STÁTNÍ VETERINÁRNÍ ÚSTAV JIHLAVA
Možnosti laboratorní diagnostiky v chovech masného skotu MVDr. Petr Václavek, Ph.D. Státní veterinární ústav Jihlava
Seminář ČSCHMS, Skalský Dvůr, 14.9. 2010
STÁTNÍ VETERINÁRNÍ ÚSTAV JIHLAVA Akreditovaná zkušební laboratoř č. 1129
• příspěvková organizace zřízená Ministerstvem zemědělství ČR
• náplní činnosti je laboratorní diagnostika v oblasti kontroly zdraví zvířat a zdravotní nezávadnosti potravin, surovin živočišného a rostlinného původu, vody a krmiv.
STÁTNÍ VETERINÁRNÍ ÚSTAV JIHLAVA • moderním laboratorním pracoviště
• rozsáhlé odborné a laboratorní zázemím • integrujeme nejnovější poznatky a technologie diagnostiky • kromě laboratorní diagnostiky poskytujeme také konzultační a další odborné
služby • systém jakosti akreditován ČIA podle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 jako zkušební laboratoř č. 1129 - většinu zkoušek provádíme v akreditovaném
režimu. • 7 národních referenčních laboratoří, 2 referenční laboratoře
STÁTNÍ VETERINÁRNÍ ÚSTAV JIHLAVA • větší podíl našich zakázek je zadávána orgány státního veterinárního dozoru + významný podíl komerčních zakázek pro soukromou klientelu z řad chovatelů, zpracovatelů, výrobců a obchodníků. • zákazníkům můžeme nabídnout službu vyzvednutí a svozu vzorků k vyšetření prostřednictvím rozsáhlé sítě svozných linek pokrývající území Kraje Vysočina, Pardubického, Královéhradeckého, Jihomoravského, Jihočeského, Středočeského, a Plzeňského kraje.
STÁTNÍ VETERINÁRNÍ ÚSTAV JIHLAVA Specializované referenční laboratoře • • • • • • • • •
Národní referenční laboratoř pro KMP a AMP Národní referenční laboratoř pro IBR (IBR/IPV) Národní referenční laboratoř pro BSE a animální TSE Národní referenční laboratoř pro katarální horečku ovcí (Bluetongue) Referenční laboratoř pro bovinní virovou diarrhoeu (BVD-MD) Referenční laboratoř po africký mor koní (AMK) Národní referenční laboratoř pro maso a masné výrobky Národní referenční laboratoř pro Listeria monocytogenes Národní referenční laboratoř pro mykotoxiny a další přírodní toxiny, barviva, antibakteriální (inhibiční) látky a rezidua veterinárních léčiv
STÁTNÍ VETERINÁRNÍ ÚSTAV JIHLAVA
Oddělení virologie Virologická, sérologická a molekulárně-biologická diagnostika ke kontrole zdraví zvířat. • diagnostika s přímým a s nepřímým průkazem virů způsobujících onemocnění zvířat. Za tímto účelem využíváme různé diagnostické metody na sérologický průkaz specifických protilátek (VNT, ELISA, IPMA, NPLA apod.) a metody na přímý průkaz patogena včetně testů PCR a izolace viru na tkáňových kulturách. • Oddělení virologie rovněž zajišťuje sérologickou a molekulárněbiologickou diagnostiku vybraných bakteriálních, mykoplazmových, chlamydiových a protozoárních nákaz domácích, hospodářských, volně žijících a ZOO zvířat.
Obsah přednášky: Vybraná témata • IBR • BSE • BVD • Bluetongue • RS a neonatální průjmy • Diagnostika březosti skotu PSPB ELISA testem
Infekční bovinní rhinotracheitida (IBR)
• původce: bovinní herpesvirus 1 (BoHV-1, BHV-1) • celosvětově rozšířená nákaza probíhající zpravidla enzooticky • do stáda zavlečen nejčastěji se zařazováním nových zvířat v akutní fázi onemocnění, nebo latentně infikovaných. • šíří se přímým úzkým kontaktem mezi zvířaty, zejména aerosolem respiračních, očních a genitálních sekretů. • nepřímá cesta přenosu - kontaminovanými nástroji, krmivem, vodou nebo semenem při umělé inseminaci.
