Chov zvířat v ekologickém zemědělství. Welfare v chovech hospodářských zvířat

Chov zvířat v ekologickém zemědělství Welfare v chovech hospodářských zvířat

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd

Animal welfare a) b)

ochrana zvířat před týráním komplex podmínek, které zajišťují spokojenou existenci zvířat

Podstatou welfare je vytváření takových podmínek, které zajišťují zvířatům : - přirozený průběh ţivotních pochodů - respektují jejich druhové zvláštnosti - vylučují bolest a utrpení

Objekty: prostor, vzduch, světlo, podlahy, podestýlka, voda, prvky omezující agresivitu, prvky pro komfortní chování, přesuny….

Welfare zvířat

Nezaslouží si zvířata od člověka více, než dostávají?!!!! Touto otázkou se zabývá welfare neboli pohoda zvířat: - v chovech, při transportu, na jatkách, pohodlí zvířat, zdravotní stav, fyzické i psychické potřeby…po celou dobu jejich existence - i zvířata mají své pocity, psychické potřeby, nálady… - chovy „nevhodné“ (finančně náročné, lidská lenost, bezohlednost, neinformovanost) a „vhodné“ (krmivo, voda, místo pro odpočinek… chybí prvky pro seberealizaci zvířat )

Člověk a zvíře – aneb jak vnímat zvířata Problém vztahu „člověk : zvíře“ se řeší v průběhu celé novodobé historie lidstva, o čemţ jsou dochovány doklady jak v nejstarších písemných,tak i grafických reliktech.

Zvíře jako společník člověka se stává velmi přitaţlivým modelem pro sebeuvědomování kvitování lidské osobnosti a podstaty a to značně mění postoj lidské společnosti ke zvířatům. „Velikost a mravní pokrok národa se pozná podle toho, jak zachází se zvířaty“. Gánhdí

Člověk a zvíře → etika chovu Etika: filosofická disciplína zabývající se vyhledáváním dobrého a správného jednání; teorie spravedlnosti tj. ochrana slabších před zvůlí silnějšího; obecné pravidlo: „co nechceš aby jiní činili tobě, nečiň ani ty jim“. Etika ochrany zvířat: jak by se měl člověk chovat k ostatním ţivočichům. Nadřazený postoj ke zvířatům a k přírodě. Pravěk: jediné období kdy člověk uznával zvíře jako důleţitého partnera, významného pro jeho přeţití (potrava, kůţe, kosti…), domestikace, dopravní prostředek, pracovní síla… Křesťanství: ani bible neposkytuje jednoznačný vztah člověka ke zvířatům… Římská říše: „pro soucit se slabými zde není místo“ Středověk: zvířata podřízena jako poddaní (kruté bezohledné zacházení), zvířata mají duši, reinkarnace… Tomáš Akvinský (13.stol.) Sv. František z Assisi Renesance: krutost ke zvířatům pokračovala – renesanční humanismus, zneuţívání přírody, antropocentrismus (oblíbená : neoblíbená, uţitečná : škodlivá…) Leonardo da Vinci (15.-16. stol.) - René Descartes (16.-17. stol.)

Etika & člověk Anglie a SA v období 17. – 18. stol.: první náznaky zákonů a nařízení na ochranu zvířat před přetěţováním a týráním * Voltaire (kritika pokusů na zvířatech) * J.J.Rousseau (odsuzoval týrání zvířat) 19. století: rozmach průmyslu a zemědělství…naděje pro zvířata? NE: zvíře = surovina, = pracovní a výrobní nástroj! *začátek náznak lidskosti v soucitu se zvířaty: „mohou zvířata trpět“? Anglie: - r. 1822 první zákon na ochranu zvířat na světě - r. 1824 první organizace na ochranu zvířat (Královská organizace na ochranu zvířat před krutostí) 20. století: 2/2 - velkochovy, intenzita, vykořisťování, šlechtění, pokusy… *organizace na ochranu zvířat řeší problematiku hospodářských zvířat a pokusy na zvířatech *Peter Singer, Tom Regan, Vladimír Šiler, Erazim Kohák – práva zvířat, etika ochrany zvířat…

