ROZDĚLENÍ PLEMEN HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT
Ivana Gardiánová
Foto: Ivana Gardiánová
Katedra obecné zootechniky a etologie
ROZDĚLENÍ PLEMEN velký počet plemen u jednotlivých druhů hospodářských zvířat lze třídit dle různých hledisek, nejčastěji však 1) Plemena dle stupně prošlechtění – primitivní, přechodná (krajová), kulturní
2) Plemena dle směru užitkovosti – specializovaná, kombinovaná
3) Plemena podle původu (kraniologie) 4) Plemena podle teritoriálního rozšíření
Genové rezervy, genetické zdroje •
rezerva genů pro budoucí využití, kulturní památka
•
Podle zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a navazující vyhlášky č. 471/2000 zahrnuje Národní program plemena
• • • • • •
Skot: česká červinka, český strakatý skot (ČESTR) Ovce: šumavka, valaška Kozy: koza bílá krátkosrstá, koza hnědá krátkosrstá Prasata: přeštické černostrakaté Koně: starokladrubák, hucul, slezský norik, českomoravský belgik Králíci: český strakáč, český luštič, český albín, český červený, český černopesíkatý, moravský modrý, moravský bílý hnědooký Nutrie: plzeňská tříbarevná (přeštická), standardní českého typu, stříbrná nutrie Ryby: kapr obecný, pstruh duhový, pstruh obecný forma potoční, lín obecný, sumec velký, jeseter malý, vyza velká, síh peleď, síh maréna Včely: včela kraňská Drůbeţ: česká slepice zlatě kropenatá (česká zlatá kropenka), česká bílá husa
• • • •
PLEMENA SKOTU • MLÉČNÁ plemena • MASNÁ plemena • KOMBINOVANÁ plemena – MASOMLÉČNÁ – MLÉČNOMASNÁ – Předek skotu – pratur – Druh – tur domácí
PLEMENA OVCÍ • • • •
DOJNÁ plemena MASNÁ plemena PLODNÁ plemena KOMBINOVANÁ plemena
• předek - muflon – evropský, asijský - archar (ovce stepní) - argali (ovce velehorská)
PLEMENA PRASAT
PLEMENA KOZ • • • •
DOJNÁ plemena MASNÁ plemena SRSTNATÁ plemena KOMBINOVANÁ plemena
• předek
- capra prisca (koza keltská) - koza bezoárová - koza šrouborohá
PLEMENA KONÍ
• skupina koní – STEPNÍ (mongolští) • MASNÁ plemena • SÁDELNÁ plemena • skupina koní - VÝCHODNÍ (orientální) • KOMBINOVANÁ – MASOSÁDELNÁ • koně iránští – SÁDELNOMASNÁ • koně arabští • koně angličtí – Předek prasat • koně a krví staroitalskou a • prase evropské starošpanělskou • prase páskované • skupina koní – ZÁPADNÍ • prase středozemní (okcidentální) – Druh - prase • skupina koní – SEVERNÍ (nordičtí) domácí
PLEMENA KURA a KACHEN, ....... • • • •
NOSNÁ plemena MASNÁ plemena KOMBINOVANÁ plemena OKRASNÁ plemena
•
Předek – – – –
•
kur bankivský kachna divoká x piţmovka velká husa velká krocan divoký, .....
Druh – kur domácí – kachna domácí – husa domácí, .....
Mléčná plemena skotu Holštýnsko - fríský skot
Red holštýn
www.esperou.com/ redhol.htm Foto: Ivana Gardiánová
Ayrshirský skot
Jerseyský skot
Foto: Ivana Gardiánová www.fwi.co.uk/index. asp?fn=show15115&sec=226&....
Masná plemena skotu Salers Galloway
Skotský náhorní skot (Highland)
Foto: Ivana Gardiánová
Red Angus
Aberdeen - Angus
www.ansi.okstate.edu/ breeds/cattle/redangus/
Belgické modro - bílé, modré, bílé
www.fwi.co.uk/index. asp?fn=show15115&sec=226&....
