D Charakteristika studijního předmětu

D – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu Typ předmětu

Administrativa na PC Povinný profilový studijního oboru 2/2 hod. za týden

předmět doporučený semestr 4 kreditů

Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Klasifikovaný zápočet Způsob zakončení Forma výuky Další požadavky na studenta Před absolvováním předmětu: Základní znalost práce v Microsoft Office.

/ 2/LS

ročník 5 Př./ Cv.

Klasifikovaný zápočet: Uděluje se za účast, práci a aktivitu v průběhu semestru, za předložené dokumenty a písemný test z přednášených témat. Ing. Pavla Těšinová, Ph.D. Vyučující Stručná anotace předmětu Informace o dokumentech zpracovávaných ve firmě - základy obchodní korespondence. Základy prezentace firmy. Organizování času. Pokročilé znalosti práce v programech MS Office. Základy komunikace přes Internet. V rámci přednášek se studenti dozvědí teorii k dokumentům důležitým pro fungování podniku, jak jsou takové dokumenty strukturovány, jaké jsou na ně kladeny požadavky a proč. Pokročilé uživatelské práce v MS Word, Excel, základní práce v MS PowerPoint, prezentace vlastních výsledků studenti získají v průběhu cvičení. Studenti zpracují konkrétní dokumenty v rozsahu a požadavcích zákona a dobré praxe. Přednášky: 1. Personální písemnosti - typy životopisu, jeho náležitosti a strukturování, motivační dopis. 2. Právní písemnosti osobního charakteru - dokumenty pro vznik pracovně-právního vztahu, pro hodnocení pracovníků, pro zrušení pracovního poměru. 3. Právní písemnosti obchodního charakteru - dokumenty dokládající proces nákupu a prodeje, půjčky, zplnomocnění k právním úkonům. 4. Příprava a realizace podnikatelských projektů - fáze přípravy a realizace, podnikatelský plán, analýza odvětví, technicko-ekonomická studie, hodnocení rizik. 5. Zpracování firemních dat pro podnikatelský záměr - finanční, výrobní a obchodní plán, marketingový plán a tvorba ceny. 6. Obchodní písemnosti - písemná komunikace, úřední dopis, písemnosti při obchodování. 7. Průzkum trhu - metody sběru dat, dotazník, jeho struktura a náležitosti, užití hodnotících stupnic. 8. Komunikace podniku s veřejností - propagační materiály, reklama, public relations 9. Písemnosti při organizování a řízení - proces vnitro-podnikové komunikace, interní komunikační prostředky. 10. Pracovní zasedání - příprava na poradu, náležitosti zápisu a úkolování, vedení porad a strategie. 11. Analýza hospodaření s časem - principy organizování času I. - IV. generace, plánovače. 12. Archivace dokumentů - manipulace s písemnostmi, archivační řád, řízení jakosti v administrativě. 13. Hygiena práce na PC - faktory ovlivňující zdraví pracujících, možnosti prevence, ergonomie. 14. Závěrečná přednáška, shrnutí. Cvičení: 1,2. Životopis, motivační dopis 3,4. Plná moc, kupní smlouva 5,6. Objednávka, faktura

7,8. Propagace firmy, hlavičkový papír 9,10. Dotazník, vyhodnocení dotazníku 11,12. Hromadná korespondence 13,14. Zápočtový písemný test, dokončování dokumentů Informace ke kombinované nebo distanční formě 2 Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Rozsah probírané problematiky je shodný jako u prezenční formy výuky. K dispozici je dostatek studijní literatury a zajištěny jsou pravidelné semináře, jejichž rozvrh je aktualizován s ohledem na SZŘ TUL a další vnitřní předpisy TUL související s výukou a její organizací. Studenti navíc mají možnost individuálních konzultací po domluvě s garantem nebo vyučujícími předmětů. Studijní literatura a studijní pomůcky Základní: přednášky APC Doporučená: Fotr, J.: Podnikatelský plán a investiční rozhodování. Praha, 1995. ISBN 80-85623-20-X. Vymětal, J.: Průvodce úspěšnou komunikací: Efektivní komunikace v praxi. Praha, 2008. ISBN 978-80-2472614-4. Hisrich, R., Peters, D,. Michael, P.: Založení a řízení nového podniku. Praha, 1996. ISBN 80-85865-07-6. Nouza, L.: 100 vzorů smluv, dohod a podání ze zákoníku práce. Praha, 1999. ISBN 80-85967-90-1. Fridrichová L.: Příručka administrativního pracovníka nejen v textilním průmyslu. Liberec, 2006. ISBN 807083-XXX-X.


Ateliér 1 Povinný profilový předmět studijního oboru 0/8 8 hod. za týden

doporučený semestr kreditů

/ 1/ZS

ročník

Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Způsob zakončení Forma výuky Cv. Další požadavky na studenta Zápočet Pravidelná docházka do ateliéru a konzultace s vyučujícími pedagogy. Účast na semestrální výstavě. Zkouška: Splnění všech semestrálních úkolů dle harmonogramu zadaného na začátku semestru. doc. Svatoslav Krotký, akad. mal. Vyučující

6

Stručná anotace předmětu Základní malířská příprava, studie přírodního prvku - zjednodušení, rytmická kompozice. Studenti během prvního semestru absolvují tři studijní kurzy: kurz výtvarné přípravy (kresba, malba), kurz výtvarného zpracování různorodých materiálů a kurz výtvarné přípravy (plastická cvičení). Pro celý semestr bude stanoveno společné ideové téma, aby bylo snadnější porovnat výsledky z jednotlivých kurzů. Všichni studenti absolvují všechny tři kurzy, pro které je zadáváno společné ideové téma. Ateliérová výuka v jednom kurzu trvá 4 týdny, hodnocení prací proběhne v závěru semestru. Kurz výtvarné přípravy (kresba, malba): na společné téma vycházející ze studia přírody budou studenti zpracovávat studie kresbou uhlem, tužkou perem, malbou kvašem a temperou. Práce bude směřovaná od realistické studie k zjednodušení, důraz bude kladen na kreativní vyjádření zadaného tématu a jeho kompoziční a barevné kvality. Kurz výtvarné přípravy (plošný design): společné téma bude podnětem pro vypracování kresebné a malířské studie tématu a vytvoření dekorativního prvku. Práce bude směřovaná k návrhu rytmického (opakovaného) vzoru pro tisk tiskátkem. Důraz na kreativní vyjádření a barevnou harmonii. Kurz výtvarné přípravy (plastická cvičení): společné téma bude podkladem pro vyjádření reliéfem a návrhem a tvorbou papírové plastiky na krejčovské figuríně, důraz na prostorové vyjádření hmot, rytmické uspořádání celku a proporční vztahy. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Studijní literatura a studijní pomůcky Základní: Hégr M.: Technika malířského umění : poznámky o materiálu a technice malby pastelem, akvarelem, gouachí, temperou, olejem a nástěnné. Praha: Umělecká beseda, výtvarný odbor v Praze, 1941. Malířské umění od A do Z, Rebo Productions. ISBN 978-80-7234-643-1.


Automotive a technická konfekce Povinný profilový předmět doporučený studijního oboru semestr 2/2 4 hod. za týden kreditů

Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Způsob zakončení Další požadavky na studenta Zápočet: Aktivní přístup k řešené problematice, zpracování semestrálních prací. Zkouška: Vypracování a obhájení semestrální práce. doc. Ing. Antonín Havelka, CSc. Vyučující

Forma výuky

/ 3/ZS

ročník 6

Př./ Cv.

. Stručná anotace předmětu Předmět Technická a automotive konfekce poskytuje studentům základní vědomosti z oblasti technické konfekce. Cílem je seznámit studenty se základy jednotlivých procesů technické konfekční výroby, a tím vhodně doplnit základní odborné vysokoškolské vzdělání. Teoretická výuka je doplněna odbornými exkurzemi do podniků s podobnou tématikou. Obsahem předmětu jsou tyto tematické celky: úvod do technických textilií a materiály používané pro technickou konfekci. Smart oděvy a jejich typy, možnosti použití a aplikace audiotechniky ve smart oděvech, aplikace vodivých drah a čidel u smart oděvů. Současné i netradiční způsoby spojování technických textilií. Výroba stanů, nafukovacích hal, záchranných a neprůstřelných vest, padáků, balónů. Zdravotnické textilie a oděvy, požadavky na vlastnosti, polohovací polštáře, druhy lůžek, matrací a jejich potahů. Technická konfekce v automobilovém průmyslu, výroba airbagů, výroba autosedaček Oblast ochrany a bezpečnosti, ochranné oděvy chránící uživatele vůči plameni, teplu, chladu, vodě, chemikáliím, kontaminaci, mechanickým i elektrickým úrazům atd. Metody hodnocení nehořlavosti technických textilií. Přednášky: 1. Úvod do problematiky výroby technické konfekce. 2. Technická konfekce - vývoj ve světě, smart textilie a oděvy. 3. Materiály používané pro výrobu technické konfekce. 4. Automotive konfekce – automobilové sedačky, airbagy, bezpečnostní pásy. 5. Parametry a vlastnosti spoje. Testy kvality a spolehlivosti. 6. Mechanické vlastnosti šitých spojů a textilií. 7. Výroba plachet, stanů, nafukovacích hal atd. 8. Výroba airbagů, konfekcionování filtrů. 9. Výroba padáků, horkovzdušných balónů apod. 10. Smart oděvy se senzory a čidly, aplikace vodivých drah. 11. Smart oděvy se senzory a čidly (odborná přednáška). 12. Potahy na matrace a aplikace senzorů do lůžek. 13. Pracovní a ochranné oděvy. 14. Hodnocení užitných vlastností pracovních a ochranných oděvů. Cvičení: Na cvičeních je probírána látka v souladu s přednáškami. Studenti řeší zadané semestrální práce, které obhajují. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Rozsah probírané problematiky je shodný jako u prezenční formy výuky. K dispozici je dostatek studijní literatury a zajištěny jsou pravidelné semináře, jejichž rozvrh je aktualizován s ohledem na SZŘ TUL a další vnitřní předpisy TUL související s výukou a její organizací. Studenti navíc mají možnost individuálních konzultací po domluvě s garantem nebo vyučujícími předmětů. Studijní literatura a studijní pomůcky

Doporučená: Kunz O.: Konfekcionování technických textilií (prozatímní skripta). Lizák P., Militký J.: Technické textilie. Ružomberok 2002. ISBN 80-968674-0-7. Kolektiv autorů pod vedením J. Švedové.: Technické textilie. Výzkumný ústav lýkových vláken Šumperk 1978. 06-150-78. Militký J.: Textilní vlákna. Sktiptum TU Liberec, 1995. Dosedělová I.: Problematika technických konfekcí, charakteristiky spojů a jejich vlastností, 2004.


CAD/CAM systémy v oděvní výrobě Povinný profilový předmět doporučený studijního oboru semestr 2/2 4 hod. za týden kreditů

ročník

/ 3/LS

6 Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Př./ Cv. Způsob zakončení Forma výuky Další požadavky na studenta Zápočet: Podmíněný vypracováním semestrálních prací, účast na cvičeních, získání požadovaného počtu bodů z testů na cvičeních. Zkouška: Písemná a ústní, jejíž součástí je obhajoba zpracovaných semestrálních prací. prof. Dr. Ing. Zdeněk Kůs Vyučující Stručná anotace předmětu Plánování a řízení výrobních systémů s využitím počítačů - CIM, Obecné principy CAx systémů II. (CAD, CAE, CAP, CAM, CAD/CAM,..), formáty ukládání obrazových informací, výměna dat mezi CA systémy, Přehled CA technologií aplikovaných v konfekční výrobě (software+hardware). Využití podnikových informačních systémů, ERP, PLM systémů a inženýrských metod (JIT, MRP, TOC, …) pro podporu řízení a plánování podnikových procesů, Automatická identifikace – čárové kódy, radiofrekvenční detekce. Přednášky: 1. Využití podnikových informačních systémů, ERP, PLM systémů a inženýrských metod (JIT, MRP, TOC,…) pro podporu řízení a plánování podnikových procesů. 2. Ukázka práce ERP systému Helios fy. LSC International a.s. 3. Plánování a řízení výrobních systémů s využitím počítačů - CIM, Obecné principy CAx systémů II. (CAD, CAE, CAP), formáty ukládání obrazových informací, výměna dat mezi CA systémy. 4. Obecné principy CAx systémů II. (CAM, CAD/CAM, CQM,.. ). 5. Aplikace CA technologií v konfekční výrobě I. - zaměření na software. 6. Aplikace CA technologií v konfekční výrobě II - zaměření na hardware (principy zařízení : digitizér, scanner, plotr, cutter). 7. Produkty pro dvourozměrné a trojrozměrné projektování oděvů – komunikace 2D CAD systému AccuMark a 3D programu V-Stitcher při hodnocení padnutí oděvu na postavě a při virtuálních prezentacích. 8. Tělesné scannery - systému MaNescan, programu MIT_MaNescan a postup měření a vyhodnocování v 3D CAD programu CATIA, využití při hotovení oděvu na míru. 9. Možnosti využití bezdotykového automatizovaného sběru dat v konfekční výrobě - čarové kódy, radiofrekvenční detekce. Cvičení: 1. Obeznámení se s náplní cvičení, zadání semestrálního projektu, práce se systémem TexDesign fy. Koppermann – modul TexDesign, TexLine – simulace textur pro potisk textilií, tvorba nákresu. 2. Práce se systémem TexDesign fy. Koppermann – modul TexDress – simulace oděvu na modelu. 3. Práce se systémem TexDesign fy. Koppermann - modul TexKnit a TexCheck – simulace tkanin a pletenin. 4. Práce v systému AutoCAD. Základy AutoCADu, práce s příkazy, zadávání souřadnic, kreslení jednoduchých čar. 5. Práce v systému AutoCAD. Kreslení křivek a bodových objektů, zobrazení výkresu, uspořádání výkresů pomocí hladin, barev, typů čar a tlouštěk čar. 6. Stavební prvky CAD systému AccuMark, práce v systému a postup při tvorbě nového oděvního výrobku, tvorba maker pro vybrané druhy oděvů. 7. Práce v systému Tajima pro programování výšivky. 8. Práce v systému Tajima pro programování výšivek, praktická ukázka strojového vyšívání na zařízení

Tajima. 9. Obhajoba vypracovaného projektu dle zadání. Zápočet. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Rozsah probírané problematiky je shodný jako u prezenční formy výuky. K dispozici je dostatek studijní literatury a zajištěny jsou pravidelné semináře, jejichž rozvrh je aktualizován s ohledem na SZŘ TUL a další vnitřní předpisy TUL související s výukou a její organizací. Studenti navíc mají možnost individuálních konzultací po domluvě s garantem nebo vyučujícími předmětů. Studijní literatura a studijní pomůcky Doporučená: E-learning materiály na webových stránkách, selektivně odborné časopisy k problematice výpočetní techniky CAD, Chip, Computer World. Firemní materiály Investronica, Brother, Lectra, Tajima, atd.


Dějiny dekoru Povinný profilový studijního oboru 2/1 hod. za týden


Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Způsob zakončení Další požadavky na studenta Zápočet: Aktivní práce na cvičeních, zpracování zadaného tématu. Zkouška: Písemná a ústní, obhajoba zpracované práce. doc. ak. mal. Emilie Frydecká Vyučující

Forma výuky

/ 2/LS


Stručná anotace předmětu Dějiny dekoru a designu. Vzorování textilií v historických, kulturních a společenských souvislostech. Motivika textilních vzorů v průběhu slohových období a její odraz v současném kulturním světě. Přednášky: 1. Pojmy design, dekor, motiv, desén, ornament; příklady změn ve vzorování ornamentu a dezénu v historických, kulturních a společenských souvislostech. 2. Zdobné prvky v historii a současnosti. 3. Historický přehled zdobných motivů - pravěk, starověk, novověk do konce 19. stol. 4. Historický přehled motivů používaných v užitém umění - 20.stol. a současnost. 5. Dekor a jeho základní elementy; zaměření na tvary, formy, textury a barevnost. 6. Specifika textilního vzorování; raportování jako způsob obohacení dezénových variací. 7. Pruhy; historické souvislosti, modifikace. 8. Puntík; historické souvislosti, modifikace. 9. Granátové jablko; historické souvislosti, modifikace. 10. Kašmírový vzor; historické souvislosti, modifikace. 11. Folklorismus; národní symboly v dekoru a dezénu; historické souvislosti, modifikace. 12. Maskovací vzory, mimikry, zahalování; historické souvislosti, modifikace. 13. Dětinský styl a jeho modifikace; kulturní a společenské souvislosti. 14. Sportovní a obchodní značky; kulturní a společenské souvislosti. Cvičení: V rámci předmětu student zpracovává zadané téma. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Studijní literatura a studijní pomůcky Základní: Adlerová - Kudělová A.: České užité umění 1918-1938. Praha: Odeon, 1983. Doporučená: Gobrich E. H.: Ornament und Kunst. Schmucktrieb und Ordnungssinn in der Psychologie des dekorative Schaffens Klett-Cotta. Stuttgart: Klett-cotta, 1982. Phillips P., Gillian B.: Repeat patterns : A Manual for Designers, Artists and Architects. London: Thales and Hudson, 1993. ISBN: 0-500-27687-0.


