a) b) c) d) e)
V České republice se v současné době chová 23 masných plemen skotu. Je to jen část ze všech masných plemen chovaných ve světě. Například v sousedním Německu se chová 43 masných plemen. Jednotlivá plemena lze třídit do skupin podle užitkových vlastností. Například podle tělesného rámce, masné užitkovosti a podobně. Další vlastností podle které lze třídit masná plemena je i věk při I. otelení. V tomto případě je to ale poněkud složitější. Zkrácení odchovu jalovic o jeden rok je zcela jednoznačně vedeno ekonomickým aspektem a tlak na realizaci tohoto způsobu chovu skotu vytváří celková ekonomika chovu skotu v příslušné zemi. Systém telení ve věku dvou let je zcela typický pro USA a Kanadu a týká se nejen masných plemen, ale i plemen mléčných. Z masných plemen se to proto netýká jen plemen Hereford, Simentál a Aberdeen Angus. Ve dvou letech se v USA a Kanadě telí i plemena Charolais, Limousine, Blonde d´ Aquitaine, ale také Salers, Piemontese a Galloway. Tomu aby bylo možno telit ve dvou letech musel předcházet cílený systém šlechtění. Je třeba zvýšit růstovou křivku jedince ve fázi před připuštěním a do období otelení. U francouzských plemen tak došlo ke zvýšení rámce v tomto období, ale na úkor osvalení. To že zkrácení období odchovu jalovic o jeden rok je zajímavé pro chovatele i v Evropě lze dokumentovat například i na výsledcích chovu Charolais ve Francii. Existují zde chovy, které se snaží telit jalovice ve dvou letech. Z cca 1,6 miliónu krav v kontrole užitkovosti se v současné době 15 % telí do věku 31 měsíců. To bylo před 10 lety nepředstavitelné. Na druhé straně je telení ve dvou letech typické zejména pro plemeno Aberdeen Angus i v Evropě. Ostatně tento věk jako optimální věk pro telení je obsažen i ve šlechtitelském programu plemene v České republice. To že se první importy z Kanady telily ve věku do 28 měsíců je proto asi normální. Ještě počátkem let 2000 až 2001 se přes 80 % jalovic telilo v tomto věku (viz tabulka 6). Z pohledu do této tabulky je ale zřejmé, že dnes již více než polovina chovatelů volí pro I. otelení pozdější věk. Jedním z hlavních argumentů pro toto pozdější období telení jsou: Zvýšení dlouhověkosti Menší ztráty telat při porodu Vyšší hmotnost u telat od prvotelek Lepší hodnocení zevnějšku těchto prvotelek Lepší reprodukční výsledky u těchto později telených prvotelek Jak se tyto argumenty projevují v chovu si probereme v následujícím rozboru.
1) Počty narozených telat podle ročníku rok
býci
jalovice
MN
podíl %
celkem
embrya
dvojčata
podíl %
2010
1397
1457
137
95,4%
2991
56
56
1,9%
2011
1443
1441
128
95,8%
3012
44
66
2,2%
2012
1407
1303
125
95,6%
2835
23
61
2,2%
2013
1399
1364
161
94,5%
2924
12
74
2,5%
2014
1556
1502
90
97,1%
3148
16
84
2,7%
celkem
7202
7067
641
95,7%
14910
151
340
2,3%
1b) Počty narozených telat podle ročníku - otec v inseminaci rok
býci
jalovice
MN
podíl %
celkem
dvojčata
podíl %
2010
115
116
14
94,3%
245
9
3,7%
2011
76
95
11
94,0%
182
6
3,3%
2012
96
94
18
91,3%
208
10
4,8%
2013
120
128
11
95,8%
259
5
1,9%
2014
161
158
18
94,7%
337
18
5,3%
celkem
568
591
72
94,2%
1231
48
3,9%