Limousine
Foto: Ivona Svobodová
Piemontese
Gasconne
www.ffcc.info/ article1263.html
Blonde d´ Aguitane, Plavé Akvitánské
Charolais
Foto: Ivana Gardiánová
Hereford
www.cattlenetwork.net
Masný siementál
Foto: Ivana Gardiánová
Kombinovaná plemena skotu Český strakatý skot (ČESTR)
Česká červinka
Foto: Ivana Gardiánová thttp://home.zf.jcu.cz/public/departments/koz/cervinky/
Foto: Ivana Gardiánová
Foto: Ivana Gardiánová Foto: Ivana Gardiánová
Foto: Ivona Svobodová
Dojná plemena ovcí Východofríská ovce
Awassi
www.ansi.okstate.edu/ breeds/sheep/awassi/
Masná plemena ovcí Charollais
Texel
Foto: Ivana Gardiánová Foto: Ivana Gardiánová
Suffolk
Oxford down
Plodná plemena ovcí Ovce olkuská
Ovce romanovská
www.schok.cz
Kombinovaná plemena ovcí Merinolandschaf
Cigája
www.schok.cz
Šumavská ovce (Šumavka)
Valašská ovce (Valaška)
Vřesová ovce Jacobova ovce
www.schok.cz
Romney marsh (Kent)
Foto: Ivana Gardiánová
Dojná plemena koz Koza bílá krátkosrstá
Koza hnědá krátkosrstá
Foto: Ivana Gardiánová
Masná plemena koz + Kombinovaná plemena koz Koza búrská
Koza anglonúbijská
Srstnatá plemena koz Koza kašmírová
Koza mohérová (angorská)
www.schok.cz Foto: Ivana Gardiánová
Masná plemena prasat Duroc
Pietrain
Hampshire
Landrace
Masná plemena prasat + Sádelná plemena prasat ČVM - české výrazně masné
Mangalica
schp.krtekcentrum.cz
Foto: Ivana Gardiánová
Kombinovaná plemena prasat Bílé ušlechtilé
Přeštické černostrakaté
Foto: Ivana Gardiánová
Skupina koní stepních Equus Przewalski (=kertak, kůň Převalského)
Foto: Ivana Gardiánová
Skupina koní východních - iránští Achaltekinský kůň (Achal-teke)
http://romantik.cz/kone/achaltekin.php
www.daruma.nora.pl/a.html.
Skupina koní východních - arabští Arab, Arabský plnokrevník
Internet
www.daruma.nora.pl/a.html.
Angloarab
www.daruma.nora.pl/a.html
www.hevosmaailma.net/ anglo.shtml
Skupina koní východních - angličtí Anglický plnokrevník
Americký klusák
www.daruma.nora.pl/a.html. www.plemena-hz.szm.sk
Skupina koní východních - si +sš Kůň andaluský
Lipicán
www.daruma.nora.pl/a.html.
Foto: Srdjan Živulovič
Kůň starokladrubský
Foto: Lea Andrejsová
Skupina koní západních Slezský norik
Hafling
Foto: Ivana Gardiánová
Českomoravský belgický kůň Foto: Barbora Hofmanová
Percheron
Foto: Ivona Svobodová
Skupina koní severských Shetlandský pony Hucul (huculský kůň)
Foto: Ivana Gardiánová
Fjordský pony
FOTO: Ivan Majzlík
www.angelfire.com/me2/ fjordandrea/fjordinfo.html.
Česká zlatá kropenka
Nosná plemena slepic
(Česká slepice zlatá kropenatá)
Vlaška koroptví
Foto: Ivana Gardiánová
Šumavanka
Leghornka bílá
Ivana Gardiánová
Masná plemena slepic Kornyška
Kočinka bílá home.zf.jcu.cz/.../ studium/drubez/plemena.html.
Brahmánka
Plymutka bílá
Atlas drůbeže
Kombinovaná plemena drůbeţe Plymutka ţíhaná
Rodajlendka
Hempšírka
Sasexka světlá
Foto: Ivana Gardiánová
Okrasná plemena slepic Hedvábnička
Paduánka
Holokrčka
Bantamka
Foto: Ivana Gardiánová
Nosná plemena kachen Indický běţec
Khaki + white Kampbel
Foto: Ivana Gardiánová
www.geocities.com/viperior/ ducks/pictures.htm
Masná plemena kachen Kachna pekingská předek – Kachna divoká
Ivana Gardiánová
Kachna piţmová předek - Piţmovka velká
Kombinovaná plemena kachen + Okrasná plemena kachen Kachna orpingtonská
Kachna smaragdová Zakrslé kachny
Ivana Gardiánová
PLEMENA HUS
(podle ţivé hmotnosti)
• LEHKÁ (malá) – Husa labutí Česká bílá husa (chocholatá)
Foto: Ivana Gardiánová
Foto: Ivana Gardiánová
• STŘEDNÍ – Husa landeská
• VELKÁ (těţká) – Husa tulouská
Foto: Ivana Gardiánová
PLEMENA KRŮT
Krůta bronzová standardní
Česká krůta šedě divoká bíle lemovaná
Krůta černobílá
Krůta bílá
VČELY Včela kraňská
Česká krůta divoká bíle lemovaná
KRÁLÍCI Český luštič
www.vuzv.cz
Český černopesíkatý Moravský bílý hnědooký
Ivana Gardiánová
Český strakáč
Český albín
Moravský modrý
Český červený
EXTERIÉR KONSTITUCE PLODNOST RŮST ….
