Souvislost historické autenticity města Prahy s její turistickou atraktivitou
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ……………………………… Podpis
Tímto bych chtěla poděkovat panu Ing. Zbyňku Burešovi, Ph.D., vedoucímu mé bakalářské práce, za jeho trpělivost, ochotu a cenné návrhy k práci. Chtěla bych dále poděkovat svojí rodině a přátelům, kteří mě podporovali, dodávali inspiraci a kuráž, bez nichž bych tuto práci nikdy nenapsala.
Copyright © 2012 Bojdová Jaroslava
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Souvislost historické autenticity města Prahy s její turistickou atraktivitou bakalářská práce
Autor: Jaroslava Bojdová Vedoucí práce Ing. Zbyněk Bureš, Ph.D. Jihlava 2012
Abstrakt BOJDOVÁ, Jaroslava: Souvislost historické autenticity města Prahy s její turistickou atraktivitou. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Zbyněk Bureš, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 47stran. Cílem této bakalářské práce je zjistit do jaké míry ovlivňuje historická autenticita vývoj města a jeho návštěvnost. Teoretická část obsahuje historii Prahy, soudobý vývoj města, hrozby, ochrana kulturních památek a cestovní ruch Prahy. Praktická část obsahuje vyhodnocené grafy z dotazníkového šetření. Dále se v praktické části nachází SWOT analýza města a návrhy na zlepšení. Klíčová slova: město Praha, historická autenticita, cestovní ruch, památky, hrozby BOJDOVÁ, Jaroslava: The connection of historical authenticity of Prague, with its tourist attraction, Bachelor thesis. College of polytechnics Jihlava. Department of Tourist trade. Supervisor Ing. Zbyněk Bureš, Ph.D. Scale qualification: bachelor. Jihlava 2012. 47 pages The aim of this thesis is to determine the extent to which affects historical authenticity of the city of its development and attendance. The theoretical part contains the history of Prague, of contemporary developments of the city, threats, protection of cultural heritage and tourism in Prague. The practical part contains evaluated graphs of the questionnaire. In the practical part is also a SWOT analysis of the city and suggestions for improvement. Key words: city Prague, historical authenticity, tourism, historic sight, threat
Obsah Seznam použitých zkratek ....................................................................................................... 10 1
Úvod ............................................................................................................................... 11
2
Základní informace o Praze ............................................................................................. 12
3
4
5
2.1
Základní informace o městě ..................................................................................... 12
2.2
Geomorfologie ........................................................................................................ 12
2.3
Vodstvo ................................................................................................................... 13
2.4
Podnebí ................................................................................................................... 13
2.5
Pražská zeleň ........................................................................................................... 13
Historie ........................................................................................................................... 14 3.1
Historie Prahy .......................................................................................................... 14
3.2
Tajemná Praha ......................................................................................................... 17
3.3
Stavební slohy ......................................................................................................... 18
Praha od počátků 19. Století ............................................................................................ 20 4.1
Praha v 19. století .................................................................................................... 20
4.2
Pražská asanace ....................................................................................................... 20
4.3
Novostavby a vzhled města ...................................................................................... 21
4.4
Developeři , fasádismus a komercializace ................................................................ 22
Ochrana památek a památková péče ................................................................................ 26 5.1
6
Pojmy ...................................................................................................................... 26
5.1.1
Národní kulturní památka (NKP)...................................................................... 26
5.1.2
Kulturní památka (KP) ..................................................................................... 26
5.1.3
Městská památková rezervace (MPR)............................................................... 26
5.2
Národní památkový ústav ........................................................................................ 26
5.3
Pražský Magistrát .................................................................................................... 26
5.4
Klub Za starou Prahu................................................................................................ 27
Dotazníkový výzkum ...................................................................................................... 28 6.1
Cíl šetření ................................................................................................................ 28
6.2
Výsledky šetření v grafech ....................................................................................... 29
7
Výsledek dotazníkového šetření ...................................................................................... 42
8
SWOT analýza města Prahy ............................................................................................ 43
9
8.1
Silné stránky ............................................................................................................ 43
8.2
Slabé stránky ........................................................................................................... 44
8.3
Příležitosti ............................................................................................................... 44
8.4
Hrozby .................................................................................................................... 45
Hrozby a možná řešení problémů .................................................................................... 45
10
Závěr ........................................................................................................................... 47
11
Seznam použitých zdrojů ............................................................................................. 48 Knižní zdroje ...................................................................................................................... 48 Internetové zdroje ............................................................................................................... 48 Seznam obrázků .................................................................................................................. 51 Seznam tabulek ................................................................................................................... 52 Seznam Grafů ..................................................................................................................... 52
12
Přílohy ........................................................................................................................ 53
9
Seznam použitých zkratek MPR
Městská památková rezervace
PPR
Pražská památková rezervace
NPÚ
Národní památkový ústav
NKP
Národní kulturní památka
KP
Kulturní památka
UNESCO
Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu
10
1 Úvod Tématem mé bakalářské práce je „ Souvislost historické autenticity Prahy s její turistickou atraktivitou“. Toto téma jsem si vybrala kvůli zájmu o historii a také o hlubší poznání hlavního města České republiky, Prahy. Bakalářská práce bude obsahovat dvě části, teoretickou a praktickou. Jako první je teoretická část, která bude obsahovat historický vývoj města a důležitá data, krajinný reliéf, vodstvo, stavební slohy dále vývoj památkové péče, hrozby vznikající pražským památkám a chráněným územím. Cestovní ruch Prahy a je ho budoucí vývoj. Druhá část je praktická ve, které budou vyhodnocené grafy z dotazníkového šetření. Respondenti budou náhodně vybíraní turisté Prahy. Z dotazníkového šetření by mělo vyplynout, zda turisté vnímají vývoj Prahy kladně či záporně a do jaké míry jsou spokojeni s nabízenými službami. Dále bude praktická část obsahovat SWOT analýzu současného stavu města Prahy. Následně na základě zjištěných problémů se budu snažit o vytvoření návrhů na jejich odstranění a zlepšení situace.
11
2 Základní informace o Praze 2.1 Základní informace o městě Praha je hlavním městem České republiky. Leží v srdci Evropy a je hospodářským centrem státu, sídlem vlády, parlamentu a prezidenta republiky. Praha tvoří samostatný kraj rozkládající se na celkové ploše 496 km čtverečných. Člení se na 22 správních obvodů a 57 městských částí. Nachází se zde většina vysokých škol a výzkumných zařízení. Praha je, díky své poloze uprostřed Evropy, významnou dopravní křižovatkou. Stala se důležitým výchozím bodem, který spojuje cesty do středoevropských a východoevropských zemí. [1] Je vyhledávána pro své zachovalé památky a historii. „Neboť stopy lidské práce se v těchto místech mění v historické svědectví, v argument, potvrzení a důkaz naší státnosti, tradice a národní existence. Pohled na Prahu, jako historickou metropoli našeho státu, je zároveň pohledem na tisíciletou historii.“ (Ravik, 2000, s. 14)
2.2 Geomorfologie Značná část města je bývalým mořským dnem. Zrodu pražského terénu napomohla tři moře. Poprvé, asi před 580 miliony lety, byly tlakem zemské kůry vyzdviženy usazeniny starohorního moře. Tyto usazeniny tvoří dnešní skály před Zbraslaví a kolem Sedlce. Druhé moře vzniklo před 500 miliony lety. Pražská oblast se tehdy nacházela u rovníku, později se dostala na severní část polokoule. Z této doby pocházejí kupříkladu Požárky, Motolské souostroví či Barrandovské skály. Poslední moře vzniklo v období druhohor. V tomto období vznikly například Petřínské skalky a obora Hvězda. [4] Území Prahy je součástí dvou subprovincií, a to České vysočiny a Poberounské subprovincie. Druhou zmíněnou subrpovincii tvoří Brdské oblasti. To jsou Pražská plošina, Křivoklátská vrchovina, Hořovická pahorkatina a Brdská vrchovina. Pražská plošina je rozdělena dále na dva celky, Říčanskou plošinu a Kladenskou tabuli.[4] Praha má velmi nesourodý terén. Velké výškové rozdíly jsou mezi hluboko zaříznutými údolími a vysoko položenými plošinami. Tisícileté působení toku Vltavy na okolní terén mělo za důsledek vznik třech odstupňovaných teras. Jedna se nachází na úrovni
12
Vinohrad, další v Podolí a poslední se táhne napříč Karlovým náměstím. Takto rozmanitý terén byl výzvou pro architekty, kteří museli překonat nerovnosti, přirozené překážky a svahy. Prahu vystavěli na kopcích, stavby se lavinovitě svažují až dolů k údolí řeky. Jedná se především o vrstvy domů, paláců a věží. Tímto způsobem jsou vystavěny například hradní paláce či Strahov. Soulad mezi nesourodým terénem a architekturou je hlavní důvod, proč je Praha tak jedinečná. (Ravik, 2000, s. 12 –14, Vurm, 2000, s. 47 – 48) [2]
2.3 Vodstvo Nejdůležitější řekou Prahy je Vltava. Vltava je nejdelší řekou v České republice. Teplá Vltava pramení na Šumavě pod Černou horou jako Černý potok. Po soutoku Teplé Vltavy se Studenou dále řeka pokračuje pod názvem Vltava. Celková délka toku je 539,5 kilometrů a Prahou protéká v délce 30,9 kilometrů. Na území Prahy má Vltava největší přítok Berounku, dále zleva devět potoků a zprava čtrnáct. Povodí Vltavy zasahuje do Německa a Rakouska. Vltava je významným dopravním uzlem. [5] Potoků nacházejících se na území Prahy je asi kolem 99, část se jich vlévá do Vltavy či Berounky, a některé přímo do Labe. Největším pražským potokem je Rokytka (36,2 m). [5]
2.4 Podnebí Podnebí Prahy je silně ovlivněno takzvaným tepelným ostrovem velkoměsta. To znamená, že je v centru města i přes stejnou nadmořskou výšku o 1 C více než v okrajových částech. Léto v Praze je příjemně teplé s teplotami kolem 25 C. Naopak zima přináší většinou teploty okolo – 5 C. Sníh dosahuje maximálně 12–20 cm. Srážky jsou v Praze velmi časté a vydatné. Nejdeštivější měsíci jsou říjen a listopad časté jsou však i přes léto. (Soukup, 1998, str. 52 – 53) [3]
2.5 Pražská zeleň Je složená z nově vystavěných parků či palácových nebo barokních zahrad. Skoro na dosah od centra se nachází zalesněná území. Dále se zeleň v Praze je skládá z parků, sadů, zahrad, lesoparků a chráněných přírodních území. [24]
13
3 Historie 3.1 Historie Prahy „Tak daleko, kam se dojde za jeden den, je v lese místo, které je rozděleno roklí. Na jižní straně je vysoká hora a ta se snižuje k veliké řece. Tam, když přijdete, najdete muže, jak vyrábí ze dřeva práh. Od tohoto prahu pojmenujte toto místo Praha. Vidím město veliké, jehož sláva se bude dotýkat hvězd.“ [6] Takhle podle pověstí zní věštba kněžny Libuše, podle níž nechala zbudovat Prahu. Avšak pokud budeme pátrat po skutečnosti, tak nejstarší písemná zmínka o Praze pochází ze zápisu Geografa Bavorského kolem roku 821, kdy měl žít ve Východofrancké říši kmen „Fraganeo“. Další historickou písemností je cestopis arabského kupce a vyslance Ibrahíma ibn Jákúba, který o městě detailně píše ve své knize.
