Cestujte za. příběhy. v Česku

Cestujte za

příběhy v Česku

Bazilika sv. Prokopa v Třebíči

Na rozhledně

Je jedna země obkroužená horami, ukrytá v hlubokých lesích, protkaná nitkami potoků a řek, ježatá skalami, země s rozevřenou náručí polí a luk, s korálky měst, s kopci korunovanými hrady a zámky, země, jíž ten, kdo kdysi naděloval krásu, dopřál měrou vrchovatou. Krajina až srdce usedá, pomníky lidské dovednosti a píle až to nejde na rozum.

Pojďte a prožijte některý Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře

Legenda

z příběhů krásné země

památka UNESCO

lázně

sídlo kraje

řeka

hrad, zámek

pěší turistika

církevní památka

cykloturistika

památková rezervace

rybaření

židovská památka

jízda na koni

rozhledna

kopec, hora

vojenský monument

přírodní památka

moderní architektura

jeskyně

industriální architektura

národní park

A všechno, co jenom v té zemi je, má svůj příběh, který nikdy nekončí, vine se staletími, probíjí dobami, bohatne a sílí, krásně se poslouchá a ještě krásněji se žije. Jsou země s vyššími horami, země mořem omývané, palmami prokláté, pyramidami zdobené, země gejzírů i kaňonů, země měst, jejichž jména zní mámivě a sladce… Ale to, co člověk, který hledá, najde v zemi

příběhů, to nikde jinde nalézt nemůže. Své vlastní kořeny, hlasy předků, skvosty z jejich rukou, krajinu vlastní duše, protože rodná země je vždycky nejméně na očích, ale nejvíce v srdci. Země příběhů je i zemí překvapení, neboť člověk je vždycky nejvíce zaskočen právě tím, co má nejblíž. Krásou a bohatstvím tam, kde by ho ani nenapadlo hledat. Vydejte se tedy s námi prožít příběhy, při nichž se budete bavit, budete sportovat, odpočívat, poznávat, žasnout, těšit se a radovat, duši oblažovat a hrdost pociťovat. Protože vy už přece víte, která je to země. Je to Česko – země příběhů.

muzeum

Bezděz Horní tok Vltavy

www.ceskozemepribehu.cz 1

Chateau Mcely Mělník

Nové příběhy

starých zámků

Zámek Zbiroh

Málokde na světě je tolik tvrzí, hradů a zámků na tak nevelké ploše, jako právě v Česku. Některé živoří, ale stále více jich ožívá v kráse, která se té původní více či méně blíží a tu a tam ji i překoná. Někde vás ohromí zajímavé a rafinované expozice, galerie, muzea, jinam se nedostanete, protože tu znova žijí lidé, v některých zámeckých zdech se příjemně vyspíte, neboť tu vznikl hotel, a jinde vás zase čeká relax a obnova klidu duše i těla. Wellness a spa zařízení a aktivity jsou čím dále častějším využitím zámeckých budov a komplexů. Vznikají tak nové souvislosti, nové příběhy. Tak třeba ve Mcelích najdete unikátní zámecké lázně s terapeutickými apartmány, saunami, jezírky, bio kosmetikou vyráběnou podle starých receptur. Jste-li členem zámeckého klubu ve

Zbirohu, můžete si zaplavat v sále z 12. století, kde kdysi zasedal sám Přemysl Otakar II. Atmosféru počátku dvacátého století zase zažijete na zámku Kotěra v Ratboři u Kolína, v rezidenci Liběchov se oddáte harmonizující masáži, v Napajedlích na vás budou působit esotericky vyladěné pokoje, spočinete na sluneční terase zámku Berchtold, v bazénu rynartického Zámečku u Jetřichovic vyplavíte zážitky z výletů po Českém Švýcarsku, ve venkovním vyhřívaném bazénu Hraničního zámečku zase dojmy z toulek Lednicko-valtickým areálem, v Loučni nádherně zabloudíte v některém ze zdejších labyrintů…

Chateau Mcely

2 Cestujte za příběhy v Česku

Jetřichovice

Roudnice n. Labem

Liběchov

Mcely Mělník Loučeň Karlštejn Ratboř Zbiroh Berchtold

Lednice Hraniční zámeček

Zámky prostě mohou být i léčivé. A to nejen procedurami, ale třeba také skvělým vínem – na zámku v Roudnici se můžete projít prostory gotického hradu a ochutnat v nich špičková vína zdejších lobkowiczkých sklepů, na mělnickém zámku si vína vychutnáte na panoramatické terase nad řekou… A koneckonců i dobré jídlo přispívá k harmonii ducha – a zámeckých restaurací s vynikající kuchyní a tradičními akcemi je v Česku nespočet – jen se do některé z nich zkuste vypravit třeba kolem svatého Martina nebo v době posvícení. Zámecké zdi, do kterých se otiskly stovky osudů, zkrátka čekají na osudy nové. I na ty vaše.

