Cíl. Postup: od obecného ke zvláštnímu Cíl: prokázat, že trhy PS v EU nejsou ohroženy migrací z nových ČZ, rozhodně ne z ČR

VŠFS ZS 2005-06 přednáška Integrace ČR do EU prostřednictvím pohybu PS 1. 12. 2005

1

Cíl

Postup: od obecného ke zvláštnímu Cíl: prokázat, že trhy PS v EU nejsou ohroženy migrací z nových ČZ, rozhodně ne z ČR

2

Prameny

Dubská, D.: Práce v zahraničí z pohledu platební bilance České republiky. ČSÚ Praha 2004. Cihelková, E. a kol.: Světová ekonomika. VŠE Praha 1996. ISBN 80-7079-966-8. EUROSTAT (webové stránky). Think-Tanks analýza z r. 2000.

3

OSNOVA 1. 2. 3. 4.

Vymezení základních pojmů Vývoj po 2. sv. válce EU – 90. léta Migrace PS a ČR

4

ad 1 – Vymezení základních pojmů

Mezinárodní migrace obyvatelstva – širší pojem dobrovolnost ekonomické motivy pohyb obyvatelstva přes hranice státu dlouhodobý či trvalý pobyt.

5

ad 1 – 1. pokračování

Mezinárodní pohyb PS – faktor internacionalizace v celosvětovém měřítku. Mimoekonomické příčiny (přesuny jsou náhlé, živelné, často masové, ale i nedobrovolné). Přesuny se týkají nejen PS, ale i jejich rodin.

6


Ekonomické příčiny: rozdílná ekonomická úroveň, a tedy i rozdílná cena PS, nevyrovnanost P a N PS v jednotlivých zemích. Potřeba jak kvalifikovaných (IT, Hi-Tech), tak i nekvalifikovaných PS. brain-drain – nejen ve VTE, ale i v emerging markets a v TE.

7

ad 2 – Vývoj po 2. sv. válce Vývozci PS (historicky): VB, Holandsko, Německo, Itálie, Japonsko, Řecko, Turecko, Španělsko, Portugalsko, Mexiko, země Afriky a Asie. Dovozci (historicky): USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Argentina, Brazílie aj.

8


Tento druh migrace – 19. st. – z vyspělé části světa do nových oblastí. Trvalý charakter (i rodiny). Migrace po 2. sv. válce migrace z méně vyspělé E do vyspělých zemí E (neplatí absolutně); podíl zahraničních pracovníků (ZP) v bývalých CPE nízký, migrace z CPE – politické motivy.

9


S rozpadem CPE – migrace z V na Z (v další části). V r. 1991 ve světě odhadem 20 mil. běženců, asylantů a migrantů, v polovině 90. let odhad 100 mil.

10


Exportéři po 2. sv. válce (vedle již uvedených): Kolumbie, Tunisko, Malajsie, Sýrie, Srí Lanka (především RE). Importéři po 2. sv. válce (mimo již uvedených): Holandsko, Kuvajt, Venezuela, Itálie, Finsko, Singapur, Izrael, Jižní Afrika aj.

11


Pohyb VF (jak K, tak i PS). Pohyb PS – velmi riskantní (ekonomické a sociální problémy). Mnoho bariér mezinárodní mobilitě PS oproti pohybu K často vyšší. Bariéry jak u vyvážejících, tak i dovážejících (hostitelských) zemí.

12


Překážky na straně vyvážejících zemí: změna životního stylu, omezení rodinných svazků, právní aspekty, politické, jazykové aj. Překážky na straně dovážejících zemí – první skupina:

přístup na trh práce v dovážejících zemích – právní aspekty (vízum, povolení pobytu, pracovní povolení). Odlišnosti.

13


licenční požadavky či podmínky; další: požadavek na národnost či zemi, ověření jazykových znalostí, uznávání diplomů apod.)

druhá skupina:

omezování možnosti zahraničních pracovníků poskytovat služby za stejných podmínek s domácími subjekty (omezení občanských práv a regulace životních podmínek).

14


Důsledky mezinárodního pobytu PS – projev jak ve vyvážející, tak i v dovážející zemi:

růst světového produktu – produktivita práce migrantů zpravidla vyšší v hostitelské než domácí zemi; snížení produkce v zemi vývozce převýšeno růstem produkce v hostitelské zemi;

15


migrace ovlivňuje i důchody (v zemi vývozce růst mezd, v zemi dovozce pokles – neplatí absolutně); snižování nezaměstnanosti v zemi vývozce, růst deviz, zvyšuje se kvalifikační úroveň apod.; odliv kvalifikovaných PS – zpomalení technické, kulturní a vzdělanostní úrovně v zemi vývozce;

16


země dovozce spoří náklady na vzdělání, které nese vyvážející země; země hostitelská – migranti platí do SR více, než z něj dostávají; ZP pracují zpravidla za nižší mzdu a v těch oblastech ekonomiky, které nejsou předmětem zájmu domácích PS.