EXTERIÉR (zevnějšek)
internet
- soubor
všech morfologických znaků
- soubor fyziologických znaků (vnější projev stavby, činnosti tkání, orgánů a partií těla zvířete) - zbarvení a pokryv těla
vyjadřuje - příslušnost ke druhu a plemeni, pohlaví, soulad a harmonii tělesné stavby, zdravotní stav, výkonnost, užitkové vlastnosti ZNAKY - morfologické (tvarové) na ţivém zvířeti - exteriér na mrtvém zvířeti - interiér - fyziologické (funkční) - činnost a funkce orgánů a partií těla Vlivy - vnitřní (genetické) – druh, plemeno, genotyp, pohlaví, věk - vnější (negenetické) – výživa + krmení, ošetřování, zacházení, pohyb zvířat, využití, klima, ....
X www.fwi.co.uk/index. asp?fn=show15115&sec=226&....
SUBJEKTIVNÍ METODY
OBJEKTIVNÍ METODY
- lineární popis – popis stupně vývinu znaku mezi 2 extrémy , číselná škála 1 - 9 - slovní popis – tělesná stavba vyjádřena slovy - popis značkovacím klíčem – schematické smluvené značky
měření tělesných rozměrů – výška, šířka, délka, obvod, úhel, hmotnost – úhloměry, měřící hole, kruţidla, pásková míra, .... vážení zvířat – různé typy vah dle druhu zvířete
- bodový systém – určitý počet bodů pro kaţdý znak
- fotografování – zleva, kontrast, v klidu, všechny končetiny, malá zvířata – stůl, velká zvířata – předvadiště
- přímé zařazení do třídy – bez specifikace zařazení do třídy
- videosnímek – nejenom exteriér zvířete, ale i pohybová aktivita
1. tělesný rámec (TR) 2. šířka hrudníku (SH)
Lineární popis
3. hloubka těla (HT) 4. hranatost (HRA) 5. sklon zádì (SKZ) 6. šířka zádì (SRZ) 7. postoj zadních končetin zezadu (PZZ) 8. postoj zadních končetin z boku (PZB) 9. úhel paznehtu (UP) 10. přední upnutí vemene (PUV)
2. Šířka hrudníku (rozdíl jednoho bodu je diference o 2 cm, rozmezí je 13cm –29cm) 1 (velmi úzká zákl. hrudníku) 5 (středně široká základna) 9 (velmi široká z.,široký postoj p. noh)
11. rozmístění předních struků (RPS) 12. délka struků (DS) 13. hloubka vemene (HV) 14. výška zadního upnutí vemene (VZU) 15. závěsný vaz (ZV) 16. rozmístění zadních struků (RZS)
www.holstein.cz/metodika
Popis značkovacím klíčem
Měření tělesných rozměrů
KRAJINY NA TĚLE ZVÍŘAT -
při posuzování exteriéru zvířat znát krajiny těla (topografická anatomie)
- pomyslně ohraničené části těla většinou s kostěným podkladem, částí kosti, orgány či svaly
ZBARVENÍ ZVÍŘAT •
pigmenty – vnitřní - dusíkaté melaniny vznikající v těle zvířete jako výsledek genotypem ovládaných enzymatických konverzí substrátu, – vnější – organické (karotenoidy) či anorganické (fosforečnany) látky získané potravou
•
odznaky (odchylky) od základního zbarvení srsti mohou být vrozené či získané.
•
zbarvení je pouze u některých plemen typickým plemenným znakem.
•
význam pigmentace zvířat: estetický, identifikace, užitkovost
•
albín, ryzák, hnědák, bělouš, vraník ......................
KŮŢE ZVÍŘAT •
představuje po zabití zvířete surovinu k dalšímu zpracování na oděv, obuv či galanterii.
•
zpracovává se tzv. činěním (vydělávání) na dva základní produkty – useň či holina zbavená chlupů, pokoţky i podkoţí v zásadité lázni – kožešina činěna šetrným způsobem vţdy v kyselé lázni
• • • • • • • • •
konina k výrobě sportovních potřeb a obuvi, dětské obuvi hovězina k obuvnické a galanterní výrobě teletina k produkci drahé usně zpracovávané na luxusnější obuv a galanterii skopovice k výrobě brašnářské a obuvnické kozina k výrobě rukavic, oděvů vepřovice ve výrobě galanterie, oděvů, brašnářství jelenice výroba rukavice, oděvy krokodýlí a hadí kůže (galanterie) pštros (galanterie)
POKRYV TĚLA – SRST • • • • • • • •
srst zvířete – surovina pro textilní průmysl či pro kartáčnictví chlupy zvířat vhodné na výrobu příze se nazývají „vlna“. vlákna ţivočišného původu: · vlna – wool – vlákno ze srsti ovce domácí · mohér – mohair – vlákno ze srsti angorské kozy · kašmír – cashmere – vlákno ze srsti kašmírové kozy · alpaka – alpaca – vlákno ze srsti lamy · angora – angora – vlákno ze srsti angorského králíka
• •
