Zpracování tuhého komunálního odpadu a čistírenských kalů v regionu Národního parku Šumava

Studie

„Zpracování tuhého komunálního odpadu a čistírenských kalů v regionu Národního parku Šumava“ - výhledové možnosti

vytvořená na základě doporučení Regionálního řídícího výboru v rámci projektu Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu NP Šumava ( KIPR )

Zpracoval : Ing. Lelková Zdeňka - koordinátor PS Leitner Petr Ing. Nosek Bohumil Ing. Kaska Ivan Ing. Kasalický Igor Ing. Josef Urban

Vimperk 2012

1

Obsah : Závěr a doporučení studie .................................................................................. 4 Dodatek či předmluva autorů.............................................................................. 5 Zdůvodnění návrhu a závěru studie ................................................................... 8 Nakládání s odpadem....................................................................................... 8 Recyklace ........................................................................................................... 9 Třídění odpadu ................................................................................................. 10 Skládkování ..................................................................................................... 10 Výroba ATP ..................................................................................................... 12 Termické zpracování TKO .............................................................................. 12 Legislativní perspektivy ................................................................................. 14 Nakládání s komunálním odpadem v členských státech EU ........................... 15 Závazky ČR k EU ............................................................................................ 16 Vícenáklady OZE.............................................................................................. 17 TKO v regionu NP Šumava ............................................................................. 19 Vliv složení TKO na navržený způsob zpracování........................................... 22 Závěr ................................................................................................................ 23 Co je to čistírenský kal................................................................................... 23 Čistírenský kal v NP Šumava......................................................................... 31 Závěr ................................................................................................................ 33 ZEVO – kombinovaná spalovna TKO a kalů ................................................... 34 Spalovna NP navržená technická data ............................................................ 39 Umístění ZEVO a logistika svozu TKO a kalů .................................................. 40 Kritéria pro výběr lokality .................................................................................. 40 Závěr ................................................................................................................ 43 2

Návrhy a možnosti financování projektu...................................................... 44 Seznam použité literatury a zdrojů ................................................................... 46 Přílohy .............................................................................................................. 53 Seznam příloh .................................................................................................. 53

3

Závěr a doporučení studie Zadání studie zní: Cílem studie je získat kvalifikovaný názor na koncové řešení toku odpadů ve vymezeném území s výhledem na minimálně 20 let. Řešení musí být v souladu jak s platnou legislativou ČR, tak zemí EU a musí vycházet z předpokládaných trendů nakládání s odpady v ČR i EU. Na území NP Šumava vznikne ročně Cca 6 500 t tuhého komunálního odpadu (dále jen TKO ) a cca 2200 t čistírenských kalu (přepočteno na průměr 25% sušiny ).

Studie bude proto obsahovat zejména: • Zdokumentování stávajícího stavu svozu a likvidace TKO a nakládání a likvidace čistírenských kalů v regionu NP Šumava a přilehlém území. • Platnou legislativu v ČR a EU a předpoklady jejího směřování v následujících letech. • Navržení optimálního řešení systému (způsobu) nakládání s odpady (TKO a čistírenský kal) a návrhy na jejich likvidaci včetně vypracování důvodové zprávy.

Doporučené řešení : Předpokládaný vývoj v nejbližších letech povede ke změně nakládání se zbytkem TKO po vytřídění využitelných frakcí. Současné skládkování bude postupně nahrazeno spalováním s využitím energie. Zbytek po vytřídění TKO tvoří na území regionu NP cca 80% z celkového množství odpadu. Dalším již problematickým druhem odpadu je čistírenský kal. Doporučujeme zajistit jeho maximální možné odvodnění v místě vzniku a to i za pomoci mobilního zařízení , následně termické zpracování ve směsi s TKO. Ve studie je uvedeno zdůvodnění.

Doporučený postup řešení situace : • Založit (nebo využít stávající) svazek obcí či obdobné sdružení obcí a subjektů na zainteresovaném území (dále již jen jako „svazek“). 4

• Definovat principy spolupráce a odpovědnosti uvnitř svazku. • Zveřejnit projekt „Integrované nakládání s odpady v regionu“ a zajistit jeho popularizaci. • Z dlouhodobějšího pohledu zahájit neprodleně přípravné a realizační práce na projektu „Integrovaného nakládání s odpady v regionu“ a to zejména: -

Určit definitivní určení lokality pro výstavbu zařízení pro energetické využití odpadu ( dále jen ZEVO ).

-

Nalézt finanční zdroje pro výstavbu ZEVO.

• V krátkodobém horizontu doporučujeme: -

Optimalizovat (sjednotit) míru odvodnění čistírenských kalů z jednotlivých lokalit a navrhnout odpovídající logistiku svozu čistírenských kalů.

-

Revidovat stávající projekty týkající se zpracování odpadu v regionu s přihlédnutím na předpokládaný vývoj legislativy v ČR a vývoje v ostatních zemích EU a Evropy.

Navržené řešení je plně v souladu s BAT* zemí evropské unie a tezemi MŽP a MPO viz. „Rozšířené teze rozvoje odpadového hospodářství v ČR“ MŽP srpen 2010 a následující dokumenty. Zdůvodnění tohoto závěru je obsahem studie, která též obsahuje návrh způsobu zajištění financování tohoto projektu. *( BAT ) Best Available Techniques viz dále v textu.

Dodatek autorů Zpracování studie nebylo samozřejmě možné bez průběžné komunikace se zástupci regionu NP na různých úrovních. Pro zpracovatele studie vyplynuly z této komunikace jak data potřebná pro zpracování studie tak i základní poznatky a připomínky které jsme se snažili zapracovat do studie. Jedním z poznatků, který se neliší od stavu na ostatním území republiky velice nízká informovanost obyvatel o dalším nakládáním s odpadem možnostmi, po té, co se octne v popelnici či kontejneru.

je a

5

Na jednu stranu je to známka dobře fungujícího odpadového hospodářství, na druhou stranu je problém, protože lidé nejsou vystavení tíži problému a příliš si ho neuvědomují. Cílem studie bylo navrhnout následující nutné kroky v odpadovém hospodářství v regionu NP a zdůvodnit postup a navržené řešení. Dojít k řešení nebyl zas takový problém, po zmapování situace. Zdůvodnění je otázka druhá. Studie se v řadě případů odvolává na zahraniční zkušenosti. Drtivá většina odpadových firem působící v ČR je buď přímo zahraničních a nebo s podílem zahraničního kapitálu. Není důvod proč by se v brzké době u nás měli chovat jinak než u sebe doma. I vše ostatní nasvědčuje že další vývoj bude směřovat k nastolení obdobného stavu jako je v západní Evropě. Na nízký stupeň informovanosti jsme narazili i na postech obecní samosprávy. Ani to není ničím překvapivým a neliší se od stavu na území republiky. Je to také samozřejmě dáno nutným širokým záběrem povinností pracovníka obce a jeho pracovní vytížeností.

Závěry studie i když jsou zcela logické a mají své zdůvodnění se proto mohou zdát být jednak překvapivé a někdy i v rozporu z obvyklou praxí. Dále přinášejí fakta, která jsou v řadě případů zcela v rozporu s názory na ochranu přírody a životního prostředí hlásaných nevládními organizacemi. Tyto názory i když nemají žádnou oporu ani faktickou ani právní a přinesli v řadě případů zcela opačný efekt než je ochrana životního prostředí dokázaly do jité míry zakořenit a ovlivnit myšlení lidí. V nedávné době proběhlo v české republice několik studí řešící podobnou problematiku a dospěli ke prakticky shodným závěrům. Vzhledem k možnostem jak s odpadem naložit, t.j pouze tři metody, recyklace, skládkování, spalování není jiné volby, při omezení jedné metody než posílit ty zbývající. Území regionu NP Šumava nedisponuje a pravděpodobně nebude nikdy za dobu svého trvání disponovat jak velkými zdroji odpadu ani zpracovatelskými kapacitami pro jednotlivé druhy vytříděného odpadu, aby byla recyklace efektivní čí efektivnější než se stávající stav. Například zpracování plastu v blízkosti velkých městských lokalit. Problematiky biomasy se věnujeme dále v textu. Ve studie také najdete poměrně dost velkou část věnující se čistírenskému kalu. Je to zcela úmyslně. Čistírenský kal, který byl dlouhá léta zcela na okraji zájmu pomalu i odborné veřejnosti, se dostává na popředí zajmu a to nejen z důvodu své potenciální nebezpečnosti, ale i obtížnému zpracování. Tohoto dluhu v informovanosti jsme si vědomi a proto větší prostor ve studii. Čistírenského kalu vzniká na v regionu NP přes 2 tis tun ročně. Čistírenský kal se také čím dál tím více dostává do hledáčku ČIŽP z hlediska možného obsahu látek nebezpečných pro životní prostředí a o jak PPCPs ( léčiva a produkty osobní péče) tak látek označovaných souhrnně jako dioxiny. 6

Studie obsahuje dostatek informaci pro další rozhodovací proces. Je pouze na Vás zadavatelích a v neposlední řadě odpovědných pracovníků obcí jak se získanými informacemi naložíte. Za pracovní skupinu Petr Leitner

7

Zdůvodnění návrhu a závěru studie Nakládání s odpadem Definice Odpad je movitá věc, které se člověk zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit. Z pohledu práva odpad přesně definuje zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech. Komunální odpad je podle platné legislativy veškerý odpad vznikající při činnosti fyzických osob (domácností) na území obce, tj. zahrnuje vše včetně kapalného odpadu. Tuhý komunální odpad (TKO) je komunální odpad, který si za běžných atmosférických podmínek uchovává svůj tvar. Od doby, kdy člověk začal produkovat odpad, existují pouze tři základní způsoby jak se ho zbavoval. Do dnešních časů se nic nezměnilo. Příkladem může být zacházení se starým oštěpem člověka žijícího v jeskyních. Pokud se ho potřeboval zbavit, například proto, že si vyrobil nový, měl tři možnosti. Buď ho dal kamarádovi a ten ho dále používal, což je recyklace, tzv. materiálové využití. Nebo ho odhodil do kouta jeskyně, čímž založil skládku. Poslední možnost je, že starý oštěp spálil v ohni což je spalovna s využitím energie, protože se u ohně ohřál či si na něm uvařil jídlo. Současné způsoby nakládání s odpadem -

Recyklace (materiálové využití)

-

Skládkování

-

Spálení

Je skutečně důležité si uvědomit, že nelze zpracovat odpad jinými metodami než bylo výše uvedeno. V současné době procházejí země EU obdobnou vlnou zvýšeného zájmu o TKO a odpady obecně, která proběhla v USA před cca 25 lety, nastartované aférou s lodí Mobro 4000 naloženou neudatelným odpadem. V USA proběhla hysterie přiživena jak laickou tak i odbornou veřejnosti včetně EDF (Fond pro ochranu životního prostředí, Environmental Defense Fund). Bylo by možné a žádoucí se z této zkušenosti poučit, bohužel se tak vždy neděje.

8

Recyklace Česky „znovu uvedeni do oběhu“. Recyklace je zaklínadlo dnešní doby. Termín recyklace je pevně spojen s jakoukoli manipulací nebo plány s TKO. Někdy je dávána přednost termínu „ materiálové využití“, který přesněji vystihuje situaci. U nás se spíše využívá termínu recyklace, proto mu dáme dále přednost. Představuje recyklace řešení? Je skutečně recyklace tak spasitelná jak je často nabízena a označována? Recyklace je bezesporu přínosem, ale má své hranice. Každý recyklační okruh má své meze a spotřebovává zdroje, které již nelze recyklovat. Pro názornost je možné použít příklad v podobě zpracování plastů. Vybereme toho nejlepšího zástupce tzv. čirý PET. Cestu již použité PET lahve v novou. Je recyklovatelné palivo sběrného vozu? Je recyklovatelné opotřebení toho vozu a opotřebení příslušné vozovky? Je recyklovatelná nezbytná elektrická energie nutná k rozdrcení, čištění, tavení, vstřikování, výrobě ? V celém recyklačním okruhu je mnoho prvků, které nelze recyklovat, naopak spotřebovávají zdroje, které přímo či přeneseně slouží k výrobě daného recyklovaného produktu. V případě PET láhve je ropa použita buď k vyrobení nové láhve nebo k výrobě paliva pro získání energie pro recyklační okruh. V důsledku dezinformací v této oblasti je pro část populace ČR přijatelnější recyklovat použitý kelímek od jogurtu a k vytápění, či získání jiné energie, použít například uhlí. Není vhodnější využít uhlí jako surovinový zdroj a k vytápění využít ten již použitý kelímek? Někdy dochází k zajímavým paradoxním situacím, kdy je recyklace spíše na závadu a to jak pro životní prostředí tak i z finančních důvodů. Příkladem zajímavé paradoxní situace může být například právě území NP Šumava postižené kůrovcovou kalamitou. Pokud by nedocházelo k takové míře recyklace starého papíru (při které se spotřebovávají jiné zdroje než je vlastní surovina, dřevní hmota, viz předchozí text) nedošlo by pravděpodobně k tak rozsáhlé kůrovcové kalamitě, protože by došlo k zastavení kůrovcové kalamity z důvodu ochrany stromů a ne území. Studie proto doporučuje zachovat či zavést použití sběrným odpad ve více lokalitách s přihlédnutím k sezónním vlivům, tam z hlediska logistiky sběrných vozů. Dotřídění TKO na podíly, o bude prováděno plánované nebo existující dotřiďovací lince, či termického zpracování TKO.

nádob na tříděný kde to má smysl i které bude zájem, přímo v prostoru

ZEVO není konečná stanice surovin, jak je v řadě případů prezentováno nevládními ochranářskými organizacemi, ale zařízení, které na svém výstupu i produkuje. V zemích, kde je spalování odpadu normou a běžně zažitou praxí (Německo, Švýcarsko), je v čím dál větší míře například zpracovávána popelovina jako stavební materiál. Také například filtrační koláče z vypírek spalin jsou zdrojem Zn. Samozřejmě po oddělení kovové frakce ( Fe atd.) 9

Přestože celorepublikově náklady na separaci převyšují příjmy, je celkový ekonomický dopad separace na současný způsob zpracování odpadu příznivý . Procento porovnání příjmů a náklady na zpracování netříděného odpadu je mnohem vyšší, nehledě na krácení životnosti skládek. Třídění odpadu Třídění odpadu není samostatná oblast zpracování odpadu, ale vstupní brána do recyklace. Jedním ze specifik odpadu v regionu NP je velký podíl biologicky rozložitelného odpadu a zároveň dlouhé dojezdové vzdálenosti. Biologicky rozložitelný odpad ( BRKO ) V podobě trávy, listí, prořezaných větví a podobného materiálu s nízkou měrnou hmotnosti tvoří v některých oblastech NP velkou část komunálního odpadu a zvyšuje náklady na jeho svoz. Přitom se nabízí zpracování BRKO přímo v místě vzniku a to buď pomocí malých kompostérů či podobných obecních zařízení. Poz. Účelem a cílem studie není zvýšit podíl vytříděného materiálu z odpadů vznikajících na území regionu NP. Podíl vytříděných frakcí pro následnou recyklaci je např. na Vimpersku nejvyšší v ČR. Vimperk byl také za své úspěchy po zásluze odměněn. Cílem studie je najít způsob nakládání pro zbývající 80 % odpadů a prakticky 100% čistírenských kalů. Skládkování ČR je bez jakýchkoliv sporů skládkovací velmoc. Na území republiky je v současné době více než 180 skládek TKO ( SO, DO, ) plus další skládky nebezpečného a inertního materiálu. V ČR to představuje ročně cca 3,5 mil tun domovního odpadu co zůstane ležet na skládce Uvedené množství je zbytek po vytřídění a rovněž je odečten podíl co je v současné době energeticky využit ve spalovnách ( 10- 15 % z celkového množství. Uvedený stav je dále neudržitelný a představuje časovanou bombu pro životní prostředí. Jedním ze způsobu jak stav změnit je zavedení tvz, motivačních poplatků za skládkování ( viz. příloha teze ) a úprava legislativy. Skládkování má, respektive mělo, jedinou a velkou výhodu v relativní jednoduchosti a tím i nízké ceně. Obě tyto výhody však pomalu přestávají platit. Založení skládky a její provoz je přesně definován a regulován, což zvedá cenu za zpracování, respektive uložení odpadu. V cílovém roce 2016 se předpokládá nárůst ceny za skládkování až na 6 násobek dnešních cen ( tvz, motivační poplatek ). 10

Provoz skládky není bez provozních rizik : • Průsaky do spodních vod. • Požáry, nekontrolovatelný proces hoření. • Uvolňování skládkového plynu (metan). Jedná se o skleníkový plyn 20 x účinnější než CO2 . • Zdravotní rizika, prachové úlety, přenos nemocí na zvěř, ptactvo atd. Soubor výše uvedených vlivů (tzv. externalit) způsobuje zvýšení ceny (celospolečenské, nikoliv vlastních poplatků) za skládkování až na úroveň, která již není akceptovatelná. Tato skutečnost vedla řadu zemí k zákazu skládkování z výjimkou skládkování inertních materiálů. Na následujícím grafu je znázorněno porovnání cen (zahrnují externality) pro skládkování a spalování TKO. Cena je v tomto případě brána jako položka, kterou zaplatí společnost v podobě škod na životném prostředí, zdraví, majetku atd. a z provozu zařízení. Nejdražší (cca 22,- EUR) je skládka KO a na druhé straně grafu je spalovna vyrábějící jak elektrickou energii tak i teplo se společenskou zátěží cca minus 4,- EUR. To znamená, že provoz spalovny vybavené plně kogenerací ( využití energie ) přináší společnosti 4,- EUR na tunu zpracovaného odpadu (2007). Pro zcela názorné vysvětlení této skutečnosti je možné například použít chronicky se opakující příklady požárů skládek a daleko vzácnější případy požáru ve spalovnách. V případě požáru skládky se jedná vždy o několikadenní (ale jsou známé i několikaleté - např. v Kanadě) záležitosti, při kterých unikne do ovzduší obrovské množství nebezpečných látek (poškození zdravotního stavu obyvatel a finančně náročná léčba) a je nutné nasadit ve velkém počtu techniku a lidí při jejich zmáhání. Pokud dojde k podobné situaci ve spalovně, např. zahoření odpadu v zásobním bunkru z důvodu kontaminace odpadu vysoce hořlavým materiálem (sud benzinu), je zpravidla okamžitě likvidován hasicím zařízením při minimálních škodách.

Výroba alternativního paliva Další již vyzkoušenou možností, jak snížit množství TKO je výroba tzv. alternativních paliv. ATP či TAP jak jsou obecně alternativní paliva nazývána jsou tvořena spalitelnými podíly v TKO takové povahy, aby nevznikaly nebezpečné zplodiny jejich spalováním v konvekčních spalovacích zařízeních či cementárnách. Programy zpracování TKO na alternativní palivo, které proběhly v zemích západní Evropy v období posledních cca 15 let byly utlumeny a zastaveny z důvodu problémů při jejich výrobě, spalování a též při likvidaci vzniklých emisí.

11

Z hlediska technologií lze výrobu alternativních paliv s využitím energie.

zařadit mezi spálení

Zdroj : Havránek a Ščasný, 2007 (MethodEx projekt) EXIOPOL 2007 Termické zpracování TKO Termické zpracování. Spalování odpadu není nic nového pod sluncem, ale technologie využívaná člověkem po tisíciletí. První, dalo by se říci moderní spalovna, byla uvedena do provozu v anglickém Nottinghamu v roce 1874. O jedenáct let později byl dobudován první americký model na Governor‘s Island v New Yorku. Během 2. světové války fungovalo v USA cca 700 spaloven. Jejich provoz byl odpovídající tehdejšímu stavu techniky, vypouštěly tmavý kouř, zápach a toxické plyny, ale už tenkrát byly považovány za prospěšná zařízení – likvidovaly totiž 85 – 95 % objemu odpadu. Pokrok za posledních 60 let od II. světové války se neprojevil jen vynálezem mobilního telefonu a PC, ale i v možnostech řízení spalovacího procesu, čištění spalin a nepřetržitého řízení a monitoringu pomocí počítačové techniky. To změnilo spalovnu TKO v zařízení se zcela minimálním vlivem na okolí a produkující energii z jinak nevyužitelných podílů TKO. Termické zpracování je termín, zpřesňující původní „Spalovna TKO“, který zahrnoval i procesy spálení TKO bez využití vzniklé tepelné energie. Termické zpracování TKO má řadu výhod, je ale stále v ČR na okraji používaných technologií a naopak středem zájmu některých zájmových skupin obyvatelstva, především nevládních organizací s tzv. ekologickým zaměřením. V době zpracování studie tj. polovině roku 2012 dochází k velice rychlým změnám v pohledu na ZEVO a spalovna již přestává být „sprosté“ slovo. Termín termické zpracování odpadu nezahrnoval i jeho energetické využití ,proto se postupně začíná používat termín ZEVO ( zařízení pro energetické využití odpadu) 12

Jaké jsou výhody nevýhody provozu ZEVO : • Využití tepelné energie odpadu k dalším účelům: výroba teplé vody (TUV) a výroba elektrické energie. • Zpracování již nevyužitelného TKO a čistírenských kalů, tj. zmenšení jejich objemu na minimum. • Prodloužení doby použitelnosti stávajících skládek. • Bezpečná a plně kontrolovatelná technologie odstranění odpadu.

Legislativní perspektivy Ve světle událostí z května letošního roku, kdy Evropský parlament přijal dne 24.5.2012 usnesení o Evropě efektivně využívající zdroje (2011/2068 (INI). Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu (ENVI), se již delší dobu snaží omezit skládkování v zemích EU a pokud možno ho zakázat úplně a inicioval i vznik tuzemského dokumentu „Rozšířené teze rozvoje odpadového hospodářství v ČR ( MŽP srpen 2010“ ) a dalších dokumentů, ze kterých lze předpovídat následující vývoj: • Čím dál tím větší tlak na omezení skládkování TKO až po úplný zákaz skládek TKO. Respektive jejich omezeni pouze na inertní materiál. • Stále rostoucí náklady na skládkování TKO a to jak zvyšujícími se poplatky za skládkování samotné, tak i na cenu za přepravu, resp. logistiku TKO ( tzv. motivační poplatky). • Zvýhodnění recyklace legislativní podporou i přímou ekonomickou podporou. • Změna úhlu pohledu na termické zpracování TKO a čistírenských kalů, respektive spalování s využitím vyprodukované energie. Spalování biomasy zastoupené podílem v DO bude považováno za obnovitelný zdroj energie. Na jedné straně legislativní podpora spalování odpadu, na straně druhé legislativní útlum skládkování.

Současný stav, kdy je drtivá většina TKO a kalů ukládána na skládky, je neudržitelný a v nejbližších letech bude jeho zachování spojeno s dramatickým růstem nákladů.* 13

*viz. „Rozšířené teze rozvoje odpadového hospodářství v ČR“ str.32 citace dokumentu :

MŽP srpen 2010,

„Cílovým rokem pro motivaci formou poplatku bude rok 2016, kdy by měly být zajištěny další nové kapacity pro jiné formy nakládání s odpady (zejména zařízení k energetickému využití odpadů)*. Do cílového roku bude zajištěn postupný nárůst sazby poplatku za odstraňování ostatních odpadů.“ *odhad doby, který vychází z praktických zkušeností, potřebné k realizaci výstavby a uvedeni do provozu „zařízení k energickému využití odpadu“ (jinými slovy ZEVO) je cca 4 roky. Tj. termín 2016 je prakticky nereálný. Pozn. Eurofert ENG s.r.o., Petr Leitner V době zpracování tohoto dokumentu je připravován soubor nových zákonů týkající se odpadu, tzv. nový odpadový zákon. Tento soubor zákonů má být předán k parlamentnímu projednávání ke konci roku 2012. Pozn. Info. PhDr. Ivo Hlaváč, náměstek ministra, ředitel Sekce technické ochrany životního prostředí, Ministerstvo životního prostředí ČR V době této legislativní nejistoty (z hlediska zaměření studie na budoucích 20 let) lze pracovat pouze s tezemi (viz. výše a v příloze dokumentu) a vycházet z vývoje v západních zemích Evropské unie a zemí Evropy, tj.nečlenů EU ( Švýcarsko).

Stav odpadového hospodářství – Evropská komise BiPRO, (2012)

14

Nakládání s KO v členských zemích EU V následujícím grafu a z předchozí tabulky je vidět jak stávající stav tak i předpokládaný vývoj v ČR. Vyspělé země radikálně omezily skládkování ve prospěch energetického využití ( spalování ZEVO ) a recyklace.

Závazky České republiky k EU • Závazek „odklonit část biologicky rozložitelné složky SKO ze skládkování ( směrnice 1999/31/ES, 35% úrovně 1995 do roku 2020 )“ * • Závazek „ Dosažení podílu obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě 13% v roce 2020“ ** • Závazek „Snižování emisí skleníkových plynů“ ***

*biologicky rozložitelná část odpadu tvz. biomasa, pokud byla ve styku a součástí DO není z důvodu kontaminace dále po užitelná biologickými rozkladnými metodami viz: Podrobnosti nakládání s biologicky rozložitelnými odpady (dále jen „bioodpady“) upravuje vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady …, ve znění pozdějších předpisů. 15

Směsný komunální odpad není na seznamu bioodpadů, které jsou využitelné v zařízeních k využívání bioodpadů (příloha č. 1 vyhlášky). Důvodem je především nebezpečí kontaminace zpracovávaného materiálu rizikovými látkami a prvky obsaženými ve směsném komunálním odpadu. **podíl hrubé domácí spotřeby elektřiny v ČR z OZE byl 8,3% (2010), podíl hrubé výroby tepla 8% ( 2010), cíl v roce 2020 je na hodnotě 13%. Pro dodržení cíle v souladu s EU je nutné zvýšit podíl OZE na celkovém energetickém mixu ČR a to zejména na vyrobené energii nikoliv instalovaném výkonu. FTV představuje cca 10 – 11 % instalovaného výkonu ČR, ale podílí se pouze cca 1 % na dodané energii. Zároveň je největším „spotřebitelem“ financí spojených s podporou OZE. Vícenáklady obnovitelných zdrojů energie (OZE) - zdroj MŽP

Za poznámku stojí, že pouze 2 letá podpora FTV (fotovoltaika) představuje finanční sumu prakticky totožnou s nutnou investicí k vybudování kapacit ZEVO pro celou ČR. Ze všech zdrojů OZE má pouze spalovaní část TKO předpoklad radikálního růstu.

biologicky rozložitelného odpadu jako

Proč • FTV spotřebovává největší část vícenákladů na OZE při velice malém množství dodané energie (cca 1%).

16

• Rozvoj bioplynových stanic, tj. druhý největší „spotřebitel“ dotací v podobě zeleného bonusu, nebude pravděpodobně takovým boomem jako nedávný nástup FTV. Bioplynové stanice jsou závislé na zdrojích biomasy a logistice s tím spojené a také nově připravovaná vyhláška jako součást „balíku odpadových zákonů“ (viz příloha) přesně definuje jak vstupy tak i výstupy z bioplynových stanic. Při přípravě těchto zákonů byly patrně zohledněny zkušenosti z nástupem FTV. V příloze studie jsou návrhy vyhlášek ohledně provozu bioplynových stanic a prodeje tvz. biometanu do rozvodných sítí. Vzhledem k nastaveným parametrům je nejpravděpodobnější výstup z bioplynových stanic kogenerace ( teplo a el., energie). Vzhledem ke vstupům nebudou pravděpodobně konkurence schopné verzus technologie ZEVO. • Ostatní stávající zdroje OZE (větrná, vodní atd.) jsou již na úrovni, od které se nedá vzhledem k poloze ČR a její geografii očekávat dramatický růst. • Biomasa jako součást KO bude uznána (viz návrh vyhlášky v příloze, viz „Vyhláška o stanovení druhu a parametru podporovaných obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny , tepla nebo biometanu a o stanovení a uchovávání dokumentů ) jako zdroj obnovitelné energie a to v podílu 60% (viz § 6. Vyhlášky), pokud nebude prokázán vyšší podíl. Jinak: minimálně 60% energie získané spalováním komunálního odpadu ( KO ) je považováno za energii z obnovitelných zdrojů.