Proč welfare v chovech hospodářských zvířat? • posun ve vnímání hospodářských zvířat, jejich ţivotních podmínek a moţností seberealizace (dobré chovy, špatné chovy,....) • výraz snahy o zachování zdravých a výkonných zvířat pro ekonomicky efektivní výrobu • snaha o získání kvalitních a bezpečných potravin

• projev nové kvality lidského umědomování si svojí a zvířecí říše

Vnímání welfare • Intenzita v chovech hospodářských zvířat = zhoršení kvality ţivota zvířat = důsledek konkurenčního boje mezi producenty ve snaze uspokojovat poptávku lidí po potravinách, těch lidí, kteří na druhou stranu kritizují pouţívané způsoby chovu hospodářských zvířat • Paradoxem je, ţe v posledních letech rostla spotřeba vepřového a drůbeţího masa a právě tato dvě odvětví byla nejvíce kritizovanou oblastí ţivočišné výroby!!!

Cílem při tvorbě chovatelského prostředí je

WELFARE jako stupeň kompromisu mezi ekonomickými zájmy chovatele, jeho etickým a kulturním vědomím a biologickými potřebami zvířat.

Welfare - bez etologie by to nešlo!!! Welfare pochází z vědního oboru etologie. Etologie je vědní disciplína, která se zabývá chováním zvířat. Počátky položeny v 18.století „označení života zvířat v daném prostředí“. - v 60.letech 20. století se welfare z etologie vyčlenilo a osamostatnilo (Anglie) Řada autorů (P.Singer, B. Rolin, aj.) se zabývala etickými problémy chovu zvířat. J. Webster („Welfare, životní pohoda zvířat aneb střízlivé kázání o Ráji“ a „ Životní pohoda zvířat aneb kulhání k Ráji“) zdůraznil pocity vnímání u zvířat - bolest, strádání, radost, spokojenost… „Co si žádají sama zvířata? Jak to cítí ona? Jak vnímají kvalitu svého života?“ „Že bych vystavěl Ráj to nečekám, ale budu se snažit být ke všem spravedlivý“! Welfare je tu proto, aby zajistilo důstojný a spokojený život zvířat spolu se splněním požadavků člověka na užitkovost, náklady, kvalitu produktů…

„Stav úplného fyzického a psychického zdraví zvířete, které je v souladu s prostředím“ Hughes (1976)

Hodnocení welfare zvířat Kde jsou hranice pohody? (pohoda velmi dobrá aţ špatná = nepohoda) Jak vyjádřit úroveň spokojenosti a proţívání ţivota zvířetem? Ukazatele → produkce – reprodukce - zdraví - fyziologické – biochemické - patofyziologické – etologické!!! → fyzické welfare (zdraví, vhodné krmení a ustájení)

→ psychické welfare (strach-stres, behaviorální poţadavky, instinktivní chování, potřeba ochrany jistoty…)

Zásady a kritéria welfare zvířat 1965 Brambellova komise na základě inspekce ţivotní pohody (moţnost zvířat: postavit se, lehnout si a otočit se) upravila základ pro tzv. pět svobod. V roce 1993 bylo 5.svobod novelizováno. Pět svobod (potřeb) pro stanovení zásad a kritérií welfare zvířat: 1. Odstranění ţízně, hladu a podvýţivy

2. Odstranění nepohodlí 3. Odstranění příčin vzniku bolesti, zranění, nemoci 4. Moţnosti projevů normálního chování 5. Odstranění strachu a úzkosti = soubor pravidel, které se podílejí na vytváření welfare pohody zvířat

Zásady a kritéria welfare zvířat

1.