srst savců tvoří základní typy chlupů dle výskytu kory a dřeně: · podsada – jemné chlupy bez dřeně, které nejsou srstí stálou, chlupy podsady tvoří vlnovlasy vlnařských ovcí, které však nelínají · pesíky – silnější chlupy s dření, často nelínají. Tvoří chlupy ţínité, které tvoří ohon, hřívu, rousy (u koní chladnokrevných na volární části spěnky), u prasat se nazývají štětiny · polopesíky – téţ chlupy přechodné, které obsahují dřeň jen v části chlupu, vyskytují se u koţešinových zvířat
• •
•
typ osrstění je pod genetickou kontrolou, mutací pak vzniklé dědičné odchylky typu osrstění od normálu – angorismus, rexixmus, alopecie
•
na kvalitu srsti zvířat mají vliv činitelé – vnitřní - druh, plemeno, věk, intenzita činnosti endokrinních ţláz (štítné ţlázy) – vnější - výţiva, klimatické vlivy, ošetřování
•
srst zvířat reaguje na klimatické změny v průběhu roku línáním: – · stálé – padávání vlasů, ţíní v průběhu celého roku – · sezónní – výměna srsti v krátkém časovém úseku 1 – 2x ročně, na jaře a na podzim líná většina koţešinových zvířat – v té době není koţka kvalitní – · dle věku – vyměňují srst mláďata ve věku okolo 5 – 6 měsíců, tak výměna srsti mláděte můţe znamenat i změnu zbarvení zvířete
POKRYV TĚLA - PEŘÍ •
pero se skládá – stvolu (část stvolu v kůţi je brk, nad kůţí osten) – praporu
•
peří – krycí (obrysové), prachové, prachovité, štětkovité, štětinovité, nitkovité
•
stavba peří je pod genetickou kontrolou, vyskytují se dědičné změny – hedvábnost peří a kadeřavost peří.
•
činitelé ovlivňující peří jsou – vnitřní – druh a plemeno, činnost štítné ţlázy a brzlíku – vnější – klima, výţiva
•
výměna peří (přepeřování) - pelichání – probíhá 1x ročně na podzim cca 2 – 3 měsíce, drůbeţ nesnáší, u vodního ptactva můţe dojít k přepeření na jaře a na podzim.
Označování zvířat •
řádné označení umoţňuje identifikaci a nezaměnitelnost základní podmínka úspěšného chovatelství
• •
hospodářská zvířata - dle poţadavku zákona č. 154/2000 Sb. o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat ostatní - označování na základě řádu příslušného chovatelského svazu, organizace
•
z hlediska metody - snadná zjistitelnost, dobrá čitelnost a trvanlivost dle účelu označení.
•
z hlediska aplikace - jednoduchost provedení (souvisí s cenou), nepoškození kůže, nenarušení vzhledu zvířete (estetické hledisko).
• •
označování zvířat a) dočasné – označí zvíře na omezenou dobu, odstranitelné z těla zvířete, např. označení barvou, barevným značkovačem, vystříháním značky do srsti, obojky, visačky, hrudní pásy, ušní visačky a terče, náušnice, křídelní značky, noţní krouţky b) trvalé – označí zvíře na celý ţivot, neodstranitelné
•
tetování – tetovací pistolí nebo kleštěmi u zvířat se světlou kůţí výţeh – ţhavou nebo podchlazenou kovovou značkou vrubování – kleštěmi vytvořené zářezy do boltce ucha tvoří číselnou kombinaci mikročip – čip uzavřen ve skleněném intaktním obalu asi 14 mm délky a průměru 2 mm. Zavádí se pod kůţi implantační pistolí do oblasti ucha, krku. Číselný kód čipu je moţno číst čtecím zařízením, které čip aktivuje signálem (pasivní elektronické označení).
KONDICE, VZTAH ZVÍŘETE A PROSTŘEDÍ - řada definicí konstituce dle různých autorů, klasická Bílkova (1933) „Konstituce je stupeň zdraví daného jedince jako výsledek anatomické struktury a fyziologické činnosti tkání a orgánů těla. Navenek se projeví určitým stupněm reaktivnosti na okolí a různou odolností vůči škodlivým vlivům.“ - geneticko-imunologický pohled „Konstituce je geneticky podmíněná reakční schopnost individua na vlivy vnějšího prostředí všeho druhu, jejichţ působnost je ohraničena druhově specifickou normou reakce.“
1. Habitus neboli vnější vzezření zvířete - podmíněn anatomickou stavbou, funkčností orgánů těla jako celků pod vlivem dědičnosti i prostředí
Habitus dýchací (typus respiratorius) – mléčná plemena skotu, plnokrevník a lehký teplokrevník, plemena ohařů a chrtů
www.celysvet.cz
Habitus výkrmný (typus digestivus) – klasická výkrmná plemena skotu, prasat, ovcí, těţcí chladnokrevníci
home.foni.net/ ~nando-xx/kalte.htm www.dsz.unito.it
Habitus svalový (typus muscularis) - moderní masná plemena prasat (Pietrain, Duroc), skotu (Belgické modro-bílé, Limousine, Charolais), ovcí (Suffolk, Berrichone), některá teplokrevná i chladnokrevná plemena koní, z plemen psů boxer, doga, bullteriér
www.fwi.co.uk/index. asp?fn=show15115&sec=226&....