TKO v regionu NP Šumava Data vycházejí ze studie „Analýza systému odpadového hospodářství obcí v Národním parku Šumava“ z roku 2008. V rámci přípravy této studie byla aktualizována data k ½ roku 2012 a představují pokles zhruba o 3 - 5 % . Produkce odpadu v regionu NP

Rok 2009 Obec/město

Počet obyvatel k 31.12.2011

Rok 2011

Celkové Průměrné Celkové Průměrné množství odpadu množství odpadu množství odpadu množství odpadu v tunách na 1 obyv/kg v tunách na 1 obyv/kg

Borová Lada

272

99,44

348,69

112,71

414,37

Čachrov

483

213,05

412,08

202,40

419,04

Hartmanice

1 071

354,41

329,37

336,69

314,37

Horní Planá

2 280

705,56

325,14

712,23

312,38

17

Horní Vltavice

414

140,17

348,69

120,02

289,90

Horská Kvilda

78

20,93

268,35

19,88

254,87

1 544

553,69

346,49

526,01

340,68

Kvilda

176

181,88

993,87

160,59

912,44

Lenora

792

238,06

307,18

226,16

285,55

Modrava

66

61,05

1110,04

67,93

1029,24

Nicov

70

40,00

540,54

33,35

476,43

Nová Pec

526

275,24

504,10

261,48

497,11

Nové Hutě

80

53,48

677,01

48,60

607,47

Prášily

167

59,46

383,61

56,49

338,25

Rejštejn

247

115,03

489,50

109,28

442,42

Srní

276

116,78

424,65

110,94

401,96

Stachy

1 213

491,63

403,31

482,07

397,42

Stožec

211

61,34

294,89

62,89

298,06

Strážný

432

133,61

288,57

120,86

279,77

Volary

3 939

1233,87

307,32

1172,20

297,59

Železná Ruda

2 264

580,88

251,46

569,26

251,44

Želnava

132

20,86

147,93

19,82

150,13

Celkem

16 733

5750,42

9502,79 prům.422,90

5531,86

9010,89 prům.409,59

Kašperské Hory

Z výše uvedených tabulek mapující stav produkce odpadu v regionu NP s porovnáním údajů o produkci TKO v České republice (250 – 270 kg/os/rok) je jednoznačně patrné jak velký vliv na množství má tvz: „odpadová turistika“. V řadě lokalit je počet ubytovacích míst srovnatelný či převyšuje počet stálých obyvatel. Dalším zdrojem je turistika ve formě krátkodobého pobytu nevyužívající místní ubytovací kapacity. Např. Železná Ruda 65 ubytovacích zařízení a celkovou průměrnou produkcí odpadu 251,46 kg na obyvatele oproti Modravě s 9 ubytovacími zařízeními a produkcí 1 110,04 kg na obyvatele. 18

Na základě zkušeností je známo že je výhodnější poskytnout sběrná místa odpadu ( koše, popelnice ) než následně sanovat černé skládky či nepořádek po návštěvnících. Je zřejmé že obce s vysokou produkcí odpadu jsou zatíženy vícenáklady za zpracování odpadu která pochází právě z krátkodobého turistického ruchu (Modrava). Podle našeho názoru by mělo dojít k jisté kompenzaci těchto nákladů. Zmíněné množství TKO, které je vyšší proti průměrným produkcím TKO na občana jde částečně na vrub obyvatelstvu v regionu a částečně (sezónně) na vrub turistiky v regionu NP. Objem dovezených materiálů do regionu NP je značný a ročně představuje 1 150 tun TKO, což ve finančních prostředcích činí cca 4 – 5 mil. Kč Ve složení TKO jsou rozdíly podle destinace zdroje. Obecně platí, že v komunálním odpadu z vesnického prostředí najdeme nižší podíly biologicky rozložitelných látek a hořlavých materiálů a to včetně plastických hmot. TKO z regionu NP je ale z cca 20 % (viz „Analýza ….“) vyprodukován návštěvníky NP a tak obsahuje vysoký podíl obalových materiálů a to ať se jedná o PET , obalový karton, folie z plastických hmot či papír.

Vliv složení TKO na navržený způsob zpracování

Složení odpadu (TKO) podléhá řadě vlivů. Je poměrně velký rozdíl ve skladbě odpadu z lokality kde nejsou lokální topeniště ( sídlištní zástavba) a kde jsou ( vesnice ). Vliv turistiky přináší vyšší podíl plastů a obalových materiálů obecně. Mezi další vlivy můžeme započítat i modu či jistou oblibu obalů a vliv legislativy na jejich množství. Cílem studie je navrhnout konkrétní řešení s výhledem pro minimálně období 20 let. Na tak dlouhou dobu nelze předpovědět skladbu odpadu, ani to není nutné. Je provozně ověřeno, že skladba odpadu má velký vliv na skládkování ale nemá velký vliv na provoz spalovacích zařízení pokud jsou správně navržena a dimenzována. Pokud bude ZEVO dobře navrženo nemá na její provoz vliv množství ani skladba TKO a čistírenských kalů.* *v rámci nominálních hodnot

19

Závěr • V průměru 20 – 30 % odpadu pochází z turistiky (lokálně je uvedené procento značně vyšší ). • Cena za zpracování TKO činí více než 3- 4 tis.,- Kč/tuna. Největší podíl na ceně má doprava a nejednotný systém zpracování.

Vzhledem k trendům a závěrům z nich , uvedených v této studii se jeví jako nejefektivnější řešení: • Optimalizace svozové sítě • Komplexní vybavení cílové lokality zpracování odpadu * • Termické zpracování lokalit.

odpadu

(ZEVO)

v jedné v dále navržených

Tzn. Roztříštěnost konečných zpracovatelských technologií (dotřiďovací linka, kompostárna, ZEVO, skládka vede k navýšení přepravních tras a zvýšeným celkovým nákladům

Kal z čistíren odpadních vod Co je to čistírenský kal? Definice : Čistírenský kal je pevný produkt čistíren odpadních vod. Čistírenský kal představuje svým způsobem novou komoditu odpad doposud nepříliš řešenou. V regionu NP se její význam zvyšuje navyšováním kapacity ČOV z důvodů nárůstu turistického ruchu v území. Kapitola podrobněji popisuje problematiku kalů z důvodů menšího všeobecného povědomí. V České republice činí roční produkce kalu okolo 750 000 tun ročně. Z tohoto množství je zpracováno 176 000 tun sušiny. V legislativě ČR jsou čistírenské kaly definovány v zákoně o odpadech. Přes silná omezení a blížící se zákaz jeho používání v zemědělství mizí většinou právě v zemědělství a zpracování půdy 20

(rekultivace) stále kolem 70 % kalu. Zbytek čistírenského kalu je převážně skládkován. Skládkování kalů podléhá v Evropské unii přísné kontrole a je na ústupu, v některých zemích Evropské unie je už zakázáno. A to včetně ČR. Charakteristika čistírenského kalu Čistírenským kalem pro účely této studie rozumíme kal v té podobě v jaké opouští většinu technologií ČOV na území české republiky. Obsah sušiny

v odvodněném kalu : cca 25 %

Obsah biologie (spalitelných látek) v sušině vyhnilého kalu: cca 50 %, tj. 12,5% z celkového množství. Kaly z čistíren odpadních vod, obsahují množství škodlivých látek nejrůznějšího druhu. Za pozornost stojí hlavně celá řada choroboplodných zárodků, jako vajíčka červů, bakterie, viry, hormony, látky PPCP, BSE – priony a dále spektrum „klasických“ škodlivin, jako jsou těžké kovy, sloučeniny bromu, chlóru, aromatické uhlovodany, dioxiny a furany. Vývoj životního prostředí ukazuje, že vnášení kalů do přírody je nutné odmítnout. Optimální řešení je třeba hledat ve spalováním kalů. V případě že se jedná o malé lokální ČOV je nutné zajistit zpracování kalů ve spalovnách TKO (spoluspalování) či ve specializovaných technologiích. Vzhledem k současné nízké informovanosti o problematice s čistírenským kalem pojali autoři studie tuto kapitolu obšírněji.

spojené

Na čistírenský kal lze pohlížet z několika úhlů pohledu: •

Využitelný jako hnojivo

•

Využitelný jako palivo

•

Z části využitelný odpad

•

Nevyužitelný odpad

Kal jako hnojivo Čistírenský kal obsahuje bezesporu mnoho pro zemědělství zajímavých látek. Z tohoto důvodu byl a dosud je kal v ČR dlouhá léta používán jako přírodní hnojivo. Získávání kalů jako hnojiva z odpadních vod, bylo také jedním z hlavních podnětů pro realizaci prvních čistíren odpadních vod. 21

Nicméně vývoj posledních desetiletí naznačuje že toto využití čistírenských kalů nebude již dále možné. Se změnou používaných technologií se mění složení nežádoucích látek obsažených v kalech a také ochrana životního prostředí nabývá na významu. Například zavedením lapačů amalgámu ve zdravotnických zařízeních došlo ke snížení výskytu těžkých kovů, zejména rtuti. Změnil se také provoz galvanoven, jeden z velkých zdrojů kadmia a pod.

Obsahy těžkých kovů v čistírenských kalech Tato změna je bezesporu pozitivní na celkovém výsledku však nic nemění. Oblast nebezpečnosti kalů pro životní prostředí se posunula do oblasti biologické, chemické, či biochemické (například obsahem látek souhrnně označovaných jako PPCPs (Pharmaceuticals and Personal Care Products). V řadě zemí EU a Evropy (Švýcarsko) je použití kalu v zemědělství či zpracování v půdě výrazně omezeno či přímo zakázáno. Na čistírenský kal je ve vyspělých zemích pohlíženo čím dál více jako na nebezpečný odpad a nikoliv „hojivo“ či produkt použitelný v zemědělství nebo zpracování půdy. Z tohoto důvodu musíme konstatovat že : „Čistírenský kal bude s vysokou pravděpodobností nevyužitelný jako hnojivo či látka použitelná ve zpracování půdy“. Respektive nejedná se „hnojivo“.

Kal jako palivo Složení čistírenského kalu z hlediska „palivářského“ je více méně ve všech lokalitách vyrovnané. Existují rozdíly mezi zimním a letním období. Hlavní rozdíl je obsah sodíku. Odvodněný čistírenský kal obvykle obsahuje 75% vody a ze zbývajícího 25 % podílu sušiny činí u vyhnilých kalů spalitelný podíl ve výši 50 % u nevyhnilých kalů je podíl spalitelných látek v sušině až o 1/3 vyšší. U vyhnilých kalů tvoří spalitelné látky podíl pouhých 12,5 % z celkového množství kalu, u 22

nevyhnilých kalů je podíl spalitelných látek vyšší. Jedná se „palivo“ velice chudé a z hlediska obsahu vody ze zápornou tepelnou bilancí, neschopné samostatného hoření (2MJ/kg). Jedná se tedy spíše o hasivo než palivo. V případě spalování kalů narážíme na tři problémy: •

Obsah vody

•

Obsah sodíku a látek snižující teplotu tavitelnosti popelovin

•

Obsah těžkých kovů a dalších nebezpečných látek

Chování anorganických složek zejména těžkých kovů při spalovacím procesu. Obsah vody Obsah vody je nutné před spalováním kalu snížit. Jinak není možné kal spálit. Sušení kalu může probíhat souběžně s jeho spalováním. Vysušené částice kalu hoří. Brýdy (páry a plyny) uvolněné z procesu sušení jsou ohřáty procesy na spalovací teplotu kalu tj. 850 °C, proto je pára z procesu sušení sterilní. Jinou možností je oddělit od sebe proces sušení a spalování. Kal nejdříve vysušíme v sušárně kalu a později spálíme ve vhodném spalovacím zařízení. Sušení kalu je energeticky náročný proces. I když použijeme v maximální možné míře rekuperaci tepla, nikdy energii nevyužijme všechnu. Důvod je jednoduchý: produkty spalovacího procesu, tj. brýdy a sušina kalu obsahují značné podíly tepelné energie, jsa procesně ohřáty na teploty do cca 100°C. Toto tzv. nízkoteplot ní teplosměná plocha výměníků nabývá teplo se velice špatně využívá, neboť 23

enormních rozměrů. Další problém představují samotné produkty procesu. U brýd není zaručena jejich nezávadnost, je na ně nutné pohlížet jako na biologicky závadný materiál. Vysušený kal má výhřevnost zhruba na úrovni hnědého uhlí. Je velice jemné prachovité konzistence. Je nutné na něj pohlížet jako na nebezpečný materiál a to z více hledisek. Výhodnější je proto spojení spalovacího procesu ze sušením kalu. Protože kal není schopen samostatného hoření je nutné proces podpořit dodáním energie v podobě přidání energeticky bohatšího paliva, například zemního plynu u specializovaných zařízení či TKO v případě spaloven odpadu. .

Obsahy majoritních složek v čistírenském kalu. Vysušený kal je biologicky nebezpečný a závadný materiál výbušného charakteru. O nezanedbatelnosti tohoto rizika svědčí řada nehod a provozních poruch spojených s provozem sušáren čistírenských kalů.

Obsah sodíků a látek snižující teplotu tavitelnosti popelovin

Obsah látek snižující teplotu tavitelnosti popelovin představuje závažnou překážku ve využitelnosti sušiny kalu jako paliva. Sodík (hraje dominantní roli) a další složky snižují teplotu tavitelnosti k cca 950°C, kdy se stává popel z kalu sintrujícím a lepivým, nad 1 200°C pak polotekutým (viz zkoušky proběhlé při ČSAV).

24

Teploty tepelných změn popela ( Pr – Praha, Br – Brno )

Při spalování či spoluspalování kalů je nutné brát ohled na tuto vlastnost popelovin z kalu a počítat s ní při návrhu zařízení. Jinak může docházet k provozním problémům. Sušina kalu ztrácí z tohoto hlediska smysl jako palivo.

Spoluspalování v elektrárnách. Tato metoda spoluspalování kalů je legislativně upravena Nařízením vlády č. 354/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu. Zde jsou rovněž specifikovány podmínky pro spoluspalování odpadů v zařízeních na spalování paliv. Součástí těchto podmínek jsou i limitní hodnoty koncentrací znečišťujících látek pro vody vypouštěné ze zařízení na čištění odpadních plynů. Skutečnost, že výroba elektrické energie a tepla je v České republice zajišťována převážně v elektrárnách a teplárnách spalujících uhlí, nabízí teoreticky možnost spoluspalování kalů z ČOV v těchto zařízeních. Tuhá paliva tvoří 52 % primárních energetických zdrojů v ČR. Spoluspalování kalů z čistíren odpadních vod v elektrárnách spalujících hnědé nebo černé uhlí lze celkem jednoduše technicky realizovat vzhledem k tomu, že hnědé uhlí o obsahu až 50 % vody a čistírenský kal s obsahem 70 až 80 % vody mohou využívat stejná nebo podobná zařízení pro sušení a úpravu paliva (uhlí, kal). Pro spoluspalování čistírenských kalů v elektrárnách či teplárnách není rozhodující konstrukce spalovacího zařízení (spalování na roštu, granulační kotel, fluidní kotel), protože množství přidávaných kalů bývá mezi 3 % až 4 % z váhového množství dávkovaného uhlí. Technicky se tedy jedná o doplnění stávajícího technologického řetězce kotelní jednotky spalující uhlí o zásobník kalů, dopravní a dávkovací cesty, zařízení pro eliminaci pachů, bezpečnostní zařízení a doplnění stávajícího provozního souboru měření a regulace. Jedná se o proces, kdy těžké kovy v tuhé fázi obsažené v kalech z čistíren odpadních vod přecházejí vlivem teploty 25

ohniště v plynný stav a po vypuštění do ovzduší se opět v přírodě do tohoto tuhého stavu rozptýleny vracejí. Je zřejmé, že bez komplexního ekologického zajištění by se z ovzduší postupně stala „skládka" škodlivin časově a prostorově neomezená. Dalším problémem omezující spoluspalování v elektrárnách je logistika. Cena dopravy se vždy nevyhnutelně promítne do ceny za likvidaci kalu. Spoluspalování v cementářských pecích. V zásadě jsou v cementářském průmyslu používány dva typy pecí a to rotační pece s cyklónovým předehřevem (několik variant) a dále tzv. Lepolovy pece. Jako primární zdroj energie pro technologický řetězec výroby cementu jsou využívána fosilní paliva (plyn, topné oleje, černé uhlí, hnědé uhlí). Tato mohou být částečně nahrazena odpadem definovaného složení. Cementářský průmysl deklaruje snahu nahradit část fosilních paliv vhodnými spalitelnými odpady definovaných kvalitativních znaků. Takovými odpady mohou být i odvodněné a vysušené vyhnilé kaly z čistíren odpadních vod, jejichž výhřevnost se po vysušení na cca 90 % TS pohybuje v rozmezí 9 600-11 000 kJ/kg. Cementářský průmysl vyžaduje pro spoluspalování čistírenských kalů min. 90 % obsahu sušiny. Což je technicky a hlavně energetický problém. Spoluspalování ve spalovnách odpadů Ve spalovnách odpadů se čistírenské kaly mohou spalovat spolu s odpadem. V zásadě jsou aplikovány dvě metody, které se odlišují fyzikálním stavem kalu a jeho dopravou do spalovací pece. • Metoda spalování odvodněného kalu (do cca 25 % obsahu sušiny). • Metoda spalování vysušeného kalu (na cca 75 % obsahu sušiny). Komunální odpad je skladován v bunkrech hrubého a drobného odpadu. Hrubý odpad se před vlastním vkladem do ohniště drtí. Manipulace s odpadem se provádí pomocí mostových jeřábů s drapáky, které odpad do roštového ohniště nejen dávkují, ale také homogenizují. Míchání (homogenizace) zajišťuje optimální průběh spalovacího procesu. Spalovací prostor tvoří vlastní ohniště a dohořívací komora, ve které je teplota vyšší z důvodu rozložení dioxinů. Předepsaná teplota se pohybuje od 850°C do 1 250°C podle obsahu chloru (po dobu 2 s po přívodu sekundárního vzduchu). Jsou zde rovněž zapalovací a podpůrné hořáky na zemní plyn. V prvém případě bude kal do spalovny přivážen nákladními auty a bude skladován ve speciálním zařízení - v silu odvodněného kalu. Odtud bude kal dopravován k dávkovacímu zařízení umístěnému ve stěně spalovací pece (pohazovači). Dávkovací zařízení pohazuje kal rovnoměrně přes šířku roštu, kde nastane jeho vysušení zplynění a spálení. Dávkovací zařízení může být umístěno rovněž tak, že je vyhnilý odvodněný kal přidáván ke komunálnímu odpadu nacházejícímu se v násypce spalovací pece. 26

V druhém případě může být předsušený kal (cca 75 % obsahu sušiny) vysypán do bunkru odpadu, kde bude pomocí jeřábu spolu s odpadem dávkován do násypky spalovací pece. V ČR pro spoluspalování vyhnilých čistírenských kalů ve spalovnách odpadu přichází v úvahu například spalovna Termizo v Liberci. Významnou pozitivní skutečností je, že spalovny odpadů jsou vybaveny technologií čištění spalin, která vyhovuje zákonným požadavkům na maximální koncentrace nebezpečných látek vypouštěných do ovzduší. Problémem může být výše teploty v dopalovací komoře a při vlastním spalovacím procesu. Vysoká teplota je potřebná z hlediska rozkladu dioxinů, které vznikají spalováním TKO s obsahem chloru, např. PVC, PET atd…Tak vysoké teploty mohou způsobit tání popelovin z kalu. Proto je zpracování kalu, pokud je spoluspalován s TKO, omezeno do výše jeho podílu v TKO. Výroba biopaliva z kalů Biopalivo je produkováno na bázi obnovitelných surovin (sláma, dřevní štěpka, piliny), obohacených vybranými kaly z čistíren odpadních vod, které jsou přidávány pro zlepšení soudržnosti produktu. Princip je triviální: kaly se smíchají např. s dřevním odpadem a takto připravená směs (základka) projde fermentačním procesem jehož výsledkem je tedy palivo, potažmo biopalivo či alternativní palivo, které je k dispozici pro spalování (energetické využívání kalů). Z jistotou lze nicméně potvrdit, že procesem výroby biopaliva nebudou odstraněny vstupující škodliviny obsažené v čistírenských kalech. Případné vydání certifikátu výrobku biopalivo tuto skutečnost změnit nemůže. První zkušenosti se spalováním biopaliva na principu kalu a přídavné biomasy naznačují, že jej lze s úspěchem použít pouze ve speciálních spalovacích zařízeních nejlépe na principu fluidních technologii doplněných o čištění emisí. Čistírenský kal není palivem. Nejedná se tedy o palivo. Má malou výhřevnost (vysoký obsah vody), vysoký podíl popelovin a obsahuje též látky, které činí spalovací proces problematický. Čistírenský kal proto nemůže obstát v konkurenci paliv z odpadu a nebo obsahující části odpadu, tedy jak samotného TKO či paliva z něho vyráběná např. ASApal, ATP a podobně.

Kal jako využitelný odpad Podíl spalitelných složek kalu se pohybuje, jak bylo výše napsáno, od cca 12 do 16 % celkového složení. Zbytek tvoří voda a tzv.nespalitelný podíl s obsahem nebezpečných látek. Pomocí vhodných zařízení, např. fluidních spalovacích technologií, je možné využít potenciál spalitelného podílu v kalu ke zpracování zbylých složek kalu do formy neškodné pro životní prostředí, tj. vyprodukovat inertní materiál s možností dalšího využití. Proto je technologie 27

fluidního spalování čistírenských kalů v současné době uvedená jako jediná v dokumentech BREST jako BAT technologie zpracování čistírenských kalů. Můžeme proto pohlížet na kal jako na částečně využitelný odpad.

Kal jako nevyužitelný odpad Z výše uvedeného vyplývá že čistírenský kal je z části využitelný odpad. Energii obsaženou ve využitelném dílu čistírenského kalu je možné použít ve fluidních technologiích ke zpracování většinového podílu kalu do použitelné či pro životní prostředí neškodné podoby.

Čistírenský kal v regionu NP Přehled Čistíren odpadních vod ( dále jen jako ČOV ) je uveden v tabulce. Obe c

provozovatel

odvodnění

ČEVAK

bez odvodnění

1

Borová Lada

2

Horní Planá

3

Horní Vltavice

AQUAŠUMAVA

bez odvodnění

4

Kvilda

AQUAŠUMAVA

kontejner

5

Lenora (2xČOV)

ČEVAK

bez odvodnění

6

Nicov

není ČOV

-

7

Nová Pec

AQUAŠUMAVA

bez odvodnění

8

Nové Hutě

není ČOV

-

9

Stachy

AQUAŠUMAVA

bez odvodnění

10

Stožec

AQUAŠUMAVA

bez odvodnění

11

Strážný

OBEC

bez odvodnění

12

Volary

13

Želnava

AQUAŠUMAVA

bez odvodnění

14

Čachrov

AQUAŠUMAVA

kontejner

15

Hartmanice

OBEC

pásový lis

16

Horská Kvilda (3x)

AQUAŠUMAVA

bez odvodnění

17

Kašperské Hory

OBEC

kontejner

18

Modrava

AQUAŠUMAVA

bez odvodnění

19

Prášily

AQUAŠUMAVA

bez odvodnění

20

Rejštejn

AQUAŠUMAVA

kontejner

21

Srní

AQUAŠUMAVA

kontejner

22

Železná Ruda

Vodospol s.r.o.

odstředivka

Celkový počet EQV obyvatel převyšuje počet trvale žijících občanů, kterých bylo 16 753 k 31.12.2011 28

Pro stanovení předpokládaného množství kalu použijeme rezervu 20% v navýšení počtu EQV obyvatel na 22 tis. Eqv.o Průměrná produkce kalu v zemích EU je 22kg/osoba /rok ( 100%) sušina. Průměr v České republice je na úrovni cca 21kg/osoba/rok*. *údaje o produkci kalu na osobu nejsou údajem udávajícím fyziologické potřeby obyvatele té či oné země (protože ty jsou prakticky shodné) ale o úrovni a rozsahu čistírenství. Respektive čím je vyšší úroveň čištění vod vyšší a rozsáhlejší kanalizační síť, tím je produkce kalu vyšší.

Obvyklé složení stabilizovaného odvodněného kalu z „palivářského“ hlediska Voda…………………………………………………………………………….. 75 % Sušina……………………………………………………………………………..25% Spalitelné látky v kalu ……………………………………………………….12.5 % Popeloviny…………………………………………………………………..….12,5%

Stanovení množství a kvality kalu určené ho ke zpracování v NP

Předpokládaná produkce na osobu ……………………………..22kg/osoba/rok Předpokládaný počet eqv. obyvatel ……………………...……………..…22 tis Celková roční produkce sušiny ( 100%)…………………………………...484 tun Celková roční produkce standardního kalu (25%suš.)………………..1 936 tun Požadovaný roční zpracovatelský výkon …………………………….…2 000 tun

Odvodnění kalu

Čistírenský kal který opouští technologie ČOV a vstupuje do tzv. kalové koncovky má velice malý obsah sušiny obvykle ne vyšší než cca 2 %. Pro jeho další zpracování či transport ke zpracování je proto nutné provést jeho odvodnění.

29

V podmínkách regionu NP respektive technologie

velikosti obcí

jsou možné tři možné

• Gravitační • Odstředivky • Kalolisy Gravitační odvodnění je nutné brát jako zcela nouzové. Úroveň odvodnění je stále ještě nízká. Pořizovací ceny stacionární odvodňovací technologie velikosti ČOV na území NP nerentabilní.

jsou vzhledem k průměrné

Doporučujeme proto řešit problém efektivnosti přepravy kalu pomocí mobilního odvodňovacího zařízení. Dále vybudovat dostatečné zásobní kapacity u jednotlivých ČOV pro zajištění rentabilnosti provozu mobilní technologie. Z výše uvedené tabulky je patrné že z 22 lokalit v NP je 11 ČOV provozováno bez odvodnění kalů.

Závěr Předpokládaná roční produkce kalu v regionu by neměla v následujících letech překročit hranici cca 3 tis tun. Pro toto množství by byla zajištěna zpracovatelská kapacita v ZEVO v jedné z navržených lokalit. Podíl kalu o složení 25% sušiny ve směsi s TKO nebude činit provozní problémy pokud s tím bude v technologii počítáno a technologie bude navržena pro kombinaci výše uvedených paliv. V současné době není cca polovina ČOV v regionu NP vybavena technologií na zahuštění/odvodnění čistírenských kalů. Transport takového kalu je neúnosně nákladný a technologie ZEVO by musela v případě příjmu takového kalu být doplněna o příslušné vodní hospodářství. Je proto nutné pro zvýšení efektivity zajistit co největší odvodnění kalu přímo u jednotlivých ČOV a to nejlépe mobilním zařízením.