V tabulce 1 je uveden vývoj počtu narozených telat u plemene Aberdeen Angus za posledních pět let. V tabulce je počet živě narozených býků a jalovic, počet mrtvě narozených telat a procentický podíl živě narozených telat. V roce 2014 byl dosažen za posledních pět let asi nejlepší výsledek a to jak v celkovém počtu narozených telat, tak i v podílu živě narozených telat. Není bez zajímavosti, že se celkem pravidelně zvyšuje i počet narozených dvojčat. Tabulku doplňuje přehled počtu narozených telat, která se narodila po embryotransféru (ET). Počet provedených ET v posledních letech klesá, ale tento trend se objevuje i u dalších masných plemen. Na druhé straně se pravidelně zvyšuje využití inseminace v chovech. To je zřejmé z tabulky 2. V roce 2014 dosáhl počet telat narozených po inseminaci 11 % z celkového počtu telat. V předcházejících letech se podíl telat, která se narodila po inseminaci pohyboval do 9,5 %. Jak byla využívána inseminace v roce 2014 (resp. 2013) podle pořadí otelení dokumentuje tabulka 3. U prvotelek se po inseminaci narodilo téměř 20 % telat. Vysoký podíl využití inseminací u mladých krav by stál za samostatný rozbor. Jde o to jakým býkům dávají chovatelé přednost (snadné porody a nebo růst). U starších krav postupně využití inseminací klesá. V roce 2014 kdy se narodilo nejvíc telat po inseminací, bylo použito 51 býků a 161 býků v přirozené plemenitbě. Na jednoho býka v inseminaci tak připadá 7 narozených telat. V přirozené plemenitbě vychází na jednoho býka v průměru 17 narozených telat. Tyto relativně nízké počty telat, která vychází na býka v průměru, se pochopitelně musí promítat na výši koeficientu spolehlivosti těchto plemeníků. V následujících dvou tabulkách jsou uvedeni býci s nejvyšším počtem narozených telat v roce 2014. Býci v inseminaci
registr
Jméno
ZAA 882
TE Mania Emperor E343
ZAA 796
Býci v přirozené plemenitbě
registr
Jméno
32
ZAA 879
Rosemead Bishop J007
48
Red WAF Cachafaz 351U ET
28
ZAA 858
Tbilisi J.E.
46
ZAA 798
Nightingale Red Piper H446
26
AAP 786
Pitbul Tegro
45
ZAA 888
Paringa Iron CRE E27 Red
25
ZAA 907
Uzel Red ET
44
ZAA 942
Red Lazy Mc CC Cut Above 102Y
24
PAA 034
Terno Red z Pěčína
39
telat
telat
2) Počty telat narozených po inseminaci a přirozené plemenitbě – podle roku telení rok
insem.
insem.%
přirozená
přiroz. %
celkem
2010
245
8,2%
2746
91,8%
2991
2011
182
6,0%
2830
94,0%
3012
2012
208
7,3%
2627
92,7%
2835
2013
259
8,9%
2665
91,1%
2924
2014
337
10,7%
2811
89,3%
3148
celkem
1231
8,3%
13679
91,7%
14910
3) Počty telat narozených po inseminaci a přirozené plemenitbě – podle pořadí otelení (rok 2014) pořadí otel. ET 1 2 3 4 5 až 9 10 a víc celkem
insem. 16 110 54 38 28 83 8 337
insem.% 100,0% 18,7% 10,1% 8,6% 7,6% 8,0% 5,2% 10,7%
přirozená
přiroz. %
479 480 405 342 959 146 2811
81,3% 89,9% 91,4% 92,4% 92,0% 94,8% 89,3%
celkem 16 589 534 443 370 1042 154 3148
V tabulce 4 jsou uvedeny plemenné hodnoty nejčastěji použitých inseminačních býků v KUMP v roce 2014 (resp. 2013). Plemenné hodnoty jsou aktuální podle zemí původu. Při hodnocení musíme brát v úvahu, že se jednotlivé země mohou v jednotlivých ukazatelích lišit podle rozdílné úrovně populací. Z těchto pěti býků vykazuje nejvyšší podíl snadných porodů (průběh porodů CE a porodní hmotnost BW) ZAA 888 a ZAA 796. To ostatně prokazují i podle našich plem. hodnot. Plemenné hodnoty pro růst ( WW – odstav a YW – 365 a 400 dní) mají nejvyšší ZAA 798, ZAA 942, To opět potvrzují u nás nadprůměrnou plemennou hodnotou. ZAA 796 má u nás naopak nejnižší RPH v maternálním efektu, ale i v Kanadě patří mezi 7% nejhorších býků. Koef. spolehlivosti ACC jsou mimo ZAA 796 a ZAA 942 vyšší než u nás. To ale ovlivňují počty u nás narozených telat. Tyto počty ostatně dokumentuje tabulka.
