Souvislost silných stránek charakteru a životní spokojenosti

Silné stránky charakteru a životní spokojenost

Souvislost silných stránek charakteru a životní spokojenosti Bakalářská práce

Tomáš Valíček

Vedoucí práce: Mgr. Hynek Cígler

Brno 2014


ABSTRAKT Práce se zabývá souvislostí tzv. silných stránek charakteru a životní spokojenosti na vzorku české populace. Silné stránky charakteru jsou charakteristiky osobnosti, u kterých autoři konceptu předpokládají, že jejich rozvíjení zvyšuje životní spokojenost (Seligman, Peterson, Park, 2004). Životní spokojenost je v této práci konceptualizovaná podle Dienera a Pavota (1993). Výzkum byl koncipován kvantitativně, zúčastnilo se 277 osob. Nejčastěji se mezi respondenty vyskytovaly silné stránky laskavost, vděčnost, láska, vhled, láska k učení a kreativita. Respondenti byl rekrutování skrz sociální síť Facebook. Byla použita česká verze Škály spokojenosti se životem a český překlad Dotazníku silných stránek (8 položek nedosáhlo dostatečné split – half-reliability a muselo být vyřazeno). Korelační analýzou byla ověřena souvislost jednotlivých silných stránek a životní spokojenosti. Bylo zjištěno, že reportovaná životní spokojenost souvisí s vysokou mírou silných stránek vytrvalost, vděčnost, sebekontrola, láska, nadšení a spiritualita. Žádná z kontrolovaných demografických charakteristik neměla na tyto vztahy vliv. Výsledky naznačují větší význam silných stránek spiritualita a sebekontrola v české populaci ve srovnání s výzkumy z jiných kultur. Součástí práce jsou také související doporučení pro praxi.

Klíčová slova: Životní spokojenost, silné stránky charakteru, korelační studie

In this thesis I studied the relationship between character strengths and life satisfaction on a sample of Czech students. Character strengths are personality characteristics; authors of this concept (Seligman, Peterson, Park, 2004) assume that cultivating character strengths increases life satisfaction. Life satisfaction in present study is conceptualized according to Diener and Pavot (1993). Present study has a quantitative design with 277 respondents. Most common strengths found among participants were kindness, gratitude, love, insight, love for learning and creativity. Respondents were recruited via Facebook. I used Czech version of Satisfaction with Life Scale and Czech translation of Character Strengths Questionnaire (8 scales had to be excluded from analysis for low split-half reliability). Correlation analysis found that self-reported life satisfaction correlates with persistence, gratitude, self-control, love, zest and spirituality. Neither of controlled demographic variables moderates these relationships. Results suggest higher significance of strengths spirituality and self-control in Czech population compared to studies from different cultures. The thesis also contains suggestions for practical applications. Keywords: Character strengths, life satisfaction, correlational study



„Prohlašuji, že jsem práci vypracoval samostatně a že jsem všechny použité informační zdroje uvedl v seznamu literatury.“ Brno, 14. 5. 2013 Tomáš Valíček



Chtěl bych poděkovat Mgr. Hynku Cíglerovi za nedocenitelnou pomoc s řadou úskalí během tvorby této práce a dále Tomasovi, Anitě a Carol z Cambridge za poskytnutí zdrojů, k nimž bych jinak jen obtížně sháněl přístup jinými způsoby.



Obsah

Význam životní spokojenosti .................................................................................................................................. 2 Teorie autentického štěstí ........................................................................................................................................ 2 Teorie sebeurčení ...................................................................................................................................................... 2 Pozitivní emocionalita .............................................................................................................................................. 3 Životní spokojenost .................................................................................................................................................. 3 Silné stránky charakteru .......................................................................................................................................... 4 I. Moudrost a poznání (wisdom and knowledge) - kognitivní silné stránky, které se uplatňují v procesu získávání a využívání vědomostí .............................................................................................. 8 II. Odvaha (courage) - emocionální silné stránky zahrnující uplatnění vlastní vůle k dosažení cíle navzdory vnějšímu či vnitřnímu odporu ................................................................................................ 8 III. Lidskost (humanity) - interpersonální silné stránky, které zahrnují navazování a udržování vztahů ........................................................................................................................................................... 9 IV. Spravedlnost (justice) - občanské silné stránky, které jsou základem zdravého fungování komunity ...................................................................................................................................................... 9 V. Umírněnost (temperance) - silné stránky, které chrání před neumírněností a nestřídmostí . .. 10 VI. Transcendence (transcendence) - silné stránky, které člověka propojují s univerzem a vnášejí do života smysl ......................................................................................................................................... 10 Posilování silných stránek a životní spokojenost ............................................................................................... 11 Tvorba nových intervencí ...................................................................................................................................... 11 Kritická poznámka k tvorbě nových intervencí.................................................................................................. 12 Souvislosti silných stránek a životní spokojenosti ve světě a v České Republice .......................................... 12 Hypotézy .................................................................................................................................................................. 13 Metoda .......................................................................................................................................................................... 14 Výzkumný soubor .................................................................................................................................................. 14 Metody ..................................................................................................................................................................... 15 Dotazník silných stránek ................................................................................................................................... 15 Škála spokojenosti se životem .......................................................................................................................... 17 Výzkumný postup, design ................................................................................................................................ 17


Výsledky ....................................................................................................................................................................... 18 Silné stránky ....................................................................................................................................................... 18 Spokojenost se životem ..................................................................................................................................... 19 Souvislost životní spokojenosti a demografických charakteristik .............................................................. 19 Souvislost silných stránek a životní spokojenosti ......................................................................................... 20 Uvědomování silných stránek jako moderátor vztahu mezi silnými stránkami a spokojeností se životem ................................................................................................................................................................ 21 Další potenciální moderátory vztahu mezi životní spokojeností a silnými stránkami ............................ 21 Diskuze.......................................................................................................................................................................... 22 Interpretace výsledků ............................................................................................................................................. 22 Začlenění do teoretického rámce .......................................................................................................................... 22 Omezení současné studie....................................................................................................................................... 25 Další doporučení pro budoucí výzkum ............................................................................................................... 27 Doporučení pro praxi ............................................................................................................................................. 29 Literatura ...................................................................................................................................................................... 30


Někteří psychologové se domnívají (Seligman, 2002; Linley, Nielsen, 2010), že rozvíjení charakterových silných stránek a ctností může sloužit jako prevence proti vzniku depresí a zvyšovat životní spokojenost lidí. Rozvoj silných stránek a zvyšování životní spokojenosti patří mezi hlavní cíle tzv. pozitivní psychologie (Seligman, Steen, Park, 2005; Seligman, Peterson, 2004). Silné stránky charakteru a ctnosti se do popředí psychologického zkoumání snaží navrátit mimo jiné Seligman a Peterson (2004) tvorbou tzv. klasifikace silných stránek a ctností (Character Strengths and Virtues: A Handbook and Classification). Tato klasifikace předpokládá existenci 24 silných stránek charakteru (např. naděje, smysl pro humor, umění vést…), které spadají pod 6 ctností (moudrost, odvaha, láska a lidskost, transcendence, spravedlivost, střídmost). Právě dotazník založený na této klasifikaci je používán v rámci psychologických intervencí vedoucích ke zvyšování životní spokojenosti a snižování depresivity (Seligman, Steen, Park, 2005;Mongrain, Anselmo-Matthews, 2012; Gander et al., 2013). Ohledně souvislosti silných stránek a štěstí však existují spory (Banicki, 2014). Většina definic životní spokojenost je zatížena osobními hodnotami jejich autorů. Proto je obtížné na nich vybudovat objektivní vědecký přístup. V závislosti na volbě měření životní spokojenosti pak budou pravděpodobně do popředí vystupovat různé silné stránky charakteru (tamtéž). Domnívám se však, že moje práce může přinést osvětlení souvislosti charakteru a štěstí alespoň z jednoho konkrétního úhlu pohledu, kterým je právě teorie životní spokojenosti (Diener, Pavot, 1993). Podrobnější kritiku konceptů z pozitivní psychologie uvedu níže. Ukazuje se také, že některé silné stránky korelují s životní spokojeností silněji než jiné (Park, Peterson, Seligman, 2004; Peterson et al., 2007). Existují náznaky, že by budování silných stránek, které souvisejí se životní spokojeností obzvlášť silně, mohlo zvyšovat životní spokojenost lépe než budování silných stránek spjatých slabě (Proyer, Ruch, Buschor, 2013, Gander et al., 2013). Někteří vědci (Park, Peterson, Seligman, 2004; Peterson et al., 2007; Park, Peterson, Seligman, 2006) doporučují na tyto silné stránky cílit intervence z pozitivní psychologie a potenciálně i terapeutickou práci s klienty (viz níže). Na základě tohoto doporučení už začínají vznikat intervenční programy na zvyšování životní spokojenosti a snižování depresivních symptomů (Gander et al., 2013, Proyer, Ruch, Buschor, 2013). Domnívám se, že by bylo užitečné podobné intervenční programy vytvořit i v České Republice. Proto se domnívám, že by bylo vhodné zjistit, které silné stránky budou s životní spokojeností souviset v České Republice. Je možné, že zde budou se štěstím souviset jiné silné stránky než v USA, kde nejtěsnější souvislost měly: naděje, láska, vděčnost, zvídavost, nadšení (Park et al., 2004; Peterson et al., 2007; Park, Peterson, Seligman, 2006), například kvůli vysokému množství ateistů (Eurobarometr, 2010) (minimálně první tři hodnoty by se daly označit za „křesťanské“). Ovšem toto je pouze má domněnka. Nicméně že existence mezikulturních rozdílů ve významu silných stránek je možná, naznačují výsledky výzkumů provedených ve Švýcarsku (Peterson et al., 2007), v Číně (Chan, 2009) i v České Republice (Škrabská, 2013). Poslední dva jmenované výzkumy však byly provedeny na poměrně specifických vzorcích populace (čistě učitelé v případě Čínské studie a studenti pedagogiky a učitelé v případě studie z České Republiky). Pokud bych nalezl rozdíly mezi Českou Republikou a USA a ty by se potvrdily později i v experimentálním designu, bylo by možné zde intervence z pozitivní psychologie cílit na jiné silné stránky. Naopak pokud budou výsledky podobné americkým studiím, je možné přebírat intervence z amerických výzkumů (Seligman, Steen, Park, 2005; Mongrain, Anselmo-Matthews, 2012) a očekávat u nich podobně pozitivní výsledky. Proto si kladu výzkumnou otázku: Které silné stránky charakteru souvisejí v České Republice s vyšší mírou životní spokojenosti?


Význam životní spokojenosti Životní spokojenost a osobní pohoda se dostává do popředí zájmu psychologů proto, že pro řadu lidí jsou důležitými hodnotami (pro přehled studií viz Seligman, Peterson, 2004). A také proto, že tato charakteristika souvisí s reportováním méně symptomů nemocnosti (Pettit, Kline, Gencoz,Gencoz, Joiner, 2001) a také s vyšším prosociálním chováním (Gebauer, Riketta, Broemer, Maio, 2008). Někteří vědci dokonce usilují o měření životní spokojenosti a s ní souvisejících konceptů jako indikátor úspěchu politiky jednotlivých zemí (Dolan, Layard, Metcalfe, 2011). V souvislosti s tím se objevuje také otázka, jak životní spokojenost co nejlépe teoreticky uchopit a měřit (Abbott, Ploubidis, Huppert, Kuh, Croudace, 2010). Níže uvádím přehled několika konceptualizací životní spokojenosti.

Teorie autentického štěstí M. Seligman (2002; 2011; Park et al., 2005; Kaczmarek, Stanko-Kaczmarek, Dombrowski, 2011) konceptualizoval štěstí jako dostatek pozitivních emocí, flow a smysluplnosti v životě. Pozitivními emocemi rozumí především intenzivní krátkodobé pocity jako je silná radost, pocit vděku, či výbuch smíchu. Jako flow chápe sebeaktualizaci zejména ve smyslu využívání svých charakterových silných stránek (viz níže) spojenou s optimálním prožíváním, tak jak jej konceptualizuje Csikszentmihalyi (2005). Smyslupnost pak definuje jako využívání vlastních silných stránek ve službě něčemu většímu, něčemu, co nás přesahuje. K měření těchto tří charakteristik vznikla 24položková škála Authentic/Steen happiness index (Park et al., 2005, Kaczmarek, Stanko-Kaczmarek, Dombrowski, 2011). Tato škála by podle autorů měla být především nástrojem poměrně dobře citlivým na změny životní spokojenosti (Park et al., 2005). Faktorová validita však byla bohužel prokázána pouze v jedné studii v polském jazyce (Kaczmarek, Stanko-Kaczmarek, Dombrowski, 2011). Koncept smysluplnosti se navíc do značné míry překrývá se silnou stránkou spiritualita, smysluplnost, víra (Peterson, Seligman, 2004). Navíc se zdá, že aktuálně prožívané pozitivní emoce se na výsledném hodnocení štěstí konceptualizovaného podle teorie autentického štěstí mohou podílet až ze 70% (Seligman, 2011). Tyto dva fakty by mohly znesnadnit interpretaci výsledků, proto nebyla tato škála ani teoretická koncepce v mém výzkumu použita.

Teorie sebeurčení Autoři této teorie (Deci, Ryan, 2002) předpokládají, že k životní spokojenosti lidí přispívá naplnění jejich 3 základních psychologických potřeb. Potřeba autonomie (cítit, že dokážu zvládat výzvy, které přede mě život klade), potřeba sounáležitosti (mít kam patřit, být spokojen se svou sociální identitou) a potřeba autonomie (možnost rozhodovat o svém životě na základě vlastních hodnot a norem). Na základě několika výzkumů se zdá, že lidé, jejichž životní cíle jsou v souladu s touto teorií mají větší šanci jich dosáhnout a jejich dosažení jim přinese větší životní spokojenost (tamtéž). Naplňování těchto 3 psychologických potřeb by dále podle autorů konceptu mělo i k lepšímu fyzickému zdraví, větší spokojenosti v blízkých vztazích,

2


větší kreativitě a flexibilitě (Deci, Ryan, 2011). Tento teoretický koncept jsem se rozhodl nevyužít, jelikož studie, na kterých svůj výzkum stavím, se opírají o jinou teorii a znesnadňovalo by to začlenění výsledků do širšího kontextu teorie.

Pozitivní emocionalita Fredricson (2001) se zaměřuje ve své teorii především na pozitivní emoce v nejširším slova smyslu. Patří sem radost, vděčnost, vyrovnanost a klid, úcta, zájem, naděje, hrdost, pobavení, láska a inspirace (Fredricson, 2009). Fredricsonová (tamtéž) tvrdí, že pozitivní emoce pomáhají rozšiřovat repertoár našeho myšlení, zvyšují schopnost explorovat a učit se a pomáhají budovat sociální i kognitivní zdroje, které pomáhají zvládat težkosti života (Fredricson, 2001). Metaanalýzou byla nalezena řada souvislostí pozitivních emocí a dalších charakteristik, které by se daly označit za hodnotné pro spokojený život (spokojené manželství, vyšší výdělky, méně návštěv u lékaře…). Tento teoretický rámec se pro moji studii nehodí zejména proto, že naděje, láska a vděčnost jsou v teorii silných stránek chápány jako příčiny životní spokojenosti nikoliv její projevy a použití této teorie by tedy znesnadňovalo interpretaci dat a mohlo vést k triviálním výsledkům. Problém této teorie je také přílišná koncentrace na pozitivní emocionalitu (Pérez-álvarez, 2013). Autorka dokonce na základě aplikování strukturálního modelování (Fredricson, Losada, 2005) stanovila rovnici pozitivity, která říká, že na každou negativní emoci by měl mít spokojený člověk zhruba tři emoce pozitivní. Později byly formulovány podmínky pro aplikování strukturálního modelování na jevy z oblasti sociálních věd a bylo dokázáno, že ve výše zmíněné studii nebyly tyto podmínky splněny (Pérez-álvarez, 2013). To vedlo k přeformulování této části teorie na tvrzení, že pozitivní emoce jsou pro spokojený život dobré, ale jen do určité míry (tamtéž), což je tvrzení, které neposkytuje příliš mnoho prostoru k měření životní spokojenosti. Navíc měření pozitivní emocionality obvykle měří spíše aktuální emoční stav než dlouhodobější jevy (Seligman, 2011).