Obr. 1 město Praha, Zdroj: pozitivní-noviny.cz
„A město Fraga je zbudováno z kamene a vápna a je obchodem město ze všech nejbohatší. Přicházejí sem z města Kravy Rusové a Slované se zbožím a přicházejí k obyvatelům Fragy ze zemí Turků mohamedáni a židé.“ (Vurm, 2000, str. 33) Praha byla tehdy křižovatkou, kde se setkávaly různé národy a kultury kvůli obchodu. Vedla přes ni kupecká cesta Via Magna, která spojovala jižní Španělsko, Krakov a směřovala dále na východ. Prvními obyvateli na našem území byli Bójové, později Keltové a v 6. století se zde objevili Slované. V této době v Praze vznikl důležitý obchodní uzel spojující cesty přes Ukrajinu, Polsko, Německo s cestami z Rakouska, Saska a Pruska. Tato křižovatka umožnila vzniku sídliště, z něhož se později stala Praha. Na místě dnešní Malé Strany se v té době nacházelo tržiště, na němž se konala většina obchodů. Rostoucí význam města vedl až ke vzniku Pražského hradu, který od 9. století sloužil jako rezidence českých knížat. Stavěly se především chrámy v podobě
14
rotund. V 10. století se na území Prahy usadili řemeslníci, jejichž obydlí byla základem budoucího Starého Města. (Vurm, 2000, str. 26, Vurm, 2000, str. 126 – 127) V roce 1158 udělil císař Fridrich I. Barbarossa českému knížeti Vladislavovi královský titul a právo titul dědit. Prahu ovládl románský sloh. Stavěly se chrámy, měšťanské domy či Juditin most, který byl nejstarším kamenným mostem v Evropě. Nejhustěji obydlená místa se nacházela okolo Velkého tržiště nynějšího Staroměstského náměstí. V gotickém slohu se začínají stavět měšťanské domy, paláce, nové kláštery a hradby.(Vurm, 2000, str. 144) [7] Za vlády Jana Lucemburského byla v roce 1338 na Starém Městě vystavěna radnice. Zlatá doba rozmachu, rozvoje, výstaveb a velebení města byla v období panování Janova syna Karla IV. Nejdříve nechal Karel přestavět Pražský hrad, dále chátrající Vyšehrad. Dne 26. ledna 1347 byla zvláštní bulou papeže Klementa VI. založena Karlova univerzita. Pražské vysoké učení mělo nedůležitější význam v celé střední Evropě. (Demetz, 2004, 120–121) [7] Zakládající listinu pro vybudování nové části Prahy, Nového Města vydal Karel dne 8. března 1348. Výstavbou Nového Města byl propojen Pražský hrad s Vyšehradem. Dále vystavěl nové pásy hradeb a rozšířil opevněné podhradí města. Nová část měla rozlohu kolem 360 ha, a chránilo ji 3340 metrů hradeb, které oddělovaly Nové město od Starého. Náměstí Nového Města se dochovaly dodnes. Jsou to Karlovo, Václavské a Senovážné náměstí. Dále nechal Karel v Praze a okolí vystavět velké množství zahrad, sadů a vinic. (Vurm, 2000, 158–159) [7] Do dějin Prahy zasáhly počátkem 15. století husitská povstání. Bylo to období pozdní gotiky s prvními náznaky renesance. Impulzem pro vznik povstání bylo upálení mistra Jana Husa v roce 1415. Husitské povstání vyvrcholilo v roce 1434 v bitvě u Lipan, kde byli husité poraženi. Během husitských výbojů byla Praha velmi poškozena zejména okraje Nového Města a velká část Malé Strany. V této době, a to v roce 1420, byla uzavřena světoznámá Karlova univerzita na jedenáct let. V roce 1436 byla vydána basilejská kompaktáta, aby uklidnila poválečnou situaci. Smrt Jiřího z Poděbrad v roce 1471 uzavřela definitivně husitské období. (Vurm, 2000, 188–190) [7] Vláda Habsburků byla zlatým věkem renesance. V roce 1541 velký požár zachvátil Prahu. Požár se rozšířil na celou Malou Stranu, Pražský hrad a Hradčany. Za oběť padly
15
stovky domů, paláců a kostelů. Poškozená byla i Svatovítská katedrála. Dříve románské a gotické budovy byly později znova zbudovány v novém renesančním stylu. [7] Další významný rozkvět Praha znamenala až v roce 1575 s nástupem panování Rudolfa II. Ten znovu uznal významnost Prahy, když sem přestěhoval v roce 1583 královský dvůr z Vídně. Praha se znovu stala středem Svaté říše římské. Rudolf dal přestavět Pražský hrad i jeho zahrady. Na svém dvoře shromaždoval učence, malíře, hudebníky a vědce z celého světa. Roku 1611 byl Rudolf přinucen svým bratrem Matyášem vzdát se koruny. Matyáš přesunul zpět královský dvůr do Vídně. (Vurm, 2000, 197–198, Demetz, 2004, 245) Roku 1619 sesadila česká šlechta Ferdinanda II. z trůnu a dosadila na něj Fridricha Falckého. Tomu předcházela pražská defenestrace roku 1618. Fridrich však byl donucen z Prahy uprchnout do exilu. (Vurm, 2000, 210–211) Bitva na Bílé hoře 1620 odstartovala třicetiletou válku. I během války byly v Praze díky bohatým mecenášům vystavěny monumentální stavby v barokním stylu. Po Bílé hoře se Čechy staly jednou z provincií Rakouska. Tato doba byla počátkem germanizace České země, pronásledování nekatolíků a přestaveb starých kostelů do barokního stylu. Za pronásledováním stáli Jezuité, kteří dali na Pražském hradě vystavět kolej Klementinum. Roku 1648 byla třicetiletá válka uzavřena Vestfálským mírem. (Vurm, 2000, 210–211) Před první světovou válkou je Praha hlavním městem kubistické architektury. Po první světové válce se české země konečně zbavily závislosti na habsburské monarchii. Potlačovaný český jazyk byl zrovnoprávněn a oficiálně uznán. Bylo vystavěno Národní divadlo. Židovské a Nové město prošlo extenzivním rozvojem. Praha se rozrůstala dál za historické hradby. Docházelo k ničení symbolům rakouského mocnářství. Zničeny byly různé památky, například Mariánský sloup, na jehož místě dnes stojí socha Jana Husa. Praha byla ustanovena hlavním městem nově vzniklého Československa. Roku 1922 byla celá Praha sjednocena i s do té doby samostatnými městy Vinohrady a Košíři. (Soukup, 1998, str. 30–33) [8] [7] Bombami za druhé světové války nebyla Praha příliš poničena. Škody na pražské zástavbě byly tehdy minimální. Roku 1939 vstupuje německá armáda do Prahy. Dřívější město České republiky se nyní stává hlavním nacistickým centrem Protektorátu Čechy a
16
Morava. Židovské obyvatelstvo bylo transportováno do koncentračních táborů. 5. května 1945 vypuklo Pražské povstání, čtyři dny na to dorazila do Prahy Rudá armáda. (Soukup, 1998, str. 34) [8] Od roku 1948 byla u moci Komunistická strana Československa. Vznikla nová sídliště a první panelová sídliště. Kolem let 1960–1974 bylo k Praze přidruženo více než na 60 obcí. Letiště a Hlavní nádraží byl opravován v 60. a70. letech. V této době se započalo s budováním metra. Rok 1989 byl rokem rostoucí nespokojeností občanů, jež vedla ke stávkám a demonstracím. Komunismus u nás ukončila Sametová revoluce. V červnu roku 1990 se konaly první demokratické volby. V v roce 1993 došlo k rozdělení Československa na dva samostatné státy a Praha byla zvolena hlavním městem nově vyhlášené České Republiky. Dobré vztahy se západoevropskými zeměmi otevřelo Prahu turistice. Rozvíjejí se služby a opravují se zchátralé historické budovy. (Soukup, 1998, str. 35) [8]
3.2 Tajemná Praha Praha byla dříve městem alchymie a různých kultů. Ty poznamenaly nejen vývoj a atmosféru Prahy, ale také její stavbu. Magické město Praha v sobě ukrývá dvanáct století dějin architektonických skvostů, které ji dodávají neobyčejný gienium loci, ducha místa. Městská památková rezervace /dále MPR/ zabírá 1,75 % celkové rozlohy města. Její celková velikost je 99 ha. Patří sem Staré Město, Josefov, Malá Strana, Hradčany a Pražský hrad, Nové Město s Vyšehradem, části Smíchova, Karlína, Vinohrad a Letenské Pláně. Celkem se zde nachází 2092 památkově chráněných budov.(Ravik, 2000, s. 11) Praha je klenotem, kde můžeme najít všechny možné typy stavitelských slohů. Nejzachovalejší památky najdeme, když se projdeme takzvanou Královskou cestou. Královská cesta začíná u Prašné brány, dále pak vede přes Celetnou ulici, Staroměstské a Malé náměstí, dále na Karlův most přes Malostranské náměstí, Nerudovou ulici až na Pražský hrad. (Ravik, 2000, s. 454)
17
