Hudební preference a její souvislost s dimenzemi pûtifaktorového modelu osobnosti

Zlom Franûk

17.12.2010 13:56

Stránka 285

Hudební preference a její souvislost s dimenzemi pûtifaktorového modelu osobnosti

285

Hudební preference a její souvislost s dimenzemi pûtifaktorového modelu osobnosti Marek Franûk – Pavel MuÏík The goal of this study was to investigate the structure of musical preferences in a sample set of participants from the Czech Republic (n = 521), differences in the structure of musical preferences among various age groups (16–50 years), and associations between these preferences and certain personality traits. Exploratory factor analysis revealed five dimensions of musical preference in all age groups. Further analysis addressed the question of how the dimensions of musical preference relate to personality traits, tracing the relation between musical preference and various dimensions in the ‘Big-Five’ personality model. The findings confirmed those of previous research conducted in the United States (by Rentfrow and Gosling in 2003), but revealed certain dissimilarities as well, resulting from specific features of culture in the Czech Republic. Also analyzed in the study are similarities and differences among various age groups.

Úvod Posluchač hudby si v průběhu adolescence či rané dospělosti vytváří stabilní a dlouhodobou oblibu určitých hudebních žánrů, buduje si svůj vlastní hudební vkus, čili hudební preferenci. Hudební preference je ovlivňována řadou různých faktorů. Sociologické výzkumy se po několik desetiletí systematicky zabývaly vlivem věku, vzdělání, pohlaví, sociálně-ekonomických faktorů, sociální identity a nejrůznějších dalších kulturních proměnných (přehled podává Russell, 1997). Hlavní zájem se soustředil na proměnné, které ovlivňují rozdíl mezi preferencí klasické a populární hudby. Bylo například zjištěno, že vyšší vzdělání, příslušnost k vyšší sociální třídě a částečně i vyššímu věku jsou nejsilnějšími prediktory preference klasické hudby. Zatímco obecné principy sociální determinace hudební preference byly objasněny již v průběhu 70. a 80. let 20. století, hudební preference jako individuální proměnná, která se vztahuje k osobnostním rysům, počala být zkoumána poměrně nedávno. Souvislost mezi hudební preferencí a osobností není přitom jen okrajovou záležitostí. Je zajímavé, že v laické veřejnosti určité povědomí o tomto vztahu existuje. Z řady pozorování je zjevné, že informace o hudební preferenci lidé často považují za důležitou výpověď o osobnosti daného člověka (např. informace na seznamovacích serverech, kde hudební preference je jednou z důležitých informací o dané osobě (viz např. Rentfrow – Gosling, 2006). První studie se zabývaly vztahem osobnostního rysu extraverze a preferencí některých hudebních žánrů. Dollinger (1993) pozoroval, že extraverze pozitivně koreluje s preferencí hudby s vysokým aktivačním potenciálem, McCrown a kol. (1997) zjistili, že existuje souvislost mezi extraverzí, psychotismem a preferencí hudby se zvýrazněným basem (rap, dance). Několik studií se také zabývalo vztahem behaviorální tendence sensation seeking a hudební preference. Podle teorie sensation seeking někteří jedinci vyhledávají silně vzrušující aktivity, či zcela nové a komplexní podněty, aby tak byla naplněna jejich vnitřní potřeba aktivace. Little Studie vznikla v rámci řešení grantu GA ČR 408/09/0075 „Projevy osobnosti v každodenním životě: hudební preference.“ © Etnologický ústav AV ČR, v. v. i., Praha 2010