Životní spokojenost Životní spokojenost ve své práci konceptualizuji podle Dienera a Pavota (1993). Ti hovoří o pojmu osobní pohoda a rozdělují jej na: 1. stav duševní pohody, který zahrnuje převahu pozitivních emocí (positive affect) a nižší poměr negativních emocí (negative affect) 2. kognitivní zhodnocení jedincovi spokojenosti se životem – životní spokojenost (life satisfaction) 3. spokojenost s různými oblastmi života jedince (pracovní výkon, využití volného času apod.) V této práci jsem se rozhodl měřit druhou složku osobní pohody - životní spokojenost. Tento pojem se vztahuje k hodnotícímu procesu během, kterého jedinec hodnotí kvalitu svého života na základě svých individuálních kritérií. V tomto procesu srovnává člověk své vnímání své životní situace s vlastními stan-

3


dardy. Čím více se jeho život blíží jeho standardům, tím vyšší životní spokojenost jedinec reportuje. Životní spokojenost je tedy vědomé kognitivní zhodnocení života jedince, v němž kritéria hodnocení stanovuje jedinec sám (93). Měří se škálou spokojenosti se životem (ŠSSŽ, Diener 1975). Výhodou tohoto konstruktu je, že existuje český překlad měřícího nástroje (Blatný et. al., 2004). Tato metoda byla použita v řadě zahraničních studií (Park et al., 2004; Peterson et al., 2007; Park, Peterson, Seligman, 2006) hledajících souvislost štěstí a silných stránek a usnadní mi tedy srovnání výsledků se zahraničními studiemi.

Silné stránky charakteru Petersona a Seligman (2004, cit. podle Slezáčková 2012) vytvořili taxonomii silných stránek, kterou jsem se rozhodl využít ve své práci. Silné stránky jsou podle autorů podobné osobnostním rysům podle G. Allporta (1961, cit. podle Slezáčková 2012). Peterson a Seligman stanovili 10 kritérií, pro klasifikaci pozitivní vlastnosti jako silné stránky. Každá silná stránka by měla splňovat většinu z nich. Kritéria by se stručně dala shrnout takto: „1. Ačkoliv je možné chápat silné stránky jako osobnostní rys, není možné jejich projevy spatřovat vždy a za všech okolností. Je nutné brát ohled také na okolnosti a celkový kontext dané situace. Pravděpodobnost projevení dané silné stránky může být zvyšována například přítomností odměny či trestu. 2. Silná stránka je ceněna pro sebe samu. Ačkoliv projevení silné stránky může vést k řadě pozitivních benefitů, je silná stránka oceňována okolím i v situacích kdy pozitivní důsledky nemá. (Například hrdinský čin, který nakonec nevedl k záchraně oběti.) 3. Pokud projevíme silnou stránku, nesnižujeme tím ostatní lidi. Obvykle se cítí spíše povzneseni a inspirování než pokořeni. 4. Čtvrté kritérium se týká toho, zda a jak lze formulovat opačný význam posuzované kladné vlastnosti. Vezměme si takovou "upřímnost": jedním z jejích možných protikladů je taktnost, avšak opačným významem taktu již není upřímnost, ale neurvalost. Upřímnost (integrita, autentičnost) tedy byla do klasifikace silných stránek zařazena. Je však potřeba nezaměňovat toto kritérium se skutečností, že některé silné stránky a ctnosti jsou bipolární a jiné charakteristiky mohou být naopak unipolární (např. "smysl pro humor" - může nabývat nulové hodnoty, ale nelze uvažovat o jeho záporných hodnotách). 5. Daná silná stránka se musí zřetelně projevovat v našem myšlení, prožívání či jednání, a to takovým způsobem, který umožní tyto projevy pozorovat, zkoumat a měřit. Podobnost silné stránky s osobnostním rysem spočívá v tom, že vykazuje určitou míru obecnosti v různých situacích a stabilitu v čase. Silné stránky charakteru se však mohou lišit v tom, zda jsou v průběhu času tonické (konstantní), nebo fázové (sílící a oslabující v závislosti na jejich "použití"). Toto rozdělení má zásadní dopad na jejich měření. Konstantní silné stránky (např. smysl pro humor) se projevují stabilně v různých situacích, s výjimkou případů, kdy je dobrý důvod se jejich projevů naopak zdržet. Oproti tomu projevy fázové, kolísavé silné stránky se střídavě objevují a mizí, neboť tato silná stránka se může uplatnit jen za podmínek, které jí to v konkrétní situaci umožňují (např. naše odvaha se neprojeví - ani nemůže -, když v klidu čekáme ve frontě u

4


bankovní přepážky; kdyby ale v tu chvíli došlo k přepadení, pak můžeme projevit různou míru své statečnosti). Autoři klasifikace spekulují, že konstantní silné stránky jsou méně situačně podmíněné než kolísavé a vyzdvihují význam toho, nakolik společnost jejich projevení podporuje. V případě konstantních silných stránek stačí pouze nepostihovat člověka za jejich projevení. U kolísavých silných stránek by pak měl být vhodný způsob projevení dané charakteristiky vymezen, vyžadován - a samozřejmě odměňován. 6. Silná stránka charakteru musí být specifická, musí se lišit od ostatních kladných rysů uváděných v této klasifikaci a nemůže na ně být ani rozložena. Například "tolerance" sice vyhovuje většině vyjmenovaných kritérií, ale přitom se podle autorů koncepce jedná o komplexní propojení objektivity a spravedlivosti. 7. Silná stránka charakteru je často ztělesněna v obecně přijímaném ideálu, žádoucím vzoru jednání. V různých kulturách nalezneme příběhy, mýty, písně či podobenství, v nichž figurují postavy, které podmanivým způsobem představují konkrétní pozitivní rys: spravedlivý král, moudrý poustevník, odvážný bojovník ... Silné stránky charakteru však můžeme zaznamenat i v běžném životě - někteří lidé z našeho okolí, kteří mají mimořádně vyvinutou určitou silnou stránku charakteru, mohou také působit jako její živoucí ztělesnění. Představují tak vzory její nefalšované krystalické formy, blízké tomu, co G. Allport nazýval kardinálním rysem. 8. Osmé kritérium je spíše doplňkové a pomocné, neboť se týká případů tzv. zázračných dětí, u nichž se daná silná stránka výrazně projevuje. Autoři klasifikace se v této souvislosti odvolávají na H. Gardnera, jenž ve své teorii mnohočetných inteligencí obrátil pozornost k dětem, které již v útlém věku vykazují neobyčejné nadání v oblasti hudby, matematiky nebo sportu, a kladou si otázku, zda zmíněné platí i v oblasti morálky. Existují děti extrémně nadané laskavostí? Můžeme najít děti, které projevují na svůj věk neobvyklou čestnost nebo odvahu? Podobné otázky jsou zatím neprozkoumané a v současnosti se můžeme jejich zodpovězení pouze dohadovat. Peterson se Seligmanem zatím uvažují tím způsobem, že pokud děti mimořádně nadané charakterovými schopnostmi existují, jejich nebývalé výkony zřejmě nejsou spontánní, ale rozvíjejí se ve sledu několika kroků či stadií, které probíhají daleko rychleji než u jejich vrstevníků. A navíc - bohužel- děti s mimořádně rozvinutým charakterem ještě nemusí vyrůst v příkladné dospělé. Konkrétní zodpovězení nastíněných otázek si však žádá další empirický výzkum. 9. V protikladu s předchozím kritériem je předposlední podmínkou zařazení dané vlastnosti i rysu do taxonomie silných stránek charakteru existence takových lidí, u nichž se selektivně projevuje úplná absence či "zakrnění" dané silné stránky. Toto kritérium si tvůrci klasifikace opět půjčují z Gardnerova pojetí mnohočetných inteligencí. H. Gardner (1983, cit. podle Slezáčková 2012) se zaměřil na případy, kdy absence určité schopnosti mohla souviset s poškozením mozku, ale příčiny mohou být různé. Existují lidé bez špetky zvídavosti nebo osoby neschopné milovat a být milovány. Zatím není zcela jasné, zda je jejich deficit omezen jen na určitou konkrétní silnou stránku, nebo je generalizovaný. Autoři koncepce (Peterson, Seligman, 2004, cit. podle Slezáčková 2012) poznamenávají, že lidé zcela postrádající tu či onu silnou stránku jsou v psychiatrii většinou zařazeni pod nálepku "poruchy osobnosti", jež je z vědeckého hlediska poněkud problematická - mnohdy je nelze spolehlivě diagnostikovat ani účinně léčit. Poměrně nová idea předefinování "poruch osobnosti" jako "selhání charakteru", tedy úvaha, že absence silných stránek charakteru dává vznik skutečným poruchám osobnosti, tak nabízí nekonvenční pohled na klinickou problematiku (Peterson, 2006, cit. podle Slezáčková 2012).

5


10. Pro rozvíjení, podporování a udržování silných stránek charakteru a ctností si sama společnost vytváří určité kulturní instituce a s nimi spojené rituály. Rituály pro rozvíjení silné stránky charakteru lze chápat jako takové modelové situace, které umožňují dětem a adolescentům projevit a rozvíjet ceněnou charakteristiku za bezpečných ("jen jako") a kontrolovaných podmínek (Unell, Wyckoff, 1995, cit. podle Slezáčková 2012). Existují různé názory na to, zda se rodiče a učitelé mají snažit u dětí cíleně podporovat silné stránky charakteru a ctností, nebo jejich rozvoj ponechat na působení vlivů genetického základu a společnosti. Ch. Peterson a M. Seligman (2004, cit. podle Slezáčková 2012) prezentují názor, že silné stránky a ctnosti mohou, a dokonce by měly být záměrně kultivovány. Své tvrzení dokládají empirickými výzkumy poukazujícími na to, že současná americká mládež, zapojená do různých rozvojových programů s jasně stanoveným záměrem rozvíjet žádoucí charakteristiky, vykazuje méně často problémy se školním prospěchem, užíváním drog a agresivitou. (Slezáčková, 2012, s. 89-91)“

Je nutno uvést, že 2 dvě výše zmíněná kritéria byla v současnosti napadena. Problematické je především vnímání rysů jako vzájemně se neprostupujících kategorií a předpoklad, že silné stránky jsou ceněny jen pro sebe samy (Banicki, 2014). Na základě kritérií popsaných výše stanovili Peterson a Seligman (2004) 24 charakterových silných stránek, které doporučují výzkumníkům dále měřit a zkoumat. Jejich přehled je uveden v tabulce č. 1. Tyto silné stránky byly stanoveny na základě prostudování odborné pedagogické, psychologické i psychiatrické literatury, ale také Bible, Koránu, Upanišad, Aristotelových knih a dalších významných filozofických textů Západu, Číny a Jižní Asie (Dahlsgaard, Peterson, Seligman, 2005). K využití zdrojů z oblasti filozofie autory vedla, podle jejich slov skutečnost, že charakter byl v psychologii po určitou dobu na okraji zájmu, obávali se tedy, aby jejich seznam byl dostatečně kompletní. Filozofické texty navíc měly za účel pomoci popsat a formulovat silné stránky tak, aby byly kulturně univerzální a neodrážely čistě Západní hodnoty. V Handbooku silných stránek a ctností (Peterson, Seligman, 2004) je každé silné stránce věnována jedna kapitola, která popisuje studie a teoretické koncepty z oblasti psychologie k danému konceptu. Dalším problémem je, že některé silné stránky mohou s různými konceptualizacemi životní spokojenosti de fakto splývat, je život je opravdu například láska, schopnost milovat a být milován opravdu příčinou životní spokojenosti nebo její nedílnou součástí (Fredricskon, 2009).

6


TABULKA Č. 1 SILNÉ STRÁNKY (SLEZÁČKOVÁ, 2012, S.92-94)

7


I. MOUDROST A POZNÁNÍ (WISDOM AND KNOWLEDGE) - KOGNITIVNÍ SILNÉ STRÁNKY, KTERÉ SE UPLATŇUJÍ V PROCESU ZÍSKÁVÁNÍ A VYUŽÍVÁNÍ VĚDOMOSTÍ 1. Tvořivost, originálnost, vynalézavost (creativity): originalita a produktivita v myšlení a konání. Zahrnuje také umělecké výtvory, ale neomezuje se pouze na ně. 2. Zvídavost, zájem, vyhledávání nového, otevřenost novým zkušenostem (Curiosity and interest in the world): projevování zájmu o získávání zkušeností pro ně samotné; fascinace novými věcmi a tématy; bádání a objevování. 3. Otevřenost mysli, úsudek, kritické myšlení (judgment and critica/ thinking): promýšlení a posuzování věcí ze všech úhlů; nečinění ukvapených závěrů; schopnost změnit názor ve světle nových důkazů; spravedlivé zvažováni všech pro a proti. 4. Láska k učení (love of learning): osvojování si nových schopností a znalostí, zvládání nových tematických celků - ať už samostudiem, nebo v rámci formální výuky. Souvisí se zvídavostí, ale přesahuje ji tendencí jedince rozšiřovat své dosavadní poznání systematickým způsobem. 5. Vhled, moudrost (perspective): schopnost dát moudrou radu druhým; uplatnění takového pohledu na svět, který je pro daného člověka i pro ostatní lidi smysluplný.

II. ODVAHA (COURAGE) - EMOCIONÁLNÍ SILNÉ STRÁNKY ZAHRNUJÍCÍ UPLATNĚNÍ VLASTNÍ VŮLE K DOSAŽENÍ CÍLE NAVZDORY VNĚJŠÍMU ČI VNITŘNÍMU ODPORU 6. Statečnost, udatnost (bravery): neuhýbání před ohrožením, výzvou, obtížemi nebo bolestí; vyjadřování svého názoru i proti opozici, zachování se podle vlastního – byť nepopulárního přesvědčení. Zahrnuje fyzickou odvahu, ale neomezuje se pouze na ni. 7. Vytrvalost, pracovitost, píle (persistence): vytrvání v činnosti navzdory překážkám a obtížím; dokončování započatého; zažívání pocitu uspokojení ze splněných úkolů. 8. Integrita, autentičnost, upřímnost (authenticity, honesty): pravdomluvnost; upřímná sebeprezentace; nepředstírání; přijímání zodpovědnosti za vlastní prožívání a jednání. 9. Vitalita, radost, elán, nadšení, energičnost (vitality): nadšený a energický přístup k životu; nedělání věcí jen napůl či pouze z povinnosti; prožívání života jako dobrodružství; čilost a aktivita.

8


III. LIDSKOST (HUMANITY) - INTERPERSONÁLNÍ SILNÉ STRÁNKY, KTERÉ ZAHRNUJÍ NAVAZOVÁNÍ A UDRŽOVÁNÍ VZTAHŮ 10. Láska (love): vážení si blízkých osobních vztahů s druhými lidmi, obzvláště s těmi, kteří sdílení a péči opětují; udržení důvěrného vztahu. 11. Laskavost, velkorysost, starost a péče, soucit, altruistická láska, přívětivost (kindness): konání laskavostí a dobrých skutků; pomoc druhým a péče o ně. 12. Sociální inteligence, emoční inteligence (social intelligence): vnímavost vůči pocitům a motivům druhých lidí i svým vlastním; znalost toho, jak se vhodně zachovat v různých sociálních situacích; poznání toho, co ostatní motivuje.

IV. SPRAVEDLNOST (JUSTICE) - OBČANSKÉ SILNÉ STRÁNKY, KTERÉ JSOU ZÁKLADEM ZDRAVÉHO FUNGOVÁNÍ KOMUNITY 13. Občanství, sociální zodpovědnost, loajálnost, týmová práce (citizenship): schopnost dobře pracovat jako člen skupiny nebo týmu; loajalita vůči skupině; podílení se na společných aktivitách, sdílení. 14. Spravedlivost, nestrannost (fairness): čestné a spravedlivé jednání se všemi lidmi; nenechat se při rozhodování ovlivnit osobními pocity; poskytnout všem stejné příležitosti. 15. Vůdcovství (leadership): povzbuzování skupiny, jíž je člověk členem, k dosažení úspěšného výkonu; udržování dobrých vztahů ve skupině; organizace skupinových aktivit a dohlížení na jejich průběh.

9


V. UMÍRNĚNOST (TEMPERANCE) - SILNÉ STRÁNKY, KTERÉ CHRÁNÍ PŘED NEUMÍRNĚNOSTÍ A NESTŘÍDMOSTÍ . 16. Odpuštění a milosrdenství (forgiveness, mercy): odpouštění těm, kteří se provinili; přijímání druhých i s jejich nedostatky; schopnost dát lidem druhou šanci; nebýt pomstychtivý. 17. Pokora a skromnost (humility, modesty): nepovažování se za výjimečného; nesnažit se být středem zájmu; nechat za sebe mluvit svoje činy. 18. Obezřetnost (prudence): opatrnost při rozhodování; zbytečně neriskovat; neříkat a nedělat to, čeho by člověk později litoval. 19. Autoregulace, sebekontrola (self-regulation): usměrňování svého prožívání a jednání; disciplinovanost; ovládání svých tužeb a emocí.