17

ad 3 – Situace v EU v 90. letech

EU a migrace ze zemí SVE Od pádu Berlínské zdi nárůst migrace z KZ EU; příliv příliš malý na to, aby obavy; roční čistá migrace z CEEC-10 do EU vrchol v r. 1990 – více než 300 tisíc lidí, ale následoval pokles přílivu; 18


počet rezidentů z CEEC-10 v EU-15 odhadován na 850 tisíc (1998); podle EUROSTAT v r. 1998 asi 250 tisíc PS z CEEC-10 zaměstnáno v EU; údaje mohou být podhodnoceny (dočasně zaměstnaní) – přesto EUROSTAT odhaduje, že počet nepřesahuje 300 tisíc;

19


mohou být postiženy pouze 2 země – Rakousko a Německo; Charakteristika migrace z CEEC v E v 90. letech

formální vzdělání vyšší než u ostatních migrantů či domácích PS; migranti z CEEC-10 stejná odvětví jako ostatní cizinci – „modré“ límečky v průmyslu a ve službách místa s nízkou kvalifikací; 20


totéž se týkalo i etnických Němců, kteří migrovali do N počátkem 90. let; schopnost PS z CEEC-10 prosadit se na trhu práce – slabá, i když vzdělání vysoké; ve střednědobém a dlouhodobém horizontu může vyšší formální úroveň vzdělání migrantů z CEEC-10 ovlivnit trhy práce některých kategorií. 21


S ohledem na rozdíl ve mzdách a příjmech/osobu migrace z CEEC-10 v 90. letech velmi nízká; V r. 1998 727 228 migrantů z CEEC10 do EU (bez Rakouska, Francie, Řecka, Itálie, Irska a Portugalska); kumulovaná migrace z CEEC 19901997 642 tisíc osob;

22


Nepřesnost statistik – 850 tisíc rezidentů v r. 1998 z CEEC v EU; PS CEEC-6 (bez Slovinska a zemí Pobaltí) v r. 1995 v EU (bez Irska) 250 tisíc; roste však dočasná migrace – v samotném Německu převedeno na roční základ 250 tisíc PS (ze statistik);

23


statistiky nepřesné – podle odhadů však nepřesahuje 300 tisíc; Rakousko a Německo – nejvíce ovlivněné migrací z CEEC

73 % populace v pracovním věku a 80 % pracovníků, kteří migrovali z CEEC do EU zůstali v Rakousku a Německu (1998); 24


podíl osob z CEEC na celkové zaměstnanosti činil v r. 1995 1,1 % v Rakousku, 0,5 % v Německu, 0,2 % ve Švédsku a Řecku. V ostatních zemích v polovině 90. let minimální; jiné bylo u kandidátských zemí, které hraničily s EU: podíl pracovníků pracujících v EU na populaci v pracovním věku činil v r. 1998 více než 0,6 % v Maďarsku, 0,4 % v bývalé ČSFR a Polsku a 0,3 % v Bulharsku a Rumunsku; 25


téměř polovina zahraničních pracovníků z CEEC-6 (bez Slovinska, Litvy, Lotyšska a Estonska) v r. 1998 pocházela z Polska, 17 % z Rumunska, 16 % z Maďarska, 11 % z ČR a SR a 9 % z Bulharska;

26


vysoký podíl rezidentů z CEEC-10 v Rakousku a Německu – geografická blízkost hraje velikou úlohu; oproti migraci J - S migrace V-Z je charakterizována relativně vysokým rozdílem v důchodech/osobu a krátkou geografickou vzdáleností;

27


nejvíce mohou být zasaženy východní regiony Rakouska a Německa, hraničící s CEEC; Německo – specifické rysy: migranti se nevyskytují v nových zemích SRN (hraničící s Polskem), nýbrž ve starých (Bavorsko – regiony hraničící s ČR) a v průmyslových centrech;

28


přesto podíl PS z CEEC činil v r. 1998 1,0 – 2,5 % v těchto postižených regionech. Odlišnosti migrantů z CEEC od ostatních migrantů: migranti (PS) z CEEC byly v r. 1998 v průměru mladší, než ostatní zahraniční PS v EU;

29


téměř 70 % pracovníků z CEEC bylo ve věku 25 - 44 let, zatímco v EU z celkového počtu PS pouze 55 % patří do této věkové skupiny; zaměstnanost migrantů z CEEC byla v r. 1998 pod průměrem EU; podíl PS (práceschopných) z CEEC na populaci v produktivním věku a podíl zaměstnanců z CEEC na populaci v produktivním věku činil 63 % resp. 53 % v r. 1998;

