Cytologické a histologické vyšetření “Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje“
Duben 2011
Tondrová Irena Bc.
CYTOLOGICKÉ A HISTOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ
CYTOLOGIE -VYŠETŘENÍ BUNĚK
Cytologické vyšetření je nedílnou součástí diagnostického postupu u mnoha onemocnění (například záněty zvukovodu, útvary v kůži a podkoží nebo většina dermatologických onemocnění). Toto vyšetření je založeno na posouzení buněk ze vzorku odebraného bez nutnosti anestezie. Obarvení a posouzení je prováděno ihned po získání vzorku a trvá zhruba 10–20 minut. Na základě tohoto vyšetření lze často stanovit definitivní diagnózu a zahájit adekvátní, cílenou léčbu
Pracoviště cytologické laboratoře
Odebraný vzorek musí být jednoznačně identifikovatelný štítkem a doplněný průvodkou.
Průvodka musí být vyplněna čitelně a obsahovat tyto údaje: Identifikaci pacienta, vzorku ►jméno, příjmení, ►rok narození a rodné číslo (event. číslo pojištěnce) pacienta ►příslušnost pacienta ke zdravotní pojišťovně, event. uvést zda jde o samoplátce ►jméno odesílajícího lékaře (žadatele o vyšetření), IČZ , a razítko zařízení. ►druh primárního vzorku, rozsah a lokalizace léze. ►datum a čas odběru vzorku. ►klinické informace o pacientovi – stručná klinická diagnosa, doba trvání nemoci, předchozí léčba
K cytologickému vyšetření se používají podložní skla s nátěry nebo tekutiny v uzavřených a onačených nádobkách. Materiál je získáván stěrem přístupných povrchových partií těla, zejména sliznic, nebo exkretů natřených přímo na podložní sklo, výplachem, resp. punkcí aspirací tekutin z dutin (anatomických či vzniklých za patologických stavů tj. cysty, bursy atd.), nebo aspirací solidní tkáně orgánu nebo patologického útvaru (punkce tenkou jehlou tzv. FNAB – štítná žláza, lymfatické uzliny, mama atd.). Další možností je tzv. otisk. Stěry: Čerstvě provedený stěr na nezaměnitelně označeném podložním skle se fixujte fixačním sprejem. Ke značení se užívá pořadové číslo napsané nesmazatelným fixem, a současně se uvádí do průvodky. Ke skladování a transportu se používají speciální krabice Vzorky nekladou zvláštní nároky na prostředí, ve kterém jsou skladovány do doby svozu. CERVEXBRUSH citologické štětečky Cytofix – ustalovač na cytologická vyšetření
Aspirace tekutého obsahu Získaná tekutina se natře přímo na 3-4 skla (Nefixuje se, nechá se zaschnout) Výplachy – laváže dutiny břišní, kloubní výpotky apod. – tekutina se nefixujte a do doby svozu do laboratoře skladuje v uzavřené nádobce v lednici při teplotě 2-8°C. Tekutinu je nutné zpracovat nejlépe do 24hod., nejvýše do 48hod. Purulentní obsah se zasílá současně na mikrobiologickou kultivaci.
Aspirace solidního útvaru • V odběrové stříkačce může být 0,1-0,2ml citrát fosfátového pufru (pH +/- 7,2), aspirát se kápne na označené sklíčko a udělá se nátěr ( event. lze malým množstvím pufru ještě prázdnou stříkačku vypláchnout a udělat ještě jeden nátěr). Nátěr se nefixujte, nechá se zaschnout. Skladuje a transportuje se v dodané speciální krabici. Případné drobné drtky se vstříknou do nádobky s fixační tekutinou ke zhotovení cytobloku.
Otisky (imprint) OTISKY (imprint) - pokud je excidován větší úsek tkáně (např. lymf uzlina, z mammy aj) lze jej ihned po vynětí rozříznout a okamžitě řeznou plochou otisknout na podložní sklo (jako razítko, netlačit, aby buňky nebyly rozdrceny). a) Tkáň fixovat (10% formol), b) sklíčko s otiskem ihned, tj vlhké, vnořit na 30min do 70% alkoholu (běžný absolutní lihobenzin je 96% - tj k 70ml 96% alkoholu dodat 30ml vody). c) Nechte zaschnout a skladujte jako viz výše.
MATERIÁL A ZPŮSOBY ODBĚRU
tenkojehlová aspirační cytologie
odběr intramuskulární jehlou - aspirované buňky se natřou na sklo nejčastěji štítná žláza, lymfatické uzliny, slinné žlázy, pankreas, prs, ložiskové změny v plicích …
Pod ultrazvukovou kontrolou zavede lékař tenkou jehlu k cystě, tekutinové kolekci nebo ložisku a aspiruje tekutinu nebo materiál na cytologické vyšetření z ložiska. Poté následuje krátké stlačení místa vpichu a přiložení krycího obvazu.
Jehly-označené šipkami
CYTOLOGICKÁ VYŠETŘENÍ
Výhody ° pro pacienta méně zatěžující odběr materiálu než na histologii ° jednodušší zpracování – rychlejší výsledek
Nevýhody ° ztráta kontinuity tkáně – diagnóza méně přesná (prebioptické vyšetření) x ° lze využít další pomocné metody k upřesnění diagnózy – např. imunocytochemie
Cytologické vyšetření v gynekologii Cytologie - při cytologickém vyšetření jsou hodnoceny pod mikroskopem buňky, setřené z povrchu děložního čípku, pochvy, zevních rodidel apod. a přenesené na sklíčko. Gynekolog provádí pouze odběr vzorků, hodnocení provádí patolog. Běžně se provádí stěr z povrchu děložního čípku a z kanálu děložního hrdla ,stěry z jiných míst jsou spíše vyjímečné.
