Využití národních plemen chladnokrevných koní v regionu Národního parku Šumava

Výstupní materiál pro Správu NP a CHKO Šumava zpracovala Pracovní skupina „Využití národních plemen chladnokrevných koní v regionu Národního parku Šumava“, vytvořená na základě doporučení RŘV v rámci projektu „Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu NP Šumava“, financovaného SFŽP ve spolupráci s MŽP.

Využití národních plemen chladnokrevných koní v regionu Národního parku Šumava

Autoři práce:

Jindřiška Svobodová (kapitola 2) Josef Svoboda (profesní konzultace) Ing. Jan Gallas (kapitoly 1, 3, 4) Bc. Veronika Gallasová (editor)

Autoři jsou členy Centra rozvoje chovu slezského norika Hradčany, o.s.


Obsah Pohled očima praktika ...................................................................................................... 1 Souhrn ................................................................................................................................ 2

1

Charakteristika území NP Šumava ............................................................. 3

2

Možnosti využití národních plemen chladnokrevných koní k prezentaci

a PR aktivitám Národního parku Šumava ....................................................... 5 2.1

Úvod .......................................................................................................................... 5

2.2

Historie vzniku slezského norického koně............................................................. 6 2.2.1 Vývoj plemene do současnosti .................................................................... 7 2.2.2 Přednosti ...................................................................................................... 8 2.2.3 Nedostatky ................................................................................................... 8 2.2.4 Závěr ............................................................................................................ 9

2.3

Historie vzniku českomoravského belgického koně ............................................. 9 2.3.1 Vývoj plemene do současnosti .................................................................. 10 2.3.2 Přednosti .................................................................................................... 11 2.3.3 Nedostatky ................................................................................................. 12 2.3.4 Závěr .......................................................................................................... 12

2.4

PR, veřejné akce a možnosti propagace .............................................................. 12 2.4.1 Úvod .......................................................................................................... 12 2.4.2 Současný stav ............................................................................................ 13 Pohled náhodného turisty ................................................................... 13 Pohled hipologa .................................................................................. 14 Pohled aktivního pěšího turisty, vyhledávajícího klid ....................... 14 Pohled turisty - rodiče, seniora ........................................................... 14 Pohled zahraničního turisty ................................................................ 15 2.4.3 Zahraničí .................................................................................................... 15 2.4.4 Národní park – duševní lázně (národním bohatstvím) .............................. 16 2.4.5 Možnosti pro cestovní ruch ....................................................................... 17 2.4.6 Možné způsoby využití národních plemen koní ........................................ 18 Begatrekking....................................................................................... 18 Výuková místa a centra hiporehabilitace ........................................... 20 Výlety ................................................................................................. 21


Lidové veselice, chovatelské akce ...................................................... 21 Svatby ................................................................................................. 22 2.4.7 Možnosti propagace NP – Public relations................................................ 23 Interaktivní programy pro návštěvníky .............................................. 23 Šumavské svatby ................................................................................ 24 Šumavské svody chladnokrevných koní ............................................ 24 Mistrovství Evropy v těžbě koňmi na Šumavě................................... 26 Výstavy koní ....................................................................................... 27 Tištěná forma „public relations“ ........................................................ 28 2.4.8 Dosídlení .................................................................................................... 28 Sociální profil osídlení ....................................................................... 28 Podpůrné občanské iniciativy ............................................................. 29 Základní kameny k dosažení cílů ....................................................... 29

3

Současné

způsoby

využití

chladnokrevných

pracovních

koní

k lesnickým pracím ........................................................................................... 31 3.1

Současný stav používání koňských potahů na území NP Šumava .................... 38

3.2

Výhody použití koňských potahů v lese, moderní metody a techniky

přibližování dřeva koňmi ....................................................................................................... 41 3.2.1 Vzdělání ..................................................................................................... 43 3.2.2 Vytvoření jistoty zaměstnání ..................................................................... 44 3.2.3 Existující modely pracovního poměru ....................................................... 45 1) Stávající model minitendrů.......................................................... 45 2) Systém velkých tendrů v rámci LHP ........................................... 46 3) Systém zaměstnanců s vlastním potahem.................................... 46 4) Systém zaměstnanců s režijním potahem .................................... 47 3.2.4 Základní a nadstavbové mechanizační prostředky přibližování koňmi..... 48 Základní předpoklady kvalitní práce .................................................. 48

4

Závěr............................................................................................................. 58 Seznam použitých informačních zdrojů........................................................................ 59 Odborné knihy ....................................................................................................... 59 Internet .............................................................. Chyba! Záložka není definována.


Seznam obrázků Obrázek 1 Lesy 2. Zóny NPŠ, ÚP Srní ...................................................................................... 4 Obrázek 2 Klisna 46/302 SN Sláva z rodinného hřebčína manželů Svobodových, Pěčín, Hradčany, jako typický zástupce tohoto plemene ...................................................................... 6 Obrázek 3 Typický zástupce plemene ČMB, 3-letá klisna 55/403 Agáta z chovu pana Jaroslava Mancla z Bílovic ...................................................................................................... 10 Obrázek 4 Soutěž spřežení na Evropských závodech pracovních koní v Detmoldu ............... 16 Obrázek 5 Begatrekking kombinuje zápřež, jízduv sedle a vedení koně na ruce .................... 19 Obrázek 6 Mladý kolektiv se pod odborným dozorem seznamuje s postrojováním ............... 20 Obrázek 7 Výprava turistů na povozech .................................................................................. 21 Obrázek 8 Kobyla s hříbaty na přehlídce pracovních koní ...................................................... 22 Obrázek 9 Svatba s využitím chladnokrevních koní ................................................................ 22 Obrázek 10 Profesní ukázka přibližování koňmi pro odbornou i laickou veřejnost ................ 26 Obrázek 11 Soutěž v ovladatelnosti v kládě s jedním koněm .................................................. 27 Obrázek 12 Ve směru hodinových ručiček: železný kůň, lanovka, harvestor, Terra ............... 32 Obrázek 13 Vývozní nezpevněná cesta poškozená mechanizací, lokalita Srní, 10.11.2012 ... 34 Obrázek 14 Zpevněná vývozní cesta odolává zatížení pracovních strojů. Lokalita Srní 10.11.2012 ................................................................................................................................ 35 Obrázek 15 Prázdné vhodné štontové stáje ve výborném stavu pro 6 koní, středisko ÚP Srní, 11.10.2012 ................................................................................................................................ 42 Obrázek 16 Vektor tažné síly ................................................................................................... 48 Obrázek 17 Vlevo čerstvá linka po extrakci dřeva živým koněm, lokalita Modrava, vpravo linka po extrakci živným koněm přibližně dva roky stará, lokalita Srní, 20. 10. 2012 ............ 49 Obrázek 18 Vlevo čerstvá linka po extrakci dřeva pásovou technikou ve svahu; patrná je okamžitá vodní eroze, lokalita Modrava. Vpravo linka asi 2 roky stará po LKT, patrné hluboké koleje proti vrstevnici (LKT zde plně nahraditelný potažní kolesnou), lokalita Modrava ................................................................................................................................... 49 Obrázek 19 Přibližování ve svahu ............................................................................................ 50 Obrázek 20 Ojedinělé překážky na lince.................................................................................. 51 Obrázek 21 Individuální ochrana stromů podél linky .............................................................. 52 Obrázek 22 Zlomový konec extrémního svahu, na jehož hraně dochází k zaboření oddenků kmenů do podloží, Anenské údolí, Orlické hory. Stav po několikadenní práci. ...................... 53


Obrázek 23 Vyklizovací čepec a vyklizovací šupka, (Radvan J: Přibližování dřeva koňmi, 1991)......................................................................................................................................... 54 Obrázek 24 Srovnání efektu použití kolového traktoru a kolesny. Fotografie pořízeny ve stejném prostoru vyklízení a při vyklizení přibližně stejného množství dřeva. Lokalita Orlické hory........................................................................................................................................... 55 Obrázek 25 Vlevo kolovou technikou poškozená cesta v NPŠ, ÚP Modrava; Vpravo skládka navezená za pomocí kolesny, lokalita Orlické hory ................................................................. 55 Obrázek 26 Přibližovací brzděný vozík ................................................................................... 56 Obrázek 27 Přibližovací brzděný vozík ................................................................................... 56 Obrázek 28 Největší výhodou koněspřežné vyvážečky je eradikace hnaného kolového nebo pásového pojezdu, který nejvíce poškozuje podloží ................................................................ 57 Obrázek 29 Největší výhodou koněspřežné vyvážečky je eradikace hnaného kolového nebo pásového pojezdu, který nejvíce poškozuje podloží. ............................................................... 57

Seznam tabulek Tabulka 1 Těžebně dopravní eroze na přibližovacích linkách pasek s různým způsobem soustřeďování dřeva, Šach 1990 .............................................................................................. 36 Tabulka 2 Předpokládaný povrchový odtok z přibližovacích linek přepočtený na 1 ha paseky při různých způsobech přibližování dřeva a srážkách 1300 mm/rok, Šach 1990 .................... 37


Pohled očima praktika Po několika návštěvách Šumavy jsem dospěl ke skutečnosti, které jsem se nejvíce obával: lidská hloupost vymýšlet nové a nové technologie, odpočinkové a turistické atrakce… a to by mělo udržet původní Šumavu? Jak toho docílit bez stálého obyvatelstva? To se nedá koupit ani naklonovat. Původní obyvatelstvo je součástí původní Šumavy. Oba dva - subjekt i objekt, ale už, dá se říci, vymizeli. Proč? Vraťme se na začátek pojednání o lidské hlouposti nebo neznalosti. Jsem z oblasti velmi podobné Šumavě, z Orlických hor. Provozuji svoji živnost 23 let bez přerušení, takže jsem si vyslechl různé názory a měl možnost sledovat různé technologie ohledně šetrných těžeb v lesním hospodářství (LH), které mají zajistit co nejmenší narušení lesních půd. Tím, že praktikuji přibližování dřevní hmoty koňskou tažnou silou, mám možnost praktického srovnání technologií přímo v dějišti - v zásobárně pitné vody. Tou je přirozeně les. Voda je životadárná pro každého tvora na této planetě. Bohužel jsem dospěl k názoru, že filozofování, vymýšlení vzorců, pokusů, vymýšlení různých teorií má katastrofální důsledky. To proto, že „vzdělaná“ společnost vůbec nebere zřetel na přirozeně inteligentní lidi, kteří by mohli v šumavských odloučených pohraničních oblastech žít. Tito přišli o práci a tím ve finále přišla společnost o velice cenné bohatství: soulad člověka s přírodou v období jaro, léto, podzim, zima. Příkladně moje zkušenost - když ve sněhu selhala technika, chladnokrevní koně, se kterými umím pracovat, a za tímto účelem je také šlechtím, to jest tažná síla, ji nahradili. Pokud tato zvířata nemají tahat, tak ať sportovní koně nesportují. To je mé vyjádření k této studii, aby nezapadla někde v archivu. Pokud si budoucí kolegové uvědomí, jak kritické důsledky výše napsaného jsou, pak společně můžeme napravit, co se pokazilo v minulých letech. A to úplně bezbolestně, protože příroda má obrovskou sílu se obnovovat. Mluvím o genetických informacích. Máme připravený dobře promyšlený projekt. Moje práce se živým tvorem v živé přírodě mi dala vzdělání zkušenostmi, které mám odžité. To je moje deviza, kvůli které si dovolím oponovat akademické půdě v jejím názoru na stav věci. Považuji se za praktika a co je nejasné – vysvětlím. Jsem připraven k argumentaci. Nehodlám plýtvat časem svým, ani časem kolegů. Tedy shrnu: dřevař, traktor, lanovka, kůň, to jsou nástroje, které zajistí šetrné zacházení s přírodou a přidanou hodnotou toho všeho je, že může mít ekonomika vzestupnou tendenci. „Kombajny“ na dřevo a jiné „kosmické“ stroje bohužel nepatří do prostředí, které nám svými podmínkami zajišťuje vodu. Tato studie by měla být zárukou rovnováhy životního a ekonomického prostředí. Josef Svoboda

1


Souhrn Národní plemena koní jsou cenným odkazem našich předků. K jejich vyšlechtění do současné podoby bylo třeba mnoho duševních a hmotných investic. V případě našich dvou národních plemen chladnokrevných koní, Slezského Norika a Českomoravského Belgika, se jedná o univerzální koně. Otázka jejich přežití a dalšího chovu je přímo závislá na možnostech jejich pracovního využití, protože u těchto koní je tažná práce základem udržení a předávání kvalitativních znaků. Národní park Šumava (NPŠ) může využít přítomnosti těchto koní na svém území k rozsáhlým propagačním a turistickým účelům, a to jak aktivního, tak pasivního charakteru. Počínaje pozitivním dojmem turisty pozorujícího kvalitního koně a dobrého člověka přibližovat dřevo podél turistických cest ve 2. Zóně, přes pořádání různých závodů, svodů a výstav, až po aktivní zapojení návštěvníků NPŠ například formou Begatrekkingu, Begacrossových závodů, a dalších. Pokud ovšem není cílem stavět dočasný skanzen, je třeba, aby byli koně na Šumavě chováni a využíváni po celý rok, aby jejich chov generoval zisk skrze trvalou a zajištěnou práci, a aby tito koně měli v lesnické práci svůj smysl života, neboť bez toho se brzy vytratí jejich charakter. Lidé musejí sami chtít v regionu žít a s koňmi pracovat, a pokud jim toto NPŠ umožní, jistě budou rádi hájit dobré jméno NPŠ při výše zmíněných aktivitách. Pracovní kůň, na rozdíl od téměř všech ostatních typů koní, se totiž sám zaplatí, nepotřebuje dotace ani podpory. Jediné co potřebuje je vytvoření podmínek k poctivé práci a k životu. V současné době je (nejen) v NPŠ nemá.

Poznámka: Výstupní materiál pro Správu NP a CHKO Šumava zpracovala Pracovní skupina „Využití národních plemen chladnokrevných koní v regionu Národního parku Šumava“, vytvořená na základě doporučení RŘV v rámci projektu „Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu NP Šumava“, financovaného SFŽP ve spolupráci s MŽP.