Hudební věda, roč. 47, č. 2–3/2010

Zlom Franûk

286

17.12.2010 13:56

Stránka 286

Marek Franûk – Pavel MuÏík

a Zuckerman (1986) dokumentovali souvislost mezi preferencí rocku a tendencí sensation seeking. Rawlings a kol. (1998) zjistili, že sensation seeking má pozitivní vztah k preferenci rocku a negativní ke střednímu proudu populární hudby. McNamara a Ballard (1999) ve svém výzkumu pozorovali u mužů pozitivní korelace mezi preferencí žánrů heavy metal, alternativní rock, rap, dance a tendencí sensation seeking. Přelomem ve výzkumu vztahu osobnosti a hudební preference se stala velmi obsáhlá práce Rentfrowa a Goslinga (2003). Autoři prováděli systematický výzkum vztahu mezi hudební preferencí a osobnostními rysy na velkém souboru amerických vysokoškoláků. První otázka byla, zda existuje souvislost mezi preferencí jednotlivých hudebních žánrů, zde můžeme mluvit o určitých obecných faktorech či dimenzích hudební preference. Autorům se podařilo pomocí faktorové analýzy identifikovat čtyři základní dimenze hudební preference, které podle charakteru hudebních žánrů sytících jednotlivé faktory nazvali reflexivní a komplexní hudba (blues, jazz, klasická hudba a folk), intenzivní a buřičská (alternativní hudba, heavy metal), optimistická a konvenční hudba (country, soundtrack, religious a pop) a energická a rytmická hudba (rap/hip-hop, soul/funk, elektronická hudba). Dalším krokem bylo pátrání, zda existují souvislosti mezi těmito dimenzemi hudební preference a osobnostními rysy. Rentfrow a Gosling ve svém výzkumu použili celou řadu testů, pomocí nichž se snažili charakterizovat osobnost fanoušků popsaných jednotlivými preferenčními dimenzemi: pětifaktorový osobnostní inventář, formulář na výzkum dominance, test hovornosti a interpersonální vnímavosti, škála sociálně dominantní orientace, Rosenbergova škála sebeúcty, Beckův inventář deprese, zjišťování sebehodnocení a test měřící IQ. Uvedeme zde pouze souvislosti s osobnostními rysy pětifaktorového modelu osobnosti. Vzhledem k tomu, že v této studii budeme dále s pětifaktorovým modelem osobnosti pracovat, připomeňme, že podle tohoto modelu můžeme osobnost popsat pomocí pěti hlavních rysů, kterými jsou extraverze, neuroticismus, otevřenost, přátelskost a svědomitost. Extraverze popisuje, do jaké míry je jednotlivec společenský, hovorný, aktivní a otevřeně vyjadřující své emoce. Neuroticismus je charakterizován jedincovou emocionální labilitou, podrážděností, smutkem a úzkostí. Osobnostním rysem otevřenost je popisováno aktivní hledání nových zážitků, zkušeností, tolerance pro nové a neznámé věci. Přátelskost je charakterizována jedincovým altruismem, ctí, velkorysostí a prosociálními postoji. A nakonec osobnostní rys svědomitost popisuje stupeň zaměření na cíl, motivace, pracovitosti a odpovědnosti. Výsledky výše citované studie Rentfrowa a Goslinga tedy ukázaly, že reflexivní a komplexní hudba, stejně jako intenzivní a buřičská, jsou pozitivně spjaty s otevřeností, optimistická a konvenční hudba je pozitivně spjata s extraverzí, přátelskostí, svědomitostí, zatímco negativně koreluje s otevřeností. A nakonec energická a rytmická hudba je pozitivně spjata s extraverzí a přátelskostí. Výsledky studie Rentfrowa a Goslinga byly několikrát ověřeny (např. Delsing et al., 2007; George et al., 2007; Tekman et al., 2008; Zweigenhaft, 2008). Detailnější zmínku si zaslouží studie Delsinga a kol. (2007), který prováděl podobný výzkum na souboru nizozemských adolescentů. Identifikoval rovněž čtyři dimenze hudební preference: rock (heavy metal, hard rock, punk, hardcore, gothic, rock), elitní hudba (jazz, klasická hudba, gospel), městská hudba (hip-hop, rap, soul,

Zlom Franûk

17.12.2010 13:56

Stránka 287


287

R&B) a populární a taneční hudba (trance, techno, top 40, “charts”). Tyto čtyři dimenze hudební preference přibližně odpovídají dimenzím, které identifikovali Rentfrow a Gosling (2003), objevuje se pouze několik rozdílů daných kulturní odlišností. U hudebně preferenční dimenze rock (odpovídá dimenzi „intenzivní a buřičská“ ze studie Rentfrowa a Goslinga, 2003) byl zjištěn signifikantní pozitivní vztah s otevřeností, u dimenze elitní hudba (= reflexivní a komplexní) signifikantní pozitivní korelace s otevřeností a negativní s emocionální stabilitou, dimenze městská hudba (= energická a rytmická hudba) pozitivně koreluje s extraverzí a přátelskostí a nakonec dimenze populární a taneční hudba (= optimistická a konvenční hudba) je pozitivně spjata s extraverzí, přátelskostí, svědomitostí, zatímco negativně koreluje s otevřeností. Ukazuje se, že existence několika základních dimenzí hudební preference je v podstatě kulturně zobecnitelná, avšak s tou výhradou, že v zemích, kde je stále živá původní lidová hudba, se objevuje pátá hudebně preferenční dimenze, která je sycena žánry tradiční lidové hudby, viz Tekman a kol., (Tekman – Hortacsu, 2002; Tekman et al., 2008) nebo naše předchozí studie (Franěk – Mužík, 2006). Jiný přístup k problematice vztahu osobnosti a hudebních preferencí vychází z toho, že osobnostní rysy jedince se projevují v tom, že preferuje hudbu podle jejích hudebně-strukturních a akustických vlastností. Preferuje tedy určité hudební atributy, kterými mohou být třeba složitost, zvuková plnost, rychlé tempo, hlasitý zvuk, agresivita a další. Například je již dlouho známo, že introverti mají vyšší citlivost k hluku než extraverti (viz např. Geen, 1984), či jsou více vyrušováni hudbou v pozadí při řešení mentálních úkolů (Furnham – Strbac, 2002). Tato skutečnost může rovněž ukazovat na souvislost mezi osobnostním rysem extraverze a hudební preferencí, kdy je možné předpokládat, že extraverti oproti introvertům mohou preferovat spíše hlučnější, výraznější a intenzivnější hudbu. Schwartz a Fouts (2003) ve svém výzkumu hudební preference adolescentů zjišťovali oblibu konkrétních vlastností hudby, jako například „mírná a něžná“, „hlasitá“, „hudba s hodně kytarami“, „divoká a násilná“ apod. Pomocí faktorové analýzy rozlišili tři typy posluchačů, z nichž jedni preferovali tzv. „lehkou hudbu“ (pop, taneční hudba), druzí preferovali tzv. „tvrdou hudbu“ (rock, metal) a třetí skupinu představovali nevyhranění posluchači. Posluchači „tvrdé“ hudby vykazovali vyšší míru extraverze, vzdoru vůči autoritám, toleranci asociálního chování atd. Posluchači „měkké“ hudby měli tendenci být spíše konformní a kontrolovat své emoce. Nevyhranění posluchači představovali skupinu, která si hudbu vybírala podle aktuální nálady. Předběžná data, která předložil Dunn (2009), ukazují podobné souvislosti. Například hudba obsahující výrazný bas a bicí složku (převážně rap) byla spojena s extraverzí a negativně s otevřeností. Na druhé straně preference hudby s méně výrazným basem a bicí složkou (převážně klasická hudba) byla pozitivně spojena s otevřeností a negativně s extraverzí. Výzkum vztahu mezi preferencí hudebních atributů a osobností je však stále ve svém počátku.

