Chvála Kristu! P. Leslaw Mazurowski

Chvála Kristu! Milí farníci, před námi je Slavnost Všech svatých, Památka všech věrných zemřelých a tzv. „dušičkový oktáv“. Je to čas velikých milostí pro zesnulé. Můžeme jim pomoci tím, že pro ně získáme odpustky plnomocné anebo alespoň částečné. Díky tomu mohou duše ihned opustit očistec a radovat se v plném společenství s Bohem v nebi, anebo se zkrátí čas jejich pobytu v očistci. Co vlastně odpustky jsou? Odpustky jsou Boží prominutí dočasného trestu za hříchy již odpuštěné ve smyslu viny za hřích. Doktrína odpustků je spojena s tajemstvím Božího milosrdenství. Ve svátosti smíření hříšník dostává odpuštění vyznaných hříchů, kterých opravdu lituje. To mu umožňuje dosáhnout věčné spásy. Získané odpuštění však nezbavuje časného trestu od Boha za hříchy, s kterým se setkáváme v pozemském životě nebo po smrti v očistci. V uvolnění od těchto trestů nám pomáhá Bůh skrze Církev prostřednictvím odpustků. Odpuštění získává řádně disponovaný věřící po splnění stanovených podmínek skrze činnost církve, která jako služebnice vykoupení autoritativně rozděluje a přivlastňuje z pokla731 625 635 www.farnost.bolatice.cz

du zadostiučinění Krista a svatých (kán. 992 CIC). Rozlišují se odpustky plnomocné a částečné (v závislosti na tom, nakolik nás osvobozují od dočasného trestu). Získání odpustků během „dušičkového týdne“ odpustky jsou přivlastnitelné pouze duším v očistci 1.11. Slavnost Všech svatých (odpoledne) a 2.11. Památka všech věrných zemřelých  svátost smíření (v rozmezí „několika dnů“)  svaté přijímání  modlitba na úmysl papeže  nemít zalíbení ani v lehkém hříchu  vykonání skutku předepsaného pro získání odpustku: v kostele nebo na hřbitově se pomodlit modlitby Věřím v Boha, Otče náš a Sláva Otci Od 1.11. do 8.11. „dušičkový oktáv“  svátost smíření (v rozmezí „několika dnů“)  svaté přijímání  modlitba na úmysl papeže  nemít zalíbení ani v lehkém hříchu  vykonání skutku předepsaného pro získání odpustku: na hřbitově se pomodlit modlitby Věřím v Boha, Otče náš a Sláva Otci

P. Leslaw Mazurowski

- 1 - [email protected] [email protected]

Bohoslužba oběti - slavení eucharistie Bohoslužba oběti je ústřední částí mše svaté, která bezprostředně navazuje na bohoslužbu slova. Při poslední večeři ustanovil Kristus velikonoční oběť i hostinu. Tou se oběť kříže neustále v církvi zpřítomňuje, když kněz – zpřítomňující Krista Pána – činí totéž, co sám Pán konal a přikázal učedníkům, aby konali na jeho památku. Kristus totiž vzal chléb a kalich, vzdal díky, lámal, dal svým učedníkům a řekl: „Vezměte, jezte, pijte; toto je moje tělo; toto je kalich mé krve. To čiňte na mou památku.“ Proto církev uspořádala celé slavení bohoslužby oběti tak, aby odpovídalo těmto Kristovým slovům a úkonům. Na začátku bohoslužby oběti se připraví oltář neboli stůl Páně, který je středem celého slavení eucharistie. Potom jsou přinášeny k oltáři dary, které se stanou Kristovým Tělem a Krví. Kněz klade chléb a víno na oltář a modlí se přitom předepsané modlitby. Dary položené na oltář může kněz okouřit, pak také kříž a oltář, aby se naznačilo, že oběť církve a její modlitba stoupá jako dým kadidla před Boží tvář. Po okouření darů a oltáře může být jáhnem nebo jiným přisluhujícím okouřen i kněz kvůli posvátné službě a lid kvůli důstojenství přijatému ve křtu. Potom si kněz na straně oltáře umývá ruce. Tímto obřadem se vyjadřuje touha po vnitřní očistě. Po položení darů na oltář následuje výzva, aby se všichni spojili s modlitbou kněze. Modlitba nad dary je ukončením přípravy darů a zároveň přípravou na eucharistickou modlitbu. Nyní začíná střed a vrchol celého slavení eucharistie, totiž vlastní eucharistická modlitba, tj. modlitba díkůvzdání a posvěcení. Kněz vybízí lid, aby pozvedl srdce k Pánu modlitbou s díkůčiněním, a zahrnuje všechny do této modlitby, kterou vysílá jménem celého shromáždění skrze Ježíše Krista v Duchu Svatém k Bohu Otci. Smyslem této modlitby je spojení celého shromáždění věřících s Kristem ve vyznávání velikých činů Božích a v podání oběti. Eucharistická modlitba si žádá, aby jí všichni s úctou a v tichosti naslouchali. Poněvadž eucharistická slavnost je velikonoční hostina, je prospěšné, aby podle příkazu Páně věřící řádně připraveni přijímali jeho Tělo a Krev jako duchovní pokrm. K tomu směřuje modlitba Páně, pozdravení pokoje, lámání chleba a jiné přípravné obřady, které bezprostředně připravují věřící k přijímání. V modlitbě Páně se žádá o každodenní chléb, který křesťanům připomíná především chléb eucharistický; v ní se prosí za očištění od vin, aby tak svaté věci mohly být dány skutečně svatým. Kněz pronáší výzvu k modlitbě, potom se tuto modlitbu všichni věřící společně s knězem modlí. Následuje pozdravení pokoje, jímž církev vyprošuje pokoj a jednotu pro sebe a pro celou lidskou rodinu, a věřící tak vyjadřují církevní společenství a vzájemnou lásku, dříve než přijmou svátost. Při lámání chleba kněz láme eucharistický chléb. Úkon lámání chleba, který Kristus při poslední večeři vykonal a který v apoštolské době dal jméno celému slavení eucharistie, vyjadřuje skutečnost, že množství věřících vytváří jedno tělo (1 Kor 10,17) v přijímání z jednoho chleba života, kterým je Kristus. Lámání začíná po pozdravení pokoje a je třeba ho konat s patřičnou úctou. Kněz láme chléb a vpouští část hostie do kalicha, tím se naznačuje jednota Těla a Krve Páně v díle spásy – Těla Ježíše Krista živého a oslaveného. Schola nebo kantor zpravidla zpívá nebo aspoň nahlas pronáší Beránku Boží a lid odpovídá. Toto vzývání doprovází lámání chleba, a proto