Dějiny výtvarné kultury 1 Povinný profilový předmět doporučený studijního oboru semestr 2/0 2 hod. za týden kreditů

ročník

/ 1/ZS

3 Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Př. Způsob zakončení Forma výuky Další požadavky na studenta Zápočet: Za aktivní účast na přednáškách. Zkouška: Kurs je zakončen písemným testem, v němž student (ka) prokáže znalosti a základní orientaci v kulturněhistorické problematice v rozsahu odpřednášené látky a doporučené studijní literatury. Alternativou je předložení a obhájení seminární práce na předem zadané téma. Mgr. Oldřich Palata Vyučující

Stručná anotace předmětu Výtvarná a oděvní kultura starověku, dějiny evropského umění a odívání od raného středověku do období baroka. Přednášky: 1. Umění pravěkých kultur - paleolitická kultura českých zemí a Západní Evropy. 2. Umění starověkých kultur - umění Mezopotámie, Uruk, Ur, umění Egypta. 3. Antické umění – umění na Krétě, umění archaického Řecka, umění klasického Řecka, období Helénismu, etruské umění, umění římského císařství a Římské republiky. 4.-5. Křesťanské umění a počátky středověké kultury – křesťanské umění a jeho symboly, byzantské umění, Irsko, Keltové, Karolinská a Otonská renesance. 6.-7. Umění středověku – francouzské románské školy, mnišské řády, gotický oděv a architektura. 8. Středověké umění v Čechách – Konstantin a Metoděj, archeologická naleziště, umění v Čechách za vlády Přemyslovců. 9.-11. Kultura a umění renesance – filosofie slohu, perspektiva, renesanční oděv a architektura. 12.-13. Barokní umění – hlavní rysy, Tridentský koncil, klasicizující a radikální proud, Itálie, Španělsko, Nizozemí. 14. České barokní umění – dvůr Rudolfa II., Jan Jiří Bendl, Ferdinand Maxmilián Brokoff, Matyáš Bernard Braun, barokní malířství, oděv a architektura. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly

Studijní literatura a studijní pomůcky Doporučená: Krejčí J.: Civilizace Asie a Blízkého východu. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7066-734-6. Fairbank J. K.: Dějiny Číny. Praha: NLN, 2004. ISBN: 80-7106-249-9. Strnad J.: Dějiny Indie. Praha: Lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-493-9. Reichschauer Erwin O., Craig, Albert, M.: Dějiny Japonska. Praha: NLN, 2003. ISBN: 80-7106-391-6. Jůzl M. a kol.: Dějiny umělecké kultury I., II. Praha: SPN 1989. ISBN 80-04-22192-0. Barker G., Rasmussen, T.: Etruskové. Praha: NLN 2005. ISBN: 80-7106-351-7. Bernard C., Rauschová, J.: Inkové, národ slunce. Bratislava: Slovart, 1994. ISBN 80-7145-119-3. Grube Ernst J.: Islámské umění. Praha: Artia, 1973. Filip J.: Keltská civilizace a její dědictví. 4. rozš. vyd. Praha: Academia 1995. ISBN 80-200-0526-9. Böttger W.: Kultura ve staré Číně. Praha: Panorama, 1984.

Roberts, J. M.: Na rozcestí tradic. Praha: Knižní klub Balios, 1999. ISBN 80-7176-993-2. Berlo J.C., Phillips, B.: Native North American Art (Oxford History of Art). Oxford Universi-ty Press, 1999. ISBN 0192842188.. Coe M. D., Snow D.a Benson E.: Svět předkolumbovské Ameriky : kulturní atlas. Vyd. 1. Praha : Knižní klub, 1997. ISBN 80-7176-519-8. Rychlík M.: Tetování, skarifikace a jiné zdobení těla. Praha: NLN, 2005. ISBN: 80-7106-780-6.. Ilife J.: Africans. The History of a Continent. Cambridge: Cambridge University Press, 1995. Mc Nall Burns E.: World Civilizations: Their History and Their Culture. ISBN 0393955214. Trigger B. G. et al.: Starověký Egypt: Dějiny společnosti. Praha: Volvox Globator, 2005. ISBN: 80-7207535-7. Societies and Culture in World History. 2nd edition Addison-Wesley, 1997. ISBN 0065003551. Starověký Egypt: Dějiny společnosti. Praha: Volvox Globator, 2005. ISBN: 80-7207-535-7.


Dějiny kultury 2 Povinný profilový studijního oboru 2/0 hod. za týden


Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Způsob zakončení Forma výuky Další požadavky na studenta Zápočet: Aktivní účast na semináři, splnění zadaných úkolů. Zkouška: Splnění zadaných úkolů; úspěšně složený test; prostudovaná doporučená literatura. Mgr. Oldřich Palata Vyučující

/ 1/LS

ročník 3 Př.

Stručná anotace předmětu Výtvarná a oděvní kultura od přelomu 18. a 19. století k počátkům 20. století. Přednášky: 1.-2. Klasicismus – přelom 18. - 19. stol.- politické, sociální a filosofické změny; La Madelaine, Antonio Canova, Jacquea-Louis David, Jean Auguste Dominique Intres, oděv a architektura. 3.-4. Romantismus – počátek 19. stol. - Théodore Géricault, Eugene Delacroix, Francisco Goya; anglické realistické malířství, John Constable, William Turner, Caspar David Friedrich. 5.-6. Realismus 19. stol. – Barbizonská škola, Gustave Courbet, Francois Millet, Theodore Rousseau, Honoré Daumier; ruský realismus, Ilja Jefimovič Repin; český realismus. 7.-9. Impresionismus I – vysvětlení pojmu impresionismus; Claude Monet, Camille Pissaro, Eduard Manet, Edgar Germain Degas. 10.-12. Impresionismus II – Alfred Sisley, Pierre-Auguste Renoir, Jindřich Prucha. 12.-13. Postimpresionismus a symbolismus – postimpresionismus, P. Cézanne, P. Gauguin, V. van Gogh, H. Toulouse-Lautrec; pointilismus, Georges Seurat; intimismus; symbolismus. 14. Secese – principy secese, William Blake a secesní prvky v jeho díle, Gustav Klimt, Alfons Mucha a Slovanská epopej, architektura, užité umění, oděv. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly

Studijní literatura a studijní pomůcky Doporučená: Kolektiv: Barokní umění a jeho význam v české kultuře, Praha 1991. Kořán I.: Renesanční sochařství v Čechách a na Moravě, Praha 1989.


Dějiny kultury 3 Povinný profilový studijního oboru 2/2 hod. za týden


Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Způsob zakončení Forma výuky Další požadavky na studenta Zápočet: Aktivní účast na cvičení. Zkouška: Splnění zadaných úkolů; úspěšně složený test; prostudovaná doporučená literatura. Mgr. Oldřich Palata Vyučující

/ 2/ZS


Stručná anotace předmětu Dějiny výtvarné kultury od počátku do konce 20. století. Přednášky: 1.- 3. Umění v 1. polovině 20. století - moderní a postmoderní umění – hlavní rozdíly, fauvismus, expresionismus, kubismus, futurismus, bezpředmětná malba a František Kupka. 4.-6. Evropská meziválečná avantgarda – dada, ruský konstruktivismus, Piet Mondrian a De Stijl, Bauhaus, Breton a surrealismus. 7.-9. Umění po roce 1945 - abstraktní expresionismus v USA informel a tašismus v Evropě, Pop-art a nový realismus, Fluxus a akční umění, minimal art, land art. 10.-12. Postmodernismus - Nulový bod skupina Zero, konceptuální umění, postmodernismus, (post)postmodernismus. 13.-14. České umění po 2. sv. válce - český informel, neokonstruktivismus, nová figurace 70. a 80. léta, osobnosti současného českého umění. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly

Studijní literatura a studijní pomůcky Doporučená: Gombrich E. H.: Příběh umění. Praha, 1998.

D – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu Typ předmětu Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Způsob zakončení Další požadavky na studenta Zápočet: Splnění semestrálních úkolů. Zkouška: Ústní. Vyučující

Estetika Povinný profilový studijního oboru 2/1 hod. za týden Zkouška

předmět doporučený semestr 3 kreditů Forma výuky

/ 3/ZS


Mgr. Oldřich Palata

Stručná anotace předmětu Oblast a předmět estetiky, vztah k filozofii a k příbuzným vědám; člověk a estetické osvojování skutečnosti, estetika a umění, estetická výchova; stručné dějiny estetiky. Estetika 20. stol. a její odraz v praxi. Přednášky: 1. Obsah a předmět estetiky. 2. Vztah estetiky k filosofii a příbuzným vědám. 3. Člověk a estetické osvojování skutečnosti. 4. Estetika a umění. 5. Estetická výchova. 6. Stručné dějiny estetiky. 7. Stručné dějiny estetiky – starověk. 8. Stručné dějiny estetiky – středověk. 9. Stručné dějiny estetiky – renesance. 10. Stručné dějiny estetiky - estetika 18. st. 11. Stručné dějiny estetiky - estetika 19. st. 12. Stručné dějiny estetiky - estetika 20. st. Cvičení: Rozbor depozitních sbírek SM (Severočeského musea) v Liberci z hlediska estetického vnímání. Výstavní činnost. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Studijní literatura a studijní pomůcky Základní: Kol. autorů: Encyklopedie estetiky. 1.vyd. Praha: Victoria Publishing, 1994. Heckmann, W., Lotter K.: Estetický slovník, 1995. ISBN 80-205-0478-8. Jůzl, M.: Estetika, Praha 92. Volek, J.: Kapitoly z dějin estetiky, 1985. Störig, H. J.: Malé dějiny filosofie. Praha, 2007. Eco, U.: Skeptikové a těšitelé. 1995. ISBN 80-205-0472-9. Weisschedel ,W.: Zadní schodiště filozofie. 2 vyd. 1995. ISBN 80-7198-015-3.


Hodnocení jakosti Povinný profilový studijního oboru 2/2 hod. za týden


Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Způsob zakončení Další požadavky na studenta Zápočet: Úspěšné absolvování 2 testů - získání min. 50% bodů. Zkouška: Písemná a ústní. Ing. Vladimír Bajzík, Ph.D. Vyučující

Forma výuky

/ 3/ZS


Stručná anotace předmětu Obecné problémy kvality. Vývoj koncepce kvality. Normy. Kategorizovaná data, nominální, ordinální a kardinální škála. Komplexní kritérium jakosti. Hodnocení jakosti textilních materiálů. Hodnocení omaku. Šicí schopnost tkanin. Komfort. Statické řízení jakosti, indexy způsobilosti, regulační diagramy, Taguchiho ztrátová funkce, off-line optimalizace jakosti. Přednášky: 1. Vývoj koncepce jakosti, - definice jakosti, legislativní rámec, definice základních pojmů. Přehled systému managementu jakosti. 2. Škály - nominální škála – charakteristiky rozložení, variabilita, intervaly spolehlivosti. 3. Škály - ordinální škála - medián ordinální škály, znaménková a preferenční data. 4. Škály - kardinální škála - zpracování kategorizovaných dat, histogramy. 5. Komplexní kriterium jakosti – koeficenty významnosti. 6. Komplexní kriterium jakosti – užitná hodnota, funkce užitnosti. 7. Komplexní kriterium jakosti –analýza mínění hodnotitelů. 8. Hodnocení jakosti v textilu - vlákna, příze. 9. Hodncení jakosti v textilu - plošné textilie – omak, komfort. 10. Sedm základních nástrojů pro řízení jakosti. 11. Nástroje pro řízení jakosti – úvod do regulačních diagramů. 12. Nástroje pro řízení jakosti – úvod do statistických přejímek. 13. Analýza dat z dotazníkových šetření – kontingenční tabulky. 14. Analýza dat z dotazníkových šetření – shluková analýza. Cvičení: 1. Zadání semestrání práce. 2. Nominální škála. 3. Ordinální škála. 4. Kardinální škála. 5. Koeficienty významnosti. 6. Korelační koeficienty. 7. Kontrolní písemná práce. 8. Statistické přejímky. 9. Statistické přejímky. 10. Regulační diagramy - měřením, Shewhartova typu. 11. Regulační diagrany - srovnáváním, Shewhartova typu. 12. Indexy způsobilosti procesu. 13. Koontrola semestrální práce. 14. Zápočet. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění)

hodin za týden

Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Rozsah probírané problematiky je shodný jako u prezenční formy výuky. K dispozici je dostatek studijní literatury a zajištěny jsou pravidelné semináře, jejichž rozvrh je aktualizován s ohledem na SZŘ TUL a další vnitřní předpisy TUL související s výukou a její organizací. Studenti navíc mají možnost individuálních konzultací po domluvě s garantem nebo vyučujícími předmětů. Studijní literatura a studijní pomůcky Základní: Militký J.: Hodnocení jakosti textilních materiálů. Elektronické podklady pro přednášky 2008.


Chemicko – textilní rozbory Povinný profilový předmět doporučený studijního oboru semestr 2/4 6 hod. za týden kreditů

ročník

/ 2/ZS

6 Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Způsob zakončení Forma výuky Př./ Cv. Další požadavky na studenta Zápočet: Absolvování všech laboratorních cvičení. Vypracování a obhájení laboratorních protokolů. Absolvování testu znalostí nad stanovenou hranici počtu bodů. Zkouška: Písemné a ústní. doc. Ing. J. Wiener, Ph.D. Vyučující Stručná anotace předmětu Určování chemického ad. poškození a kvalitativních anomálií u hlavních druhů vláken. Analýzy příměsí, šlichet a apretů na vláknech. Určování druhů a účinnosti pomocných a úpravnických prostředků. Identifikace barviv v substanci a na vlákně. Egalizační ad. koloristické testy. Stálosti vybarvení. Přednášky: 1. Uplatnění analytických metod při vstupní kontrole surovin, kontrole výroby a identifikací závad. 2. Stanovení příměsí na vláknech. 3. Důkazy poškození celulózových vláken I. 4. Důkazy poškození celulózových vláken II. 5. Důkazy poškození proteinových vláken. 6. Důkazy poškození polyamidových ad. syntetických vláken. 7. Důkazy poškození polyesterových vláken. Stupeň fixace. 8. Analýzy textilních přípravků. 9. Analýzy šlicht a aditiv, apretů. 10. Analýzy barviv. Barvicí testy. 11. Stálosti vybarvení. 12. Kvantitativní analýza směsí vláken I. 13. Kvantitativní analýza směsí vláken II. 14. Určování účinku úpravnických přípravků. Laboratorní cvičení: 1. Analýza směsí vláken. 1.1 Určení kvalitativního složení směsových textilií. 1.2 Kvantitativní rozbor vlákenných směsí. 2.1 Posouzení dispergační účinnosti vůči pigmentům vysráženým z lázně. 2.2 Jodová sorpce na PAD vláknech. 2.3 Stanovení stupně mercerace pomocí baryového čísla. 3.1 Kvalitativní určení šlichet a apretů. 3.2 Test na zmýdelnitelné oleje. 3.3 Špikovací olej. 3.4 Kvalitativní důkazy Fe a Cu na tkanině. 3.5 Kvantitativní analýza vypratelných šlichet pomocí Abbéova refraktometru. 4.1 Důkaz depolymerace PAD vláken barvicím testem. 4.2 Stupeň zesíťování cel. vláken pomocí kritické rozpouštěcí koncentrace. 4.3 Důkazy hydrocelulózy, Cu-číslo. 4.4 Bílkovinné zbytky na celulózových vláknech. 5.1 Extrakční stanovení obsahu lipidu (tuku) ve vlně, rendement. 5.2 Špičkovitost vlny.

6.1 Rozlišení a stálosti vybarvení sirnými, kypovými a přímými barvivy. 6.2 Určení koloristické třídy barviva. 7.1 Stanovení pH vodného výluhu. 8. Stanovení chemických konstant tuků. 8.1 Číslo kyselosti. 8.2 Číslo zmýdelnění. 8.3 Esterové číslo. 9.1 Stanovení obsahu glukózy na bavlně jodometrickou metodou. 9.2 Stanovení jemnosti disperze kapkovou zkouškou. 10.1 Kvantitativní určení šlichty. 10.2 Hodnocení odpěňovacího efektu. 10.3 Dithioničitan sodný. 11.1 Stanovení dusíku na textilii Kjeldahlovou metodou. 11.2 Zkouška na dusík. 11.3 Zkouška na tzv. rybí zápach. 12. Stanovení střední molekulové hmotnosti polymeru viskozimetricky. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Rozsah probírané problematiky je shodný jako u prezenční formy výuky. K dispozici je dostatek studijní literatury a zajištěny jsou pravidelné semináře, jejichž rozvrh je aktualizován s ohledem na SZŘ TUL a další vnitřní předpisy TUL související s výukou a její organizací. Studenti navíc mají možnost individuálních konzultací po domluvě s garantem nebo vyučujícími předmětů. Studijní literatura a studijní pomůcky Základní: Gralinski,M.: Chemicko-technické textilní rozbory. SNTL, Praha, 1967. CarrC.: Chemistry of Textile Industry. Blackie, 1995.


Koloristika Povinný profilový studijního oboru 2/2 hod. za týden

Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Způsob zakončení Další požadavky na studenta Zápočet: Podmíněný vypracováním semestrálních projektů. Zkouška: Písemná a ústní. doc. Ing. Michal Vik, Ph.D. Vyučující


/ 3/LS


Stručná anotace předmětu Účelem předmětu je seznámit posluchače se systémy, principy používanými v koloristice. Členění předmětu: Úvod, Základní pojmy, Fyziologie vnímání barev, Vizuální klamy a defekty vnímání barev, Techniky vizuálního hodnocení barev, Atlasy barev, Kolorimetrické soustavy CIE XYZ, CIELAB, Vyjadřování barevných rozdílů, Měření barevného vzhledu, Správa barev, Zobrazení barev na monitoru. ICC profily. Koloranty. Výpočty barvících receptur, E-business a kalibrace barevného podání výrobku. Přednášky: 1. Průměrný pozorovatel. Defekty vnímání barev. 2. Fyziologie vnímání barev a psychologická interpretace. Stavba lidského oka. Atlasy barev I - definice atlasu barev, Historický vývoj atlasů barev, Runge, Munsell. 3. Atlasy barev II - Natural Color System (NCS., Ostwald, Číselníky barev: PANTONE, RAL, COLORCURVE. 4. Přístrojová technika. Spektrofotometry, kolorimetry a goniospektrofotometry. Techniky bezkontaktního měření, multispektrální obrazová analýza. 5. Osvětlení, Metamerie, Vizuální hodnocení barev. 6. Numerický popis barev - kolorimetrické soustavy CIE XYZ, CIELUV a CIELAB. 7. Základy výpočtů barevných rozdílů - CIELAB, CMC, CIE2000, Posudky Vyhovuje/Nevyhovuje. 8. Indexy - hodnocení bělosti, zažloutnutí a stálostí, Odstínové třídění. 9. Jevy barevného vzhledu - definice a charakteristika, Chromatická adaptace. 10. Správa barev - závislost barevného podání na použitém médiu, Dočasný a trvalý záznam barev, Zobrazení barev na monitoru. Rozlišovací a zobrazovací schopnost. ICC profily. 11. olorant - definice, rozpustnost, chemická podstata - Wittova teorie barevnosti organických látek, Vztah mezi transmisí a koncentrací kolorantů - Lambert-Beerův zákon. Vztah mezi remisí a koncentrací kolorantů - Kubelka-Munkova funkce. 12. Barvoměnné koloranty, Výpočty barvicích receptur. Základní algoritmy řešení. Příprava databází pro výpočty barvících receptur. Receptovací gamut. Laboratorní cvičení: Probíhají formou dvou semestrálních projektů a jedné demonstrace postupu měření barev. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Rozsah probírané problematiky je shodný jako u prezenční formy výuky. K dispozici je dostatek studijní literatury a zajištěny jsou pravidelné semináře, jejichž rozvrh je aktualizován s ohledem na SZŘ TUL a další vnitřní předpisy TUL související s výukou a její organizací. Studenti navíc mají možnost individuálních konzultací po domluvě s garantem nebo vyučujícími předmětů. Studijní literatura a studijní pomůcky Doporučená: Green P., Macdonald L.: Colour Engineering. John Wiley and Sons, New York, 2002.

