CHOV ZVĚŘE V OBOŘE RADĚJOV

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav ochrany lesů a myslivosti

CHOV ZVĚŘE V OBOŘE RADĚJOV

Bakalářská práce

2009

Arnošt Buček

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Ústav ochrany lesů a myslivosti

Lesnická a dřevařská fakulta 2008/2009

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce:

Arnošt Buček

Studijní program:

Lesnictví

Obor:

Lesnictví

Název tématu:

Chov zvěře v oboře Radějov

Rozsah práce:

35

Zásady pro vypracování: 1. Zpracování literárního přehledu k zadanému tématu 2. Historie, důvody a účel založení obory, důvody existence, současný stav. 3. Popis přírodních podmínek obory Radějov. Vyhodnocení druhů, stavů a kvality

zvěře, chovaných v minulosti a současnosti v oboře. 4. Rozbor střetu zájmů ochrany přírody, mysliveckého a lesnického hospodaření,

zájmů vlastníků pozemků a zájmů veřejnosti v oblasti využití obory pro volnočasové aktivity. Seznam odborné literatury:

1.

WOLF, R. -- KLUSÁK, K. Rukověť chovu dančí zvěře. 1. vyd. Písek: Matice, 2000. 199 s. ISBN 8086271-05-6.

2. WOLF A KOL, R. Naše obory. Praha: SZN, 1976. 3. současná platná legislativa - ochrana přírody, myslivost, lesní zákon

Datum zadání bakalářské práce:

říjen 2008

Termín odevzdání bakalářské práce:

duben 2009

Arnošt Buček řešitel bakalářské práce

Ing. Jan Dvořák, Ph.D. vedoucí bakalářské práce

doc. Dr. Ing. Libor Jankovský vedoucí ústavu

doc. Dr. Ing. Petr Horáček děkan LDF MZLU v Brně

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Chov zvěře v oboře Radějov“ vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana LDF MZLU v Brně.

dne……………………………………….

podpis autora práce…………………..

Poděkování: Mé poděkování patří Ing. Janu Dvořákovi, Ph.D. za cenné rady a ochotu při spolupráci na této bakalářské práci. Dále bych chtěl poděkovat všem ostatním, kteří se nemalou měrou podíleli svými názory a připomínkami vedoucími ke konečnému zpracování této bakalářské práce. Autor práce

Abstrakt Bakalářská práce na téma „Chov zvěře v oboře Radějov“ popisuje intenzivní chov zvěře v chráněném území. V první části se zabývá historií obornictví na území ČR, dále současným stavem oborních chovů v ČR a přírodními podmínkami pro zakládání obor. Ve druhé části popisuje konkrétní podmínky v oboře Radějov. Její snahou je zmapování problematiky a docílení souladu mezi intenzivním oborním chovem spárkaté zvěře a lesnickým hospodařením bez

negativních

následků

pro

prostředí,

ve

kterém

se

nachází.

V části výsledky práce jsou uvedeny takové návrhy a opatření, která pomohou zesouladit myslivecké hospodaření, produkční i mimoprodukční funkce lesa a ochranu přírody. Klíčová slova: obora, obornictví, krajina, zvěř

Abstract The submitted thesis: “Game breeding in Radějov game preserve” describes an intensive game breeding in a protected area. The first part of the work deals with the history of game preserves in the Czech Republic, the present situation of game preserves in the Czech Republic and requirements of the game management regulation. In the second part the particular conditions in Radějov preserve are analyzed. Its aim is to analyze the problem and propose the possible solution how to coordinate the intensive game breeding and successful land management.

The proposal in the last part, “the results”, includes measures which might coordinate game management, wood-producing function of the forest, non-wood-producing roles of the forest and nature protection.

Key: game preserve, game management, landscape, game

Obsah 1 2 3 4

Úvod ......................................................................................................................2 Cíl práce................................................................................................................2 Vymezení pojmů ..................................................................................................2 Literární přehled..................................................................................................2 4.1 Obora .....................................................................................................................2 4.2 Chov zvěře v oborách na území ČR v historii .......................................................2 4.3 Chov zvěře v oborách na území ČR v současnosti................................................2 4.4 Důvody vzniku chovu ............................................................................................2 4.5 Základní životní podmínky pro chov zvěře v oborách ..........................................2

5

Metodika ...............................................................................................................2 5.1 Popis obory ............................................................................................................2

5.1.1 Přírodní podmínky.....................................................................................2 5.1.1.1 Klimatická charakteristika území..........................................................2 5.1.1.2 Geologická a pedologická charakteristika území..................................2 5.1.1.3 Hydrologická charakteristika území......................................................2 5.1.1.4 Vegetace a živočišstvo ..........................................................................2 5.1.1.5 Popis PR Kútky .....................................................................................2 5.1.2 Historie obory Radějov .............................................................................2 5.1.3 Současnost.................................................................................................2 5.1.4 Kvalita chované zvěře ...............................................................................2 5.1.5 Současné problémy v oboře Radějov ........................................................2 6 Výsledky................................................................................................................2 6.1 Návrh managementu PR Kútky .............................................................................2 6.2 Návrh lesnického hospodaření v oboře..................................................................2 6.3 Návrh mysliveckého hospodaření v oboře.............................................................2 6.4 Návrh aktivit obory pro veřejnost ..........................................................................2 7 8 9 10

Diskuse ..................................................................................................................2 Závěr .....................................................................................................................2 Resumé ..................................................................................................................2 Seznam pramenů..................................................................................................2 10.1 Seznam literatury ...................................................................................................2 10.2 Mapové podklady ..................................................................................................2 10.3 Internetové odkazy.................................................................................................2

11 12 13 14 15

Seznam obrázků ...................................................................................................2 Seznam grafů........................................................................................................2 Seznam tabulek ....................................................................................................2 Seznam mapových příloh ....................................................................................2 Přílohy...................................................................................................................2

7

1 Úvod Oborní chovy mají v českých zemích dlouholetou tradici. Na našem území se první zmínky datují již od 13. století. Největšího rozmachu doznalo obornictví v období 15. až 17. století. Prapůvodně se vlastně jednalo o jedno z prvních mysliveckých zařízení, které se dochovalo do dnešní doby. V počátcích bylo jejich jediným cílem soustředění velkého množství zvěře za účelem uspokojení loveckých tužeb panstva. Postupem času se však přestalo upřednostňovat množství a začal se brát ohled na sílu a vyspělost trofejí. Kult trofeje se nejvíce rozmohl mezi I. a II. světovou válkou. V dnešní době je hlavním cílem zachování genofondu, chov zdravé a především kvalitní zvěře. V dnešní době je chov zvěře chápan v širším kontextu. Zvěř je brána jako součást národního přírodního bohatství, které je součástí krajiny, ve které žije. Proto nemůže být zvěř chována na úkor svého prostředí a naopak. Cílem dnešních oborních chovů by mělo být využití principů trvale udržitelného rozvoje, upřednostnění mimoprodukčních funkcí lesa za současného zachování kvality ekosystému. To má za následek vyšší biodiverzitu, rozmanitost a stabilitu prostředí. Mnoho historických obor je dokladem toho, že specifický způsob hospodaření v nich umožnil přežití druhů fauny a flóry, které jsou jinde na ústupu. Hlavním předmětem mé práce je porovnání konkrétních poznatků z oborní praxe s odbornou literaturou. Zmapování přírodních poměrů konkrétní obory a nalezení možností souladu mysliveckého a lesnického hospodaření a zároveň požadavků ochrany přírody a rekreačního tlaku na zadaném území. Kvalita zvěře, její stav a správná péče o její prosperitu, management oborního chovu jsou dávány do souladu s ostatními zájmovými skupinami na konkrétně zadaném území obory Radějov.

8

2 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je charakterizovat chov zvěře v oboře Radějov, vyhodnotit jeho perspektivy a navrhnout taková opatření, která povedou ke zlepšení situace. Obora by měla být místem, kde jsou upřednostňovány funkce mimoprodukční nad funkcí produkční. Obora by měla být především příkladným místem pro chov zvěře, ať už stran životních podmínek nebo přístupu ke zvěři, ale v neposlední řadě by také měla být místem, kde jsou upřednostňovány funkce lesa jako ekologicko-stabilizační, edaficko-půdoochranná, hydricko-vodohospodářská, sociálně-rekreační a hygienicko-zdravotní, ale i funkce chovatelsko-produkční, krajinoochranná a historicky-společenská, které jsou pro lidskou společnost bezesporu neméně důležité.

9

3 Vymezení pojmů Následující pojmy jsou citovány z publikací uvedených v seznamu literatury. obora – honební pozemek určený k intenzivnímu chovu zvěře, dokonale oplocený, tak aby chovaná zvěř nemohla volně vybíhat. chov zvěře – rozsáhlý soubor mysliveckých opatření směřujících k zajištění a zlepšení životních podmínek zvěře, k úpravě jejího početního stavu a zlepšení její jakosti. úživnost – schopnost honitby uživit určitý počet zvěře na dané ploše z přírodních zdrojů spárkatá zvěř – souborné označení všech lovných sudokopytníků. Rozlišuje se na zvěř parohatou (jelen, daněk, srnec, los), rohatou (muflon, koza bezoárová, kamzík) a černou (prase divoké). Název vznikl od mysliveckého označení kopýtek této zvěře - spárků. EVL – evropsky významná lokalita PR – přírodní rezervace CHKO - chráněná krajinná oblast

10

4

Literární přehled

4.1 Obora Obora jest trvale a úplně ohrazený díl lesa větších nebo menších rozměrů ve příznivé poloze, určený pro udržování a chov četného počtu zvěře, ustanovené hlavně pro zajímavou honbu. (Černý, 1884) Zákon o myslivosti 449/2001 Sb. definuje oboru jako druh honitby s podmínkami pro intenzivní chov zvěře s obvodem trvale a dokonale ohrazeným nebo jinak uzpůsobeným tak, že chovaná zvěř z obory nemůže volně vybíhat.

4.2 Chov zvěře v oborách na území ČR v historii Obory patří k nejstarším mysliveckým zařízením, a tak mnohé lze mnohé z nich považovat za cenný doklad o dobách dávno minulých a o historii, která je s nimi spojena. První obory, ale nebyly zřízeny na našem území, ale na jihu Evropy ve starém Římě. Staří Římané totiž chovali různé druhy zvěře v ohradách (Wolf, 1976). Zajímavostí je, že zvěř byla stejně jako v současné právní úpravě považována za věc. Na naše území se obory dostaly, jednak z literatury, jednak díky křížovým výpravám (Wolf, 1976). Naše nejstarší známá obora byla založena králem Přemyslem Otakarem II. ve 13. století Nacházela se v blízkosti obce Openec, což je na území dnešní Prahy Letné Říkalo se jí Královská obora, lidově Stromovka. Obora byla vlastně důsledkem hospodářského vzestupu, byla stálou zásobárnou živé zvěře, které již ve volné přírodě začínalo ubývat a skýtala možnost pohodlnějšího lovu (Andreska, Andresková, 1993). Velký vliv na vznik obor v našich podmínkách měl zejména spis boloňského senátora Petra de Crescenciis, který se k nám dostal asi ve 14. stol. V tomto spise byl obsažen také návod k založení obory (Wolf, 1976). Lov přestával být volný a začal se pomalu stávat výsadou panovníka a šlechty. Postupně také docházelo k jeho kodifikaci jako práva věcného (dominikálu). S růstem počtu obyvatel, se začala zmenšovat neobydlená plocha a začal se zvyšovat počet zemědělské půdy. Tyto změny se začaly projevovat také ve změně počtu zvěře- zejména úbytek spárkaté zvěře a přírůstek 11

drobné zvěře. Následkem tohoto vývoje docházelo ke kodifikaci předpisů k ochraně zvěře a omezení lovu, a to především u zvěře spárkaté. Obory se tak stávaly také zdrojem zvěře pro zazvěřování. Například za vlády císaře Rudolfa II. bylo v roce 1601 nařízeno vypustit přemnožené daňky do volnosti. (Andreska, Andresková, 1993). Z počátku vznikaly obory zejména z podnětu panovníka na jeho komorních statcích, kde rád pobýval, ale od 15.století u nás začaly být obory zakládány zejména šlechtou. V žádném případě se ale nejednalo o pouhé oplocené kusy lesa, ale sloužily zejména k chovu zvěře, k loveckým účelům a také jako estetický prvek krajiny. V tomto období představovaly obory hlavně umělý výtvor, spojující panské sídlo, jeho park a okolní prostředí. Od 15. stol měly obory také svůj význam při zavádění nových druhů spárkaté zvěře na našem území. Zejména od období baroka představovaly obory také umělecká díla, výtvory soudobých architektů a ony samy se stávají inspirací pro různé umělecké obory výtvarného a slovesného umění. O obornictví se zmiňuje v 16.století ve svém díle Daniel Adam z Veleslavína. Obora čili zvířecí zahrada je podle něj „ohrazené uzavřené místo, v němž se všeliká zvěř chová a pase“. (Wolf, 1976). Jak vypadalo české obornictví, a především jeho rozsah v 17. století, literárně zpracoval také Bohuslav Balbín (1621-1688) v desetisvazkovém spise mapujícím historické rozmanitosti Království českého (Miscellanea historica regni Bohemiae, 1679). Neopominul zde zmínit ani tři pražské obory, v Bubenči pod Pražským hradem, druhá ve Hvězdě a třetí v hradních ovocných zahradách. Obornictví se také promítlo do místních názvů, jmen měst a obcí, jejich částí. Už v tomto období byly obory v českých zemích na vysoké úrovní a čeští oborníci byli zváni do zahraničí. (Sedláčková, 2001). Velký vliv na vývoj obornictví na našem území měl také Řád o myslivosti, který byl vydán rámci tereziánské reformy v roce 1786, a platil pro všechny součásti rakouského soustátí. Obsahoval definici myslivosti jako chovu a práva lovu volně žijících zvířat. Právo myslivosti bylo považováno za právo státu, který jej realizoval prostřednictvím vlády a státní moci. Zatímco z počátku obory sloužily zejména k chovu zvěře jelení, později daňčí. V 18. století se začaly v hojném počtu stavět stavěly obory pro zvěř černou, která se v době nesměla chovat ve volnosti. V 19. století přišla zvěř mufloní. Oborních chovů bylo v našich zemích velice mnoho vznikaly a zanikaly podle možnosti jejich majitelů je udržovat. (Andreska, Andresková, 1993). 12