Vysvětlivky: CE - snadnost telení BW - porodní hmotnost WW- odstavová hmotnost YW – hmotnost v 365 dnech MCE- snadnost telení dcer Milk- mléčnost CW- hmotnost JUT ACC – koeficient spolehlivosti TOP % - procentický podíl v rámci populace
4) Aktuální plemenné hodnoty býků v zemích původu registr Jméno ZAA Red Waf Cachafaz 351U ET 796
ZAA Nichtingale Red Piper H446 798
ZAA TE Mania Emperor E343 882
ZAA Paringa Iron ORE E27 Red 888
ZAA Red Lazy Mc CC Cut Above 942 102Y
číslo PK
Země pův.
1485950
Kanada
302307300446
ANGVTME343
ANGHKFE27
1643251
* Telata narozená v roce 2014
Skotsko
Australie
Australie
Kanada
Telat *
CE
BW
WW
YW
MCE
Milk
CW
28
2,8
-0,2
48
52
2,8
10
0
ACC
57
66
60
60
56
54
47
TOP %
45
55
50
92
75
93
85
26
-2,1
3,8
51
87
2,4
6
72
ACC
59
84
77
76
53
60
65
TOP %
60
75
5
20
20
75
5
32
3,6
4,8
51
94
5,1
13
64
ACC
94
99
99
99
83
96
95
TOP %
10
65
5
5
1
55
20
25
3,4
1,4
26
44
13
32
ACC
55
88
83
80
37
65
TOP %
5
15
40
25
20
45
24
-0,8
1,5
73
114
3
11
40
ACC
32
53
42
39
28
28
34
TOP %
80
85
1
1
70
90
1
5) Podíl telení podle pořadí otelení
ročník
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10 a víc
2010
21,7%
15,7%
13,6%
11,4%
11,0%
9,0%
6,3%
4,5%
2,9%
4,0%
2011
18,8%
18,7%
13,9%
11,2%
9,9%
8,9%
7,0%
4,5%
3,1%
4,1%
2012
20,3%
16,0%
15,8%
11,2%
8,8%
8,1%
7,4%
4,7%
3,2%
4,5%
2013
19,6%
16,9%
13,6%
13,2%
9,7%
7,2%
6,3%
5,4%
3,2%
4,8%
2014
18,8%
17,0%
14,1%
11,8%
11,0%
7,6%
5,6%
4,9%
4,2%
4,9%
celkem
19,8%
16,9%
14,2%
11,8%
10,1%
8,1%
6,5%
4,8%
3,3%
4,5%
V tabulce 5 je podle jednotlivých roků telení struktura pořadí otelení krav (bez ohledu na věk při otelení). Postupně klesá podíl prvotelek a naopak se zvyšuje podíl starších krav. Tento vývoj by mohl podporovat argument, že se zvýšením věku při I. otelení se zvýší u krav AA i dlouhověkost. Jak tomu je ve skutečnosti se pokusíme doložit v následujícím rozboru. To že se skutečně zvyšuje věk při I. otelení dokumentuje tabulka 6. Zatím co v letech 2001 a 2002 se telilo do věku 28 měsíců přes 80 % jalovic. V letech 2013 a 2014 se otelilo do věku 28 měsíců již jen něco kolem 50 %. V průměru posledních pěti let je nejvyšší podíl mrtvě narozených telat u jalovic otelených do věku 28 měsíců (viz tabulka 7). S rostoucím věkem jalovic při prvním otelení naopak klesá podíl mrtvě narozených telat v dlouhodobém průměru. Pokud ale hodnotíme samostatně jednotlivé roky telení tak ty průměry dostávají jiný rozměr. Je zde patrný vliv konkrétního roku telení a také to, že se snižuje počet chovů ve kterých dochází k telení do 28 měsíců věku. To je zřejmé při porovnání let 2013 a 2014. Přesto by bylo možno