2


Charakteristika území NP Šumava Národní park Šumava (dále NPŠ) byl vyhlášen 20. 3. 1991 Nařízením Vlády č. 163/1991 Sb. V současné době se rozkládá na 68.064 ha, z čehož je 54.100 ha (80 %) zalesněno, 5.900 ha (9 %) představuje zemědělská půda, 6.800 ha (10 %) plochy ostatní, 1.100 ha (1 %) vodní plochy a vodoteče a 66ha (0,1 %) zastavěná plocha. Nejen lesnickou činnost na Šumavě do značné míry determinují zdejší klimatické podmínky. Zima zde ve vyšších polohách trvá obvykle 5 měsíců. Průměrná roční teplota se pohybuje v závislosti na nadmořské výšce mezi 6 a 3 °C, průměrné srážky jsou obvykle do 1500mm. To výrazně ovlivňuje konzistenci lesního podloží. Sníh leží v uvažovaných polohách obvykle 60-100 dní, v nejvyšších polohách až 150 dní a představuje tak hlavní faktor omezující zimní lesnické práce. Ve srovnání s ostatními horami České republiky je však na Šumavě klima mírnější. To se promítá i do nadstandardně vysoké kvality píce z horských luk a pastvin. Území NPŠ je součástí Chráněné oblasti přirozené akumulace vod, která je téměř shodná s hranicí CHKO Šumava. V této oblasti je povinnost uplatňovat taková ochranná opatření, která zabrání snižování vodního potenciálu území, nepříznivým změnám jakosti vod a takovým zásahům do přírodních poměrů, které by mohly negativně ovlivnit vodohospodářskou funkci území (přirozená retenční schopnost a možný zdroj pitné vody). Území celého CHKO Šumava, tedy i NPŠ, je rozděleno vyhláškou MŽP č.422/2001 Sb. na tyto zóny: I. zóna představuje pozemky a lesní porosty, které jsou součástí tzv. maloplošných zvláště chráněných území, které lze označit za přírodní či za přírodě blízké. Rovněž jsou zde zahrnuty biotopy s vysokou druhovou rozmanitostí a trvalým výskytem kriticky a silně ohrožených rostlinných druhů a významných živočišných druhů. II. zóna zahrnuje pozemky rozmanité polopřírodní a polokulturní krajiny. Z velké části jde o pozemky dlouhodobě hospodářsky přeměňované, nicméně technologie využívání přírodních zdrojů nebo jejich užívání v posledních cca 50 až 100 letech směřovaly k vytvoření druhově a strukturálně rozmanitých biotopů. Jsou zde rovněž zahrnuty pozemky a lesní porosty, které splňují kritéria zařazení do I. zón, jejich rozloha je buď příliš malá (méně než 3 ha), nebo je jejich přesné vymezení nemožné (mozaikovitě rozmístěné části větších pozemků), nebo nebyl nalezen konsensus s vlastníkem či správcem uvedených pozemků k zařazení do I. zóny.

3


III.zóna představuje území určená nebo užívaná pro neomezované tradiční hospodářské aktivity. Je zde možná intenzivní zemědělská i lesnická výroba, druhová i strukturální rozmanitost je nízká. Rovněž jsou zde zahrnuta území sice přírodně velmi hodnotná (splňující kritéria pro zařazení do II. zóny), ovšem s jiným režimem, který překrývá zájem ochrany přírody (lesy vojenského újezdu, rozsáhlé obory, velké vodní nádrže apod.), nebo území, pro která nebyl nalezen konsensus s vlastníkem či správcem uvedených pozemků k zařazení do II. zóny. (Zdroj: www.npsumava.cz)

Pro tuto studii je zásadní 2. zóna, dělená dále na podskupiny a) a b). Skupina a) je určena k postupnému převedení do I. zóny, a zásahy v ní jsou značně omezené. Skupina b) předpokládá šetrnou činnost dle lesního hospodářského plánu a představuje významný podíl ÚP Srní a Modrava. Obrázek 1 Lesy 2. Zóny NPŠ, ÚP Srní

4


1 Možnosti

využití

národních

plemen

chladnokrevných koní k prezentaci a PR aktivitám Národního parku Šumava 1.1

Úvod

Pracovními plemeny jsou v současnosti myšlena plemena chladnokrevná. Pro další studii musíme pochopit historický vývoj v pracovních plemenech, která před masivním zavedením mechanizace do zemědělství byla i těžšího teplokrevného chovu. Teplokrevní koně mají svůj původ ve východním koni vznětlivé povahy, s životním postojem ochrany v úniku. Pracovní těžší kmeny zažily svůj vrchol v dobách válečných konfliktů, kdy vojsko využívalo jejich rychlost a větší tažnou sílu k přemisťování těžkých zbraní a zásob. Pro chov koní vlastnil stát (potažmo vojsko) hřebčíny a velkou část koní získával ze zemského chovu od zemědělců. Vzorec šlechtění vypadal takto – ušlechtilé teplokrevné a plnokrevné hřebce stát poskytoval k připouštění všech různorodých užitkových klisen v zemi a chovných klisen v hřebčínech. Rozvinutím zemědělské výroby počátkem 20. století a zavedením mohutné mechanizace do zemědělství bylo nutné znásobit tažnou sílu koní a zvolnit a ustálit pohyb pro mechanizmy. Chladnokrevný kůň je západního typu, z koně lesního, což samo o sobě napovídá o životním postoji ochrany úkrytu v terénu. Chladnokrevný kůň byl v Českých zemích znám už od dob husitských tažení a s výskytem solných stezek z Alp. Dalším přílivem chladnokrevných plemen koní před světovými válkami přispěly cirkusy, které importovaly ve svých zvěřincích líbivé hřebce západních plemen. Zemský chov tedy obsahoval různé křížené potomstvo, které mělo mohutnost kostry, nebylo však cíleně zušlechťováno. Zemské ministerstvo orby vyhovělo naléhání selského stavu a rozvinulo umisťování chladnokrevných importovaných hřebců, případně originálních klisen do zemského chovu k převodnému křížení. Ve vzorci šlechtění převážili těžcí koně. Postupně takto vyprodukovaní pracovní koně byli využíváni i v lesních těžbách, kde se velmi osvědčili a těžby převládají v možnostech jejich uplatnění dodnes.

5


1.2

Historie vzniku slezského norického koně

Ve Slezsku bylo v roce 1868 celkem 38 zemských plemeníků, veskrze teplokrevní hřebci. Na těžkou práci mnohde odpovídal lépe tažný vůl. Aby bylo vyhověno snaze po silnějších hřebcích, byli za zemské plemeníky postaveni norfolští hřebci, mohutní teplokrevníci západního typu s vynikajícími klusovými schopnostmi, s obdélníkovým rámcem a s širokou zádí. Obrázek 2 Klisna 46/302 SN Sláva z rodinného hřebčína manželů Svobodových, Pěčín, Hradčany, jako typický zástupce tohoto plemene

Nejvíce se o rozvoj chovu slezského norického koně zasloužil statkář Quido Riedel, předseda zemského spolku pro chov koní ve Slezsku. Absolvoval hospodářskou školu a studoval zemědělství na vysoké škole ve Vídni a zasadil se o registrovaný chov slezských koní. Statkář, který vlastnil v Nových Dvorech u Opavy odchovnu hříbat, založil botanickou zahradu a v Bílé Lhotě vlastnil zámeček, kde se věnoval své dendrologické a botanické práci. V zámeckém parku zachoval kompozici původních dřevin, které postupně vytěžoval pomocí koní v závislosti na zdroji dřeva a výdělku.

6


V písemné studii Quido Riedla je uvedeno, že ministerstvo orby ustoupilo naléhání slezských chovatelů (selského stavu) a rozdělilo výnosem číslo 16250/1950 ze dne 16. 6. 1903 Slezsko na dvě chovné části: západní Slezsko s chovným směrem norickým a ve východním Slezsku setrval směr orientálního a anglického polokrevníka. Od roku 1903 byli v západním Slezsku s těžkou hlinitojílovitou půdou přidělování jen hřebci noričtí a bavorského chladnokrevníka z originální norické krve, přitom již v roce 1897 byl dán do soukromého ošetřování hřebec 364 Grenzer. Celkem do roku 1921 počet norických hřebců vystoupal na číslo 85, což dokládá rozmach chladnokrevného chovu.

1.2.1 Vývoj plemene do současnosti Populace slezských noriků se utvářela ve specifických klimatických a půdních podmínkách Slezska cca. do roku 1950. Zpočátku, tj. v letech 1900 až 1930 bylo realizováno, v různých generačních úrovních, převodné křížení pomocí výše jmenovaných norických a bavorských hřebců s klisnami domácí slezské provenience, většinou s chladnokrevným původem a později (1930 až 1950) s klisnami se známým genovým základem SN v jejich rodokmenech. Souběžně v rámci tohoto celého období (1900 až 1950) byla mezi samčími a samičími produkty převodného křížení realizována vzájemná plemenitba, která se v šedesátých letech 20. století stala základní formou plemenitby v populaci slezských noriků. Na utváření populace mají vliv v současné době hřebci – příslušníci devíti linií. Tato populace SN koní je tedy obdobně, jako populace koní starokladrubských, genetickým zdrojem, který musí být zachován pro příští generace chovatelů. Koním zpočátku bylo vytýkáno, že míra holeně v poměru k mohutnosti těla je slabá, ale její obvod 22 cm a výše se jevil správný pro koně, který práci vykonává v čilém kroku. Na dobových fotografiích je většina selských koní s dlouhými útlými krky. V hospodářství byli často slezští norici krmeni hůře než dobytek. Byli velmi skromní a odolní, v hříběcím věku dobře prospívali na venkovních pastvinách. Noričtí hřebci vnesli do slezského chovu klid a rozvahu a potomstvo ochotné k práci. Chovná oblast slezských noriků je vymezena územím České republiky. Dále to mohou být jednotlivé chovy nebo chovatelská sdružení v zahraničí, o nichž rozhodne na jejich požádání Rada plemenné knihy. Do roku 1970 byl slezský norik veden jako samostatné plemeno, v letech 1970 – 1990 byl spolu s českomoravským belgickým koněm označován

7


jako český chladnokrevný kůň. Od roku 1990 je na základě genových analýz opět samostatným plemenem.

1.2.2 Přednosti Obdélníkový rámec těla u obou pohlaví s kohoutkovou výškou nad 155 cm a obvodem holeně nad 22 (23) cm, s dobře vázanými a středně dlouhými bedry umožňuje při tahu využívat svého těžiště ve svazích. Při dobrém výcviku je výborně ovladatelný a ohebný. Středně dlouhý krk a mohutná hlava (často s mírným klabonosem) s oválnou očnicí a zmasilým víčkem plemeni umožňuje bez potíží překonávat buřeň. V extrémním tahu systémem páky v dlouhé kostře zadní končetiny vytvoří z těla „péro“. To přispívá v těžkém tahu k mohutnému odrazu. Tzv. „žabí“ stehna, navazující na ušlechtilé bérce, se nepodobají zádím těžkopádných koní ze západu. Celkově lehké končetiny dovolí velkou obratnost v překážkách a v terénu. Hrudník má prostorný a široký, dobře osvalený, úhel lopatky vůči kosti ramenní umožňuje výborné usazení chomoutu, aniž by v extrémním tahu přidušoval koně.

Končetiny jsou žádoucí suché, bez lymfatických kloubů, postoje rovné, nejsou

tolerovány defekty. Krok je žádoucí prostorný v kroku i v klusu. Kvalita kopyt je u zdravých jedinců výborná, ochrana podkovami pro pohyb na měkkém podkladu není nutná, přesto je kopyto velmi odolné i při dlouhodobém okutí. Slezský norik je dlouhověký, rád zachovává osvědčená společenství (patrně rustikální vlastnost). Zachovává si husté ožínění a kvalitní srst pro odolávání klimatickým podmínkám, v odchovu se sněhem mu spěnky kryjí slabé rousy. Povahově milý a konstitučně tvrdý kůň je dobře živitelný z místních krmivářských zdrojů. Má velkou výdrž na dlouhou distanc i v klusu, je velmi plodný. Vyskytuje se ve všech barevných rázech. Jeho obliba roste u farmářů a rodin s malými dětmi, v hiporehabilitaci.

1.2.3 Nedostatky Pro svoji vysokou přizpůsobivost a ochotu je často zneužíván v raném věku k vysokým výkonům, co vede k tělesnému přepínání a psychickému zničení. Často se po nevhodném zatížení zhroutí jeho delší hřbet – páteř. Pod tlakem stresu je kůň hodnocen jako jankovitý a neuvoditelný. Jeho rychlost pohybu v porostu může být také záporně hodnocena – i v kroku rád rázuje, vyžaduje inteligentního vodiče. Je nutné respektovat jeho pozdní dospělost v 5 letech, hlavně psychickou. Postupné zvyšování nároků ve výcviku vyžaduje čas a vzdělaného pracovníka v chovu koní. Pak docílíme odvážného a sebevědomého koně.

8


1.2.4 Závěr Doporučuji slezského norika do oblastí s nízkým osídlením a vzdálenými cíli. Urazí podle výzkumů Centra rozvoje chovu slezského norika Hradčany, o.s. za den zcela v pohodě 35 km i ve věku odstávčete. Hříbata jsou velmi přizpůsobivá ve společnosti matek i v provozu. Klisny matky mají vysokou mléčnou produkci, při zachování pohybu a pastvy v části dne. Mohou tedy být na několikahodinový pracovní interval zaměstnány v doprovodu hříběte. Klisny nejsou nedůtklivé. V lesním provozu je slezský norik obratný a rychlý, vhodný do svažitého terénu a strání. Je vhodný k přípravě vlečky pro vyvážecí soupravy na krátké vzdálenosti do 50 m, vhodný ke svazkování ve výchovných zásazích. V těžší hmotnatosti je vhodnější v párové zápřeži. Je komunikativní ve vztahu k osobám.

1.3

Historie

vzniku

českomoravského

belgického koně Snaha chovat chladnokrevné koně pro potřebu zemědělství se šířila po Čechách, ale státní správa se jejich šíření bránila dovozem nejmohutnějších teplokrevných plemen západní Evropy – koně oldenburského a koně východofríského. Reakce chovatelů se projevila soukromým dovozem hřebců a originálních klisen, kteří se tak stali neoficiální základnou. Pro chov belgického koně byl významnou osobností pan hrabě František Seilern Aspang, který v roce 1890 zavedl k chovu bažantů a koroptví na svém zámku Lešná (u Zlína) i chov těžkých koní importem belgických koní ardenského typu a brabantů ve středním typu. Objekt se jmenoval tzv. Reineltův dvůr a časem byl rozšířen o hřebčínské budovy. Celkem hrabě Seilern investoval do 110 originálních klisen a 25 hřebců, z nichž nejúspěšnější 14266 Spirou (šampion na mezinárodním šampionátu v Paříži v roce 1900) jej stál tehdejších 20 000 zlatých. Po úmrtí hraběte Seilerna byl v roce 1923 hřebčín zrušen a zámek Lešná s oborami a příslušenstvím stájí a kryté jízdárny byl přebudován na soukromou zoo. Její zestátnění spolu se zámkem proběhlo v roce 1945. Koně byli rozprodáni zrušením hřebčína, část klisen byla vydána na revers. V roce 1924 působilo v Čechách celkem 402 hřebců belgického původu (ku 65 norickým).

