 Promlčení podle občanského zákoníku .............................................................. 17 1.6.2 Promlčení podle obchodního zákoníku .............................................................. 19 1.6.3 Trestně právní promlčení .................................................................................... 20 1.6.4 Prekluze .............................................................................................................. 21 1.6.5 Rozhodnutí v trestním řízení .............................................................................. 21 1.7 Opravné prostředky ................................................................................................... 23 1.7.1 Řádné opravné prostředky .................................................................................. 23 1.7.2 Řádné opravné prostředky v trestní řízení .......................................................... 23 1.7.3 Řádné opravné prostředky v civilním řízení ...................................................... 24 1.7.4 Formy rozhodnutí odvolacího soudu .................................................................. 25 1.7.5 Mimořádné opravné prostředky ......................................................................... 26 1.7.6 Mimořádné opravné prostředky v trestním řízení .............................................. 26 1.7.7 Mimořádné opravné prostředky v civilním řízení .............................................. 27 2 Pojmy ze zákona o výkonu trestu ..................................................................................... 29 2.1 Trestní odpovědnost .................................................................................................. 29 2.2 Vězeňská sluţba České republiky organizace a struktura ......................................... 30 2.2.1 Organizace a struktura ........................................................................................ 30 2.2.2 Organizační jednotky VS ČR ............................................................................. 31 2.2.3 Vazba .................................................................................................................. 31 2.2.4 Uloţení trestu...................................................................................................... 32 2.2.5 Výkon trestu odnětí svobody .............................................................................. 33 2.2.6 Typy věznic ........................................................................................................ 34 5

3 Pohledávky ve Vězeňské sluţbě ČR ............................................................................... 35 3.1 Evidence a specifikace pohledávek ve Vězeňské sluţbě ČR ................................... 36 3.1.1 Oddělení ekonomické ......................................................................................... 36 3.1.2 Rozdělení pohledávek......................................................................................... 37 3.1.3 Evidence pohledávek odsouzeného .................................................................... 37 3.2 Pohledávky z výkonu vazby a z výkonu trestu odnětí svobody ................................ 38 3.2.1 Náklady výkonu vazby ....................................................................................... 38 3.2.2 Pohledávky z výkonu trestu................................................................................ 40 3.2.3 Pohledávky za škody .......................................................................................... 40 3.2.4 Náleţitosti rozhodnutí ........................................................................................ 41 3.2.5 Doručování rozhodnutí ve výkonu vazby a trestu .............................................. 41 3.2.6 Opravné prostředek ............................................................................................ 42 4 Úhrada pohledávek ve výkonu trestu ............................................................................... 42 4.1 Zaměstnávání vězněných osob .................................................................................. 42 4.1.1 Formy zaměstnávání vězněných osob ............................................................... 43 4.1.2 Pracovní odměna ................................................................................................ 45 4.1.3 Rozúčtování pracovní odměny a další finanční náleţitosti ................................ 46 4.1.4 Základní schéma rozdělení příjmů odsouzených................................................ 47 4.2 Nakládání s pohledávkami obviněných a odsouzených po propuštění ..................... 49 4.2.1 Doručování písemností mimo organizační jednotku .......................................... 49 4.2.2 Upuštění od vymáhání pohledávky .................................................................... 50 4.2.3 Vyřazení pohledávky z evidence ........................................................................ 50 5 Slovenská republika – Justiční pohledávky ...................................................................... 52 5.1 Historie vzniku Justiční pokladnice........................................................................... 52 5.2 Činnost Justiční pokladnice ....................................................................................... 52 5.2.1 Organizace Justiční pokladnice .......................................................................... 53 5.3 Změny a nové právní úpravy ..................................................................................... 53 5.3.1 Postup Justiční pokladnice dle nové právní úpravy ........................................... 54 5.3.2 Výhody zřízení Justiční pokladnice.................................................................... 54 Závěr .................................................................................................................................... 55 Seznam pouţité literatury .................................................................................................... 57 Legislativní normy a předpisy ............................................................................................. 58 Soupis tabulek ..................................................................................................................... 59 Soupis příloh ........................................................................................................................ 59

6

Úvod Pro bakalářskou práci jsem si zvolila téma „Pohledávky osob ve výkonu trestu odnětí svobody“.

Rozhodnutí pro toto téma mělo několik důvodů. Jedním z hlavních je mé

současné působení ve Vězeňské sluţbě ČR, a to v organizační jednotce, Věznici Nové Sedlo. Touto prací představuji široký legislativní rámec dle kterého hospodaří se svými pohledávkami i Vězeňská sluţba ČR. Vězeňská sluţba ČR nakládá s nedaňovými pohledávkami dle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky, a v souladu se zákonem č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, zákonem č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, a dále s

Občanským

zákoníkem, Občanským soudním řádem, Nařízeními

Ministerstva

a Instrukcemi

spravedlnosti ČR a vnitřními předpisy Vězeňské sluţby ČR. Cílem práce je vysvětlit nejen pojmy, které se vztahují k pohledávkám obecně, ale vysvětlit i spektrum pohledávek ve vězeňské sluţbě, specifikovat oblast jejich vzniku, evidenci a jejich umoření. Důleţitá je moţnost vyhodnocení účinnosti vymáhání těchto pohledávek. Má práce je orientována na podmínky správy pohledávek, a to nejen z občansko právních vztahů nebo obchodně právních vztahů, ale zejména pohledávek vzniklých za osobami ve výkonu trestu odnětí svobody, případně výkonu vazby. V oblasti pohledávek Vězeňské sluţby ČR jsem se zaměřila na specifika pojmů obsaţených v zákoně o výkonu trestu odnětí svobody, kdy jde o nástin podmínek za jakých vznikají pohledávky stanovené rozhodnutím ředitele organizační jednotky osobám, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve výkonu vazby, případně byly propuštěny. Poukazuji na vysokou administrativní náročnost správy celé agendy pohledávek a zároveň na jejich minimální dobytnost. Schopnost umořování pohledávek vzniklých za osobami ve výkonu trestu odnětí svobody závisí především na moţnosti jejich pracovního zařazení ve výkonu trestu. Ve své práci proto prezentuji i konkrétní příklady pracovního zařazení osob ve výkonu trestu odnětí svobody

a poznatky z organizační jednotky, Věznice Nové Sedlo. Jedná se například

o rozdělení pracovní odměny odsouzených, způsob evidence finančních prostředků na kontech odsouzených, moţnosti nakládání s těmito finančními prostředky. V závěru jsem se snaţila o porovnání a zdůraznění odlišností ve způsobech evidence a moţnostech vymáhání pohledávek z výkonu trestu odnětí svobody ve Slovenské republice.

7

1 Obecně o pohledávkách 1.1 Základní pojmy Subjektivní právo1 věřitele poţadovat splnění od dluţníka je v terminologii závazkového práva pohledávkou, subjektivní povinnost2 dluţníka plnění poskytnout je označováno jako dluh. 1.1.1 Věřitel a dluţník Věřitelem je ten, kdo má pohledávku. Dluţníkem je ten kdo má dluh. Občanský zákoník3 formuluje definici závazkového právního vztahu, podle kterého je jeden z účastníků tohoto vztahu „dluţník“a je povinen druhému účastníku „věřiteli“ poskytnout určitou, zpravidla majetkovou hodnotu, která je označena jako plnění, zatímco druhý účastník „věřitel“ je oprávněn takové plnění od dluţníka poţadovat. 1.1.2 Pohledávka a dluh Pohledávka je právo poţadovat po druhém účastníkovi právního vztahu nějaké plnění, tedy aby něco učinil, dal. Dluhem je povinnost poskytnout druhému účastníkovi právního vztahu nějaké plnění. Pohledávka a dluh se zásadně doplňují. Zásadně nemůţe existovat dluh bez pohledávky ani pohledávka bez dluhu. Pohledávka a dluh, tvořící základní obsah závazkových vztahů, jsou doplněny o další dvojici práv a povinností, prostřednictvím, kterých je moţno dosáhnout uspokojení ze závazkových vztahů. Jde o právo a povinnost poskytnout druhé straně závazkového vztahu součinnost k jejímu řádnému plnění: - věřitel má nejen právo poţadovat od dluţníka svou pohledávku, nýbrţ současně je povinen od dluţníka jím řádně nabídnuté plnění převzít, - naopak dluţník má nejen povinnost plnit vůči věřiteli svůj dluh, nýbrţ rovněţ právo poţadovat od věřitele součinnost k převzetí jeho plnění.

1

je právem zaručená míra moţného chování oprávněné osoby, chovat se určitým způsobem a pak se domáhat i pouţití státního donicení k ochraně takového oprávnění 2 je právem stanovená míra nutného chování subjektu (účastníka) občanskoprávních vztahů, chovat se tak, jak jej k tomu právní norma zavazuje 3 Zákon č. 40/1964 Sb

8

1.2 Druhy pohledávek 1.2.1 Smluvní pohledávky V mnoha případech, (nikoli však výhradně) je moţné spojovat vznik pohledávek s existencí určitého smluvního vztahu. V konkrétním smluvním vztahu pak můţe pohledávka existovat jak na straně pouze jednoho účastníka (typicky pohledávka z darovací smlouvy), tak i vzájemně na obou smluvních stranách (např. u kupní smlouvy na jedné straně finanční pohledávka prodávajícího za kupujícím k úhradě kupní ceny, na straně druhé pohledávka kupujícího za prodávajícím k předání předmětu koupě). V prvém případě tedy oproti pohledávce oprávněného subjektu existuje pouze závazek povinné osoby, v druhém případě je oprávněný z pohledávky a také zároveň i povinným ze závazku vůči druhému účastníkovi (tzv. vzájemný–synallagmatický –vztah). 1.2.2 Ostatní pohledávky Dál existují i pohledávky, které nejsou závislé na ţádném konkrétním smluvním vztahu a jejich vznik je dán například veřejnoprávním předpisem či jinou právní skutečností. Tak jde například o pohledávky, jejichţ adresátem je téměř kaţdý občan, jsou to pohledávky státu z titulu daní, poplatků

nebo obdobných finančních plnění. Dále se

můţe jednat o pohledávky náhrady škody, bezdůvodné obohacení apod. I kdyţ tyto pohledávky mohou mít často přímou souvislost s určitým smluvním vztahem, nejde o pohledávky smluvní, tedy vzniklé dohodou a vůlí účastníků. 1.2.3 Obsah pohledávky Obsahem kaţdé pohledávky musí být především určení plnění, které má být poskytnuto. Jedná se většinou o případy, kdy jde o pohledávky finančního charakteru. Obsahem pohledávek můţe být i plnění naturální, plnění formou sluţeb či jiné nehmotné činnosti. Z obecného pohledu lze rozdělit pohledávky na pohledávky: -

ze smluv

-

z porušení právních povinností

-

z jiných právních povinností

a dále na pohledávky: -

s finančním plněním

-

s naturálním plněním

-

s plněním sluţbami

-

s plněním činností nebo zdrţením se činnosti

9

1.2.4 Právo a nárok věřitele Právo představuje oprávnění příslušného subjektu k plnění ze strany druhého subjektu. Nárok je oprávněním takového subjektu přímo se daného plnění domáhat a toto případně i vymoci je soudní cestou . Výrazně je tento rozdíl patrný například u běţné smlouvy o půjčce, kde od okamţiku poskytnutí půjčky má subjekt, který ji poskytnul, právo na její vrácení, ovšem nárok na toto vrácení vzniká teprve dnem, který byl jako den vrácení mezi účastníky dohodnut. Zásadního významu pak tyto pojmy nabývají v případě promlčení4 pohledávek.

1.3 Právní reţim pohledávky 1.3.1 Občansko právní pohledávky Občanský zákoník 40/1964 Sb., v platném znění ( dále jen ObčZ) představuje základní a obecný soukromoprávní předpis, který upravuje majetkové a osobní vztahy, v nichţ jejich subjekty vystupují

jako právně rovné a

autonomní. Nerozhoduje tudíţ,

zda jde o fyzickou osobu5 či právnickou osobu6 , o osobu tuzemskou či zahraniční, výjimkou není ani stát. Můţe se např. jednat o běţné koupě, půjčky, pohledávky z nájemních vztahů apod.Občanský zákoník §1 ods.2 upravuje majetkové vztahy fyzických a právnických osob, majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem, jakoţ i vztahy vyplývající z práva na ochranu osob, pokud tyto občanskoprávní vztahy neupravují jiné zákony.Uvedené právní vztahy i pohledávky z těchto vztahů vzniklé, jsou tedy posuzovány dle příslušných ustanovení ObčZ, coţ má nejen formální význam, ale promítá se například do délky promlčecích nebo záručních dob, obsahu práv ochrany spotřebitelů, ale i do řady dalších právních souvislostí. ObčZ zároveň obsahuje obecnou právní úpravu k ostatním soukromoprávním předpisům. Pokud tak konkrétní soukromoprávní předpis (např. zák. č. 94/1963 Sb., o rodině, v platném znění, zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění apod.) nestanoví speciální právní úpravu, pouţije se

pro

pohledávky,

vzniklé

ze

vztahů

realizovaných

na

základě

takového

soukromoprávního předpisu, podpůrně opět ObčZ.

4

Viz. část 1.6 je kaţdý člověk od svého narození do své smrti 6 musí být zaloţena písemnou smlouvou nebo zakládací listinou a musí vzniknout, a to dnem, ke kterému je zapsána do obchodního nebo jiného zákonem určeného rejstříku 5

10

1.3.2 Obchodně právní pohledávky Jde o pohledávky, jejichţ vznik a existence se posuzuje podle zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, v platném znění ( dále jen ObchZ). Můţe se například jednat jak o pohledávky z titulu nekalosoutěţního jednání, účastenství na obchodních společnostech, tak o pohledávky

z obchodních závazkových vztahů.

Mezi obchodně právní pohledávky se řadí pohledávky vzniklé z obchodně závazkových vztahů obsaţených v § 261 ObchZ. Pohledávky vzniklé ze závazkových vztahů podle ObchZ lze rozdělit: -

na pohledávky z tzv. relativních obchodů

-

na pohledávky z tzv. absolutních obchodů

-

na pohledávky z tzv. fakultativních obchodů

Pohledávky z tzv. relativních obchodů Pohledávky vzniklé ze závazkových vztahů mezi podnikateli nemusí být vţdy automaticky povaţovány za obchodně právní, neboť ne kaţdý vztah mezi podnikateli je vţdy vztahem podnikatelským a obchodně právním. Tak je tomu např. v případě, kdy podnikatel – fyzická osoba kupuje v prodejně ( tedy u jiného podnikatele – právnické osoby) domácí spotřebič do svého bytu, lze jen těţko předpokládat, ţe jde mezi oběma subjekty o podnikatelský vztah. Učinil tak způsobem, z něhoţ není zřejmé, ţe souvisí s podnikatelskou činností. V dané situaci podnikatel, který vystupuje jako běţný kupující, a vzájemný vztah mezi prodávajícím i kupujícím, a téţ pohledávky z něj vzniklé, se budou řídit příslušným ustanovením ObčZ. Pohledávka, týkající se závazkových vztahů mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou na jedné straně a podnikatelem při jeho podnikatelské činnosti na straně druhé, nemusí být pohledávkou obchodně právní. Obchodně právní pohledávkou se stává teprve tehdy, jestliţe vztah, na základě něhoţ vznikla, slouţí k zabezpečování veřejných potřeb. Můţe tak jít například o vztah zaloţený mezi obcí a stavebním podnikatelem na základě smlouvy na opravu obecní budovy. Podmínkou však je, aby se smlouva týkala zabezpečení veřejných potřeb.

