Deprese, nemoc rodu ženského?

Deprese, nemoc rodu ženského?

Autor n  MUDr. Martin Anders, Ph.D., Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN Praha

Důležité upozornění Tato kniha nemůže a ani nechce nahradit lékařské vyšetření; v případě zdravotních obtíží se proto ­obraťte na svého lékaře. Ochranné obchodní známky (chráněné názvy) léků ani dalších výrobků nejsou v knize zvlášť zdůrazňovány. Z absence označení ochranné známky proto nelze vyvozovat, že v konkrétním případě jde o ­název nechráněný. Toto dílo, včetně všech svých částí, je zákonem chráněno. Každé jeho užití mimo úzké hranice záko‑ na je nepřípustné a je trestné. To se týká zejména reprodukování či rozšiřování jakýmkoli způsobem (včetně m ­ echanického, fotografického či elektronického), ale také ukládání v elektronické formě pro účely rešeršní i jiné. K ­jakémukoli využití díla je proto nutný písemný souhlas nakladatele, který také ­stanoví přesné podmínky využití díla. Písemný souhlas je nutný i pro případy, ve kterých může být udělen bezplatně.

Martin Anders Deprese, nemoc rodu ženského? n 

Podpořeno výzkumným projektem RVO-VFN64165/2012

© Martin Anders, 2013 © Maxdorf, 2012 Cover layout © Maxdorf, 2013 Cover photo © ???

Vydal MAXDORF s. r. o., nakladatelství odborné literatury, Na Šejdru 247/6a, 142 00 Praha 4 e‑mail: [email protected], internet: www.maxdorf.cz

Jazyková redakce: Ing. Veronika Pátková Grafická úprava: design studio maxdorf Sazba: Blanka Filounková Tisk: Books print s.r.o. Printed in the Czech Republic

ISBN 978-80-7345-318-3

MUDr. Martin Anders, Ph.D.

Deprese, nemoc rodu ženského?

maxdorf

10

k jídlu spojenou s přibýváním na hmotnosti. Běžným doprovodem depresí jsou také tělesné Obsah příznaky, které mohou napodobovat některou nemoc. Mohou se objevit již před nástupem deprese a přetrvávat i po jejím zaléčení. Mohou být různého charakteru a trvání, velice často se vyskytují únavnost, nevýkonnost, napětí nebo naopak slabost ve svalech, bolesti hlavy, páteře, břicha, nespavost, výše zmíněná snížená nebo zvýšená chuť k jídlu, hubnutí, pocení, zácpa, bolesti v oblasti žaludku. Zhoršuje se schopnost něco si zapamatovat i vyba‑ Úvod. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 vit z paměti, objevují se závratě, bušení srdce, tlaky v hlavě, v krku, třes končetin, poruchy menstruace, nechuť postihuje? k sexuálním. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 aktivitám. Koho onemocnění Výše uvedené potíže velice často doprovází úzkost nebo strach, který se vymyká běž‑ Jak se prožitku projevuje deprese?. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 nému těchto emocí, které každý z nás tu a tam během svého života potká. Tyto pocity v izolované formě umožňují organismu přizpůsobit se okolnímu prostředí zejména Ženy jsou postiženy dvakrát častěji. Existují nějaká období, tím, že jsou součástí základních psychických obranných mechanismů člověka při hrozícím kdy jsou ženy více zranitelné?. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 nebezpečí. Patřístále k nim i běžná menstruace?. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 častěji se však stává, že se objevují i ve chvílích, v nichž žádné reálné nebezpečí nehrozí. hovoříme potom u kterých je typické, že psychické příznaky jsou do‑ Chrání těhotenství proti o poruchách, depresi? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 provázeny i tělesnými příznaky (bušením srdce, lapáním po dechu, mravenčením v prstech, Hrozív hlavě, depresepocením i po porodu?. . . . . . . .Úzkost . . . . . .je. .tedy . . . nepříjemný . . . . . . . . . . emoční . . . . . . .stav, . . . .jehož . . . . .10 tlaky a řadou. .dalších). pří‑ činu nelze přesně defi novat. je to stav plný obav, pocitů, jako by se něco ohrožujícího mělo Patří k menopauze běžně také deprese? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 stát, ale člověk neví, co by to mělo vlastně být. Postižení často připodobňují tuto nepohodu Jak se deprese léčí?. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 k situaci před zkouškami, která ale trvá neúměrně dlouho. oproti tomu strach je psychická reakce na konkrétní nebezpečí (např. na psa, pavouka, uzavřený prostor), má konkrétní ob‑ Jak dlouho čekáme na nástup účinku antidepresiva? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 jekt a trvá pouze po dobu jeho existence. Za normálních okolností má svůj nezastupitelný ochranný, a informační význam. Je možnoadaptivní depresi vyléčit definitivně?. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Z hlediska časového může úzkost „volně plynout“ bez vazby na okolnosti, nebo se pro‑ Kde hledat odbornou pomoc?. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 jevit náhle v záchvatech, což také slouží jako diagnostický znak. Typicky postižení popisují stavy obav, „jako by se něco mělo stát“, ale nevědí, co by to mělo být, a stav připomíná Co dělat a nedělat během deprese?. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 určitou připravenost na nebezpečí. strach patří k definovaným emočním (emoce = citové hnutí mysli) prožitkům, bývá již reakcí na konkrétní nebezpečí charakterizovanou emoční a fyziologickou reakcí. strach má na rozdíl od úzkosti konkrétní příčinu (specifickou sociální situaci, prostor, výšku, zvířata, nemoc, krev aj.). Úzkostné poruchy by se tedy daly zjednodušeně definovat jako různé kombinace těles‑ ných a psychických projevů úzkosti, které nejsou vyvolány žádným reálným nebezpečím.