9


Obrázek 3 Typický zástupce plemene ČMB, 3-letá klisna 55/403 Agáta z chovu pana Jaroslava Mancla z Bílovic

1.3.1 Vývoj plemene do současnosti Čechy měly své lokality chovu belgického koně na Domažlicku a Klatovsku a dále od Opočna po Ústecko-orlicko a na Čáslavsku. Ostatní lokality vykazovaly smíšené belgonorické zastoupení. Morava se dělila na Slezsko, kde převážil směr norický, a v ostatních oblastech s chovem belgickým v ardenském typu chodivého a konstitučně pevnějšího chladnokrevníka. Utvořil se typ moravského chladnokrevníka, který byl výrazně ušlechtilejší v proporcích a vynikal mechanikou pohybu. Byl nižší než český typ, zato tělesně souměrnější a líbivější. Při nižší noze a výrazném osvalení, které si díky ardenskému vlivu v místních klimatických podmínkách zachoval, působil dojmem hezkého zaobleného koně. Český chladnokrevník pro větší vliv brabantské krve z přímořských oblastí západního pobřeží neudržel proporce a stával se hrubším a nevzhledným, i díky většímu vlivu přikřížení norických koní. Rokem 1930 ustal cílený dovoz belgických hřebců ze zemí původu. Belgický kůň byl velmi oblíbený pro mohutnost na polní práce v soustředěném kroku. Pro místní chov to znamenalo spoléhat již jen na moravské a české vyprodukované hřebce a staré importy, kteří byli využíváni v plemenitbě do vysokého věku koně. Vzniklo devatenáct hřebčích linií.

10


Vlivem druhé světové války se jejich počet zásadně snížil pod polovinu, neboť stoupl počet zařazovaných norických hřebců do zemského chovu pro potřebu armády a sama válka decimovala stávající počty belgických koní nemocemi. Také zábory koní ustupující německou armádou v roce 1945 obraly zemský hřebčinec v Tlumačově o všechny plemenné hřebce. Výměnou stávajících hřebců od roku 1950 mezi oběma zemskými hřebčinci (Písek a Tlumačov) a zemským chovem došlo k typovému splynutí belgického koně. Další devastace plemene nastala kolektivizací v zemědělství mezi 50. a 60. lety 20. století, kdy belgické koně z polí vytlačovalo zavádění mechanizace, a chovní koně končili na jatkách. Tu populaci, která zůstala, v 70. letech minulého století, necitlivý socialistický záměr sloučil křížením s norikem a občasným přilitím zahraniční krve do „českého chladnokrevníka“. Vznikl sice mohutný chladnokrevník, množený pro rychlou spotřebu ve státních lesích, ovšem s rozkolísanými nároky na krmení, na přístup a na výcvik. V neposlední řadě postrádal tělesnou ušlechtilost ustálených plemen. Populace českomoravských belgických koní se na území Čech a Moravy vyvíjela ve specifických klimatických a půdních podmínkách cca. 120 let. K postupnému převodnému křížení byli použiti originální hřebci valonské, belgické a ardenské krve a několik originálních belgických klisen spolu se zemskými klisnami převážně teplokrevného a neznámého chladnokrevného původu. Od roku 1990 na základě genových analýz je opět samostatným plemenem.

1.3.2 Přednosti Českomoravský belgik je kůň, u kterého se očekává velký výkon v pomalém tahu na rovině. Jeho tělo je čtvercového rámce s kratším středotrupím a dobře vázanými pevnými bedry, klisny mají rámec delší (prostornější). Hrudník má úzký oproti norikovi, ale hluboký a z boku působí masivně. Celé tělo působí velmi kompaktně. Krok musí být odpovídající charakteru práce, tzn. že se bude posouvat pomalu, aniž by zastavoval, tam, kde je nutné pomalé tempo pro doprovázející osobu. Přitom má dobrou mechaniku pohybu, jeho pohyb musí působit lehce a obratně. Obvod holeně od 22 (23) cm vykazuje koně obratného, nikoliv těžkopádného. U plemene je vyžadováno mohutné osvalení hrudníku a plecí, aby se kůň mohl soustředěně opírat do chomoutu. Mohutně působí i štěpená oblá záď s dobrými proporcemi. Mohutný je krk koně. Hlava má klínovitý tvar s náznakem štičího profilu, jedinci mají bohaté ožínění hřívou a ohonem a jsou velmi líbiví. Barvy převládají ve všech odstínech ryzáků, častí jsou hnědáci a vraníci. Plemeno dospívá ve třech letech, náskok před slezským norikem je

11


citelný. Dobře cvičený a vedený jedinec pracuje velmi vytrvale. Pro kratší středotrupí se na jeho hřbetě pohodlně cválá, proto jeho obliba roste u rekreačních jezdců do lesnatých terénů.

1.3.3 Nedostatky Genetický základ plemene vychází z koní, kteří pro svůj provoz vyžadují krmiva bohatá na živiny. Při vysokém výkonu jejich spotřeba citelně stoupá a plemeno obecně reaguje záporně na nedostatek. Chovy ve vyšších oblastech nevedly k aklimatizaci populací, ale spíše k prodloužení doby růstu jedinců a k jemnější kostře a to jsou nežádoucí jevy. Často se v populaci vyskytuje slabý fundament. Českomoravský belgik má dobrý charakter, přesto je náladovější ve vztahu k osobám. Postavení lopatky vůči kosti ramenní nemá ideální úhel a v extrémním tahu je častým jevem přidušení koně posunutím chomoutu ke kohoutku. Mladí koně ve výcviku méně snesou psychickou zátěž, výcvik musí být veden velmi systematicky.

1.3.4 Závěr Doporučuji českomoravského belgického koně do porostů těžeb s vyšší hmotnatostí, v rovině a na delší vzdálenosti. Pro svoji líbivost se uplatní ve vytipovaných lokalitách pro technologie koňskou silou (např. od pařezu na vlečku a dále koňskou vyvážečkou na odvozní místo), které navazují na turistické trasy. Je to typ vznešeného a živého koně, na kterém se vyjímá zdobená výstroj.

1.4

PR, veřejné akce a možnosti propagace

1.4.1 Úvod Pro naši studii jsme mimo osobní návštěvy území Šumavy čerpali informace z publikace „Lokální rozvoj na Šumavě“, sborníku výzkumů na Šumavě – sešitu 4 od autorů RNDr. Radima Perlína a Doc. RNDr. Ivana Bičíka, CSc. „Na území NP Šumava jak již bylo výše diskutováno existuje střet mezi dvěma koncepcemi rozvoje území. První koncepci můžeme charakterizovat jako ochranářskou koncepci s cílem v maximální míře zachovat a poznávat relativně nedotčené přírodní prostředí a omezovat nebo zabránit jeho dalšímu poškozování sociálně ekonomickými aktivitami. Druhou koncepci můžeme ve zkratce nazvat jako rozvojovou s cílem zajistit sociálně ekonomický rozvoj obcí a obyvatel na území NP Šumava. (…) Jsme přesvědčeni, že rozvoj území Šumavy nelze chápat v kontextu buď – anebo, tedy v rozporu dvou protichůdných tezí o budoucí funkci území. Rozvoj na území NP Šumava musí probíhat

12


v souladu s principy obou hlavních výchozích tezí. Tedy rozvoj pro obyvatele a návštěvníky Šumavy lze dlouhodobě zajistit jedině v souladu s principem udržitelného rozvoje přírodního prostředí a současně Šumava představuje kulturní krajinu, kde obyvatelé žili a působili více než 400 let a proto je základním předpokladem udržení obou funkcí krajiny aktivní přítomnost bydlících obyvatel a dalších uživatelů území. (…) Proto při sledování cílů dlouhodobého rozvoje území NP Šumava je nutné vždy důsledně sledovat a hodnotit jak krátkodobé efekty konkrétního rozhodnutí, tak také soulad s dlouhodobými cíli a jejich postupné naplňování.“ (Lokální rozvoj na Šumavě, 2010, Závěrečná publikace shrnující výsledky projektu Analýza vývoje Národního parku Šumava za období uplynulých 15 let.)

1.4.2 Současný stav Správa Národního parku Šumava vykonává svoji působnost na jasně definovaném území NP o rozloze 68 064 ha a na území Chráněné krajinné oblasti Šumava o rozloze 99 624 ha. Z dikce zákona má na tomto území zajišťovat a řídit dvě klíčové a mnohými vnímané protichůdné funkce: ochranu přírodního prostředí a regionální a lokální rozvoj. Na jedné straně je jako po možné příležitosti rozvoje zájem o turismus a návštěvnost chráněných území a na straně druhé je obava z jeho masovosti. Je dobré si uvědomit, že důležitým momentem regulace je kvalita prožitku – hodnotné autentické zkušenosti. Představme si pod tím soubor kontaktů s hostitelskou komunitou skrze vnímání místní kultury, sofistikované vzdělávací možnosti, možnosti poznání flory a fauny v místě, včetně ochrany ekosystémů, příležitost sdílet místní aktivity a jiné. Pohled náhodného turisty Návštěva NPŠ v nejméně přitažlivém období podzimu, tzn. po ukončené letní sezoně, vykazuje území, které kromě vyklidňující pěší turistiky, neposkytuje nic, za čím stojí za to přicestovat a setrvat. Nabídka omezených sportovišť a adrenalinových parků je i nabídkou jiných horských lokalit v ČR. Turista nemá možnost navštívit vyhlášený obchod s místními produkty řemeslnými či potravinovými (síť je velmi roztříštěná), se suvenýry. Vyjma ubytovacích a gastronomických zařízení vesnice vykazují stagnující stav výstavby či rekonstrukcí, vesnice nejsou přitažlivé. Občerstvovací a ubytovací kapacity jsou nadimenzované a kvalitní, co je plusová skutečnost. Náhodný turista může využít podle přírodních poměrů 90 až 116 dní vegetačního období, kdy se dá předpokládat letní turistika.

13


Zimní turistika je značně odvislá od nepředvídatelných sněhových podmínek. Náhodného turistu střední třídy obyvatel vrátí zpět na Šumavu zážitek, ale hlavně prožitek. Pohled hipologa V ČR narůstá počet lidí obecně, kteří se věnují na různých úrovních chovu nebo držení koní. Rozloha a krajina Šumavy příchozímu turistovi dává naději, že v území trvalých travních porostů a lesních porostů potká předmět jeho zájmu – koně. Je neuvěřitelné, že na území velmi (!) příznivém turistice koňmo po pevných a přístupných cestách je minimum jakýchsi nahodilých odchovů koní, bez zjevného významu. Turista – příznivec koní je zklamán, když ani v lesních porostech nepotká objekt zážitku, a sice přibližujícího mohutného a ovladatelného živého koně s odborně vybaveným personálem. V turistovi není podporována myšlenka navštívit toto území a investovat zde do služeb a produktů. Pohled aktivního pěšího turisty, vyhledávajícího klid Tento typ „konzumenta“ šumavské krajiny bude spokojený s tichem, které mu území CHKO a NPŠ poskytuje. Dlouhé trasy nabádají k vyklidnění a dlouhým akademickým hovorům osob se stejnými zájmy. Zpravidla přicházejí z aglomerací a převážně jsou to intelektuálně orientovaní a vytížení lidé, kteří nepotřebují ke své relaxaci mimořádně atraktivní cíle. Stačí jim pobyt v přírodě jako takové a oceňují její rustikální protiváhu aglomeraci. Oceňují naučné stezky a místa, která mají svůj genius loci. Jistě by tito turisté ocenili chladnokrevného koně jako přirozený prvek krajiny a objekt náhodného zájmu. Pohled turisty - rodiče, seniora Rodiče s odrostlými dětmi v zimní sezoně směřují na Šumavu za lyžařským a běžkařským sportem. Totéž se dá usuzovat o seniorech, kteří jsou stále více aktivní a dnešní senioři jsou generace, která se změnou politických poměrů v ČR aktivně odpočívala jako pracující střední generace. V létě tyto dvě skupiny turistů provozují pěší turistiku a cykloturistiku a případné adrenalinové aktivity na území Šumavy, případně wellnes v ubytovacích kapacitách. V CHKO a NP je velmi málo turistické atraktivity pro rodiče s malými dětmi a pro seniory s pohybovým omezením. Přitom skupina seniorů je velmi zajímavá skupina „konzumentů“, která je neinvazní, organizovaná (absence řešení odpadků) až spořádaná a významná ekonomická síla. Pohybové (motorické) omezení je velmi znevýhodňující při zájmu o území Šumavy.

14


Pohled zahraničního turisty Vstoupí na území, které není jeho domovinou, těžko se vyzná v systému a způsobu nažívání. Má zájem poznat zajímavé území, geograficky odlišné od rodné země, něco se o něm dozvědět, také o navštívené zemi, chce si dopřát zážitek, případně prožitek. Můžeme očekávat, že spokojený zahraniční turista předá informace dalším, kteří jsou významnou kupní sílou pro služby a produkty. Turista ocení stávající kvalitu ubytování, která je v nadbytku, ocení informace prostřednictvím místního rodilého mluvčího (tištěné či reprodukované). Je to skupina turistů, která je dosud velmi opomíjená a touží po poznání. Průjezd Šumavou bez cílených zastávek vede k soustředění zahraničního zájmu na místech ve vnitrozemí. (Přičemž příchozí z přímořských destinací jsou velmi zaměřeni na chráněná území a vrchoviny).