Cíle výzkumu Prvním cílem naší studie bylo srovnat výsledky z výzkumů prováděných v USA a dalších zemích s daty z České republiky, aby bylo možné přispět k řešení otázky,

Zlom Franûk

17.12.2010 13:56

288

Stránka 288


zda dosud zjištěné souvislosti – dimenze hudební preference a jejich vztah k osobnosti – mohou být kulturně zobecněny. Další otázkou, která doposud nebyla řešena, je, zda existují podobné souvislosti u jedinců starších generací. Vzhledem k tomu, že výzkumy v této oblasti byly prováděny především se vzorky univerzitních studentů, případně adolescentů, nabízí se otázka, zda dosud zjištěné souvislosti zůstávají v průběhu postupujícího věku beze změny. Trendy ve změně preferencí se zabývala pouze práce Delsinga a kol. (2007), zaměřila se však jen na adolescenty, kde zkoumala změny preferencí v průběhu tří let a uzavřela, že v této periodě je struktura hudební preference relativně stabilní, je předvídatelná na základě osobnostních rysů. Naše práce se zabývá otázkou, zda je možné podobné souvislosti najít i u osob středního věku, ve věkové kategorii 30 až 50 let.

Metoda Soubor Výzkum byl proveden na souboru 521 respondentů. Věk se pohyboval v rozpětí 16 až 50 let, průměrný věk byl 31,6 let (medián = 29, SD = 10,7). Respondenti byli kontaktováni a dotazováni studenty Univerzity Hradec Králové. Úkol každého studenta byl kontaktovat tři osoby různého věku v okolí svého trvalého bydliště. Po ukončení výzkumu byl soubor rozdělen do tří věkových skupin: věk 16–25 let (N = 211, průměr = 20,6, medián = 20, SD = 2,1, z toho 102 žen), věk 26–40 let (N = 152, průměr = 32,9, medián = 33, SD = 4,7, z toho 83 žen) a věk 41–50 let (N = 158, průměr = 44,9, medián = 44, SD = 2,8, z toho 98 žen). Soubor není statisticky reprezentativní. Oproti běžné populaci je v souboru menší množství osob se základním vzděláním. Pro rozdělení našeho souboru do tří věkových skupin jsme použili kritérium specifických společensko-kulturních rozdílů, které poměrně dobře tyto věkové skupiny definují. Příslušníci nejstarší věkové skupiny 41–50 let dospívali v sedmdesátých letech 20. století, v době, kdy stát měl zformulovánu svoji „kulturní politiku“ a důsledně kontroloval scénu populární hudby, určité hudební žánry potlačoval (např. hard rock) a jiné naopak podporoval (zejména country a dechovku). Příslušníci věkové generace 26–40 vyrůstali v přechodném období konce komunistického režimu a etablování scény populární hudby na tržním principu a příslušníci nejmladší věkové skupiny pak vyrůstali již v liberálním světě, kde domácí scéna populární hudby je plně propojena se scénou zahraniční, resp. nadnárodní, a funguje na základě stejných principů. Kromě toho přirozeně ještě bereme do úvahy hledisko psychosociálního vývoje, které nás vedlo k ohraničení nejmladší věkové skupiny 25 rokem věku. Nástroje měření Hudební preference byla měřena 16položkovým dotazníkem. Tento dotazník byl odvozen od škály hudební preference Short Test of Musical Preference (STOMP) vytvořené autory Rentfrowem a Goslingem (2003), pouze několik položek bylo změněno či doplněno, aby dotazník lépe odpovídal kulturním podmínkám České

Zlom Franûk

17.12.2010 13:56

Stránka 289


289

republiky. Původní test obsahuje jména čtrnácti hudebních žánrů, respondent má pomocí sedmistupňové škály (krajní hodnoty škály popsány jako „vůbec se mi nelíbí“ a „velice se mi nelíbí“) vyjádřit stupeň své obliby či neobliby jednotlivých žánrů. Naše modifikace toho testu obsahovala následující hudební žánry: blues a „černá hudba“, jazz, klasická hudba, folk, pop, pop-rock, rock, heavy metal/hardcore, rap/hip-hop, elektronická hudba/dance, country, alternativní hudba, soundtrack, muzikál, lidová hudba a dechovka. Osobnost byla měřena NEO pětifaktorovým osobnostním inventářem (podle NEO Five-Factor Inventory P. T. Costy a R. R. McCraee, Hřebíčková, Urbánek, 2001). Dotazník měří pět osobnostních rysů: extraverze, neuroticismus, otevřenost, přátelskost a svědomitost.

