Chov chladnokrevných plemen koní v České republice
Historie chovu koní v Čechách
Zpočátku privátní hřebci i hřebčíny Od roku 1764 část hřebců vydržována na státní útraty Od roku 1780 vedení chovu koní vojenskou správou, převzetí hřebců do ošetřování Zvyšování počtu hřebců i připouštěcích stanic (rok 1826: 500 hřebců na 81 stanicích) Po roce 1869 prudký pokles stavů i kvality hřebců
19. století
Ke konci roku 1890 v Království českém podle soupisu 215 729 koní Rozdělení země na tři plemenné skupiny:
I. Koně norického (okres Krumlov, Budějovice, Trhové Sviny,
Kaplice, Nýrsko, Vimperk, Nová Kdyně, Domažlice, část Prachatického)
II. Těžkého koně vozového (okres Strakonice, Hluboká,
Vodňany, Netolice, Sušice, Vysoké Mýto, Králův Dvůr, Lanškroun, Rychnov, Hradec Králové, Opočno, Rokytnice, Žamberk, Nové Město nad Metují, část Litomyšlského)
III. Koně jezdeckého a prostředního vozového (ostatní okresy Čech)
Šíření chladnokrevného koně
Zprvu norik za účelem vzniku velikých a mohutných koní využívaných v povoznictví Později vytlačován belgickými hřebci (jednak čistokrevná plemenitba mezi dovezenými belgiky, jednak křížení belgických hřebců s místními teplokrevnými klisnami)
Základ současných plemen
Belgický kůň - nížinné plemeno, přímořské podnebí, výživa, ranost, mohutnost, rámec, temperament, charakter.
Norický kůň – Rakousko -Alpy = původní typ západního koně - odolný, chodivý, pozdní, dlouhověký, méně hluboký, dlouhý.
Belgik
Kratší, středně velký tělesný rámec Harmonicky stavěný, robustní Mohutný Celkem ušlechtilý
Belgik
Těžká hlava s rovným profilem Krk velmi široký, většinou kratší, vysoko nasazený Nezřetelný kohoutek Měkčí a volnější hřbet Bedra volnější a delší (čtvercový rámec) Mohutná záď široká ze všech stran, kulatá a štěpená, srázná
Belgik
Široká prsa Hluboký hrudník Kratší a strmější lopatka Krátké silné lymfatické končetiny s krátkou spěnkou, dlouhé bohaté rousy Kopyta někdy plochá, měkčí
Belgik
Dříve rozdíl mezi českým a moravským typem Český: (střídání B a N) Středně velký a středně mohutný, dlouhý rámec Relativně sušší končetiny s výraznějšími klouby Linie 426 Aglaé, 396 Bourgogne de Monti, 428 Branibor
Moravský: (čistě B) Menší, kratšího rámce Harmoničtější, ušlechtilější, méně mohutný Linie 51 Bayard De Herédia, 9 Marquis de Vraimont
Belg. hřebec mor. chovu
Belg. hřebec českého chovu
Moravský x český belgik průměrné hodnoty 380 hřebců v letech 1930 až 1980
Morav. belgik Český belgik
KVP
KVH
OH
Ohol
hmot
171,1
158,9
200,4
24,29
670,3
172,1
160,6
201,8
24,16
682,1
Norik
Obdélníkový, střední až velký tělesný rámec Středně mohutný s pevnou konstitucí Méně harmonický Méně ušlechtilý
Norik
Těžká hlava, poloklabonos Široké nozdry, středně velké oči Delší svalnatý rovný krk, středně až vysoko nasazený Výraznější, poměrně dlouhý kohoutek Pevný delší hřbet Delší bedra Srázná a hranatá záď
Norik
Široká prsa Hrudník dostatečně hluboký Trup válcovitý Poměrně dlouhé, suché končetiny s velkými suchými klouby, kratší rousy
Vzadu postoj někdy hákovitý a strmý ve spěnkách
Dobrá zdravá kopyta
Slezský norik
Kontinentální, suchý, výkonný, chodivý Vznik na podkladě krve Gidranů a norfolků (The Great Gun) Odlišný exteriér – ušlechtilejší, jemnější, sušší, s lepším pohybem (šikmá lopatka), menší rámec, Pevná konstituce, pozdní, dlouhověký.