1.4.3 Zahraničí Zkušenosti z výjezdů občanského sdružení Centrum rozvoje chovu slezského norika Hradčany do zahraničí vykazují v podobných územních oblastech nebo v místech s nutností udržitelného rozvoje síť služeb pomocí chladnokrevných koní, nebo alespoň jejich přítomnost jako turistického artiklu daného místa. Celosvětově je chladnokrevný kůň chápán jako něco mohutného, klidného a obdivuhodného. Není s ním spojený adrenalinový sport, ačkoliv i skupinu vyznavačů adrenalinu v činnostech dokáže chladnokrevník uspokojit (Japonsko – dostihy chladnokrevníků s tunovou smýkanou zátěží, Německo – rytířské turnaje, dostihy). Jsou s ním spojeny aktivity a činnosti klidné, tvůrčí a esteticky zajímavé díky výstroji. Jsou s ním spojeny aktivity zemité a rurální, až rustikální, protichůdně od koní sportovních, jejichž rozvoj souvisí s dynamickým a rychlým společenským tempem. Zkušenosti nabyté občanským sdružením Centrum rozvoje chovu slezského norika Hradčany z výjezdů do zahraničí korespondují s celkovým pojetím chladnokrevného koně jako prostředníkem k návratu „k sobě samému“. Seznámení s místními modely zapojení krokových koní (chladnokrevný kůň je typ koně s výkonem v kroku)je různé. V SRN je vyhlášeným skanzen v Detmoldu, kde jsou každoročně pořádány soutěže na festivalu pracovních koní. Skanzen sám o sobě vlastní koně k prezentaci činností v areálu. Festival má mezinárodní účast a několikatisícovou návštěvnost po tři dny prezentací a soutěží. V Belgii je každoroční zemědělský festival v Libramontu a jednou za dva roky lesnický festival ve Framotu. Na obou je v rámci projektu Intereg IV prezentována koňská tažná síla ve všech možných oborech. Je tu oblast s vysokou návštěvností rekreantů, kde je zajištěna komunální obslužnost potahy. Informace o turistické atraktivitě pomocí

15


koňských potahů přicházejí i ze Spojených států Amerických. Ve Velké Británii s tradicí chovu koní je za velké podpory Jeho Výsosti, Prince Charlese obnovena řemeslná zručnost přibližování dřeva a prezentována na všech oborových veletrzích. Obrázek 4 Soutěž spřežení na Evropských závodech pracovních koní v Detmoldu

1.4.4 Národní park – duševní lázně (národním bohatstvím) Není možné očekávat od CHKO Šumava zavedení průmyslového nebo technického parku pro hmotný přínos stálým obyvatelům. Je přesto možné hmotný přínos nastartovat jiným resortem a nově příchozími obyvateli v zájmu příležitostí. Podle současného stavu je zjevné, že stávající obyvatelstvo je jen málo motivované k podnikání za účelem udržitelného rozvoje. Není možné spoléhat na jeho zapojení do pochopení procesu změny, která je účelná jak pro park a chráněné území, tak pro obyvatele a návštěvníky. Změna postavení společnosti k parku jako takovému by mohla být klasifikována jako „duševní lázně Šumava“. Vycházíme z historické skutečnosti, že české obyvatelstvo před masivním rozvojem motorismu cestovalo odpočívat na český venkov a na vrchoviny a hory pravidelně o víkendech a dlouhodobě o prázdninách. Bylo do doby nedávné – do 60. let 20. století, před rozvojem pořizování a rekonstrukcí druhých domovů – chat a chalup. Do té doby venkov poskytoval možnost podkrovních letních bytů a turistických ubytoven s příležitostí nákupu potravin a služeb ze dvora hospodářství. V oblibě byla poutní místa, rozhledny do kraje a poutní trasy. Zpravidla se tyto shodovaly i s místními obslužnými komunikacemi mezi vesnicemi, usedlostmi, samotami. Pěšímu turistickému ruchu

16


příležitostně prospěly koňské a volské povozy, které obslužnost místa zajišťovaly. Lidé opravdu odpočívali v krajině a přispívali k profitu sídel. Je možné, a chráněné části Šumavy by to rozhodně prospělo, navázat na tuto českou tradici turismu a nabídnout nejen pobyty v dobře vybavených ubytovacích zařízeních, ale i služby a produkty, které doplní život v druhých domovech. Ve prospěch přílivu kupní síly a k oživení výjimečného českého území je možné vytvořit pracovní příležitosti ve vztahu k chladnokrevnému koni a služeb s ním spojených. Krokový digestivní (záživný) typ koně je schopen zajistit přirozenou část výrobního procesu v lesnictví jako obnovitelný zdroj energie a zároveň příležitostnými i průběžnými aktivitami zajistit rozprostření turistického zájmu v průběhu roku. Je s ním spojený soustředěný klidný pohyb a tento klid a zpomalení životního tempa pomocí chladnokrevných koní se musí stát vývozním artiklem a značkou Šumavy.

1.4.5 Možnosti pro cestovní ruch Konzumenti cestovního ruchu v přímé souvislosti s udržitelným rozvojem by měli respektovat, že chráněná území mohou v dlouhodobém výhledu přežít jen tehdy, pokud budou vnímána jako území význačných hodnot v širokém slova smyslu, tak i ve smyslu prospěchu místních obyvatel. Jejich právo a práva místních komunit musí být podporována podílem na řízení a aktivním zapojením do společné péče o přírodní zdroje způsobem, který neohrozí koncepci ochranářskou. Mezi hlavní možnosti patří rozvoj chovu a držení chladnokrevných koní, ať už za účelem výroby a služeb v lesnictví, nebo za účelem poskytování služeb čistě rekreačních. Poskytování druhotných služeb jako výroba a distribuce dřevní hmoty pro vytápění a ohřev teplé vody je další z možností uplatnění. S chovem tohoto typu koní je spojená poptávka činností souvisejících – prodej a nákup věcí spotřebních a hlavně řemeslných a služeb zvířatům. Je čistě na iniciativě obyvatel, jakou vytvoří nabídku a dále na poskytnutí zázemí ze strany managementu chráněných území a ze strany občanských iniciativ. Pokud na začátku nebude s podporou kolektivního vědomí vytvořena nabídka pro turisty, rekreanty, obyvatele, pokud o ní nebudeme ani nahlas mluvit v superlativech – nebude nikdy poptávka a nebude trvale udržitelný rozvoj. Je nutné uvědomovat si již v rámci studie řadu možností, které následně v textu budeme označovat příležitostmi. Za příležitostmi prospěje NP a CHKO Šumava vnímat cestu směrem „jak to půjde realizovat“, než se zdržovat konstatováním, „proč to nejde“.

17


1.4.6 Možné způsoby využití národních plemen koní Shrneme-li podstatné vlastnosti chladnokrevných plemen českého původu, je to vytrvalá práce v tahu a v kroku. Dále je to typ koně, který je dobře živitelný a vyžaduje objemnou píci pro udržení svého tělesného rámce a mohutnosti. Jsou to chodiví, příjemně temperamentní koně. Národní chladnokrevná plemena vznikla v rovnováze s místními klimatickými podmínkami a doprovázejí duševní úroveň a vyspělost národa se svými nároky. Mohou se uplatnit v turismu a rekreaci v přiměřených činnostech. Begatrekking Begatrekking je outdoorová aktivita pro všechny věkové kategorie osob, pro rodiny a také věkové kategorie chladnokrevných koní. Jiné typy koní nejsou žádoucí. Begatrekking má svá pravidla, podstatná je účast vlečených vozů a koní pro jízdu a koní vedených „na ruce“. Není slučitelný s „Hubertovou jízdou“, která je paralelou rychlým terénním jízdám na koních, podobných anglickým honům na lišku. Lot koní a proviantních vozů a vozů k přechodnému svezení osob, či dětí, kočárků, výstroje, výbavy, seniorů putuje krajinou po předem určených pevných cestách. Cílem může být rozhledna, nebo jiný turisticky atraktivní cíl či území. Původní záměr begatrekkingu je testování odolnosti a vytrvalosti českých plemen (od roku 2008) na dlouhých trasách a převýšení. Délka trasy se přizpůsobuje předpokládané skladbě výpravy a vyhlášenému cíli. Výhodou je i možnost doprovodu hříbaty, která vždy upoutávají pozornost a přispívají k organizovanému prožitkovému turismu. Pěší účastníci, jdoucí ve výpravě, jsou spojovacím článkem při setkávání s ostatními návštěvníky NP a CHKO na pevných cestách. Dochází k aktivnímu zapojení turistů do nekonfliktního chování. Tyto výpravy jsou bezpečnější pro chodce než cykloturisté na trasách.

18


Obrázek 5 Begatrekking kombinuje zápřež, jízduv sedle a vedení koně na ruce

Begatrekking by měl probíhat s místa znalým průvodcem. Vyhovuje i individuálním nárokům na výkon osob mimo tělesnou kondici možností svezení a odpočinku na vlečce. Je to díky obslužnému personálu velmi kontrolovatelný druh turismu – odpadky se soustřeďují vždy na jedno místo ve výpravě, nepřipadá v úvahu rušení zvěře (tato velmi dobře přijímá přítomnost živých koní), stravování na odpočinkových stanicích může být v pohostinství se sociálním zázemím apod. Trasy je možné plánovat místní i přeshraniční. V krajině

v sousedství

begatrekkingových

tras

je

vhodné

zajistit

pastevní

pobyt

hospodářských zvířat. Begatrekking přidává hodnotu kulturnímu dědictví Šumavy: •

Odkrývá přednosti NP a utajená místa Šumavy přítomností průvodce.

•

Šetrným způsobem veřejnosti představuje zvláště chráněné lokality.

•

Pro zahraniční turisty zprostředkuje dobré poznání území a navodí potřebu dalších návštěv.

•

Trasy mohou spojovat několikrát do roka současné umělecké a řemeslné dílny výrobců, stánky prodeje regionálních produktů.

•

Trasy mohou být součástí naučných stezek nebo stezkami samotnými (cestami).

•

Trasy mohou být součástí profesních řemeslných ukázek těžby koněm a jinými činnostmi.

•

Begatreky mohou být vyhlašovány u příležitostí svátků a místních oslav, poutí.

19


•

Trasy mohou spojovat sakrální místa, nebo místa lidové architektury – volarské domy.

•

Trasy poznávací – po místech s řemeslnou tradicí, bývala území Sudet.

•

Trasy mezi vyhlídkovými místy, výhledově zajišťují transport na „vyhlídkové sruby“.

•

Begatrekking by obnovil slávu významu Zlatých solných stezek svojí různorodostí

•

Významnou turistickou atraktivitou se stanou výpravy kolem plavebních kanálů s mnoha mostky a zajímavými místy. Jsou to významná a jedinečná místa Šumavy (Vchynicko-Tetovský, Schwarzenbergský, kanál k Čeňkově Pile). Nosným heslem těchto výprav a pobytů venku může být výstižné „ V národním

parku národní plemena koní“. Výuková místa a centra hiporehabilitace Výuková

místa

a

centra

hiporehabilitace

jsou

další

možností

uplatnění

chladnokrevných plemen. Přibývá příznivců práce s koněm v kroku pro soutěže a také osob, kterým vyhovuje sociální rehabilitace prostřednictvím klidného a mohutného koně. Obrázek 6 Mladý kolektiv se pod odborným dozorem seznamuje s postrojováním

20


Výlety Ideálně jednodenní na vozech pro stanovené skupiny seniorů, invalidních osob, mentálně hendikepovaných a možné příhraniční safari (ve svahilštině znamená skutečně „cesta“) na objednávku. Tělesně vyspělý chladnokrevný kůň v zápřeži překoná i značné převýšení a dlouhodobou hmotnostní zátěž. Obrázek 7 Výprava turistů na povozech

Lidové veselice, chovatelské akce Přítomnost koní na poutích, oslavách, lidových slavnostech a Mikulášských nadílkách je vždy přidanou hodnotou mítinků. Významnými jsou samotné chovatelské aktivity, ať soutěžního (sportovního) rázu nebo přehlídkového zaměření. Soutěže mohou být doplňkové amatérské, hlavní pozornost je nutné věnovat profesním soutěžím, s profesionálními provozovateli koňské tažné síly. Dle metodiky Centra rozvoje chovu slezského norika Hradčany, o.s. má velkou budoucnost prověřování koní pro lesní těžby před návštěvníky Šumavy, tzv. Zkoušky výkonnosti II. stupně. Tyto se zároveň stanou profesními ukázkami o velké rozmanitosti koní a soutěžících. Mezi přehlídkové akce zařaďme výstavy koní a příležitostné chovatelské přehlídky koní z šumavské destinace.

21


Obrázek 8 Kobyla s hříbaty na přehlídce pracovních koní

Svatby Produkce netradičních svateb s regionální odlišností je dosud zanedbanou kategorií místních nabídek. Svatby jsou lukrativní příležitostí realizace místních služeb, na které jsou zájemci schopni generovat jednorázově značné prostředky. Je vítaná realizace jubilejních svateb pro seniory, jejichž raný věk zaznamenal obecnou přítomnost koňské síly. Samotná výjimečnost spočívá už jen ve zdobené výstroji koní a mohutnosti. Obrázek 9 Svatba s využitím chladnokrevních koní

22


1.4.7 Možnosti propagace NP – Public relations Jak bylo výše uvedeno, významným PR prostředkem NP a CHKO Šumava může být begatrekking s chladnokrevníky. Termíny treků se dle znalosti klimatických podmínek mohou vyhlásit s významným předstihem a vhodnosti vzhledem k trasám pohybu výprav. Jejich zveřejnění na oficiálních stránkách Správy NP Šumava a na informačním serveru o aktivitách v regionu je možné doplnit vyhrazením práva odvolat outdoorovou akci v případě značné nepřízně počasí. Servery:

http://www.npsumava.cz// http://www.sumavanet.cz// http://retour.cz/index.html

Interaktivní programy pro návštěvníky Ve výukových místech je možné formou workshopů zajistit volnočasové vzdělávání osob v komunikaci s chladnokrevným koněm v penzu hodin, jaké si sami stanoví. Jejich úroveň se může libovolně navyšovat návštěvami Šumavy. Doporučujeme individuální přístup nebo workshop skupinky maximálně tří osob. Je vhodné vedení záznamů o dovednostech účastníků. Pro tuto skupinu je možné uspořádat rozsahem malé srovnávací veřejné soutěže. Při lidových veselicích a prezentačních akcích NP je možné uskutečňovat drobné soutěže s dvěma třemi koňmi pod vedením profesionála. Soutěže jsou nenáročné na ovládání koně, tak, aby nedocházelo k jeho týrání zacházením. Jsou to - přetahované na laně pomocí koňské síly, - zručnostní dráhy v ovládání koně bez výřezu na čas, - soutěže v týmech, - soutěže v rozlišování výstroje (vhodné pro děti), - soutěže v jízdě na chladnokrevném koni vedeném vodičem po překážkové dráze.

Doprovodným programem může být výstava modelů hraček koní v begacrossovém postroji z dílen amatérských nadšenců, kteří soutěží ve virtuální podobě na internetu. Výstava s vyhodnocením nejpovedenějšího modelu a udělením tvůrčích cen příkladně „Cena Šumavy“.