Odstranění ţízně, hladu a podvýţivy

„Pocit hladu znají všichni, ale ne všichni si dokáţí jediným slovem říci o potravu“ John Webster (1999) - ad libitní krmná dávka - apetit, nasycení a uspokojení po příjmu potravy - nasycení=motivační opak hladu - ţravost - orální stereotypie (dlouhotrvající vykonávání zbytečných pohybů) př. stáčení jazyka, vzájemné cucání jazyka, kousání klecí, okusování dřeva, polykání vzduchu…

- ţízeň (nejsilnější zdroj utrpení) - KD: odpovídající fyziologickým potřebám, pravidelnost, dostatečné mnoţství, kvalita, odstraňovat nedoţerky, snadno čistitelné ţlaby, prostor u ţlabu, stádovost…

Zásady a kritéria welfare zvířat

2. Odstranění fyzikálních a tepelných faktorů nepohody (svoboda od nepohodlí) Zahrnuje otázky technologie chovu (vhodného prostředí) a)vhodné mikro popř. makroklima b)vhodné místo pro odpočinek ad a) teplota, vlhkost vzduchu, koncentrace plynů (čpavek, sirovodík, oxid uhličitý), prašnost, osvětlení, hlučnost apod. ad b) přístřeší a pohodlné místo k odpočinku (nepřízeň počasí, ochrana proti predátorům, pohodlí, hygiena, bezpečí…)

Termoregulační chování

prasata, drůbeţ

skot

Zásady a kritéria welfare zvířat

3. Odstranění od bolesti, zranění a nemoci

Bolest = smyslový i emocionální proţitek Zvířata vnímají bolest podobným způsobem jako lidé. Bolest akutní: projeví se ihned po zranění, ublíţení a postupně mizí (elektrický pohaněč) Chronická bolest: dlouhodobý pocit spojený s trvajícím poškozením (brojleři trpící poškozením kloubů) Bolesti se nepřizpůsobíme, je nutné zvířatům od ní pomoci. Prevence - pravidelná kontrola zdravotního stavu (2x/den), webkamery, nálady, chování zvířat, sliznice, pokryv těla, oči, reaktivitu, tělesné funkce… Rychlá diagnóza (neexperimentovat) → izolace → léčba Ochrana před zraněním: nepřetěţování zvířat, vhodné zařízení stájí, místa ke krmení, výběhy, povrchy proti uklouznutí, vhodné materiály na krmné ţlaby, ţádné ostré předměty, hrany, vhodné zacházení Člověk: pečlivost, starostlivost, prevence chorob (dodrţování 3D)…

Zásady a kritéria welfare zvířat Míra utrpení zvířete závisí na součtu dvou faktorů: intenzita + délka trvání negativních podnětů Horší je dlouhotrvající negativní podnět s nízkou intenzitou neţli krátkodobý negativní záţitek. Z časového hlediska je nejvíce z hospodářských zvířat ohroţena dojnice: • vznik metabolického hladu z disproporce mezi potřebou a dispozicí ţivin •

dlouhodobé bolesti způsobené onemocněním paznehtu a končetin (acidóza, genetické předpoklady, environmentální faktory)

•

mastitidy

•

nárůst metabolických onemocnění (mléčná horečka, ketózy, únava a vyčerpání krav; průměrná délka ţivota krávy 2,5 laktace – poruchy plodnosti, končetin, uţitkovosti...)

•

nadměrné „pracovní zatíţení“ vysokouţitkových dojnic (předčasné stárnutí)

(Webster, 1994)

Welfare v chovech skotu • Životní a produkční cyklus dojnic

Zásady a kritéria welfare zvířat

4. Moţnosti projevů normálního chování Základem je poznání přirozených projevů chování (etologie) Podmínka = dostatečný prostor, vhodné vybavení a společnost zvířat stejného druhu! 1.- přirozené projevy chování (komfortní chování) 2.- jednotvárné prostředí (sterilní) → pohybové stereotypie př. tkalcování u koní, chození dokola…- obohacené prostředí! 3.- společnost zvířat = učení (mladá zvířata), méně agresivní, správné sociální chování (ovce, kůň) jinak frustrace (ovce)