2. Komplexe vyjadřuje vrozený i během života získaný způsob fyziologické funkce tkání a orgánů těla komplexe s průměrnou oxidační činností - výdej energie se rovná přibližně příjmu, výrazně se nemění hmotnost zvířete v dospělosti, neukládá se tuk - habitus svalový komplexe se zvýšenou oxidační činností - typem se zvýšenými rozkladnými pochody, v dospělosti se nezvyšuje hmotnost, naopak při zhoršeném přívodu živin zvíře snižuje hmotnost, protože vytváří produkt (mléko, práci) na úkor tkání vlastního těla - habitus dýchací komplexe se sníţenou oxidační činností - typem se zvýšenými asimilačními (skladnými) pochody, zvíře přetváří živiny ve tkáně těla a zvyšují hmotnost - habitus výkrmný
3. Temperament (letora) - stupeň dráždivosti a reaktivnosti nervové soustavy na
základě vzruchu a útlumu, zakládá schopnost zvířete vnímat rozdílné podněty vnějšího prostředí a adaptovat se bez neúměrných reakcí ·
ţivý (sangvinik) ohnivý je extrémem živého
·
nervózní (cholerik)
·
klidný (flegmatik) - chladnokrevná plemena koní, masná plemena skotu, prasat
·
apatický (melancholik) - kastráti (valach, vůl). Na základě tří sloţek konstituce se v chovatelské praxi určuje typ konstituce konkrétního zvířete jako charakteristika se vztahem k jeho vyuţití: · konstituce pevná (tvrdá) · konstituce jemná · konstituce slabá · konstituce hrubá · konstituce lymfatická
Nové přístupy v hodnocení konstituční zdatnosti: 1. adaptační výkonnost organismu – hodnocení postrádá exaktní test vhodný pro praktické využití, chovatel by měl sledovat adaptaci či nedostatečnost zvířat na zátěže (transportní, psychosociální, alimentární, výkonnost, březost, porod), adaptační nedostatečnost zejména u šlechtěných zvířat v intenzivních chovech (syndromy prasat aj.) 2. odolnost organismu vůči nemocem - s ohledem na druh, plemeno, jedince 3. fittnes a dlouhověkost – charakterizovaná též v současnosti jako přeţitelnost, tj. podíl zvířat, který se dožívá určitého věku v chovu a je aktivní v reprodukci stáda. Nejběţnější typy kondice: · chovná (plemenná) – dobrý fyzický stav, pro úspěšnou reprodukci · pracovní – stavu pro poţadovanou výkonnost · výkrmná – velmi dobrý výţivný stav, příjem mnoţství krmiva a tvorba zejména svalstva, případně tuku · pastevní – výsledek pobytu na pastvě, stupeň výţivy dle úţivnosti pastvy s dobrým zdravotním stavem a neupraveným zevnějškem · výstavní - výsledek přípravy pro výstavu – nadprůměrný výţivný stav, bezvadná úprava zevnějšku · hladová – výsledek nedostatečné výţivy či nemoci, neţádoucí - týrání zvířat
ranost - schopnost rychlejšího růstu, časnějšího dosažení pohlavní, chovatelské a tělesné dospělosti než je průměrná doba dospělosti plemen či druhu plemena krajová, primitivní jsou ve vývinu pozdní. dlouhověkost - schopnost zvířete dosahovat vyššího věku při zachování požadované úrovně užitkovosti, cenná vlastnost zmenšující podíl neproduktivního období života (odchov), sníží se náklady/jednotku produkce/život, cenná zejména u plemenných zvířat, negativní vztah k ranosti v chovu skotu je v posledních letech používána přeţitelnost jako podíl krav, které dosahují stanovené věkové hranice, nebo ji překročí.
vliv prostředí na zvíře abiotické faktory - makroklimatické, mikroklimatické biotické faktory trofické faktory
PLODNOST Plodnost - komplexní vlastnost, která je výsledkem schopností samců a samic poskytovat zdravé potomstvo v optimálním počtu za určitý čas. Plodnost samců - schopnost produkce kvalitního ejakulátu a jeho zapravení do pohlavního ústrojí samice. Plodnost samic - schopnost pravidelné reprodukce tj. pravidelným pohlavním cyklem, zabřeznutí a porození zdravého a ţivotaschopného mláděte. Nejdůleţitější uţitková vlastnost hospodářských zvířat, všechny uţitkové vlastnosti jsou funkcí plodnosti. Plodnost hodnotíme u jednotlivých zvířat, v rámci skupiny a u jednotlivých druhů hospodářských zvířat.
