CHOV MASNÝCH PLEMEN SKOTU V MARGINÁLNÍCH OBLASTECH JIŽNÍCH A ZÁPADNÍCH ČECH

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA ______________________________________________________________________ Katedra speciální zootechniky

Obor: Zootechnika

TÉMA DIPLOMOVÉ PRÁCE

CHOV MASNÝCH PLEMEN SKOTU V MARGINÁLNÍCH OBLASTECH JIŽNÍCH A ZÁPADNÍCH ČECH

Autor diplomové práce:

Vedoucí diplomové práce:

Pavlína Kynkalová

Ing. Jarmila Voříšková, Ph.D.

______________________________________________________________________ 2009

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Chov masných plemen skotu v marginálních oblastech jižních a západních Čech“ vypracovala samostatně pod odborným vedením a za použití uvedené literatury.

Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění, souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené podobě, elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách.

……....………….. Kynkalová Pavlína V Českých Budějovicích dne 29. dubna 2009

Děkuji vedoucí diplomové práce Ing. Jarmile Voříškové, Ph.D., za odborné vedení a poskytnuté informace při psaní mé diplomové práce. Zároveň bych chtěla poděkovat Ing. Vítu Čepelákovi, inspektorovi Českého svazu chovatelů masného skotu, za pomoc při získávání dat a informací. Rovněž bych chtěla poděkovat svým rodičům, kteří mě podporovali a umožnili mi vystudovat tuto vysokou školu.

Abstrakt Název:

Chov masných plemen skotu v marginálních oblastech jižních a západních Čech

Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit úroveň masné užitkovosti jednotlivých masných plemen chovaných v odlišných klimatických podmínkách podhorských a horských oblastí jižních a západních Čech. V oblasti Šumavy bylo provedeno sledování využití TTP pastvou masného skotu ve vztahu k dosahované užitkovosti. Do sledování bylo zahrnuto celkem 31 farem, které se zabývají chovem 7 masných plemen (Aberdeen Angus, Galloway, Hereford, Highland, Charolais, Masný Simentál, Salers). 16 farem se nacházelo v nadmořské výšce do 600 m (od 426 m n. m.) a 15 farem sídlí ve vyšších polohách (do 1 074 m n. m.). Data byla shromážděna za období 5 let. U plemenic byl zaznamenán měsíc otelení a výskyt obtížných porodů. U telat byla zjišťována živá hmotnost při narození, ve 120, 210 a u některých telat ve 365 dnech věku. K živým hmotnostem byly dopočítány průměrné denní přírůstky od narození do 120 dní, od 120 do 210 dní, od 210 do 365 dnů, od narození do 210 dní a od narození do 365 dnů věku. Soubor byl vytříděn podle podle plemen, nadmořské výšky a pohlaví telete. Plemenice se nejvíce telily v období leden až březen (69,7%). Obtížnost porodů byla u téměř všech plemen bez komplikací, pouze u plemene Charolais byl 9% výskyt porodů s asistencí. Ze 7 sledovaných plemen dosáhlo nejvyšší hmotnosti ve 210 dnech plemeno Salers (286 kg), druhé nejvyšší Masný Simentál (279 kg) a Aberdeen Angus (273 kg). Ve vyšší nadmořské výšce dosáhla nejvyšší hmotnosti ta samá plemena. V nižších polohách se uplatnila plemena Masný Simentál (285 kg), Aberdeen Angus (283 kg) a Charolais (253 kg).

Klíčová slova: marginální oblast, masný skot, weight, průměrné přírůstky

Abstract Name:

Beef cattle breeding in the marginal regions of the Southern and the Western Bohemia

The aim of this diploma work was to evaluate the level of beef utility at particular breeds. The breeds were breding in different climatic conditions of foothills and mountain regions of the Southern and the Western Bohemia. It was observed the use of permanent green grass by beef cattle´s pasture in relation of reached utility. There were included in total 31 farms in monitoring. The farms keep 7 breeds (Aberdeen Angus, Galloway, Hereford, Highland, Charolais, Simental and Salers). There were 16 farms situated in regions under 600 meters above sea-level and 15 farms in regions over 600 meters above sea-level. The data were collected during 5 years. At cows, month of calving and occurrence of complicated births, have been recorded. The weight of calves at birth, in the age of 120, 210 and in certain cases also 365 days, has been checker. There were counted the average daily gains to mentioned Weights. The group has been sorted according to breeds, elevation above sea-level and sex of the calves. Cows was the most calved in period between January and March (69,7 %). There were no complications at observed breeds, just only at breed of Charolais, there were 9 % of calving´s assistance. The highest weights in 210 days of age were reached at breed of Salers (286 kg), the second highest weight at breed of Simental (279 kg) and the third highest weight at breed of Aberdeen Angus (273 kg). In higher elevation above sea-level were the highest weights reached by same breeds. In lower regions were better the breeds of Simental (285 kg), Aberdeen Angus (283 kg) and Charolais (253 kg).

Key words: marginal region, beef cattle, weight, average gains

Obsah 1. Úvod .......................................................................................................... 1 2. Literární přehled ..................................................................................... 2 2.1. Stavy krav bez tržní produkce mléka ............................................................. 2 2.2. Chov krav bez tržní produkce mléka.............................................................. 3 2.3. Zaměření chovu krav bez tržní produkce mléka ........................................... 4 2.4. Plemena chovaná v systému bez tržní produkce mléka ................................ 5 2.4.1. Aberdeen Angus ............................................................................................................. 6 2.4.2. Galloway ........................................................................................................................ 7 2.4.3. Hereford ......................................................................................................................... 9 2.4.4. Highland ......................................................................................................................... 9 2.4.5. Charolais ...................................................................................................................... 10 2.4.6. Masný Simentál ............................................................................................................ 11 2.4.7. Salers ............................................................................................................................ 12

2.5. Trvalé travní porosty.............. ........................................................................ 13 2.5.1. Výměra zemědělské půdy a TTP.................................................................................. 14

2.6. Pastva a její význam............. .......................................................................... 15 2.6.1. Produkční schopnost travních porostů ......................................................................... 15 2.6.2. Botanické složení pastevních porostů .......................................................................... 16 2.6.3. Ošetřování a hnojení pastevních porostů...................................................................... 17 2.6.4. Systémy pastvy ............................................................................................................ 18

2.7. Vliv nadmořské výšky v chovu krav BTPM................................................. 20 2.8. Český svaz chovatelů masného skotu (ČSCHMS) ....................................... 22 2.9. Ukazatele reprodukce v chovu masného skotu ............................................ 22 2.9.1.Období otelení ............................................................................................................... 23 2.9.2. Průběh porodu .............................................................................................................. 24 2.9.3. Věk při prvním otelení, délka mezidobí ....................................................................... 24 2.9.4. Hmotnost telat při narození .......................................................................................... 25 2.9.5. Mléčnost matek a růstová schopnost telat .................................................................... 25

2.10. Odchov a odstav telat................... ................................................................ 27 2.11. Selekce krav v masných stádech .................................................................. 27 2.12. Ekonomika chovu krav BTPM .................................................................... 28 2.12.1. Finanční podpora a příspěvky .................................................................................... 30

3. Materiál a metodika .............................................................................. 32 3.1. Šumava, zelená střecha Evropy ..................................................................... 33 3.1.1. Lesy, louky a pastviny.................................................................................................. 34 3.1.2. Klimatické podmínky v oblasti Šumavy ...................................................................... 34 3.1.3. Zemědělství v CHKO Šumava ..................................................................................... 35

3.2. Statistické zpracování............................. ........................................................ 37

4. Výsledky a diskuse ................................................................................ 39 4.1. Hodnocení plemenic........................................................................................ 39 4.1.1. Období otelení .............................................................................................................. 39 4.1.2. Obtížnost porodu .......................................................................................................... 42

4.2. Hodnocení telat......................... ...................................................................... 43 4.2.1. Růstová schopnost telat podle plemen ......................................................................... 43 4.2.1.1. Průměrné hmotnosti .................................................................................................. 44 4.2.1.2. Průměrné přírůstky .................................................................................................... 49 4.2.2. Růstová schopnost podle nadmořské výšky ................................................................. 55 4.2.2.1. Průměrné hmotnosti .................................................................................................. 56 4.2.2.2. Průměrné přírůstky .................................................................................................... 57 4.2.3. Růstová schopnost u plemen Aberdeen Angus, Masný Simentál, Hereford podle nadmořské výšky ....................................................................................................................................... 59 4.2.3.1. Aberdeen Angus ........................................................................................................ 59 4.2.3.2. Masný Simentál ......................................................................................................... 62 4.2.3.3. Hereford .................................................................................................................... 65 4.2.4. Růstová schopnost u plemen Aberdeen Angus, Masný Simentál a Hereford podle pohlaví telat ............................................................................................................................................... 68 4.2.4.1. Aberdeen Angus ........................................................................................................ 68 4.2.4.2. Masný Simentál ......................................................................................................... 70

4.2.4.3. Hereford .................................................................................................................... 72

5. Souhrn a závěr ....................................................................................... 75 6. Seznam použité literatury .................................................................... 86 7. Přílohy .................................................................................................... 90 8. Fotogalerie............................................................................................ 104

1. Úvod Chov masných plemen skotu se v České republice rozšířil po roce 1990 jako nové perspektivní výrobní odvětví chovu krav bez tržní produkce mléka. Vlivem rozsáhlých dovozů masných plemen skotu došlo k uplatnění četných plemen, která se v současné době chovají prakticky ve všech výrobních oblastech. V České republice se chová celkem 565 tis. kusů krav z toho 28 % krav masných. Je zde zastoupeno 12 masných plemen. Chov skotu se vyznačuje úzkou vazbou na zemědělskou půdu. Jedná se hlavně o výrobu a spotřebu objemných a jadrných krmiv, udržování úrodnosti půdy statkovými hnojivy, vliv výroby objemných krmiv na tvorbu osevních postupů a spotřebu píce z TTP. V souladu s úkoly a cíli národní a společné zemědělské politiky Evropské unie se zvyšuje význam chovu skotu pro ekologické udržování TTP v přirozeném a kulturním stavu, zejména v regionech se ztíženými podmínkami (LFA oblasti) a při rozvoji venkova (udržování zaměstnanosti, sociální působení aj.). Zajišťování neprodukčních funkcí zemědělství bez chovu skotu je jen těžko představitelné. Početní stavy skotu, především stavy krav se v období let 1989 až 2007 zredukovaly o více než 50 %. I přes tuto skutečnost však zůstává chov skotu v českých podmínkách velice důležitým odvětvím živočišné výroby, které se podílí 25,3 % výrobou mléka a hovězího masa na HZP (hrubá zemědělská produkce). V důsledku nárůstu dojivosti a vlivu dalších faktorů (např. oddělení přímých plateb od produkce) klesají ve státech EU stavy skotu a snižuje se výroba hovězího masa. V období let 2004 až 2006 klesly v EU stavy a porážky skotu o 1,9 až 7,9 % a výroba a spotřeba hovězího masa se snížily o 2,0 až 2,8 %. V současnosti lze konstatovat, že ani stávající stavy krav bez tržní produkce mléka nejsou dostatečné vzhledem k celkové výměře TTP v České republice a podíl skotu bez tržní produkce mléka by se i nadále měl zvyšovat. Je ale nutné si uvědomit, že bez finanční podpory by tento chov byl jen stěží rentabilní. Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit úroveň masné užitkovosti jednotlivých masných plemen chovaných v odlišných klimatických podmínkách podhorských a horských oblastí jižních a západních Čech.

1

2. Literární přehled 2.1. Stavy krav bez tržní produkce mléka ŠARAPATKA et al. (2005) uvádí, že chov masného skotu v České republice (ČR) nemá dlouhou tradici, protože před rokem 1989 u nás byla chována v podstatě jen plemena s kombinovanou užitkovostí. Existovalo jen několik chovů bez tržní produkce mléka, kde se chovalo hlavně plemeno Hereford. K výrazným změnám došlo v souvislosti s restrukturalizací našeho zemědělství. V návaznosti na dotační politiku, docházelo především v marginálních oblastech k zatravňování orné půdy a na trvalých travních porostech se začaly uplatňovat systémy masných chovů. Chov masného skotu, tj. krav bez tržní produkce mléka je systémem produkce jatečného skotu, při kterém dochází k efektivnímu využívání trvalých travních porostů, levných prostorů pro ustájení a nízkých pracovních nákladů (BJELKA et al., 2008). V souvislosti s respektováním ekologických hledisek a požadavků na životní prostředí se stále více zvyšuje význam chovu skotu BTPM pro udržování trvalých travních porostů v přirozeném a kulturním stavu, zejména v podhorských a horských oblastech (SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA SKOT – HOVĚZÍ MASO, 2008). V souladu se zásadami společné zemědělské politiky unie se agrární politika ČR podle KVAPILÍKA A ZAHRÁDKOVÉ (2007) zaměřuje mimo jiné na postupy výroby, které jsou šetrné k životnímu prostředí, dále na rozvoj životnosti a aktivit na venkově,

vytváření

pracovních

příležitostí,

plnění

mimoprodukčních

funkcí,

optimalizaci vodního režimu aj. V období roku 2001 až 2006 se celkové stavy skotu snížily zhruba o 192 tis. (12 %). Snižovaly se počty všech kategorií skotu kromě krav BTPM, jejich počet byl ke konci roku 2006 151 tis. kusů, což je o 69 tis. více než v roce 2001. Mírný nárůst pokračoval i v první polovině roku 2007. Podle SITUAČNÍ a VÝHLEDOVÉ ZPRÁVY SKOT – HOVĚZÍ MASO 2008 čítaly počty krav bez tržní produkce mléka k 1. 4. 2008 (včetně kříženek a krav s kombinovanou užitkovostí se zaměřením na masnou užitkovost) celkem 163 163 kusů.

2

Ve srovnání s rokem 2007 se počty zvýšily o 5,7 %, což činí 8826 kusů (ABRAHAMOVÁ, 2008).

2.2. Chov krav bez tržní produkce mléka Pod termínem kráva bez tržní produkce mléka se rozumí kráva, která je určená k chovu a produkci masa a patří do stáda vybraného pro chov telat pro produkci masa (POZDÍŠEK, KOUHOUTEK, 2008). Krávy, které jsou určené k chovu BTPM musí mít snadné porody, dobré mateřské vlastnosti, zdravé a tvrdé paznehty a měly by vykazovat dobrou pastevní schopnost a odolnost. Další důležitou vlastností je dostatek mléka pro výživu telete. Příliš vysoká mléčnost vede ke komplikacím zdravotního stavu vemene, což je důvodem, proč se mléčná plemena pro chov krav BTPM nehodí (NEUERBURG, PADEL, 1994). Finálním produktem chovu krav bez tržní produkce mléka je odstavené tele ve věku cca 7 až 9 měsíců (ŘÍHA a kol., 2004). Základním principem chovu masného skotu je, že telata využívají mléko krav po celou dobu laktace. Ta spadá převážnou částí do období pastvy. Podle KVAPILÍKA et al. (2006) je velmi dobře znám pozitivní vliv pastvy na zdravotní stav zvířat, dále na jakost produkce a na vzhled a udržování krajiny. Extenzivní využívání TTP a obvykle téměř uzavřený obrat stáda vytvářejí vhodné podmínky pro chov krav BTPM ekologickou formou, která má pozitivní vliv na životní prostředí. Skutečnost, že je tato forma hospodaření finančně podporována (dotace) zlepšuje dosahované ekonomické výsledky chovu. Podle ŠARAPATKY et al. (2005) zajišťuje odvěká vazba člověk – zvíře (skot) – trvalý travní porost (TTP) i dnes možnost smysluplné existence i v oblastech, kterým říkáme méně příznivě (tzv. LFA). Tyto oblasti jsou v podmínkách ČR zastoupeny necelou polovinou veškeré zemědělské půdy a jsou to právě ty oblasti, kde se zakládání a udržování luk a pastvin podporuje (ZDROJ 1).

3

Chov masných krav se ve srovnání s chovem dalších kategorií skotu (dojených krav a intenzivním výkrmem býků) dle KVAPILÍKA et al. (2006) zpravidla vyznačuje: •

nižší potřebou objemných krmiv vyráběných na orné půdě;

•

nižší potřebou jadrných krmiv;

•

nižší spotřebou práce;

•

menšími nároky na stájové prostory a mechanizační vybavení;

•

jednodušší organizací práce;

•

nižším ročním objemem nákladů a tržeb;

•

nerovnoměrnými příjmy v průběhu roku;

•

větší flexibilitou výrobního zaměření (pružnější reakcí na požadavky trhu);

•

jednodušším „přechodem“ na ekologický způsob hospodaření;

•

většími možnostmi zapojení do ekologických dotovaných programů aj.

2.3. Zaměření chovu krav bez tržní produkce mléka

Na nejstarším přirozeném způsobu výživy hospodářských zvířat tj. pastvě, je založen rozvoj chovu krav BTPM. Dobrá technika pastvy, hnojení a další agrotechnické zásahy umožňují vznik a dlouhodobé udržení pastviny. Pastva matky s teletem je nejintenzivnější formou využití travních porostů a zároveň je nejlevnější formou jejich sklizně. Délka pastevního období je v závislosti na přírodních a klimatických podmínkách rozdílná. Při rozhodování o chovu jsou právě klimatické podmínky rozhodující, ovlivňují délku pastevního (vegetačního) období (BJELKA et al., 2008). Podle způsobu, jakým chovatel bude nakládat s odstavenými telaty, rozděluje KVAPILÍK et al. (2006) chov na několik následujících základních variant: Prodej zástavových telat k výkrmu Velmi rozšířená varianta, která je vhodná pro oblasti s extenzivními trvalými travními (pastevními) porosty, kde je velmi malá či žádná výměra orné půdy k výrobě

4

krmiv pro navazující výkrm. K odstavu telat většinou dochází ve věku 6 až 9 měsíců, kdy telata dosahují hmotnosti 200 až 300 kg. Kvůli snížení nákladů je třeba co nejdříve telata prodat. K výhodám této varianty patří relativně krátký produkční cyklus a jednorázový prodej odstavených telat. Navíc se v zimním období sníží stavy zvířat. Intenzivní výkrm odstavených telat ve vlastním podniku Při této variantě se odstavená telata intenzivně vykrmují ve vlastním podniku. Lze ji využít v oblastech, kde mají dostatek pastevních ploch pro chov krav s telaty a kde je dostatečná výměra orné půdy k výrobě objemných a jadrných krmiv. Když bude moci podnik využít vlastních kvalitních zvířat k produkci jatečného skotu, zvýší si tak šanci na lepší ekonomické výsledky. Je to však náročné na organizaci výroby a práce, vhodnější pro větší podniky. Extenzivní pastevní výkrm volků a jaloviček Tento způsob chovu krav BTPM umožňuje extenzivně využít TTP k produkci kvalitního hovězího masa. V podmínkách ČR se jedná o poměrně málo realizovanou variantu a o rozšíření této varianty chovu budou rozhodovat především ekonomické aspekty. Produkce a prodej plemenných a chovných zvířat Produkce a prodej plemenných zvířat se oproti předchozím variantám týká výhradně čistokrevných jaloviček a býčků. Ačkoliv je tato varianta velice náročná po stránce finanční i organizační, je prodej plemenných zvířat ve většině případů ekonomicky vysoce efektivní.

2.4. Plemena chovaná v systému bez tržní produkce mléka Vznik, vývoj a chov plemen s jednostrannou masnou užitkovostí započal v Evropě. Nejvíce se na tomto vývoji podílela Francie, Velká Británie, Irsko a Itálie. Spolu s lidmi stěhujícími se do zámořských oblastí se tato plemena rozšířila dále do světa (Severní Amerika, Kanada, Jižní Amerika, Austrálie, Nový Zéland), kde se musela přizpůsobit novým podmínkám (FRELICH a kol., 2001).

5

Ekonomický přínos šlechtitelské práce u masných plemen šlechtěných v USA je značný. Došlo k výraznému zvětšení tělesného rámce, snížení podílu podkožního tuku a byla výrazně ovlivněna ranost, která se projevuje možností časného zapouštění jalovic. U mnohých plemen došlo k posunu ve snadnosti telení (LOUDA et al., 2001). JAKUBEC A ŘÍHA (2002) člení plemena masného skotu podle převládajících vlastností na 4 biologické typy: Horská odolná plemena (malého rámce, dobře přizpůsobená extensivním podmínkám prostředí a systémům chovu) – Galloway, Highland, Gasconne Britská masná plemena (malého rámce, rané nasazení tuku) – Hereford, Aberdeen Angus, Shorthorn Kontinentální masná plemena (velkého rámce s vysokou zmasilostí) – Charolais, Limousine, Chianina, Blonde d´Aquitane, Piemontese, Plemena s kombinovanou užitkovostí – České strakaté, Simmental, Fleckvieh, Montbéliard, Braunvieh, Pinzgauer Uvedená plemena se vyznačují zcela specifickými užitkovými vlastnostmi. NEUERBURG a PADEL (1994) uvádí, že krávy menšího tělesného rámce mají menší vlastní potřebu krmiva a proto je jim dávána přednost před kravami velkého tělesného rámce. Je známo, že telata velkých masných plemen, jako je např. Charolais, rychleji rostou a snadněji se prodají do jiných podniků zabývajících se výkrmem. Některé podniky provádějí tzv. užitkové křížení mezi masnými a mléčnými plemeny nebo křížení mezi dvěma masnými plemeny s rozdílnými užitkovými vlastnostmi. V České republice je v současnosti chováno 12 masných plemen. V abecedním pořadí to jsou: Aberdeen Angus, Belgické modro - bílé, Blonde d´Aquitaine, Galloway, Gasconne, Hereford, Highland, Charolais, Limousine, Masný Simentál, Piemontese, Salers (VELECHOVSKÁ, 2008).

2.4.1. Aberdeen Angus Patří mezi nejrozšířenější masná plemena na světě. Do Čech bylo poprvé importováno v roce 1991 z Kanady (později z Německa, Dánska a Rakouska). Dnešní

6

vývoj tohoto plemene ve světě je ovlivněn výsledky šlechtění v Kanadě a USA (POZDÍŠEK et al., 2004). Aberdeen Angus je plemenem středního tělesného rámce, původem ze severovýchodního Skotska. Je velice přizpůsobivé a odolné vůči nepříznivým klimatickým podmínkám. Plemenice jsou dlouhověké a hodí se do méně příznivých a extenzivních oblastí, kde nejsou kladeny vysoké nároky na chovatelské zázemí (ŠARAPATKA et al., 2005). Živá hmotnost krav je 450 až 500 kg, býci dosahují 700 až 900 kg. Porodní hmotnost telat je v průměru kolem 30 kg, což má příznivý vliv na bezproblémový průběh porodů bez ohledu na genotypovou příslušnost a věk zapuštěné plemenice. Charakteristická je mimořádná životaschopnost telat, která je ověřena i u kříženců v našich podmínkách. Dále pak skromnost ve výživě při dosahování špičkové kvality masa. Angus má dobré pastevní schopnosti a vynikající mateřské vlastnosti. V našich podmínkách se využívá k užitkovému křížení s přednostním zapouštěním jalovic a prvotelek. Křížence s tímto plemenem se nedoporučuje vykrmovat intenzívním způsobem do vyšší živé hmotnosti (PYTLOUN et al., 1994). KVAPILÍK et al. (2006) dodává, že od hmotnosti cca 350 kg se projevuje tendence k intenzivnějšímu ukládání tuku. Při nízkém podílu kostí dosahují jatečná zvířata vysoké výtěžnosti (60 %) a jakosti masa. To je křehké, šťavnaté a má specifickou chuť. PAŘILOVÁ et al. (2007) předpokládá, že plemeno Aberdeen Angus se bude v ČR rozšiřovat právě pro svou nenáročnost na chov i kvalitu pastvy při zachování velmi dobrých přírůstků. 2.4.2. Galloway Domovem tohoto plemene je území Velké Británie (Skotsko). Chovatelská práce s tímto plemenem se datuje od roku 1881 (POZDÍŠEK et al., 2004). Do ČR byla první zvířata plemene Galloway dovezena v roce 1991 z Německa a Rakouska. Jedná se o výrazně extenzivní plemeno malého tělesného rámce (KVAPILÍK et al., 2006).