Hunter R. S., Harold R. W.: The measurement of appearance. John Wiley and Sons, New York, 1987. Vik M.: Základy měření barevnosti, I. díl. Skriptum TU Liberec, 1995.

D – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu Typ předmětu Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Způsob zakončení Další požadavky na studenta Zápočet: Odevzdání protokolu ze cvičení. Zkouška: Písemná a ústní. Vyučující

Komfort textilií Povinný profilový studijního oboru 2/1 hod. za týden


Zkouška Forma výuky Základní znalost fyziky a polymerů

/ 3/ZS


prof. Ing. Luboš Hes, DrSc.

Stručná anotace předmětu Klasifikace oděvního komfortu. Psychologický komfort. Sensorický komfort. Čidla komfortních vjemů lidského těla. Přehled mechanických vlastností textilií, které ovlivňují pocit kontaktního komfortu (omaku). Termofyziologický komfort: definice a přehled statických a dynamických parametrů jeho hodnocení. Způsoby sdílení tepla a vlhkosti v přírodě. Termofyziologické funkce lidského těla. Obecná rovnice tepelné bilance lidského těla. Přenos vlhkosti v kapilárních systémech. Specifické vlastnosti různých textilních materiálů s ohledem na komfort oděvů. Vliv struktury a složení textilií na jejich tepelný odpor, tepelný omak a propustnost pro vodní páry. Funkční textilie a oděvy. Polopropustné textilie. Použití komfortních parametrů textilií a oděvů při propagaci a marketingu nových výrobků. Hodnocení komfortu textilií pomocí jednoduchých metod aplikovatelných v malých podnicích nebo specializovaných prodejnách. Seznámení s principem a obsluhou přístroje ALAMBETA pro měření statických i dynamických tepelných vlastností textilií a jejich vlhkostní jímavosti. Proměření tepelné izolace vlastních oděvů. Seznámení s principem a obsluhou přístroje PERMETEST pro měření dynamické propustnosti textilií pro vodní páry. Proměření paropropustnosti vlastních oděvů. Vypracování protokolu z měření. Přednášky: 1. Úvod. Definice komfortu vnímaného lidskými smysly. Komfort jako výslednice mnoha faktorů. Klasifikace oděvního komfortu a jeho vliv na prodejnost textilních výrobků. Spotřební trendy. 2. Psychologický komfort a jeho aspekty geografické, historické, kulturní, sociální a individuální. Příčiny lepší prodejnosti výrobků z přírodních materiálů. Vlivy publicity a marketingu. KANSEI Engineering. 3. Neurofyziologie komfortu a čidla jeho vnímání v lidském těle. Sensorický komfort. Vnímání vlhkosti. Přehled mechanických vlastností textilií, které ovlivňují pocit kontaktního komfortu (omaku). 4. Základy fyziky. Kinematika a dynamika hmotného bodu, síly a jejich skládání, tření, moment síly, výkon. 5. Základy fyziky. Pružnost a pevnost, Hookeův zákon. Mechanika kapalin a plynů. 6. Statické a dynamické aspekty mechanické složky omaku a kontaktního komfortu textilií. Subjektivní hodnocení sensorického komfortu podle Ústavu oděvní hygieny v Hohensteinu. 7. Termofyziologický komfort: definice a přehled statických a dynamických parametrů jeho hodnocení. Termofyziologické funkce lidského těla. Bazální metabolismus. Potní žlázy a jejich řízení. 8. Klasifikace klimatických podmínek. Obecná rovnice tepelné bilance lidského těla. Sebezáchovné mechanismy a fyziologické limity v mezních klimatických podmínkách. 9. Základy sdílení tepla konvekcí. Součinitel přestupu tepla, mezní vrstva. Vliv ventilace na tepelný odpor oděvu. Měření prodyšnosti textilií. 10. Základy přenosu vlhkosti v přírodě. Definice relativní vlhkosti, součinitel difuse, Fickovy zákony. 11. Vliv struktury, složení a vrstvení textilií na jejich tepelný odpor a propustnost pro vodní páry. Jak dosáhnout co největšího tepelně isolačního odporu při dané hmotnosti textilie. 12. Textilie a folie nepropouštějící kapalnou vlhkost ale propustné pro vodní páry. Dynamické aspekty termofyziologického komfortu: tepelná a vlhkostní jímavost textilií. Vícevrstvé textilie se suchým kontaktním vjemem i po jejich zavlhčení. Speciální textilie proti slunečnímu záření. 13. Metody a přístroje pro stanovení statických a dynamických parametrů termofyziologického komfortu

textilií. Subjektivní a objektivní hodnocení komfortu oděvů pomocí zkušebních osob a elektrotepelných manekýnů. Metody hodnocení výsledků. 14. Specifické vlastnosti různých textilních materiálů s ohledem na komfort oděvních výrobků. Vliv stylu, střihu a velikosti oděvu na jeho termofyziologický komfort. Použití komfortních parametrů textilií a oděvů při propagaci a marketingu nových výrobků. Označování komfortu. Závěr přednášek. Cvičení: 1. Základy sdílení tepla vedením. Výpočty tepelného odporu jedno a vícevrstvé plošné textilie. Elektrotepelná analogie. 2. Opakování základů elektrotechniky. Jednoduché obvody, Ohmův zákon, Kirchhoffův zákon. Výpočty. 3. Seznámení s principem a obsluhou přístroje ALAMBETA pro měření statických i dynamických tepelných vlastností textilií a jejich vlhkostní jímavosti. 4. Seznámení s principem a obsluhou přístroje PERMETEST pro měření dynamické propustnosti textilií pro vodní páry. 5. Základy optiky a techniky záření. Sdílení tepla radiací. Emisivita, reflektance a transmitance textilií. Spektrální rozdělení energie přenášené infračerveným zářením. 6. Proměření vlivu mechanické povrchové úpravy tkanin a pletenin na jejich tepelný odpor a tepelnou i vlhkostní jímavost. Zpracování výsledků a sestavení závěrů. 7. Proměření vlivu textilního materiálu u podobných či shodných tkanin na jejich tepelný odpor, tepelnou jímavost a dynamickou propustnost pro vodní páru. Zpracování výsledků a sestavení závěrů. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Rozsah probírané problematiky je shodný jako u prezenční formy výuky. K dispozici je dostatek studijní literatury a zajištěny jsou pravidelné semináře, jejichž rozvrh je aktualizován s ohledem na SZŘ TUL a další vnitřní předpisy TUL související s výukou a její organizací. Studenti navíc mají možnost individuálních konzultací po domluvě s garantem nebo vyučujícími předmětů. Studijní literatura a studijní pomůcky Základní: Šesták J., Rieger F.: Přenosové jevy I - Přenos tepla. Skriptum ČVUT, Praha 1972. Šesták J.: Přenosové jevy II - Přenos hmoty. Skriptum ČVUT, Praha 1980. Kuneš J. a kol.: Tepelné bariéry. Praha, Academia 2003. Smolík J. kol: Technika prostředí, SNTL/ALFA 1970. Hes L.: An Indirect Method for Fast Evaluation of Moisture Absorbtivity of Fabrics. Vlákna a Textil 7, (2), 178-185, 2000. Hes L., Sluka P.: Úvod do komfortu textilií. Skriptum TUL-FT, 2005. Hes L. and Araujo, M.: Simulation of the Effect of Air Gaps between the Skin and a Wet Fabric 1492 Textile Research Journal 80(14), 1488-1497.

D – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu Typ předmětu Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Způsob zakončení

Konstrukce oděvů Povinný profilový studijního oboru 2/2 hod. za týden Zkouška


ročník

/ 1/LS

6 Pr./ Cv.

Další požadavky na studenta Zápočet: Absolvování minimálního počtu cvičení (70% účast). Vypracování a obhájení semestrální práce dle zadání. Zkouška: Písemná a ústní. Ing. Viera Glombíková, Ph.D. Vyučující Stručná anotace předmětu Somatometrie a typologie postav, proporce. Metody snímání rozměrů lidského těla kontaktní a bezkontaktní metodou. Tělesné a konstrukční rozměry - rozdělení. Statistické parametry populace. Velikostní sortimenty tuzemské a zahraniční. Tvorba konstrukční sítě. Principy konstruování oděvů v různých metodikách, analýza konstrukčních kroků. Základy modelování střihů oděvů. Tvorba šablon. Stupňování střihových dílů stanovení stupňovacích pravidel. Polohový plán, polohování střihových dílů. Konstrukce střihu oděvů na individuální postavy. 1. Základní pojmy z anatomie. Tvarotvorné soustavy. Orientace na lidském těle a rozměrová identifikace. 2. Technika měření tělesných rozměrů. Metody snímání povrchu těla: kontaktní a bezkontaktní. Princip scannování a měření povrchu lidského těla s využitím systému MaNescan a 3D CAD programu CATIA. 3. Statistické zpracování výsledků somatometrického šetření. Variabilita a proporcionalita tělesných znaků. 4. Velikostní systémy oděvů: tuzemské a zahraniční. Základní princip tvorby velikostních sortimentů. 5. Tvarová charakteristika lidského těla. Typologie populace. Proporce. 6. Zobrazování rozvinutého povrchu lidského těla, odvození konstrukční sítě. Způsoby a princip stanovení konstrukčních vztahů, systém konstrukčních přídavků. 7. Analýza konstrukčních postupů v tuzemských metodikách, analýza stěžejních konstrukčních uzlů. 8. Analýza konstrukčních postupů v zahraničních metodikách, analýza stěžejních konstrukčních uzlů. 9. Základy modelování střihů oděvů. Konstrukce střihu dámského trupového oděvu (kabátek, sako). 10. Tvorba polohového plánu, polohování střihových dílů a součástí. 11. Teorie konstrukce střihů oděvů pomocí počítačové techniky. 12. Princip stupňování střihových dílů, způsoby stupňování, stupňovací pravidla. 13. Konstrukce základních druhů oděvních výrobků pomocí 2D CAD systému PDS Tailor XQ. 14. Konstrukce střihu oděvů pro individuální postavy. Cvičení: 1. Úvod do předmětu, pokyny pro realizaci cvičení, bezpečnost práce. 2. Měření tělesných rozměrů v statickém a dynamickém postoji manuálně. Výpočet dynamického efektu tělesných rozměrů, chyby měření. 3. Měření povrchu lidského těla v 3D CAD programu CATIA. Praktické provedení základních konstrukčních kroků. Tvorba konstrukční sítě. 4. Konstrukce oděvů pro dolní část těla: sukně, dámské kalhoty. 5. Konstrukce pánských kalhot. Tvorba šablon střihových dílů a součástí. 6. Základy modelování: modelování dámské sukně, dámských a pánských kalhot. 7. Konstrukce pro horní část těla: trupový oděv (šaty, halenka). 8. Konstrukce límců: ležatý, stojatý, fazónkový, šálový. Konstrukce rukávů: hlavicový, jednošvový, dvoušvový, klínový a kimonový rukáv. 9. Přehled vybraných modelových úprav trupové části dámských oděvů. Praktické provedení: přemístění

vybrání, vytváření členících linií u střihových dílů. 10. Konstrukce nepodšitých pánských oděvů pro horní část těla: trupový oděv (pánská košile, pánská vesta). 11. Zápočtová písemná práce. 12. Stupňování střihových šablon. 13. Postup konstruování oděvů s využitím principu jednotné metodiky UNICON vybraných druhů oděvů na systému PDS Tailor XQ. 14. Obhajoba vypracovaných úkolů dle zadání. Zápočet. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Rozsah probírané problematiky je shodný jako u prezenční formy výuky. K dispozici je dostatek studijní literatury a zajištěny jsou pravidelné semináře, jejichž rozvrh je aktualizován s ohledem na SZŘ TUL a další vnitřní předpisy TUL související s výukou a její organizací. Studenti navíc mají možnost individuálních konzultací po domluvě s garantem nebo vyučujícími předmětů. Studijní literatura a studijní pomůcky Základní: Zrzavý J.: Anatomie pro výtvárníky. Praha: Avicenum, 1977. Zatloukal L. Tabulky pro konstrukci oděvů. Praha, SNTL, 1985. Doporučená: Winks J., M.: Clothing Sizes:International Standardization. The textile institut Manchester, 1997. ISBN 1870812727. Lindsay Carter J., E., Honeyman Hesth B.: Somatotyping: Development and Applications. Cambridge University Press, 1999. ISBN 0521351170. Nejedlá, M. a kol.: Základy jednotné metodiky konstruování oděvů. VÚO Prostějov, 1988. Musilová B., Glombíková V., Komárková P.: Základy konstruování oděvů. 1.vyd.Liberec, TUL, 2003. ISBN 80-7083-783-7.


Kreslení věcné Povinný profilový studijního oboru 0/6 hod. za týden


/ 1/ZS

ročník

Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Způsob zakončení Forma výuky Cv. Další požadavky na studenta Zápočet: Aktivní přístup ke zpracování zadaného tématu a odevzdání semestrálních prací. Zkouška: Podmíněný zhodnocením jednotlivých semestrálních úkolů obou skupin. Mgr. Ilona Chválová Vyučující

5

Stručná anotace předmětu Zpracování základních malířských témat kresbou. Vyjádření správných prostorových vztahů, rozlišení materiálu. Světelné a hmotné vlastnosti vyjádřené kresbou. Studie přírodního prvku. Kresba krajiny a architektury. Kresba štětcem. Cvičení: Výuka probíhá ve zpracování základních malířských témat, jednoduché zátiší zpracované vyjadřovacími prostředky kresby a to uhlem, tužkou, rudkou atd. Spočívá ve vyjádření správných prostorových vztahů mezi jednotlivými předměty, jejich vzájemné proporční vztahy s důkazem na odlišení kvality jednotlivých materiálů. Směřuje k vyjádření různých textilních a bižuterních materiálů, jejich světelné a hmotné vlastnosti vyjádřené kresbou a jejich vztah k ostatním materiálům. Studie přírodního prvku jeho geometricky konstrukční vztahy, struktura a textura, zjednodušení a nadsázka. Studie složitějších tvarových i materiálových kompozic, světlo a protisvětlo, kresba perem, lavírovaná kresba, kresba štětcem - silueta. Kresba krajiny a krajinného prvku, kresba architektury a jejího prvku, kresba jako samostatný výtvarný způsob vyjádření. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Studijní literatura a studijní pomůcky Základní: Teissig K.: Technika kresby, 1986. Stanyer P.: Vše o technikách kresby, 2007. Doporučená: José M. Parramón: Jak malovat zátiší, nakl. Vašut 2003. Ballestar, Vicente B.: Kresba, 2005.


Logistika a mezinárodní obchod Povinný profilový předmět doporučený studijního oboru semestr 2/1 3 hod. za týden kreditů

Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Způsob zakončení Forma výuky Další požadavky na studenta Zápočet: Vypracování a odevzdání všech protokolů. Vypracování a obhájení semestrální práce. Zkouška: Písemná a ústní. Ing. Petra Komárková, Ph.D. Vyučující

/ 2/LS

ročník 6

Př./ Cv.

. Stručná anotace předmětu Logistika a mezinárodní obchod je předmětem, který seznamuje s významem logistiky v mezinárodním obchodu. Do obsahu předmětu jsou zahrnuty základní informace o náležitostech přepravní smlouvy a světových přepravních systémech, o náležitostech zasílatelské smlouvy a fungování zasílatelských logistických systémů, o ochraně zásilek zboží při jeho přepravě včetně podmínek odpovědnosti za škodu a pojištění v mezinárodní přepravě zboží. Všechny tyto činnosti by na sebe měly perfektně navazovat, aby byl splněn nejdůležitější požadavek, a to dodání zboží k zákazníkovi v dohodnutém termínu s co nejmenšími náklady. Dále je cílem používat v praxi moderní metody logistického řízení. Přednášky: 1. Základní pojmy a definice. Logistika a mezinárodní obchod a její členění. 2. Základní cíle logistiky. Význam logistiky v mezinárodním obchodu. 3. Ekonomická integrace a její stupně. Evropská unie z pohledu obchodu a logistiky. 4. Teorie zásob I - druhy zásob, ekonomické objednací množství. 5. Teorie zásob II - zásoby v období jistoty a nejistoty, logistika a skladové hospodářství 6. Teorie zásob III - optimalizace zásobovacího procesu v podniku. Řízení logistických toků metodou KANBAN, Just in time, Plánování výroby podle zakázek. 7. Ekonomicky optimální velikost objednávek. Řízení zásob. Distribuce. Úroveň zákaznického servisu. ABC analýza. Procesní model podniku. 8. Dopravní systémy, přepravní smlouva a její základní náležitosti, odpovědnost za škodu na zásilce. 9. Světové přepravní systémy, námořní přeprava zboží, mezinárodní železniční přeprava zboží, mezinárodní silniční přeprava zboží, mezinárodní letecká přeprava zboží a přeprava zboží poštou. 10. Zprostředkování a obchodní zastoupení v mezinárodním obchodě, provozování konsignačních skladů a prodej zboží z nich. 11. Pojištění a jeho význam v mezinárodním obchodě. 12. Prodej zboží prostřednictvím komisionáře, komisionářská smlouva. 13. Obstarání vyhrazených činností v mezinárodním obchodě – smlouva mandátní. 14. Dovoz a vývoz oděvů z ČR. Cvičení: Na cvičeních je prakticky aplikována látka probíraná na přednáškách. Studenti řeší zadaná témata a zpracovávají semestrální práci, kterou obhajují. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Rozsah probírané problematiky je shodný jako u prezenční formy výuky. K dispozici je dostatek studijní literatury a zajištěny jsou pravidelné semináře, jejichž rozvrh je aktualizován s ohledem na SZŘ TUL a další vnitřní předpisy TUL související s výukou a její organizací. Studenti navíc mají možnost individuálních

konzultací po domluvě s garantem nebo vyučujícími předmětů. Studijní literatura a studijní pomůcky Základní: Pernica P.: Logistický management. 1. vyd. Praha: AKCENT Vimperk, spol. s r.o., 1998.660 s. ISBN 80-8603113-6. Brahotský I., Řezníček, B.: Logistika: procesy a jejich řízení. 1vydání, Brno: Computer Press, a.s., 2003 .334 s. ISBN 80-7226-521-0. Bowersox D.J., Closs D.J.: Logistical Management – The Integrated Supply Chain Process. New York: The McGraw-Hill Companies,Inc.,199, ISBN 0-07-006883-6. Jindra J.: Obchodní logistika, VŠE Praha 1992. Libal V.: Základy logistiky. Grada, 1998. Jeřábek K.:Logistika. Praha, 2000. Tomek G., Vávrová V.: Řízení výroby a nákupu. Grada Publishing, 2007, ISBN 9788024714790. Svatoš M. a kolektiv: Zahraniční obchod, edice EXPERT 2009, ISBN 978-80-247-2708-0. Machková H., Černohlávková E., Sato A. a kolektiv: Mezinárodní obchodní operace, GRADA, 2010, ISBN 978-80-247-3237-4.

D – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu Typ předmětu Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Způsob zakončení Další požadavky na studenta Zápočet: Podmíněný semestrálními úkoly. Zkouška: Malba na dané téma.. Vyučující

Malba pro design 1 Povinný profilový studijního oboru 0/4 hod. za týden


Zkouška

Forma výuky

/ 1/LS

ročník 4 Cv.

ak. mal. Václav Benda

Stručná anotace předmětu Vnímání barev - vliv člověka, barevné řešení prostoru, výtvarná stránka barev a jejich vztahy. Fyzikální klíč, vidění oka, magie barvy a její symboly. Historie poznání barvy. Color perception, color space, basic of optical science, color contrasts, colors in design. Přednášky: I. Barevné řešení prostoru. II. Vzájemné vztahy barev, barevný kruh. Kompozice. III. Fyzikální klíč. Bílé světlo a jeho rozklad na barevné spektrum. IV. Uspořádání oka a vidění. Funkce zraku,stavba a činnost oka. V. Historie poznávání barvy. Magie barvy.Barvy jako symboly. Historická pojednání o barvách. Harmonie. Cvičení: 2 hodiny týdně praktická část - barevné plošné dekorativní kompozice, barevné studie zátiší, studie v závislosti na ateliérovém úkolu. Součástí výuky jsou návštěvy SČ muzea a výstav, exkurze. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly

Studijní literatura a studijní pomůcky Základní: Brožková I.: Dobrodružství barvy, SPN Praha 1982. Hanuš K. O barvě, SPN Praha 1969. José M.: Teorie barev, Svojtka a Vašut, 1995. Doporučená: Brožek J.: Obrazy a barva. SPN Praha 1983. Pleskotová P.: Svět barev. Albatros: Praha, 1987. Brožek J.: Uvedení do práce s barvami. PF UJEP: Ústí n. L.,, 1995. Hrdina M.: Výuka malby ve výtvarné výchově. SPN, Praha 1990.

D – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu Typ předmětu Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Způsob zakončení Další požadavky na studenta Zápočet: Podmíněný semestrálními úkoly. Zkouška: Malba na dané téma. Vyučující

Malba pro design 2 Povinný profilový studijního oboru 2/2 hod. za týden Zkouška


/ 2/ZS


ak. mal. Václav Benda

Stručná anotace předmětu Barevné studie zátiší, dekorativní komposice, portrét a jeho odborné zpracování pro dekorativní kompozice. Inspirace historickými slohy, tvarové a barevné zjednodušení. Přednášky: Barevné studie zátiší - využití znalostí z předmětu TB o barevných kontrastech. 2. Stylizace nastudované tvarové zásoby - problematika plošné dekorativní komposice. 3. Obdobný postup s využitím portrétu, figury, figurálních komposic. 4. Přípravné komposice pro další počítačové zpracování na daná témata např.: inspirace historickými.slohy, pro děti, plážová apod. 5. Zadání podle daných požadavků: a/ Omezení barevné škály. b/ Tvarová jednoduchost. c/ Využití určených i netypických formátů. Cvičení: V rámci předmětu student zpracovává zadané téma. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly

Studijní literatura a studijní pomůcky Základní: Losos, L.: Techniky malby. V Praze: Aventinum, 1995. ISBN 80-85277-46-8.


Management obchodu s oděvy Povinný profilový předmět doporučený studijního oboru semestr 2/2 4 hod. za týden Kreditů

Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Způsob zakončení Další požadavky na studenta Zápočet: Aktivní účast na cvičeních, zpracování zadaných semestrálních prací. Zkouška: Vypracování a obhájení semestrální práce Ing. Ivo Havel Vyučující

/ 3/ZS

ročník

Forma výuky

6 Př./ Cv.

Stručná anotace předmětu Cílem tohoto předmětu je seznámit studenty se základy manažerského myšlení, strategického plánování, rozhodování a dalšími činnostmi včetně jejich praktické odezvy při organizování obchodu s oděvy a outsourcingové výroby. Naučit studenty analyzovat stávající procesy v podmínkách globalizovaného trhu. Seznámit studenty s tvorbou výrobních a obchodních vztahů, outsourcingovou výrobou a technickotechnologickou přípravou výroby. Přednášky: 1. Vliv globalizace na textilní a oděvní průmysl. 2. Analýza postavení a možností textilního a oděvního průmyslu v ČR. 3. Definice manažerské práce, základy manažerského myšlení a praxe. 4. Cíle managementu. 5. Mezinárodní obchod a základy brandingu. 6. Strategické plánování. 7. Manažerské rozhodování. 8. Problematika obchodu s oděvy, tvorba výrobních a obchodních vztahů. 9. Outsourcingová výroba oděvu a konfekce, cenová politika. 10. Vstupní a podkladové materiály pro outsourcingovou výrobu. 11. Modifikace technické a technologické přípravy výroby v outsourcingové produkci. 12. Význam kreativity při tvorbě designu oděvního výrobku pro zajištění obchodního úspěchu. 13. Řízení a kontrola outsourcingové výroby. 14. Kontrola jakosti a kvality. Cvičení: Na cvičeních je prakticky probírána přednášená látka. Studenti zpracovávají semestrální práce na zadané téma. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Rozsah probírané problematiky je shodný jako u prezenční formy výuky. K dispozici je dostatek studijní literatury a zajištěny jsou pravidelné semináře, jejichž rozvrh je aktualizován s ohledem na SZŘ TUL a další vnitřní předpisy TUL související s výukou a její organizací. Studenti navíc mají možnost individuálních konzultací po domluvě s garantem nebo vyučujícími předmětů. Studijní literatura a studijní pomůcky Základní: Donelly J. R. a kol.: Management. 1. vyd. Praha: Grada, 1997., ISBN 80-7169-422-3. Khelerová V.: Komunikační dovednosti manažera. 1. vyd. Praha: Grada, 1995., ISBN 80-7169-223-9. Koontz H., Weihrich H.: Management. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1993., ISBN 80-85605-45-7. Whitmore J.: Koučování. 2. Vyd. Praha: Managment Press, 2004., ISBN 80-7261-101-1.


Marketing Povinný profilový předmět studijního oboru 2/2 4 hod. za týden

doporučený ročník / semestr kreditů

Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Způsob zakončení Forma výuky Další požadavky na studenta Zápočet: Odevzdání semestrální práce, aktivní řešení případových studií. Zkouška: Písemná. Ph.Dr. Ing. Jaroslava Dědková, Ph.D. Vyučující

2/ZS 5

Př./ Cv.

Stručná anotace předmětu Cílem je seznámit studenty s marketingovou filosofií. Podrobněji je seznámit s prvky marketingového mixu:s výrobkem, cenou, distribucí a propagací a činnostmi marketingového oddělení. Přednášky: 1. Úvod do marketingu, význam marketingu, hlavní zásady a základní pojmy marketingu. 2. Marketingový vývoj, úloha marketingu ve firmě. 3. Nástroje marketingového mixu, složky a jejich popis, výrobek. 4. Výrobek - životní cyklus výrobku, proces vývoje nového výrobku - jednotlivé etapy. 5. Cena - význam ceny v marketingu, cenové cíle, proces stanovení ceny, cenové metody. 6. Podstata distribuce, distribuční kanály pro spotřební a průmyslové výrobky. 7. Marketingová komunikace - její formy : reklama, podpora prodeje, public relations, přímý. Marketing, osobní prodej a nástroje využívané v jednotlivých formách. 8. Strategické plánování, typy plánování, obsah marketingového plánu. 9. Získávání informací pro marketingová rozhodnutí, zdroje sekundární a primární. 10.Pojem trh a jeho členění, segmentace trhu, výhody segmentace, podmínky segmentace. 11.Chování zákazníka, faktory ovlivňující zákazníka, rozhodovací proces zákazníka. 12. Marketingové prostředí a jeho vliv na činnost firmy, vlivy mikroprostředí, makroprostředí. 13.Plánování marketingové strategie pro mezinárodní trhy. 14.Marketing služeb, cestovního ruchu. Cvičení: 1. Úvod, pokyny ke cvičením, podmínky zápočtu, zadání referátů a semestrálních prací. 2. Charakteristika textilního odvětví, základní pojmy marketingu. 3. Úloha marketingového oddělení ve firmě, případová studie. 4. Úvod do marketingového mixu, význam značky, obalu u výrobku, brainstorming. 5. Životní cyklus výrobku, případová studie. 6. Metody stanovení ceny, příklady. 7. Distribuce - charakteristika prodejní sítě v ČR, franchising. 8. Komunikace se zákazníky, rozbor reklamních sdělení, příklady. 9. Strategické plánování, BCG matice, "4P" v různých odvětvích. 10.Výzkum trhu, sestavování dotazníku, metody sběru dat. 11.Segmentace trhu, profilování, případová studie. 12.Chování zákazníka, zásady úspěšného obchodního jednání,vlivy prostředí na podnik, test. 13.Obhajoby semestrálních prací. 14.Obhajoby semestrálních prací, zápočty. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Rozsah probírané problematiky je shodný jako u prezenční formy výuky. K dispozici je dostatek studijní

literatury a zajištěny jsou pravidelné semináře, jejichž rozvrh je aktualizován s ohledem na SZŘ TUL a další vnitřní předpisy TUL související s výukou a její organizací. Studenti navíc mají možnost individuálních konzultací po domluvě s garantem nebo vyučujícími předmětů. Studijní literatura a studijní pomůcky Základní: Dědková J.-Honzáková,I.: Základy marketingu. TU Liberec, 2006. ISBN 80-7372-130-9. Rozšiřující: McCarthy E.J.,Perreault W.D. Basic Marketing, Richard D. Irwin, Inc.,1990. Horáková I.: Marketing v současné světové praxi. Grada, Praha, 1992. Kotler P.: Marketing management. Grada, Praha, 1998. ISBN 80-7169-600-5.


Marketingový výzkum pro textilní průmysl Povinný profilový předmět doporučený studijního oboru semestr 2/2 4 hod. za týden kreditů

Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Způsob zakončení Další požadavky na studenta Zápočet: Odevzdání semestrální práce a její obhajoba. Zkouška: Písemná. Ing. Ludmila Fridrichová, Ph.D. Vyučující

Forma výuky

/ 3/ZS


Stručná anotace předmětu Studentům budou vysvětleny obecné principy a metody marketingového výzkumu. Posluchači se seznámí s jednotlivými fázemi marketingového výzkumu. Naučí se techniky sběru a zpracování dat. Dovednosti v oblasti statistického zpracování dat si prověří na konkrétních příkladech z praxe. Prostřednictvím marketingových případových studií, zaměřených zejména na oblast textilního průmyslu, proniknou do problematiky marketingového výzkumu. Přednášky: 1. Marketingový výzkum obecně. Vymezení, význam a druhy. Fáze marketingového výzkumu. Oblast využití marketingového výzkumu. Marketingové informační systémy. 2. Typické marketingové studie. Příklady využití marketingového výzkumu. Výzkum: účastníků trhu, velikosti trhu, potřeb a vnímání (produktu, značky). Typy marketingového výzkumu. 3. Marketingový výzkum jako proces. Definování výzkumného problému. Definování cíle výzkumu. Stanovení hypotézy. Realizační fáze marketingového výzkumu. Návrh. Plán. Realizace. Zpětná vazba. 4. Techniky sběru dat I. Pozorování. Experiment. 5. Techniky sběru dat II. Dotazování. Techniky dotazování. 6. Objekt marketingového výzkumu Pravděpodobnostní výběr. Záměrný výběr. Velikost souboru. Velikost výběrového souboru. Slepý odhad. Statistický přístup. Kvótní přístup. 7. Zdroje dat. Primární data. Sekundární data. Interní a externí. Statistické přehledy. Databáze. 8. Primární údaje z kvalitativního výzkumu. Základní metody. Psychologická exploatace. Skupinový rozhovor. Asociační postupy. Sémantický diferenciál. 9. Primární údaje z kvantitativního výzkumu. Obecné zásady tvorby dotazníku. Způsoby dotazování. Konstrukce otázek. Škály. Logické vazby dotazníku. 10. Sběr dat. Kontrola dat. Znaky určující vlastnosti jednotek. Kódování. Třídění dat. 11. Zpracování dat I. Analýza dat. Statistické metody zpracování dat z marketingového výzkumu. Zkoumání příčin a souvislostí. 12. Marketingový výzkum jako nástroj znalostní ekonomiky. Jsou výsledky z marketingového výzkumu spolehlivé. Výzkum jako nástroj komunikace se zákazníkem. 13-14. Marketingové výzkumy textilních produktů. Příklady výzkumů aplikovaných v textilním odvětví. Cvičení: 1-11 Zpracování marketingového výzkumu dle zadání. Studenti vytvoří týmy po 5 lidech a pracují na zadaném tématu. Na cvičení pak přinášejí své návrhy, které vzájemně diskutují v týmech a konzultují s pedagogem. Koncem dvanáctého týdne předloží výzkumnou zprávu. 12-13. Prezentace prací. 14. Zápočet. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly

Rozsah probírané problematiky je shodný jako u prezenční formy výuky. K dispozici je dostatek studijní literatury a zajištěny jsou pravidelné semináře, jejichž rozvrh je aktualizován s ohledem na SZŘ TUL a další vnitřní předpisy TUL související s výukou a její organizací. Studenti navíc mají možnost individuálních konzultací po domluvě s garantem nebo vyučujícími předmětů. Studijní literatura a studijní pomůcky Základní: Zbořil K.:. Marketingový výzkum. Metodologie a aplikace, Vysoká škola ekonomická v Praze, Praha, 1998. Bárta V., Bártová H.: Marketingový výzkum trhu. Economia, Praha, 1991. Rozšiřující: Babka M.: Kde a jak hledat informace o firmách.. Management Press, Praha, 1994. Malhotva N. K., Birks D.: Marketing Research, European Adition, Addison-Westley, 2000. Sanders M., Lewis P., Thornhill A.: Research Methods for Business Students, Pitman Publishing, 1997. Wonnacot T., Wonnacot R.: Statistika pro obchod a hospodářství. Victoria Publishing, Praha, 1994. Doporučená: Foret M., Stávková J.: Marketingový výzkum. Jak poznávat své zákazníky. Grada, Praha, 2003. ISBN 80-2470385-8. Příbová M. a kol.: Marketingový výzkum v praxi. Grada Publishing, Praha, 1996. ISBN 80-7169-299-9.


Odborná komunikace Povinný profilový studijního oboru 2/2 hod. za týden


ročník

/ 1/LS

4 Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Klasifikovaný zápočet Př./ Cv. Způsob zakončení Forma výuky Další požadavky na studenta Klasifikovaný zápočet: Zápočet se uděluje dle získaných bodů, za práci i aktivitu v průběhu semestru, za předloženou a obhájenou semestrální práci. Ing. Ludmila Fridrichová, Ph.D. Vyučující Stručná anotace předmětu Cílem předmětu je seznámit studenta s modelem obecné komunikace, se specifikami odborné a mezilidské komunikace. Pomocí praktických ukázek se posluchač naučí vyhledávat informace potřebné pro komunikaci. Dále bude schopen připravit odborný text i odbornou prezentaci ústní, naučí se zásady odborné diskuse. Student pronikne do komunikace firemní, naučí se základy obchodní komunikace, komunikace v týmu a krizové komunikace. Přednášky: 1. Úvod do problematiky - formy komunikace. Komunikační model. Obecná schémata komunikace. Odborná komunikace v oblasti technické, ekonomické, právní. 2. Příprava podkladů pro komunikaci: Vyhledávání informací. Rozdělení informačních zdrojů. 3. Informační zdroje: tištěné a elektronické. Vědecké databáze. Rešerše. Příprava podkladů pro odborný text. 4. Normy: Bibliografické citace, příklady citací, Norma-Písemnosti psané textovými editory. NormaFormální úpravy dokumentů 5. Autorský zákon. Akademická etika. 6. Odborná komunikace písemná I: zásady psaní odborného textu, struktura odborného textu. Kulturní styly psaní odborného textu. Formální úprava, chyby a korektury odborných textů. 7. Odborná komunikace písemná II:psaní semestrálních prací. Psaní kvalifikačních prací BP 8. Odborná komunikace písemná III: Psaní kvalifikačních prací DP. Časopisecké publikace. Recenze. 9. Příprava prezentace. Zásady tvorby podkladů pro prezentaci-barevnost, grafická úprava, velikosti a řezy písem. Prezentační přístroje a pomůcky. Tvorba posterů. Použití vhodného software. 10. Ústní prezentace I – neverbální projev. 11. Ústní prezentace II – verbální projev. 12. Praktické příklady neverbální a verbální komunikace. Ukázky z prezentací semestrálních prací, z přednášek a z konferencí. Chyby prezentací. 13. Komunikace jako nástroj porozumění I. Komunikace odborná. Zásady diskuse. Obhajoba kvalifikační práce. 14. Komunikace jako nástroj porozumění II. Komunikace týmová. Komunikace při obchodním jednání. Komunikace krizová. Semináře: 1. Rešerše na zadané téma-inspirací jsou BP, seminární práce, zadané články. 2. Práce s odborným textem. Obsahová, formální a jazyková stránka. 3. Použití norem při psaní odborného textu. 4. Vypracování rešerše. 5. Formální chyby odborných textů: obrázky, grafy, tabulky. 6. Ústní prezentace. 7. Ústní prezentace. Klasifikovaný zápočet. Informace ke kombinované nebo distanční formě 2 Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly

Odborný text formou článku do časopisu. Rešerše bakalářských prací. Oponentský posudek-formální stránka bakalářské práce. Vědomostní text. Podklady pro studium a zadání samostatných prací mají studenti na webu Kht. Sem také ukládají výsledky práce. Aktivity studentů jsou bodovány, dle získaných bodů je udělena známka klasifikovaného zápočtu. Konzultace probíhají individuální formou po vzájemné dohodě student pedagog. Studijní literatura a studijní pomůcky Doporučená: Vymětal J.: Úvod do studia odborné literatury. Praha, Grada a.s., 2000. ISBN 80-86199-19-3. Vyměta, J.: Průvodce úspěšnou komunikací. Praha: Grada, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2614-4. Čmejrková S.: Jak napsat odborný text. Praha: Leda, 1999. ISBN: 80-85927-69-1. Video-přednášky: http://www.kht.tul.cz/index.php?page=inc/items/items_details&item=93.