30

ZEVO – kombinovaná čistírenských kalů

spalovna

TKO

a

Technologie ZEVO se skládá z několika technologických částí: a) příjem a příprava odpadu, b) pec (spalovací zařízení), c) dopalovací komora, d) kotel (tepelný výměník spaliny/ pára), e) rekuperace (využití tepla spalin pro ohřev spalovacího vzduchu), f) čištění emisí, g) monitoring emisí, h) odvod spalin (komín). Podpůrné technologie: ch) zpracování popelovin, i) zpracování popílku a sorbentů z čištění emisí, j ) vodní hospodářství. Řídící a monitorovací systém: k) MaR ( měření a regulace). Zázemí: l) nezbytné správní vybavení a sociální zázemí pro obsluhu.

ad a) příjem a příprava odpadu Účelem je evidovat původce a množství odpadu. Neopomenutelnou činností je kontrola odpadu, zejména diagnostikování případných nebezpečných odpadů (např. radioaktivita. Obvyklým řešením je příjezdová váha, kontrola průvodní dokumentace a přiváženého odpadu včetně průjezdu kuka vozů dozimetrickou branou. Následně je dopad (TKO) vysypán z přepravních vozů/kontejnerů do zásobního bunkru. 31

V případě dodávky kalů je kal vysypán do příjmového žlabu a transportován do zásobního sila. Vzduch z bunkru i prostoru sila je odsáván, vzniklý podtlak zamezuje úniku jak aromatických tak i potenciálně nebezpečných látek (např. biologicky závadných). V zásobním bunkru je TKO obsluhou pomocí dálkově řízeného drapáku homogenizován (promíchán) a dávkován do přijímacího zařízení spalovací pece. Čistírenský kal je dávkován pomocí jednoúčelového zařízení přímo do spalovacího prostoru pece. Vzduch, který je odsáván ze prostor bunkru a sila pro vytvoření žádoucího podtlaku, je dále využit jako spalovací vzduch pro pec. Projde tak sterilizací.

ad b) pec (spalovací zařízení) pro spalování TKO se používají zejména dva typy pecních agregátů: -

roštová pec

-

rotační pec

Roštová pec je principiálně shodná s kotli na tuhá paliva. Na rošt/rošty je dávkován odpad, pod rošty je přiváděn spalovací vzduch. Rošty jsou skloněné a pohyblivé. Jejich pohybem dochází k míchání odpadu pro kvalitní vyhoření, zároveň mají vynášecí funkci pro odstranění škváry a popela. Pro omezení vzniku NOx je spalovací teplota v peci udržována na cca 850oC a do spalovací komory je přiváděn sekundární spalovací vzduch. Roštové pece mají tři hlavní regulační mechanizmy: 1) dodávka paliva, 2) dodávka primárního spalovacího vzduchu,* 3) dodávka sekundárního spalovacího vzduchu,** * je vháněn pod rošt pece ** je vháněn nad rošt Roštové pece mají vynikající regulační mechanizmy, což je důležité pro spalování paliva s proměnným složením (výhřevností), což TKO je. V rámci studie doporučujeme použít roštovou pec, zejména z důvodu malého množství spalovaného TKO. Rotační pec má tvar nakloněného válce který se v průběhu procesu neustále otáčí, rotuje. Výhodou rotační pece je její schopnost si poradit i s problematicky spalitelnými látkami které se vyskytují v odpadech a to hlavně nebezpečných. Proto 32

se jí dává někdy v případě spaloven nebezpečných odpadů přednost. Její provoz je ale hůře regulovatelný. Součástí pece je zásobovací zařízení. V našem případě dvojitý uzávěr pro TKO a dávkovací zařízení pro kal. Nosnou část spalovací pece tvoří ocelový plášť, uvnitř kterého se nalézá žárovzdorná vyzdívka. Pec je osazena potřebnými čidly (teplota, tlak), měřené hodnoty jsou přenášeny do řídícího systému MaR. Zpravidla je opatřena i uzavřeným televizním okruhem pro vizuální sledování procesu na dálku. Pec je vybavena startovacími a stabilizačními plynovými hořáky.

ad c) dopalovací komora Je prostor, který bezprostředně navazuje na spalovací pec. Jeho účelem je vytvořit vhodné podmínky pro dohoření všech spalitelných plynů. Teploty a doba zdržení spalin je dána legislativou. Doba zdržení (tj. průchodu) spalin v komoře musí být minimálně 2 sekundy. V případě, že vsázka obsahuje chlór, musí být teplota v dohořívací komoře 1250oC. Pro nájezd a stabilizaci teploty komora opatřena samostatným hořákem na zemní plyn. Dopalovací komora je také opatřena senzory systému MaR pro sledování provozu.

ad e ) kotel (tepelný výměník spaliny/ voda) Spalinový kotel, nebo-li tepelný výměník spaliny/pára. Produktem spalování TKO je velké množství tepla, které je třeba využít. Doporučujeme využít získanou tepelnou energii pro výrobu elektrické energie. ad e) rekuparace (využití tepla spalin pro ohřev spalovacího vzduchu) Spaliny odcházející ze spalinového kotle mají ještě značnou teplotu a obsah energie. Z důvodu hospodárného provozu spalovacího procesu je vhodné část této energie odebrat a v podobě horkého spalovacího vzduchu přivést na začátek procesu. Proto je do tahu spalin vřazen rekuperátor tj. výměník tepla spaliny/vzduch. Výměník je opatřen čidly MaR jak pro sledování teploty tak pro delta p z důvodu hlídání jeho možného zanášení a následného nárůstu tlakových ztrát.

ad f ) čištění emisí Spaliny odcházející z rekuperátoru obsahují tuhé znečišťující látky (TZL), kyselé plyny, dioxiny, těžké kovy, proto je mezi rekuperátor a komín vložena linka technologického čištění spalin. Spaliny jsou čištěny jednak chemicky, tj. dávkováním 33

sorbentů a aktivního uhlí do proudu spalin, jednak mechanicky – spaliny prochází rukávcovým filtrem, ve kterém jsou všechny tuhé látky zachyceny.

ad g) monitoring emisí Kvalita spalin, tj. zda úroveň znečišťujících látek je nižší, než zákonné emisní limity, je kontinuálně monitorovaná měřícím zařízením monitoringem emisí. Hodnoty získané monitoringem emisí budou využity pro řízení linky čištění spalin. Spaliny pro monitoring jsou odebírány ze spalinového potrubí před jeho vstupem do komína.

ad h) odvod spalin (komín) Komín spalovny, která zpracovává předmětné množství odpadu, je většinou třívrstvý: pracovní část je tvořena sopouchem z žáruvzdorné oceli, následuje tepelná izolace z minerálních vláken a uzavírající plášť je z potravinářské oceli nebo ze slitin hliníku, který chrání konstrukci komína proti povětrnosti. V případě, že spalovna je umístěna do stávajících objektů po průmyslových podnicích, je možno využít existující komín.

ad ch) zpracování škváry Je obvyklé, že popeloviny ze spalovací pece po separaci některých jeho částí (např. železo) naleznou uplatnění jako materiál pro stavebnictví. Složení popelovin z odpadu získaného v různých lokalitách je proměnné. Jejich vlastnosti je nutno ověřit laboratorními zkouškami, které určí možnosti jejich použití. Získávání druhotných surovin z popelovin není nezanedbatelné z hlediska ekonomie spalovny.

ad i) zpracování popílku a sorbentů z čištění emisí Produktem linky čištění spalin je odpad, který bývá zatříděn jako odpad nebezpečný a musí proto být uložen na skládku nebezpečných odpadů.

ad j) vodní hospodářství Spalovna musí disponovat úpravnou vod pro primární okruh spalinového kotle. ad k) MaR ( měření a regulace)

34

Spalovací pec a další následné prvky technologie jsou řízeny systémem MaR. Technologie vyžaduje pouze dohled, přičemž úroveň zásahů do řídícího systému odpovídá funkčnímu postavení osob v hierarchii ZEVO.

ad l) nezbytné správní vybavení a sociální zázemí pro obsluhu Objekt spalovny musí disponovat zázemím pro pracovníky THP a administrativu a pracovníky zajišťující věcný chod spalovny.

Poznámky: Na rozdíl od běžných paliv se dá konstatovat že TKO (DO) nebude jako zdroj vyčerpán. Provoz spalovny TKO má i své nevýhody : • Jakákoliv spalovna TKO musí být vybavena technologií čištění spalin a jejich nepřetržitou kontrolou, monitoringem. Tato technologie je investičně náročná a vyžaduje kvalifikovanou obsluhu. Diskutujeme-li otázku emisí, je třeba si uvědomit současný zákonný stav a porovnat nároky na emisní limity různých energetických zařízení. Kotelny (výtopny, teplárny, apod.), v kterých se spalují běžná paliva musí splňovat několikanásobně nižší limity, než například spalovny. Tato skutečnost bohužel není širší veřejnosti známa. Výsledkem je stav, kdy proti sídlištní výtopně nikdo nic nenamítá, avšak při zveřejnění záměru o výstavbě spalovny o shodném tepelném výkonu se zvedne vlna odporu obyvatel. • Popeloviny ze spalovny, zejména pak produktů z procesu čištění spalin mohou být zatíženy nežádoucími příměsemi a jejich likvidace je náročnější. Nejedná se však o neřešitelné problémy jak je často uváděno. • Spalovny jsou zpravidla oblíbeným terčem tzv. ekologických iniciativ. Vyřešením výše uvedených problémů, či nevýhod získáme pozitivní výsledek, totiž zařízení na zpracování TKO s naprosto minimální ekologickou zátěží pro své okolí. Důležitým aspektem je též skutečnost, že zařízení (spalovna) je trvale kontrolována – monitorována.

35

ZEVO pro region NP - navržená technická data

Základní parametry 1.

Zadané parametry - jmenovitý výkon - složení odpadu

10 000t/rok komunální a kaly

- výhřevnost odpadu

9,63 MJ/kg

- stabilizační palivo

zemní plyn

2. Parametry technologie spalovny Množství spalin z odpadu Teplota spalování

13 350 Nm3/h 685 °C

Spotřeba tepla pro ohřátí spalin na 900 °C

1 180 000 kcal/h

Celkové množství spalin

16 600 Nm3/h

Množství spalovacího vzduchu

12 000 Nm3/h

- primární - sekundární

n1

4 800 Nm3/h

zbytek

7 200 Nm3/h

Recirkulované spaliny ( 30% )

3 600 Nm3/h

Velikost dohořívací komory

40 m3

Velikost spalovací komory

8,2 m3

Filtrační plocha tkaninového filtru

400 m2

Výkon kotle Kouřový ventilátor Teplota spalin Ventilátor spalovacího vzduchu 2 ks Teplota vzduchu Ventilátor recyklovaných spalin Teplota spalin

3500 - 4500kW 8,4 m3/s 150°C 2,3 m3/s 25°C 1,0 m3/s 250°C 36

Uplatnění energie získané z provozu ZEVO Provozem ZEVO lze získat až 4,5 MW energie, z toho lze dále získat cca 1,5 MW v podobě elektrické energie. Zbylých 3 MW energie je možné využít v podobě horké či teplé vody pro výrobu TUV (teplá užitková voda) či pro tepelné hospodářství lokality. Náhrada lokálních topenišť centrálním vytápěním s využitím energií ZEVO má bezesporu kladný vliv na životní prostředí lokality.

Produkty provozu ZEVO Kromě výše uvedené energie následují ze zpracování odpadu další tři produkty: -

Emise

-

Škvára

-

Popeloviny a sorbenty čištění emisí Emise podléhají kontinuální kontrole a vyhovují jak předpisům EU tak ČR, škvára je dále využitelná ve stavebnictví, popeloviny a produkty čištění emisí po úpravě lze skládkovat či opět využít ve stavebnictví. Provozem ZEVO dojde ke snížení zatížení skládek až o 90% objemu.

Umístnění Z EVO čistírenských kalů

a logistika

svozu TKO a

Volba optimální lokality pro umístnění spalovny není jednoduchá ani přímočará. Není proto v možnostech této studie navrhnou optimální umístnění. Důvodů je více. • Rozhodnutí o umístnění spalovny je politické, nikoliv inženýrské, i když by mělo v vycházet vždy s inženýrských podkladů. • Ke konečnému doporučení je nutné nechat zpracovat EIA (Environmental Impact Assesment, posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) podle zákona č. 100/2001 Sb.) pro danou lokalitu. Je ale plně v souladu ze zadáním takové lokality objasnit proč a co k takovým doporučením vedlo.

jednak doporučit a dále

plně

37

Kritéria pro výběr lokality • Blízkost a velikost obce.* • Lokalita stavby, možnost použít stávajících technologie a nemovitostí** • Poloha verzus zájmové území*** . • Politická situace****. * Spalovna je jednak zařízení na zpracování odpadu, ale i zároveň zdrojem energie Je proto vždy důležité hledat možnosti uplatnění energie z procesu. z něj. Nedálnou součástí je vždy tepelná energie ( TUV ). ** Spalovna nejsou jen „velká kamna“ a komín, ale celý soubor zařízení. Od zpevněné plochy, budovy, nezbytné sociální zázemí, kanceláře až po ten komín. Pokud je možnost využít lokality s ještě použitelnou průmyslovou zástavbou a technologií (použitelnou je myšleno po renovaci) vedlo by to ke snížení investičních nákladů. Vhodným objektem mohou být například výtopny. *** Ne vždy je nejvhodnější poloha dostupnost lokality.

ve středu

území nejvhodnější. Důležitá je

**** Konečné slovo ohledně výstavby spalovny je vždy na místní správě.

38

Primární výběr lokality ZEVO regionu lokalita Klatovy Nýrsko Sušice Vimperk Prachatice Český Krumlov

počet obyv./rok 22 479/2012 5 055/2012 11 338/2012 7 696/2012 11 332/2012 13 348/2012

poloha /NP* 57/1,00 64/1,09 28/00,28 21/00,24 44/00,48 90/1,28

železnice ano ano ano ano ano ano

zázemí* možné možné asi ano ano možné možné

hodnocení ne ne ano ano ne ne

*vzdálenost k pomyslnému středu území / čas přepravy ( km/čas nerychlejší trasy )

39

Z hlediska vzdálenosti od středu NP Vimperk.

byly

vybrány

dvě lokality a to Sušice a

Je třeba také zvážit jinou možnost a to zcela zavrhnout výstavbu spalovny pro region a předpokládat, že TKO a čistírenský kal bude zpracován jinde, tj. v jiné spalovně. Možnost skládkování není uvažována. Nejblíže se budou nacházet dvě zařízení: ZEVO Chotíkov u Plzně a předpokládaná stavba spalovny pro České Budějovice. ZEVO České Budějovice zatím nenabyla ani konstrukčně přibližných rysů. ZEVO Chotíkov má projektovanou kapacitu 95 kTun a je možné že by nebyla pravděpodobně dostatečná pro odpad z regionu NP Šumava. Pro studii logistiky však předpokládejme, že kapacita obou spaloven (Plzeň, České Budějovice) bude dostatečná. Zbývá posoudit vzdálenosti.

Reálné jsou tři kombinace: a) vše do Plzně, b) vše do Českých Budějovic, c) část do Plzně a část Českých Budějovic. Výsledky jsou shrnuty do tabulky:

ZEVO mimo region NP lokalita Plzeň ( Chotíkov ) České Budějovice

poloha krajní/střed/krajní(km)* 98/114/174 44/81/123

t.max t.min t.střed 2,42 1,07 1,55 1,57 0,39 1,23

V případě použití třetí varianty vidíme, že pro obce nacházející se zcela na kraji, respektive už mimo území NP, by z hlediska vzdálenosti bylo pravděpodobně výhodnější využit ZEVO Plzeň či ZEVO České Budějovice. Ve studii nejsou zohledněny ani možné kapacitní problémy ani cena za zpracování odpadu.

Stávající stav V tabulce je uveden stávající stav dojezdových vzdáleností ke skládkám odpadu. Z porovnání je patrné, že při výběru lokality Sušice nebo Vimperk nedojde ke 40

zhoršení stavu, tj. k prodloužení dojezdových tras, mnohdy dojde naopak k jejich zkrácení

Tabulka č. 6 : Přehled obcí a míst uložení SKO včetně vzdáleností těchto míst od obcí

název obce/města

místo uložení odpadů ( skládka předkládací stanice)

vzdálenost odvozu odpadu (km)

poznámka

Hartmanice

překládací stanice Horažďovice

jen na PS 30 skládka TKO Chrást u Březnice

Horní Planá

skládka TKO Lišov

Kašperské Hory


Volary

skládka TKO Libín

12

Železná Ruda

skládka TKO Vysoká

67

Čachrov

skládka TKO Štěpánovice

21

Borová Lada

skládka TKO Pravětín

17

Horní Vltavice

skládka TKO Libín

25

Horská Kvilda


Kvilda


23

Lenora

skládka TKO Libín

19

Modrava


Nicov

skládka TKO Vodňany

50

Nová Pec

skládka TKO Lišov

77

Nové Hutě


15

Prášily



Rejštejn



Srní



Stachy


Stožec

skládka TKO Lišov, Libín

Strážný


26

Želnava

skládka TKO Lišov

73

66 jen na PS 31 skládka TKO Chrást u Březnice



14 87/27

Ostatní okolnosti Studie je sice zaměřena na region NP Šumava, ale území NP není izolováno okolí. Ve cca 30 km vzdálenosti od Vimperku se nachází např. Strakonice s cca tis obyvatel , i okolí u Sušice, prezentuje dostatečnou kapacitu TKO a kalů zpracování i v případě, že by krajní oblasti NP dali přednost zpracování odpadu spalovnách v Plzni či Českých Budějovicích.

od 23 ke ve

41

Závěr Pro výstavbu ZEVO lze v současné dvě doporučit dvě lokality. Město Vimperk, konkrétně lokalitu „u sloupu“ viz. 49°3'40.866"N, 13°44'30. 175"E Město Sušice, konkrétně lokalitu bývalého podniku SOLO Sušice 49°14'30.665"N, 13°31'39.356"E

viz.

Návrhy zabezpečení realizace projektu Problém odpadů a čistírenských kalů se dotýká všech včetně zástupců státní správy na zájmovém území.

obyvatel a podniků

Pro úspěšné řešení problému spojených s financováním nutných kroků od projektu, nezbytného šetření EIA, po výstavbu a provoz ZEVO je nutné nalézt co největší konsenzus zúčastněných. Doporučujeme proto iniciovat realizační skupinu projektu složenou ze zástupců obcí v zájmovém území. Činnost této skupiny financovat sdružením finančních prostředků přiměřenou částkou na každého obyvatele. Mezi hlavní úkoly této skupiny by mělo patřit : • Spolupráce soukromého státního a komunálního sektoru v zájmové oblasti * • Prezentace projektu veřejnosti a komunikace s veřejností ** • Nalezení vhodného partnera pro výše uvedené činnosti s tím, že doporučujeme ponechat majoritní podíl ve vlastnictví výše uvedeného svazku obcí (např. v podobě s.r.o. nebo a.s.) *** *Soukromý sektor je také zdrojem odpadu. *Financování celého projektu a následného provozu je obtížně proveditelné bez spolupráce se soukromým sektorem **Prezentace projektů vyvolávající emoce, jako je například výstavba spalovny odpadu, je vždy problematická. Je prakticky vyzkoušeno, tj. jedná se o objektivní zkušenost, že pokud je projekt podobného typu prezentován místní správou, je to zpravidla lépe přijímáno veřejností než prezentace provedené například provádějící firmou či jiným subjektem zainteresovaným v projektu. Místní politická správa je místními obyvateli považována za důvěryhodnější zdroj informací.

42

**Pro dobré přijmutí projektu veřejností je nutná transparentnosti projektu.

velká míra otevřenosti

a

***Jsme názoru že majitelem (či majoritním vlastníkem) by měl zůstat svazek obcí. Domníváme se, že je to základní předpoklad pro udržení úměrných cen za zpracování odpadu a záruka bezpečného kontrolovaného provozu technologie.

Seznam použité literatury a zdrojů

EUROFERT s.r.o. Eurofert ENG s.r.o. EUROFERT SWEDEN EUROFERT GB

43

HAHN, J. Konzept einer umweltfreundlichen Entsorgung mit vollstandiger Abfallverwertung. Bundesgesundheitsamt, 1991. HAVLÍK, B. Nová zdravotní legislativa pro hodnocení pitné vody. In Polutanty v ekosystému I,. E´96. Praha. 1996. s. 9-26. VÁVRA, J. Opatření ke snižování vybraných těžkých kovů ve stabilizovaných čistírenských kalech. Brno: Brněnské vodovody a kanalizace, 1995. TEJRAL, J. Aktuální pohledy na zdravotní účinky těžkých kovů. Polutanty v ekosystémuI. E´96. Praha. 1996. s. 27-48. MEDIS-ALARM 101 D [databáze]. [CD-ROM]. Praha: MEDISTYL spol. s r.o., 2001. KARÁSEK, J. Souhrnná zpráva pro Zetor a.s. Rtuť. Brno: Eko, 1995. 47 s. BENCKO, V., CIKRT, M., LENER, J. Toxické kovy v životním a pracovním prostředí člověka. 1995. ISBN 80-7169-150-X. NEILL, D. Dealing with discharge. Electro technology, DEC 1995/JAN 1996, pp. 16-17. CIBULKA, J. a kol. Pohyb olova, kadmia a rtuti v biosféře. Praha: Academia, 1991.ISBN 80-2000401-7. SHELL, K.J., ANDERSON-CARNAHAN, L.A. Amulti-media approach to permiting mercury releases from coal-fired power plants. Water, air and soil pollution, 1995, vol. 80,pp. 1161-1170. PITTER, P. Hydrochemie. 1990. ISBN 80-03-00525-6. KOPLÍK, R., ČURDOVÁ, E., MESTEK, O. Speciace stopových prvků ve vodách, půdách, sedimentech a biologických materiálech. Chem. listy, 1997, roč. 91, s. 38-47. TROMANS, D., MEECH, J.A., VEIGA, M.M. Natural organics and environmental stability of mercury. J. Electrochem.soc., 1996, vol. 143, no. 6, pp. L123-126. PITTER, P. a kol. Hydrochemické tabulky. Praha: SNTL, 1987. 319 s. DEJUAN, D., MESEGUER, V., PERALES, A., LOZANO, L.J. Un método para el tratamiento de las pilas y baterías domésticas usadas de tamano medio. III. parte. Propuesta de un método para su tratamiento. Rev.metal. Madrid, 1996, vol. 32, no. 3, pp.185-191. SHIRAISHI, Y., KAWABATA, H., CHICHIBU, S., FUROTA, S. Total flue gas treatment system of municipal solid waste incineration plant. Kobelco technology review,1995, vol. 18, APR, pp. 46-49. HOLZBECHER, Z. a kol. Analytická chemie. Praha: SNTL, 1968. 479 s. COTTON, F.A., WILKINSON, G. Anorganická chemie. Praha: Academia, 1973. 1102s.97MACH, M.H., NOTT, B., SCOTT, J.W., MADDALONE, R.F., WHIDDON, N.T. Metal speciation: Survey of environmental methods of analysis. Water, air and soilpollution, 1996, vol. 90, pp. 269-279. ARENHOLT-BINSLEV, D., LARSEN, A.H. Mercury levels and discharge in waste water from dental clinics. Water, air and soil pollution, 1996, vol. 86, pp. 93-99. TREBICHAVSKÝ, J., NEKVASIL, F., SLEPIČKA, J., VESELÁ, Z. Zpracování komoditních programů vybraných materiálových toků. Kutná Hora: Ústav nerostných surovin, 1992. 200 s. Mercury in the environment. Problems and remedial measures in Sweden. Swedish environmental protection agency. 1991. ISBN 91-620-1105-7. FTHENAKIS, V.M., LIPFERT, F.W., MOSKOWITZ, P.D. , SAROFF, L. An assessment of mercury emissions and health risks from a coal-fired power plant. Journal of hazardous materials, 1995, vol. 44, pp. 267-283. KOCKOVÁ, E., PALÁT, M., BETUŠOVÁ, M. Bioelements and heavy metals in dryand wet depositions at some localities in the Morava river basin. Wat.sci.tech., 1996, vol.33, no. 4-5, pp. 277283. PERSSON, G., OLSSON, H., WIEDERHOLM, T., WILLÉN, E. Lake Vattern, Sweden: A 20-year perspective. Ambio, 1989, vol. 18, no. 4, pp. 208-215. PETŘÍKOVÁ, V. Tvorba výnosů a obsah toxických prvků v zemědělských plodinách na důlních výsypkách a složištích popílku. In Zemědělská výroba v průmyslové oblasti,Chomutov. 1988. s. 1822. ČÍŽEK, Z. Průmyslové odpady jako zdroj kontaminantů v ekosystému – II. In Polutanty v ekosystému II, E´96. Praha. 1996.

44

UCHIKAWA, H., OBANA, H. Ecocement-frontier of recycling of urban composite wastes. World cement, 1995, NOV, pp. 33-40. MURAT, M., SORRENTINO, F. Effects of large additions of Cd, Pb, Cr, Zn to cement raw meal on the composition and the properties of the clinker and the cement. Cement and concrete research, 1996, vol. 26, no. 3, pp. 377-385. JENKINS, D., RUSSELL, L.L. Heavy metals contribution of household washing products to municipal wastewater. Water environment research, 1994, vol. 66, no. 6, pp.805-813. COLANDINI, V., LEGRET, M., BROSSEAUD, Y., BALADÈS, J.D. Metallic pollution in clogging materials of urban porous pavements. Wat.sci.tech., 1995, vol. 32,no. 1, pp. 5762. LUN, X.Z., CHRISTENSEN, T.H. Cadmium complexation by solid waste lecheates.Water res., 1989, vol. 23, no. 1, pp. 81-84. KLEPPINGER, E.W. Cement clinker. An environmental sink for residues from hazardous waste treatment in cement kilns. Waste management, 1993, vol.13, no. 8, pp.553-572. BENEŠ, S. Některé zdroje kontaminace půd těžkými kovy. In Zemědělská výroba v průmyslové oblasti. Chomutov. 1988. s. 47-51.98 PRÁŠIL, F. Návrh technologických možností odstranění rtuti z odpadních vod stomatologických pracovišť. Brno: VUT, ÚPEI, 1999. Kanalizační řád veřejné kanalizace města Brna. Brno: Brněnské vodárny a kanalizace,a.s., 1999. ARENHOLT-BINDSLEV, D. Environmental aspects of dental filling materials. Eur.J. Oral. Sci. 1998, vol. 106, pp. 713-720. CRAIG, R.G., O´BRIEN, W.J., POWERS, J.M. Dental Materials. Properties and Manipulation. 5th. Edition. 1992. ISBN 0-8016-8946-5. PCT Int. Appl. WO 97 02866. 1997-01-30. PCT Int. Appl. WO 86 07346. 1986-12-18. USP 4 728 427. 1988-03-01. USP 5 520 811. 1996-03-28. EP Appl. 0 547 720 A2. 1993-06-23. PAJ 55018229 A. 1980-02-02. PAJ 01034489 A. 1989-02-03. EP Appl. 0 333 672 A1. 1989-09-20. DE 39 20 487 A1. 1991-01-03. PCT Int. Appl. WO 93 12041. 1993-06-24. DE 31 47 549 C2. 1982-06-24. DE 42 29 662 A1. 1994-03-17. DE 195 17 320 A1. 1996-11-07. ZOUBOULIS, A.I., SOLARI, P., MATIS, K.A., STALIDIS, G.A. Toxic metals removal from dilute solutions by biosorptive flotation. Wat.sci.tech., 1995, vol. 32, no. 9-10, pp. 211220. LEDIN, M. PEDERSEN, K., ALLARD, B. Effects of pH and ionic strenght on the adsorption of Cs, Sr, Eu, Zn, Cd and Hg by Pseudomonas putida. Water, air and soil pollution, 1997, vol. 93, no. 1-4, pp. 367-381. WILLIAMS, C.J., EDYVEAN, R.G.J. Optimization of metal adsortion by seaweeds and seaweed derivatives. Trans Icheme, 1997, vol. 75, part B, pp.19-26. LOWE, W.L., GAUDY, A.F.jr. Modified extended aeration process for removal and recovery of cadmium from waste waters. Biotechnology and bioengineering, 1989, vol.34, pp. 600-608.PAJ 62027098 A. 1987-02-05. PREMUZIC, E.T., LIN, M.S., JIN, J-Z., HAMILTON, K. Geothermal waste treatment biotechnology. Energy sources, 1997, vol. 19, pp. 9-17. LITHNER, G., HOLM, K., BORG, H. Bioconcentration factors for metal in humic waters at different pH the Ronnskar area (N. Sweden). Water, air and soil pollution, 1998,vol. 85, pp. 785-790.PAJ 05293496 A. 1993-11-09.99 BOUWMAN, R.M. KREPRO sludge treatment: A unique way of recycling sewage sludge. In Konference čistírenské kaly. Brno. 1997. DE 41 22 113 A1. 1992-04-23.

45

DE 196 41 201 A1. 1996-04-02. EP Appl. 0 832 857 A1. 1997-04-01. DE 39 28 325 A1. 1991-02-28. DE 40 13 761 A1. 1991-10-31. EP Appl. 0 343 431 A1. 1989-11-29. EP Appl. 0 829 457 A2. 1998-03-18. PCT Int. Appl. WO 97 00229. 1997-01-03. LOWE, P. Developments in the thermal drying of sewage sludge, J.CIWEM, 1995,vol. 9, June, pp. 306-316. GMF- Nara Schaufeltrockner/kühler, Goudsche Machinenfabriek B.V. Waddinxveen. KOPP, J., DICHTL, N. Prediction of full-scale dewatering results by determining the water distribution of sewage sludges, Water science technology, 2000, vol 42, no. 9, pp.141-149. WERTHER, J., OGADA, T. Sewage sludge combustion, Progres in energy and combustion science, 1999, vol. 25, pp. 55-116. EP Appl. 0 347 240 A2. 1989-12-20. HILL, E., HILL, M., KRESTA, M. Využijeme vysokých pecí k nezávadnému zneškodňování odpadů ? Odpad, 1993, no. 4-5, s. 24-26. PAJ 05104097 A. 1993-04-27. Zařízení na nízkotepelné spalování. Siemens. 1991. BALOGH, S. The fate of metals in sewage sludge incinerators. Water, air and soil pollution, 1996, vol. 91, pp. 255-269. ANDERSON, M., SKERRATT, R.G., THOMAS, J.P., CLAY, S.D. Case study involving using fluidised bed incinerator sludge ash as a partial clay substitute in brick manufacture. Wat.sci.tech., 1996, vol. 34, no. 3-4, pp. 507-515. GEMRICH, J., SCHLATTAUER, P., TÁBORSKÝ, T. Spalování čistírenských kalů v cementárně, Odpadové fórum, 2001, no. 1, s.12-13. ONAKA, T. Sewage can make Portland cement: a new technology for ultimate reuse of sewage sludge, Water science and technology, 2000, vol. 41, no. 8, pp. 93-98. SCHNEIDEROVÁ, J. Informace o stavu přípravných prací na využití čistírenských kalů v CVM Mokrá. Brno: TT Servis, 1995. PALOU, M.T., MAJLING, J. Preparation of the high iron sulfoaluminate belite cements from raw mixtures incorporating industrial wastes. Ceramics-silikáty, 1995, vol.39, no. 2, s. 41-80. ROTT, J. Hazardous waste disposal/ waste derived fuels utilization in eastern Europe.World cement, 1994, MAY, pp. 68-71. HIRAOKA, M. Advanced sludge thermal processes in Japan, Wat. Sci. Tech., 1994,vol. 30, no. 8, pp. 139-148. GUO, Q., ECKERT, J.O.jr. Heavy metal outputs from a cement kiln co-fired with hazardous waste fuels. Journal of hazardous materials, 1996, vol. 51, pp. 47-65. MILLER, F. M. Emerging technologies for utilizing waste in cement production.World cement, 1994, JAN, pp. 49-51. Regelungen űber die Abfallentsorgung in Zementwerken. Bern: Bundesamt fűr Umwelt, Wald und Landschaft (BUWAL), 1994. Schriftenreihe Umwelt Nr. 156 – Luft. Klarschlamm – Verbrennung. Bern: Bundesamt fűr Umwelt, Wald und Landschaft (BUWAL), 1991. KŮRA, O., SCHNEIDEROVÁ, J., VÁVRA, J. Připravovaná termická likvidace čistírenských kalů z ČOV Brno, SOVAK, 2000, č. 11, s. 16-17. FONT, R., FULLANA, A., CONESA, J.A., LLAVADOR, F. Analysis of the pyrolysis and combustion of different sewage sludges by TG, J. Anal. Appl. Pyrolysis, 2001, no.58-59, pp. 927-941. LU, G.Q.M. Effect of pre-drying on the pore structure development of sewage sludge during pyrolysis, Environmental technology, 1995, vol. 16, pp. 495-499. CONESA, J.A., MARCILLA, A., MORAL, R., MORENO-CASELLES, J., PEREZESPINOSA, A. Evolution of gases in primary pyrolysis of different sewage sludge, Thermochimica Acta, 1998, vol. 313, pp. 63-73.