30


stejné údaje za EU 68 % a 61 %; míra nezaměstnanosti migrantů z CEEC 16,5 % - průměr EU 10,3 % (1998); migranti z CEEC zaměstnanost nadprůměrná v domácnostech, turistice, stavebnictví a průmyslu, zatímco jejich podíl ve veřejné správě, zemědělství, v oblasti financí a vzdělávání pod průměrem; 31


zatímco jejich vzdělání vyšší, uplatňují se ve stejných odvětvích, jako ostatní cizinci – tj. ve službách náročných na práci, především nekvalifikovanou a ve stavebnictví a průmyslu; migranti nebyly schopni využít náklady na vzdělání (human capital) na trzích práce v EU!

32

ad 4 – Migrace PS a ČR –

Odchody občanů ČR za prací do zahraničí (EU) 1. 2. 3. 4.

Vymezení základních pojmů Náhrady a mzdy a jejich dynamika Objemy náhrad a mezd podle zemí Počty rezidentů v zahraničí

33

ad 4.1 – Vymezení základních pojmů

Pohled na Schéma 1 - Bilance výnosů. Pohled na Tabulku 1 – struktura bilance výnosů – zde pohled na Výnosy (Příjmy z práce v zahraničí) a Náklady (Náklady na práci cizinců v ČR). ČR: výdaje na práci zahraničních pracovníků jsou vyšší než příjmy z práce v cizině. 34

ad 4.1 – 1. pokračování

Použité pojmy: Rezident: subjekt který sídlí a působí v ČR alespoň 1 rok. Rezident: i subjekt, který působí mimo ČR (zastupitelské a jiné orgány ČR). Rezident: subjekt, který vlastní budovy a pozemky na území ČR (za rezidenta je považován při transakcích s těmito pozemky a budovami). 35


Studenti– rezidenti vždy bez ohledu na délku studia studia v zahraničí. Rezidenti: občané ČR s trvalým bydlištěm v ČR a na krátké období (méně než rok) vycestují do zahraničí za prací a i za jiným účelem.

36


Náhrady zaměstnancům (bilance výnosů) se týkají rezidentů ČR pracujících v cizí zemi – jsou úhrnem jejich mezd a sociálních příspěvků zaměstnavatelů. Současně sem patří i náklady vynaložené na práci zahraničních pracovníků v ČR. Výsledek: saldo náhrad. 37


Oficiální rezidenti v zahraničí podléhají tamějším odvodům daní a dalších příspěvků. Příklad: druhy odvodů z mezd v Německu: daň z příjmu (od 1800 EUR měsíčně) + příplatky solidarity (pro nové země Německa – od 2500 EUR) + církevní daň (diferencovaná teritoriálně, platí se od 1800 EUR) + 38


důchodové pojištění (9,55 % hrubé mzdy) + sociální pojištění (3,25 % hrubé mzdy) + zdravotní pojištění (7 % hrubé mzdy) a také pojištění pro případ pečovatelské služby (0,85 % hrubé mzdy – odvádějí všichni občané). 39


Z pohledu práce v zahraničí jsou rezidenti osoby s trvalým bydlištěm v ČR, které vyjíždějí na období zpravidla kratší než 1 rok s cílem získat výdělek.

40

ad 4.2 – Celkové objemy náhrad a mezd a jejich dynamika

V ČR jsou celkové náklady na práci nerezidentů výrazně vyšší než příjmy z práce rezidentů v zahraničí – a to i přesto, že v r. 2003 stouply tyto příjmy proti r. 2002 asi o 1/3 (vyšší počet občanů ČR v cizině a slábnoucí kurs CZK/EUR).

41


Bilance výnosů BÚPB: náhrady zaměstnancům u rezidentů (občanů ČR pracujících v cizině) r. 2003 13,9 mld. Kč (téměř o 1/3 vyšší než v r. 2002). Ale objem náhrad nerezidentům (cizincům zaměstnaných v ČR) byl více než 2x vyšší (30,3 mld. Kč).

42


Saldo náhrad v r. 2003 bylo deficitní o 16,4 mld. Kč, i když stouply příjmy Čechů v zahraniční meziročně o 30 %. Vliv: růst počtu osob ČR pracujících v zahraniční a kursové vlivy. V roce 1999 průměrný kurs 36,88CZK/EUR, v r. 2002 30,81 CZK/EUR (koruna posilovala). V r. 2003 průměrný kurs téměř 37 CZK/EUR. 43

ad 4.3 – Objemy náhrad a mezd podle zemí

Zájem občanů ČR se soustřeďuje nejvíce na Německo, Rakousko, VB a Itálii. Nejvíce peněz si v r. 2003 čeští občané vydělali v Německu – každé čtvrtletí r. 2003 1,2 mld. Kč, za celý rok 4,9 mld. Kč (r. 2002 3,2 mld. Kč).