VI. TRANSCENDENCE (TRANSCENDENCE) - SILNÉ STRÁNKY, KTERÉ ČLOVĚKA PROPOJUJÍ S UNIVERZEM A VNÁŠEJÍ DO ŽIVOTA SMYSL 20. Smysl pro krásu a dokonalost, úcta, úžas, nadchnutí se (appreciation of beauty and excellence): vnímavost vůči kráse, ocenění dokonalosti a/nebo vynikajících výkonů v různých oblastech života - od přírodních krás přes umění, matematiku, vědu, až po každodenní zkušenosti. 21. Vděčnost (gratitude): uvědomění si dobrých věcí, které se dějí, a prožívání vděčnosti za ně; umění vyjádřit díky. 22. Naděje, optimismus, orientace na budoucnost (hope): očekávání od budoucnosti jen to nejlepší; aktivní snaha dosáhnout cílů; přesvědčení, že je možné dospět k lepší budoucnosti. 23. Smysl pro humor, hravost (humor): všímání si světlých stránek života; mít rád legraci a škádlení; umět ostatní rozveselit a rozesmát; umět žertovat (nejen vyprávět vtipy). 24. Spiritualita, zbožnost, víra, smysl (spirituality): ucelená představa o vyšším účelu a smyslu světa; poznání svého místa v řádu vesmíru; smysl života a víra, která člověka vede, formuje a je zdrojem útěchy.

10


Posilování silných stránek a životní spokojenost Autoři konceptu silných stránek předpokládají, že lidé, kteří využívají své silné stránky ve velké míře v práci a v osobním životě, mají vyšší životní spokojenost a zažívají méně často deprese (Peterson, Seligman, 2004). Jedním z argumentů pro toto tvrzení může být skutečnost, že intervence zaměřené na častější využívání silných stránek zvyšují životní spokojenost lidí. Jednou z prvních intervencí vzniklých už pod hlavičkou pozitivní psychologie bylo využívání silných stránek nových způsobem (Park et al., 2005). Lidé, zde byli instruování, aby využívali po dobu 1 týdne své charakterové silné stránky, měřené podle Petersona a Seligmana (2004), každý den novým způsobem zvýšili míru svého štěstí měřeného metodou Steen happiness index (Park et al., 2005) a tuto míru si udrželi i po 6 měsících. Toto se podařilo replikovat ve 3 studiích (Park et al., 2005; Mongrain, Anselmo-Matthews, 2012; Gander et al., 2013). Výhoda takových intervencí spočívá v tom, že mnohé mohou být administrovány s minimálními výdaji přes internet, umožňuje participantům zůstat v anonymitě a někteří autoři se domnívají, že mají potenciál plošně snižovat depresivitu a zvyšovat míru lidského štěstí (Sin, Lyubomirsky, 2009, Seligman, 2011). V současnosti existují v pozitivní psychologii intervence posilující nadějné myšlení, smysl pro humor (Gander et al., 2013), vděčnost (Park et al., 2005) a zvídavost (Proyer et al., 2013). Pro účinnost intervencí posilujících silné stránky charakteru hovoří částečně i výsledky dvou metaanalýz (Sin, Lyubomirsky, 2009,Bolier et al., 2013). Je však nutno uvést, že do těchto metaanalýz byly zahrnuty i některé intervence z pozitivní psychologie, které explicitně necílí na rozvoj silných stránek. Nicméně zdá se, že rozvíjení silných stránek může spolu vést ke zvyšování životní spokojenosti. A že tedy bližší zkoumání toho, jak silné stránky souvisejí s životní spokojeností má význam.

Tvorba nových intervencí V rámci bližšího zkoumání se mimo jiné ukazuje, že některé silné stránky souvisejí s životní spokojeností silněji než jiné a u některých je dokonce velikost souvislosti zanedbatelně malá (Park et al., 2004; Peterson et al., 2007; Park, Peterson, Seligman, 2006). Na základě toho výzkumníci doporučují rozvíjet především ty silné stránky, u kterých je vztah se životní spokojeností dostatečně silný. V amerických a japonských výzkumech () dosahovaly nejvyšší korelace s životní spokojeností silné stránky naděje, láska, zvídavost, vděčnost, nadšení. Na základě tohoto zjištění vznikl ve Švýcarsku (Proyer et al., 2013) intervenční program na posilování naděje, zvídavosti, vděčnosti, nadšení a humoru, který také patřil k silným stránkám poměrně silně spjatým s životní spojeností (skupina I1). Ten srovnávali s intervenčním programem zaměřeným na silné stránky související s životní spokojeností slabě nebo vůbec (skupina I2). Ve srovnání s kontrolní skupinou (která neprošla žádnou intervencí) zvýšila skupina I1 svou životní spokojenost, zatímco skupina I2 nikoliv. Ve skupině I2 byla velmi vysoká počáteční hodnota životní spokojenosti (navzdory znáhodnění), která způsobila, že při přímém srovnání intervenčních skupin nebyl rozdíl v nárůstu životní spokojenosti nalezen, přestože skupina I2 se oproti stavu před intervencí nezlepšila a skupina I1 ano. To poněkud oslabuje význam této studie. Nicméně zdá se, že trénování silných stránek úzce spjatých s životní spokojeností

11


ji zvyšuje, zatímco trénování silných stránek spjatých s ní slabě ji nezvyšuje. Zdá se tedy, že intervence cílící na silné stránky silněji spjaté s životní spokojeností, by mohly mít větší potenciál ji zvyšovat, ovšem bude potřeba, to ještě dále ověřovat. Doporučením rozvíjet silné stránky nejvýše korelující s životní spokojeností se řídila další švýcarská studie (Gander et al., 2013), v níž byly úspěšně otestovány 2 nově vznikající intervence: Jedny dveře se zavírají a nové se otevírají – silná stránka naděje Dar času – silná stránka láska

Kritická poznámka k tvorbě nových intervencí V souvislosti s doporučeními k tvorbě nových intervenci je potřeba uvést námitku, že souvislost vysoké úrovně silné stránky s životní spokojeností nemusí znamenat, že její rozvíjení ke vyšší životní spokojenosti skutečně povede. Například je možné, že lidé, kteří zažívají více pozitivních emocí jsou díky tomu zvídavější, ale vyšší zvídavost více pozitivních emocí nepřináší. Kupříkladu teorie rozšiřování a budování (Frederickson) říká, že pozitivní emoce rozšiřují pole lidské pozornosti a vedou k větší exploraci. To však neznamená, že opačný vztah platí také. Stejně tak je možné, že vyšší spokojenost a vyšší míra některé silné stránky mají společnou příčinu, ale jedna druhou neovlivňují.

Souvislosti silných stránek a životní spokojenosti ve světě a v České Republice Ačkoliv autoři konceptu předpokládali, že všechny silné stránky souvisejí s životní spokojeností, ukazuje se, že některé souvisejí s životní spokojeností silněji než jiné a některé jen velmi slabě nebo vůbec (Peterson et al., 2007). V Americké kultuře jsou s životní spokojeností (měřenou ŠSSŽ) nejsilněji spjaté naděje, láska, vděčnost, zvídavost a nadšení a naopak slabě s ní souvisejí otevřenost, skromnost, kreativita a smysl pro krásu a dokonalost (Park et. al. 2004; Peterson et al., 2007), k podobnému výsledku dospěli i v severských zemích (Hool, 2011). Určitou slabinou studií provedených v USA je kontrola demografických údajů jako je americké občanství, či pohlaví respondentů (Park et. al. 2004; Peterson et al., 2007) pomocí parciálních korelací, za vhodnější je v této situaci považována lineární regrese (Baron, Kenny, 1986). Dále například nevyužití bonfferoniho korekce při testování velkého počtu hypotéz (přes 24) ve Švýcarsko-Americké studiii (Peterson et al., 2007). Zdá se však, že v jiných kulturách mohou být výsledky odlišné tak být nemusí. Studie na populaci čínských učitelů našla poněkud jiné výsledky. I zde souvisely s životní spokojeností nejsilněji naděje, láska a nadšení a vděčnost, ale silné souvislosti dosáhly i sebekontrola, sociální inteligence a týmová spolupráce. Nejslabší souvislosti s životní spokojeností dosahovala opět kreativita otevřenost, ale navíc i humor. Jedná se o studii provedenou čistě na učitelích (N=228), kde silné stránky byly měřeny Inventářem silných strá-

12


nek – instrumentem v čínštině založeným na definici a popisu silných stránek nikoliv překladu některé zahraniční metody. Nicméně tento výsledek může být indikátorem kulturní odlišnosti ve vztahu silných stránek a štěstí (Chan, 2009). O něco málo odlišné výsledky oproti americkým studiím nalezli výzkumníci ve Švýcarsku (N=445) s německým překladem dotazníku použitého v Americe. Vděčnost zde byla s životní spokojeností spjatá slaběji než v Americe a nahradila ji zde vytrvalost (Peterson et al., 2007). Tento výsledek je v souladu s odlišnými stereotypy v USA a Švýcarsku a autoři na základě tohoto formulují hypotézu k dalšímu ověřování: Životní spokojenost v daném národě souvisí s vlastněním silných stránek ceněných v tomto národě. Že i na Slovensku mohou být důležité jiné silné stránky, naznačují výsledky diplomové práce Škrabské (2013), která zjistila, že u Slovenských učitelů hraje oproti USA větší roli spiritualita a menší naděje a u studentů pedagogiky patří mezi silné stránky silněji spjaté s životní spokojeností spiritualita, vytrvalost a sebekontrola. Ovšem v této práci byla použita jen zkrácená 48položková verze Dotazníku na silných stránek charakteru ve slovenském překladu, zatímco americká verze má 240 položek. Přestože právě vzniká český překlad zkrácené 120položkové škály (Zimová 2013, Slezáčková, osobní konzultace, duben 2014) nebyla dosud tato škála použita v souvislosti s životní spokojeností. Je tedy možné, že v jiných kulturách než je Americká, silněji souvisejí s životní spokojeností jiné silné stránky. Proto si kladu výzkumnou otázku: Které silné stránky charakteru souvisejí v České Republice s vyšší mírou životní spokojenosti?

Hypotézy H1-24: Daná silná stránka souvisí životní spokojeností respondentů z České Republiky. Autoři klasifikace silných stránek (Peterson, Seligman, 2004) rozlišují 24 silných stránek, popsaných v tabulce č.1 a předpokládají, že všechny souvisejí s životní spokojeností. Vzhledem k velkému počtu hypotéz bude v rámci analýzy dat provedena Bonfferoniho korekce.

13


METODA Výzkumný soubor Výzkumný soubor tvořilo 277 osob (43% mužů, 57 % žen). Na základě předpokládané velikosti účinku byla při síle testu 95% žádoucí velikost vzorku spočítána na 237 osob. Do výzkumu byly zahrnuti pouze participanti české národnosti. Dále 75% lidí uvedlo, že si své silné stránky spíše uvědomuje a 25%, že spíše ne. Velká část participantů (71%) spadala do věkového rozmezí 21 - 31 let, ve věku 18 – 20 let bylo 17% lidí, 31 – 40 bylo 12% lidí, 41-50 let bylo zastoupeno 2%. Studentů bylo 55%, pracujících 25%, pracujících studentů 14%, nezaměstnaných 3%, jiný status uvedly 3%. Za věřící se označilo 30% respondentů, bez víry pak 70%. Výzkum autorů Kohler, Brehman, Skytthe (2005) naznačuje, že život v partnerském svazku a počet dětí souvisejí se subjektivní spokojeností lidí. Na vzorku jednovaječných dvojčat (2050 mužů a 1270 žen) zjistili, že vyšší životní spokojenost mají lidé v partnerském svazku než svobodní a že jedno dítě v partnerském svazku souvisí s vyšší životní spokojeností žen, kterým bylo mezi 25-45 lety. Poněkud problematické bylo měření životní spokojenosti v jejich studii pouze 1 otázkou. V mém vzorku bylo svobodných 67%, žijících s partnerem či partnerkou 23%, ženatých 9%, rozvedených 1%. Většina participantů (91%) bylo bezdětných, 1% mělo 1 dítě, 8% mělo 2 a více dětí, 2 lidé neuvedli. TABULKA Č. 2 CHARAKTERISTIKY SOUBORU Počet participantů

277

Z toho muži

43%

Národnost

česká

Silné stránky si spíše uvědomuje

75%

Bez dětí

91%

TABULKA Č. 3 VĚKOVÁ ROZMEZÍ Věk

18-20

21-31

31-40

41-50

Podíl

17%

71%

12%

2%

14

15


TABULKA Č. 4 STUDIUM / ZAMĚSTNÁNÍ Studium / zaměst.

Studenti

Pracující

Pracující studenti

Nezaměstnaní

Jiný status

Podíl

55%

25%

14%

3%

3%

TABULKA Č. 5 DĚTI Počet dětí

Bezdětní

1 dítě

2 děti

Neuvedli

91%

1%

8%

0,7%

Metody Dotazník silných stránek Jako ideální metoda se pro moji práci jevil dotazník silných stránek vytvořený přímo autory konceptu (Peterson, Seligman, 2004). Tento dotazník obsahuje 240 položek – deset pro každou silnou stránku, polovina položek je skórovaná reverzně. Test-retest reliabilita po 4 měsících byla pro téměř všechny sub-škály (rs ≅ 0.70, interval spolehlivosti neuveden). Interní konzistence jednotlivých škál byla uspokojivá (α>0,7, interval spolehlivosti neuveden). Škály jsou zešikmené doprava, ale přesto mají slušnou variabilitu (Peterson, Park, Seligman, 2005). Hodnocení silných stránek respondentů jejich přáteli korelovalo pro většinu sub-škál okolo 0,3 s výsledky dosaženými v dotazníku. Odhad silných stránek provedený respondenty před administrováním dotazníku, koreloval s výsledky dotazníku (r> 0,5) (Peterson, Park, Seligman, 2005; Park, Peterson, Seligman, 2006). Problematická je především faktorová validita dotazníku. Místo šesti-faktorového řešení, které by odpovídalo teoretickému konceptu šesti ctností pod něž by mělo 24 silných stránek spadat se objevují jiné. Seligman a Peterson (2004) našli pětifaktorové řešení, které v podstatě odpovídalo jejich šesti ctnostem s tím, že láska a lidskost spolu se spravedlností tvořili společnou kategorii interpersonálních silných stránek. Jejich řešení (s rotací varimax) vypadalo takto: 1. silné stránky zdrženlivosti (férovost, upřímnost, odpouštění, skromnost) 2. intelektuální silné stránky (např. kreativita, zvídavost, láska k učení, smysl pro krásu) 3. interpersonální silné stránky (např. laskavost, láska vůdcovství) 4.emocitonální silné stránky (např. odvaha, naděje, sebe-kontrola) 5. teologické silné stránky (např. vděčnost, spiritualita) Autoři také poznamenávají, že první 3 silné stránky odpovídají faktorům Big Five (svědomitost, otevřenost, přívětivost; čtvrtý faktor by mohl korespondovat s opakem neuroticismu, pátý faktor, teologické silné stránky nemá v Big Five protějšek).

16


Naproti tomu Brdar a Kashdan (2009) našli, podobně jako Bore, Macdonald a Munro (2008), čtyřfaktorové řešení, které vysvětlovalo 60% rozptylu. Jejich čtyři faktory byly: interpersonální silné stránky, vitalita, statečnost a opatrnost. Přičemž první faktor významně koreloval se sounáležitostí (relatidness) (r=0,64) a druhý se subjektivní vitalitou (r=0,47) měřenou alternativním dotazníkem. Jednalo se však o vzorek z Chorvatska (Brdar, Kashdan, 2009) a malý vzorek z Austrálie (Bore et al., 2008). Podobnou faktorovou strukturu nalezla i další studie (Peterson et al., 2008) : Interpersonální silné stránky, statečnost, vitalita (v jejich studii nazvaná transcendence) a opatrnost (v jejich studii nazvaná střídmost), pátý faktor nazvaný kognitivní silné stránky, který je proti ostatním studiím nový (obsahuje kreativitu, lásku k učení, zvídavost a smysl pro krásu a dokonalost). Tato studie je však problematická tím, že neuvádí faktorové náboje jednotlivých silných stránek. Během přípravy mého výzkumu se, bohužel, ukázalo, že 240 položková verze dotazníku je chráněná autorskými právy (osobní konzultace s doktorkou Slezáčkovou - OS) a volně dostupná je pouze 48položková zkrácená verze (Slezáčková, 2012). V současnosti probíhá překlad a validace 120 položkové zkrácené verze do češtiny ani tu však autoři metody dosud nedovolují používat (OS). 48položková verze byla dosud použita v několika diplomových pracích (Škrabská, 2013; Mašková 2013; Vaníková, 2013). Každá silná stránka je v této verzi zjišťována 2 položkami, z nichž 1 je reverzně skórovaná. Respondenti vyjadřují svůj souhlas s výroky na pětistupňové škále, kde 1 znamená „vůbec mě nevystihuje“ a 5 „úplně mě vystihuje“. Jako příklad uvádím výroky pro zvídavost: 1. Vždy se zajímám o věci kolem sebe. 2. Snadno se začnu nudit. (Slezáčková, 2012) Psychometrické údaje k této verzi dotazníku bohužel nejsou až na 2 výjimky dostupné. Ve slovenském překladu Vaníková (2013) seskupila pro svoji analýzu vnitřní konzistence položky do kategorií odpovídajících šestí ctnostem (Peterson, Seligman, 2004). Našla dostatečnou vnitřní konzistenci u moudrosti α = 0,79, odvaha spravedlnost a transcendecne dosahovaly hodnot v rozmezí od α = 0,57 do α = 0,55. S velmi nízkou vnitřní konzistencí skončila láska a lidskost a střídmost (Vaníková, 2013). Tato analýza, ale nemá příliš velký význam vzhledem k tomu, že dotazník pravděpodobně nemá 6 -faktorovou strukturu. Cronbachovo alfa dotazníku jako celku vyšlo dvakrát α > 0,83 (Škrabská, 2013; dohledat zdroj). V mém výzkumu nedosáhlo 8 z 24 škál měřících silné stránky dostatečné reliability a proto byly z výzkumu vyřazeny (r<30, metoda split-half s korekcí podle Sperman-Brown prophecy formula viz rovnice č.1, podrobnější výsledky viz příloha č.1). Na škálách skládajících se ze dvou položek je nevhodné provádět analýzu vnitřní konzistence, proto jsem sledoval pouze split-half reliabilitu. Korelační matice jednotlivých dvojic položek je k nahlédnutí v příloze č.3.

r xx ' =

mr ' xx ' 1 + ( m − 1) r ' xx '

Validita a reliabilita metody byla prověřena i exploratorní faktorovou analýzou, v níž jsem se snažil ověřit, zda dotazník skutečně vykazuje 24faktorovou strukturu, výsledky analýzy jsou k v příloze

(1)


č. 4.