Počítačový design 1 Povinný profilový studijního oboru 0/4 hod. za týden


Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Zápočet Způsob zakončení Další požadavky na studenta Zápočet: Podmíněný předvedením stylu práce a splněním zadaných úkolů. Mgr. Jan Heger Vyučující

/ 1/ZS

ročník 4

Forma výuky Cv.

Stručná anotace předmětu Program COREL - DRAW, základní ovládání. Kompozice z pruhů, raport, barevné varianty. Zadání úkolu, který obsahuje zvládnutí uzavřené kompozice ve formátu A4, barevné a kompoziční varianty (využití programových možností). Vzory a motivy pro textilní design. Cvičení: Praktické zvládnutí předneseného učiva na konkrétních úkolech. Úkol A - Galerie návrhů otevřených kompozic - 5 x 6 návrhů na konkrétní téma. - barevné varianty. Úkol B - Samostatné návrhy uzavřených kompozic Vytvoření kompozice na zadané téma. Úkol C - Komponované návrhy. Rozpracování návrhů dezénů z úkolů A a B do zadaných variant (např. nálada v ročních obdobích). Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Studijní literatura a studijní pomůcky Základní: Loukreas P., Weinmann, E.: Adobe Illustrator CS, Computer Press. kol. autorů.: Adobe Illustrator 10, Soft Press.

D – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu Typ předmětu Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Způsob zakončení Další požadavky na studenta Zápočet: Předvedení práce. Vyučující

Počítačový design 2 Povinný profilový studijního oboru 0/4 hod. za týden


Zápočet

/ 1/LS

ročník 4

Forma výuky Cv.

Mgr. Jan Heger

Stručná anotace předmětu Program Adobe Photoshop. Obrazová plocha, nástroje, vrstvy, barvy, vzory, struktury. Scanování, práce s doneseným materiálem a s prvky. Designérská práce na počítači. Cvičení: A. Seznámení s bitovou grafikou, rozlišení, selekce, vrstvy, kanály, cesty, nástroje, barevné systémy, definování stopy a vzoru, vytvoření raportu, globální úpravy, masky, filtry. B. Práce s vloženou kresbou a malbou, s reprodukcí, s využitím pouze vyjadřovacích schopností počítače. C. Vytvoření textilních návrhů s tvarovými a barevnými variantami pro výrobek s uzavřenou kompozicí, pro zboží s nekončící kompozicí, pro textilní originál. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Studijní literatura a studijní pomůcky Základní: Loukreas P., Weinmann, E.: Adobe Illustrator CS, Computer Press. Willmore B.: Adobe Photoshop CS, Computer Press. Doporučená: www.grafika.cz.

D – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu Typ předmětu Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Způsob zakončení Další požadavky na studenta Zápočet: Podmíněný předvedením práce. Vyučující

Počítačový design 3 Povinný profilový studijního oboru 0/4 hod. za týden Zápočet


/ 2/LS

ročník 4

Forma výuky Cv.

Mgr. Jan Heger

Stručná anotace předmětu Program Adobe Photoshop. Obrazová plocha, nástroje, vrstvy, barvy, vzory, struktury. Scanování, práce s doneseným materiálem a s prvky vytvořenými v počítači, práce s písmem a s textem. Počítačová grafika. V rámci předmětu student zpracovává zadané téma. Vytvoření vlastní webové prezentace v programech Adobe Photoshop, In Design, Illustrator, Image Ready.

Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Studijní literatura a studijní pomůcky Základní: Willmore, B.: Adobe Photoshop CS, Computer Press. Hlavenka, J. - Hercík, J.: CorelDRAW 8, referenční uživatelská příručka, ComputerPress, Praha 1998. kol. autorů: Photoshop CS, Rychlými kroky, Grada. Doporučená: www.grafika.cz.


Přádelnictví Povinný profilový studijního oboru 2/2 hod. za týden


ročník

/ 1/LS

5 Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Pr./ Cv. Způsob zakončení Forma výuky Další požadavky na studenta Zápočet: Účast na cvičeních. Absolvování testu znalostí nad stanovenou hranici počtu bodů. Vypracování a obhajoba zadaného projektu. Zkouška: Písemná. Ing. Eva Moučková, Ph.D. Vyučující

Stručná anotace předmětu Předmět navazuje na základní předmět Technologie I. V rámci předmětu si student prohloubí znalosti týkající se výroby příze. Jsou rozebírány jednotlivé technologické stupně výroby příze (rozvolňování, čištění, mísení, mykání, protahování, česání, konvertorová technologie přípravy pramene, předpřádání, prstencové dopřádání, rotorové dopřádání, nekonvenční způsoby výroby příze, skaní) s ohledem na zpracovávaný materiál. Je analyzován vliv jednotlivých operací na vlastnosti jak výsledného produktu, tak finální příze. Přednášky: 1. Úvod do předení – zopakování základních pojmů a parametrů přádelnické technologie, charakteristika přádelnických produktů. Základní spřádací procesy – ojednocování, ztenčování, zpevňování. 2. Vlákenné materiály zpracovávané v přádelnách, vlastnosti těchto materiálů ve vztahu k nejdůležitější vlastnostem příze z hlediska předení. 3. Základní technologické postupy výroby příze. Porovnání vlastností příze z hlediska způsobu výroby. 4. Hmotná nestejnoměrnost délkových vlákenných útvarů - základní pojmy. Vliv hmotné nestejnoměrnosti na vlastnosti textilií. Základní principy zajišťování stejnoměrnosti délkových vlákenných útvarů. 5. – 6. Příprava materiálu k předení – rozvolňování, čistění, míchání vlákenných materiálů v bavlnářských a vlnařských přádelnách. Charakter výchozí vlákenné suroviny, požadavky na vlastnosti výsledného vlákenného materiálu ve vztahu ke kvalitě budoucí příze. Zajišťování hmotné stejnoměrnosti během přípravy materiálu k předení. Současné trendy na úseku čistírenských linek. 7. Mykání na válcovém a víčkovém mykacím stroji. Moderní trendy v koncepci mykacích strojů. Vliv mykání na vlastnosti výsledného vlákenného produktu. 8. Protahování. Analýza průtahu. Koncepce průtahových ústrojí z hlediska technologického stupně výroby příze. Vliv procesu protahování na vlastnosti výsledného pramene a vztah k vlastnostem vypřádané příze. Posukovací stroje. Zajišťování stejnoměrnosti na posukovacím stroji. 9. Význam přípravy pro česání v technologii výroby příze. Význam operace česání. Technologie bavlnářského a vlnařského česání. Vlivné parametry česání z hlediska vlastností česance a výsledné příze. 10. Konvertorový způsob přípravy pramene. Tvorba pramene na řezacím a trhacím konvertoru a možnosti ovlivňování vlastností výsledného pramene. 11. Zpevňování délkového vlákenného útvaru zakrucováním – zákrut trvalý a nepravý. Zákrutová struktura a vlastnosti přástu v závislosti na systému zpevňování. Předpřádání na křídlovém předpřádacím stroji, nové směry ve vývoji křídlového předpřádacího stroje. Předpřádací sortimenty. 12. Dopřádání na prstencových dopřádacích strojích. Vlastnosti prstencové příze v závislosti na parametrech dopřádání. Kompaktní dopřádání. Porovnání vlastností klasické prstencové a kompaktní příze. Nové směry na úseků prstencového dopřádání (agregace soukacího stroje s prstencovým dopřádacím strojem, možnosti výroby efektních a jádrových přízí na prstencovém dopřádacím stroji). 13. Dopřádání na rotorových dopřádacích strojích. Vnitřní členění rotorového dopřádacího systému. Struktura a vlastnosti rotorové příze v závislosti na technologických podmínkách rotorového dopřádání. Vysokoobrátkové rotorové dopřádání a vliv na vlastnosti příze. Moderní trendy ve vývoji rotorových

dopřádacích strojů. Možnosti výroby efektních a jádrových přízí na rotorových dopřádacích strojích. 14. Nekonvenční způsoby dopřádaní, základní rozdělení a principy. Vliv technologie tvorby příze na vybrané vlastnosti přízí. Dokončovací operace. Technologie skaní a vlastnosti skané příze. Vývojové trendy v oblasti skaní. Cvičení: 1. Zopakování základních parametrů přádelnické technologie (jemnost, zákrut, průtah výrobnost). 2. - 3. Principy výroby příze - od ručního předení po Vortex. Praktické cvičení - výroba příze na kolovratu. Měření jemnosti a počtu zákrutů vyrobené příze. 4. Výpočty parametrů hmotové nestejnoměrnosti pramenů, přástů a přízí. 5. - 6. Exkurze do přádelny. 7. – 8. Přádní plány. Projekt – rozbor předložené příze, sestavení technologického postupu a přádního plánu pro výrobu příze. Analýza možností dalšího využití příze. 9. Význam mykání. Demonstrace mykacího stroje – praktická ukázka. Nové směry ve vývoji mykacích stojů – videoukázka. 10. Zjemňování vlákenných produktů na posukovacím stroji. Princip změny jemnosti výsledného pramene. Ukázka posukovacího stroje. Kontrolní test znalostí. 11. Příprava pro česání, česání – videoukázka. Předpřádání. Volba zákrutu pro optimální vlastnosti přástu. 12. Vliv seřízení prstencového dopřádacího stroje na vlastnosti výsledné příze. Demonstrace práce prstencového dopřádacího stroje – praktická ukázka + video. 13. Vliv seřízení rotorového dopřádacího stroje na vlastnosti výsledné příze. Demonstrace práce rotorového dopřádacího stroje – praktická ukázka + video. Porovnání vlastností prstencových a rotorových přízí. 14. Obhajoba projektu. Celkové vyhodnocení. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Rozsah probírané problematiky je shodný jako u prezenční formy výuky. K dispozici je dostatek studijní literatury a zajištěny jsou pravidelné semináře, jejichž rozvrh je aktualizován s ohledem na SZŘ TUL a další vnitřní předpisy TUL související s výukou a její organizací. Studenti navíc mají možnost individuálních konzultací po domluvě s garantem nebo vyučujícími předmětů. Studijní literatura a studijní pomůcky Základní: Ursíny, P. Předení I., Skriptum TUL, Liberec 2006. ISBN 80-7372-077-9. Ursíny, P. Předení II., Skriptum TUL, Liberec 2009. ISBN 978-80-7372-438-2. webové stránky světoznámých výrobců přádelnických strojů (http://www.rieter.com/; http://www.truetzschler.eu/; http://www.oerlikon.com/; http://www.andare.com ; http://www.befama.com.pl/; http://www.nsc-fibretoyarn.com; http://www.finlane.com. Doporučená: Lord, P., R.: Handbook of yarn production. Technology and Science and Economics. The Textile Institute. Woodhead Publishing Limited Cambridge. England 2003. Lord, P., R.: Spinning. Woodhead publishing Limited Cambridge. Engalnd 2004. Klein, W.: Manual of textile technology, Volume 1-5, The Textile Institute, 1987. Jirásková, P, Moučková, E.: Výpočty v přádelnické technologii, Elektronické skriptum TUL, Liberec 2007. Ursíny, P.: Spřádání bavlnářským způsobem I., Skriptum TUL, Liberec 1988. Ursíny, P.: Spřádání bavlnářským způsobem II., Skriptum TUL, Liberec 1988. Ursíny, P.: Spřádání vlnařským způsobem, Skriptum TUL, Liberec 1987. Vaverka, J., Machuta, K., Rybníkář, J.: Teorie a praxe předení ve vlnařském průmyslu, česaná příze. SNTL Praha 1990.


Sociologie Povinný profilový studijního oboru 2/2 hod. za týden


Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Způsob zakončení Forma výuky Další požadavky na studenta Zápočet: Pravidelná účast v seminářích, seminární práce na zadané téma a její úspěšná obhajoba. Zkouška: Písemná a ústní. PhDr. Lenka Václavíková Helšusová, Ph.D. Vyučující

/ 2/LS


Stručná anotace předmětu Kurz seznamuje studující se základními tématy sociologické teorie. Poskytuje informaci o základních charakteristikách sociologie jako vědy, o jejím vzniku, předmětu, funkci, struktuře a vztahu k ostatním vědám. Dále představuje základní paradigmata sociologické teorie. Pojednává téma vztahu přírody, kultury a společnosti. Dále je zaměřen na základní témata vztahu jedince a společnosti, jakými je socializační proces, normy a hodnoty, konformita a sociální kontrola, sociální komunikace či rodinné a genderové struktury ve společnosti. Věnuje se rovněž tématu sociální stratifikace a mobility či sociálních skupin. Sociologie je představena také jako opěrná disciplína sociální práce. Přednášky: 1. Úvod - co je sociologie, její vznik, předmět, funkce, struktura a vztah k ostatním vědám. 2. Stručný nástin vývoje některých sociologických teorií - A. Comt, K. Marx, F. Tonnies, M. Spencer, M. Weber. 3. Základní paradigmata sociologické teorie - teorie konsensu (strukturální funkcionalismus, teorie sociální směny), teorie konfliktu a interpretativní sociologie (symbolický interakcionismus, fenomenologická sociologie). 4. Příroda a kultura. 5. Sociální řád a jedinec - socializace, sociální interakce a komunikace, role, rodina, gender. 6. Potřeby, normy a hodnoty. 7. Konformita a soc. kontrola, sociální instituce. 8. Sociální skupiny. 9. Sociální stratifikace a mobilita. 10. Vzdělanost. 11. Základní principy sociologického výzkumu. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Rozsah probírané problematiky je shodný jako u prezenční formy výuky. K dispozici je dostatek studijní literatury a zajištěny jsou pravidelné semináře, jejichž rozvrh je aktualizován s ohledem na SZŘ TUL a další vnitřní předpisy TUL související s výukou a její organizací. Studenti navíc mají možnost individuálních konzultací po domluvě s garantem nebo vyučujícími předmětů. Studijní literatura a studijní pomůcky Doporučená: Heidegger, M.: Co je metafyzika?, Praha: Oikúmené, 1993. ISBN 80-85241-39-0. Keller, J.: Dějiny klasické sociologie, Praha: SLON 2004. ISBN 80-86429-52-0. Keller, J.: Úvod do socilogie, Praha: SLON 2005. ISBN 80-86429-39-3. Gofman, E.: Všichni hrajeme divadlo, Studia Ypsilon 1999. ISBN 80-902482-4-1.


Současné umění a design Povinný profilový studijního oboru 2/2 hod. za týden

Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Způsob zakončení Další požadavky na studenta Zápočet: Vypracování eseje na zadané téma a jeho obhajoba. Zkouška: Ústní. Mgr. Oldřich Palata Vyučující


/ 3/LS


Stručná anotace předmětu České užité umění a design v kontextu evropského vývoje a současných trendů umění dvacátého století (zejména textilní tvorba, sklo, keramika, porcelán, šperky, užitá grafika) se zaměřením na autorskou tvorbu a průmyslový design. Výstavní činnost. Přednášky: 1. Vztah volného a užitého umění. 2. Vztah užitého umění a designu. 3. Česká sklářská tvorba a design v přehledu 20. století 4. Česká textilní tvorba a design v přehledu 20. století. 5. Česká keramická tvorba a design v přehledu 20. století. 6. Český umělecký porcelán a design v přehledu 20. století. 7. Český šperk a design v přehledu 20. století. 8. Užitá grafika v přehledu 20. století. 9. - 10. Autorská tvorba a průmyslový design. Cvičení: Rozbor vývojových trendů jednotlivých oblastí textilní a oděvní tvorby. Interiérové a oděvní doplňky v současném uměleckém zpracování. Výstavní činnost. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Studijní literatura a studijní pomůcky Základní: Morant H.: Dějiny užitého umění od nejstarších dob po současnost, Praha: Odeon, 1983.