Zásady a kritéria welfare zvířat

5. Odstranění strachu a deprese (úzkosti) „Strach je vědomá, rozumová a citová odpověď na nebezpečí, které motivuje zvíře k výkonům, kterými by se mělo nebezpečí vyhnout“ John Webster (1999) Strach – pozitivní následky (další situaci řeší snáze) - negativní (chronická úzkost) → psychickému strádání → abnormální chování (přeskokové chování, kompenzační chování, stereotypní chování, naučená bezmoc) Ne – zastrašování zvířat, křik, fyzický nátlak, elektrické poháněče, nevhodné počty zvířat ve skupinách… individuální přístup… Člověk – klidný, všímavý, neagresivní, rázný, jistý…

Zásady a kritéria welfare zvířat 6. Svoboda - být svobodný

= moţnost vykonávat svobodně a osobně kontrolu nad vlastní ţivotní pohodou (vyhnout se „stavu umrtvující nečinnosti“) „Psychologové nazývají chování, kdy se zvířata přizpůsobí

jednotvárnému prostředí, termínem „naučená apatie“. Já bych spíše mluvil o beznaději. A je to možná ta nejhlubší mizérie, do které se životní pohoda zvířete může propadnout“. John Webster (1999)

Kritéria pro posuzování systémů ustájení z hlediska welfare zvířat Cílem welfare je vytvoření takových systémů chovu, které zajišťují chovaným zvířatům: - přirozený průběh ţivotních pochodů - respektují jejich druhové zvláštnosti - vylučují bolest a utrpení Pro zajištění všech svobod musí být pro zvířata splněny poţadavky na prostředí : 1.Technická 2.Biologická 3.Manipulační

Kritéria pro posuzování systémů ustájení z hlediska welfare zvířat 1. Technická kritéria – vlastní stáj, stájové klima, zařízení stáje, výběhy, pastviny… – funkční zóny ve stáji Bartussek (1985) zavedl posuzování systémů ustájení skotu z hlediska welfare zvířat a odvodil tzv. „index druhové vhodnosti zvířat“ Oblasti welfare:

– – – – – –

moţnost pohybu vzájemný sociální kontakt vztah k půdě potřebu čerstvého vzduchu potřebu citlivé ošetřovatelské péče druhově odpovídající mikroklima stáje

Kritéria pro posuzování systémů ustájení z hlediska welfare zvířat 2. Biologická kritéria (pro posuzování systému ustájení z hlediska pocitu pohody zvířete) 4 skupiny: - na základě zdravotního stavu: onemocnění (morbidita), zranění (technopatie), úhyny (mortalita), patologicko-klinické nálezy

- na základě produkce: uţitkovost, spotřeba krmiva - na základě plodnosti: reprodukční ukazatele - na základě etologie: znaky chování včetně fyziologicko-biochemických a biofyzikálních ukazatelů stresů

Kritéria pro kvalifikaci práce ošetřovatelů z hlediska welfare zvířat 3. Zacházení se zvířaty (manipulační) • • •

klidné přiměřené identifikace jednotlivých zvířat schopnost posoudit zdravotní stav zvířat

• • • •

péče o paznehty ošetření oděrků a drobných ran dostatečné mnoţství čisté podestýlky čistota zvířat

• •

čistota ţlabů, krmítek, napáječek, místa v těsném okolí včasné uklizení zbytků krmiva nebo přihrnutí

• •

krmení vhodné pro jednotlivé druhy zvířat dodrţování intervalů mezi krmeními

• • •

větrání velikost prostoru (zábrany) rychlé a schopné opravení poškozeného zařízení

- úroveň péče o zvířata

- stav krmného místa

- ovládání krmné techniky

- ovládání techniky ustájení

ČLOVĚK STARAJÍCÍ SE O ZVÍŘATA MUSÍ BÝT NA ODPOVÍDAJÍCÍ ODBORNÉ ÚROVNI TAK, ABY MOHL BÝT JEJICH OŠETŘOVATELEM, ZASTÁNCEM, PRÁVNÍKEM A NE VYKOŘISŤOVATELEM!