konstatovat, že u později otelených jalovic je cca o 3 % vyšší podíl živě narozených telat. Podíl mrtvě narozených telat je také vyšší u telat po inseminaci než u telat po přirozené plemenitbě. Zajímavý je pohled do tabulky 8. Zde výsledky telení dokumentují rozdíl v reprodukci u jalovic otelených do věku 28 měsíců a jalovic otelených ve věku vyšším než 32 měsíců. Pokud se po prvé jalovice otelily v roce 2010, tak tabulka dokumentuje telení v následujících letech. V roce 2014 se po páté otelilo 64 % jalovic otelených po prvé v roce 2010 do věku 28 měsíců. Ale u jalovic otelených v roce 2010 ve věku nad 32 měsíců po prvé se v roce 2014 po páté otelilo jen 45,3 %. Tento rozdíl je patrný i u počtu telení po 2 (rok 2011), po 3 (rok 2012) a po 4 (rok 2013). Rozdíl v reprodukčních výsledcích u jalovic podle věku při I. otelení je zhruba stejný i v roce telení 2011, 2012 a 2013. Přitom ztráty na nenarozených telatech se zdají být vyšší než zisk, který plyne z vyššího podílu živě narozených telat (viz předcházející tabulka). Tento vývoj se zákonitě musí asi negativně promítat do celkové natality, ale také do vyšší brakace z reprodukčních důvodů. Pokud v chovech nestojí krávy bez telat. Při vyšší brakaci je naopak v těchto chovech větší potřeba na stav odchovávaných jalovic. To při delším odchovu o 1 rok a více, nepůsobí příliš ekonomicky.
6) Telení prvotelek podle ročníku telení a věku při I. otelení ročník
do 28 měs
28 až 32
32 až 36
36 a víc
2001
81,8%
3,0%
8,5%
6,7%
2002
87,4%
0,3%
7,5%
4,7%
2003
77,6%
3,1%
9,4%
9,9%
2004
62,1%
5,3%
17,5%
15,2%
2005
64,0%
4,9%
9,3%
21,7%
2006
61,3%
3,6%
10,4%
24,7%
2007
56,5%
4,6%
15,0%
23,9%
2008
60,2%
3,4%
19,2%
17,2%
2009
62,9%
3,8%
14,6%
18,7%
2010
52,4%
3,5%
21,7%
22,4%
2011
53,2%
2,9%
20,6%
23,3%
2012
64,4%
3,1%
17,7%
14,8%
2013
50,9%
4,5%
22,5%
22,1%
2014
46,6%
5,2%
24,0%
24,2%
celkem
59,3%
3,7%
17,2%
19,7%
7) Podíl mrtvě narozených telat podle věku matky při I. otelení
rok
28 a méně
28 až 32
32 až 36
36 až 40
40 a víc
celkem
2010
8,4%
10,0%
6,4%
5,2%
6,1%
7,2%
2011
5,1%
0,0%
2,6%
5,7%
7,1%
4,7%
2012
11,3%
0,0%
9,5%
3,3%
7,7%
9,7%
2013
9,2%
3,8%
3,1%
5,5%
0,0%
6,4%
2014
7,2%
0,0%
4,2%
5,8%
0,0%
5,4%
celkem
8,4%
2,8%
5,0%
5,2%
4,5%
6,7%
8) Podíl telení krav na dalším otelení podle ročníku telení a jejich věku při I. otelení ( podíl % )
ročník
věk I. otel
II. otel
III. otel
IV. otel
V. otel
2010
do 28 m
78,7
68,8
65,0
64,0
nad 32 m
73,8
56,6
46,0
45,3
do 28 m
81,2
72,6
72,9
nad 32 m
67,3
60,8
55,1
do 28 m
74,9
65,2
nad 32 m
72,7
73,8
do 28 m
85,2
nad 32 m
76,2
2011
2012
2013