7

PYTLOUN et al. (1994) a stejně tak i ŠARAPATKA et al. (2005) uvádí, že krávy v dospělosti dosahují živé hmotnosti 450 kg, býci 650 – 700 kg. Hmotnost narozených telat se pohybuje mezi 25 – 30 kg, což umožňuje lehké porody. Po porodu jsou telata velice životaschopná. Průměrné denní přírůstky býčků do věku 400 dní se pohybují v rozmezí 500 – 750 g a podle podmínek výživy dosahují býčci ve stejném věku živé hmotnosti 240 – 310 kg. Je to pozdnější plemeno, krávy však dosahují velmi dobré plodnosti a dlouhověkosti. Ve stádě jsou dobře snášenlivé a klidné. Pro tělesnou zdatnost a konstituční pevnost mohou být tato zvířata celoročně chována venku, bez přístřeší. Pouze při sněhové pokrývce se přikrmují senem (PYTLOUN et al., 1994). Uvedené vlastnosti spolu s dobrou růstovou schopností telat, vynikajícími mateřskými vlastnostmi krav, nízkými ztrátami telat v průběhu odchovu a velmi dobrou využitelností živin z objemných krmiv předurčují toto plemeno k extenzivnímu chovu v podhorských a horských oblastech. Zvířata mohou využívat i zamokřené (bažinaté) pastevní porosty a to díky velkým a plochým paznehtům. Zvířata mají jemné a mramorované maso, které ve srovnání s masem ostatních plemen skotu obsahuje nižší obsah tuku. Naproti tomu však lepší poměr a vyšší obsah dieteticky působících mastných kyselin (KVAPILÍK et al., 2006). Podle PYTLOUNA et al. (1994) je nejvhodnější dobou pro porážení vykrmených jatečných zvířat konec zimního období, kdy dochází k odbourání tukové zásoby. Plemeno Galloway se hodí k čistokrevné plemenitbě, ale i ke křížení (ŠARAPATKA et al., 2005).

8

2.4.3. Hereford Toto plemeno patří v rámci světových masných plemen mezi jedno z nejstarších. Pochází ze západní Anglie a díky jeho vysoké adaptabilitě, nenáročnosti a zdravotní odolnosti se s ním můžeme setkat prakticky ve všech klimatických pásmech po celém světě (JEDLIČKA, 2008). Na území ČR se Hereford chová od roku 1975, kdy byla dovezena kanadská populace 1 200 kusů jalovic (POZDÍŠEK et al., 2004). Až do roku 1990 to bylo jediné masné plemeno, které se v ČR chovalo v čistokrevné formě. Výška v kříži plemenných býků se za posledních 15 let zvýšila o cca 10 cm a hmotnost o 120 kg. Intenzivním šlechtěním masné užitkovosti a exteriéru prochází plemeno Hereford i v současné době (KVAPILÍK et al., 2006). ŠARAPATKA et al. (2005) uvádí, že je středního tělesného rámce. Vyznačuje se raností a dobrou plodností. Díky nízké hmotnosti telat při narození (28 – 34 kg) probíhá většina porodů bez problémů. Telata jsou velmi životaschopná a dobře přirůstají. Při uspokojivé úrovni výživy jsou běžné denní přírůstky přes 1 000 g. Krávy mají výborné mateřské vlastnosti, jsou klidného temperamentu. Pastevní schopnosti těchto zvířat jsou vynikající, dokážou využít i méně kvalitní pastevní porosty. Plemeno vyniká dobrou konverzí živin z objemného krmiva na přírůstek živé hmotnosti. Toto všechno jsou vlastnosti, které umožňují extenzivní pastevní chov krav bez nároků na přikrmování jádrem a předurčují herefordský skot jako nejvhodnější plemeno, s vysokým ekonomickým zhodnocením, do drsných klimatických podmínek i ve vyšších nadmořských výškách (ŠARAPATKA et al., 2005).

2.4.4. Highland Toto plemeno vzniklo díky chovu a selekci ve skromných a tvrdých podmínkách severozápadního Skotska. První zvířata byla do ČR dovezena ze země původu v roce 1991, v dalších letech pak hlavně z Německa a Rakouska (KVAPILÍK et al., 2006). Je to plemeno malého tělesného rámce, dospělé krávy dosahují živé hmotnosti od 380 do 500 kg. Býci váží kolem 600 kg. Plemenice se poprvé telí ve věku 3 roky i později, pak

9

ale zabřezávají pravidelně až do věku 16 let, což svědčí o značné dlouhověkosti plemene. Mívá bezproblémové porody a vynikající mateřské vlastnosti (PYTLOUN et al., 1994). Základním charakteristickým rysem plemene Highland je odolnost vůči drsným přírodním podmínkám a nenáročnost na způsob chovu a ošetřování. Ceněné jsou i velmi dobré pastevní schopnosti, které dokáže uplatnit i na méně kvalitním travním porostu (PAŘILOVÁ et al., 2007) PYTLOUN et al. (1994) dále uvádí, že pro normální zabezpečení životních pochodů vyžaduje Highland celoroční volný pohyb, kdy je postačující pouze výživa objemnými krmivy (v létě pastva, v zimě příkrm senem bez jadrného krmiva, pouze minerální doplněk ve formě lizů). Podle HEJCMANA et al. (2004) bylo toto plemeno schopné dosáhnout průměrných přírůstků 500 g/kus a den v oblasti s nadmořskou výškou od 900 do 950 m. V oblasti s drsnými podmínkami. Na dobrou plodnost ukazuje i fakt, že v každém roce došlo k narození jednoho telete na krávu, porody probíhaly zcela bez lidské pomoci a telata se v několika případech rodila přímo na sněhovou pokrývku. PAŘILOVÁ et al. (2007) ještě vyzdvihuje mimořádnou kvalitu masa, které má spíše zvěřinový charakter. Udává, že toto plemeno je určeno především pro ekologickou údržbu krajiny a pro produkci masa vysoké kvality. Předpokládá rozvoj spíše menších stád na horských rodinných farmách.

2.4.5. Charolais Je nejrozšířenějším a nejvýznamnějším plemenem francouzského původu. Zvířata jsou velkého tělesného rámce a silné kostry. Krávy dosahují v dospělosti hmotnosti 750 kg (ŠARAPATKA et al., 2005). FRELICH a kol. (2001) uvádí, že hmotnost krav je 700 až 900 kg a býků 1 100 až 1 400 kg. První importy do ČR se uskutečnily v roce 1990 z Maďarska, v dalších letech už se na dovozu velkou měrou podílela země původu tohoto plemene, Francie (KVAPILÍK et al., 2006).

10

Je to pozdní plemeno, jalovice se telí převážně ve třech letech věku. Z velkých tělesných rozměrů pramení určitý nedostatek tohoto plemene, a to vysoká porodní hmotnost telat. S tím souvisí i vyšší podíl těžkých porodů, především u jalovic. (ŠARAPATKA et al., 2005). PAŘILOVÁ et al. (2007) ve svém článku uvádí, že díky cílenému šlechtění na snadnost porodů se dosáhlo snížení podílu komplikovaných porodů na 5 až 8 %. Tato vlastnost se také stala jedním z hlavních selekčních kritérií. Dle kontroly užitkovosti za kontrolní období 2007, jak uvádí ZDROJ 5 (2009) byla průměrná hmotnost při narození u býčků 43 kg, u jalovic 40,2 kg. Krávy patří k nejmléčnějším z masných plemen, což zajišťuje vysoké průměrné denní přírůstky v chovu telat (1300 – 1700 g). K dalším přednostem tohoto plemene patří i schopnost přijímat velké množství objemných krmiv a dobré pastevní schopnosti krav i telat (ŠARAPATKA et al., 2005). Průměrná hmotnost ve 210 dnech činí dle kontroly užitkovosti masných plemen (KUMP) za období 2007 u býků 297 kg a u jalovic 248 kg (ZDROJ 5, 2009). V České republice je to dnes nejpočetnější masné plemeno a jeho stavy se rok od roku zvyšují. Nejen pro kvalitu zvířat v čistokrevné plemenitbě, ale zvláště pro vhodnost použití špičkových býků k užitkovému křížení (PAŘILOVÁ et al., 2007).

2.4.6. Masný Simentál Plemeno Masný Simentál vzniklo v druhé polovině 20. století jednostranným šlechtěním původního strakatého plemene (fleckvieh) na masnou užitkovost. První jalovice byly do ČR dovezeny v roce 1993 z Kanady a z Dánska. Jedná se o plemeno velkého tělesného rámce s nízkým stupněm protučnění jatečného těla, které vyniká výbornou zmasilostí, jatečnou výtěžností (60 %) a dobrou jakostí masa. Maso je ve srovnání s ostatními druhy masa šťavnatější a má jedinečnou chuť (KVAPILÍK et al., 2006). Masný Simentál má vynikající růstovou schopnost v extenzivním i intenzivním systému chovu. Jako další přednosti PAŘILOVÁ et al. (2007) uvádí výborné mateřské

11

vlastnosti, nenáročnost na ustájení a ošetřování a snadný způsob telení (96 % spontánně probíhajících porodů). To potvrzuje i PILARCZYK a WOJCIK (2007), kteří prováděli studii v oblasti severozápadního Polska (Pomořansko). Z plemen Aberdeen Angus, Salers, Hereford, Limousine a Masný Simentál, chovaných za stejných podmínek v téže oblasti, dosáhlo nejvyšších přírůstků za období od narození do odstavu (210 dnů) právě plemeno Masný Simentál. Je tedy zřejmé, že se toto plemeno dobře uplatňuje i v extenzivním chovu. Dle KUPM za období roku 2007 je průměrná hmotnost při narození u tohoto plemene 41,1 kg u býčků, 38,2 kg u jaloviček. Ve 210 dnech věku dosahovaly býci průměrné hmotnosti 314,8 kg a jalovice 234,3 kg 2.4.7. Salers O plemeni Salers se říká, že je výrazně formované oblastí původu, kterou je centrální oblast Francie. Jedná se o kopcovitou krajinu, kde je vysoké množství srážek a nadmořská výška mezi 600 a 1300 metry. Zvířata tak musí zvládat široké teplotní rozmezí a velmi dlouhé, až sedm měsíců trvající zimy. Proto se považuje za odolné plemeno s funkčním exteriérem (VELECHOVSKÁ, 2006). S chovem plemene Salers se v ČR začalo v roce 1995 (ZDROJ 2, 2009). Jedná se o plemeno velkého tělesného rámce. Průměrná živá hmotnost krav je 750 až 850 kg, dospělých býků 1 000 až 1 200 kg (FRELICH a kol., 2001). KOCMÁNEK, (2000) uvádí, že pro salernský skot je charakteristická velmi tvrdá a odolná černá rohovina, takže při celoročním pohybu po pastevním areálu vůbec nepotřebují ošetřovat paznehty. Salers je velice ceněn pro snadnost porodů (včetně jalovic). Ke ztrátám na telatech prakticky nedochází. Tento příznivý vliv je připisován širší pánvi krav (ZDROJ 2, 2009). ČSCHMS uvádí ve výsledcích KUMP za období roku 2007 jako průměrnou hmotnost při narození 37,9 kg u býčků, 32,6 kg u jaloviček (ZDROJ 5, 2009). Plusem plemene Salers je kromě vynikajících reprodukčních vlastností i výborná plodnost a pravidelné telení s garancí jednoho telete ročně. Matky se zároveň vyznačují dlouhověkostí (VELECHOVSKÁ, 2006).

12

Je ověřeno, že z kvalitního pastevního porostu mohou telata získat denní přírůstek 1500 g. Salers však velice dobře využívá i naprosto podprůměrné pastviny s nekvalitními, pro jiné plemeno téměř nevyužitelnými travními druhy. Řada chovů využívá toto plemeno při křížení s ostatním masnými plemeny, neboť krávy vynikají dobrou mléčností (KOCMÁNEK, 2000).

2.5. Trvalé travní porosty

Trvalé travní porosty (TTP) představují významnou a cennou součást krajiny ve všech evropských zemích. Byly zakládány v průběhu dlouhodobého přírodního, společenského a agrárního vývoje a vznikaly především tam, kde se plochy zemědělské půdy sklízely velmi obtížně, nebo se nedaly sklízet vůbec. Byly to především lokality v podhorských a horských oblastech, kde byla vysoká svažitost pozemků, nízká orniční vrstva, nebezpečí vodní a větrné eroze či malé a okrajové plochy nevhodné k polní výrobě (KVAPILÍK et al., 2002). Podle SKLÁDANKY a HRABĚTE (2002) je obhospodařování travních porostů v marginálních oblastech vedle zemědělské produkce důležité také pro krajiněekologické funkce. POZDÍŠEK et al. (2004) uvádí, že převážná část výměry těchto porostů se nachází v méně příznivých oblastech (LFA), což ovlivňuje jejich produkční potenciál a určuje jejich další mimoprodukční funkce v krajině (protierozní, transformační i ty, jež napomáhají utvářet krajinu). Mezi ně také patří regenerace vzduchu, vodních zdrojů a zachování rostlinné diverzity (SKLÁDANKA, HRABĚ, 2002). KVAPILÍK et al. (2002) v tomto případě uvádí, že převažují ekologická a sociální hlediska nad ekonomickými, i když je extenzivní zemědělství v regionech s vysokým podílem TTP ekonomicky podporováno. Bez přiměřených dotací stále nelze tuto zemědělskou činnost úspěšně provozovat. Agrární politika EU se zaměřuje na plnění cílů a úkolů definovaných v rámci „Evropského modelu multifunkčního

13

zemědělství“. Nejvíce přirozeným a z hlediska ekologie a ekonomiky nejvhodnějším způsobem využívání TTP je extenzívní pastva. Chov krav BTPM s chovem ovcí je dnes jedinou možností, jak reálně obhospodařit obrovské plochy trvalých travních porostů v ČR (BJELKA et al., 2008). Je však důležité snížení nákladů. To je možné prostřednictvím celoročního odchovu skotu na pastvinách. Touto formou chovu se snižují produkční náklady a zlepšuje se zdraví zvířat. Značně je snížena i potřeba pracovního času (SKLÁDANKA, HRABĚ, 2002).

2.5.1. Výměra zemědělské půdy a TTP Trvalé travní porosty zaujímají v České republice výměru 974 tis. ha, tj. 22,8 % ze zemědělské půdy (POZDÍŠEK, KOUHOUTEK, 2008). Dnes lidé podnikající v zemědělství hospodaří přibližně na 4 264 tis. ha zemědělské půdy. Zatímco výměra orné půdy v posledních deseti letech trvale klesá, výměra pozemků evidovaných v katastru nemovitostí jako trvalé travní porosty se naopak o 71 tis. ha zvýšila. Polovina zemědělského půdního fondu se nachází v oblastech méně příznivých pro hospodaření (tzv. LFA oblasti) a to jsou právě oblasti, kde se zakládání a udržování luk a pastvin podporuje (ZDROJ 1). Podle schválené agrární koncepce do roku 2013 by se měl v ČR podíl TTP postupně zvyšovat zatravněním obtížně obdělávatelných a vodní erozí ohrožených ploch orné půdy především v oblastech, kde jsou ztížené podmínky pro hospodaření, dále pak v pásmech ochrany vod a speciálních přírodních biotopů. Zatravňování je podporováno i v rámci společné zemědělské politiky a to hlavně z důvodu ochrany přírody a životního prostředí. Obtížně řešitelným úkolem však je zajištění ekologického a ekonomického využívání TTP při stávajících početních stavech skotu. V uplynulém pětiletém období se v přepočtu na 100 ha zemědělské půdy snížily stavy skotu celkem z 35,6 na 33,0 kusy, to je o 3 kusy a 7,3 % (KVAPILÍK a kol., 2008). Strop početních stavů krav BTPM (kvóta) byl pro Českou republiku vyjednán ve výši 90 300 kusů. To znamená, že k 1. červnu 2007 se nárok na přímé platby se týkal zhruba 59 % krav BTPM. Přesto patří kvóta i aktuální počet krav BTPM na 100 ha

14

zemědělské půdy a TTP mezi nejnižší ve státech EU. Při využití 1 ha TTP jednou krávou BTPM se pokryje asi 153 tis. ha TTP, to je asi 19 % jejich vykazované výměry (KVAPILÍK, ZAHRÁDKOVÁ, 2007). Je tedy očividné, že ani stávající stavy krav BTPM nejsou dostatečné vzhledem k celkové výměře TTP v ČR. V Evropě je již řada států, které dosahují přes 50 % stavu krav BTPM na stav dojených krav a mají tendenci jít až na 100 %, jinak nebude možné zajistit využívání píce z TTP chovem skotu. Např. v Irsku představují stavy masných plemen 103 %, což je 1 187 tis. masných krav na 1 156 tis. mléčných krav (POZDÍŠEK, KOUHOUTEK, 2008).

2.6. Pastva a její význam

Za příznivých podmínek poskytuje pastva zvířatům kvalitní a levné krmivo. Jelikož je chov masného skotu založen na vysoké spotřebě a zhodnocení objemných krmiv, je tato kategorie skotu vhodná k pastevnímu chovu i k ekonomickému a ekologickému využívání TTP a k péči o krajinu (KVAPILÍK et al., 2006). Pro masná plemena skotu je pastevní píce velice důležitým zdrojem živin. Obsahuje velké množství bílkovin a vitamínů (LASLEY, 1981). V našich podmínkách, především v horských a podhorských oblastech, jsou příznivé ekologické podmínky pro zajištění potřebné krmné dávky v letním období pro skot i ovce. To umožňují především srážky, které se v období vegetace pohybují v rozmezí 350 až 500 mm. Určitým problémem je jejich kolísání a nepravidelné rozdělení (MRKVIČKA, VESELÁ, 2004).

2.6.1. Produkční schopnost travních porostů Rozložení hospodářského výnosu travního porostu na pastvinách je v našich přírodně-klimatických podmínkách nerovnoměrné. Na měsíc duben, kdy je travní porost na počátku růstu, připadá z celkové roční produkce sušiny 5 až 10 %. Nejvíce píce je v měsících květen (25 až 30 %), červen (25 %) a červenec (20 %). V druhé polovině

15

pastevního období se v měsících srpen a září pohybuje produkce píce v rozmezí 15 až 10 %. Pokud dojde k obnově a přisetí travních porostů, pak se výnos v druhé polovině pastevního období zvýší (POZDÍŠEK et al., 2004). KVAPILÍK et al. (2006) uvádí, že pokud bude pastva trvat 5 až 6 měsíců (150 až 180 dnů), bude připadat na letní pastevní období přibližně 40 až 50 % a na zimní období 50 až 60 % celkové roční potřeby živin na stádo krav. Podle norem lze odhadnout potřebu hlavních živin z objemných krmiv na chov jedné krávy s teletem a rok (1,3 VDJ) na 5 295 kg sušiny, 26,5 000 MJ NEL a 627 kg dusíkatých látek. Tyto hodnoty se však budou částečně lišit v závislosti na plemeni, hmotnosti krav, době odchovu telat a dalších faktorech. Větší variabilita než je normativní spotřeba živin na krávu a rok bude znát na produkci živin z ha TTP. Dynamika narůstání píce během pastevního období není stejnoměrná. Intenzita růstu je zpočátku menší, pak se prudce zvyšuje a vrcholu dosahuje koncem května, v horských oblastech v červnu. Potom postupně v závislosti na průběhu povětrnostních podmínek různou rychlostí klesá (LOUDA et al., 2001). Výnosy a jakost spásané či sklízené píce jsou ovlivňovány řadou faktorů. Půdními, přírodními a klimatickými podmínkami, dále botanickým složením porostů, termíny a způsoby sklizně a v neposlední řadě i ošetřováním a hnojením těchto porostů (KVAPILÍK et al., 2006).

2.6.2. Botanické složení pastevních porostů Obhospodařování a udržování kvalitní pastviny je zajištěno udržením rovnováhy mezi jednotlivými druhy rostlin v pastevním porostu a také zabránění jejich znehodnocení či výskytu jedovatých plevelů (LASLEY, 1981). KVAPILÍK et al. (2006) uvádí, že kvalitní pastevní porost by měl obsahovat 50 až 60 % trav (z toho 25 % nízkých a 15 – 30 % vysokých), 10 až 30 % leguminóz a cca 30 % bylin. Z hlediska botanické skladby tedy pastevní porost tvoří trsnaté a výběžkaté trávy, dále jeteloviny a ostatní dvouděložné byliny. Kromě těchto složek se v pastevním porostu vyskytují méně hodnotné rostliny a různé plevele. Rozhodující složkou jsou

16

trávy, jejichž důležitou vlastností je odnožování. Na něm závisí kompaktnost a únosnost drnu. Kulturní trávy tvoří dynamickou složku porostů a významně se podílejí na tvorbě výnosu (bojínek luční, jílek vytrvalý, kostřava luční a červená, srha laločnatá, lipnice luční). Nekulturní trávy doplňují nebo převažují hodnotnější druhy a zpravidla jsou indikátory stanovištních podmínek a stavu porostu. Jsou to např. lipnice obecná, úzkolisté kostřavy, metlice trsnatá, smilka tuhá. Byliny podobné travám (biky, ostřice aj.) patří mezi nevýznamné až plevelné druhy, vyskytují se převážně v extenzivních pastevních společenstvech (LOUDA et al., 2001). Další cennou složkou pastevních porostů jsou jeteloviny (leguminózy), které obsahují vysoký obsah stravitelných bílkovin, jemných listů a kostitvorných popelovin. Mezi kulturní jeteloviny patří jetel plazivý, případně štírovník růžkatý. Ostatní, nekulturní leguminózy, mají rozdílný význam v pastevních porostech. Jsou to např. jetel luční planý, vojtěška (tolice) srpovitá aj. V pastevních porostech se ještě vyskytují byliny, z nichž některé jsou ceněny pro vysoký obsah živin, dieteticky a aromaticky působících látek, vysoký obsah kostitvorných prvků či popelovin. Mnoho z nich je významnými indikátory stanovištních poměrů (LOUDA et al., 2001). Ke stálosti pastvin přispívají směsice s jetelem zvrhlým, který je přizpůsobivý k mokrým půdám a hodí se pro přirozené louky i pastviny, neboť tvoří dobrý drn. Dobře si zvyká i na velmi chladné klima a toleruje větší kyselost půdy (PERRY, 1980). Občasné spásání lučního porostu je tedy velmi prospěšné, neboť je dobrým regulátorem, který sjednává příznivý poměr mezi vzrostlými travami a nízkými druhy, přispívá k udržení kvality porostu a chrání jej před zaplevelením (VELECHOVSKÁ, 2007). LOUDA et al. (2001) však uvádí, že úplné odstranění všech nekulturních druhů z porostu může způsobit nežádoucí zhoršení kvality píce a její příjem zvířaty.

2.6.3. Ošetřování a hnojení pastevních porostů Pastevní porosty se ošetřují mechanicky (smykování), dále je možné provádět obnovu porostů nebo přísevy (POZDÍŠEK et al., 2004).

17

V zemědělských podnicích by se k zajištění kvalitních objemných krmiv pro skot mělo ročně přisévat nebo obnovovat 5 až 10 % TTP. Klasická obnova spočívá v rozorání drnu na dobu dvou až tří let, v zařazení plodin na orné půdě a poté následné vysetí luční nebo pastevní směsi. Pokud hrozí vodní eroze, lze následně po rozorání vysévat rovnou pastevní nebo luční směsi (KVAPILÍK et al., 2006). Cílem přísevů v našich podmínkách je změna botanického složení původního porostu ve prospěch jetelovin (ty poutají činností hlízkových bakterií vzdušný dusík a po jejich odumření jej mohou využívat další druhy rostlin) a vybraných produkčních druhů trav, které mají vyšší podíl vodorozpustných glycidů (POZDÍŠEK et al., 2004). Z výzkumných prací vyplývá, že pokud se zvýší intenzita hnojení a využívání TTP, dojde ke snižování počtu druhů vytvářejících travní porost. Dlouhodobé hnojení tedy musí tedy respektovat danou lokalitu, druh a intenzitu využívání, aby zůstal porost vyvážený a stabilní. K hnojení lze využít statkových hnojiv (kejda, stájový hnůj, močůvka, kompost) či minerálních hnojiv (KVAPILÍK et al., 2006). Je důležité stanovit správné dávky dusíku z hlediska obsahu leguminóz v TTP, zhodnotit svažitost pozemků (kvůli splachu hnojiv), dodržovat limity množství N ve statkových hnojivech a také respektovat tzv. „nitrátovou směrnici“. Ta např. nedovoluje aplikaci minerálních dusíkatých hnojiv, včetně hnojiv na bázi močůvky, od začátku října do konce února (POZDÍŠEK et al., 2004).