Škála spokojenosti se životem Je pěti-položková škála, kde respondenti vyjadřují svůj souhlas s výroky (například: Kdybych mohl/a žít svůj život znovu, téměř nic bych nezměnil/a.) na sedmi-položkové škále od 1 – zcela nesouhlasím po 7 – zcela souhlasím (Diener, 1985). Do češtiny byl přeložen Blatným a kol. (2004). Dotazník má uspokojivou vnitřní konzistenci α = 0,79 (Šolcová, Kebza, 2005; Hřebíčková, Jelínek, Blatný, 2010). Test–retest reliabilita v USA byla v rozsahu od 0.83 (2 týdny) do 0.54 (4 roky) na více než jedné adekvátně rozsáhlé studii a koeficienty alfa v rozsahu 0.79 až 0.89 (Pavot, Diener, Colvin, Sandvik, 1991; Diener, 1993) na dobré sérii adekvátních až rozsáhlých studií. Exploratorní konfirmatorní faktorová analýza provedené v USA na vzorcích převážně VŠ studentů potvrzují jedno dimenzionální strukturu ŠSSŽ (Pavot et al., 1991;Pavot,Diener, 1993). Objevují se ovšem i náznaky, že by se LS dala konceptualizovat do 3 faset (spokojenost se současností, minulostí a budoucností ) (Pavot et al., 1998). Pak by ŠSSŽ měřila především přítomnost. To také vysvětluje nižší korelaci 5. otázky (zaměřené na minulost) s ostatními (Pavot et al., 1998). ŠSSŽ vykazuje očekávanou strukturu korelací s depresivitou a úzkostí a také s dalšími nástroji měřícími spokojenost se životem a životní pohodu (Diener, 1993). Na vzorku 394 Isrealských adolescentů také ŠSSŽ slabě korelovalo s general self–efficacy (Anaby, et al., 2010). Byla doložena i uspokojivá korelace s externími kritérii – self–report, posouzení hodnotiteli a další dvě škály (Pavot, Diener, 1993).

Výzkumný postup, design Účastníci korelační studie byly rekrutování z přátel výzkumníka a přátel rodičů výzkumníka skrz událost na facebooku a následně vyplňovali online dotazník vytvořený v Google docs. Účastníci události byli dále vyzváni, aby na událost pozvali své přátele. Jde tedy o kombinaci příležitostného výběru a výběru technikou sněhové koule. Participanti byly informování, že výzkum se týká silných stránek charakteru a životní spokojenosti a kolik času zabere. Za účast ve výzkumu jim byl slíben individualizovaný profil jejich silných stránek. Ten obdrželi na základě anonymního identifikačního klíče, takže jejich anonymita zůstala zachována.

17

18


VÝSLEDKY Silné stránky V tabulce č. 6 jsou uvedeny popisné statistiky jednotlivých silných stránek.

TABULKA Č.6 POPISNÉ STATISTIKY JEDNOTLIVÝCH SILNÝCH STRÁNEK Láska k učení

min 3

max 10

m 7,48

SD 1,62

Kreativita

3

10

7,48

1,56

Sociální inteligence

2

10

6,57

1,61

Vhled

3

10

7,52

1,41

Vytrvalost

2

10

5,74

1,94

Láska

2

10

7,56

1,86

Nestrannost

2

10

5,33

1,80

Vůdcovství

2

10

6,38

1,78

Skromnost

2

10

6,29

1,95

Vděčnost

2

10

7,83

1,57

Sebekontrola

2

10

6,62

1,64

Laskavost

3

10

8,01

1,46

Týmová spolupráce

3

10

7,06

1,56

Odpouštění

2

10

6,62

1,62

Nadšení

2

10

6,86

1,83

Spiritualita

2

10

6,87

2,07

19


Spokojenost se životem V tabulce č.3 jsou uvedeny popisné statistiky 30bodobé škály spokojenosti se životem. Data se ještě dají považovat za normálně rozložená, i když oba testy normality vyšly kvůli velkému vzorku signifikantní. Hodnoty jsou mírně zešikmené doprava. Lidé ve vzorku byli podle amerických norem pro Škálu spokojenosti se životem (Pavot, Diener, 1993) lehce spokojení (21-26 bodů odpovídá lehké spokojenosti, 26-30 odpovídá spokojenosti).

TABULKA Č.7 SPOKOJENOST SE ŽIVOTEM

Spokojenost se životem

MĚŘENÁ ŠSSŽ - DESKRIPTIVY

Minimum

Maximum

m

SD

8

35

23,27

5,85

Souvislost životní spokojenosti a demografických charakteristik Pokud není uvedeno jinak, byly podmínky pro použití daného testu splněny. Životní spokojenost a pohlaví. S využitím t-testu byly srovnány rozdíly mezi muži a ženami v reportované životní spokojenosti. Na Škále spokojenosti se životem uváděly ženy vyšší životní spokojenost (m=24,1,SD=5,92) než muži (m=22,24, SD=5,61) a rozdíl mezi nimi (d=1,86) byl signifikantní na hladině významnosti p<0,001, t=2,66, df=275. 95% interval spolehlivosti pro rozdíl mezi muži a ženami v životní spokojenosti je mezi 0,49 a 3,24 na 30bodové škále spokojenosti se životem, Cohenovo d=0,32. Životní spokojenost a uvědomování silných stránek. S využitím t-testu byly srovnány rozdíly v reportované životní spokojenosti mezi lidmi, kteří uvedli, že si své silné stránky spíše uvědomují a lidmi, kteří uvedli, že si své silné stránky spíše uvědomují. Na výběr byly pouze tyto dvě možnosti. 95%interval spolehlivosti pro rozdíl v životní spokojenosti mezi skupinou uvádějící, že si své silné stránky spíše uvědomuje a skupinou uvádějícím, že si je spíše neuvědomuje, leží mezi 1,98 a 5,09 na 30bodové škále spokojenosti se životem, Cohenovo d=0,8. Rodinný stav a životní spokojenost. Rodinný stav (svobodný/žijící s partnerem/ženatý/rozvedený) souvisí s životní spokojeností: F (3,273) = 8,76, p<0,01. Model vysvětluje 9% rozptylu životní spokojenosti η2 = 0,088. Protože jsou jednotlivé skupiny rozdílně velké, pro post-hoc analýzu byl zvolen test Hochberg GT2. Rozvedení lidé byly z post-hoc analýzy pro malou velikost vzorku (N=3) vyřazeni. Bylo, že svobodní jsou méně spokojení se svým životem než lidé v manželství.

20


TABULKA Č. 8 ROZDÍLY V ŽIVOTNÍ SPOKOJENOSTI MEZI SVOBODNÝMI A LIDMI V MANŽELSTVÍ

Rodinný stav Svobodní vs lidé v manželství

d -4,75*

SE 1,27

*p<0,001 Zaměstnanost a životní spokojenost. Zaměstnanost (nezaměstnaní, pracující, studenti a pracující studenti) souvisí s životní spokojeností: F (3,273) = 4,36, p<0,01. Model vysvětluje 6% rozptylu životní spokojenosti η2 = 0,062. Protože jsou jednotlivé skupiny rozdílně velké, pro post-hoc analýzu byl zvolen test Hochberg GT2. Nezaměstnaní lidé byly z post-hoc analýzy pro malou velikost vzorku (N=8) vyřazeni. Bylo zjištěno, že zbylé skupiny se v životní spokojenosti neliší. Věk a životní spokojenost. Vzhledem k předpokládané nelinearitě vztahu věku a životní spokojenosti a měření věku na ordinální škále byl tento vztah otestován Anova testem. Podmínky použití testu byly splněny. Věk respondentů s životní spokojeností nesouvisel: F (3,273) = 0,37, p>0,5. Víra a životní spokojenost. S využitím t-testu byly srovnány rozdíly mezi lidmi označujícími sami sebe jako věřící a bez víry. Mezi skupinami nebyl nalezen signifikantní rozdíl, t=0,39, df=275. Počet dětí. Vzhledem k očekávané nelinearitě vztahu počtu dětí a životní spokojenosti byl tento vztah otestován Anova testem. Počet dětí s životní spokojeností nesouvisel: F(3,273) = 1,16, p>0,5.

Souvislost silných stránek a životní spokojenosti K analýze dat byla zvolena korelační analýza pro lepší možnost srovnání s ostatními výzkumy provedenými v této oblasti (Park et al., 2004; Peterson et al., 2007; Park, Peterson, Seligman, 2006). Další drobnou výhodou tohoto postupu oproti lineární regresi je srozumitelnost tohoto postupu širší odborné veřejnosti i laikům. Tím naplňuje snahu pozitivní psychologie usnadnit aplikaci psychologických poznatků do praxe a jejich rozšíření mezi laiky (Park et al., 2005). Uvědomuji si, že toto by se ovšem nemělo dít na úkor snižování kvality studií a prezentování nepřesných výsledků, jak je někdy pozitivní psychologii vytýkáno (Vázquez, 2013; Pérez-Álvarez, 2013). Nicméně jelikož žádný z potenciálních moderátorů vztahu životní spokojenosti a silných stránek neměl nijak zásadní vliv a není tudíž nutné jej kontrolovat lineární regresí, byla k analýze dat použita korelační analýza. Vzhledem k velkému počtu provedených testů byla použita Bonfferoniho korekce a hladina významnosti nastavena na α=0,05/16=0,0033. S životní spokojeností v rámci vzorku této studie slabě souvisejí silné stránky vytrvalost, vděčnost, sebekontrola, středně silně láska, nadšení a spiritualita. Souvislosti všech silných stránek a životní spokojenosti jsou uvedeny v tabulce č. . Při interpretaci těchto výsledků je potřeba vzít v potaz nízkou split–half reliabilitu dvojic položek, které měří jednotlivé silné stránky viz příloha č.1. Ta může velikost korelací podhodnocovat, ale i nadhodnocovat. TABULKA Č. 9 SOUVISLOST SILNÝCH STRÁNEK CHARAKTERU A ŽIVOTNÍ SPOKOJENOSTI

r

p

Láska k učení

0,04

0,468

Kreativita

0,04

0,482

21


Sociální inteligence

0,03

0,565

Vhled

0,13

Vytrvalost

0,26

0,036

*

0,000

Láska

*

0,33

0,000

Nestrannost

-0,03

0,634

Vůdcovství

0,14

0,017

Skromnost

-0,11

0,049

*

0,000

*

0,000

Vděčnost

0,28

Sebekontrola

0,24

Laskavost

0,16

0,009

Týmová spolupráce

0,10

0,082

Odpouštění

0,17

Nadšení Spiritualita

0,000

*

0,000

0,43 0,41

0,005

*

* signifikantní po Bonfferoniho korekci (p<0,0033)

Uvědomování silných stránek jako moderátor vztahu mezi silnými stránkami a spokojeností se životem Jelikož byla splněna podmínka homogennosti rozptylů (Baron, Kenny, 1986), zvolil jsem analýzu moderace formou porovnání rozdílů mezi korelačními koeficienty v obou skupinách. Velikosti Pearsonových korelací jednotlivých silných stránek a životní spokojenosti mezi skupinou, která uvádí, že si své silné stránky spíše uvědomuje a skupinou, která uvádí, že si je spíše neuvědomuje, se liší pouze u jedné z 16 testovaných silných stránek – u kreativity (z=2,64, p<0,01). Je pravděpodobné, že tento výsledek je způsoben velkým množstvím provedených testů. Uvědomování silných stránek se tedy neprokázalo jako moderátor vztahu mezi silnými stránkami a životní spokojeností.

Další potenciální moderátory vztahu mezi životní spokojeností a silnými stránkami Rodinný stav respondentů nabýval 4 hodnot: svobodný, žijící s partnerem, ženatý/vdaná, rozvedený. Pro malý počet respondentů byli rozvedení vyřazeni z analýzy (N=4). Na základě provedené moderační analýzy formou lineárně regrese se ukázalo, že model s rodinným stavem jako moderátorem je téměř totožný s modelem bez tohoto moderátoru, proto zde není prezentován.


DISKUZE Interpretace výsledků V této práci byla zkoumána souvislost životní spokojenosti měřené Škálou spokojenosti se životem (Pavot, Diener, 1993) se silnými stránkami charakteru měřenými dotazníkem silných stránek charakteru (Slezáčková, 2012). Nejsilněji zastoupené byly v mém souboru silné stránky: laskavost, vděčnost, láska, vhled, láska k učení a kreativita (v tomto pořadí), nejslaběji pak vůdcovství, skromnost, vytrvalost, nestrannost (řazeno od nejčetnější po nejméně četnou). Vzorek spadal podle amerických norem pro ŠSSŽ do pásma lehce spokojen (Pavot, Diener, 1993). Připomeňme, že většina silných stránek v použité klasifikaci je pojmenována dvěma až třemi přídavnými jmény, tak aby vystihovala celou šíři dané kategorie a pojmenování podobných vlastností napříč jednotlivými kulturami a přístupy (Seligman, Peterson, 2004). Pro stručnost se obvykle používá jen jedno z adjektiv. K analýze dat a interpretaci byla zvolena korelační analýza. S reportovanou životní spokojeností středně silně souvisejí silné stránky: spiritualita, smysluplnost, náboženskost, víra a také vitalita, nadšení, elán; láska, schopnost milovat a být milován, slabě pak sebekontrola, sebekázeň; vděčnost a vytrvalost, pracovitost, píle. U 8 silných stránek (naděje, smysl pro humor, zvídavost, statečnost, integrita, otevřenost mysli, smysl pro krásu a dokonalost a opatrnost) se nedala souvislost určit, kvůli extrémně nízké split-half reliabilitě dvojic položek, kterými byly měřeny. Zbývajících 10 silných stránek s uváděnou životní spokojeností nesouviselo. Vzhledem k velkému počtu provedených testů byla provedena Bonferroniho korekce. Při interpretaci těchto výsledků je nutno vzít v úvahu relativně nízkou split-half relibilitu položek, kterými byly silné stránky měřeny (viz příloha č.1) a také fakt, že každá silná stránka je měřena pouze 2 položkami oproti původním deseti v zahraničních studiích (například Park et al., 2004; Peterson et al., 2007; Park, Peterson, Seligman, 2006). To mohlo mimo jiné zúžit rozsah projevů silných stránek, které jsem byl schopen zachytit. Z demografických charakteristik nebyl nalezen žádný moderátor výše uvedených vztahů. S reportovanou životní spokojeností souviselo lidmi uváděné uvědomování či neuvědomování silných stránek charakteru („své silné stránky si spíše uvědomuji“/ „neuvědomuji“). Tento konstrukt však nemoderoval vztah silných stránek a životní spokojenosti (s výjimkou silné stránky kreativita, což bylo přisouzeno velkému počtu užitých testů).

Začlenění do teoretického rámce Překvapivým zjištěním je zejména nalezení souvislosti mezi reportovanou spiritualitou, smysluplností, náboženskostí, vírou a uváděnou spokojeností se životem. Těsnější souvislost s životní spokojeností oproti ostatním silným stránkám v mé studii by mohla vysvětlovat vyšší split-half reliabilita dvojice položek měřících spiritualitu (r xx´=0,74) oproti ostatním dvojicím. To ovšem nevysvětluje rozdíly oproti zahraničním studiím.