Jedním z argumentů ve prospěch pozdějšího telení je i to, že starší prvotelky mají těžší telata. V následujících tabulkách 9 a 10 je porovnání hmotností telat podle pohlaví ve věku 210 dní. V tabulce 9 jsou hmotnosti telat od prvotelek otelených po prvé v roce 2010. Jalovice, které se po prvé otelily do věku 28 měsíců, se v průměru otelily ve věku 25 měsíců. Starší jalovice se telily v průměru o cca 14 měsíců později. Pokud hodnotíme hmotnosti telat po prvním otelení, tak telata od starších prvotelek skutečně dosahují vyšší hmotnosti. Postupně tyto rozdíly mizí. Od roku 2012 (na třetím otelení) jsou již lepší telata od mladších prvotelek. Podobný vývoj je i v tabulce 10, kde jsou výsledky prvotelek , které se po prvé otelily v roce 2011. Trochu jiný pohled ale získáme v případě, že budeme porovnávat hmotnosti telat podle průměrného věku při otelení. Při tomto porovnání již výchází o něco lépe mladší prvotelky. Ve stejném věku například 7 let dají Ještě o jedno tele víc. Pokud vezmeme v úvahu i výsledky z tabulky 8, tak to může být i současně i více potomků celkem za produkční věk. Při odhadu plemenných hodnot pro růst v přímém, ale i maternálním efektu, je jako jeden z údajů při hodnocení vlivu matky na užitkovost potomstva využíván věk matky při otelení. Rozdíly z tabulek 9 a 10 se tak projevují i na vlastních relativních plemenných hodnotách. To je zřejmé z tabulky 11. Jsou v ní uvedeny RPH prvotelek v přímém i maternálním efektu podle věku při prvním otelení. RPH u mladších prvotelek jsou o něco výšší a to v obou užitkových směrech. I když nejsou rozdíly velké, postupně se zvyšují především ve prospěch přímého efektu. V tabulce 12 je dokumentován vliv úrovně odchovu na věk jalovic při I. otelení. Z tabulky je zřejmé, že nejméně se na tomto věku podílí hmotnost jalovice ve věku 120 dní. Vliv hmotnosti ve věku 210 dní je již zřejmý. Největší vliv ale má dosažená hmotnost v 365 dnech věku. Vliv úrovně odchovu zejména po odstavu v zimních období má asi největší vliv na věk při I. otelení a nebo přesněji na věk při připouštění jalovic.
9) Porovnání hmotnosti telat ve 210 dnech podle věku matky při otelení (I. otelení v roce 2010) věk při I. otel do 28 měsíců
věk při I. ot. nad 32 měsíců
ročník
býci
jalovice
věk měs.
býci
jalovice
věk měs.
2010
270
245
25
288
261
39
2011
284
267
37
304
271
50
2012
307
285
48
289
284
62
2013
302
278
60
298
274
73
2014
311
282
72
303
286
85
10) Porovnání hmotnosti telat ve 210 dnech podle věku matky při otelení ( I.otelení v roce 2011) věk při I. otel do 28 měsíců
věk při I. ot. nad 32 měsíců
ročník
býci
jalovice
věk měs.
býci
jalovice
věk měs.