Národní ozdravovací program (NOP) od infekční rhinotracheitidy skotu (IBR) v České republice od roku 2006 • 4,5 roku průběhu NOP znamenaly vzestup procenta IBR prostých/ ozdravených hospodářství z 19,02% na 61,04%. • procento prostých hospodářství se zvýšilo o 42,02% • průměrný roční přírůstek činí cca 10%. • procento prostých hospodářství negativně ovlivňuje pokles počtu chovatelů skotu a to zejména v kategorii drobnochovatelů, kde ubývají vesměs již hospodářství IBR prostá. • z pohledu procenta prostých hospodářství jsou nejdále kraje Vysočina 79,91%, Plzeňský kraj 76,23%, Královéhradecký kraj 64,17% a Zlínský kraj 63,56%.
Infekční bovinní rhinotracheitida (IBR) Vývoj nákazové situace v průběhu NOP
Stav k datu
% prostých/ozdravených hospodářství
nárůst v % od předchozího období
31. 12. 2005
19,02
-
31. 12. 2006
29,82
10,80
31. 12. 2007
47,99
18,17
31. 12. 2008
57,32
9,33
31. 12. 2009
59,90
2,58
30. 6. 2010
61,04
1,14
Infekční bovinní rhinotracheitida (IBR) Ztráta statusu hospodářství úředně prostého IBR od roku 2008
Kraj
Hospodářství, jímž byl odejmut status
Prokázaná infekce terénním virem
vakcinačním virem
Status získán zpět
Praha
0
0
0
Středočeský kraj
1
1
0
Jihočeský kraj
43
24
19
Plzeňský kraj
1
1
0
Karlovarský kraj
3
3
0
Ústecký kraj
4
3
1
2
Liberecký kraj
0
0
0
0
Královéhradecký kraj
5
1
4
Pardubický kraj
12
2
10
2
Vysočina
3
2
1
1
Jihomoravský kraj
1
1
0
Olomoucký kraj
1
1
0
Zlínský kraj
5
0
5
Moravskoslezský kraj
8
1
7
2
ČR
87
40
47
8
1
Infekční bovinní rhinotracheitida (IBR)
Ukončení NOP?? Bylo uvažováno, že při obměně základního stáda cca 20%, maximálním promoření stád na úrovni 90 - 95% a za předpokladu, že nebude docházet ve velkém rozsahu k reinfekcím v průběhu ozdravování, je reálné za 6 – 7 roků program úspěšně ukončit.
•
• •
•
Každému chovateli, který uvažuje o dokončení ozdravování později než k 31. 12. 2012, je nutné připomenout finanční náročnost ozdravování: Vakcinační dávky pro vakcinaci všeho skotu staršího 6 měs. 2x ročně, cena 1 dávky 100 Kč. Provedení prvního závěrečného vyšetření gE ELISA testem všeho skotu staršího 6 měsíců, cena jednoho vyšetření 90 Kč. Provedení druhého závěrečného vyšetření gE ELISA testem všeho skotu staršího 6 měsíců, cena jednoho vyšetření 90 Kč. Odběry krve na vyšetření (pro závěrečná i namátková vyšetření) – dotace státu 13 Kč.
BSE Spongiformní encefalopatie skotu
+
=
Aneb, jak se mají priony a kolik nás ještě budou stát?
Spongiformní encefalopatie skotu (BSE) podle metodického návodu SVS ČR č. 1/2003 ze dne 7.2.2003 a v souladu s nařízením Rady a Parlamentu Evropské unie 999/2001/ES
se provádí vyšetřování mozkové tkáně přežvýkavců tzv. "rychlými testy" na přítomnost patologické formy prionu PrPTSE specifické pro transmisivní spongiformní encefalopatie (TSE):
• spongiformní encefalopatii skotu (BSE)
• klusavku (scrapie) ovcí a koz
Spongiformní encefalopatie skotu (BSE)
Kdy skončí vyšetřování BSE?
Spongiformní encefalopatie skotu (BSE)
… jen postupná
úprava monitorovacího režimu
= pravděpodobně od roku 2011 zvýšení věku vyšetřovaných zvířat na 48 měsíců -
EU 15 od konce roku 2008
-
ČR zatím nesplňuje kritéria - epizootologické podmínky v nařízení 999/2001/ES (složité posuzování - 6 let zpětně)
Spongiformní encefalopatie skotu (BSE) Další vývoj vyšetřování BSE / TSE ? • stálé úpravy monitorovacího režimu (60 měs. ?) • hodnocení rizik • zůstane aktivní monitoring (rozsah ?)