Kritéria pro posuzování systémů ustájení z hlediska welfare zvířat 

• •

Při průzkumu v rámci Národního programu pro vstup ČR do Evropské unii byl i u nás (vzor v Rakousku) uplatněn tento systém: Pro hodnocení stavebně-technologického řešení stájí pro skot, novostaveb i rekonstrukcí provozovaných či teprve ve fázi projektu, byla stanovena tato kritéria: a) moţnost pohybu zvířat, b) moţnost sociálního kontaktu, c) kvalita podlah, d) kvalita mikroklimatu a úroveň větrání, e) intenzita chovatelské péče.

•

Pro tato kritéria byl vypracován systém jejich kvantifikace, přičemţ kaţdé kritérium bylo hodnoceno 1-7 body. Výsledné hodnocení chovatelského prostředí stáje (farmy) z hlediska uplatnění zásad welfare zvířat bylo následující:

•

I. Rozmezí 25 aţ 35 bodů – vhodné II. Rozmezí 15 aţ 24 bodů – méně vhodné III. Rozmezí 1 aţ 14 bodů – nevhodné

Metody hodnocení welfare 1.

Metody minimálních standardů - přímo popisuje podmínky chovu, pro

2.

Integrované metody hodnocení welfare (systém TGI)

jednotlivé druhy jsou stanoveny základní limity (standardy chovu), které musí být dodrţeny (ano/ne). Anglie. - základ stanovil Bartussek (1985) „index potřeb zvířat“. Základem je vícestupňové hodnocení jednotlivých aspektů welfare v konečném součtu „konečné skóre ţivotní pohody“

TGI 35L - v Rakousku TGI 200 – v Německu 3. Jiné indexové metody (integrované hodnocení u koní, hodnocení u dojnic, prasnic…)

Metodika stanovení úrovně welfare dojnic v ČR • EPOS ČR (spolek poradců v EZ) návrh metodiky hodnocení welfare zvířat na ekofarmách, • VÚŢV v Praze Uhříněvsi (konzultant) • ověřování v praxi BIOKONT CZ, s.r.o. • dle 5-ti svobod navrţen systém hodnotících kritérií • známka 1-5 (1-nejlepší), váţený průměr určí vhodnost podmínek k chovu

Indikátory nedostatečného welfare zvířat (Broom,1996)

Pokles délky ţivota Poškození těla a nemoci Poruchy funkce imunitního systému Zhoršení fyziologických schopností adaptace na podmínky prostředí • Poruchy chování • Nárůst agresivity a averze zvířat • Poruchy normálního fyziologického a anatomického vývoje zvířat • • • •

Směry výzkumu welfare:

(zahrnuté i v programech ERA= European Research Area)

1.Prostor a prostředí 2. Management, manipulace a transport (prostředí a základní biologické funkce organismu, vztah k produkci, kvalitě) 3. Otázky bolesti, strachu a úzkosti (rozpoznání, zmírňování, prevence, otázky kastrace, odrohování...) 4. Poškození a nemoci (úkoly ve welfare, rozpoznání, zmírňování, otázky infekčních nemocí, environmentálně podmíněné nemoci, úkoly genetiky ve vztahu ke zdraví) 5. Výţiva, voda, podvýţiva (kvalita výţivy a její dostupnost ve vztahu k welfare – hlad, ţízeň, otázky chronického hladu v limitovaných systémech krmení, úloha genetiky ve vztahu k hladu př. brojlerová plemena)

Právní předpisy k ochraně a welfare zvířat

Přímá ochrana:

zahrnuje ochranu, která je stanovena právními předpisy, které vymezují zakazují a postihují činnosti považované za týrání zvířat -