5 13

Úvod

koncentrace glukózy na desítky minut. stresem vyvolané zvýšení koncentrace cukrů se tak odvíjí od řady mechanismů působení stresových hormonů a jejich využití tkáněmi. Možná právě z výše uvedených nálezů vyplývá, proč patří depresivní nemocní k té skupině jedinců, která vykazuje známky inzulinové rezistence v průběhu různě strukturovaných tolerančních testů. Udává depresežepostihne jednu pětinu všech lidí. Provykazuje ilustraci, Dálese,ježeznámo, téměř 50jednou % osobza život trpícíchskoro chronickou bolestí současně v České republice je každoročně nově diagnostikováno kolem pěti tisíc a na lůžku klinické příznaky depresivní poruchy, a naopak u jedinců trpících depresivní poruchouléčeno na‑ asi tisíc depresivních pacientů. Závažné všakpotíží je, žebolest. řada odborníků předpokládá, že dalších cházíme jako jednu z častých doprovodných Pravděpodobně právě tento častý 50 % depresivních nemocných se vůbec je u nich diagnos‑ společný výskyt obou poruch vedl lékaře nedostaví k tomu, žek lékaři v léčběnebo bolesti začali chybně hojně používat tikována neexistující choroba. Přitom depresivní mají 30krát vyššíproti riziko antidepresiva. Z řady tělesná výzkumných experimentů vyplynulo,nemocní že antidepresiva působí sebevraždy oproti jedincům bez deprese a ročně tímto způsobem na světe ukončí svůj život bolesti mnoha mechanismy. řada postižených v produktivním věku.

10 6

k jídlu spojenou s přibýváním na hmotnosti. Běžným doprovodem depresí jsou také tělesné Koho onemocnění postihuje? příznaky, které mohou napodobovat některou nemoc. Mohou se objevit již před nástupem deprese a přetrvávat i po jejím zaléčení. Mohou být různého charakteru a trvání, velice často se vyskytují únavnost, nevýkonnost, napětí nebo naopak slabost ve svalech, bolesti hlavy, páteře, břicha, nespavost, výše zmíněná snížená nebo zvýšená chuť k jídlu, hubnutí, pocení, bolesti v oblasti žaludku. Zhoršuje se schopnost něco si zapamatovat i vyba‑ Depresezácpa, postihuje dvakrát častěji ženy, což je odlišné od většiny jiných duševních poruch. vit z paměti, objevují se závratě, bušení srdce, tlaky v hlavě, v krku, třes končetin, poruchy Příčina tohoto vyššího počtu onemocnění u žen je objasněna pouze z části. Hovoří se o vlivu menstruace, k sexuálním aktivitám. chromozomunechuť X či nestabilitě vnitřních hodin způsobené menstruačním cyklem, ale také Výše potížeu mužů, velice často doprovázíproblémy úzkost nebo strach,přiznávají který se vymyká o nižší mířeuvedené diagnostiky kteří podobné jen neradi a často jeběž‑ řeší nému prožitku těchto emocí, které každý z nás tu a tam během svého života potká. Tyto třeba konzumací alkoholu. pocity v izolované siformě organismu přizpůsobit se okolnímu prostředí zejména Připomeňme také,umožňují že náchylnější jsou starší lidé, zejména ti, kteří trpí tělesnými tím, že jsou a hlavně součástí takoví, základních obranných mechanismů člověka při jsou hrozícím chorobami, kteřípsychických žijí sami nebo v ústavech sociální péče. Rizikem také nebezpečí.situace v životě, kdy dochází k citelným změnám (ukončení studia, vojenská pre‑ zátěžové stále častějinarození se všakdítěte, stává, úmrtí že se objevují v nichžPřibližně žádné reálné nebezpečí zenční služba, partnera,i ve chvílích, nezaměstnanost). u třetiny těchto nehrozí. hovoříme potom o poruchách, u kterých je typické, že psychické příznaky jsou do‑ nemocných najdeme podobné obtíže i u příbuzných, ale ne každý, kdo má nemocného provázeny příznakyNěkdy (bušením srdce,o snížené lapáním po dechu, mravenčením v prstech, příbuzného,i tělesnými sám onemocní. se hovoří toleranci psychické zátěže, neboť tlaky v hlavě, Úzkost je tedyudálostem, nepříjemnýcož emoční stav, jehoždobě pří‑ tito lidé jsou pocením genetickya řadou zvýšenědalších). citliví ke stresovým se v poslední činu nelze přesně defi novat. je to stav plný obav, pocitů, jako by se něco ohrožujícího mělo podařilo opakovaně prokázat. stát, Deprese ale člověkčasto neví,postihuje co by to mělo vlastně být. Postižení často připodobňují tuto nepohodu i jedince po infarktech srdečního svalu, s vysokým krevním k situaci před zkouškami, která aleParkinsonovou trvá neúměrněchorobou, dlouho. oproti tomu revmatismem, strach je psychická tlakem, mozkovými příhodami, cukrovkou, en‑ reakce na konkrétní nebezpečí (např. na psa, pavouka,štítné uzavřený má konkrétní ob‑ dokrinními nemocemi (snížená sekrece hormonů žlázy,prostor), onemocnění nadledvin) jekt a trvá pouze jeho existence. okolností má svůj nezastupitelný a s různými druhypo dobu autoimunitních chorob. Za normálních Léčba antidepresivy v těchto případech musí být ochranný, adaptivnína jejich a informační vedena s ohledem tělesnývýznam. stav a další podávané léky. Z hlediska časového úzkost „volně plynout“ bez vazby na okolnosti, nebo se pro‑ Depresi může vyvolatmůže i sama léčba tělesných onemocnění (např. kortikosteroidy, cy‑ jevit náhleprotizáchvatové v záchvatech, což jako diagnostický znak.léky Typicky tostatika, léky,také lékyslouží proti početí, antipsychotika, protipostižení alergiím, popisují léky pro stavy „jako krevního by se něco mělo stát“, ale V těchto nevědí, co by to mělo být, a stav připomíná léčbu obav, zvýšeného tlaku, hypnotika). případech je nutné upozornit lékaře, určitouléky připravenost strach patří k definovaným emočním (emoce = citové který předepsal, na nebezpečí. aby uvážil jejich změnu či navázal spolupráci s psychiatrem. hnutí mysli) prožitkům, bývá již reakcí na konkrétní nebezpečí charakterizovanou emoční a fyziologickou reakcí. strach má na rozdíl od úzkosti konkrétní příčinu (specifickou sociální situaci, prostor, výšku, zvířata, nemoc, krev aj.). Úzkostné poruchy by se tedy daly zjednodušeně definovat jako různé kombinace těles‑ ných a psychických projevů úzkosti, které nejsou vyvolány žádným reálným nebezpečím.