3.3 Stavební slohy Nejstarším slohem na našem území byl kolem 10. století předrománský sloh. Základy mu položil Karel Veliký. O tomto období není mnoho známo, nedochovaly se žádné památky. V 11. století se objevuje sloh románský převládajíc až do poloviny 13. století, poslední desetiletí existoval souběžně s gotikou. Budeme-li chtít tento sloh v Praze nalézt, musíme sestoupit do podzemí. To díky skutečnosti, že románské budovy dostávaly nový architektonický vzhled, ale základy zůstávaly pořád stejné. Stavebním materiálem byl kámen. Jedinou dochovanou památkou této doby je chrám sv. Jiří na Hradě. (Ravik, 2000, s. 19, Herout, 1972, s. 21) Gotika, sloh hodný barbarských germánských Gótů jak byla často označována, vznikla ve Francii v okolí Paříže v roce 1150. U nás se tento sloh objevil v 2 polovině 12. století. Gotika, jako jediná ze slohů, nebere inspiraci v antickém, řeckém a římském umění, jako to například dělal románský sloh či renesance. Stavěly se kostely, katedrály, hrady, tvrze. V gotickém slohu byla postavena také radnice, měšťanské domy, mosty a hradby. Hlavními znaky gotiky je lomený oblouk, žebrová klenba, masivní zdivo a opěrný systém. Stavebním materiálem je dále používán kámen, ale v civilní architektuře se využívají cihly. První postavenou památkou gotiky byl klášter svaté Anežky Na Františku z roku 1234. Neznámějšími památkami gotiky jsou Karolinum, Karlův most, chrám sv. Víta, Prašná brána. (Ravik, 2000, s. 29–33, Herout, 1972, s. 51–58) [22] Gotika se dochovala u měšťanských domů v přízemích, v klenutých místnostech a průjezdech. Většina domů Staroměstského náměstím ve svém zdivu gotická. (Ravik, 2000, s. 491) Renesance znamená obnovu, návrat k antické a římské předloze. Vznikla kolem 13. století v Itálii. Přestavovaly se do ní paláce a městské domy. První ukázkou renesance je Vladislavský sál na Pražském hradě. Renesanci můžeme rozdělit na tři období. Časná renesance se v Praze objevuje v roce 1493, od roku 1538 pokračuje vrcholná renesance. Poslední navazující je pozdní renesance v roce 1580. Po velkém požáru Prahy, kdy shořela Malá Strana a hrad, bylo vše znova vystavěno v renesančním slohu. Základními symboly renesance jsou zábradlí, sloupy a pilíře, které jsou zdobeny hlavicí a patkou. (Ravik, 2000, s. 76, Herout, 1972, s. 117)
18
Barok znamená v překladu podivínský, zvláštní, směšný. Vznikl v 16. století v Itálii. Baroko můžeme rozdělit na stejná období jako gotiku a renesanci. V době po Bílé hoře 1620 se dostala k moci církev a vybrala si baroko jako svůj hlavní sloh. Románské a gotické památky byly do baroka přestavovány, například u sv. Jakuba. Stavěly se především křesťanské stavby opevnění města, měšťanské domy a paláce, například Černínský palác na Hradčanech. Baroko se vyznačuje nástropními malbami, využití dekorací zlatem a umělých mramorů. Využívá se štuk na klenby a fasády domů. Výrazným prvkem baroka je pohyb, snaží se nabudit dojem iluze. (Ravik, 2000, s. 81, Herout, 1972, s. 159–161) Klasicizmem a empírem končila fáze velkých stavebních slohů. Klasicizmu se inspiruje klasickým uměním antického Řecka a Říma. Klasicizmus se vyskytuje v poslední třetině 18. století. V českých zemích, tedy i v Praze, nebyl příliš rozšířený. Docházelo k přeměnám fasád starších barokních budov za využití klasicistních ornamentů. Byla vystavěna nová čtvrť Karlína, Smetanovo nábřeží či Slovanský dům. Výstavbu si vyžádalo rozšiřování města, kvůli přílivu nového obyvatelstva. Další klasicistní památka v Praze je nynější Tylovo divadlo. (Herout, 1972, s. 219) Empír, zvaný také císařský sloh, který se dostal do popředí kolem roku 1804 za Napoleona Bonaparta. Empír se inspiruje pouze Řeckem a je často slučován s klasicizmem. (Herout, 1972, s. 220) První počátky romantismu se objevují v poslední čtvrtině 18. století. Nejdříve se inspiruje se přírodou, exotikou, venkovem a romanticky chápanému stavebnímu umění jiných kultur. Později v něm převažují historizující tendence, proto se mu také říká romantický historismus. Nejblíže k romantismu měla gotika. Romantismus je přímý vývojový stupeň k období stavebních slohu poloviny 19. století. V této době architekti stavěli v románském, gotickém a renesančním slohu. Stavělo se hlavně v jádru města, ale se rozvíjela se i předměstí. Na Karlíně můžeme najít pozdně románský chrám sv. Cyrila a Metoděje vystavěného mezi lety 1854–1863 . Soukromé zahrady i veřejné sady mají ráz romantického, anglického nebo přírodního parku. V zahradách se stavěly vily a letohrádky. V empírovém slohu jsou stavěny první činžovní domy. (Ravik, 2000, s. 138, Herout, 1972, s. 220–233)
19
4 Praha od počátků 19. Století 4.1 Praha v 19. století Devatenácté století zaznamenalo rozvoj techniky a technologií. Architekti neměli vyhraněný jednotný stavební styl. Na druhé straně se ale prosazovaly náročné požadavky na komfort, do historických budov tak vstupovaly nové prvky. Byl to například vodovod, kanalizace, koupelny, splachovací záchody, a výtahy. Historická autenticita budov postupně mizela a skutečnost stále méně odpovídala prvotnímu určení a funkci budovy. Co to vlastně je historická autenticita? Tento pojem znamená historická pravost a unikátnost, zachovalost. Je to protiklad k nově vytvořenému, byť se jedná o pokus vytváření replik historických originálů. [9] Jelikož ostatní starší slohy nenaplňovaly nároky lidí na vysoký komfort, byl nakonec vybrán jediný sloh renesance. Zmizela většina předměstských romantických zahrad. Zanikly barokní brány s výjimkou vyšehradských a Písecké u Belvedéru. Postupem času se historické slohy dostaly do pozadí a architekti začali využívat jako stavební materiál beton, sklo a železné konstrukce. Vysoké činžovními domy, ostře kontrastovaly se staršími budovami, nenávratně změnily ráz Prahy. (Ravik, 2000, s. 534–535, Herout, 1972, s. 270–274)
4.2 Pražská asanace Městská asanace zahrnuje přestavbu starých městských čtvrtí a modernizaci bytového fondu. To platí i pro oproštění historických staveb od nevhodných přístaveb. [10] Asanace se v Praze realizovala v letech 1893–1917, padly jí za oběť celé bloky prastarých domů, kostely a synagógy. Staré budovy ustupovaly novostavbám či výstavbě veřejných komunikací. Praha se měla stát moderním městem, proto se stavěly novorenesanční stavby, jako jsou například Národní divadlo, Rudolfinum a Národní muzeum. (Herout, 1972, s. 271–234) Za oběť pražské asanaci padlo především staré židovské ghetto, které bylo v té době obývané nejchudšími občany. Ghetto bylo nejstarší část Prahy, bylo zanedbáváno a upadalo. Jeho zkázou byla právě jeho výhodná poloha, která měla přinášet vysoké
20
zisky. Říšský sněm přijal v roce 1893 konečnou podobu asanačního zákona. Magistrát vyhlásil architektonickou soutěž, kterou vyhrála trojice autorů Alfréd Hurtig, Matěj Strunc a Jan Hejda. Žádný návrh však nepočítal se zachováním jakékoliv historicky cenné budovy. Josefov se měl stát luxusním místem pro boháče. Proti násilné modernizaci se postavil Vilém Mrštík souborem článků s názvem Bestia triumphans. V článcích se rozhořčuje nad tím, jak snadno Praha přišla o svůj historický ráz na úkor nevzhledných činžovních domů. [11] K dalším regulacím docházelo zejména na severním cípu Starého Města. Na Františku, Vojtěšské a Podskalské čtvrti a na části Malé strany. Zmizela řada paláců, domy na Václavském náměstí i s jejich renesančními věžemi. (Herout, 1972, s. 271) [11]
4.3 Novostavby a vzhled města Celkový vzhled Prahy je utvářen díky uskupení staveb v kontextu krajinného utváření. Dříve byly nejvyššími stavbami věže sakrálních nebo obraných staveb nyní jsou to panelové domy. Nové stavby by tedy měly být navrhovány tak, aby zapadly do kompozice historického jádra. Pražské historické jádro má dvě ochranná pásma, vnější a vnitřní. Ve vnějším pásmu, které přiléhá k historickému jádru, platí přísný zákaz výškových staveb, které by se nacházeli v jeho těsné blízkosti. Ve vnitřním ochranném pásmu, tedy v historickém jádru jsou výškové budovy posuzovány v územním řízení. Negativní vizuální dopad na celkové vnímání okolní krajiny, mají především nové budovy nevhodných rozměrů. Takovéto nesouměrnosti jsou vidět i ze vzdáleností 10 až 15 km od středu města. Panorama města narušuje hlavně výstavba s neúměrným objemem nebo výškou vhledem k historickým stavbám. [23] Problém novostaveb se v historickém jádru Prahy objevuje pouze minimálně, a to díky nedostatku volných stavebních ploch a také kvůli nesouhlasu odpovědných orgánů. Prostor pro novostavby může vzniknout jen tehdy, pokud objekt nejde zachránit či je architektonicky nehodnotný. Z důvodu nedostatku stavebních parcel na území PPR vznikají pokusy o vyváření nástaveb na starších objektech, čímž se majitelé snaží vyhnout jejich demolici. Nástavby na území historického jádra jsou přísně regulovány. Nevhodné jsou také výstavby zapuštěných teras a balkónů. Dalším nevhodným zásahem je snižování hodnot střešní krajiny výstavbou vikýřů, střešních oken a plochých střech v historické zástavbě. [26]
21