731 625 635 www.farnost.bolatice.cz


se může opakovat, kolikrát je třeba, než se lámání dokončí. Nakonec se uzavře slovy - daruj nám pokoj. Dále se kněz připravuje tichou modlitbou k přijetí Kristova Těla a Krve. I věřící se připravují v tiché modlitbě. Potom kněz věřícím ukazuje nad patenou nebo nad kalichem eucharistický chléb a zve je ke Kristově hostině. Současně vzbuzuje s věřícími úkon pokory předepsanými slovy evangelia. Když kněz přijímá svátostný pokrm, začíná se zpívat zpěv k přijímání. Jeho posláním je vyjádřit jednotou hlasů duchovní jednotu přijímajících, ukázat radost srdce a zdůraznit „charakter společenství“ průvodu přistupujících k přijetí Těla Páně. Zpěv pokračuje během přijímání věřících. Po skončení přijímání se podle vhodnosti kněz i věřící chvíli potichu modlí. Celé shromáždění může též zpívat nějaký žalm či jiný chvalozpěv nebo hymnus. Jako dovršení proseb Božího lidu, jakož i celého obřadu přijímání, pronáší kněz modlitbu po přijímání, v níž prosí za užitek ze slaveného tajemství.

Za společenství podávajících svaté přijímání Jan Pavlík (na základě Všeobecných pokynů k římskému misálu)

XVIII. Setkání chrámových sborů regionu Hlučínska První říjnové nedělní odpoledne patřilo na Hlučínsku již tradiční akci Setkání chrámových sborů, jehož pořadatelství se letos ujala obec Bolatice ve spolupráci s Římskokatolickou farností Bolatice. Místní kostel sv. Stanislava se tak rozezněl nádhernými tóny v podání 9 chrámových sborů z regionu. Postupně se ve vystoupení vystřídaly: Chrámový smíšený sbor sv. Matouše a sv. Hedviky při farnosti Hať, Chrámový sbor při kostele sv. Jana Křtitele v Sudicích, Mladší chrámový sbor Štěpánkovice, Chrámový sbor při kostele sv. Vavřince v Píšti, Chrámový sbor při kostele Povýšení sv. Kříže v Chuchelné, Chrámový sbor sv. Cecílie Hlučín, Chrámový sbor při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kobeřicích, Chrámový sbor při kostele sv. Bartoloměje v Kravařích a Chrámový sbor při kostele sv. Stanislava v Bolaticích. Výbornou tečkou na závěr bylo společné vystoupení všech chrámových sborů se známou písní „Ó Pane náš“ od Věry Martinové, kterou si se zpěváky s chutí zapěli i mnozí posluchači. O kvalitě předvedených výkonů i oblíbenosti této akce svědčil závěrečný nekončící potlesk ze strany diváků. Děkujeme proto všem chrámových sborům za nacvičení skladeb a obdivuhodné pěvecké výkony a Římskokatolické farnosti Bolatice a obci Bolatice za výbornou organizaci a přípravu krásného nedělního odpoledne.

Lenka Osmančíková 731 625 635 www.farnost.bolatice.cz


Živá víra Vztah není záležitostí vnějších gest, ale srdce! V měsíci říjnu jsme se v modlitebním společenství maminek zamýšlely nad úryvkem z knihy Radost z odevzdávání se, jejíž autorkou je Veronica Williamsová. Úryvek se týkal problematiky hledání štěstí a radosti v lidském životě. Autorka říká, že jednou z příčin, proč nejsme šťastni, jsou naše slova „Jsem si jistý, že budu šťastný, když…“ a „Kdybych jen mohl mít toto…“. Zároveň uvádí, že existuje mnoho lidí, kteří hledají štěstí a radost nesobeckým způsobem a Pán jim velmi žehná; že pravá radost nesouvisí s žádnými okolnostmi a zůstává v nás i během životních strastí, poněvadž je to výsledek našeho vztahu s Pánem, blízkého kontaktu s Ním a vědomí, že ať se děje cokoli, On je vždy blízko a s každým z nás má svůj plán. Důležité je dovolit Bohu v našem životě působit a důvěřovat Boží lásce, péči a cestě, kterou nás vede ke skutečnému štěstí. Tím je pokoj mysli a s tím související vnitřní radost. Tento úryvek, který poukazuje na dar poznání, jak Pán může být blízko člověku, pokud ho člověk do svého života přijme a nezdráhá se Mu svůj život odevzdat, mi připomněl jednu z úžasných promluv významného teologa P. Vojtěcha Kodeta. Zabývá se v ní tím, jak je důležité žít blízký vztah s Pánem Ježíšem a Božím Slovem. Následující slova jsou volným přepracováním této promluvy. Nejsou to tentokrát myšlenky mé, ale já osobně s nimi bezmezně souhlasím, protože jsou receptem na něco, co nám svět dát nemůže.