22


Ve výzkumech v USA (Park et al., 2004; Peterson et al., 2007; Park, Peterson, Seligman, 2006) vycházela souvislost této silné stránky s životní spokojeností jako slabá a ve Švýcarsku s ní dokonce nesouvisela vůbec (Peterson et al., 2007), v mé studii naproti tomu byla nalezena středně silná souvislost., kde 10položková škála používaná ve výše zmíněných studiích (Park et al., 2004; Peterson et al., 2007; Park, Peterson, Seligman, 2006) má u spirituality také reliabilitu srovnatelnou s reliabilitou naměřenou v mé studii (i když v tomto případě ve smyslu vnitřní konzistence). Tento výsledek jde do určité míry i proti hypotéze postulované Petersonem a kol. (2010), která říká, že životní spokojenost v daném národě souvisí s vlastněním silných stránek ceněných v tomto národě. Přestože jedním z významných aspektů spirituality, tak jak ji definují Peterson a Seligman (2004) je víra v něco většího, modlení se a náboženskost, souvisela tato silná stránka s životní spokojeností na českém vzorku poměrně silně. Přitom v mém výzkumu se jako věřící označilo 30% respondentů, jako bez víry 70%. Navíc Česká republika patří k zemím s nejméně obyvateli věřícími v boha mezi státy Evropské unie (Eurobarometr, 2010). V roce 2010 v Evropském průzkumu uvedlo, že v Boha věří jen 16%, oproti 51%, což je průměr v Evropské unii. (Další 2 možnosti byly víra, že existuje určitý druh životní síly či nadpřirozena a bez víry.) Z toho by se dalo nepřímo usuzovat, že minimálně aspekt náboženskost pravděpodobně nebude v našem národě příliš vysoko ceněný. Jestliže se k náboženství lidé ve veřejných průzkumech nehlásí, tak si jej pravděpodobně neváží ani jako hodnoty. Přesto spiritualita v mé studii s životní spokojeností souvisela poměrně významně. Má studie tedy hypotézu postulovanou Petersonem a kol. (2007) v tomto případě spíše nepotvrzuje. Pro úplnost doplním, že ve výše zmíněném průzkumu (Eurobarometr, 2010) patřila Česká republika mezi státy s nejvyšším počtem lidí, kteří věří v nadpřirozeno nebo určitý druh životní síly (44%), což by mohlo naznačovat, že určitý druh spirituality je v naší zemi přeci jen ceněný. Podobnou informaci přináší i šetření sociologického ústavu AV (Hamplová, 2000), které říká, že „asi 66,1 % respondentů věří, že někteří věštci mají schopnost předvídat budoucnost, 45,3 % respondentů věřilo v účinnost amuletů (tamtéž, s. 433)“ Ovšem počet lidí věřících v napřirozeno nebo určitý druh životní síly je vysoký i ve Švýcarsku (Eurobarometr, 2010), kde spiritualita s životní spokojeností nesouvisela vůbec (Peterson et al., 2007). Domnívám se, že tento druh víry je spíš niterná záležitost jednotlivců než něco, co by bylo veřejně vyzdvihováno a co by mohlo vysvětlovat silný vztah spirituality a životní spokojenosti v České republice. Alternativní vysvětlení může spočívat ve způsobu měření silných stránek v současné studii. Z původní šíře této kategorie pojmenované celým názvem jako: religiozita, spiritualita, smysluplnost, víra (Seligman, Peterson, 2004), zbyly ve zkrácené verzi dotazníku pouze položky „Můj život má jasně daný smysl.“ a „Nemám v životě žádné poslání.“ (Slezáčková, 2012, s. 100). Původní definice silné stránky spiritualita obsahuje pojmy: ucelená představa o vyšším účelu a smyslu světa, poznání svého místa v řádu vesmíru, smysl života a víra, která člověka vede, formuje a je zdrojem útěchy (Seligman, Peterson, 2004). Domnívám se, že využitím kratšího dotazníku mohlo dojít k posílení vztahu spirituality s životní spokojeností. Obě výše uvedené položky úzce souvisejí se smyslem života, tak jak jej definuje ve své teorii i Seligman (Peterson et. al, 2007). Empiricky pak bylo zjištěno, že lidé, kteří uvádějí vysokou míru orientace na smysluplný život, uvádějí také vyšší spokojenost se svým životem (Seligman, 2011). Domnívám se, že ostatní aspekty spirituality, které delší dotazník měří (Seligman, Peterson, 2004), tak silně s životní spokojeností nesouvisejí. Například vnímání náboženskosti jako důležitého aspektu vlastního já, které je také dimenzí spirituality v teorii autorů koncepce silných stránek (Seligman, Peterson, 2004) samo o sobě s well-beingem (minimálně

23

24


v bohatších zemích světa) nesouvisí, alespoň podle průzkumu literatury, který provedli (Koenig, King, Carson, 2002). Podobně pocit, že víra je důležitou součástí života daného člověka. Spiritualita může s životní spokojeností souviset přes řadu proměnných jako například místo kontroly, optimismus, či sociální oporu (Koenig, King, Carson, 2002). Tyto proměnné (snad s výjimkou místa kontroly) však autoři koncepce silných stránek (Seligman, Peterson, 2004), za součást spirituality nepovažují. I proto může vztah spirituality při měření širších aspektů této silné stránky vycházet slaběji (Peterson et al., 2007) než při jejím zúžení na smysluplnost života a poslání. Středně silně souvisela s životní spokojeností láska, schopnost milovat a být milován. Toto zjištění je v souladu s výsledky předchozích studií v USA i Evropě (Park et al., 2004; Peterson et al., 2007; Park, Peterson, Seligman, 2006). Tato silná stránka souvisí s konstruktem jistého připoutání a ten také souvisí s životní spokojeností (Peterson, Seligman, 2004). Středně silně souvisela s životní spokojeností nadšení a vitalita. Je dost pravděpodobné, že tato silná stránka je spíše ukazatelem aktuálního emočního stavu než dlouhodobějším rysem osobnosti (Ryan, Frederick, 1997), proto se její interpretací dále nebudu zabývat. Toto zjištění není překvapivéje v souladu s výsledky předchozích studií v USA i Evropě (Park et al., 2004; Peterson et al., 2007; Park, Peterson, Seligman, 2006). Tato silná stránka souvisí s konstruktem jistého připoutání a ten také souvisí s životní spokojeností (Peterson, Seligman, 2004). Slabě s reportovanou životní spokojeností souvisela vytrvalost, pracovitost, píle. Vzhledem k malému počtu položek, kterými byla vytrvalost v této studii měřena a relativně nízké reliabilitě měření (rxx´ = 0,71) se domnívám, že reálná souvislost by mohla být vyšší. Tento předpoklad podporuje i fakt, že středně silnou souvislost s reportovanou životní spokojeností našla na vzorku slovenských studentů pedagogiky i Škrabská (2013). Na druhou stranu na vzorku učitelů, nebyla souvislost nalezena (tamtéž). Podobně Vaníková (2013) našla středně silnou souvislost s manželskou spokojeností, ale jen slabou s životní spokojeností měřenou Dotazníkem životní spokojenosti (Fragebogen zur Lebenszufriedenheit; Fahrenberg, Myrtek, Schumacher, & Brähler, 2000, cit. podle Vaníková 2013). Vytrvalost je také jednou ze subškál svědomitosti české verze dotazníku NEO-FFI (Hřebíčková, Urbánek, Čermáka, Szarota, Ficková, Orlická, 2002). Svědomitost měřená NEO-FFI (Hřebíčková et al., 2002) korelovala ve dvou studiích s životní spokojeností vysokoškoláků, nesouvisela s ní však u dospělých (Hřebíčková, Blatný, Jelínek, 2010; Šolcová, Kebza, 2009). Je zajímavé, že ve švýcarské populaci (Peterson et al., 2007) souvisela vytrvalost s uváděnou životní spokojeností silně, zatímco v USA jen slabě (tamtéž). Autoři studie (Peterson et al., 2007) se domnívají, že by to mohlo být způsobeno vyšší vnímanou hodnotou vytrvalosti ve Švýcarské kultuře. Domnívám se, že v české kultuře je vytrvalost také vysoko ceněná. Hofstede (2001) popisuje interkulturní rozdíly v orientaci na dlouhodobé zisky. Tu definuje jako vážení si vytrvalosti, spořivosti a umírněnosti proti přetvářce a snaze o udržení si dobrého jména a také jako snahu o oplácení laskavostí. Domnívám se, že česká kultura také patří k těm s orientací na dlouhodobé zisky a proto by se dala považovat za kulturu vážící si vytrvalosti. Na základě argumentů uvedených výše se také přikláním k názoru, že životní spokojenost

v české kultuře

s vytrvalostí souvisí a souvislost by mohla být vyšší než v kultuře americké. Toto tedy naznačuje, že silné stránky obzvláště ceněné v dané kultuře mohou s životní spokojeností souviset silněji než v jiných kulturách.


Na základě vyšší souvislosti svědomitosti s životní spokojeností u studentů než u dospělých (Proyer, Gander,Wyss, Ruch, 2010) se nabízí ještě jedno vysvětlení těsnější souvislosti reportované vytrvalosti a životní spokojenosti ve Švýcarsku (Peterson et al., 2007). Pokud by zde byl vzorek výrazně mladší než v ostatních studiích, mohl by tento rozdíl být způsoben věkem respondentů. Průměrný věk respondentů tu však byl 50 let, takže toto vysvětlení nepřichází v úvahu. Naproti tomu v mé studii většina participantů spadala do věkového rozmezí 21-31 let, takže zde by se nalezení souvislosti mezi uváděnou vytrvalostí a reportovanou životní spokojeností dalo věkem vysvětlit. Nicméně jednotlivé věkové skupiny se v míře životní spokojenosti nelišily, takže věk jako moderátor souvislosti životní spokojenosti a silných stránek analyzován nebyl. Dobrou zprávou pro aplikování pozitivní psychologii do praxe je, že i v České republice s reportovanou životní spokojeností souvisí vděčnost (i když v této studii jen slabě), na jejíž budování existují v této oblasti v zahraničí 2 úspěšné intervence (Sin, Lyubomirsky, 2009; Gander et al., 2013) a která se používá i v terapeutickém postupu založeném na výsledcích pozitivní psychologie (ppt). I sebekontrola slabě souvisela s životní spokojeností, podobně tomu u této silné stránky bývá v zahraničních výzkumech (Park et al., 2004; Park, Peterson, Seligman, 2006; Peterson et al., 2007).

Omezení současné studie Hlavním omezením této studie je využití málo reliabilní a validní metody měřící silné stránky – Dotazníku silných stránek (Slezáčková, 2012), který je českým překladem zkrácené verze dotazníku z USA (Seligman, 2011; Park et al., 2004). Jeho nevýhodou je, že měří každou z 24 silných stránek pouze dvěma položkami, zatímco původní dotazník jich používá 10. Tento problém byl v mé studii řešen vyřazením málo reliabilních škál z analýzy a přihlédnutí k pravděpodobnému zúžení měřených silných stránek při interpretaci výsledků. Dalším omezením je nízká faktorová validita dotazníku i původní dvěstačtyřicetipoložkové verze (Brdar, Kashdan, 2009; Bore et al., 2008; Peterson et al., 2008). Pouze v jedné studii (Park et al.., 2004) bylo nalezeno 5 faktorů, které víceméně odpovídaly šesti ctnostem, pod které by silné stránky charakteru měly spadat (Seligman, Peterson, 2004). V dalších dvou studiích byla nalezena 4faktorová struktura, která původní teorii příliš neodpovídala (Brdar, Kashdan, 2009; Bore et al., 2008). Objevilo se i třífaktorové řešení (Shryack, Steger, Krueger, Kallie, 2010). Autoři konceptu silných stránek sice předpokládají, že lidé nemusejí mít více silných stránek z jedné dimenze , přesto by se dalo očekávat, že silné stránky spadající pod jednotlivé ctnosti spolu budou korelovat. V budoucích studiích by bylo vhodné dotazník silných stránek revidovat, tak aby faktorová struktura více odpovídala teorii, či uvažovat o úpravě teorie tak, aby lépe popisovala empirická zjištění. Spolehlivějšímu měření silných stránek a snížení zkreslení způsobeného potenciální sociální žádoucností by v dalších výzkumech mohlo také napomoci porovnání s hodnocením silných stránek blízkou osobou. Dalším omezením interní validity je použití Škály spokojenosti se životem (Diener, 1985). V budoucnu by bylo vhodné využít přesnější nástroj, který by měřil více aspektů životní spokojenosti ať už z hlediska spokojenosti s různými doménami života (Pavot, Diener, 1993), minulostí, přítomností a budoucností (Gander

25


et al., 2010), či pozitivních emocí, flow a smysluplnosti (Seligman, Steen, Park, 2005), případně měřit spokojenost pomocí metod pracujících v reálném čase (Csíkszentmihályi, 2008), hodnocení vrstevníků nebo kvalitativněji orientované metody Rekonstruování dne (Kahneman, Krueger, Schkade, Schwarz, Stone, 2004). Zajímavým způsobem jak odfiltrovat sociální žádoucnost na straně respondentů by mohlo být využití implicitních metod měřících životní spokojenost, kdyby ovšem fungovaly. Například metoda happiness Implicit association test (Walker, Shimack, 2007), by mohla být vhodná. Bohužel pravděpodobně měří jiné aspekty životní spokojenosti než ŠSSŽ i než pozitivní a negativní emocionalitu, naopak dobrou konvergentní validitu vykazuje s implicitním měřením sebehodnocení. I souvislost s životní spokojeností hodnocenou známými respondentů byla poměrně nízká (r=0,31), ve srovnání s ŠSSŽ (r=0,78). Stále existují pochybnosti, do jaké míry tato metoda vůbec životní spokojenost měří. Dalším problematickým faktem je, že část respondentů patřila k přátelům autora studie. Na základě seznamu účastníků události na facebooku se domnívám, že zhruba polovinu výzkumného souboru znám osobně. To mohlo mít minimálně tři podstatné negativní důsledky ohrožující validitu studie. Prvním z nich je efekt dobrého participanta. Lidé se mohli snažit odpovídat tak, aby mi pomohli. Domnívám se že to mohlo být příčinou velkého počtu odpovědí své silné stránky si spíše uvědomuji. Jelikož výzkum měří silné stránky mohli si například myslet, že participanty, kteří si je neuvědomují nebudu moci do své analýzy zahrnout a proto odpovídat, že si je uvědomují. Druhým výrazným problémem mohla být sociální žádoucnost. Domnívám se, že mohlo být obtížné přiznat ve výzkumu prováděném známým člověkem, nízkou životní spokojenost. Tím spíš, že jsem většinou svých přátel považován za optimistu a člověka, který životní spokojenost považuje za velmi důležitou. Nízké hodnoty na Škále spokojenosti se životem, znamenají de facto poměrně silnou depresi (Diener, Pavot, 1993) a myslím, že přiznat něco takového známému člověku, s kterým však nemám nijak důvěrný vztah je obtížné. Tento problém jsem řešil anonymitou respondentů a až na 4 lidi, kteří uvedli místo anonymního identifikačního klíče svůj mail byla anonymita víceméně zachována. Problém vidím zejména u respondentů s 3 a více dětmi, nezaměstnaných a rozvedených, jelikož těch znám málo a mohli se bát, že jejich anonymita nebude zachována. Třetí problém vidím v silných stránkách svých známých. Je známo, že lidé s podobnými charakterovými vlastnostmi se přitahují (Klohnen, Luo, 2003). Přestože toto platí především pro blízké interpersonální vztahy, mohla tato skutečnost omezit zobecnitelnost mých výsledků. Je možné, že lidé ve výzkumu budou častěji vykazovat podobné silné stránky jako autor studie. Z mých silných stránek se však na předních místech v četnosti zastoupení objevila pouze kreativita. Toto ohrožení zobecnitelnosti však nemohu vyloučit, protože zvídavost, naděje a smysl pro humor nebyly dostatečně reliabilně změřeny a tudíž je možné, že by se na prvních místech objevily také. Tento problém jsem řešil oslovením přátel svých rodičů s prosbou o účast ve výzkumu a snahou rozšířit pozvání do výzkumu i mezi skupiny lidí, které tolik neznám. Kvalita získaných dat může být ovlivněna i nestandardizovanými podmínkami internetového testování. Je například možné, že výpovědi respondentů byly zkresleny dalšími přihlížejícími. Omezením externí validity současné studie může být vzorek rekrutovaný pomocí sociální sítě facebook, o kterém se nedá říci, že by byl příliš homogenní. V budoucích studiích by bylo vhodnější využít jiné formy rekrutování respondentů, které by umožnily získat homogennější nebo reprezentativnější vzorek populace, případně pro účast ve výzkumu nastavit striktnější pravidla. Vzhledem k atraktivnosti tématu se osvědčily například inzeráty v časopisech (Gander et al., 2013) nebo přímé oslovení respondentů z různých subpopu-

26


lací za účelem sestavení reprezentativního vzorku (Peterson et al., 2007). Nalezené souvislosti by se daly zobecnit na pracující a studenty ve věku mezi 18 a 31 lety, kteří nejsou rozvedení, nemají děti a jsou české národnosti. Zdá se, že na tom, zda si své silné stránky uvědomují či nikoliv přitom také nezáleží.