2.6.4. Systémy pastvy Zvolený systém pastvy by měl zajistit dobré využití porostů při minimálních ztrátách, zvířatům umožnit pokud možno rovnoměrný přísun krmiva a živin po celé pastevní období a zajistit produkci kvalitních krmiv pro zimní období (KVAPILÍK et al., 2006). V klimatických podmínkách ČR se datuje zahájení pastvy od počátku dubna do cca první dekády května v závislosti na nadmořské výšce, klimatických podmínkách a konfiguraci terénu (BJELKA et al., 2004).

18

MRKVIČKA a VESELÁ (2004) rozdělují systémy pastvy do dvou základních skupin, a to na kontinuální a rotační. Kontinuální pastva je nepřetržité pasení během roku nebo pastevní sezóny na jedné pastvině (oplůtku) při přerušení max. na 3 dny. Výška porostu se udává v rozpětí 60 – 90 mm pro mladý skot a 60 – 100 mm pro dospělá zvířata. Intenzivním pasením v uvedených výškách porostu se utvoří velmi hustý, silně odnožující porost, který zabezpečí dobrý příjem píce (LOUDA et al., 2001). Kontinuální pastva, při které je podporována rychlost obrůstání, má za následek méně negativních dopadů a nedovolí píci dozrát. Do jisté míry se tak podporuje udržení dobré jakosti píce, protože nedojde k vyčerpání porostu (LASLEY, 1981). Tento systém je používán na rozsáhlých plochách přirozených travních porostů při nízkém zatížení (obsazení) pastviny, nebo na menších, intenzivně obhospodařovaných pastvinách s vysokým zatížením (MRKVIČKA, VESELÁ, 2004). Extenzivní volná pastva je typem kontinuální pastvy, která se vyznačuje pobytem zvířat (1 až 2 DJ na ha) na jedné pastvině po celé pastevní období. Uplatňuje se např. v oblastech s upraveným režimem hospodaření (chráněné oblasti), při letním výpasu obtížně přístupných ploch v horských oblastech atd. Nevýhodou tohoto typu jsou velké ztráty spásané píce a živin (35 až 60 %), nerovnoměrná obnova porostů, rozdílná nabídka a kvalita píce (KVAPILÍK et al., 2006). Za extenzivní chov krav BTPM lze považovat hustotu zvířat do 1,4 VDJ na ha krmných plodin (POZDÍŠEK et al., 2004). Rotační pastva je spásání dvou a více ploch (oplůtků), kde se střídá doba pasení s dobou obrůstání. Doba spásání pastviny je závislá na době obrůstání pastevního porostu, na podmínkách prostředí a na počtu zvířat na pastvině (MRKVIČKA, VESELÁ, 2004). Při rotační pastvě se denně snižuje kvalita spásané píce, protože zbytek píce má stále nižší kvalitu (LOUDA et al., 2001). Dalším typem je tzv. Oplůtková pastva. Ta má základ v rozdělení pastviny na určitý počet většinou stabilně oplocených dílců (oplůtků). Během pastevního období se postupně tyto oplůtky vypásají ve 4 až 5 cyklech (MRKVIČKA, VESELÁ, 2004). V jarních měsících, kdy probíhá intenzivní růst porostů, se k pastvě využívá cca třetina oplůtků (nespasené plochy se sklízejí na zimní období). Ke konci vegetačního

19

období pak všechny. Velikost oplůtku se musí přizpůsobit počtu zvířat. Podle intenzity využívání oplůtku dosahují pastevní ztráty cca 25 až 35 % (KVAPILÍK et al., 2006). Dávková pastva byla dříve označována jako nejekonomičtější způsob využití travních porostů, zejména v podhorských a horských oblastech. Princip dávkové, odměřované pastvy spočívá v přidělování dávek pastevní píce a plochy porostu, odpovídající denní nebo polodenní spotřebě stáda pomocí elektrického oplocení. Dávková ani jí podobná pásová pastva se v současnosti neuplatňují, neboť jsou velmi náročné na práci a čas. (MRKVIČKA, VESELÁ, 2004). BJELKA et al. (2004) uvádí, že na počátku pastvy by měla být koncentrace energie v pastevním porostu 5,3 – 5,6 MJ NEL/kg sušiny a obsah NL na úrovni 120 – 150 g.kg-1. Tato situace je relativně stabilní do počátku měsíce srpna tj. cca 110 den po zahájení pastvy. Je to dáno menším množstvím srážek. Co se množství a kvality týče, produkce zelené hmoty již nepostačuje. Odtav telat je proto nutné provést ještě před ukončením pastevní sezóny. V tomto období dosahují telata hmotnosti 230 – 300 kg a věku 7 – 8 měsíců. Ve vyšších polohách je pastva ukončována v období první poloviny měsíce října až konce října. V těchto podmínkách je nutno již od poloviny měsíce září přikrmovat zvířata na pastvinách kvalitní senáží nebo senem, aby nedošlo ke zhoršení kondice matek či zastavení růstu. Množství a zahájení příkrmu je závislé na počasí (srážky a teplota) a zatížení pastviny zvířaty. V nižších oblastech (do 500 m. n. m.) jsou matky ponechány na pastvině a přikrmovány kvalitním krmivem většinou až do příchodu prvních mrazů.

2.7. Vliv nadmořské výšky v chovu krav BTPM Se stoupající nadmořskou výškou v ČR dochází ve většině případů také k nárůstu ročního úhrnu srážek od 450 do 1000 mm. Ty významně ovlivňují produkci TTP a tím i délku

pastevního

období.

Klimatické

podmínky

společně

s technickým

a

technologickým vybavením zase ovlivňují rozhodování z pohledu reprodukce, hlavně se jedná o období telení (BJELKA et al., 2008).

20

V podmínkách mírného klimatu se adaptabilita vztahuje především k přírodním podmínkám vegetace (množství produkce, kvalita krmiva). Čím jsou podmínky pastvy extenzivnější, tím je v krmivech nižší koncentrace živin. Se zhoršující kvalitou krmiv narůstá význam pro schopnost přijmout vysoké množství krmiva a vytvoření dostatečné tukové zásoby k překonání období s nedostatkem krmiv (VOSTRÝ et al., 2007). Bylo zjištěno, že u masného skotu ve věku do jednoho roku, který byl pastevně odchován, je nejvyšších denních přírůstků dosahováno v nadmořských výškách cca 470 m. Ve srovnání s produkčním maximem lučních porostů je zde patrný posun do nižších nadmořských výšek. To souvisí s delší vegetační dobou, ale i s funkcí a způsobem využití lučních porostů. Na výsledcích živočišné produkce na pastevních porostech se zřejmě podílí příznivější teplotní režim a rovněž i lepší porostová skladba v níže položených lokalitách (zejména vyšší zastoupení jílku vytrvalého). Ukazuje se, že v těchto nadmořských výškách s příznivými podmínkami (zejména nižší svažitost) lze vhodně uplatnit i intenzivní plemena masného skotu. V oblastech s vyšší nadmořskou výškou je vhodnější chovat plemena středního rámce s nižší živou hmotností (FRELICH et al., 2004). Ze studia hodnocení přizpůsobivosti 4 masných plemen (Aberdeen Angus, Hereford, Charolais a Masný Simentál) a míry užitkovosti (podle hmotnosti ve věku 210 dnů) v rozdílných podmínkách prostředí vyplývá, že nejnižší užitkovosti v horské oblasti dosahovalo plemeno Hereford a nejvyšší plemeno Masný Simentál. Plemena Aberdeen Angus a Charolais dosahovala druhé a třetí nejvyšší užitkovosti. Vlivem zlepšení podmínek prostředí došlo v lokalitě těžko obhospodařovatelné ke snížení rozdílů užitkovosti mezi plemenem Hereford, došlo u něho k extrémnímu nárůstu užitkovosti a zároveň se snížila užitkovost Masného Simentála. V nezařazených lokalitách podle oblastí LFA, kde je nejintenzivnější zemědělská produkce, došlo k poklesu užitkovosti všech plemen. Výjimkou byl pouze Masný Simentál, pravděpodobně proto, že má vyšší mléčnost krav (VOSTRÝ et al., 2007).

21

2.8. Český svaz chovatelů masného skotu (ČSCHMS) Řízením šlechtitelské práce v rámci plemen masného skotu v ČR se zabývá Český svaz chovatelů masného skotu a to na základě pověření MZe. Provádí ve stádech kontrolu užitkovosti (KU), kontrolu dědičnosti, hodnocení zevnějšku zvířat, výběry mladých býků při zařazování do plemenitby. ČSCHMS také vede plemenné knihy pro jednotlivá plemena masného skotu (KVAPILÍK et al., 2006). Vlastní KU zajišťují pověření pracovníci svazu nebo zájmových organizací, kterou je např. Asociace chovatelů masných plemen. Dále POZDÍŠEK et al. (2004) uvádí, že předmětem kontroly užitkovosti je zajišťování a sledování následujících ukazatelů: •

označování a evidence zvířat;

•

záznamy o otelení (období otelení, průběh porodu) a narozených telatech (pohlaví, barva atd.);

•

úhyny telat;

•

vážení telat po narození a při odstavu;

•

výpočet denních přírůstků a hmotnosti ve věku 120 až 210 dnů;

•

věk při prvním otelení

•

délka mezidobí

•

hmotnost a výška plemenic po 2. otelení

2.9. Ukazatele reprodukce v chovu masného skotu Reprodukce ve stádech je zajišťována inseminací nebo přirozenou plemenitbou. Doporučena je možnost kombinace. Na začátku připouštěcího období se provádějí inseminace (první a druhá říje). Poté následuje pauza 7-10 dní, kdy se nezapouští, což umožňuje určit přesný původ telat. Pak se teprve využívá přirozená plemenitba licencovaným býkem. Ve stádech zapsaných v plemenné knize lze používat pouze jednoho býka ve stádě (ŘÍHA a kol., 2002).

22

Všeobecným požadavkem je získat a do určitého věku (6 až 9 měsíců) i odchovat od každé krávy jedno zdravé tele za rok (KVAPILÍK et al., 2006).

2.9.1.Období otelení Období telení se rozděluje na celoroční a sezónní (PYTLOUN et al., 1994). Ve stádech masného skotu je uplatňováno sezónní zapouštění a telení plemenic, které umožňuje zvolit podle místních podmínek nejvhodnější roční období. Správná volba období telení je důležitá, neboť byl potvrzen vliv meteorologických faktorů na mortalitu telat, zejména v chladném a větrném počasí (JURŠÍK et al., 2001). V našich podmínkách se uplatňuje převážně zimní telení v měsících leden až březen. Chovatelé považují toto období za optimální, protože nízké teploty spolehlivě likvidují mikroorganismy, které způsobují infekční onemocnění telat (NOVÁ et al., 2002). Pro zimní telení je potřeba prostorů pro ustájení matek s telaty, ale i tak je to období, kdy je menší pracovní zatížení pro chovatele. Ten se tak může věnovat kontrole průběhu porodů (PYTLOUN et al., 1994). Jarní telení, probíhající v měsících duben až červen má podle NOVÉ et al. (2002) několik nevýhod. Po dlouhé zimě je organismus matky vyčerpaný a tele má nižší životaschopnost. Je také omezena možnost pomoci během porodu na pastvě. Kráva produkuje největší množství mléka v období, kdy tele ještě není schopné ho vysát a hrozí nebezpečí zánětů vemene. Při jarním telení mají telata nízkou hmotnost při odstavu a v období, kdy je pastevní porost mladý a výživný, nejsou schopná jej přijímat. Na konci pastevního období jsou pak telata mladší a mají nižší hmotnost při odstavu. Tím se stává odstav daleko náročnější (JURŠÍK et al., 2001).

23

2.9.2. Průběh porodu Z hlediska přežití telat je potřebné hodnotit i vlastní průběh porodů. Záznam provádí chovatel do evidenční karty plemenice. Klasifikace je podle POZDÍŠKA et al. (2004) prováděna takto: 1 – porod spontánní bez pomoci chovatele; 2 – lehký porod s pomocí 1 až 2 osob; 3 – těžký porod, kdy je nutná pomoc 3 až 4 osob, popřípadě asistence veterináře; 4 – velmi těžký porod, kdy je potřeba asistence veterináře, porod s komplikacemi či nutnou dlouhodobou léčbou v puerperiu, porod vedený císařským řezem. Je důležité si uvědomit, že pokud dojde k porodu do 240 dne gravidity, jedná se o zmetání. Pokud dojde k porodu nad touto hranicí, jedná se o předčasný porod. Tento termín je však v praxi velmi těžké určit a proto se jako předčasný porod uvádí ten, který je po 7 měsíci od vyřazení býka ze stáda (POZDÍŠEK et al., 2004). Z hlediska obtížnosti porodů dle KU v roce 2006 vykazovalo nejhorší hodnocení plemeno Belgické modro-bílé s klasifikací 14,7 % porodů jako „obtížných“ (u čistokrevných zvířat). Vyšší podíl obtížných porodů byl dále prokázán u plemen Piemontese (6,9 %), Blonde d´aquitaine (7,5 %), Charolais (3,7 %) a Gasconne (3,6 %), u dalších plemen se pohyboval na přijatelné úrovni do 2,5 % (KVAPILÍK a kol., 2008). Vlastní průběh telení může být ovlivněn několika okolnostmi. Velký vliv má plemenná příslušnost. Záleží také na věku a hmotnosti při zapuštění, pokud se jedná o jalovici. Obecně platí, že obtížnější porody se mohou vyskytovat u plemen většího rámce, u krav v nevhodné kondici (nadměrná výživa) (POZDÍŠEK et al., 2004).

2.9.3. Věk při prvním otelení, délka mezidobí Hodnocení věku při prvním otelení je nutné úzce spojit s plemenem a oblastí chovu (POZDÍŠEK et al., 2004). Průměrný věk při prvním otelení rok 2004 až 2006 se pohyboval 35,2 až 36,4 měsíce. Byla prokázána značná variabilita mezi plemeny. V roce 2006 kolísal mezi 30,0 (Aberdeen Angus) do 38,4 měsíce u plemene Highland (KVAPILÍK a kol., 2008).

24

Z hlediska hodnocení mezidobí je potřebné, aby si chovatel selektoval zvířata, která pravidelně zabřezávají. Mezidobí by se mělo pohybovat v rozmezí 350 až 380 dní (POZDÍŠEK et al., 2004). KVAPILÍK a kol. (2008) uvádí, že délka mezidobí byla za rok 2006, vzhledem k optimu 365 dnů, méně příznivá, neboť se pohybovala kolem 437 dnů. Některé výsledky, zjištěné KU, mohou být ovlivňovány zaměřením chovu na produkci plemenných a chovných zvířat. Využívá se tak např. vyššího věku při prvním otelení, aby byla „jistější“ produkce telat a udržela se kvalita plemenic v chovu. Další možností je, že si chovatelé udržují plemenice v chovu kvůli dosažení určité hustoty zvířat k optimálnímu využívání TTP aj.

2.9.4. Hmotnost telat při narození Z velké části je porodní hmotnost posuzována v rámci hodnocení obtížnosti porodu. Největší podíl na této hmotnosti má úroveň výživy krávy v posledních 2 až 3 měsících březosti. Nelze zapomenout i na vliv genetický, který se na hmotnosti telete také podílí. Zvážení zvířat by se mělo odehrát do 24 hodin po narození (POZDÍŠEK et al., 2004).

2.9.5. Mléčnost matek a růstová schopnost telat Vlastní hodnocení mléčnosti matky se zjišťuje z přírůstku telete do věku 120 dní (90 až 150), v této době se provádí první vážení telat. Výsledná hodnota ukazuje na schopnost telete využívat mléko a přídavek krmiv. Dalším obdobím, kdy se provádí druhé vážení telat je věk 210 dní (v rozmezí 180 až 240 dní). V tomto období se snižuje produkce mléka u matek a zvyšuje se příjem objemné píce. Posledním obdobím, kdy dochází k vážení telat a zjišťování denních přírůstků je období po odstavu (POZDÍŠEK et al., 2004). Z údajů za rok 2004 až 2006 je zřejmé, že nadprůměrné hmotnosti ve 210 dnech (věk a hmotnost přibližně odpovídají prodeji telat po odstavu) dosáhli v roce 2006 býčci plemen Salers (303 kg), Limousin a Blonde d´aquitaine (299 kg), Masný simenál (297 kg) a Charolais (294 kg). Co se jaloviček týče, dosáhly hodnot 271 kg plemeno Masný

25

Simentál, 270 kg Charolais, 263 kg Blonde d´aquitaine, 258 kg Limousin a 256 kg Aberdeen Angus (KVAPILÍK a kol., 2008). Sledováním výkrmu jaloviček a býčků ve stejných podmínkách prostředí se jednoznačně potvrzuje různá intenzita růstu. Jalovice mají oproti býkům menší intenzitu růstu při vyšší spotřebě krmiv a živin na 1 kg přírůstku (PLESNÍK a kol., 1977). Růstovou schopnost ovlivňuje řada faktorů, mimo jiné i věk, genetické predispozice, zdravotní stav, hmotnost telete, prostředí apod. (SCHWARK, 1983). Vliv genetické výbavy je obvykle uváděn jako poměrně nízký (10 – 15 %), nelze jej však zanedbávat, protože jeho zlepšováním lze dosáhnout zefektivnění chovu v rámci celé populace. Vše pak v závislosti na měnících se podmínkách chovu a trhu (VESELÁ et al., 2007). Vše v souvislosti s intenzitou krmení. Pokud dochází ke stoupání denního přírůstku, klesá potřeba živin pro zajištění tělesných funkcí a dochází k lepšímu využití živin (SCHWARK, 1983). KVAPILÍK (2006) uvádí, že růstová schopnost býků masných a kombinovaných plemen je vysoká. Průměrně dosahují podniky v ČR denního přírůstku kolem 950 g, přední podniky přes 1200 g. V rámci kontroly užitkovosti za rok 2006 u devíti hlavních masných plemen chovaných v ČR odpovídá zjištěná hmotnost ve 365 dnech věku průměrnému přírůstku 1 279 g. Denní přírůstky za rok 2006 (bez plemen Galloway a Highland) jsou vypočítané podle hmotností ve 120, 210 a 365 dnech. U býčků se zjistily hodnoty 1 190, 1 166 a 1 262 g, u jaloviček 1 072, 1 017 a 876 g. Ve 365 dnech byly nejvyšší přírůstky zjištěny u býčků plemen Salers (1 430 g), Masný Simentál (1 392 g) a Charolais (1 381 g), u jaloviček Blonde d´aquitaine (992 g) a 966 g u plemen Charolais a Masný Simentál (KVAPILÍK a kol., 2008). V zahraničí jsou na podnikové úrovni vykazovány špičkové přírůstky 1300 g. Přírůstek 1500 g je v Německu součástí chovného cíle některých masných intenzivních plemen (KVAPILÍK, 2006).

26

2.10. Odchov a odstav telat Od prvního týdne po narození je vhodné začít s postupným navykáním telat na příjem objemných krmiv. Příznivě se to pak projeví v jejich schopnosti využít pastevní porost již od začátku pastevního období. Nejvhodnějším krmivem je kvalitní luční seno. Po příchodu na pastvu se s postupem času stává převažujícím krmivem pastevní porost a jeho kvalita tak má podstatný vliv na výši dosahovaného průměrného denního přírůstku. Ke konci letního období se začíná pastevní porost zhoršovat a dochází k poklesu produkce mléka u matek vlivem zvýšeného stupně gravidity (LOUDA et al., 2001). Klesá také průměrný denní přírůstek telat (přírůstek se pohybuje pouze na úrovni 350 – 400 g). Je tedy nutné provést odstav ve vhodném termínu. Odstav se provádí jednorázově a vhodný termín je nutné zvolit podle stavu pastevních porostů a klimatických podmínek. Většinou se jedná o období v závěru měsíce září a počátku října. Pozdější odstav je možný pouze za předpokladu možnosti přikrmování telat na pastvině. I v tomto případě je často nutné, s ohledem na věk telat, provést odstav býčků (JURŠÍK et al., 2001).

2.11. Selekce krav v masných stádech TESLÍK a kol. (2000) uvádí, že masné krávy, oproti kravám dojeným, nejsou po otelení vyčerpány vysokou produkcí mléka. Proto se právem předpokládá, že v masných stádech bude nižší procento vyřazených krav ze zdravotních důvodů. Podle DUFKY (1995) absolvuje průměrná kráva v masném stádě asi 7-8 otelení a je vyřazována v průměrném věku 10 let. Roční míra vyřazování by se měla pohybovat okolo 15 %. Hlavním důvodem vyřazování krav je jejich jalovost (do 70 %) a zbývající část tvoří chovatelské důvody. Chovatelé masných stád v jiných státech to potvrzují. KVAPILÍK a ZAHRÁDKOVÁ (2007) naopak uvádí, že za ekonomicky přijatelný se považuje chov krav po dobu pěti laktací (produkce a odchov pěti telat. Náklady na prvotelku ve věku 28 měsíců se pohybují kolem 28 tis. Kč a tržby za jatečnou krávu vyřazenou z chovu zhruba okolo 16 tis. Kč. Pro dosažení vysokého

27

produkčního věku je potřeba zajistit odpovídající výživu a splnit další podmínky pro efektivní chov včetně nezbytné péče z hlediska plodnosti a zdravotního stavu krav. Podle TESLÍKA a kol. (2000) jsou v masných stádech uváděny tyto hlavní příčiny vyřazování krav: •

neplodnost – krávy, které v plánovaném období nezabřeznou

•

mateřské vlastnosti

•

mléčnost

•

obtížný porod – vyskytuje se zejména u jalovic, mladých krav a při zapuštění býky robustních plemen či býky po kterých se rodí robustní telata

•

kromě uvedených příčin je v každém stádě vyřazován určitý počet krav pro onemocnění, agresivitu, vady končetin, pro vysoký věk apod.

Na dlouhověkost krav BTPM a na rozdíly mezi hlavními plemeny lze usuzovat z věku při porážce, který lze vypočítat z údajů ÚE. Období červen 2004 až červenec 2006 zahrnuje 2 637 poražených krav s podílem 51 až 100 % krve masných plemen. Průměrný věk při porážce dosáhl 6,8 roku. Při předpokládaném prvním otelení ve věku 28 měsíců a narození jednoho telete za rok by byly krávy vyřazovány po 4,5 porodu. Což dokazuje, že jsou znatelné rozdíly v dlouhověkosti mezi plemeny. I přes značnou variabilitu však bylo zjištěno, že masné krávy dosahují maximální hmotnosti jatečně upraveného těla (JUT) ve věku asi 9,2 roku a že přibližně ve stejném věku byla klasifikací zjištěna nejlepší zmasilost a nejvyšší protučnělost JUT. Což podporuje vyřazování krav v systému bez tržní produkce mléka v pozdějším věku (KVAPILÍK, ZAHRÁDKOVÁ, 2007).

2.12. Ekonomika chovu krav BTPM Hlavní faktory, které ovlivňují ekonomické výsledky chovu krav BTPM ve všech přírodních a výrobních podmínkách jsou plodnost (počet odchovaných telat na 100 krav), výše podpor (dotací) za plnění neprodukčních a ekologických funkcí, dále

28

zdravotní stav zvířat, přírůstky a hmotnosti odchovaných telat, možnost jejich odbytu a v nespolední řadě cena za prodané tele (KVAPILÍK, 2006). KOPEČEK et al. (2008) uvádí, že je rentabilita v chovu krav BTPM bez podpor dlouhodobě ztrátová. A to zejména z důvodu, že stále přetrvává nízká natalita, s kterou souvisí vysoké náklady na tele. Ty pak nejsou vyrovnány ani relativně vysokou realizační cenou. Chov krav BTPM tedy byl v období před vstupem do EU výrazně ztrátový a i po vstupu do EU ztrátovým zůstává. Podle výsledků předních chovů lze dosáhnout cca 95 narozených a 90 a více odchovaných telat (při ztrátách do 5 %) na 100 krav (KVAPILÍK a kol., 2008). Odhad ekonomické ztráty způsobené zkrácením odchovu telat v důsledku jejich narození „mimo sezónu“ (při porodní hmotnosti 35 kg, přírůstku 1 000 g na den a ceně 55 Kč za 1 kg živé hmotnosti) uvádí Tab. 1. Je zřejmé, že zkrácení délky odchovu o jeden měsíc má za následek snížení hmotnosti odstaveného telete o 30 kg a tržeb za odstavené tele 1 650 Kč.