1. Zákon 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání 2. Vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat 3. Vyhláška č. 382/2004 Sb., o ochraně hospodářských zvířat při poráţení, utrácení nebo jiném usmrcování 4. Vyhláška č. 4/2009 Sb., o ochraně zvířat při přepravě 5. Vyhláška č. 419/2012 o ochraně pokusných zvířat…

1. ZÁKON č. 246/1992 Sb. NA OCHRANU ZVÍŘAT PROTI TÝRÁNÍ (ve znění pozdějších předpisů – 359/2012)

• • • • • • • •

I. část Obecná ustanovení II. část Ochrana zvířat při usmrcování, pouţití znecitlivění a ochrana zvířat při veřejných vystoupeních III. část Ochrana zvířat při přepravě IV. část Ochrana hospodářských zvířat, zvířat v zájmových chovech a volně ţijících zvířat V. část Ochrana pokusných zvířat VI. část Orgány ochrany zvířat VII. část Správní delikty a přestupky VIII. část Závěrečná ustanovení

2. Vyhláška 22/2013 Sb. o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat Navazuje na zákon 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání • Minimální standardy pro ochranu skotu • Minimální standardy pro ochranu prasat • Minimální standardy pro ochranu ovcí a koz • Minimální standardy pro ochranu koní • Minimální standardy pro ochranu drůbeţe • Minimální standardy pro ochranu běţců ve farmovém chovu • Minimální standardy pro ochranu koţešinových zvířat ve farmovém chovu • Minimální standardy pro ochranu jelenovitých ve farmovém chovu

3. Vyhláška 418/2012 Sb. o ochraně zvířat při usmrcování Navazuje na zákon 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání

•

je kompatibilní s právem EU (návaznost na Nařízení Rady 1099/2009)

•

stanovuje způsoby doloţení pro odbornou způsobilost osob, které provádějí na jatkách poráţku jatečných zvířat, vykládku, přehánění,

fixaci, omračování, vykrvování, poráţku, utrácení nebo jiné usmrcování hospodářských zvířat •

stanovuje poţadavky na omračování s výjimkou koţešinových zvířat

•

nevztahuje se na pokusná zvířata a na volně ţijící druhy zvířat

Právní předpisy k ochraně a welfare zvířat Nepřímá ochrana: zahrnuje ochranu, kterou vymezují předpisy upravující zacházení se zvířaty a ochranu jejich pohody a zdraví -

1. Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči 2. Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat 3. Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech 4. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 5. ….

Právní předpisy k ochraně a welfare zvířat v ekologickém zemědělství 1. Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a systému označování ekologických produktů (od 1.1.2009) Nařízení Komise č. 889/2008 o podrobném provádění pravidel pro pěstování rostlin, hospodářských zvířat a zpracování produktů včetně označování 2. Zákon č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství Vyhláška MZe č. 16/2006 Sb. kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství

Etologické hodnocení welfare zvířat 1. Na základě délky trvání základních kategorií chování 2. Na základě průběhu základních kategorií chování

Etologické hodnocení welfare zvířat

1. Na základě délky trvání základních kategorií chování:

Př.: Základní kategorie chování u dojnic - pastevní způsob chovu Kategorie

Čas ( hod )

% vyjádření

Příjem krmiva

8,8

36,7

Stání

2,7

11,4

Pohyb

5,2

21,8

Ležení

7,3

30,1

Standard: Příjem krmiva:5-12hod Stání: 4-6hod Pohyb: 1-3hod

Ležení: 10-12hod

Základní kategorie chování dojnic

30%

37%

22%

Příjem krmiva

11%

Stání

Pohyb

Ležení

Etologické hodnocení welfare zvířat 2. Na základě průběhu základních kategorií chování: Základní kategorie chování dojnic za 24 hodin 100 80 60 % 40 20 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 hodina

Příjem krmiva

Stání

Pohyb

Ležení