Výsledky V prvním kroku bylo za pomoci explorační faktorové analýzy zjišťováno, zda existují širší dimenze hudební preference. Tento statistický postup zjišťuje, zda existují mezi některými proměnnými, v našem případě jednotlivými hudebními žánry obsaženými v dotazníku, takové souvislosti, aby mohly být spojeny do jednoho faktoru, který nazýváme dimenze hudební preference. Výpočty byly provedeny odděleně pro jednotlivé věkové skupiny. V první věkové skupině 16–25 let bylo za pomoci explorační faktorové analýzy s normalizovanou rotací Varimax identifikováno pět faktorů (viz tab. 1). Pro extrahování faktorů byla použita metoda hlavních komponent. Volba počtu faktorů v modelu byla založena Kaiserově kritériu. Tyto faktory popisují 65% celkového Tabulka 1

Faktorová analýza preferencí hudebních žánrů pro věkovou skupinu 16–25 let FAKTORY

Blues Jazz Klasická hudba Folk Pop Pop-rock Rock Metal Rap Elektronická h. Country Alternativní h. Soundtrack Muzikál Lidová hudba Dechovka

Reflexivní a komplexní hudba 0,846 0,855 0,538 0,511 –0,169 –0,055 0,150 –0,168 –0,007 –0,090 0,045 0,483 0,0199 0,388 0,344 0,020

Optimistická Energická a konvenční a rytmická hudba hudba –0,075 0,090 –0,020 –0,100 0,112 –0,320 0,026 –0,170 0,786 0,194 0,747 0,002 0,283 –0,115 –0,157 0,208 0,180 0,817 –0,0191 0,770 0,234 –0,070 0,0563 0,441 0,832 0,065 0,610 –0,146 –0,023 –0,060 0,016 –0,061

Intenzivní a buřičská hudba –0,077 0,025 0,290 0,438 0,008 0,322 0,821 0,789 –0,065 0,120 0,107 0,042 –0,004 –0,130 –0,044 –0,019

Tradiční a lidová hudba 0,105 0,089 0,075 0,348 0,142 –0,095 –0,001 –0,002 –0,085 –0,097 0,718 0,074 0,060 0,121 0,742 0,822

Zlom Franûk

17.12.2010 13:56

Stránka 290

290


rozptylu. Výška faktorového náboje byla stanovena na hodnotu větší nebo rovnou 0,5. Jednotlivé faktory byly nazvány reflexivní a komplexní hudba (blues, jazz, klasická hudba a folk), intenzivní a buřičská hudba (rock a heavy metal), optimistická a konvenční hudba (pop, pop-rock, soundtracks a muzikál), energická a rytmická hudba (rap/hip-hop a electronica/dance music) a tradiční a lidová hudba (country, lidová hudba a dechovka). V druhé věkové skupině 26–40 let byl proveden stejný způsob analýzy. Bylo identifikováno pět faktorů, které popisují 65% celkového rozptylu (viz tab. 2). Tyto faktory byly však v několika případech tvořeny poněkud jinými hudebními žánry: reflexivní a komplexní hudba (blues, jazz, klasická hudba a folk), intenzivní a buřičská hudba (rock a heavy metal), optimistická a konvenční hudba (pop, poprock, soundtracks a muzikál), energická a rytmická hudba (rap/hip-hop, electronica/dance music a alternativní hudba) a tradiční a lidová hudba (country, folk, lidová hudba a dechovka). Tabulka 2



Reflexivní a komplexní hudba 0,829 0,868 0,625 0,089 –0,302 0,016 0,174 –0,026 0,128 0,012 –0,202 0,304 0,022 0,156 0,183 –0,075

Optimistická Energická a konvenční a rytmická hudba hudba –0,005 0,254 –0,034 0,136 0,066 –0,079 0,088 –0,145 0,727 0,051 0,730 0,230 0,404 –0,115 –0,187 0,256 0,159 0,799 0,035 0,867 0,269 –0,061 –0,116 0,503 0,727 –0,128 0,665 0,092 0,016 0,013 0,123 –0,001

Intenzivní a buřičská hudba 0,002 0,071 0,036 0,211 –0,038 0,320 0,717 0,813 –0,001 0,136 –0,081 0,004 0,039 –0,336 –0,089 –0,164

Tradiční a lidová hudba –0,116 –0,042 0,452 0,636 0,327 0,032 –0,018 –0,081 –0,182 –0,111 0,705 0,159 0,055 0,244 0,792 0,716

Ve třetí věkové skupině 41–50 let bylo rovněž identifikováno pět faktorů, které popisují 68% celkového rozptylu (viz tab. 3). Oproti předchozím dvěma věkovým skupinám však došlo k určitým změnám ve struktuře hudební preference. Stejně jako ve dvou mladších věkových skupinách byly identifikovány dimenze reflexivní a komplexní hudba (klasická hudba), optimistická a konvenční hudba (pop, soundtracks a muzikál) a tradiční a lidová hudba (country, folk, lidová hudba a dechovka). Další dvě dimenze byly určitým způsobem odlišné. Nazvali jsme je tvrdá hudba (rock, heavy metal, rap/hip-hop a electronica/dance) a elitní hudba (blues, jazz a alternativní hudba).