Stěrem získané slizniční buňky se nanášejí na podložní sklíčka a po dalších úpravách se odesílají do laboratoře, kde se hodnotí pod mikroskopem. Cílem cytologického vyšetření je odhalení nádorových a přednádorových změn. Spolu s gynekologickým vyšetřením a kolposkopií je základem gynekologické preventivní prohlídky.
kolposkopie
Schéma cytologického vyšetření‚ Registrující gynekolog posílá stěr z děložního hrdla do cytologické laboratoře, do tří týdnů dostává výsledek vyšetření zpět. V případě negativního výsledku doporučuje pacientce další prohlídku zo l rok.
Schéma sledování pacientky s jiným než negativním výsledkem screeningové cytologie.- poslání vzorků na histologické vyšetření
Histologické vyšetření
Histologická laboratoř
Co to je histologické vyšetření? Je mikroskopické vyšetření malého kousku tkáně, který byl předem odebrán z těla. Vzorek se odebírá z nemocného orgánu. Odběr vzorku, tzv. biopsie se provádí jako plánovaný výkon v nemocnici nebo během operačního zákroku. Cílem histologického vyšetření je posoudit odebranou tkáň a určit podle charakteristických struktur povahu onemocnění.
•tkáně se odebírají při: ►operacích ►excizích ►punkcích ►biopsiích
►operacích ►excizích
►punkcích
►biopsiích
K čemu slouží odebraný vzorek? Při histologickém vyšetření lékař specialista vzorky hodnotí pod mikroskopem. Odebrané vzorky se nejdříve ukládají do 10% formaldehydu, posléze zalévají parafínem, mrazí a následně krájí na velmi tenké plátky, které lékař specialista prohlíží na podložním sklíčku pod mikroskopem. Při velkém zvětšení může posoudit charakteristické změny tkáně. U nádorových změn tkáně je dokonce možné vyjádřit se k prognóze a závažnosti onemocnění. Kdy bude výsledek? Výsledek je znám od 7 do 10 dní po odběru. O dalším léčebném či diagnostickém postupu informuje ošetřující lékař. Při peroperační biopsii bývá výsledek do půl hodiny. Jaká jsou alternativní vyšetření? Histologické vyšetření zatím nelze jiným vyšetřením nahradit. Ostatní vyšetřovací metody mohou vyšetřované oblasti zobrazit (CT,MR,RTG), nebo v nich ukázat například průtok krve (scintigrafie, ultrazvuk), ale nemohou lékaři podat informaci o mikroskopické struktuře orgánu.
▪Vzorek musí být uložen do uzavřené nádobky (neprosakující) s dostatečným množstvím 10% formolu – musí být ponořen ▪Velikost nádobky musí odpovídat velikosti odebraného materiálu. ▪Nádobka s materiálem musí být označena ve shodě s průvodním listem - jménem pacienta, rodným číslem nebo rokem narození a odesílajícím zařízením. ▪Vícečetné vzorky je nutno vkládat do samostatných nádobek, označených řadou písmen nebo čísel, s příslušnou legendou na průvodce. ▪Resekáty střev, žaludku, žlučníky zasílejte rozstřižené, v dostatečně velké nádobě.
▪Vzorek ve fixačním roztoku je možné skladovat při pokojové teplotě, na místě k tomu určeném, až do odvozu. ▪Formol při pokojové teplotě rychleji proniká do tkání a fixuje je, než při skladování v lednici. ▪Transport vzorků ve fixačním roztoku v uzavřené nádobě probíhá bez zvláštních bezpečnostních opatření a bez teplotních nároků.
štítek musí být nalepen na suchý podklad
Soudní lékařství Pitva se doplňuje vyšetřením histologickým (pod mikroskopem),
Histologické preparáty •histologické vyšetření je prohlídka tkání za pomoci světelného mikroskopu •při histologickém vyšetření se zpracovávají části tkání nekropsie •histologické vyšetření nekroptické •tkáně se odebírají při pitvě z mrtvého těla pitva •účelem pitvy je zjistit příčinu choroby, která vedla ke smrti •popsat změny na vnitřních i vnějších orgánech, případně zevní změny na těle •určit další eventuální choroby •při pitvě odebíráme vzorky tkání k histologickému vyšetření
Použitá literatura:
Internetové stránky:
Příručka pro odběr bioptických a cytologických vzorků Patologické výsledky cytologie děložního hrdla LP 2010 01 18- Laboratorní příručka
Použité obrázky:
www.opalmed.cz/sklep2/index.php?main_page=ind. www.ulekare.cz/clanek/histologie-1283 www.ulekare.cz/clanek/histologicke-vysetreni-1023 www.cervix.cz/index.php?pg=pro-lekare--screen... www.hpb.cz/index.php?pId=07-1-10 www.euromedic-cr.cz/histocyt hematologie-onkologie.cz www.biolab.cz www.verkon.cz/lahve-a-nadoby-lahve-sirokohrdl... mammacentrum-olomouc.cz