• pasivní monitoring se neosvědčil • „live animal“ testy?
Spongiformní encefalopatie skotu (BSE)
Bylo vyšetřování BSE nutné?
BSE pozitivní případy v ČR 2001-2010 30 pozitivních BSE případů
BSE - vyšetření v okresech od 1.2.2001 do 31.07.2010 1600 000 vyšetřených zvířat
Spongiformní encefalopatie skotu (BSE) – pozitivní případy v ČR 8 8
7
7 6 5
4
4
3
3
2
2
2
2
2 1
0
0 Pozitivní BSE případy v ČR v letech 2001 - 2009 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Incidence BSE vzhledem k věku zvířat Rok 2000 – nejkritičtější, co se týká expozice – MK moučky nejistého původu ze zahraničí? 12 12 10 8 6
4 3
4
3
3 2 1
2
1
1
0
0 Pozitivní BSE případy v ČR - věk narození zvířat 1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
Spongiformní encefalopatie skotu (BSE)
Bylo vyšetřování BSE nutné? Asi ANO: • těžko se posuzuje kauzalita (dlouhá inkubační doba,atd.) • prostorová korelace s případy nCJD (většina UK) • časová korelace s případy nCJD (max. případů BSE 1993 x max. CJD 2003) • molekulární podobnost CJD x BSE • mezidruhová bariéra je, ale nižší
• laboratorní pokusy • statisticky průkazné souvislosti ALE: náklady opravdu vysoké – dnes (při nízké incidenci) 1BSE pozit.případ / milióny EUR
Definitivní zákaz zkrmování masokostních mouček od roku 2003 • • • •
diskuse nad zákazem zkrmování masokostních mouček možnost křížového krmení – ekonomický pohled uvažuje se o revizi zákazu nutné hodnocení rizik
Bovinní virová diarrhoea (BVD-MD) Referenční laboratoř pro bovinní virovou diarrhoeu (BVD/MD) Sídlo (adresa) laboratoře: Státní veterinární ústav Jihlava Kontakt: MVDr. Petr VÁCLAVEK, Ph.D., odborný vedoucí RL pro BVD/MD Tel: +420 567 143 297 (280) Mobil: +420 724 332 627 E-mail:
[email protected] MVDr. Pavel Barták, Ph.D. , zástupce vedoucího RL pro BVD/MD, vedoucí oddělení virologie tel.: 567 143 232 fax: 567 143 262
[email protected]
Bovinní virová diarrhoea (BVD-MD) Náplň činnosti referenční laboratoře: • • • • • •
• • •
• • • •
laboratorní diagnostika BVD koordinace ozdravovacích programů charakteristika a uchovávání izolátů viru BVD metodická koordinace činnosti regionálních laboratoří stanovení rozhodujícího závěru v případě sporu o výsledek vyšetření jiné laboratoře - vydávání referenčních výsledků provádění optimalizace a aktualizace vyšetřovacích metod v závislosti na vývoji vědy a techniky zavádění metod pro nová stanovení zpracovávání a předávání získaných odborných informací ostatním pracovištím organizace mezilaboratorních srovnávacích testů pro jednotlivá stanovení a diagnostické metody spolupráce s referenčními laboratořemi Evropské unie konzultační činnost pro veterinární a zdravotnickou službu poskytování dat a jejich vyhodnocení podle požadavků SVS ČR předkládání roční zprávy o své činnosti SVS ČR
Bovinní virová diarrhoea (BVD-MD) • • • • • • •
je infekční virové onemocnění významné ekonomické ztráty v chovech skotu virus BVD je celosvětově rozšířen infekce virem BVD se může projevovat širokou škálou klinických příznaků a to ve všech věkových kategoriích skotu onemocnění způsobené virem BVD probíhá většinou subklinicky, zřídka za těžších klinických příznaků nebo fatálně infekce se může projevovat nebo bývá dávána do souvislostí reprodukčními problémy, imunosupresí, onemocněním respiratorního aparátu, GIT i CNS. zcela v rozporu s názvem se infekce virem BVD jen výjimečně projevuje průjmem. V takovém případě se jedná o zhoubnou formu nemoci, jež se označuje jako slizniční choroba skotu a je charakterizovaná četnými erozemi na sliznicích dutiny ústní, zákalem rohovky, krvavým průjmem a úhynem i dospělého skotu.