7 13

Jak se projevuje deprese?

koncentrace glukózy na desítky minut. stresem vyvolané zvýšení koncentrace cukrů se tak odvíjí od řady mechanismů působení stresových hormonů a jejich využití tkáněmi. Možná právě z výše uvedených nálezů vyplývá, proč patří depresivní nemocní k té skupině jedinců, která vykazuje známky inzulinové rezistence v průběhu různě strukturovaných tolerančních testů. Ačkoliv může vyskytnout jsou její Dálesejedepresivní známo, žeporucha téměř 50 % osob trpícíchpři různých chronickouživotních bolestíokolnostech, současně vykazuje projevy typické a prakticky identické. Mezi hlavní příznaky deprese patří depresivní nálada, klinické příznaky depresivní poruchy, a naopak u jedinců trpících depresivní poruchou na‑ která je takového stupně, že je pro jedince netypická, je přítomná po většinu dne a po delší cházíme jako jednu z častých doprovodných potíží bolest. Pravděpodobně právě tento častý dobu. Kolísání patří k jevům běžným a časový aspektbolesti je velmi důležitý. společný výskytnálady obou poruch vedl lékaře k tomu, že v léčbě začali hojněPostižení používatsi stěžují, že ztratili zájem a radost z aktivit, které jevyplynulo, obvykle těšily. Dochází ke snížení antidepresiva. Z řady výzkumných experimentů že antidepresiva působí pocitu proti energie nebo se vyskytuje zvýšená únavnost. Mezi další přídatné příznaky deprese patří bolesti mnoha mechanismy. ztráta sebedůvěry a sebeúcty, neoprávněné sebevýčitky nebo přehnané a bezdůvodné po‑ city viny, vracející se myšlenky na smrt nebo sebevraždu, snížená schopnost se soustředit. Příznaků je řada a jsou u každého z postižených přítomny v jiné kombinaci. Častým dopro‑ vodným symptomem je úzkost, která se může manifestovat i tělesnými příznaky (hlavně bolestmi, napětím, třesem apod.). Nemocní jsou většinou příznaky natolik zneklidněni, že se často zvýšeně sebepozorují a hledají příčinu svého stavu.

Ženy jsou postiženy dvakrát častěji. Existují nějaká období, kdy jsou ženy více zranitelné? Jak již bylo zmíněno, kolísání koncentrací hormonů v průběhu menstruačního cyklu je ně‑ kdy považováno za jeden z klíčových vyvolávajících faktorů onemocnění. Tuto teorii potvr‑ zuje výskyt specifických období, o kterých víme, že jsou v životě žen velmi riziková.

10 8

k jídlu spojenou s přibýváním na hmotnosti. Běžným doprovodem depresí jsou také tělesné Patří k nim i běžná menstruace? příznaky, které mohou napodobovat některou nemoc. Mohou se objevit již před nástupem deprese a přetrvávat i po jejím zaléčení. Mohou být různého charakteru a trvání, velice často se vyskytují únavnost, nevýkonnost, napětí nebo naopak slabost ve svalech, bolesti hlavy, páteře, břicha, nespavost, výše zmíněná snížená nebo zvýšená chuť k jídlu, hubnutí, pocení, zácpa,mnoho bolesti žen v oblasti žaludku. Zhoršujepociťuje se schopnost něco sizměny zapamatovat i vyba‑ Samozřejmě, v období menstruace nepříjemné v různých čás‑ vit z paměti, objevují se závratě, bušení srdce, tlaky v hlavě, v krku, třes končetin, poruchy tech svého těla (napětí prsů, bolest, otoky apod.) nebo u nich dochází ke kolísání či přímo menstruace, nechuťpřed k sexuálním ke zhoršení nálady začátkemaktivitám. menstruace. Řada z nich si stěžuje na náladovost nebo Výše uvedené častoovládnout. doprovází Jsou úzkosttaknebo kterýnuceny se vymyká přímo vztek, které potíže nejsouvelice schopny častostrach, nepřímo stranitběž‑ se nému prožitku těchto emocí, které každý z nás tu a tam během svého života potká. Tyto přátel, ale i rodiny a mohou si způsobit problémy v zaměstnání. Při závažnějších změnách pocity v izolované formě umožňují organismu přizpůsobit se okolnímu zejména hovoříme o premenstruační dysforické poruše, která celoživotně postihujeprostředí až 5 % všech žen tím, že jejich jsou součástí základních obrannýchobjevují mechanismů člověka při hrozícím v době reprodukčního cyklu.psychických Potíže se pravidelně po ovulaci (tj. zhruba v po‑ nebezpečí. lovině cyklu), jejich intenzita se stupňuje v týdnu před menstruací a maxima dosahují se stále se všakPsychické stává, žeproblémy se objevujíjsou i ve chvílích, v nichžsežádné reálné depresivní nebezpečí začátkem častěji menstruace. prakticky totožné symptomy nehrozí. hovoříme potom o poruchách, u kterých je typické, že psychické příznaky jsouMini‑ do‑ poruchy a jejich odlišnost je spatřována zejména v jejich typickém časovém výskytu. provázeny i tělesnými příznaky (bušením srdce, lapáním v prstech, málně 7–10 dní v průběhu každého menstruačního ­cyklupo dechu, však musímravenčením symptomy zcela vymi‑ tlakyneboť v hlavě, pocením a řadou dalších). Úzkost je tedy nepříjemný emoční stav, jehož pří‑ zet, trvají-li dlouhodobě, jedná se pravděpodobně již o depresivní poruchu. Takzvané činu nelze přesně defi novat. je to stav plný obav, pocitů, jako by se něco ohrožujícího mělo premenstruační symptomy začínají většinou s první menstruací. Některé z žen popisují stát, člověk neví, co by totřiceti mělo vlastně Postižení často po porodu připodobňují tutopo různých nepohodu jejichale zhoršení po dosažení let věku,být. u jiných vznikají nebo k situaci před zkouškami, která ale trvá neúměrně oproti tomumizí strach je psychická lékařských výkonech v urogenitální oblasti (např. dlouho. sterilizaci). Obtíže v období těho‑ reakce na konkrétní nebezpečí pavouka, uzavřený prostor), má konkrétnícyklu ob‑ tenství a při kojení, ale nastoupí(např. opět na psa, po několika měsících. Ukončení menstruačního jekt a trvá pouze po dobu jeho existence. Za normálních okolností má svůj nezastupitelný jejich výskyt časově ohraničuje. Přesnou příčinu neznáme, ale onemocnění chápeme jako ochranný,zranitelnosti adaptivní a informační význam. známku funkce neuronů, o nichž víme, že díky řadě receptorů citlivě reagují Z hlediska časového na hormonální změny. může úzkost „volně plynout“ bez vazby na okolnosti, nebo se pro‑ jevit náhle v záchvatech, což také slouží jako diagnostický znak. Typicky postižení popisují stavy obav, „jako by se něco mělo stát“, ale nevědí, co by to mělo být, a stav připomíná určitou připravenost na nebezpečí. strach patří k definovaným emočním (emoce = citové hnutí mysli) prožitkům, bývá již reakcí na konkrétní nebezpečí charakterizovanou emoční a fyziologickou reakcí. strach má na rozdíl od úzkosti konkrétní příčinu (specifickou sociální situaci, prostor, výšku, zvířata, nemoc, krev aj.). Úzkostné poruchy by se tedy daly zjednodušeně definovat jako různé kombinace těles‑ ných a psychických projevů úzkosti, které nejsou vyvolány žádným reálným nebezpečím.

