Daňové úniky nejsou způsobeny vysokou otevřeností trhu s PHM, ale jeho atraktivitou (vysoká cena, velké objemy). Druhým problémem je nedokonalost obecných daňových zákonů nebo neschopnost je vymáhat. K takovému závěru lze dojít porovnáním situace na trhu PHM v okolních zemích a porovnáním trhů zatížených daňovými úniky
* Česko není podílem nezávislých čerpacích stanic nijak specifické, okolo 50% podílu nezávislých provozovatelů vykazuje většina evrospkých zemí * tabulka je naprosto zavádějící, protože porovnává neporovnatelné - v některých zemích jsou do výpočtu zahrnuty pouze veřejné čerpací stanice, v jiných i neveřejná zásobovací centra dopravních firem…(která mohou tvořit až 50% počtu) * nakonec i samo tvrzení 4. slouce, že v ČR je 2837 čerpaček na jednoho obyvatele nebo 5. sloupce, o 22 čerpačkách na km2 dokládá úroveň a věrohodnost tabulky (nevěřím, že by zdrojem takové tabulky bylo ČAPPO, jak je uvedeno)
Dávat do souvislosti klesající prodeje s růstem počtu čerpacích stanic není relevantní, protože * údajný růst je významně ovlivněn tím, že se do registru dostávají existující, ale dříve neregistrované čerpací stanice * celou čtvrtinu růstu vykázaného v roce 2012 například představují čerpací stanice LPG a CNG * nejvýznamněji rostoucím je segment neveřejných čerpacích stanic - a ten nemá s "veřejným" trhem nic společného
Ano, zde se postoj MPO shoduje s postojem SČS. Zhruba 20% registrovaných distributorů disponuje odpovídajícím technickým vybavením (SČS hovoří o 400 až 500 subjektech). Problém ovšem nastává v dalších postojích * MPO podporuje "vyhlazení" těchto subjektů formou vysokých kaucí * MFČR k tomu dodává i nevěrohodnou informaci, že kauci 20 milionů složí 1100 subjektů. Proti tomu MPO předpokládá, že minimálně 1000 subjektů je na trhu založeno účelově...
stále stejné chyby… * počet čerpacích stanic nelze směšovat s počtem výdejních míst, pokud rostou neveřejné výdejny, je to věcí jejich uživatelů a nikoli odrazem chuti provozovatelů čerpacích stanic investovat na přeplněném trhu * zatímco rostoucí počet čerpacích stanic je významně vlivněn zvyšujícími se počty plynových pump, objem prodaných PHM počítá pouze s naftou a benzínem * křivku znázorňující růst počtu distributorů začínající v roce 2010 na nule snad ani nelze komentovat...
zavádějící vstupní údaje v tabulce, zkreslená realita a na základě ní neadekvátní závěry...
absurdní tvrzení * kauce MAJÍ diskriminační charakter, protože malé distributory ekonomicky zatěžují mnohem více, než velké. Pokud MPO nedůvěřuje argumentům SČS (my na tento aspekt upozorňujeme od října 2012), pak by snad mohlo akceptovat zcela totožný postoj Úadu pro ochranu hospodářské soutěže * MPO jen potvrzuje obavy, že cílem zavedení kaucí je vyloučení části poctivých soutěžitelů z trhu (protože - slovy výše uvedeného odstavce - kauce mají za cíl REGULACI POCTIVÝCH společností v "obvyklé míře" (co to je???)
opět tabulka s nesprávnými vstupy * jde pavděpodobně o úmyslné chyby, aby bylo možno tvrdit, že počet distributorů v ČR je "nezdravý" Korekce * o trzích HU a SK nelze hovořit jako o trzích "konkurenčně zdravých", opak je pravdou. Jde o nejméně konkurenční trhy v rámci celé EU * data z PL a DE jsou špatná. Polsko žádnou relevantní evidenci a ani odhad stavu nemá. Německo odhaduje, že na trhu se pohybuje asi 400 subjektů (20x více, než uvádí tabulka!!) Samo dokladování, že počet distributorů je ukazatelem nemocného trhu je zcela irelevantní. Postačí, abychom vzali dva případy (EE - 1 milion obyvatel, 180 distributorů, žádné daňové úniky, PL - 38 milionů obyvatel, 60 distributorů (podle této tabulky), obrovské daňové úniky), abychom mohli tvrdit, že čím méně distributorů na trhu operuje, tím větší daňové úniky na něm jsou. Je to samozřejmě nesmyslný závěr… Jediný možný závěr je, že mezi počtem distributorů a velikostí daňových úniků není korelace, případně, že počet zapsaných distributorů je důsledkem, nikoli promární příčinou daňových úniků
Ani MPO se nijak nevyrovnává s podmínkou, že DPH nelze dopředu zajistit (dle rozsudků Evropského soudního dvora) a nepokrytě označuje kauci za zálohu na v budoucnu nevybranou daň
Správný záměr, ale extrémně vysoké celoplošné kauce tomuto záměru vůbec neodpovídají. Kauce zásadně znevýhodní slabší subjekty (pokud vůbec budou mít možnost kauci splnit) a zcela přeskupí síly na trhu. Pozice řady poctivých menších subjektů zaujmou buď kapitálově silné společnosti nebo subjekty, které díky aktivní účasti při přeprodeji nezdaněného zboží získaly distatečné finanční zdroje
11 až 15 milionů Kč daňové povinnosti obsahuje jak DPH, tak spotřební daň. Spotřební daň ovšem není problémem, který by kauce řešila, tu lze řešit jinak a efektivněji. Pokud jde o DPH, byla by jeho výše - použijeme-li stejný model výpočtu - mezi 5 a 6 miliony. Adekvátní kauce by se při zachování stejné logiky mohla pohybovat kolem 8 milionů.
Proti tomuto tvrzení se musíme zcela zásadně ohradit! SČS se od jara 2012 (kdy byly na půdě ČAPPO zahájeny práce na novele zákona o pohonných hmotách) snaží text připomínkovat. S plnou odpovědností však konstatujeme, že s SČS nikdy nebyla žádná verze novely konzultována * s návrhem textu novely jsme byli seznámeni poprvé a naposledy (nešlo o konsultaci) na MPO koncem září 2012 * přesto jsme k tomuto textu zpracovali soubor připomínek, z nichž pouze dvě (včetně možnosti splnit kauční povinnost formou bankovní garance) byly akceptovány * od té doby jsme trvale usilovali o možnost získat vyvíjející se text a moci jej posoudit a připomínkovat, ale už nikdy nám to nebylo oficiálně umožněno * pokud jsme získali text neoficálně a zpracovali k němu připomínky, byly tyto připomínky obvykle ignorovány, nikdy jsme k nim nedostali žádnou zpětnou reakci.