Bovinní virová diarrhoea (BVD-MD) Etiologie • původcem nákazy je virus bovinní virové diarrhoe (BVDV) = RNA virus čeledi Flaviviridae - rod Pestivirus • dva biotypy viru - cytopatogenní a necytopatogenní (CP – BVD, NCP – BVD) • NCP BVDV je dominantní biotyp – více než 90% izolátů je NCP • jsou popsány dva genotypy BVDV – BVDV typ 1 a BVDV typ 2 • přirozeně vnímavý k viru BVDV je skot. Choroba je přenosná i na ostatní přežvýkavce a prasata. Z volně žijících zvířat se mohou nakazit především jelenovití.
Bovinní virová diarrhoea (BVD-MD) • infekce virem BVD ovlivňuje negativně funkce imunitního systému, což vede ke zvýšené vnímavosti k jiným patogenům. • časté jsou pak sekundární infekce např. bovinním respiratorním syncytiálním virem (BRSV), Mannheimia haemolytica, rotavirem typu A, apod. • BVD často vede k velkým ztrátám v reprodukci skotu. • virus prostupuje placentou a v závislosti na stádiu březosti se infekce může projevit sníženou mírou zabřezávání, ranou embryonální odúmrtí plodu, aborty, porody telat se sníženou životaschopností a kongenitálními vadami telat či vznikem telete perzistentně infikovaného.
Bovinní virová diarrhoea (BVD-MD) • infikovaná zvířata při akutní či perzistentní formě infekce šíří virus všemi exkrety a sekrety a choroba tak může být přenášena jak přímým kontaktem zvířat, tak kontaminovanými jehlami či jinými pomůckami • specifickým projevem infekce virem BVD jsou perzistentně infikovaní jedinci, kteří vznikají transplacentární infekcí plodu v prvním trimestru březosti necytopatogenním virem BVD, kdy imunitní systém plodu ještě není schopen identifikovat cizorodé agens a virus BVD je akceptován jako homologní antigen • perzistentně infikovaná zvířata jsou celoživotními šiřiteli viru Eliminace perzistentně infikovaných zvířat z chovu a prevence před vznikem nových perzistentně infikovaných zvířat jsou základními klíči k ozdravení chovu skotu od BVD.
BVD-MD – situace ve světě • v Evropě je BVD virus endemicky rozšířen • v některých zemích Evropy probíhají ozdravovací programy a to většinou na dobrovolné bázi • první ozdravovací programy začaly v letech 1993-1994 ve Skandinávských zemích a tyto země jsou nyní již z velké části prosté od BVD • v současné době probíhají povinné národní ozdravovací
programy v Německu, Švýcarsku a Rakousku, dále pak více či méně dobrovolné programy v některých regionech Itálie, některých departmentech Francie, ve východní Anglii, v některých
regionech Řecka a Španělska.
ČR a národní ozdravovací program od BVD? …možná již brzy… Proč? • okolní státy ozdravují • v ČR lze pozorovat vzrůstající trend zájmu o ozdravení od BVD • je pravděpodobné, že v souvislosti s ozdravením chovů od IBR bude dále vzrůstat zájem i o ozdravení od BVD • v současné epizootologické situaci u nás nejsou jednoduché podmínky chovů ozdravených od BVD, neboť kvůli vysoké prevalenci může u takových chovů snadno dojít k reinfekci.
OZDRAVOVACÍ PROGRAM od BOVINNÍ VIROVÉ DIARHOEY (BVD)
Klíčovými body kontroly a ozdravování chovu skotu od BVD je
vyhledání a eliminace zdrojů infekce tzn. perzistentně infikovaných zvířat a znemožnění vzniku nových PI zvířat. PI zvířata, tj. perzistentní nosiči viru BVD, masivně vylučují virus do prostředí a jsou hlavním faktorem umožňujícím cirkulaci viru ve stádě!