Speciální vlákna Povinný profilový studijního oboru 2/2 hod. za týden


Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Způsob zakončení Forma výuky Další požadavky na studenta Zápočet: Absolvování všech laboratorních cvičení, úspěšné absolvování dvou testů. Zkouška: Písemná. prof. Ing. Jiří Militký, CSc. Vyučující

/ ZS


Stručná anotace předmětu Speciální vlákna budou rozdělena do kategorie vysoce výkonných vláken (vysoká pevnost, vysoký modul, tepelná odolnost) a kategorie vysocefunkčních vláken (tepelná izolace, superabsorbční schopnosti, vodivost, atd.) Budou popsány základní charakteristiky vláken v obou těchto kategoriích. Přehledně budou uvedeny mechanické, fyzikálně-chemické a speciální vlastnosti těchto vláken. Budou ukázány speciální postupy výroby těchto vláken a jejich souvislost s tvorbou struktury. Přednášky: 1. Úvod, vývoj speciálních vláken. 2. Speciální vláknotvorné polymery, molekulární složení. 3. Speciální vláknotvorné polymery, struktura a tepelné projevy. 4. Predikce vlastností, užitné charakteristiky. 5. Vlákna se zvýšenou pevností a modulem. 6. Vlákna pro kompozita. 7. Vlákna se zvýšenou tepelnou odolností. 8. Keramická vlákna. 9. Kovová vlákna a ostatní anorganická vlákna. 10. Vysoce funkční vlákna I (napodobení přírodního hedvábí, modifikace povrchu a příčného řezu). 11. Vysoce funkční vlákna II (tepelně adaptivní vlákna a mikrovlákna). 12. Vysoce funkční vlákna III (antibakteriální vlákna, zápach omezující vlákna). 13. Vysoce funkční vlákna IV (vlákna pro medicínu, kosmetická vlákna). 14. Vysoce funkční vlákna V (vodivá vlákna, vlákna odolná proti ostrým předmětům, vlákenné absorbenty). Laboratorní cvičení: Laboratorní práce v souladu s přednášenou látkou. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Rozsah probírané problematiky je shodný jako u prezenční formy výuky. K dispozici je dostatek studijní literatury a zajištěny jsou pravidelné semináře, jejichž rozvrh je aktualizován s ohledem na SZŘ TUL a další vnitřní předpisy TUL související s výukou a její organizací. Studenti navíc mají možnost individuálních konzultací po domluvě s garantem nebo vyučujícími předmětů. Studijní literatura a studijní pomůcky Základní: Militký, J.: Textilní vlákna klasická a speciální. Skripta TUL, Liberec, 2002. Hladík, V.: Textilní vlákna. SNTL, Praha 1971. Blažej A., Šutá Š.: Vlastnosti textilních vlákien. Alfa, Bratislava 1981.

D – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu Typ předmětu Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Způsob zakončení Další požadavky na studenta

Spojovací proces Povinný profilový studijního oboru 2/2 hod. za týden


Zkouška

Forma výuky

/ 2/ZS


Zápočet: Vypracování a odevzdání všech požadovaných protokolů, vypracování a obhájení semestrální práce. Zkouška: Písemná a ústní. Vyučující

doc. Ing. Antonín Havelka, CSc.

Stručná anotace předmětu Funkce a charakteristika oděvních výrobků, vztah k tělesnému zatížení organismu a k okolnímu prostředí. Požadavky na oděv a oděvní materiály z pohledu výrobce a uživatele. Zpracovatelské vlastnosti oděvních materiálů, metody hodnocení. Zpracovatelské a užitné vlastnosti šicích nití. Užitné vlastnosti - trvanlivostní, estetické, fyziologické vlastnosti oděvních materiálů. Omak textilií, subjektivní a objektivní metody hodnocení omaku. Speciální vlastnosti oděvních materiálů do extrémních podmínek, metody hodnocení. Vztah kvality oděvních materiálů a kvality oděvního výrobku. Přednášky: 1.Charakteristika oděvních materiálů z pohledu funkce v oděvním výrobku. 2.Rozdělení oděvních materiálů. 3.Požadavky na oděvní materiály ze strany spotřebitele a výrobce oděvních výrobků. 4.ČSN, ISO normy pro hodnocení vlastností oděvních materiálů a oděvů. 5.Zpracovatelské vlastnosti oděvních materiálů. 6.Zpracovatelské a užitné vlastnosti šicích nití, metody jejich hodnocení. 7.Užitné vlastnosti - trvanlivostní vlastnosti oděvních materiálů, metody hodnocení. Údržba oděvů. 8.Užitné vlastnosti - estetické vlastnosti oděvních materiálů, metody hodnocení. 9.Užitné vlastnosti - fyziologické vlastnosti oděvních materiálů, metody hodnocení. 10.Oděvní komfort, pocitové teploty. 11.Omak textilií, subjektivní a objektivní metody hodnocení omaku. 12.Užitné vlastnosti - speciální vlastnosti oděvních materiálů do extrémních podmínek, metody hodnocení. 13.Multifunkční a polopropustné oděvní materiály. 14.Speciální ochranné oděvy. Laboratorní cvičení: Semestrální práce - zpracovatelské a užitné vlastnosti vybrané skupiny oděvních materiálů. Laboratorní práce: -Metody hodnocení mechanických vlastností - vlastnosti tahové, ohybové, smykové a kompresní. -Metody hodnocení fyziologických vlastností - prodyšnost, propustnost tepla a vodních par. -Metody hodnocení propustnosti vody - nasákavost, nepromokavost, vodoodpudivost, prostup tlakové vody. -Metody hodnocení povrchových vlastností, mačkavost a splývavost.Charakteristika vybrané skupiny oděvních materiálů. -Prezentace semestrální práce. -Zápočet. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Rozsah probírané problematiky je shodný jako u prezenční formy výuky. K dispozici je dostatek studijní literatury a zajištěny jsou pravidelné semináře, jejichž rozvrh je aktualizován s ohledem na SZŘ TUL a další vnitřní předpisy TUL související s výukou a její organizací. Studenti navíc mají možnost individuálních

konzultací po domluvě s garantem nebo vyučujícími předmětů. Studijní literatura a studijní pomůcky Základní: Růžičková D.: Oděvní materiály. Skriptum TUL Liberec, 2003. ISBN 80-7083-682-2. Hes L.: Úvod do komfortu textilií. TUL, Liberec, 2005. ISBN 80-7083-926-0. Hass V.: Oděvní stroje a zařízení I,II. Praha Informatorium, 2000. Havelka A., Halasová A.: Tepelné a vlhkotepelné tvarování v konfekci. TUL,Liberec, 2003. ISBN 80-7083713-6. Motejl V., Tepřík O.: Šicí stroje v oděvní výrobě. SNTL Praha, 1974. Zouharová J.: Výroba oděvů. I. a II. Díl. skriptum TU Liberec, 2004. Staněk J., Kubíčková M.: Oděvní materiály, skripta VŠST, Liberec 1995. Staněk J.: Nauka o textilních materiálech, Díl I, Část 4, Vlastnosti délkových a plošných textilií, skripta VŠST, Liberec 1988. Fan J. Yu W., Hunter L.: Clothing appearance and fit:Science and technology.Woodhead Publishing Ltd,Cambridge 2004,ISBN – 1855737450. Eberle H.: Clothing technology. Europa Lehrmittel Verlag 2008, ISBN-13: 978- 3808562246.


Strategie prodeje textilního zboží Povinný profilový předmět doporučený studijního oboru semestr 2/2 4 hod. za týden kreditů

Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Způsob zakončení Forma výuky Znalosti z předmětů Marketing, Textilní zbožíznalství Další požadavky na studenta Zápočet: Absolvování cvičení, vypracování a obhájení samostatných úkolů. Zkouška: Písemná. Ing. Petr Štoček Vyučující

/ 3/LS


Stručná anotace předmětu Specifika textilní výroby z hlediska prodeje. Distribuce textilního zboží. Výběr a charakteristika textilního produktu. Kvalitativní a ekologické aspekty prodejnosti textilního výrobku. Význam ISO - norem, EKO certifikátů a ochranných známek na textilním trhu. Role a profil obchodníků s textilním zbožím. Příprava a realizace obchodního jednání. Textilní výstavy a veletrhy. Přednášky: 1. Textilní trh a textilní produkt - CZ, EU, svět. 2. Specifika textilní výroby z hlediska prodeje. 3. Distribuce textilního zboží. 4. Výběr a charakteristika textilního produktu. 5. Kvalitativní a ekologické aspekty prodejnosti textilního výrobku. 6. Význam ISO-norem, EKO-certifikátů a ochranných známek na textilním trhu. 7. Role a profil obchodníků s textilním zbožím. 8. Příprava a realizace obchodního jednání. 9. Textilní výstavy a veletrhy, prezentace textilního zboží, módní trendy. 10. Cena, cenová politika, kooperace, obchodní servis. Cvičení: a) viz témata přednášek. b) tři samostatné projekty a jejich obhajoby. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Rozsah probírané problematiky je shodný jako u prezenční formy výuky. K dispozici je dostatek studijní literatury a zajištěny jsou pravidelné semináře, jejichž rozvrh je aktualizován s ohledem na SZŘ TUL a další vnitřní předpisy TUL související s výukou a její organizací. Studenti navíc mají možnost individuálních konzultací po domluvě s garantem nebo vyučujícími předmětů. Studijní literatura a studijní pomůcky Základní: Kolektiv autorů: Manažerem na jednotném trhu EU, 2003. Kotler, P.: Marketing management, Praha: Victoria Publishing, 1995. Kotle,r P.: Marketing management, Praha: Grada, 2000. ISBN 80-247-0016-6. Čichovský, L.: Marketing zahraničního obchodu. Radix Praha, 1997. ISBN 80-86031-07-1. Gretz, K.F., Drozdech, S.R.: Psychologie prodeje, 1990. Jay R., Templa,r R.: Velká kniha manažerských dovedností, Grada publishing 2006. Štoček, P.: Strategie prodeje textilního zboží – texty přednášek.


Stroje a zařízení v oděvní výrobě Povinný profilový předmět doporučený studijního oboru semestr 2/2 4 hod. za týden kreditů

Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Způsob zakončení Forma výuky Další požadavky na studenta Zápočet: Vypracování a odevzdání všech protokolů. Vypracování a obhájení semestrální práce. Zkouška: Písemná a ústní. doc. Ing. A. Havelka, CSc. Vyučující

/ 2/LS


Stručná anotace předmětu Rozdělení oděvní výroby na jednotlivé technologické celky. Problematika nakládání oděvních materiálů a dělení oděvních náloží na jednotlivé díly. Technika využívána k oddělování nálože. Principy a technika spojování oděvních součástí při výrobě oděvů. Historie spojovacího procesu. Teoretický princip šicího procesu. Stehy a švy, normy. Analýza tvorby šicích spojů. Korespondence stehotvorných orgánů. Vlastnosti spojů. Nekonvenční způsoby dělení a spojování. Teoretický princip vlhkotepelného tvarování. Stroje pro žehlení a tvarování v konfekční výrobě, podlepovací stroje. Dopravní systémy - logistika. Přednášky: 1. Úvod: Globalizace. 2. Nakládací a oddělovací proces: Charakteristika nakládání, oddělování, způsoby nakládání, nakládací zařízení v oděvní výrobě, oddělování střihových součástí. 3. Vývoj spojovacího procesu. Stehy, švy: Druhy stehu švů, rozdělení podle ISO, analýza principu tvorby stehů. 4. Tvorba vázaného stehu, druhy chapačů, pohony strojů. 5. Tvorba řetízkového stehu, smyčkaře, mechanozmus pohonu strojů. 6. Mechanizmy šicích strojů: Aktivní a pasivní stehotvorné ústrojí, jejich funkce a vzájemná korespondence (cyklogram). 7. Pohony šicích strojů, základy automatizace, programování šicích strojů. 8. Speciální šicí stroje: Vyšívací agregáty, stoje na vyšívání dírek, stroje na přišívání knoflíků. 9. Nekonvenční způsoby dělení. Oddělování: vodním paprskem, horkým vzduchem, ultrazvukem, elektrojiskrou, laserem, plazmou. Spojování: lepením, svařováním, nýtováním. 10. Teorie tvarování. Ruční žehlení: Ruční žehličky, vyvíječe páry, žehlící lisy. 11. Strojní žehlení: Žehlící lisy, karusely, žehlící figuríny, dožehlovací stroje. 12. Podlepování: Charakteristika podlepování, druhy podlepování, vlastnosti podlepovacích vložek. 13. Podlepovací stroje: Deskové, kontinuální a diskontinuální podlepovací stroje. 14. Dopravní systémy, logistika. Cvičení: 1. Seznámení se s literaturou, koncepce cvičení, podmínky udělení zápočtu. 2. Analýza tvorby stehu a určení postavení chapače, stupně volnosti. (teoretické cvičení) 3. Zjistit rozdíly mezi klikovým centrický a klikovým excentrickým mechanizmem. (teoretické cvičení.) 4. Analýza vázaných a řetízkových stehů dle normy ISO 4915, analýza švů dle normy ISO 4916. (teoretické cvičení) 5. Zjistit polohu niťového táhlíku. (praktické cvičení) 6. Zjistit pohyb stehotvorných ústrojí šicího stroje s korespondencí s cyklogramem. (praktické cvičení) 7. Zjistit vliv přítlaku patky na kvalitu stehu. (praktické cvičení) 8. Zjišťování teplotních charakteristik ruční žehličky v závislosti na čase. Stanovení teplotního pole žehličky pomocí termočlánků. (praktické cvičení) 9. Zjišťování procentuálního sražení daného materiálu při různých procesech tvarování. (praktické cvičení)

10. Měření přestupu tepla při žehlení. Zjistit míru prostupu tepla při tepelném a vlhkotepelném žehlení oděvních materiálů. (praktické cvičení) 11. Zjistit optimální teplotu tvarování pro daný materiál a působení teploty na jeho schopnost tvarovat se. Měření úhlu sežehlení. (praktické cvičení) 12. Prezentace semestrální práce. 13. Prezentace semestrální práce. 14. Zápočtový test. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Rozsah probírané problematiky je shodný jako u prezenční formy výuky. K dispozici je dostatek studijní literatury a zajištěny jsou pravidelné semináře, jejichž rozvrh je aktualizován s ohledem na SZŘ TUL a další vnitřní předpisy TUL související s výukou a její organizací. Studenti navíc mají možnost individuálních konzultací po domluvě s garantem nebo vyučujícími předmětů. Základní: Hass V.: Oděvní stroje a zařízení I, II. Praha Informatorium, 2000. Motejl V., Tepřík O.: Šicí stroje v oděvní výrobě. SNTL Praha, 1974. Havelka A., Halasová A.: Tepelné a vlhkotepelné tvarování v konfekci. TUL, Liberec, 2003. ISBN 80-7083713-6. Zouharová J.: Výroba oděvů. I. a II. Díl. skriptum TU Liberec, 2004.


Technická příprava výroby a technologie výroby oděvů Povinný profilový předmět doporučený ročník studijního oboru semestr 2/2 4 6 hod. za týden kreditů

Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Způsob zakončení Další požadavky na studenta Zápočet: Vypracování a prezentace semestrální práce a účast na cvičeních. Zkouška: Písemná a ústní. Ing. Mgr. Marie Nejedlá, Ph.D. Vyučující

Forma výuky

/ 2/LS

Př./ Cv.

Stručná anotace předmětu Struktury a metody organizace výrobního procesu v oděvním průmyslu v závislosti na typu výroby, spotřeby práce, organizaci pracovního místa. Principy, typy a postupy technologického vypracování oděvních výrobků a prádla vzhledem k jejich funkci a účelu použití. Přednášky: 1. Úvod do problematiky technické přípravy výroby a technologie oděvní výroby; hlavní úkoly, cíle, rozdělení. 2. Tvorba oděvní kolekce, etapy konstrukční, technické a technologické přípravy výroby a jejich charakteristika. 3. Technologie oddělovacího, spojovacího a dokončovacího procesu oděvní výroby. 4. Způsoby vytváření technologické dokumentace pro výrobu. 5. Analýza technologických celků a rozbor technologických operací výroby oděvů. 6. Druhy montáží. Soupis operací, pracovní předpis. 7. Výrobní postup, výrobní takt. 8. Metodika normování práce. 9. Technicko-hospodářské normy. 10. Ekonomická příprava výroby, podklady pro kalkulace, výpočet efektivnosti výroby. 11. Organizace výroby. 12. Zdroje a směry racionalizace šicího procesu. 13. Souhrn přednesené látky, praktické ukázky pilotních modelů výrobků. 14. Praktické ukázky normované práce. Cvičení: 1. Návrhová a konstrukční příprava výroby. Technologická příprava výroby. 2. Základní technologické pojmy pro oddělování, podlepování, spojování a tvarování. 3. Technická dokumentace – technický nákres, technický popis, technologický list. 4. Technická dokumentace – soupis operací. 5. Technologie podlepování oděvních a prádlových výrobků. 6. Technologie vypracování nepodšitých oděvů. 7. Technologie vypracování podšitých oděvů. 8. Technologie vypracování prádla. 9. Technická dokumentace – pracovní předpis. 10. Technická dokumentace – výrobní postup, vývojový diagram, diagram zatížení. 11. Kalkulace. Kapacitní výpočty. 12. Projekt Macenauer (PM), metodika MTM – seznámení. 13. PM – modul TechLine, modul Predpis. 14. Obhajoba semestrální práce. Zápočet. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden

Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Rozsah probírané problematiky je shodný jako u prezenční formy výuky. K dispozici je dostatek studijní literatury a zajištěny jsou pravidelné semináře, jejichž rozvrh je aktualizován s ohledem na SZŘ TUL a další vnitřní předpisy TUL související s výukou a její organizací. Studenti navíc mají možnost individuálních konzultací po domluvě s garantem nebo vyučujícími předmětů. Studijní literatura a studijní pomůcky Základní: Krůtová B. a kol.: Technologie oděvů a prádla, SNTL Praha 1979. Slepánek J.: Oděvní názvosloví, SPN Praha 1983 Reháková O., Horná M.: Technologia, Alfa Bratislava 1987. Musilová B., Halasová, A.: Technologie vybraných druhů oděvů, TUL/FT/KOD, Liberec 2002. Sommer K., Tomeš, E.: Z dějin oděvního průmyslu na Prostějovsku, Oděvní průmysl n.p., 1970. Eliáš B.: K historii průmyslové oděvní výroby, Technické muzeum Brno 1986. Ondráček, R.: Studie oděvní výroby, BP 291/04, TUL/FT/KKV, Liberec 2004. Dadáková,I.: Normování práce v konfekční výrobě, Prostějov 2008. Kolektiv autorů: Manuál k programu Projekt Macenauer, Prostějov 2005. Havlíček F. a kol.: Technická příprava a organizace v oděvní výrobě, Prostějov. Kaprasová M.: Technická příprava výroby, TUL/FT, Liberec.