Zlom Franûk

17.12.2010 13:56

Stránka 291

Hudební preference a její souvislost s dimenzemi pûtifaktorového modelu osobnosti Tabulka 3

291



Reflexivní a komplexní hudba 0,190 0,117 0,679 –0,136 –0,105 –0,537 –0,470 –0,250 0,148 0,086 –0,128 –0,144 –0,049 0,210 0,319 0,398

Optimistická a konvenční Tvrdá hudba Elitní hudba hudba 0,136 –0,005 0,765 –0,090 –0,056 0,840 0,115 0,085 0,192 0,004 –0,079 0,309 0,768 0,202 –0,260 0,387 0,461 0,130 0,084 0,514 0,024 –0,069 0,762 –0,098 0,153 0,795 0,046 0,121 0,821 0,107 0,233 0,023 0,022 0,049 0,153 0,636 0,745 0,275 0,110 0,764 –0,176 0,190 0,089 –0,024 0,180 0,348 0,122 –0,052

Tradiční a lidová hudba 0,087 0,087 0,241 0,710 0,257 0,252 0,374 0,080 –0,134 –0,038 0,845 0,141 0,145 0,061 0,811 0,663

Následující analýzy se zabývaly tím, jak se hudební preference vztahují k osobnostním rysům. Preference jednotlivých hudebně preferenčních dimenzí byla vztahována k jednotlivým faktorům pětifaktorového modelu osobnosti. V tab. 4 jsou uvedeny korelace mezi stupněm obliby určité preferenční dimenze a skórem z osobnostního testu. Preference pro dimenzi reflexivní a komplexní hudba ve všech věkových skupinách pozitivně korelovala s otevřeností, ve věkové skupině 41–50 let rovněž s přátelskostí. V nejmladší věkové skupině preference pro optimistickou a konvenční hudbu pozitivně korelovala s extraverzí, přátelskostí, svědomitostí a neuroticismem. Ve věkové skupině 26–40 let tato dimenze pozitivně korelovala pouze s přátelskostí, ve věkové skupině 41–50 let pouze se svědomitostí a neuroticismem. Hudebně preferenční dimenze energická a rytmická hudba pozitivně korelovala s extraverzí (ve věkové skupině 26–40 let nesignifikantně). Výrazné mezigenerační rozdíly u této preferenční dimenze byly zjištěny v souvislosti s otevřeností. Zatímco tato dimenze ve věkové skupině 16–25 let korelovala s otevřeností negativně, ve starší věkové skupině 26–40 pozitivně. U této preferenční dimenze jsme ještě pozorovali u střední věkové skupiny 26–40 let negativní korelaci se svědomitostí. Preference pro dimenzi tradiční a lidová hudba byla ve všech věkových skupinách spojena s přátelskostí. Navíc ve věkových skupinách 16–25 a 41–50 let tato preferenční dimenze rovněž korelovala s otevřeností a ve věkové skupině 16–25 let rovněž s neuroticismem. Hudebně preferenční dimenze elitní hudba, která byla identifikována jen ve věkové skupině 41–50 let, pozitivně korelovala s přátelskostí a otevřeností, dimenze tvrdá hudba, která byla rovněž identifikována pouze v této věkové skupině, pozitivně korelovala s extraverzí.

Zlom Franûk

17.12.2010 13:56

Stránka 292

292 Tabulka 4

Marek Franûk – Pavel MuÏík Korelace mezi osobnostními rysy a jednotlivými dimenzemi hudební preference

Věková skupina 16–25 let Osobnostní rys

Extraverze Přátelskost Svědomitost Neuroticismus Otevřenost

Dimenze hudební preference Reflexivní a komplexní hudba 0,10 0,09 0,03 0,04 0,50*

Optimistická a konvenční hudba 0,19* 0,23* 0,28* 0,21* –0,06

Energická a rytmická hudba 0,27* –0,00 –0,13 –0,04 –0,15*

Intenzivní a buřičská hudba 0,01 –0,03 0,02 –0,03 0,07

Tradiční a lidová hudba –0,10 0,19* 0,06 0,15* 0,33*

Věková skupina 26–40 let Dimenze hudební preference


Reflexivní a komplexní hudba 0,16 –0,04 –0,01 –0,01 0,41*

Optimistická a konvenční hudba 0,16 0,17* 0,03 –0,06 –0,09

Energická a rytmická hudba 0,13 –0,09 –0,21* –0,06 0,28*

Intenzivní a buřičská hudba 0,07 –0,12 –0,24* –0,14 0,08

Tradiční a lidová hudba –0,02 0,18* 0,14 0,04 0,10

Věková skupina 41–50 let Dimenze hudební preference


Reflexivní a komplexní hudba 0,02 0,17* 0,17* –0,04 0,24*

Optimistická a konvenční hudba 0,00 0,16 0,17* 0,18* –0,01

Tvrdá hudba

Elitní hudba

0,18* –0,06 0,04 –0,12 0,09

0,03 0,19* 0,12 0,03 0,28*

Tradiční a lidová hudba 0,10 0,26* 0,08 0,10 0,19*

* korelace je statisticky signifikantní na hladině 0,05

Diskuse Studie se zaměřila na strukturu hudebních preferencí u osob ve věkovém rozmezí 16–50 let a souvislost hudebních preferencí s osobnostními rysy. Studie potvrdila poznatky, které byly získány ve výzkumech v USA, Turecku a Nizozemí. I v českém kulturním prostředí je možné u posluchačů hudby identifikovat několik hudebně preferenčních dimenzí, které odpovídají dimenzím zjištěným v jiných kulturách. Ukazuje se, že díky kulturní globalizaci u mladší populace v zásadě existují čtyři hlavní okruhy posluchačů: náročnější, přemýšliví (dimenze reflexivní a kom-