Tab. 1: Ekonomické ztráty způsobené zkrácením doby odchovu telat délka odchovu telat (měsíců) Ukazatel hmotnost při odstavu (kg) tržby za tele (Kč)

9

8

7

6

5

305

275

245

215

185

16 775 15 125 13 475 11 825 10 175 (ŘÍHA a kol., 2004)

Podle modelového propočtu sledoval Říha a kol. (2004) i vliv počtu odchovaných a prodaných telat na objem tržeb (Tab. 2). Vycházel z chovu 100 krav a z rozdílného počtu odchovaných (95 až 65) a prodaných (65 až 35) telat. Rozdíl mezi počtem odchovaných a prodaných telat představují jalovičky, které jsou určené k odchovu pro zajištění obratu stáda krav. Tržby jsou počítány ve výši 13 475 Kč za jedno prodané tele (245 kg x 55 Kč).

29

Tab. 2: Objem tržeb za prodaná a odchovaná telata (na 100 krav) Ukazatel

na 100 krav chovaných v systému BTPM

odstavených telat

95

90

85

80

75

70

65

prodaných telat

65

60

55

50

45

40

35

tržby

tis. Kč

celkem

%

875,9 808,5 741,1 673,8 606,4 539 471,6 100

92

85

77

69

62

54

(ŘÍHA a kol., 2004)

Pokud to vlastnosti plemene (ranost, hmotnost, exteriér, vývin aj.) a podmínky chovu umožní, měly by se vlastní odchované jalovice poprvé telit ve věku kolem 24 měsíců, což odpovídá zapouštění a zabřeznutí ve 14 až 16 měsících. U plemen, která jsou pozdní, se může brát zřetel na celoživotní užitkovost. Pak by i z ekonomického hlediska bylo výhodnější, aby se jalovice otelily ve vyšším věku (KVAPILÍK, ZAHRÁDKOVÁ, 2007). Důležité je také co nejvíce zkrátit zimní krmné období a maximálně prodloužit období pastvy. Proto je třeba zvážit organizační možnosti a klimatické podmínky jako např. mírné zimní teploty, nižší sněhová pokrývka aj. (MRKVIČKA, VESELÁ, 2004).

2.12.1. Finanční podpora a příspěvky Fungování zemědělství bez dotací si lze jen těžko představit. Dotační programy, které se vztahují k chovu masného skotu, jsou uvedeny v SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÉ ZPRÁVĚ SKOT – HOVĚZÍ MASO (2008) takto: Doplňkové platby (Top – Up) jsou poskytovány k jednotné platbě na plochu (SAPS) a jsou financovány z národního rozpočtu. Chovatel využije platbu na chov přežvýkavců (na VDJ). Platby v rámci oblastí Natura 2000 na zemědělské půdě, kde je zaměřena podpora i na 1. zóny národních parků a chráněné krajinné oblasti. Žadatel musí obhospodařovat minimálně 1 ha TP v této oblasti. Podpora udržovatelům genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat.

30

A dále podpory z EU: Přímé platby (PP), poskytované na ha obhospodařované zemědělské půdy. Tyto podpory jsou vypláceny v systémech SAPS, tj. zjednodušeným systémem plateb V rámci Horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP) jsou poskytovány finanční prostředky na podporu hospodaření v LFA (horské a znevýhodněné oblasti). Platby jsou poskytovány podle jednotlivých typů LFA. Agroenvironmentální opatření (AEO), toto opatření zahrnuje zemědělskou činnost provozovanou šetrně s ohledem na ochranu přírody a krajiny. Operační program (OP) je program Rozvoje venkova a multifunkčního zemědělství. Tento program představuje základní koncepční rámec pro poskytování projektových podpor. Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013, kdy cílem tohoto programu je rozvoj venkovského prostoru formou trvale udržovatelného rozvoje, zlepšení stavu životního prostředí a snížení negativních vlivů na intenzivní zemědělské hospodaření. Podle KRÁLOVÉ (2007) lze získat podporu také od Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF), který by měl i nadále dotovat části úroků z úvěrů a poskytovat záruky na úvěry v rámci investičních programů. Chovatelů se týkají programy Zemědělec, popř. Mládí či Půda. Také poskytuje podporu chovatelům na úhradu nákladů spojených s pojištěním hospodářských zvířat (pro případ nákazy a dalších hromadných škod).

31

3. Materiál a metodika

V oblasti Šumavy bylo provedeno sledování využití TTP pastvou masného skotu ve vztahu k dosahované užitkovosti. Do sledování bylo zahrnuto celkem 31 farem, které se zabývají chovem masného skotu. Celkem se jednalo o 7 následujících plemen (včetně podílových kříženců) : •

Aberdeen Angus (G),

•

Galloway (W),

•

Hereford (U),

•

Highland (E),

•

Charolais (T),

•

Masný Simentál (S)

•

Salers (Z)

Data, která byla pro tyto účely použita, byla shromážděna za období 5 let. Celkem se jednalo o údaje od 6 488 kusů telat a 1874 kusů plemenic.

Tab. 3: Celkové počty telat podle plemen plemeno

n

E

215 (2)*

G

1473

S

2134 (1187)*

T

1543 (31)*

U

797

W

245

Z

81

celkem

6488

( )*z toho podílových kříženců

32

Rozhodující zastoupení měla plemena Masný Simentál, Aberdeen Angus a Charolaise. Chovy, které byly vybrány pro toto sledování, byly zapojeny do kontroly užitkovosti masných plemen. Došlo k rozdělení farem podle nadmořské výšky. Jako limitující hranice nadmořské výšky byla zvolena úroveň 600 m n. m. z důvodu rozdílných klimatických podmínek a četnosti zastoupení jednotlivých plemen. 16 farem se nacházelo v nadmořské výšce do 600 m (od 426 m n. m.) a 15 farem sídlí ve vyšších polohách (do 1 074 m n. m.). Podle velikosti chovů, hlavním kritériem byl počet plemenic základního stáda, bylo 11 farem s počtem kusů do 25, 10 farem od 26 do 50 kusů a 10 farem nad 50 kusů plemenic. Plemeno G je zastoupeno na 10 farmách, S na 8, T na 7, E a U na 4 farmách, W a Z jsou pouze po jednom chovu. Jako rozhodující ukazatele byly použity dosažené průměrné denní přírůstky telat do jednoho roku věku (od narození do 120 dnů, od 120 do 210 dnů a od 210 do 365 dnů věku). Pro získání podrobnějších výsledků byly zpracovány tři nejpočetnější soubory plemen G, T a S. Dále byly zpracovány některé ukazatele reprodukce krav, jako je období otelení a průběh porodu. Soubory z nichž se tyto údaje získaly, byly rozděleny v rámci plemen i podle nadmořské výšky, ve které se daný podnik nacházel.

3.1. Šumava, zelená střecha Evropy Uprostřed Evropy, podél hranic Německa, České republiky a Rakouska, na evropském rozvodí, z něhož jako ze „střechy“ Evropy stékají vody řekou Vltavou a dále Labem do Severního moře, leží lesnatý hornatý masiv Šumava. Je velice rozlehlou

33

oblastí čítající 167 000 ha. V roce 1990 byla zapsána do seznamu UNESCO v Paříži jako Biosférická rezervace Šumava. Nejcennější část území CHKO byla v roce 1991 vyhlášena národním parkem (zaujímá 69 030 ha), čímž došlo ke zmenšení rozlohy CHKO na 99 624 ha. Dnes plní tato oblast především funkci ochranného pásma národního parku. Území NP leží v nadmořské výšce od 600 m n. m. (údolí Otavy u Rejštejna) do 1378 m n. m. (Plechý) a trvale zde žije kolem 2000 obyvatel. Podle stupně ochrany přírody je NP rozdělen do tří zón. Je to náš největší národní park, který zahrnuje většinu z nejcennějších přírodních společenstev Šumavy s potřebou přísné ochrany. Jsou to například zbytky pralesovitých porostů horských lesů, ledovcová jezera nebo horská či údolní vrchoviště.

3.1.1. Lesy, louky a pastviny Převažujícím typem je zde lesní vegetace. Do své dnešní podoby se zformovala během dlouhodobého vývoje a v současné době představuje širokou mozaiku od silně pozměněných, nepůvodních společenstev až po původní lesní porosty, které zůstaly zachovány na několika místech Šumavy (Boubín, Smrčina aj.). Louky a pastviny, jako naprostá většina travních porostů, nejsou původní vegetací. K jejich vzniku došlo vlivem člověka. Přitom se však jedná o vegetaci polopřirozenou, u které je nutné udržet určitou stabilitu. Zemědělství se proto jeví pro tyto oblasti velice vhodnou volbou. Šumavská květena a rostliny jsou charakteristickou ukázkou středohorské flóry a vegetace. Z botanického hlediska má zásadní význam pro zachování současné druhové diverzity luk a pastvin správné nastavení úrovně managementu v programu péče o krajinu, neboť na 80% výměry CHKO je uplatňována běžná zemědělská agrotechnika a pratotechnika. 3.1.2. Klimatické podmínky v oblasti Šumavy

Šumava se nachází v oblasti přechodného středoevropského klimatu. Průměrné roční teploty se pohybují od 6 °C (v 750 m n. m.) do 3 °C (v 1 200 - 1 300 m n. m.). V průběhu roku jsou zde poměrně malé teplotní výkyvy a poměrně vysoké srážky.

34

Dny, které mají průměrnou teplotu nižší nebo rovnou 0 ºC, začínají obvykle koncem října a končí na konci března či až se začátkem dubna. Jarní období s průměrnými denními teplotami 5 ºC a více začíná později než je obvyklé. Celkové vegetační období trvá kolem 150 dní. Relativní vlhkost vzduchu se pohybuje v průměru kolem 80% a roční úhrny srážek se pohybují od 800 mm až do 1 600 mm (40 % z nich připadá na srážky sněhové).

3.1.3. Zemědělství v CHKO Šumava

Prioritním smyslem zemědělství v této oblasti je udržení bezlesí v zájmu druhové diverzity a estetické přitažlivosti krajiny. Při výběru vhodné zemědělské činnosti je nutné respektovat nadmořskou výšku zemědělských ploch, průměrnou roční teplotu, průměrné roční srážky i roční dobu svitu slunce (1 940 – 1 980 hod). Je zde 21% zastoupení glejových zrašelinělých půd. Nejvýznamnější složku rozsáhlých enkláv bezlesí v CHKO Šumava představují luční a pastevní porosty. Po ponechání značné části ploch samovolnému vývoji došlo na vlhčích lokalitách k nástupu ostřicových porostů a k postupnému procesu rašelinění. Na chudších stanovištích, která nebyla pravidelně využívána, se často prosadily smilkové porosty a docházelo k rostlinnému ochuzování porostu. Na plochách intenzivně využívaných či hnojených došlo rovněž k omezení druhové diverzity. V porovnání se stájovým odchovem lze správně vedenou pastvou šetrně obhospodařovat rozsáhlé plochy TTP, které představují účinnou složku ochrany vodních zdrojů v horských oblastech. Přes tento širší význam pastvy by se mělo dosáhnout rentability chovu především docílením dobrého přírůstku při minimálním příkrmu. Což vyžaduje správné využití přirozené produkční kapacity pastevních porostů i chovaných zvířat.

35

Několikaleté pozorování nerovnováhy mezi nabízeným množstvím porostu a dosaženým přírůstkem ukázalo, že rizikovými faktory, které znehodnocují horskou pastvu, jsou: opomíjení fyziologických požadavků adaptace při zahájení pastevní sezóny; nadbytek dusíkatých látek a draslíku v jarních porostech; nesprávná úprava příjmu energie s ohledem na zvýšené nároky na pohyb a termoregulaci.

Chov nižších váhových kategorií na pastvinách, které jsou svažité, chudší a ve vyšší nadmořské výšce se ukazuje jako výhodnější, nejen proto, že odpadají technické obtíže s inseminací, ale i z důvodů kratšího vegetačního období, snazšího pohybu lehčích kusů na strmých a kamenitých svazích a menšího rizika eroze.

36

3.2. Statistické zpracování Tato práce byla zpracována za použití počítače a jím ovládaných programů Microsoft Word a Microsoft Excel. Pro vyhodnocení výsledků u sledovaných podniků a zhodnocení souborů bylo využito následující statistických ukazatelů: četnost aritmetický průměr

n

n

∑

x =

x

x

i =1

i

n

Je to nejčastěji používaná střední hodnota kvantitativního statistického znaku, charakterizující střed polohy rozdělení jeho hodnot. Kde xi jsou jednotlivé hodnoty znaku.

∑ (x n

směrodatná odchylka

sx

sx =

i ´ =1

i

−x

)

2

n −1

Udává střední stupeň kolísání hodnot znaku xi od průměru ve stejných jednotkách, jako je uveden sledovaný znak. n

rozptyl

sx2

s = 2 x

∑ (x i =1

i

− x)

2

n −1 Charakterizuje střední stupeň kolísání hodnot okolo aritmetického průměru.

sx ×100 x Udává průměrné relativní kolísání hodnot sledovaného znaku od aritmetického

variační koeficient

Vx (%)

průměru.

37

Vx =

Rozdíly mezi jednotlivými skupinami byly ověřovány jednofaktorovou analýzou rozptylu (F-test) a párovými t-testy.

Statistická významnost F-testů byla vyhodnocena na dvou hladinách významnosti: •

P ≤ 0,05 ( * ) významná

•

P ≤ 0,01 ( ** ) vysoce významná

a poté ověřována pomocí t-testu na hladině významnosti: •

0,05 ≥ P > 0,01 statisticky významná ( * )

•

0,01 ≥ P > 0,001 statisticky středně významná ( ** )

•

P ≤ 0,001 statisticky vysoce významná ( *** )

38

4. Výsledky a diskuse 4.1. Hodnocení plemenic

4.1.1. Období otelení Většina chovatelů v našich podmínkách uplatňuje převážně zimní telení, při kterém se telata rodí v měsíci lednu až březnu. Období, ve kterém se tele narodí, je důležité vhodně zvolit již z několika důvodů. Rozhoduje zaměření chovu, dále technické zařízení, které je pro některá plemena nutné pro období telení v chladných zimních měsících zajistit. Je nutné mít dostatek kvalitního krmiva, neboť v tomto období musí kráva vytvořit dostatečné množství mléka pro tele. Jedním z hlavních důvodů je však možnost odstavu telat na podzim, což má mnoho výhod i z hlediska ekonomického. Při hodnocení období, ve kterém docházelo k narození telat v námi sledovaných podnicích, byla získaná data rozčleněna na 4 období a pro lepší porovnání i na jednotlivé měsíce roku. V Grafu 1 je procentuelně znázorněno, že nejvyšší počet narozených telat byl zaznamenán v prvním období roku (69, 7 %) a druhým nejpočetnějším obdobím bylo období následující (25 %). Zbylá dvě období vykazují jen minimální počet narozených telat (3,4 a 1,8 %). Což ukazuje na fakt, že většina chovatelů z 31 sledovaných farem využívá ve svých stádech pro telení zimní měsíce. Dle ČSCHMS (ZDROJ 5, 2009) docházelo za rok 2007 u většiny námi sledovaných plemen k telení v měsíci březnu (od 23 do 29 % telat u jednotlivých plemen), který spadá do prvního období (leden, únor, březen). U plemene Galloway a Highland docházelo k telení nejvíce v měsíci dubnu (cca 26 % telat). Výjimku tvořilo také plemeno Salers, u něhož se telata rodila ze 48 % v měsíci srpnu. Bližší porovnání podle jednotlivých měsíců je patrné z Grafu 2. Kde se potvrzuje, že v měsících leden až březen dochází k nejvyššímu nárůstu počtu narozených telat. Od měsíce dubna pak dochází k výraznému poklesu, který zůstává na nízkých hodnotách až do měsíce prosince.

39

Jak potvrzuje i JURŠÍK et al. (2001), mnoho chovatelů upřednostňuje zimní telení před jarním, neboť telata narozená z jara mají nízkou hmotnost při odstavu a v období, kdy je pastevní porost mladý a výživný, nejsou schopná jej přijímat.

Graf 1: Narození telat podle období (%) leden, únor, březen

duben, květen, červen

červenec, srpen, září

říjen, listopad, prosinec

1,8 3,4

69,7

25,0

Graf 2: Narození telat podle jednotlivých měsíců 35,0 30,4 30,0 25,1 25,0 20,0 % 15,0

17,6 14,2

10,0

5,6

5,0

1,9

1,4

1,6

VI.

VII.

VIII.

0,4

0,3

0,4

1,1

IX.

X.

XI.

XII.

0,0 I.

II.

III.

IV.

V.

měsíce

Další porovnání na období narození telat bylo provedeno v chovech do 600 m n. m. (A) a v chovech nad 600 m n. m. (B). Graf 3 a 4 ukazuje, že chovatelé i přesto, že

40

jsou ve vyšších nadmořských výškách horší klimatické podmínky, volí zimní období telení. Což vyvrací tvrzení JURŠÍKA et al., (2001), že by se měli chovatelé v chladnějších oblastech obávat vyšší mortality telat. Lze tedy říci, že pokud se zvolí vhodná technologie ustájení v rizikových oblastech, tak i zde lze využít telení v zimních měsících. Je také všeobecně známo, že je možné v našich podmínkách využít extenzivních plemen, která dobře snáší zhoršené klimatické podmínky horských oblastí. Často ani není potřeba tato plemena ustájit, jak potvrzuje PYTLOUN et al. (1994), neboť jsou telata velice životaschopná.

Graf 3: Narození telat za jednotlivé měsíce (A) 40,00 34,24

35,00 30,00 22,72

25,00

20,06 % 20,00 15,00

12,17

10,00

6,93

5,00

2,07

0,49 0,26 0,00 0,00 0,13 0,94

0,00 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

měsíce

41

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

Graf 4: Narození telat za jednotlivé měsíce (B) 30,00

27,28 26,96

25,00 20,00 16,07

15,27

% 15,00 10,00 4,33

5,00

2,88 1,74 2,15

0,77 0,53 0,74 1,29

0,00 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

měsíce

4.1.2. Obtížnost porodu Obecně platí, že většina extenzivních plemen má snadný průběh porodu. Větší predispozici ke komplikacím při porodu mívají plemena většího tělesného rámce. Což uvádí i KVAPILÍK a kol. (2008). Ve výsledcích kontroly užitkovosti za rok 2006 vycházela obtížnost porodu hůře u plemen většího tělesného rámce. Z námi sledovaných sedmi plemen se plemena Salers, Galloway a Highland otelila zcela bez komplikací (obtížnost porodu kód 1). U plemen Masný Simentál, Hereford a Aberdeen Angus se krávy otelily z 95 až 99 % zcela bez pomoci a u zbylých porodů se jednalo převážně o obtížnost porodu 2. U posledního sledovaného plemene (Charolais) se ukázal poněkud vyšší výskyt porodů s komplikacemi. V 8,4 % došlo k výskytu obtížnosti 2 a dokonce k většímu výskytu obtížnosti 4 než 3. V celkovém výsledku pro plemeno Charolais se však 90,7 % krav otelilo bez nutného zásahu. To dokládá Tab. 4. Při porovnání s výsledky z KU za rok 2007, které uvádí ZDROJ 5 (2009) vychází námi zjištěné hodnoty u plemene Charolais mnohem lépe. Hodnoty dle ČSCHMS vypovídají o výskytu obtížnosti porodu 1 (ze 78,5 %), 2 (ze 17,7 %), a 3 (ze 3 %) a 4 (z 0,8 %). Bližší porovnání dle Tabulky 4.

42

Vzhledem k obtížnějším porodům u plemene Charolais se již řadu let jako jedno z hlavních selekčních kritérií používá právě obtížnost porodu. PAŘILOVÁ et al. (2007) uvedla, že díky šlechtění došlo ke snížení podílu komplikovaných porodů na 5 až 8 %.

Tab. 4: Obtížnost porodu u plemene Charolais obtížnost porodu

n

%

1

1400

90,73

2

130

8,43

3

6

0,39

4

7

0,45

celkem

1543

100

Výsledné hodnoty obtížnosti porodu u výše uvedených plemen jsou součástí Přílohy 3 až 8.

4.2. Hodnocení telat

4.2.1. Růstová schopnost telat podle plemen Je celá řada faktorů, které ovlivňují růstovou schopnost telat, což potvrzuje i SCHWARK (1983). Každé plemeno má v rámci genetické výbavy určité předpoklady pro dosahování hmotnosti a růstové schopnosti, která se vyjadřuje průměrnými přírůstky za různá období (ve 120, ve 210, 365 dnech apod.). Faktorem, který umožňuje prosazení těchto genetických předpokladů je však výživa telete a celkové podmínky chovu. Z počátku je výživa závislá pouze na mléčnosti matky, protože tele přijímá objemné krmivo jen minimálně, v další fázi života je příjem krmiva ovlivněn schopností využít pastevního porostu a dosahovat dobrých přírůstků.

43

4.2.1.1. Průměrné hmotnosti Při hodnocení růstové schopnosti telat za sledované období v letech 2001 až 2006 byly sledovány v rámci plemen tyto hmotnosti: živá hmotnost při narození (kg), hmotnost ve 120, ve 210 a v 365 dnech věku telete. Přehled všech hmotnostních ukazatelů v rámci jednotlivých plemen spolu s dalšími ukazateli je doložen v Příloze 9. Tabulka 5 porovnává živé hmotnosti při narození mezi jednotlivými plemeny. Je z ní patrné, že v rámci sledování tohoto ukazatele došlo ke statisticky vysoce významným rozdílům (P≤ 0,001) téměř mezi všemi plemeny. Výjimkou bylo pouze porovnání plemene Hereford a Galloway, kde byl potvrzen středně významný rozdíl na hladině významnosti P≤ 0,01. Statisticky významný rozdíl mezi plemeny Aberdeen Angus a Salers nebyl potvrzen. Nejvyšší průměrnou hmotnost při narození dosáhlo plemeno Charolais (39,08 kg), které je jedním z nejpočetnějších (1 543 telat) ze 7 sledovaných plemen. Druhé nejvyšší hmotnosti při narození dosahovali podíloví kříženci plemene Masný Simentál (38,49 kg). V dalším sledu pak následovaly hodnoty u čistokrevného Simentála (38,15 kg) a shodnou průměrnou hmotnost prokázala plemena Aberdeen Angus a Salers (34,4 kg). Podobnou hmotnost při narození u plemene Aberdeen Angus dokládá i PYTLOUN et al. (1994), který uvádí, že toto plemeno v průměru dosahuje kolem 30 kg živé hmotnosti. Nejnižší živou hmotnost při narození mělo plemeno Highland (pouhých 22,42 kg). Průměrná hmotnost při narození u plemene Highland byla za kontrolní období roku 2007 dle ČSCHMS (ZDROJ 5, 2009) u jalovic 29,9 kg a u býků 30,6 kg. Což ukazuje, že sledovaná telata za mnou sledované období vykazovala nižší průměrnou hmotnost při narození.

44

hmotnost při narození

Tab. 5: Porovnání hmotnosti při narození v rámci plemen plemeno

n

x

E

215

22,42

G

1473

34,35

S

2134

38,34

T

1543

39,08

U

797

27,22

W Z

224 76

28,08 34,47

F-test 2,1** E:G*** S:W*** E:S*** S:Z*** E:T*** T:U*** E:U*** T:W*** E:W*** T:Z*** E:Z*** U:W** G:S*** U:Z*** G:T*** W:Z*** G:U*** G:W*** G:Z S:T***

Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší průměrnou hmotností ve 120 dnech byl 62,18 kg, což činilo 34,8 %. Nejvyšší hmotnost byla u plemene Charolais (179,99 kg). Velmi podobné hmotnosti dosáhli podíloví kříženci plemene Masný Simentál (Sx) a plemeno Salers (178,33 a 177,45 kg). Nejnižší hmotnost byla zaznamenána u Highlanda (E). Byl prokázán statisticky vysoce významný rozdíl (P≤ 0,001) u hmotnosti ve 120 dnech mezi všemi plemeny. Výjimku tvořilo porovnání plemene Hereford a Galloway a dále Aberdeen Angus a Salers. Zde se potvrdil středně významný rozdíl (P≤ 0,01). Rozdíl nebyl potvrzen mezi plemeny Masný Simentál a Salers (Tab. 6).