V průběhu 18. a 19 stol dochází také k racionalizaci v myslivosti, začíná se klást důraz na kvalitu zvěře. V tomto období se hlavním motivem pro zakládání obor stávají nadměrné škody způsobované zejména spárkatou zvěří ve volnu (Wolf, 1976). Od 19. století se objevuje další významná funkce obor, a to jejich přínos pro rozvoj rurálního prostoru. V oboře Hukvaldy při stavbě ohradní zdi v letech 1846-47 byli zaměstnáni poddaní z okolních vsí, kterým tak bylo tímto způsobem umožněno získat v oněch nuzných letech alespoň nejnutnější obživu. (www.hrady.cz). Obory v českých zemích byly vždy na vysoké úrovni. V době pobělohorské byli čeští oborníci zváni do zahraničí, aby zde aplikovaly své poznatky v umění propojení estetiky prostředí s lovem zvěře. V současnosti má Česká republika světové prvenství v počtu obor na celkovou rozlohu svého území. (Sedláčková, 2001).

4.3 Chov zvěře v oborách na území ČR v současnosti V současnosti je v ČR uznáno celkem 183 obor. Z tohoto počtu je 129 obhospodařováno ve vlastní režii a 54 obor je pronajatých. Většina obor je vlastních, menší část tvoří obory společenstevní. Hlavním druhem chované zvěře je daňčí (138 obor) a dále zvěř jelení (40 obor). Od 60. let dochází k pozvolnému nárůstu honební plochy obor v ČR. V roce 2006 činila plocha honebních pozemků obor 44 225 ha.

50 40 30 20 10 0 19 66 19 68 19 70 19 72 19 74 19 76 19 78 19 80 19 82 19 84 19 86 19 88 19 90 19 92 19 94 19 96 19 98 20 00 20 02 20 04 20 06

honební plocha obor (v tisících ha)

Celková honební plocha obor na území ČR v letech 1966 - 2006

roky

Obrázek 1 - Celková honební plocha obor na území ČR v letech 1966-2006 (Novotná in Návrh optimálního uspořádání obory jako místa v krajině)

13

Přestože dochází k mírnému nárůstu honební plochy, průměrná plocha obor klesá. Je to zejména způsobeno tím, že vznikají především obory s menší rozlohou. Největší obora v ČR (Soutok) má rozlohu 4232 ha a nejmenší 1 ha (Jezbořice). Současný zákon o myslivosti 449/2001 sb. umožňuje vznik nových obor s minimální výměrou 50 ha. Tomu neodpovídá 45% obor v ČR. Průměrná rozloha obor v roce 2006 byla 241,66 ha.

10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

jelen lesní daněk muflon prase jelen sika

19 76 19 78 19 80 19 82 19 84 19 86 19 88 19 90 19 92 19 94 19 96 19 98 20 00 20 02 20 04 20 06

počet zvěře (v tisících ks)

Normované stavy zvěře v oborách v ČR v letech 1976 - 2006

roky

Obrázek 2 - Normované stavy zvěře v oborách v ČR v letech 1976-2006 (Novotná in Návrh optimálního uspořádání obory jako místa v krajině)

14

4.4 Důvody vzniku chovu Chov zvěře v oborách má stejně jako chov zvěře ve volnosti za hlavní cíl zdravou, kvalitní a trofejově vyspělou zvěř. Oborní chovy umožňují obvykle dosahování kvalitnějších výsledků v chovu cílových druhů zvěře než ve volnosti, protože v oborách jde prostředí více přizpůsobit potřebám zvěře. I oborní chov je ale ovlivňován řadou okolností. Schéma současných vztahů jednotlivých zájmových skupin v modelové oboře

Obrázek 3 - Současné vztahy jednotlivých zájmových skupin v modelové oboře (Čermák in Problematika zakládání obor, 2004)

Ne vždy je možné všechny tyto okolnosti ovlivnit, proto je před založením oborního chovu důležité dobře zvážit zda převažují klady či zápory. 15

Klady •

zvěř je v poměrně velkém množství soustředěna na malé ploše, je tedy možné ji snadněji obeznávat a pozorovat její vývoj v průběhu několika let

•

relativně rychlý a snadný je i lov zvěře

•

vzhledem k celoroční možnosti lovu je možné kdykoli vyloučit z chovu zvěř nějakým způsobem nevhodnou

•

zvěř je možné v případě potřeby relativně snadno přeléčit či podávat nějaké doplňky stravy či vitamíny

Zápory •

nutnost kontrolovaného, kvalitního oborního oplocení, který je stavební investicí

•

nutnost výstavby precizních a poměrně početných mysliveckých zařízení

•

nutnost založení políček pro zvěř, pastvin a některých porostních úprav

•

nutnost celoročního a pravidelného přikrmování zvěře

•

škody zvěří na lesních porostech

•

nebezpečí rychlejšího rozšíření nakažlivých chorob

•

rozpory s veřejností kvůli omezením rekreační funkce této části krajiny s ohledem na potřeby řádného zajištění chovu zvěře

•

potřeba kvalifikovaného personálu

4.5 Základní životní podmínky pro chov zvěře v oborách Základní životní podmínky pro chov zvěře v oborách se nijak neliší od běžných nároků zvěře tj. klid, kryt a dostatek potravy a vody. Jen s ohledem na vyšší koncentraci zvěře jsou i potřeby úměrně k počtu chovaných kusů zvýšené. V neposlední řadě je třeba mít na mysli také sociální vztahy zvěře, které se v průběhu roku mění a poněkud odlišné nároky jednotlivých druhů spárkaté zvěře dle Hromase.

16

zvěř

Potřebná výměra obory v ha na 1 kus zvěře minimální

optimální

Maximální

Jelení

5

8

11

Daňčí

2

3

4

Mufloní

1,5

2,5

3,5

Daňčí a mufloní

2

3,5

5

Černá

2,5

3

3,5

Tab. I - Potřebná výměra obory v ha na 1 kus zvěře( Hromas 2000b )

Tyto tabulkové výměry uvádějí plochy, které jsou zvěři trvale přístupné. V případech, kdy je třeba část honitby například z důvodu obnovy lesa oplotit je nutné výměru úměrně zvýšit. Možnost využívání a udržování současných, ale i zakládání nových potravních políček pro zvěř, biopásů a remízků je umožněna prostřednictvím zahrnutí těchto ploch jako skladebných prvků Územních systémů ekologické stability a tím je jim zaručen i určitý stupeň legislativní ochrany. Lesní porosty v oboře jsou zařazeny do lesa zvláštního určení. V oborách by měly obecně převládat porosty listnatých dřevin především duby, buky, jírovce a ovocná pláňata, pokud možno v plodonosném věku. Jako okusové dřeviny se používají duby, jasan, habr, buk, javory, jilmy, osika, lípy, jeřáby, jíva a vrby. Jako tzv. záštitné dřeviny jsou doporučovány keře bezu černého, bezu hroznatého, zimolezy dále ostružiníky a maliníky. Porosty listnáčů by měly být natolik rozvolněné, aby mezi nimi zůstávaly pastevní plochy a nebyly likvidovány pozdějším zápojem dřevin. Cílové složení porostů by tedy mělo být ve prospěch listnatých dřevin s co nejmenším podílem dřevin jehličnatých , které by měly sloužit ve skupinách jako krytina. U cílových plodonosných dřevin by měla být prodloužená doba obmýtí minimálně na 120 - 140 let . Dále by měla být zajištěna podpora dřevinných porostů okusových, pěstovaných výmladkovým způsobem s obnovováním každých 5 – 10 let.

17

5 Metodika 5.1 Popis obory Obora se nachází v jihozápadní části CHKO Bílých karpat (vyhlášeno 3. 8. 1980). V současné době má výměru 1564,84 ha s níž se řadí k největším oborám v ČR. Celková délka oborní plotu je 19,9 km. a z 1/3 tvoří státní hranici se Slovenskem. Nadmořská výška se pohybuje od 240 do 583 m.n.m.

Druhy pozemků v oboře Radějov Lesní

Louky a

Políčka a plochy

Vodní

Cesty a ostatní

Celkové

porosty

pastviny

kaštanů

plochy

plochy

výměry

1267,36 ha

191,70 ha

64,63 ha

1,49 ha

39,66 ha

1564,84 ha

81 %

12,25%

4,15%

0,1%

2,50%

100%

Tab. II - Druhy pozemků v oboře Radějov

Lesní porosty Louky a pastviny Políčka a plochy kaštanů Vodní plochy Cesty a ostatní plochy

Graf č. 1 - Druhy pozemků v oboře Radějov

18

Majitelé honebních pozemků v oboře Radějov Majitel pozemků LČR, s.p. Město Strážnice, obec Radějov Drobní vlastníci Celkem

Rozloha majetku (ha)

Procento majetku z celkové plochy obory

1075,98

64,76%

297,16

18,37%

191,70 1564,84

12,13% 100,00%

Tab. III - Majitelé honebních pozemků v oboře Radějov

Pozemky v oboře Radějov má v držení více majitelů. Největší podíl má držitel honitby LČR, s.p. Lesnické práce u něj provádí najatá akciová společnost. Ostatní vlastníci lesa si jej spravují sami držitelé. Luční porosty obhospodařuje nájemce honitby na své náklady. Současný nájemce vlastní několik pozemků v oboře stejně jako obytné a hospodářské budovy. Hlavními druhy chované zvěře jsou daňčí a jelení. Okrajově je v oboře chována zvěř srnčí a černá. Od doby schválení obory se celkem 2x snížili normované stavy zvěře z původních 700 ks daňčí zvěře a 40 ks srnčí, dále byla schválena pastva 3 ks dobytka na 1 ha luk. V současné době jsou normované stavy 490 ks daňčí zvěře, 20 ks srnčí zvěře a 20 ks zvěře černé. Jelení zvěř zatím není v oboře normována, její chov je schválen držitelem honitby a orgánem státní správy myslivosti na počtu 30 ks. Viz kapitola 14. Přílohy, Mapa 6: Základní mapa ČR Myslivecká zařízení Od počátku chovu daňčí zvěře na Radějovsku byla i na území dnešní obory budována různá myslivecká zařízení z nichž některá své poslaní plní dodnes. Při založení obory bylo založeno celkem 21 políček pro zvěř a asi 15 okusových ploch. Okusové plochy byly časem zrušeny a zalesněny, stejný osud potkalo také jedno z políček v k.ú. Strážnice. Při jejich zakládání došlo za účelem odstranění pařezů z původních porostů ke stržení horní humusové vrstvy, čímž došlo k silnému snížení kvality políček. S tímto problémem se téměř všechna políčka potýkají dodnes. Půda na políčkách nemá vhodné fyzikální vlastnosti. Je zde také vyšší deficit živin( Pluhař, 2008). Zčásti je eliminován přihnojováním. Při založení obory zde bylo zřízení celkem 21 políček pro zvěř. V současné době se v oboře nachází 20 políček pro zvěř o celkové