23


Šumavské svatby Vycházejme ze skutečnosti, že místo sňatku bývá v rodinách mezigeneračně zmiňováno a pokud se k němu váže pozitivní prožitek a je volně přístupné, je opakovaně navštěvované. K produktu Šumavské svatby je nutné zajištění více vleček s koňmi, s adekvátní slavnostní výstrojí. Je nutná znalost historických místních zvyklostí. Personál musí respektovat rurální charakter služeb. Catering musí skladbou doplňovat tento šumavský produkt a je vhodné doplnit do průběhu i místní svatební obyčej. Je možné služby doplnit o navštívení fotograficky zajímavého místa (příkladně sakrální místo, poutní místo apod.) k výjimečnému zdokumentování oslavy. Interaktivní zapojení svatebčanů do vedení lotu (seskupení koní) je možné. Služba zajištění Šumavské svatby by mohla být v kompetenci místního zájmového občanského sdružení nebo informačního místa, případně regionální turistické kanceláře. Šumavské svody chladnokrevných koní Můžeme tak označovat soutěže chladnokrevníků profesionální úrovně i amatérské úrovně. Jejich zajištěním alespoň ve dvou termínech v roce je zajištěna možnost výběru termínu návštěvníky Šumavy. V součinnosti se Správou NP a CHKO Šumava je nutné vytipovat místa, která střídavě nabídnou divákům podívanou a soutěžím možnosti v terénu, případně, a to je žádoucí, v lesním porostu, nebo podívanou na přehledném prostranství v blízkosti rozmanité gastronomické nabídky a sociálního zázemí (sídla s obecními loukami, s hříšti). V tomto případě je počítáno se stávajícím ustajovacím zázemím NP, kam je v době soutěžních dní pod dohledem možné nechat nahlédnout i návštěvníky. Uspořádání souběžného „dne otevřených dveří“ s návaznou výstavou předních českých dokumentaristů chladnokrevných koní a lesnictví v prostorách služebních prostor a ubytovacích zařízení NP je vhodné. Soutěže: •

V těžkém tahu břemene

•

V ovladatelnosti koně v několika úrovních

•

V jízdách s vlečkou (formanské jízdy) v několika úrovních

•

Begacross v terénu (sportovní úroveň, časově měřitelná soutěž s chladnokrevným koněm))

•

Bega pulling do vrchu

•

Ovladatelnost pouze s hlasovým vedením

24


•

Ligy a mistrovství pro vymezené skupiny soutěžících (genderová otázka rovných příležitostí, již v roce 2005 vyhlášené jednokolového mistrovství žen ČR v Pěčíně) Při Šumavských svodech je příhodné uskutečnit alespoň v jednom termínu v roce

Zkoušky výkonnosti II. stupně pro pětileté koně dle metodiky CRCHSNH., o.s. Jedná se o soubor tří soutěží, které prověří profesionální úroveň stávajícího specialisty koňským potahem (zastarale kočí), je možné je považovat za prověrky pro generaci, která zatím nepodléhá přezkoušení nebo rekvalifikacím a profesnímu vzdělávání. Soutěže dále prověří úroveň chovatelského materiálu v ČR, respektive úroveň genetického zdroje – koně a výsledky je možné archivovat pro vědecké sledování ve VÚŽV, v.v.i. v Uhříněvsi, jako dosud. Nevylučuje se soutěž otevřená i jiným plemenům registrovaným v plemenných knihách v ČR (norik, koně chladnokrevného typu). Navrhujeme pozvání k účasti na těchto svodech adresovat obecně (prostřednictvím sdělovacích médií) a současně adresně nominací potencionálních účastníků (běžné v cizině k dosažení vysoké úrovně mítinku). Adresné pozvání na Šumavské svody koní udělí autorita Správy NP zvacími dopisy, s odsouhlasení osobou znalou prostředí provozovatelů tažné síly (CRCHSN H), aby nedocházelo k prezentaci koní mimo pracovní kondici, ve špatné výstroji, s nezhojenými zraněními způsobenými provozem a v neposlední řadě k prezentaci osob s nízkou úrovní projevu na veřejnosti. Tyto skutečnosti deklasují úroveň, kterou společně chceme prezentovat, a jsou neslučitelné s cíli vyplývajícími z této studie. Úroveň hodná výjimečnosti území národního parku a chráněné krajinné oblasti, která má oslovit nejen potencionál desetimilionového národa v jeho území, hlavně několikanásobně vyšší potenciál návštěvníků zahraničních. Česká republika má v Evropě geografickou pozici kontinentálního rozvodí a tím je evropsky významná.

25


Obrázek 10 Profesní ukázka přibližování koňmi pro odbornou i laickou veřejnost

Mistrovství Evropy v těžbě koňmi na Šumavě Ze zahraničních výjezdů (jak již bylo výše uvedeno) jsme vybaveni zkušenostmi a postřehy, které po prvních projektech soutěžních dní v NP jsme schopni sladit a následně realizovat po rozložené systematické přípravě mistrovství Evropy pod záštitou mezinárodní organizace pracovních koní. Je to velká výzva a motivace, která vždy upoutá velkou mediální pozornost veřejnosti a odborných subjektů. Je však nutné počítat s velkou finanční náročností, která se týká mezinárodní spolupráce a pozvání. Předností NP a CHKO je skutečné prostředí porostů a dobrých možností pro kongresovou turistiku v ubytovacích kapacitách. Vhodný by byl souběžný lesnický a řemeslný veletrh.

26


Obrázek 11 Soutěž v ovladatelnosti v kládě s jedním koněm

Výstavy koní V rámci cíleného zájmu udržitelného rozvoje a nabytých zkušeností navrhujeme za turistický cíl v chovatelsky vhodném termínu výstavu chladnokrevných plemen včetně hříbat. Pozvání navrhujeme zaměřit i na přeshraniční chovatele chladnokrevných plemen v Rakousku a v Německu. Z jednodenní výstavy koní rozdělených do více kategorií pro objektivní posouzení se vyhodnotí nejtypičtější zástupci svého plemene a jeden univerzální vítěz celé výstavy. Použijeme osvědčený opakovaný projekt „Šampion Orlických hor“. Šampion titul (šampion Šumavy, Šampion šumných hor apod.)bude označen přídomkem místa udělení, rozviňme diskuzi nad vhodností označení a nad motivací vítěze odměnou. Označuje nejkrásnějšího koně výstavy roku. Tato aktivita je minimálně náročná na velikost místa výstavy a je možné ji uskutečnit i v intravilánu sídla se službami jakožto kulisou živého divadla (náměstí městyse, nádvoří zámku, náves, hřiště, park apod.). V kontrastu s tím je mediální prezentace velmi účinná, je pořizováno mnoho fotosnímků, protože kůň jako objekt je velmi fotogenický. Součástí tohoto projektu je i předepsaný oděv handlerů (předvaděčů koní), který může nahradit uniforma či kroj vztahující se ke vzniku plemene. Výstavy ve stylu projektu Šampion Orlických hor mají svá pravidla, odlišná od chovatelských svodů. Je doporučen doprovodný program v únosné míře, neměl by zastínit samotné hodnocení koní.

27


Tištěná forma „public relations“ V odborných periodických časopisech (Jezdectví, Lesní práce) je nastavena dobrá spolupráce v přípravě odborných a populárně naučných článků. Tyto sdělují na úrovních oborového časopisu informace se společným jmenovatelem „chladnokrevný kůň“. Kontakt s veřejností je možné zajistit pro NP a CHKO Šumava prostřednictvím reportáží o aktivitách na chráněném území. Je možné zprostředkovat otištění hrazených tzv. PR článků se zjevnou reklamou ve prospěch zadavatele. Na oborové úrovni CRCHSNH, o.s. udržuje vztahy s redakcemi zahraničních časopisů a s redakcemi serverů zaměřenými na koně. Jistě by stálo za úvahu tištění informačních nerozměrných velkonákladových skládaček v překladu do AJ nebo NJ, případně FJ a zajistit jejich vkládání do ročenek a katalogů cestovních kanceláří. Cílovou skupinou bude opět zahraniční turista s kupní sílou pro soubor služeb. Do těchto tiskovin je vhodné sdělovat aktivity ekologického a rurálního charakteru, na které jsou vnímaví hlavně Britové, kteří v České republice zažívají fenomén pro ně zcela výjimečný – volný pohyb po pozemcích bez omezení ohrad a plotů. I to by mohlo být součástí sdělení v tiskovinách. Nejvýznamnější informace je v duchu „národní park národním plemenům koní“.

1.4.8 Dosídlení Sociální profil osídlení Stálé obyvatelstvo (stávající obyvatelstvo) se profiluje do zjednodušených skupin: a) Obyvatelé nemají pracovní morálku, jsou sociálně a finančně slabí, můžou být stálí i několik generací, ale nelpí na tradici a na patriotismu, nejsou morálně stabilní, vyhledávají zaměstnanecký poměr bez myšlenky na vlastní živnost. b) Skupina, která má destinaci jako svůj druhý domov, dlouhodobě obývaný, je v důchodovém věku, je z aglomerací a vybavena zkušeností z prostředí s rozvinutým podnikáním, nemá stálé zaměstnání, pouze příležitostné, oceňuje odpočinek na zajištěné penzi. c) Skupina, která v destinaci žije v souvislosti s podnikáním, za kterým se osoby přistěhovaly, zpravidla to je poskytování ubytovacích a stravovacích služeb a doplňkových služeb. d) Slabá skupina živnostníků a středně intelektuálně vybavených lidí, kteří mají dobrý zaměstnanecký poměr a dojíždějí za ním.

28


Není možné stavět další vývoj v území na těchto skupinách, které nepotřebovaly dosud změny a ani je nebudou realizovat. Je předvídavé, i vzhledem k blížící se éře tzv. „sendvičové generace“, jednat v duchu dosídlení vesnic, sídel. Toto umělé osídlení území s odlišným režimem hospodářství a příležitostmi nemůže být vnímáno jako násilné osídlení. Všechny kroky musí vést k osídlení dobrovolnému, vážící se na cílené věkové kategorie – absolventů středních a vysokých škol těsně po ukončení studia a z jiných destinací a bez negativní pracovní zkušenosti (návyků) a dále na kategorii 45 let a výše, která již má životní zkušenost, odrostlé děti a zájem žít a tvořit v klidném prostředí. Výsledkem je očekávaný přísun intelektu, vizí, finančního zdraví a motivací v osobních příkladech. Statické uvažování by mělo být pomalu nahrazeno aktivním hledáním příležitostí. Úroveň zástaveb sídel vykazuje nehnutý stav věcí a minimální zájem zvelebovat. Příchozí budou nositeli myšlenek a odvahy k činům. Podpůrné občanské iniciativy Osídlení není možné bez podpory Správy NP a CHKO a bez součinnosti s iniciativami na společenské úrovni: •

Místní akční skupina mikroregion Šumava - západ

•

Občanská sdružení v místě

•

Otevřená Šumava, o.s.

•

Centrum rozvoje chovu slezského norika Hradčany, o.s.

•

Společensky akceptované dobrovolnictví

•

Aktivizační a iniciační kurzy a semináře úřadu práce

•

Komunitní škola v Hartmanicích, o.s.

•

Regionální rozvojová agentura Šumava

•

Zemědělské školy v oblasti

•

Regionální značky – Šumava originální produkt Je nutné si uvědomit, že pomůžeme-li kdokoliv novým obyvatelům v jejich činnosti,

pomůžeme i celému projektu. Základní kameny k dosažení cílů Správa NP disponuje dobrými ubytovacími a ustajovacími kapacitami, které nejsou v tuto chvíli naplněny. Jejich pronájem je výchozí pobídka pro umístění chladnokrevných koní a budování podnikatelského záměru nebo zaměstnavatelského plánu.

29


V ideálním případě je možné začít na malých partnerských dvojic, které se budou věnovat držení a také chovu původních českých plemen. Nedoporučujeme nábory jednotlivců a s opatrností nábory vázané na zisk stálého bydlení. Doporučujeme nábory na možnost podpory podnikání nebo pracovní příležitosti s vlastní účastí na tvorbě příležitostí. Motivační dopisy a strukturované životopisy jsou počátečním vhodným selektivním nástrojem. Ze strany Správy NP by měla být motivační pobídkou spoluúčast na pořízení kvalitních zvířat a to jakýmkoliv způsobem (intervencí u majitelů na zapůjčení, zárukou upřednostňování technologií těžby koněm ve vhodných lokalitách, finanční pobídkou apod.) V každé době přežije jen to, co je ekonomicky a sociálně životaschopné bez dotačních „berliček“ a bez idealizmu. Konkrétními podmínkami k vytvoření stabilních pracovních příležitostí se zabývá druhá část této studie. Ostatní skutečnosti uvedené ve studii jsou navazující a v dalších krocích vznikne manuál, který činnosti spojené s udržitelným rozvojem propojí vzájemně do sebe.

30


2 Současné

způsoby

chladnokrevných

pracovních

využití koní

k lesnickým pracím

V České republice, stejně jako v některých dalších zemích tzv. východního bloku, došlo k plné mechanizaci zemědělské výroby relativně později než v zemích „západních“, a to v průběhu 70. let. V té době byly desítky tisíc zemědělských koní poslány na jatka a zemědělskou výrobu plně ovládla mechanizace. V lesnictví byla situace jiná. Přestože se objevily technologie, které ulehčovaly práci v náročných terénech nebo u mýtních těžeb a v mnoha případech tak zlepšovaly výrobní potenciál lesních závodů, koně byli v lesnictví nadále udrženi jako nenahraditelná technologie pro přibližování dřeva z pařezu na nejbližší smysluplnou (zpevněnou) cestu. Vedle koní se objevila lanovka, lesní kolový traktor (LKT), lesní zetory, železné koně a další prostředky pro přibližování dřeva.

31


Obrázek 12 Ve směru hodinových ručiček: železný kůň, lanovka, harvestor, Terra

Zdroj: Internet

V posledních letech se s přerodem lesnické práce téměř výhradně k maximalizaci zisku objevily ještě technologie harvestorové a široká škála nových typů lehkých i těžkých vyvážecích strojů. Ne všechny technologie jsou vhodné do všech typů českých lesů a mnohdy byly vyvinuty pro práci ve zcela odlišných přírodních a klimatických podmínkách, kde vznikly z opodstatněné potřeby. Po sérii lokálních průzkumů ve 2. zóně NPŠ na území ÚP Srní a Modrava, a zevrubném seznámení se se současnými podmínkami péče o oblasti v této zóně je možné říci, že existuje několik variant využívání dostupných technologií, jejichž volba vždy bude záviset na odborném posouzení hajného, na vhodnosti pro dané lokality a na aktuálním stavu podloží.