45

hmotnost ve 120 dnech

Tab. 6: Porovnání hmotnosti ve 120 dnech v rámci plemen plemeno

n

x

E

89

117,81

G

1390

168,41

S

1750

179,16

T

1364

158,21

U

431

144,04

W

145

136,58

Z

73

177,45

F-test 2,1** E:G*** S:W*** E:S*** S:Z E:T*** T:U*** E:U*** T:W*** E:W*** T:Z*** E:Z*** U:W** G:S*** U:Z*** G:T*** W:Z*** G:U*** G:W*** G:Z** S:T*** S:U***

Nejvyšší hmotnost 285,68 kg ve 210 dnech byla dosažena u telat plemene Masný Siment (čistokrevná skupina S100). Dle ČSCHMS (ZDROJ 5, 2009) dosahují podobné hmotnosti (281 až 290 kg) telata v 8,9 % chovů, který jsou součástí KU v ČR. Velmi podobná hmotnost byla zaznamenána u plemene Salers (285,63 kg), což dle ČSCHMS dosahují telata v 16,7 % chovů v KU. Hmotnosti kolem 273 kg pak dosahovala plemena Aberdeen Angus (G) a Sx. Naopak nejnižší hmotnost byla zaznamenána u plemene Highland 172,21 kg, tj. o 37,1 % méně než v prvním případě (S100). Statisticky vysoce významný rozdíl (P≤ 0,001) byl zjištěn u hmotnosti ve 210 dnech mezi všemi plemeny. Výjimku tvořilo porovnání plemene Aberdeen Angus a Salers. Zde se potvrdil rozdíl na hladině významnosti P≤ 0,05. Nebyl potvrzen rozdíl mezi plemeny Masný Simentál a Salers a mezi plemeny Hereford a Galloway (Tab. 7).

46

hmotnost ve 210 dnech

Tab. 7: Porovnání hmotnosti ve 210 dnech v rámci plemen plemeno

n

x

E

116

172,21

G

1237

273,07

S

1601

279,43

T

1245

253,19

U

596

216,51

W

161

210,83

Z

62

285,63

F-test 2,1** E:G*** S:W*** E:S*** S:Z E:T*** T:U*** E:U*** T:W*** E:W*** T:Z*** E:Z*** U:W G:S*** U:Z*** G:T*** W:Z*** G:U*** G:W*** G:Z* S:T*** S:U***

Podle výsledků, které zpracoval KVAPILÍK a kol. (2008) za rok 2004 až 2006 se potvrzuje, že vyšších průměrných hmotností ve 210 dnech dosahuje plemeno Salers a Masný simenál (297 kg). Nejvyšší průměrná hmotnost v 365 dnech byla u plemene Masný Simentál (475,75 kg). Druhá nejvyšší dosažená hmotnost u telat plemene Salers. V dalším sledu pak bylo plemeno Aberdeen Angus (433,01 kg). Následující plemena dosahovala od 409 kg méně. Nejnižší hmotnosti byla zjištěna u plemen Highland a Galloway (248,4 a 265,53 kg). Podle Tabulky 8 byl prokázán vysoce významný rozdíl (P≤ 0,001) mezi sledovanými plemeny. Pouze mezi plemeny Masný Simentál a Salers, Highland a Galloway a také mezi plemenem Aberdeen Angus a Salers se nepotvrdil statistický rozdíl. Na hladině významnosti P≤ 0,01 se potvrdil rozdíl mezi plemeny Charolais a Salers.

47

hmotnost v 365 dnech

Tab. 8: Porovnání hmotnosti ve 365 dnech v rámci plemen plemeno

n

x

E

78

248,9

G

650

433,01

S

606

451,33

T

668

409,15

U

54

325,56

W

32

265,53

Z

44

452,25

F-test 2,1** E:G*** S:W*** E:S*** S:Z E:T*** T:U*** E:U*** T:W*** E:W T:Z** E:Z*** U:W*** G:S*** U:Z*** G:T*** W:Z*** G:U*** G:W*** G:Z S:T*** S:U***

Grafické znázornění hmotnostních kategorií v rámci jednotlivých plemen viz Přílohy 10 až 13. Přehled hmotností v závislosti na plemeni znázorňuje následující Graf 5. Je zde patrný výraznější nárůst hmotnosti od 210 dne věku u plemene Masný Simentál (S100), Salers

a Aberdeen Angus a jen velice pozvolný nárůst hmotnosti má plemeno

Galloway. Jak uvádí ŠARAPATKA et al. (2005), telata plemene Hereford jsou schopna dobře přirůstat při uspokojivé úrovni výživy. S ohledem na ostatní chovaná plemena v rámci sledování se však plemeno v porovnání s ostatními plemeny nijak zvlášť neuplatnilo. Téměř pokaždé vykazovalo 3 nejnižší hmotnosti v daných obdobích. Nižších hmotností dosahovala pouze telata plemen Highland a Galloway, což jsou plemena ryze extenzivní.

48

Graf 5: Vývoj hmotnosti v závislosti na plemeni Vývoj hmotností v závislosti na plemeni 500 450 400 350

E100+ G100

kg

300

S100

250

S+ T100+

200

U100 W100

150

Z100

100 50 0 0

120

210

365

věk (dny)

Vysvětlivky: E100 (Highland), G100 (Aberdeen Angus), S100 (čistokrevný Masný Simentál), S+ (podíloví kříženci Masný Simentál), T100 (Charolais), U100 (Hereford), W100 (Galloway), Z100 (Salers)

4.2.1.2. Průměrné přírůstky

Jak napsal již SCHWARK (1983), veškeré faktory, které ovlivňují dosahovaný přírůstek, jsou ovlivněny intenzitou krmení. Je tedy na chovatelích, aby zohlednili veškeré faktory, které budou ovlivňovat jejich chov a zajistili dostatek kvalitního objemného krmení jako dostačující potřebu pro svá zvířata. KVAPILÍK (2008) uvedl, že býci masných plemen mají vysokou růstovou schopnost a že průměrně dosahují denních přírůstků 950g (přední podniky přes 1200 g).

49

Během námi sledovaného období 5 let byla zaznamenána data pro hodnocení růstové schopnosti telat za období: 0 - 120 dní, 0 – 210, 0 - 365, 120 - 210 a 210 – 365 dní. Z těchto dat byly zpracovány hodnoty, které jsou součástí příloh (viz Příloha 14). Nejvyšší průměrný přírůstek od narození do 120 dnů věku byl dosažen u telat plemene Salers (1 190,98 g), což je o 33,3 % vyšší přírůstek než u plemene Highland (794,76 g). S druhým nejvyšším přírůstkem bylo zaznamenáno plemeno Sx, čistokrevný Masný Simentál a Aberdeen Angus (1 179 až 1 117 g). Nejnižší přírůstek vykázalo plemeno E. Tab. 9: Porovnání přírůstků za období 0 – 120 dnů v rámci plemen

přírůstek od narození do 120 dní

plemeno

n

x

E

89

794,76

G

1390

1116,5

S

1750

1172,96

T

1364

992,63

U

431

962,72

W

145

904,02

Z

73

1190,98

F-test 2,1** E:G*** E:S*** E:T*** E:U*** E:W*** E:Z*** G:S*** G:T*** G:U*** G:W*** G:Z** S:T*** S:U***

S:W*** S:Z T:U* T:W*** T:Z*** U:W** U:Z*** W:Z***

V předcházející tabulce 9 jsou zaznamenány výsledky porovnávání přírůstků u jednotlivých plemen za první sledované období. Lze vysledovat statisticky vysoce významný rozdíl (P≤ 0,001) mezi plemeny, s výjimkou porovnávaných plemen Masný Simentál a Salers, kde se statistický rozdíl nepotvrdil. Dále rozdíl středně významný (G:Z) a významný (T:U). Průměrné přírůstky za druhé sledované období (120 – 210 dní), co se nejvyšších hodnot týče, vykázal čistokrevný Masný Simentál (1 199 g) a Salers (1 189 g). V dalším sledu pak následovala podle očekávání plemena G (1 178 g), Sx (1 088 g) a Charolais (1 056 g).

50

Statistické porovnání rozdílů mezi jednotlivými plemeny uvádí Tab. 10. Z ní je patrné, že rozdíl nebyl zjištěn u plemen S:Z, G:Z a také E:W. Středně významný rozdíl na hladině významnosti P≤ 0,01 byl zjištěn u plemen G:S.

přírůstek od 120 do 210 dní

Tab. 10: Porovnání přírůstků za období 120 – 210 dnů v rámci plemen plemeno

n

X

E

14

646,03

G

1158

1178,19

S

1242

1147,25

T

1146

1056,18

U

232

903,02

W

85

706,01

Z

59

1188,51

F-test 2,1** E:G*** S:W*** E:S*** S:Z E:T*** T:U*** E:U*** T:W*** E:W T:Z*** E:Z*** U:W*** G:S** U:Z*** G:T*** W:Z*** G:U*** G:W*** G:Z S:T*** S:U***

Za období od 210 do 365 dne věku se projevil nejlepšími přírůstky S100 a Z (1 143 a 1 085 g). Další plemena již dosáhla hodnot pod 1 000 g za toto období.

51

přírůstek od 210 do 365 dní

Tab. 11: Porovnání přírůstků za období 210 – 365 dnů v rámci plemen plemeno

n

X

E

31

457,02

G

592

996,68

S

579

1017,34

T

646

948,84

U

45

616,77

W

22

548,09

Z

41

1084,66

F-test 2,1** E:G*** S:W*** E:S*** S:Z E:T*** T:U*** E:U* T:W*** E:W T:Z E:Z*** U:W G:S U:Z*** G:T W:Z*** G:U*** G:W*** G:Z S:T** S:U***

Byl zjištěn statisticky vysoce významný vliv P ≤ 0,001 u většiny porovnávaných plemen. Výjimku tvořil středně významný rozdíl (P ≤ 0,01) u plemen S:T a významný rozdíl na hladině P ≤ 0,05 u plemene Highland a Hereford. Rozdíl nebyl prokázán u srovnání plemen E:W, G:S, G:T, G:Z, S:Z, T:Z, U:W. Tyto výsledky potvrzuje Tab. 11. Z hlediska výsledků jsou velmi důležité průměrné přírůstky za období od narození do 210 dne věku telete. Kolem tohoto věku dochází k odstavu telat a jsou tedy velmi důležitým ukazatelem, který hodnotí celý průběh odchovu a schopnost využívat pastevní porost. Vysoce významný rozdíl lze dle Tab. 12 vypozorovat mezi převážnou většinou sledovaných plemen. Rozdíl se neprokázal pouze u porovnání mezi plemeny Aberdeen Angus a Masný Simentál. Středního významu na hladině významnosti P ≤ 0,01 dosáhla porovnání mezi těmito plemeny – G:Z, S:T a S:Z. Významný rozdíl byl zjištěn u plemen Hereford (U) a Galloway (W).

52

přírůstek od narození do 210 dní

Tab. 12: Porovnání přírůstků za období 0 – 210 dnů v rámci plemen plemeno

n

x

E

116

713,18

G

1237

1136,08

S

1601

1148,22

T

1245

1019,61

U

596

898,91

W

161

870,13

Z

62

1195,93

F-test 2,1** E:G*** S:W*** E:S*** S:Z** E:T*** T:U*** E:U*** T:W*** E:W*** T:Z*** E:Z*** U:W* G:S U:Z*** G:T*** W:Z*** G:U*** G:W*** G:Z** S:T** S:U***

Nejvyšších průměrných přírůstků za toho období dosáhla telata plemene Salers (1196 g), kdy maximální hodnotou bylo 1510 g a nejnižší 890 g. Čistokrevný Masný Simentál dosáhl druhého nejvyššího průměrného přírůstku za toto období (1178 g). Dále pak následovala plemena G (1136 g), Sx (1121 g), Charolais (1020 g). Nejnižší přírůstek vykázal Highland (713 g), Galoway (870 g) a Hereford (899 g). Rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším přírůstkem tak činil téměř 41 %. Je to však dáno genetickou predispozicí obou plemen. Průměrné přírůstky za období 0 – 365 dní se ukázaly jako nejlepší u plemen S100 (1195 g), Z (1145 g), G (1091 g) a T (Charolais, 1014 g). Nižších hodnot průměrného přírůstku za toto období, (pod 900 g) dosahovala ostatní sledovaná plemena. V následující tabulce 13 jsou doloženy potřebné statistické údaje. KVAPILÍK a kol. (2008) potvrzuje námi zjištěné hodnoty za období 0 – 365 dní. Při jeho hodnocení za rok 2006 dosahovalo plemeno Salers nejvyšších přírůstků za toto období (1 430 g) a druhé nejvyšší plemeno Masný Simentál (1 392 g). Statistický rozdíl v tomto sledovaném období se neprokázal u porovnávaných plemen E:W, G:Z a S:Z. Významný rozdíl (P ≤ 0,05) byl potvrzen u plemen Charolais a

53

Salers. U zbylých plemen se pak prokázal vysoce významný rozdíl (P ≤ 0,001) mezi jednotlivými porovnáními.

přírůstek od narození do 365 dní

Tab. 13: Porovnání přírůstků za období 0 – 365 dnů v rámci plemen plemeno

n

x

E

78

618,26

G

650

1091,36

S

606

1129,11

T

668

1014,44

U

54

808,78

W

32

647,86

Z

44

1145,39

F-test 2,1** E:G*** S:W*** E:S*** S:Z E:T*** T:U*** E:U*** T:W*** E:W T:Z* E:Z*** U:W*** G:S*** U:Z*** G:T*** W:Z*** G:U*** G:W*** G:Z S:T*** S:U***

Pokles průměrných přírůstků za poslední sledované období, jak je patrné z Grafu 6, lze vysvětlit nízkými počty telat ze souboru používaného k tomuto výpočtu. U řady zvířat nebyla k dispozici data pro tento výpočet, tudíž jsou tyto skupiny u řady plemen méně početné. Objektivnějších výsledků si lze všimnout pouze u početnějších skupin plemene Aberdeen Angus a Charolais i když i v tomto případě došlo k výraznému poklesu počtu sledovaných zvířat (pod polovinu z původních počtů).

54

Graf 6: Vývoj přírůstků v závislosti na plemeni Vývoj přírůstků v závislosti na plemeni 1400 1200 E100+

1000

g/den

G100 S100 S+

800

T100+

600

U100 W100 Z100

400 200 0 120

210

365

věk (dny)

4.2.2. Růstová schopnost podle nadmořské výšky Jedním z faktorů, které ovlivňují růstovou schopnost telat je i nadmořská výška. Je to dáno především tím, že v nižších nadmořských výškách je u travních porostů delší vegetační období a mají lepší botanické složení. Navíc jsou zde příznivější úhrn srážek a teplotní režim. Jak potvrzuje i FRELICH et al. (2004), lepších výsledků mladých zvířat masných plemen skotu bylo dosaženo v nadmořských výškách cca 470 m n. m. Tab. 14: Růstová schopnost telat podle nadmořské výšky ukazatele Hmotnost ve 120 dnech Hmotnost ve 210 dnech Hmotnost v 365 dnech

chovy n

x

sx

sx2

A

2641

164,2

32,5

B

2601

167,28

A

2504

B

max

t-test

1056,77 59

273

3,84**

30,14

908,67

59

279

A:B***

262,04

50,23

2524,1

111

445

3,84**

2514

256,53

49,03

2405,16 85

398

A:B***

A

1235

428,58

B

897

406,2

112,58 12685 163 101,42 10296,8 133

722 577

3,85** A:B***

55

min

Přírůstek od narození do A 120 dnů B

2641 2601

1056,54 261,41 68359,4 175 1841,67 3,84** 1104,16 229,48 52679,9 241,67 2075 A:B***

Přírůstek od 120 do 210 A dnů B

2165

1092,19 267,47 71575,6 22,22 2477,77 3,84**

1771

1120,1 241,32

Přírůstek od 210 do 365 A dnů B

1182 774

166,67 2333,33 A:B*** 993,41 473,49 224379 109,68 2238,71 3,85** 925,4 424,09 180082 -77,42 2064,52 A:B**

Přírůstek od narození do A 210 dnů B

2504

1068,88 232,86 54247,3 328,57 1904,76

2514

1061,76 216,75 46997,9 314,29

Přírůstek od narození do A 365 dnů B

1235 897

1069,5 304,24 92634,8 347,95 863,01 3,85** 1018,36 270,66 73340,6 295,89 1742,47 A:B***

58266

1700

Sledování průměrných hmotností a průměrných přírůstků spolu s dalšími statistickými ukazately udává Tabulka 14. Došlo zde k porovnávání počtu 16 chovů v nadmořských výškách do 600 m n. m. ( oblast A) a 15 chovů nad 600 m n. m. (oblast B) bez rozdílu plemen.

4.2.2.1. Průměrné hmotnosti

Průměrná hmotnost ve 120 dnech byla v chovech A 164,2 kg a v chovech B 167,3 kg. Byly prokázány statisticky vysoce významné rozdíly (na hladině P≤ 0,001) mezi výše zmiňovanými skupinami chovů. U všech sledovaných kategorií hmotnosti byl prokázán vysoce významný rozdíl (P≤ 0,001) mezi chovy A a B. V chovech A dosahovala telata průměrných hodnot ve 210 dnech 262,04 kg, v chovech B poněkud méně 256,5 kg. Což odpovídá tvrzení KVAPILÍK et al. (2006), že k odstavu telat většinou dochází ve věku 6 až 9 měsíců, kdy telata dosahují hmotnosti 200 až 300 kg. Ve 365 dnech věku byly sledované hodnoty průměrné hmotnosti v chovech A 428,6 kg a v chovech B 406,2 kg.

56

3,84

Vývoj hmotností v závislosti na nadmořské výšce je znázorněn v Grafu 7. Z něhož je patrné, že došlo k vzniku rozdílů. V chovech lokalizovaných do 600 m n. m. byly prokazatelně vyšší průměrné hmotnosti ve 210 i v 365 dnech věku.

Hm otnos t v e 120 Hm otnos t v e 210 H m otnos t v 365 dnec h dnec h dnec h

Graf 7: Vývoj hmotností v závislosti na nadmořské výšce

B

A

B

A

B

A 0,00

50,00

100,00

150,00

200,00

250,00

300,00

350,00

400,00

450,00

500,00

kg

4.2.2.2. Průměrné přírůstky

V dalším sledování se prokázaly statisticky vysoce významné rozdíly mezi chovy A a B při hodnocení přírůstků za období 0 – 120, 120 – 210 a 0 – 365 dnů. A statisticky středně významný rozdíl u sledovaného období 210 – 365 dní (P≤ 0,01). V tomto zmiňovaném období došlo u obou skupin chovů k úbytkům na váze některých telat. Což je zobrazeno v Tab. 16 jako záporná hodnota v charakteristice minimálního přírůstku. Příčinou mohl být zhoršený zdravotní stav daného jedince a tím došlo i k úbytku na váze. Ukazuje se, že farmy, které jsou umístěny ve vyšší nadmořské výšce dosáhly lepších výsledků v průměrných přírůstcích ve 120 (1 104 g) a 120 – 210 dnech věku (1 120 g). Kdežto v chovech v nižších nadmořských výškách dosáhly hodnot 1 057 g a

57

1 092 g. V dalších obdobích už pak došlo k nárůstu průměrných hodnot v chovech do 600 m n. m. Což se dle FRELICHA et al. (2004) všeobecně očekává. Statistická významnost rozdílu se v průměrných přírůstcích za období 0 – 210 dní nepotvrdila. Hodnoty získané za toto období jsou pro chovy A 1 069 g a pro chovy B 1 062 g. Nejvyšších průměrných přírůstků bylo dosaženo v chovech B v období 120 – 210 dnů (1 120 g) a nejnižších v téže chovech za období 210 – 365 dnů (925 g). Vývoj přírůstků v závislosti na nadmořské výšce ukazuje Graf 8.

P řírůs tek od P řírůs tek od P řírůstek od P řírůs tek od P řírůs tek od naroz ení do 120 do 210 210 do 365 naroz ení do naroz ení do 120 dnů dnů dnů 210 dnů 365 dnů

Graf 8: Vývoj přírůstků v závislosti na nadmořské výšce B A B A B A B A B A 800,00

850,00

900,00

950,00

1000,00 g

58

1050,00

1100,00

1150,00

4.2.3. Růstová schopnost u plemen Aberdeen Angus, Masný Simentál, Hereford podle nadmořské výšky

Farmy chovající plemena Aberdeen Angus, Masný Simentál a Hereford se vyskytují jak v nadmořské výšce do 600 m.n.m, tak i ve vyšších nadmořských výškách. Proto byl mezi těmito chovy z oblasti A a B sledován vliv nadmořské výšky na průměrnou hmotnost a průměrné přírůstky za jednotlivá období.

4.2.3.1. Aberdeen Angus

V tabulce 17 jsou zaznamenány jednotlivé ukazatele průměrných hmotností a přírůstků u plemene Aberdeen Angus (G) v rámci chovů z oblasti A a B. Průměrná hmotnost při narození byla u telat z chovů ve vyšších nadmořských výškách (34,6 kg) téměř shodná s chovy z oblasti A (34,2 kg). Statistický rozdíl nebyl prokázán, stejně jako u hmotnosti ve 365 dnech věku. Při sledování průměrné hmotnosti ve věku 120 dnů byl stejně jako u průměrné hmotnosti ve 210 dnech zjištěn statisticky vysoce významný rozdíl (P ≤ 0,001) mezi jednotlivými chovy v rámci nadmořské výšky. Vyšší průměrná hmotnost ve 120 dnech byla zjištěna v chovech z oblasti A (178 kg), což činilo v porovnání s chovy B rozdíl 13,2 kg. Průměrná hmotnost ve 210 dnech byla vyšší (283 kg) v chovech A s rozdílem oproti chovům B 14 kg. U hmotnosti ve 365 dnech u sledovaných skupin telat A a B nebyl prokázán statistický rozdíl. Z Tab. 15 dále vyplývá, že nejvyšší průměrné hmotnosti za toto období dosáhly chovy z oblasti A (439 kg) oproti oblasti B (430 kg). Grafické znázornění vlivu nadmořské výšky na dosahované hmotnosti u telat plemene Aberdeen Angus zahrnuje Graf 9.