9 13

Chrání těhotenství proti depresi?

koncentrace glukózy na desítky minut. stresem vyvolané zvýšení koncentrace cukrů se tak odvíjí od řady mechanismů působení stresových hormonů a jejich využití tkáněmi. Možná právě z výše uvedených nálezů vyplývá, proč patří depresivní nemocní k té skupině jedinců, která vykazuje známky inzulinové rezistence v průběhu různě strukturovaných tolerančních testů. Bohužel že téměř tomu tak není, ačkoliv se tato informacebolestí i dnes současně občas někde objeví. Dále seje ukazuje, známo, že 50 % osob trpících chronickou vykazuje Kolem 20 % žen v graviditě trpí některými z depresivních symptomů a u 10 % se rozvine klinické příznaky depresivní poruchy, a naopak u jedinců trpících depresivní poruchou na‑ plná depresivní porucha, takdoprovodných jak ji známe v jiných případech. Ženy, kteréprávě depresí trpěly cházíme jako jednu z častých potíží bolest. Pravděpodobně tento častýjiž v minulosti, mají vyšší riziko, že je podobný problém postihne i během těhotenství, a to společný výskyt obou poruch vedl lékaře k tomu, že v léčbě bolesti začali hojně používat obzvláště v tom případě, že ukončily užívání antidepresivní v době, kdypůsobí se rozhodly antidepresiva. Z řady výzkumných experimentů vyplynulo, želéčby antidepresiva proti pro početí potomka. Je také pochopitelné, že způsob léčby bude poněkud odlišný od ji‑ bolesti mnoha mechanismy. ných případů, zejména s ohledem na plod. U lehčích forem lze pomoci psychoterapií. Závažnější formy onemocnění je nezbytné léčit antidepresivy a je nutné si uvědomit, že neléčená deprese znamená pro plod někdy větší riziko než medikamenty. Depresivní na‑ stávající maminky nedbají tolik na svou výživu, více kouří nebo konzumují alkohol a jsou ohroženy sebevraždou. Častěji také porodí předčasně a novorozenci mají nižší porodní hmotnost. Na rozhodnutí, zda užívat léčbu před početím i během těhotenství nebo ne, by se měli spolupodílet jak lékař, tak pacientka. Zvážit klady a zápory takového řešení je vždy nezbytné, užitečnou radou může přispět i gynekolog-porodník nebo dětský lékař. Zásadní roli při rozhodování hraje dosavadní průběh onemocnění, jeho závažnost, úspěšnost dosa‑ vadní léčby, ale také to, zda si v minulosti nemocná v rámci nemoci usilovala o život. Rozdíl je také v tom, zda žena plánuje těhotenství dlouhodobě nebo k němu došlo neočekávaně. První případ bývá vždy z hlediska výběru možností postupu výhodnější a jednoznačně bezpečnější!

10

k jídlu spojenou s přibýváním i po porodu? na hmotnosti. Běžným doprovodem depresí jsou také tělesné Hrozí deprese příznaky, které mohou napodobovat některou nemoc. Mohou se objevit již před nástupem deprese a přetrvávat i po jejím zaléčení. Mohou být různého charakteru a trvání, velice často se vyskytují únavnost, nevýkonnost, napětí nebo naopak slabost ve svalech, bolesti hlavy, páteře, břicha, nespavost, výše zmíněná snížená nebo zvýšená chuť k jídlu, hubnutí, pocení, v oblastijako žaludku. Zhoršuje se schopnost si zapamatovat Narozenízácpa, dítětebolesti je vnímáno jedinečná a šťastná rodinnáněco událost, ale bohuželi vyba‑ i zde vit z paměti, objevují se závratě, bušení srdce, tlaky v hlavě, v krku, třes končetin, poruchy existuje riziko vzniku deprese u čerstvých maminek. Rozeznáváme základní dva typy tzv. menstruace, nechuť k sexuálním poporodní deprese, které se liší aktivitám. intenzitou a dobou trvání. Prvním, mírnějším typem je uvedené potíže velice často doprovází strach, kterýseseobjevují vymyká3.–4. běž‑ tzv. Výše poporodní blues, které postihuje 50–80 %úzkost všech nebo rodiček. Obtíže nému prožitku těchto emocí, které každý z nás tu a tam během svého života potká. Tyto den po porodu, nejhorší bývají 5.–7. den a mizí 12. den. Nálada kolísá, mění se během pocity v izolované formě umožňují organismu přizpůsobit se okolnímu prostředí zejména dne, maminky jsou vznětlivé, citlivé, ale potom se cítí dobře. Občas se objeví poruchy tím, že jsou součástí základních psychických obranných mechanismů člověkaneboť při hrozícím spánku. Pokud symptomy trvají více než dva týdny, je důležité stav sledovat, u 20 % nebezpečí. takto postižených se příznaky zhorší natolik, že již hovoříme o poporodní depresi. Sama stále častěji se však stává,vyvinout že se objevují i ve chvílích, v nichž žádné poporodní deprese se může i bez předchozí přítomnosti blues.reálné Začínánebezpečí většinou nehrozí. hovoříme potom o poruchách, u kterých je typické, že psychické příznaky jsou do‑ v prvních týdnech po porodu, tedy nemusí se objevit ihned po porodu. Těžší příznak, de‑ provázenynálada, i tělesnými příznaky (bušením mravenčením v prstech, presivní s sebou přináší výraznésrdce, obavylapáním o zdravípo dechu, dítěte a mohou se objevit také tlakypsychotické v hlavě, pocením a řadou dalších). Úzkost je tedy nepříjemný emoční stav,hrozí jehož pří‑ tzv. příznaky (halucinace nebo nevývratná přesvědčení), přičemž reálné činu nelze přesně defi novat. je to stav plný obav, pocitů, jako by se něco ohrožujícího mělo nebezpečí, že nemocná může pod jejich vlivem ohrozit život novorozence. Mírnější formy stát, ale člověk neví, co by tov několika mělo vlastně být. Postižení častozůstávají připodobňují nepohodu depresí, které se vyvinuly týdnech po porodu, často tuto nerozpoznány k situaci před zkouškami, která ale trvá neúměrně dlouho. oproti tomu strach je psychická a ani samy pacientky nevyhledávají lékařskou pomoc. reakce na konkrétní nebezpečí (např. na psa, dopad pavouka, uzavřený prostor), má konkrétní ob‑ Neléčená porucha může mít negativní i na novorozence a odrazit se i v jeho jekt a trvá pouze po dobu jeho existence. Za normálních okolností má svůj nezastupitelný dětském vývoji. Depresí postižené matky se o dítě méně zajímají a nevěnují mu takovou ochranný, adaptivní význam. vztahu matka-dítě může ovlivnit chování dítěte pozornost. Narušení a informační normálního zdravého Z hlediska časovéhosemůže úzkost „volně plynout“ navazovat bez vazby na okolnosti, nebo sedětmi, pro‑ na celý život. Většinou hovoří o ztrátě schopnosti kontakty s dalšími jevit náhle v záchvatech, také slouží jako diagnostický znak. Typicky postižení popisují výchovných problémech, což ale i poruchách učení. stavy obav, „jako by se něco mělo stát“, ale nevědí, co by to mělo být, a stav připomíná určitou připravenost na nebezpečí. strach patří k definovaným emočním (emoce = citové hnutí mysli) prožitkům, bývá již reakcí na konkrétní nebezpečí charakterizovanou emoční a fyziologickou reakcí. strach má na rozdíl od úzkosti konkrétní příčinu (specifickou sociální situaci, prostor, výšku, zvířata, nemoc, krev aj.). Úzkostné poruchy by se tedy daly zjednodušeně definovat jako různé kombinace těles‑ ných a psychických projevů úzkosti, které nejsou vyvolány žádným reálným nebezpečím.