Napajedla Valtice

Kam se musíte podívat: • za relaxací v zámeckých kulisách: do Chateau Mcely do Rezidence Liběchov do Chateau St. Havel na zámky Zbiroh, Berchtold, Kotěra a na Zámeček u Jetřichovic • za vínem na zámky: Mělník Roudnice nad Labem do Lednice a Valtic na hrad Karlštejn


Jindřichův Hradec – renesanční hudební pavilon „Rondel“

Renesanční skvosty

v České Kanadě

a okolí

Česká Kanada

Úchvatná, romantická, něžně drsná, taková je Česká Kanada, krajina na pomezí Čech a Moravy kolem zříceniny hradu Landštejna. Česká Kanada a okolí Kraj rybníků lemovaných hlubokými lesy, podivuhodných žulových skal a osamělých balvanů, zvlněných luk a zadumané atmosféry se, kdoví proč, stal ideálním rámcem pro skvosty renesanční šlechtické i měšťanské architektury. Vydejme se po stopách příběhu náhlé a okázalé proměny zdejších měst. Hluboko v šestnáctém století, v době, kdy byl Jindřichův Hradec plný italských dělníků, kteří přetvářeli zdejší hrad na nádherný renesanční zámek, a kdy se nedaleko odtud rodil ze syrové tvrze křehký vodní zámek Červená Lhota, vypukla nevyhlášená válka mezi měšťany zdejších měst, boj o to, kdo si vystaví vznosnější, honosnější a skvostnější dům.

Červená Lhota


Renesance byla na vrcholu a Slavonice, Jindřichův Hradec i Telč rozkvétaly. Náměstí vroubily domy s bohatě zdobenými štíty, módními psaníčkovými nebo figurálními sgrafity, vzdušnými podloubími, gotická jádra domů nadto začasto poskytla půvabné

jakoby pavučinové klenby. Slavonice k tomu budovaly i rozsáhlý komplex gotických lochů – sklepů, odvodňovacích šachet a únikových cest. Chodíte-li dnes Jindřichovým Hradcem, díváte-li se na obě slavonická náměstí z věže kostela Nanebevzetí Panny Marie, kráčíte-li předkloněni slavonickým podzemím, plujete-li na loďce po hladině odrážející snový zámek Červená Lhota, dotýkáte se holou rukou renesančního srdce České Kanady.

Slavonice

A byl by hřích nevydat se do okolí měst, třeba po nesčetných cyklostezkách oplývajících terénní vlídností, anebo pěšky, jako kdysi vyhlášený grázl, vlastně loupežník Grasel, jehož stezky jsou dnes připravené provést zvědavého poutníka křížem krážem krajem podmanivé krásy.

Co musíte vidět: • náměstí v Jindřichově Hradci i ve Slavonicích • jindřichohradecký zámek • slavonické podzemí • zámek Červená Lhota • alespoň jednu z Graselových stezek, po kterých se můžete vydat až do Rakouska • hrad Landštejn • bludné kameny v lesích, které ukrývají i stopy po těžbě stříbra • Třeboň • zámek Emy Destinnové ve Stráži nad Nežárkou