2011
271
254
25
280
254
39
2012
293
267
37
287
262
50
2013
290
262
49
293
267
61
2014
304
280
61
305
285
73
11) Relativní plemenné hodnoty matek podle jejich věku při I. otelení
do 28 měsíců
nad 32 měsíců
ročník
M peRU
M meRU
M peRU
M meRU
2010
106
101
103
100
2011
106
101
105
100
2012
106
100
105
99
2013
109
99
106
99
2014
110
100
106
98
průměr
107
100
105
99
12) Věk při I. otelení podle hmotností ve 120, 210, 365 dnech
teo 120
počet
věk I.ot
teo 210
počet
věk I.ot
teo 365
počet
věk I.ot
130 a méně
102
31
180 a méně
27
34
250 a méně
18
36
131 - 150
206
31
181 - 200
44
33
251 - 270
31
36
151 - 170
586
30
201 - 220
129
31
271 - 290
56
33
171 - 190
719
30
221 - 240
217
31
291 - 310
80
33
191 - 210
462
30
241 - 260
367
30
311 - 330
118
31
211 - 230
99
28
261 - 280
495
30
331 - 350
183
28
231 a víc
26
32
281 - 300
482
29
351 - 370
217
28
neváženo
636
31
301 - 320
276
29
371 - 390
214
28
celkem
2836
30
321 a víc
187
29
391 - 410
198
28
neváženo
612
31
411 a víc
335
27
celkem
2836
30
neváženo
1386
32
celkem
2836
30
13) Hodnocení výšky a hmotnosti prvotelek podle věku při I. otelení a roku otelení 2010
2011
2012
kříž
hmot.
694
věk hod 47
kříž
hmot.
684
věk hod 39
141
139
649
143
742
58
143
748
48
139
689
61
141
705
60
142
700
53
142
725
37 a 40
57
143
711
60
142
707
51
140
720
41 a víc
68
144
765
70
141
739
58
142
747
věk I. otel věk hod
kříž
hmot.
28 a méně
51
141
29 až 32
52
33 až 36
2013
2014 kříž
hmot.
628
věk hod 32
138
631
139
704
35
138
638
49
141
676
43
140
681
37 a 40
47
141
693
44
140
679
41 a víc
61
140
711
53
142
726
věk I. otel věk hod
kříž
hmot.
28 a méně
34
139
29 až 32
45
33 až 36
Tabulka 13 dokumentuje rozdíly ve výšce v kříži a hmotnosti. V roce 2010 nejsou mezi věkem při hodnocení větší rozdíly. Vesměs jsou ale tělesné rozměry u hodnocených jalovic ovlivněny spíše věkem při hodnocení a odpovídají růstové schopnosti krav v rámci plemene. Jalovice, které se otelily v roce 2014 do věku 28 měsíců, mají průměrnou výšku v kříži dle standardu hodnocenou 8 a hmotnost také 8 body. U jalovic otelených ve věku 33 až 36 měsíců je to 8 bodů výška a 9 bodů za hmotnost. V tabulce 14 jsou uvedeny počty chovů a jalovic podle věku při I.otelení. V levé části tabulky jsou uvedeny počty za období 2010 až 2014 celkem. Nejvíc chovů je s telením do 28 měsíců, ale nejvíc jalovic v průměru na chov připadá na chovy s telením v 32 až 36 měsících. V pravé polovině tabulky jsou chovy s produkcí plemenných býků. I v tomto případě je nejvíc chovů a býků ve skupině telení do 28 měsíců. Průměrný počet býků na chov je opět nejvyšší na chovech s telením ve věku 32 až 36 měsíců. Tento rozbor dokazuje, že I. otelení jalovic ve věku do 28 měsíců vyžaduje intenzivní odchov jalovic do připuštění. Tím chovatel získá i vysokou natalitu a celkovou produkci telat během produkčního věku krávy. Zanedbatelná není i výborná růstová schopnost telat. Telení jalovic ve vyšším věku asi vychází z extenzivního pojetí chovu masného skotu. Musí se ale negativně promítat do ekonomiky chovu.
14) Chovy podle počtu chovů s produkcí plem. býků v letech 2010 až 2014
věk při I. otelení
celkem 2010 až 2014
chovy s plem. býky
chovů
jalovic
průměr
s býky
podíl %
býků celk
průměr
do 28
46
1244
27,0
35
76,1%
394
11,3
29 až 31
21
542
25,8
16
76,2%
168
10,5
32 až 36
14
634
45,3
11
78,6%
153
13,9
37 a víc
17
351
20,6
11
64,7%
54
4,9
celkem
98
2771
28,3
73
74,5%
769
10,5
Děkuji za pozornost
Karel Šeba
15.10. 2015