32


Vzhledem k zaměření této studie se nyní bude rozbor soustředit na ty technologie, které v některé své fázi využívají práci živých koní. Živý kůň je tradičním prostředkem lesnické práce. V našich národních plemenech pracovních koní se odrážejí staletí ustavičné kvalitní práce, promyšleného cíleného šlechtění, racionální výchovy a využívání těchto koní. Můžeme říci, že Česká republika stále patří kvalitou koní a rozsahem živého know-how v této oblasti na špičku států EU. Kvalitní živý kůň do lesního prostředí přirozeně patří. Pokud je správně vycvičen a chován, umí se výborně pohybovat téměř v jakémkoliv terénu, je velmi obratný a operabilní, takže dokáže pracovat i v hustém porostu při minimalizaci škod na stojících stromech. Použití živých koní eliminuje úniky provozních kapalin. Těžební linky po koních navíc velmi rychle zarůstají novou vegetací a ani bezprostředně po těžbě nejsou nijak zásadně rušivé ani pro les, ani pro turisty. Jako vynikající kombinace do porostů 2. zóny pro běžné práce v rámci Lesního hospodářského plánu (LHP), zejména ve výchovných probírkách, se jeví kombinace motorové pily, živého koně a vhodně zvolené vyvážecí technologie dle stavu místních cest. V ideálním případě pak vychází výkonový poměr přibližně tak, že čtyři pracovníci s motorovou pilou vyrobí objem práce pro dva koňské potahy, které odpovídají přípravě dřeva pro jeden až dva LKT. Podle stavu terénu a podloží lze ještě kombinovat práci s Terrou nebo lanovkou. Železní koně, ve srovnání se živými koňmi, vykazují výrazně nižší výkonnost. Dále také spotřebovávají neobnovitelné (a stále dražší) zdroje energie, jsou méně obratní a přizpůsobiví terénu a podloží a v lese působí rušivým dojmem. Jejich pozitivem je jednodušší domácí údržba a možnost nárazové činnosti (když nepracují, „nežerou“ a i po dlouhé odstávce jsou schopni okamžité práce). Ve 2. zóně pro běžné práce LHP rozhodně nelze doporučit harvestory a procesory, které svou váhou na čtverec podloží poškozují lesní půdu v hloubce a tím narušují eko- a hydrosystémy, a jejich práce může být zejména v probírkové činnosti neefektivní. Navíc dřevo vytěžené procesorovou technologií vykazuje známky pomačkání, a při prosychání praská. Je tedy určené spíše pro palivové účely a tím pádem pro prodej s nízkou přidanou hodnotou. Stejně tak nelze doporučit těžké vyvážecí stroje k práci jinde než na dobře zpevněných cestách. Jak je vidět z fotografických příloh, těžká technologie použitá na nezpevněných cestách působí rozsáhlé škody, které hyzdí lesní prostředí a nepřispívají k dobrému turistickému dojmu.

33


Obrázek 13 Vývozní nezpevněná cesta poškozená mechanizací, lokalita Srní, 10. 11. 2012

34


Obrázek 14 Zpevněná vývozní cesta odolává zatížení pracovních strojů. Lokalita Srní 10. 11. 2012

Nedílnou součástí nedřevoprodukční funkce lesa je jeho hydrická funkce, tedy schopnost nakládat s vodou. Poškozením lesa a jeho půdy se obvykle zhorší situace tří hydricky prospěšných funkcí lesa: -

tvorba povodňových průtoků,

-

tvorba minimálních průtoků (tzn. pramenů),

-

kvalita vody odtékající z lesního porostu.

35


„Dané externality se ve formě konečných materiálních dopadů účastní materiálního reprodukčního procesu v odvětvích mimo lesní hospodářství, mimo lesní podniky, a i když to není vždy na první pohled zřejmé, jsou součástí trhu, protože ovlivňují tržní vztahy a procesy. Mají tedy zprostředkovaně tržní charakter. S využitím těchto funkcí byla budována infrastruktura, různé výrobní podniky, stavby a zařízení, sídla, a je vyvíjena veškerá aktivita v krajině, ať si to společnost (či jednotlivé společenské subjekty) uvědomuje, nebo ne.“ (Šišák, 1994) Jak ukazují některé studie a výzkumy porovnávající vlivy různých přibližovacích technologií na kvalitu lesní půdy a vodohospodářskou funkci lesa, je živý kůň stále jedním z nejšetrnějších způsobů vykonávání této činnosti. Přestože někteří vědci poukázali na vysoké měrné zatížení koně na cm2 plochy kopyta oproti měrnému zatížení na cm2 pneumatiky nebo pásu techniky, efekt zatížení celého čtverce pod danou technologií a jeho kombinace s nepřetržitou linií utužení, kterou vytváří kolová nebo pásová technika svým pojezdem a prokluzem, je oproti nesouvislému zatížení u kráčejícího živého koně bezpochyby nesrovnatelný a například v zemědělství již obecně vnímaný. Tabulka 1 Těžebně dopravní eroze na přibližovacích linkách pasek s různým způsobem soustřeďování dřeva, Šach 1990

36


Tabulka 2 Předpokládaný povrchový odtok z přibližovacích linek přepočtený na 1 ha paseky při různých způsobech přibližování dřeva a srážkách 1300 mm/rok, Šach 1990

Z výše uvedených tabulek vyplývá, že kůň vytváří méně než poloviční erozní rýhy než traktorová technologie, logicky pak zdaleka nejmenší erozi a poškození působí lanovky, které jsou ale ekonomicky a výkonově méně výhodné a ne vždy použitelné. Použití koňského potahu také zásadně redukuje odtoky povrchových vod. „Pro soustřeďování dříví v mladých porostech a v horských oblastech se nejčastěji používají koně. Z pohledu ochrany ovzduší lze na koně pohlížet jako na prostředek s nulovou bilancí oxidu uhličitého, neboť podobně jako všichni živočichové nepotřebuje ke svému životu neobnovitelné zdroje surovin. Při trávení vzniká a z koně se uvolňuje metan, jenž je jedním ze skleníkových plynů. Z pohledu ochrany ovzduší je to pouze tento jediný negativní jev. Z pohledu vlivu na půdu lze konstatovat, že kůň sám o sobě nezpůsobuje vyšší zhutnění půdy svou hmotností, neboť nevytváří při svém pohybu koleje. V tomto případě negativně na půdní povrch působí jen tažený kmen, který poškozuje vrchní vrstvu půdy. Stupeň poškození půdy závisí na počtu přechodů a tažených kmenů v jedné stopě. Vzhledem k technologii nasazení, kdy koně vyklizují převážně kmeny od pařezu k přibližovací cestě, tak každý kmen je většinou dopraven k této cestě po vlastní trajektorii a dochází jen k minimalizaci vícečetného přejezdu v jedné stopě.“ (Kadlec, 2007) Dalším aspektem používání tradičních lesnických pracovních postupů je přínos pro místní komunity a rozvoj venkova. Ukazuje se, že pouze turistický ruch není s to udržet místní obyvatele v obcích, dát jim smysl života a možnost osobní realizace. Naopak přispívá k odcizení místního prostředí a k degradaci původních struktur, řemesel a hierarchií které činí vesnici vesnicí. Pokud nahradíme 7 lesních pracovníků s pilami, koňmi a traktorem jedním pracovníkem harvestoru, nevzniká pouze 6

37


nezaměstnaných. Kůň potřebuje sedláře, podkováře, veterináře, apod. Naplnění nabídky kvalitních pracovních koní pro kočí zaměstná pracovníky v odchovnách a hřebčincích. Spotřeba krmiv vytvoří odbyt krmiv místním zemědělcům. Kůň a lesní řemeslníci, stejně jako zemědělci, jsou nedílnou součástí venkova po staletí a jejich současná absence může být, a je, zásadní pro zhoršení situace s osídlením.

2.1

Současný stav používání koňských potahů

na území NP Šumava Každý subjekt, který se chce zúčastňovat soutěže v rámci minitendrů, musí mít uzavřenu rámcovou dohodu na danou technologii. Podle počtu uzavřených rámcových dohod lze také odhadnout, jaký objem práce je možné v průběhu roku zadat dané technologii. Pracovní tým chtěl v terénu ověřit kvalitu a stav koní a lidského faktoru u technologie přibližování dřeva živým koněm. Za tímto účelem si nechal od správy NPŠ předložit seznam subjektů a živnostníků, kteří podepsali rámcové dohody na přibližování dřeva živým koněm pro rok 2012, což mělo poskytnout aktuální přehled. Namátkovým výběrem bylo zjištěno, že více než polovina vedených subjektů nikdy nevlastnila živé koně, někteří dokonce popírali, že by vůbec takové rámcové smlouvy podepisovali. Jiní sice své koně nemají, ale fungují jako zprostředkovatelé práce přes minitendry. Další skupina sice své koně má, ale vyjadřuje se převážně v tom smyslu, že v minitendrech je práce pro koně vypisována tak, aby bylo výhodnější pracovat s technikou, zejména s koněm železným. Paradoxně tak ve stájích stojí koně, kteří nemají práci, a v garáži parkuje železný kůň, se kterým kočí pracuje téměř denně. Koně, které jsme viděli, byli buď dlouhodobě nevyužívaní a tedy odvyklí práci anebo byli v neutěšeném stavu, který odpovídá značně nejistému a nepravidelnému příjmu z jejich činnosti. Takoví koně pak nejsou schopni nárazové kvalitní práce, aniž by došlo k poškození jejich zdraví. Všichni oslovení kočí i zprostředkovatelé práce se vyjádřili shodně tak, že hajní, kteří zadávají minitendry a určují technologie, vypisují práce pro železné koně a jiné mechanizované technologie, a živé koně vypisují jen tam, kde již žádná jiná technika z důvodu terénní nezpůsobilosti pracovat nemůže. Lidský faktor zde vykazuje vysokou míru frustrace ze stávající situace, velkou skepsi k jakémukoliv napravení situace a někdy až nechuť zkoušet tento druh specializace obnovit (kdo již jednou s koňmi skončil, těžko začíná

38


znovu). Při namátkovém porovnání zadávacích listů minitendrů bylo zjištěno, že na železné koně je vypisována vyšší očekávaná a maximální cena a dochází k tomu, že nižší výkonnost železného koně a vyšší nároky na jeho pořízení a provoz jsou brány jako hendikep, který je třeba vykompenzovat vyšší cenou. To se jeví jako zvrácená logika, jestliže je známo, že tu samou práci za nižší nebo stejnou cenu, ale výrazně efektivněji, udělá živý kůň, pokud má dobře nastavené podmínky existence. Koňský potah jako zcela speciální druh pracovní technologie dnes umožňuje širokou škálu ekonomicky efektivní práce téměř na všech druzích lesního podloží, vyžaduje však investici do kvalitních koní (50-100 tisíc Kč za kus) a do technologií (kvalitní postroje, kolesny, vyvážecí vozíky a vozy: v rozsahu 50-500 tisíc Kč) a dále je náročná na celkovou údržbu, a to zejména nutností trvalé péče o živého koně. Operátor koňského potahu tak musí mít pro zajištění své existence a kvality produkce jistotu trvalé práce a způsobilého měsíčního příjmu, se zřetelem na nemožnost práce v extrémních zimních měsících. Systém minitendrů ze své podstaty, ale i tím, jak byl aparátem uchopen a je realizován, tak zásadním způsobem znevýhodňuje majitele a operátory koňských potahů a nahrává majitelům strojů, které je možné v období, kdy není práce, zavřít do garáže a z jejich uskladnění tak neplynou téměř žádné náklady. Vzhledem k výše popsanému již téměř není možné spoléhat se při úvahách o zvýšení počtu kvalitních (národních) pracovních koní a kočích na místní zdroje, a je třeba uvažovat o nastavení podmínek, které přilákají novou mladou generaci do prostoru NPŠ i s koňmi. Tito lidé se do místních obcí přistěhují, pokud bude zřejmé, že dostanou pravidelnou kvalitní práci, slušné zázemí pro sebe a rodinu a že v okolí budou k dispozici služby, které jsou k provozu této činnosti nezbytné, jako je veterinář, kovář, podkovář, sedlář a producent krmiv. Zde je nutné si také uvědomit, že dostatečný podíl pracovních koní vytížených prací v NPŠ automaticky znamená také téměř dvojnásobný počet pracovníků s motorovou pilou a cirka poloviční počet traktoristů aby byla zajištěna kontinuita výrobního procesu. Živý kůň přispívá k rozvoji životaschopných řemesel a osídlení v lokalitě ze všech dostupných lesních technologií nejvíce, zároveň je součástí folklóru obecního života a jak bude popsáno dále, má (na rozdíl od používaných mechanických prostředků) velký potenciál v cestovním ruchu. Minitendry byly v NPŠ zavedeny v březnu 2009 jako součást opatření, která měla omezit klientelizmus a korupční prostředí při zadávání zakázek na lesnické práce v rámci řádných prací LHP i mimořádných prací kalamitních. Výchozí situace, kdy hajní často přednostně a výhodně zadávali práci svým známým z lokality, aniž brali v potaz kvalitu

39


odvedené práce a cenový faktor, byla nahrazena prostředím, které teoreticky umožňuje transparentní hospodářskou soutěž. Zavedení minitendrů však vedlo v konečném důsledku ke snížení zaměstnanosti místních obyvatel, k faktické likvidaci koňských potahů, k rozšíření mechanizačních prostředků v lokalitách, kde jich není zapotřebí, a celkově ke zhoršení ekologické, ekonomické i sociální situace v regionu. Od roku 2007 postupně nastaly tyto situace, které v kombinaci vyústily v současný stav: -

byl neúnosně snížen počet zaměstnanců NPŠ, zejména hajných a dělnických profesí,

-

zavedl se elektronický systém, který hajné zbytečně zatěžuje počítačovou byrokracií a ti tak nemají čas na práci v terénu a ztrácejí přehled,

-

došlo k zavedení minitenderového systému, který většina drobných živnostníků v LH nezvládá administrovat a tak mají ztížený přístup na trh práce. Ten obsadili podnikatelé, kteří dohazují na práce najímané cizince a pracovníky pochybných kvalit za ceny, které běžný živnostník nemůže nabídnout,

-

došlo k větrné kalamitě (Kyrill 2007), v jejímž důsledku již tak přetížení hajní nezvládali na mimokalamitních lokalitách plnit LHP,

-

projevuje se cenová diskriminace koňské pracovní síly oproti železným koním a dalším technologiím,

-

byl zakázán odvoz dřevní hmoty z lokalit v 1. Zóně a vybraných částech 2. zóny, 100 % dřeva zde leží (z čehož vyplývá úbytek pracovních příležitostí a ekonomického potenciálu),

-

prosadily se neefektivní zásahy, vyžadující značné finanční zdroje a specializované pracovníky, jako je loupání stromů nastojato nebo lámání stromů podél turistických cest. Výsledkem je stav, kdy:

-

kočí prodávají své koně a kupují si koně železné,

-

mnoho dělníků z regionu přichází o práci a region buď opouštějí i s rodinami, nebo zatěžují státní rozpočet svou nezaměstnaností,

-

hajní nemají přehled o skutečném stavu lesa a vykonávaných pracích,

-

hajní nemají snahu vrátit do lesa koňský potah, a nabízí se myšlenka, že tok peněz s tím spojený může mít korupční vliv (za 5 let se nakoupilo přes 30 železných koní),

-

obyvatelé obcí v NPŠ nemají možnost koupit si palivové dřevo za běžnou cenu a jsou nuceni kupovat uhlí (zhoršení sociální situace a stavu ovzduší),

-

s úbytkem kočích ubývá také souvisejících řemesel a profesí,

40


-

noví pracovníci nepřicházejí a stávající se bojí investovat do své výbavy, protože nemají žádnou jistotu stabilní práce a příjmů. Dřevní hmota je v současné době na základě rozhodnutí NPŠ ve 2. zónách po stěžení

ponechávána na místě těžby, kmeny jsou rozřezány na 4m, aby lépe slehly na zem. Dřevní hmoty je tolik, že na mnoha místech i tak přes sebe leží kulatina ve třech vrstvách. To znemožňuje pohyb zvěře, ale i růst nové vegetace. Odhadovaná doba rozkladu takto naskládaných kulatin je přes 40 let, což je kontraproduktivní i vzhledem k původnímu důvodu ponechávání hmoty k zetlení. Na většině pozorovaných lokalit 2. zóny s kategorií R nebo K, kde bylo 100 % dřevní hmoty ponecháno, je problematické až nemožné využívání mechanizace k odklízení. Naopak koňský potah se zde přímo nabízí, a to nejen z praktického hlediska, ale i z hlediska šetrného přístupu k přírodě a turistické atraktivity. Lokality s měkkou nebo podmáčenou půdou může koňský potah vyklízet za použití moderních vyvážecích zařízení (viz kapitolaXX), lokality s pevnějším podložím klasickými metodami nebo v případě požadavků za pomocí smyků.