11

Pohledávky z tzv. absolutních obchodů Pohledávky z tzv. absolutních obchodů, jsou povaţovány za obchodně právní pohledávky vţdy bez nutnosti splnění nebo posouzení dalších podmínek. Dle § 261 ods. 3 ObchZ se jedná o pohledávky vzniklé: -

mezi zakladateli obchodních společností, mezi společníkem a obchodní společností,jakoţ i mezi společníky navzájem, pokud jde o vztahy týkající se účasti na společnosti, jakoţ i vztahy ze smluv, jimiţ se převádí podíl společníka,

-

mezi zakladateli druţstva a mezi členem a druţstvem, jakoţ i mezi členy druţstva navzájem, pokud vyplývají z členského vztahu v druţstvu, jakoţ

i ze smluv

o převodu členských práv a povinností, -

z burzovních obchodů a jejich zprostředkování ( § 642) a dále z úplatných smluv týkajících se cenných papírů,

-

ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části (§ 476), ze smlouvy o nájmu podniku (§ 488b), ze zástavního práva k obchodnímu podílu (§117a), ze smlouvy o úvěru (§ 497), ze smlouvy o kontrolní

činnosti (§ 591), ze smlouvy zasílatelské

(§ 601), ze smlouvy o provozu dopravního prostředku (§ 638), ze smlouvy o tichém společenství ( § 673) , ze smlouvy o otevření akreditivu ( § 682 ), ze smlouvy o inkasu ( § 692 ), ze smlouvy o bankovním uloţení věci ( § 700 ), ze smlouvy o oběţném účtu (§ 708) a smlouvy o vkladovém účtu (§716), -

z bankovní záruky ( § 313 ), z cestovního šeku ( § 720 ) a slibu odškodnění (§725),

-

mezi společností nebo druţstvem a osobou, která je statutárním orgánem7 nebo jiným orgánem nebo jeho členem,

-

mezi zakladateli a správcem vkladu,

-

z finančního jištění (§ 323a).

Pohledávky z tzv. fakultativních obchodů Lze se setkat s obchodně právními pohledávkami vzniklými z tzv. fakultativních obchodů. Jde o vztahy, které všichni účastníci souhlasně podřídili právní úpravě ObchZ, i kdyţ by se jinak jednalo o vztahy podléhající ObčZ (např. kupující automobilu uzavře s auto prodejcem kupní smlouvu, kterou oba výslovnou písemnou zmínkou ve smlouvě podřídí právní úpravě ObchZ., i kdyţ by jinak tato smlouva do sféry ObchZ nespadala.

7

jsou osoby, které jednají jménem právnické osoby (513/1991 Sb.,čl II ObchZ a 40/1964 Sb ObčZ)

12

Jiţ pouhé označení v záhlaví listiny jako například „Kupní smlouva uzavřená dle § 409 ObchZ“ tedy můţe vést ke vzniku obchodně právního závazku a tím i pohledávka, která se řídí úpravou ObchZ. I přes oboustranný souhlas účastníků a dodrţení zákonné formy dohody směřující ke vzniku fakultativního obchodu, je tato dohoda neplatná, jestliţe vede ke

zhoršení právního postavení účastníka smlouvy, který není podnikatelem (např.

zhoršení či ztíţení uplatnění reklamačních práv, kratší promlčecí doby apod.). 1.3.3 Pohledávky v resortu Ministerstva spravedlnosti8 Mezi trestněprávní pohledávky řadíme pohledávky vzniklé z rozhodovací činnosti soudů, státních zastupitelství a Vězeňské služby, jsou jimi: pohledávky ze soudních poplatků, příjmy z těchto pohledávek jsou odváděny na zvláštní příjmové účty státního rozpočtu, pohledávky z nákladů trestního řízení, z náhrad ustanoveným advokátům, z nákladů civilního řízení včetně svědečného,

znalečného

a tlumočeného a pohledávky, u nichţ povinnost úhrady ukládá účastníku soudního řízení soud, příjmy z těchto pohledávek jsou odváděny pohledávky z výkonu

na příjmové účty

organizaci,

vazby

a z výkonu trestu odnětí svobody, pořádkové pokuty (z trestního i civilního řízení). ostatní pohledávky, kterými jsou pohledávky vzniklé z náhrady škody z hospodaření s majetkem státu, z občansko-právních, obchodně-právních nebo pracovně-právních poměrů. 1.3.4 Právní reţim pohledávky Přiřazení pohledávky k příslušnému právnímu předpisu není samoúčelná a je potřeba si ji poloţit vţdy na počátku posuzování povahy a charakteru konkrétní pohledávky. Stejně jako ustanovení ObčZ totiţ i reţim ObchZ či dalších právních předpisů přináší řadu specifik, která jsou významná pro posouzení existence konkrétní pohledávky i moţnosti jejího uplatnění a vymáhání (např. odlišná délka promlčecích dob nebo rozdílné moţnosti pro ukončení smluvního vztahu).

1.4 Vznik pohledávky U pohledávky je nezbytné, aby platně vznikla. Jsou pohledávky vzniklé přímo ze zákona nebo na základě rozhodnutí příslušných orgánů, a také pohledávky vzniklé ze vztahů, zaloţené na smluvním základě. Pokud by se totiţ takový smluvní vztah ukázal být

8

Instrukce Ministerstva spravedlosti č.j.101/2003-OIM-SP, o vymáhání pohledávek

13

neplatně zaloţeným a tedy postrádajícím právních účinků, dotýká se taková skutečnost samozřejmě i pohledávek, jeţ z tohoto vztahu měly (mohly) vzniknout. Může se jednat:: -

o absolutní neplatnost

-

o relativní neplatnost

1.4.1 Absolutní neplatnost Jedná se o právní úkon,9 na základě kterého právní vztah vznikl je ho moţno bez dalšího povaţovat od počátku za neplatný, a tedy nevzniklý a právně neúčinný, jestliţe: -

nebyl učiněn svobodně a váţně, určitě10 a srozumitelně11 nebo jeho předmětem je plnění nemoţné (§ 37 ObčZ)

-

byl zaloţen právním úkonem účastníka, který nemá způsobilost k právním úkonům12, nebo účastníka, jenţ jednal v duševní poruše, která jej činila k takovému právnímu úkonu neschopným ( § 38 ObčZ)

-

svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům (§ 39 ObčZ)

-

právní úkon, kterým měl být daný právní vztah zaloţen, nebyl učiněn ve formě, kterou vyţaduje zákon nebo dohoda účastníků ( § 40 ObčZ).

1.4.2 Relativní neplatnost Jedná se o právní úkon, na základě kterého tento vztah vznikl a je platný a účinný, jestliţe se účastník, který je takovým úkonem dotčen ( na jehoţ ochranu je relativní neplatnost stanovena), této neplatnosti nedovolá. Relativní neplatnost právního úkonu nenastává ze samého zákona. K relativní neplatnosti soud nepřihlíţí z úřední povinnosti, nýbrţ jen na návrh jednoho ze subjektů. Konkrétní vymezení důvodů a případů relativní neplatnosti je moţno nalézt v § 40a ObčZ. Podat návrh můţe

(neplatnosti se dovolat) ten, kdo byl neplatným úkonem dotčen

(dotčen můţe být nejen subjekt samotného právního úkonu, nýbrţ i ten, kdo byl ve svých právech neplatným právním úkonem zkrácen, jako např. druhý manţel v rámci společného jmění, druhý podílový spoluvlastník atd.). Právo dovolat se relativní

9

je projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku tech práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují ( § 34 ObčZ) 10 představuje stránku obsahovou 11 týká se jazykové stránky projevu 12 způsobilost k právním úkonům vzniká v plném rozsahu aţ zletilostí, tj. dovršením 18 let věku

14

neplatnosti se promlčuje ve třech letech. Tato tříletá promlčecí lhůta začíná podle soudní praxe běţet ode dne uskutečněného věcného plnění. Relativní neplatnosti se nemůţe dovolat ten, kdo ji sám, třeba nezaviněně způsobil. 1.4.3 Vliv neplatnosti právního úkonu na související pohledávku Pokud by pohledávka měla mít svůj právní důvod v právním úkonu či vztahu, jenţ je postiţen absolutní neplatností, nebo u něhoţ se oprávněný účastník dovolal relativní neplatnosti, je stejně neplatná (resp. neexistující) i tato pohledávka.Neplatnost právního úkonu, a to jak absolutní, tak relativní, působí od jeho počátku, to znamená, ţe se na neplatný úkon hledí tak, jako by nikdy nevznikl. Skutečnost, ţe se na neplatné úkony hledí jako by nikdy nevznikly, má u absolutní neplatnosti za následek, ţe takovéto právní úkony nikdy nezaloţily ţádná práva a povinnosti. Jednalo-li se o relativně neplatný právní úkon, práva a povinnosti z něho sice vznikly, ale jeho prohlášením či uznáním za neplatný zanikají rovněţ, tedy téţ, jako by byly nikdy nevznikly. Vznikla-li neplatnosti právního úkonu škoda,

někomu v důsledku

můţe se podle § 42 ObčZ domáhat její náhrady a

podle § 420 ObčZ proti tomu, kdo neplatnost právního úkonu zavinil. 1.4.4 Ohroţení pohledávky Pokud pohledávka vznikla platně a účinně, můţe být pozice k uplatnění a vymáhání pohledávky ohroţena, či zcela znehodnocena, řadou rozličných faktorů. Mohou tak mimo jiné nastat například některé z následujících situací: a) dluţník se zbavuje svého majetku, b) dluţník se dále zadluţuje a není schopen dostát svým závazkům, c) dluţník – fyzická osoba zemřel nebo dluţník – právnická osoba vstoupil do likvidace d) blíţí se konec promlčecí nebo prekluzivní doby pohledávky.

1.5 Zánik pohledávky a závazku Přirozeným završením existence pohledávky je její zánik. Účastníci právních vztahů sjednávají vzájemná práva a závazky zejména proto, aby tyto byly naplněny, pokud je sjednávají svobodně a váţně. Splnění závazku však není jediným druhem jeho zániku (uţ proto, ţe ne vţdy okolnosti konkrétního případu splnění umoţní) a zákon rozlišuje celou řadu způsobů zániku pohledávek, resp. k nim váţících se závazků. Základní úprava je upravena v občanském zákoníku, obchodní zákoník pak jednotlivé způsoby zániku pohledávek více či méně modifikuje. 15

Jednotlivé způsoby zániku pohledávek možno rozčlenit následovně: a) splnění dluhu ( § 559 ObčZ) b) dohoda ( § 570 ObčZ) c) započtení ( § 580 ObčZ) d) nemoţnost plnění ( § 575 ObčZ) e) výpověď ( § 582 ObčZ) f) odstoupení od smlouvy ( § 344 ObchZ) g) odstupné ( § 355 ObchZ) h) narovnání ( § 585 ObčZ) i) neuplatnění práva ( § 583 ObčZ) j) splynutí ( § 584 ObčZ) k) uplynutí doby ( 578 ObčZ) l) smrt věřitele nebo dluţníka ( §579 ObčZ)

1.6 Promlčení a prekluze Pohledávky a závazky existují od doby svého vzniku, aţ po jejich zánik. Zánikem pohledávky je zpravidla její splnění. Pokud ke splnění nedojde, nemůţe dluţník zůstat zavázán natrvalo. Jednou ze zásad civilního práva je, ţe kaţdý je povinen starat se o svůj majetek s péčí řádného hospodáře, coţ znamená také to, ţe věřitel je povinen zajistit splnění své pohledávky prostřednictvím zákonných kroků, které je oprávněn a současně povinen proti dluţníku pouţít. Jedním z prvků stability právních vztahů je proto institut promlčení. Zákon stanoví, ţe právo se promlčí, jestliţe nebylo vykonáno v zákonné době. K promlčení soud přihlédne jen při námitce dluţníka. Pokud se dluţník dovolá promlčení, soud pak nemůţe promlčené právo věřiteli přiznat. I v případě, ţe dluţník námitku promlčení vznese, neznamená to, ţe by nemohl závazek splatit.V důsledku promlčení totiţ právní vztah mezi subjekty nezaniká, ale právo věřitele se oslabí. Právní teorie v této souvislosti uvádí, ţe subjektivní právo, které doposud bylo provázeno nárokem ( tedy oprávněním u soudu se úspěšně domáhat přiznání práva), promlčením tento nárok ztrácí. Soud jiţ není oprávněn pohledávku přiznat, a to ani za předpokladu, ţe důkazy ve věci by byly nepochybné a věc jednoznačná, a ţalobu zamítne. Promlčené právo se tak stává neţalovatelným, ale vymahatelným.

16

Pokud tedy dluţník svůj závazek splní i přes vznesení námitky promlčení, splnil řádně to, co byl povinen. Na straně věřitele nedochází tak k bezdůvodnému obohacení13, věřitel je oprávněn plnění přijmout.Neuplatní-li dluţník námitku promlčení ( bez zřetele k tomu, zda si byl či nebyl vědom toho, ţe ji můţe uplatnit), soud věřiteli nárok přizná. 1.6.1 Promlčení podle občanského zákoníku Úprava promlčení podle občanského zákoníku představuje obecnou úpravu promlčení pro oblast soukromého práva. V důsledku obecného charakteru právní úpravy proto občanský zákoník vymezuje: -

podstatu promlčení a jeho následky

-

předmět promlčení a práva promlčení

-

délku promlčecích dob v jednotlivých případech včetně stanovení jejich počátku

-

případy stavení a přetrţení promlčecích dob

Zásady takto stanovené se poté pouţijí vţdy, pokud zvláštní zákon nestanoví v konkrétním případě něco jiného. Promlčují se práva: Promlčují se všechna majetková práva s výjimkami uvedenými v zákoně14. Nepromlčují se osobní práva autorská, práva vynálezce, či zlepšovatele na autorství apod. práva tvořící součást ochrany osobnost, z majetkových práv se nepromlčují § 110 ods.2 ObčZ. Promlčecí doba Délka promlčecí doby podle občanského zákoníku: Obecná (pravidelná) je tříletá § 101 ObčZ. Tato doba platí vţdy, nestanoví-li právní předpisy promlčecí dobu zvláštní. Zvláštní promlčecí doba je buď: a) kratší neţ obecná promlčecí doba tj. jednoroční, dvouletá či výjimečně tříletá, nebo b) delší neţ obecná promlčecí doba, tj. desetiletá. Dvouletá promlčecí doba je subjektivní, pokud jde o práva z náhrady škody a práva z bezdůvodného obohacení (§ 106 odst.1 a § 107 odst. 1).