Pán Ježíš je živý! Chce být v mém srdci a chce se mnou prožívat úplně všechno. Chce se mnou mluvit úplně o všem a moc by si přál, abych já naslouchal Jemu. Být s Ním – to je dar, který 731 625 635 www.farnost.bolatice.cz

nedoceníme! Ježíš nechce, aby v mém vztahu k Němu byla povinnost, ale aby tento vztah nesla TOUHA a LÁSKA mého srdce. Aby tento bytostný VZTAH byl vždy něco, co je hluboce lidské, protože pak to může být hluboce Boží! On je ten první, který chce být se mnou, hříšným člověkem. Ten, který pokorně čeká, až já se rozhodnu pro Něj, až si na Něho třeba jen vzpomenu. Ten, který mi rozumí, i když já sám sobě často nerozumím. Ten, který mi odpouští a přijímá mne takového, jaký jsem – tedy činí to, v čem já sám ve vztahu s druhým člověkem selhávám. On Veliký čeká na mne maličkého… Všechno v mém životě, co je mimo vztah, je prázdné. A vztah – to není záležitost vnějších gest, to je záležitost srdce! Tam, kde neslyším srdcem, slova jenom ubíjejí. K tomu, abych vnímal Pána, musím chtít s Ním být! A budu-li s Ním prožívat všechno doslova „za ruku“, je veliká šance, že budu slyšet Jeho hlas. A to nejen v těch chvílích, kdy ráno otevřu Slovo Písma nebo když půjdu na mši, ale i skrze události, které život přináší. Budu slyšet Jeho hlas ve slově druhých lidí – přátel i nepřátel, protože Bůh může použít úplně všechno, aby do mého života vstoupil a přitáhl mne k sobě.

Písmo svaté je cenným zdrojem Proč je četba Písma svatého důležitá? Protože je to jeden z nejzákladnějších prostředků setkání. Je to privilegovaný prostor, ve kterém mne Pán vtahuje do své lásky, proměňuje mne zevnitř a dává mi svou moudrost. Když budu číst Písmo, nenechám se tak snadno obalamutit tím, co se píše, říká, co se kde děje, protože On ví, jaký je Boží pohled na věc. To Slovo samo je zdrojem života, vnitřní síly, radosti a pokoje! - 4 - [email protected] [email protected]

Proč to Slovo nevnímám? Protože jsem plný sebe, plný starostí, zklamání a smutku. To proto, že žiji sám, že nemám v srdci radost z Boha, nemám v srdci lásku Ježíšovu, neprožil jsem to ráno – ten okamžik, kdy ON se na mne s láskou dívá, On se těší, až Ho pozdravím, až se ve mně rozlije radost, že mohu celý den prožít s Ním, až si uvědomím, že všechno, co mám před sebou, je sice náročné, ale že s Ním ten den nejen zvládnu, ale i prožiji hezky. On je schopen ten každodenní čas upravit tak, že se do něj vejdou nejen mé povinnosti, ale i modlitba a četba Písma. A možná i zjistím, že je tam nějaký čas navíc, který tam dříve nebyl! Pán je mimo čas. Je schopen v pravou chvíli mi dát se nadechnout a jindy mi dát sílu. Ale já musím chtít! Musím chtít být s Ním! Jinak jsem člověkem plným starostí.

mluvil k mému srdci. On mluví! Ale já neposlouchám, neslyším, nevnímám. On mluví o lásce a já myslím na povinnost!

Pán říká, že když Slovo Písma nepustím do srdce, přijde Boží nepřítel a to Slovo mi odebere. Postará se o to, aby nepřineslo žádný užitek. Proč? Protože Boží nepřítel moc dobře ví, že Boží Slovo má moc změnit můj život. A to on nechce. Jenomže často většinu svého života nežijeme na rovině srdce. Jenom fungujeme. Když fungujeme, tak nežijeme, nebo žijeme povrchně.

Nemusím úplně všemu rozumět! Není důležité, abych si každý text Písma nějak vyložil, protože když se budu naopak za každou cenu snažit, tak vymyslím něco, co s Písmem vůbec nesouvisí. Důležité je, abych to Slovo přijal a měl ochotu se mu podřídit. I slovům, která třeba nerad slyším. Jsou chvíle, kdy se s Bohem setkám a ani Písmo svaté neotevřu. On sám mi to Slovo připomene dřív, než ho otevřu. To nejdůležitější je najít si tu čtvrthodinku, kdy se Jeho a mé srdce spojí, kdy se navzájem sdílíme. Budu-li toužit po tomto setkání, setkám-li se, má duše postupně zklidní. Postupně odezní i starosti, nebo budou podstatně menší. Často chci žít s Bohem a nevymezím si pro to čas ani prostor. Chci, aby se v mém životě věci pohnuly? Ale ony se mohou pohnout jedině tehdy, když Boží moc do svého života pustím. A to pod povrch sebe samého!

On mluví, já neposlouchám Nesej Slovo Boží do trní! …trní jsou moje starosti. To, že mne zaměstnávají věci viditelné a ty neviditelné opomíjím. To je kult hmoty. Čím více se lidé mají dobře, tím více hmotě otročí, což je paradoxní. Kde je chudoba, tam se snadněji žijí vztahy. Hmotné věci mají zvláštní jedovatou moc, a to nás zaměstnávat. Čím víc toho člověk má, tím větší tomu musí věnovat pozornost. A to mne okrádá o čas, který mám věnovat sobě, druhým, Bohu. Máme vše – to je v pořádku. Problém je, že jsme za to přestali děkovat, že spoustu toho bereme jako samozřejmost. A chceme, aby uprostřed této ustaranosti Pán 731 625 635 www.farnost.bolatice.cz

Přes Slovo Boží se Pánu nejvíc přiblížím. Poznám to, co hýbe Jeho srdcem, na čem Jemu záleží. A mohu stále hlouběji vstupovat do toho vztahu od srdce k srdci, vdechovat vůni Jeho smýšlení, získávat Jeho pohled na věc, Jeho moudrost. Učím se rozumět životu zevnitř. Jsou lidé, kteří Boha prostě milují! A ono to začíná skutečně tím, že začnu vrůstat do vztahu lásky. Pak mne začne zajímat, co Pán říká, jak se na věci dívá, co zamýšlí s mým životem. A hlavně pak budu schopen s upřímností vyslovit to největší odevzdání se: „Pane, jsem Tvůj! Dej mi, co chceš! Vezmi si, co chceš!“ To není snadné!