11 13

Patří k menopauze běžně také deprese?

koncentrace glukózy na desítky minut. stresem vyvolané zvýšení koncentrace cukrů se tak odvíjí od řady mechanismů působení stresových hormonů a jejich využití tkáněmi. Možná právě z výše uvedených nálezů vyplývá, proč patří depresivní nemocní k té skupině jedinců, která vykazuje známky inzulinové rezistence v průběhu různě strukturovaných tolerančních testů. K rozšířeným pověrám patří, 50 že % k ukončení reprodukčního (menopauze, trvalému Dále je známo, že téměř osob trpících chronickoucyklu bolestí současně vykazuje ukončení ovulačního cyklu) přísluší normálně také depresivní pocity. Není to klinické příznaky depresivní poruchy, a naopak u jedinců trpících depresivní poruchoupravda na‑ a problému mělaz častých být věnována náležitápotíží pozornost, je tomu kdykoliv cházíme jakoby jednu doprovodných bolest.jako Pravděpodobně právějindy tentov životě častý ženy. Nenívýskyt sice obvyklé, aby žena poprvék tomu, onemocněla depresí v období menopauzy, společný obou poruch vedl lékaře že v léčbě bolesti začali hojně používatale nepochybně jde o období zvýšené experimentů citlivosti, obzvláště v periodě snižování frekvence a síly antidepresiva. Z řady výzkumných vyplynulo, že antidepresiva působí proti menstruace, která může trvat od několika měsíců do několika let (tzv. perimenopauza). bolesti mnoha mechanismy. Typické pro toto období je drobné kolísání nálady a návaly horka. Někdy dojde k rozvoji plného obrazu depresivní poruchy. Vyšší riziko onemocnět mají ženy, které podobné po‑ tíže již měly někdy během života, zejména v období mens­truace nebo těhotenství. Cílem moderního výzkumu je sledování biologického vlivu hormonálního kolísání na emoce a náladu, zejména pak období, kdy klesá činnost ovarií (produkují méně estrogenů). Es‑ trogeny působí i na nervové buňky a další chemické látky vyskytující se v mozku, a tímto způsobem ovlivňují jeho funkci. U některých žen dojde během poklesu estrogenů v pe‑ rimenopauze ke vzniku deprese. Přervávající nepříjemné pocity napětí, návaly a nespa‑ vost mohou být také významným zdrojem a spouštěčem emoční nepohody. Samo­zřejmě existuje celá řada psychologických teorií zvýšeného výskytu deprese v perimenopauze, k tradičním a nejčastěji uváděným patří tzv. syndrom prázdného hnízda. Ženy, které se cítí depresivní, by měly svůj stav konzultovat s gynekologem a případně také s psychiatrem. Zvlášť pečlivé by měly být v tomto ohledu, pokud trpí přidruženým tělesným onemocně‑ ním, což je situace velmi častá.