59

Tab. 15: Růstová schopnost telat plemene Aberdeen Angus v závislosti na nadmořské výšce ukazatele

chovy

A Hmotnost při narození B

n

x

440 34,62 1033 34,23

sx

sx2

min

max

t-test

4,48 3,75

20,14 14,04

21 20

50 55

3,85

76 59

258 241

3,85** A:B***

Hmotnost dnech

ve

120 A B

400 990

177,84 25,49 651,46 164,6 25,12 636,83

Hmotnost dnech

ve

210 A B

373

282,98 41,19 1701,12 131

405

3,85**

864

268,79 36,29 1319,05 105

366

A:B***

A Hmotnost v 365 dnech B

200 450

439,39 101,9 10441,9 221 430,18 83,37 6966,06 211

669 656

3,86

Přírůstek od narození A do 120 dnů B

400

1192

202,9 41277,6 408,3 1825

990

1086

206,3 42618,9 241,7 1741,7 A:B***

Přírůstek od 120 do A 210 dnů B

337 821

1201 227,1 51708,6 233,3 1977,8 3,85* 1168,8 185,5 34443 244,4 1855,6 A:B*

Přírůstek od 210 do A 365 dnů B

186 406

964,79 479,3 230972 1011,3 392,8 154685

Přírůstek od narození A do 210 dnů B

373 864

1181,4 189,6 36057,4 495,2 1766,7 3,85*** 1116,5 169,9 28907,4 357,1 1590,5 A:B***

Přírůstek od narození A do 365 dnů B

200 450

1107,7 275,7 76399,6 501,4 1726 1084,1 226,1 51249,8 482,2 1687,7

60

129 1993,6 167,7 2064,5

3,85**

3,86

3,86

H m o t n o st H m o t n o s t v e H m o t n o s t v e H m o t n o s t v p ři n a ro z e n í 1 2 0 d n e c h 2 1 0 d n e c h 3 6 5 d n e c h

Graf 9: Vývoj hmotnosti v závislosti na nadmořské výšce u plemene Aberdeen Angus

AA-B AA-A AA-B AA-A AA-B AA-A AA-B AA-A 0,00

50,00

100,00

150,00

200,00

250,00

300,00

350,00

400,00

450,00

500,00

kg

Při zjišťování průměrných přírůstků dosahovala telata z oblasti A vyšších přírůstků za období od narození do 120 dne (1 192 g) a od 120 - 210 dne (1 201 g) než telata z druhé oblasti (1 086 a 1 169 g). Byl zde prokázán statisticky vysoce významný rozdíl (P ≤ 0,001) mezi chovy A a B. U období od 120 do 210 dne věku telat se zjistil středně významný rozdíl na hladině významnosti P ≤ 0,01. Nebyl prokázán statistický rozdíl u kategorií přírůstků od 210 – 365 a od narození do 365 dní věku telete. U průměrného přírůstku od narození do odstavu (210 dní věku) byl prokázán vysoce významný rozdíl (P ≤ 0,001). V chovech A dosáhla telata průměrného přírůstku 1 181 g a v chovech B 1 117 g. Kdy rozdíl činil necelých 5,5 %. Maximální hodnotou byl dosažený přírůstek 1 767 g v chovu A a v chovu B 1 591 g. Minimální hodnotou za toto sledované období byly hodnoty 357 g (B) a 495 g (A). Zobrazení těchto ukazatelů růstové schopnosti telat znázorňuje Graf 10.

61

P ří rů s t e k P ří rů s t e k P ří rů s t e k od P ří rů s t e k P ří rů s t e k od od n a ro z e n í o d 1 2 0 o d 2 1 0 n a ro z e n í n a ro z e n í do 120 do 210 do 365 do 210 do 365 dnů dnů dnů dnů dnů

Graf 10: Vývoj přírůstků v závislosti na nadmořské výšce u plemene Aberdeen Angus

AA-B AA-A AA-B AA-A AA-B AA-A AA-B AA-A AA-B AA-A 800,00

900,00

1000,00

1100,00

1200,00

1300,00

g

4.2.3.2. Masný Simentál

V tabulce 18 jsou zaznamenány jednotlivé ukazatele průměrných hmotností a přírůstků u plemene Masný Simentál (S) v rámci chovů z oblasti A a B. Průměrná hmotnost při narození byla u telat z chovů v nižších nadmořských výškách (38,9 kg) téměř shodná s chovy z oblasti B (38 kg). Statistický rozdíl na hladině významnosti (P ≤ 0,001) byl prokázán, stejně jako u hmotnosti ve 210 dnech (kdy u chovů A činila hmotnost 285,4 kg a u chovů B o 9,7 kg méně) a 365 dnech (rozdíl zde činí 61 kg což odpovídá 12,7 %).

62

U hmotnosti ve 120 dnech nebyl prokázán statistický rozdíl, což je patrné z Tab. 16. Grafické znázornění vývoje hmotností u plemene S viz Graf 11.

S-B

S-B

S-B

H m otnos t při naroz ení

H m otnos t v e 210 dnec h

S-A

Hm otnos t v e 120 dnec h

Hm otnos t v 365 dnec h

Graf 11: Vývoj hmotnosti v závislosti na nadmořské výšce u plemene Masný Simentál

S-A

S-A S-B S-A 0,00

100,00

200,00

300,00

400,00

500,00

600,00

kg

Při zjišťování průměrných přírůstků dosahovala telata z oblasti A vyšších přírůstků za období od narození do 120 dne (1 177 g), od 120 - 210 dne (1 198 g), ve 210 – 365 (1 161 g), od narození do 210 dnů (1 173 g) a od narození do 365 dnů věku (1208 g). Byl zde prokázán statisticky vysoce významný rozdíl (P ≤ 0,001) mezi danými chovy u všech kategorií přírůstků kromě průměrného přírůstku od narození do 120 dnů věku telete. Maximální dosažené přírůstky v rámci období od narození do odstavu (210 dní) byly ve skupině A 1 905 g a ve skupině B 1 700 g, tj. o 11 % méně. Zobrazení těchto ukazatelů růstové schopnosti telat je znázorňuje Graf 12.

63

P řírů s te k o d P řírů s te k o d P řírů s te k o d P řírů s te k o d P řírů s te k o d n a ro z e n í d o 1 2 0 d o 2 1 0 2 1 0 d o 3 6 5 n a ro z e n í d o n a ro z e n í d o 120 dnů dnů dnů 210 dnů 365 dnů

Graf 12: Vývoj přírůstků v závislosti na nadmořské výšce u plemene Masný Simentál S-B S-A S-B S-A S-B S-A S-B S-A S-B S-A 700,00

800,00

900,00

1000,00

1100,00

1200,00

1300,00

g

Tab. 16: Růstová schopnost telat u plemene Masný Simentál v závislosti na nadmořské výšce ukazatele

chovy

n

x

sx

sx2

min

max

při

A B

733 1401

38,94 38,03

4,8 3,59

23,04 12,88

20 20

68 60

3,85*** A:B***

Hmotnost ve 120 dnech

A B

553 1197

180,28 178,65

32,97 1088,82 27,89 778,43

87 82

273 279

3,85

Hmotnost ve 210 dnech

A B

607 994

285,43 275,76

49,55 2458,84 41,67 1738

123 126

445 398

3,85** A:B***

Hmotnost v 365 dnech

A

313

480,93

99,99 10030,1

270

722

3,86**

B

293

419,7

94,92 9039,72

230

677

A:B***

Hmotnost narození

64

t-test

Přírůstek od narození do 120 dnů

A

513

B

1197 1171,12 222,94 49742,9 391,67

Přírůstek od 120 do 210 dnů

A B

451 791

1198,67 276,95 76873,4 55,56 2122,22 3,85** 1117,94 244,81 60007,4 177,78 2333,33 A:B***

Přírůstek od 210 do 365 dnů Přírůstek od narození do 210 dnů Přírůstek od narození do 365 dnů

A B

305 274

1160,85 425,76 181870 161,29 2148,39 3,86** 857,59 449,9 203153 -77,42 1922,58 A:B***

A

607

1172,59 228,38 52241,5 404,76 1904,76 3,85**

B

994

1133,34 192,6 37132,9 404,76

A

313

1207,59 270,36 73329,3 630,14 1863,13 3,86**

B

293

1045,28

1176,94 257,54 66445,6

257

425

1841,67 3,85 2075

1700

A:B***

66273,5 526,03 1742,47 A:B***

4.2.3.3. Hereford

V důsledku nekompletnosti dat potřebných pro zpracování v rámci tohoto plemene nebylo možné vypracovat všechny ukazatele růstové schopnosti. Jednalo se o hmotnost ve 365 dnech a o hodnoty pro výpočet přírůstku za období 120 – 210, 210 – 365 a 0 – 365 dnů. Zbylé ukazatele jsou znázorněny v Tab. 17. Tab. 17: Růstová schopnost telat u plemene Hereford v závislosti na nadmořské výšce ukazatele

chovy

n

x

sx

sx2

min

max

t-test

A

374

30,7

2,6

6,79

20

41

3,85**

B

423 24,15

4,82

23,28

15

45

A:B***

A

324 145,1

25,37

645,67

79

215

3,86

B

107 140,8

19,87

398,74

91

195

A

279 222,6

31,87

1019,43

130

312

3,86**

B

317 211,2

35,31

1251,01

85

314

A:B***

Přírůstek od narození do 120 dnů

A

324 952,9

209,4

43992,4

408

1542 3,86

B

107 992,5

156,1

24584,6

633

1458

Přírůstek od narození do 210 dnů

A

279 912,7

150,3

22676,7

452

1319 3,86*

B

317 886,8

162,5

26486,7

333

1352 A:B*

Hmotnost narození

při

Hmotnost dnech

ve

Hmotnost dnech

ve

120 210

65

Byl prokázán statisticky vysoce významný rozdíl (P ≤ 0,001) mezi chovy A a B u živé hmotnosti narození a průměrné hmotnosti ve 210 dnech. Průměrná hmotnost při narození byla u telat z chovů v nižších nadmořských výškách 30,7 kg, kdežto v chovech s vyšší nadmořskou výškou byla průměrná hmotnost 24 kg, tj. o 21 % a 6,5 kg méně. Průměrná hmotnost ve 120 dnech byla 145 kg (A) a 141 kg (B). Ve 210 dnech věku vážila telata v chovech A v průměru 222,6 kg a v chovech B 211 kg. Statistický rozdíl se neprokázal u průměrné hmotnosti ve 120 dnech věku telete. Vývoj hmotnosti v rámci plemene Hereford je zobrazen v Grafu 13.

H-B

H m o tn o s t v e 120 dnec h

H-A

H-B

H m o tn o s t p ři n a ro z e n í

H m o tn o s t v e 210 dnec h

Graf 13: Vývoj hmotnosti v závislosti na nadmořské výšce u plemene Hereford

H-B

H-A

H-A 0,00

50,00

100,00

150,00

200,00

250,00

kg

Průměrné přírůstky od narození do 120 dnů byly v obou skupinách chovů téměř vyrovnané. Statistický rozdíl nebyl prokázán. V chovech A dosáhl Hereford průměrného přírůstku ve 120 dnech 953 kg a v chovech B 992 kg.

66

Statisticky významný rozdíl (P ≤ 0,05) byl prokázán u následující kategorie přírůstků (0 – 210). V chovech A bylo dosaženo hodnot 913 kg v chovech B 887 kg. Což je o 26 kg a 2,5 % méně. Grafické znázornění je patrné z následujícího Grafu 14.

P řírů s te k o d n a ro z e n í d o P řírů s te k o d n a ro z e n í d o 120 dnů 210 dnů

Graf 14: Vývoj přírůstků v závislosti na nadmořské výšce u plemene Hereford

H-B

H-A

H-B

H-A

820,00

840,00 860,00

880,00

900,00

920,00 940,00 g

67

960,00

980,00 1000,00 1020,00

4.2.4. Růstová schopnost u plemen Aberdeen Angus, Masný Simentál a Hereford podle pohlaví telat 4.2.4.1. Aberdeen Angus •

Hmotnosti dle pohlaví

Průměrná hmotnost při narození všech jaloviček a býčků bez rozdílu nadmořské výšky byla 33,5 kg, u býčků 35,2 kg. Dle ČSCHMS (ZDROJ 5, 2009) byla za rok 2007 dle KU u jaloviček průměrná hmotnost 34,6 a u býčků 37,1 kg. Lze tedy říci, že námi sledované skupiny telat se pohybovaly živou hmotností při narození jen velmi málo pod tímto průměrem. Z následujícího Grafu 15 je patrné, že jalovice chované ve vyšších nadmořských výškách dosahují větší hmotnosti než jalovice z chovů A. Nejpatrnější rozdíl je u hmotnosti v 365 dnech (96,5 kg, tj. 26 %). Statisticky vysoce významný rozdíl (P ≤ 0,001) se potvrdil u hmotností ve 120 a 210 dnech věku jalovic, středně významný rozdíl na hladině P ≤ 0,01 pak u hmotností ve 365 dnech. Statistický rozdíl se nepotvrdil u hmotnosti narození jaloviček v rámci chovů A a B (Příloha 20). U býčků nedocházelo k větším výkyvům u sledovaných hmotností. Přesto mají býčci v chovech s nižší nadmořskou výškou vždy nepatrně větší hmotnost. Statisticky vysoce významný rozdíl (P ≤ 0,001) se ukázal u býků v hmotnosti 120 a 210 dnů věku. Středně významný rozdíl na hladině P ≤ 0,01 při porovnání býčků v hmotnosti 365 dnů byl prokázán. U hmotnosti při narození došlo ke zjištění významného rozdílu na hladině P ≤ 0,05 mezi chovy A a B (viz Příloha 21). V následujícím Grafu 15 jsou porovnány průměrné hmotnosti u jalovic a býků z obou oblastí.

68

Graf 15: Porovnání hmotností jalovic (j) a býků (b) u plemene Aberdeen Angus 600,00 500,00 400,00 300,00

kg

200,00 100,00 0,00 A

B nar

A

B

B

120

210 j

•

A

A

B 365

b

Přírůstky dle pohlaví

Prokazatelně vyšší průměrné přírůstky byly dosaženy u jalovic plemene Aberdeen Angus z chovů ve vyšších nadmořských výškách. V období 0 – 120 dnů bylo u jalovic v chovech A dosaženo průměrného přírůstku 918,7 g, naopak v chovech B 1041,9 g (rozdíl činil 11,8 %). Potvrdil se vysoký statistický rozdíl (P ≤ 0,001) mezi těmito chovy v daném období, stejně tak v období od narození do odstavu (210 dní věku) a od 210 do 365 dne. Mezi chovy A a B se nepotvrdil statistický rozdíl v období 120 – 210 dnů (viz Příloha 20). Za období 0 – 210 dní byl průměrný přírůstek u jalovic v chovech A 880 g a v chovech B 1 070 g, tj. o 17,6 % více. Průměrný přírůstek za období 0 – 365 dní se pohyboval v chovech A 667 g a v chovech s vyšší nadmořskou výškou 1319 g, tj. o 49 % více. Z uvedených hodnot lze usoudit, že jalovice plemene Aberdeen Angus, v námi sledovaných chovech nad 600 m n. m., dosahují dobré růstové schopnosti i v horších klimatických podmínkách Šumavy a mohou se uplatnit v podobných lokalitách.

69

Hodnoty dosahované u býků jsou oproti jalovicím vyšší, což potvrzuje i PLESNÍK a kol. (1977), který poukazuje na lepší růstovou schopnost býků oproti jalovicím. Při statistickém porovnání býků z chovů A a B (Příloha 21) jsme zaznamenali vysoce významné rozdíly (P ≤ 0,001) mezi přírůstky v obdobích 0 – 120 a 0 – 210 dnů. V období 0 – 365 se jednalo o středně významný rozdíl na hladině významnosti P ≤ 0,01. Při porovnání průměrných hodnot přírůstků u býků plemene Aberdeen Angus se pohybovaly hodnoty na velmi podobné úrovni. Lze tedy říci, že býci tohoto plemene se uplatní dobrou růstovou schopností jak v nižších, tak ve vyšších polohách. Tyto hodnoty jsou znázorněny v Grafu 16. Graf 16: Porovnání přírůstků u jalovic (j) a býků (b) u plemene Aberdeen Angus 1600,00 1400,00 1200,00 1000,00 800,00

g

600,00 400,00 200,00 0,00 A

B

120-0

A

B

A

210-120

B

A

365-210 j

B

210-0

A

B

365-0

b

4.2.4.2. Masný Simentál •

Hmotnosti dle pohlaví

Průměrná hmotnost při narození u plemene Masný Simentál byla u jaloviček 37,2 kg a u býčků 39,8 kg, což dokládá Příloha 22. Tyto hodnoty se pohybují cca 1, kg pod průměrnou hmotností vykázanou v KU za rok 2007 (ZDROJ, 2009). U obou pohlaví byl prokázán vysoce významný rozdíl (P ≤ 0,001) mezi jalovičkami a býčky z oblastí A a B. Výraznější rozdíl u hmotnosti ve 365 dnech byl zaznamenán u jalovic (v chovech A dosáhly jalovice o 32,3 kg více, jejich hmotnost činila 405,9 kg). V této hmotnosti byl

70

také prokázán vysoký statistický rozdíl na hladině významnosti P ≤ 0,001. Naopak u býků v témže věku byla prokazatelně vyšší průměrná hmotnost v chovech B (o 28 kg) a byl prokázán významný rozdíl (P ≤ 0,05) mezi chovy A a B (Příloha 23). Významný rozdíl u porovnání mezi jalovicemi plemene Masný Simentál v chovech A a B na hladině P ≤ 0,05 se prokázal ve 210 dnech věku. V hmotnostní kategorii ve 120 dnech u jalovic i býků nebyl prokázán statisticky významný rozdíl mezi chovy A a B. Grafické znázornění pro vývoj průměrných hmotností u plemene Masný Simentál dle pohlaví viz Graf 17.

Graf 17: Porovnání hmotností u jalovic (j) a býků (b) u plemene Masný Simentál 600,00 500,00 400,00 300,00

kg

200,00 100,00 0,00 A

B nar

A

B 120

B 210

j

•

A

A

B 365

b

Přírůstky dle pohlaví

Z Grafu 18 je patrné, že průměrné přírůstky u jalovic nevykazují výrazné rozdíly mezi chovy A a B. Výjimkou je pouze přírůstek za období od 210 do 365 dnů, kdy

71

jalovice z chovu A dosahovaly 808 g přírůstků, zatímco v chovu B byl přírůstek 625 g, tj. o 22,6 % méně. V tomto období byl také potvrzen statisticky významný rozdíl P ≤ 0,001, stejně tak u období 120 – 210 a 0 – 365 dní. Nebyl zjištěn statistický rozdíl mezi obdobím 0 – 120 a 0 – 210 dní (viz Příloha 22). Při porovnávání býků v rámci plemene Masný Simentál podle chovů v různých nadmořských výškách bylo zjištěno, že do období 210 dnů věku je průměrný přírůstek ve prospěch chovů A. Za období 210 – 365 a 0 - 365 dnů věku bylo větších přírůstků dosaženo v chovech B (o 7,2 % a 5,5 % více), jak je patrné v Grafu 18. Statisticky středně významný rozdíl (P ≤ 0,01) mezi průměrnými přírůstky byl zjištěn u býků tohoto plemene za všechna sledovaná období, kromě období od narození do 120 dne věku, zde se rozdíl nepotvrdil (viz Příloha 23).

g

Graf 18: Porovnání přírůstků u jalovic (j) a býků (b) u plemene Masný Simentál 1800,00 1600,00 1400,00 1200,00 1000,00 800,00 600,00 400,00 200,00 0,00 A

B

120-0

A

B

210-120

A

B

365-210

j

A

B

210-0

A

B

365-0

b

4.2.4.3. Hereford •

Hmotnost dle pohlaví

U jalovic plemene Hereford byl zjištěn statisticky vysoce významný rozdíl (P ≤ 0,001) u hmotnosti při narození a ve 210 dnech věku v rámci námi sledovaných skupin

72

A a B (viz Příloha 24). Průměrná hmotnost jalovic při narození činila 30,2 kg u chovů A a 23,4 kg u chovů B. Rozdíl tvořil 6,8 kg, tj. o 22,6 %. Statisticky významný rozdíl nebyl potvrzen u hmotnosti ve 120 dech věku jalovic i býků. Též u býčků byl potvrzen statisticky vysoce významný rozdíl (P ≤ 0,001) mezi chovy A a B (průměrná hmotnost při narození byla u býčků v chovu A 31,2 kg, v chovu B 24,9 kg, tj. o 6,31 kg a 20,2 % méně). U průměrné hmotnosti ve 210 dnech byl vyhodnocen statisticky významný rozdíl mezi chovy na hladině významnosti P ≤ 0,05 (viz Příloha 25). Hodnoty této hmotnosti byly dosti podobné, rozdíl činil cca 11 kg). Předešlé hodnoty jsou graficky znázorněny v Grafu 19. Graf 19: Porovnání hmotnosti u jalovic (j) a býků (b) u plemene Hereford 250,00 200,00 150,00

kg

100,00 50,00 0,00 A

B

A

nar

A

120

j

•

B

B 210

b

Přírůstky dle pohlaví

Z již zmíněných důvodů nebylo možné vyhodnotit všechny ukazatele přírůstků u plemene Hereford. Z dostupných dat byly zjištěny pouze průměrné přírůstky za období 0 – 120 a 0 – 210 dnů u jalovic, u býků ještě za období 120 – 210. Z vypočítaných hodnot vyplývá, že průměrné přírůstky u jalovic jsou vyšší u jalovic z chovů nad 600 m n. m. za první sledované období (973 g), naopak za období 0 – 210 dní z chovů do 600 m n. m. (881 g). Rozdíly činily 5,5 a 4,7 % (viz Příloha 24). Průměrné přírůstky u býků v období 0 – 120 byly vyšší u chovů B (1016 g) v chovech A byl o 2,7 % nižší. U přírůstků za následující období (120 – 210 a 0 - 210)

73

byl naopak prokázán vyšší průměrný přírůstek u chovů A. Při porovnávání za období 120 – 210 dní však došlo k porovnání jen jednoho jedince z chovů B s 113 jedinci z chovů A. Což není objektivní výsledek. U žádné z těchto průměrných hodnot přírůstků nebyl zjištěn statistický rozdíl. Všechny hodnoty dokládá tabulka, která je součástí příloh (Příloha 25).

Graf 20: Porovnání přírůstků u jalovic (j) a býků (b) u plemene Hereford 1200,00 1000,00 800,00 600,00

g

400,00 200,00 0,00 A

B

A

120-0

B 210-0

j

b

Zmiňované hodnoty, které byly zjištěny u plemen Aberdeen Angus, Masný Simentál a Hereford v rámci sledování dvou skupin chovů jsou součástí Příloh 20 až 25.

74

5. SOUHRN A ZÁVĚR Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit úroveň masné užitkovosti jednotlivých masných plemen chovaných v odlišných klimatických podmínkách podhorských a horských oblastí jižních a západních Čech. Do sledování bylo zařazeno sedm masných plemen - Aberdeen Angus, Galloway, Hereford, Highland, Charolais, Masný Simentál a Salers. Data, která byla pro tyto účely použita, byla shromážděna za období 5 let. Celkem se jednalo o údaje u 6 488 kusů telat a 1874 kusů plemenic.

Hodnocení plemenic
Za sledované období 5 let se nejvíc krav otelilo v období měsíců leden, únor, březen (69,7 %) a v měsících duben, květen, červen (25 %). Podle jednotlivých měsíců bylo zaznamenáno nejvíce porodů v měsíci březnu (30,4 %), v únoru (25,1 %) a v měsíci dubnu (17,6 %).
Při sledování období telení dle nadmořské výšky docházelo v chovech A (do 600 m n. m.) k vyššímu počtu otelení v měsících březnu (34,24 %), únoru (22,72 %) a dubnu (20,06 %). V chovech B (nad 600 m n. m.) se v průměru telilo více krav v měsíci únoru (27,28 %), březnu (26,96 %) a lednu (16,07 %). Došlo i k většímu výskytu telení v letním období. Důvodem je větší počet otelených krav plemen Salers, Highland a Galloway v tomto období.
Plemenice plemene Salers, Galloway a Highland se telily zcela bez komplikací (obtížnost porodu 1). U plemen Masný Simentál, Hereford a Aberdeen Angus se krávy otelily z 95 až 99 % zcela bez pomoci, u zbylých porodů se jednalo převážně o obtížnost porodu 2. U plemene Charolais proběhlo 90,7 % porodů bez komplikací. A u 8,4 % případů byla nutná asistence u porodu.