Ukazatele plodnosti - skot • • • • •
délka SP (service perioda, mezibřezost, nebřezost) - od porodu do nového zabřeznutí: 60 - 90 dní mezidobí - součet dnů SP + délka březosti - od porodu do porodu: 350 - 380 dnů inseminační interval - doba od porodu (zmetání) do 1. inseminace: 57 - 67 dnů inseminační index (index zabřezávání) - počet inseminací nutných k zabřeznutí: 1,1 - 1,6 index plodnosti - při hodnocení celoţivotní uţitkovosti
Foto: Ivana Gardiánová
Plodnost ve stádě •
březost po 1. inseminaci - % zabřezlých plemenic po 1. inseminaci
•
% celkové březosti (po všech inseminacích) - % plemenic zabřezlých po všech inseminacích z celkového počtu 1. inseminovaných
•
hrubá natalita - počet všech narozených telat na 100 krav
•
čistá natalita - počet živě narozených telat na 100 krav
•
natalita krav - počet telat narozených na 100 krav za 1 rok po odečtení telat od prvotelek
Ukazatelé ranosti stáří - při 1. zapuštění - při 1. zabřeznutí - při 1. otelení
Ukazatelé plodnosti u prasat • • • •
mnoţství selat v jednom vrhu - dobré 10 - 12 kusů délka mezidobí (150 dní) % zabřezávání po 1. inseminaci velkochovy 80 - 85 % intenzita reprodukce - 2 vrhy do roka
ZOO Chomutov
Ukazatelé plodnosti u ovcí • • • •
internet
počet narozených jehňat na 100 bahnic (ovcí) -140 - 150 % mortalita jehňat – 1 % počet odchovaných jehňat počet zabřezlých matek ze všech zapuštěných - 80 - 90 % Ivana Gardiánová
Ukazatelé plodnosti u drůbeţe •
potenciální plodnost - počet vajec snesených za určité období – snáška vajec podle druhů
•
skutečná plodnost - líhnivost vajec z vajec vložených do líhně – 65 - 85 % podle druhu SP PP Perličky 70 - 75 % 140 - 200 vajec Pštrosi 50 - 70% 40 - 60 vajec Slepice – nosný typ 80 – 85 % 290 - 340 vajec Slepice – masný typ 80 – 85 % 150 - 170 vajec Kachny 75 – 80 % 150 - 300 vajec Krůty 75 – 80 % 90 - 120 vajec Husy 65 – 70 % 50 - 70 vajec Baţanti 50 - 60 % 40 - 60 vajec Křepelky japonské 40 - 60 % aţ 300 vajec
• • • • • • • • • •
Ivana Gardiánová
Počet narozených mláďat •
Unipara – 1 (2) mláďata – kůň, skot, srna, laň
•
Multipara – 2 a více potomků – ovce (2 x 2 - 4 a více) – koza (2 x 2 - 4 a více) – prasnice (2 x 6 - 15) – pes, kočka (2 x 4 - 16) – králík (6 x 4 - 12)
Ivana Gardiánová
Ivana Gardiánová
Umělá neplodnost - kastrace, sterilizace Kastrace - zastavuje se produkce spermií či vajíček a hormonální činnost pohlavních ţláz Sterilizace - zabrání se oplodnění při zachování hormonální činnosti pohlavních ţláz • • • • • • •
hřebec býk kanec kohout beran kozel pes
• • • • • • •
valach vůl vepř kapoun skopec hňup fešák
Dospělost a vyuţití k plemenitbě Skot
Prasata
Koza
Ovce
Koně
Pes
Kočka
Pohlavní dospělost (měs.)
6 – 14 6 – 14
6–8 6-8
6–8 6-8
4–6 5 - 12
8 – 16 6 – 20
6 – 12 7 - 14
7–9 7-9
Chovatelská dospělost (měs.)
12 – 14 15 - 20
8 - 18
12 – 15 12 - 15 12 – 15 10 – 24
36 – 52 36 – 48
12 18 - 24
18
Tělesná dospělost (roky)
4-5
1,5 - 2
2,5 - 3
2-4
T. 6 – 7 Ch. 5 – 6
2- 3
1–1,5
Délka doby využití k plemenit. (roky)
8 - 15
3–4
6-8
5-6
15 – 18
8 - 12
4 –5
Senilita ve stáří (roky)
20 - 30
7 - 10
12
10 - 12
25 – 30
8 - 14
6–7
Smrt ve stáří (roky)
25 - 30
15 - 20
20 - 25 15 - 20
35 - 40
10 - 20 8 – 10
Ukazatele plodnosti Skot
Prasata
Kozy
Ovce
Koně
Typ celoročně celoročně sezónně sezónně sezónně pohlav. polyestr. polyestr. polyestr. polyestr. polyestr. cyklu Délka pohlav. 21 21 21 14 - 19 21 cyklu (dny) Délka říje 18 24 - 96 36 24 - 36 3 – 5 dní (hod) Délka 285 115 150 150 333 březosti (dny) 3. – 5. den Doba 2. pol. říje 2. den říje 2. pol. říje 2. pol. říje říje zapoušt. Délka 305 56 – 85 316 100 - 140 120 - 240 laktace (dny)
Pes
Kočka
diestr.
diestr. s.p.