13 14

§ 455 odst 1 ObčZ § 100 odst 2 ObčZ

17

Desetiletá promlčecí doba je: a) promlčecí doba objektivní pro nároky z náhrady a bezdůvodného obohacení za předpokladu, ţe škoda a bezdůvodné obohacení vznikly úmyslně (§ 106 odst. 2 a § 107 odst. 2 ObčZ), b) promlčecí doba u práv přiznaných pravomocným rozhodnutím státního orgánu (§ 110 ObčZ), c) promlčecí doba u práv dluţníkem písemně uznaných co do důvodu a výše ( důvodem se rozumí právní důvod vzniku uznaného dluhu), d) promlčecí doba u práv odpovídajících věcnému břemenu (§ 109 ObčZ). Počátek promlčecí doby Obecné pravidlo, které platí vţdy, není-li zákonem stanoveno jinak, určuje ustanovení § 101 ObčZ. Podle něho promlčecí doba počíná dnem, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Zpravidla to bude den splatnosti pohledávky. Běh promlčecí doby Změna v osobě dluţníka ani věřitele nemá vliv na běh promlčecí doby. Běhu promlčecí doby se někdy stavějí v cestu překáţky, které působí stavení promlčení nebo přerušení promlčení. Stavení promlčecí doby znamená, ţe promlčecí doba v důsledku nastalé zákonné podmínky nepočíná běţet, resp. pokud jiţ běţet začala, po dobu trvání podmínky dále neběţí. V případě, ţe podmínka odpadne, promlčecí doba pokračuje ve svém běhu tam, kde přestala, a tedy dobíhá ta část, která před výskytem podmínky neuběhla. V důsledku přerušení promlčecí doby počíná běţet nová promlčecí doba a k doposud uplynulému času se nepřihlíţí. Ke stavení promlčecí doby dochází v následujících případech: Jestliţe věřitel uplatní v promlčecí době právo u soudu nebo u jiného příslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně pokračuje, promlčecí doba od tohoto uplatnění po dobu řízení neběţí. K odsunutí počátku

promlčecí doby dojde ve smyslu § 113 ObčZ. Tehdy, jde-li

o práva osob, které musí mít zákonného zástupce, nebo o práva proti těmto osobám, jestliţe promlčecí lhůta ještě nezačala běţet, a to do doby, dokud jim nebude zástupce ustanoven. Promlčení rovněţ nepočíná, jde-li o práva mezi zákonnými zástupci na jedné straně a nezletilými dětmi a jinými zastoupenými na straně druhé. 18

Pokud překáţka odpadne ( dosaţením zletilosti, zrušením osvojení), promlčecí doba začne plynout. K stavení promlčecí doby nedochází, jedná-li se o úroky a opětující se plnění(např. výţivné). Stejná úprav je stanovena i pro práva mezi manţely15. K přerušení promlčecí doby a k plynutí nové dochází v následujících případech: Pokud dluţník uzná písemně svůj dluh vůči věřiteli, plyne nová desetiletá promlčecí doba bez ohledu na to, jaká část původní promlčecí doby jiţ uplynula, resp. bez ohledu na to, ţe pohledávka se jiţ promlčela, pokud dluţník při uznání o promlčení věděl, obdobně počíná plynout nová desetiletá promlčecí doba v případě, ţe v soudním řízení dojde k pravomocnému přiznání práva věřiteli. 1.6.2 Promlčení podle obchodního zákoníku Úprava promlčení podle obchodního zákoníku je z hlediska rozsahu a obsahu úpravy komplexní, a proto v zásadě nezávislá na úpravě zákoníku občanského. Úprava obchodního zákoníku je kogentní, tj. strany si ve smlouvě nemohou sjednat jinou délku nebo počátek běhu promlčecí doby. Půjde-li však o smluvní vztah i mezi podnikateli, který se však řídí občanským zákoníkem( např. ze smlouvy nájemní, pojišťovací, darovací apod.) pouţijí se pouze ustanovení o promlčení obsaţená v zákoníku občanském. Promlčují se: -

všechna práva ze závazkových vztahů s výjimkou práva vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou.

Promlčecí doba Délka promlčecí doby podle obchodního zákoníku: Obecná promlčecí doba činí čtyři roky. Obchodní zákoník stanoví pro jednotlivá práva počátek plynutí promlčecí doby na: u práv vymahatelných u soudu § 391 ObchZ a u práva naplnění závazku a u práva na dílčí plnění § 392 ObchZ, dále u práv vzniklých z porušení povinnosti a u práv

z vad věcí

§ 392ObchZ u práv, jeţ vznikají odstoupením od smlouvy a u práva na vrácení plnění uskutečněného podle neplatné smlouvy § 394 ObchZ, u práva poţadovat vydání uloţené nebo skladované věci § 395 ObchZ, u práva na peněţní prostředky uloţené na běţném nebo vkladovém účtu § 396 ObchZ a u práva na náhradu škody § 398ObchZ.

15

§ 114 ObčZ

19

Běh promlčecí doby Změna v osobě dluţníka nebo věřitele nemá vliv na běh promlčecí doby. K stavení promlčecí doby dochází v následujících případech: -

kdyţ věřitel za účelem uspokojení nebo určení svého práva učiní jakýkoli právní úkon, který se povaţuje podle předpisu upravující soudní řízení za jeho zahájení nebo za uplatnění práva jiţ v zahájeném řízení § 402 ObchZ,

-

promlčecí doba přestává běţet dále podle § 403 aţ § 406 ObchZ.

K přerušení promlčecí doby a k plynutí nové dochází v následujících případech: Uzná-li dluţník písemně svůj závazek, běţí nová čtyřletá promlčecí doba tohoto uznání. Týká-li se uznání pouze části závazku, běţí nová promlčecí doba ohledně této části. Toto je moţné učinit i opakovaně a také před počátkem plynutí promlčecí doby. Promlčecí doba podle obchodního zákoníku skončí nejpozději po uplynutí deseti let ode dne, kdy počala poprvé běţet. Námitku promlčení však nelze uplatnit v soudním nebo rozhodčím řízení, jeţ bylo zahájeno před uplynutím této lhůty. Bylo-li pak právo pravomocně přiznáno v soudním nebo rozhodčím řízení později neţ tři měsíce před uplynutím promlčecí doby nebo po jejím uplynutí, lze rozhodnutí soudně vykonat, jestliţe řízení o jeho výkonu bylo zahájeno do tří měsíců ode dne, kdy mohlo být zahájeno. 1.6.3 Trestně právní promlčení Pohledávky Vězeňské sluţby ČR a všechny ostatní nedaňové pohledávky mají promlčecí lhůtu 10 let. Uznáním dluhu lze uznat i právo jiţ přiznané pravomocným rozhodnutím soudu. Uznáním dluhu dojde k „přerušení“promlčecí lhůty,a počátek nové desetileté promlčecí lhůty začíná běţet od prvního dne uvedeného v uznání dluhu. Obecně lze uznat dluh opětovně. Příklad: vznik pohledávky pravomocným rozhodnutím soudu 15.11. 2007 lhůta k zaplacení do 30.11.2007 Počátek běhu promlčecí doby 1.12.2007 Uznání dluhu 30.8.2008 Počátek nové promlčecí doby 31.8.2008

20

V případech kdy jde o plnění ve splátkách počíná běţet promlčecí doba (10 let) pro kaţdou splátku zvlášť, a to ode dne její splatnosti( splatnost kaţdého 15. dne v měsíci, promlčení počíná běţet 16. dne v měsíci). 1.6.4 Prekluze Zákonem je stanoveno, ţe právo je moţné uplatnit jen do určité doby. Neuplatněním práva v této době, závazek zaniká. K zániku práva je třeba splnění dvou předpokladů : -

uplynutí určité ( zákonem přesně stanovené doby)

-

neuplatnění práva v této době

Prekludované právo nelze plnit ani dobrovolně, jednalo by se o bezdůvodné obohacení. 1.6.5 Rozhodnutí v trestním řízení Rozlišujeme tyto základní druhy rozhodnutí: -

rozsudek

-

usnesení

-

trestní příkaz

-

rozhodnutí svého druhu

Rozsudek Rozsudkem rozhoduje soud zásadně ve věci samé.

Rozsudek má značný

právní

i společenský význam, neboť v rozsudku soud vyjadřuje své stanovisko ke spáchanému trestnému činu i pachateli. Jedině soud a výhradně rozsudkem můţe uznat, obviněného vinným či nevinným a uloţit trest nebo od potrestání upustit. Rozsudek je třeba vţdy vyhlásit a vyhotovit písemně. Obsah rozsudku lze rozdělit do čtyř částí: úvodní část - tato část začíná slovy „Jménem republiky“a po ní následuje označení soudu, který vydává rozsudek, jména a příjmení soudců, kteří rozhodovali, společně s datem a místem vyhlášení rozsudku a označení obţalovaného, výroková část - obsahuje vlastní rozhodnutí o vině, trestu či ochranném opatření a nároku na náhradu škody. Výroková část tvoří jádro rozsudku, výrok, jímţ se obţalovaný stává vinným, nebo jímţ se obţaloby zprošťuje, musí přesně označovat trestný čin, jehoţ se výrok týká, a to nejen zákonným pojmenováním a uvedením místa, času a způsobu

21

spáchání, jakoţ i uvedením všech zákonných znaků včetně těch, které odůvodňují určitou trestní sazbu, odůvodnění

rozsudku

-

je

základním

předpokladem

přesvědčivosti

rozsudku.

V odůvodnění má nepominutelný význam při přezkoumávání rozsudku soudem vyššího stupně. Bez odůvodnění by byl rozsudek nepřezkoumatelný. Soud musí v odůvodnění vyloţit, které skutečnosti vzal za prokázané a o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakým i úvahami se řídil při hodnocení provedených důkazů, poučení o odvolání - je nezbytnou částí rozsudku. Obţalovaný stejně jako další osoby oprávněné podat odvolání musí být poučeny, ţe se proti rozsudku mohou odvolat do osmi dnů od doručení opisu rozsudku a to k soudu druhého stupně prostřednictvím soudu, který rozhodl ve věci rozsudkem. Usnesení Usnesení je různorodější neţ rozsudek. Usnesením je moţno rozhodnout o celé řadě trestního řízení, je do určité míry všeobecnou formou rozhodování. Lze jím rozhodnout o vině (zastavit trestní stíhání obviněného), ale nelze jim uznat obviněného vinným. Usnesení má podobnou strukturu a obsah jako rozsudek, je však jednodušší. Usnesení se oznamuje buď vyhlášením v přítomnosti toho, jemuţ je třeba usnesení oznámit, nebo doručením opisu usnesení. Řádným opravným prostředkem proti usnesení . Trestní příkaz Trestní příkaz můţe vydat samosoudce bez projednání věci v hlavním líčení za situace, ţe skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy. Představuje výjimku ze zásady veřejnosti, to však neznamená, ţe obviněnému je odepřeno právo na projednání věci před soudem. Tohoto práva obviněný můţe vţdy dosáhnout podáním odporu, který trestní příkaz ruší. Trestní příkaz má povahu odsuzujícího rozsudku a jeho obsah je moţno rozdělit na úvodní část, která obsahuje označení soudu, den a místo vydání trestního příkazu a označení obviněného, výrokovou část, která obsahuje výrok o vině a uloţeném trestu, případně výrok o náhradě škody a konečně poučení o právu podat odpor. Rozhodnutí svého druhu Do tohoto rozhodnutí se řadí obţaloba a další rozhodnutí, které trestní řád označuje jako příkazy a nařízení.

22

1.7 Opravné prostředky Řízení, v němţ se přezkoumává soudní rozhodnutí se nazývá opravným řízením. Podměty, jejichţ existence podmiňuje zahájení opravného řízení nazýváme opravnými prostředky. Opravné prostředky rozlišujeme na: -

řádné

-

mimořádné

1.7.1 Řádné opravné prostředky Řádné opravné prostředky jsou přípustné tehdy, dokud rozhodnutí, jeţ má být přezkoumáno, ještě nenabylo právní moci.Řádný opravný prostředek má za následek odkladný účinek na právní moc rozhodnutí. 1.7.2 Řádné opravné prostředky v trestní řízení Odvolání Odvolání je řádným opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně a má odkladný účinek, coţ znamená, ţe minimálně do odvolacího soudu zamezuje vykonatelnost ( jestliţe si např. obţalovaný, kterému byl okresním soudem uloţen nepodmíněný trest odnětí svobody, podá odvolání, nemůţe výkon trestu nastoupit do doby, neţ je napadený rozsudek potvrzen v odvolacím řízení před krajským soudem).O právu podat si odvolání musí být obţalovaný (případně jiná oprávněná osoba ) náleţitě poučen, zejména pokud jde o lhůtu a místo podání.Odvolání se podává u soudu, proti jehoţ rozsudku směřuje, a to do osmi dnů od doručení opisu rozsudku. Právo podat odvolání mají státní zástupce, obţalovaný (případně jeho obhájce), poškozený či zúčastněná osoba. Státní zástupce můţe odvoláním napadnout celý rozsudek, a to jak v neprospěch tak i ve prospěch obţalovaného, obţalovaný jen ty části rozsudku, které se ho týkají., poškozený jen proti výroku o náhradě škody. Pokud se oprávněná osoba práva odvolání vzdá, nemůţe jiţ odvolání podat i kdyby svůj názor na rozsudek změnila. Stíţnost Stíţnost je řádným opravným prostředkem proti usnesení, které bylo vydáno prvostupňovým orgánem trestního řízení. Nelze podat stíţnost proti kaţdému usnesení, zákon konkrétně vymezuje, kdy je stíţnost přípustná a kdy nikoliv. Rovněţ ne kaţdá stíţnost má odkladný účinek, ten opět musí být přiznán zákonem např. proti rozhodnutí

23

vzetí do vazby si můţe obviněný podat stíţnost, která nemá odkladný účinek. Pokud by ho měla musel by být obviněný aţ do rozhodnutí nadřízeného soudu propuštěn na svobodu, coţ by bylo v přímém rozporu se samotným účelem vazby. Stíţnost se podává u orgánu proti jehoţ usnesení směřuje, a to do tří dnů od oznámení. Nestanoví-li zákon něco jiného, můţe stíţnost podat osoba, které se usnesení přímo týká, nebo která k usnesení dala podnět svým návrhem.Stíţnosti se můţe oprávněná osoba vzdát, nebo jiţ podanou stíţnost vzít zpět. Odpor Odpor je řádným opravným prostředkem proti trestnímu příkazu. Odpor je třeba podat u soudu, který vydal trestní příkaz, do osmi dnů od jeho doručení. Trestní příkaz se tím ruší a soud musí nařídit hlavní líčení, v němţ při rozhodování o vině a trestu není vázán ani právní kvalifikací ani výměrou trestu uplatněnými v trestním příkazu.Neplatí zákaz reformace (změny v neprospěch obviněného)tzn., ţe soud můţe na podkladě odporu podaného obviněným tohoto v hlavním líčení uznat vinným závaţnějším trestným činem neţ předchozím trestním příkazem, a stejně tak můţe uloţit i přísnější trest.

1.7.3 Řádné opravné prostředky v civilním řízení Odvolání V civilním řízení je řádným opravným prostředkem odvolání, které směřuje proti nepravomocnému rozhodnutí soudu prvního stupně (tj. rozhodnutí okresního soudu nebo krajského soudu vydaného v řízení v 1. stupni) Občanský soudní řád připouští odvolání proti kaţdému rozsudku soudu prvního stupně, pokud to zákon nevylučuje. Odvolání nelze podat proti tzv. procesním usnesením, která jsou výslovně (taxativně) uvedena v ustanovení § 202 o.s.ř.16 Aby mohlo být zahájeno odvolací řízení, musí být v kaţdém případě odvolání podáno. Lhůta k podání odvolání činí zpravidla 15 dní a začíná plynout ode dne doručení rozhodnutí. Odvolání musí být podáno alespoň poslední den lhůty v podatelně soudu, nebo poštovní přepravě. Občanský soudní řád má ustanovení o moţnosti poţádat o prominutí zmeškání lhůty (§204 odst. 5). To je však moţné jen ze závaţných důvodů, které záleţí jen na posouzení soudu (např. náhlé onemocnění účastníka, které mu zabránilo odvolání podat)

16

občanský soudní řád

24

Podat odvolání je oprávněn podat: -

účastník řízení § 201 o.s.ř.

-

vedlejší účastník § 203 odst. 1 o.s.ř.

-

státní zastupitelství § 203 odst 2 o.s.ř ve věcech uvedených v § 35 odst 1 o.s.ř.

-

úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových § 203 odst 3 o.s.ř. jen v případech a za podmínek uvedených v ustanovení § 35 a) o.s.ř.