Perzistentně infikovaná zvířata: infikovaná v prvním trimestru březosti ncp virem BVD, kdy imunitní systém plodu ještě není schopen identifikovat cizorodé agens a virus BVD je akceptován jako homologní antigen jejich podíl ve stádě je 0,5-2% nízká porodní váha (nemusí být vždy, rodí se i PI zvířata v dobré kondici) imunosuprese - náchylnost k infekcím jinými mikroorganismy riziko vzniku slizniční formy onemocnění (MD) celoživotní trvalé popř. intermitentní vylučování viru jsou imunotolerantní vůči kmenu viru, kterým jsou infikováni jsou však imunokompetentní vůči jiným antigenním podnětům včetně jiných terénních a vakcinačních kmenů viru BVD antigenně odlišných, popř. vůči jiným příbuzným pestivirům (Border dinase virus, BVDV-3, apod.) z hlediska diagnostiky jsou, jako PI zvířata jsou posuzovány kusy opakovaně pozitivní v testu na přítomnost viru BVD v odstupu minimálně 3 týdnů.
Program kontroly a eradikace infekce BVD by měl zahrnovat: 1. Identifikace chovů (určení statutu) 2. Detekce a eliminace zdroje infekce – identifikace perzistentně
infikovaných (PI) zvířat a jejich odstranění z chovu 3. Monitoring a systém preventivních opatření pro zamezení reinfekce ozdravovaného či ozdraveného chovu
4. Certifikace chovu
Program kontroly a eradikace infekce BVD 1. Identifikace chovu •
Nejjednodušší a nejefektivnější identifikace chovu s aktivní infekcí je s
využitím sérologie (NPLA (neutralizační imunoperoxidázový test) a
ELISA test) u indikátorových skupin zvířat - vzorky sér (5-10ks) od
několika věkových skupin ve stádě (např. 6-8 měsíců, 14-16 měsíců, prvotelky 1 m. po porodu, dojnice) ⇒ výsledné vysoké procento pozitivity a vysoké titry protilátek indikují chov s aktivní infekcí a pravděpodobnou přítomnost PI zvířat. Pro přesnější posouzení situace v chovu je vhodný opakovaný odběr na posouzení dynamiky titrů protilátek s odstupem 3-4 týdnů.
•
Tento postup identifikace chovu s aktivní infekcí nelze praktikovat v chovech vakcinovaných na BVD. U vakcinovaných chovů lze k identifikaci chovu využít např. průkaz viru ve směsném vzorku krevních sér nebo v bazénovém vzorku mléka metodu PCR.
Program kontroly a eradikace infekce BVD 1. Identifikace chovu Statut chovu: a) neidentifikovaný chov
- chov s neprověřenou nákazovou situací s možným
výskytem BVD virologicky či sérologicky pozitivních zvířat a PI zvířat.
b) chov s aktivní infekcí
- chov s výskytem séropozitivních zvířat, akutně
viremických zvířat popř. PI zvířat, identifikovaný na základě laboratorního vyšetření stanovenými metodami průkazu viru a protilátek.
c) chov prostý PI zvířat
- chov identifikovaný na základě stanovených metod průkazu
viru s negativním výsledkem vyšetření všech zvířat základního stáda, zvířat nově zařazovaných do stáda a telata narozených v průběhu 12 měsíců od vyřazení posledních identifikovaných PI zvířat, – tzn. chov, v němž nebyla zjištěna přítomnost PI zvířat nebo z nějž již byla všechna PI zvířata eliminována.
d) chov prostý BVD - chov sérologicky a virologicky negativní
Program kontroly a eradikace infekce BVD 2. detekce zdroje infekce – identifikace perzistentně
infikovaných (PI) zvířat a jejich eliminace • K identifikaci perzistentně infikovaných (PI) zvířat se testují na přítomnost viru všechna zvířata základního stáda, zvířata
nově zařazovaná do stáda a telata narozená v průběhu 12 měsíců od vyřazení posledních PI zvířat. Zvířata identifikovaná při
virologickém vyšetření jako persistentně infikovaná
je
doporučeno ihned vyřadit z chovu. • Jako PI zvířata jsou posuzovány kusy opakovaně pozitivní v testu na přítomnost viru BVD v odstupu minimálně 3 týdnů.
Program kontroly a eradikace infekce BVD 3. Monitoring a systém preventivních opatření pro zamezení reinfekce ozdravovaného chovu • monitoring – sérologické a virologické vyšetřování indikátorových skupin zvířat • biosecurity – ochrana před reinfekcí chovu - kontrola nepřímých cest infekce (kontaminované jehly, pomůcky a nástroje, kontaminované vakcíny, infikované semena býků a embrya, atd.) - kontrola přímých cest infekce – kontrola nově nakoupených zvířat – karanténa s provedenými laboratorními testy na BVDV – potvrzení, zda se nejedná o PI zvíře či „trojskou krávu“ • systematická vakcinace – u chovů s vysokým rizikem infekce lze vakcinací dosáhnout doplňkové ochrany plodu před transplacentárně infekcí z matky = systematická vakcinace jalovic po odstranění PI zvířat • dále viz níže - kritické body ozdravování
Program kontroly a eradikace infekce BVD 4. Certifikace chovu Kontinuální monitoring může vést k potvrzení statutu BVD prostého
chovu a k udělení certifikátu chovu prostého BVD.