46

DUŠEK, O., VRÁNA, J. Likvidace čistírenských kalů z ČOV Modřice. Brno: DUIS Brno, EConsulting Praha, 1993. RŮŽEK, P., KUSÁ, H., HRAZDIRA, J. Využití kalů z čistíren odpadních vod, Odpady, 1998, č. 3, s. 10-11. WERTHER, J., SAENGER, M. Emissions from sewage sludge combustion in Germany – status and future trends, Journal of chemical engineering of Japan, 2000, vol. 33, no. 1, pp.1-11. PETZOLDT, O., MAY, H.G. Quecksilber und Dioxine aus Abgasen Abscheiden,Umwelt Bd., 1994, no.11/12, pp. 558-560. KILGROE, J.D. Control of dioxin, furan, and mercury emissions from municipal waste combustors, Journal of hazardous materials, 1996, vol. 47, pp. 163-194. MCCLENNEN, W.H., LIGHTY, J.S, SUMMIT, G.D, GALLAGHER, B, HILLARY,J.M. Investigation of incineration characteristics of waste water treatment plant sludge,Combust. Sci. Tech., 1994, vol. 101, pp. 483-503. FAHLKE, J., BURSIK, A. Impact of the State-of-the-art of flue gas cleaning on mercury species emissions from coal-fired steam generators, Water, Air and Soil Pollution, 1995, vol. 80, pp. 209-215.101 GALBREATH, K.C., ZYGARLICKE, CH. J. Mercury speciation in coal combustion and gasification flue gases, Environmental science & Technology, 1996, vol. 30, no. 8,pp. 2421-2426. BALÍK, J., TLUSTOŠ, P., SZÁKOVÁ, J., BLAHNÍK, R. Vliv aplikace čistírenských kalů na akumulaci v rostlinách, Rostlinná výroba, 1998, vol. 44, s. 267-274. MORENO, J.I., HERNÁNDEZ, M.T., COSTA, F., ROMERO, M. Fluctuaciones anuales en el contenido de metales pesados de lodos de depuradoras, Agrochimica, 1988,vol. 32, no. 5-6, pp. 369378. PILAŘ, A., NÝVLT, J., MACHAČ, I. Chemické inženýrství, díl třetí. Difúzní operace.Praha: SNTL, 1972. 339 s. VALCHÁŘ, J., CHOC, M., TŮMA, V., KOLÁŘ, S. Sušení v chemickém průmyslu.Praha: SNTL, 1967. 255 s. MÍKA, V., NEUŽIL, L. Chemické inženýrství II. 1993. ISBN 80-7080-170-0. TRNKA, O., HARTMAN, M., BERAN, Z. Elementární numerické metody v chemickém inženýrství. Brno: VUT, 1995. 49 s. URBÁNEK, T., ŠKÁRKA, J. Microsoft Excel pro vědce a inženýry. 1998. ISBN 80-7226-099-5. MÍKA, V. Základy chemického inženýrství. Praha: SNTL, 1974. 861 s. MACHAČ, I., VOLÁK, Z., STEJSKAL, J., SÁKRA, T. Chemické inženýrství III. Praha: SNTL, 1983. 216 s. MÍKA, V., NEUŽIL, L., VLČEK, J. a kol. Chemickoinženýrské výpočty II. 1991. ISBN 80-7080-101-8. HANYKÝŘ, V., HAVRDA, J. Speciální technologie keramiky I. 1991. ISBN 807080-135-2. Kol. Sbírka příkladů z chemického inženýrství. Difúzní pochody. II. díl. Praha: SNTL,1970. 138 s. Kol. Příručka pro práci v laboratořích technologie silikátů. Praha: VŠCHT, 1987. 177s. LUDVÍK, M. a kol. Laboratorní cvičení z chemického inženýrství. 1992. ISBN 80-7080-150-6. LUDVÍK, M. a kol. Laboratorní cvičení z chemického inženýrství. Praha: VŠCHT,1997. TRNKA, M. Prvostuňové spracovanie dreva. Časť: sušenie dreva. 1998. ISBN 80-228-0765-6. MEDEK, J., MOLÁČEK, M., UHEREK, J. Experimentální práce. Brno: VUT, 1997. SALYK, O. a kol. Fyzika. Laboratorní cvičení. 1996. ISBN 80-214-0621-6. DOHÁNYOS, M, ZÁBRANSKÁ, J, JENÍČEK, P., FIALKA, P., KAJAN, M. Anaerobní čistírenské technologie. 1998. ISBN 80-86020-19-3. MATĚJŮ, L., ZIMOVÁ, M. Mikrobiologická problematika kalů z čistíren odpadních vod. In Rekultivační materiály. HALOUSKOVÁ O. (Edit.). 2000. pp. 8-14. ISBN 80-7080-399-1.102 MACNICOL, R.D., BECKETT, P.H.T. The distribution of heavy metals between the principal components of digested sewage sludge. Wat.res., 1989, vol. 23, pp. 199-206. VAN DER SLOOT, H.A., HEASMAN, L., QUEVAUVILLER, P. Harmonization of leaching/extraction tests. London: Elsevier, 1997. 279 s. LAKE, D.L., KIRK, P.W.W., LESTER, J.N. Heavy metal solids association in

47

sewagesludges. Wat.res., 1989, vol. 23, no. 3, pp. 285-291. HRICH, R., MÜLLER, J. Seznámení s provozem ČOV Brno – Modřice se zaměřením na kalové hospodářství. In Rekultivační materiály. HALOUSKOVÁ O. (Edit.). 2000. pp.27-31. ISBN 80-7080399-1. REISENAUER, R. Metody matematické statistiky a jejich aplikace v technice. Praha:PRÁCE-SNTL, 1970. 239 s.

Vybrané předpisy v oblasti ŽP (Sbírka zákonů ČR a další; některé z nich byly v průběhu práce zrušeny nebo změněny): Odpady: 185/2001 Sb. 381/2001 Sb. 382/2001 Sb. 383/2001 Sb. 125/1997 Sb. 338/1997 Sb. 238/1991 Sb. Ovzduší: 309/1991 Sb. 389/1991 Sb. 97/2000 Sb. 117/1997 Sb. Voda: 138/1973 Sb. 3/1996 Sb. 171/1992 Sb. 82/1999 Sb. Zemědělství: 156/1998 Sb. 13/1994 Sb. 117/1987 Sb. 286/1999 Sb. metodický pokyn 3/96 Chemické látky: 157/1998 Sb. 103 352/1998 Sb. 258/2001 Sb. 25/1999 Sb. 10/1999 Sb. 192/1988 Sb. Hygiena:

48

HEM 359 – 14.2.1977 HEM 340.2. – 27.4.1990 HE 46/1976 HE 40/1976 České technické normy: ČSN 465735 ČSN ISO 690 SPONAR, J., HAVLICA, J. Možnost úpravy čistírenských kalů před jejich zpracováním vysokoteplotními procesy, Chem. Listy, 2001, roč. 95, č. 7, s. 424-427. SPONAR, J., HAVLICA, J. Způsob snižování koncentrace rtuti ve stabilizovaném kalu z čistíren odpadních vod. Česká republika. Patentová přihláška 2000-219. 2000-20-1 SPONAR, J., HAVLICA, J. Je možné využít odpady z čištění a úpravy vody jako cementářské suroviny?. In Sammelband. EnviBrno. Brno: 1998

Hartman M., Svoboda K., Veselý V., Trnka O., ChourJ.: Chem. Listy 97, 976 (2003). Pohořelý M., Svoboda K., Hartman M.: Powder Technol.142, 1 (2004). Hartman M., Svoboda K., Pohořelý M., Trnka O.: Ing.Eng. Chem. Res. 44, 3432 (2005). Flagan R. C., Seinfeld J. H.: Fundamentals of AirPollution Engineering. Prentice-Hall, Englewood Cliffs, N.Y. 1988. Basu P., Frazer S. A.: Circulating Fluidized Bed Boilers.Butterworth-Heinemann, Boston 1991. Barin I.: Thermochemical Data of Pure Substances, 2.vyd. VCH, Weinheim 1993. Rabinovitz V. A., Chavin Z. J.: Chemická příručka.SNTL, Praha 1985. Hartman M., Veselý V., Svoboda K., Trnka O., Beran Z.: AIChE J. 47, 2332 (2001). Svoboda K., Hartman M.: Fuel 70, 865 (1991). Svoboda K., Hartman M., Čárský M.: Ochrana ovzdu-í 5(23), 32 (1991). Lue-Hing C., Matthews P., Namer R., Okuno N., Spinosa L.: Water Sci. Technol. 34, 517 (1996). Werther J., Ogada T.: Prog. Energy Combust. Sci. 25,55 (1999). Hartman M., Svoboda K., Veselý V., Trnka O., ChourJ.: Chem. Listy 97, 976 (2003). Hartman M., Svoboda K., Pohořelý M., Trnka O.: Ind.Eng. Chem. Res. 44, 3432 (2005). Pohořelý M., Svoboda K., Trnka O., Baxter D.,Hartman M.: Chem. Pap. 59, 458 (2005). Pohořelý M., Svoboda K., Hartman M.: Powder Technol.142, 1 (2004). Hartman M., Pohořelý M., Trnka O.: Chem. Pap. 60,74 (2006). Hartman M., Pohořelý M., Trnka O.: Chem. Listy100, 813 (2006). Hartman M., Trnka O., Pohořelý M.: Chem. Listy,v tisku (2007). Werther J., Saenger M.: J. Chem. Eng. Jpn. 33, 1(2000). Sponar J., Havlica J.: Chem. Listy 95, 424 (2001).Förstner U., Wattman G. T. W.: Metal Pollution in the Aquatic Environment. 2. vyd. Springer, Berlín 1985. Bennet R. L., Knapp K. T.: Environ. Sci. Technol. 16,831 (1982). Cenni R., Gerhardt T., Spliethoff H., Hein K. R. G.:Proceedings, 1997 Int. Conf. Incineration and Thermal Treatment Technol. Univ. of California, Oakland1997. Dumbová L.: Disertační práce. VCHT Praha, Praha2004. Hartman M., Beran Z., Svoboda K., Veselý V.: Collect.Czech. Chem. Commun. 60, 1 (1995). Birkerod R. C.: Fortschritt-Berichte VDI, Reihe 6, Nr.460. VDI Verlag, Düsseldorf 2001. Clarke L. B.: Fuel 72, 731 (1993).Verhulst D., Buekens A.: Environ. Sci. Technol. 30,50 (1996). Balogh S.: Water, Air, Soil Pollut. 91, 249 (1996). Cohen L. B., McFu J., Feldman J., Tripodes J. G.:Proceedings, 1997 Int. Conf. Incineration and Thermal Treatment Technol. Univ. of California, Oakland 1997.Seames W. S., Fernandez A., Wendt J. Q. L.: Environ. Sci. Technol. 36, 2772 (2002).Lee J.-K., Lee K.-H., Chun H. S.: J. Chem. Eng. Jpn.

49

Přílohy : Seznam příloh 1) použité zkratky a pojmy 2) BAT Best Available Techniques 3) nakládání s kaly v zemích EU 4) Specifikace a souhrnné hodnocení možných vlivu stavby na životní prostředí 5 )Vvyhláška o stanovení druhů a parametrů podporovaných obnovitelných zdrojů 6 ) Vyhláška o požadavcích na biometan dodávaný do přepravní soustavy, distribuční soustavy nebo zásobníků plynu 7) vyhláška o vykazování a evidenci elektřiny a tepla z podporovaných zdrojů 8) vyhláška o náležitostech žádosti o udělení, změnu, prodloužení a zrušení autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízení včetně vzorů žádostí a podmínkách pro posuzování těchto žádostí Všechny vyhlášky jsou v této době v meziresortním připomínkovém řízeni 1) Použité zkratky a pojmy Zde uvedené zkratky a pojmy jsou obvykle používané v oboru, ne všechny jsou použity v textu, ale pro přehled uvádíme jejich širší výčet:

ASK ………………………….……….. anaerobně stabilizovaný kal (vyhnilý kal) VK …………………………………………... vyhnilý kal (také možno jako ASK) HZP…………………………………………………….hořák zbytkového bioplynu BRKO………………………………….. biologicky rozložitelný komunální odpad. BAT…………………… Best Available Techniques, nejlepší dostupné techniky BREEF………………………………………………………..referenční listiny BAT CZT………………………………………………….. centrální zásobování teplem. ČOV………………………………………………………... čistírna odpadních vod. ČSÚ…………………………………………………………. Český statistický úřad. EIA …………………………….………..studie o vlivu stavby na životní prostředí EO………………………………………………………………. ekvivalent obyvatel EU……………………………………………………………………. Evropská unie. 50

IPPC…………………………………………. integrovaná prevence znečišťování Odvodněný kal………………….… kal zbavený části vody (kalolisy, dekantery) PAU………………………………………….. polycyklické aromatické uhlovodíky PCB……… chlorované deriváty, jednoduché aromatické sloučeniny – bifenyly POH………………………………………………. plán odpadového hospodářství Primární kal…………………….……. kal oddělený ze surové vody sedimentací Přebytečný aktivovaný kal……………. kal vznikající v biologickém stupni při čištění odpadních vod. PPCPs………Pharmaceuticals and Personal Care Products, léčiva a produkty osobní péče S-IO………………………………………………….…... skládka inertního odpadu S-NO………………………………………….….. skládka nebezpečného odpadu S-OO……………………………………………………. skládka ostatního odpadu SSK……………………………………………………………... surový směsný kal ÚČOV……………………………………………. ústřední čistírna odpadních vod ČOV………………………………………………………... čistírna odpadních vod KGJ……………………………. kogenerační jednotka se spalovacím motorem MG………………………………………………………….. motorgenerátor (KGJ) Spalné teplo……………………… je množství tepla, které se uvolní dokonalým spálením 1 kg látky a ochlazením spalin na počáteční teplotu. Surový kal……………………………… směs primárního a přebytečného kalu TEQ………………………………………………………...…….. toxický ekvivalent TKO…………………………………………………………. tuhý komunální odpad TS……………………………………………………………………………… sušina TZK………………………………………………………. termické zpracování kalů Vyhnilý kal………………………………….... surový kal po anaerobní stabilizaci Výhřevnost ………..je množství tepla, které se uvolní dokonalým spálením 1 kg látky a takovým ochlazením spalin, že vodní pára zůstane ve stavu plynném.

51

Výparné teplo……………… je množství tepla, jehož je potřeba k přeměně 1 kg kapalné fáze určité látky při daném tlaku ve fázi plynnou. Biomasou………….se rozumí biologicky rozložitelná část produktů odpadů a zbytků biologického původu ze zemědělství (rostlinné a živočišné látky), z lesnictví a souvisejících průmyslových odvětví včetně rybolovu a akvakultury, jakož i biologicky rozložitelná část průmyslových a komunálních odpadů. ZEVO…….. zařízení pro energetické využité odpadu (spalovna s využitím energie odpadu)

2) Nejlepší dostupná technika, (BAT) Best Available Techniques Jsme obklopeni technikou, rodíme se, žijeme s její pomocí. Technická zařízení jsou nedílnou součástí našeho života. Náš život je technickou pomocí tak prostoupen, že občas ztrácíme přehled jak moc je tato pomoc veliká a jak jsme na ni závislí. Díky technice se náš život ulehčil a máme více času, který můžeme věnovat pozorování svého okolí. Vnímáme čím dál více stinné stránky spojené s technickou podporou svého života. Někdy tyto stinné stránky převáží, když si nedokážeme uvědomit, co pro nás technická podpora znamená. Takto zkreslený pohled může vést k absurdním závěrům. Řešení, která hledají skutečný a objektivní stav věci a zcela opomíjejí jak ideologický tak politický tlak, nazýváme řešení inženýrská. V rámci členských zemí EU vznikla řada projektů usnadňující orientaci v různých oborech. Jedním z nich je soupis technických řešení označených BAT - Best Available Techniques (nejlepší dostupná technika). Vysokého stupně ochrany životního prostředí je dosahováno předcházením znečišťování a pokud to není možné, tak omezováním emisí a jejich dopadů na životní prostředí. Souhrn evropských nejlepších dostupných technik je uveden v referenčních dokumentech BREF (Reference Document on Best Available Techniques), které jsou zpracovávány pro jednotlivé kategorie průmyslových činností uvedených v příloze č. 1 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci. Nejlepšími dostupnými technikami se rozumí nejúčinnější a nejpokročilejší stadium vývoje technologií, činností a způsobů jejich provozování, které ukazují praktickou vhodnost určitých technik navržených k předcházení, a pokud to není možné, tak k omezování emisí a jejich dopadů na životní prostředí, přičemž: Technikami se rozumí jak použitá technologie, tak i způsob, jakým je zařízení navrženo, vybudováno, provozováno, udržováno a vyřazováno z provozu. Dostupnými technikami se rozumí techniky vyvinuté v měřítku umožňujícím zavedení v příslušném průmyslovém odvětví za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek s ohledem na náklady a přínosy, pokud jsou provozovateli za rozumných podmínek dostupné bez ohledu na to, zda jsou používány nebo vyráběny v České republice. 52

Nejlepšími se rozumí nejúčinnější technika z hlediska dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí. Při určování nejlepší dostupné techniky se přihlíží k hlediskům uvedeným v příloze č. 3 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci. Řešení navržené ve studii je plně v souladu s BAT.

3) Nakládání s kaly v zemích EU

Rakousko Přibližně 20 % produkovaných kalů je použito v zemědělství, 32 % je spalováno. V rámci probíhající diskuse byl vznesen požadavek na přesné vymezení zodpovědnosti za případné škody vzniklé v půdě, zemědělci odmítají nést dlouhodobou odpovědnost, zejména s ohledem na vzrůstající obavu o kvalitu potravin v Rakousku. Konference Rakouské agrární komory, která byla v roce 1996 iniciátorem zákazu používání kalů v zemědělství, uvádí, že riziko používání kalů v zemědělství je stále příliš vysoké, než aby bylo možno jejich používání doporučit. Podle provedeného průzkumu je používání kalů v zemědělství méně přijatelné než jejich spalování nebo používání na nezemědělských travních plochách. Současná nejistota ohledně rizik spojených s používáním kalů v zemědělství vedla některé finanční instituce v Rakousku ke snížení ohodnocení pozemků, na nichž jsou používány kaly. Belgie - Flandry Používání kalů v zemědělství je díky striktním limitům prakticky vyloučeno, neboť tyto limity splňuje jen zanedbatelné množství kalů (cca 5%), zatímco 60% kalů je skládkováno. Předpokládá se razantní zvýšení kapacit pro spalování kalů. Současné kapacity pro spalování kalů jsou nízké, existující spalovna kalů v Bruggách má kapacitu 14 000 t sušiny, zatímco produkce komunálních kalů v sušině je 45 000 tun. Jsou plánovány kapacity celkem v rozsahu 90 000 tun (odvodněného kalu?) (42 000 tun pro přímé spalování a 45 000 pro spoluspalování). Belgie – Valonsko Produkce kalů z komunálních čistíren odpadních vod v bezprostřední budoucnosti významně vzroste (ze současných 15 000 tun sušiny), a to díky velkému projektu výstavby čistíren odpadních vod v Bruselu a v regionu Valonsko. Na regionální úrovni byla podepsána dohoda mezi zemědělci a provozovateli čistíren odpadních vod o používání kalů v zemědělství. Na zemědělskou půdu je aplikováno 80 až 90 % produkce komunálních kalů. Byl založen „garanční fond“ na pomoc zemědělcům na krytí případných rizik vzniklých používáním kalů na půdu (kontaminace půdy). Se zákazem skládkování kalů je očekávána potřeba spalovacích kapacit a 53

výrazný nárůst spalovaných kalů. Současné spalovací kapacity jsou však velmi nedostatečné. Diskuse o používání kalů v zemědělství však zjevně není u konce, neboť současná praxe je hodnocena jako krátkodobě ekonomicky výhodná pro zemědělce, avšak z dlouhodobého hlediska ekonomicky riziková díky ztrátám a zátěžím souvisejícími s kontaminací zemědělské půdy. Dánsko Od roku 2000 je platná striktní legislativní norma, upravující používání kalů na zemědělské půdě, která je považována za dostatečnou, aby eliminovala uvedená rizika. Limity pro těžké kovy v kalech patří mezi nejpřísnější v Evropské unii. Předpokládá se, že současný stav, kdy je v zemědělství používáno cca 43 % produkovaných kalů a spalováno je 28 % kalů, bude nadále stabilní. Zemědělské svazy však zcela nesouhlasí se současnou praxí s odůvodněním, že kontrola kvality kalů je obtížná a uskutečnitelná pouze pomocí náročných opatření.

Finsko Produkce kalů z komunálních čistíren odpadních vod dosahuje ca 150 000 t sušiny, z nichž je 31 % používáno v zemědělství. Existuje značný odpor zemědělců a výrobců v zemědělství proti používání kalů na půdě, který nebyl překonán ani novou legislativou obsahující přísnější limity pro těžké kovy. V roce 2001 byla znovu otevřena otázka zákazu používání kalů v zemědělství (poprvé v roce 1990). Díky přísné a omezující legislativě je jen málo vhodné půdy pro aplikaci kalů a používání kalů v zemědělství se stává ekonomicky nákladné. Očekává se úplný útlum tohoto způsobu, zejména z důvodu dodržování požadované kvality kalů. Proto jsou hledány jiné způsoby nakládání s kaly. Předpokládá se používání na rekultivace založené na kompostovaných kalech. Používání kalů v lesnictví není ve Finsku používáno zejména z technických důvodů. Spalování kalů není preferováno. Francie Produkce kalů z komunálních čistíren odpadních vod dosahuje ca 850 000 tun sušiny, z nichž je 60 % používáno v zemědělství. Od roku 2002 je ve Francii striktně omezeno skládkování (25 % produkovaných kalů bylo skládkováno). Množství kalů ve Francii vzrostlo od roku 1998 do současnosti o 50 %. S ohledem na tyto skutečnosti a na ceny za spalování je používání kalů v zemědělství navrhováno jako preferovaný způsob. Byla ustavena komise pro kaly, avšak uzavření dohody na národní úrovni je obtížné. Problémem je např.určení odpovědnosti za případné škody způsobené používáním kalů na zemědělské půdě nebo diskriminace potravin vyrobených z plodin, které byly pěstovány na půdě ošetřované kaly. V roce 1999 vyzvaly dva největší zemědělské svazy k bojkotu používání kalů na zemědělské půdě s odůvodněním, že současná legislativa nedostatečně garantuje kvalitu používaných kalů. V některých případech (např. Bonduelle, Carrefour) byly 54

uzavřeny smlouvy o dodávkách potravin za podmínek, že nebyly použity kaly při jejich pěstování, přestože oficielně potravinářský průmysl používání kalů v zemědělství podpořil. Se vzrůstajícím odporem k používání kalů na zemědělskou půdu se hledají jiné způsoby, např. aplikace na lesní půdu. Tento způsob se setkává s námitkami ohledně možné kontaminace vod, narušení ekosystému lesa, technických problémů a odporu sousedícího obyvatelstva. Francouzský úřad pro lesy nesouhlasí s tímto způsobem, nicméně nenamítá nic proti aplikaci kalů na porosty, které slouží jako energetické. Německo V osmdesátých letech 20.století byla v Německu zveřejněna studie o obsahu kadmia a dioxinů v kalech, která měla negativní vliv na používání kalů v zemědělství. Podíl tohoto způsobu nakládání s kaly klesl na 40 %. Existuje garanční fond na krytí škod způsobených používáním kalů v zemědělství, který je tvořen povinnými platbami provozovatelů čistíren odpadních vod. Tento fakt měl vliv na zvýšení nákladů na používání kalů v zemědělství a byla tak značně snížena ekonomická výhodnost tohoto způsobu ve srovnání např. se spalováním. Asociace zemědělců na národní úrovni akceptují používání kalů v zemědělství, na regionální úrovni je však často odmítáno. Nicméně jen malý podíl produkovaných kalů vyhovuje podmínkám pro použití na půdu. V poslední době některé země (např. Bavorsko) vyvíjejí tlak na spolkovou vládu, aby dále omezila používání kalů v zemědělství. Německá církev, která je největším vlastníkem půdy v Německu, zakázala používání kalů na své půdě. Jsou vedeny diskuse o odpovědnosti za případné škody na půdě. Lze konstatovat vůli akceptovat tento způsob v případě, že se jedná a kaly z vlastní produkce a jejichž původ je znám. Německé svazy spotřebitelů se oficielně vyjadřují proti používání kalů v zemědělství z toho důvodu, že stávající legislativa není schopna dostatečně zabezpečit všechna rizika, která jsou příliš vysoká. Kromě jiného také proto, že pro některé škodliviny (např. organické polutanty) nejsou stanoveny zákonné limity. Podle Německé asociace spotřebitelů je jediným akceptovatelným způsobem spalování. Řecko V zemědělství je používáno pouze 10 % z produkovaných kalů, více než 90% je skládkováno. Protože je znečištění ovzduší v Řecku vážným problémem, neuvažuje se s orientací na spalování kalů. Kaly nejsou používány ani na lesní půdu. Diskuse o používání kalů v zemědělství zatím nebyla vedena. Irsko Používání kalů v zemědělství je dosud velmi omezené (cca 11 % produkce, tj. 43 000 tun sušiny). V návaznosti na implementaci Směrnice Rady 91/271/EEC o nakládání s komunálními odpadními vodami a zákaz vypouštění kalů do moře vzroste produkce kalů v příštích deseti letech 3 x. Používání kalů v zemědělství je podporováno národními autoritami a ty je považují za nejpříznivější dlouhodobé 55

řešení. Spalování je odmítáno, v Irsku neexistují v současnosti žádné spalovací kapacity, skládkování je pro nedostatek vhodných lokalit velmi omezené a drahé. Byl vydán „Kodex dobré praxe“ pro používání kalů v zemědělství, který stanovuje přísné požadavky, nicméně jejich dodržování není povinné. Dosud neoficiálně se však proti používání kalů v zemědělství projevil odpor zástupců potravinářského průmyslu.

Itálie V Itálii dosud neproběhla diskuse k problematice kalů. 18 % produkovaných kalů je používáno v zemědělství, a to pouze v severní a střední části země, 81 % je skládkováno, pouze 1 % je spalováno. Odmítání spalování obyvatelstvem souvisí s případem Seveso. V nejbližších letech se očekává významná změna tohoto stavu díky strmému vzrůstu množství kalů a omezeným možnostem pro jejich skládkování. Národní autority chtějí podporovat používání kalů v zemědělství, avšak tento způsob je limitován různými faktory, zde např. vysokým počtem malých farem s průměrnou rozlohou 5,9 ha na rozdíl např. od Francie, kde je průměrná velikost farmy 35 ha. Lucembursko Produkce kalů se pohybuje kolem 7 500 tun sušiny, z toho je 70 % používáno v zemědělství. Otázka používání kalů v zemědělství byla široce diskutována v devadesátých letech, zejména v souvislosti s výskytem vysokých koncentrací těžkých kovů v kalech. Státní správa v té době významně podpořila používání kalů v zemědělství včetně kompostovaných. V současné době však zemědělci v mnoha případech vyjadřují odpor proti používání kalů v zemědělství. (Potraviny vyrobené z plodin pěstovaných na půdách ošetřených kaly – brambory, obilí – nemohou obdržet podle národního programu „produits de terroir“ známku kvalitního výrobku.) Nizozemsko Nizozemsko v roce 1991 stanovilo velmi přísné limity pro používání kalů v zemědělství, takže jen zanedbatelný podíl produkce kalů (cca 4 %) může být takto použit a tento způsob je víceméně teoretický. V návaznosti na striktní omezení skládkování biologicky rozložitelných odpadů je jedinou možností spalování. Portugalsko V zemědělství je používáno kolem 11 % produkovaných kalů. Zemědělci podporují používání kalů na půdu a poptávka v některých ročních obdobích převyšuje nabídku. Existují pochybnosti o dodržování kvality kalů používané v zemědělství, neboť zemědělci jsou motivováni především ekonomickou výhodností tohoto způsobu hnojení. Rovněž cesta zpřísnění zákonných limitů se jeví jako potencionálně 56

neúčinná, neboť limity se zřejmě nebudou dodržovat. Se zapojením zahraničních společností do obchodu s potravinami se očekávají námitky proti současné praxi. Španělsko V zemědělství je používáno cca 46 % produkovaných kalů (cca 750 000 tun sušiny) a odpovědné národní instituce předpokládají, že tímto způsobem bude pokryt i nárůst produkovaných kalů v souvislosti s implementací Směrnice Rady 91/271/EEC. V roce 1995 byl odsouhlasen plán pro kalové hospodářství, který rozvíjí používání kalů v zemědělství a považuje kompostování kalů za hlavní způsob nakládání s nimi. V návaznosti na to bylo stanoveno, že jestliže je obsah kalů ≤ 35 % sušiny, přecházejí kompostované kaly pod režim nařízení o průmyslových hnojivech. Velké množství kalů je kompostováno a prodáváno. Objevují se výhrady, že kontrola kvality kompostu není prováděna tak často, jak by měla být a množství kalů často přesahuje povolených 35 % sušiny. Tento druh kompostu je ve velkém vyráběn zejména v oblasti kolem Madridu a v Andalusii. Katalánsko podporuje používání kalů v zemědělství, avšak s přísnějšími omezeními než na národní úrovni. Švédsko Otázka používání kalů v zemědělství byla diskutována na počátku devadesátých let. Zemědělci vyjadřovali odpor proti politice státu používat kaly v zemědělství, v obavě před narušením dobré pověsti o kvalitě švédských potravinářských výrobků. V roce 1994 byla podepsána dobrovolná dohoda mezi Švédskou státní agenturou pro životní prostředí, Svazem zemědělců a provozovateli čistíren odpadních vod o podmínkách používání kalů v zemědělství. Byly zde stanoveny další požadavky na kvalitu takto používaných kalů, kromě jiného také limity pro maximální obsah „micro-polutantů“. Dále byla zřízena komise pro pokračování této diskuse a rovněž konzultační skupiny na místní úrovni pro dozor nad kvalitou kalů a vydávanými audity. Nicméně se ukázalo, že dobrovolná dohoda není dostatečným řešením a Svaz švédských zemědělců doporučil v roce 1999 svým členům zcela zastavit používání kalů v zemědělství z důvodu výskytu chemikálií v kalech (brominated flame retardants). Následně navržený zákaz používání kalů v zemědělství je zdůvodňován zejména špatnou kvalitou kalů obsahujících patogenní látky a vysokým obsahem těžkých kovů (stříbro, platina), které nejsou podchyceny stávající legislativou a dále nedostatečnou kontrolou kvality kalů ze strany provozovatelů čistíren odpadních vod. Zákaz používání kalů není navrhován pro průmyslové kaly a pro používání kalů na půdy, kde jsou pěstovány energetické porosty pro palivo.