2.2

Výhody použití koňských potahů v lese,

moderní metody a techniky přibližování dřeva koňmi Jak již bylo řečeno, živý kůň je nejen nástrojem šetrného a přirozeného způsobu přibližování dřevní hmoty, je i sjednocujícím prvkem vesnické komunity, tradiční součástí venkova a váže na sebe mnoho řemesel a pracovních příležitostí. Pro jeho trvalou existenci v dané lokalitě je však třeba, aby měl kočí-chovatel vhodné existenční podmínky, a to zejména důstojné místo k trvalému bydlení, vhodné ustájení ideálně s možností výběhu pro koně, snadný přístup ke krmivům, ale zejména stálou a prostorově dostupnou a odpovídajícím způsobem ohodnocenou práci. Národní park Šumava disponuje dostatečným množstvím kvalitních bytů a domů, které by mohly sloužit k poskytnutí trvalého bydliště operátorům koňských potahů. Pokud bude mít kočí-chovatel možnost tuto službu za rozumné prostředky dlouhodobě využít, je pro něj reálné založit v místě rodinu. Vhodné ustájení je takové, které není příliš vzdálené od místa bydliště a vyhovuje etologii chladnokrevných pracovních koní. Ideální je potom stáj přímo u domu, protože má

41


kočí-chovatel koně neustále na zřeteli pro případ nenadálých potíží, nemocí, nebo úrazů. Stáj samotná by měla být prostorná a vzdušná, ale zároveň v ní nesmí táhnout, pokud je zavřená. Podlahová plocha musí být rovná, neklouzavá. Pro pracovní koně postačuje vazné štontové ustájení, protože při pravidelné práci nepotřebují kvůli dostatku pohybu být v boxu. Obrázek 15 Prázdné vhodné štontové stáje ve výborném stavu pro 6 koní, středisko ÚP Srní, 11.10.2012

NPŠ má v majetku mnoho takových vhodných stájí, které jsou v současné době nevyužité. Zdravý chladnokrevný pracovní kůň nepotřebuje za běžných podmínek ke krmení více než seno, oves a vodu. Oves je snadno převozný v pytlích a není obvykle problém s jeho pořízením. Seno je dnes převážně dodáváno lisované v cca. 350kg kulatých balících, jejichž doprava a manipulace je již poměrně náročná. Na jeho uskladnění je třeba zázemí zejména ve studených a mokrých měsících, ideálně pod střechou, jinak hrozí zplesnivění sena a tím jeho znehodnocení. Počítáme-li že průměrný chladnokrevný pracovní kůň sežere měsíčně necelé dva balíky sena, pak, pokud není kůň v létě přikrmován pastvou, je třeba na rok provozu jednoho koně uskladnit cca. 20 balíků sena. I zde je třeba konstatovat, že NPŠ disponuje u stájí obvykle dostatečnou uskladňovací kapacitou pro objemné krmivo.

42


Zásadní podmínkou existence místních, trvale žijících kvalitních kočí je však nabídka stálého zaměstnání v místních lesích, podmíněná požadavkem na kvalitu potahu, odvedené práce a na vzdělání kočího.

2.2.1 Vzdělání Kočí, ve smyslu operátora koňského potahu pro lesnické práce, byla po roce 1989 živnost vázaná, podmíněná vzděláním v oboru. Toto ustanovení, vyplývající z vysokého vědomostního a profesního standardu této profese před revolucí, bylo zrušeno na přelomu milénia. Nyní je již řadu let tato profese profesí volnou a může jí vykonávat kdokoliv starší 18 let, aniž by komukoliv musel prokázat, že má alespoň základní představy o koni a o lese. Velice často se tak setkáváme s člověkem, pro kterého se práce s koněm v lese stala posledním východiskem ze životní nouze ať již hmotné, nebo duševní, který je ochoten za mrzkou mzdu doslova udřít koně k smrti. Mnoho osob si dnes kupuje každý rok na jaře odstaveného nebo jatečního chladnokrevníka z Polska za pár tisíc korun, do podzimu ho zneužívají k tvrdé, předimenzované práci, aniž by mu poskytli potřebné a kvalitní krmení, ustájení a péči, a když je na podzim kůň ještě naživu, vrátí ho jatečnímu průmyslu ještě před zimou, kdy práce běžně není. Takové osoby jsou navíc nebezpečné samy sobě při práci, kterou nemají dobře zažitou, a navíc nepodávají možné výkony a v lese se nechovají tak šetrně, jak je s koněm možné při dobrém řemesle. Neznalost profesních postupů často vede k odírání kůry stojících stromů, zbytečnému poškozování kořenů nebo jiných prvků, na což se často poté poukazuje při kritice tohoto způsobu přibližování dřeva. Pro návrat nedávné vysoké úrovně tohoto řemesla, která je zde prokazatelně jedna z nejvyšších v Evropě, je třeba vrátit tuto živnost jako živnost vázanou, a před zaměstnáním konkrétní osoby s koňským potahem prověřit, zda vlastní příslušné potvrzení o vzdělání, zkoušce nebo rekvalifikačním kurzu. Na tuto myšlenku, kterou Centrum rozvoje chovu slezského norika Hradčany, o.s., upozorňuje aktivně již 10 let, nyní zdá se, navazují i státní orgány a organizace a proto se dá očekávat, že bude již brzy zavedena do praxe. Jako základ bude použita ministerstvem školství akreditovaná směrnice pro vzdělávání a osvědčování v oboru kočí-chovatel. Osnova pro vzdělávání je obsáhlá a i přezkušování stávajících kočí nebude snadné. Tato profese totiž v sobě kloubí několik dílčích kvalifikací a je tak v oblasti práce s koňmi, lesních prací i chovatelství výjimečná.

43


Dobrý kočí-chovatel musí být vzdělán minimálně v těchto oblastech: -

veterinární minimum, potřebné pro okamžitou pomoc koním při úraze v lese nebo ve stájích, kde je často přístup veterinárních lékařů omezený, nebo zcela nemožný,

-

pečovatelské a krmivářské vzdělání, aby dokázal rozpoznat aktuální fyziologický stav koně, a přizpůsobil tomu jeho pracovní zatížení. Dále aby uměl koně pravidelně a preventivně ošetřovat, aby rozpoznal stav pohybového aparátu a kopyt a uměl komunikovat s podkovářem. Rovněž by měl dokázat upravovat krmné dávky úměrně jednotlivým denním výkonům koně a tím předcházet problémům s překrmením, nebo nedokrmením.

-

ekonomické minimum nutné pro časté kalkulace související s provozem koňského potahu,

-

lesnické vzdělání potřebné pro správnou orientaci v lesním porostu, vyhledávání vhodných linek a volby metod přibližování a pro co nejšetrnější ale zároveň výkonný přístup k práci v lese. Pro lesní praxi je dále třeba znovu vzdělávat hajné v oblasti možností nasazení pracovních koní, včetně nejmodernějších poznatků a technických možností. Vzhledem k tomu, že se využívání pracovních koní v lesnictví již na lesnických školách běžně neučí, a když, tak z velmi zastaralých učebnic, pohlížejí mladí hajní po škole na koňské potahy jako na relikt dávných dob, který je potřeba co nejdříve nahradit mechanizací.

2.2.2 Vytvoření jistoty zaměstnání Koňský potah je specifickým pracovním prostředkem. Jeho největší nevýhodou oproti mechanizaci je nutnost trvalé péče a přísunu krmiva. Kůň potřebuje nějaký čas před prací a po práci péči, která může denně představovat až 2 hodiny výkonu, který není finančně ohodnocen. Navíc každý den, kdy kůň stojí doma, aniž by pracoval, představuje pro majitele průměrně náklad ve výši 250 Kč. Také moderní pracovní potažní stroje, zmíněné v této studii výše, představují nemalou investici, kterou si kočí dovolí pouze v případě, že má určitou jistotu její návratnosti.

44


2.2.3 Existující modely pracovního poměru Existují čtyři reálné modely perspektivního zaměstnání operátorů koňských potahů – kočích NPŠ, které by mohly představovat tolik postrádanou stabilitu této profese a umožnit její nový rozvoj a návrat do společnosti a místní komunity: 1) Stávající model minitendrů Tento model se jeví jako principiálně nevhodný, nicméně je třeba s ním v této chvíli počítat jako s reálným systémem, který je nastavený. Minitendrový systém přiděluje živnostníkům zakázky malého objemu, často nepřesahující 100 plm. To vyžaduje, aby živnostník, v tomto případě kočí, téměř denně využíval počítač a hledal si zakázku na další tři dny nebo týden. S tím spojená administrativa je časově náročná a nebere v potaz délku pracovního dne kočích a náklady z prostojů. Navíc kočí nikdy neví, zda příští týden bude mít práci, nebo jí v jeho lokalitě vysoutěží někdo jiný, kdo je ochotný pracovat za méně než místní člověk. Tento systém v nedávné

minulosti

vedl

k vytlačení

původních

profesionálů

různými

existencemi ochotnými pracovat za téměř minimální mzdu bez ohledů na koně a sebe. Hajní tak mnohdy raději vypisují minitendr na přibližování dřeva raději pro mechanizaci, než pro kočí, protože se obávají kvality člověka a koně, kteří skrze nejnižší cenu minitendr vyhrají. Pokud se má alespoň částečně vyjít pracovním koním a kočím vstříc, je třeba: -

Přesvědčit hajné o potřebě zaměstnávání kvalitních koňských potahů. Vytvořením nabídky práce tak zařídit poptávku na straně profesních a profesně zdatných kočí.

-

Počítat s výkonností koně v různých podmínkách, a stanovit kromě maximální ceny také cenu minimální.

-

Vnitřními podmínkami, např. cenou bydlení, ustájení, energií, deputátem, apod., zvýhodnit kočí s trvalým pobytem v lokalitě. Tím se jednak eliminuje zájem různých „živlů“ zejména z východního zahraničí, a jednak se může i zásadně omezit nutnost kočích vozit koně zbytečně autem (koně mají poměrně velký radius, kam mohou do práce jet takzvaně po kopytě, tedy zapřaženi ve voze.

-

Nevypisovat minitendry pro koně pouze tam, kam se již žádná mechanizace nedostane. Koně mohou pracovat i v extrémních terénech a skutečně se dostanou ze všech myslitelných technologií „nejdále“, ale není možné, aby takto pracovali

45


stále. Náročné terény, kde se koně opotřebí a unaví a kočí má někdy i nižší výdělek, musí být střídány s terény nenáročnými, aby si koně odpočinuli prací a srovnali myšlenky a kočí se mohl saturovat a odpočinout si také. -

Zavést kontrolní systém. V praxi se stává, že vysoutěženou zakázku nakonec dělá jiný kůň a jiný kočí, případně jí kůň nedělá vůbec. Každý kočí má IČO, každý kůň má své číslo. Je nezbytné tyto dva atributy vyžadovat jako součást zakázkové dokumentace a následně je kontrolovat.

-

Stanovit bezpečnostní pravidla, která budou přísně kontrolována. Zejména se jedná o kontrolu vzdělání a kvalifikačních požadavků, dále pak o kontrolu stavu koňských postrojů a používaných pomůcek, o oblečení kočího, zejména obuv, a o požívání a vlivu omamných látek v době pobytu na pracovišti. Pro namátkové kontroly zdravotního stavu koní doporučujeme přizvat zástupce KVS.

2) Systém velkých tendrů v rámci LHP Zejména ve 2. Zóně NPŠ, kde se nyní zpracovává LHP, je velká pracovní příležitost pro koně. V rámci výchovných zásahů, lokálních kůrovcových zásahů i přírodních kalamit malého rozsahu se jedná o typ práce a terén mimořádně vhodný pro použití živých koní, někde s použitím tažených vyvážecích pomůcek, jinde v kombinaci s mechanizací. LHP ze své podstaty zaručuje stabilní práci v malých objemech po celý pracovní rok v určité lokalitě. Zde se tedy přímo nabízí změnit systém tak, aby konkrétní kočí a koně mohli vysoutěžit celoroční zakázku na všechny prováděné práce s tím, že cena za práci bude jedním z hodnotících kritérií, ale nikoliv jediným. Je však nutné počítat také příplatky k ceně za obtížnosti terénu, typy podloží, apod., podle tabulky normovaných příplatků a výkonů, kterou by měl NPŠ vypracovat s použitím poznatků z podobných dokumentů, které byly v minulosti vypracovány předními odborníky v oboru (viz příloha 1). Kočí tedy získá stabilní příjem, který však bude podmíněn plněním přísných podmínek šetrné a profesně zdatné práce, dobrého přístupu ke koním a odpovědnosti vůči NPŠ. Součástí tohoto systému může být i uzavření dohod o spolupráci na propagačních a mimotěžebních aktivitách NPŠ a reprezentace NPŠ jako zaměstnavatele, viz níže. 3) Systém zaměstnanců s vlastním potahem Z hlediska atraktivity pro kočí, vymahatelnosti nastavených bezpečnostních a jiných pravidel stran NPŠ, ale i z hlediska zjednodušení administrativní zátěže hajných i kočí, se jeví jako nejlogičtější řešení komplexnosti zde řešeného problému systém, kdy by kočí byli

46


zaměstnanci NPŠ. Při dostatečném finančním ohodnocení by mohli s jistotou investovat do dobrých koní, dobrých postrojů a výbavy a potažní mechanizační prostředky pro přibližování koňmi by mohl pořídit a vlastnit Park, což by výrazně urychlilo a zjednodušilo pořízení této moderní technologie. Základními předpoklady pro tento systém jsou pečlivý výběr kvalitních profesionálů, hmotná odpovědnost za svěřené prostředky a občasné kontroly stran NPŠ. Hajný, kterému by byl kočí pracovně přidělen, by se staral o jeho pracovní vytížení na ÚP tak, aby na jednu stranu nedocházelo k požadavkům na překračování běžné pracovní normy pro koně, na druhé straně aby byl kočí právě dostatečně vytížen a nedocházelo tak k prostojům placeného zaměstnance. Ve výši platu je nutné kalkulovat s pořízením koní, postrojů a technologií a s jejich životností při správném zacházení. 4) Systém zaměstnanců s režijním potahem Toto je model, který by vyžadoval velkou míru participace stran NPŠ. K systému zaměstnance popsanému výše, by ještě přibylo pořízení a přidělení koňských potahů jednotlivým kočím. Výhodou je plná kontrola nad volbou koní a provázanost například se státními hřebčinci. Nevýhodou je nutnost dohledu a kontroly stavu koní, postrojů a stájí. Kočí má v tomto modelu plnou hmotnou odpovědnost za svěřené koně a pracovní pomůcky a je placen za jejich ošetřování. Správa stanoví příslušející příplatek k základnímu platu za ošetřování každého svěřeného koně (u jednoho koně cca. 1,5 hodiny denně, u páru koní cca. 2 hodiny denně práce navíc). Kočí obstarává krmení z místních zdrojů, přičemž jeho nákup hradí zaměstnavatel. Je stanovena životnost jednotlivých postrojů a pomůcek a kočímu jsou přiznány prostředky na jejich údržbu. Zároveň je nesmí nadměrně poškodit. Při tomto systému stačí kočímu menší plat, protože nemusí počítat s výdaji za pořízení koní a souvisejícími náklady, na druhou stranu je to kompenzováno příplatky a pořizovacími výdaji stran NPŠ. Pro účely splnění cíle této studie se jako nevhodný jeví systém současný, jako vhodné se jeví systémy 2 a 3, a systém 4 pouze ve specifických podmínkách.