J,P
21
8 - 14
6-8
63
56-68
9. – 13. den říje 42 - 52
42
Plodnost samců • • •
tvorba pohlavního hormonu - testosteronu sperma (ejakulát) - spermie a plasma plasma - sekrety přídatných pohlavních žláz - tvoří vhodné prostředí spermiím, umožňují pohyb a dodávají energii – beran, kozel - 10 % plasmy -------- 0,5 - 2 ml ejakulátu – býk - 50 % plasmy ----------- 2 - 10 ml ejakulátu – hřebec - 90 % plasmy -------- 30 - 300 ml ejakulátu – kanec - 80 % plasmy --------- 100 - 700 ml ejakulátu
•
oplozovací schopnost spermií - dle druhu (skot) 24 hodin až (drůbež) několik týdnů
•
kapacitace spermie - dozrání pobytem v pohlavních orgánech samice a stykem se sliznicí a sekrety dělohy a vejcovodů – dle druhu 1,5 až 5 hodin
Připouštění samcem •
přirozené připouštění – připouštění volné - skupina samic s 1 či více samci ve stádě a páření dle říje samic – připouštění skupinové (harémové) skupina samic a 1 plemeník v připouštěcím období – připouštění „z ruky“ - k páření předvedeni samec i samice tzv. „na ruce“, kontrola chovatele
– plemeník musí být licentován podle zákona
inzetnet
•
inseminace (umělé oplodňování) – odběr spermatu do umělé vagíny – hodnocení spermatu – ředění a vytvoření inseminační dávky • (polyvinylchloridové trubičky nebo ampule)
– kryokonzervace v tekutém dusíku (-196°C) – vlastní inseminace - zapravení do samice inzetnet
• • • •
hřebec 3-4/týden, 50-60/rok …….... inseminace 200 - 250 býk 3-4/týden, 80-120/rok ….......inseminace přes 5 000 kanec 2-3/týden, 30-40/rok ….…….inseminace až 2 500 kozel, beran 12-20/týden, 80-120/rok ......inseminace až 5 000
•
na plodnost působí – vnitřní faktory - druh, plemeno, věk – vnější faktory - výživa, ošetřování, pohyb, teplota, světlo, využívání
•
p. potenciální - dána produkcí spermií a parametry ejakulátu
•
p. skutečná - daná počtem zabřezlých plemenic a počtem mláďat připadajícím na porod
•
p. samců se hodnotí – % zabřezlých samic - ze všech zapuštěných či inseminovaných – inseminační index - počet inseminací nutných k zabřeznutí (dobrý do 1,6) – index plodnosti - hodnocení komplexně % březosti po plemeníkovi s ohledem na stáda a inseminačního technika a ostatní plemeníky, výpočet se provádí pro jednotlivé plemeníky
Plodnost samic •
tvorba pohlavních buněk (vajíček), páření a vytvoření prostředí pro vývin zárodku a plodu do doby porodu
•
tvorba pohlavních hormonů - estrogeny a progesteron
•
ovulace - uvolnění vajíčka z Graafova folikulu – spontánní - v říji bez závislosti na páření (kráva, klisna, prasnice) – provokovaná - ovulace po páření nervovým podrážděním (kočka, králice) – vnější projev ovulace je říje (estrus)
Pohlavní cyklus •
změny v chování – neklid, vokalizace, vyhledávání tělesného kontaktu, v optimální době říje stojí klidně, prasnice tzv. „reflex nehybnosti“
•
říjové chování – kráva se „běhá“ , prasnice se „bouká“, koza se „prská“, klisna se „hříná“, fena se „hárá“, kočka se „mrouská“
•
mezi říjemi - období říjového cyklu
•
dle počtu říjí za rok jsou zvířata – monoestrická - říje 1 x rok - divoká zvířata, srna, laň – diestrická - říje 2 x ročně - kočka, fena – polyestrická - říje vícekrát do roka • celoročně - kráva, prasnice, morče, potkan • sezónní - cykly na jaře a podzim - klisna, ovce, koza
•
fáze říjového cyklu - (21 dní) – proestrus - příprava na říji (3 dny) – estrus - vlastní říje (1 - 2 dny) – metestrus - poříjové zklidňovací období (cca 4 dny) – diestrus - meziříjové období klidu
RŮST a VÝVOJ •
Růst je projevem postihujícím změny kvantitativního charakteru •
Vývoj je projevem postihující změny kvalitativního charakteru
VÝVIN •
termín v zootechnice pro vyjádření stupně růstu a vývoje zvířete
•
je jev komplexního charakteru
•
výsledek interakce genotypu zvířete a konkrétních životních podmínek význam chovatelský a ekonomický - tvorba nových jedinců, tvorba hmotnosti těla produkce masa
•
Vývojová stádia Stádium prenatální (před narozením) - od oplození po porodu
(vrhu,
vylíhnutí)