4.4 Developeři , fasádismus a komercializace Pražské památky ohrožuje mnoho hrozeb, většinou jde o investory a developery. Ti ale nejsou jediní. Překvapivou hrozbou pro Prahu je i její cestovní ruch. Developeři, to je nový pojem, který se objevil teprve nedávno. Jedná se o společnosti se stavební a přípravnou činností. Developeři realizují a zajišťují výstavbu velkých stavebních projektů. Staví za účelem dalšího prodeje budov či na specifickou objednávku klienta. Developerské společnosti vyhledávají vhodný pozemek pro projekt. Zajistí změny v územním plánu a stavební povolení. Připraví projekt a vytváří dokumentaci a kolaudaci. [12] Na začátku investoři a developeři skoupí soubory budov. Stavby následně procházejí řadou přestaveb. Přestavbám neunikají ani chráněné kulturní památky. Při rekonstrukcích nenávratně zmizí autentické vybavení budov. Odstraní původní okna, dveře a podlahy. Výhodnější než přestavba však bývá starou budovu strhnout úplně, a pak na jejím místě postavit novou. Někdy se jedná o úplnou demolici ne jedné budovy, ale třeba například celého bloku. Střety ochránců památek a investorů se dostávají i do celostátních medií. Aby investoři svými zásahy, renovacemi a demolicemi nebudili rozruch, vymýšlejí způsoby, jak uskutečnit své plány aniž by na sebe příliš upozornili. Tyto nové způsoby nebývají tolik viditelné. Tak je tomu u fasádismu, který se objevil na začátku 20. století. [13] [14] Co to vlastně je fasádismus? Fásdismus je výsledkem nedokonalé památkové péče. Je to proces, kdy historické budovy projdou rekonstrukcí, při kterých z původních budov zbudou jen uliční fasády, obvodové zdi a někdy schodiště. Zachovávají se pouze kulisy, které se pak ukazují světu. Interiér budovy je pak vystavěn v moderním stylu, nebo se pak snaží o vytvoření kopií historických slohů. Dochází k němu u velmi zchátralých subjektů, u kterých je zachování či oprava ekonomicky nepřijatelná. Turista pak prochází historickým jádrem, které již vůbec historické není a on o tom nemá ani tušení. [14]
22
Poprvé se Fasádismus objevil v roce 1990 při rekonstrukci několika domků na Hradčanech. Dalším příkladem je dům na Václavském náměstí známí jako Darex. V tomto případě byla zničena nejen celá novobarokní stavba, ale i při vykopávkách nalezené zbytky středověké lékárny. Fasádismus v posledních letech zasáhl zejména Karlín, Libeň, Smíchov, Vinohrady a Žižkov. Radikální zásahy do středověké struktury jádra města jsou přitom vždy v rozporu s památkovými hodnotami jak objektů, tak celků. K těmto zásahům ve středu Prahy občas dochází z rozhodnutí odboru památkové péče pražského magistrátu, jindy naprosto nezákonně. [14] Další
hrozbou
Prahy
je
paradoxně
její
cestovní
ruch.
Praha
patří
k nejnavštěvovanějšímu místu v celé České republice. Cestovní ruch je hlavním příjmem pražské ekonomiky. Jeho výnosy tvoří téměř polovinu celostátní příjmů této oblasti, přínos Praze je však do jisté míry omezen. [27] Otevření hranic roku 1989 znamenalo prudký nárůst zahraničních návštěvníků.
Praha začala být velmi
vyhledávána kvůli svému zachovalému historickému jádru města, které se zařadilo na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Historické jádro Prahy od té doby čelí masovému náporu turistů, kteří vytvářejí poptávku po určitých službách. Historické jádro Prahy je nerovnoměrně zatížené, přetížené jsou oblasti kolem Královské cesty. Aby se tato poptávka uspokojila, začalo se s výstavbou nových hotelů a restaurací. To však nestačilo, stále nebyla dostatečná lůžková kapacita a volných parcel pro novou stavbu. Z tohoto důvodu vznikla komercializace. Pojem komercializace znamená zpeněžit či obchodně využít. Komercializace v Praze je proces, při kterém se obývané domy přeměňují na kanceláře a obchody. Byty přestávají sloužit místním obyvatelům a přemění se na úzce zaměřené obchody se suvenýry, luxusního zboží či vyšší kategorie stravovacích zařízení. Komercializace probíhala v Praze díky restituci, kdy bylo do rukou původních majitelů navráceno více než 70% domů. Ty byly záhy prodány soukromým realitním firmám.
Komercializace přinesla rychlou fyzickou obnovu
budov. Je však příčinnou úbytků obyvatel centra, a to i z důsledku změny orientace běžných obchodů na obchody orientované na zahraniční turisty a bohaté spotřebitele. [19]
23
Tabulka1četnostiprovozoven
podle
vlastnictví
a
míry
turistického
využití,
Zdroj: www.socioweb.cz
Shrnutí Zásahy developerů, investorů a turistů, vedou k vytěsňování místních obyvatel z Prahy. Díky těmto zásahům dochází ke zvýšení cen nemovitostí a nákladů na bydlení, které si slabší domácnosti nemohou dovolit. Tyto domácnosti jsou pak donuceny se z centra města vystěhovat na okraje Prahy do panelových sídlišť. I když v centru dochází k výstavbám nových bytů, jejich podíl je nevýrazný a nijak nemůže navýšit hustotu zabydlení. Nyní se v Pražské památkové rezervaci (dále jen PPR) nachází kolem 23 tis. bytů, jež obývá asi 52 tis. obyvatel. [20] [17] Cestovní ruch v Praze nese jasné známky masového turismu, těmi jsou např.:
vysoké nároky na infrastrukturu
velké objemy turistů, nízké zisky
cenově citlivé trhy
diversifikované skupiny klientů
nejisté zdroje
V budoucnosti by mělo dojít k nárůstu cestovního ruchu v Praze. Ke zvýšení turistického zájmu o ostatní méně známé a navštěvované části města a památek, dále k většímu zatížení historického jádra města. [27]
24
Projekty, které mají podpořit do budoucnosti cestovní ruch v Praze:
Copa Centrum Národní: obchodní a administrativní centrum, restaurace, ubytování,
dostavba průmyslového paláce: architektonický skvost Budenče
nová paralelní dráha Ruzyňského letiště
rekonstrukce hlavního nádraží
magistrála pod zemí: snížit zatížení životního prostředí, ochrana památek a městské zeleně, návrat tramvajové dopravy [28]
Fakt, že historické centrum Prahy je neobydlené, v žádném případě nesnížil příliv turistů. Bylo tomu právě naopak, v roce 2011 navštívilo Prahu více jak pět milionů turistů, což je nárůst o 8,2% oproti loňskému roku. Zahraniční turisté přijíždějí hlavně z Německa, Slovenska, Polska, Maďarska a Ruska. [21] Tabulka 2 návštěvnost turistů v Praze dle národností
Zdroj: www.praguewelcome.cz
25
5 Ochrana památek a památková péče 5.1 Pojmy 5.1.1 Národní kulturní památka (NKP) NKP je památka, která je nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa. 5.1.2 Kulturní památka (KP) KP je nemovitá nebo movitá věc, případně jejich soubory, které jsou významnými doklady historického vývoje od nejstarších dob po současnost. 5.1.3 Městská památková rezervace (MPR) MPR je vybraná část historického jádra města s odchovanými budovami nebo jejich soubory a městskou infrastrukturou. Bez výrazných rušivých stavebních zásahů dnešní doby. Chráněny nejsou jen budovy, ale i urbanistická struktura a panorama.
5.2 Národní památkový ústav Památkovou péči řídil až do roku 1951 Státní památkový ústav. Od roku 1958 kdy vyšel zákon č. 22/1958 sb., o kulturních památkách začal existovat Státní ústav památkové péče a ochrany přírody. Dne 31. prosince vznikl Národní památkový ústav s celonárodní působností dále NPÚ. NPÚ je odbornou a výzkumnou příspěvkovou organizací ve smyslu zákona o památkové péči č.20/1987 Sb. Sídlo národního památkového ústavu je na Praze 1. Zřizovatelem je ministerstvo kultury. NPÚ se rozděluje na ústřední pracoviště v Praze a v jednotlivých krajích je pak zastoupen v územních odborných pracovištích. Stará se o zpřístupněné kulturní památky, zejména hrady a zámky spadající pod přímou z právu NPÚ. Poskytuje pomoc vlastníkům zpřístupněných památek. [16]
5.3 Pražský Magistrát Magistrát hlavního města je výkonným orgánem pro státní památkovou péči na území hlavního města Prahy. Vydává stanoviska k úpravám kulturních památek nebo nemovitostí nacházející se na památkově chráněném území. Vydává písemná vyjádření k činnostem, které jsou v zájmu ochrany kulturních památek. Těmito činnostmi jsou například renovace, přístavby nebo stavební změny památky. [15]
26
5.4 Klub Za starou Prahu Je nepolitické občanské sdružení, které spolupracuje s Národním památkovým ústavem. Organizace byla založena v roce 1900, tedy v době kdy byla realizována Pražská asanace. Klub má již stoletou tradici a má více jak 1000 členů. Sdružuje historiky umění, architekty a urbanisty, kteří tvoří nejvyšší správní orgán Domácí radu. Klub spojuje a informuje laickou veřejnost a odborníky, podává nejnovější informace a nabízí různá možná řešení problémů. Odborníci posuzují postupy a rozhodnutí magistrátu města. Na jejich internetových stránkách se můžete dočíst o starých či aktuálních památkových kauzách. Členové klubů píší příspěvky do různých novin a časopisů, nejen do odborných. Vydávají publikace a pravidelně vychází věstník jménem Zprávy Klubu za Starou Prahu. Členové klubu aktivně působí v seminářích, které se v Praze pořádají na různá témata o ochraně památek v Praze. Hlavním cílem klubu je ochrana architektonického a kulturního dědictví Prahy, uchování její historické identity. [18]
27
6 Dotazníkový výzkum Na dotazníkové šetření mi odpovědělo celkem 102 lidí. Oslovení byli turisté na Staroměstském náměstí, Václavském náměstí a na Pražském Hradě. První otázkou bylo, zda je dotyčný oslovený místní či turista. Respondenti byli turisté, na místního občana jsem zde narazila jen párkrát. Respondenti byli vybíráni náhodně, avšak nažila jsme se o pestrost ve věkových kategoriích. V úvodu dotazníku byla uvedena příčina jeho vzniku a problematika, jíž se zabývá. Respondenti následně zodpovídali celkem 14 otázek. Devět otázek bylo zaměřeno na téma bakalářské práce, na Prahu. Na konci dotazníku pak bylo pět otázek, které měly podat osobnější informace o jednotlivých respondentech.