19

rozloze 42,11 ha. Na políčkách je pěstována jetelotravní směs, oves, řepa, brambory, čirok, vikev, žito, řepka, kukuřice, pohanka atd. Políčka nejsou obdělávána systémově. Za účelem krmení zvěře bylo při budování obory postaveno 8 velkokapacitních krmelců se zásobníky na krmivo jadrné a objemové. Dále je objemové krmivo předkládáno do 4 jeslí, a 4 oborohů. Jadrné krmivo je předkládáno do 4 koryt a také pomocí automatických sudů na zem. Pro srnčí zvěř a daňčata bylo zbudováno 11 oplůtků, kde je předkládáno jadrné a objemové krmivo. Senáž se předkládá v zimním období do 15 velkých koryt a na 4 stoly. Ke skladování krmivo v oboře slouží 3 sila o celkovém objemu 60 t . Velkokapacitní seník s kapacitou cca 400 q sena. Ke skladování dužnatých krmiv bylo zbudováno 9 zemních sklepů. V období nouze, v případě dlouhé sněhové pokrývky, kdy zvěř bere seno, je předkládáno na zem rovnoměrně po oboře na cca 30 místech v okolí krmných zařízení. Minerální lizy jsou předkládány na 80 místech. Seno, které je předkládáno zvěři je nakupováno z okolí mimo oboru a je skladováno ve velkém zastřešeném přístřešku v oboře. Seno se skladuje v balících, které jsou svázány provazy, ty se při předkládání sena zvěři odstraňují. Při zřízení obory bylo také založeno 10 ploch s plodonosnými dřevinami o celkové rozloze 10,48 ha, na všech plochách byly vysázeny jírovce, které se již nachází v plodonosném věku, a tak slouží k přikrmování zvěře vhodným jadrný krmivem. Ve vegetačním období slouží zvěři jírovcové plochy jako zdroj objemového krmiva ve formě travin a bylin, které se na těchto plochách nacházejí. K pozorování a lovu zvěře je zbudováno 15 posedů a 60 krytých kazatelen. Rozmístění pozorovacích a krmných zařízení navazuje na cestní síť popřípadě lovecké chodníky, z důvodu lepší dopravní dostupnosti a omezování jízd po nezpevněných lesních cestách. V oboře jsou 2 odchytové zařízení na černou zvěř a 1 odchytové zařízení na ostatní spárkatou zvěř. Velikost aklimatizační obůrky je cca 10 ha.V oboře se také nachází 2 rybníky a 10 napajedel. Vodní plochy zaujímají v současnosti plochu 1,49 ha. V plánu je vybudování soustavy rybníků v místech dnešních mokřadů.

20

Péče o zvěř Zvěř je přikrmována celoročně všemi druhy krmiva, a to krmivem jadrným, objemových, dužnatým a minerálním. Jejich zastoupení se mění během fází roku a momentálních potřeb zvěře (zejména parožení, výživa plodu, vytvoření zásoby před zimou). Nejčastěji předkládanými krmivy byly v posledních letech: kukuřice, hrách, bob, granule, oves, otruby, řepa, mrkev, seno, senáž, letnina, a minerální lizy. Do minerálních lizů byl dříve přidáván prostředek Minfos, ten se ale přestal vyrábět, takže byl nahrazen minerálním přídavkem Preminem Maxi. Zvěř je krmena každý den, zakrmení celé obory trvá průměrně 6 hodin. Seno i minerální lizy jsou zvěři k dispozici formou ad libitum. Jadrné krmivo se předkládá do koryt a také pomocí krmných sudů na zem na 30 krmných místech. Dříve bylo používáno i rozmetání krmiva rozmetadlem průmyslových hnojiv, z ekonomických důvodu ale bylo od této metody upuštěno. Dužnaté krmivo je předkládáno od podzimu do konce března na panely před sklepy. V roce 2008 bylo v oboře vysazeno cca 0,5 ha okusových ploch vrby trojmužné (Salix triandra). Bohužel, ale tato výsadba byla nedostatečně ochráněna, takže byla zvěří zcela zničena. V Oboře pracují celkem 4 stálí zaměstnanci, během roku jsou zaměstnáváni i dočasní, kterých bývá až 10. Sběru shozů se zúčastňují všichni zaměstnanci obory a bývá jím pověřeno i několik předem pověřených lidí ( 30 osob). V době shazování paroží probíhá sběr shozů prakticky každý den. Sčítání zvěře v oboře probíhá každoročně na jaře z posedů v termínu stanoveném orgánem státní správy myslivosti, z nějž se pak vychází pro výpočet plánu chovu a lovu zvěře. Zvěř je lovena téměř výhradně individuelním způsobem lovu. Trofejovou zvěř loví pouze hosté, zaměstnanci provádějí pouze sanitární odlov u trofejové zvěře a průběrný odlov zvěře holé. Při lovu jsou používáni celkem 3 lovecky upotřebitelní psi, 2 jezevčíci a 1 bavorský barvář, kteří slouží především k dosledu postřelené zvěře. K práci v oboře jsou využívány 2 terénní auta, 1 auto osobní, 2 traktory a terénní čtyřkolka. V rámci veterinární péče uživatel obory spolupracuje s několika veterináři. Koprologické vyšetření provádí veterinář jednou za čtvrtletí. 21

Zvěřina z ulovené zvěře je prodávána především společnosti Venison CZ s.r.o., nebo je umožněno, aby byla zvěřina odkoupena účastníky lovu.

5.1.1 Přírodní podmínky 5.1.1.1 Klimatická charakteristika území Obora se řadí dle Qiuttovy klasifikace do klimatické oblasti A5 – mírně teplá, jedná se o oblast pahorkatinného typu. Dle Köppenovy klasifikace do oblasti Cfb - podtyp podnebí listnatých lesů mírného pásma. Nejbližší klimatologická stanice: Strážnice na Moravě (indikativ B1STRZ01, nadmořská výška 176 m.n.m. ) Nejbližší fenologická stanice: Radějov (indikativ B1RADE31, nadmořská výška 275 m.n.m.), Strážnice na Moravě Nejbližší srážkoměrná stanice: Radějov (indikativ B1RADE01, nadmořská výška 240 m.n.m.) Charakteristika podnebí v oboře Radějov : Průměrná roční teplota Počet letních dnů

7,2 °C

Počet dnů s průměrnou teplotou nad 10°C Počet mrazivých dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu a v říjnu Průměrný počet dnů se srážkami více jak 1 mm Průměrný úhrn srážek v zimním období Průměrný úhrn srážek za vegetační období Jednodenní absolutní maximum srážek Dvoudenní absolutní maximum srážek Počet dnů se sněhovou pokrývkou Průměrné datum prvního sněhu Průměrné datum posledního sněhu Počet zamračených dnů Počet jasných dnů 5 Průměrný sluneční svit v hodinách za rok Průměrný úhrn přímého záření za rok Průměrná roční oblačnost

140 - 160

30 - 40

22

130 - 140 40 - 50 -4 - -5°C 16 - 17 °C 6 - 7 °C 100 - 120 250 - 300 mm 350 - 450 mm 61 - 80 mm 101 - 120 mm

60 – 100 31. 10. – 10. 11. 10. 4. – 31. 4. 120 - 150 0 - 60 1868 h 1800 – 1900 MJ*m 60-65%

-2

Průměrná roční rychlost větru na většině území Průměrná roční rychlost větru na exponovaných stanovištích Průměrné datum počátku kvetení Prunus avium Průměrné datum vzcházení pšenice ozimní

3 – 4 m*s-1 4 – 5 m*s-1 15. 4. – 20. 4. 5. 10.

Tab. IV - Charakteristika podnebí v oboře Radějov

5.1.1.2 Geologická a pedologická charakteristika území Území obory patří pod Bělokarpatskou statigrafickou jednotku (představovanou nivnickým (paleocén-spodní eocén) a svodnickým (paleocén-svrchní křída) souvrstvím) s flyšovým střídáním jílovců a drobových pískovců, která je tvořena sedimenty třetihorního magurského flyše. Převažujícími půdními typy v oboře jsou hnědé lesní přírodní půdy a hnědé půdy zemědělsky zkulturněných horských oblastí. Jedná se o půdní druhy středně těžké, písčitohlinité, hlinité až jílovitohlinité s rozličnou směsí skeletu. Půdní pokryv tvoří kambizem typická doprovázená kambizemí pseudoglejovou. Plocha obory se dle výškové členitosti reliéfu řadí do vrchovin členitých 200-300 m. n. m. a do hornatin 300-600 m.n.m.. Geologické začlenění: IXC-2A-C IX – Vnější západní karpaty IXC – Slovensko-moravské Karpaty IXC-2 – Bílé Karpaty IXC-2A – Žalostinská pahorkatina IXC-2A-3 – Radějovská vrchovina Radějovská vrchovina – okrsek v jihovýchodní části Žalostinské vrchoviny. Jedná se o členitou vrchovinu (200 – 300 m) a hornatinu (300 – 600 m) o celkové rozloze 53,94 km2, která je tvořena převážně bělokarpatským flyšem. V oboře jsou dle LHP zastoupeny tyto lesní typy: 3H (58,14 %), 3B (12,50 %), 3D (5,20 %), 2H (17,48 %), 2B (6,68 %). Viz kapitola 14. Přílohy, Mapa 5: Digitální model terénu obory Radějov (zdroj ÚHUL)

23

5.1.1.3 Hydrologická charakteristika území Území náleží do regionu povrchových vod II.A-5-d. Oblast vodnatosti je II. : málo vodnatá (průtok je 3-6 l/s*km). Nejvodnatějším měsícem je zde březen. Stupeň rozkolísanosti odtoku je na většině území vyrovnaný (q 100/q 355 d = 0-250), v exponovaných částech je stupeň rozkolísaností odtoku velmi silný (q 100/q 355 d = 2501 a více). Retenční schopnost území je A - velmi malá (0-10) a malá (11-20). Koeficient odtoku je d – dosti vysoký odtok (0,31 – 0,45) Průměrná intenzita potencionální eroze je na většině území malá (proudění vody je 0,511,00 mm/rok), na některých exponovaných stanovištích je však až velká (1,01-5,00 mm/rok). Voda je z obory odváděna potoky Mandát a Vrbovka, které pramení v horních částech obory. Tyto vodní toky se vlévají mimo oboru do řeky Radějovka. V oboře se nalézá velké množství pramenišť, které ale během období sucha vodu postupně ztrácí. V oboře nenacházejí 3 rybníky a jiné vodní plochy o celkové rozloze 1,49 ha. Viz kapitola 14. Přílohy, Mapa 2: Výskyt podmáčených lokalit v oboře Radějov (zdroj ÚHUL) 5.1.1.4 Vegetace a živočišstvo V oboře byly zmapovány následující biotopy: K3 (Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny), L2.2A (Údolní jasanovo-olšové luhy), L3.3B (Karpatské dubohabřiny), L4 (Suťové lesy), L5.1 (Květnaté bučiny), L6.4 (Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy), T1.1 (Mezofilní ovsíkové louky), T1.3 (Poháňkové pastviny), T3.4C (Širokolisté suché trávníky s význačným výskytem vstavačovitých a bez jalovce), T3.4D (Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce), X1 (Urbanizovaná území), X2 (Intenzivně obhospodařované

pole),

X3

(Extenzivně

obhospodařovaná

pole),

X5

(Intenzivně

obhospodařované louky), X9A (Lesní kultury s nepůvodními dřevinami), X11 (Paseky s nitrofilní vegetací), V1F (Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod) a mozaikovité biotopy. Vegetační stupně podle Zlatníka zastoupené v oboře jsou: 3. dubobukový a 4. bukový. Z geobotanického hlediska se na území nacházejí: květnaté bučiny podvazu Eu-Fagenion, bikové bučiny svazu Luzulo-Fagion, společenstva svazu Carpinion, luhy a olšiny. 24

Dle systému ÚSES se v oboře nalézá regionální biocentrum a neregionální biokoridor. Území spadá dle Culka do biogeografického regionu 3.3 a 3.6. Na území obory se setkávají fytogeografická oblast termofytika (Thermophyticum) – T, fytogeografickým obvodem Panonské termofytikum (Pannonicum) – Pannona T, 19 - Bílé Karpaty stepní a fytogeografická oblast mezofyka (Mesophyticum) – M, fytogeografický obvod Karpatské mezofylům (Mesophycum carpaticum) Karp M, 78 - Bílé Karpaty lesní. Živočišná složka odpovídá zvířeně listnatých lesů mírného pásma. V oboře jsou rozmístěny ptačí budky, které nejsou evidovány, ani kontrolovány. Zejména rezervace je hnízdištěm řady druhů ptáků, vázaných na luční biotop. Z větších ptáků jsou zde zastoupeni výr velký (Bubo bubo), holub doupňák (Columba oenas), čáp černý (Ciconia nigra), datel černý (Dryocopus martius), strakapoud velký (Dendrocopos major). Tito ptáci v oboře nejspíše hnízdí, není ale přesně určeno kde. Dalšími pozorovanými chráněnými živočichy v oboře jsou mloka skvrnitý (Salamandra salamandra) a čolek obecný (Triturus vulgaris). Z bezobratlých živočichů se lze často setkat se zástupci čeledi Carabidae, roháčem velým (Lucanus cervus) a z motýlů je častý např. perleťovec stříbropásek (Argynnis paphia),vyskytuje se zde vzácný batolec červený (Apatura ilia), batolec duhový (Apatura iris), bělopásek jednořadý (Limenitis reducta) a bělopásek dvouřadý (Limenitis camilla), několik vzácných druhů píďalek. Z ostatního teplomilného hmyzu zde žije cikáda chlumní (Cicadetta montana), kudlanka nábožná (Mantis religiosa), škvor malý (Labia minor), mravenec Camponotus vagus a další. V lesním porostu na okraji rezervace byl zjištěn cvrček lesní (Nemobius sylvestris), který dosahuje východní hranice rozšíření zde, v Bílých a Malých Karpatech. Lesy v oboře jsou všechny řazeny do kategorie lesů zvláštního určení a to rozhodnutím MLVH pod č.j. 18201/ORLH/101/ODV/86 ze dne 4. 6. 1986, které se však uplatňuje jen ve zvýšené době obmýtí – o 10 let. Lesy náleží do přírodní lesní oblasti 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy.