Náleţitosti odvolání Odvolání můţeme učinit písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě, telegraficky nebo faxem. Obecné náležitosti: -

označení soudu

-

označení účastníků

-

označení napadeného rozhodnutí

-

datum a podpis

Zvláštní náleţitosti, jsou stanovené zákonem a formulovány v § 205 odst. 2 o. s. ř. 1.7.4 Formy rozhodnutí odvolacího soudu Odvolání projednává soud druhého stupně při jednání ( aţ na výjimky, kdy zákon stanoví, ţe není třeba jednání nařizovat), které se řídí stejnými zásadami jako jednání před soudem první instance ( i zde se uplatní zásada veřejnosti jednání) Rozhodnutí soudu prvního stupně rozsudkem buď potvrdí nebo změní, nebo je usnesením zruší a věc vrátí soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Pokud je rozsudek zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení a novému rozhodnutí, je soud prvního stupně vázán právním názorem, který vysloví odvolací soud. V odvolacím řízení mohou účastníci uzavřít smír. Vzdání se odvolání a zpětvzetí odvolání Po vyhlášení ( vydání rozhodnutí můţe účastník prohlásit, ţe se vzdává oprávnění podat odvolání.Vzdání se odvolání zbavuje účastníka moţnosti znovu odvolání podat. Jestliţe účastník odvolání podá, nemůţe se jej vzdát, ale můţe jej pouze vzít zpět. Zpětvzetí odvolání je přípustné aţ do okamţiku vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudem. Jakmile odvolatel vezme odvolání zpět, odvolací soud řízení zastaví a rozhodnutí soudu prvního stupně pak nabude právní moci, jako kdyby odvolání nebylo podáno.

25

Odpor Řádným opravným prostředkem je odpor proti platebnímu rozkazu17.Ten je třeba podat rovněţ ve lhůtě 15 dnů od doručení platebního rozkazu u soudu prvního stupně. Důsledky podání odporu: Včasným podáním odporu, který nemusí být ani odůvodněn (stačí formálně podat písemně odpor), se vydaný platební rozkaz automaticky ruší a soud prvního stupně (nikoliv odvolací) nařídí ve věci jednání a věc projedná v řádném, jiţ nezkráceném řízení podle všech obecných zásad civilního procesu. Řízení pak končí rozsudkem ve věci samé. 1.7.5 Mimořádné opravné prostředky Mimořádné opravné prostředky jsou přípustné tehdy, kdyţ uţ rozhodnutí, které má být přezkoumáno, právní moci nabylo. 1.7.6 Mimořádné opravné prostředky v trestním řízení Obnova řízení Obnova řízení je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozsudku a pravomocnému usnesení trestního stíhání.Obnovu pravomocně skončeného trestního řízení můţe povolit ten soud, který v původní věci rozhodoval v prvním stupni nebo takový soud, který by rozhodoval o obţalobě, pokud trestní řízení skončilo ještě před podáním obţaloby. Návrh na povolení obnovy můţe podat státní zástupce, odsouzený a osoby, které mohou podat za obţalovaného odvolání. Obnovu řízení lze povolit jen tehdy, pokud vyjdou najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které v době původního rozhodnutí nebyly k dispozici a které mohou vést k jinému rozhodnutí. Návrh můţe být podán ve prospěch i neprospěch odsouzeného. Dovolání Dovolání lze podat jen proti rozhodnutí soudu ve věci samé a jen v případě, ţe ve věci rozhodoval i soud druhého stupně tzn., ţe ve věci bylo jiţ dříve podáno odvolání nebo stíţnost. Trestní řád přesně vymezuje, proti kterým rozhodnutím a z jakých důvodů lze dovolání podat. Dovolání můţe podat jen nejvyšší státní zástupce nebo obţalovaný, který ovšem vţdy musí být zastoupen obhájcem. Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval ve věci v prvním stupni a to nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. O dovolání pak rozhoduje nejvyšší soud České republiky.

17

zkrácené řízení, rychlejší formální projednání, pokud jsou k dispozici všechny potřebné důkazy

26

Stíţnost pro porušení zákona Stíţnost pro porušení zákona můţe podat ministr spravedlnosti a to proti jakémukoliv pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státní zástupce, jímţ byl porušen zákon nebo bylo vydáno na základě vadného postupu řízení.Trestní řád však vymezuje důvody, pro které lze stíţnost pro porušení zákona podat. O stíţnosti pro porušení zákona rozhoduje Nejvyšší soud České republiky, odsouzený musí být zastoupen obhájcem. Pokud nejvyšší soud dospěje k závěru , ţe zákon byl porušen ve prospěch obviněného, nemůţe v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného. Tabulka č. 1 - Přehled opravných prostředků v trestním řízení Rozhodnutí

Rozhodnutí

soudu nenabylo Řádný právní moci Rozsudek

Usnesení Trestní příkaz

prostředek Odvolání

Stíţnost Odpor

soudu

opravný nabylo právní moci u

Mimořádný

opravný

prostředek

Rozsudku

Obnova řízení

Odvolání

Dovolání

Usnesení

Obnova řízení

Stíţnost

Dovolání

Rozsudek

Stíţnost

Usnesení

zákona

pro

porušení

1.7.7 Mimořádné opravné prostředky v civilním řízení Dovolání Mimořádným opravným prostředkem v civilním procesu je dovolání. Dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu. Dovolání můţe podat jen účastník řízení, který musí být povinně zastoupen advokátem nebo notářem. Lhůta k podání dovolání je stanovena na dva měsíce od doručení rozhodnutí odvolacího soudu. Podává se u soudu , který ve věci rozhodoval jako soud první instance( nikoliv u odvolacího soudu). Ten pak spis postoupí dovolacímu soudu, jímţ je Nejvyšší soud České republiky. Svým rozsudkem dovolací soud dovolání zamítne nebo zruší napadené rozhodnutí odvolacího soudu( případně i soudu prvního stupně) a věc vrátí k dalšímu řízení a novému rozhodnutí. Právní názor vyslovený nejvyšším soudem ve zrušujícím rozsudku je pro odvolací soud( i soud prvního stupně) závazný.

27

Ţaloba na obnovu Ţaloba na obnovu představuje v civilním soudním řízení mimořádný opravný prostředek, jehoţ prostřednictvím proběhne řízení jiţ jednou pravomocně skončené znovu. Funkce spočívá v nápravě vadných rozhodnutí ve věci samé, která byla přijata na základě neúplného nebo nesprávného zjištění skutkového stavu. Prostřednictvím ţaloby na obnovu se nelze domáhat nápravy případných pochybení soudu procesní povahy nebo právním posouzení věci. Důvody mohou spočívat především v tom, ţe se vyskytly skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které účastník bez své viny nemohl pouţít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v § 205a o.s.ř. a § 211a téţ před odvolacím soudem, ovšem za předpokladu, ţe mu mohou přivodit příznivější rozhodnutí ve věci. Jsou to skutečnosti a důkazy, které sice v době původního řízení existovaly, ale účastník je nemohl pouţít proto, ţe o nich nevěděl, a nemohl je tedy bez své viny pouţít. Ţaloba pro zmatečnost Ţaloba pro zmatečnost je mimořádný opravný prostředek, jehoţ účelem je náprava závaţných nedostatků procesně právní povahy, které se vyskytly v řízení před soudem odvolacím. Ţaloba pro zmatečnost je přípustná proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu nebo jeho pravomocnému usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliţe mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata moţnost jednat před soudem. Ţaloba pro zmatečnost je rovněţ přípustná proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení. Tabulka č.2 – přehled opravných prostředků v civilním soudním řízení Rozhodnutí

Rozhodnutí

soudu nenabylo Řádný právní moci

opravný nabylo právní moci

prostředek

Rozhodnutí soudu

u

Mimořádný

opravný

prostředek

Rozhodnutí Odvolání

odvolacího soudu Neúplné

Platební rozkaz

soudu

Odpor

zjištění

Dovolání Ţaloba na obnovu

skutkové podstaty Nedostatky před soudem

28

v řízení

Ţaloba pro zmatečnost

2 Pojmy ze zákona o výkonu trestu 2.1 Trestní odpovědnost Trestný čin a trest představují základní prvky trestní odpovědnosti. Trestný čin má dvě stránky materiální tj. nebezpečnost pro společnost a formální tj. znaky uvedené v zákoně označované jako skutková podstata trestného činu. Trest ( a za určitých podmínek i ochranná opatření) představují právní následek základu trestní odpovědnosti, tedy trestného činu. Trestní odpovědnost spočívá v následné reakci státu na spáchaný trestný čin, a to reakci trestem. Skutková podstata trestného činu představuje zákonný typ (model) trestného činu, přičemţ popisuje konkrétní zakázanou formu jednání. Ke vzniku trestní odpovědnosti vyţaduje trestní zákon naplnění těchto znaků (naplnění příslušné skutkové podstaty): objektu - objektem je určitý vztah nebo zájem chráněný ve společnosti ( př. trestný čin vraţda, objekt : lidský ţivot), subjektu - subjekt je pachatel, pachatel je charakterizován věkem a příčetností trestní odpovědnost z hlediska věku vzniká nejdříve v den , který následuje po dni 15. narozenin. Do dovršení 18 let věku podléhá pachatel mírnějšímu reţimu trestní odpovědnosti jako mladistvý. Plná trestní odpovědnost dospělého pachatele vzniká v den následující po dni 18. narozenin.Příčetnost je charakterizována , pokud pachatel pro duševní poruchu v době spáchání svého činu nemohl rozpoznat jeho společenskou nebezpečnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin pro nepříčetnost odpovědný. Odpovědný za čin bude v případě, kdy si nepříčetnost způsobí sám poţitím nebo aplikací návykové látky. objektivní stránky – objektivní stránka trestného činu je tvořena třemi znaky: -

jednáním tj. Projev vůle pachatele navenek. Tuto vůli lze projevit konáním(úderem sekyrou), opomenutím( nepodání léku)

-

následkem tím se rozumí porucha či ohroţení chráněného zájmu

-

příčný vztah mezi jednáním a následkem tzn. mezi jednáním a následkem musí existovat příčinný vztah

subjektivní stránky – subjektivní stránka trestného činu představuje především zavinění. zavinění má dvě formy úmysl a nedbalost Trestní zákon jako pravidelnou podmínku trestnosti vyţaduje úmysl. Nedbalost postačí tam, kde to zákon výslovně připouští

29

Trestní zákon připouští trestní postih i v případě, ţe chybí jeden z těchto znaků- následek. Jedná se o přípravu k trestnému činu a pokus o trestný čin.Trestní zákon upravuje některé instituty, které trestní odpovědnost vylučují nebo způsobují její zánik, jsou to krajní nouze a nutná obrana.Právním následkem trestní odpovědnosti je trest nebo ochranné opatření. Obviněný toho, kdo je podezřelý ze spáchání trestného činu, lze povaţovat za obviněného teprve tehdy, bylo-li proti němu vzneseno obvinění nebo mu bylo obvinění sděleno. V přípravném řízení obvinění vznese vyšetřovatel. Sdělení obvinění je jedinou formou zahájení trestního stíhání. Účinky sdělení obvinění nastávají okamţikem, kdy bylo obvinění sděleno do protokolu o výslechu obviněného, nebo sdělení doručeno obviněnému výlučně do vlastních rukou18.

2.2 Vězeňská sluţba České republiky organizace a struktura Vězeňská sluţba České republiky je ozbrojený bezpečnostní sbor, který zajišťuje výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody, jakoţ i ochranu pořádku a bezpečnosti při výkonu soudnictví a správě soudů, při činnosti státních zastupitelství a Ministerstva spravedlnosti. Má postavení správního úřadu a účetní jednotky. Vězeňská sluţba byla zřízena s účinností od 1. ledna 1993 zákonem č. 555/1992 Sb., o Vězeňské sluţbě a justiční stráţi České republiky. Vznikla transformací dosavadního Sboru nápravné výchovy, který nahradila. 2.2.1 Organizace a struktura Organizačními jednotkami Vězeňské sluţby jsou: -

generální ředitelství

-

vazební věznice

-

věznice

-

detenční ústavy

-

Institut vzdělávání

Vězeňskou sluţbu řídí generální ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti, jemuţ také odpovídá za činnost Vězeňské sluţby. V čele vazebních věznic, věznic a Institutu vzdělávání jsou ředitelé, které jmenuje a odvolává generální ředitel.

18

§ 63 ods 1 písm a) trestního řádu

30

Vězeňská sluţba se dělí na: vězeňskou stráž, která střeţí, předvádí a eskortuje osoby ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody, střeţí vazební věznice a věznice, justiční stráž, která zajišťuje pořádek a bezpečnost v budovách soudů, státních zastupitelství, Ministerstva spravedlnosti a v jiných místech její činnosti správní službu, která rozhoduje ve správním řízení a zabezpečuje organizační, ekonomickou, vzdělávací výchovnou, zdravotnickou a další odbornou činnost , pověřené orgány Vězeňské služby, které mají postavení a plní úkoly policejního orgánu v řízení o trestných činech příslušníků Vězeňské sluţby 2.2.2 Organizační jednotky VS ČR Organizační jednotky v České republice se rozdělují na vazební věznice, v nichţ obvinění, kteří byli soudem vzati do vazby vykonávají vazbu, a věznice, v nichţ odsouzení vykonávají trest odnětí svobody. V současné době je v České republice 11 vazebních věznic a 24 ( běţných) věznic, jejichţ ostrahu a správu provádí Vězeňská sluţba České republiky. Muţi se umisťují odděleně od ţen, obvinění odděleně od odsouzených. 2.2.3 Vazba Obviněný z méně závaţných trestných činů můţe být podle rozhodnutí soudu stíhán na svobodě, musí se však dostavovat k jednotlivým úkonům trestního řízení . Rozhodnutí o vazbě musí být odůvodněno skutkovými okolnostmi. O vazbě rozhoduje soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce19. Vzít do vazby lze toliko osobu, které bylo sděleno obvinění. Soudce, jemuţ byl obviněný dodán, musí obviněného neprodleně vyslechnout, rozhodnout o vazbě a rozhodnutí oznámit obviněnému do 24 hodin od doby, kdy mu byl obviněný dodán20. Podstatou vazby je dočasné omezení osobní svobody obviněného rozhodnutím soudu ve specializované vazební věznici či ve vazebním oddělení věznice běţné. Vazba má pouze zajišťovací funkci, nelze ji pokládat za trestní sankci či prostředek nápravy, zároveň také nijak dopředu neurčuje výsledek trestního stíhání (budoucí odsouzení obviněného).Důvody vazby jsou dány § 67 tr.ř., který uvádí tři konkrétní obavy, kvůli nimţ smí být obviněný vzat do vazby, a uvádí je pod písmeny a,b,c.

19 20

§ 68 trestního řádu § 69 trestního řádu

31

Podle těchto písmen také hovoříme o třech typech vazby: a) vazba útěková – vyplývá z obavy , ţe se obviněný bude skrývat a vyhýbat trestnímu řízení, b) vazba koluzní21 - jde o nebezpečí ovlivňování svědků a spolupachatelů za účelem maření výkonu spravedlnosti, c) vazba předstiţná – tam jde o zabránění dokončení stávajících nebo páchání další trestné činnosti, čili prevenci, Lhůty pro výkon vazby Vazba můţe trvat v přípravném řízení a v řízení před soudem jen nezbytně nutnou dobu22. Jestliţe by vazba v přípravném řízení přesáhla 6 měsíců, ale obviněného ještě nelze propustit na svobodu, na návrh státního zástupce můţe o dalším trvání vazby do jednoho roku rozhodnout soudce a nad tuto lhůtu, nejvýše však do 2 let, můţe rozhodnout senát. Sečteme-li délku vazby v přípravném řízení a vazbu v řízení před soudem dohromady, nesmí to být dohromady více neţ 2 roky. O dalším trvání vazby můţe ze závaţných důvodů na nezbytně nutnou dobu rozhodnout vrchní soud. Celková doba nesmí přesáhnout 3 roky, u zvlášť závaţných trestných činů 4 roky. Pokud nejpozději do 15 dnů před vypršením lhůty nebyl podán návrh na její prodlouţení, musí být obviněný propuštěn, a to nejpozději den po uplynutí lhůty stanovené pro vazbu. Pomine-li důvod vazby, musí být obviněný ihned propuštěn na svobodu. Obviněný má právo kdykoliv ţádat o propuštění na svobodu. Státní zástupce, (který mu adresuje ţádost v přípravném řízení ) a soud ho musí vyrozumět zda ţádosti vyhověl. Aţ po uplynutí 14 dní po doručení rozhodnutí soudu, jímţ byla ţádost zamítnuta, můţe obviněný podat další ţádost. Dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuţ se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen – princip presumpce neviny.