Technické textilie Povinný profilový studijního oboru 2/2 hod. za týden

Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Způsob zakončení Další požadavky na studenta Zápočet: Odevzdání, obhájení semestrální práce. Zkouška: Ústní. Ing. Ondřej Novák, Ph.D. Vyučující


/ 2/LS


Stručná anotace předmětu Na vybraných příkladech aplikace textilií ukazuje oblasti využití technických textilií, způsoby jejich výroby i úprav, jejich specifické vlastnosti i používané suroviny. Přednášky: 1. Definice TTX, hlavní oblasti použití, charakteristické vlastnosti textilií ve vyjmenovaných oblastech. 2. Typy surovin používaných pro výrobu technických textilií, jejich charakteristické vlastnosti. 3. Význam a hlavní typy úprav technických textilií. 4. Konfekce technických textilií. 5. Geotextilie pro zemní konstrukce. 6. Geotextilie pro agroinženýrství. 7. Textilie pro stavebnictví. 8. Zdravotnické textilie. 9. Textilie pro hygienu. 10. Textilie pro ochranu těla. 11. Textilie pro oblast veřejného zájmu (policie, armáda). 12. Textilie v automobilovém a leteckém průmyslu. 13. Průmyslové textilie. 14. Textilie pro kompozity. Cvičení: Spočívá ve zpracování rešerše popisující konkrétní výrobek nebo technologický postup výroby TTX. Zadání je celosemestrové, studenti pracují ve dvojicích. Návrh v rozsahu 8 - 10 stran se odevzdává na konci semestru, které je podmínkou k přihlášení se na zkoušku. Diskuse o návrhu a jeho obhajoba je součástí zkoušky. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Rozsah probírané problematiky je shodný jako u prezenční formy výuky. K dispozici je dostatek studijní literatury a zajištěny jsou pravidelné semináře, jejichž rozvrh je aktualizován s ohledem na SZŘ TUL a další vnitřní předpisy TUL související s výukou a její organizací. Studenti navíc mají možnost individuálních konzultací po domluvě s garantem nebo vyučujícími předmětů. Studijní literatura a studijní pomůcky Základní: Lizák P., Militký J.: Technické textilie, Ružomberok 2002, 347 str.. ISBN 80-968674-0-7. Militký J.: Technické textilie, vybrané kapitoly. Liberec 2002. ISBN 80-7083-590-7.


Textilní zbožíznalství 1 Povinný profilový studijního oboru 2/2 hod. za týden


Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Způsob zakončení Forma výuky Další požadavky na studenta Zápočet: Absolvování všech laboratorních cvičení, absolvování zápočtového testu. Zkouška: Písemná a ústní. Ing. Larisa Ocheretna Vyučující

/ 2/ZS


Stručná anotace předmětu Předmět je zaměřen na obchod s textilními vlákny (charakter pohybu cen na tuzemském a světovém trhu, „vláknařské“ bursy), na identifikaci textilních vláken v polotovarech a hotových výrobcích – tzn. identifikaci vláken ve směsích a v textilních výrobcích se vzhledovými úpravami. Dále se předmět zabývá správným označením vlákenné suroviny v textilním zboží (jsou vysvětleny zvyklosti v označování textilní suroviny v tuzemském a dováženém textilním zboží a aktuální požadavky na označování textilních vláken). Předmět vysvětluje vztah mezi vlákenným složením textilního zboží, jeho vlastnostmi a údržbou. Zabývá se také BIO a ECO textilními výrobky. Učí typologii délkových textilií: jejich charakteristiku, vlastnosti, použití, názvosloví efektních přízí a pro typologii plošných textilií (v návaznosti na TZ2) – vazby, vzory a vzhledové úpravy tkanin. Přednášky: 1. Úvodní přednáška (informace o předmětu: obsah a cíle předmětu TZ1, požadavky, doporučená literatura). 2. Přehled produkce vlákenných surovin a jejich spotřeba. Rozdělení vláken, identifikační metody, označení vláken ve výrobcích, globální vlastnosti, použití. 3. Přírodní vlákna rostlinného původu – jejich klasifikace, kvalita, obchod, použití, identifikace, označení ve výrobcích a jejich údržba. 4. Přírodní vlákna živočišného původu – jejich klasifikace, kvalita, obchod, použití, identifikace, označení ve výrobcích a jejich údržba. 5. Chemická vlákna – použití, identifikace a označení ve výrobcích, údržba textilního zboží z chemických vláken. 6. Syntetická vlákna – použití, identifikace a označení ve výrobcích, údržba textilního zboží ze syntetických vláken. 7. Anorganická vlákna - použití, identifikace, označení ve výrobcích, vlastnosti výrobků z anorganických vláken. 8. Ostatní umělá vlákna (bikomponentní vlákna, nanovlákna apod..), tvarovaný multifil. 9. BIO versus ECO textilní surovina – získání, zpracování a označení ve výrobcích. 10. Délkové textilie – charakteristika, názvosloví efektních přízí, jejich použití v textilních výrobcích. 11. Vazby tkanin – základní a odvozené vazby v návaznosti na typologii tkanin. 12. Názvosloví vzorů tkanin v návaznosti na typologii tkanin. 13. Vzhledové úpravy tkanin, jejich určeni ve výrobcích, údržba tkanin se vzhledovými úpravami. 14. Závěrečná přednáška – zajímavosti, konzultace před zkouškou. Cvičení: 1. Úvod, program cvičení, bezpečnostní předpisy, požadavky pro udělení zápočtu. 2. Metody identifikace vláken: popis makro- a mikroskopu, mikroskopická preparace, spalovací zkouška. 3. Příprava vláken pro zhotovení příčného řezu v plechové destičce. Mikroskopie konců vláken přestřižených a přetržených: bavlna, vlna a syntetická vlákna. 4. Bavlna: vzhled, omak, staplování, zhotovení mikroskopického preparátu, spalovací zkouška. 5. Bavlna: určení zralosti vláken mikroskopickou metodou a vyjádření zralosti suroviny.

6. Vlákna ze stonků: len vzhled máčeného a roseného, konopí, juta, preparace a zobrazení v mikroskopu. 7. Vlna: omak a mikroskopie surové, prané a karbonizované vlny. 8. Srsti zvířat: mohér, kašmír, velbloudí a králičí srst. Přírodní hedvábí. 9. Vlákna z regenerované celulózy: viskóza, acetát, jejich mikroskopický vzhled. Vlákna ze syntetických polymerů. 10. Určování směsí vláken, jejich identifikace mikroskopická a spalovací, zjištění teploty tavení. 11. Anorganická vlákna, jejich produkce, mikroskopický vhled, spalovací zkouška. 12. Příze a nitě, jejich identifikace v makro- a mikroskopu, zhotovení řezu, spalovací zkouška. 13. Efektní příze, jejich konstrukce, makroskopický vzhled a struktura. 14. Zápočet. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Rozsah probírané problematiky je shodný jako u prezenční formy výuky. K dispozici je dostatek studijní literatury a zajištěny jsou pravidelné semináře, jejichž rozvrh je aktualizován s ohledem na SZŘ TUL a další vnitřní předpisy TUL související s výukou a její organizací. Studenti navíc mají možnost individuálních konzultací po domluvě s garantem nebo vyučujícími předmětů. Studijní literatura a studijní pomůcky Základní: Teršl S.: Encyklopedie textilií a odívání. 1. vyd. SNTL Praha 1989. Pařilová H.: Textilní zbožíznalství – tkaniny. TUL 2000. ISBN 80-7083-233-9. Staněk J.: Textilní zbožíznalství. Vlákenné suroviny, příze a nitě. TUL 2006. ISBN 80-7372-147-3. E-learningový kurz „Textilní zbožíznalství 1“ a „Textilní zbožíznalství 2“ dostupný na http://turbo.cdv.tul.cz Katalogy efektních přízí, vazeb, vzorů, vzhledových úprav tkanin dostupné na KHT FT TUL.




Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Způsob zakončení Forma výuky Absolvování předmětu Textilní zbožíznalství 1 Další požadavky na studenta Zápočet: Absolvování všech laboratorních cvičení. Odevzdání protokolů rozboru textilií. Zkouška: Písemná a ústní. Ing. M. Havlová, Ph.D. Vyučující

/ 2/LS


Stručná anotace předmětu Předmět je koncipován s ohledem na profil absolventa oboru Textilní marketing. Student absolvující předmět umí identifikovat a pojmenovat konečný textilní produkt – zboží. Umí provést základní rozbor finálního výrobku (bez potřeby náročnějšího laboratorního vybavení pouze s použitím mikroskopu nebo textilní lupy) – a identifikovat charakteristické prvky, které jsou určující pro jeho vlastnosti a použití. Student získá prostřednictvím zbožíznaleckých katalogů zahrnujících širokou škálu (řádově několik set) reálných vzorků plošných textilií praktické zkušenosti v oblasti omakových a vzhledových charakteristik, které mu umožní pružně reagovat z odborného hlediska v podmínkách obchodních jednání. Důraz je kladen také na správné značení textilních výrobků nesoucí informace jak o materiálovém složení, tak o doporučeném způsobu údržby. Studenti jsou ve zkratce seznamováni také s legislativou související s ochranou spotřebitele včetně řešených případů z praxe soudního znalce. Přednášky: 1. Úvod do identifikace textilního plošného zboží – tkaniny, pleteniny, netkané textilie (základní charakteristiky, identifikační znaky, porovnání, rozdíly ve vlastnostech a použití). Typologie bavlnářských tkanin prezentovaná na reálných ukázkách textilního zboží – terminologie, 2. identifikační znaky, charakteristické vlastnosti, použití. 3. Typologie lnářských tkanin prezentovaná na reálných ukázkách textilního zboží – terminologie, identifikační znaky, charakteristické vlastnosti, použití. Typologie vlnařských tkanin prezentovaná na reálných ukázkách textilního zboží – terminologie, 4. identifikační znaky, charakteristické vlastnosti, použití. 5. Typologie hedvábnických tkanin prezentovaná na reálných ukázkách textilního zboží – terminologie, identifikační znaky, charakteristické vlastnosti, použití. 6. Identifikace zátažného pleteného zboží – klasifikace vybraných skupin výrobků, používané vazební prvky, charakteristické vazby, charakteristické vzory, používané vzhledové úpravy zátažných pletenin. 7. Identifikace osnovního pleteného zboží – klasifikace vybraných skupin výrobků, používané vazební prvky, charakteristické vazby, charakteristické vzory, používané vzhledové úpravy osnovních pletenin. Typologie bavlnářských pletenin prezentovaná na reálných ukázkách textilního zboží – terminologie, 8. identifikační znaky, charakteristické vlastnosti, použití. 9. Typologie vlnařských pletenin prezentovaná na reálných ukázkách textilního zboží – terminologie, identifikační znaky, charakteristické vlastnosti, použití. 10. Typologie hedvábnických pletenin prezentovaná na reálných ukázkách textilního zboží – terminologie, identifikační znaky, charakteristické vlastnosti, použití. 11. Exkurze. 12. Typologie netkaných textilií – terminologie, identifikační znaky, charakteristické vlastnosti, použití. 13. Značení textilních výrobků, legislativa, symboly údržby, vady plošných textilií, ochrana spotřebitele. 14. Závěrečná přednáška – zajímavosti a vybrané aplikace z oblasti použití plošných textilií.

Cvičení: 1. Opakování vybraných partií z TZ1. 2. Vazby tkaniny. 3. Vzory a úpravy tkanin. 4. Typologie a terminologie bavlnářských a lnářských tkanin. 5. Typologie a terminologie vlnařských tkanin. 6. Typologie a terminologie hedvábnických tkanin. 7. Opakování typologie a terminologie tkanin. 8. Vazby zátažných pletenin. 9. Vazby osnosvních pletenin. 10. Typologie a terminologie pletenin, vzory, úpravy. 11. Exkurze. 12. Netkané textilie - charakteristiky, použití. 13. Opakování. 14. Zápočet. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Rozsah probírané problematiky je shodný jako u prezenční formy výuky. K dispozici je dostatek studijní literatury a zajištěny jsou pravidelné semináře, jejichž rozvrh je aktualizován s ohledem na SZŘ TUL a další vnitřní předpisy TUL související s výukou a její organizací. Studenti navíc mají možnost individuálních konzultací po domluvě s garantem nebo vyučujícími předmětů. Studijní literatura a studijní pomůcky Základní: Teršl S.: Encyklopedie textilií a odívání. SNTL Praha 1989. Štočková H.: Textilní zbožíznalství - Pleteniny. Skriptum TUL 2006. TUL, 2006. ISBN 80-7372-114-7. Pařilová H.: Textilní zbožíznalství. Tkaniny. Skriptum TUL 2005. ISBN 80-7083-233-9. Doporučená: Pařilová H., Štočková H.: Katalog tkanin. Skriptum TUL 2007. ISBN 80-7083-299-1. Pařilová, H.: Názvoslovný katalog pletenin. TUL. Liberec 2010. Pařilová, H.: Názvoslovný katalog pletenin. TUL. Liberec 2010.




Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Způsob zakončení Forma výuky Další požadavky na studenta Zápočet: Absolvování všech laboratorních cvičení. Praktický zápočet z poznávání vzorků textilií. Zkouška: Písemná a ústní. Ing. Hana Pařilová, Ph.D. Vyučující

/ 3/ZS


Stručná anotace předmětu Předmět je zaměřen na správné textilní vyjadřování, procvičování identifikace neznámých bytových textilií. V přednáškách jsou definovány jednotlivé typy textilních výrobků v oblasti bytových textilií, textilní galanterie a kožedělných výrobků. Je definováno jejich označování, dle SOTEXu. Studenti jsou seznamováni s praktickými příklady reklamací na základě spolupráce se soudními znalci. Ve cvičeních v předmětu TZ3 jsou využity vlastní vzorníky textilií, současné vzorníky firemních textilií spolupracujících výrobních firem a obchodních center. Výukové textilní materiály jsou průběžně doplňovány o nové typy textilních materiálů. Formou krátkých prezentací jsou studenti procvičování v odborné textilní komunikaci a prezentování textilní problematiky. (příprava na státnice). Přednášky: 1. Členění bytových textilií, podlahové krytiny, konstrukce a použití speciálních podlahových krytin (zátěžové koberce, umělé trávníky), značení piktogramy. 2. Typologie materiálů pro ložní, stolní prádlo a přikrývky. Peří a jiné výplně přikrývek. 3. Terminologie dekoračních tkanin – názvosloví, vhodnost použití, vlastnosti, příklady reklamací výrobku dle soudního znalce. (spolupráce s dekoračními firmami). 4. Názvosloví v textilní galanterii, praktické rozeznávání a ukázky. 5. Kůže, kožešiny – teorie činění, dělení usní, druhy kožešin, značení. 6. Kožená galanterie – přednáška prakticky zaměřená na obchodování. 7. Textilní i netextilní materiály pro čalouněný nábytek. Značení textilních výrobků piktogramy a značkami kvality. Cvičení: 1. Úvod, zadání mluvnických témat. 2. Koberce a ostatní textilní podlahové krytiny. 3. Opakování tkanin. 4. Ložní prádlo, přikrývky, výplně přikrývek. 5. Opakování pletenin. 6. Záclony, dekorační textilie - makroskopie. 7. Stuhy a prýmky. 8. Pruženky a spínadla. 9. Kůže, usně, koženky - poznávací cvičení. 10. Kožešiny a umělé kožešiny - mirko a makroskopie. 11. Pokrývky hlavy - polotovary plstěných klobouků. 12. Čalounické materiály, typy matrací a vrstvení materiálů v nich. 13. Samostatná práce, opakování. 14. Zápočet. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly

Rozsah probírané problematiky je shodný jako u prezenční formy výuky. K dispozici je dostatek studijní literatury a zajištěny jsou pravidelné semináře, jejichž rozvrh je aktualizován s ohledem na SZŘ TUL a další vnitřní předpisy TUL související s výukou a její organizací. Studenti navíc mají možnost individuálních konzultací po domluvě s garantem nebo vyučujícími předmětů. Studijní literatura a studijní pomůcky Základní: Haviar S., Kančilová L., Kubát L., Pařilová H.: Textilní zbožíznalství : Kůže, usně, kožešiny a kožené výrobky. Liberec TUL, 2006. ISBN 80-7372-144-9. Pařilová H., Štočková H.: Textilní zbožíznalství - Bytové textilie, 2005. ISBN 80-7083-641-5. Pařillová H.: Textilní zbožíznalství - textilní galanterie, 2006. ISBN 80-7372-112-0.