Kritické body ozdravování od BVD 1) precizní administrativa – identifikace jednotlivých kusů, přehledně a správně vyplněné žádanky zasílané do diagnostické laboratoře, správné označení vzorků, čitelná čísla zvířat, vyloučení možnosti záměny.
2) odběr vzorku – nutné zachování identity vzorku, zabránění kontaminace při odběru vz. (např. odběr krve jednou jehlou, odběr ušních výkrojů bez použití jednorázových pomůcek), preferovat jednorázové odběrové soupravy. Využití vrubovacích kleští na odběr kožních biopsií z ucha může vést ke křížové kontaminaci vzorků virem BVD nebo naopak k falešně negativnímu výsledku při kontaminaci vzorku dezinfekčním roztokem. 3) eliminace PI zvířat – PI zvířata by měla být z chovu odstraněna pokud možno co nejdříve – dříve než přijdou do kontaktu s březími zvířaty – přerušení infekčního řetězce. Zvíře starší šesti měsíců s vysokým titrem viru a bez protilátek proti viru BVD může být okamžitě odstraněno z chovu. Zde je vysoká pravděpodobnost, že se jedná o PI zvíře. Není potřeba opakovaný test na virus.
Kritické body ozdravování od BVD 4) biosecurity – ochrana před reinfekcí chovu – systematický program ochrany = permanentní monitoring i v případě, že záhy po vyřazení posledního PI zvířete začne probíhat v chovu vakcinace 5) testování býčků – i v případě, že zůstávají v chovu jen krátkou periodu 6) „trojská kráva“ – sérologicky pozitivní matka s PI plodem (= kráva sérologicky pozitivní, virologicky negativní) – nutno vyšetřit tele po narození (nebezpečí při nákupu březích zvířat) 7) nákup zvířat - kontrola nově nakoupených zvířat – karanténa s negativními laboratorními testy na BVDV – potvrzení, zda se nejedná o PI zvíře či „trojskou krávu“
Kritické body ozdravování od BVD 8) geograficky oddělené farmy – přesuny zvířat mezi farmami, prevence kontaktů se zvířaty z chovů s neznámou situací 9) kolostrální protilátky – první 3-4 měsíce stáří telete mohou vysoké titry kolostrálních protilátek způsobit falešně negativní výsledek v ELISA testu na detekci viru BVD krvi zvířat. Vysoké titry mateřských protilátek potlačují vylučování viru tak, že může dojít i k falešně negativnímu výsledku při využití testu PCR při testování směsných vzorků sér na přítomnost viru. Tomu lze předejít změnou matrice tzn. testováním separovaných leukocytů anebo kožních biopsií (ušní štěpy). 10) bazénové vzorky mléka – jsou reprezentativní jen pro ta zvířata, která se podílejí na nádoji do daného bazénu. Využití bazénových vzorků mléka k vyhledávání PI zvířat je považováno za krajně nespolehlivé, neboť je zde několik faktorů, které mohou vyústit k falešně negativnímu výsledku. 11) intermitentní viremie u perzistentně infikovaného zvířete 12) infekce PI zvířete heterologním kmenem BVDV – viz bod 13
Kritické body ozdravování od BVD 13) informovanost - vzdělání – nové poznatky o chorobě by měly dát zapomenout na často šířené nepravdy typu • „… PI zvířata se stejně nedožijí vysokého věku…“ • „… PI zvíře jednoduše poznáme bez laboratorní diagnostiky podle špatné kondice, vzrůstu a časté nemocnosti…“ • „ … PI zvíře je vždy sérologicky negativní…“.
•
PI zvíře nemusí být vždy sérologicky negativní ⇒ výjimky: – – – –
PI telata s pasivně přijatými protilátkami v kolostru do stáří cca 3-6 měsíců PI zvířata ve vakcinovaných chovech PI zvíře, které se infikuje jiným typem viru BVD, než který získalo při primoinfekci PI zvíře po styku infekci příbuzným pestivirem (např. Border disease virus)
14) přesnost laboratorních testů – výběr laboratoře, možnosti diagnostiky, specifita a senzitivita testů, limity požívaných testů, konfirmace, kruhové testy. V rámci výše popsaných metod by měly být používány metody (popř. diagnostické soupravy) validované a schválené RL pro BVD.