Zlom Franûk

17.12.2010 13:56

Stránka 293


293

plexní hudba), „rebelové“ (dimenze intenzivní a buřičská hudba), konvenční, neproblematičtí (dimenze optimistická a konvenční hudba) a ti, kteří mají rádi živou taneční hudbu (dimenze energická a rytmická hudba). Navíc v zemích, kde přes unifikující vliv globalizační kultury existuje ještě alespoň z části živý původní hudební folklor, tvoří tento druh hudby další preferenční dimenzi. To se ukázalo ve výzkumech provedených v Turecku (Tekman, Hortacsu, 2002; Tekman et al., 2008) i v našich datech. V těchto zemích můžeme najít ještě další hudebně preferenční dimenzi, jejíž posluchači preferují domácí folklor včetně žánrů, které se mu v některých rysech přibližují (country, folk). Další otázkou je, jak vypadají hudebně preferenční dimenze u lidí střední generace. Z metodologického hlediska je poněkud obtížné srovnávat hudební preference nejrůznějších generací, protože určité žánry nejnovější populární hudby někteří starší a staří lidé neznají a splývají jim tak do jedné kategorie (= nepříjemná hudba hlučných adolescentů), na druhé straně nejmladší zase nemusí přesně rozlišovat mezi žánry populární hudby předchozích generací. To dokumentoval i náš výzkum, kde pro věkovou skupinu 41–50 žánry rock, heavy metal, rap/hip-hop a electronica/dance se zařazují do jedné společné preferenční dimenze, kterou jsme nazvali tvrdá hudba. U této věkové skupiny se rovněž ukazuje, že jazz a blues je vnímán poněkud odlišně než u mladších věkových skupin a tvoří tak s alternativní hudbou specifickou dimenzi, kterou jsme nazvali elitní hudba. Další otázkou, kterou jsme ve studii řešili, byl vztah těchto hudebně preferenčních dimenzí k osobnostním rysům pětifaktorového modelu osobnosti. Na úvod je nutné říci, že zjištěné korelační koeficienty byly dosti malé, svoji velikostí však odpovídají výsledkům z podobných studií sledujících souvislosti hudební preference a osobnosti (viz úvod). Například Kenny a kol. (1994) ve své metaanalýze výsledků prací zabývajících se vztahem interpersonální percepce a složek pětifaktorového modelu osobnosti ukazuje, že korelační koeficienty se běžně pohybují od 0,15 do 0,50. Jako teoretické vysvětlení vztahu hudební preference a osobnostních rysů bývá uváděn gratification approach (Rosengren – Wenner – Palmgreen, 1985). Podle tohoto vysvětlení je hudební preference založena na skutečnosti, že některé typy hudby se vyznačují takovými vlastnostmi, které uspokojují jedince s určitými osobnostními charakteristikami. Například jedinec, který bude mít vysoké skóre otevřenosti, bude mít tendenci preferovat hudbu, která je strukturně složitější, protože tato hudba naplňuje jeho potřebu být obklopen intelektuálními podněty. Jedinec s vysokým skórem přátelskosti bude uspokojován vokální hudbou s texty, které mají pozitivní náplň (například tradiční lidová hudba či běžný pop). Oproti tomu jedinec s nízkým skórem svědomitosti bude uspokojován „buřičskou“ hudbou. A extravert bude preferovat hudbu, které mu umožňuje a usnadňuje sociální kontakt s jinými lidmi. Další doplnění k tomuto vysvětlení přinášejí studie zabývající se vztahem mezi osobnostními rozdíly a způsoby poslechu hudby v každodenním životě. Chamorro-Premuzic a Furnham (2007) a Chamorro-Premuzic a kol. (2009) ukázali, že jedinci, kteří vykazují větší otevřenost a mají vyšší IQ, mají spíše tendenci poslouchat hudbu racionálním či kognitivním způsobem. Oproti tomu osoby s vyšším skórem neuroticismu, introverti a jedinci s nižším skórem svědomitosti spíše využívají hudbu k emocionální regulaci (změny nálady). Extraverze naopak vede k tomu, že jedinec spíše využívá hudbu jako pozadí k jiným aktivitám.