75

Hodnocení telat podle plemen


Při rozdělení celé skupiny telat (6488 ks) podle plemen, byly téměř ve všech případech zjištěny statisticky významné rozdíly (P≤ 0,001) u všech kategorií hmotností. Nejvyšší dosažená průměrná hmotnost při narození byla u telat plemene Charolais (39,08 kg), kříženců plemene Masný Simentál (38,49 kg) a telat plemene Masný Simentál (38,15 kg). Nejnižší průměrná živá hmotnost při narození byla u telat plemene Highland (22,42 kg). Nejvyšší hmotnost ve 120 dnech byla u plemene Charolais (179,99 kg), kříženců plemene Masný Simentál (178,33 kg) a telat plemene Salers (177,45 kg). Nejnižší průměrná hmotnost ve 120 dnech byla zjištěna u telat plemene Highland (117,81 kg). Nejvyšší hmotnost ve 210 dnech byla u plemene Masný Simentál (285,68 kg), Salers (285,63 kg), Aberdeen Angus (273,07 kg). Nejnižší průměrná hmotnost ve 210 dnech byla zjištěna u telat plemene Highland (172,21 kg). Nejvyšší průměrná hmotnost v 365 dnech byla u plemene Masný Simentál (475,75 kg). Druhá nejvyšší dosažená hmotnost u telat plemene Salers (452,25 kg). V dalším sledu pak bylo plemeno Aberdeen Angus (433,01 kg). Nejnižší hmotnosti byla zjištěna u plemen Highland a Galloway (248,4 a 265,53 kg)


Statisticky významné rozdíly (P ≤ 0,05 až P ≤ 0,001) mezi plemeny byly

zjištěny u všech kategorií průměrných denních přírůstků. Nejvyšší průměrný přírůstek od narození do 120 dnů věku byl dosažen u telat plemene Salers (1 191 g), což je o 33,3 % vyšší přírůstek než u plemene Highland (795 g), u kterého byl zaznamenán nejnižší průměrný přírůstek za toto období. Průměrné přírůstky za sledované období 120 – 210 dní, co se nejvyšších hodnot týče, vykázal čistokrevný Masný Simentál (1 191 g) a Salers (1 189 g). V dalším sledu pak následovala plemena Aberdeen Angus (1 178 g), kříženci plemene Masný Simentál (1 088 g) a Charolais (1 056 g). Nejnižší přírůstek za toto období vykazovalo plemeno Highland (646 g).

76

Za období od 210 do 365 dne věku se projevil nejlepšími přírůstky Masný Simentál a Salers (1 143 a 1 085 g). Další plemena již dosáhla hodnot pod 1 000 g za toto období. Nejvyšších průměrných přírůstků za období 0 – 210 dosáhla telata plemene Salers (1196 g). Čistokrevný Masný Simentál dosáhl druhého nejvyššího průměrného přírůstku za toto období (1178 g). Dále pak následovala plemena Aberdeen Angus (1136 g), kříženci plemene Masný Simentál (1121 g), Charolais (1020 g). Nejnižší přírůstek vykázal Highland (713 g), Galoway (870 g) a Hereford (899 g). Rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším přírůstkem tak činil téměř 41 %. Průměrné přírůstky za období 0 – 365 dní se ukázaly jako nejlepší u plemen Masný Simentál (1195 g), Salers (1145 g), Aberdeen Angus (1091 g) a Charolais (1014 g). Nižších hodnot průměrného přírůstku za toto období, (pod 900 g) dosahovala ostatní sledovaná plemena.

podle nadmořské výšky •

Při sledování chovů rozdělených podle nadmořské výšky (A = do 600 m n. m., B = nad 600 m n. m.) byly zjištěny statisticky významné rozdíly (P ≤ 0,05 až P≤ 0,001) u téměř všech kategorií živých hmotností. Průměrná hmotnost ve 120 dnech byla v chovech A 164,2 kg a v chovech B 167,3 kg. V chovech A dosahovala telata průměrných hodnot ve 210 dnech 262,04 kg, v chovech B 256,5 kg. Ve 365 dnech věku byly sledované hodnoty průměrné hmotnosti v chovech A 428,6 kg a v chovech B 406,2 kg. V chovech lokalizovaných do 600 m n. m. byly prokazatelně vyšší průměrné hmotnosti ve 210 i v 365 dnech věku.

•

Při porovnávání skupin A a B podle dosažených průměrných denních přírůstků, byly zjištěny statisticky významné rozdíly (P ≤ 0,05 až P≤ 0,001) u téměř všech

77

kategorií přírůstků, pouze u přírůstků za období od narození do 210 dnů nebyl statistický rozdíl mezi těmito skupinami prokázán. Farmy, které jsou umístěny ve vyšší nadmořské výšce dosáhly lepších výsledků u průměrných přírůstků do 120 (1 104 g) a od 120 do 210 dnů věku (1 120 g). Chovy v nižších nadmořských výškách dosáhly hodnot 1 057 g a 1 092 g. V dalších obdobích už pak došlo k nárůstu průměrných hodnot v chovech do 600 m n. m. (průměrný denní přírůstek za období od 210 do 365 dnů 993 g, od narození do 210 dnů 1069 g, od narození do 365 dnů 1070g.

podle nadmořské výšky v rámci plenen Aberdeen Angus, Masný Simentál a Hereford Farmy chovající plemena Aberdeen Angus, Masný Simentál a Hereford se vyskytovaly jak v nadmořské výšce do 600 m.n.m, tak i ve vyšších nadmořských výškách. Proto byl mezi těmito chovy z oblasti A a B ověřován vliv nadmořské výšky na průměrnou živou hmotnost telat a dosažené průměrné denní přírůstky za jednotlivá období.

Aberdeen Angus
Při sledování průměrných hmotností ve věku 120 dnů a průměrné hmotnosti ve 210 dnech byly prokázány významné rozdíly (P ≤ 0,001) v závislosti na nadmořské výšce. U hmotnosti při narození a ve 365 dnech nebyl rozdíl prokázán. Průměrná hmotnost při narození byla u telat z chovů ve vyšších nadmořských výškách (34,6 kg) téměř shodná s chovy z oblasti A (34,2 kg). Vyšší průměrná hmotnost ve 120 dnech byla zjištěna v chovech z oblasti A (178 kg), což činilo v porovnání s chovy B rozdíl 13,2 kg. Průměrná hmotnost ve 210 dnech byla vyšší (283 kg) v chovech A s rozdílem oproti chovům B o 14 kg. Nejvyšší průměrné hmotnosti v 365 dnech dosáhly chovy z oblasti A (439 kg) oproti oblasti B (430 kg).
Při zjišťování průměrných přírůstků byl prokázán statisticky významný rozdíl (P ≤ 0,001) mezi chovy A a B. Nebyl prokázán statistický rozdíl u kategorií přírůstků od 210 – 365 a od narození do 365 dní věku telete.

78

Telata z oblasti A dosahovala vyšších přírůstků za období od narození do 120 dne (1 192 g) a od 120 - 210 dne (1 201 g) oproti telatům z druhé oblasti (1 086 a 1 169 g). U průměrného přírůstku od narození do odstavu (210 dní věku) dosáhla telata v chovech A průměrného přírůstku 1 181 g a v chovech B 1 117 g. Rozdíl činil necelých 5,5 %. Průměrný přírůstek za období 0 – 365 dní činil u chovů A 1108 g a u chovů B 1084 g.

Masný Simentál
Při sledování průměrných hmotností byly prokázány vysoce významné rozdíly (P ≤ 0,001) v závislosti na nadmořské výšce, pouze u hmotností ve 120 dnech nebyl rozdíl prokázán. Průměrná hmotnost při narození byla u telat z chovů v nižších nadmořských výškách (38,9 kg). Podobné hmotnosti dosáhly chovy z oblasti B (38,0 kg). Telata v chovech A vykazovala vyšší průměrnou hmotnost ve věku 120 dnů (180,28 kg) oproti chovům B (178,65 kg). Při sledování průměrné hmotnosti ve 210 dnech činila hmotnost u chovů A 285,4 kg a u chovů B o 9,7 kg méně. V 365 dnech byla zaznamenána průměrná hmotnost 480,93 kg (A) a 419,70 kg (B). Rozdíl zde činil 61 kg, což odpovídá 12,7 %.
Při testování průměrných přírůstků byl prokázán vysoce statisticky významný rozdíl (P ≤ 0,001) mezi danými chovy u všech kategorií přírůstků kromě průměrného přírůstku od narození do 120 dnů věku telete. Při zjišťování průměrných přírůstků dosahovala telata z oblasti A vyšších přírůstků za období od narození do 120 dne (1 177 g), od 120 - 210 dne (1 198 g), ve 210 – 365 (1 161 g), od narození do 210 dnů (1 173 g) a od narození do 365 dnů věku (1208 g). Telata ze sledované oblasti B vykazovala nižší přírůstky (oproti chovům A) za období od narození do 120 dne (1 171,12 g), od 120 - 210 dne (1 111,94 g), ve

79

210 – 365 (857,59 g), od narození do 210 dnů (1 133,3 g) a od narození do 365 dnů věku (1 045,28 g).

Hereford V důsledku nekompletnosti dat potřebných pro zpracování v rámci tohoto plemene nebylo možné zpracovat všechny sledované ukazatele růstové schopnosti.
Byl prokázán statisticky vysoce významný rozdíl (P ≤ 0,001) mezi chovy A a B u živé hmotnosti při narození a průměrné hmotnosti ve 210 dnech. Statistický rozdíl se neprokázal u průměrné hmotnosti ve 120 dnech věku telete. Průměrná hmotnost při narození byla u telat z chovů v nižších nadmořských výškách 30,7 kg, kdežto v chovech s vyšší nadmořskou výškou byla průměrná hmotnost 24 kg, tj. o 21 % a 6,5 kg méně. Průměrná hmotnost ve 120 dnech byla 145 kg (A) a 141 kg (B). Ve 210 dnech věku vážila telata v chovech A v průměru 222,6 kg a v chovech B 211 kg.
Při sledování průměrných přírůstků se prokázal významný rozdíl (P ≤ 0,05) u kategorie 0 – 210 dnů, u průměrného přírůstku od narození do 120 dne nebyl rozdíl prokázán. Průměrné přírůstky od narození do 120 dnů byly v obou skupinách chovů téměř vyrovnané. V chovech A dosáhlo plemeno Hereford průměrného přírůstku 953 g a v chovech B 992 g. Za období 0 – 210 dnů věku se v chovech A dosáhlo hodnot 913 g v chovech B 887 g, což je o 26 g a 2,5 % méně.

podlenadmořské výšky a podle pohlaví telat v rámci plemen Aberdeen Angus, Masný Simentál a Hereford Aberdeen Angus - jalovice
Statisticky vysoce významný rozdíl (P ≤ 0,001) byl potvrzen u hmotnosti při narození a dále v hmotnostní kategorii 120 a 210 dnů věku jalovic. Středně významný rozdíl na hladině P ≤ 0,01 pak u hmotností ve 365 dnech. Rozdíl nebyl prokázán u hmotnosti při narození.

80

Průměrná hmotnost při narození u jalovic v rámci chovu A činila 33,45 kg, chovu B 33,60 kg. Maximální hodnoty dosáhla jalovička z chovů B (55 kg), z chovů A (45 kg). Hmotnost ve 120 a 210 dnech věku byla v chovech A 140,5 kg a 215,34 kg. Naopak v chovech B 158,67 a 258,36 kg. Je tedy patrné, že jalovice chované ve vyšších nadmořských výškách dosahují vyšší hmotnosti než jalovice z chovů A. Nejpatrnější rozdíl je u hmotnosti v 365 dnech (96,5 kg, tj. 26 %).
Potvrdil se vysoký statistický rozdíl (P ≤ 0,001) u porovnání průměrných přírůstků mezi chovy A a B za období 0 – 120, od narození do odstavu (210 dní věku) a od 210 do 365 dne. Středně významný rozdíl (P ≤ 0,01) byl potvrzen u období 0 – 365 dnů věku jalovic. Nebyl potvrzen rozdíl v období 120 – 210 dnů. Prokazatelně vyšší průměrné přírůstky byly dosaženy u jalovic plemene Aberdeen Angus z chovů ve vyšších nadmořských výškách. V období 0 – 120 dnů bylo u jalovic v chovech A dosaženo průměrného přírůstku 919 g, naopak v chovech B 1 042 g (rozdíl činil 11,8 %). Za období 0 – 210 dní byl průměrný přírůstek u jalovic v chovech A 880 g a v chovech B 1 070 g, tj. o 17,6 % více. Průměrný přírůstek za období 0 – 365 dní se pohyboval v chovech A 667 g, naopak v chovech s vyšší nadmořskou výškou 1 319 g, tj. o 49 % více. Z uvedených hodnot lze usoudit, že jalovice plemene Aberdeen Angus, v námi sledovaných chovech nad 600 m n. m., dosahují dobré růstové schopnosti i v horších klimatických podmínkách Šumavy a mohou se uplatnit v podobných lokalitách. Aberdeen Angus – býci


Statisticky vysoce významný rozdíl (P ≤ 0,001) se ukázal u býků při

sledování průměrné hmotnosti ve 120 a 210 dnech věku. Dále byl prokázán středně významný rozdíl na hladině P ≤ 0,01 při porovnání býků v hmotnosti 365 dnů. U hmotnosti při narození došlo ke zjištění významného rozdílu na hladině P ≤ 0,05 mezi chovy A a B. Ta činila u chovů A (35,66 kg) a u chovů B (34,88 kg). U býků nedocházelo k větším výkyvům u sledovaných kategorií živých hmotností. Býci v chovech s nižší nadmořskou výškou vykazovali vždy nepatrně

81

větší hmotnost (ve 120 dnech 183,14 kg, 210 dnech 294,47 kg a ve 365 dnech 531,55 kg) oproti chovům B (170,35 kg, 279,4 kg a 516,46 kg).
Při statistickém porovnání býků z chovů A a B byly zaznamenány vysoce významné rozdíly (P ≤ 0,001) mezi průměrnými přírůstky v obdobích 0 – 120 a 0 – 210 dnů. V období 0 – 365 se jednalo o středně významný rozdíl na hladině významnosti P ≤ 0,01. Rozdíl nebyl zjištěn v období 210 – 365 dnů věku. Vzhledem k dosaženým hodnotám lze konstatovat, že býci tohoto plemene se uplatní dobrou růstovou schopností jak v nižších, tak ve vyšších polohách.

Masný Simentál – jalovice
Byl prokázán vysoce významný rozdíl (P ≤ 0,001) mezi jalovicemi u průměrné hmotnosti při narození a ve 365 dnech věku. Dále došlo ke zjištění významného rozdílu na hladině P ≤ 0,05 mezi chovy A a B v rámci průměrné hmotnosti ve 210 dnech věku. Rozdíl nebyl prokázán v kategorii hmotnosti ve 120 dnech věku jalovic. Průměrná hmotnost při narození u plemene Masný Simentál byla u jaloviček 37,7 kg (v chovech A) a 36,8 kg (v chovech B). Velice vyrovnané průměrné živé hmotnosti byly zjištěny u hmotnosti ve 120 a 210 dnech (A – 171,4 a 270,78 kg; B – 170, 3 kg a 265,33 kg). Ve 365 dnech věku jalovic činila průměrná hmotnost v chovech A 405,9 kg, v chovech B 373,66 kg.
V období 120 – 210, 210 – 365 a 0 – 365 byl potvrzen statisticky vysoce významný rozdíl P ≤ 0,001 mezi průměrnými přírůstky jalovic v rámci chovů A a B. Nebyl zjištěn statistický rozdíl mezi obdobím 0 – 120 a 0 – 210 dní. Průměrný denní přírůstek za období od 210 do 365 dnů dosahovaly jalovice z chovu A dosahovaly (808 g) přírůstků, oproti chovu B (625 g), tj. o 22,6 % méně.

Masný Simentál – býci
Při porovnávání býků plemene Masný Simentál v rámci chovů A a B byl zjištěn vysoce významný statistický rozdíl (P ≤ 0,001) u průměrné hmotnosti při

82

narození a ve 210 dnech věku. Středně významný rozdíl se prokázal u průměrné hmotnosti v 365 dnech. Rozdíl nebyl prokázán u hmotnosti ve 120 dnech. Průměrná hmotnost při narození činila v chovech A 40,24 kg, v B 39,3 kg. Průměrná hmotnost ve 120 dnech byla velmi vyrovnaná (kolem 187 kg). Ve věku 210 a 365 dnů činila průměrná hmotnost u chovů A 301,78 a 540,86 kg, u chovů B 289,23 a 569,17 kg.
Statisticky středně významný rozdíl (P ≤ 0,01) mezi průměrnými přírůstky byl zjištěn u býků tohoto plemene za všechna sledovaná období, kromě období od narození do 120 dne věku, zde se rozdíl nepotvrdil. A v období 120 – 210 se potvrdil významný rozdíl na hladině významnosti P ≤ 0,05. Při porovnávání býků v rámci plemene Masný Simentál podle chovů v různých nadmořských výškách bylo zjištěno, že v období 0 – 120 a 120 - 210 dnů věku je průměrný přírůstek ve prospěch chovů A (1 239 a 1 263 g), v chovech B činil 1 228 a 1 201 g. Za období 210 – 365 a 0 - 365 dnů věku bylo větších přírůstků dosaženo v chovech B (o 7,2 % a 5,5 % více, kdy hodnoty činily 1 561 a 1 450 g. V období 0 – 210 dnů dosahovali býci v chovech A průměrného přírůstku 1 244 g a v chovech B 1 191 g.

Hereford – jalovice Z již zmíněných důvodů nebylo možné vyhodnotit všechny ukazatele přírůstků u plemene Hereford.
U jalovic plemene Hereford byl zjištěn statisticky vysoce významný rozdíl (P ≤ 0,001) u hmotnosti při narození a ve 210 dnech věku v rámci sledovaných skupin A a B. Statisticky významný rozdíl nebyl potvrzen u hmotnosti ve 120 dech věku jalovic. Průměrná hmotnost jalovic při narození činila 30,2 kg u chovů A a 23,4 kg u chovů B. Rozdíl tvořil 6,8 kg, tj. o 22,6 %. Ve 120 dnech věku byla u jalovic tohoto plemene dosažena hmotnost 140,5 kg (A) a 137,76 kg (B). Ve 210 dnech pak 215,34 kg (A) a v chovech B 200,48 kg.

83


Významný rozdíl (P ≤ 0,05) byl zjištěn u porovnávaného období 0 – 120 dnů věku, v období 0 – 210 dnů nebyl rozdíl prokázán. Z dostupných dat byly zjištěny pouze průměrné přírůstky za období 0 – 120 a 0 – 210 dnů u jalovic, u býků ještě za období 120 – 210. Z vypočítaných hodnot vyplývá, že průměrné přírůstky u jalovic jsou vyšší u jalovic z chovů nad 600 m n. m. za první sledované období (972,7 g), naopak za období 0 – 210 dní z chovů do 600 m n. m. (880,72 g). Rozdíly činily 5,5 a 4,7 %. Hereford – býci
U býků byl potvrzen statisticky vysoce významný rozdíl (P ≤ 0,001) mezi chovy A a B (průměrná hmotnost při narození byla u býčků v chovu A 31,2 kg, v chovu B 24,9 kg, tj. o 6,31 kg a 20,2 % méně). U průměrné hmotnosti ve 210 dnech byl vyhodnocen statisticky významný rozdíl mezi chovy na hladině významnosti P ≤ 0,05. Hodnoty této hmotnosti byly dosti podobné, rozdíl činil cca 11 kg). Ve 120 dnech věku býků nebyl potvrzen rozdíl v rámci chovů A a B.
Statistický rozdíl se u průměrných přírůstků plemene Hereford nepotvrdil. Průměrné přírůstky u býků v období 0 – 120 byly vyšší u chovů B (1016 g) v chovech A byl o 2,7 % nižší. U přírůstků za následující období (120 – 210 a 0 - 210) byl naopak prokázán vyšší průměrný přírůstek u chovů A.

Chov skotu se ukazuje jako dobrá volba obhospodařování travních porostů v horských a podhorských oblastech. Masná plemena skotu jsou v našich podmínkách vysoce adaptabilní a jsou schopna dosahovat odpovídajících výsledků ukazatelů růstu. Je však nutné přihlížet k diferenciaci plemen a správně volit plemena s ohledem na dané podmínky chovu. Plemenice mají výborné ukazatele porodů bez komplikací a dosahují odpovídající mléčnosti, což se ukazuje u přírůstků telat ve 120 dnech. K otelení plemenic docházelo nejvíce v zimních měsících (leden, únor, březen), bez rozdílů nadmořské výšky. Z hodnocení přizpůsobivosti masných plemen (Aberdeen Angus, Galloway, Hereford, Highland, Charolais, Masný Simentál a Salers) a míry užitkovosti (dle hmotnosti ve 210 dnech věku) v rozdílných podmínkách prostředí vyplývá, že nejnižší užitkovosti v horské oblasti dosahovalo plemeno Highland a nejvyšší plemeno Salers.

84

Plemena Masný Simentál a Aberdeen Angus dosahovala druhé a třetí nejvyšší užitkovosti. Z podrobnějšího hodnocení plemen Aberdeen Angus, Masný Simentál a Hereford vyplývá, že jsou tato plemena dobře přizpůsobena našim podmínkám. Lze je využít i pro chov ve vyšších nadmořských výškách, kde jsou schopna dosahovat odpovídajících přírůstků.

85

6. Seznam použité literatury ABRAHAMOVÁ, M.: Chov skotu v ČR a produkce hovězího masa - stagnace, nebo oživení?. Farmář 7/2008, ročník XIV., s. 45-47, ISSN 1210-9789 BJELKA, M., BEZDÍČEK, J., HOMOLA, M., DUFEK, A.: Management chovu krav bez tržní produkce mléka při využití hybridizace. In: Šetrné čerpání přírodních zdrojů a údržby krajiny pomocí chovu krav bez tržní produkce mléka. VÚCHS Rapotín, 2008, s. 26-34, ISBN 978-80-87144-04-6 BJELKA, M., MIČOVÁ, P., HOMOLA, M., VACÁTKO, E.: Systémy pastvy masného skotu v podhorských a horských oblastech. In: Aktuální problémy řízení v chovu skotu. VÚCHS Rapotín, 2004, s. 101-106 DUFKA, J: Faktory úspěšnosti chovu krav bez tržní produkce mléka. In: „Perspektivy chovu masných plemen skotu.“ VÚCHS Rapotín, 1995, s. 23-24 FRELICH, J. a kol.: Chov skotu. JU v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, 2001, 211 s., ISBN 80-7040-512-0 FRELICH, J., MARŠÁLEK, M., KLIMEŠ, F., VOŘÍŠKOVÁ, J., PEŠEK, M., VEJČÍK, A.: Uplatnění skotu a ovcí s ohledem na optimální produkci a mimoprodukční funkce. Collection of Scientific papers, Faculty of agriculture in České Budějovice, Volume 21, 2004, s. 83-86, ISSN 1212-558X HEJCMAN, M., NEŽERKOVÁ, P., PAVLŮ, V., GAISLER, J.: Skotský náhorní skot v extrémních podmínkách Krkonoš. Náš chov, 10/2004, ročník LXIV., s. P31-34, ISSN 0027-8068 JAKUBEC, V., ŘÍHA, J.: Šlechtění masného skotu v extensivních podmínkách. In: „Chov a šlechtění skotu pro konkurenceschopnou výrobu a obhospodařování drnového fondu.“ VÚCHS Rapotín, 2002, s. 82-88, ISBN 80-903142-0-1 JEDLIČKA, M.: Herefordský skot by u nás nemusel být popelkou. Náš chov, 10/2008, ročník LXVIII., s. 16-18, ISSN 0027-8068 JURŠÍK, J., TRÁVNÍČEK, P., DRGÁČ, M.: Chov skotu bez tržní produkce mléka v podmínkách ekologického zemědělství. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, Šumperk, 2001, 109 s.