Touha po setkání s Pánem je dar

Jako je důležitá touha a láska k Pánu Ježíši, tak je důležitá POKORA – něco, co je nám cizí. Pokora proto, abych si dal říct, abych - 5 - [email protected] [email protected]

nebyl vždy ten chytrý, kdo ví nejen to, co chtěl Bůh říct, ale také co je správné. Nebýt milosti Boží, jsme v tomto světě jako slepé myši. Nevidíme nic a nerozumíme ničemu. Dobrý je životní postoj: „Pane, mluv, Tvůj služebník poslouchá.“ Ten první, kdo naslouchá, je Ježíš. Není to jen někdo, kdo mluvil způsobem, jakým nikdo nikdy nemluvil. Je to někdo, kdo má na nás vždy dost času, prostoru, kdo má pro nás pochopení. Je to někdo, kdo naslouchá jako nikdo jiný, kdo miluje jako nikdo jiný.

Když objevím, že cesta ke štěstí a radosti vede přes tuto živou víru – protože Pán Ježíš byl vzkříšen kvůli mně a žije – přes toto setkání s milovanou bytostí, pak již více štěstí hledat nebudu, protože zjistím, že šťastný jednoduše jsem! Nebudu chtít hledat radost, protože ona v mém životě prostě bude! Věřím tomu?

Za modlitební společenství maminek Pavlína Řehánková

Naši farnost navštíví diecézní koordinátorky Diecézní koordinátorky společenství matek přijaly pozvání našeho společenství modlících se matek (MM) a v pondělí 16. listopadu 2015, nás po večerní mši svaté (cca v 18 hodin) navštíví na faře . Chtějí nám předat své zkušenosti a podělit se o svědectví v této komunitě. Naše společenství se od září tohoto roku rozrostlo na skupinku 7 maminek. Pokud některé maminky nechodí do našeho společenství a rády by se hodnotných svědectví těchto žen zúčastnily, nechť přijdou. Rády je mezi sebou přivítáme! Účast na setkání je zcela dobrovolná a není ničím podmíněna. Těšíme se na vás!

Za vedoucí MM Regina Fojtíková

Misijní neděle Letos se uskutečnil již VI. ročník projektu MISIE – UČÍME SE POMÁHAT. Žáci od 6. do 16. 10. 2015 ve škole pekli cukroví (7. ročníky), zdobili svíce voskem (4.–8. ročníky) a děti v družinách připravovaly drobné dárečky, to vše na misijní neděli, která letos proběhla 18. října. Do sbírky se zapojily děti z misijního Klubíčka a také místní schola, která připravila vynikající koláčky. Všechny výrobky děti nabízely v sobotu 17. října a v neděli 18. října po mších svatých v místním kostele za dobrovolný příspěvek. Výtěžek 28 461,- Kč byl poslán na misie místní rodačce, řádové sestře Barboře (Michaele Juráškové) do Paraguaye. Během pěti předchozích ročníků se nám už podařilo vybrat více než 100 000,- Kč. Děkujeme všem dětem i dospělým, kteří se jakkoliv do sbírky zapojili a hlavně děkujeme štědrým dárcům.

Marcela Halfarová a Jana Kubatková



Pokoj a dobro! Milí farníci, moc Vás všechny zdravíme z daleké Paraguaye a z celého srdce Vám chceme poděkovat za veškerou podporu - jak modlitební, tak finanční. Obojího si moc ceníme a děkujeme našemu Bohu za každého z Vás a při každé mši svaté Vám vyprošujeme Boží požehnání. Díky Vaší pomoci a darům, které jste nám prostřednictvím sbírky o misijní neděli věnovali, můžeme pokračovat v našich stavebních úpravách a opravit místnost, která se stane učebnou pro děti. Jsme za tyto prostory velmi vděčni, pracuje se nám s dětmi o hodně lépe. Další využití finančních darů bude na potřeby pro děti, jako je jídlo, léky, lékařské ošetření, dovybavení prostor učebny a nákup školních pomůcek. Ještě jednou velké Pán Bůh zaplať každému z Vás, ať Vám všem Pán Bůh hojně odmění Vaši štědrost!

Za všechny z Centra Božího milosrdenství v Aregua sestra Barbora

Důležitost našich potřeb O víkendu 18.–20. září 2015 jsem se zúčastnila setkání pro ženy na Cvilíně, které bylo pořádáno Centrem pro rodinu Opava. Téma přednášek pro ženy, které přednášela Gita Vyleťalová, bylo Důležitost našich potřeb. Po příjezdu a ubytování jsme se sešly v místnosti, kde jsme se mohly vzájemně poznat a krátce se představit. Pak následovala večeře, a po ní jsme si venku zatančily židovské biblické tance s modlitebními gesty. Druhý den ráno po snídani nás čekala přednáška o. Sebastiana Grucy, kněze z poutního místa na Cvilíně. Přednáška měla téma Eucharistie. Otec Sebastian nás poučil, proč je dobré jít na mši s malým předstihem a připravit své nitro pro Pána, abychom mohly dobře prožít mši svatou. Také nám vysvětloval různé části mše svaté. Poté jsme se odebraly do nedalekého poutního kostela Matky Boží Sedmibolestné, kde jsme mohly využít půlhodinové adorace před Nejsvětější svátostí oltářní. Pak jsme dostaly každá zvlášť požehnání od o. Sebastiana před Nejsvětější Svátostí. Následovalo setkání žen ve skupinkách, při kterém jsme byly rozděleny vždy po pěti ženách. Ve skupinkách jsme si povídaly o daném tématu, nebo jsme probíraly naše starosti a radosti. Následoval oběd a po něm osobní volno, v němž jsme si mohly udělat procházku do okolí nebo si v klidu odpočinout. Odpoledne nás čekala přednáška Gity Vyleťalové O důležitosti našich potřeb. Po ní jsme o daném tématu diskutovaly ve skupinkách. Mezitím byla možnost přijetí svátosti smíření, kterou většina z nás využila. V 17:30 hod. byla sloužena mše svatá jen pro nás ženy samotné. Po ní jsme dostaly požehnání a byly pomazány olejem sv. Šarbela z Libanonu. Po večeři jsme měly možnosti zhotovit si něco z korálků, které přivezla jedna z farnic. Myslím, že žádná z nás neodolala, nějaký šperk si vyrobila a domů mohla jet okrášlená svým výrobkem. Také jsme mohly ochutnat výborné víno, které nám organizátorky akce přivezly.