Zlom Franûk

294

17.12.2010 13:56

Stránka 294


Ukazuje se, že v různých kulturách existuje značná konzistence mezi spojením některých osobnostních rysů a hudebních preferencí. Nejsilnější je spojení mezi otevřeností a preferencí reflexivní a komplexní hudby. Ukazuje se tedy, že jedinci s vyšším skórem otevřenosti mají potřebu poslouchat náročnější hudbu. Tato tendence byla rovněž pozorována v našich datech, zjištěné korelační koeficienty jsou vyšší než v případě ostatních souvislostí. Stejně konzistentní tendenci můžeme pozorovat v případě souvislostí mezi hudebně preferenční dimenzí optimistická a konvenční hudba a extraverzí, přátelskostí a svědomitostí. V naší studii jsme v nejmladší věkové skupině pozorovali signifikantní korelace se všemi těmito osobnostními rysy, u starších generací s některými z nich. Nabízí se vysvětlení, podle kterého souvislost optimistické a konvenční hudby s extraverzí je dána tím, že pro tuto hudbu je typické, že usnadňuje sociální kontakt s jinými lidmi. Souvislost s přátelskostí a svědomitostí je zřejmě dána celkově pozitivním, nekonfliktním a neproblematickým obsahem této hudby na rozdíl od jiných žánrů moderní populární hudby. Rentfrow a Gosling (2003) u této preferenční dimenze rovněž pozorovali negativní korelaci s otevřeností. Naše data však tuto souvislost nepotvrdila. Jak jsme pozorovali, mezi třemi věkovými skupinami ve vztahu mezi preferenčními dimenzemi a osobnostními rysy existuje mnoho podobností. Byly však rovněž zjištěny určité rozdíly. Před tím, než o těchto rozdílech pojednáme, je potřebné ukázat na některé obecné zákonitosti, které ovlivňují vztah mezi hudební preferencí a osobnostními rysy v závislosti na věku. (1) Řada důkazů ukazuje, že hudební preference se zafixuje v průběhu pozdní adolescence a rané dospělosti (North – Hargreaves, 2002). To znamená, že některé hudební žánry populární hudby mají různý psychosociální význam pro různé věkové skupiny. Zatímco určitý žánr může mít pro jednu věkovou skupinu význam generačního vzdoru, pro následující generaci může představovat zcela konvenční, mainstreamovou hudbu. (2) V průběhu života dochází u některých osobnostních rysů k postupným změnám. Skór přátelskosti a svědomitosti se zvyšuje se vzrůstajícím věkem (přinejmenším ve věkovém rozmezí, které obsahuje náš soubor), což může ovlivňovat změny hudebního vkusu, změny preference směrem k žánrům, které spíše naplňují tyto charakteristiky osobnosti. Na druhé straně se vzrůstajícím věkem klesá skór otevřenosti (McCrae et al., 1999), což se projevuje setrvačností hudební preference ve starším věku. (3) Je samozřejmé, že osobní potřeby, chování a zvyky se v průběhu života mění, což se rovněž projevuje v hudební preferenci. Například tím, že vzhledem ke změněnému stylu života klesá potřeba po poslechu „buřičských“ hudebních žánrů. Příkladem rozdílu uvnitř jednotlivých věkových skupin je například preference energické a rytmické hudby. V nejmladší věkové skupině 16–25 let negativně korelovala s otevřeností, zatímco ve věkové skupině 26–40 korelovala pozitivně. Tato odlišnost dokumentuje různý význam, který hudební žánry této preferenční dimenze mají v daných věkových skupinách. Zatímco elektronická hudba (např. techno) pro nejmladší věkovou skupinu představuje dnes již něco běžného, konvenčního, pro generaci 26–40 se jedná o hudbu, která stále ještě obsahuje ještě jistou míru novosti a zajímavosti (byla nová v době jejich dospívání, resp. ranné dospělosti). Podobná skutečnost byla pozorována v Nizozemí – tyto hudební žánry se staly běžnou částí každodenního hudebního poslechu adolescentů, proto pro tuto věkovou skupinu ztratily svoji novost a atraktivnost (Delsing et al., 2007). To,

Zlom Franûk

17.12.2010 13:56

Stránka 295


295

že ve studii Rentfrowa a Goslinga (2003) nebyl pozorován žádný negativní vztah mezi preferencí této hudebně preferenční dimenze a otevřeností může být dáno kulturní odlišností mezi USA a Evropou, nebo zároveň může vypovídat i o určitém významovém posunu, kterým tento žánr v posledních letech prošel – americká studie byla uskutečněna o několik let dříve než nizozemský nebo český výzkum. Komentáře si zaslouží rovněž vztah mezi dimenzí energické a rytmické hudby a osobnostním rysem svědomitost. U obou věkových skupin – 16–25 let a 26–40 let – je korelace negativní, u první věkové skupiny však nesignifikantně. Zdá se, že preference tohoto typu hudby částečně odráží osobností rys svědomitost, ale na druhé straně je preference této hudby také ovlivněna sociálními faktory – oblíbenost u vrstevníků, určitý typ trávení volného času apod. U osob starší věkové skupiny se však již vliv těchto sociálních faktorů snižuje a preference hudby této preferenční dimenze pak více odráží jejich osobnost. Podobnou tendenci můžeme nalézt u vztahu dimenze intenzivní a buřičská hudba s osobnostním rysem svědomitost. Zatímco u věkové skupiny 16–25 let není žádný signifikantní vztah, u věkové skupiny 26–40 let se objevuje negativní korelace. Dá se předpokládat, že ve věku adolescence a mladé dospělosti jsou běžnější „buřičské“ tendence, které souvisejí s tímto specifickým stadiem psychosociálního vývoje, avšak v pozdějším věku preference intenzivní a buřičské hudby spíše odrážejí stálé osobnostní vlastnosti, což se v tomto případě projevuje negativním vztahem ke svědomitosti. Výzkumná metoda, kterou jsme použili ve své práci, sleduje jednu z možností vztahu hudební preference a osobnosti. Je možné, namítnout, že označení hudebních žánrů velmi obecnými kategoriemi, jako např. „klasická hudba“ nebo „rock“ nemůže vést k přesným zjištěním, protože konkrétní jedinec si k těmto kategoriím může přiřazovat nejrůznější druhy hudby z různých období. Na druhé straně výsledky výzkumů ukazují, že tento přístup má své opodstatnění. „Nálepka“, kterou mají jednotlivé druhy hudby pomocí svého žánrového označení, má určitý obecně chápaný význam. Spojení mezi osobnostními rysy a hudební preferencí může být způsobeno sociálními konotacemi náležejícími k určitému hudebnímu žánru Adresa: … e-mail: …