47


2.2.4 Základní a nadstavbové mechanizační prostředky přibližování koňmi Koňský potah je tradiční metoda extrakce dřevní hmoty z místa těžby na nejbližší komunikaci, po které může bez újmy na podloží, půdě a vodním režimu dřevo svážet technika. Na cestách nezpevněných technika s ohledem na měrný tlak pojezdového systému. V dnešní lesnické praxi se u přibližování dřeva koňmi obvykle jedná o vzdálenosti nepřesahující 100 m, v závislosti na hustotě lesních traktorových cest. V některých případech, zejména v odlehlejších nebo hůře přístupných částech lesa, to může být i několikrát více. Základní předpoklady kvalitní práce Tradičně dochází k extrakci kmenů tažením na úvazovém řetězu za koněm tak, že je kmen vlečený za oddenek po podloží. Na běžném podloží se tak nezpůsobí mnoho škody, zejména s ohledem na fakt, že výslednice působících sil na vlečený kmen není s terénem rovnoběžná, ale svírá s ním ostrý úhel obvykle kolem 20 ° (viz obr. 14). Mnoho příkladů z praxe ukazuje, že svozové linky po extrakci koněm velmi dobře zarůstají náletovým semenem a obvykle již druhým rokem nejsou v terénu rozeznatelné laickým okem. Obrázek 16 Vektor tažné síly

48


Obrázek 17 Vlevo čerstvá linka po extrakci dřeva živým koněm, lokalita Modrava, vpravo linka po extrakci živným koněm přibližně dva roky stará, lokalita Srní, 20. 10. 2012

Obrázek 18 Vlevo čerstvá linka po extrakci dřeva pásovou technikou ve svahu; patrná je okamžitá vodní eroze, lokalita Modrava. Vpravo linka asi 2 roky stará po LKT, patrné hluboké koleje proti vrstevnici (LKT zde plně nahraditelný potažní kolesnou), lokalita Modrava

49


„Pokud se soustřeďuje koněm dlouhé dříví, je zde velké nebezpečí odření stojících stromů, protože s dlouhým výřezem není tak lehké mezi stojícími stromy „prokličkovat“. Výhodou koně proti navijákům je v tomto případě jeho menší tažná síla a citlivost na náraz taženého dříví na překážku, takže nedochází k tak velkým „odřeninám“ stojících stromů. Samozřejmě že pohyb dříví ve svislé poloze mezi stojícími stromy tak, jak to umožňují výložníky harvestorů a vyvážečů, je z hlediska odírání stojících stromů nejšetrnější. Všechny tyto relativní nevýhody ovšem mnohonásobně vynahradí skutečnost, že kůň (stejně jako člověk) pracuje bezhlučně, není zdrojem emisí a jako „palivo“ spotřebovává jen obnovitelné suroviny.“ (ÚHÚL 2007) Při používání koňských potahů je naprosto zásadní přístup hajného k zadání úkolu, stav porostu, kvalita odvedené těžební práce (nasměrování kmenů), kvalita koní, vhodnost použité technologie a především vzdělání a odborná zdatnost kočího. Před zadáním úkolu je nutné, aby hajný s kočím prošel místo kde se přibližování bude provádět, stanovili nejvhodnější linky a pracovní postupy a aby hajný určil kritická místa. Kočí poté přebírá odpovědnost za jakékoliv poškození porostu, které přesáhne určenou mez. Existuje mnoho jednoduchých opatření, která může kočí před zahájením práce provést a tím minimalizovat riziko vzniklých škod. Je však třeba předem odhadnout náročnost těchto opatření a promítnout ji do ceny zakázky. Obrázek 19 Přibližování ve svahu

50


Obrázek 20 Ojedinělé překážky na lince

Ojedinělé překážky (balvany a pod.) budou pomocí potahu odstraněny. Pokud nebylo provedeno trvalé přemostění vodotečí, vyplňujeme je v místech křižujících linku klestem, rovnaným dřívím nebo slabšími kmeny. Úseky linky, kde hrozí boční sesuv vlečeného dříví, musí být zajištěny, např. ponecháním a upevněním objemnějšího kmene v kritickém místě, vyššími pařezy apod. V krajním případě může být linka rozšířena tzv. stolicemi. (Radvan J: Přibližování dřeva koňmi, 1991)

51


Obrázek 21 Individuální ochrana stromů podél linky

Živé stromy sloužící jako odrazníky a stromy ohrožené poškozením je třeba chránit poleny nebo štěpinami upevněnými drátem, příp. speciálními pomůckami: a) poškozování okrajových stromů, b) ochrana stromů ponecháním kmene (1) a vysokým pařezem (2), c) odrazník vytvořený ovázáním štěpinami, d) přenosný kovový odrazník. (Radvan J: Přibližování dřeva koňmi, 1991)

52


Při lesních hospodářských pracích bude vždy docházet k určitému narušení přirozeného prostředí, ať už emisemi, hlukem, zásahem do půdy, odíráním nebo jiným poškozováním stojících stromů, narušením vodotečí, apod. Cílem zejména v chráněných lokalitách by však mělo být tyto vlivy redukovat na minimum. Živý kůň je téměř nehlučný, neprodukuje žádné škodlivé emise kromě malého množství metanolu a jeho „pohonnou sílou“ je obnovitelný zdroj energie. Je však zřejmé, že žádná technologie se zcela bez vlivů na okolní prostředí a škod na lesním porostu neobejde. Obrázek 22 Zlomový konec extrémního svahu, na jehož hraně dochází k zaboření oddenků kmenů do podloží, Anenské údolí, Orlické hory. Stav po několikadenní práci.

V případě koňských potahů je v dnešní době možnost široké volby doplňkových potažních technologií, ať již tradičně používaných, jako je podval, smyk, saně, špička a kolesna, nebo moderních vyvážecích vozů tažených, tažených/brzděných, až po vyvážecí povozy s hydraulickým nakládacím ramenem a nosností 3-5 t. Standardně se při přibližování na krátké vzdálenosti, na dobrém a pevném podloží a zejména v sortimentaci nebo ve vhodném porostu používá vlečení na řetězu. Výhodou je levné pořízení a snadná manipulace. V terénech s vysokou svažitostí přibližně nad 40 % lze ke spouštění kmenů při jejich uvedení do pohybu používat tzv. šushák, a to za použití

53


maximálních bezpečnostních opatření. Pro extrakci z náročného terénu, kde není žádoucí nebo možné s koněm dojít až ke kmeni, se dá použít tažení na dlouhé lano, v případě nutnosti též „za roh“ s pomocí kladky upevněné ke vhodnému stromu. Na měkkém podloží nebo na sněhu, nebo tam, kde není žádoucí poškození povrchu vlečeným oddenkem, se může použít vyklizovací čepec nebo vyklizovací šupka, případně kolesna. Podvalem se rozumí jednoduché zařízení z hladkého pevného materiálu ve tvaru saní se souvislou skluznicí, čepcem pomůcka ve tvaru kornoutu, která se před začátkem extrakce podsune pod tažený kmen. Tím se redukuje odpor taženého dřeva na minimum a v případě mírně podmáčených lokalit nedojde ke vzniku „koryta“ ani po průjezdu většího množství dřevní hmoty. Tato metoda však není vhodná na suché podloží. Tyto pomůcky mohou negativně ovlivnit momentální výkon, protože manipulace v některých případech práci zdržuje. Kolesna je výborný prostředek pro přibližování většího objemu dřeva najednou, přičemž čelo kmenů je zdviženo nad povrch a poškození podloží vlečenými kmeny je tak minimalizováno. Zdatný pár koní může na kolesně dopravovat najednou několik kmenů o celkovém objemu přes 2 plm a to i na větší vzdálenosti, i po obtížnějších cestách. Kolesna je cenově dostupné zařízení a manipulace s ní není obtížná. Obrázek 23 Vyklizovací čepec a vyklizovací šupka, (Radvan J: Přibližování dřeva koňmi, 1991)

54


Obrázek 24 Srovnání efektu použití kolového traktoru a kolesny. Fotografie pořízeny ve stejném prostoru vyklízení a při vyklizení přibližně stejného množství dřeva. Lokalita Orlické hory

Obrázek 25 Vlevo kolovou technikou poškozená cesta v NPŠ, ÚP Modrava; Vpravo skládka navezená za pomocí kolesny, lokalita Orlické hory

Na obzvláště cenných lokalitách (R) nebo na delších linkách (více než 300 m) nebo tam, kde je potřeba minimalizovat škody na podloží, nebo pro dopravu kmenů složitým terénem lze použít úzké kolové vyvážecí vozíky, brzděné nebo nebrzděné. Vozíky mají široké pneumatiky, obvykle kyvné dvounápravy a dobrou stabilitu. Umožňují práci i na podmáčených lokalitách a při jejich správném použití nedochází k poškození povrchových

55


kořenů a oděru kmenů stojících stromů. Na větší vozík je možné najednou naložit až 2 plm a pomocí sklopných ramp je možné ho provozovat jako samoobslužný, tedy přímo samotným kočím. Nevýhodou je relativně vysoká pořizovací cena (přibližně 100.000 Kč) a potřeba dopravit vozík na místo přibližování. Obrázek 26 Přibližovací brzděný vozík

Obrázek 27 Přibližovací brzděný vozík

V případě, že těžba probíhá v místě, kde není žádná zpevněná odvozní cesta a terén je podmáčený, v důsledku čehož hrozí poškození odvozní cesty traktorem nebo vyvážecím strojem, lze použít koňmi tažené vyvážecí vozy. K jejich manipulaci je třeba alespoň páru těžkých, zdravých koní a zkušeného kočího. Malý motor na vyvážečce pohání hydraulické nakládací rameno a v případě potřeby je možné ho použít jako pomocný pohon zadních náprav. Absence tažného stroje a tedy i prokluzujících pneumatik při tahu má vynikající výsledky na stav cesty, jak ukazuje používání této technologie např. v Anglii.

56


Obrázek 28 Největší výhodou koněspřežné vyvážečky je eradikace hnaného kolového nebo pásového pojezdu, který nejvíce poškozuje podloží

Obrázek 29 Největší výhodou koněspřežné vyvážečky je eradikace hnaného kolového nebo pásového pojezdu, který nejvíce poškozuje podloží.

57


3 Závěr Pracovní koně v současné době nemají v NPŠ vytvořeny podmínky, za kterých by zde bylo možné je smysluplně chovat a využívat k práci. Systém minitendrů, protěžování mechanizace, absence podmínek pro živnost vázanou, zastaralé metody práce plynoucí z absence dalšího vzdělávání a metodického vedení, a konečně neochota pracovníků NPŠ se koňmi zabývat, vedly k likvidaci stavů koní a jejich vytlačení z lesnických prací buď zcela, anebo do míst, kam se již technika nedostane. Pokud má dojít ke zdravému a smysluplnému návratu koní do Šumavských lesů, je nutné zavést systém prověřování odborné úrovně operátorů koňských potahů, vzdělávání a motivaci hajných v tomto oboru, a změnit systém, jakým jsou koním přidělovány zakázky. Kůň bezpodmínečně potřebuje stabilní zaměstnání, jinak trpí zdravotně a nevyplácí se ekonomicky. Smysl má ovšem uvažovat výhradně o inteligentních, socializovaných lidech, kteří tuto profesi a své koně vnímají s úctou k sobě, koním i lesu a mají vazbu k našim národním tradicím. V zemích na západ od České republiky lze v posledních 20-ti letech sledovat návrat společnosti k používání pracovních koní, včetně vývoje moderních potažních strojů. V zemědělství jsou to vysoce efektivní stroje snad na veškerou myslitelnou polní práci, které mají jen o málo nižší výkonnost než traktory. Totéž se odehrává v lesnictví. Západní země mají špičkové technologie, ale kvůli letitému úpadku chovů pracovních koní již nemají kvalitní koně a personál. Česká republika má naopak jedny z nejlepších pracovních plemen koní v Evropě a ještě stále živou tradici řemesla. Skýtá se zde nyní jedinečná šance tyto dva faktory u nás skloubit. Pokud vytvoří NPŠ dobré podmínky, a bude důrazně vymáhat dodržování kvalitativních a bezpečnostních pravidel, může počítat s tím, že se do regionu přistěhují trvale mladí lidé s koňmi, založí zde rodiny, a budou podporovat NPŠ při PR aktivitách s koňmi spojených.

58


Seznam použitých informačních zdrojů Odborné knihy 1. Ing. et Ing. Jiří Kadlec, PhD., 2007: Vztah činností lesního hospodářství k vybraným právním předpisům z oblasti práva životního prostředí 2. Ing. Leona Machalová, 2008: Vliv holosečného způsobu obnovy na mimoprodukční funkce lesních systémů 3. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, 2007: Užívání k přírodě šetrných technologií při hospodaření v lesích 4. Ing. Jaroslav Radvan, 1991: Přibližování dřeva koňmi

Internet 1. www.npsumava.cz 2. www.centrum-slezsky-norik.cz

59

Využití národních plemen chladnokrevných koní v regionu Národního parku Šumava

Recommend Documents