2.2.4 Uloţení trestu Pouze rozsudkem v trestním řízení můţe být po provedeném hlavním líčení vyslovena vina obţalovaného a uloţen trest. V ustanovení §27 písm. a) tr. zák23. je trest odnětí svobody uveden jako jeden druh trestu, zde není rozlišeno, zda jde o trest s podmíněným odkladem jeho výkonu. Obecná část , hlava čtvrtá, oddíl třetí upravuje „odnětí svobody“ v § 39,

21

koluze pochází z latiny, znamená tajné dorozumívání za účelem ztíţení poznání pravdy § 71 trestního řádu 23 Trestního zákona 22

32

§39 písm. a), §39 písm. b) tak, ţe jde jen o nepodmíněný trest odnětí svobody, a oddíl čtvrtý upravuje „podmíněné odsouzení“ v §58, §59, §60, §60 písm. a) tak, ţe tu jde o podmíněný trest odnětí svobody. Trest podmíněný Soud vyslovením podmíněného odsouzení poskytuje pachateli trestného činu jistou důvěru, ţe se i bez výkonu trestu bude řádně chovat, přičemţ stanovením zkušební lhůty vytváří určitý garanční prostor, v jehoţ rámci můţe na případné selhání odsouzeného reagovat nařízením výkonu podmíněně odloţeného trestu. Při uloţení podmíněného trestu obviněný osobní svobodu neztrácí a můţe tento důsledek odvrátit řádným chováním ve zkušební době ( v rozmezí 1 roku aţ 5 let), neboť pokud se ve zkušební době osvědčí a soud to ve svém rozhodnutí konstatuje, trest se nevykoná a na obviněného se dokonce hledí, jako by nebyl odsouzen. Zákon rozlišuje dva druhy podmíněného odsouzení, a to s dohledem ( u odnětí svobody nepřevyšující tři léta) a bez dohledu (u odnětí svobody nepřevyšující dvě léta). Upravena je také moţnost podmíněného propuštění z výkonu trestu po odpykání určité části trestu. Tato moţnost se vztahuje i na odsouzené k doţivotí, kteří mohou být podmíněně propuštěni po odpykání alespoň 20 let trestu. Trest nepodmíněný Důsledkem uloţení nepodmíněného trestu zásadně je okamţitá ztráta osobní svobody obviněného, který nemůţe tento důsledek jiţ nijak odvrátit.Jakmile se rozhodnutí, podle něhoţ se má vykonat nepodmíněný trest odnětí svobody, stalo vykonatelným, zašle předseda senátu příslušné věznici nařízení výkonu trestu a vyzve odsouzeného, je-li na svobodě, aby trest nastoupil.Protoţe odsouzený byl pravomocně uznán vinným, je povinen státu nahradit náklady spojené s výkonem vazby a zároveň se mu ukládá povinnost státu nahradit zálohované náklady trestního řízení. Odsouzený je ten, proti němuţ byl vydán pravomocný odsuzující rozsudek. 2.2.5 Výkon trestu odnětí svobody V okamţiku, kdy byly vyčerpány všechny zákonem dané moţnosti a rozhodnutí odvolacího soudu nabylo platnosti, není uţ proti rozsudku ţádné odvolání, právě nabyl platnosti rozsudek k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Je-li obviněný ve vazbě výrok soudu se realizuje bez komplikací. Není-li obava, ţe odsouzený, který je na svobodě 33

uprchne, můţe dostat k nástupu lhůtu nepřevyšující 1 měsíc ode dne nabytí právní moci rozsudku, aby si mohl obstarat své záleţitosti, nenastoupí-li odsouzený trest v poskytnuté lhůtě, nebo je-li obava, ţe uprchne, nařídí předseda senátu, aby byl do věznice dodán. Účelem výkonu trestu odnětí svobody je zabránit odsouzenému v dalším páchání trestné činnosti a soustavně ho vychovávat k tomu, aby vedl řádný ţivot občana. Ve výkonu trestu odnětí svobody se musí respektovat přirozená důstojnost lidské osobnosti, nesmí být pouţity kruté nebo lidskou důstojnost poniţující způsoby zacházení a trestání. Pro zajištění účelu výkonu trestu odnětí svobody je třeba zabránit odsouzeným v útěku, sníţit pravděpodobnost konfliktů mezi nimi navzájem. Z tohoto důvodu jsou zřizovány čtyři typy věznic a zvláštní typ věznice pro mladistvé (od 15do 18 let věku). Pouze soud rozhoduje o tom, do jakého typu věznice má být odsouzený zařazen. Do jednotlivých věznic na celém území ČR pak umisťuje odsouzené generální ředitelství Vězeňské sluţby, bere ohled na místo sociální vazby odsouzeného a snaţí se ho umístit do věznice v blízkosti bydliště. 2.2.6 Typy věznic Podle způsobu vnějšího členění, zajištění bezpečnosti a vnitřního reţimu se věznice člení do čtyř základní typů: věznice s dohledem zde vykonávají trest osoby, které byly odsouzeny za trestný čin spáchaný z nedbalosti a které dosud nebyly ve výkonu trestu odnětí svobody pro úmyslný trestný čin, odsouzení se ve věznici mohou pohybovat bez omezení, většinou pracují na pracovištích mimo věznici, kde dohled nad jejich činností provádí vychovatel, věznice s dozorem sem se zařazují osoby, které byly odsouzeny za trestný čin spáchaný z nedbalosti a které jiţ byly ve výkonu trestu odnětí svobody pro úmyslný trestný čin, a dále osoby, kterým byl za úmyslný trestný čin uloţen trest odnětí svobody nepřevyšující dva roky a které dosud nebyly ve výkonu trestu pro úmyslný trestný čin, odsouzení se v prostorách věznice pohybují organizovaně pod dohledem vězeňské sluţby, odsouzení pracují zpravidla na nestřeţených pracovištích mimo věznici, kde nad nimi vykonává dohled určený zaměstnanec Vězeňské sluţby nejméně jedenkrát za hodin, odsouzeným u nichţ je předpoklad, ţe toho nezneuţijí, ředitel můţe povolit volný pohyb mimo věznici při plnění pracovních úkolů,

34

věznice s ostrahou zde vykonávají trest osoby odsouzené pro úmyslný trestný čin, u nichţ nejsou splněny podmínky pro zařazení do jiného typu věznice, v prostorách věznice se odsouzení pohybují organizovaně pod dohledem zaměstnance Vězeňské sluţby, odsouzení pracují zpravidla na pracovišti uvnitř věznice nebo na střeţených pracovištích mimo věznici, u odsouzených, u nichţ je předpoklad, ţe toho nezneuţijí, lze povolit zaměstnání na nestřeţeném pracovišti mimo věznici, dohled nad pracovní činností odsouzených se provádí jedenkrát za 45 minut, věznice se zvýšenou ostrahou sem se zařazují doţivotně odsouzení, zvlášť nebezpeční recidivisté, osoby odsouzené za zvlášť závaţný úmyslný trestný čin k trestu ve výměře nejméně osmi let a osoby odsouzené za úmyslný trestný čin, které v posledních pěti letech uprchly z vazby nebo z výkonu trestu, v prostorách věznice se odsouzení pohybují organizovaně pod dohledem příslušníka Vězeňské sluţby, odsouzení pracují na pracovištích uvnitř věznice nebo vhodnou práci vykonávají přímo v celách, dohled nad jejich pracovní činností provádí zaměstnanec Vězeňské sluţby jedenkrát za 30 minut. Zařazení odsouzeného do určitého typu věznice určuje soud v rozsudku, kterým rozhoduje ve věci samé o vině a trestu. V průběhu výkonu trestu soud rovněţ rozhoduje o přeřazení odsouzených z jednoho typu věznice do druhého, a to na ţádost odsouzeného, návrh ředitele věznice, nebo státního zástupce nebo i bez návrhu.

Tabulka číslo 3 - Stav obviněných a odsouzených osob v roce 2008 období obvinění odsouzení

I - III 6 874 51 582

IV - VI 7 320 53 167

VII - IX 7 141 53 958

X - XI 7 811 54 500

3 Pohledávky ve Vězeňské sluţbě ČR Pohledávky Vězeňské sluţby ČR upravuje zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů ve shodě se zákonem č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, Vyhláškou č. 10/2000 Sb., o sráţkách z odměny osob, které jsou

35

výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí sráţkami z odměn těchto osob, a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů ve znění pozdějších předpisů Instrukcí Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 1.12. 2003 č.j.101/2003-OIM-SP o vymáhání pohledávek a s vnitřními předpisy Vězeňské sluţby ČR. Odpovědná osoba je povinna učinit vše pro to, aby dluţník splnil své závazky. Za tímto účelem je povinna vytvořit podmínky, aby plnění bylo řádně a včas vymáháno, zejména je povinna zajistit, aby pohledávky, byly řádně a včas předány k vymáhání24.

3.1 Evidence a specifikace pohledávek ve Vězeňské sluţbě ČR 3.1.1 Oddělení ekonomické Oddělení ekonomické je organizačním článkem kaţdé věznice v České republice. Činnost oddělení ekonomického se řídí příslušnými obecně závaznými předpisy, pokyny, nařízeními, metodickými listy a úkoly GŘ VS ČR25, dále nařízeními ředitelů věznic, organizačním řádem věznic a plánem práce na příslušný rok. Oddělení ekonomické při zajišťování agendy pohledávek, plní zejména tyto úkoly: -

vedení účetnictví věznice,

-

vedení evidence vydaných a došlých faktur,

-

úhradu došlých faktur,

-

rozúčtování pracovních odměn odsouzených a obviněných,

-

likvidaci nemocenských dávek,

-

výpočet nákladů výkonu vazby a trestu,

-

vedení evidence peněz a zabezpečení bezhotovostního styku odsouzených,

-

vedení evidence všech pohledávek věznice a odsouzených,

-

odesílání sráţek z pracovních odměn odsouzených,

-

vedení knih škod a ztrát

-

ve spolupráci s ostatními odděleními věznice odškodňování pracovních úrazů odsouzených..

24 25

Instrukce Ministrestva spravedlnosti č.j. 101/2003 – OIM – SP, o vymáhání pohledávek Generální ředitelství Vězeňské sluţby České republiky

36

3.1.2 Rozdělení pohledávek Česká právní úprava je značně roztříštěná rozděluje pohledávky na : a) daňové - řadíme soudní poplatky a notářské poplatky26 b) nedaňové – náklady trestního řízení, náklady stanovené obhajoby, pořádkové pokuty, svědečné, znalečné atd.27 Ve Vězeňské sluţbě ČR vznikají z hlavní činnosti pouze nedaňové pohledávky můţeme je rozdělit do tří skupin: -

za vězni v aktuálním stavu (vykonávající výkon trestu nebo vazby)

-

za propuštěnými vězni

-

ostatní (za zaměstnanci, z obchodních vztahů a jinými subjekty)

Pohledávky

za vězni v aktuálním stavu a pohledávky za propuštěnými vězni jsou

pohledávky, které jsou vymáhány za náklady výkonu vazby, výkonu trestu, škody a další náklady(zvýšené náklady střeţení, náklady na dopravu a převedení do zdravotnického zařízení). Pohledávky ostatní jsou pohledávky, které jsou vymáhány za neuhrazené faktury vydané vězeňskou sluţbou ČR, pohledávky za právnickými a fyzickými subjekty, pohledávky z poskytnutých půjček FKSP, nástupních příspěvků příslušníků, pohledávky za nájemné v bytech vězeňské sluţby a jiné. 3.1.3 Evidence pohledávek odsouzeného Oddělení ekonomické při nástupu obviněného k výkonu vazby nebo odsouzeného do výkonu trestu -

zaloţí finanční spis odsouzeného

-

zavede aktualizaci dat v počítači

Finanční spis odsouzeného (obviněného) slouţí odsouzeném nebo obviněném,

k

evidenci základních údajů o

o pohledávkách vůči odsouzenému nebo obviněnému

a k uloţení předepsaných výstupů z výpočetní techniky. Evidence základních údajů se vede výpočetní

technikou v

jednotné síti

Vězeňské sluţby.

Finanční

spis

odsouzeného (obviněného) slouţí k průběţné evidenci pohledávek, potvrzení a dalších údajů potřebných k řádnému provedení sráţek z odměn. Do finančního spisu se zakládají 26

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, veznění pozdějších předpisů, č. 549/1991 Sb.,o soudních poplatcích 27 Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky

37

počítačové výstupní sestavy (kompletní údaje o odsouzeném, údaje o rozúčtování odměny, pohybu peněz na účtech a pod). Uvedené sestavy se pořizují vţdy na konci roku

( roční

uzávěrka) a při propuštění odsouzeného z výkonu trestu.

3.2 Pohledávky z výkonu vazby a z výkonu trestu odnětí svobody 3.2.1 Náklady výkonu vazby Denní sazbu připadající na náklady spojené s výkonem vazby a způsob úhrady těchto nákladů stanoví ministerstvo spravedlnosti obecně závazným právním předpisem28.Na základě Usnesení soudu, které stanoví délku vazby a které nabylo právní moci , ředitel věznice ve které odsouzený vykonává trest odnětí svobody vydá rozhodnutí

29

o výši

nákladů spojených s výkonem vazby. Náhrada nákladů výkonu vazby je stanovena v souladu s vyhláškou č. 10/200Sb., podle předpisů platných v době, kdy byla vazba vykonána tj. Odsouzený je povinen náklady za výkon vazby hradit aţ po odsouzení. Usnesení soudu, které stanoví délku vazby a které nabylo právní moci, je pro Vězeňskou sluţbu dokladem, který zakládá povinnost vyměřit odsouzenému náklady výkonu vazby. Povinnost k úhradě nákladů výkonu vazby je v současném právním řádu České republiky v zásadě neodpustitelné. Rozhodnutí ředitele věznice Ředitel věznice vydá rozhodnutí, kterým se odsouzenému ukládá uhradit v penězích -

náklady výkonu vazby a trestu,

-

další náklady podle zvláštního právního předpisu30,

-

náklady zdravotní péče podle zvláštního právního předpisu31.

28

§ 152 ods 1a 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním viz. příloha č. 1 30 § 36 Zákona č. 169/1999 Sb. 31 Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 29

38

Rozhodnutí ředitele věznice se vydává: -

poţivatelům příjmů stanovených zvláštním předpisem32

-

zaměstnanému odsouzenému v případě, ţe čistá odměna a přijaté peníze do úschovy nepokryjí povinnost k úhradě nákladů výkonu trestu za kalendářní měsíc.