V neděli ráno se konala mše svatá a po snídani jsme se sešly opět na přednášku Gity Vyleťalové, tentokrát s názvem Ženy z Bible - Ester. K danému tématu jsme se mohly volně vyjadřovat a diskutovat opět ve skupinkách. Pak jsme se ještě sešly všechny na zhodnocení celého pobytu a sdílení toho, co jsme která prožily ve společenství jiných žen. Nakonec následoval oběd, úklid pokojů a vzájemné loučení. Byl to velice obohacující pobyt. Kdo se ho nezúčastnil, může využít další nabídky: 17. 11. se v Opavě v Minoritském klášteře bude od 9 hod. konat přednáška pro ženy na téma Marnotratný syn, přednášet bude P. Pavel Kuchař z Dolního Benešova.

Za zúčastněné Regina Fojtíková

Sytit hladové, napájet žíznivé říjen 2015 Nouze má hodně tváří Kdyby se svět stal jednou vesnicí, ve které by bylo 100 obyvatel a kde by zůstal zachován poměr všech lidských odlišností, ve vesnici by žilo:  55 Asiatů, 21 Evropanů, 14 obyvatel ze západní polokoule a 8 Afričanů  52 žen, 48 mužů  70 lidí by bylo "barevných" a 30 by bylo bělochů  70 lidí by bylo jiného vyznání a 30 křesťanů  6 lidí by vlastnilo veškerý světový majetek  6 lidí by bylo z USA  80 lidí by žilo v domě, který by neodpovídal standardu  70 lidí by neumělo číst  50 lidí by trpělo podvýživou  1 člověk by byl na prahu smrti  1 žena by byla těhotná  1 člověk by měl vysokoškolské vzdělání  1 člověk by vlastnil počítač Když se zamyslíme nad těmito údaji, dojdeme k následujícímu závěru: Pokud máme pěkný byt, jídlo a vlastníme počítač, jsme členy elity. Pokud umíme číst, jsme na tom lépe než 2 miliardy lidí, kteří nedokážou číst vůbec.

Pokud můžeme vyznávat svou víru, aniž bychom se museli obávat ponížení, zatčení, mučení nebo smrti, jsme šťastnější než miliarda lidí, kteří nemají to štěstí.

Pokud se ráno vzbudíme a budeme více zdraví, než nemocní, jsme šťastnější, než celý milión lidí, který nepřežije tento týden.

Pokud máme jídlo v lednici, oblečení na sobě, střechu nad hlavou a kde spát, jsme bohatší než 75 % lidí na této planetě.

Pokud jsme nezažili válku, uvěznění, mučení nebo hlad, jsme na tom lépe než 500 miliónů lidí tohoto světa.

Pokud má naše rodina peníze v bance, ve své peněžence a dokonce i něco ušetříme, jsme mezi 8 % nejbohatších lidí světa.



To, co nám mnohdy připadá samozřejmé a možná si toho ani nevážíme, to může být pro jiné lidi nedosažitelné. V dnešním setkání se máme zabývat dvěma skutky milosrdenství sytit hladové a napájet žíznivé. „Hlad na světě není proto, že nedokážeme nasytit chudé, ale že nedokážeme nasytit bohaté.“ (Matka Tereza) Vždy byli, jsou a budou lidé, kteří o sociální tematice dovedou vést diskuze a přednášky. Zůstanou však u nějaké doktríny, potřební od nich nic nedostanou. To si uvědomoval již apoštol Jakub a připomíná to ve svém listě. „Kdyby některý bratr nebo sestra byli bez šatů a neměli jídlo ani na den, a někdo z vás by jim řekl: Buďte s Bohem - ať vám není zima a nemáte hlad, ale nedali byste jim, co potřebují pro své tělo, co by to bylo platné? Stejně tak i víra, není-li spojena se skutky, je sama o sobě mrtvá.“ (Jak 2,15-17) Více než miliarda obyvatel naší planety nemá přístup k bezpečným zdrojům pitné vody. Zdá se neuvěřitelné, že každý šestý člověk na naší planetě, tedy přes 1,1 miliardy lidí (z toho 400 miliónů dětí), bojuje denně s nedostatečným přístupem k vodě. Bez běžné toalety žije na světě 2,6 miliardy lidí. Voda je zdrojem života, a když chybí, žádný živý organismus nemůže existovat. Člověk vydrží bez jídla více než 2 měsíce, bez vody však umírá za méně než 10 dnů. Také hlad trápí velké množství lidí na naší planetě. Podvýživa přispívá každý rok k úmrtí 2,6 miliónů dětí ve věku do 5 let. Jedno z 6 dětí, tedy přibližně 100 miliónů dětí na celém světě trpí v rozvojových zemích podváhou. Děti nemají dostatek potravin, jsou velmi hubené. S tím přichází i řada dalších onemocnění. Přestože tolik lidí hladoví, se zhruba třetina až polovina světové produkce potravin promrhá, a to z různých důvodů, například kvůli špatnému skladování. Žijeme ve 3. tisíciletí a stále kolem sebe můžeme vidět bídu, utrpení a nedostatek. I kolem nás jsou lidé, kteří hladoví a nemají základní potřeby k životu. Mnozí lidé, když vidí tolik bídy, říkají: „Proč tomu Bůh nezabrání? Proč umírá tolik lidí, když Bůh je dobrý? Proč tolik lidí trpí? Proč Bůh nezasáhne, když je všemohoucí?“ Možná se takto ptáme i my… Najít odpověď není snadné, přesto nám může pomoci následující: Bůh přeje všem lidem hojnost v plnosti. Bůh respektuje svobodu člověka, i když člověk tím, že ji nevhodně užívá, ubližuje druhému. I když je proto svět tak nespravedlivě uspořádán a rozdělen, Bůh zůstává s člověkem, který je v nouzi. Je mu blízko a dodává mu sílu, útěchu a posílá mu do cesty lidi, kteří mu mohou pomoci. Jsme to právě my - křesťané, kteří máme následovat Ježíše, On přece pomáhal právě takovým lidem. Ježíš nenechal lidi bez pomoci, ale dal jim to, co v danou chvíli nejvíce potřebovali.