Další doporučení pro budoucí výzkum Na základě výsledků korelačních studií jsou vyslovována doporučení (Park et al., 2004; Peterson et al., 2007; Park, Peterson, Seligman, 2006) pro intervenční programy administrované online i osobně – například ve školách či nemocničních zařízeních (Bolier et al., 2013). Autoři studií (Park et al., 2004; Peterson et al., 2007; Park, Peterson, Seligman, 2006) doporučují soustředit intervence z pozitivní psychologie a potenciálně i terapeutickou práci, zejména s klienty s depresí a zvýšenou úzkostí na budování silných stránek silněji spjatých s životní spokojeností. Ovšem je možné, že souvislost silných stránek a životní spokojenosti může být jen zdánlivá. Bylo by tedy vhodné provést experimentální studii ověřující, že budování silných stránek úzce spjatých s životní spokojeností opravdu životní spokojenost zvyšuje a snižuje depresivitou a úzkost participantů. Bylo zjištěno Proyer et al., 2013, že budování silných stránek silněji spjatých s životní spokojeností zvyšuje životní spokojenost, zatímco budování silných stránek, které s ní nesouvisejí nebo souvisejí slaběji oproti kontrolní skupině čekající na intervenci nezvyšuje. Problematické bylo přímé srovnání těchto dvou skupin, kdy skupina trénující silné stránky slabě spjaté s životní spokojeností měla výrazně vyšší počáteční hodnotu životní spokojenosti, kterou si udržela i po skončení intervence a proto srovnání skupin vyšlo nesignifikantně. Problematický byl také fakt, že u žádné skupiny nedošlo k měřitelnému zvýšení hodnot silných stránek, ovšem to autoři přisuzují malé citlivosti měřícího nástroje na silné stránky. Tento argument považuji za smysluplný, neboť použitý nástroj není sestaven tak, aby byl citlivý na změny silných stránek vlivem intervencí (Seligman, Peterson, 2004Z). Na základě doporučení soustředit intervence především na silné stránky úzce spjaté s životní spokojeností byly otestovány dvě nové intervence (Silná stránka láska, schopnost milovat a být milován – Dar času; silná stránka naděje, orientace na budoucnost – Jedny dveře se zavírají, jiné se otevírají) (Gander et al., 2013). Obě intervence zvyšovaly životní spokojenost participantů (měřenou dotazníkem Authentic happines index, Park et al., 2004) (Gander et al., 2013) více než placebo (psaní o ranných vzpomínkách). Podobný efekt měla i intervence zaměřená na budování smyslu pro humor, který obvykle patří k silným stránkám souvisejícím s životní spokojeností středně silně (humor). Všechny tyto studie byly provedeny na německy mluvící populaci ve Švýcarsku (Gander et al., 2013; humor; 5via). Z mé studie vyplývá několik doporučení pro další výzkum v této oblasti. Jelikož uvědomování silných stránek souviselo s životní spokojeností je možné, že účinnost intervencí ovlivňuje to, do jaké míry pomohou lidem uvědomit si své silné stránky a každodenně si je připomínat. Domnívám se proto, že tato charakteristika by měla být v budoucích výzkumech zvážená jako mediátor nebo i moderátor. Toto je v souladu s kritickou poznámkou (), kteří na základě své studie tvrdí, že intervence s pozitivní psychologie zvyšují životní spokojenost přes společný faktor, kterým je zvýšení dostupnosti pozitivních charakteristik self v paměti účastníků. Proti tomu částečně hovoří studie (Seligman, Steen, Park, 2005) v níž lidé zjistili pomocí dotazníku své silné stránky a snažili se je více využívat a přesto tím svou reportovanou životní

27


spokojenost dlouhodobě nezvýšili, zdá se, že i tito lidé zvýšili dostupnost pozitivních charakteristik svého já v paměti a přesto jejich spokojenost nenarostla. V paralelní intervenci, kde lidé také zjistili své silné stránky, ale následně se je pokusili využívat novým způsobem, však už spokojenost byla zvýšena (Seligman, Steen, Park, 2005; Bolier et al., 2013; Mongrain, Anselmo-Matthews, 2012). Tato intervence byla také porovnána s kontrolní skupinou píšící si každý večer dvě pozitivní vzpomínky ze svého dětství, obě skupiny uváděly po měsíci od administrování intervence a placeba vyšší životní spokojenost (Mongrain, Anselmo-Matthews, 2012). Mezi kontrolní a experimentální skupinoun však nebyl v životní spokojenosti rozdíl. Dá se předpokládat, že intervence i placebo zvyšují dostupnost pozitivních aspektů vlastního já účastníků studie. Na základě toho se autoři domnívají, že zvyšování dostupnosti pozitivních aspektů vlastního já, je společným faktorem, kterým zvyšuje životní spokojenost většina intervencí z pozitivní psychologie. V dalších výzkumech by tedy bylo vhodné tuto hypotézu testovat a hledat intervence, které by dokázaly působit i skrze jiné cesty. Jednou z nich může být například skutečné zvyšování vytrvalosti (Gander et al., 2013) ne jen pozitivních dostupnosti pozitivních aspektů já nebo například pomoc lidem začít sportovat (Cameron, Chan, 2012), či dokončovat své povinnosti včas (Pham, Taylor, 1999). Na české populaci by pak bylo vhodné ověřit, zda by se životní spokojenost dala zvyšovat posilováním spirituality, smysluplnosti, víry, která s životní spokojeností souvisela středně silně popřípadě i sebekontroly, která souvisela slabě, ale to mohlo být způsobeno nízkou split-half reliabilitou (rxx´ = 0,35) dvojice položek, kterými byla měřena. Pokud by se prokázalo, že intervence budující různé silné stránky mohou pomoci skrz různé mediátory spíš než všechny stejným způsobem (tedy zvyšováním dostupnosti pozitivních aspektů vlastního já) mohly by intervence budující spiritualitu či sebekontrolu doplnit repertoár intervencí využitelný v České Republice ke zvyšování životní spokojenost. Pokud by tyto intervence zvyšovaly životní spokojenost skrz stejný mediátor, mohly by i přesto mít využití i když menší. Velkým problémem intervencí z pozitivní psychologie je totiž malá ochota lidí je dokončit. Je možné, že pro některé lidi by bylo snazší dokončit intervence zaměřené na budování spirituality než jiné, neboť by tato intervence mohla být více v souladu s jejich osobností a prostředím ve kterém žijí. Výzkumy totiž naznačují, že takový soulad zvyšuje účinnost intervencí z pozitivní psychologie (Sin, Lyubomirsky, 2009). Také bych doporučil zaměřit pozornost budoucích studií na věk jako moderátor souvislosti jednotlivých silných stránek s životní spokojeností. Zejména u vytrvalosti se zdá, že její souvislost by u studentů mohla být těsnější než u jiných skupin. Přestože v mé studii tento efekt nebyl nalezen, existuje několik studií, které naznačují, že by zde mohl být. Ve studii Škrabské (2013) byla nalezena souvislost reportované životní spokojenosti a silných stránek u vysokoškolských studentů pedagogiky, ale ne u učitelů. Studenti s vyšší orientací na budoucnost, s níž vytrvalost úzce souvisí, investují více energie do studia (Peetsma, Hascher, Vanderveen, Roede, 2005). Zajímavé je, že tato orientace nebyla spojena s vyššími studijními výsledky (tamtéž). Domnívám se, že studium jako činnost, která obvykle přináší výsledky až po delší době studenty s větší orientací na budoucnost a větší vytrvalostí více baví a i když nemusí dosahovat vyšších výsledků a vnějšího ocenění, může jim přinášet vyšší životní spokojenost sama o sobě. Podobně vděčnost byla spojena s vyšší životní spokojeností s minulostí měřenou škálou Temporal satisfaction with life scale (Pavot, Diener, Suh, 1998) u mladých dospělých než u starých lidí (Proyer, Gander, Wyss, Ruch, 2011). Naopak smysl pro krásu byl spojen s vyšší životní spokojeností u starých lidí (tamtéž). Autoři studie se domnívají, že ve stáří

28


mají lidé více času na pěstování, tvorbu uměleckých děl i jejich obdivování a tím pádem mohou tuto svoji silnou stránku lépe využít.

Doporučení pro praxi Fakt, že některé reportované silné stránky souvisejí v české populaci s životní spokojeností, ještě nemusí znamenat, že jejich zvyšováním se bude zvyšovat i životní spokojenost. Může se zde jednat i o zdánlivou korelaci. Přesto však tato souvislost zvyšuje pravděpodobnost, že by intervence a terapeutická sezení zaměřená na budování těchto silných stránek mohly zvyšovat životní spokojenost lidí více než ty zaměřené na jiné silné stránky (Proyer et al., 2013, Park et al., 2004). Proto si na základě výsledků své studie dovoluji tvrdit, že v české populaci by mohlo být vhodné cílit online i off-line intervence z pozitivní psychologie a terapeutickou práci na silné stránky spiritualita, láska a případně i sebekontrola, vděčnost a vytrvalost. K silným stránkám naděje, smysl pro humor, zvídavost, integrita, odvaha, otevřenost mysli, smysl pro krásu a opatrnost se bohužel pro nízkou reliabilitu měřícího nástroje nemohu vyjádřit.

29


LITERATURA Abbott, R. A., Ploubidis, G. B., Huppert, F. A., Kuh, D., & Croudace, T. J. (2010). An evaluation of the precision of measurement of Ryff’s Psychological Well-Being Scales in a population sample. Social Indicators Research, 97(3), 357–373. Banicki, K. (2014). Positive psychology on character strengths and virtues. A disquieting suggestion. New Ideas in Psychology, 33, 21–34. Baron, R. M., & Kenny, D. A. (1986). The moderator–mediator variable distinction in social psychological research: Conceptual, strategic, and statistical considerations. Journal of Personality and Social Psychology, 51(6), 1173. Bolier, L., Haverman, M., Westerhof, G. J., Riper, H., Smit, F., & Bohlmeijer, E. (2013). Positive psychology interventions: a meta-analysis of randomized controlled studies. BMC Public Health, 13(1), 119. Cohn, M. A., Fredrickson, B. L., Brown, S. L., Mikels, J. A., & Conway, A. M. (2009). Happiness unpacked: positive emotions increase life satisfaction by building resilience. Emotion, 9(3), 361. Csikszentmihalyi, M. (2005). Flow. Editorial Kairós. Csíkszentmihályi, M. (2008). Flow: The Psychology of Optimal Experience. HarperCollins. Retrieved from http://books.google.cz/books?id=epmhVuaaoK0C Dahlsgaard, K., Peterson, C., & Seligman, M. E. P. (2005). Shared Virtue: The Convergence of Valued Human Strengths Across Culture and History. Review of General Psychology, 9(3), 203. Deci, E. L., & Ryan, R. M. (2002). Handbook of self-determination research. University Rochester Press. Diener, E. D., Emmons, R. A., Larsen, R. J., & Griffin, S. (1985). The satisfaction with life scale. Journal of Personality Assessment, 49(1), 71–75. Eurobarometr - Biotechnology. (2010). Field, A. (2009). Discovering statistics using SPSS. Sage publications. Fredrickson, B. L. (2001). The role of positive emotions in positive psychology: The broaden-andbuild theory of positive emotions. American Psychologist, 56(3), 218.

30


Gebauer, J. E., Riketta, M., Broemer, P., & Maio, G. R. (2008). Pleasure and pressure based prosocial motivation: Divergent relations to subjective well-being. Journal of Research in Personality, 42(2), 399–420. doi:http://dx.doi.org/10.1016/j.jrp.2007.07.002 Hamplová, D. (2000). Šetřeni ISSP 1998-Náboženství/International Social Survey Program 1998Religion. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 431–440. Hamplová, D. (2010). Česká religiozita–církevní příslušnost a víra ve světle Sčítání lidu a dat ISSP 2008. Naše Společnost, 8(1), 3–8. Hofstede, G. H., & Hofstede, G. (2001). Culture’s Consequences: Comparing Values, Behaviors, Institutions and Organizations Across Nations. SAGE Publications. Retrieved from http://books.google.cz/books?id=w6z18LJ_1VsC Hool, K. (2011). Character strengths, life satisfaction and orientations to happiness-a study of the Nordic countries. Hřebíčková, M., Urbánek, T., Čermák, I., Szarota, P., Ficková, E., & Orlická, L. (2002). The NEO five-factor inventory in Czech, Polish, and Slovak contexts. In The Five-Factor Model of personality across cultures (pp. 53–78). Springer. Huppert, F. A., & So, T. T. C. (2013). Flourishing across Europe: Application of a new conceptual framework for defining well-being. Social Indicators Research, 110(3), 837–861. Chan, C. K. Y., & Cameron, L. D. (2012). Promoting physical activity with goal-oriented mental imagery: A randomized controlled trial. Journal of Behavioral Medicine, 35(3), 347–363. Kaczmarek, L., Stanko-Kaczmarek, M., & Dombrowski, S. (2010). Adaptation and Validation of the Steen Happiness Index into Polish. Polish Psychological Bulletin, 41(3), 98–104. Kahneman, D., Krueger, A. B., Schkade, D. A., Schwarz, N., & Stone, A. A. (2004). A survey method for characterizing daily life experience: The day reconstruction method. Science, 306(5702), 1776–1780. Klohnen, E. C., & Luo, S. (2003). Interpersonal attraction and personality: what is attractive--self similarity, ideal similarity, complementarity or attachment security? Journal of Personality and Social Psychology, 85(4), 709. Koenig, H., King, D., & Carson, V. B. (2012). Handbook of Religion and Health. Oxford University Press, USA. Retrieved from http://books.google.cz/books?id=m5RoAgAAQBAJ Mašková, I. (2013). Psychologické aspekty nezaměstnanosti: Naučená bezmocnost vs. silné stránky charakteru. Mongrain, M., & Anselmo-Matthews, T. (2012). Do Positive Psychology Exercises Work? A Replication of Seligman et al.(). Journal of Clinical Psychology, 68(4).

31


Park, N., Peterson, C., & Seligman, M. E. P. (2006). Character strengths in fifty-four nations and the fifty US states. The Journal of Positive Psychology, 1(3), 118–129. Peetsma, T. T. D., Hascher, T., & Veen, I. (n.d.). van der & Roede, E.(2005). Relations between adolescents’ self-evaluations, time perspectives, motivation for school and their achievement in different countries and at different ages. European Journal of Psychology of Education, 20(3), 209–225. Pérez-Álvarez, M. (2013). POSITIVE PSYCHOLOGY AND ITS FRIENDS: REVEALED. Papeles Del Psicólogo, 34(3), 208–226. Peterson, C., Ruch, W., Beermann, U., Park, N., & Seligman, M. E. P. (2007). Strengths of character, orientations to happiness, and life satisfaction. The Journal of Positive Psychology, 2(3), 149–156. Pettit, J. W., Kline, J. P., Gencoz, T., Gencoz, F., & Joiner Jr, T. E. (2001). Are happy people healthier? The specific role of positive affect in predicting self-reported health symptoms. Journal of Research in Personality, 35(4), 521–536. Pham, L. B., & Taylor, S. E. (1999). From thought to action: Effects of process-versus outcomebased mental simulations on performance. Personality and Social Psychology Bulletin, 25(2), 250–260. Proyer, R. T., Gander, F., Wyss, T., & Ruch, W. (2011). The Relation of Character Strengths to Past, Present, and Future Life Satisfaction among German‐Speaking Women. Applied Psychology: Health and Well‐Being, 3(3), 370–384. Proyer, R. T., Ruch, W., & Buschor, C. (2013). Testing strengths-based interventions: A preliminary study on the effectiveness of a program targeting curiosity, gratitude, hope, humor, and zest for enhancing life satisfaction. Journal of Happiness Studies, 14(1), 275–292. Ruch, W., Proyer, R. T., Harzer, C., Park, N., Peterson, C., & Seligman, M. E. P. (2010). Values in action inventory of strengths (VIA-IS). Journal of Individual Differences, 31(3), 138–149. Ryan, R. M., & Deci, E. L. (2011). A self-determination theory perspective on social, institutional, cultural, and economic supports for autonomy and their importance for well-being. In Human autonomy in cross-cultural context (pp. 45–64). Springer. Seligman, M. E. P. (2012). Flourish: A visionary new understanding of happiness and well-being. Simon and Schuster. Shryack, J., Steger, M. F., Krueger, R. F., & Kallie, C. S. (2010). The structure of virtue: An empirical investigation of the dimensionality of the virtues in action inventory of strengths. Personality and Individual Differences, 48(6), 714–719.

32


Sin, N. L., & Lyubomirsky, S. (2009). Enhancing well‐being and alleviating depressive symptoms with positive psychology interventions: A practice‐friendly meta‐analysis. Journal of Clinical Psychology, 65(5), 467–487. Slezáčková, A. (2012). Průvodce pozitivní psychologií. Grada Publishing as. Slezáčková, A., & Škrabská, S. (2013). Vztah silných stránek charakteru s životní a pracovní spokojeností učitelů a studentů pedagogiky. Šolcová, I., & Kebza, V. (2009). OSOBNÍ POHODA VYSOKOŠKOLSKÝCH STUDENTŮ: ČESKÁ ČÁST STUDIE. Ceskoslovenska Psychologie. Vaníková, H. (2013). Masarykova univerzita Filozofická fakulta Psychologický ústav. Vázquez, C. (2013). Positive Psychology and its enemies: A reply based on scientific evidence. Papeles Del Psicólogo, 34(2), 91–115. Walker, S. S., & Schimmack, U. (2008). Validity of a happiness implicit association test as a measure of subjective well-being. Journal of Research in Personality, 42(2), 490–497. Zimová, J. (2013). Romantické vztahy dospívajících v souvislosti se silnými stránkami osobnosti.