Dotazník je tvořen
kombinací uzavřených a otevřených otázek. Uzavřené otázky byly jednak dichotomické, dále trichotomické, na které se odpovídalo ano nebo ne a výčtových na, které se odpovídalo výběrem jedné nabízené alternativy např. nejvyšší dosažené zdělání. V dotazníku byla i jedna otázka, která byla zodpovídána respondentovým názorem na rozdíly mezi starou fotografii města a viditelnou skutečností. Z odpovědí respondentů jsem následně vytvořila vlastní grafy, které jsou použity v této práci.
6.1 Cíl šetření Cílem dotazníkového šetření bylo, jak turisté vnímají Prahu, zda si všímají změn okolo a jak na ty to změny reagují. Zda jsou spokojeni s nabízeními službami ve městě, počet jejich návštěv, důvod proč město vyhledávají, jejich náhled na místní obyvatele a cestovní ruch města. Cílem šetření je zjistit nedostatky a slabé stránky a vymyslet návrh na zlepšení situace.
28
6.2 Výsledky šetření v grafech
1.
Prahu jste navštívil/a ?
10%
8%
20%
a .jednou
b. dvakrát c. víckrát d. pravidelně
62%
Graf 1 První otázka, zdroj: autorka
V první otázce respondenti odpovídali na otázku, jak často navštívili Prahu. Na výběr byly čtyři možnosti, které začínaly od jedné návštěvy až po pravidelné návštěvy. Šedesát dva procent dotazovaných odpovědělo, že Prahu navštívilo víckrát. Osm procent navštívilo Prahu jednou a dvacet procent dvakrát. Většinou takto odpovídali zahraniční turisté. Pravidelně pak navštívilo Prahu deset procent respondentů, a to za účelem návštěv divadla či nákupů. Jak vyplývá z odpovědí, turisté se často a rádi do Prahy vrací. Z pohledu cestovního ruchu je Praha velmi atraktivní, její poskytované služby jsou dobré. Propagaci Prahy ve světě napomáhá fakt, že historické jádro města je zapsáno na listině UNESCO. Většina dotazovaných odpověděla, že má v úmyslu brzy Prahu znova navštívit.
29
2.
Komunikujete rádi v navštívených místech s místními lidmi ? 12%
12%
17%
a. ano b. spíše ano c. spíše ne d. ne
59%
Graf 2 Druhá otázka, zdroj: autorka
Ve druhé otázce respondeti odpvovídali zda rádi komunikují v navštíveném místě s místními obyvateli. Nejvíce respondentů, padesát devět procent odpovědělo, že nerado mluví s místními. Většina odpověděla, že je to ani nikdy nenapadlo a i kdyby měli možnost raději se jí vyhnou. Dvanáct procent respondentů odpovědělo, že zásadně ne a dvanáct procent, že velmi rádi. Nechuť komunikovat s místními lidmi může způsobovat uspěchaný život v Praze. Místní lidé, pokud na ně náhodou narazíte, nemají čas se zastavovat a bavit se. Dalším faktorem je skutečnost, že větišna místních lidí bydlí dále od historického centra nebo až na okrajích Prahy, kam turisté již normálně nezavítají.
30
3 . Co vás přilákalo do Prahy ? 2%
2% 3%
20%
muzea pámátky nákupy
4%
kultura sport zoo
69%
Graf 3 Třetí otázka, zdroj: autorka
Třetí otázka je otevřená, záviselo tedy co odpoví respondenti. Na třetí otázku všichni respondenti shodně odpověděli, že navštívili Prahu kvůli památkám, nebyl to však ve všech případech hlavní důvod jejich návštěvy. Jako výhradní důvod návštevy památky označilo šedestá devět procent respondentů. Dvacet procent upřednostňuje spíše kulturu např. divadlo a muzikály. Kvuli nákupům navšívilo Prahu 4 % respondentů. Dvě a tři procenta pak navštěvují Prahu kvůli sportu, muzeíím a ZOO. Praha má výhodu, že díky památkám a bohaté nabídce kulturních, společenských akci má celoroční sezónost. Ze své vlastní zkušenosti vím, že stači aby se udělalo trošku tepleji a město hned zaplní turisté. Všude pak proudí davy lidí, kteří většinou mají stejný cíl, a to památky. Turisté navštěvují Prahu i v zimě, oblíbené a navštěvované jsou Vánoční trhy nebo strávit v Praze Silvestr.
31
4. Máte z historického jádra Prahy dojem, že je obýváno a žije každodenním životem běžných lidí ?
42%
a. ano
b. ne 58%
Graf 4 Čtvrtá otázka, zdroj: autorka
Čtvrtá otázka se zabývala respondentovým názorem, zda si myslí, že je historické jádro Prahy normálně obýváno. Padesát osm procent dotázaných odpovědělo ne. Čtyřicet dva pak odpovědělo, že ano. Velmi zajímavou otázkou je proč si to myslí takové množství lidí. Myslím si, že většina lidí nesleduje, zda je místo obýváno nebo ne a pak pouze vyjádří svůj názor, aniž by se o tom přesvědčili. Podle respondentových odpovědí na čtvrtou otázku se dále zodpovídala buď pátá, nebo šestá otázka.
32
5.Ovlivňuje Váš celkový dojem z Prahy to, že Praha žije přirozeně ?
27% a. ne, je mi to jedno b. vadími , že centrum žije přirozeným životem 64%
9%
c. líbí se mi že centrum žije přirozeným životem
Graf 5 Pátá otázka, zdroj: autorka
Pokud respondent odpověděl na čtvrtou otázku za a) odpovídal na otázku číslo pět. Zde si mohl vybrad ze tří možných odpovědí. Dvacet sedm procent respondentů odpovědělo, že je nezajímá, že Praha žije přirozeně a je obydlena a je jim to jedno. Devět procent odpovědělo, že není rádo, že Praha žije přirozeně a vnímají ji pouze jako turistickou destinaci. Nejvíce procent, šedesát čtyři dotazovaných, odpovědělo, že vnímají Prahu jako jakékoliv jiné město, které je obydleno a nepovažují ji jen za turistickou atrakci.
33
6.Ovlivňuje Váš celkový dojem z Prahy to, že Praha žije jen díky turistům ?
16%
a. ne, je mi to jedno 49%
35%
b. vadími , že centrum žije pouze turisty c. líbí se mi že centrum žije pouze díky turistům
Graf 6 Šestá otázka, zdroj: autorka
Pokud respondent odpověděl na čtvrtou otázku za b) odpovídal na otázku číslo šest. Zde si mohl vybrat ze tří možných odpovědí. Zde se nejvíce dotázaných , čtyřicet devět procent, odpovědělo, že je jim jedno, když Praha žije jen díky turistům a centrum není obydleno. Dalším třiceti pěti dotázaným vadí davy turistů a byli by radšim kdyby město bylo trochu poklidnější. Šestnáct procent respondentů odpovědělo, že jsou spokojeni s masami turistů v centru města.
34
7. Máte dojem, že jsou historické budovy používány ke svému původnímu účelu ?
32% a. ano b. ne
68%
Graf 7 Sedmá otázka, zdroj: autorka
V sedmé otázce si mohl respondent vybrat ze dvou možných odpovědí. Byl v ní dotazován, zda si myslí, že jsou historické budovy používány ke svému původnímu účelu. Záviselo na vnímavosti jednovlivých dotazovaných, zda jim nestačí jen letmý pohled na okolí. Šedesát osm procent respondentů odpovědělo na otázku
ne .
Respondeti ve směs odpovídali, že ve většině budov kolem viděli pouze hotely a suvenýry. Třicet dva procent pak odpovědělo ano, že mají pocit, že budovy jsou využívány tak jak mají.
35
8.
Jak vnímáte nabídku obchodů v centru ?
40%
a. vyhovuje mi bohatá nabídka suvenýrů, atrakcí a restaurací, nepotřebuji nic víc
60% b. kromě nabídky suvenýrů, atrakcí a restaurací bych uvítal i běžné obchody
Graf 8 Osmá otázka, zdroj: autorka
Osmá otázka byla zaměřená na pestrost obchodů,
zda jejich nabídka uspokojuje
vešchny zákazníky. Na výběr byly dvě odpovědi. Šedesát respondentů odpovědělo, že jsou spokojeni s obchody se suvenýry, restauracemi a jinými obchody za měřenými na turisty. Nepotřebují žádné obyčejné obchody. Naopak čtyřicet procent respondent by uvítalo více obyčejných obchodů než jen suvenýry a restaurace. Hlavně ti lidé ,co jezdí do Prahy za účelem nákupů.
36
9. Vidíte nějaký zásadní rozdíl mezi střechami na obrázku a střechami, které vidíte ?
36% 44%
a.Nevidím žádný velký rozdíl. b. Více se mi líbí střechy na obrázku. c. Více se mi líbí střechy ve skutečnosti.
20%
Graf 9 Devátá otázka, zdroj: autorka
Devátá otázka byla zodpovídána na rampě Pražského Hradu, tedy spíše se jednalo o pohled z rapmy hradu dolů do krajiny. Respondentům jsem ukázala starou fografii města, a tu pak měli srovnávat s realitou, kterou viděli. Otázka se zaměřovala na pražskou střešní krajinu, zda dotazovaní viděli nějaké změny mezi starými střechami na obrázku a nynějšími střechami. Čtyřicet čtyři procent dotázaných odpovědělo, že žádný zásadní rozdíl mezi starými a novými střechami nevidí. Pár dotazovaných odpovědělo, že je nikdy nenapadlo koukat na střechy, zajímá je pouze to co mohou vidět ze zdola, vzhled a vnitřek budovy. Realita se líbila třiceti šesti procentům dotázaných lidí. Dvaceti procentům se pak líbila spíše fotografie, tedy střechy jak vypadaly dříve.