44


Rakousko – příjmy ve formě náhrad zaměstnancům r. 2003 téměř 2 mld. Kč (r. 2002 mírně převýšily 1,1 mld. Kč). VB r. 2003 1,5 mld. Kč (r. 2002 0,4 mld. Kč). Itálie r. 2003 0,5 mld. Kč.

45


Pozor: v případě uvedených 4 zemí objemy peněz získaných českými pracovníky jsou podstatně vyšší než objemy peněz, které získali občané těchto zemí pracující v ČR. Občané

těchto 4 zemí působí v ČR převážně jako podnikatelé či samostatní zaměstnanci cizích firem placení ze zahraničí. 46


Příjmy z práce rezidentů zaměstnaných v EU v r. 2003 více než 8,9 mld. Kč (r.2002 4,3 mld. Kč). Výrazně se zvýšil objem peněz vydělaných rezidenty v zemích SVE. V porovnání se zeměmi EU činil asi 10 %: r. 2001 SVE 247 mil. Kč. r. 2002 jen 221 mil. Kč, r. 2003 910 mil. Kč. 47


Se zeměmi SVE má ČR ale zápornou bilanci – proti zhruba 0,9 mld. Kč příjmů bylo v r. 2003 vynaloženo 16,4 mld. jako náklady na práci občanů těchto zemí v ČR.

48

ad 4.4 – Počty rezidentů v zahraničí

V r. 2003 vyjelo oproti r. 2002 za prací o ¼ více občanů ČR. Podle Výběrového šetření pracovních sil pracovalo v zahraničí v r. 2003 celkem 22 900 občanů ČR (r. 2002 18500). Z toho legálně 14900(12000). V období 1998 – 2000 jejich počet ročně kolísal mezi 16 až 18 tisíci osob. V r. 2001 pracovalo v průměru v zahraničí 15800 občanů ČR. 49


Legálně – zachyceni ve statistikách sociálního zabezpečení dané země. Nelegální – odhad. Z uvedených celkových počtů v r. 2003 Německo 6800 občanů ČR, VB 3600 osob. Rakousko 3300, USA 2000 a 1400 Itálie. Akcelerace přílivu do VB.

50


Ve srovnání s občany některých zemí SVE (především Polska) počet nízký – absolutně i v přepočtu na 1 obyvatele. Polsko asi 4x více občanů, v zahraničí pracuje každý rok asi půl milionů Poláků (305 tis. legálně). Náhrady polským občanům v zahraničí v r. 2003 přes 2 mld. EUR (66,3 miliard Kč). ČR – 13,9 mld. Kč. 51


Podle metodiky odhadů (statistika národních účtů) pracuje v zahraničí zhruba 35 % rezidentů nelegálně. „Černá“ mzda 60 % hrubé mzdy Němců, legální 90 %.

52


Téměř každý třetí z občanů ČR pracujících v zahraničí působil v r. 2003 v Německu (29,9 %). Ve VB 15,3 %, v Rakousku 14,4 %. Dlouhodobě počet zaměstnaných v Německu klesá, v Rakousku stagnuje, velmi rychle ale roste počet osob do vzdálenějších zemí (VB).

53


V období 1993 – 2003 nejvyšší počet v r. 1993, od té doby počet rezidentů pracujících v cizině až do r. 1998 mírně klesal. V r. 2003 dosáhl úrovně r. 1994. V období 1996 – 1997 se snižovaly příjmy z práce v zahraničí – rychleji, než klesal počet občanů ČR vyjíždějících v této době za prací.

54


Počty rezidentů v cizině a příjmy z jejich práce spolu zhruba korelují teprve od r. 1998. Budoucí volný pohyb PS v E-25 zvětší migraci.

55


Obavy z masivního přílivu českých pracovníků do E-15 se zřejmě nenaplní. Rizika leží jinde: v Rakousku není výraznější příliv PS z ČR, ale zájem rakouských občanů o levnější nákupy a služby v ČR či v Maďarsku – podle odhadu Rakouské zaměstnanecké komory způsobí v příhraničí ztrátu 15 tis. pracovních míst. 56

Cíl. Postup: od obecného ke zvláštnímu Cíl: prokázat, že trhy PS v EU nejsou ohroženy migrací z nových ČZ, rozhodně ne z ČR

Recommend Documents