33



PŘÍLOHY PŘÍLOHA 1 RELIBILITA SILNÝCH STRÁNEK TABULKA Č. 9 RELIBILITA SILNÝCH STRÁNEK

škála Láska k učení Kreativita Sociální inteligence 6,00 8,00 9,00 11,00 13,00 14,00 16,00 17,00 Vděčnost Naděje Spiritualita Odpouštění Smysl pro humoe Nadšení vůdcovstí zvídavost sebekontrola 7,00 10,00

reliabilita 0,47 0,02 0,42 0,38 0,34 0,73 0,28 0,37 0,50 0,61 0,23 0,57 0,36 0,19 0,74 0,35 0,25 0,61 0,56 0,25 0,35 0,00 0,50

PŘÍLOHA 2 DOTAZNÍK SILNÝCH STRÁNEK

ČÁST I. – Dotazník silných stránek

3


Autorkou překladu je Slezáčková (2012), V práci jsem vycházel z přepisu dotazníku dostupného on-line (Mašková, 2013).

Instrukce: Prosím ohodnoťte na škále od 1 do 5, nakolik jsou podle Vás uvedená tvrzení výstižná a pro Vás charakteristická. Snažte se být upřímný(á) a zvolit variantu, která nejlépe odpovídá tomu, jaký(á) jste, jen tak bude možné objektivně posoudit Vaše silné stránky. K výběru možnosti byla u každé z otázek využita škála tohoto formátu: 1=zcela netypické; 2=netypické; 3=neutrální; 4=výstižné; 5=zcela výstižné 1 zcela pické

nety-

2

3

4

5 zcela

vý-

stižné

1. Tvrzení "Vždy se zajímám o věci kolem sebe" je pro mne 2. Tvrzení "Snadno se začnu nudit" je pro mne 3. Tvrzení "Jsem nadšený(á), když se učím něco nového“ je pro mne 4. Tvrzení "Příliš mne neláká navštěvovat muzea či jiná vzdělávací střediska" je pro mne 5. Tvrzení "Když to situace vyžaduje, dokážu uvažovat velmi racionálně" je pro mne 6. Tvrzení "Mám sklon dělat rychlé závěry a soudy" je pro mne 7. Tvrzení "Rád (a) vymýšlím nové způsoby, jak něco udělat" je pro mne 8. Tvrzení "Většina mých přátel má větší představivost než já" je pro mne 9. Tvrzení "Ať se nacházím v jakékoli společenské situaci, vždy dokážu zapadnout" je pro mne 10. Tvrzení "Příliš se mi nedaří odhadnout pocity druhých lidí" je pro mne 11. Tvrzení "Vždy jsem schopný(á) pohlédnout na věc ze všech stran" je pro 12. Tvrzení "Málokdy mě někdo požádá o radu" je pro mne 13. Tvrzení "Často zastávám odlišné názory, a to i proti silné opozici" je pro mne 14. Tvrzení "Často mě přemůže bolest a zklamání" je pro mne 15. Tvrzení "Vždy dokončím to, co začnu" je pro mne 16. Tvrzení "Od práce se často nechám odlákat" je pro mne 17. Tvrzení "Své sliby vždy dodržím" je pro mne 18. Tvrzení "Moji přátelé mi nikdy neříkají, že jsem opravdový(á), upřímný(á)" je pro mne


19. Tvrzení "V průběhu uplynulého měsíce jsem někomu dobrovolně pomohl(a)" je pro mne 20. Tvrzení "Málokdy mě štěstí ostatních potěší tolik jako mé vlastní" je pro mne 21. Tvrzení "V mém životě jsou lidé, kterým záleží na mých pocitech a na tom, abych byl(a) v pohodě, stejně tolik, jako jim záleží na jejich vlastním štěstí" je pro mne

22. Tvrzení "Je pro mne těžké přijímat lásku od druhých lidí" je pro mne 23. Tvrzení "Když jsem členem nějaké skupiny, tak pracuji, jak nejlépe umím" je pro mne 24. Tvrzení "Váhám, když mám svůj vlastní zájem obětovat ve prospěch skupiny, jejímž jsem členem/členkou" je pro mne

25. Tvrzení "Ke všem lidem se chovám stejně, ať se jedná o kohokoli" je pro mne 26. Tvrzení "Když někoho nemám rád(a), je pro mne těžké se k němu chovat nestranně" je pro mne 27. Tvrzení "Vždy lidi přesvědčím ke společné činnosti, aniž bych na ně příliš naléhal(a)" je pro mne 28. Tvrzení "V plánování skupinových aktivit nejsem moc dobrý(á)" je pro mne 29. Tvrzení "Své emoce ovládám" je pro mne 30. Tvrzení "Málokdy dodržím své předsevzetí" je pro mne 31. Tvrzení "Vyhýbám se činnostem, které jsou nebezpečné" je pro mne 32. Tvrzení "Někdy si v přátelských a milostných vztazích špatně vyberu" je pro mne 33. Tvrzení "Když mi lidé lichotí, raději změním téma" je pro mne 34. Tvrzení "Často hovořím o svých úspěších" je pro mne 35. Tvrzení "V průběhu minulého měsíce mě nadchlo nějaké vynikající dílo (v hudbě, výtvarném umění, divadle, filmu, literatuře, sportu či vědě)" je pro mne

36. Tvrzení "Během uplynulého roku jsem nic krásného nevytvořil(a)" je pro mne 37. Tvrzení "Vždy vyjádřím svůj dík, i když se jedná o drobnost" je pro mne 38. Tvrzení "Málokdy se zamyslím nad tím, jakého štěstí se mi dostává" je pro mne 39. Tvrzení "Vždy se dívám na pozitivní stránku věci" je pro mne 40. Tvrzení "Málokdy mám dobře promyšlený plán pro to, co chci udělat" je pro mne 41. Tvrzení "Můj život má jasně daný smysl" je pro mne 42. Tvrzení "Nemám v životě žádné poslání" je pro mne 43. Tvrzení "Vždy se řídím heslem: Co jsme si, to jsme si" je pro mne 44. Tvrzení "Vždy usiluji o odvetu, pomstu, pokud mi někdo ukřivdí" je pro mne 45. Tvrzení "Vždy se snažím co nejvíce spojit práci s hrou" je pro mne 46. Tvrzení "Málokdy řeknu něco vtipného" je pro mne

4


47. Tvrzení "Vždy se naplno vrhnu do všeho, co dělám" je pro mne 48. Tvrzení "Často jen tak nečinně sedím nebo bloumám od ničeho k ničemu" je pro mne

PŘÍLOHA 3 TABULKA Č .10 TABULKA KORELACÍ JEDNOTLIVÝCH POLOŽEK Z DOTAZNÍKU SILNÝCH STRÁNEK CHARAKTERU. Lépe čitelná verze této tabulky je dostupná v archivu závěrečné práce.

5

6


@2a.Jsemnadšenýákdyžseučímněconového @2b. Přílišmnenelákánavštěvovatmuzeačijinávzdělávacístřediska @3a. Kdyžtosituacevyžadujedokážuuvažovatvelmiracionálně @3b.Mámsklondělatrychlézávěryasoudy @4a.Rádavymýšlímnovézpůsobyjakněcoudělat @4b.Většinamýchpřátelmávětšípředstavivostnežjá @5a.Aťsenacházímvjakékolispolečenskésituacivždydokážuzapadnout @5b.Přílišseminedaříodhadnoutpocitydruhýchlidí @6a.Vždyjsemschopnýápohlédnoutnavěczevšechstran @6b.Málokdyměněkdopožádáoradu @8a. Vždydokončímtocozačnu @8b.Odprácesečastonechámodlá @9a. Svéslibyvždydodržím @9b.Mojipřátelémi @2a.Jsemnadšenýákdyžseučímněconového [2a. Jsem nadšený(á), když se učím něco nového.] @2b. Přílišmnenelákánavštěvovatmuzeačijinávzdělávacístřediska -0,31 @3a. Kdyžtosituacevyžadujedokážuuvažovatvelmiracionálně 0,20 -0,09 @3b.Mámsklondělatrychlézávěryasoudy -0,01 -0,02 0,01 @4a.Rádavymýšlímnovézpůsobyjakněcoudělat 0,30 -0,09 0,28 -0,08 @4b.Většinamýchpřátelmávětšípředstavivostnežjá -0,08 0,17 -0,13 0,09 -0,27 @5a.Aťsenacházímvjakékolispolečenskésituacivždydokážuzapadnout 0,08 -0,01 0,08 0,01 0,07 -0,13 @5b.Přílišseminedaříodhadnoutpocitydruhýchlidí -0,10 0,06 -0,11 0,00 -0,07

0,16

-0,24

@6a.Vždyjsemschopnýápohlédnoutnavěczevšechstran 0,07 -0,03 0,19 -0,22 0,16 -0,16 0,04 -0,16 @6b.Málokdyměněkdopožádáoradu -0,08 0,10 -0,13 0,07 -0,08 0,11 -0,19 0,24 @8a. Vždydokončímtocozačnu 0,07 -0,09 0,11 -0,04 -0,06 0,14 0,06 -0,08 @8b.Odprácesečastonechámodlákat -0,12 0,20 -0,11 0,01 0,01 -0,03 0,03 0,07 -0,05 0,00 0,11 -0,14 -0,04 0,04 -0,01 -0,02 @9a. Svéslibyvždydodržím @9b.Mojipřáteléminikdyneříkajížejsemopravdovýáupřímnýá -0,07 0,18 -0,15 0,05 -0,01 0,19 -0,14 0,17 @11a.Vmémživotějsoulidékterýmzáležínamýchpocitechanatomabychbyla 0,12 -0,07 0,02 0,04 0,05 -0,03 0,17 -0,24 @11b.Jepromnetěžképřijímatláskuoddruhýchlidí -0,06 -0,02 -0,05 0,01 0,03 -0,06 -0,18 0,11 @13a.Kevšemlidemsechovámstejněaťsejednáokohokoli 0,14 -0,12 0,02 -0,10 0,12 -0,05 0,14 -0,06 @13b.Kdyžněkohonemámrádajepromnetěžkésekněmuchovatnestranně -0,13 0,02 0,05 0,22 -0,16 -0,03 -0,14 -0,01 @14a.Vždylidipřesvědčímkespolečnéčinnostianižbychnaněpřílišnaléh 0,16 0,05 0,16 0,04 0,17 -0,11 0,38 -0,30 @14b.Vplánovánískupinovýchaktivitnejsemmocdobrýá -0,13 -0,04 -0,21 -0,04 -0,20 0,26 -0,32 0,22 @16a.Vyhýbámsečinnostemkteréjsounebezpečné -0,11 0,05 -0,17 0,05 -0,21 0,02 -0,14 0,01 @16b.Někdysivpřátelskýchamilostnýchvztazíchšpatněvyberu 0,00 -0,07 -0,05 0,24 -0,07 0,10 0,01 0,14 @17a.Kdyžmilidélichotíradějizměnímtéma 0,08 -0,08 -0,06 -0,09 -0,06 0,00 0,03 0,03 @17b.Častohovořímosvýchúspěších 0,01 0,09 0,07 0,27 0,17 0,02 0,01 0,02 @19a.Vždyvyjádřímsvůjdíkikdyžsejednáodrobnost 0,00 -0,08 0,00 -0,13 -0,07 -0,02 0,23 -0,18 -0,13 0,11 -0,12 0,14 -0,08 0,12 -0,10 -0,03 @19b.Málokdysezamyslímnadtímjakéhoštěstísemidostává @20a.Vždysedívámnapozitivnístránkuvěci 0,17 0,00 0,09 -0,07 0,12 -0,02 0,28 -0,10 @20b.Málokdymámdobřepromyšlenýplánprotocochciudělat -0,08 0,08 -0,16 0,03 -0,14 0,07 0,00 0,13 @21a.Můjživotmájasnědanýsmysl 0,14 -0,05 0,15 -0,03 0,12 -0,03 0,15 -0,13 @21b.Nemámvživotěžádnéposlání -0,18 0,12 -0,10 0,04 -0,12 0,12 -0,11 0,17 @22a.VždyseřídímheslemCojsmesitojsmesi -0,02 0,09 -0,07 -0,05 -0,09 -0,04 0,02 -0,04 @22b.Vždyusilujioodvetupomstupokudminěkdoukřivdí -0,06 0,10 0,03 0,21 -0,02 0,04 -0,07 0,02 @23a.Vždysesnažímconejvícespojitprácishrou 0,20 -0,08 0,04 0,12 0,25 -0,13 0,20 -0,02 @23b.Málokdyřeknuněcovtipného -0,03 0,03 -0,12 -0,06 -0,22 0,20 -0,20 0,22 @24a.Vždysenaplnovrhnudovšehocodělám 0,33 -0,14 0,10 0,04 0,20 -0,09 0,13 -0,02 @24b.Častojentaknečinněsedímnebobloumámodničehokničemu -0,23 0,17 -0,11 0,10 -0,20 0,07 0,06 0,09 Vůdcovství 0,21 -0,16 -0,03 0,06 0,04 -0,16 0,16 -0,12 vudcovstviB -0,09 0,13 0,11 0,12 -0,08 0,08 -0,25 0,04 ZvídavostA 0,31 -0,18 0,14 -0,03 0,21 -0,17 0,31 -0,14 zvídavostB -0,14 0,23 -0,07 0,21 -0,03 0,05 0,04 0,10 SebekontrolaA 0,03 0,07 0,22 -0,13 0,12 -0,01 0,09 -0,06 SebekontrolaB -0,18 0,14 -0,30 0,05 -0,18 0,06 -0,01 0,12 re7a 0,12 -0,05 0,20 0,07 0,16 -0,16 0,02 0,00 re7b -0,19 0,03 -0,15 0,10 -0,20 -0,04 -0,09 0,07 re10a 0,19 -0,28 0,04 -0,09 0,12 -0,17 0,12 -0,14 re10b -0,17 0,19 -0,05 0,11 -0,07 0,11 -0,17 0,03

-0,21 0,16 -0,01 0,20 -0,11 0,17 -0,07 0,05 -0,25 0,15 -0,16 -0,16 -0,07 -0,07 -0,07 0,13 -0,25 0,24 -0,18 0,15 -0,11 0,02 -0,07 0,05 -0,12 0,10 -0,14 0,07 -0,02 0,22 -0,21 0,22 -0,21 0,09 -0,29 0,09 -0,11

-0,12 0,14 -0,14 0,29 -0,27 0,10 -0,01 0,00 -0,25 0,22 0,06 0,01 0,00 0,02 -0,11 0,12 -0,10 0,16 -0,09 0,21 0,10 0,05 -0,07 0,11 -0,06 0,01 -0,16 0,14 -0,23 0,21 -0,09 0,14 -0,02 0,05 -0,13 0,22

-0,58 0,40 -0,06 0,18 -0,15 0,00 -0,07 0,11 -0,07 0,02 -0,06 -0,03 0,01 0,13 -0,16 0,13 -0,30 0,32 -0,23 -0,03 -0,10 0,01 0,10 0,40 -0,42 0,25 -0,12 0,12 -0,18 0,17 -0,45 -0,10 -0,26 0,13 -0,02

-0,28 0,11 -0,09 0,12 0,00 0,06 -0,07 0,10 -0,09 0,14 0,07 -0,02 -0,06 0,19 -0,01 0,30 -0,26 0,27 0,03 0,08 -0,04 -0,10 -0,36 0,47 -0,18 0,06 -0,02 0,26 -0,11 0,47 0,04 0,23 -0,15 0,18

-0,16 0,11 -0,10 0,03 -0,02 0,10 -0,07 0,01 0,07 0,02 -0,06 0,21 -0,08 0,02 -0,16 0,15 -0,13 -0,03 0,04 0,05 0,06 0,15 -0,20 0,11 -0,14 0,09 -0,09 0,15 -0,31 -0,03 -0,17 0,15 -0,07

-0,13 0,06 -0,07 0,05 -0,15 0,12 0,09 -0,02 -0,05 0,01 -0,18 0,16 0,02 0,13 -0,12 0,25 -0,05 0,08 -0,13 0,15 -0,11 0,07 -0,12 0,18 -0,16 0,13 -0,05 0,13 -0,18 -0,01 -0,24 0,20