Detekce viru / antigenu BVD – akutní virémie
Detekce mateřských protilátek – PI tele
Identifikace PI telete s mateřskými protilátkami - ELISA Ag
Detekce viru / antigenu BVD - ELISA Ag – ze séra u telete
Detekce viru / antigenu BVD – biopsie
Katarální horečka ovcí BLUETONGUE
Katarální horečka ovcí BLUETONGUE
• • • • • •
infekčním onemocněním přežvýkavců původcem je virus (BTV), Orbivirus, Reoviridae 24 zřetelně rozpoznatelných sérotypů BTV1 až BTV24 přenašečem viru je hmyzí vektor – tiplík rodu Culicoides infekční perioda (viremie) u infikovaných zvířat je až 60 dnů protilátky je možné detekovat za 7 až 14 dní po nakažení
Katarální horečka ovcí BLUETONGUE • U skotu mohou být klinické příznaky nevýrazné a proto se stává významným zdrojem viru a hraje významnou roli v jeho přenášení • sérotyp BTV-8 se vyznačuje schopností způsobit u skotu projevy klinických příznaků. • projevuje se vesikulárními (puchýřky) a ulcerózními (vředy) změnami v dutině ústní a jako vesikulární a ulcerativní dermatitida (zánět kůže), dále koronitida (otok a zčervenání kůže v oblasti přechodu rohoviny paznehtů a kůže), lakrimace (slzení), salivace (slinění) • příznaky mohou být podobné jako u ovcí, viz. níže. • nápadný je pokles produkce mléka. Morbidita (nemocnost) a mortalita (úmrtnost) je nízká. Morbidita u skotu se pohybuje kolem 2,0 %, u ovcí 3,5 % a mortalitu u skotu 0,3 % a u ovcí 1,5 %. • virus může být šířen semenem býků, které obsahuje infikované erytrocyty nebo leukocyty. Experimentální studie prokázala, že 30% jalovic inseminovaných BTV kontaminovaným semenem se staly viremické.
Katarální horečka ovcí BLUETONGUE V jižních částech Evropy byl zjištěn výskyt sérotypů BTV1, 2, 4, 9 a 16. V Evropě se rozšířil sérotyp 8 (BTV-8), který zde nebyl nikdy předtím zjištěn. Sérotyp BTV-8 bývá obvykle diagnostikován v Keni, v Nigerii, v Jižní Africe, v jižní a v centrální části Ameriky. Tento virus vyvolává klinické projevy onemocnění u ovcí a i u skotu.
Šíření viru KHO v Evropě
Rozšíření Culicoides imicola
Katarální horečka ovcí BLUETONGUE Součastnost: vakcinace + virologický monitoring + monitoring tiplíků Budoucnost: pravděpodobné ukončení vakcinace a pravděpodobné ukončení monitoringu tiplíků
Bovinní respirační syndrom (RS) + Syndrom neonatální diarrhoe telat = multrifaktoriální
Faktory RS a neonatálních průjmů • patogen (BRSV, PI-3, BAV, IBR, BCV, Mannheimia hemolytica, Pateurella multocida, Haemophilus somnus, Mycoplasma bovis … atd., resp. E. coli, rota a corona viry, Cryptosporidium parvum, Eimeria zurnii , Eimeria bovis, Giardia intestinalis, toroviry, caliciviry, astroviry, adenoviry) podobná patogenéze, podobné podmiňující faktory Patogeny jsou ubikvitární – nelze odstranit – čekají na šanci a tou je PROLOMENÍ IMUNITY • prostředí (hygiena, zimoviště, technologie, větrání, dezinfekce, zoohyg. podmínky, atd.) • management (výživa krav, ošetření telete po narození, kotce,…) • imunoprofylaxe (vakcinace plemenic, vakcinace telat) • stres (chladový stres, transport, management,…) • funkční zralost dýchacího traktu a imunitního systému telat
Faktory RS a neonatálních průjmů • Patogen (BRSV, PI-3, BAV, IBR, BCV, Mannheimia hemolytica, Pateurella multocida, Haemophilus somnus, Mycoplasma bovis … atd., resp. E. coli, rota a corona viry, Cryptosporidium parvum, Eimeria zurnii , Eimeria bovis, Giardia intestinalis, toroviry, caliciviry, astroviry, adenoviry) • Prostředí (technologie, větrání, dezinfekce, zoohyg. podmínky, atd.) • Management (dietetika, ošetření telete po narození, kotce,….) • Imunoprofylaxe (vakcinace plemenic, vakcinace telat) • Stres (chladový stres, transport, management,…) • Funkční zralost dýchacího traktu a imunitního systému telat