25

Zastoupení jednotlivých druhů dřevin v oboře Radějov dřevina (zkratka) bonita střední věk % celkem

SM

BO

JD

MD

DB

BK

HB

JV

JS

LP

3,2

3,0

3,0

2,0

4,2

2,6

3,7

3,3

2,1

3,3

61

66

28

73

80

59

62

55

61

64

23,3

6,2

0,5

6,3

25,6

14,3

10,7

3,3

2,8

7,0

jehličnaté 36,3%

listnaté 63,7%

Tab. V - Zastoupení jednotlivých druhů dřevin v oboře Radějov

Hospodaření v lese se provádí podle platného LHP, včetně likvidace přestárlých porostů. Po roční holině je k obnově doporučen hlavně dub, v menší míře buk (max. však do výše 20 %), u jehličnanů pak jedle. Smrk je k obnově povolen pouze u obnovovaných smrkových kultur a to do max. výše 30 %. Vyloučeny jsou dřeviny, které trpí škodami zvěří (ohryz, okus, loupání, vytloukání) tj. javor, lípa, jasan apod. Z hlediska poškození zvěří jsou problematické smrkové porosty založené během minulých 30 let, které právě nedostatkem jiné vhodné dřevnaté potravy trpí ohryzem. V oboře je upřednostňována celoplošná ochrana porostů před škodami zvěří. V současnosti je evidováno 258,77 ha oplocených porostů, což je 16,54 % z celkové výměry obory. V oboře se nacházejí uznané semenné porosty buku kategorie B. Viz kapitola 14. Přílohy, Mapa 1: Lesní vegetační stupně zastoupené v oboře Radějov (zdroj ÚHUL)

Viz kapitola 14. Přílohy, Mapa 3: Přehled biotopů v oboře Radějov (zdroj ÚHUL) Viz kapitola 14. Přílohy, Mapa 4: Mapa cílového hospodaření v oboře Radějov (zdroj ÚHUL) 5.1.1.5 Popis PR Kútky Přírodní rezervace Kútky byla vyhlášena Výnosem Ministerstva kultury ČSR č.9.430/87-VI/2 ze dne 17.6. 1987. Důvodem ochrany je společenstvo bělokarpatských luk na jižním svahu kóty Veselska (495 m) a kolem horní části potoka Mandát, nacházející se 4,5 km jihovýchodně od Radějova v nadmořské výšce 340 - 460 m. Výměra rezervace je 66,4 ha, ochranného pásma 113 ha. Výměra lesní půdy činí 2,68 ha. PR Kútky se nachází na území, které bylo navrženo jako Evropsky významná lokalita Čertoryje (kód CZ0624072) o celkové rozloze 4 728,1597 ha. Předmětem ochrany jsou smíšené jasanovo-olšové lužní lesy 26

temperátní a boreální Evropy, panonské dubohabřiny, eurosibiřské stepní doubravy, petrifikující prameny s tvorbou pěnovců a lokalita chráněných druhů živočichů a rostlin. Vliv oborního chovu zvěře na vegetaci je od roku 1988 sledován na čtyřech trvalých plochách. Monitoring ploch je prováděn až do současnosti. Do dnešní doby nebyl prokázán vliv zvěře na stav lučních porostů, velmi se však snížila početnost dříve se vyskytujících orchidejí. Toto snížení je přisuzováno chované zvěři, která spásá lodyhy. V PR se dále nacházejí roztroušené rozvolněné skupiny dubů. Květena - Při mapování soustavy Natura 2000 byly plochy PR Kútky řazeny do T3, 4C a 4D – Širokolisté suché trávníky s význačným výskytem orchidejí a bez jalovce nebo bez orchidejí a bez jalovce. Část luk je z dřívější dob, kdy zde nebyla obora narušena intenzívní pastvou, takže se zde občas vyskytují mezofilní ovsíkové louky svazu Arrhenatherion (T1.1), přechody k pastvinám svazu Cynosurion a druhově bohaté bělokarpatské louky svazu CirsioBrachypodion pinnati s dominantním sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus). Svažitější terény, které nebyly během posledních 30 let obhospodařovány zarostly náletem křovin svazu Berberidion (K3). Rozptýlené duby vytváří na několika místech společenstva panonských dubohabřin (L3.4) svazu Carpinion, asociace Carici pilosae-Carpinetum. Dále se zde nachází mezofilní bylinné lemy svazu Trifolion medii (T4.2), svahové bezkolencové louky svazu Molinion (T1.9), pěnovcové mokřady (R1.1) svazu Caricion davallianae a rákosiny svazu Phragmition communis (M1.1), společenstvo narušovaných minerálně velmi silných půd s dominancí subhalofilních až halofilních rostlin třídy Plantaginetea majoris s ostřicí oddálenou (Carex distans) a ostřicí ječmenovitou (Carex hordeistichos). V roce 1990 zde byl zpracován první inventarizační průzkum J. W. Jongepier. Údaje o mokřadní vegetaci na tomto území publikoval v roce 1997 a 1998 M. Hájek a o vodních makrocytech v roce 1999 J. Rydlo. Celkový počet chráněných druhů v PR Kútky činí v současnosti 32 druhů. V minulosti byl počet chráněných druhů až 77 (Jongepier, 2003). Mezi chráněné rostliny, které se v současnosti vyskytují v PR Kútky patří např.: ostřice oddálená (Carex hordeistichos), plevnatec lesostepní (Danthonia alpina), štírovník úzkolistý (Lotus tenuis), šáchor tmavý (Cyperus fuscus) kamišník přímořský (Bolboschoenus maritimus), srpice karbincolistá (Klasea lycopifolia), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), hořepník luční (Pneumonanthe vulgaris), hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum),

šanta

panonská

(Nepeta

pannonica), 27

medovník

meduňkolistý

(Melittis

melissophyllum), hadí mor nachový (Scorzonera purpurea), kosatec sibiřský (Iris sibirica), kosatec trávovitý (Iris graminea), kosatec pestrý (Iris variegata), len žlutý (Linum flavum), kozinec dánský (Astragalus danicus), pryšec kosmatý (Tithymalus villosus), ze vstavačovitých kruštík bahenní (Epipactis palustris), prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), tořič čmelákovitý (Ophrys holosericea), vstavač obecný (Orchis morio), vstavač osmahlý (Orchis ustulata), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), pětiprstka žežulík pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea), vstavač nachový (Orchis purpurea).

5.1.2 Historie obory Radějov Ještě před založením obory se na území nacházela daňčí zvěř, která zde byla již v roce 1960 uměle vysazena. Z původních druhů spárkaté zvěře zde byly zastoupeni jelen lesní, srnec obecný, prase divoké. V roce 1984 započalo oplocování státních, městských i soukromých pozemků obory, které skončilo 1988. Těsně před dokončením oplocení byla vyhlášena přírodní rezervace Kútky, u kterého je důvodem ochrany rostlinné společenstvo bělokarpatských luk na jižním svahu kóta Veselka a kolem horní části potoka Mandát, který se nachází 4,5 km jihovýchodně od obce Radějov. Zvěř chovaná v oboře byla daňčí a srnčí. Historie chovu daňčí zvěře v oblasti dnešní obory se datuje do počátku roku 1960, kdy byli vypuštěni do volnosti 2 daňci špičáci a 3 danělky. Zvěř pocházela původem z obory Březka, Veltrusy a z Lesní správy Lány. V dalším období po létu 1960, kdy byly pozorovány pouze 3 danělky a tak tomu bylo i po celý rok 1961. V letech 1962 – 1968 tehdejší Lesní závod Strážnice zakoupil dalších 13 ks daňčí zvěře. Na slovenské straně,k která s oborou bezprostředně sousedí, bylo vypuštěno během roku 1980 20 ks daňčí zvěře, původem z LZ Židlochovice, polesí Bulhary, lesnický úsek Mikulov. V roce 1983 bylo v režijní honitbě Radějov evidováno jarní sčítání daňčí zvěře v počtu 61 kusů, daňčí zvěře se vyskytovala i v okolních honitbách a na slovenské straně. Oficiální odlov byl zahájen v režijní honitbě Radějov v listopadu 1967 odlovem daňka, lov holé zvěře započal od roku 1970. V roce 1984 byl uloven v této honitbě daněk v bodové hodnotě 199,44 CIC. Příznivé klimatické podmínky, dobrá úživnost honitby, vhodnost pro chov daňčí zvěře a rostoucí kmenové stavy byly hlavními důvody, které vedly k myšlence zřízení obory jako 28

mysliveckého zařízení Jihomoravských státních lesů. Předběžný návrh vybudování obory byl vypracován v roce 1981 a předán tehdejšímu MLVH k posouzení. Po souhlasu MLVH posuzoval tento návrh VÚLHM Jíloviště-Strnady (ing. Kusák a ing. Lochman) a navrhovaná oblast byla pro oborní chov daňčí zvěře doporučena dle návrhu v plném rozsahu. Po souhlasném stanovisku orgánu státní správy zpracovaly Jihomoravské státní lesy v červnu 1984 investiční záměr. Rozpočet celkových nákladů byl 8,98 mil. Kč. Kolaudační rozhodnutí a tím i povolení k užívaní obory bylo MNV Strážnice vydáno dne 1. 2. 1989. Oborní plot byl skutečně dokončen v září roku 1988, jako součást stavby bylo definováno 19,9 km oplocení z drátěného pletiva o výšce 2,8m, velikost oka 8x8 cm z pozinkovaného drátu o průměru 2,8 mm, betonové sloupky (4650 ks), oplocení aklimatizační obůrky (9,75 ha), 6 sklepů, 8 krmelišť, 30 krytých kazatelen, 1 sklad sena Unimont, 2 napajedla pro zvěř (umělé rybníky). Součástí obory se stal areál rekreačního zařízení Pusté s kapacitou 20 lůžek ve třech samostatných částech budov. V lokalitě Mandát koupil Lesní závod Strážnice loveckou srubovou chatu od MS Strážnice s kapacitou dvou lůžek, která slouží při individuálních lovech. V průběhu přípravné části schválení obory byl prováděn myslivecký průzkum, jehož výsledkem však bylo pouze začlenění lesních porostů dle stanovené hranice oborních honebních pozemků za účelem změny kategorizace lesa a vypracovaná mapa mysliveckých zařízení. V dalších letech byla budována nová zařízení a upravována některá stávající. Byl dobudován druhý sklad Unimont, velkokapacitní krmelce, posedy a kazatelny, napajedla, slaniska, krytá koryta, sklepy, krmeliště pro černou zvěř. Rekonstruovány byly velkokapacitní krmelce k lepšímu přístupu zvěře, k podávání krmiva a technologie samospádu krmiva do koryt, výměna lepenek střech kazatelen za oplechování, rekonstrukce kuchyně a sociálního zařízení Pusté. Rozsáhlou akcí bylo přeložení oborního plotu, které vyplynulo z požadavku zákona o státní hranici. Bylo překládáno 660 m oborního plotu nákladem 250 tis. Kč. Vývoj hospodaření v počátcích obory je poznamenán skutečností, že získané dostupné informace o počtu daňčí zvěře uzavřené v roce 1988 v oboře se diametrálně liší a to od 80 do 350 kusů. Ze zkušeností personálu se dá předpokládat, že k 31.3.1989 se jarní kmenové stavy pohybovaly kolem 120 ks. Statistické hlášení z tohoto roku uvádí 59 kusů. Rozhodnutí o uznání obory, vydané Okresním národním výborem v Hodoníně dne 28.6. 1989 chov zvěře odborně ani časově neřeší, pouze se ve svém záměru odkazuje na přílohu, kterou je provozní řád obory Radějov, zpracovaný JMSL Brno. Provozní řád hovoří o kmenových stavech 700 29

ks, z toho daňků 300, daněl 266 a daňčat 134, roční přírůstek při koeficientu 0,8 činí 212 kusů a k odlovu 67 daňků, stejný počet daněl a 78 daňčat. V roce 1990 došlo na LZ Strážnice k výměně většiny odpovědných pracovníků a údaje se v průběhu jednoho roku výrazně lišily. V roce 1990 jsou kmenové stavy uváděny ve výši 200 ks, což se obecně více blíží skutečnosti než kmenové stavy roku předcházejícího. PO uznání obory veškeré hospodaření řídil výhradně LZ Strážnice a údaje jsou k dispozici až od roku 1991. Hospodaření bylo až do konce roku 1992 v režii LČR, s.p., LZ Strážnice. V roce 1993 byla obora pronajata Moravia-agriturist s.r.o., ve které měl podíl LZ Strážnice. Od roku 1997 byla obora pronajata Odštěpnému závodu Strážnice, a.s. Foresta, který do obory přivezl daňčí zvěř z Maďarska a v oboře myslivecky hospodařil až do r. 2002. Od počátku roku 2003 má oboru v pronájmu firma Hamé, a.s. Babice a to na dobu 10 let.