57

Spojené království Velké Británie a Severního Irska V roce 1998 byla uzavřena dohoda mezi britskými provozovateli vodovodů a čistíren odpadních vod (Water UK) a konsorciem britských retailových společností (BRC). Dohodě předcházel silný odpor BRC proti používání kalů v zemědělství z důvodu pochybností o kvalitě potravin vyrobených z plodin pěstovaných na půdě ošetřované kaly. Obavy byly zejména kvůli vysoké koncentraci těžkých kovů a patogenů. Tato dohoda vedla následně k uzavření tzv. „safe sludge matrix“, ve které byla stanovena dodatečná omezení pro kaly používané v zemědělství. Tato omezení byla považována za dostatečná, nicméně britský Svaz majitelů půdy upozornil na nezávaznost této dohody a potencionální nedostatečnost těchto opatření v souvislosti s postupujícím výzkumem v této oblasti. Asociace, která uděluje farmářům certifikaci na kvalitu půdy, vyhlásila zákaz používání kalů do půdy. V průměru farmáři podporují používání kalů v zemědělství, nicméně riziko kontaminace půdy patogenními látkami považují za aktuální. Svaz majitelů půdy je účastníkem nové dohody s provozovateli vodovodů a čistíren odpadních vod z roku 2001, která obsahuje pojištění proti případným škodám vzniklým v důsledku používání kalů v zemědělství. Pojištění zahrnuje poškození půdy, ztráty výnosů, pojištění proti škodám způsobeným třetím osobám a odpovědnost za plnění vůči státu (pokuty). Nová opatření si vyžádají investice cca 500 mil. EURO. Používání kalů v zemědělství je i po uzavření dohod pokračujícím problémem, neboť výrobci potravin se obávají o jakékoliv poškozování pověsti svých výrobků a některé potravinářské firmy požadují na svých dodavatelích garance, že plodiny nebyly pěstovány na půdě ošetřené kaly. Již téměř 20 let se prověřují možnosti použití kalů na lesní půdu, a to zejména poté, co vstoupil v platnost zákaz vypouštění kalů do moře. Původně byly aplikovány tekuté kaly, což se však setkalo s odporem sousedního obyvatelstva, v současnosti je rozprašován vysušený kal (kousky nebo granule) buďto pojízdným zařízením nebo vrtulníkem. Tento způsob však vyvolává značné zvýšení provozních nákladů. Nepředpokládá se rozvoj aplikace kalů na lesní půdu, a to z důvodu technických (málo vhodných porostů, vzdálenost od zařízení ke zpracování kalů) a ekonomických. Rovněž akceptování tohoto způsobu obyvatelstvem není bezproblémové. Švýcarsko Produkce kalů z čistíren odpadních vod činí ca 200 000 tun sušiny ročně. Veřejná kritika používání kalů v zemědělství vedla k postupnému omezování tohoto způsobu a v roce 2003 byla ukončena rozhodnutím Spolkové rady o úplném zákazu používání kalů jako hnojiva na zelinářské a potravinářské půdy od 1. 5. 2003 s přechodným obdobím pro všechny ostatní hnojené plochy do roku 2006. Tzn. že od roku 2006 nesmí být kaly používány jako hnojivo. V roce 2000 byly k dispozici kapacity pro 166 000 tun kalů v sušině, do roku 2006 dojde k jejich navýšení na 206 000 tun. Kaly jsou po odvodnění spalovány buďto ve speciálních zařízeních na spalování kalů nebo spolu s komunálním odpadem ve spalovnách komunálních

58

odpadů. V případech, kdy je kal po odvodnění vysušen, je možno jej spoluspalovat v cementárnách. Množství a vývoj produkce kalů v Evropě Produkce kalů z ČOV jednoznačně v Evropě stoupá. Je to dáno především rozšiřováním a zaváděním splaškové kanalizace a jejím následným vyústěním na ČOV. Druhořadým aspektem je intenzifikace procesů čištění. V mnoha zemích Evropy lze předpokládat, že dojde v průběhu několika let až desetiletí k několikanásobnému navýšení produkce. To velmi dobře znázorňují grafy stavu vypouštění kalu do povrchových voda a spalovaného množství. U několika států, vyspělých v oblasti odvádění a čištění odpadních vod, jako je Švýcarsko, Lucembursko a Švédsko lze předpokládat minimální navýšení produkce

59

4 ) Specifikace a souhrnné hodnocení možných vlivu stavby na životní prostředí

Technologie ZEVO na zpracování (termické využití) TKO a čistírenského kalu. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti Vyhodnocení významnosti daného vlivu na stávající úroveň životního prostředí je z části ovlivněno subjektivním názorem hodnotitele. Účinky vlivu hodnotíme z mnoha jeho vlastností, kterými působí na životní prostředí např. intenzita, rozsah, místo působení, doba působení apod. Pro stanovení významnosti vlivů navrhovaného záměru byla použita metodika vyhodnocování vlivů staveb na životní prostředí (bajer a kol.,1998) 1. Velikost vlivu Významný nepříznivý vliv.................................................................................................................. - 2 nepříznivý vliv………………………………………………………...…………………..…….. -1 nevýznamný až nulový vliv…………………………………………..…………………………………….… 0 příznivý vliv ……………………………………………………….………………..+1 2. Časový rozsah vlivu trvalý (časový rozsah vycházející z názvu – např. likvidace)……… …….. -3 dlouhodobý (trvání vlivu po dobu životnosti záměru)………………… …….-2 krátkodobý (vymezený časový úsek výstavby nebo provozu)……………….-1 Pokud je velikost vlivu hodnocena 0 nebo +1, nemusí se časový rozsah vlivu charakterizovat (teoreticky stávající stav neměníme nebo zlepšujeme) 3. Reverzibilita vlivu vratný (přibližné obnovení původní kvality)…………………………...………. -1 kompenzovaný (částečné obnovení původní kvality) ……………………… -2 nevratný (likvidace původní kvality)……………………………………………. -3 4. Citlivost území Ano…………………………………………………………………………………. -1 Ne…………………………………………………………………………………… 0 Jde-li o území zvláště chráněné dle příslušných právních předpisů. 60

5. Nejistoty a neurčitosti v predikci vlivů Ano…………………………………………………………………………………. -1 Ne…………………………………………………………………………………… 0 Toto kriterium koriguje některá zásadní tvrzení u konkrétních vlivů, zejména těch, které jsou odvislé od odborné erudice zpracovatelů (jejich „odhad“ z dostupných podkladů) a neopírají se o exaktní propočty, studie, sledování (monitoring). 6. Realizovatelná možnost ochrany Úplná…………………………………………………….……………………………1 Částečná…………………………………………………………………..0,1 až 0,9 Nemožná…………………………………………………………………………….0 Na základě hodnot kriterií jsou vypočteny koeficienty významnosti: Koeficient významnosti = - (velikost x časový rozsah) + reverzibilita + citlivost území + nejistoty Pro velikost vlivu <0 nebo =0 platí: Koeficient významnosti výsledný = -koeficient významnosti x (1 – možnost ochrany) při velikosti vlivu = 0 je koeficient významnosti a koeficient výsledný = 0 při velikosti vlivu = 1 je koeficient významnosti a koeficient výsledný = 1 Hodnocení významnosti vlivu významný nepříznivý vliv………...……………………….……………… -8 až -11 nepříznivý vliv………………………………………………………………. -4 až -7 nevýznamný až nulový vliv………………………………………………… 0 až -3 příznivý vliv…….…………………………………………………………………….1 Pro posouzení významnosti jednotlivých identifikovaných vlivů na životní prostředí je v následujícím textu podle obecných pravidel metodiky provedeno zatřídění každého identifikovaného vlivu podle navržených kritérií významnosti. Vlivy záměru na životní prostředí a veřejné zdraví Vlivy na veřejné zdraví a sociálně ekonomické vlivy Vlivy při výstavbě Při výstavbě bude staveniště dočasným zdrojem prašnosti. Prašnost bude eliminována vhodnou organizací práce, kropením a čištěním komunikací. Při výstavbě musí být eliminovány zdroje prašnosti zejména pak skladování sypkých stavebních materiálu na volných plochách. 61

V období výstavby je nutno eliminovat hluk ze staveniště: -eliminací prací emitujících zvýšenou hladinu hluku, -vhodným rozmístěním mechanizace a strojů na staveništi, -vypínáním motorů strojů (omezovat soudobost provozu), -kontrolu technického stavu strojů a mechanizmů. Při stavebních pracích se předpokládá provoz obvyklých zdrojů hluku, tj. stavebních mechanismů (hladina hluku LA=90-100dB) a nákladní dopravy(hladina hluku LA=80dB). Stavební činnost se předpokládá pouze v denní době.

Vlivy při provozu Pro vyhodnocení vlivu záměru na imisní situaci je nutno zpracovat rozptylovou studii. Lze však předpokládat, že imisní příspěvek posuzovaného záměru nebude z hlediska imisních limitů významný. Realizace záměru nemá negativní sociální a ekonomické důsledky.

Zhodnocení významnosti vlivů na zdraví obyvatel: Kritéria významnosti vlivu – vlivy na zdraví Velikost nepříznivý -1

Časový rozsah dlouhodobý -2

Reverzibilita

Citlivost

Nejistoty

vratný -1

ne 0

ne 0

Možnost ochrany částečná 0,6

Vlivy na ovzduší a klima Technologie ZEVO je určena pro zpracování TKO a čistírenských kalů. Sama o sobě není zdrojem znečišťujících látek. Provozem této technologie dojde jak ke snížení množství odpadu, tak ke sterilizaci biologicky závadného materiálu a zároveň zakotveni, pro životní prostředí nebezpečných látek, na nosičích v procesu čištění spalin. 62

Složení spalin podléhá nepřetržité kontrole. Dodavatel zařízení ZEVO musí garantovat splnění emisních limitů jednotlivých sledovaných znečišťujících látek na výstupu spalin do venkovního ovzduší. Emisní limity a další podmínky jsou stanovené přílohou č.5 k Nařízení vlády č.354/2002 Sb. Skutečné emisní limity z obdobných technologií se většinou pohybují výrazně pod zákonnými limity a většina rozptylové studie konstatují, že imisní příspěvek daného záměru nezpůsobí překročení imisních limitů. Pro vyhodnocení vlivu navrhovaného záměru na imisní situaci je nutno vypracovat rozptylovou studii.

Zhodnocení významnosti vlivů na ovzduší: Kritéria významnosti vlivu – vlivy na ovzduší Velikost nepříznivý -1

Časový rozsah dlouhodobý -2

Reverzibilita

Citlivost

Nejistoty

vratný -1

ne 0

ne 0

Možnost ochrany částečná 0,6

Vlivy na hlukovou situaci Hlavním zdrojem hluku jsou oběhová čerpadla a hluk proudících spalin a vody. Čerpadla jsou prakticky bezhlučná a spalinové tahy včetně tepelných výměníků jsou potřeby tepelně izolačními kryty. Vnější prostředí bude zatíženo hlukem minimálně.

Z výše uvedených důvodů není nutno pro navržený záměr zpracovávat hlukovou studii.

Zhodnocení významnosti vlivu hluku: Kritéria významnosti vlivu – vliv hluku Velikost nevýznamný až nulový 0 V navrhované stavbě nebudou instalována žádná zařízení, která by mohla být zdrojem venkovního elektromagnetického záření. 63

Ostatní vlivy (biologické či jiné) se nepředpokládají. Kritéria významnosti vlivu – vlivy na zdraví Vlivy na povrchové a podzemní vody V období výstavby V období výstavby možnost vzniku znečištění vod souvisí s dopravováním stavebních materiálů a pohybem stavebních materiálů na staveništi. Z hlediska preventivních opatření je nutno omezit pojíždění a stání vozidel mimo zpevněné plochy s následným znečišťováním komunikací. Musí být zajištěna očista vozidel opouštějících stavbu. Během výstavby je nutno dbát, aby nedošlo k úniku pohonných hmot, mazacích a hydraulických olejů z používaných stavebních mechanizmů a vozidel. Musí se zamezit znečišťování vod odpady z pracovních procesů, z mytí dopravních prostředků, stavebních strojů. V období provozu Ohrožení povrchových nebo podzemních vod vlivem realizace záměru se nepředpokládá. V hale, ve které je umístěna technologie, je navržena nepropustná podlaha a pod agregáty, respektive tepelnými výměníky jsou umístněny nádrže kondenzátu. V provozním řádu bude uvedena povinnost pravidelných kontrol v souladu s § 39 zákona o vodách. Provozovatel zpracuje plán opatření pro případ havárie dle zákona o vodách č. 254/2001 Sb. V blízkosti zájmového území není v současné době podzemní voda využívána pro hromadné zásobování obyvatelstva. Do bezprostřední blízkosti lokality nezasahují pásma hygienické ochrany vodních zdrojů. Zhodnocení významnosti vlivu na jakost vod: Kritéria významnosti vlivu – vliv na jakost vod Velikost nevýznamný až nulový 0 64

Vliv na povrchový odtok a odvodnění oblasti

Velikost nevýznamný až nulový 0

Vlivy na půdu Vliv na rozsah a způsob užívání půdy Realizací záměru nebude zabrána zemědělská půda ani pozemky určené k plnění funkce lesa. Pozemky stavby neleží ani v ochranném pásmu lesa.

Zhodnocení významnosti vlivu na zábor ZPF a PUPFL: Kritéria významnosti vlivu – zábor ZPF a PUPFL Velikost nevýznamný až nulový 0 Vlivy na znečištění půdy Půda v bezprostředním okolí příjezdových a manipulačních komunikací může být kontaminována některými škodlivinami emitovanými z provozu automobilů. Další znečištění může pocházet ze zimní údržby vozovek. Z hlediska hodnocení velikosti vlivu nemůže záměr způsobit kontaminaci zemědělských půd. Případné úniky znečišťujících látek obsažených ve srážkové vodě jsou eliminovány systémem zachycování a odvodu srážkových vod Zhodnocení významnosti vlivu na znečištění půdy:

Kritéria významnosti vlivu – vlivy na znečištění půdy Velikost nevýznamný až nulový 0

65

Poznámka: použitá metodika neřeší vliv stavby na znečištění půdy v širším kontextu. Tepelným zpracováním kalu se principiálně zabrání jeho použití při zpracování půdy a tím je zabráněno kontaminaci půdy nebezpečnými látkami

Vlivy v důsledku ukládání odpadů Provozovatel vypracuje provozní řád ve smyslu vyhlášky č. 383/2001 Sb. a specifikuje podmínky dle bodu č. 8 přílohy č. 1 uvedené vyhlášky. Bude vedena evidence vznikajících odpadů v souladu s vyhl. MŽP ČR č. 383/2001 Sb. a nakládáno s nimi dle příslušných předpisů. Zhodnocení významnosti vlivu v důsledku ukládání odpadů: Kritéria významnosti vlivu – vlivy v důsledků ukládání odpadů Velikost příznivý +1

Odpady vzniklé při realizaci záměru budou využity nebo zneškodněny v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. v platném znění. Doklady budou předloženy při kolaudaci.

Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Po realizaci záměru nedojde ke změnám geologických podmínek a horninového podloží. V daném území se nenacházejí ložiska nerostných surovin.

Vlivy na faunu, floru a ekosystémy Na základě provedené prohlídky současného stavu areálu nelze předpokládat, že by se zde vyskytovaly některé zvláště chráněné druhy citované vyhláškou č. 395/1992 Sb. Realizace záměru si nevyžádá kácení dřevin.

Zhodnocení významnosti vlivu – likvidace, poškození stromů a porostů dřevin rostoucích mimo les: Kritéria významnosti vlivu – likvidace, poškození stromů a porostů dřevin rostoucích mimo les 66

Velikost nevýznamný až nulový 0 Záměr neovlivní stávající funkční ekosystémy. Areál tvořený stavebními a technologickými objekty, zpevněnými plochami (plochy se zpevněným povrchem bez významu pro ekologickou stabilitu) je klasifikován stupněm stability 0. Provoz navrženého zařízení stupeň stability těchto ploch neovlivní. Zhodnocení významnosti vlivu na ekosystémy: Kritéria významnosti vlivu – vlivy na ekosystémy Velikost nevýznamný až nulový 0

Vlivy na krajinu Z hlediska krajinného rázu bude stavba záměru ZEVO mít zcela min dální vliv a to v obou navržených lokalitách. Z hlediska své velikosti má zcela zanedbatelný vliv na krajinný ráz.

Zhodnocení významnosti vlivu na krajinný ráz: Kritéria významnosti vlivu – vlivy na krajinný ráz Velikost příznivý +1

Vliv na rekreační využití území V okolí obou navržených lokalit nejsou objekty soustředěné rekreace. Ale jedná se vždy o průmyslové areály. 67

Zhodnocení významnosti vlivu na rekreační využití území: Kritéria významnosti vlivu – vlivy na rekreační využití území Velikost nevýznamný až nulový 0

Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Při realizaci záměru nehrozí narušení archeologických nálezů, poškození ani ztráta geologických či paleontologických památek. Nelze též předpokládat vlivy na kulturní hodnoty nehmotné povahy (přetrvávající zvyky a kulturní tradice). Nepředpokládá se ohrožení architektonických památek. Zhodnocení významnosti vlivu na budovy, architektonické a archeologické památky: Kritéria významnosti vlivu – vlivy na budovy, architektonické a archeologické památky Velikost nevýznamný až nulový 0

Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti Hodnocení významnosti jednotlivých vlivů je shrnuto v následující tabulce:

68

Sumarizační hodnocení významnosti vlivů Vliv

vlivy na zdraví vlivy na ovzduší

Koeficient Koeficient významnosti významnosti vlivu výsledný -3 -1,2 -4

-1,6

vliv hluku

0

vlivy na povrchový odtok a odvodnění oblasti vlivy na jakost vod

0 0

zábor ZPF a PUPFL

0

0

vlivy na znečištění půdy

0

0

0

+1 0

0

0

0

0

vliv na dopravu vliv na estetické kvality území

0

+1 0

vlivy na rekreační využití území

0

0

vlivy na budovy, architektonické a archeologické památky

0

0

vlivy v důsledku ukládání odpadů likvidace, poškození stromů a porostů dřevin rostoucích mimo les vlivy na ekosystémy vlivy na krajinný ráz

Hodnocení významnosti vlivu nevýznamný až nulový nevýznamný až nulový nevýznamný až nulový nevýznamný až nulový nevýznamný až nulový nevýznamný až nulový nevýznamný až nulový příznivý nevýznamný až nulový nevýznamný až nulový nevýznamný až nulový příznivý nevýznamný až nulový nevýznamný až nulový nevýznamný až nulový

Na základě vyhodnocení významnosti vlivů záměru na jednotlivé složky životního prostředí je možno konstatovat, že realizace záměru vybudovat technologii ZEVO na jedné z navržených lokalit neznamená za předpokladu realizace navržených technických opatření z hlediska identifikovaných vlivů žádný nepříznivý vliv.

69

Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci Vlivy identifikované v předchozích kapitolách zasahují obě navržené lokality pro realizaci záměru. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice U posuzovaného záměru se nepředpokládají významné nepříznivé vlivy přesahující státní hranice.

Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů v průběhu stavby

Technická opatření Pro omezení možných negativních vlivů na okolní prostředí jsou navržena následující opatření: V období výstavby je nutno eliminovat hluk ze staveniště: -eliminací prací emitujících zvýšený hluk, -vhodným rozmístěním mechanizace a strojů na staveništi, -vypínáním motorů strojů, -kontrolou technického stavu strojů a mechanizace. V období výstavby je nutno omezit pojíždění a stání vozidel mimo zpevněné plochy s následným znečišťováním komunikací. Je nutno zajistit očistu vozidel opouštějících staveniště. Při výstavbě je nutno dbát, aby nedošlo k úniku pohonných hmot, mazacích a hydraulických olejů z používaných stavebních mechanizmů a vozidel. Je nutno zamezit znečišťování vod z pracovních procesů, z mytí dopravních prostředků a stavebních strojů. Nakládání s odpady, jejich odvoz a další zpracování bude prováděno pouze organizacemi oprávněnými k nakládání s odpady ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. V rámci žádosti o kolaudaci stavby je třeba předložit specifikaci druhů a množství odpadů vzniklých v procesu výstavby a doložit způsob jejich likvidace. V provozním řádu bude uvedena povinnost pravidelných kontrol a zkoušek těsnosti v souladu s § 39 zákona o vodách. Provozovatel zpracuje plán opatření pro případ havárie dle zákona č.254/2001 Sb., o vodách. Provozovatel podá žádost o povolení k umístění a stavbě zdroje znečišťování ovzduší v souladu s §17 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 86/2002 Sb. 70

Provozovatel musí při provozu předejít vzniku prašnosti při nakládání a dopravě odpadu. Musí pravidelně provádět kontroly dodržování technologické kázně, udržovat manipulační plochy a vozovky v areálu v čistotě. Pro navržený záměr bude podána žádost o souhlas k provozování zařízení (a souhlas s provozním řádem) dle § 14 odstavce 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci Vlivů Při zpracování studie a hodnocení vlivů záměru na jednotlivé složky životního prostředí bylo použito standardních metod a dostupných vstupních informací. V průběhu posuzování bylo zjištěno, že je nutno ověřit podrobnějšími analýzami vliv záměru na imisní situaci v předmětné lokalitě, tj. vypracovat Rozptylovou studii. Pro zjištění vlivu záměru na veřejné zdraví se doporučuje vypracovat Hodnocení zdravotních rizik. Výše uvedené studie mohou vypracovat pouze odborně způsobilé autorizované osoby. Poznámka. Použitá metodika neřeší otázku vlivu na zdraví hlediska.

obyvatel

z širšího

71

Návrh VYHLÁŠKA ze dne

2012

o stanovení druhů a parametrů podporovaných obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanu a o stanovení a uchovávání dokumentů Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 53 odst. 1 písm. a), e), i) a m) zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů (zákon o podporovaných zdrojích energie):

§1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví a) druhy a parametry podporovaných obnovitelných zdrojů, b) způsoby využití obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanu, c) způsob vykazování množství cíleně pěstované biomasy na orné půdě a na travním porostu při výrobě bioplynu, d) způsob uchovávání dokumentů a záznamů o použitém palivu při výrobě elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů a výroby biometanu a o způsobu výroby tohoto paliva, e) podíl biologicky rozložitelné a nerozložitelné části nevytříděného komunálního odpadu na energetickém obsahu komunálního odpadu, f) kritéria udržitelnosti pro biokapaliny. §2 Vymezení pojmů Pro účely této vyhlášky se rozumí a) biologicky rozložitelnou částí komunálního odpadu část komunálního odpadu, která podléhá biologickému anaerobnímu nebo aerobnímu rozkladu za podmínek přirozeně se vyskytujících v biosféře, b) anaerobní fermentací proces kontrolovaného rozkladu biomasy na bioplyn a digestát, probíhající bez přístupu vzdušného kyslíku, c) zplynováním termický nebo obdobný fyzikální nebo chemický proces přeměny biomasy na syntézní plyn, d) společným spalováním současné spalování různých druhů paliva, s výjimkou případů, kdy je výroba elektřiny nebo tepla možná jen prostřednictvím zažehnutí nezbytného

72

množství jiného paliva, podle toho zda se palivo spaluje v jednom kotli nebo v samostatných kotlích se rozlišuje spoluspalování a paralelní spalování, e) spoluspalováním společné spalování v zařízeních, kde dochází k míšení různých druhů paliva v jednom topeništi, nebo před vstupem do topeniště, přičemž fyzikálně je možné rozlišit energii vzniklou spálením směsi pouze na základě parametrů jednotlivých složek paliva, jakými jsou například hmotnostní podíl, vlhkost, výhřevnost, obsah popelovin, poměr uhlíku a dusíku, f) paralelním spalováním společné spalování v zařízeních, kde dochází ke spalování různých druhů paliv v samostatných kotlích, dodávajících vyrobené teplo do společné parní sběrnice, ze které se uskutečňuje odběr tepla pro výrobu elektřiny v jednom nebo více parních turbosoustrojích, g) ušlechtilým palivem pelety a brikety1) z cíleně pěstované biomasy, zbytkové biomasy ze zemědělské a lesní produkce a zbytkové biomasy ze zpracovatelského průmyslu, h) úpravou pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy např. balíkování, štěpkování, řezání a mletí biomasy.

§3 Předmět podpory (1) Předmětem podpory je a) elektřina nebo teplo vyrobené z biomasy, jejíž druhy jsou uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce, b) elektřina nebo teplo vyrobené z biokapalin, jejichž druhy jsou uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce, c) biometan vyrobený z biomasy, jejíž druhy jsou uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce. (2) Rozdělení druhů biomasy do jednotlivých kategorií pro účely stanovení výše podpory je uvedeno v příloze č. 1 k této vyhlášce.

§4 Způsoby využití biomasy (1) Při výrobě podporované elektřiny je biomasa využívána v procesech a)

spalování nebo zplynování,

b) společného spalování, c)

anaerobní fermentace,

d) spalování biokapalin.

1)

ČSN EN 14961 - Tuhá biopaliva - Specifikace a třídy paliv

73

(2) Při výrobě podporovaného tepla je biomasa využívána v procesech a)

spalování nebo zplynování,

b) společného spalování s druhotným zdrojem, c)

spalování biokapalin. (3) Při výrobě biometanu je biomasa využívána v procesu anaerobní fermentace.

§5 Kritéria udržitelnosti pro biokapaliny (1) Kritéria udržitelnosti pro biokapaliny jsou shodná s kritérii udržitelnosti pro biopaliva podle jiného právního předpisu2). (2) Hodnota emisí skleníkových plynů vznikajících v celém životním cyklu referenční fosilní energie pro biokapaliny je uvedena v příloze č. 2 k této vyhlášce. (3) Prohlášení o splnění kritérií udržitelnosti se vydává podle jiného právního předpisu3). §6 Biologicky rozložitelná část komunálního odpadu Pokud výrobce energie neprokáže skutečný podíl biologicky rozložitelné části komunálního odpadu na jeho celkovém energetickém obsahu, je podíl biologicky rozložitelné části komunálního odpadu na jeho celkovém energetickém obsahu 60 %.

§7 (1) Dokumenty a záznamy o použitém palivu při výrobě elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů a při výrobě biometanu a způsob výroby tohoto paliva (1) Výrobce nebo dodavatel paliva z biomasy pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanu vyhotovuje pro každou dodávku paliva prohlášení podle vzoru uvedeného v části A) přílohy č. 3 k této vyhlášce. Kopii tohoto prohlášení předává výrobce nebo dodavatel paliva při dodávce paliva výrobci elektřiny, tepla nebo biometanu a na vyžádání Státní energetické inspekci. (2) Výrobce elektřiny, tepla nebo biometanu z biomasy vyhotovuje pro každou dodávku paliva prohlášení podle vzoru uvedeného v části B) přílohy č. 3 k této vyhlášce. Toto prohlášení předává výrobce elektřiny, tepla nebo biometanu na vyžádání Státní energetické inspekci. 2) 3)

Nařízení vlády č. 446/2011, o kritériích udržitelnosti biopaliv. Zákon č.201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

74

§8 (2) (3)

Cíleně pěstovaná biomasa

(1) Cíleně pěstovaná biomasa

(4)

a) nepochází z definovaných plodin a energetických dřevin uvedených v příloze č. 4 k této vyhlášce a

(5)

b) je vypěstována pouze na vymezené půdě v České republice s doložením této podmínky podle přílohy č. 3 k této vyhlášce,

(6)

c) splňuje kritéria udržitelnosti pro biokapaliny.