Je však ještě jiný hlad a žízeň… Tělesný hlad a žízeň jsou velmi zlé. Ale není to jediné zlo. Matka Tereza o tom říká: „Když je člověk nechtěný, nemilovaný, zanedbaný, všemi zapomenutý, to je myslím větší hlad, větší chudoba, než když člověk nemá co jíst. Ve světě je větší hlad po lásce a ocenění, než po chlebu.“ Lidé dnes hladoví a žízní po lásce, přátelství, po sdílení… Když nemůžeme nasytit hladové chlebem, určitě můžeme pomoci utišit tento hlad a žízeň někoho z našich blízkých nebo lidí v našem okolí. Buďme vnímaví a dívejme se nejen očima, ale i srdcem.

Modlitba Pane, když mám hlad, sešli mi někoho, kdo potřebuje nasytit. Když mám žízeň, sešli mi někoho, kdo potřebuje utišit žízeň. Když je mi zima, sešli mi někoho, kdo potřebuje zahřát. Když jsem smutný, sešli mi někoho, kdo potřebuje utěšit. Když jsem chudý, sešli mi někoho, kdo je chudší, než já sám. Když nemám čas, sešli mi někoho, kdo potřebuje vyslechnout. Když jsem potupený, sešli mi někoho, koho bych mohl chválit. Když ztrácím odvahu, sešli mi někoho, kdo potřebuje povzbudit. Když se cítím nepochopený, sešli mi někoho, kdo potřebuje obejmout. Když se necítím milován, sešli mi někoho, kdo potřebuje lásku. (Matka Tereza)

Za společenství La vie Montante Magda Jurášková

Kniha Izajáš Kniha Izajáš hebrejsky (Sefer Ješa'jahu) je rozsáhlá starozákonní prorocká kniha. Celý spis obsahuje soubor prorockých výroků připisovaných proroku Izajášovi. Je však sporné, zda je Izajáš autorem celé knihy. Jméno Izajáš znamená „Hospodin je spása“, toto jméno je tedy potřeba chápat jako nadpis vyjadřující obsah celé knihy, ne jako autorův podpis. Kniha Izajáš dokládá celé dějiny teologie v Judsku a Jeruzalémě od 8. do 3. stol. př. Kristem. O Izajášovi toho víme velmi málo (známe jeho jméno, jméno jeho otce a dvou synů – jméno jeho ženy nikoli, je však v kap. 8,3 uvedena jako prorokyně). Jména judských králů v nadpisu knihy zasazují Izajášovo působení do doby 740-690 př. Kr. Jeho působení se soustředilo na Jeruzalém. Izajáš začal působit v době relativního politického klidu. Toto období neznamenalo však pro Judu a Jeruzalém jen prosperitu, ale zároveň chudobu mnoha lidí ze středních a nižších vrstev. Na tento vývoj reagoval Izajáš sociálním požadavkem práva a spravedlnosti. Výzvou této epochy je však především spletitý vývoj v Jeruzalémě a Judsku v důsledku zahraniční politiky novoasyrské říše. Spor Jeruzaléma s Izraelem a Sýrií při hledání spojenců proti Asýrii spojuje Izajáše s mezinárodní politikou. V letech 734-732 radí judskému králi Achazovi, aby se vyvaroval jakékoli akce a spoléhal na svatého Boha. Tento svůj postoj z r. 734 bude Izajáš opakovat při různých 731 625 635 www.farnost.bolatice.cz


příležitostech. Požadavek víry namísto politických spojenectví určuje Izajášovu činnost až do r. 701, zejména v době Sancheribova obléhání Jeruzaléma. U lidí své generace však nevyvolal velký ohlas. Ti, kdo jeho poselství přijali, předávali je dál – v Izajášově duchu vznikaly úplně nové texty. Izajášova kniha snad nejvýrazněji připravuje izraelský lid a pozdější čtenáře na přicházejícího Mesiáše, ve kterém křesťané rozpoznávají Ježíše Krista. Nicméně tato proroctví nebyla oblíbená výlučně v komunitě křesťanů, ale byla respektována již od doby svého vzniku většinou duchovních skupin židovstva. Celá kniha popisuje duchovní stav Izraele a Judy, kde si všímá počátku hříchu u vládců Božího lidu, což vede k sociálnímu bezpráví, falešné zbožnosti a neschopnosti sebereflexe, která vyúsťuje až v nestřízlivou sebedůvěru. Hospodin zde vystupuje jako král a spravedlivý soudce, jehož jméno se má mezi Božím lidem posvěcovat. Z tohoto vyplývá i téma soudu a milosti, soudu nad Judou a severním Izraelem. Boží lid se zde snaží zabezpečit se smlouvami s okolními národy namísto toho, aby vytrval ve smlouvě s Hospodinem, svým Bohem. Nakonec neobstojí ani tyto pronárody, ani Izrael a Juda. Záchrana začíná soudem, spravedlností a přichází skrze víru. Prorok Izajáš vybízí k nápravě a očištění, odsuzuje modloslužbu a její nicotnost. Přečtěme si o zaslíbení nového stvoření v Iz 65,17-25 a zkusme se společně zamyslet, zda je v tomto úryvku více pesimismu nebo optimismu? Jaké důsledky to může mít pro naši víru? Toto Boží zaslíbení o obnově nám může dodat odvahu k věcem, nad kterými už jsme zlomili hůl. Můžeme zkoušet obnovovat vztahy s lidmi. Můžeme tak svobodně věřit navzdory všemu okolo, že naše rodina, manželství, láska nejsou odsouzeny k zániku. Díky Bohu můžeme znovu a znovu bojovat o obnovu vztahu s dětmi, rodiči, blízkými. Bůh říká, že to má naději, že to má budoucnost. A já vím, že to má smysl. Tam, kde my už jsme zlomili hůl, přichází ten, který nedolomí nalomenou třtinu a neuhasí už jen doutnající knot. I když se nám zdá, že stará přátelství a spojenectví ztroskotala, že lidské vztahy jsou už po generace v troskách, že to všechno musíme oželet a nějak to se zaťatými zuby a bolestí někde hluboko uvnitř vydržet, máme mít naději v Boha. Když slyšíme a čteme Boží: „Hle, všecko tvořím nové.“, mohou nám tato slova z Bible znít naivně a idealisticky, možná jako z pohádky. Mohou a nemusí. Mohou nás ale také povzbudit a vybízet k tomu, abychom nadále zkoušeli být lepšími lidmi, křesťany, rodiči, manželi, dětmi Božími. Ano, jsou věci, se kterými ani při nejlepší vůli už nic neuděláme. Jsou vztahy, které byly přetrženy smrtí, jsou věci, které se staly a už nejdou vrátit. A v těchhle věcech se už můžeme jenom spolehnout na to, že nakonec to bude Bůh sám, který všechno, co bylo dobré a krásné, vytvoří znovu. My jsme ale zodpovědní za to, co uděláme s časem, který nám byl dán. Na nás je, zda nad tímhle světem a lidmi v něm zlomíme hůl a položíme ruce do klína a budeme čekat, až co Bůh. Nebo zda s Jeho pomocí budeme pomáhat obnově a podílet se tak na Jeho krásném díle. S přáním poznat Boží optimismus, Jeho jasnou naději, nekonečné Boží milosrdenství a bezpodmínečnou lásku