30

5.1.3 Současnost Firma Hamé a.s. má oboru pronajatou na 10 let od roku 2003. Cílem současného uživatele obory je především produkce kvalitní trofejové zvěře. Současný uživatel obory spolupracuje na výzkumu kvality a jejího zvýšení u zvěře chované v oboře s MZLU v Brně, akademií věd v Brně a dalšími předními českými odborníku v oboru. V současné době se v oboře účelově chová především zvěř daňčí a jelení, zastoupena je zde také zvěř srnčí a černá. Tato firma zakoupila pro oživení genetické linie a druhové skladby daňčí (převážně z Maďarska) a jelení zvěř (Maďarsko). Jelení zvěře byla dovezena v letech 2004 a 2005 s cílem zvýšení druhové skladby. Hlavním cílem nájemce bylo u daňčí zvěře zlepšit poměr pohlaví, který se na začátku nájemního období pohyboval okolo 1:4-5. Zvěř byla zakoupena v počtu 37 ks daňčí zvěře. Dále byla zaveden nový druh zvěře a to jelení, která byla vypuštěna do obory v počtu 29 ks. Současným nájemcem byla zavedeno krmení jadrnými krmivy rozmetadlem průmyslových hnojiv na zem. Do té doby se v oboře zvěř přikrmovala na 8 krmných místech, po zavedení krmení rozmetadlem byl počet krmných míst rozšířen na 30. Počet slanisek byl zvýšen na 80 ks. Současný nájemce provedl elektrifikaci areálu a má v plánu provést rekonstrukci objektu Pustých - ubytovacích a hospodářských budov. Ta mu byla zpočátku povolena stavebním úřadem i CHKO, tak začal bourat část objektů v areálu, potom mu správa CHKO rekonstrukci zakázala. Spory o stavbu probíhají dodnes. V roce 2009 dokončil nájemce obory rekonstrukci lovecké chaty Krokve. S cílem zvýšení úživnosti obory bylo firmou Hamé v průběhu nájemního období vysazeno cca 2000 ks plodonosných dřevin. Dále byla provedena rekonstrukce oplocení 7 mysliveckých políček. Za účelem snížení škod zvěří je nájemcem ročně ochráněno 1000 ks kosterního porostu mladých a dospívajících smrčin a dále výstavba 1,5 km oplocení kultur.

31

rok 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Jarní kmenové stavy a odlov daňčí zvěře v oboře Radějov v letech 1989 až 2008 jarní kmenové stavy odlov zvěře celkem daněk daněla daňče daněk daněla daňče 22 15 22 59 5 1 10 60 80 60 200 12 8 4 74 130 110 314 13 18 23 86 149 71 306 13 25 54 105 190 115 410 15 29 40 110 220 100 430 19 50 60 138 268 139 545 28 50 90 183 270 145 598 40 50 90 205 295 161 661 29 86 96 202 326 145 673 42 86 100 192 310 140 642 53 130 93 180 200 130 510 31 47 52 185 210 140 535 41 76 48 43 46 65 118 170 122 401 21 45 25 101 120 114 335 32 35 74 105 182 103 390 33 51 72 148 215 117 480 40 52 97 178 190 115 480 67 77 70 184 205 115 504 97 327 326

celkem 16 24 54 92 84 129 168 180 211 228 276 130 165 154 101 141 156 189 214 750

Tab. VI - Jarní kmenové stavy a odlov daňčí zvěře v oboře Radějov v letech 1989 až 2008

32

Jarní kmenové stavy dančí zvěře a odlov od založení obory 800 700 600

JKS

400

Odlov

300 200 100

19 89 19 90 19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07

0 ro k

ks

500

Graf č. 2 - Jarní kmenové stavy a odlov daňčí zvěře v oboře Radějov v letech 1989 až 2008

Jarní kmenové stavy a lov spárkaté zvěře v oboře Radějov v letech 1997 až 2008 rok 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

jarní kmenové stavy jelen daněk srnčí černá 661 61 20 673 65 14 612 74 15 510 55 13 535 54 13 550 58 13 430 120 22 13 401 51 22 14 335 26 10 28 390 16 27 33 480 20 28 50 504 88 45

jelen 0 2 9

lov zvěře daněk srnčí 211 228 276 130 165 152 35 101 76 141 57 156 41 189 11 214 40 750 148

Černá 16 38 30 23 26 98 94

Tab. VII - Jarní kmenové stavy a lov spárkaté zvěře v oboře Radějov v letech 1997 až 2008

33

5.1.4 Kvalita chované zvěře

Původ zvěře Kvalita chované zvěře závisí na jejím původu a také na konkrétních podmínkách prostředí, které je zvěře poskytnuto. Daňčí zvěř, které je v oblasti nepůvodní zde byla vysazena v 60 letech minulého století, takže její původ je snadno dokladovatelný. Základem oborního chovu se stala zvěř, která se nacházela na území dnešní obory a došlo k jejímu uzavření. Původní daňčí zvěře pocházela z kvalitních chovů obor Březka, Veltrusy a z Lesní správy Lány. Na slovenské straně, která s oborou bezprostředně sousedí, bylo během roku 1980 vypuštěno celkem 20 ks daňčí zvěře, původem z LZ Židlochovice, polesí Bulhary, lesnický úsek Mikulov. Další daňčí zvěř byla dovezena až v roce 1995 a 1996, firmou Foresta a. s. bylo do obory zakoupeno 7 ks daňčí zvěře od firmy Zeman a. s. z chovu importované maďarské zvěře. Poslední oživování krve daňčí zvěří proběhlo v roce 2004 a 2005. Firma Hamé a.s. Babice zakoupila 37 ks daňčí zvěře ze světoznámé oblasti chovu daňčí zvěře z Guthu. Jelení zvěř se na území dnešní obory vyskytovala ještě do počátku 80. let. Později byl její chov zrušen. K obnově chovu jelení zvěře v oboře Radějov došlo v roce 2004 kdy po schválení orgánem státní správy myslivosti a krajskou veterinární správou došlo k vypuštění 13 ks jelení zvěře z Maďarské oblasti chovu – Lábod. K poslednímu vypuštění jelení zvěře došlo v roce 2005 v počtu 16 ks také z oblasti chovu jelení zvěře Lábodu.

Trofejová hodnota zvěře Prvním medailovým daňkem uloveným na území dnešní obory byl roce v 1982 daněk ohodnocený 170,92 body CIC. Nejsilnější daňek ulovený na území dnešní obory před jejím uzavřením byl uloven v roce 1984 Borisem Jandou v bodové hodnotě 199,44 bodů CIC. Nejsilnější daněk ulovený historii v obory pochází z roku 2008 a dosažená bodová hodnota je 191,96 bodů CIC. Shozy, jako obraz kvality chovu zvěře, jsou sbírány každoročně personálem obory. Dále se sběrem shozů vypomáhá až 50 externistů. Úspěšnost sběru daňčích i jeleních je u ale pouze kolem cca 60 %. Způsobuje to fakt, že obora se nachází poblíž chatové a rekreační oblasti a dochází zde ke krádežím shozů. Prokazování zásahů do výkonu práva myslivosti neoprávněným sběrem paroží je velice problematické. Nejsilnější daňčí shozy nalezené v oboře Radějov mají bodovou hodnotu kolem 210 bodů CIC. 34

Přestože od reintrodukce jelení zvěře do obory uplynulo pouze 5 let, tak nejsilnější jelení shozy mají bodovou hodnotu 209 bodů další nejsilnější shozy se pohybují v bodové hodnotě okolo 204 bodů CIC. Rok

Počet medailových trofejí

1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

0 0 1 1 1 3 2 2 0 3 8 5 0 0 4 2 1 2 8 7

Průměrná bodová hodnota nejsilnějších daňků

182,30 169,00 164,60 161,84 167,99 163,60 0 174,54 168,42 167,81 0 0 173,99 182,76 189,24 168,58 173,14 172,27

Nejsilnější trofej

0 0 182,30 169,00 164,60 162,62 172,97 167,17 0 181,70 176,01 172,46 0 0 185,51 185,05 189,24 170,12 185,30 191,96

Tab. VIII - Dosažené medailové trofeje v oboře Radějov

5.1.5 Současné problémy v oboře Radějov Jedním ze zásadních problému v oboře Radějov je kategorický přístup nájemce obory a nekoncepční přístup pronajímatele k oboře. Přestože má firma Hamé a.s. Babice v záměru za cíl chov zvěře o vysoké kvalitě, nežijeme ve vzduchoprázdnu a pokud se v oboře střetává více subjektů nezáleží bohužel pouze na výsledku a cíli chovu, ale je potřeba hledat společnou řeč tak, aby došlo k naplnění podstaty existence obory a zároveň nebyly potlačeny zájmy některého ze subjektů, který má na chod obory větší či menší vliv. Jednou rovinou se tak stává vztah mezi LČR jako pronajímatelem obory. Další neméně důležitou je vztah veřejnosti k oboře a její možnosti přístupu do obory, protože se obora nachází v rekreační oblasti. Poslední avšak nikoliv nepodstatný vztah je mezi intenzivním chovem zvěře a ochranou přírody, obora se totiž nachází v CHKO Bílé Karpaty je součástí EVL Čertoryje a v oboře se také nachází přírodní rezervace Kútky. 35

Pokud má chov zvěře v oboře Radějov mít dlouhodobou perspektivu, nelze se na danou problematiku dívat pouze jednostranně, ale tak aby všechny dotčené subjekty měly možnost naplňovat své cíle. LČR a chov zvěře v Radějově Lesní porosty jsou ohroženy necitlivým lesním hospodařením (Marťan, 2009). Přestože jsou LČR držitelem honitby a jedním z jejich hlavních cílů by měla být kvalitní zvěř a její prostředí, přistupují k lesním porostům v oboře jako k lesu hospodářskému (Zabloudil 2007). Obora je sice lesem zvláštního určení, ale dnešní legislativa bohužel neřeší, co je vlastník lesa zvláštního určení v oboře povinen dělat za opatření. LČR tak při sestavování LHP využili jen delší doby obmýtí a to pouze 10 let. V oboře se nenachází žádné okusové plochy (přestože byly v projektu obory), které jsou pro chov zvěře nezbytné, jak uvádí Libosvár ve své studii úživnosti. Tyto zvěř potřebuje pro přirozený okus, ale také například k vytloukání. Uplatňována je především umělá obnova, která musí být chráněna oplocenkami, jejichž provedení je vzhledem k intenzivnímu chovu zvěře nevyhovující, jak řekl Kostečka (ústní sdělení). V oboře je zaploceno z důvodu ochrany celkem 258,77 ha porostů první věkové třídy a zmlazení, což činí 16,54 % z celkové výměry obory. Oplocenky jsou z lesnického pletiva o síle drátu 1,7 mm a celková výška oplocení je u části oplocenek 1,6 m, což je pro chov jelení a daňčí zvěře zcela nevyhovující. Minimální výška oplocení pro zvěř daňčí je 2 m a pro zvěř jelení 2,2 m a výše (Wolf, 1976). Zvěř dělá v oplocenkách škody, tím dochází k neustálým žádostem o výjimku prodloužení ze zajištěnosti kultur a vlastník lesa přesto dělá další holiny, čímž zvyšuje množství překážek pro zvěř, což zapříčiňuje zvýšený pastevní tlak v okolí oplocenek a také škody na zvěři. Nevhodný je také přístup pronajímatele k již vysazeným plodonosným dřevinám. V oboře zaujímají plodonosné výsadby plochu 11,12 ha. Přestože byly LČR nájemcem upozorněny, že by bylo vhodné některé tyto stromy uvolnit, protože byly vysázeny bez ohledu na jejich prostorové potřeby, ten na to vůbec nereflektoval a dokonce se jeho zástupce vyjádřil, že by raději skácel plodonosný jírovec s jednostranně zastíněnou korunou, než by ho uvolnil odkácením několika SM tyčí.