37
10. Jakého jste pohlaví ?
33% a.žena b. muž 67%
Graf 10 Desátá otázka, zdroj: autorka
Desátou otázkou byli respondenti tázáni jakého jsou pohlaví. Pokusila jsem se, oslovit stejný počet žen i mužů, ale nakonec mi na mé otázky odpovědělo více žen. Muži něměli chuť mi dotazník zodpovědět, proto je v grafu 67 % procent žen a 33 % procent mužů.
11. Jaký je Váš věk ? 8%
4%
a. do 18 let
20%
b. 19 - 29 let 42%
c. 30 - 45 let d. 46 – 59 let e. nad 60 let
26%
38
Graf 11 Jedenáctá otázka, zdroj: autorka
Otázka jedenáct se ptala na věk respondenta. Do 18 let byly čtyři procenta. Nejvíce ćtyřicet dva procent dotazovaných bylo ve věku mezi 19 – 29 lety. Dvacet šest procent bylo ve věku od 30 – 45 let, dvacet procent ve věku od 46 – 59 let . Nad 60 let bylo osm procent dotázaných. Nejvíce Prahu tedy navštěvují mladí lidé převážně studenti.
12. Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání ?
6%
4% a.Základní
14%
b. střední odb. bez maturity
25%
c. střední odb. s maturitou
d. vysokoškolské e. VOŠ
51%
Graf 12 dvanáctá otázka, zdroj: autorka
Dvanáctá otázka se dotazovala na respondetovo dosažené vzdělání. Střední odborné vzdělání s maturitou mělo 51 % dotazovaných,
25 %
pak mělo vysokoškolské.
Vyššího odborného vzdělání dosáhlo 6% respondetů, 14% udělalo střední školu bez maturity. 4% respondentů mělo pouze základní vzdělání.
39
13. Jaké jste národnosti ?
18%
5%
česká slovenská rakouská
10%
německá 67%
Graf 13 Třináctá otázka, zdroj: autorka
Třináctá otázka se zabývala od kud respondenti pochází. Praha je velmi vyhledávaná turisty ze všech koutů světa. Tento graf neodpodá skutečnému podílu rozdělení turisttů Prahy dle národností. V grafu převládá česká národnost se 67 % to proto, že češi byli ochotnějíší odpovídat na mé otázky. Když sem dělala v Praze svůj výzkum narazila sem na velké množsví německých turistů v grafu mají celkem
18 % .
Slovenskou
nádrodnost mělo 10% a rakouskou 5 % dotázaných.
40
14. Odkud pocházíte ? 6%
b. středočeský kraj 10%
c. Karlovarský kraj
7%
d. Olomoucký kraj
4%
e. Královehradecký kraj 9%
f. Plzeňský kraj g. Liberecký kraj
20% 4% 6%
9%
9% 10%
6%
h. Ústecký kraj i. Moravskoslezký kraj
j. Pardubický kraj k. Vysočina l. Jihočeský kraj m. Jihomoravský kraj n. Zlísnký kraj
Graf 14 Čtrnáctá otázka, zdroj: autorka
V poslední čtrnácté otázce odpovídali respondenti, z jakého kraje pochází. Nejvíce návštěvníků přijelo z Jihočeského kraje, kterých bylo 20%. Deset procent pak shodně měl Středočeský a Pardubický kraj. Na třetí příčce se umístily s 9 % Vysočina, Ústecký a Olomoucký kraj. Dalších 7 % respondentů pocházelo Jihomoravského kraje, 6% ze Zlínského, Libereckého a Moravskoslezského kraje. Nejmenší počet dotazovaných 4 %, přijelo z Karlovarského a Plzeňského kraje.
41
7 Výsledek dotazníkového šetření Praha je velmi oblíbenou destinací a to nejen u zahraničních turistů, ale i u tuzemských. Více než 60 % respondentů navštívilo Prahu víckrát než dvakrát a 10 % dokonce Prahu navštěvuje pravidelně. Praha má vysokou přetrvávající atraktivitu, díky níže se sem turisté opakovaně vracejí. V mém dotazníkovém šetření mají největší zastoupení tuzemští turisté, proto může být dotazník trochu jednostranný, jelikož ze statistik vyplívá, že Prahu navštěvují nejvíce turisté z Německa a Ruska. Malé zastoupení zahraničních turistů, by však nemělo tolik ovlivnit výsledy šetření, jelikož většinou měli na daný problém stejný názor jako tuzemští turisté. Z vyhodnocených dotazníků vyplívá, že hlavním důvodem pro návštěvu Prahy jsou především její památky. Pak následuje kultura a kulturní akce a v neposlední řadě mnoho turistů jezdí do Prahy za nákupy. Praha se umístila na desáté příčce v mezinárodním žebříčku nejvíce turisty navštěvovaných zemí kvůli nákupům. Návštěvníci příliš nevyhledávají komunikaci s místními lidmi. Všímají si však, že centrum města není obydleno a jeho budovy neslouží takovému účelu, jakému by měly. Větší části dotázaných se líbilo, že se v centru nachází jen obchody zaměřené na turisty. Méně než polovina dotázaných postrádala běžné obchody a projevila svou nespokojenost na nad množstvím obchodů zaměřené pro turisty. Více než polovina dotázaných má dále pocit, že historické centrum města je obýváno a žije přirozeným způsobem. Přirozený život Prahy se líbí více než 60 % dotázaným. Naopak těm, kteří neměli pocit z toho, že by centrum bylo obydleno, nevadí větší počty turistů než místních lidí. Takto se vyjádřilo skoro 50 % dotázaných lidí.
Při porovnaní minulosti městské střešní krajiny s realitou, turisté
neviděli mezi nimi žádné markantní rozdíly.
42
8 SWOT analýza města Prahy SWOT analýza je výsledkem posouzení a zhodnocení dosažených informací. Jsou zde uvedeny nejdůležitější vnitřní a vnější skutečnosti, které ovlivňují život a vhled města. Dále životní prostředí a kulturní podmínky. [25] SWOT analýza se skládá ze čtyř částí: S - silné stránky, přednosti, výhody, klady W- slabé stránky, nedostatky, nevýhody, zápory O – příležitosti pro další vývoj T – hrozby, rizikové faktory SWOT analýza byla vytvořena ze zdrojů:
strategický plán hl. města Prahy
sběr informací pomocí dotazníků
Vlastní poznatky
8.1 Silné stránky
je hlavním městem České republiky
sídlo prezidenta a vlády
výhodná poloha města
vysoká přetrvávající atraktivita města
snadná dopravní dostupnost
celoroční sezónnost
velké množství zachovalých památek
zachovalé historické jádro města
zapsána v listě kulturního dědictví UNESCO
centrum vzdělání a vědy
centrum kongresového cestovního ruchu
nabízí velké množství pracovních míst
vysoká úroveň bydlení
kulturní a společenské akce
sportovní využití 43
chráněná přírodní území, zahrady a parky
8.2 Slabé stránky
nízká propagace města v zahraničí
nedostatečná úroveň ubytovacích zařízení
nedostatečná úroveň stravovacích zařízení
nevýhodné cenové sazby, nejednotné ceny
snižování počtu trvalých obyvatel města
stárnutí populace
nedostatečná ochrana historických památek v památkové rezervaci i mimo ni
špatná péče o zachování památek
pomalý nárůst bytové kapacity
přeměna obytných domů na obchody pro turisty
vysoké turistické zatížení, hlavně historické jádro města
prodej historických památek soukromníků
vysoké dopravní zatížení
silné znečištění ovzduší a nadměrný hluk
nesprávné čerpání a zacházení s poskytnutými dotacemi od EU
8.3 Příležitosti
zlepšení marketingu a propagace města v zahraničí
využití kulturního potenciálu města k propagaci
lépe zacházet a využívat dotace
snížení zatížení historického jádra
snížit znečištění vzduchu, zachovávat ekologičnost
podporovat obydlování centra Prahy
výstavba nových bytů
zlepšit památkovou ochranu
zlepšit péči o památky
revitalizovat městskou zeleň
renovovat chátrající památky
44
8.4 Hrozby
nadměrné zatížení jádra města
nevhodné zacházení a zásahy do památkových objektů
narušení panorama města
narušování celkového rázu města nevhodnou výstavbou
zvýšené dopravní zatížení
ochromení dopravy nadměrným zatížením
nárůst znečištění vody a ovzduší
pokračující přestavba obytných domů na obchody
neúměrný tlak na chráněná území a příměstskou zeleň
zastavování městské zeleně
snižování kvality služeb
pokračující stárnutí obyvatel města
pokračující odliv obyvatel z centra města
9 Hrozby a možná řešení problémů Po shrnutí vyplývá, že největšími hrozbami Prahy jsou nedokonalá dopravní infrastruktura, znečišťování životního prostředí, nadměrné zatížení historického jádra města, snižující se počet obyvatel a výstavba bytů, atraktivita úzce zaměřených obchodů a nedokonalá památková péče. Prvním návrhem na zlepšení památkové ochrany je zvýšení dosavadních sankcí za porušení zákona o ochraně památek. Tyto sumy nejsou dostatečně vysoké, protože jejich porušení je výhodnější než jejich dodržování. Dále bych navrhovala spolupráci magistrátu města s organizacemi, které se snaží o zachování historických památek, jako je například Klub za starou Prahu.