7

@11a.Vmémživotějsoulidékterýmzáležínamýchpocitechanatomabychbyla @11b.Jepromnetěžképřijímatláskuoddruhýchlidí @13a.Kevšemlidemsechovámstejněaťsejednáokohokoli @13b.Kdyžněkohonemámrádajepromnetěžkésekněmuchovatnestranně @14a.Vždylidipřesvědčímkespolečnéčinnostianižbychnaněpřílišnaléh @14b.Vplánovánískupinovýchaktivitnejsemmocdobrýá @16a.Vyhýbámsečinnostemkteréjsounebezpečné @16b.Někdysivpřátelskýchamilostnýchvztazíchšpatněvyberu @17a.Kdyžmilidélichotíradějizměnímtéma @17b.Častohovořímosvýchúspěších @19a.Vždyvyjádřímsvůjdíkikdyžse @19b.Málokdysezamys @11b.Jepromnetěžképřijímatláskuoddruhýchlidí -0,23 @13a.Kevšemlidemsechovámstejněaťsejednáokohokoli 0,00 0,02 @13b.Kdyžněkohonemámrádajepromnetěžkésekněmuchovatnestranně -0,08 0,06 -0,34 @14a.Vždylidipřesvědčímkespolečnéčinnostianižbychnaněpřílišnaléh 0,24 -0,03 0,16 -0,06 @14b.Vplánovánískupinovýchaktivitnejsemmocdobrýá -0,16 0,16 -0,02 0,07 -0,44 @16a.Vyhýbámsečinnostemkteréjsounebezpečné -0,06 -0,02 -0,07 0,14 -0,09 0,07 @16b.Někdysivpřátelskýchamilostnýchvztazíchšpatněvyberu -0,20 0,18 -0,04 0,11 -0,03 0,14 -0,13 @17a.Kdyžmilidélichotíradějizměnímtéma 0,01 0,32 0,08 0,06 0,06 0,03 0,03 0,12 @17b.Častohovořímosvýchúspěších 0,03 -0,20 0,00 -0,01 0,06 -0,05 -0,06 -0,01 -0,40 @19a.Vždyvyjádřímsvůjdíkikdyžsejednáodrobnost 0,23 -0,14 0,15 -0,04 0,13 -0,05 -0,08 -0,01 0,10 -0,04 @19b.Málokdysezamyslímnadtímjakéhoštěstísemidostává -0,20 0,26 0,06 0,16 -0,02 0,12 0,14 0,22 0,06 0,05 -0,22 @20a.Vždysedívámnapozitivnístránkuvěci 0,30 -0,30 0,17 -0,21 0,22 -0,11 -0,09 -0,15 -0,17 0,08 0,27 -0,29 @20b.Málokdymámdobřepromyšlenýplánprotocochciudělat -0,19 0,16 0,11 0,04 -0,08 0,10 -0,04 0,07 0,09 -0,13 -0,07 0,19 @21a.Můjživotmájasnědanýsmysl 0,33 -0,25 0,05 -0,05 0,16 -0,17 -0,02 -0,21 -0,09 0,06 0,16 -0,24 @21b.Nemámvživotěžádnéposlání -0,33 0,22 0,03 0,07 -0,20 0,25 -0,03 0,17 0,02 -0,02 -0,10 0,30 @22a.VždyseřídímheslemCojsmesitojsmesi -0,06 0,01 0,13 -0,15 0,07 -0,05 0,11 -0,01 0,06 -0,05 0,12 0,01 @22b.Vždyusilujioodvetupomstupokudminěkdoukřivdí -0,04 0,02 -0,20 0,32 0,03 0,09 -0,05 0,12 0,00 0,23 -0,01 0,17 @23a.Vždysesnažímconejvícespojitprácishrou 0,12 -0,11 0,13 -0,06 0,17 -0,12 0,00 0,03 0,05 0,13 0,09 -0,08 @23b.Málokdyřeknuněcovtipného -0,17 0,07 -0,05 0,06 -0,25 0,10 0,14 0,10 0,10 -0,10 -0,15 0,01 @24a.Vždysenaplnovrhnudovšehocodělám 0,13 -0,07 0,07 -0,07 0,15 -0,09 -0,05 -0,07 0,11 0,04 0,13 -0,16 @24b.Častojentaknečinněsedímnebobloumámodničehokničemu -0,11 0,15 0,01 0,06 -0,08 0,16 -0,05 0,23 0,10 0,07 -0,07 0,27 Vůdcovství 0,16 -0,07 0,15 -0,06 0,07 -0,14 0,04 0,04 -0,01 -0,01 0,11 -0,03 vudcovstviB -0,22 0,02 -0,15 0,14 -0,08 0,20 0,12 -0,02 -0,13 0,13 -0,16 0,10 ZvídavostA 0,20 -0,11 0,13 -0,09 0,17 -0,17 -0,10 0,11 -0,02 0,01 0,20 -0,19 zvídavostB -0,15 0,10 -0,03 0,15 0,01 0,05 -0,04 0,18 0,00 0,16 -0,14 0,20 SebekontrolaA 0,08 -0,09 0,11 -0,16 0,13 -0,04 -0,07 -0,13 -0,05 0,04 0,13 -0,14 SebekontrolaB -0,12 0,21 -0,08 0,16 -0,18 0,21 0,17 0,13 0,08 -0,11 -0,12 0,25 re7a -0,05 0,13 0,01 0,04 0,15 -0,09 -0,20 0,10 -0,08 0,20 -0,02 -0,02 re7b -0,20 0,33 -0,12 0,11 -0,06 0,06 0,14 0,22 0,15 -0,06 -0,15 0,25 re10a 0,18 -0,08 0,02 -0,10 0,16 -0,15 -0,05 0,01 0,04 -0,05 0,23 -0,07 re10b -0,20 0,03 -0,07 0,06 -0,02 0,14 0,09 0,04 -0,14 0,11 -0,19 0,27

@20a.Vždysedívámnapozitivnístránkuvěci @20b.Málokdymámdobřepromyšlenýplánprotocochciudělat @21a.Můjživotmájasnědanýsmysl @21b.Nemámvživotěžádnéposlání @22a.VždyseřídímheslemCojsmesitojsmesi @22b.Vždyusilujioodvetupomstupokudminěkdoukřivdí @23a.Vždysesnažímconejvícespojitprácishrou @23b.Málokdyřeknuněcovtipného @24a.Vždysenaplnovrhnudovšehocodělám @24b.Častojentaknečinněsedímnebobloum VůdcovstvívudcovstviB @20b.Málokdymámdobřepromyšlenýplánprotocochciudělat -0,10 @21a.Můjživotmájasnědanýsmysl 0,22 -0,25 @21b.Nemámvživotěžádnéposlání -0,09 0,39 -0,59 @22a.VždyseřídímheslemCojsmesitojsmesi 0,17 0,12 0,06 -0,01 @22b.Vždyusilujioodvetupomstupokudminěkdoukřivdí -0,15 0,07 -0,13 0,24 -0,21 @23a.Vždysesnažímconejvícespojitprácishrou 0,15 -0,06 0,19 -0,09 0,07 0,03 @23b.Málokdyřeknuněcovtipného -0,22 0,02 -0,02 -0,04 0,02 -0,15 -0,14 @24a.Vždysenaplnovrhnudovšehocodělám 0,14 -0,27 0,30 -0,30 -0,06 -0,12 0,21 0,09 @24b.Častojentaknečinněsedímnebobloumámodničehokničemu -0,18 0,33 -0,38 0,36 -0,06 0,21 -0,11 -0,09 -0,44 Vůdcovství 0,13 -0,12 0,15 -0,15 0,09 -0,16 0,11 0,05 0,39 -0,21 vudcovstviB -0,11 0,06 -0,09 0,05 -0,09 0,20 -0,22 0,02 -0,13 0,05 -0,39 ZvídavostA 0,20 -0,14 0,21 -0,24 -0,02 -0,02 0,18 -0,14 0,24 -0,18 0,33 -0,17 zvídavostB -0,15 0,19 -0,26 0,29 0,02 0,30 0,02 -0,01 -0,15 0,42 -0,09 0,12 SebekontrolaA 0,38 -0,07 0,25 0,00 0,09 -0,06 0,07 -0,17 0,03 -0,09 -0,02 0,01 SebekontrolaB -0,18 0,23 -0,28 0,22 -0,01 0,05 -0,11 0,13 -0,36 0,38 -0,11 0,02 re7a 0,02 -0,09 0,01 -0,05 -0,01 0,10 0,10 -0,14 0,05 0,04 -0,07 0,03 re7b -0,47 0,18 -0,23 0,18 0,05 0,19 -0,02 0,06 -0,27 0,37 -0,15 0,10 re10a 0,12 -0,27 0,18 -0,27 0,07 -0,11 0,10 -0,15 0,23 -0,20 0,17 -0,18 re10b -0,09 0,15 -0,09 0,19 -0,01 0,23 -0,12 -0,03 -0,18 0,15 -0,30 0,37

8


ZvídavostAzvídavostBSebekontrolaA SebekontrolaB re7a re7b re10a re10b zvídavostB -0,15 SebekontrolaA 0,05 -0,14 SebekontrolaB -0,17 0,21 -0,21 re7a 0,14 0,06 -0,03 -0,08 re7b -0,17 0,28 -0,39 0,31 0,00 re10a 0,23 -0,20 -0,05 -0,18 0,16 -0,09 re10b -0,23 0,23 0,09 0,07 -0,11 0,08 -0,33

PŘÍLOHA Č.4 FAKTOROVÁ VALIDITA DOTAZNÍKU SILNÝCH STRÁNEK Split-half reliabilita některých dvojic položek není příliš vysoká (viz příloha č.1), do faktorové analýzy byly zahrnuty jen položky se split-half reliabilitou vyšší než rxx´=0,3. Toto je velmi benevolentní kritérium, vzhledem k tomu, že nástroj s rxx´=0,3 zachycuje jen 10% rozptylu latentní proměnné. Rozložení většiny jednotlivých položek se blížilo normálnímu, ovšem bylo mírně zešikmené doprava pro normálně skórované položky a doleva pro reverzně skórované položky, oba testy normality byly u všech položek signifikantní (problematická se jeví zejména normalita položky 11b. Je pro mne těžké přijímat lásku od druhých lidí se silně pozitivně zešikměným rozložením a 16a Vyhýbám se činnostem, které jsou nebezpečné, jejíž rozložení se jeví jako bimodální). Deskriptivní charakteristiky položek jsou prezentovány v tabulce č. 5. Tabulka č. 12 deskriptivní charakteristiky jednotlivých položek Láska k učení A

Minimum 2,00

Maximum 5,00

m 4,00

SD 0,79

Láska k učení B

1,00

5,00

2,52

1,19

Kreativita A

1,00

5,00

3,84

0,95

Kreativita B

1,00

5,00

2,35

1,01

Sociální inteligence A

1,00

5,00

2,88

1,06

Sociální inteligence B

1,00

5,00

2,31

0,99

Nadhled A

1,00

5,00

3,70

0,87

Nadhled B

1,00

5,00

2,18

0,95

9

Silné stránky charakteru a životní spokojenost Vytrvalost A

1,00

5,00

3,12

1,06

Vytrvalost B

1,00

5,00

3,38

1,12

Láska A

1,00

5,00

4,00

1,06

Láska B

1,00

5,00

2,44

1,30

Spravedlivost A

1,00

5,00

2,64

1,08

Spravedlivost B

1,00

5,00

3,31

1,13

Vůdcovství A

1,00

5,00

3,02

0,94

Vůdcovství B

1,00

5,00

2,64

1,15

Skromnost A

1,00

5,00

3,03

1,24

Skromnost B

1,00

5,00

2,74

1,09

Vděčnost A

1,00

5,00

4,32

0,83

Vděčnost B

1,00

5,00

2,48

1,17

Spiritualita A

1,00

5,00

3,52

1,07

Spiritualita B

1,00

5,00

2,52

1,10

Nadšení A

1,00

5,00

3,12

1,18

Nadšení B

1,00

5,00

2,25

1,14

Láska k učení A

1,00

5,00

2,90

0,94

Láska k učení B

1,00

5,00

2,28

1,14

Kreativita A

1,00

5,00

3,51

0,90

Kreativita B

1,00

5,00

2,66

1,25

Týmová práce A

2,00

5,00

3,91

0,83

Sebekontrola A

1,00

5,00

3,44

1,03

10

Silné stránky charakteru a životní spokojenost Sebekontrola B

1,00

5,00

2,82

1,08

Týmová práce B

1,00

5,00

2,85

1,03

Faktorovou validitu dotazníku silných stránek jsem ověřoval exploratorní faktorovou analýzou metodou Principal components analysis s rotací Varimax, která ve srovnání s metodou Maximum likelihood s rotací Varimax přinesla vyšší množství extrahovaného rozptylu (60% po rotaci oproti 45% po rotaci). Do analýzy vstoupila data od všech 277 respondentů. Pokud jde o komunalitu, nejnižší hodnoty se po extrakci pohybovaly okolo 0,45 (Sebekontrola A, Vděčnost A, Nadhled B). Na základě eigenvalues jednotlivých faktorů a na základě screeplotu bylo pro interpretaci určeno 9 faktorů. Graf č.3 Scree plot

11


Tabulka č. 13 Faktorové náboje jednotlivých položek z dotazníku silných stránek

Faktor 1

2

3

Láska k učení A

4

5

6

7

8

-0,39

Láska k učení B Kreativita A

-0,72

Kreativita B

0,56

Sociální inteligence A

0,44

Sociální inteligence B

-0,72

9

Komunalita

-0,49

0,57

0,79

0,68 0,61

0,31

0,57

-0,39

0,53 0,55

Nadhled A

-0,69

Nadhled B

0,59

-0,59

0,46

Vytrvalost A

-0,79

0,73

Vytrvalost B

0,80

0,67

Láska A

0,54

Láska B

-0,40

0,35

0,49 0,58

0,58

Spravedlivost A

0,73

0,61

Spravedlivost B

-0,66

0,58

Vůdcovství A

0,64

Vůdcovství B

-0,44

0,68 0,45

-0,33

0,62

Skromnost A

0,82

0,71

Skromnost B

-0,73

0,64

Vděčnost A

0,38

Vděčnost B Spiritualita A

0,44

-0,45 -0,31

Spiritualita B Nadšení A

-0,58

Nadšení B

0,64

0,60

0,65

-0,75

0,68 0,59

-0,31

0,60

TýmovápráceA

-0,71

0,63

SebekontrolaA SebekontrolaB

0,61

0,73

0,43

-0,33

0,46

0,67

0,59

TýmovápráceB

0,79

0,66

Eigenvalue

2,88

2,20

2,11

1,73

1,69

1,65

1,64

1,50

1,37

Procenta vysvětleného rozptylu

10,28

7,85

7,53

6,18

6,03

5,91

5,86

5,37

4,90


Pro přiřazení položky k určitému faktoru by tato položka měla mít faktorový náboj alespoň 0,4 (Field, 2009) tohoto kritéria se budu držet při reportování výsledků, přestože některé položky mají částečný faktorový náboj na více faktorech, položky s nábojem menším než 0,3 byly z analýzy vyloučeny. Položky pro nadšení, a vytrvalost spolu s první položkou pro sebekontrolu tvoří první faktor a společně vysvětlují 10% rozptylu. Tento faktor lze pojmenovat jako emocionální silné stránky, přestože neobsahuje všechny z nich a sebekontrola mezi emocionální silné stránky původně nepatří (Seligman, Peterson, 2004). Položky pro spiritualitu, spolu s položkami pro lásku a druhou položkou pro vděčnost spolu tvoří druhý faktor, který vysvětluje 8% rozptylu. Položky pro vůdcovství spolu s položkami pro sociální inteligenci tvoří další faktor na kterém má relativně silný náboj i Moudrost B a společně vysvětlují dalších 8% rozptylu. Až na moudrost tento faktor obsahuje položky z oblasti tzv. interpersonálních silných stránek (Peterson, Seligman, 2004). Položky pro kreativitu tvoří čtvrtý faktor, na kterém má slabý faktorový náboj i druhá položka pro Vůdcovství, směr korelace naznačuje, že vůdcovství v tomto případě koreluje s kreativitou záporně. Tyto položky společně vysvětlují 6% rozptylu. Pátý faktor tvoří položky pro týmovou spolupráci, které společně vysvětlují 6% rozptylu. Šestý faktor tvoří položky pro skromnost a druhá položka, tedy reverzně kódovaná položka, pro lásku, dohromady vysvětlují 6% rozptylu. Sedmý faktor tvoří položky pro spravedlivost spolu s první položkou pro sebekontrolu, vysvětlují 6% rozptylu. Osmý faktor tvoří 1 položka pro vděčnost a 1 položka pro vhled a společně vysvětlují 5% rozptylu. Devátý faktor tvoří položky pro lásku k učení a společně vysvětlují 5% rozptylu. Na základě této analýzy se jeví jako málo validní zejména škála pro sebekontrolu, škála pro vděčnost a škála pro vhled neboť jejich položky mají faktorové náboje v odlišných faktorech. Poněkud problematický je v této analýze počet položek (na devět faktoru by bylo vhodní mít 81 položek ne jen 48). Bylo zde také poměrně velké množství neredundantních residuálů (33%), toto množství však nebylo větší než 50 % (Field, 2009).

12

Souvislost silných stránek charakteru a životní spokojenosti

Recommend Documents