Tabulka číslo 4 – Přehled vyhlášek pro vypočítání NVV Vyhláška MS č. Období Denní sazba NVV na kalendářní den § 11 426/1991 Sb. od 1.11.1991 do 30,- Kč, maximálně za 60 30.6.1997 kalendářních dnů § 10 154/1997 Sb. od 1.7. 1997 do 80,- Kč, mimo poţivatelů 31.12. 1999 důchodu, kterým se předepisuj 50% z důchodu, nejvýše 2 400,- Kč měsíčně § 10 10/2000 Sb. od 1.1.2000 do 40,- Kč 31.3.2001 § 10 10/2000Sb. ve znění po 1.4. 2001 45,- Kč vyhlášky MS č. 94/2001 Sb. Náklady výkonu vazby se neúčtují za dny, ve kterých byla obviněnému poskytována nemocniční péče. Příklad výpočtu NVV v konkrétní době: Usnesením Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 10.10.2008 Nabylo právní moci 6.1.2009 Vykonatelné

13.1.2009

Ve vazbě byl od 13.11.1999. do 7.4.2000 včetně Během této doby byly v platnosti dvě vyhlášky Doba vazby od 13.11.1999 do 31.12.1999 podle vyhlášky č. 154/1997 Sb. tato vyhláška stanoví denní sazbu nákladů výkonu vazby na výši 80,- Kč na kalendářní den. Výpočet: 49 x 80 = 3 920,- Kč Doba vazby od 1.1.2000 do 7.4. 2000 podle vyhlášky č. 10/2000 Sb. byla stanovena denní sazba nákladů výkonu vazby na výši 40,- Kč na kalendářní den. Výpočet: 98 x 40 = 3 920,- Kč Celkové náklady výkonu vazby v tomto případě činí, 3 920 + 3 920 = 7 840,- Kč

32

§ 28 odst 2 písm i) zákona č. 169/1999 Sb

39

V tomto případě obviněný nebyl v nemocničním ošetřování, ani nebyl poţivatelem ţádného důchodu. 3.2.2 Pohledávky z výkonu trestu Odsouzenému, který je poţivatelem důchodu nebo podobné dávky, která mu je pravidelně zasílána do věznice, vydá ředitel věznice rozhodnutí o povinnosti hradit náklady výkonu trestu vţdy za kaţdý měsíc předcházející, ve kterém dávku přijal. 3.2.3 Pohledávky za škody Odsouzený nebo obviněný zařazený do práce pro Vězeňskou sluţbu odpovídá za ztrátu pracovních nástrojů, ochranných pomůcek,součástí pracovního oděvu a jiných předmětů, které mu byly svěřeny proti písemnému potvrzení o jejich převzetí k uţívání. Škody způsobené ztrátou

nebo prokazatelně úmyslným zničením výstrojních

a drobných předmětů spotřební povahy např. jídelního náčiní,

součástek

které byly vydány

obviněnému nebo odsouzenému proti podpisu, se v komisi neposuzují a do knihy škod se nezapisují. Výše těchto škod se zachycuje pouze v operativní evidenci vedené podle zvláštního předpisu33. Škody způsobené ztrátou nebo úmyslným zničením výstrojních součástek ( např. loţní prádlo, matrace) se však do knihy škod zapisují a v komisi posuzují. Komise v těchto případech posuzuje především míru zavinění. Ředitel věznice nebo vazební věznice stanoví osobám ve výkonu trestu odnětí svobody rozhodnutím povinnost uhradit škodu způsobenou na majetku státu, pokud výše této škody nepřekračuje 10 000,- Kč podle zvláštního právního předpisu34. Výše

náhrady škody

na výstrojních součástkách se

stanoví podle doby, která uplynula od jejího prvního vydání obviněnému nebo odsouzenému, a to ve výši: -

50 % evidenční ceny věci, pokud tato doba činí méně neţ 2 roky,

-

30 % evidenční ceny, pokud tato doba činí méně neţ 5 let , ale více neţ 2 roky,

-

20 % evidenční ceny, pokud tato doba činí více neţ 5 let.

O způsobené škodě pořídí věznice protokol, který podepíše ředitelem věznice určený zaměstnanec věznice a odsouzený nebo obviněný. Součástí protokolu je také případné 33

§ 18 Nařízení generálního ředitele Vězeňské sluţby České republiky č. 48/2005 o správě a evidenci pohledávek ve Vězeňské sluţbě České republiky 34 § 39 písm a) zákona č. 169/1999Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 52/2004 Sb

40

uznání povinnosti odsouzeného nebo obviněného uhradit

škodu co do výše a důvodu.

Pokud takové uznání odsouzený nebo obviněný nepodepíše, uloţí se protokol o škodě do zvláštní sloţky. Protokol musí být označen evidenčním číslem podle zvyklostí věznice. Protokol o škodě se pořizuje obvykle do 48 hodin od okamţiku, kdy škoda byla zjištěna, nejpozději do propuštění obviněného z výkonu vazby nebo odsouzeného z výkonu trestu a protokol musí být neprodleně dodán na ekonomické oddělení vţdy nejpozději do propuštění obviněného nebo odsouzeného na svobodu. Nebyl-li protokol v uvedené lhůtě pořízen a odsouzený nebo obviněný byl mezitím přemístěn do jiné věznice, odesílá věznice protokol neprodleně do věznice, do které byl odsouzený nebo obviněný přemístěn. rozhodnutí ředitele věznice nebo vazební věznice se nevydá pokud: -

obviněný nebo odsouzený dal na místě písemný příkaz k úhradě odpovídající částky z některého ze svých účtů 35vedených v organizační jednotce,

-

výše náhrady škody nedosahuje alespoň 50,- Kč.

3.2.4 Náleţitosti rozhodnutí Rozhodnutí36 ředitele věznice, kterým se ukládá peněţité plnění, musí být adresné, vyhotoveno písemně a musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o tom, zda je proti němu přípustná stíţnost nebo ţe proti němu není stíţnost přípustná. Musí být opatřeno datem, podepsáno ředitelem věznice, popřípadě generálním ředitelem a opatřeno malým státním znakem. Pokud ředitel věznice pověří podepisováním určitých rozhodnutí jiného zaměstnance, musí pro něj zajistit pověření generálního ředitele. Z výroku musí být zřejmé, jaká povinnost je uloţena, na základě jakého právního předpisu a termín(datum) do kdy má být splněna. 3.2.5 Doručování rozhodnutí ve výkonu vazby a trestu Odsouzeným ve výkonu trestu a obviněným ve výkonu vazby se rozhodnutí doručuje tak, ţe mu rozhodnutí určený zaměstnanec předá proti vlastnoručnímu podpisu opatřeném datumem převzetí.Odmítne-li odsouzený nebo obviněný rozhodnutí převzít, uvede na jednom stejnopise, ţe jej odmítl převzít a záznam opatří vlastnoručním podpisem.

35 36

viz. 4.1.3 rozúčtování pracovní odměny a další finanční náleţitosti viz. příloha č. 2

41

Odmítne-li pořídit záznam včetně podpisu, pořídí jej dva určení zaměstnanci a opatří svými podpisy. Taková písemnost se povaţuje za doručenou dnem, kdy bylo převzetí odmítnuto. 3.2.6 Opravné prostředek Řádným opravným prostředkem proti rozhodnutí je stíţnost. Odsouzený má moţnost podat stíţnost vţdy řediteli věznice a to do 3 dnů od převzetí rozhodnutí. Stíţnost proti rozhodnutí o povinnosti hradit náklady výkonu trestu nebo výkonu vazby můţe směřovat jen proti vypočtené výši nákladů a nemá odkladný účinek. Ředitel věznice zpravidla stíţnosti sám vyhoví. Pokud ředitel věznice stíţnosti nevyhoví, předá stíţnost nejpozději do 8 dnů poté, co ji obdrţel, generálnímu řediteli. Generální ředitel rozhodne o stíţnosti na základě jejího řádného vyhodnocení, a to nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy byla předána řediteli věznice.

4 Úhrada pohledávek ve výkonu trestu Úhrada pohledávek, které vznikly z výkonu vazby a výkonu odnětí svobody, na základě rozhodnutí ředitele věznice o povinnosti k peněţitému plnění, se vykoná po dobu výkonu trestu, buď sráţkou z pracovní odměny (tzn. kdyţ odsouzený nebo obviněný je zaměstnán) v den rozúčtování pracovní odměny nebo z peněz uloţených ve věznici37.

4.1 Zaměstnávání vězněných osob Zaměstnávání odsouzených osob je v ČR řešeno zákonem č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu. V paragrafu 28 tohoto zákona jsou stanoveny odsouzeným základní povinnosti. Jedna z těchto základních povinností je povinnost pracovat, pokud je odsouzenému přidělena práce a není uznán dočasně práce neschopným nebo není po dobu výkonu trestu uznán zdravotně nezpůsobilým k výkonu práce. Zaměstnávání osob ve vazbě se řídí zákonem č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby. V zákonu je stanoveno, ţe obviněný můţe být na vlastní ţádost po dobu trvání vazby pracovně zařazen. Jeho pracovní zařazení se řídí Zákoníkem práce38, pokud není stanoveno jinak. 37 38

vyhláška Misterstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb., č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

42

4.1.1 Formy zaměstnávání vězněných osob Zaměstnávání vězněných osob umoţňuje vylepšit ekonomickou situaci vězňů. Sniţuje společností hrazené náklady výkonu trestu, odsouzený se aktivně podílí na úhradě sociálního a zdravotního pojištění, podílu na platbě daně z příjmu a můţe plnit vyţivovací povinnosti vůči rodině a hradit další pohledávky.

Druhy forem zaměstnávání odsouzených -

vnitřní reţie a vlastní výroba

-

podnikatelské subjekty

-

středisko hospodářské činnosti

Vnitřní režie a vlastní výroba Odsouzení zařazení na pracoviště ve vnitřní reţii vykonávají pracovní činnosti spojené se zajištěním běţného chodu věznice ( stravování, úklid, základní údrţba budov). Pracovní doba je stanovena podle mnoţství vykonávaných pracovních činností. Pracoviště vlastní výroby zajišťují na základě poţadavků jednotlivých věznic výrobu kancelářského a vězeňského nábytku v rámci dřevovýroby a kovovýroby. Pracovní odměny odsouzených zařazených na těchto pracovištích jsou hrazeny ze státního rozpočtu. Podnikatelské subjekty Zařazení odsouzeného na práci k podnikatelskému subjektu se uskutečňuje na základě smlouvy o zaměstnávání mezi podnikatelským subjektem a věznicí. K práci u podnikatelského subjektu musí dát odsouzený v souhlas. U podnikatelských subjektů se jedná zejména o práci manuálně méně náročnou, jako kompletace výrobků, balení propagačního materiálu. Podnikatelské subjekty se zajímají zejména o moţnost pracovního umístění odsouzených na svých pracovištích mimo areály věznic. Umístění odsouzených na těchto pracovištích je však sloţité, protoţe klesá počet odsouzených, kterým můţe být na základě stanovených kritérií udělen volný pohyb při plnění pracovních úkolů, případně je zařadit na nestřeţená pracoviště mimo areál věznice. Smlouva o zařazení odsouzených do práce se uzavírá v souladu s ustanovením zák.č. 169/1999 Sb., zák č.155/2000Sb. v platném znění a předpisy souvisejícími. 43

Smluvními stranami jsou, na jedné straně Vězeňská sluţba ČR zastoupená ředitelem věznice a na straně druhé, podnikatelský subjekt, který je zapsán v obchodním rejstříku. Předmětem smlouvy je: -

zařazení odsouzených do práce a jejich odměňování při výkonu jejich pracovního zařazením

-

místo výkonu práce

-

charakter práce

Ve smlouvě

jsou stanoveny

povinnosti smluvních stran podnikatelského subjektu

a věznice, odpovědnost za škodu. Odměňování

a řízení pracovní činnosti odsouzených. Podnikatelský subjekt zaplatí

věznici na základě vzájemného potvrzeného výkazu pracovní doby odsouzených,celkové finanční náklady, odměnu za práci přesčas, odměnu a příplatek za práci ve svátek, zvýhodnění za práci v noci, pojistné na všeobecné zdravotní pojištění odsouzených podle obecně platných a závazných předpisů, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a závazných předpisů je zahrnuto do celkových finančních nákladů za kaţdého odsouzeného. Finanční vyrovnání je prováděno fakturací způsobem, ţe podnikatelský subjekt vţdy předem k 1. dni příslušného kalendářního měsíce uhradí na účet věznice stanovenou částku, jako zálohu předpokládané kalkulované výše finančních prostředků v příslušném měsíci. Dnem zaplacení je den, kdy jsou peněţní prostředky připsány na účet věznice nebo jsou sloţeny hotově v pokladně věznice. Finanční vyrovnání kalendářního měsíce je provedeno nejpozději do 15 dne následujícího kalendářního měsíce. Smlouva obsahuje ostatním ustanovení v němţ je stanoveno např. na jakou dobu se smlouva uzavírá (např. na dobu určitou), jak zaniká ( uplynutím doby), výpovědní lhůtu a kdy výpovědní lhůta počíná běţet.

44

V závěrečném ustanovení je stanoveno: -

od kdy je smlouva platná,

-

ţe právní vztahy touto smlouvou neupravené se řídí obecně platnými právními předpisy,

-

ţe změny nebo doplňky smlouvy lze provést pouze písemnými dodatky k ní,

-

v kolika výtiscích je vyhotovena a kolik výtisků kaţdá strana obdrţí,

-

datum uzavření smlouvy a podpisy obou smluvních stran.

Středisko hospodářské činnosti Zaměstnávání odsouzených touto formou se realizuje ve věznicích a vazebních věznicích, u nichţ jsou zřízeny provozovny střediska hospodářské činnosti. Středisko hospodářské činnosti provozuje svoji činnost jako dobrovolnou podnikatelskou aktivitu v rámci ţivnostenského oprávnění. Provozovny pracují na základě smluv o zaměstnání . Jedná se o činnost kompletace výrobků, drobné ruční práce, pomocné zednické práce, sezónní práce v zemědělství, lesnictví, úklidové práce. Hospodářská činnost přináší kromě zaměstnávání vězněných osob, také zisk. Zisk je kaţdoročně přerozdělován a poté vyuţíván k rozvoji provozovny, ale téţ vyuţíván k rozvoji věznice, ve které je provozovna 4.1.2 Pracovní odměna Zaměstnanému odsouzenému přísluší pracovní odměna podle vykonané práce39, její výši a podmínky odměňování určuje nařízení vlády40.Odsouzenému nepřísluší pracovní odměna za dobu, po kterou nepracoval, přičemţ do pracovní doby se nepočítá práce při úklidu a další obdobná činnost potřebná k zajištění běţného provozu věznice a přestávka na jídlo a oddech41. Pracovní odměnu vypočte a předkládá oddělení či referát výrobní činnosti věznice oddělení ekonomickému42.