Tkalcovství Povinný profilový studijního oboru 2/2 hod. za týden


ročník

/ 2/ZS

5 Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Pr./ Cv. Způsob zakončení Forma výuky Další požadavky na studenta Zápočet: Odevzdání a obhajoba zadaných projektů zaměřených na zpracování a realizaci listových a žakárských tkanin v laboratořích KTT. Zkouška: Písemná a ústní. Ing. Brigita Kolčavová Sirková, Ph.D. Vyučující

Stručná anotace předmětu Cílem předmětu je seznámit studenty s technologií tkaní a přípravy materiálu pro tkaní; sled operací v přípravně - zejména soukání, snování, šlichtování a navádění - nové trendy, firmy; charakteristiky prošlupu a způsoby tvorby prošlupu pomocí listového a žakárského zařízení - nové trendy; prohazování útku do prošlupu - způsoby a jejich princip - nové trendy; nové postupy při konstrukci a projektování listových a žakárských tkanin; Přednášky: 1-2. Příprava materiálu pro tkaní (soukání, snování, šlichtování, navádění, navazování) - charakteristika, trendy,atd. 3-4. Tkacích stroje - bezčlunkové (jehla, skřipec, vzduch, voda) - trendy, výrobci, použití, atd. 5. Prošlupní zařízení - listové (vačka, listovka), žakárské - možnosti, výrobci, trendy, atd. 6. Technologický postup při konstrukci listových tkanin, technická vzornice, možnosti vzorování užitím návodu do listů, paprsku, programu, atd. 7-8. Vazebné možnosti v listových tkaninách - základní, odvozené, libovolně sestavené, atd. 9. Exkurze - podnik dle možnosti domluvy v daném roce. 10. Prošlupní zařízení žakárské - mechanické, elektronické – trendy, výrobci, použití, atd. 11. Technologický postup při konstrukci žakárských tkanin, design žakárských tkanin, atd. 12. Ruční a elektronické zpracování desénu v žakárských tkaninách. 13. CAD systém EAT - 2D, 3D vizualizace – vazební techniky, technické textilie. 14. Technické a technologické problémy při tkaní. Cvičení: 1.Rozbor tkaniny - základní parametry a vlastnosti tkanin, vzor snovaný, házený, provázání, atd.. 2. Příprava osnovy pomocí laboratorního snovadla 3. Vzorovací stroj CCI - jehlová technika zanášení - práce spojené s přípravou osnovy - snování, elektronické prošlupní zařízení - zadávání vazby, barevná záměna, možnosti změny dostavy, atd.. 4-5. Projekt č.1 - realizace listové tkaniny, včetně barevných variací, dle parametrů vzorovacího stroje CCI. 6. Vlastní realizace - tkaní (projekt č.1) na tkacím stroji - barevné variace 7. Mechanické žakárské stroje – 400-ový stuhařský stroj - ukázka jednotlivých mechanizmů stroje, tvorba programu 8. Tvorba desénu pro jednoduchou žakárskou tkaninu (JŽT). 9. Exkurze - podnik dle možnosti domluvy. 10-12. Projekt č.2 - příprava a zpracování desénu JŽT s využitím EAT systému DesignScopeVictor CAD systém pro design žakárských tkanin. 13. Vlastní realizace - tkaní projektu č.2 na jehlovém tkací stroji Somet s elektronickým ŽS Stäubli. 14. Prezentace projektů č. 1, 2. Informace ke kombinované nebo distanční formě

Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Rozsah probírané problematiky je shodný jako u prezenční formy výuky. K dispozici je dostatek studijní literatury a zajištěny jsou pravidelné semináře, jejichž rozvrh je aktualizován s ohledem na SZŘ TUL a další vnitřní předpisy TUL související s výukou a její organizací. Studenti navíc mají možnost individuálních konzultací po domluvě s garantem nebo vyučujícími předmětů. Studijní literatura a studijní pomůcky Základní: Hruda I., Moravec V.: Technologie I, 2. část, Technologie přípravy a tkaní, Vazby listových tkanin, skriptum VSŠT, Liberec 1985. Předložené přednášky – slides – elektronické skript.a Doporučená: Talavášek, O.: Tkalcovská příručka, SNTL, Praha 1980. Talavášek O., Plíštil: Příprava materiálu ke tkaní, SNTL 1984. Talavášek O.: Tkací stroje člunkové a bezčlunkové. SNTL Praha, 1988. Talavášek O., Svatý, V.: Bezčlunkové stavy, SNTL, Praha 1975. www. stránky jednotlivých firem z oblasti tkaní a přípravy.


Úvod do mechaniky textilií Povinný profilový předmět doporučený studijního oboru semestr 2/2 4 hod. za týden kreditů

ročník

/ 2/ZS

5 Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Pr./ Cv. Způsob zakončení Forma výuky Další požadavky na studenta Zápočet: Účast na cvičeních. Absolvování zápočtového testu. Vypracování a obhajoba zadaného projektu. Zkouška: Písemná. Ing. Bc. Monika Vyšanská, PhD. Vyučující

Stručná anotace předmětu Předmět je zaměřen na základy mechaniky hmotného bodu, soustavy hmotných bodů, tuhého tělesa a úvod do pružnosti a pevnosti poddajného tělesa. Aparát mechaniky je aplikován na problematiku chování textilních útvarů. Přednášky: 1. Vektorová analýza. 2. – 3. Pojem síly, silové soustavy. 4. – 6. Mechanika hmotného bodu a soustavy hmotných bodů (aproximace plošných textilií). 7. – 10. Mechanika tuhého tělesa (aplikace na lineární a dvojdimenzionální textilní útvary). 11. – 14. Mechanika poddajného tělesa – základní úlohy pružnosti a pevnosti (aplikace na lineární a dvojdimenzionální textilní útvary) - jednoosá napjatost (tah, tlak). - dvouosá napjatost, rovinná napjatost (smyk, krut). - ohyb. Cvičení: Výpočty mechaniky textilních útvarů. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Rozsah probírané problematiky je shodný jako u prezenční formy výuky. K dispozici je dostatek studijní literatury a zajištěny jsou pravidelné semináře, jejichž rozvrh je aktualizován s ohledem na SZŘ TUL a další vnitřní předpisy TUL související s výukou a její organizací. Studenti navíc mají možnost individuálních konzultací po domluvě s garantem nebo vyučujícími předmětů. Studijní literatura a studijní pomůcky Základní: Burianová L. a kol.: Mechanika. TU Liberec, 2010. ISBN 978-80-7372-629-4. Kvasnica J. a kol.: Mechanika. Praha: Academia, 2004. Kopal A. a kol.: FYZIKA I. Liberec: TUL, 2009. ISBN 978-80-7372-477-1.


Výroba netkaných textilií Povinný profilový předmět doporučený studijního oboru semestr 2/2 4 hod. za týden kreditů

Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Způsob zakončení Forma výuky Další požadavky na studenta Zápočet: Pozitivně hodnocená účast na cvičeních a obhájené protokoly z jednotlivých cvičení. Zkouška: Písemná a ústní. Ing. Jiří Chaloupek, Ph.D. Vyučující

/ 2/ZS


Stručná anotace předmětu Charakteristika netkaných textilií, trendy a technologie výroby NT. Vlákna, pojiva a jejich vlastnosti pro NT. Výroba vlákenných vrstev, pojení vlákenných vrstev a jejich stabilizace. Struktura a vlastnosti NT. Praktické aplikace NT. Přednášky: 1. Charakteristika netkaných textilií, způsoby jejich výroby. 2. Oblasti použití netkaných textilií. 3. Polymery pro výrobu netkaných textilií a jejich vlastnosti. 4. Základní vlákna pro výrobu netkaných textilií. 5. Speciální vlákna pro výrobu netkaných textilií. 6. Pojiva pro výrobu netkaných textilií. 7. Příprava vlákenných vrstev mechanickými postupy. 8. Příprava vlákenných vrstev chemickými postupy. 9. Příprava vlákenných vrstev termickými postupy. 10. Mechanické způsoby zpevnění vlákenných vrstev. 11. Chemické způsoby zpevnění vlákenných vrstev. 12. Termické způsoby zpevnění vlákenných vrstev. 13. Úpravy netkaných textilií, converting. Laboratorní cvičení: Ve cvičení studenti připravují netkané textilie jednotlivými technologiemi, přičemž kvalitativně hodnotí vliv vybraných technologických proměnných na vlastnosti výrobků. Součástí cvičení jsou základní technologické výpočty. Některé úlohy jsou zaměřeny na kvantitativní analýzu surovin a zkoumání struktur netkaných textilií. Cvičení jsou sdružena do čtyřhodinových bloků. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Rozsah probírané problematiky je shodný jako u prezenční formy výuky. K dispozici je dostatek studijní literatury a zajištěny jsou pravidelné semináře, jejichž rozvrh je aktualizován s ohledem na SZŘ TUL a další vnitřní předpisy TUL související s výukou a její organizací. Studenti navíc mají možnost individuálních konzultací po domluvě s garantem nebo vyučujícími předmětů. Studijní literatura a studijní pomůcky Základní: Jirsák, O., Wadsworth, L.C. Nonwoven Textiles, Carolina Academic Press, Durham, NC 1999.


Výroba oděvů Povinný profilový studijního oboru 2/2 hod. za týden


ročník

/ 1/LS

6 Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Př./ Cv. Způsob zakončení Forma výuky Další požadavky na studenta Zápočet: Absolvování všech laboratorních cvičení. Vypracování a obhájení laboratorních protokolů. Zápočtový test úspěšnost min. 60%. Zkouška: Písemná a ústní. doc. Ing. Antonín Havelka, CSc. Vyučující Stručná anotace předmětu Význam a vývoj oděvu, funkce oděvu, základní pojmy z oblasti oděvní výroby a oděvních technologií. Oděvní materiály a jejich vlastnosti. Organizační struktura, technická příprava oděvní výroby. Somatometrie, velikostní soustavy oděvních výrobků. Využití CAD systémů v oděvní výrobě. Technologické stupně výroby oděvů, jejich charakteristika, materiálový tok a jejich transformace. Technologie oddělovacího, spojovacího a dokončovacího procesu oděvní výroby. Tvorba nálože, prostředky k nakládání, oddělování a spojování oděvního materiálu. Teorie tvorby šitého spoje, model šicího stroje a strojní šicí jehly. Parametry a vlastnosti šitých spojů. Tvarovací proces, jeho význam v oděvní výrobě, prostředky používané pro tvarování a žehlení. Organizace výroby. Přednášky: 1. Úvod, význam a vývoj oděvu, funkce oděvu. 2. Oděvní materiály. Požadavky na oděvní materiály ze strany spotřebitele a výrobce. Vlastnosti oděvních materiálů. 3. Oděvní materiály. Rozdělení oděvních materiálů. Speciální materiály. Šicí nitě, jejich rozdělení, vlastnosti a parametry. 4. Konstrukce oděvů. Orientace na lidském těle, členění povrchu lidského těla. Zjišťování tělesných rozměrů. Základy střihové konstrukce, konstrukční síť. 5. Polohování střihových dílů. Konstrukční příprava výroby. CAD systémy v oděvní výrobě, návrhářské a konstrukční systémy. Vizualizace oděvu. 6. Oddělovací proces - přehled. Základní rozdělení nakládacího procesu. Způsoby nakládání. Konvenční a nekonvenční způsoby oddělování. 7. Vyztužování oděvů. Podmínky podlepování, podlepovací vložky, typy podlepování, podlepovací stroje. 8. Spojovací proces. Základní principy tvorby stehů. Druhy stehů a švů popis. 9. Šicí stroje. Základní části šicího stroje, stehotvorné mechanizmy, druhy šicích strojů. Nekonvenční metody spojování. 10. Tvarovací proces. Žehlení a tvarování oděvních materiálů. 11. Technologie oděvní výroby. Základní pojmy, montážní členění oděvu, vybrané části a prvky na oděvu, technologie vybraného oděvního výrobku. 12. Technická příprava výroby. Úkoly a cíle technické přípravy výroby, členění technické přípravy výroby, jednotlivé části technické přípravy výroby. 13. Mezioperační doprava. Význam mezioperační dopravy, systémy mezioperační dopravy. 14. Organizace výroby v oddělovacím a spojovacím procesu. Cvičení: 1. Úvod, program cvičení, podmínky práce v laboratořích, podmínky získání zápočtu. Základní pojmy z oděvnictví, druhy oděvních výrobků, oděvní názvosloví. 2. Výrobní postup v oděvní výrobě. 3. Charakteristika oděvních materiálů, rozbor plošných materiálů a šicích nití.

4. Měření základních tělesných rozměrů. 5. Konstrukce střihu dámské sukně, vytvoření střihových šablon pro polohování. 6. Polohování střihových šablon. Vytvoření jednopolohy a vícepolohy. 7. Výpočet výtěžnosti střihové polohy, výpočet technologického a nadtechnologického odpadu. 8. Nakládání materiálů. Zhotovení jednotlivých způsobů nakládaní. 9. Podlepování jednotlivých častí oděvů. 10. Spojovací proces a druhy stehů. Nákres šicí strojní jehly, práce s katalogy, rozpoznání druhu stehu a zařazení do příslušné třídy. 11. Švy. Práce na průmyslovém šicím stroji podle zadání. 12. Technologie. Zhotovení soupisu operací na oděvní výrobek. 13. Zápočtový test 14. Zápočet. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Rozsah probírané problematiky je shodný jako u prezenční formy výuky. K dispozici je dostatek studijní literatury a zajištěny jsou pravidelné semináře, jejichž rozvrh je aktualizován s ohledem na SZŘ TUL a další vnitřní předpisy TUL související s výukou a její organizací. Studenti navíc mají možnost individuálních konzultací po domluvě s garantem nebo vyučujícími předmětů. Studijní literatura a studijní pomůcky Základní: Hamřík, P., Glusek, D.: Oděvní názvosloví. SNTL Praha, 1986. Zouharová J.: Výroba oděvů. I. a II. Díl. skriptum TU Liberec, 2004. ISBN 80-7083-781-0. Doporučená: Růžičková D.: Oděvní materiály. Skriptum TUL Liberec, 2003. ISBN 80-7083-682-2. Haas V.: Oděvní stroje a zařízení. Praha: SNTL, 2000. ISBN 80-86073-572. Motejl V.: Stroje a zařízení v oděvní výrobě. SNTL Praha, 1984. Havelka A., Halasová A.: Tepelné a vlhkotepelné tvarování v konfekci. TUL,Liberec, 2003. ISBN 80-7083713-6.

D – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu Typ předmětu Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Způsob zakončení Další požadavky na studenta Zápočet: Účast na přednáškách. Zkouška: Písemná. Vyučující

Základy práva Povinný profilový studijního oboru 2/0 hod. za týden Zkouška


/ 3/LS

ročník 3 Př.

Mgr. Karel Severa

Stručná anotace předmětu Hlavním cílem předmětu je budování právního vědomí studentů na základě znalosti právních pojmů, potřebných pro pochopení práva, jeho účelu, vývoje a organizace a jeho správné aplikace v praxi. Student se bude umět orientovat v českém právním řádu, pracovat s právními prameny. Ústava ČR, Evropská unie, občanské právo, obchodní právo, pracovní právo, rodinné právo, správní právo, trestní právo, právo sociálního zabezpečení. Přednášky: 1. Právo: pojem, právní odvětví, prameny práva. 2. Evropská unie. 3. Ústavní právo. 4. Občanské právo. 5. Občanské právo procesní. 6. Obchodní právo. 7. Pracovní právo. 8. Trestní právo. 9. Správní právo. 10. Rodinné právo. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Studijní literatura a studijní pomůcky Doporučená: Občanský soudní řád. Občanský zákoník. Zákoník práce. Šíma A., Suk M.: Základy práva pro střední a vyšší odborné školy. 7. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. ISBN 80-7179-098-2. Schelle I. aj.: Základy občanského práva. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2005. ISBN 80-86861-33-3.


Zušlechťování textilií Povinný profilový předmět studijního oboru 3/2 5 hod. za týden

doporučený ročník / semestr kreditů

3/ZS

6 Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Př./ Cv. Způsob zakončení Forma výuky Další požadavky na studenta Zápočet: Absolvování všech laboratorních cvičení. Vypracování a obhájení laboratorních protokolů. Absolvování testu znalostí nad stanovenou hranici počtu bodů. Zkouška: Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Ing. Jarmila Studničková, Ph.D. Vyučující Stručná anotace předmětu V předmětu se studenti seznámí s procesy barvení, potiskování a finálních úprav textilií. Důraz je kladen na teorii jednotlivých procesů a seznámení se základy technologických aplikací. Přednášky: 1. Základní pojmy. Délka lázně. Sytost barvení. Mokrý přívažek. Základní charakteristika vláken PES, PAD, PAN, POP, vlny a bavlny. 2. Barvení lázňové, klocovací, textilní tisk. Specifikace tříd barviv pro barvení nejdůležitějších textilních vláken. 3. Egalita. Vliv teplotních diferencí na egalitu. Vliv nehomogenit textilního substrátu na egalitu. Proudění lázně a egalizace. Egalizační TPP. 4. Stálosti vybarvení a jejich hodnocení. 5. Základní vlastnosti tenzidů. Kritická micelární koncentrace. Ionogenita. Hodnota HLB. Bod zákalu. 6. Spektrofotometrické stanovení koncentrace barviva ve vlákně. Zákon Lambert-Beerův. 7. Hodnocení difúze barviva do vlákna, výpočet difúzních koeficientů. 8. Objektivní měření barevné diference metodou CIE. Odstín, sytost, jas. Trojúhelník barviv. 9. Smáčení, praní. Základní rovnice pracího děje. Prací stroje. 10. Předúprava, bělení. Opticky zjasňující přípravky. Zušlechťování směsí PES/ba a PES/vlna. 11. Přímá, reaktivní a kypová barviva. Polokontinuální a kontinuální postupy barvení. 12. Fuláry, mikronános, spray. Tlaková barvicí zařízení. Jet. overflow. 13. Základní principy potiskování textilií, rozdělení tiskařských technik a jejich porovnání. 14. Složení a vlastnosti tiskacích past. 15. Potiskování bavlny, vlny a syntetických vláken. 16. Strojní zařízení pro potiskování textilií. 17. Přenosový tisk. Tisk koberců. Vločkový tisk. 18. Sušení a fixace textilií. Teorie sušení. Strojní zařízení. 19. Finální úpravy: nemačkavá, nešpinivá, nežehlivá. 20. Finální úpravy: vodoodpudivá, nehořlavá, oleofobní. Laboratorní cvičení: 1. Předúprava textilií. Odšlichtování, vyvářka a bělení bavlny. 2. Barvení textilií. Substantivní barviva. 3. Barvení textilií. a) Barvení polyamidu. b) Blokování a kombinovatelnost kationtových barviv. 4. Potiskování textilií. Tisk přímý, kupírování tiskacích past, bílý lept a bílá chemická. 6. Finální úpravy textilií. a) Nehořlavá úprava. b) Úpravy omaku.

c) Hydrofobní úprava. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Rozsah probírané problematiky je shodný jako u prezenční formy výuky. K dispozici je dostatek studijní literatury a zajištěny jsou pravidelné semináře, jejichž rozvrh je aktualizován s ohledem na SZŘ TUL a další vnitřní předpisy TUL související s výukou a její organizací. Studenti navíc mají možnost individuálních konzultací po domluvě s garantem nebo vyučujícími předmětů. Studijní literatura a studijní pomůcky Doporučená: Kryštůfek, J., Wiener, J.: Barvení textilií I. TU Liberec, 2008. ISBN 978-80-7372-328-6. Pastrnák, R., Vlach, P.: Finální úpravy textilií. TU Liberec, 2002. Růžička, J., Výprachtický, J., Pajgrt, O., Hác V. Čáp, J., Janák, P.: Technologie předúprav, finálních a speciálních úprav textilních materiálů. VŠCHT Pardubice, 1985. Hladík, V. a kol.: Textilní barvířství. Praha, 1982. Dembický, J., Kryštůfek, J., Machaňová, D., Odvárka, J., Prášil, M., Wiener, J.: Zušlechťování textilií. TU Liberec, 2008. ISBN 978-80-7372-321-7.

D Charakteristika studijního předmětu

Recommend Documents