Zlom Franûk

17.12.2010 13:56

296

Stránka 296


Literatura DELSING, M. J. M. H. – ter BOGT, T. F. M. – ENGELS, R. C. M. E. & MEEUS, W. H. J.: Adolescents’ music preferences and personality characteristics, in: European Journal of Personality 22, 2007, s. 109–130 DOLLINGER, S. J.: Research note: Personality and music preferences: Extraversion and excitement seeking or openness to experience ?, in: Psychology of Music 21, 1993, č. 1, s. 73–77 DUNN, G.: Music preferences based on audio features, and its relation to personality, Referát přednesený na 7th Triennial Conference of European Society for the Cognitive Sciences of Music (ESCOM2009), Jyväskylä (Finsko), 12.–15. 8. 2009 FRANĚK, Marek & MUŽÍK, Pavel: Hudební preference a její souvislost s některými osobnostními rysy, in: Acta musicologica [online] 3, 2006, č. 3, (cit. 2010-01-02). Dostupná z WWW: FURNHAM, A. & STRBAC, L.: Music is as distracting as noise: The differential distraction of background music and noise on the cognitive test performance of introverts and extraverts, in: Ergonomics 45, 2002, s. 203–217 GEEN, R. G.: Preferred stimulation levels in introverts and extroverts: Effect on arousal and performance, in: Journal of Personality and Social Psychology 46, 1984, s. 1303–1312 GEORGE, D. – STICKLE, K. – RACHID, F. & WOPNFORD, A.: The association between types of music enjoyed and cognitive, behavioral, and personality factors of those who listen, in: Psychomusicology 19, 2007, č. 2, s. 32–56 HŘEBÍČKOVÁ, M., & URBÁNEK, T.: Big five. NEO pětifaktorový osobnostní inventář, Testcentrum, Praha 2001 CHAMORRO-PREMUZIC, T. & FURNHAM, A.: Personality and music: Can traits explain how people use music in everyday life?, in: British Journal of Psychology 98, 2007, č. 2, s. 175–185; http:// www.ingentaconnect.com/content/bpsoc/bjp/2007/00000098/00000002/art00001 - aff_2 CHAMORRO-PREMUZIC, T. – GOMÀ-I-FREIXANET, M. – FURNHAM, A. & MURO, A.: Personality, self-estimated intelligence, and uses of music: A Spanish replication and extension using structural equation modeling, in: Psychology of Aesthetics, Creativity, and the Arts 3, 2009, č. 3, s. 149–155 LITTLE, P. & ZUCKERMAN, M.: Sensation Seeking and Music Preferences, in: Personality and Individual Differences 7, 1986, č. 4, s. 575–577 KENNY, D. A. – ALBRIGHT, L. – MALOY, T. E. & KASHY, D. A.: Consensus in interpersonal perception: Acquaintance and the Big Five, in: Psychological Bulletin 116, 1994, s. 245–258 MCCOWN, W. – KEISER, R. – MULHEARN, S. & WILLIAMSON, D.: The role of personality and gender in preferences for exaggerated bass in music, in: Personality and Individual Differences 23, 1997, č. 4, s. 543–547 MCCRAE, R. R. – COSTA Jr. – P. T., de LIMA, M. P. et al.: Age differences in personality across the adult life span: Parallels in five cultures, in: Developmental Psychology 35, 1999, s. 466–477 MCNAMARA, L. & BALLARD, M.: Resting arousal, sensation seeking, and music preference, in: Genetic, Social, and General Psychology Monographs 125, 1999, č. 3, s. 229–250 NORTH, A. C. & HARGREAVES, D. J.: Age variations in judgements of ‘great’ art works, in: British Journal of Psychology 93, 2002, s. 397–405 RAWLINGS, D. – TWOMEY, F. – BURNS, E. & MORRIS, S.: Personality, creativity and aesthetic preference: Comparing psychoticism, sensation seeking, schyzotypy and openness to experience, in: Empirical Studies of the Art 16, 1998, č. 2, s. 153–178 RENTFROW, P. J. & GOSLING, S. D.: The do re mi’s of everyday life: the structure and personality correlates of music preference, in: Journal of Personality and Social Psychology 84, 2003, č. 6, s. 236–256 RENTFROW, P. J. & GOSLING, S. D.: Message in a ballad: The role of music preferences in interpersonal perception, in: Psychological Science 17, 2006, s. 236–242

Zlom Franûk

17.12.2010 13:56

Stránka 297


297

ROSENGREN K. E. – WENNER, L. A. & PALMGREEN, P.: Media Gratifications Research, Sage, Beverly Hills 1985 RUSSELL, P. A.: Musical taste and society, in: Hargreaves, D. J. & North, A. (eds.), The Social Psychology of Music, Oxford University Press, Oxford (UK) 1997, s. 141–160 SCHWARZ, K. D. & FOUTS, G. T.: Music preference, personality style, and developmental issues of adolescent, in: Journal of Youth and Adolescence 32, 2003, č. 3, s. 205–213 Short Test Of Music Preferences (STOMP) [cit.2010-06-10], dostupné z WWW: TEKMAN, H. G. – GOKLU, G. & SAGLAM, V.: Relations between music preferences, personality characteristics and values in a Turkish sample, Referát přednesený na 10th International Conference on Music Perception and Cognition, Sapporo (Japonsko), 25.–29. 8. 2008 TEKMAN, H. G. & HORTACSU, N.: Aspects of stylistic knowledge: What are different styles like and why do we listen to them ?, in: Psychology of Music 30, 2002, s. 28–47 ZWEIGENHAFT, R. L.: A do re mi encore: A closer look at the personality correlates of Music Preferences, in: Journal of Individual Differences 29, 2008, č. 1, s. 45–55

Hudební preference a její souvislost s dimenzemi pûtifaktorového modelu osobnosti

Recommend Documents