(7) (2) Způsob vykazování cíleně pěstované biomasy pro výrobu elektřiny, tepla, bioplynu nebo biometanu je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce. (8) (9)§ 9 (10)

Dokladování splnění podmínek pro bioplyn a biometan

(1) Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů a biometanu se vztahuje pouze na výrobu elektřiny nebo biometanu z bioplynu, kde souhrn hmotnosti v původní hmotě cíleně pěstované biomasy na orné půdě a na travním porostu, kategorii 1 podle tabulky č. 2 přílohy č. 1 k této vyhlášce, tvoří za kalendářní rok maximálně 70 % z celkové hmotnosti vstupních surovin v původní hmotě, při dodržení minimálních hodnot sušiny podle přílohy č. 5 k této vyhlášce, a zbývající podíl minimálně 30% bude tvořen biomasou kategorie 2 podle tabulky č. 2 přílohy č. 1 k této vyhlášce. V případě nedodržení minimálních hodnot sušiny se jednotlivé podíly hmotnosti vstupních surovin přepočítají podle vzorce: (11)

Hv = (Sa/Sm)*Hm

kde je (12)

Sm

sušina minimální

(13)

Sa

sušina aktuální naměřená

(14)

Hm

hmotnost naměřená

(15)

Hv

hmotnost výsledná

(16) (17) (2) Primární energií biomasy použité pro anaerobní fermentaci se rozumí energetická výtěžnost biomasy v původním stavu, v jakém vstupuje do procesu fermentace, a to ve vyjádření výhřevností vzniklého bioplynu v objemových jednotkách metanu na tunu původní hmoty a následně přepočteného na výhřevnost čistého metanu, která činí 9,9 MWh/m3. Naměřené objemové množství je přepočteno na standardní technické podmínky v plynárenství (teplota 15° C a tlak 101,325 kPa).

75

§ 10 Přechodné ustanovení Biomasa, která byla předmětem podpory podle dosavadních právních předpisů, se do 31. prosince 2013 považuje za biomasu, která je předmětem podpory i v případě, že není uvedena v příloze č. 1 k této vyhlášce. Toto ustanovení se vztahuje pouze na biomasu, z níž se vyrábí elektřina v zařízeních uvedených do provozu před nabytím účinnosti této vyhlášky.

§ 11 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Vyhláška č. 482/2005 Sb. o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy. 2. Vyhláška č. 5/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 482/2005 Sb., o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy. 3. Vyhláška č. 453/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 482/2005 Sb., o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy, ve znění vyhlášky č. 5/2007 Sb.

§ 12 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013 s výjimkou ustanovení § 9, které nabývá účinnosti dnem 30. května 2014. Ministr:

76

Příloha č. 1 k vyhlášce č. ../2012 Sb.

Zařazení druhů biomasy, které jsou předmětem podpory, do jednotlivých skupin podle kategorií Tabulka č. 1: Procesy termické přeměny

Popis druh biomasy

Podpora elektřiny Proces

Kategorie 1 (Cíleně pěstovaná biomasa podle § 8 ) a) cíleně pěstované plodiny, které jsou primárně určeny O, S, P, B, k energetickému využití, jejichž hmota nadzemní části je zcela DS, DP využita k energetickým účelům, případně upravené pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy, b) cíleně pěstované energetické dřeviny, tj. dřeviny vypěstované mimo O, S, P, B, lesní půdu, jejichž hmota nadzemní části je zcela využita DS, DP k energetickým účelům, případně upravené pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy, c) ušlechtilá paliva vyrobená z biomasy kategorie 1 uvedená pod O, P písmeny a), d) ušlechtilá paliva vyrobená z biomasy kategorie 1 uvedená pod O, S, P písmeny a) spalovaná při vysokoúčinné kombinované výrobě elektřiny a tepla, e) ušlechtilá paliva vyrobená z biomasy kategorie 1 uvedené pod písmeny b). Kategorie 2 a) sláma obilovin a olejnin, sláma kukuřice na zrno, včetně vedlejších a zbytkových produktů z jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy, b) znehodnocené zrno potravinářských obilovin a semeno olejnin, včetně vedlejších a zbytkových produktů z jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy, c) ostatní rostlinná pletiva, celé rostliny a části rostlin včetně sena, včetně vedlejších a zbytkových produktů z jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy, d) rostliny uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce, avšak pouze v případě, pokud se jedná výlučně o využití biomasy vzniklé odstraněním těchto rostlin na jejich stávajících stanovištích, včetně vedlejších a zbytkových produktů z jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy, e) travní hmota z údržby trvalých porostů, z údržby veřejné i soukromé zeleně, včetně údržby vodních vodotečí, ochranných pásem apod. a včetně jejích úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy,

Podpora tepla Proces O, DS, DP, B O, DS, DP, B O O, DS, DP O

O, S, P, B, DS, DP

O, DS, DP, B

O, S, P, B, DS, DP

O, DS, DP, B

O, S, P, B, DS, DP

O, DS, DP, B

O, S, P, B, DS, DP

O, DS, DP, B

O, S, P, B, DS, DP

O, DS, DP, B

77

f) kaly z čistíren odpadních vod, vzniklé v aeračních nádržích při biologickém zpracování odpadních vod nebo při biologickém procesu čištění, a separovaných sedimentací nebo flotací, s vyloučením ostatních kalů a usazenin z vodních těles, g) kaly z mechanického oddělování obsahující vlákna, včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy, h) zbytkový jedlý olej a tuk, směs tuků a olejů z odlučovače tuků obsahující pouze jedlé oleje a jedlé tuky, včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy, i) zbytkové produkty z destilace lihu, výpalky a obdobné rostlinné zbytky a vedlejší produkty z rostlin, včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy,

O, S, P, B, DS, DP

O, DS, DP, B

O, S, P, B, DS, DP O, S, P, B, DS, DP

O, DS, DP, B O, DS, DP, B

O, S, P, B, DS, DP

O, DS, DP, B

78

j) rostlinné oleje a živočišné tuky s výjimkou živočišných tuků podle O, S, P, B, přímo použitelného předpisu Evropských společenství4) včetně DS, DP vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy, k) alkoholy vyráběné z biomasy, O, S, P, B,

DS, DP l) kompost nevyhovující jakostí nebo určený k energetickému využití O, S, P, B, a vyplozené substráty z pěstování hub v podobě energetického DS, DP kompostu včetně vedlejších a zbytkových produktů jeho zpracování a včetně jeho úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy, zbytkový digestát z bioplynových stanic, m) biologicky rozložitelné zbytky z kuchyní a stravoven, O, S, P, B, n) biologicky rozložitelná část komunálního odpadu včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy, o) zbytková hmota z těžby dřeva, tzv. nehroubí, tj. dřevo do průměru 7 cm a zbytkové produkty jejího zpracování, biomasa vzniklá v lese z probírek a prořezávek, dřevní hmota z údržby veřejné a soukromé zeleně včetně tratí, vodotečí, rozvodů elektřiny apod. a zbytkové produkty jejího zpracování, včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy, p) ostatní zbytková biomasa v podobě kalů z praní, čištění, extrakce, loupání, odstřeďování a separace, včetně zbytkové biomasy ze zpracování ovoce, zeleniny, obilovin, jedlých olejů, kakaa, kávy a tabáku, z mlékárenského, konzervárenského, cukrovarnického, pivovarnického a tabákového průmyslu, z výroby droždí a kvasničného extraktu, z přípravy a kvašení melasy, z pekáren a výroby cukrovinek, výroby alkoholických a nealkoholických nápojů a další obdobná biomasa, která je nevhodná ke spotřebě nebo pro další zpracování, včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy, q) použité dřevo, použité výrobky vyrobené ze dřeva a dřevěných materiálů, dřevěné obaly včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy, r) ušlechtilá paliva vyrobená z biomasy kategorie 1 uvedené pod písmeny c) a d), nesplňující podmínky § 9 odst. 1 písmena b) s) ušlechtilá paliva vyrobená z biomasy kategorie 2 uvedené pod písmeny a) až e), l až n) a p). Kategorie 3 a) vlákninové kaly vznikající v sedimentačních nádržích při čištění odpadních vod z produkce papíru a celulózy separované sedimentací nebo flotací, výplně a povrchové vrstvy z mechanického třídění, včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy,

O, DS, DP, B O, DS, DP, B O, DS, DP, B

DS, DP O, S, P, B, DS, DP

O, DS, DP, B O, DS, DP, B

O, P

O

O, S, P, B, DS, DP

O, DS, DP, B

O, P

O

O, S, P

O, DS, DP

O, P, DS, DP

O

O, S, P, B, DS, DP

O, DS, DP, B

4

) Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1069/2009, o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu)

79

b) deinkingové kaly, včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy, c) zbytková biomasa z kožedělného a textilního průmyslu, včetně vedlejších a zbytkových produktů jejího zpracování a včetně její úpravy pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy, d) druhotně nevyužitý papír a lepenka, včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy, e) výmět z rozvlákňování odpadního papíru a lepenky, výměnová vlákna, včetně vedlejších a zbytkových produktů jeho zpracování a včetně jeho úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy, f) sulfátový, sulfitový výluh, surové tálové mýdlo, včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy, g) zbytková dřevní hmota vznikající při výrobě celulózy včetně kůry, včetně vedlejších produktů z jejího zpracování a včetně jejích úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy, h) odřezky ze dřeva určené pro materiálové využití, včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy, i) štěpka vzniklá při pilařském zpracování odkorněného a neodkorněného dřeva, j) ušlechtilá paliva vyrobená z biomasy kategorie 3 uvedené pod písmeny a) a c) až h).

O, S, P, B, DS, DP

O, DS, DP, B

O, S, P, B, DS, DP

O, DS, DP, B

O, S, P, B, DS, DP

O, DS, DP, B

O, S, P, B, DS, DP

O, DS, DP, B

O, S, P, B, DS, DP

O, DS, DP, B

O, S, P, B, DS, DP

O, DS, DP, B

O, S, P, DS, DP

O, DS, DP, B

O, P

O

O, P, DP

O

Poznámky k tabulce č. 1: Kombinace procesů a kategorií pro účely stanovení výše podpory O1, O2 a O3 – kategorie v procesu spalování a zplynování čisté biomasy, S1, S2 a S3 - kategorie v procesu spoluspalování biomasy a neobnovitelného zdroje, P1, P2 a P3 - pro kategorie v procesu paralelního spalování biomasy a neobnovitelného zdroje, DS1, DS2 a DS3 - kategorie v procesu spoluspalování biomasy a druhotného zdroje, DP1, DP2 a DP3 - kategorie v procesu paralelního spalování biomasy a druhotného zdroje, B1, B2 a B3 - kategorie v procesu spalování biokapalin, Tabulka č. 2: Proces anaerobní fermentace Podpora elektřiny Popis druhu biomasy Proces Kategorie 1 (Cíleně pěstovaná biomasa podle § 8) a) Cíleně pěstované plodiny a jejich oddělené části s původem AF v zemědělské výrobě, včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy.

Podpora biometanu Proces

AF

80

Kategorie 2 a) Travní hmota z údržby trvalých porostů, z údržby veřejné i soukromé zeleně, včetně údržby vodních vodotečí, ochranných pásem apod., ostatní rostlinná pletiva, rostliny a části rostlin, včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy, b) znehodnocené zrno potravinářských obilovin a semeno olejnin, včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy, c) zemědělské meziprodukty z živočišné výroby vznikající při chovu hospodářských zvířat, včetně tuhých a kapalných exkrementů s původem z živočišné výroby - kejda, hnůj, močůvka, trus, nedožerky, včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy, d) kafilerní tuk pouze kategorie 2 a 3 podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství1), e) masokostní moučka pouze kategorie 2 a 3 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie2), f) Vedlejší a zbytkové produkty ze zemědělských výrob, zbytkové biomasy ze zpracování ovoce, zeleniny, obilovin, pícnin, nepoužité oleje z olejnatých rostlin a pokrutiny vzniklé při lisování rostlinného oleje, které prošly pouze mechanickou úpravou nebo úpravou pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy g) Vedlejší a zbytkové produkty ze zemědělských a potravinářských výrob, zbytkové biomasy ze zpracování ovoce, zeleniny, obilovin, pícnin, nepoužité oleje z olejnatých rostlin a pokrutiny vzniklé při lisování rostlinného oleje, které prošly technologickou úpravou (jinou než mechanickou) h) alkoholy vyráběné z biomasy, zbytkové produkty z destilace lihu, výpalky z lihovarů vyrábějících kvasný líh pro potravinářské účely a z pěstitelských pálenic, i) rostlinné oleje a živočišné tuky s výjimkou živočišných tuků podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství3) j) zpracované produkty pocházející z živočišných materiálů kategorie 2 a 3, podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4, nezpracovaných živočišných materiálů, kalů z praní a čištění živočišných tkání kategorie 3, podle právního předpisu evropských společenství, mléka, mleziva, hnoje a obsahu trávicího traktu z něj vyjmutého, vše kategorie 3, podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství4), v případě těchto materiálů kategorie 2 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5), tj. pouze pokud jsou předem tepelně zpracovány, k) biologicky rozložitelné zbytky z kuchyní a stravoven, biologicky rozložitelná část vytříděného komunálního odpadu pocházející z odděleného sběru nebo z procesu mechanicko-biologické úpravy, s vyloučením biomasy zpracovávané v procesu čištění odpadních vod,

AF

AF

AF

AF

AF

AF

AF

AF

AF

AF

AF

AF

AF

AF

AF

AF

AF

AF

AF

AF

AF

AF

1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1069/2009, o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) 2) Tamtéž 3) Tamtéž

81

kaly z praní, čištění, extrakce, loupání, odstřeďování a separace, AF včetně zbytkové biomasy z mlékárenského, konzervárenského, cukrovarnického, pivovarnického a tabákového průmyslu, z výroby jedlých olejů, kakaa, kávy, droždí a kvasničného extraktu, z přípravy a kvašení melasy, z pekáren a výroby cukrovinek, výroby alkoholických a nealkoholických nápojů, a další obdobná biomasa, m) nestabilizované kaly z čistíren odpadních vod, vzniklé AF v aeračních nádržích při biologickém zpracování odpadních vod nebo při biologickém procesu čištění výlučně z čistíren vybavených pouze aerobním stupněm čištění, s vyloučením ostatních kalů a usazenin z vodních těles, n) zbytkový jedlý olej a tuk, směs tuků a olejů z odlučovače tuků AF obsahující pouze jedlé oleje a jedlé tuky, l)

-

-

-

Poznámky k tabulce č. 2: Kombinace procesů a kategorií pro účely stanovení výše podpory AF1, AF2 - kategorie v procesu anaerobní fermentace, ze které vzniká bioplyn nebo biometan Za biomasu v kategorii 1 se považuje biomasa v případě, že zahrnuje pouze energetické plodiny a také v případě, že energetické plodiny a jejich části tvoří v daném kalendářním měsíci více než 50% hmotnostního podílu v sušině vstupní suroviny do bioplynové stanice a zbytek vstupní suroviny tvoří biomasa zařazená do kategorie č. 2.

4) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992m kterým se vydává celní kodex Společenství 5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1069/2009, o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu)

82

Příloha č. 2 k vyhlášce č. …/2012 Sb.

Stanovení úspory emisí skleníkových plynů během celého životního cyklu biokapalin (18) Úspory emisí skleníkových plynů vyvolané použitím biokapalin se vypočítají takto: ÚSPORA = (EF – EB)/EF kde:

EB

= celkové emise skleníkových plynů z biokapaliny a

EF

= celkové emise skleníkových plynů z referenční fosilní pohonné hmoty.

Hodnota EF referenční fosilní pohonné hmoty činí: V případě použití biokapaliny k výrobě elektřiny 91 gCO2ekv/MJ. V případě použití biokapaliny k výrobě tepla 77 gCO2ekv/MJ. V případě použití biokapaliny ke kombinované výrobě 85 gCO2ekv/MJ. (19) Ostatní záležitosti, týkající se způsobu stanovení emisí skleníkových plynů u biokapalin jsou stejné jako u biopaliv a jsou uvedeny ve zvláštním právním předpisu1).

1) Nařízení vlády č. 446/2011, o kritériích udržitelnosti biopaliv


Dokumenty a záznamy o použitém palivu při výrobě elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů a výroby biometanu a o způsobu výroby tohoto paliva A) Prohlášení výrobce nebo dodavatele paliva z biomasy

83

Prohlášení výrobce nebo dodavatele paliva z biomasy Název (fyzické nebo právnické osoby) Adresa

Výrobce paliva

Telefon IČ/datum narození Jedinečné identifikační číslo tohoto prohlášení Název (fyzické nebo právnické osoby) Adresa

Telefon IČ/datum narození Jedinečné identifikační číslo tohoto prohlášení Název (fyzické nebo právnické osoby) Adresa Telefon Odběratel Číslo smlouvy o dodávce paliva s výrobcem elektřiny, tepla nebo biometanu paliva Množství dodaného paliva (t/dodávku) Čísla dodacích listů k odchozí dodávce paliva Palivo vyrobené z a) Cíleně pěstované plodiny1) Ano a.1) Rozloha půdy, na které je biomasa 5 Údaje o palivu pěstována ) (ha) a.2) Číslo půdního bloku/dílu na které je biomasa pěstována nebo identifikace dle katastru nemovitostí (katastrální území a parcelní číslo) a.3) Zemědělská kultura půd, na kterých je biomasa pěstována (orná půda, případně jiné kultury umožňující pěstování biomasy) (-) a.4) Druhy pěstované biomasy (název) a.5) Výnosy za příslušný kalendářní rok (t/ha)

Dodavatel paliva

Ne

Způsob úpravy biomasy pro její přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy (odběrateli paliva)6), b) Cíleně pěstované energetické dřeviny7 b.1) Rozloha půdy, na které je biomasa pěstována7) (ha)

1

Ano

Ne

) Nutno vyplnit část C této přílohy

5

) Pro identifikaci rozlohy a druhu zemědělské kultury a druhu pěstované plodiny lze použít databázi LPIS (číslo, případně část půdního bloku), případně katastrální mapy, nebo jiné srovnatelně věrohodné zdroje.

6

) Vymezí se příslušné způsoby vyjmenované v § 2 písm. k) této vyhlášky.

84

b.2) Číslo půdního bloku/dílu na které je biomasa pěstována nebo identifikace dle katastru nemovitostí (katastrální území a parcelní číslo) b.3) Zemědělská kultura půd, na kterých je biomasa pěstována (orná půda, případně jiné kultury umožňující pěstování biomasy) (-) b.4) Druhy pěstované biomasy (název) b.5) Výnosy za příslušný kalendářní rok (t/ha)

Způsob úpravy biomasy pro její přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy (odběrateli paliva)8), c) Ostatní druhy paliva9) Druh biomasy podle přílohy č. 1

Způsob úpravy biomasy pro její přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy (odběrateli paliva)10) Prohlašuji, že všechny výše uvedené údaje jsou správné, úplné a pravdivé

V…………… dne…………….

…………………………………………… Jméno a příjmení výrobce/osoby nebo osob oprávněných jednat za výrobce nebo dodavatel paliva

………………………………………….. Podpis

B) Prohlášení výrobce elektřiny, tepla nebo biometanu o palivech z biomasy

7

) Pro identifikaci rozlohy a druhu zemědělské kultury a druhu pěstované plodiny lze použít databázi LPIS (číslo, případně část půdního bloku), případně katastrální mapy, nebo jiné srovnatelně věrohodné zdroje.

8

) Vymezí se příslušné způsoby vyjmenované v § 2 písm. k) této vyhlášky. ) Kategorie podle přílohy č. 1 tabulky č. 1 nebo 2 této vyhlášky. 10 ) Vymezí se příslušné způsoby vyjmenované v § 2 písm. k) této vyhlášky. 9

85

Prohlášení výrobce elektřiny, tepla nebo biometanu Název (fyzické nebo právnické osoby) Adresa Výrobce elektřiny, tepla Telefon nebo biometanu IČ/datum narození o palivech z biomasy Název (fyzické nebo právnické osoby) Adresa

Dodavatel paliva Údaje o palivu

Telefon IČ/datum narození Jedinečné identifikační číslo tohoto prohlášení* Číslo smlouvy o dodávce paliva s výrobcem nebo dodavatelem paliva z biomasy Čísla dodacích listů k příchozí dodávce paliva ** Množství dodaného paliva (t/dodávka) Specifikace paliva a) Spalné teplo v původním vzorku (GJ/t) b) Výhřevnost - pro ušlechtilá paliva (GJ/t)

Prohlašuji, že všechny výše uvedené údaje jsou správné, úplné a pravdivé

V……………… dne…………….

…………………………………………… Jméno a příjmení výrobce/osoby nebo osob oprávněných jednat za výrobce elektřiny, tepla nebo biometanu

………………………………………….. Podpis

* K prohlášení je nutné doložit kopii prohlášení výrobce nebo dodavatele paliva z biomasy ** K prohlášení je nutné doložit písemné kopie dodacích listů, které budou obsahovat: - Jedinečná identifikační čísla příchozích dodávek paliva, - Druh dodaného paliva, - Data dodání paliva, - Množství (tuny) dodaného paliva.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. …/2012 Sb. 86

Nepodporované druhy biomasy Latinský název Acer negundo L.* Ailanthus altissima (Mill.) Single* Amaranthus sp. div. (s výjimkou druhů pěstovaných pro potravinářské účely) Amorpha fruticosa L. Aster sp. div. (severoamerické druhy)*) Bunias orientalis L. Calamagrosits arundinacea L. Calamagrostis epigeos Fraxinus pennsylvanica Marshall Helianthus tuberosus L.* Heracleum montegazzianum Sommier et Levier* Impatiens glandulifera Royle* Inula helenium Lupinus polyphyllus Lindl. Lycium barbarum L.* Oenothera sp. div. (geograficky nepůvodní druhy) Pinus strobus L.* Quercus rubra L. Reynoutria japonica Houtt.* Reynoutria sachalinensis (Friedr. Schmidt) Nakai * Reynoutria x bohemica Chrtek et Chrtková* Rhus hirta (L.) Sudw. Robinia pseudoacacia L.* Rudbeckia laciniata L. Solidago canadensis L.* Silodago gigantea Ait.* Sarothamnus scoparius (L.) Wimm. ex Koch Telekia speciosa (Schreber) Baumg. Tanacetum vulgare L.

Český název javor jasnolistý pajasan žlaznatý rod laskavec netvařec křovitý hvězdnice (severoamerické druhy) rukevník východní třtina rákosovitá třtina křovištní jasan pensylvánský slunečnice topinambur bolševník velkolepý netýkavka žlaznatá oman pravý lupina mnoholistá kustovnice cizí pupalka (geograficky nepůvodní druhy) borovice vejmutovka dub červený křídlatka japonská křídlatka sachalinská křídlatka česká škumpa orobincová trnovník akát třapatka dřípatá zlatobýl kanadský zlatobýl obrovský janovec metlatý kolotočník ozdobný vratič obecný

87


Minimální hodnoty sušiny (20) Minimální hodnoty sušiny pro výpočet a stanovení původní hmoty cíleně pěstované biomasy na orné půdě a na travním porostu jsou následující:

AF 1 (siláže nebo senáže) AF 2 (kejda skotu) AF 2 (kejda prasat + syrovátka) AF 2 (hnůj – chlévská mrva) AF 2 (ostatní)

Jednotky (%) (%) (%)

Minimální hodnoty sušiny 26 7 4

(%) (%)

18 15

88

ODŮVODNĚNÍ PŘEDLOŽENÍ VYHLÁŠKY 1. OBECNÁ ČÁST

A.

Důvod předložení

A.1)

Název

Vyhláška o stanovení druhů a parametrů podporovaných obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanu a o stanovení a uchovávání dokumentů A.2) Identifikace problému, cílů, kterých má být dosaženo, rizik spojených s nečinností A.2.1.) Identifikace problému a cílů, kterých má být dosaženo Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů (dále jen „zákon“) stanovuje, že v případě elektřiny vyrobené a)

spalováním obnovitelného zdroje je podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů stanovena odlišně podle druhu a parametrů obnovitelného zdroje a způsobů jeho využití stanovených prováděcím právním předpisem (§ 4, odst. 5, písm a),

b)

z bioplynu se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou v kombinované výrobě elektřiny a tepla, která využívá bioplyn vznikající alespoň z 30 % z jiné biomasy než je cíleně pěstovaná biomasa na orné půdě a na travním porostu, a která zajistí efektivní využití pro alespoň 50 % primární energie biomasy, ze které je bioplyn vyroben; způsob vykazování množství cíleně pěstované biomasy na orné půdě a na travním porostu při výrobě bioplynu stanoví prováděcí právní předpis (§ 4, odst. 5, písm c),

c)

energetickým využitím komunálního odpadu se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou z biologicky rozložitelné části komunálního odpadu; v případě nevytříděného komunálního odpadu stanoví podíl biologicky rozložitelné a nerozložitelné části na energetickém obsahu komunálního odpadu prováděcí právní předpis (§ 4, odst. 5, písm e).

d)

z biokapalin se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou z biokapalin, které splňují kritéria udržitelnosti stanovená prováděcím právním předpisem (§ 4, odst.5, písm f).

Zákon v § 7 stanoví povinnost výrobcům elektřiny, kteří používají pro výrobu elektřiny palivo z biomasy, z biokapaliny nebo z bioplynu, a výrobcům nebo dovozcům paliva z biomasy, z biokapaliny nebo z bioplynu uchovávat dokumenty a záznamy o použitém palivu po dobu 5 let v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. § 24 zákona se zabývá provozní podporou tepla. Stanoví, že nárok na provozní podporu tepla má teplo vyrobené z podporované biomasy, pro kterou je stanovena podpora elektřiny nebo z biokapalin splňující kritéria udržitelnosti ve výrobnách tepla se jmenovitým tepelným výkonem vyšším než 200 kW a nebo teplo vyrobené z geotermální energie v zařízeních se jmenovitým tepelným výkonem vyšším než 200 kW.

89

§ 27 zákona ukládá výrobcům tepla, kteří používají pro výrobu tepla palivo z biomasy, a dovozcům paliva z biomasy povinnost uchovávat dokumenty a záznamy o použitém palivu po dobu 5 let v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Podpora biometanu se podle ustanovení §30 vztahuje pouze na biometan vyrobený z bioplynu, který vzniká alespoň z 30 % z jiné biomasy než je cíleně pěstovaná biomasa na orné půdě a na travním porostu; způsob vykazování množství cíleně pěstované biomasy na orné půdě a na travním porostu při výrobě bioplynu stanoví prováděcí právní předpis. § 31 ukládá výrobcům biometanu povinnost uchovávat dokumenty a záznamy o použitých druzích biomasy a biokapalin a o způsobu jejich využití pro výrobu biometanu v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, nejméně po dobu 5 let. Vyhláška tak naplňuje zmocňovací ustanovení podle § 53 odst. 1 písm. a), d), e), i), j), l) a m) zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změněn některých zákonů k provedení § 4 odst. 5 písm. a), c), e) a f), § 7 odst. 4 a 5, § 11 odst. 7 písm. b) a c), § 24 odst. 4 a 5, § 27 odst. 4 a 5, § 30 odst. 3 písm. a) a b) a § 31 odst. 5 zákona. A.2.2.) Identifikace rizik spojených s nečinností V případě nevydání vyhlášky by nebyly stanoveny náležité postupy a podrobnosti při stanovení podpory pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanu z obnovitelných zdrojů, způsoby vykazování množství cíleně pěstované biomasy při výrobě bioplynu ani způsoby uchovávání dokumentů a záznamů o použitém palivu při výrobě elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů a výroby biometanu a o způsobu výroby tohoto paliva. V důsledku toho by nebylo možno podporu výrobcům vyplácet. B.

Návrh variant řešení

Navrhovaná vyhláška je vydávána na základě zmocnění § 53 odst. 1 písm. a), d), e), i), j), l) a m) zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů k provedení § 4 odst. 5 písm. a), c), e) a f), § 7 odst. 4 a 5, § 11 odst. 7 písm. b) a c), § 24 odst. 4 a 5, § 27 odst. 4 a 5, § 30 odst. 3 písm. a) a b) a § 31 odst. 5 zákona. Existuje prakticky pouze jedna varianta, jak naplnit ustanovení zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, a to ta, která je obsažena v předkládaném návrhu.

C.

Dotčené subjekty

Dotčenými subjekty, na které má navrhovaná úprava dopad, jsou výrobci elektřiny, kteří používají pro výrobu elektřiny palivo z biomasy, z biokapaliny nebo z bioplynu, výrobci tepla, kteří používají pro výrobu tepla palivo z biomasy, výrobci biometanu a výrobci a dovozci paliva z biomasy, z biokapaliny nebo z bioplynu,

90

D.