Andrea Pavlíková 731 625 635 www.farnost.bolatice.cz


Poradna pro ženy a dívky Poradna pro ženy a dívky je provozována organizací Centrum naděje a pomoci, (CENAP), kde je nabízeno sociální poradenství postavené na křesťanských hodnotách.

Pokud bychom měli shrnout, co poradna poskytuje, tak především podporuje rodičovské kompetence svých klientů, posiluje práva žen v úctě ke křesťanským hodnotám a jejich sebepřijetí v každodenním životě.

Pracovnice poradny pro ženy a dívky nabízí klientkám a jejich partnerům profesionální a lidský přístup, pro který je poradna oblíbená a vyhledávaná. Poradna nabízí klientům široký záběr v řešení různých potíží. Častými tématy jsou problémy ve vztazích partnerských i mezigeneračních, dále řešení problematiky antikoncepce i nečekaného těhotenství a zvládání vyčerpání matek při péči o děti a domácnost. Pracovnice poradny podporují rodiče k přijetí všech počatých dětí, a proto nabízí podporu nejen v průběhu těhotenství.

Za zmínku ještě stojí komplexní přístup pracovnic ke klientům. To znamená, že poradkyně vnímají všechny klientovy složky osobnosti. Věnují se nejen sociálním potřebám klienta, ale i těm biologickým, psychickým a spirituálním. Poradenství je směřováno tak, aby klienti po konzultacích byli schopni vést smysluplný život bez podpory poradny.

Samozřejmě se pracovnice věnují problematice nároků dávek ze státního sociálního systému. Poradkyně řeší i problematiku domácího násilí a závislostí, které se nevyhýbají ani křesťanským rodinám. Důležitou součástí poradny je zvládání smutku u párů, kterým se nedaří otěhotnět. Manželé, kteří touží po miminku, jsou často ve velkém stresu a obviňují sami sebe, až se jim výsledně nedaří žít spokojený manželský život. Proto je zde pro ně nabízena psychosociální podpora. Tato poradna je výjimečná v tom, že nabízí pomoc ženám po potratu, a to umělém i spontánním. Ženy, které mají za sebou tuto smutnou skutečnost, se často ve společnosti setkávají s nepochopením a odmítnutím. V této poradně je zde naopak nabízena pomoc a přijetí.

Sociální poradenství je pro klienty nabízeno bezplatně. Aby organizace CENAP mohla klientům pomoci komplexně, je nedílnou součástí praxe i nabídka využití dalších programů a poradenství, které je již nad rámec sociálního poradenství. I když poradna sídlí v Brně na Vodní 13, není určena jen pro obyvatele Brna. Pro možnost e-mailového ([email protected]) a telefonického (543 254 891) spojení a dobré dostupnosti z vlakového a autobusového nádraží je zde pro všechny. Pokud vnímáte, že by služby poradny mohly pomoci Vám nebo Vašim blízkým, ráda bych Vás povzbudila v kontaktování poradny.

Bc. Milada Lázničková, DiS. (redakčně upraveno a zkráceno)



Okénko pro děti Vylušti a doplň modlitbu za zemřelé:

2)

A VTOSĚL ĚÉVNČ AŤ IMJ VÍÍST AŤ ČAVÍDOPOJÍ V JOKIPO 1) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ ________ ____ 2) A _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ AŤ _ _ _ _ _ _ _ _, AŤ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ V _ _ _ _ _ _.

Tady můžeš napsat jméno zemřelého, za kterého se chceš modlit. 731 625 635 www.farnost.bolatice.cz

V dušičkovém období chodíme zemřelým lidem zapalovat na hrob svíčky. Modlíme se za to, aby je Bůh přijal do svého království, kde je plno radosti, krásy a světla. Spoj čísla od 1 do 8, obtáhni tečky tak, aby se objevil plamínek a paprsky, a pak celou svíčku hezky vybarvi. (www.vira.cz)


Dětská mše svatá:

Setkávání farních společenství: Schola: ............................................. každá neděle ve 13:30 hod. Ministranti: .......................................13.11. a 27.11. v 15:30 hod. Podávající sv. přijímání: .............................. 14.11. v 18:15 hod.

neděle 8. a 22.11. ve 14:30 hod.

Měsíční sbírka farnosti na opravy:

Setkání lektorů Božího slova: ........... 7.11. v 19:00 hod. na faře sobota 14.11. a neděle 15.11. Společenství matek: .........................9.11. a 16.11. v 18:00 hod. Mše svatá na Borové: 27.11. v 17:00 hod., po

Společenství seniorů „La vie Montante“: ............ 16.11. v 15:00 hod večerní mši svaté návštěva borovských nemocných .Farní klubko dětí: ............................. sobota 21.11. v 15:00 hod.