10 12

k jídlu s přibýváním na hmotnosti. Jakspojenou se deprese léčí? Běžným doprovodem depresí jsou také tělesné příznaky, které mohou napodobovat některou nemoc. Mohou se objevit již před nástupem deprese a přetrvávat i po jejím zaléčení. Mohou být různého charakteru a trvání, velice často se vyskytují únavnost, nevýkonnost, napětí nebo naopak slabost ve svalech, bolesti hlavy, páteře, břicha, nespavost, výše zmíněná snížená nebo zvýšená chuť k jídlu, hubnutí, pocení, bolesti v oblasti žaludku. Zhoršuje se schopnost něco siažzapamatovat i vyba‑ Vyhlídkyzácpa, jsou při včasném odhalení nemoci a vhodně zvolené léčbě překvapivě povzbu‑ vit z paměti, objevují se závratě, bušení srdce, tlaky v hlavě, v krku, třes končetin, poruchy divé, neboť převážná většina trpících depresí se uzdravuje. Základem je vždy profesionálně menstruace, k sexuálním vedená léčba,nechuť kdy odborník zjistíaktivitám. stav nemocného, okolnosti vzniku onemocnění a dopo‑ Výše uvedenéterapeutický potíže velicepostup. často doprovází strach, který efektem se vymyká ručí nejvhodnější Komplexníúzkost léčbanebo s nejvýraznějším máběž‑ dvě nému prožitku těchto emocí, které každý z nás tu a tam během svého života potká. Tyto nezastupitelné součásti – podávání léčiv (psychofarmakoterapie) a psychoterapie (léčba pocity formě umožňují přizpůsobit setechnikami). okolnímu prostředí slovem,v izolované hrou, komunikačními, resp.organismu psychoterapeutickými Do jisté zejména míry lze tím, že jsouformu součástí základních psychických obranných mechanismů člověka při hrozícím za určitou psychoterapie považovat samotný kontakt s lékařem, rozhovor s ním, nebezpečí. sdílení potíží, ale také četbu informačních materiálů podobných tomu, který právě držíte stále častěji sepsychoterapii, však stává, žekterou se objevují i ve chvílích, v nichž(člověk žádné vzdělaný reálné nebezpečí v ruce. Samotnou poskytuje psychoterapeut v těchto nehrozí. hovoříme potom o poruchách, u kterých je typické, že psychické příznaky jsoupatří do‑ technikách, expert), lze užít pouze u lehčích forem depresivních poruch. Na okraj také provázeny i tělesnými příznaky (bušením srdce, jeden lapáním po dechu, mravenčením v prstech, poznámka, že je vhodné, aby léčbu řídil pouze odborník. Pokud se stane, že pacient tlaky s léčbou v hlavě, pocením a řadoumá dalších). Úzkost je tedy nepříjemný stav, jehož Tyto pří‑ není plně spokojený, nezpochybnitelné právo vyhledatemoční jiného specialistu. činu nelze přesně defi novat. je to stav plný obav, pocitů, jako by se něco ohrožujícího mělo změny však mají svá pravidla, pro podrobnosti se lze obrátit na zdravotní pojišťovnu, u které stát, ale člověk neví, co by to mělo vlastně být. Postižení často připodobňují tuto nepohodu je pacient evidován. k situaci zkouškami,depresivní která ale obtíže trvá neúměrně dlouho. strach je jednotlivá psychická Lékůpřed odstraňujících je k dispozici řada oproti a jak užtomu to bývá, mají reakce na konkrétní nebezpečí (např. na psa, prostor), má konkrétní ob‑ antidepresiva své výhody a nevýhody. Již bylopavouka, uvedeno,uzavřený že psychoterapie je vhodná pouze jekt a trvá pouze po dobu jeho existence. Za normálních okolností má svůj nezastupitelný u lehčích forem deprese a pomáhá objasňovat, co se s nemocným v průběhu deprese děje, ochranný,příčiny adaptivní a informační význam. odhaluje problémů, případně sebepoškozujícího chování. V současné době existuje asi časového může úzkost „volně plynout“ bezse vazby neboa znovu se pro‑ 200 Z hlediska různých druhů psychoterapie, jejichž prostřednictvím lidé na okolnosti, učí zvládat obtíže jevit náhle v záchvatech, což také slouží jako diagnostický znak. Typicky popisují nabývat sebevědomí. Na uzdravení se samozřejmě podílí i sám pacient svoupostižení vlastní aktivitou. stavy obav, sebedůvěry „jako by se mu něcopomáhá mělo stát“, ale nevědí, by to mělo být, připomíná K obnovení stanovení malých,codosažitelných cílů. a stav Zlepšovat náladu určitou připravenost na nebezpečí. patříokolí k defi novaným emočním = i zdroj citové pomáhá pohyb a cvičení. A zejménastrach podpora dělá divy. Důležitý je pro(emoce pacienta informací - snadno dosažitelná například Linka důvěry či lékaři psychiatrických oddělení hnutí mysli) prožitkům, bývá jižjereakcí na konkrétní nebezpečí charakterizovanou emoční příslušejících místu bydliště, se může spojit. konkrétní příčinu (specifickou sociální a fyziologickou reakcí. strachs kterými má na rozdíl od úzkosti situaci, prostor, výšku, zvířata, nemoc, krev aj.). Úzkostné poruchy by se tedy daly zjednodušeně definovat jako různé kombinace těles‑ ných a psychických projevů úzkosti, které nejsou vyvolány žádným reálným nebezpečím.

13 13

Jak dlouho čekáme na nástup účinku

koncentrace glukózy na desítky minut. stresem vyvolané zvýšení koncentrace cukrů se tak antidepresiva? odvíjí od řady mechanismů působení stresových hormonů a jejich využití tkáněmi. Možná právě z výše uvedených nálezů vyplývá, proč patří depresivní nemocní k té skupině jedinců, která vykazuje známky inzulinové rezistence v průběhu různě strukturovaných tolerančních testů. Dále je známo, že téměř 50 % osob trpících chronickou bolestí současně vykazuje Efekt není nikdy okamžitý, léčbě dojde ke zlepšení nálady většinou ve druhém až třetím klinické příznaky depresivnípři poruchy, a naopak u jedinců trpících depresivní poruchou na‑ týdnu od počátku léčby, ale to jen při nepřetržitém užívání. Důležité je léky užívat po dosta‑ cházíme jako jednu z častých doprovodných potíží bolest. Pravděpodobně právě tento častý tečně dlouhou zpočátku zdát,žežev léčbě jejich negativní vliv je výraznější než společný výskytdobu, oboui když poruchsevedl lékařemůže k tomu, bolesti začali hojně používat úleva, kterou byZ řady měly výzkumných přinášet. Adaptace na vedlejší účinky trvá asi dva týdny.působí proti antidepresiva. experimentů vyplynulo, že antidepresiva bolesti mnoha mechanismy.

Je možno depresi vyléčit definitivně? Ani léčbu první deprese v životě nelze zvládnout krátkodobě a podle současných odborných doporučení by všichni pacienti, u kterých byla zaznamenána kladná odpověď na antidep‑ resivní léčbu, měli být léčeni stejnou dávkou léku minimálně šest až devět měsíců od chví‑ le, kdy se začali cítit jako dříve. Případné pozvolné vysazení této terapie může následovat až po plném uzdravení a stabilizaci duševního stavu, aby nedošlo k návratu nemoci ještě v době, kdy všechny příznaky neodezněly (relapsu). U pacientů, kteří trpí opakovanými de‑ presemi (recidivami), musíme uvažovat o udržovací léčbě trvající několik let. Součástí léčby je vypracování podrobného klinického plánu a poučení pacienta a jeho blízkých o tom, co dělat, pokud se příznaky opět objeví.