36

6 Výsledky 6.1 Návrh managementu PR Kútky Přírodní rezervace Kútky byla vyhlášena během výstavby obory. Za běžných podmínek není vznik obory na území PR možný, tady však došlo ke dřívějšímu schválení obory než k vyhlášení PR. Z důvodu opačných zájmů držitele obory respektive jejich uživatelů a ochrany přírody mezi nimi docházelo od vzniku obory ke konfliktům. Hlavní důvod proč ochráncům přírody vadí obora je soustavné snižování počtu a celkového výskytu orchidejí, které přisuzují daňčí zvěři. Zatím nebyl zjištěn negativní vliv daňků na stav lučních porostů

(Jongepierová

a kol. 2005). Uživatelé obory se vždy bránili, že daňci nemají vliv na výskyt vzácných rostlin na území PR, stejně však jako ochránci to nikdy nepodložili věrohodnými fakty. Nejcennější část přírodní rezervace Kútky byla v červenci roku 2007 oplocena. Oplocená plocha činila cca 20 ha, ale oplocení bylo velice nekvalitní a nebyly na něm prováděny opravy, takže neplnilo svou funkci spíše naopak. Oplocení provedla CHKO Bílé Karpaty bez stavebního povolení a souhlasu vlastníků dotčených pozemků, takže muselo být v roce 2008 zrušeno. Pro řádné využití obory a zachování PR Kútky je nutné, aby držitel honitby a ochrana přírody udělali taková opatření, která povedou ke vzájemné spokojenosti. V Radějově jsou reálné možnosti díky podmínkám, aby v oboře byla nejen zvěř špičkové kvality, ale i významná chráněná oblast mimořádného významu( Libosvár, 1998). Kde jinde než na trvale oploceném území jde řádně hospodařit se zvěří a udržovat ji na takových stavech, které odpovídají prostředí. Pokud by při dodržení normovaných stavů přesto docházelo k neúnosnému poškozování PR Kútky, nezbývá než normované stavy zvěře snížit. K čemuž už v historii obory Radějov došlo dvakrát a to z původních normovaných 700 ks daňčí zvěře až na současných 490 ks. V současné době probíhá normování stavů jelení zvěře. Myslím, že cestou, jak snížit eventuelní vliv zvěře chované v oboře Radějov je soustředit se na místně původní zvěř jelení a částečně potlačit zvěř daňčí. Dle Doc. Kouba z ústavu akademie věd jelení zvěř navštěvuje PR Kútky mnohem méně než zvěř daňčí. V současné době je v oboře Radějov nanormováno celkem 250 ks jeleních jednotek. Myslím, že jednou z vhodných cest snížení celkového tlaku zvěře na prostředí je snížení počtu zvěřních jednotek.

37

Další z cest jak snížit tlak zvěře na prostředí obory potažmo PR Kútky vidím v celkovém zvýšení úživnosti obory a „odlákání zvěře“ nebo jejího rozptýlení po ploše obory. Jedním z nástrojů může být zlepšení obhospodařování mysliveckých políček, která se nachází v oboře (42, 11 ha). Rozhodující složkou potravy daňčí zvěře jsou trávy, z čehož vyplývá, že největší pozornost v oboře se musí věnovat trvalým travním porostům. Podíl trav v potravě daňčí zvěře činí v průměru 65% (Wolf 2000). V současné době jsou podle plánu péče přírodní rezervace Kútky louky koseny 1x ročně. Omezení kosení luk přineslo snížení produkce biomasy a biodiverzity lučních porostů v oboře Soutok (Šíma 2008). Toto spolu s předčasným sečením luk může mít za následek úbytek srpice karbincolisté ( www.biomonitoring.cz). Další možnost zvýšení úživnosti obory vidím v mulčování kaštanových ploch a nevyužívaných lesních skládek cca 15 ha. V projektu na oboru byly původně zaneseny i okusové plochy, které se postupem času zalesnili, čímž byla zvěř donucena dělat škody na hospodářských dřevinách protože okus je v potravě daňčí zvěře dietetickou nutností (Libosvár 1998).

6.2 Návrh lesnického hospodaření v oboře Porosty v oboře mají především sloužit zvěři jako zdroj přirozené potravy ať již opadem semen a nebo listů, nebo v mladém stadiu produkcí zelené okusové hmoty (Wolf a kol. 1976). Oborní lesy náležejí mezi lesy zvláštního určení, kde lesnické hospodaření se podřizuje účelu, kterému slouží, tzn. intenzivnímu chovu vybrané zvěře. (Lesnický slovník naučný, 1994) Podle citace by se v oborách měla funkce produkční podřídit funkci mimoprodukční a to v daném případě intenzivnímu chovu zvěře. Cílem návrhu lesnického hospodaření by mělo být vytvoření souboru doporučení, která by měla vést ke zvýšení úživnosti obory a tím ke snížení škod zvěří na lesních porostech v oboře. Díky tomu, že se v oboře nachází poměrně velké plochy smrkových monokultur, dochází na nich k citelným škodám zvěří, obzvláště na porostech dospívajících. Nejvíce jsou škody způsobovány ohryzem jelení zvěří. Tomu by se dalo zabránit postupnými přeměnami současných nepůvodních( zde neautochtoních) SM porostů na porosty listnaté, a to především porosty buků a dubů. Důvodem pro přeměnu je především nepůvodnost smrkových porostů na území obory.

38

Velkým problémem je upřednostňování holosečného hospodářského způsobu, paseky jsou potom chráněny oplocenkami, které vytváří nepřirozené překážky pro zvěř. V oboře by měl být upřednostňován podrostní hospodářsky způsob popř. výběrný. Sníží se tak množství překážek pro zvěř, sníží se výše škod na kulturách v nekvalitních oplocenkách a zvýší se tím úživnost honitby. V neposlední řadě také dojde ke zlepšení ekologické stability lesa a využití růstového potenciálu stanoviště. Přestože je obora prostředím s vyššími počty zvěře, měla by zde převažovat především přirozená obnova lesních porostů, za podmínek udržování normovaných stavů zvěře a ochrany porostů mladých a dospívajícím (např. nátěry proti vytloukání, individuelní ochrana koster porostů, ochranné nátěry proti ohryzu a loupání apod.). Dojde tak k vyššímu zastoupení původních dřevin a to zejména buku a dubu, které jsou zároveň velmi kvalitní plodonosné dřeviny. Takto by se tím také zvýšila druhová pestrost a především úživnost honitby, což bude mít za následek snížení škod na lesních porostech a cílových dřevinách. Původní dřevinná skladby by mohla být dále rozšířena o další listnáče, jasany, jeřáby, jírovce a ovocná pláňata. Z jehličnatých dřevin by v úvahu přicházel z lesnického pohledu pouze modřín, jako vtroušená dřevina. U obmýtí by mělo dojít k prodloužení na 120 až 140 let. Na celé ploše obory by se mělo udržovat co nejmenší zakmenění. U vybraných porostů mladších, kde nejde podle lesního zákona snížit zakmenění pod 0,7 by bylo vhodné požádat orgán státní správy lesa o snížení zkamenění pod zákonem stanovenou hranici. Díky nižšímu zakmenění bude dosaženo dřívější a silnější fruktifikace u plodonosných dřevin a také díky většímu přístupu světla bude umožněn rozvoj bylinného a keřové patra, které bude zvěři poskytovat širší potravní nabídku. U porostů, kde bude upřednostněna přirozená obnova by měla být preferována velkoplošná seč clonná a okrajová clonná seč. Nejvhodnější je velkoplošná bádenská clonná seč s dlouhou obnovní dobou (40 a více let), dále Eberhardova kombinovaná seč. Jedná se o clonnou seč s navazující klínovitě rozestupnou sečí, která má také za úkol zpevnění a stabilitu obnovovaných porostů. Vhodná je také maloplošná clonná seč, především kotlíky. Jako stabilizační prvek na hřebenech mohou být také použity zpevňovací žebra. Obnovní doba porostů v oboře by neměla klesnout pod 40 let. V případě neúspěchu přirozené obnovy buku a dubu by bylo vhodné mezery doplnit odrostky (finančně náročné) popř. poloodrostky. Vhodné jsou především na silně zabuřenělé plochy, které se před výsadbou mechanicky odstraní např. křovinořezy. Do porostních okrajů jsou také vhodné ovocné pláňata, jeřáby apod.). 39

Plochy, které bude přesto potřeba oplotit, by měly být menší, aby nevytvářely souvislé překážky pro zvěř. Je třeba si také uvědomit, že každá oplocená plocha v oboře snižuje její celkovou úživnost. Oplocenky by měli být zhotoveny z kvalitního a silného materiálu, aby nedocházelo k jejich porušování zvěří a zvěř se v nich nezraňovala. Také by měli být opatřeny optickými zradidly, která by měla zabraňovat pronikání zvěře. Pro zvěř černou je vhodné na stálých ochozech zbudovat průlezy v oplocenkách, aby nedocházelo k porušení pletiva a následnému vnikání ostatní zvěře, která působí škody na kulturách. V oboře by také mělo dojít k opětovnému založení okusových ploch pro zvěř, nejlépe v místech kde je obtížné zajištění kultur z důvodu výskytu stávanišť zvěře. V oboře Moravský Krumlov jsou zakládány tzv. Zvěřníky. Zvěřník je specielní HS s krátkým obmýtím, kdy je tato plocha na 2-3 roky kvalitně zaplocena. Tím dojde ke zmlazení výmladkových dřevin, náletu pionýrských dřevin a celkovému zabuřenění. Tyto plochy jsou potom zpřístupněny zvěři jako pastevně okusové plochy, a nevznikají tak škody na mladých a dospívajících porostech. Další cestou je také podsévat nevyužívané skládky a okraje cest.

6.3 Návrh mysliveckého hospodaření v oboře Současné myslivecké hospodaření v oboře v porovnání s problematikou je na dobré úrovni. Za posledních 6 let se zvýšil počet krmných míst z původních 8 na cca 30 míst kde je předkládáno jadrné krmivo, dužnaté krmivo je předkládáno rozmetadlem průmyslových hnojiv na plochu. Objemové krmivo je předkládáno na cca 16 místech, při souvislé sněhové pokrývce i na více místech na hromádky, to vše tak aby se ke krmivu dostalo co největší množství zvěře. V oboře by mělo dojít především k rozšíření úživných ploch, hlavně okusových, které se v oboře prakticky nenacházejí. Dále by se za účelem zlepšení kvality zvěře mělo přistoupit zejména ke: -

zvyšování úživnosti honitby, zlepšení managementu obhospodařování zvěřní h políček