Slezský norik
Dlouhý tělesný rámec Lehčí, ale kompaktnější kostra Pohyb (arab, klusák) Temperament Charakter
Slezský norik
Válcovitější trup Nápadně srázná záď Suché končetiny Kvalitní kopyta
Porovnání rozměrů (1921-1940) počet Orig. B 34 Belgik 90 Orig. N 12 SN 17
KVP 171,8 172,1 171,1 170,9
KVH 162,5 159,6 160,2 -
OH 202,3 202,7 200,9 195,2
Ohol 25,62 24,66 24,49 23,92
hmot 716,2 695,2 689 635,7
Šulc (1924) uvádí, že byl zřejmý úbytek síly kostry u dochovu importovaného plemeniva belgických koní. Jest vyloučeno, aby i při čistokrevné plemenitbě k nám přenesený kůň belgický zachoval své morfologické vlastnosti v původní podobě a rozsahu. Současně poukazuje na to, že nejuspokojivějším produktem křížení teplokrevných klisen s hřebci chladnokrevnými jsou kříženci prvé generace, kdežto produkty dalších generací vyhovují v měřítku již daleko menším.
Základem je první a druhý rok věku
V prvním roce nabývá hříbě: 50-60 % na celkové hmotnosti 70-75 % kohoutkové výšky
Porovnání rozměrů (1961-1980) počet KVP
KVH
OH
Ohol
hmot
Belgik
126
171,6
159,4
200,7
23,99
675,6
Orig. N N
4 40
172 172,1
159,3 159,8
218 202,4
25,8 24,4
664,4
SN
62
171,5
159,1
199,9
24,25
665,8
Porovnání rozměrů (2000-2008) počet KVP
KVH
OH
Ohol
hmot
ČMB
50
173,8
162,3
202,8
24,42
649
N
12
175,9
163,8
206,7
25,39
671
SN
33
172,7
161,3
202,2
24,87
640
Závěr:
U všech tří plemen podobný standard a postup šlechtění (požadavky na exteriér i výkonnost) – výsledkem je stírání rozdílů mezi plemeny! Slezský norik je genetický zdroj – podpora – snaha chovatelů o rozšíření SN (pokud budou dotace). ČMB je genetický zdroj – podpora ČMB – nejasnosti v požadavcích na typ (rámec) –řešení ? – (ardenský, vlámský, brabantský)
Závěr:
Cíl genetických zdrojů = udržet geny specifické pro dané plemeno – udržet odlišnosti mezi plemeny!!! GZ = Udržet významné vlastnosti plemene – exteriér, charakter, konstituce, odolnost + využitelnost ve specifických přírodních (geografických) podmínkách.
Co dál…..
Zvýraznit rozdíly mezi plemeny – viz historie Dbát na udržení typu a vlastností s ním spojených (charakter, krmitelnost, konstituce) Udržet linie u GZ – přehled o počtech, kvalitě, věku, pokračovatelích… Zodpovědnost RPK za šlechtění – uvážlivá rozhodnutí, kontrola šlechtění rozhodování (inspektoři, hřebčince).
Co dál…
Zajištění reprodukce a kontrola plodnosti Selekce v průběhu odchovu ( i klisen) Přehled o růstu a vývoji koní ( i klisen) Přeměřování koní v 5 a 7 letech Vyhodnocování exteriéru a výkonnosti Kontrola dědičnosti a selekce podle potomstva Akcelerační program ?
Úspěch v chovu = znalosti + chuť + práce + pochopení ze strany chovatelů