10 14

k jídlu s přibýváním na hmotnosti. Běžným doprovodem depresí jsou také tělesné Kdespojenou hledat odbornou pomoc? příznaky, které mohou napodobovat některou nemoc. Mohou se objevit již před nástupem deprese a přetrvávat i po jejím zaléčení. Mohou být různého charakteru a trvání, velice často se vyskytují únavnost, nevýkonnost, napětí nebo naopak slabost ve svalech, bolesti hlavy, páteře, břicha, nespavost, výše zmíněná snížená nebo zvýšená chuť k jídlu, hubnutí, pocení, zácpa, nových bolesti v oblasti žaludku. Zhoršuje se schopnost něco si zapamatovat i vyba‑ Se zavedením bezpečných tříd léků do léčby deprese a zejména to, že se tyto léky vit z paměti, objevují se závratě, bušení srdce, tlaky v hlavě, v krku, třes končetin, poruchy výborně osvědčily při léčbě pacientů, umožnilo, aby některá antidepresiva mohl ordinovat menstruace, aktivitám. již lékař prvnínechuť linie –k sexuálním tedy praktický nebo závodní lékař. Předpokladem je jeho dobrá infor‑ Výše uvedené potíže velicea povědomí často doprovází úzkost nebo strach, který se vymyká běž‑ movanost o depresivní poruše o možnostech léčby. némuNechce-li prožitkunemocný těchto emocí, které každý z nás tu a tam během potká. Tyto docházet k psychiatrovi nebo praktickémusvého lékařiživota v místě bydliště pocity v izolované formě umožňují organismu přizpůsobit se okolnímu prostředí zejména (obavy ze stigmatu duševní nemoci), může se podle své výběru telefonicky objednat i v od‑ tím, žeambulanci jsou součástí základních borné v jiném městě čipsychických obvodě. obranných mechanismů člověka při hrozícím nebezpečí. Závažnější formy depresí a zejména ty, které nereagují na léčbu, je však nutné předat stáleodborníka častěji se však že se objevují v nichž reálné by nebezpečí do péče vždy stává, a případně pacientai ve chvílích, hospitalizovat. V péčižádné psychiatra se měli nehrozí. hovoříme potom o poruchách, u kterých je typické, že psychické příznaky jsou do‑ ocitnout i nemocní trpící opakovanými depresivními obtížemi. provázeny i tělesnými příznaky (bušením srdce, lapáním po dechu, Ženy se mohu svěřit jak svému odbornému ženskému lékaři,mravenčením porodníkovi,v prstech, ale také tlaky v hlavě,lékaři. pocením a řadou dalších). Úzkostpřímo je tedyna psychiatra, nepříjemný emoční stav,doporučení. jehož pří‑ praktickému Mohou se také samy obrátit není třeba činu nelze přesně definovat. je to stav plný obav, pocitů, jako by se něco ohrožujícího mělo stát, ale člověk neví,jecotřeba by toneodkladně mělo vlastně vyhledat být. Postižení často připodobňují tuto nepohodu Odbornou pomoc v případě, že: k situaci před zkouškami, která ale trvá neúměrně dlouho. oproti tomu strach je psychická O O pomýšlíte na sebevraždu reakce na konkrétní (např. na psa, pavouka, uzavřený prostor), má konkrétní ob‑ O O dělá Vám těžkostinebezpečí zvládat každodenní povinnosti jekt a trvá pouze po dobu jeho existence. Za normálních okolností má svůj nezastupitelný O O ani po delší době se necítíte lépe O O ke zlepšení ochranný, adaptivní a informační význam.nebo užíváte léky (zde není polykání prášků bez nálady používáte alkohol Z hlediska časového můžeVašich úzkostpotíží, „volněsvůj plynout“ bez tím vazby nebo se pro‑ porady s lékařem řešením problém jenna okolnosti, odkládáte a dočasně za‑ jevitkrýváte) náhle v záchvatech, což také slouží jako diagnostický znak. Typicky postižení popisují stavy obav, „jako by se něco mělo stát“, ale nevědí, co by to mělo být, a stav připomíná určitou připravenost na nebezpečí. strach patří k definovaným emočním (emoce = citové hnutí mysli) prožitkům, bývá již reakcí na konkrétní nebezpečí charakterizovanou emoční a fyziologickou reakcí. strach má na rozdíl od úzkosti konkrétní příčinu (specifickou sociální situaci, prostor, výšku, zvířata, nemoc, krev aj.). Úzkostné poruchy by se tedy daly zjednodušeně definovat jako různé kombinace těles‑ ných a psychických projevů úzkosti, které nejsou vyvolány žádným reálným nebezpečím.

15 13

Co dělat a nedělat během deprese?

koncentrace glukózy na desítky minut. stresem vyvolané zvýšení koncentrace cukrů se tak odvíjí od řady mechanismů působení stresových hormonů a jejich využití tkáněmi. Možná právě z výše uvedených nálezů vyplývá, proč patří depresivní nemocní k té skupině jedinců, která vykazuje známky inzulinové rezistence v průběhu různě strukturovaných tolerančních testů. Vzhledem obtíže onemocnění depresí jsoubolestí velmisoučasně podobnévykazuje u všech Dále je k tomu, známo, žežetéměř 50při % osob trpících chronickou nemocných, přijměte několik následujících rad s obecnou platností: klinické příznaky depresivní poruchy, a naopak u jedinců trpících depresivní poruchou na‑ OO Uvědomte si, že během deprese je Vaše myšlení výrazně ovlivněno: cítíte se špatně, jste cházíme jako jednu z častých doprovodných potíží bolest. Pravděpodobně právě tento častý vyčerpaní a pochybujete života. Vše vidíte daleko hůře,začali než jaké to ve skuteč‑ společný výskyt obou porucho smyslu vedl lékaře k tomu, že v léčbě bolesti hojně používat nosti vlastně je. Tyto stavy a pocity mohou a patrně přetrvávat působí do doby, než antidepresiva. Z řady výzkumných experimentů vyplynulo,i budou že antidepresiva proti začne účinkovat léčba. bolesti mnoha mechanismy. OO Opakovaně se snažte připomínat si, že deprese není trest ani prokletí, ale jde o nemoc, kterou lze účinně léčit! OO Nevěřte vlastním pesimistickým myšlenkám, vězte, že jsou součástí nemoci. Pokud se objeví, zkuste odvést svou pozornost k jinému tématu nebo se začněte zabývat drobnou aktivitou. OO Nepokoušejte se depresi „zlomit vůlí“. Deprese vůli ochromuje a pokusy ji ihned překonat vedou většinou ke zklamání a následnému zhoršení stavu. Před depresí nelze utéct např. odjezdem na dovolenou, raději setrvejte ve známém prostředí, pokud to půjde. Dovo‑ lená s nadbytkem volného času téměř vždy vede ke zhoršení deprese, zvyšuje nároky na Vaši adaptaci. OO Důvěřujte lékaři! Váš lékař by měl mít Vaši plnou důvěru a nebojte se mu sdělovat věci, které jinak nikomu neříkáte, zejména případné úvahy o sebevraždě. Bez vědomí lékaře neukončujte předčasně léčbu, i když se cítíte dobře. Na to, kdy léčbu ukončit, je lékař větším odborníkem než Vy sami nebo Vaši blízcí. OO Vhodně plánujte a hodnoťte svou aktivitu, ale nezapomínejte, že plánování má být pouhou pomůckou. Okolnosti mohou způsobit odklon od původního plánu, nenechte se odradit a navažte jak jen to bude možné. Plánujte, ale neklaďte si příliš náročné cíle. Problém s nedostatkem energie může být příčinou toho, že vše nezvládnete a budete zklamaní, což může zhoršit Vaše obtíže. Pokuste se být k sobě shovívaví! Nehodnoťte svůj výkon! OO Činnosti si plánujte pokud možno konkrétně (např. Půjdu vyvenčit psa k potoku. Oloupu brambory apod.), pojmy jako vaření jsou příliš nekonkrétní. Dělejte to, co zvládnete, i když Vám to nemusí být zpočátku zcela příjemné. Delší činnosti je vhodné si rozdě‑ lit na více menších částí. O přestávkách můžete odpočívat nebo se věnovat příjemným aktivitám. Převážně příjemných aktivit je u depresivních nemocných jen málo. Dbejte