-

snížení počtů zvěře

-

zlepšení managementu krmení zvěře

-

lov zvěře

-

zvyšování kvality zvěře

Políčka jsou obhospodařována nesystematicky. Mělo by dojít zejména k plánovitému rozvržení osevních postupu na několik let dopředu na každé políčko. Dále by měly být políčka 40

která jsou zpřístupněna zvěře rovnoměrně rozmístěna po ploše obory tak, aby ve všech částech obory, byla některá políčka zvěři zpřístupněna, když jiná jsou právě zaplocena za účelem vyrostení plodin. Mělo by dojít ke snížení počtu jednotek zvěře, pokud se v oboře střetávají zájmy ochrany přírody, lesnického a mysliveckého hospodaření měla by najít mezi těmito subjekty rovnováha, zvláště pokud jsou předmětem ochrany přírody přírodní společenstva, která jsou v přímé interakci se s zvěří a dochází mezi nimi k vzájemnému působení. V neposlední řadě je si třeba ujasnit lesnické cíle v oboře, obora je především místem intenzivního chovu zvěře, kde by tomu mělo odpovídat prostředí, ve kterém žije. To jsou hlavní důvody pro pozvolné snížení počtů zvěře do té míry, dokud se mezi výše uvedenými subjekty nenastolí určitá rovnováha. Mělo by dojít k rozmístění a označení klidových zón pro zvěř v terénu. Viz kapitola 14. Přílohy, Mapa 8: Návrh umístění klidových zón v oboře Radějov V krmení je potřeba upřednostnit množství krmných míst na kterých je zvěři krmivo předkládáno. To se dá z určité části zajistit zvyšováním počtu krmných míst. Aby se ke krmení dostala i mladá zvěř a především zvěř holá, považuji za nezbytné na některých současných krmných místech nastolit taková opatření, aby na ně bylo zamezeno přístupu trofejové zvěře a sloužili především zvěři holé, protože na ni zbývá méně krmiva v okrajových částech obory. Dále je vhodné rozdělit krmné období podle fyziologických potřeb zvěře a to na jarní - letní kdy u zvěře dochází u zvěře k důležitým biologickým procesům jako je růst paroží, růst plodu, svaloviny, samičí zvěř kojí mladé a mláďata se vyvíjejí. Základem by měla být bílkovinná krmiva, a to především jadrná krmiva jako hrách a bob a objemová krmiva (kvalitní vojtěškové a luční seno). Předností jarních a letních měsíců je to, že má zvěř přístup k pastvě, která také v tomto období tvoří hlavní složku přijímané potravy. Od konce léta do začátku zimy by krmení zvěře mělo zaměřit na tvorbu tukových zásob u zvěře, proto se doporučuje předkládat jadrná krmiva jako kukuřice a oves, dužnatá – mrkev (velmi vhodná pro samčí daňčí zvěř po říji) a řepa. V této době by již mělo být zvěři k dispozici neomezené množství kvalitního sena popř. letniny. Co se týče krmiva, v zimě mělo by se dbát na to, aby předkládané dužnaté krmivo nikdy nepřemrzlo a pokud ano, mělo by být odstraněno. V zimě by se mělo předkládát jadrné krmivo v minimálním množství a to raději zrno než směsi (je to dáno cyklickými změnami v mikroklimatu bachoru zvěře během roku). Platí také pravidlo, že každý den malá dávka je lepší než jedenkrát týdně fůra, a že je důležité předkládat zvěři krmivo tak, jak je pro ni přirozené. (Ziegrosser, 2007). 41

Lovem zvěře by měli být naplňovány dva hlavní cíle. Odstranit z chovu nežádoucí jedince a sklízet trofejově vyzrálou zvěř. Aby bylo dosaženo v co nejkratší době kvalitních trofejí, je potřeba dodržovat určité zásady. V oboře by měly být chovány maximální stavy zvěře , které připouští rozloha a konkrétní porostní poměry. Poměr pohlaví by se měl udržovat 1,5-2,0 : 1,0 ve prospěch samčí zvěře. Přednostně by měly být odlovena všechna pozdě kladená mláďata ještě před obdobím říje a odstřel by se měl zaměřit na mláďata samičího pohlaví. Maximálním možným způsobem by se měl minimalizovat lov špičáků a zakázat odlov vedoucích kusů tlupy. Mělo by dojít ke zvýšení veterinárního dozoru. Především byl mělo docházet k pravidelnému vyšetřování vývrhů a uhynulých kusů zvěře. Vývrhy by měly být likvidovány mimo oborní chov.

6.4 Návrh aktivit obory pro veřejnost Omezení, které oborní plot představuje pro obyvatele okolních obcí lze jen těžko něčím nahradit. Jednou z možných kompenzací mohou být například i aktivity, které vlastník obory může těmto obyvatelům poskytnout. Do kalendáře akcí, které mohou přinést do obce a okolí dosud nepoznané kulturní podněty se v loňském roce zapsalo zahájení tradice v pořádání Hubertské mše, která byla místními i návštěvníky z blízkého či vzdálenějšího okolí pozitivně oceňována. Návštěvníci kostela si vyslechli modlitby myslivců i krásnou hudbu prostřednictvím lesnic. V přípravné fázi je poznávací exkurze do obory pro děti z místní školy a přednáška o tradicích v myslivosti. Dalším vstřícným krokem by mohlo být vybudování odpočivných míst na okraji obory, či míst s pěkným výhledem, průhledem, která by byla vybavena rekreačním mobiliářem. Lavičky, jednoduchý přístřešek, dřevěné atrakce pro děti (průlezky, houpačka apod.) Jistě kladnou odezvu by vyvolala drobná sakrální stavba na okraji obory (například socha sv. Huberta či jiný podobný motiv související s myslivostí) doplněná lípami a místem pro možnost odpočinku.

42

Obora Radějov se nachází blízkosti rekreačních center, která nabízejí ubytování. Nachází se zde rezervace Kútky, vodní nádrže Mlýnky a Lučina. Kromě venkovských obyvatel je třeba také počítat s rekreanty, kteří by se dali zařadit do kategorie milovníci přírody. Jsou to především návštěvníci měst, kteří do regionu přicestují nejen za odpočinkem, ale také za poznáním. Tito obvykle očekávají připravené, převážně pěší túry za zajímavostmi kraje, pozorování zvěře, sbírání lesních plodů. V tomto případě jsou dobré propagační materiály jednotlivých atraktivit nezbytností i výhodou. Znamená to tedy vytvořit informační letáčky

s tématikou například o oboře jako místu

v krajině, kde se specifickým způsobem hospodaří. Další možností je koncipování naučné stezky. Jejím cílem je mimo sdělovací funkce také zajištění rozptylu návštěvníků po lokalitě. Důležitou součástí stezky musí být i odpočivná místa , která budou návštěvníkům poskytovat určitý komfort. Odborná sdělení z naučné tabule si ne každý pamatuje, ale každý si vzpomene na to, jak se na daném místě cítil. Je třeba upozornit na fakt, že nadměrné využívání lokality může mít i nepříznivý vliv na půdu, rostlinstvo, vodní režim krajiny, na krajinu jako celek, na krajinný ráz, estetiku atd. Může dojít ke změnám v chemismu půd, ke změně mikrobiálního života, ke zhoršení infiltrace srážek a ke zvýšení povrchového odtoku. Pohybem lidí se mechanicky poškozují rostliny a jejich porosty. K poškozování dochází i neukázněným chováním a vandalismem. Důsledky negativních vlivů rekreace se projevují samozřejmě i ekonomicky. Nepříznivé vlivy se projevují diferencovaně (podle druhu půd, konfigurace terénu, nadmořské výšky, apod.).

Sociologická mez návštěvnosti je dána únosným počtem kontaktů mezi

návštěvníky. Za průměrnou sociologickou mez návštěvnosti se považuje hustota 50-100 osob na hektar; to znamená, že na jednoho návštěvníka připadá 100-200 m2. Biologická mez návštěvnosti je dána únosností území pro zatížení určitým počtem návštěvníků z hlediska zachování přirozeného rázu krajiny. Lokalitou daná biologická mez návštěvnosti by se neměla překračovat. Hygienická mez návštěvnosti je dána samočisticí schopností prostředí. Překročením hygienické meze je ohrožena rovnováha v biocenózách. Hospodářská mez návštěvnosti je dána mírou ohrožení chované zvěře. Překročení této meze by mohlo mít negativní vliv na fyziologické procesy u zvěře případně na zvyšování škod zvěří. 43

Uvedené meze únosnosti spolu souvisejí, ale nemusí být dosaženy při stejném počtu návštěvníků. Nejvíce lze vhodnými opatřeními zvyšovat hygienickou mez návštěvnosti. V chráněných územích může být biologická mez návštěvnosti nižší než mez sociologická. Na základě výše uvedeného je zřejmá povinnost zajištění jasně definovaných komunikačních tahů, zpřístupnění volných prostranství a pravidelná kontrola jednotlivých navržených prvků a okolí celé naučné stezky. Při tvorbě projektové dokumentace budou respektována tato hlediska: •

naučná, vzdělávací a objevná funkce

•

psychický účinek prostoru

•

možnost aktivního tělesného odpočinku

•

využití zastoupených krajinářských prostředků

Navrhovaná kompozice vychází z přirozeného stávajícího prostředí. Vycházel jsem ze stávajícího stavu řešeného areálu a předpokladu promyšlené krajinné kompozice využívající dálkové průhledy, nadhledy, krajinné dominanty

a v neposlední řadě také zajištění

bezpečnosti zvěře i návštěvníků. Tabule jsou plánovány jako interaktivní. Jednoduché otázky nebo návody k činnosti budou sloužit ke vzbuzení aktivního přístupu k ochraně ekosystémů v oboře a také k lepšímu zapamatování důležitých informací. Navržená kompozice vedení trasy naučné stezky a umístění jednotlivých prvků mobiliáře a informačního systému využívá střídání kompozice statické (vytvořené pro pozorování z jednoho místa – odpočívadla, lavice, vyhlídkové plató, krajinné výhledy) a kompozice dynamické (vytvořené pro pozorování v pohybu – pěší chůze, běh). Východiskem je předpoklad, že návštěvník není nikdy jen pasivní pozorovatel jednotlivých scenérií, ale sám do kompozice vstupuje a stává se její součástí. Podle zahraničních zkušeností je nejvhodnější věkovou kategorií pro oslovení návštěvníků věk mezi 8-12 lety. Tomu je podřízen i obsah tabulí. Text je omezen na minimum . Důraz je kladen především na obrázky. Tabule budou vytvářeny ve spolupráci s CHKO Bílé Karpaty.Vzdělávací snahy jsou orientovány především na turisty s opravdovým zájmem o region, nikoli pouze na ty, jimž jde o zdolání maxima kilometrů. Proto je součástí stezky především zaměřené na biotu obory také tabule která se 44

týká regionalistiky a historie myslivosti. Turistické zpřístupnění formou turistických stezek se ukazuje jako daleko vhodnější způsobem prezentace a využití přírodního potenciálu místa než náročné budování a úprava cyklostezek. Většinou, bohužel, platí že pěší turista je vnímavější a ohleduplnější k okolní přírodě. Pro rozvoj pěší turistiky je nutné jejich logické propojení do systému turistických stezek a doplnění vhodným mobiliářem (rozcestníky, informační systém, posezení, lavičky, případně nabídka doprovodných aktivit jako je například lesní pedagogika, pro mokrou variantu příležitostně otvírané informační centrum s tématickými výstavami např. :Prezentace obory jako zachovávání historického kulturního dědictví. Žijeme ve století informací a komunikace. I sebelepší myšlenka, pokud není správně a dostatečně intenzivně prezentována, má jen malou šanci na úspěch. Prezentace vlastních aktivit je tedy dnes skoro stejně důležitá jako jejich vlastní realizace.(Zasadil 2007). Tématické okruhy jednotlivých tabulí: 1. Obora jako krajinný prvek - význam obory pro chov a zachování populací zvěře 2. Zvěř v oboře Obrázek jelena , daňka srnce prasete jejich stopy a pobytové známky 3. Živočichové v oboře Obrázky živočichů s krátkou charakteristikou 4. Ptáci v oboře - Obrázky ptáků a budek 5. Plodonosné dřeviny. Oskeruše regionální plodina. Jírovec maďal, dřevina , která u nás roste již stovky let. Hrušeň Polnička, klasické historická odrůdy jablek 6. Co tu kvete? Obrázky orchidejí s popisem a dobou kvetení. 7. Mobiliář obory - Zvěřní políčka. Představení plodin vysazovaných na zvěřní políčka a jejich vyživovací hodnoty. Myslivecká zařízení 8. Bionomie zvěře. Vývoj parohů . Myslivecký popis jeleního shozu. Popis rozmnožovacích rituálů. 9. Myslivost součást kulturního a historického dědictví naší země, Hubertův kult. Myslivecké troubení , zálomky, Charakteristika lovce od Turgeněva

Viz kapitola 14. Přílohy, Mapa 7: Návrh trasy naučné stezky

45

7 Diskuse V závěru zpracovávání bakalářské práce na téma „Chov zvěře v oboře Radějov“ došlo po dohodě mezi držitelem honitby a jejím nájemce ke kontrolnímu sčítání stavů spárkaté zvěře v oboře Radějov. Kontrolního sčítání se zúčastnilo celkem 102 sčítačů, kteří rojnicí prošli celou oboru. Výsledkem sčítání bylo zjištění 2,5 krát překročení normovaných stavů daňčí zvěře. Bohužel držitel honitby trval na termínu sčítání na konci měsíce ledna a po kontrolním sčítání medializoval jeho výsledky. Nájemci hrozila výpověď z nájemní smlouvy na honitbu a držitel mu sdělil, aby stavy zvěře upravil na normované. Přestože v oborách lze normované druhy zvěře lovit celoročně, byla doba lovu holé zvěře na hranici myslivecké etiky. Díky medializaci celé věci, a jednostrannému podávání zkreslených informací došlo poškození jména nejenom obory Radějov, ale celé české myslivosti. V současné době jsou jarní kmenové stavy cca kolem 650 ks daňčí zvěře. K úpravě na cílové stavy zvěře dojde v rámci plánu chovu a lovu spárkaté zvěře v roce 2009. Přestože jsem v práci vycházel z údajů myslivecké statistiky, které se lišily od skutečnosti, myslím si, že to nemá vliv na mnou navrhovaná opatření v jednotlivých oblastech zájmu v oboře Radějov. Jsem přesvědčen, že nejlepšího souladu mezi oborním chovem a lesnickým hospodařením může dojít pouze pokud je držitel honitby zároveň jejím uživatelem, protože je pouze na něm do jaké míry upřednostňuje chov zvěře nebo pěstování lesa.