Vyhodnocení nákladů a přínosů • Identifikace nákladů a přínosů všech variant

Navrhovaná vyhláška nevyvolává žádné další náklady. E.

Konzultace

Konzultace ohledně způsobu řešení byly vedeny s Energetickým regulačním úřadem a Ministerstvem zemědělství.

F.

Návrh řešení • Zhodnocení variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Existuje prakticky pouze jedna varianta, jak naplnit ustanovení zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, a to ta, která je obsažena v předkládaném návrhu. • Implementace a vynucování Kontrolu dodržování zákona, s výjimkou správy odvodu, provádí Státní energetická inspekce. • Přezkum účinnosti Přezkum činnosti této vyhlášky bude provádět Ministerstvo průmyslu a obchodu.

G.

Kontakty a dotazy

Odůvodnění zpracoval a kontaktní osobou pro případné připomínky a dotazy je: Jméno a příjmení:

Ing. Pavel Jirásek odbor elektroenergetiky Ministerstvo průmyslu a obchodu

e-mail:

[email protected]

H. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami a s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie Navrhovaná právní úprava splňuje požadavky ustanovení čl. 79 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny. Návrh vyhlášky 91

je v souladu s § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. Navrhovaná právní úprava je rovněž v souladu s Listinou základních práv a svobod, vyhlášenou usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku České republiky (dále jen "Listina"), a to konkrétně s ustanovením čl. 4 odst. 1 Listiny, podle kterého mohou být ukládány povinnosti toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod; Z hlediska mezinárodních závazků se na tuto oblast vztahuje pouze Smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii. Návrh vyhlášky není v rozporu s právem Evropské unie, konkrétně se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES. Předkládaný návrh vyhlášky lze hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropské unie.

I. Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA) nebyla k navrhované právní úpravě zpracována, neboť vyhláška je uvedena v seznamu právních předpisů, u nichž nebude RIA vypracována, což bylo potvrzeno dopisem místopředsedkyně vlády české republiky a předsedkyně Legislativní rady vlády Mgr. Peake ze dne 2. ledna 2012, č.j. 19487/11-RSL.

J. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady a dopady na životní prostředí Plnění předkládaného návrhu vyhlášky si nevyžádá nároky na státní rozpočet a ani nebude mít dopad na ostatní veřejné rozpočty. Cílem vyhlášky je upřesnit problematiku související s výrobou elektřiny, tepla nebo biometanu z biomasy. Proto vyhláška přesně vymezuje pojmy související s danou problematikou, kritéria využitelnosti pro biomasu a způsoby využití biomasy. Dále vymezuje podmínky pro podporu výroby elektřiny, tepla nebo biometanu z biomasy a stanovuje dokladování splnění podmínek pro bioplyn a biometan. Cílem vyhlášky je upřesnit a sjednotit legislativu v dané problematice a umožnit tak vyplácení podpory výrobcům elektřiny, tepla nebo biometanu z obnovitelných zdrojů. Z návrhu nevyplývají žádné negativní sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, ani dopady na rovnost mužů a žen.

2. ZVLÁŠTNÍ ČÁST 92

K§ 1 Předmět úpravy je v souladu se zákonným zmocněním uvedeným v § 53 odst. 1 písm. a), e), i) a m) zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů. K §2 Definují se základní pojmy, používané v dalším textu vyhlášky. K§3 Tímto ustanovením se stanoví druhy biomasy, při jejichž spalování je takto vyrobená elektřina nebo teplo předmětem podpory podle zákona o podporovaných zdrojích. Podobně se stanoví druhy biokapalin, při jejichž spalování je takto vyrobená elektřina nebo teplo předmětem podpory podle zákona o podporovaných zdrojích a druhy biomasy, z nichž vyrobený biomatan je přemětem podpory podle zákona o podporovaných zdrojích. Druhy biomasy jsou pro účely stanovení podpory rozděleny do tří kategorií. Detaily jsou uvedeny v tabulkách v příloze č. 1 k této vyhlášce. K§4 V tomto paragrafu jsou stanoveny procesy, ve kterých je využívána biomasa při výrobě podporované elektřiny, podporovaného tepla a biometanu.

K §5 V tomto paragrafu jsou stanovena kriteria udržitelnosti pro biokapaliny. Ustanovení se i v tomto případě odvolávají na zákon č.201/2012 Sb. o ochraně ovzduší a na nařízení vlády č.446/2011 Sb. pro biopaliva. K§6 V tomto paragrafu se stanovuje, že pokud výrobce energie neprokáže skutečný podíl biologicky rozložitelné části komunálního odpadu na jeho celkovém energetickém obsahu, je tento podíl stanoven ve výši 60 %. K§7 V tomto paragrafu jsou určeny dokumenty a záznamy o použitém palivu při výrobě elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů a při výrobě biometanu a způsobu výroby tohoto paliva

K§8

93

V tomto paragrafu jsou stanoveny podmínky, které musí splňovat cíleně pěstovaná biomasa a způsob jejího vykazování. K§9 V tomto paragrafu je stanoven způsob výpočtu podílů hmotnosti vstupních surovin při výrobě bioplynu, kde nebyl dodržen poměr minimálních hodnot sušiny ve vstupních surovinách. K § 10 Tento paragraf obsahuje přechodná ustanovení pro případ biomasy, která byla předmětem podpory podle dosavadních právních předpisů. K § 11 Tento paragraf obsahuje zrušovací ustanovení pro vyhlášky, které byly vydány k zákonu č.180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. K § 12 V souladu s příslušným přechodným ustanovením § 54 odst. 15 zákoně o podporovaných zdrojích energie navrhuje se účinnosti dnem vyhlášení s výjimkou § 9, který nabývá účinnosti dnem 30. května 2014.

Návrh 94

VYHLÁŠKA ze dne …..2012 o vykazování a evidenci elektřiny a tepla z podporovaných zdrojů a biometanu, množství a kvality skutečně nabytých a využitých zdrojů a k provedení některých dalších ustanovení zákona o podporovaných zdrojích energie Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 53 odst. 1 písm. c), d), n), o), p), q), r), s) a t) zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů (zákon o podporovaných zdrojích energie), (dále jen „zákon“): §1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví a) způsob měření a výpočtu vyrobeného množství elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo druhotných zdrojů při výrobě elektřiny z obnovitelného zdroje nebo druhotného zdroje společně s neobnovitelným zdrojem, b) způsob vykazování množství elektřiny z obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje, množství tepla z obnovitelného zdroje a druhotného zdroje, skutečného nabytí množství obnovitelného zdroje a jeho kvality, skutečného využití veškerého nabytého množství obnovitelného zdroje, c) způsob předávání a evidence naměřených nebo vypočtených hodnot elektřiny z podporovaných zdrojů a ověření vypočtených hodnot u podpory formou zeleného bonusu na elektřinu, d) způsob předání a evidence naměřených hodnot elektřiny z podporovaných zdrojů u podpory formou výkupních cen, e) způsob a postup měření, předávání a evidence naměřených hodnot vyrobeného a dodaného tepla z obnovitelných zdrojů do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií z výrobny tepla, f) způsob registrace místa předání vyrobeného tepla z výrobny tepla do rozvodného tepelného zařízení a její změny u podpory formou zeleného bonusu na teplo, g) způsob a postup předávání a evidence naměřených hodnot biometanu, h) způsob a postup předání a evidence naměřených hodnot elektřiny výrobny elektřiny, ke které vzniká nárok na podporu decentrální výroby elektřiny, i) způsob a postup uvedení výrobny elektřiny do provozu.

§2 95

Vymezení pojmů Pro účely této vyhlášky se rozumí a) zdrojem energie obnovitelný zdroj, druhotný zdroj nebo neobnovitelný zdroj, b) společným spalováním obnovitelného, druhotného nebo neobnovitelného zdroje souběžné spalování alespoň dvou z následujících zdrojů: obnovitelného zdroje, druhotného zdroje nebo neobnovitelného zdroje, c) technologickou vlastní spotřebou elektřiny spotřeba elektrické energie na výrobu elektřiny při výrobě elektřiny nebo elektřiny a tepla v hlavním výrobním zařízení i pomocných provozech, které s výrobou přímo souvisejí, včetně výroby, přeměny nebo úpravy paliva, ztrát v rozvodu, vlastní spotřeby i ztrát na zvyšovacích transformátorech výrobny pro dodávku do distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, d) elektřinou ze společného spalování množství elektřiny vyrobené společným spalováním obnovitelného, druhotného nebo neobnovitelného zdroje naměřené na svorkách generátoru a snížené o technologickou vlastní spotřebu elektřiny, e) podporovanou elektřinou část elektřiny ze společného spalování pocházející z obnovitelného nebo druhotného zdroje, f) podporovaným teplem teplo pocházející z obnovitelného zdroje v případě společného spalování obnovitelného a druhotného zdroje, g) výrobním zdrojem elektřiny energetické zařízení pro výrobu elektřiny určené hodnotou instalovaného výkonu, datem uvedení do provozu a identifikačním číslem přiděleným Energetickým regulačním úřadem při vydání rozhodnutí o udělení licence na výrobu elektřiny; výrobní zdroj elektřiny je součástí výrobny elektřiny. §3 Vyhodnocované a vykazované údaje o kvalitě skutečně nabytých a využitých zdrojů energie a termíny vyhodnocování těchto údajů (1) Při výrobě elektřiny společným spalováním, při výrobě tepla společným spalováním nebo při kombinované výrobě elektřiny a tepla společným spalováním se za účelem poskytnutí podpory podle § 4, 5 a 24 zákona vykazují a) údaje o množství a kvalitě skutečně nabytých zdrojů energie, využitých pro společné spalování, b) údaje o množství a kvalitě zdrojů energie skutečně využitých pro společné spalování. (2) Údaje podle odstavce 1 písm. a) se vykazují za celou výrobnu elektřiny a jednotlivé výrobní zdroje elektřiny nebo výrobnu tepla ve výkazu, jehož vzor je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. (3) Údaje podle odstavce 1 písm. b) se vykazují ve výkazu, jehož vzor je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce. Údaje ve výkazu se vyplňují zvlášť pro každé spalovací zařízení nebo skupinu spalovacích zařízení napojených na společnou sběrnici umožňující přenos teplonosné látky (dále jen „sběrnice“), ze které se uskutečňuje odběr tepla pro výrobu podporované elektřiny, nebo odběr tepla pro dodávku podporovaného tepla. 96

(4) Pokud je více sběrnic vzájemně propojitelných, ale ve vykazovaném období prokazatelně oddělených z hlediska přenosu teplonosné látky, vykazují se údaje jen za tu oddělenou část sběrnice, do které pracují spalovací zařízení spalující zdroje energie s nárokem na podporu a ze které se uskutečňuje odběr tepla pro výrobu podporované elektřiny, nebo odběr tepla pro dodávku podporovaného tepla. (5) Pokud je více sběrnic vzájemně propojitelných, ale ve vykazovaném období prokazatelně oddělených z hlediska přenosu teplonosné látky jen po část vykazovaného období, mohou se údaje vykazovat odděleně a samostatně za období s propojenými a za období s oddělenými sběrnicemi, pokud je možné věrohodně doložit časový průběh oddělení nebo propojení parních sběrnic a hodnoty sledovaných údajů v průběhu těchto období. Jinak se údaje vykazují za celou skupinu spalovacích zařízení a turbogenerátorů napojených na všechny části propojitelné sběrnice. (6) Výkazy podle odstavců 2 a 3 se zpracovávají měsíčně, v případě výroben s instalovaným výkonem do 10 kW se tyto výkazy zpracovávají čtvrtletně. Výkazy předává výrobce na vyžádání elektronicky operátorovi trhu Ministerstvu průmyslu a obchodu, Státní energetické inspekci nebo Energetickému regulačnímu úřadu. (7) Údaje podle odstavců 3 a 4 se vykazují na základě podkladů uvedených v jiném právním předpisu11). §4 Předávání a evidence naměřených a vypočtených hodnot elektřiny (1) Výrobce elektřiny, který uplatňuje nárok na podporu podle § 4, 5, 6 a § 39 zákona, eviduje hodnoty vyrobené elektřiny z podporovaných zdrojů a z decentrální výrobny elektřiny. (2) Měsíční hodnoty se pro každý výrobní zdroj elektřiny evidují ve výkazu, jehož vzor je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce. Pokud se výrobna elektřiny skládá z více než jednoho výrobního zdroje elektřiny a na vyrobenou elektřinu v jednotlivých výrobních zdrojích elektřiny je uplatňována shodná podpora se shodnou cenou za jednu MWh elektřiny, se v případech, kdy každý jednotlivý výrobní zdroj elektřiny nemá samostatné měření vyrobené elektřiny, měsíční hodnoty evidují za více výrobních zdrojů elektřiny v jednom výkazu, jehož vzor je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce. (3) Výrobci elektřiny, s výjimkou výrobců elektřiny uvedených v odstavci 4 a 5, předávají údaje z výkazu operátorovi trhu elektronicky prostřednictvím informačního systému operátora trhu vždy nejpozději do desátého kalendářního dne po skončení kalendářního měsíce. (4) Výrobce elektřiny využívající společné spalování předává operátorovi trhu elektronicky prostřednictvím informačního systému operátora trhu údaje uvedené v řádcích 1 - 7 přílohy č. 3 k této vyhlášce nejpozději do desátého kalendářního dne po skončení kalendářního měsíce a hodnoty vyrobené elektřiny, na které je nárokována podpora nejpozději do patnáctého kalendářního dne kalendářního měsíce.

11)

Vyhláška č. xxx/2012 Sb. o stanovení druhů a parametrů podporovaných obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanu a o stanovení a uchovávání dokumentů.

97

(5) Výrobce elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla předává operátorovi trhu elektronicky prostřednictvím informačního systému operátora trhu údaje uvedené v řádcích 1 - 7 přílohy č. 3 k této vyhlášce nejpozději do desátého kalendářního dne po skončení kalendářního měsíce a hodnoty vyrobené elektřiny, na které je nárokována podpora nejpozději do patnáctého kalendářního dne po skončení zvoleného období vykazování úspory primární energie. Výrobce dále eviduje údaje podle přílohy č. 4 k této vyhlášce pro každou kogenerační jednotku v termínech podle zvoleného období vykazování úspory primární energie a předává je na vyžádání elektronicky operátorovi trhu, Ministerstvu průmyslu a obchodu, Státní energetické inspekci nebo Energetickému regulačnímu úřadu. (6) V případě podpory formou výkupních cen, pokud se výrobna skládá z výrobních zdrojů elektřiny s různou výkupní cenou, předává výrobce operátorovi trhu elektronicky prostřednictvím informačního systému operátora trhu do desátého kalendářního dne po skončení měsíce měsíční údaje podle odstavce 2 a za každou obchodní hodinu předcházejícího měsíce skutečné hodnoty vyrobené elektřiny na jednotlivých výrobních zdrojích elektřiny snížené o technologickou vlastní spotřebu elektřiny. (7) Výrobce se zvolenou podporou elektřiny formou hodinového zeleného bonusu na elektřinu předává operátorovi trhu elektronicky prostřednictvím informačního systému operátora trhu do desátého kalendářního dne po skončení měsíce měsíční údaje podle odstavce 2 a za každou obchodní hodinu předcházejícího měsíce skutečné hodnoty vyrobené elektřiny snížené o technologickou vlastní spotřebu elektřiny. (8) Údaje o množství elektřiny zaslané podle odstavců 3, 4, 5, 6 a 7 může výrobce opravit zasláním opravného údaje operátorovi trhu nejpozději do tří kalendářních měsíců po termínu podle odstavce 3. (9) V případě zaslání opravných údajů podle odstavce 8 může operátor trhu tyto údaje ověřit u provozovatele přenosové soustavy nebo u provozovatele distribuční soustavy. Po ověření vyúčtuje operátor trhu výrobci rozdíl mezi opravným údajem a údajem předaným podle odstavce 3, 4, 5, 6 a 7. §5 Předávání a evidence naměřených hodnot tepla (1) Výrobce tepla, který uplatňuje nárok na podporu podle § 24 zákona, eviduje pro každou výrobnu tepla měsíční hodnoty o výrobě tepla ve výkazu, jehož vzor je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce. (2) Údaje z výkazu předává výrobce tepla operátorovi trhu elektronicky prostřednictvím informačního systému operátora trhu vždy nejpozději do desátého kalendářního dne po skončení kalendářního měsíce.

§6 Předávání a evidence naměřených hodnot biometanu 98

(1) Výrobce biometanu, který uplatňuje nárok na podporu podle § 30 zákona, eviduje pro každou výrobnu biometanu měsíční hodnoty o výrobě biometanu ve výkazu, jehož vzor je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce. (2) Údaje z výkazu předává výrobce biometanu za jednotlivé plynárenské dny2) předcházejícího plynárenského měsíce operátorovi trhu elektronicky prostřednictvím informačního systému operátora trhu vždy nejpozději do 12:00 hodin devátého kalendářního dne, nejpozději však do 12:00 hodin šestého pracovního dne plynárenského měsíce2). (3) Pokud je údaj o množství biometanu dodaného do přepravní soustavy, distribuční soustavy nebo zásobníku plynu předaný operátorovi trhu výrobcem podle odstavce 2 odlišný od údaje o množství předaném příslušným provozovatelem podle jiného právního předpisu2), pozastaví operátor trhu úhradu zeleného bonusu na biometan. Dále operátor trhu informuje výrobce biometanu o důvodech pozastavení úhrady podpory a zašle mu žádost o nápravu dat nebo ověření naměřených hodnot. (4) Údaj o množství biometanu předaný podle odstavce 2 může výrobce biometanu opravit zasláním opravného údaje operátorovi trhu nejpozději do tří kalendářních měsíců po termínu podle odstavce 2. (5) V případě zaslání opravných údajů podle odstavce 4 operátor trhu tyto údaje ověřuje u příslušného provozovatele. Po ověření vyúčtuje operátor trhu výrobci biometanu rozdíl mezi opravným údajem a údajem předaným podle odstavce 2. (6) Operátor trhu zpřístupní provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu, ke které je výrobna biometanu připojena, informaci o druhu biomasy použité k výrobě biometanu z výkazu uvedeného v příloze č. 6 k této vyhlášce.

§7 Způsob stanovení množství elektřiny nebo tepla vyrobené z podporovaných zdrojů energie při výrobě elektřiny nebo tepla z různých zdrojů energie (1) Množství podporované elektřiny se stanoví jako poměrná část celkového množství vyrobené elektřiny postupem uvedeným v příloze č. 7 k této vyhlášce. (2) Množství podporovaného tepla se stanoví jako poměrná část celkového množství vyrobeného tepla postupem uvedeným v příloze č. 7 k této vyhlášce. (3) Pro určení velikosti poměrných částí podle odstavce 1 se použije množství energie obsažené v jednotlivých zdrojích energie využitých pro výrobu elektřiny nebo kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Množství energie za hodnocené období se stanoví postupem uvedeným v příloze č. 7 k této vyhlášce. (4) Pro určení velikosti poměrných částí podle odstavce 2 se použije množství energie v jednotlivých zdrojích energie využitých pro výrobu tepla nebo kombinovanou výrobu

2)

Vyhláška č. 365/2009 Sb., o Pravidlech trhu s plynem, ve znění pozdějších přepisů.

99

elektřiny a tepla. Množství energie za hodnocené období se stanoví postupem uvedeným v příloze č. 7 k této vyhlášce. §8 Způsob měření množství elektřiny a tepla (1) V případě výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo druhotných zdrojů společným spalováním zajišťuje výrobce celkové měření takto vyrobené elektřiny. (2) Při zajištění měření podle odstavce 1 výrobce postupuje podle jiného právního předpisu3). (3) Veškerá měřicí zařízení pro měření množství tepla dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií a vyrobeného z obnovitelného zdroje nebo společně z obnovitelného a druhotného zdroje jsou stanovenými měřidly podle jiného právního předpisu4). (4) Stanovené měřidlo umísťuje výrobce tepla tak, aby zajišťovalo výhradně měření tepla vyrobeného z obnovitelného zdroje nebo společně z obnovitelného a druhotného zdroje v místě jeho předání do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií. V případě výrobny tepla, ve které se spalují různé druhy paliv v samostatných kotlích a ve které není teplo využito na výrobu elektřiny nebo na výrobu elektřiny a tepla, umísťuje výrobce tepla měřidlo tak, aby bylo samostatně měřeno teplo vyrobené z obnovitelného zdroje. §9 Způsob a postup uvedení výrobny elektřiny do provozu (1) Výrobna elektřiny se považuje za uvedenou do provozu, pokud jsou splněny všechny následující podmínky

a) nabylo právní moci rozhodnutí o udělení licence na výrobu elektřiny, b) bylo provozovatelem distribuční soustavy nebo provozovatelem přenosové soustavy (dále jen „příslušný provozovatel“) provedeno první paralelní připojení výrobny elektřiny k elektrizační soustavě a c) je příslušným provozovatel osazeno měření v předávacím místě výrobny elektřiny připojené do přenosové soustavy nebo distribuční soustavy nebo do odběrného místa zákazníka nebo do předávacího místa jiné výrobny elektřiny podle jiného právního předpisu.

3)

Vyhláška č. 82/2011 Sb. o měření elektřiny, a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny. 4) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.

100

(2) První paralelní připojení výrobny elektřiny provede příslušný provozovatel na základě žádosti podané výrobcem elektřiny, která obsahuje

a) prohlášení výrobce elektřiny, že výrobna elektřiny je provedena v souladu s podmínkami stanovenými smlouvou o připojení, b) zprávu o revizi výrobny elektřiny a dalšího elektrického zařízení souvisejícího s výrobnou elektřiny uváděnou do provozu, c) technickou dokumentaci odpovídající skutečnému provedení výrobny elektřiny a doklady stanovené pravidly provozování přenosové soustavy nebo pravidly provozování distribuční soustavy příslušného provozovatele soustavy, ke které má být výrobna připojena. (3) Příslušný provozovatel soustavy ověří úplnost, správnost a pravdivost žádosti. Ve lhůtě do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy mu byla úplná, správná a pravdivá žádost výrobce elektřiny doručena a výrobce elektřiny splnil podmínky sjednané ve smlouvě o připojení nebo ve smlouvě o budoucí smlouvě o připojení, provede za nezbytné součinnosti výrobce elektřiny první paralelní připojení výrobny elektřiny k elektrizační soustavě. (4) O provedení prvního paralelního připojení vyhotoví příslušný provozovatel soustavy protokol o prvním paralelním připojení výrobny elektřiny k elektrizační soustavě s uvedením skutečného instalovaného výkonu a předá jej výrobci elektřiny nejpozději do 5 pracovních dnů. (5) Pokud se v průběhu prvního paralelního připojování zjistí na straně výrobce elektřiny nedostatky bránící úspěšnému připojení, podává výrobce elektřiny novou žádost o první paralelní připojení. (6) Při rekonstrukci nebo modernizaci výrobny elektřiny se ustanovení odstavců 1 až 5 použijí obdobně. (7) Podmínky pro první paralelní připojení výrobny elektřiny k elektrizační soustavě stanovuje příslušný provozovatel v pravidlech provozování přenosové soustavy nebo pravidlech provozování distribuční soustavy podle jiného právního předpisu5). § 10 Způsob registrace místa předání vyrobeného tepla z výrobny tepla do rozvodného tepelného zařízení Výrobce tepla registruje v informačním systému operátora trhu místo předání vyrobeného tepla z výrobny tepla do rozvodného tepelného zařízení uvedené ve smlouvě o dodávce tepelné energie ve výkazu, jehož vzor je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce.

5)

Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

101

§ 11 Zrušovací ustanovení

Zrušuje se: 1. Vyhláška č. 502/2005 Sb. o stanovení způsobu vykazování množství elektřiny při společném spalování biomasy a neobnovitelného zdroje. 2. Vyhláška č. 303/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 502/2005 Sb., o stanovení způsobu vykazování množství elektřiny při společném spalování biomasy a neobnovitelného zdroje.

§ 12 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Ministr:

102

Příloha č. 1 k vyhlášce č. xx/2012 Sb.

Vzor Výkaz o množství a kvalitě skutečně nabytých zdrojů energie za měsíc/čtvrtletí

rok

Název výrobny/Název výrobního zdroje elektřiny Jméno, příjmení a případný dodatek nebo obchodní firma nebo název výrobce Adresa výrobce Identifikační číslo (IČ) Číslo licence na výrobu elektřiny Adresa výrobny

Číslo údaje

Tuhý nebo kapalný neobnovitelný zdroj energie Druh

Výhřevnost [GJ/t]

Nabyté množství [t]

Množství energie [GJ]

1 2 Neobnovitelný zdroj energie

3 4 5 Celkové množství energie

Číslo údaje

Plynný neobnovitelný zdroj energie Druh

Výhřevnost [GJ/tis. m3]

Nabyté množství [tis. m3]


1 2 3 4 5 Celkové množství energie

103

Číslo údaje

Tuhý nebo tekutý obnovitelný zdroj energie (biomasa) Druh

Spalné teplo [GJ/t]

Obsah vody [%]

Spalné teplo [GJ/tis.m3]

Obsah vody [%]

Výhřevnost [GJ/t]





1 2 Obnovitelný zdroj energie


Číslo údaje

Plynný obnovitelný zdroj energie (biomasa) Druh


Výhřevnost [GJ/tis.m3]

Číslo údaje

Tuhý nebo kapalný druhotný zdroj energie Druh

Výhřevnost [GJ/t]



1 2

Druhotný zdroj energie


Číslo údaje

Plynný druhotný zdroj energie Druh





Druh obnovitelného zdroje energie se stanoví podle vyhlášky č. xx/2012 Sb. o stanovení druhů, způsobu využití a parametrů biomasy. Množství energie obsažené v jednotlivých zdrojích energie se stanoví jako součin celkového množství příslušného zdroje energie, nabytého ve vykazovaném období, a váženého průměru výhřevnosti tohoto zdroje energie za vykazované období. Výhřevnost zdroje energie je průměrná výhřevnost zdroje energie v původním stavu, nabytého ve vykazovaném období. Stanovuje se výpočtem pro každý zdroj energie na základě zjištěných hodnot obsahu vody, spalného tepla a obsahu vodíku. Spalné teplo je spalné teplo v bezvodém stavu. Stanovuje se normalizovaným postupem měření laboratoří akreditovanou podle zvláštního právního předpisu na reprezentativních vzorcích každého použitého zdroje energie. Pokud nedojde ke zkreslení skutečnosti, je možné pro standardizované zdroje energie využít hodnot stanovených obdobným způsobem dodavatelem zdroje energie.


V……………….dne……………. …………………………………… Jméno a příjmení výrobce/osoby nebo osob oprávněných jednat za výrobce …………………………………… Podpis


Vzor Výkaz o množství a kvalitě skutečně využitých zdrojů energie za měsíc/čtvrtletí

rok

Název výrobny elektřiny Jméno, příjmení a případný dodatek nebo obchodní firma nebo název výrobce Adresa výrobce Identifikační číslo Číslo licence na výrobu elektřiny Adresa výrobny

Název skupiny spalovacích zařízení Počet a označení spalovacích zařízení a turbogenerátorů ve skupině

Níže uvedené tabulky se vyplňují v rámci jedné skupiny spalovacích zařízení pro každé spalovací zařízení zvlášť; jsou-li ve skupině spalovací zařízení stejných parametrů, pokud jde o účinnost vyráběného tepla, je možné vyplnit tabulky za tato spalovací zařízení společně. Číslo údaje

Tuhý nebo kapalný neobnovitelný zdroj energie Druh

Výhřevnost [GJ/t]

Spotřeba [t]


1 2 Neobnovitelný zdroj energie


Číslo údaje

Plynný neobnovitelný zdroj energie Druh



Spotřeba [tis. m3]


Číslo údaje

Tuhý nebo tekutý obnovitelný zdroj energie (biomasa) Druh

Spalné teplo [GJ/t]

Obsah vody [%]

Spalné teplo [GJ/tis.m3]

Obsah vody [%]

Výhřevnost [GJ/t]

Spotřeba [t]


Spotřeba [tis. m3]


1 2 Obnovitelný zdroj energie


Číslo údaje

Plynný obnovitelný zdroj energie (biomasa) Druh


Výhřevnost [GJ/tis.m3]

Číslo údaje

Tuhý nebo kapalný druhotný zdroj energie Druh

Výhřevnost [GJ/t]

Spotřeba [t]


1 2

Druhotný zdroj energie


Číslo údaje

Plynný druhotný zdroj energie Druh


Spotřeba [tis. m3]



Druh obnovitelného zdroje energie se stanoví podle vyhlášky č. xx/2012 Sb. o stanovení druhů, způsobu využití a parametrů biomasy Množství energie obsažené v jednotlivých zdrojích energie se stanoví jako součin celkového množství příslušného zdroje energie, spotřebovaného na výrobu elektřiny a tepla ve vykazovaném období, a váženého průměru výhřevnosti tohoto zdroje energie za vykazované období. Spotřebované množství (spotřeba) zdroje energie se stanovuje normalizovaným postupem měření. Pokud měření spotřeby zdroje energie zahrnuje i sklad zdroje energie, zohlední se při stanovení spotřeby zdroje energie i změna zásob zdroje energie na skladě. Výhřevnost zdroje energie je průměrná výhřevnost zdroje energie v původním stavu, spotřebovaného na výrobu elektřiny a tepla ve vykazovaném období. Stanovuje se výpočtem pro každý zdroj energie způsobem na základě zjištěných hodnot obsahu vody, spalného tepla a obsahu vodíku. Spalné teplo je spalné teplo v bezvodém stavu. Stanovuje se normalizovaným postupem měření laboratoří akreditovanou podle zvláštního právního předpisu na reprezentativních vzorcích každého použitého zdroje energie. Pokud nedojde ke zkreslení skutečnosti, je možné pro standardizované zdroje energie využít hodnot stanovených obdobným způsobem dodavatelem zdroje energie.