39

§ 33 odst 1 zákona č. 169/1999 Sb. o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících předpisů 40 Nařízení vlády č. 365/1999 Sb., ve znění Nařízení vlády č. 414/2000 Sb. 41 § 32 zákona č. 169/1999Sb. § 89 ods 5 zákona č. 65/1965 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů 42 Článek 7odst 2 písm f) NGŘ č.14/1997, kterým se vydávají vzorové organizační řády vazební věznice, věznice a zotavovny Vězeňské sluţby České republiky, ve znění NGŘ č. 2/2000

45

4.1.3 Rozúčtování pracovní odměny a další finanční náleţitosti Účet (tzv. konta) peněz odsouzených vede věznice, ve které odsouzený vykonává trest a ve které má uloţeny finanční a spis na oddělených účtech (kapesné, úloţné, v úschově, cestovné, rezervy, exekuce). Konto kapesného – účet z pracovní odměny, z účtu kapesného nesmějí být prováděny ţádné sráţky ani převody na jiné účty. Sráţky mohou být provedeny jen se souhlasem odsouzeného.Odsouzený s penězi nakládá podle vlastního rozhodnutí. Konto úloţného – účet z pracovní odměny, odsouzený , který nemá pohledávku státu, které spravuje vězeňská sluţba, můţe úloţného pouţít k účelům uvedeným ve vyhlášce č. 10/2000 Sb, v platném znění jen na základě písemné ţádosti předloţené řediteli, za předpokladu, ţe na úloţném zůstane alespoň 2000-,Kč. Konto peněz v úschově – jsou peníze , které si odsouzený do věznice přinesl a peníze, které mu byly do věznice zaslány, které odsouzený přijal. Polovina přijaté částky, je převedena na účet s označením „rezervované peníze“. Z účtu peněz v úschově odvede věznice část peněz na zvláštní účet s označením „cestovné“. Konto cestovného – na účet cestovné se ukládá 500- Kč jako nutné minimum na náklady na dopravu a stravování po propuštění z výkonu trestu. Z účtem cestovného odsouzený během výkonu trestu nenakládá. Konto rezervovaných peněz – tvoří 50% peněz přijatých odsouzeným, z tohoto účtu jsou hrazeny náklady výkonu trestu(neuhrazené) V případě, ţe je odsouzený zaměstnaný, sráţka se provede jen do výše zbytku povinnosti k úhradě nákladů výkonu trestu, která nebyla splněna sráţkou z pracovní odměny. Konto exekuce – tvoří 10% peněz z konta rezervovaných peněz po uhrazení nákladů výkonu trestu a slouţí k uhrazení dalších pohledávek. Pokud jsou uhrazeny všechny pohledávky, zbytek peněz se přesune na „ konto peněz v úschově“. Konto sociálního – odsouzeným, kteří nejsou zařazeni do práce, věznice poskytne sociální kapesné do 100,-Kč měsíčně, a to v případě, ţe neodmítli bez závaţného důvodu práci a neměli v období jednoho kalendářního měsíce jiný příjem nebo jinou hotovost ve výši alespoň 100,-Kč.

46

4.1.4 Základní schéma rozdělení příjmů odsouzených 1. Příjem peněz zasílaných odsouzeným a nakládání s nimi (Podle § 25 zákona č.169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů)

100% Zaslané peněţní částky

50% Rezervované peníze

50% Úschova podle § 25/4 Vyhlášky MSp č. 10/2000Sb.

40 % na úhradu nákladů výkonu trestu

10 % na úhradu pohledávek dalších subjektů

2. Rozúčtování pracovní odměny odsouzeného (Podle obecně platných předpisů: zákon č. 586/1992 Sb., zákon č. 589/19992Sb., a zákon č. 48/1997Sb.)

100% pracovní odměny

8% Sociální pojištění

4,5% Zdravotní pojištění

(nemocenské, důchod, přísp. na státní polit. zaměstnanosti)

47

Čistá pracovní odměna

3. Rozúčtování čisté odměny odsouzeného (paragrafy odkazují na vyhlášku ministerstva spravedlnosti č. 10/2000Sb.)

100% čisté pracovní odměny

§2

§3

30% Sráţky k úhradě výţivného nezaopatřených dětí

40 % Sráţky k úhradě nákladů výkonu trestu (Pracuje-li odsouzený, platí z čisté pracovní odměny 40% na NVT, maximálně však 1 500,-Kč za kalendářní měsíc)

12% Další sráţky

§4

Prováděné na základě nařízeného výkonu rozhodnutí soudu nebo orgánu státní správy

4% Ostatní sráţky

§5

§6

12% Kapesné

§7

2% Úloţné

48

4.2 Nakládání s pohledávkami obviněných a odsouzených po propuštění V den propuštění z výkonu trestu oznámí věznice odsouzenému stav jeho účtů a předá mu závěrečné vyúčtování43. Před zpracováním závěrečného vyúčtování srazí věznice z peněz v úschově (pokud má nějaké) odsouzenému pohledávky za ztracené výstrojní součástky a svěřené předměty a jiné škody. Z peněz v úschově také vykoná rozhodnutí ředitele věznice, kterými bylo předepsáno peněţité plnění a která případně nebyla vykonána během výkonu trestu. Věznice po provedení sráţek oznámí odsouzenému stav jeho nesplacených pohledávek v následujícím pořadí: a) neuhrazené škody na majetku Vězeňské sluţby, b) neuhrazené další náklady podle zákona44 , c) náklady zdravotní péče podle zákona 45, d) nesplacené náklady výkonu trestu, e) nesplacené náklady výkonu vazby, f) ostatní pohledávky Pokud nebylo v rozhodnutí ředitele věznice stanoveno jinak, činí lhůta splatnosti těchto pohledávek 30 dnů od propuštění z výkonu trestu nebo vazby. Tím není vyloučena moţnost sjednání splátkového kalendáře. 4.2.1 Doručování písemností mimo organizační jednotku Rozhodnutí o výši nákladů výkonu vazby a jiné písemnosti, týkající se pohledávek vzniklých během umístění osob ve výkonu vazby nebo trestu se těmto osobám, pokud se jiţ ve výkonu vazby nebo trestu nenacházejí, odesílají na adresu, kterou dluţník uvedl při propuštění z výkonu vazby nebo výkonu trestu. Jsou-li písemnosti zasílané dluţníku trvale nedoručitelné, pokusí se organizační jednotka zjistit jeho adresu v centrální evidenci obyvatelstva. Zůstane-li takovýto pokus neúspěšný, pokusí se zjistit jeho adresu prostřednictvím orgánů místní správy v místě, které odsouzený při propuštění označil jako místo, kde se bude na svobodě zdrţovat. Není-li moţné zjistit místo pobytu dluţníka ani tímto způsobem, povaţuje se takový dluţník za osobu neznámého pobytu46 . 43

viz. příloha č. 3 a příloha č. 4 § 36 odst 1 zákona č. 169/1999 Sb. 45 § 36 odst 3 zákona č. 169/1999 Sb. § 18 odst 6 zákona č. 293/1993 Sb., ve znění zákona č. 52/2004 Sb. 46 Nařízení č.48/2005 generálního ředitele Vězeňské sluţby České republiky 44

49

4.2.2 Upuštění od vymáhání pohledávky Od vymáhání pohledávky můţe organizační jednotka upustit jen v případech stanovených zvláštními právními předpisy47. Od vymáhání pohledávky se však upustí pouze do doby, neţ uplyne důvod, pro který bylo od jejího vymáhání upuštěno. Ledaţe by nastal důvod pro vyřazení pohledávky z evidence. Ředitel organizační jednotky můţe upustit od vymáhání pohledávky, jejíţ vymáhání by bylo dočasně bezvýsledné zejména proto, ţe dluţník: a) má nárok na nesplacené pracovní volno nebo sluţební volno bez nároku na sluţební příjem za účelem péče o dítě, b) je veden v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání c) je v dlouhodobém ústavním léčení , d) je poţivatelem starobního důchodu a vzhledem k jeho výši a ke svému zdravotnímu stavu nemůţe dluh uhradit, aniţ by utrpěl újmu, e) se trvale zdrţuje v zemi, ve které nelze spolehlivě dosáhnout úhrady dluhu bez neúměrných nákladů. O upuštění od vymáhání pohledávky se vyhotoví rozhodnutí, které se uloţí do spisu. Dluţník se o upuštění neuvědomuje. 4.2.3 Vyřazení pohledávky z evidence Při vyřazení pohledávky z evidence se provede její kompletní účetní likvidace. Pohledávka se vyřadí z evidence bez dalšího, jestliţe a) dluţník zemřel a prokazatelně nezanechal dědictví, ze kterého lze pohledávku uspokojit, b) dluţníkem byla právnická osoba, která zanikla a nárok nebylo moţno uspokojit z konkurzní podstaty nebo zůstatku po likvidaci, c) dluţník byl vyhoštěn nebo vydán do ciziny, d) s dluţníkem byla uzavřena dohoda o prominutí dluhu, e) nadřízený sluţební funkcionář rozhodl o upuštění od vymáhání zbytku náhrady škody podle § 86 zákona č. 186/1992 Sb., f) pohledávka se promlčela a ze všech okolností je zřejmé, ţe dluţník ji neuhradí.

47

Zákon č. 169/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů

50

Tabulka č. 5 – Zůstatek neuhrazených pohledávek k 31.12.2008(v tis. Kč)48 Vybraná Organizační jednotka Praha Pankrác

Vězni

Počet dluţníků

po propuštění

Vězni

Počet dluţníků

v aktuálním stavu

7 859,69

855

965,63

350

42 883,74

2 779

3 557,65

598

4 879,72

662

975,30

267

Nové Sedlo

10 947,33

798

1 562,99

331

Hradec Králové

10 951,97

1 231

312,70

87

7 781,75

410

3 547,86

430

26 637,34

1 356

13 775,94

705

Mírov

6 123,33

175

5 908,07

228

Litoměřice

5 497,52

656

57,49

40

Olomouc

2 116,17

302

657,49

92

428 097,82

32 232

72 033,33

11 456

Ostrov Stráţ p Ralskem

Rýnovice Valdice

Celkem ve VS Č R

Tabulka podává přehled o výši pohledávek za osobami po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, výši pohledávek za osobami ve výkonu trestu odnětí svobody a počet těchto dluţníků. Jedná se o přehled z vybraných organizačních jednotek VS ČR . Hodnota uvedená celkem, je částka neuhrazených pohledávek, které VS ČR eviduje a vymáhá jako pohledávku.

48

Zdroj - Generální ředitelství VS ČR „ Zpráva o pohledávkách“

51

5 Slovenská republika – Justiční pohledávky Česká právní úprava , dělí pohledávky na daňové a nedaňové, tím je značně nejednotná. Slovenské vymáhání pohledávek49 je

zjednodušeno díky zavedením institutu Justiční

pokladnice, upraveného zákonem č. 65/2001Z.z., o správe a vymáhaní súdnych pohľadávok (dále jen ZJP), a jednotností procesně-právních předpisů. Funkci Justiční pokladnice vykonává dle ZJP Krajský soud v Bratislavě, přičemţ Justiční pokladnice má postavení výkonného orgánu tohoto soudu pro vymáhání všech justičních (soudních) pohledávek pro celé území Slovenska.

5.1 Historie vzniku Justiční pokladnice Justiční pohledávky, které představují nemalý přínos do příjmů státního rozpočtu, a zároveň problémy, které jsou spojené s důsledným, včasným a efektivním vymáháním, vedly k přípravě návrhu zákona o správě a vymáhání justičních pohledávek. Konzultace k otázkám vymáhání nákladů soudního řízení se uskutečnily v Německu a Rakousku. Vzorem centralizovaného vymáhání pohledávek byla Justiční pokladnice pro spolkovou zemi Bavorsko se sídlem v Bamberku. Ministr spravedlnosti Slovenské republiky jmenoval zvláštní komisi , jejímţ úkolem bylo vypracování návrhu zákona o správě a vymáhání justičních pohledávek s cílem věcného řešení otázek spojených s vymáháním. Správcem soudních pohledávek se stala Justiční pokladnice. Komise předloţila návrh zákona v roce 2000, v účinnost vstoupil dnem 1.4.2001 pod č. 65/2001Z.z.

5.2 Činnost Justiční pokladnice Do dne uzavření smlouvy o převodu správy justiční pohledávky z příslušného soudu na Justiční pokladnici , je jejím správcem soud, z jehoţ činnosti pohledávka vznikla. Veškeré vzniklé pohledávky, po nabytí právní moci rozhodnutí jsou jedenkrát měsíčně smlouvou o převodu „převáděny“ do správy Justiční pokladnice. Sídlem Justiční pokladnice je Krajský soud v Bratislavě. Justiční pokladnice spravuje a vymáhá soudní pohledávky a zastupuje stát jakoţto oprávněnou osobu.

49

Zdroj - Mottl Martin „Zpráva ze Slovenska“

52

Justiční pokladnice jako správce a vykonávající orgán disponuje kompetencemi podle OSP50, ale nezavedl se institut opravných prostředků, jeţ by byly při vymáhání pohledávek neúčelné, neboť platební povinnost je určena pravomocným rozhodnutím soudu a odvolání by mělo jen

snahu zmařit toto jednání. ZJP upravuje reţim připomínkového řízení

v případě, ţe uloţená povinnost bude v průběhu řízení povinným dodatečně dobrovolně uhrazena mimo výkon rozhodnutí realizovaného Justiční pokladnicí. Justiční pokladnice má právo dohodnout s povinným splátkový kalendář, můţe dočasně upustit od vymáhání (důvodem jsou nepříznivé sociální poměry povinného), případně můţe ze závaţných důvodů na základě ţádosti povinného od vymáhání pohledávky upustit, ale pouze tehdy, nevznikla-li pohledávka z důvodu trestné činnosti povinného. Justiční pokladnice nařizuje a uskutečňuje výkon rozhodnutí v rámci reţimu vymáhání pohledávek. Oprávnění bylo na Justiční pokladnici převedeno z jednotlivých soudů novelou OSP. 5.2.1 Organizace Justiční pokladnice a) vedoucí Justiční pokladnice b) lustrační kancelář c) referenti d) realizační kancelář e) účtárna

5.3 Změny a nové právní úpravy K zásadní změně právní

úpravy výkonu rozhodnutí došlo na Slovensku od 1.9.2005

novelou OSP. Výkon rozhodnutí ( s výjimkou rozhodnutí o výchově nezletilých dětí) byl odebrán soudům a od uvedeného data mohou vykonávat výkon rozhodnutí v rámci Slovenské republiky pouze soukromí exekutoři. Jedinou výjimku tvoří právě výkon rozhodnutí prováděný Justiční pokladnicí - sráţka ze mzdy, přikázání pohledávky z účtu. Justiční pokladnice působí jako věcně a místně příslušný soud, a pokud jde o ostatní druhy výkonu rozhodnutí, neţ shora uvedené, uskutečňuje je prostřednictvím pověření vybraného soudního exekutora. Úkony exekutora v rámci výkonu rozhodnutí se pak povaţují za úkony Justiční pokladnice.

50

Občianský súdny poriadok

53

Vymoţené prostředky je pak exekutor po skončení výkonu rozhodnutí povinen převést na účet Justiční pokladnice (po odečtení nákladů výkonu rozhodnutí).Při výkonu rozhodnutí Justiční pokladnice postupuje dle OSP, exekutor dle exekučního řádu. 5.3.1 Postup Justiční pokladnice dle nové právní úpravy - Justiční pokladnice provádí lustraci majetkových poměrů povinného, -

pokud není moţno provést výkon rozhodnutí sráţkou ze mzdy nebo přikázáním pohledávky z účtu, je pověřen soudní exekutor provedením některého dalšího konkrétního typu exekuce (např. prodej nemovitostí),

-

povinný nemá moţnost podat opravný prostředek proti úkonu Justiční pokladnice , ani proti úkonu exekutora,

-

exekutor nemůţe ţádat po Justiční pokladnici zaplacení zálohy na náklady výkonu rozhodnutí,

-

v případě výkonu rozhodnutí prostřednictvím exekutora odvede tento získané finanční prostředky na účet Justiční pokladnice bezprostředně po ukončení exekuce.

5.3.2 Výhody zřízení Justiční pokladnice Hlavním co bylo nezbytné řešit v problému vymáhání pohledávek, bylo přijetí zvláštního zákona, který komplexně upravuje vymáhání justičních pohledávek ve Slovenské republice. Vzhledem k tomu, ţe Justiční pokladnice působí jako věcně a místně příslušný soud, nařizuje a uskutečňuje výkon rozhodnutí, tím došlo: -

k vymáhání několika pohledávek jednoho dluţníka různými soudy zároveň,

-

k finančním úsporám v oblasti poštovného a dalších nákladů

-

ke sníţení mzdových nákladů, neboť odpadla potřeba pracovníků, kteří se danou činností zabývali na jednotlivých soudech,

-

efektivnější práce v rámci justice,

-

pracovníci se zabývají pouze vymáháním pohledávek.