86

KOCMÁNEK, J.: Plemeno Salers se osvědčilo i v drsných podmínkách Šumavy. Náš chov, 4/2000, ročník LX., s. 5-6, ISSN 0027-8068 KOPEČEK, P., FOLTÝN, I., BJELKA, M.: Ekonomika chovu krav bez tržní produkce mléka. In: Šetrné čerpání přírodních zdrojů a údržby krajiny pomocí chovu krav bez tržní produkce mléka. VÚCHS Rapotín, 2008, s. 67-75, ISBN 978-80-8714404-6 KRÁLOVÁ, T.: Podpory chovatelům masného skotu. Náš chov, 3/2007, ročník LXVII., s. 37-38, ISSN 0027-8068 KVAPILÍK, J.: Ekonomické ukazatele chovu krav bez tržní produkce mléka. Náš chov, 2/2006, ročník LXVI., s. 25-29, ISSN 0027-8068 KVAPILÍK, J., PYTLOUN, J., ZAHRÁDKOVÁ, R., MALÁT, K.: Chov krav bez tržní produkce mléka. VÚŽV Praha-Uhříněves, 2006, 99 s., ISBN 80-7271-177-6 KVAPILÍK, J., RŮŽIČKA, Z., BUCEK, P. a kol.: Ročenka - Chov skotu v České republice. Hlavní výsledky a ukazatele za rok 2007, ČMSCH, SCHČSS, SCHHS, ČSCHMS, Praha, 2008, 94 s., ISBN 978-80-904131-0-8 KVAPILÍK, J., VANĚK, D., NOVÁ, V.: Trvalé travní porosty a chov přežvýkavců v ČR, v kandidátských zemích a v EU. In: „Chov a šlechtění skotu pro konkurenceschopnou výrobu a obhospodařování drnového fondu.“ VÚCHS Rapotín, 2002, s. 48-54, ISBN 80-903142-0-1 KVAPILÍK, J., ZAHRÁDKOVÁ, R.: Vybrané ukazatele chovu krav bez tržní produkce mléka. Masný skot speciál, příloha časopisu Náš chov 10/2007, VÚŽV v. v. i., Praha, ročník LXVII., s. 23-27, ISSN 0027-8068 LASLEY, J. F.: Beef cattle production. Prentice-Hall, Inc., Englewood Cliffs, N. J., 1981, 468 s., ISBN 0-13-072629-X LOUDA, F., MRKVIČKA, J., STÁDNÍK, L.: Základy chovu skotu bez tržní produkce mléka. Institut výchovy a vzdělávání MZe v ČR, Praha, 2001, 74 s., ISBN 80-7501-219-1 MRKVIČKA, J., VESELÁ, M.: Systémy pastvy a pastevní technologie. Náš chov, 2/2004, ročník LXIV., s. 1-4, ISSN 0027-8068 NEUERBURG, W., PADEL, S.: Ekologické zemědělství v praxi. Nadace pro organické zemědělství FOA, Ministerstvo zemědělství ČR v AGROSPOJI, Praha,

87

1994, 476 s. NOVÁ, V., VANĚK, D., BUKAČ, V.: Úroveň reprodukčních ukazatelů a růstová schopnost telat u vybraných masných plemen skotu. In: „Chov a šlechtění skotu pro konkurenceschopnou výrobu a obhospodařování drnového fondu.“ VÚCHS Rapotín, 2002, s. 196-197, ISBN 80-903142-0-1 PAŘILOVÁ, M., MALÁT, K., RYTINA, L.: Anketa „Chov masných plemen skotu v ČR.“ Masný skot speciál, příloha časopisu Náš chov 10/2007, VÚŽV v. v. i., Praha, ročník LXVII., s. 3-8, ISSN 0027-8068 PERRY, T. W.: Beef cattle feeding and nutrition. Academic Press, Inc., New York, 1980, 383 s., ISBN 0-12-552050-6 PILARCZYK, R., WOJCIK, J.: Comparison of calf rearing results and nursing cow performance in variol beef breeds managed under the same conditions in north-western Poland. In: Czech Animal Journal Science. 10/2007, ročník 52, s. 325-333 PLESNÍK, J. a kol.: Chov hovädzieho dobytka. Príroda, Bratislava, 1977, 702 s. POZDÍŠEK, J., KOHOUTEK, A.: Produkční schopnosti TTP v LFA oblastech ČR. In: „Šetrné čerpání přírodních zdrojů a údržby krajiny pomocí chovu krav bez tržní produkce mléka.“ VÚCHS Rapotín, 2008, s. 26-34, ISBN 978-80-87144-04-6 POZDÍŠEK, J., KOHOUTEK, A., BJELKA, M., NERUŠIL, P.: Využití trvalých travních porostů chovem skotu bez tržní produkce mléka. Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha, 2004, 103 s., ISBN 80-7271-153-9 PYTLOUN, J., LOUDA, F., SUCHAN, V., PAŠEK, V., MOTYČKA, J.: Základy chovu masných plemen skotu. Institut výchovy a vzdělávání MZe ČR. Praha, 1994, 35 s., ISBN 80-7105-066-0 ŘÍHA, J. a kol.: Reprodukce v procesu šlechtění skotu. VÚCHS Rapotín, 2004, 144 s., ISBN 80-903143-5-X SCHWARK, H. J.: Rinderzucht. VEB Deutscher Landwirtschaftsverlag, Berlin, 1983, 383 s. SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA SKOT-HOVĚZÍ MASO, prosinec 2008: Masný skot v roce 2008. Agro magazín 2/2009, ročník X., s. 42-44, ISSN 1214-0643 SKLÁDANKA, J., HRABĚ, F.: Příprava travního porostu pro celoroční chov skotu na pastvinách. In: „Chov a šlechtění skotu pro konkurenceschopnou výrobu a

88

obhospodařování drnového fondu.“VÚCHS Rapotín, 2002, s. 121-125, ISBN 80903142-0-1 ŠARAPATKA, B., URBAN, J., a kol.: Ekologické zemědělství. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, Šumperk, 2005, 334 s., ISBN 80-903583-0-6 TESLÍK a kol.: Masný skot. Ing. František Savov - AGROSPOJ, Praha, 2000, 197 s. VELECHOVSKÁ, J.: Obliba plemen Gasconne a Salers stoupá. Farmář, 3/2006, ročník XII., s. 59-60, ISSN 1210-9789 VELECHOVSKÁ, J.: Pastva a krajina. Farmář, 2/2007, ročník XIII., s. 33-34, ISSN 1210-9789 VELECHOVSKÁ, J.: Plemena masného skotu. Farmář 1/2008, ročník XIV., s. 3031, ISSN 1210-9789 VESELÁ, Z., PŘIBYL, J., VOSTRÝ, L.: Podstata využití plemenných hodnot k výběru zvířat ve stádech masného skotu. In: Zpravodaj ČSCHMS, 3/2007, ročník XIV., s. 14-17 VOSTRÝ, L., PŘIBYL, J., JAKUBEC, V., VESELÁ, Z., ŠAFUS, P.: Přizpůsobivost masného skotu na rozdílné podmínky prostředí. Masný skot speciál, příloha časopisu Náš chov 10/2007, ročník LXVII., s. 20-21, ISSN 0027-8068

Internetové odkazy: ZDROJ 1:

http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=73, 22. 3. 2009

ZDROJ 2:

http://www.agroweb.cz/zivocisna-vyroba/Rustikalni-plemenasbiraji- body__s45x29233.html, 9. 4. 2009

ZDROJ 3:

http://www.npsumava.cz, 9. 4. 2009

ZDROJ 4:

http://www.cschms.cz, 9. 4. 2009

ZDROJ 5:

http://www.czech.cz/cz/kultura/nejkrasnejsi-pamatky-azajimavosti/pamatky-unesco/narodni-park-a-chranena-krajinnaoblast-sumava?i=, 15. 4. 2009

ZDROJ 6:

http://www.sumavaregion.cz/, 29. 4. 2009

89

7. Přílohy Příloha 1: Období narození telat (%) v chovech A (do 600 m n. m.)

Období narození telat % leden, únor, březen

duben, květen, červen

červenec, srpen, září

říjen, listopad, prosinec

1,07 0,74

69,13 29,06

Příloha 2: Období narození telat (%) v chovech B (nad 600 m n. m.)

Narození telat za období v % leden, únor, březen

duben, květen, červen

červenec, srpen, září

říjen, listopad, prosinec

2,56 5,80

70,31

21,34

Příloha 3: Obtížnost porodu u plemene Highland obtížnost porodu

n

%

1

215

100,00

2

0

0,00

3

0

0,00

4

0

0,00

celkem

215

100,00

Příloha 4: Obtížnost porodu u plemene plemene Aberdeen Angus obtížnost porodu

n

%

1

1438

97,62

2

21

1,43

3

11

0,75

4

3

0,20

celkem

1473

100

Příloha 5: Obtížnost porodu u plemene Masný Simentál obtížnost porodu

n

%

1

2030

95,13

2

96

4,50

3

7

0,33

4

1

0,05

celkem

2134

100

Příloha 6: Obtížnost porodu u plemene Hereford obtížnost porodu

n

%

1

791

99,25

2

5

0,63

3

1

0,13

4

0

0,00

celkem

797

100

Příloha 7: Obtížnost porodu u plemene Galloway obtížnost porodu

n

%

1

245

100,00

2

0

0,00

3

0

0,00

4

0

0,00

celkem

245

100

Příloha 8: Obtížnost porodu u plemene Salers obtížnost porodu

n

%

1

81

100,00

2

0

0,00

3

0

0,00

4

0

0,00

celkem

81

100

Hmotnost telat ve 365 Hmotnost telat ve 210 Hmotnost telat ve 120 Hmotnost telat při dnech (kg) dnech (kg) dnech (kg) narození (kg)

Příloha 9: Základní charakteristiky hmotností u jednotlivých plemen

n `x

genotyp E100 G100 S100 Sx T100 U100 W100 Z100 215 1473 947 1187 1543 797 224 76 22,42 34,35 38,15 38,49 39,08 27,22 28,08 34,47

sx V MAX MIN n `x

2,47 11,04 26 16 89 117,8

3,98 11,6 55 20 1390 168,4

5,12 13,42 68 20 870 178,3

2,96 7,69 45 20 880 180

4,28 10,95 65 15 1364 158,2

5,12 18,8 45 15 431 144

2,57 9,17 35 20 145 136,6

2,25 6,53 40 29 73 177,5

sx V MAX MIN n `x

19,92 16,91 163 69 116 172,2

26 15,44 258 59 1237 273,1

29,61 16,61 279 82 766 285,7

26,98 14,99 254 86 835 273,7

32 20,23 255 59 1245 253,2

24,2 16,8 215 79 596 216,5

24,56 17,98 201 86 161 210,8

22,72 12,8 236 135 62 285,6

sx V MAX MIN n `x

34,68 20,14 267 86 78 248,9

38,4 14,06 405 105 650 433

50,33 17,62 445 123 452 475,8

38,74 14,15 387 138 154 379,6

48,13 19,01 373 111 668 409,2

34,22 15,81 314 85 54 325,6

35,91 17,03 296 119 32 265,5

34,64 12,13 353 220 44 452,3

sx V MAX MIN

46,56 18,71 380 133

89,59 20,69 669 211

104,8 22,04 722 230

44,67 11,77 661 280

112,1 27,4 656 163

79,95 24,56 516 178

43,73 16,47 349 173

76,78 16,98 584 330

Vysvětlivky: E100 (Highland), G100 (Aberdeen Angus), S100 (Masný Simentál), Sx (podíloví kříženci Masný Simentál), T100 (Charolais), U100 (Hereford), W100 (Galloway), Z100 (Salers)

Příloha 10: Hmotnost telat při narození pro jednotlivá plemena Hmotnost telat při narození pro jednotlivá plemena (kg)

Z100

34,47

W100

28,08

U100

27,22

T100

39,08

Sx

38,49

S100

38,15

G100 E100

34,35 22,42

20,00

25,00

30,00

35,00

40,00

45,00

kg

Příloha 11: Hmotnost telat ve 120 dnech pro jednotlivá plemena Hmotnost telat ve 120 dnech (kg)

Z100

177,45

W100

136,58

U100

144,04

T100

179,99

Sx

178,33

S100

158,21

G100

168,41

E100 100,00

117,81 110,00

120,00

130,00

140,00

150,00 kg

160,00

170,00

180,00

190,00

Příloha 12: Hmotnost telat ve 210 dnech pro jednotlivá plemena Hmotnost telat ve 210 dnech (kg)

Z100

285,63

W100

210,83

U100

216,51

T100

253,19

Sx

273,69

S100

285,68

G100

273,07

E100

172,21

150,00

180,00

210,00

240,00

270,00

300,00

kg

Příloha 13: Hmotnost telat ve 365 dnech pro jednotlivá plemena Hmotnost telat ve 365 dnech (kg)

Z100

452,25

W100

265,53

U100

325,56

T100

409,15

Sx

379,64

S100

475,75

G100

433,01

E100 200,00

248,90 240,00

280,00

320,00

360,00 kg

400,00

440,00

480,00

520,00

Příloha 14: Základní charakteristiky přírůstků u jednotlivých plemen

Průměrné přírůstky za období ve Průměrné přírůstky za Průměrné přírůstky za Průměrné přírůstky za Průměrné přírůstky za dnech 0-365 období ve dnech 0-210 období ve dnech 210-365 období ve dnech 120-210 období ve dnech 0-120 (g) (g) (g) (g) (g)

genotyp E100+ G100 n `x sx

89

1390

S100 870

S+

T100+ U100 880

1364

W100

431

145

73

794,76 1116,5 1167,2 1178,6 992,63

962,72 904,02

1191

165,14 210,89 251,19 216,46 255,01

198,26 203,32 181,07

V

20,78

18,89

21,52

18,37

25,69

20,59

MAX

1150

1825

2075

1775 1791,7

1541,7

MIN n `x sx

391,67 241,67 391,67 416,67 14

1158

646,03 1178,2

713

529

175 1146

V MAX MIN n `x sx V

59

183,02 225,33 209,76

1000 1977,8 2122,2 2333,3 2477,8

sx

85

850

165,44 199,02 272,67 228,66 258,31

MAX

`x

1425 1666,7

408,33 483,33 232

15,2

903,02 706,01 1188,5

25,61

n

22,49

1191 1088,3 1056,2

V

MIN

Z100

16,89

400 233,33 31

592

457,02 996,68

22,89

21,01

55,56 177,78 436

143

24,46

22,22 646

20,27

31,92

17,65

1466,7 1144,4 1622,2 100 166,67 677,78 45

22

41

1143 634,24 948,84

616,77 548,09 1084,7

181,72 422,45 457,37 185,98 470,27

414,62 128,98 330,49

39,76

42,39

49,56

67,22

754,84 2064,5 2148,4 1767,7 2238,7

1612,9

-6,45 129,03 116

1237

40,02

29,32

-77,42 238,71 766

835

23,53

30,47

800 1587,1

-70,97 -109,68 283,87 451,61 1245

596

161

62

713,18 1136,1 1177,6 1121,3 1019,6

898,91 870,13 1195,9

166,61

157,44

23,36

178,6 230,89 179,85 225,53 15,72

19,61

16,04

22,12

17,51

169,1 159,59 19,43

13,34

MAX

1171,4 1766,7 1904,8 1647,6 1585,7

1352,4 1266,7 1509,5

MIN

314,29 357,14 404,76 466,67 328,57

333,33

n `x sx

78

650

452

154

668

54

438,1 890,48 32

44

618,26 1091,4 1194,8 936,42 1014,4

808,78 647,86 1145,4

128,69 242,71

217,97 117,26

283,2 122,18 303,94

206,3

V MAX

20,81

22,24

23,7

13,05

29,96

994,52

1726

1863 1698,6 1690,4

26,95

18,1

18,01

1331,5 873,97 1504,1

MIN 295,89 482,19 526,03 663,01 347,95 419,18 400 816,44 Vysvětlivky: E100 (Highland), G100 (Aberdeen Angus), S100 (Masný Simentál), Sx (podíloví kříženci Masný Simentál), T100 (Charolais), U100 (Hereford), W100 (Galloway), Z100 (Salers)

Příloha 15: Průměrné přírůstky za období 0 – 120 dnů pro jednotlivá plemena Průměrné přírůstky za období ve dnech 0-120 (g)

Z100

1190,98

W100

904,02

U100

962,72

T100+

992,63

S+

1178,64

S100

1167,21

G100

1116,50

E100+ 600,00

794,76 700,00

800,00

900,00

1000,00 g

1100,00

1200,00

1300,00

Příloha 16: Průměrné přírůstky za období 120 – 210 dnů pro jednotlivá plemena Průměrné přírůstky za období ve dnech 120-210 (g)

Z100

1188,51

W100

706,01

U100

903,02

T100+

1056,18

S+

1088,30

S100

1190,99

G100

1178,19

E100+

646,03

600,00

700,00

800,00

900,00

1000,00

1100,00

1200,00

1300,00

g

Příloha 17: Průměrné přírůstky za období 210 – 365 dnů pro jednotlivá plemena Průměrné přírůstky za období ve dnech 210-365 (g)

Z100

1084,66

W100

548,09

U100

616,77

T100+

948,84

S+

634,24

S100

1142,99

G100

996,68

E100+

457,02 0,00

200,00

400,00

600,00

800,00 g

1000,00

1200,00

1400,00

Příloha 18: Průměrné přírůstky za období 0 – 210 dnů pro jednotlivá plemena Průměrné přírůstky za období ve dnech 0-210 (g)

Z100

1195,93

W100

870,13

U100

898,91

T100+

1019,61

S+

1121,29

S100

1177,58

G100

1136,08

E100+

713,18

600,00

700,00

800,00

900,00

1000,00

1100,00

1200,00

1300,00

g

Příloha 19: Průměrné přírůstky za období 0 – 365 dnů pro jednotlivá plemena Průměrné přírůstky za období ve dnech 0-365 (g)

Z100

1145,39

W100

647,86

U100

808,78

T100+

1014,44

S+

936,42

S100

1194,76

G100

1091,36

E100+

618,26 0,00

200,00

400,00

600,00

800,00 g

1000,00

1200,00

1400,00

Příloha 20: Růstová schopnost dle pohlaví u plemene Aberdeen Angus - jalovice

2100-365 0-210 365

120210

0-120 365

210

120

ž.h. nar

Ukazatel chov n

x

sx

min

max

t-test 3,85

A

207

33,45

3,99

21

48

B

522

33,6

3,65

20

55

A

180

140,51 20,39

76

225

3,86**

B

487

158,67 22,45

59

241

A:B***

A

169

215,34 36,85

131

405

3,86**

B

436

258,36 31,84

105

365

A:B***

A

104

274

51,76

221

485

3,87**

B

266

370,5

45,2

211

490

A:B**

A

180

918,75 167,75 408,33 1575

B

487

A

146

1041,9 184,64 241,67 1741,7 A:B*** 874,2 218,87 233,33 1977,8 3,86

B

401

1118,7 170,61 244,44 1811,1

A

90

B

222

338,94 204,34 129,03 1025,8 3,87** 717,03 228,67 167,74 1374,2 A:B***

A

169

B

436

A

104

B

184

3,86**

880,72 172,91 495,24 1766,7 3,86** 1069,7 149,67 357,14 1585,7 A:B*** 667,66 141,55 501,37 1235,6 3,87** 1318,9 103,34 1060,3 1687,7 A:B**

Vysvětlivky: Chovy do 600 m n. m. (A), chovy nad 600 m n. m. (B)

x

sx

min

max

A

233

35,66

4,64

22

50

B

511

34,88

3,74

20

50

120

Ukazatel chov

A B

220 503

183,14 170,35

27,91 26,4

98 73

258 234

A B

204 428

294,47 279,4

41,06 37,47

146 114

398 366

ž.h. nar

n

210

Příloha 21: Růstová schopnost dle pohlaví u plemene Aberdeen Angus – býci t-test 3,85* A:B* 3,85** A:B*** 3,86** A:B***

0-120 365 120210 2100-365 0-210 365

A B

96 184

531,55 516,46

A

220

B

49,05 38,09

3,88**

428 420

669 656

1228,45 221,11

558,33

1825

503

1128,69 216,98

291,67

A B

191 420

1253,64 218,99 1216,64 186,47

500 500

A

96

1380,78 219,85

774,19

A:B*** 1888,89 3,86* 1855,56 A:B* 1993,55 3,88

B

184

1366,3

216,52

864,52

2064,52

A B

204 428

1231,47 188,29 1164,16 175,97

547,62 400

A B

96 184

1356,82 131,48 1318,87 103,34

A:B** 3,85**

1650

1709,52 3,86** 1590,48 A:B*** 1068,49 1726,03 3,88** 1060,27 1687,67 A:B**

Vysvětlivky: Chovy do 600 m n. m. (A), chovy nad 600 m n. m. (B)

x

sx

min

max

A B

375 713

37,69 36,8

4,3 2,94

20 20

57 52

120

A B

271 591

171,46 170,32

28,86 25,04

87 86

243 242

210

Ukazatel chov

A B

320 560

270,78 265,33

40,47 35,42

123 140

364 354

A B

139 224

405,91 373,66

61,99 41,48

270 230

557 470

A B

271 591

1112,27 224,47 1112,51 203,47

425 416,67

1725 1766,67

A B

224 439

1133,13 235,02 1051,18 184,97

55,56 388,89

A

137

808,57

288

161,29

1822,22 3,86** 2333,33 A:B*** 1574,19 3,87**

B

206

625,4

167,37

-77,42

A B

320 560

1108,74 186,22 1088,56 164,42

404,76 495,24

A B

139 224

1004,91 167,5 920,6 111,76

630,14 526,03

2100-365 0-210 365

120210

0-120 365

n

ž.h. nar

Příloha 22: Růstová schopnost dle pohlaví u plemene Masný simentál - jalovice

Vysvětlivky: Chovy do 600 m n. m. (A), chovy nad 600 m n. m. (B)

t-test 3,85** A:B*** 3,85 3,85* A:B* 3,87** A:B*** 3,85

1206,45 A:B*** 1533,33 3,85 1504,76 1410,96 3,87** 1183,56 A:B***

x

sx

min

max

t-test

A B

358 688

40,24 39,3

4,95 3,75

20 20

68 60

3,85** A:B***

A B

282 606

188,76 186,77

34,42 28,13

95 82

273 279

3,85

120

Ukazatel chov

A

287

301,78

53,47

138

445

3,85**

B

434

289,23

45,12

126

398

A:B***

A B

174 69

540,86 569,17

82,63 58,7

274 361

722 677

3,88* A:B*

A

282

1239,1

271,58

550

1841,67 3,85

B

606

1228,27 226,23

391,67

2075

A

227

1263,34 299,11

511,11

2122,22 3,86*

B

352

1201,2

281,98

177,78

1822,22 A:B*

A B

168 68

1448,12 278,81 1561,01 269,48

290,32 238,71

2148,39 3,88* 1922,58 A:B**

A

287

1243,79 249,06

466,67

1904,76 3,85**

B

434

1191,11 210,13

404,76

1700

A B

174 69

1369,5 223,7 1450,03 160,07

632,88 876,71

1863,01 3,88** 1742,47 A:B**

2100-365 0-210 365

120210

0-120 365

210

n

ž.h. nar

Příloha 23: Růstová schopnost dle pohlaví u plemene Masný simentál – býci

Vysvětlivky: Chovy do 600 m n. m. (A), chovy nad 600 m n. m. (B)

A:B**

Příloha 24: Růstová schopnost dle pohlaví u plemene Hereford – jalovice

0-210 0-120 210

120

ž.h. nar.

Ukazatel chov

n

x

sx

min

max

t-test

A B

192 210

30,22 23,38

2,23 4,45

20 15

40 40

3,86** A:B***

A

164

140,51

25,1

79

215

3,88

B

58

137,76

19,11

99

195

A B

145 152

215,34 200,45

30,46 31,28

142 87

297 269

A B

164 58

918,75 972,7

207,47 150,83

408,33 700

1541,67 3,88 1458,33

A

145

880,72

142,85

533,33

1271,43 3,87*

B

152

838,94

143,88

342,86

1161,9

3,87** A:B***

A:B*

Vysvětlivky: Chovy do 600 m n. m. (A), chovy nad 600 m n. m. (B)

Příloha 25: Růstová schopnost dle pohlaví u plemene Hereford – býci

1200-210 210

0-120 210

120

ž.h. nar

Ukazatel chov

n

x

sx

min

max

t-test

A

182

31,21

2,85

20

41

3,87**

B

213

24,9

5,05

15

45

A:B***

A B

160 49

149,84 144,35

24,77 20,17

86 91

206 189

3,89

A B

134 165

230,41 221,05

31,51 35,94

130 85

312 314

3,87* A:B*

A B

160 49

987,86 205,6 1015,99 158,86

425 633,33

1408,33 1408,33

3,89

A

113

935,49

173,1

455,55

1466,66 3,93

B

1

633,33

0

633,33

633,33

A

134

947,3

150,54

452,38

1319,05 3,87

B

165

930,82

166,16

333,33

1352,38

Vysvětlivky: Chovy do 600 m n. m. (A), chovy nad 600 m n. m. (B)

8. Fotogalerie

Fotografie 1: Kráva plemene Aberdeen Angus

Fotografie 2: Býk plemene Galloway

Fotografie 3: Kráva s teletem, plemeno Galloway

Fotografie 4: Kráva plemene Hereford s teletem

Fotografie 5: Plemeno Highland

Fotografie 6: Plemeno Charolais

Fotografie 7: Býk plemene Masný Simentál

Fotografie 8: Plemeno Salers ve své domovině