10 16

k jídlu spojenouvyváženost s přibýváním na hmotnosti. doprovodem jsoujedna také tělesné na určitou pracovních úkolů Běžným a příjemných činností.depresí Alespoň třetina příznaky, které mohou napodobovat některou nemoc. Mohou se objevit již před nástupem aktivit ve Vašem dni by měla být z oblasti těch příjemných. deprese a přetrvávat i po jejíma pokuste zaléčení.seMohou být různého charakteru a trvání, velice O O Nevyhýbejte se společnosti předcházet izolaci. Někdy je třeba i přemáhání, často se vyskytují únavnost, nevýkonnost, napětí nebo naopak slabost ve svalech, bolesti ale samota depresi jen zhoršuje, protože rozšiřuje prostor na sebezkoumání, následné hlavy, páteře, břicha, nespavost, výše zmíněná snížená nebo zvýšená chuť k jídlu, hubnutí, výčitky a negativní mínění o sobě. pocení, zácpa, bolesti v oblasti žaludku. Zhoršujea odložte se schopnost si zapamatovat i vyba‑ O O Během deprese nečiňte důležitá rozhodnutí řešeníněco závažných záležitostí jako vit z paměti, objevují se závratě, bušení srdce, tlaky v hlavě, v krku, třes končetin, poruchy jsou rozchod s partnerem nebo rozvod manželství, změna či opuštění dosavadního za‑ menstruace, aktivitám. městnání,nechuť změnak sexuálním bydliště, finanční investice apod. Výše uvedené potížeživotosprávu! velice častoJídelníček doprovázíseúzkost strach, jezte kterýpravidelně se vymykáa také běž‑ OO Dodržujte správnou snažtenebo mít pestrý, nému prožitku těchto emocí, které každý z nás tu a tam během svého života potká. Tyto se snažte chodit pravidelně spát a vstávat. Dodržujte pitný režim. Lidé v depresi mají pocity v izolované formě umožňují organismu přizpůsobit se okolnímu prostředí zejména tendenci se zanedbávat. tím, že jsou součástí základníchalkoholu, psychických obranných mechanismů člověka přizmírní hrozícím O O Zcela zásadně se vyhýbejte neboť jeho účinky poté, co krátkodobě na‑ nebezpečí. pětí, působí zhoršení všech depresivních příznaků. stále častěji se však stává,kdyžetrpíte se objevují žádné reálné nebezpečí OO Pokud jste kuřák, v době, depresí,i ve chvílích, odložte svév nichž rozhodnutí o přerušení návyku. nehrozí. hovoříme potom o poruchách, u kterých je typické, že psychické příznaky jsou do‑ Nezapomeňte na něj a vraťte se k němu jakmile bude Váš psychický stav stabilizovaný. provázeny i tělesnými příznaky (bušením lapánímnepohodu po dechu,a ve Vašem mravenčením v prstech, Přerušení kouření i u zdravých působísrdce, psychickou případě není tlakytakové v hlavě, pocením a řadou dalších). Úzkost je tedy nepříjemnýv této emoční stav, jehož pří‑ zhoršení žádoucí. I s odstupem času však doporučujeme záležitosti konzul‑ činutaci nelze přesně defi novat. je to stav plný obav, pocitů, jako by se něco ohrožujícího mělo s lékařem, který Vám může nabídnout pomocnou ruku, sledovat Váš stav a případně stát,předepsat ale člověkpomocné neví, co by to mělo být. Postižení připodobňují nepohodu látky (např.vlastně nikotinové náplasti) často zmírňující odvykacítuto příznaky. k situaci předsezkouškami, trvá neúměrně dlouho. oprotinestyďte tomu strach je psychická O O Nebojte emocí. Pláčkterá patří ale k normálním úlevným projevům, se za něj. Neboj‑ reakce (např. na psa, pavouka, uzavřený prostor), má konkrétní ob‑ te sena konkrétní říci, máte-linebezpečí zlost a něco se Vám nelíbí. jekt a trvá pouze po dobu jeho existence. Za normálních okolností má svůj nezastupitelný ochranný, Pevněadaptivní věřím, že a informační pro Vás bude význam. tato stručná publikace užitečným pomocníkem a průvod‑ časového může úzkost „volně kdykoliv plynout“během bez vazby na okolnosti, nebo se Vám pro‑ cem Z hlediska léčby depresivní poruchy, ať už vznikla Vašeho života a pomůže jevit náhles lékaři v záchvatech, což také slouží diagnostický znak. Typicky postižení popisují společně a psychoterapeuty tuto jako nemoc úspěšně zvládnout. A nezapomeňte, že se stavy obav, „jako by u výrazné se něco mělo stát“, alekteří nevědí, co by to mělo být, a stav připomíná toho daří dosáhnout většiny těch, onemocněli! určitou připravenost na nebezpečí. strach patří k definovaným emočním (emoce = citové hnutí mysli) prožitkům, bývá již reakcí na konkrétní nebezpečí charakterizovanou emoční a fyziologickou reakcí. strach má na rozdíl od úzkosti konkrétní příčinu (specifickou sociální situaci, prostor, výšku, zvířata, nemoc, krev aj.). Úzkostné poruchy by se tedy daly zjednodušeně definovat jako různé kombinace těles‑ ných a psychických projevů úzkosti, které nejsou vyvolány žádným reálným nebezpečím.