• KOLOSTRÁLNÍ IMUNITA
Kolostrální imunita Faktory • Vstřebávání imunoglobulinů střevní sliznicí s časem výrazně klesá – uzavírání sliznice střeva telete, konc. protilátek v mlezivu) • Množství mleziva (3-4 litry mleziva 1. den, první napojení (2 litry) do 2 hodin po narození!!) – 10% hm. telete 24 hod. po narození
• Kvalita mleziva – kontrola - vyšetření hustoty, vyšetření hladiny imunoglobulinů (vlivy – výživa , doba stání na sucho, vakcinace…) • Kontrola příjmu – když problém = alternativní napojení – napájecí lahve, popř. sondy…) • Skot se rodí bez vlastní imunity - vliv příjmu kolostra na osazení střeva apatogenní mikroflorou kvůli stimulaci vývoje imunitního systému – vlastní imunitu získává pozvolna ve věku 30 až 35 dnů.
Pasivní a aktivní imunita telat
Diagnostika březosti skotu PSPB ELISA testem Spolehlivá diagnostika březosti pro efektivní management reprodukce mléčného a masného skotu. V uplynulém desetiletí byly při vědeckém výzkumu objeveny specifické proteiny produkované placentou, které mohou být využity jako markery březosti. Jedním z těchto proteinů je PSPB (pregnancy specific protein B = protein B specifický pro březost).
Diagnostika březosti skotu PSPB ELISA testem • Stanovením přítomnosti tohoto proteinu v krevním séru lze
s vysokou přesností identifikovat březí krávy. • Detekovatelná hladina pro spolehlivou identifikaci je dosahována od 35. dne březosti. • Hladina proteinu progresivně stoupá asi do 90. dne, kdy dosahuje maximální výše, která se udržuje po celou dobu březosti.
• Přesnost testu ověřená experimentálně je 95 – 99%. • PSPB v krevním séru je velmi stabilní, je možné jej detekovat ve vzorcích skladovaných v chladničce i po několika týdnech.
Diagnostika březosti skotu PSPB ELISA testem • Využití tohoto způsobu diagnostiky březosti je efektivní zejména u masného skotu chovaného na pastvinách. • Progresivní nové metody diagnostiky březosti mohou chovateli přinést úsporu finančních nákladů a zlepšení efektivity reprodukce. • Odběr krve je podstatně jednodušší z hlediska fixace zvířat, významným způsobem usnadní manipulaci se zvířaty oproti v současné době nejvíce využívanému ultrasonografickému vyšetření a manuální palpaci v pozdějším stadiu březosti. • Nezanedbatelným faktorem je snížené stresování zvířat při fixaci, dále rovněž snížení rizika mechanického poškození a následného odumření plodu v důsledku manuální palpace. • Z ekonomického hlediska rovněž není nepodstatná skutečnost, že je možno využít vzorky odebrané pro účely kontroly zdraví zvířat na státní zakázku i pro vyšetření na březost.
Diagnostika březosti skotu PSPB ELISA testem • Vyšetření PSPB ELISA testem je dostupné ve Státním veterinárním ústavu Jihlava.
• Je třeba vzorek krve odebraný standardním způsobem do odběrových zkumavek typu HEMOS. • Cena vyšetření je 55 Kč za jeden vzorek. Výsledek vyšetření je k dispozici druhý pracovní den po doručení vzorku. • Standardní způsob sdělování výsledků je zkušební protokol, po dohodě je možno výsledek zaslat expresním způsobem e-mailem nebo faxem.
Diagnostika březosti skotu PSPB ELISA testem Informace: MVDr. Pavel Barták, Ph.D. Tel.: +420 567 143 232 Mobil: +420 602 790 988
Fax: +420 567 143 262 E-mail:
[email protected]
Děkuji za pozornost!