46

8 Závěr V dnešní uspěchané době, kdy se myslivost stává spíše kratochvílí než cílevědomou péčí o svěřené národní bohatství a bodová hodnota trofeje není jenom ukazatelem kvality chovu, ale hlavně měřítkem možností jejího majitele, se právě obory dostávají do popředí zájmu. Je to především díky relativní snadnosti, rychlosti lovu a také díky kvalitnějším trofejím. Zároveň jsou ale také místem, kde lze nejenom přizpůsobit přírodní podmínky chovaným druhům zvěře, ale také místem, které dává možnost vzniku zvláště chráněným územím, která se na jiných místech nedochovala díky specifickým podmínkám. Jenom na nás závisí nastolení takových principů, které zaručí kvalitní podmínky cílové zvěři a zároveň širokou diverzitu druhů fauny a flóry jež bude zárukou stability a dlouhodobosti prostředí pro všechny. Cílem mé práce bylo především popsat historii vzniku obory, její současný stav a navrhnout opatření, která povedou ke zlepšení situace v oboře. Výsledkem mé práce je soubor návrhů a opatření, které by měly vést k zesouladění zdánlivě názorově protichůdných subjektů, které se střetávají na území obory v Radějově. Při dodržování přiměřených stavů zvěře a multifunkčním lesnickém hospodaření zohledňujícím především mimoprodukční funkce lesa nebude docházet k nadměrnému poškozování přírodního prostředí, a obora se tak může stát ukázkovým reprezentačním objektem.

47

9 Resumé The game keeping is becoming a hobby rather than a systematic game management these days, although the game is considered as the National heritage. The measurement of trophies shows not only the game quality, but also the owner’s possibilities. Therefore, the game preserves are getting more interest. The reasons are the ease and speed of hunting and the trophies quality in game preserves. Moreover, the environmental conditions might be adapted to the game. Some game preserves allow the creation of natural reserves and protected areas, as the countryside are more conserved than the others thanks to the specific conditions. The setting of principles, which would allow the successful game management, a diverse variety of species – both fauna and flore and a sustainable land management, depends on us. The aim of my thesis was to describe the history of the game preserve, its present state and propose measures which might improve it. The result of my thesis is a proposal which might coordinate the interests of opposed parties in Radějov game preserve. There will not be any excessive damages if there is an appropriate game stock and principles of forestry management are followed with regard to non-wood producing roles of the forest. Consequently, the Radějov game preserve might be a successful and prestige estate.

48

10 Seznam pramenů 10.1 Seznam literatury 1. Andreska, J., Andresková, E., 1993. Tisíc let myslivosti. I. vyd. Vimperk, Tina, 444 s. ISBN 80-85618-12-5 2. Černý, J.V., 1895, Myslivost. II. vyd. Praha: Nakladatelství Frt. Borový 3. Hromas, J., 2000a. Dřeviny pro včely a zvěř. Písek, Matice lesnická, 91 s. ISBN 8086271-07-2 4. Hromas, J., 2000b. Myslivost. Písek, Matice lesnická, 491 s. ISBN 80-86271-04-8 5. Jongepier, J.W., 2003. Botanický inventarizační průzkum Přírodní rezervace Kútky v k.ú. Radějov. Veselí nad Moravou 6. Jongepierová a kol., Plán péče o PR Kútky, 2005 7. Kolektiv autorů, 1994. Lesnický naučný slovník. Praha: MZ v Agrospoji Praha, I. díl, 743 s. ISBN 80-7084-111-71. 8. Kolektiv autorů, 1995. Lesnický naučný slovník. Praha: MZv Agrospoji Praha, II. díl, 684 s. ISBN 80-7084-131-1WOLF, R.a kol., 1979. Naše obory. Praha, Státní zemědělské nakladatelství, 253 s. 9. Kratochvílová, J., 2003. Krajinářské řešení lesních obor. Brno, Diplomová práce na Zahradnické fakultě Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Vedoucí DP Alena Salašová 10. Libosvár, F. 1998. Studie úživnosti obory 11. Marťan., P., 2009. Změna normovaných a minimálních stavů spárkaté zvěře v oboře Radějov, odborná studie 12. Novotná, J., 2008. Návrh optimálního uspořádání obory jako místa v krajině. Brno, Diplomová práce na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně vedoucí DP doc. Ing. Jiří Kamler, Ph.D 13. Šíma, J., 2009. Vyhodnocení potravní nabídky pro zvěř v oboře Soutok v průběhu vegetačního období. Brno, Diplomová práce na Lesnické a dřevařské fakultě Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně vedoucí DP Ing. Martin Ernst, Ph.D. 14. Veselý, A.: Podnebí ČSSR – tabulky, Hydrometeorologický ústav, Praha, 1961

49

15. Wolf. R. a kol., 2000. Rukověť chovu a lovu dančí zvěře, 1 vydání Písek: Matice, 2000. 199s ISBN 80-86271-05-6 16. Wolf, R. – Chroust, M. – Kokeš, O. – Lochman, J. Naše obory. 1. vydání Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1976 17. Quitt, E.: Klimatické oblasti ČSR, 1 : 500000, GÚ ČSAV Brno, 1975 18. Zabloudil, F., 2007. Posouzení vlivu chované zvěře na životní prostředí v oboře Radějov, odborná studie 19. Zasadil, P., 2007. Lesní pedagogika v kontextu enviromentálního vzdělávání, Lesnická práce 20. Zákon č. 449/2001 Sb., Zákon o myslivosti 21. Ziegrosser, P., 2007. Chov spárkaté zvěře. Prezentace v rámci výuky z předmětu Ekonomika myslivosti v ZS na MZLU v Brně

50

10.2 Mapové podklady Český úřad zeměměřický a katastrální: Vyšší geomorfologické jednotky ČR, Praha, 1996 GÚ ČSAV Brno: Pedogenetické asociace ČSR, 1 : 500000, GÚ ČSAV Brno, 1975 GÚ ČSAV Brno: Potenciální eroze půdy v ČSR, 1 : 500000, GÚ ČSAV Brno, 1975 GÚ ČSAV Brno: Typologické členění reliéfu ČSR, 1 : 500000, GÚ ČSAV Brno, 1973 GÚ ČSAV Brno: Výšková členitost reliéfu ČSR, 1 : 500000, GÚ ČSAV Brno, 1971 Quitt, E.: Klimatické oblasti ČSR, 1 : 500000, GÚ ČSAV Brno, 1975 Veselý, A.: Podnebí ČSSR – tabulky, Hydrometeorologický ústav, Praha, 1961 COUFAL, L. a kol. Fenologický atlas. 1. vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2004. 263 s. ISBN 80-86690-21-0. MÍKOVÁ, T. -- VOŽENÍLEK, V. Atlas podnebí Česka. Praha, 2007

51

10.3 Internetové odkazy www.biomonitoring.cz portal.gov.cz www.lokality-rostlin.cz www.folklor.cz www.radejov.cz www.meteocentrum.cz www.chmi.cz www.hrady.cz

52

11 Seznam obrázků OBRÁZEK 1 - CELKOVÁ HONEBNÍ PLOCHA OBOR NA ÚZEMÍ ČR V LETECH 1966-2006 (NOVOTNÁ IN NÁVRH OPTIMÁLNÍHO USPOŘÁDÁNÍ OBORY JAKO MÍSTA V KRAJINĚ)...........................................................................2

OBRÁZEK 2 - NORMOVANÉ STAVY ZVĚŘE V OBORÁCH V ČR V LETECH 1976-2006 (NOVOTNÁ IN NÁVRH OPTIMÁLNÍHO USPOŘÁDÁNÍ OBORY JAKO MÍSTA V KRAJINĚ)...........................................................................2

OBRÁZEK 3 - SOUČASNÉ VZTAHY JEDNOTLIVÝCH ZÁJMOVÝCH SKUPIN V MODELOVÉ OBOŘE (ČERMÁK IN PROBLEMATIKA ZAKLÁDÁNÍ OBOR, 2004).......................................................................................................2

53

12 Seznam grafů GRAF Č. 1 - DRUHY POZEMKŮ V OBOŘE RADĚJOV .....................................................................................................2 GRAF Č. 2 - JARNÍ KMENOVÉ STAVY A ODLOV DAŇČÍ ZVĚŘE V OBOŘE RADĚJOV V LETECH 1989 AŽ 2008 ...............2

54

13 Seznam tabulek TAB. I - POTŘEBNÁ VÝMĚRA OBORY V HA NA 1 KUS ZVĚŘE( HROMAS ).....................................................................2 TAB. II - DRUHY POZEMKŮ V OBOŘE RADĚJOV ..........................................................................................................2 TAB. III - MAJITELÉ HONEBNÍCH POZEMKŮ V OBOŘE RADĚJOV .................................................................................2 TAB. IV - CHARAKTERISTIKA PODNEBÍ V OBOŘE RADĚJOV .......................................................................................2 TAB. V - ZASTOUPENÍ JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DŘEVIN V OBOŘE RADĚJOV ................................................................2 TAB. VI - JARNÍ KMENOVÉ STAVY A ODLOV DAŇČÍ ZVĚŘE V OBOŘE RADĚJOV V LETECH 1989 AŽ 2008 ..................2 TAB. VII - JARNÍ KMENOVÉ STAVY A LOV SPÁRKATÉ ZVĚŘE V OBOŘE RADĚJOV V LETECH 1997 AŽ 2008 ................2 TAB. VIII - DOSAŽENÉ MEDAILOVÉ TROFEJE V OBOŘE RADĚJOV ..............................................................................2

55

14 Seznam mapových příloh Mapa 1: Lesní vegetační stupně zastoupené v oboře Radějov (zdroj ÚHUL) Mapa 2: Výskyt podmáčených lokalit v oboře Radějov (zdroj ÚHUL) Mapa 3: Přehled biotopů v oboře Radějov (zdroj ÚHUL) Mapa 4: Mapa cílového hospodaření v oboře Radějov (zdroj ÚHUL) Mapa 5: Digitální model terénu obory Radějov (zdroj ÚHUL) Mapa 6: Základní mapa ČR Mapa 7: Návrh trasy naučné stezky Mapa 8: Návrh umístění klidových zón v oboře Radějov

56

15 Přílohy Pokud není v celé práci uvedeno u fotografií jinak, foto autor

Seznam fotografií FOTO Č. 1 – POHLED NA CENTRÁLNÍ ČÁST OBORY RADĚJOV ...................................................................................28 FOTO Č. 2 - PR KÚTKY (POHLED Z JIHU) ..................................................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.8 FOTO Č. 3 - OBORNÍ BRÁNA .....................................................................................................................................59 FOTO Č. 4 - NEJSILNĚJŠÍ SHOZ CCA 210 BODŮ CIC ..................................................................................................59 FOTO Č. 5 - NEJSILNĚJŠÍ DANĚK V ROCE 2009 (191,96 BODŮ CIC)...........................................................................60 FOTO Č. 6 - PŘEDNÁŠKA O OBOŘE PRO MYSLIVECKÝ KROUŽEK ...............................................................................60 FOTO Č. 7 - JÍROVCE VYSÁZENÉ OKOLO CEST ZVYŠUJÍ ÚŽIVNOST HONITBY .............................................................61 FOTO Č. 8 - TLUPA DAŇKU PO VYTLUČENÍ V OBOŘE RADĚJOV ................................................................................61 FOTO Č. 9 - NEUVOLNĚNÝ JÍROVEC, UTISKOVANÝ SMRKY ......................................................................................62 FOTO Č. 10 - LOVECKÁ CHATA KROKEV .................................................................................................................62 FOTO Č. 11 – MYSLIVECKÁ ZAŘÍZENÍ V OBOŘE VHODNĚ DOPLŇUJÍ RÁZ KRAJINY ....................................................63 FOTO Č. 12 – PŘÍSTŘEŠEK PRO NÁVŠTĚVNÍKY OBORY A OBORNÍ ŘÁD ......................................................................63 FOTO Č. 13 – OPLŮTEK PRO PŘIKRMOVÁNÍ SRNČÍ ZVĚŘE A DANČAT ........................................................................64 FOTO Č. 14 – ŠKODY OHRYZEM ................................................................................................................................64

57