– 1. období embryonální (zárodku) - od embrya do dobře diferencovaného plodu – 2. období fetální (plodu) - od období ukončené diferenciace tkání a orgánů a končí narozením
www.albany.edu/genomics/ transgenics-mouse.html
fetus (plod) vyspělejší stádium zárodku od druhé třetiny březosti
medicine.ucsd.edu/ cpa/dog.htm
Ţivá hmotnost narozených (vylíhnutých) mláďat Druh hříbě tele jehně kůzle sele králíče kuře kachně
Hmotnost při narození 55 kg 38 kg 4 kg 3 kg 1,3 kg 50 g 40 g 56 g
Rozmezí 40 - 70 kg 26 - 45 kg 2,5 - 5 kg 2,5 - 4,5 kg 1,2 - 1,5 kg 40 - 60 g 38 - 42 g 55 - 58 g
Stádium postnatální (po narození) - od narození (vylíhnutí) do smrti – 1. období mléčné výţivy – mlezivo, mléko, mléčná náhražka – 2. období odstavu a výţivy pevnou potravou - začátek nezávislosti na matce
– 3. období pohlavního dospívání - tvorba pohlavních buněk a pohlavních hormonů změny zevnějšku, formování individuality mláděte
– 4. období chovatelské dospělosti - zvíře se využívá k plemenitbě, samice 70 - 80 % hmotnosti celkové
– 5. období tělesné dospělosti - ukončení růstu kostry
– 6. období stárnutí a smrti - pozdní věk, opotřebení organismu
Růst a růstové křivky •
absolutní růst a obecná křivka absolutního růstu
•
průměrný denní přírůstek + křivka
•
relativní růst a křivka relativního růstu
•
křivka - grafické znázornění růstu
•
k popisu reálné růstové křivky - řada funkcí nejčastěji používány pro dobrou shodu teoretických a reálných hodnot hmotnosti – Brodyho růstová křivka – Gompertzova růstová křivka – Richardsova růstová křivka
Absolutní růst vyjadřuje zvýšení měřené jednotky (např. hmotnosti, výšky, obvodu hrudníku) v závislosti na čase, ukazatel kvality chovu a určení doby porážky BI = bod inflexe (zvratu) v tomto bodě křivka mění svůj charakter dosažen největší denní přírůstek v BI mají velká HZV 60-70% porážkové hmotnosti
Ra = H2 – H1 (H2 - hmotnost na konci, H1 - hmotnost na začátku) Legenda: – I = autoakcelerační fáze (a = růstová elevace), fáze zrychleného růstu – II = autoretardační fáze (b = růstová deprese), fáze zpomaleného růstu
Křivka absolutního růstu kg
bod zvratu
BI
II (b) růstová deprese
I (a) růstová elevace
měsíce
Relativní růst nejlépe vystihuje vlastní růstovou intenzitu jedince a její pokles s přibývajícím věkem je mírou intenzity růstu vyjádřen v relativních přírůstcích (%)
R (%) = [(H2 - H1)/H1] x 100
(H - hmotnost na počátku období, H - hmotnost na konci období)
Křivka relativního růstu
%
klesá s věkem
měsíce
Průměrný denní přírůstek vyjadřuje průměrné denní přírůstky za pravidelně se opakující časové úseky
Rdp= (H2 - H1)/t (H - hmotnost na počátku kontrolního období, H - hmotnost na konci kontrolního období, t - doba kontrolního období ve dnech)
• •
u odchovu optimální hodnoty u výkrmu maximální hodnoty – skot: 0,7 - 1,5 kg – prasata: 0,7 - 1 kg – ovce: 0,18 - 0,25 kg – drůbeţ: 0,025 - 0,03 kg – králík: 0,027 kg
Křivka průměrného denního přírůstku vysoký denní přírůstek BI kg
nízký denní přírůstek
měsíce
Nerovnoměrnost růstu - ALLOMETRIE •
projevuje se různou rychlostí růstu částí těla vůči sobě či celku a následnými změnami v proporcích
•
allometrie pozitivní - rychlejší růst části těla než růst celku –
•
allometrie negativní - pomalejší růst části těla než růst celku –
•
(k>1)
(k<1)
isometrie proporce se nemění, části rostou stejně rychle – (k=1)
Kompenzace růstu •
intenzivnější růst (než normální) v období po omezeném přísunu ţivin, kdy došlo k zaostání růstu
•
pozorováno - lepší využívání živin a ekonomičtější růst
Řízení růstu - pohlavní hormony (steroidy) - zákaz - nepříznivé pro zdraví
- STH (somatotropin) - zákaz v ČR a EU
Faktory působící na růst •
vnitřní činitelé – – – – –
•
druh plemeno genotyp jedince pohlaví věk
vnější činitelé – maternální efekty - mateřské tělo omezuje růst mláděte (mláďat) – výţiva a krmení – klima • teplota • sezónní vlivy
– technologický systém chovu a management • vliv odstavu • pracovní využití zvířete • využití v reprodukci