Zpřísnění a zvýšení počtu kontrol pořádané
magistrátem města. Dále je to propagace problémů s ochranou památek Prahy a jejich zachováním širší veřejnosti. Na toto téma se sice objevují publikace, ty jsou však k zakoupení pouze u památkového ústavu. Proto bych doporučovala rozšiřovat tyto publikace přes řetězce knihkupectví a školní zařízení. Dalším návrhem by bylo vytvoření letáků, které by lidi pravidelně informovaly o vznikajících problémech. Informace v jakém se památky nachází, nejsou souhrnné a přesné informace. Většinou tyto informace najdeme na internetových stránkách organizací, které se snaží o jejich
45
záchranu. Je důležité vytvořit takové internetové stránky, jejichž obsah by byl pochopitelný pro širší veřejnost nejen pro odborníky. Dalším problémem je nadměrné zatížení historického jádra turisty a díky tomu navazující problémy. Odliv stálých obyvatel z centra Prahy a tvorba specializovaných obchodů. Nadměrná zátěž historického jádra je problém, se kterým bude těžké něco udělat. Nachází se zde nejvíce oblíbené památky a příliv turistů navštěvující město je rok od roku větší. Možným odlehčením jádru by byla propagace méně navštěvovaných míst na letácích a internetových stránkách. Město již začalo s vypisováním grantů, aby podpořilo návštěvnost méně známých památek. Dalším možným řešením by bylo vytváření balíčků služeb s průvodci, kteří by jim tyto méně známé památky přiblížili. Turisté vytvářejí poptávku po stravovacích a ubytovacích zařízeních. Tato poptávka je tak velká, že nynější kapacity nestačí, a proto se staví nová veřejná zařízení. K tomuto účelu dochází ke skupování obydlených domů a následné přeměně bytů na hotely či restaurace. Snižuje se bytový fond, a to má za následek odliv obyvatel a stárnutí populace v centru města, jež se stává čím dál větším problémem. Řešením by byl dohled a kooperace městské správy a jednotlivých částí města ve snaze o rovnoměrné obydlení města. Měla by se podpořit výstavba nových bytů. Měly by se podporovat střední vrstvy obyvatelstva a stanovit jednotnou cenově dostupnou hranici cen pronájmu pro tyto vrstvy. Výhodné ceny bytů by pak měly přilákat nové obyvatele do centra, tím by se zastavilo probíhající stárnutí populace ve městě. Dále by se mělo přestat se zastavováním městské zeleně, a naopak podporovat vznik nových zelených ploch. Tyto se pak mohou využít pro propagaci města a uskutečňování veřejných akcí. Problém nedokonalé městské dopravní infrastruktury a znečištění životního prostředí by měla vyřešit výstavba obchvatů kolem města. Podpora a propagace veřejné dopravy jako rychlejšího a výhodnějšího dopravního prostředku pro pohyb městem. Výhody veřejné dopravy by mohly být propagovány v letácích, které by se pak rozdávaly například firmám pro jejich pracovníky a také turistům na vybraných místech.
46
10 Závěr Praha je nejatraktivnější destinací u nás. Největšími zisky má město právě z cestovního ruchu. Prahou projdou miliony turistů ročně. Z dotazníkového šetření a získaných poznatků vyplývá, že vše závisí na ochraně kulturních památek. Historie Prahy je velmi pestrá a vyniká faktem, že se zde nachází zachovalé stavby všech existujících historických slohů. Pokud se však nezmění nynější přístup k jejich ochraně a zachování, přijde Praha nejen o turisty, ale také svůj genium loci, kterým je Praha tak jedinečná. Praha je tedy považována za velmi atraktivní, ale dle respondentů jí chybí některé služby či jiné v oblasti stravování a ubytování jsou v nedostatečném standardu. Město musí zlepšit dopravní infrastrukturu a využít celkový kulturní potenciál města. Dosud jsou využívány, až přetěžovány, jen ohraničené oblasti ve městě. Dále město musí zvýšit informovanost veřejnosti a propagaci města v zahraničí. Také více spolupracovat se zahraničními městy. Aby se Praha dostala mezi přední světová města, musí ustálit své ceny a přiblížit se jimi jiným evropským městům.
47
11 Seznam použitých zdrojů Knižní zdroje 1. RAVIK, Slavomír. Velká kniha o Praze. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Regia, 2000. 606 s. ISBN 80-86367-05-3 2. VURM, Bohumil. Tajné dějiny Prahy mystéria Karla IV. a Rudolfa II. Praha: Nakladatelství Eminent, 2000, 223 s. ISBN 80-7281-024-3 3. HEROUT, Jaroslav. Prahou deseti staletími přehled stavebních slohů. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Orbis, 1972. 317 s. ISBN 403-22-865 4. DEMETZ, Peter. Praha černá a zlatá. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Prostor, 2004. 548 s. ISBN 80-7260-104-0 5. SOUKUP, Vladimír. Praha. 1 vydání. Praha: Nakladatelství Ikar, 1998. 262s. ISBN 80-7202-119-2
Internetové zdroje [1] Praguewlcome.cz [online]. [cit. 2012-04-25].
Základní informace. Dostupné z
WWW: http://www.praguewelcome.cz/cs/pamatky/o-praze/zakladni-informace/ [2] treking.cz [online]. [cit. 2012-04-25].
Bílá hora. Dostupné z
WWW:
http://www.treking.cz/vrcholy/bila-hora.htm [3] envis.praha-messto.cz [online]. [cit. 2012-04-25]. Klima. Dostupné z WWW: http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/CHRUZEMI/cr2_cztx/chu-podn.htm [4] envis.praha-messto.cz [online]. [cit. 2012-04-25]. Geomorfologie. Dostupné z WWW: http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/neziva/kap04.htm [5] kompas.estranky.cz [online]. [cit. 2012-04-25]. Vodstvo. Dostupné z WWW: http://www.kompas.estranky.cz/clanky/clanky---praha/prazska-nej-povrch-vodstvopraha.html
48
[6] pozitivní-noviny.cz [online]. [cit. 2012-04-25]. Historie-prahy. Dostupné z WWW: http://www.pozitivni-noviny.cz/cz/clanek-2009030120 [7] prague-poratal.com [online]. [cit. 2012-04-25]. Historie Prahy. Dostupné z WWW: http://cs.prague-portal.com/historie-prahy [8] praha.cz [online]. [cit. 2012-04-26]. Historie Prahy. Dostupné z
WWW:
http://www.praha.cz/historie-prahy/historie-prahy [9] npu.cz [online]. [cit. 2012-04-25]. Pražská asanace. Dostupné z
WWW:
http://www.npu.cz/pro-odborniky/narodni-pamatkovy-ustav/edicni-cinnostnpu/odborne-clanky/odborne-clanky-2006/prazska-asanace/ [10]
příroda.cz
[online].
[cit.
2012-04-25].
Slovník.
Dostupné
z
WWW:
http://www.priroda.cz/slovnik.php?detail=951 [11] nový prostor.cz [online]. [cit. 2012-04-25]. Asanace, ozdravení města nebo bestia triumphans. Dostupné z
WWW: http://www.novyprostor.cz/clanky/337/asanace---
ozdraveni-mesta-nebo-bestia-triumphans.html [12]
developeri.info
[online].
[cit.
2012-04-26].
Dostupné
z
WWW:
z
WWW:
http://www.developeri.info/ [13]
advojka.cz
[online].
[cit.
2012-04-26].
Dostupné
http://www.advojka.cz/archiv/2011/6/o-domech-ktere-lzou [14] zastarouprahu.cz [online]. [cit. 2012-04-26]. věštník. Dostupné z
WWW:
http://www.zastarouprahu.cz/vestnik/3-2005/rekonstrukce.htm [15] pámátky.praha.eu [online]. [cit. 2012-04-26]. Kdo jsme. Dostupné z WWW: http://pamatky.praha.eu/jnp/cz/odbor_kultury_pamatkove_pece_a_cestovniho_ruchu_m hmp/kdo_jsme/index.html [16] npu.cz [online]. [cit. 2012-04-26]. Národní památkový ústav. Dostupné z WWW: http://www.npu.cz/pro-odborniky/narodni-pamatkovy-ustav/o-nas/ [17] pámátky.praha.eu [online]. [cit. 2012-04-26]. Základní údaje o pražské památkové rezervaci.
Dostupné
z
WWW:
http://pamatky.praha.eu/jnp/cz/pamatkovy_fond/
zakladni_udaje_o_prazske_pamatkove_rezervaci/index.html
49
[18]
zastarouprahu.cz
[online].
[cit.
2012-04-25].
Dostupné z
WWW:
Dostupné z
WWW:
http://www.zastarouprahu.cz/ [19]
socioweb.cz
[online].
[cit.
Teorie
2012-04-25].
http://www.socioweb.cz/index.php?disp=teorie&shw=314&lst=116 [20] web.natur.cuni.cz [online]. [cit. 2012-04-25]. Změny v prostorovém rozmístění trvalého
bydlení
a
obyvatelstva
v
Praze.
Dostupné
z WWW:
http://web.natur.cuni.cz/~posova/dpos_2004ostrava.pdf [21] praguewelcome.cz [online]. [cit. 2012-04-26]. Praha ve statistikách. Dostupné z WWW:
http://www.praguewelcome.cz/cs/infocentrum-b2b/info-servis/praha-ve-
statistikach/ [22] praha.eu [online]. [cit. 2012-04-26]. Historická praha gotika. Dostupné z WWW: http://www.praha.eu/jnp/cz/home/budoucnost_historie/praha_historicka/gotika/index.ht ml [23] urm.cz [online]. [cit. 2012-04-28]. Kulturní hodnoty a památkový ochrana města. Dostupnéz WWW: http://www.urm.cz/uploads/assets/ uap_pdf/2_04_ kulturni_hodnoty _a_pamatkova_ochrana_mesta.pdf [24]
prahazelena.cz
[online].
[cit.
2012-04-26].
Dostupné
WWW:
http://www.prahazelena.cz/index.html [25] mc-zbraslav.cz [online]. [cit. 2012-04-29]. SWOT analýza. Dostupné z WWW: http://www.mc-zbraslav.cz/user_data/zpravodajstvi/obrazky/File/Tima_pr_4.pdf [26] PEKÁRKOVÁ, Lada. Památky.praha.eu [online]. [cit. 2012-05-2]. SWOT analýza. Dostupné z WWW: http://pamatky.praha.eu/public/public/54/be/e5/1014040 _140342_Kapitola2_zpravy_PRAHA_2.doc.pdf [27] czechtourism.cz [online]. [cit. 2012-05-02]. Cestovní ruch. Dostupné WWW: http://www.czechtourism.cz/files/regiony/rozvoj/cestovni_ruch.pdf [28] praha.eu [online]. [cit. 2012-05-03]. Budoucnost a historie Prahy. Dostupné WWW: http://www.praha.eu/jnp/cz/home/budoucnost_historie/index.html
50
Seznam obrázků Obrázek 1 město Praha, Zdroj: pozitivní-noviny.cz .......................................................14 Obr.