Justiční pokladnice funguje de facto jako centrální exekuční kancelář, čímţ se zabraňuje prodlevám mezi podáním návrhu na výkon rozhodnutí a jeho nařízení

54

Závěr Jak z celé mé práce vyplývá, je právo jedné osoby (věřitele) na plnění určitého závazku (dluhu) osobou druhou (dluţníkem, zásadní. V okamţiku vzniku tohoto práva vzniká institut pohledávky, se kterým je třeba nakládat dle příslušné právní normy. Hlavním cílem mé práce byla snaha vysvětlit základní pojmy jednotlivých právních norem stanovující hospodaření s pohledávkami. Pro přiblíţení problematiky správy pohledávek ve Vězeňské sluţbě ČR bylo nutné obeznámit se s pojmy ze zákona o výkonu trestu odnětí svobody, s organizací a strukturou Vězeňské sluţby České republiky. Ve Vězeňské sluţbě ČR vznikají pohledávky z důvodu povinnosti uhradit náklady výkonu vazby na základě usnesení soudu, nákladů výkonu trestu, náhrady způsobených škod a jiných nákladů. S tímto souvisí i uvedení přehledu vyhlášek pro vypočítání těchto výkonů vazby. Uvedené povinnosti jsou stanoveny formou rozhodnutí ředitelů věznic a vazebních věznic. V příslušné kapitole jsou představeny moţnosti úhrad pohledávek odsouzených, kde je mimo jiné hovořeno o formách zaměstnávání odsouzených, jejich pracovní odměně a jejím rozúčtování. Zároveň jsou zmíněny smlouvy, které vznikají mezi organizační jednotkou a cizím subjektem při zařazování odsouzených do práce u těchto cizích subjektů. Jedna kapitola je věnována nakládání s pohledávkami obviněných a odsouzených po propuštění, moţnostem upuštění od vymáhání pohledávek, promlčecí době a vyřazení těchto pohledávek z evidence. Přesto, ţe se jedná o pohledávky státu, je pravděpodobnost jejich vymoţení velmi omezená. Vězeňská sluţba ČR je správní úřad, který vymáhá své nedaňové pohledávky pouze podle zákona č. 219//2000Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, případně zákona č. 169/1999 Sb., o VTOS, Občanského zákoníku a Občanského soudního řádu. Vězeňské sluţbě ČR nejsou dány ţádné pravomoce k provádění vlastní exekuční činnosti při vymáhání pohledávek za propuštěnými dluţníky. Vymáhání nedaňových pohledávek Vězeňské sluţby ČR, především pohledávek za osobami propuštěnými z výkonu trestu odnětí svobody a výkonu vazby je velmi administrativně náročné, bez předpokládaného výtěţku. Ve své podstatě má Vězeňská sluţba ČR o propuštěném dluţníku velmi málo informací a mizivé moţnosti zjistit jeho sociální a finanční situaci. Jako negativum lze hodnotit i skutečnost, ţe Vězeňská sluţba ČR nemůţe vyuţít součinnosti třetích osob ke zjištění potřebných informací. Pohledávky propuštěných osob z výkonu trestu si vymáhá kaţdá organizační jednotka (věznice,

55

vazební věznice) samostatně. Dochází k dlouhodobé evidenci pohledávek bez větší šance na jejich umoření. V části o justičních pohledávkách ve Slovenské republice je uveden zjednodušený model vymáhání pohledávek. Podstatný rozdíl oproti systému vymáhání pohledávek ve Vězeňské sluţbě ČR je v tom, ţe systém evidence a vymáhání justičních pohledávek je ve Slovenské republice centralizovaný – centrálně se evidují a vymáhají. Zřízením Justiční pokladnice se vytvořil větší dohled nad tím, jak jsou pohledávky státu vymáhány, umoţnilo se zjednodušení procesních postupů při vymáhání pohledávek a dochází ke spojení pohledávek vůči jednomu povinnému. Má práce se zabývá nejen obecnou rovinou vzniku a hospodaření s pohledávkami, ale i velmi specifickou formou pohledávek jako jsou pohledávky za osobami, které prošly výkonem vazby a trestu a pro stát se staly dluţníky. Mým záměrem bylo poukázat na rozmanitý systém a mnoţství legislativy, která se hospodařením s pohledávkami zaobírá.

56

Seznam pouţité literatury monografie 1. BAJCURA, Lubomír. Práva Vězně. 1.vyd. Grada Publishing, spol. s r.o., 1999. ISBN 80-71699-555-6. 2. JELÍNEK, Jiří; SOVÁK, Zdeněk; Trestní zákon a trestní řád. 15. vyd. Linde Praha, a.s. 2001. ISBN 80-7201-286-X. 3. KNAPOVÁ, Marta; ŠVESTKA, Jiří; DVOŘÁK, Jan;Občanské právo hmotné. 4.vyd. ASPI, a. s., 2005. ISBN 80-7357-127-7. 4. NESNÍDAL, Jiří. Kladivo na dlužníky.2. vyd. Sagit, Ostrava, 2000. ISBN 80-85789-83-3. 5. NOVOTNÝ, Zdeněk; SCHELLE, Karel; TOMANCOVÁ, Jaroslava a kol. Právní nauka pro školy i praxi. 3. vyd. Masarykova univerzita Brno,1998. ISBN 80-210-1118-1. 6. ŠÍMA, Alexander; Suk, Milan. Základy práva pro střední a vyšší odborné školy. 4.vyd. Praha:C. H. Beck, 2001. ISBN 80-7179-567-4. 7. VAIGERT, Dalibor; PHILLIPPI, Tomáš; RIŠKO, Pavol;NAVRÁTILOVÁ,Hana. Pohledávky- Právní příručka věřitele. 1. vyd. Computer Press, a.s. 2006. ISBN 80-251-0881-3.

57

Legislativní normy a předpisy Občanský zákoník - č. 40/1964 Sb., Obchodní zákoník - č. 513/1991 Sb., zákon č. 169/ 1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby zákon č. 555/1992 Sb ., o vězeňské sluţbě a justiční stráţi ČR zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích vyhláška č. 10/2000 Sb., o sráţkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí sráţkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů nařízení NGŘ č. 48/2005 o správě a evidenci pohledávek ve Vězeňské sluţbě ČR nařízení NGŘ č. 25/2004 o postupech při rozúčtování odměn osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o úhradě nákladů spojených s výkonem vazby a trestu odnětí svobody a o evidenci finančních prostředků obviněných a odsouzených, ve znění pozdějších předpisů instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 1.12.2003, č.j.101/2003-OIM-SP o vymáhání pohledávek

významné internetové odkazy www.business.center.cz www.trestní-rízení.com www.businessinfo.cz

58

Soupis tabulek

Tabulka číslo 1 – přehled opravných prostředků v trestním řízení Tabulka číslo 2 – přehled opravných prostředků v civilním řízení Tabulka číslo 3 – stav obviněných a odsouzených osob v roce 2008 Tabulka číslo 4 – přehled vyhlášek pro vypočítání nákladů výkonu vazby Tabulka číslo 5 – zůstatek neuhrazených pohledávek vybraných organizačních jednotek VS ČR k 31.12. 2008

Soupis příloh Příloha 1 - Rozhodnutí ředitele o stanovení výše náhrady nákladů výkonu vazby Příloha 2 - Rozhodnutí o náhradě škody Příloha 3 - Závěrečné vyúčtování nákladů spojených s výkonem vazby a trestu odnětí svobody Příloha 4 - Závěrečný stav pohledávky

59

Příloha č. 1

ČESKÁ REPUBLIKA Vězeňská sluţba České republiky, Věznice Nové Sedlo P.O.Box 64, 438 01 Ţatec, tel: 415 779 111 fax: 415 779 211 e-mail: [email protected] Č.j.

-19/Věz/704

V Novém Sedle dne:

Rozhodnutí ředitele o stanovení výše náhrady nákladů výkonu vazby Pan jméno, příjmení,

rodné číslo

adresa trvalého pobytu nebo stát

Usnesením soudu v ze dne č.j Vám byla podle § 152 odst. 1 písm. a) trestního řádu uloţena povinnost nahradit státu náklady spojené s výkonem vazby za období od do tj. kalendářních dní. Podle § 11 odst. 1 vyhlášky MS č. 10/2000 Sb., o sráţkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí sráţkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů. Vám na základě tohoto usnesení stanovím povinnost uhradit náklady výkonu vazby za 9 dní ve výši 45 Kč za den, tj. celkem Kč, slovy: Pokud jste nebo v průběhu výkonu trestu odnětí svobody budete zařazen na práci, bude Vám příslušná částka sráţena z odměny ve smyslu ustanovení § 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb., o sráţkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí sráţkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů, ve znění pozdějších předpisů Nebude-li toto rozhodnutí zcela nebo vůbec vykonáno do Vašeho propuštění z výkonu trestu, jste povinen zůstávající dluţnou částku uhradit do 30 dnů od propuštění. Odůvodnění Podle vyhlášky MSp č. 10/2000 Sb.,o sráţkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí sráţkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů, ve znění pozdějších předpisů vydává rozhodnutí o stanovení výše nákladů výkonu vazby ředitel (vazební) věznice na základě pravomocného usnesení soudu, kterým byla podle § 152 odst. 1 písm. a) trestního řádu uloţena povinnost k náhradě nákladů spojených s výkonem vazby. Jelikoţ příslušný soud vydal v tomto smyslu rozhodnutí uvedené ve výroku, byla Vám stanovena povinnost k úhradě nákladů výkonu vazby za období v rozhodnutí uvedené, a to ve výši stanovené v § 10 odst. 1 citované vyhlášky, tj. 45 Kč za kaţdý započatý kalendářní den. Při výpočtu nákladů výkonu vazby bylo zohledněno, ţe jste zdravotně pojištěn a byla Vám poskytnuta ústavní zdravotní péče po dobu 0 dní, proto Vám byla stanovena povinnost hradit náklady výkonu vazby pouze za dní. Podle § 4 odst. 1 cit vyhlášky Vám bude provedena sráţka z odměny za práci. Zbývající dluţná částka je pohledávkou, která můţe být uspokojena výkonem tohoto rozhodnutí podle § 36 odst. 4 zákona č. 169/1999 Sb. o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon“) také přikázáním pohledávky z peněz uloţených ve věznici, tedy z účtu, který věznice pro Vás vede podle § 25 tohoto zákona. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stíţnost do 3 dnů od jeho převzetí řediteli (vazební) věznice, která jej vydala. Stíţnost můţe směrovat jen proti vypočtené výši nákladů výkonu vazby a nemá odkladný účinek. Kulaté razítko

v Novém Sedle: Za správnost vyhotovení Doručí se: - originál převzal povinný dne: - Nové Sedlo

Vrchní rada plk.Mgr. ředitel věznice Nové Sedlo podpis:

60

Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne: Vykonatelnost dne:

Razítko, podpis

Příloha č. 2

Rozhodnutí o náhradě škody Číslo jednací /2009-19/Věz/704

Podle ustanovení § 39a zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění zákona č. 359/1999 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb. a zákona č. 52/2004 Sb., (dále jen zákon) ukládám odsouzenému: Jméno a příjmení

narozen

základní číslo

povinnost nahradit České republice, Vězeňské sluţbě ČR škodu podle protokolu o způsobené škodě ze dne ve výši

pořadové číslo

Kč, slovy:

a to do 30ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.V případě neuhrazení pohledávky bude poţadován úrok z prodlení ve výši dvojnásobku diskontní sazby ČNB platné k prvnímu dni prodlení (§ 14 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky atd.), pokud bude vyšší neţ 5000 Kč. Prvním dnem prodlení se rozumí 31. den po právní moci tohoto rozhodnutí. Poučení:Proti tomuto rozhodnutí lze do 3 dnů ode dne doručení podat stíţnost řediteli zdejší věznice. Stíţnost nemá odkladný účinek. V Novém Sedle dne: Vrchní rada

Kulaté razítko

ředitel věznice plk.Mgr. Za správnost vyhotovení: Doručí se: - originál převzal povinný dne: podpis: - Věznice Nové Sedlo Právní moci nabylo dne: Vykonatelné dne: razítko a podpis:

61

Příloha č. 3 ZÁVĚREČNÉ VYÚČTOVÁNÍ NÁKLADŮ SPOJENÝCH S VÝKONEM VAZBY A TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY

Č.J.:

/2009-19/VĚZ/704

Dluţník:

ZE DNE Evidenční číslo:

Jméno, příjmení, datum narození:

Bydliště po propuštění: Po provedení všech sráţek z odměny odsouzeného a provedení výkonu rozhodnutí ředitele organizační jednotky zákonnými prostředky vykazuje účetní evidence organizační jednotky ke dni Vašeho propuštění z výkonu trestu následující nedoplatky: Druh pohledávky Předepsáno Kč Uhrazeno Kč Nedoplatek Kč Převod pohledávek za……………………………….. z věznice (VV)……………………… Náklady výkonu vazby Náklady výkonu trestu Další náklady podle § 36 dost. 1 zákona1) Náhrady škod celkem Regulační poplatek Náklady zdravotní péče podle § 28 odst. 2 písm. k) zákona1) Ostatní pohledávky (přeplatky na důchodovém a zdravotním pojištění, odměně apod.) Celkem nedoplatek Nedoplatek bude sníţen o částku, která bude sraţena k zajištění pohledávek z odměny vyúčtované po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody a bude Vám oznámena Závěrečným stavem pohledávek spolu s vyúčtováním odměny. Nedoplatek uhraďte na účet Vězeňské sluţby ČR u ČNB č. 19-48336881/0710, Variabilní symbol nejpozději do 30 dnů ode dne propuštění z výkonu trestu. Pokud jste byl v posledním měsíci výkonu trestu zařazen na práci, do 15 dnů ode dne doručení Závěrečného stavu pohledávek. V případě neuhrazení vzniklých škod a ostatních nákladů, mimo nákladů výkonu vazby a trestu, bude po tomto datu poţadován také úrok z prodlení ve výši dvojnásobku diskontní sazby ČNB platné k tomuto datu, pokud výše tohoto úroku přesáhne 5000 Kč (§ 14 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky atd.). UZNÁNÍ DLUHU Uznávám veškeré závazky uvedené v tomto vyúčtování co do výše a důvodu a zavazuji se je vyrovnat ve stanovených nebo dohodnutých termínech. Zavazuji se současně, ţe sdělím účtující věznici do 7 dnů změnu svého bydliště a také, ţe jsem navázal pracovní poměr a s kým. V Novém Sedle dne:

Čitelný podpis: Kulaté razítko

Vrchní rada ředitel věznice z.r. plk. Mgr. PROHLÁŠENÍ Souhlasím s tím, aby peněţní prostředky, které budou připsány na konto úloţného (úloţné a nevyplacené kapesné z rozúčtování pracovní odměny) po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, byly pouţity na úhradu uvedené pohledávky.

1) Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

62

Originál vyúčtování převzal dne:

Podpis dluţníka: Příloha č. 4

Závěrečný stav POHLEDÁVKY Dodatkem k vyúčtování pohledávek nákladů výkonu vazby a trestu, které bylo provedeno dne sděluji, ţe po rozúčtování poslední pracovní odměny splatné po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody je stav pohledávek následující: Zůstatek neuhrazených pohledávek při propuštění činil

Kč

Dodatečně zjištěné a předepsané pohledávky k úhradě

Kč

Částka uhrazená z poslední pracovní odměny

Kč

CELKEM zbývá k úhradě (předává se k dalšímu vymáhání)

Kč

Současně s tímto vyúčtováním se předávají veškeré doklady k dosud neuhrazeným pohledávkám. Poznámky: Přílohy: Kulaté razítko VEO: Podpis

63

64