Návštěva nemocných v měsíci listopadu:

Adorace, pobožnosti:

Pátek 6.11.: ul. Příkopní, Luční, Slunečná, Lesní, Sadová, Polní, Svobody, Hlučínská, Ratibořská

1. čtvrtek v měsíci: 5.11., po večerní mši svaté adorace vedená za nová kněžská, řeholní a misijní povolání

Pátek 4. 12.: ul. Družstevní Sokolovská, Nádražní, Zahradní, Jasanová, 1. Máje, Hornická Úřední hodiny farní kanceláře budou každé pondělí a pátek 15:30–16:30 hod. Od 25.10. platí zimní pořad bohoslužeb. V pondělí, čtvrtek, pátek a sobotu bude mše v 17:00 hod., v úterý v 6:30 hod. a o nedělích v 8:30 a 14:30 hod. 1.11. budeme slavit Slavnost Všech svatých (s doporučenou účastí na mši svaté). Bohoslužby v našem kostele budou v 8:30 a 14:30, obě zpívané. Po odpolední mši svaté bude dušičková pobožnost na hřbitově. 2.11., Památka všech věrných zesnulých. Mše svaté budou v našem kostele v 6:30 (zpívaná), ve 12:00 (recitovaná) a v 17:00 hod. (zpívaná).

1. pátek v měsíci: 6.11., po večerní mši svaté výstav Nejsvětější Svátosti oltářní, společná modlitba litanií k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu a svátostné požehnání 3. pátek v měsíci: 20.11., po večerní mši svaté Korunka k Božímu Milosrdenství a svátostné požehnání

Možnost získání plnomocných odpustků přivlastněných pouze duším v očistci:  1. a 2.11. při návštěvě kteréhokoli kostela a splnění tří obvyklých podmínek (svátost smíření, svaté přijímání, modlitba na úmysl Svatého Otce). Navíc je potřeba se pomodlit Otče náš a Vyznání víry.  1.–8.11. při splnění tří obvyklých podmínek a návštěvě hřbitova, kde je třeba pomodlit se tam, (klidně jen v duchu), za zemřelé. 15.11. slavíme výročí posvěcení našeho kostela (Krmáš), 22.11. slavnost Ježíše Krista Krále 28.11. proběhne od 13:00 do 16:00 tradiční pletení adventních věnců v sále hasičské zbrojnice. Adventní věnce budou požehnány tentýž den během mše svaté v 17:00 hod., kterou začneme dobu adventní a nový liturgický rok. 731 625 635 www.farnost.bolatice.cz


Po 02.11.

06:30 12:00 17:00 06:30 17:00 17:00 17:00 08:30 14:30

Za zemřelé naší farnosti O požehnání pro Šimona O požehnání pro Karolinu a Rafaela Za naše farní společenství Za + bratry Josefa a Karla Vránovy k nedožitým 75. narozeninám Za + Andělina Šoltyse, manželku, zetě a živou rodinu Za + rodiče Ballarinovy, za + rodiče Adamcovy, rodinu Kupkovu a za živé rodiny Za + Josefa Dudu, syna, rodiče Dudovy a Nevřelovy Na poděkování Pánu Bohu za záchranu života s prosbou o další Boží ochranu

Út Čt Pá So Ne

03.11. 05.11. 06.11. 07.11. 08.11.

Po Út Čt Pá So Ne

09.11. 10.11. 12.11. 13.11. 14.11. 15.11.

17:00 06:30 17:00 17:00 17:00 08:30 14:30 -

Za + Josefu Jiříkovou a manžela a vnuka Petra Za naše farní společenství Za + Michala Blichu, manželku a všechny zemřelé trpící v očistci Za + Františku Kupkovou, manžela, syna a dceru Za + Richarda Sněhotu, manželku a živé rodiny Za + Maxmiliána Harasima, + Valesku Fusovou, padlého manžela a za živé rodiny Na poděkování za dar společného manželství s prosbou o další Boží ochranu a požehnání a za živé rodiny


16.11. 17.11. 19.11. 20.11. 21.11. 22.11.

17:00 06:30 17:00 17:00 17:00 08:30 14:30 -

Za + rodiče, za bloudící a hledající ve víře, duše v očistci a živé rodiny Za naše farní společenství Za + tety Marii Jiříkovou a Gertrud Tiede Za + Petra Kurku k 1. výročí úmrtí Za + Annu Vránovou a rodiče Za scholu, chrámový sbor, zpěváky, varhaníky a hudebníky naší farnosti Za + rodiče, + bratra, sourozence a za živou rodinu


23.11. 24.11. 26.11. 27.11. 28.11. 29.11.

17:00 06:30 17:00 17:00 17:00 08:30 -

Za + Adolfa Rzehánka a manželku Za naše farní společenství Za + Helenu Dudovou k 1. výročí úmrtí /na Borové/ - volný úmysl Za + Annu Langrovou k nedožitým 80. narozeninám Za + Huberta Zuga, za + Valesku Michalíkovou a manžela, a za + Annu Pagáčovou a dva zemřelé syny 14:30 - Za + Annu Valentovou k nedožitým 95. narozeninám a za dva zemřelé manžely

RORÁTY I letos budou ranní rorátní mše svaté. Tentokrát budou od pondělí do pátku kromě středy. Letošní téma bude Desatero Božích přikázání a přikázání církevní. Více v příštím čísle. Omlouváme se za případné chyby ve jménech a úmyslech mší svatých. Naleznete-li takovou chybu, kontaktujte nás, prosím.



Vydává: Římskokatolická farnost Bolatice, Svobody 13, 747 23 Bolatice Šéfredaktorka: Bc. Hedvika Kramářová Uzávěrka příštího čísla: 22. 11. 2015 Náklad: 650 výtisků Příští číslo: 29. 11. 2015 Evidenční číslo: MK ČR E 14902 731 625 635 www.farnost.bolatice.cz


Chvála Kristu! P. Leslaw Mazurowski

Recommend Documents