2
pohled
na
pražské
střechy
z rampy
Pražského
hradu,
zdroj:
www.zastarouprahu.cz.....................................................................................................54 Obrázek
mapa
3
míry
turistického
využití
historického
jádra
Prahy,
zdroj: socioweb.cz ..........................................................................................................58 Obrázek 4 pražské střechy, foto: Eva Malá, zdroj: http://www.evamala.cz ..................59 Obrázek 5 ukázka fasádismu při rekonstrukci domu č. 920/3 v Opletalově ulici v Praze, zdroj: cs.wikipedia.org ...................................................................................................59 Obrázek 6 Obchodní dům DAREX, foto: Jakub Bachtík, zdroj: praguewatch.cz .........60 Obrázek 7 Hotel Central v Hybernské, foto: Jakub zdroj: praguewatch.cz ....................60 Obrázek 8 ohrožené památky: obytný dům na Novém Městě objekty.praha1.cz .........60 Obrázek 9 ohrožené památky: Sixtův dům, zdroj: zdroj: objekty.praha1.cz .................60 Obrázek 10 Staroměstské náměstí foto: Michal Němec, zdroj: www.krasyprirody.cz ..61 Obrázek
11
Staré
město
od
Vltavy,
foto:
Michal
Němec,
zdroj: www.krasyprirody.cz ...........................................................................................61 Obrázek 12 pražské věže, foto: Michal Němec zdroj: www.krasyprirody.cz ...............61 Obrázek 13 pražské domy, foto: Michal Němec zdroj: www.krasyprirody.cz .................. ......................................................................................................................62 Obrázek 14 Nerudova ulice, foto: Eva Malá, zdroj: http://www.evamala.cz ...............62.
51
Seznam tabulek Tabulka1četnostiprovozoven podle vlastnictví a míry turistického využití, zdroj: www.socioweb.cz ...........................................................................................................24 Tabulka 2 návštěvnost turistů v Praze dle národností, zdroj: www.praguewelcome.cz..25
Seznam Grafů Graf 1 První otázka, zdroj: autorka ……………………………………………………29 Graf 2 Druhá otázka, zdroj: autorka …………………………………………………...30 Graf 3 Třetí otázka, zdroj: autorka ……………………………………………..……...31 Graf 4 Čtvrtá otázka, zdroj: autorka …………………………………………....……...32 Graf 5 Pátá otázka, zdroj: autorka ……………………………………………...……...33 Graf 6 Šestá otázka, zdroj: autorka ……………………………………………..……...34 Graf 7 Sedmá otázka, zdroj: autorka …………………………………………………..35 Graf 8 Osmá otázka, zdroj: autorka ……………………………………………..……..36 Graf 9 Devátá otázka, zdroj: autorka …………………………………………………..37 Graf 10 Desátá otázka, zdroj: autorka …………………………………………...…….38 Graf 11 Jedenáctá otázka, zdroj: autorka ………………………………………..…….38 Graf 12 Dvanáctá otázka, zdroj: autorka ………………………………………...…….39 Graf 13 Třináctá otázka, zdroj: autorka ………………………………………….…….40 Graf 14 Třináctá otázka, zdroj: autorka ………………………………………….…….41
52
12 Přílohy Příloha A dotazníky Dotazník česky Dobrý den jmenuji se Jaroslava Bojdová
a jsem studentkou Vysoké školy
Polytechnické v Jihlavě. Tento dotazník je důležitým informačním zdrojem pro vypracování mé bakalářské práce, jejíž téma je jak nynější Prahu vidí turisté. Prosím o zakroužkování Vašich odpovědí. Děkuji Vám za váš čas a odpovědi 1. Prahu jste navštívil/a a. jednou
b. dvakrát
c. víckrát
d. pravidelně
2. Komunikujete rád/a v navštívených místech s místními lidmi? a. ano
b. spíše ano
c. spíš ne
d. ne
3. Co Vás přilákalo do Prahy? ……………………………………………………………………………………… 4. Máte z historického jádra Prahy dojem, že je obýváno a žije každodenním životem běžných lidí? a. ano, cítím, že historické jádro Prahy je běžně obýváno b. ne, necítím, že by historické jádro Prahy bylo běžně obýváno Pokud jste na otázku č. 4 odpověděl/a za a, odpovězte dále na otázku č.5 5. Ovlivňuje tento fakt Váš celkový dojem z Prahy? a. ne, je mi to jedno b. vadí mi, že centrum Prahy žije přirozeným životem c. líbí se mi, že centrum Prahy žije přirozeným životem
53
Pokud jste na otázku č. 4 odpověděl/a za b, odpovězte dále na otázku č. 6 6. Ovlivňuje tento fakt Váš celkový dojem z Prahy? a. ne, je mi to jedno b. ano, vadí mi, že centrum Prahy žije pouze turisty, ale nikoli přirozeným životem c. ano, líbí se mi, že centrum Prahy žije přirozeným životem
7. Máte dojem, že jsou historické budovy používány ke svému původnímu účelu (tj. například nejsou v bytových domech samé kanceláře apod.? a. ano
b. ne
8. Jak vnímáte nabídku obchodů v centru? a. vyhovuje mi bohatá nabídka suvenýrů, atrakcí a restaurací, nepotřebuji nic víc b. kromě nabídky suvenýrů, atrakcí a restaurací bych uvítal i běžné obchody
9. Jak vnímáte rozdíl mezi střechami na obrázku a střechami, které vidíte?
Obr. 2 pohled na pražské střechy z rampy Pražského hradu, zdroj: www.zastarouprahu.cz
54
a. Nevidím žádný velký rozdíl. b. Více se mi líbí střechy na obrázku. c. Více se mi líbí střechy ve skutečnosti. 10. Jakého jste pohlaví? a. žena
b. muž
11. Jaký je váš věk ? a. do 18 let
b. 19 - 29 let
c. 30 - 45 let
d. 46 – 59 let
e. nad 60 let
12. Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání: a. základní e. VOŠ
b. střední odb. bez maturity d. vysokoškolské
c. střední odb. s maturitou
13. Jaké jste národnosti ……………………………………………………………………………………… …
14. Odkud pocházíte? Středočeský kraj Karlovarský kraj Olomoucký kraj Královéhradecký kraj Zlínský kraj
Moravskoslezský kraj Plzeňský kraj Liberecký kraj Ústecký kraj
Vysočina Pardubický kraj
Jihočeský kraj Jihomoravský kraj
55
Dotazník německy 1.
Waren Sie oft in Prag?
a) einmal
b)zweimal
c) mehrmals
d)regelmäßig
2. Sprechen Sie gern mit der lokalen Bevölkerung? a) ja
b) eher ja
c) eher nein
d) nein
3. Warum haben Sie die Prag besucht? …………………………………………………………………………………… …… 4. Glauben Sie dass, das historische Zentrum von Prag „lebt „und von Menschen bewohnt wird? a. Ja, ich fühle dass, das historische Zentrum von Prag bewohnt wird. b. Nein, ich habe nicht das Gefühl dass, das historische Zentrum von Prag bewohnt wird.
5. Beeinflusst euch die Tatsache, dass die Prag nicht nur dank Tourismus lebt? a. Nein, es ist mir egal b. Es stört mich, dass das historische Zentrum von Prag natürlich lebt c. Mir gefällt dass, das historische Zentrum von Prag natürlich lebt 6. Beeinflusst euch die Tatsache, dass die Prag nur dank Tourismus lebt? a. Nein, es ist mir egal b.Es stört mich, dass das historische Zentrum von Prag, nur von Touristen okkupiert ist. c. Es gefällt mir, dass es gibt nur Touristen im historischen Zentrum. 7. Haben Sie den Eindruck, dass historische Gebäude für ihren ursprünglichen Zweck(Wohnen und nicht Büros,)verwendet werden? a. ja
b. nein
8. Reicht euch Geschäftsangebot im Zentrum? a. Es gefällt mir die reiche Auswahl von Souvenirs und Restaurant, es fällt mir nichts b. Ich brauche übliche Geschäfte, nicht nur Souvenirs, Attraktionen und Restaurant
56
9. Sehen Sie irgendwelchen unterschied zwischen Dächern auf dem Foto und in Realität? a. Nein, kein
b. Mir gefallen die Dächern auf dem Foto
c. Mir gefallen die Dächer in Realität
10. Geslecht a. Frau
b. Man
11. Wie alt sind Sie? ………………………………………………………………………… 12. Ausbildung …………………………………………………………………………
13. Woher kommen Sie? …………………………………………………………………………
57
Příloha B obrázky
Obr. 3 mapa míry turistického využití historického jádra Prahy, zdroj: www. socioweb.cz
58
Obr. 4 pražské střechy, foto: Eva Malá, zdroj: www.evamala.cz
Obr. 5 ukázka fasádismu při rekonstrukci domu č. 920/3 v Opletalově ulici v Praze, zdroj: www. cs.wikipedia.org
59
Obr. 6 Obchodní dům DAREX, foto: Jakub Bachtík, zdroj: praguewatch.cz
Obr. 7 Hotel Central, foto: Jakub Bachtík zdroj: praguewatch.cz
Obr.8 ohrožené památky: obytný dům na Novém Městě, zdroj: objekty.praha1.cz
Obr. 9 ohrožené památky: Sixtův dům, zdroj: objekty.praha1.cz
60
Obr. 10 Staroměstské náměstí foto: Michal Němec, zdroj:www.krasyprirody.cz
Obr. 11 Staré město od Vltavy, foto: Michal Němec, zdroj: www.krasyprirody.cz
Obr. 12 pražské věže, foto: Michal Němec zdroj: www.krasyprirody.cz
61
Obr. 13 pražské domy, foto: Michal Němec zdroj: www.krasyprirody.cz
Obr. 14 Nerudova ulice, foto: Eva Malá, zdroj: http://www.evamala.cz
62