V……………….dne…………….

…………………………………… Jméno a příjmení výrobce/osoby nebo osob oprávněných jednat za výrobce

…………………………………… Podpis


Vzor Výkaz o výrobě elektřiny z podporovaných zdrojů

VÝKAZ O VÝROBĚ ELEKTŘINY Z PODPOROVANÝCH ZDROJŮ

1)

za měsíc / rok:

zadá výrobce

název výrobny :

zadá výrobce

načítá se z IS OTE

Jméno, příjmení a případný dodatek nebo obchodní firma nebo název výrobce:


Identifikační číslo (IČ):

1)


Adresa výrobny :


Číslo licence:


Datum uvedení do provozu:


Označení předávacího místa podle načítá se z IS OTE smlouvy o připojení (EAN):

Označení výrobny dle IS OTE (IDF):

zadá výrobce elektřiny

Označení výrobny dle IS OTE (IDF): Druh zdroje:


Číslo údaje

Název položky

MW


1

Instalovaný elektrický výkon

2

Svorková výroba elektřiny

MWh

3

Technologická vlastní spotřeba elektřiny

MWh

4

Celková konečná spotřeba za předávacím místem MWh výrobce elektřiny

5

Z toho lokální spotřeba elektřiny

6

Dodávka elektřiny do lokální nebo regionální MWh distribuční soustavy nebo do přenosové soustavy

načítá se z IS OTE po 5. pracovním dni následujícího měsíce

7

Odběr z přenosové nebo distribuční soustavy (v MWh předávacím místě)

načítá se z IS OTE po 5. pracovním dni následujícího měsíce

MWh

Množství elektřiny, na které je nárokovaná podpora Obnovitelné zdroje

8

Zvolená forma podpory (povinný výkup nebo zelený bonus)

9a

MVE – jednotarif

MWh

9b

MVE – VT

MWh

9c

MVE – NT

MWh

-

10a

biomasa čisté spalování - O1

MWh

10b


MWh

10c


MWh

11a

biomasa paralelní spalování - P1

MWh

11b


MWh

11c


MWh

12a

biomasa spoluspalování - S1

MWh

12b


MWh

12c


MWh

13a

bioplyn AF1

MWh

13b

bioplyn AF2

MWh

13c

bioplyn AF1 pro výrobny uvedené do provozu od MWh 1.1.2013

13d

bioplyn AF2 pro výrobny uvedené do provozu od MWh 1.1.2013

13e

skládkový plyn a kalový plyn z ČOV

MWh

13f

důlní plyn z uzavřených dolů ve výrobnách s uvedených do provozu do 31.12.2012

MWh

14

biokapaliny

MWh

16

VTE

MWh

17

geotermální energie

MWh

MWh

18

FVE

19

Dosažená účinnost výroby elektřiny

%

20

Referenční účinnost výroby elektřiny

%

Vysokoúčinná kombinovaná výroba elektřiny a tepla

21

Počet kogeneračních jednotek ve výrobním zdroji elektřiny:

22

Množství elektřiny vyrobené z vysokoúčinné MWh kombinované výroby elektřiny a tepla celkem

22a

- z toho množství, na které je uplatňována podpora (režimu 8400 provozních hodin), s výjimkou využití MWh obnovitelného nebo druhotného zdroje

22b


22c


22d

- z toho množství, na které je uplatňována podpora v případě využití obnovitelného zdroje nebo MWh druhotného zdroje s instalovaným výkonem do 5MW

22e

- z toho množství, na které je uplatňována podpora pro zdroje s instalovaným výkonem nad 5MW a MWh hranicí úspory primární energie ÚPE 10 – 15% včetně

22f

- z toho množství, na které je uplatňována podpora pro zdroje s instalovaným výkonem nad 5MW a MWh hranicí úspory primární energie ÚPE nad 15%

22i

Období vykazování úspory primárních energie (UPE)

ks

-

Druhotné zdroje

23a

Množství elektřiny vyrobené z druhotného zdroje (kromě důlních plynů), na které je uplatňována MWh podpora

měsíční

roční

23b

Množství elektřiny vyrobené z degazačního plynu (důlního plynu z otevřených dolů), na které je MWh uplatňována podpora

23c

Množství elektřiny vyrobené z důlního plynu MWh z uzavřených dolů, na které je uplatňována podpora

24

Dosažená účinnost výroby elektřiny

%

25

Referenční účinnost výroby elektřiny

% Decentrální výroba

25

Množství elektřiny dodané do soustavy, na které je MWh uplatňována podpora

26

Napětí v předávacím místě

kV


Prohlašuji, že všechny výše uvedené údaje jsou správné a pravdivé.

Datum předání výkazu

Jméno a příjmení výrobce/ Jméno a příjmení osoby nebo osob oprávněných jednat za výrobce

…………………………… ……………. Podpis

1) Uvede se název a adresa výrobny elektřiny v souladu s rozhodnutím o udělení licence na výrobu elektřiny.


Vzor Výkaz o výrobě elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla VÝKAZ O VÝROBĚ ELEKTŘINY Z VYSOKOÚČINNÉ KOMBINOVANÉ VÝROBY ELEKTŘINY A TEPLA

za měsíc / rok:

1)

název výrobny :



1)

Adresa výrobny :

Číslo licence:


Označení předávacího místa podle smlouvy o připojení (EAN):


Označení výrobny dle IS OTE (IDF): Počet kogeneračních jednotek ve výrobním zdroji elektřiny:

Celkové údaje za všechny kogenerační jednotky ve výrobním zdroji elektřiny (ř. 20 – 21d přílohy č. 4)

21

Množství elektřiny vyrobené z vysokoúčinné MWh kombinované výroby elektřiny a tepla celkem

21a


21b


21c

- z toho množství, na které je uplatňována podpora (v režimu 3000 provozních hodin), s výjimkou využití MWh obnovitelného nebo druhotného zdroje

21d


21e

z toho množství, na které je uplatňována podpora pro zdroje s instalovaným výkonem nad 5MW a hranicí MWh ÚPE 10 – 15% včetně

21f

z toho množství, na které je uplatňována podpora pro zdroje s instalovaným výkonem nad 5MW a hranicí MWh ÚPE nad 15%

Název kogenerační jednotky: Druh kogenerační jednotky2:

Číslo údaje

Název položky

21

Množství elektřiny vyrobené z vysokoúčinné MWh kombinované výroby elektřiny a tepla

21a

- z toho množství, na které je uplatňována podpora ((v režimu 8400 provozních hodin), s výjimkou využití MWh obnovitelného nebo druhotného zdroje

21b


21c


21d


21e

z toho množství, na které je uplatňována podpora pro zdroje s instalovaným výkonem nad 5MW a hranicí MWh ÚPE 10 – 15% včetně

21f

z toho množství, na které je uplatňována podpora pro zdroje s instalovaným výkonem nad 5MW a hranicí MWh ÚPE nad 15%

21g

provozní doba kogenerační jednotky za vykazované období

hod

21h

provozní doba kogenerační jednotky od začátku roku

hod

21j

zvolený režim podpory

hod

22

Celková účinnost

23

Množství vyrobené elektřiny

24a

Množství užitečného tepla z kombinované výroby MWh elektřiny a tepla

24b

- z toho množství užitečného tepla z obnovitelného MWh zdroje z kombinované výroby elektřiny a tepla

25

Skutečný poměr elektřiny a tepla

% MWh

8400

4400

3000

26

-

Úspora primárních paliv ÚPE

%

Kontrolní hodnoty pro výpočet UPE

-

26a

množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny MWh a tepla

26b

spotřeba energie v palivu použitém v procesu kombinované výroby elektřiny a tepla

26c

referenční elektřiny

26d

množství užitečného tepla z kombinované výroby MWh elektřiny a tepla

26e

referenční hodnota účinnosti oddělené výroby tepla

hodnota

účinnosti

oddělené

MWh

výroby

%

%




…………………………… ……………. Podpis 1) Uvede se název a adresa výrobny elektřiny v souladu s rozhodnutím o udělení licence na výrobu elektřiny.

2) Podle § 2 písm. d) vyhlášky xx/2012 Sb., o elektřině z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřině z druhotných zdrojů


Vzor Výkaz o výrobě tepla z obnovitelných zdrojů

MĚSÍČNÍ VÝKAZ O VÝROBĚ TEPLA Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ

1)

za měsíc / rok: zadá výrobce

název výrobny tepla :

zadá výrobce






1)


Adresa výrobny tepla :

Číslo rozhodnutí o udělení licence načítá se z IS OTE na výrobu tepelné energie:

Číslo rozhodnutí o udělení licence na rozvod tepelné energie rozvodného tepelného zařízení, do načítá se z IS OTE kterého je dodáváno podporované teplo.



Místo předání vyrobeného tepla z výrobny tepla do rozvodného tepelného zařízení

Onačení výrobny tepla dle IS OTE zadá výrobce (IDF):

Číslo údaje

Název položky

Instalovaný tepelný výkon výrobny tepla

Vyrobené teplo

Jedn otka

Za měsíc

MWt GJ

Množství tepla z obnovitelných zdrojů, na které je nárokovaná podpora Množství tepla dodaného do rozvodného tepelného zařízení

GJ

3

Dosažená účinnost výroby tepla

%

4

Referenční účinnost výroby tepla

%




……………. Podpis

1) Uvede se název a adresa výrobny elektřiny v souladu s rozhodnutím o udělení licence na výrobu elektřiny.


Vzor Výkaz o výrobě biometanu MĚSÍČNÍ VÝKAZ O VÝROBĚ BIOMETANU

1)

za měsíc / roku: zadá výrobce

název výrobny :

zadá výrobce






1)

Adresa výrobny biometanu :


Číslo rozhodnutí o udělení licence načítá se z IS OTE na výrobu plynu:



Označení předávacího místa podle načítá se z IS OTE smlouvy o připojení (EIC kód):


Číslo údaje

zadá výrobce

Název položky

Jedn otka

1

Druh biomasy použitý k výrobě biometanu2

2

Přepočtené množství biomasy kategorie 1 podle 2 minimálního obsahu sušiny ) pro výrobu biometanu v procesu AF

3

Přepočtené množství biomasy kategorie 2 podle minimálního obsahu sušiny pro výrobu biometanu v procesu AF

t

4

Množství vyrobeného bioplynu pro výrobu biometanu

MWh

Za měsíc

t

2)

Množství biometanu, na který je nárokovaná podpora 5

Množství biometanu dodaného do přepravní soustavy MWh

6

Množství soustavy

biometanu

dodaného

do

distribuční

7

Množství biometanu dodaného do zásobníku plynu

MWh

MWh




……………. Podpis

1) Uvede se název a adresa výrobny elektřiny v souladu s rozhodnutím o udělení licence na výrobu elektřiny. 2) Podle §10 vyhlášky xx/2012 Sb. o stanovení druhů a parametrů podporovaných obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanu a o stanovení a uchovávání dokumentů.


Způsob stanovení množství elektřiny nebo tepla vyrobené z podporovaných zdrojů energie při výrobě elektřiny nebo tepla z různých zdrojů energie

a) Výpočet množství elektřiny Při výrobě elektřiny společným spalování různých zdrojů energie se množství elektřiny vyrobené z jednotlivých zdrojů energie vypočte pomocí vztahu

Ei = ( EC − Evl ) ⋅ kde

M Tpal _ i ⋅η rE_ i M Tpal ⋅η rE

Ei

množství elektřiny vyrobené ze zdroje energie i [MWh]

EC

celkové množství vyrobené elektřiny [MWh]

Evl

technologická vlastní spotřeba elektřiny [MWh]

M Tpal _ i množství energie obsažené ve spalovaném zdroji energie i [GJ] M Tpal

celkové množství energie obsažené ve společně spalovaných zdrojích energie a v odpadním teple [GJ]

η rE_ i

referenční hodnota účinnosti samostatné výroby elektřiny při spalování zdroje energie i1)

η rE

referenční hodnota účinnosti samostatné výroby elektřiny při společném spalování různých zdrojů energie1)

b) Výpočet množství podporovaného tepla Při výrobě tepla společným spalování různých zdrojů energie se množství podporovaného tepla vyrobené z jednotlivých zdrojů energie vypočte pomocí vztahu T už _ i

Q

=Q ⋅ T už

M Tpal _ i ⋅ηrV_ i M Tpal ⋅η rV

kde

QužT _ i

množství užitečného tepla (teplo dodané do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií), vyrobeného ze zdroje energie i [GJ]

QužT

celkové množství vyrobeného užitečného tepla [GJ]

M Tpal _ i množství energie obsažené ve spalovaném zdroji energie i [GJ] M Tpal

celkové množství energie obsažené ve společně spalovaných zdrojích energie a v odpadním teple [GJ]

η rV_ i

referenční hodnota účinnosti samostatné výroby tepla v daném spalovacím zařízení při spalování zdroje energie i1)

η rV

referenční hodnota účinnosti samostatné výroby tepla v daném spalovacím zařízení při společném spalování různých zdrojů zdroje energie1)

c) Množství energie obsažené ve spalovaných zdrojích energie

(1) Množství energie obsažené ve spalovaném zdroji energie se pro sledované období stanoví pomocí vztahu M Tpal _ i = M pal _ i ⋅ qv _ i kde

M Tpal _ i množství energie obsažené ve spalovaném zdroji energie i [GJ]

M pal _ i celkové množství zdroje energie (paliva) i, spotřebovaného při výrobě elektřiny nebo při kombinované výrobě elektřiny a tepla ve sledovaném období [t]

qv _ i

průměrná výhřevnost zdroje energie (paliva) i v původním stavu, spotřebovaného při výrobě elektřiny nebo při kombinované výrobě elektřiny a tepla ve sledovaném období [GJ/t]

(2) Pokud je kromě zdrojů energie (paliv) ve spalovacím zařízení využito i „odpadní teplo“ (například z výstupu spalovací turbíny nebo spalovacího motoru), vypočte se množství tohoto tepla s pomocí vztahu M Tpal _ i =

M spal ⋅ ispal 106

kde

M Tpal _ i množství energie obsažené ve spalovaném zdroji energie i (odpadní teplo) [GJ]

M spal

průtočné množství spalin [kg/s]

ispal

entalpie spalin [kJ/kg]

d) Způsob stanovení výhřevnosti zdroje energie (1) Pro tuhou biomasu s hmotnostním podílem organických látek v sušině vyšším než 50% a s obsahem vody nižším než 20% se použije hodnota výhřevnosti paliva 5 KJ/kg. (2) Pokud se skutečné parametry tuhé biomasy podstatným způsobem odlišují od hodnot stanovených v předchozím odstavci, výhřevnost se stanoví výpočtem pomocí vztahu qv = ( qs − 0,218 * H h ) *

100 − W − 0,02442 *W 100

kde qv

výhřevnost [MJ/kg; MJ/m3]

qv

spalné teplo [MJ/kg; MJ/m3]; Spalné teplo v bezvodém stavu se stanovuje normalizovaným postupem měření laboratoří akreditovanou podle zvláštního právního předpisu na reprezentativních vzorcích každého zdroje energie. Pokud tím nedojde ke zkreslení skutečnosti, je možné využít pro standardizovaná paliva hodnot stanovených obdobným způsobem dodavatelem zdroje energie.

Hh

W

obsah vodíku [%]; použije se hodnota 5,5%, pokud tím nedojde ke zkreslení skutečnosti. Jinak se obsah vodíku stanoví normalizovaným postupem měření laboratoří akreditovanou podle zvláštního právního předpisu na reprezentativních vzorcích každého použitého zdroje energie. celkový hmotnostní obsah vody ve zdroji energie v původním stavu [%]; stanovuje se normalizovaným postupem měření reprezentativních vzorků zdroje energie. Množství reprezentativních vzorků a jejich konkrétní výběr pro měření se provádí tak, aby naměřené hodnoty obsahu vody ve vzorcích způsobem nevzbuzujícím důvodné pochybnosti odrážely skutečnost.

(3) Při výpočtu se použije hodnota obsahu vody v biomase zjištěná na základě měření. Při stanovení hodnoty obsahu vody v biomase měřením se používá takové vzorkování biomasy, výběr a množství reprezentativních vzorků biomasy, sledování spotřeby biomasy a množství energie ve zdrojích energie spotřebovaných v jednotlivých spalovacích zařízeních při společném spalování zdrojů energie, aby výsledkem měření bylo zjištění hodnot, o jejichž správnosti nejsou důvodné pochybnosti. (4) O provedeném měření se zpracuje protokol, ve kterém se zaznamenají všechny kroky, které byly při stanovení obsahu vody v biomase měřením provedeny, a označí se doklady, ze kterých bylo vycházeno. Protokol o provedeném měření a doklady použité při vzorkování biomasy, výběru vzorků a sledování spotřeby se uchovávají po dobu pěti let. (5) Pro kapalné a plynné zdroje energie se výhřevnost stanovuje v souladu s technickou normou3). Nelze-li stanovit pro kapalná nebo plynná paliva výhřevnost podle technické normy, může být stanovena jiným způsobem, nevzbuzujícím důvodné pochybnosti.

1) Vyhláška č. xx/2012 Sb. o stanovení výpočtu a hodnot minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny nebo tepelné energie.

ODŮVODNĚNÍ PŘEDLOŽENÍ VYHLÁŠKY 1. OBECNÁ ČÁST

A.

Důvod předložení

A.1)

Název

Nová vyhláška o vykazování a evidenci elektřiny a tepla z podporovaných zdrojů a biometanu, množství a kvality skutečně nabytých a využitých zdrojů a k provedení některých dalších ustanovení zákona o podporovaných zdrojích energie A.2) Identifikace problému, cílů, kterých má být dosaženo, rizik spojených s nečinností A.2.1.) Identifikace problému a cílů, kterých má být dosaženo Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů umožňuje podporu elektřiny nebo tepla při jejich výrobě tzv. společným spalováním obnovitelného, druhotného nebo neobnovitelného zdroje. Tato vyhláška stanovuje postupy a způsoby měření a výpočtu elektřiny, vyrobené společným spalováním a vykazování jejího množství. Dále stanovuje způsoby vykazování skutečného nabytí množství obnovitelných zdrojů a jejich kvality a využití při společném spalování. Tyto údaje jsou nezbytné pro výpočet množství elektřiny, vyrobené z obnovitelného zdroje při jeho společném spalování s druhotným nebo neobnovitelným zdrojem. Vyhláška dále stanoví způsob předávání a evidence naměřených nebo vypočtených hodnot elektřiny z podporovaných zdrojů a ověření vypočtených hodnot u podpory formou zeleného bonusu nebo výkupních cen. Vyhláška dále řeší způsob a postup měření, předávání a evidence naměřených hodnot vyrobeného tepla z obnovitelných zdrojů, dodaného do rozvodného tepelného zařízení a způsob registrace místa předání vyrobeného tepla. Vyhláška stanovuje způsob a postup předávání a evidence naměřených hodnot biometanu, způsob a postup předání a evidence naměřených hodnot z decentrální výroby elektřiny. Zvláštní paragraf je věnován způsobu a postupu uvedení výrobny elektřiny do provozu. A.2.2.) Identifikace rizik spojených s nečinností V případě nevydání vyhlášky by nebyly stanoveny náležité postupy a způsoby měření a výpočtu elektřiny, vyrobené společným spalováním obnovitelného, druhotného nebo neobnovitelného zdroje. Nebyl by stanoven způsob předávání a evidence naměřených nebo vypočtených hodnot elektřiny z podporovaných zdrojů a ověření vypočtených hodnot u podpory formou zeleného bonusu nebo výkupních cen. V případě tepelné energie by nebyl stanoven způsob a postup měření, předávání a evidence naměřených hodnot vyrobeného tepla z obnovitelných zdrojů. V případě biometanu by nebyl stanoven způsob a postup předávání a evidence naměřených hodnot biometanu. V důsledku toho by nebylo možno podporu výrobcům vyplácet.

B.

Návrh variant řešení

Navrhovaná vyhláška je vydávána na základě zmocnění podle § 53 odst. 1 písm. c), d), n), o), p), q), r), s) a t) zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů k provedení § 5 odst. 5, § 7 odst. 3, § 9 odst. 6, § 10 odst. 3, § 11 odst. 4 písm. a), § 11 odst. 5, § 11 odst. 6, § 11 odst. 7, § 26 odst. 7, § 27 odst. 3, § 27 odst. 6, § 27 odst. 7 písm. a), § 33 odst. 4, § 34 odst. 2, § 40 odst. 3 a § 41 odst. 2 zákona Existuje prakticky pouze jedna varianta, jak naplnit ustanovení zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, a to ta, která je obsažena v předkládaném návrhu.

C.

Dotčené subjekty

Dotčenými subjekty, na které má navrhovaná úprava dopad, jsou výrobci elektřiny, kteří používají pro výrobu elektřiny palivo z biomasy, z biokapaliny nebo z bioplynu, výrobci tepla, kteří používají pro výrobu tepla palivo z biomasy, výrobci biometanu a výrobci a dovozci paliva z biomasy, z biokapaliny nebo z bioplynu,

D.

Konzultace

Konzultace ohledně způsobu řešení byly vedeny především s OTE a ERÚ.

E. Vyhodnocení nákladů a přínosů •

Identifikace nákladů a přínosů všech variant

Navrhovaná vyhláška nevyvolává žádné další náklady.

F. Návrh řešení •

Zhodnocení variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Existuje prakticky pouze jedna varianta, jak naplnit ustanovení zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, a to ta, která je obsažena v předkládaném návrhu.

•

Implementace a vynucování

Kontrolu dodržování zákona, s výjimkou správy odvodu, provádí Státní energetická inspekce.

•

Přezkum účinnosti Bude provádět Ministerstvo průmyslu a obchodu.

G. Kontakty a dotazy Odůvodnění zpracoval a kontaktní osobou pro případné připomínky a dotazy je: Jméno a příjmení:

e-mail:

Ing. Pavel Jirásek odbor elektroenergetiky Ministerstvo průmyslu a obchodu [email protected]

H. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami a s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie Navrhovaná právní úprava splňuje požadavky ustanovení čl. 79 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny. Návrh vyhlášky je v souladu s § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. Navrhovaná právní úprava je rovněž v souladu s Listinou základních práv a svobod, vyhlášenou usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku České republiky (dále jen "Listina"), a to konkrétně s ustanovením čl. 4 odst. 1 Listiny, podle kterého mohou být ukládány povinnosti toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod; Z hlediska mezinárodních závazků se na tuto oblast vztahuje pouze Smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii. Návrh vyhlášky není v rozporu s právem Evropské unie, konkrétně se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES. Předkládaný návrh vyhlášky lze hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropské unie.

I. Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA) nebyla k navrhované právní úpravě zpracována, neboť vyhláška je uvedena v seznamu právních předpisů, u nichž nebude RIA vypracována, což bylo potvrzeno dopisem místopředsedkyně vlády české republiky a předsedkyně Legislativní rady vlády Mgr. Peake ze dne 2. ledna 2012, č.j. 19487/11-RSL. .

J. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady a dopady na životní prostředí

Plnění předkládaného návrhu vyhlášky si nevyžádá nároky na státní rozpočet a ani nebude mít dopad na ostatní veřejné rozpočty. Cílem vyhlášky je stanovit postupy a způsoby měření a výpočtu elektřiny vyrobené společným spalováním a vykazování jejího množství. Dále vyhláška stanovuje způsob předávání a evidence naměřených nebo vypočtených hodnot elektřiny z podporovaných zdrojů. Rovněž se zabývá způsoby a postupy měření, předáváním a evidencí naměřených hodnot vyrobeného tepla z obnovitelných zdrojů. Jde o právní předpis, který má pomoci výrobcům elektřiny získat státní podporu. Bez stanovení uvedených pravidel by nebylo možné výrobcům elektřiny podporu vyplácet. Z návrhu nevyplývají žádné negativní sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, ani dopady na rovnost mužů a žen.

2. ZVLÁŠTNÍ ČÁST

K§ 1 Předmět úpravy je v souladu se zákonným zmocněním uvedeným v 53 odst. 1 písm. c), d), n), o), p), q), r), s) a t) zákona o podporovaných zdrojích energie.

K §2 Definují se základní pojmy, používané v dalším textu vyhlášky.

K§3 Tento paragraf stanoví, které údaje se vykazují za účelem poskytnutí podpory v případě výrobě elektřiny společným spalováním, při výrobě tepla společným spalováním nebo při kombinované výrobě elektřiny a tepla společným spalováním. Jedná se o údaje o množství a kvalitě skutečně nabytých zdrojů energie a údaje o množství a kvalitě zdrojů energie skutečně využitých pro společné spalování. V příloze č. 1 a 2 k této vyhlášce jsou uvedeny vzory výkazů, ve kterých se vykazují uvedené údaje. Vyhláška podrobně popisuje, pro jaké jednotky nebo technická zařízení se tyto výkazy zpracovávají. Výkazy se zpracovávají měsíčně, v případě výroben s instalovaným výkonem do 10 kW se zpracovávají čtvrtletně. Výkazy předává výrobce na vyžádání elektronicky operátorovi trhu, Ministerstvu průmyslu a obchodu, Státní energetické inspekci nebo Energetickému regulačnímu úřadu.

K§4

Tento paragraf se zabývá předáváním a evidencí naměřených a vypočtených hodnot elektřiny, na kterou výrobce uplatňuje podporu podle tohoto zákona. Stanoví, že každý takový výrobce zpracovává výkaz, který obsahuje měsiční hodnoty množství vyrobené elektřiny. Vzor takové výkazu je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce. V paragrafu se dále uvádí se termíny, ve kterých výrobci, kteří žádají o podporu, předávají zpracované výkazy do informačního systému operátora trhu a stanovuje se způsob zadávání opravných údajů

K§5 Paragraf stanoví, že výrobce tepla, který uplatňuje podporu podle tohoto zákona, eviduje pro každou výrobnu tepla měsíční hodnoty o výrobě tepla ve výkazu, jehož vzor je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce a předává je operátorovi trhu elektronicky prostřednictvím jeho informačního systému do 10. kalendářního dne po skončení kalendářního měsíce.

K §6 Výrobce biometanu, který uplatňuje podporu podle tohoto zákona, eviduje pro každou výrobnu biometanu měsíční hodnoty o výrobě biometanu ve výkazu, jehož vzor je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce. V paragrafu je stanoven termín, do kterého výrobce biometanu předává tento výkaz operátorovi trhu elektronicky prostřednictvím jeho informačního systému. Je zde stanoven postup při kontrole zadaných údajů operátorem trhu i postup při zadávání opravných údajů výrobcem.

K§7 Tento paragraf se zabývá způsobem stanovení množství elektřiny nebo tepla vyrobené z podporovaných zdrojů energie při výrobě elektřiny nebo tepla z různých zdrojů energie. Stanoví, že množství podporované elektřiny nebo tepla se stanoví jako poměrná část celkového množství vyrobené elektřiny nebo tepla postupem uvedeným v příloze č. 3 k této vyhlášce.

K§8 Tento paragraf se zabývá způsobem měření množství elektřiny a tepla. Stanovuje, že při výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo druhotných zdrojů společným spalováním zajišťuje celkové měření takto vyrobené elektřiny výrobce s odkazem na vyhlášku č. 82/2011 Sb. o měření elektřiny, a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny. Konstatuje, že veškerá měřicí zařízení pro měření množství tepla vyrobeného z obnovitelného zdroje nebo společně z obnovitelného a druhotného zdroje jsou stanovenými měřidly podle zákona o metrologii a stanovuje jejich umístění.

K§9

a) Tento paragraf popisuje způsob a postup uvedení výrobny elektřiny do provozu. Stanoví, kdy se výrobna elektřiny považuje za uvedenou do provozu a popisuje proces tohoto uvádění, počínaje žádostí o první paralelení připojení, kterou podává výrobce elektřiny provozovateli soustavy a konče protokolem o prvním paralelením připojení, který vyhotoví provozovatel soustavy. Při rekonstrukci nebo modernizaci výrobny elektřiny se ustanovení tohoto paragrafu použijí obdobně.

K § 10 b) V tomto se stanoví způsob registrace místa předání vyrobeného tepla z výrobny tepla do rozvodného tepelného zařízení.

K § 11 Navrhuje se účinnosti dnem prováděného zákona.

1. ledna 2013, což je v souladu se dnem nabytí účinnosti

Zpracování tuhého komunálního odpadu a čistírenských kalů v regionu Národního parku Šumava

Recommend Documents