Červená Lhota

Třeboň

Telč Jindřichův Hradec Česká Kanada Stráž nad Nežárkou Landštejn

Slavonice

Landštejn


Rokytka

Vydra

Pohnuté příběhy

šumavské krajiny

Černé jezero

Sudety jsou kraj, který jako podkova objímá většinu Čech. Mají smutnou, ale barvitou historii. Šumava Na Šumavě jako by byla historie vepsaná do lesů a strání, ve kterých zrají ovocné stromy a kvetou okrasné keře, poslední svědkové někdejších vesnic. Příběhy tu budete vnímat na každém kroku. Například Abelovi. Na počátku 19. století byla litá zrcadla od Abelů pojem – měla tradici i prvotřídní kvalitu. A nejen zrcadla, ale i křišťál, tabulkové, barevné či mléčné sklo. Rodina Abelových vyvážela své výrobky do celého světa. Dokonce vlastnila dvě obchodní lodě, které kotvily v Janově. Dnes už se o jejich chloubě moc neví, po slavných sklářích už není ani památky a stejný osud měla i jejich osada Hůrka. Po válce byla vysídlena a později se octla v hraničním pásmu. V obci stával kromě skláren a obytných budov také zámeček, proslulý hotel U jezera Laka, škola, hostinec, pošta, dva mlýny, lesovna a kostel. Budovy byly zničeny, dobu komunismu přečkala jen kaple, která sloužila jako hrobka Abelů. Byl zde pochován i otec spisovatele Karla Klostermanna, kterému také proudila trocha abelovské krve v žilách.


Pokud se vydáte k ledovcovému jezeru Laka, nemůžete Hůrku minout. Vesničku připomínají romantické rozvaliny, ale i stromořadí – svědci sudetské historie. Třeba při hezké procházce v okolí najdete v trávě ještě nějaká sklíčka. Příběh hůrecké osady není ojedinělý, podobných se na hraniční Šumavě odehrálo mnoho.

Co musíte vidět: • Prášilsko • Schwarzenberský a Vchynicko-tetovský kanál • Černé, Čertovo a Prášilské jezero • řeku Vydru od Antýglu k Čeňkově pile

Sušice Vojetice

Hartmanice Prášily Antýgl Prášilské j.

j. Laka

Modrava

Vydra

Vimperk

Knížecí Pláně

Když přijdete do údolí Křemelné, kousek od Hartmanic, kde stávaly Stodůlky, sevře se vám srdce, taková je to krása. Na Knížecích Pláních a v okolí Prášil jakbysmet. Nebo cestou z Českých Žlebů do Nového Údolí u Stožce. Všechno jsou to omamně nádherné, trochu divoké a vždycky produševnělé výlety, a je docela jedno, kráčíte-li pěšky, nebo se vezete na kole po některé z mnohých kouzelných cyklostezek. Krajina se stigmatem zlé doby – a přece krásná a hřejivá, pulsující a živoucí. Zpřetrhané příběhy se zase navazují, vznikají nové. A turisté, kteří sem přijíždějí, se stávají jejich součástí. Šumava je vlastně jedním obrovským otevřeným muzeem lidských příběhů, na které se nikdy nesmí zapomenout.

Svatobor

Černé j. Čertovo jezero

• bývalé obce Hůrka, Stodůlky, Knížecí Pláně – se zachovalým hřbitovem • eko farmy po celé Šumavě (Vojetice, Slunečná) • kamennou rozhlednu Svatobor u Sušice • horskou synagogu v Hartmanicích

Prachatice Volary

Stožec NP Šumava

Nové Údolí

Šumava


Kladruby Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Kladrubech

Santiniho gotický dotek

barokní krásy

Mariánská Týnice

Géniové se často rodí s nevýhodou. Jan Blažej Santini-Aichel byl sice dítětem pražského kameníka, ale narodil se s tělesnou vadou, byl chromý, a tudíž řemeslu kamenickému nezaslíbený. Ale nehodlal se vzdát a nevzdal se až do smrti. Stal se z něj jeden z nejinvenčnějších architektů doby vrcholného baroka. Svůj obdiv ke gotice vetknul do tehdy moderních principů a vytvořil cosi, co by se snad dalo nazvat „barokní gotikou“.

Západní Čechy Jeho stavby jsou rozesety po celém Česku a všude dodnes budí úžas, neboť jako by byly vystavěny jen ze světla a stínu. Jednou z nejzásadnějších enkláv bylo pro Santiniho Plzeňsko. V Mladoticích realizoval jednu ze svých prvních staveb, v Kladrubech své dílo poslední, v Mariánské Týnici zase nejucelenější, v Plasích jedno z nejmonumentálnějších… Stát pod Santiniho kopulemi, vystupovat po jeho schodištích, dotýkat se promyšlených detailů, luštit skrytou symboliku, to je dobrodružství, které s ubíhajícím časem nebledne. Na samém sklonku svého


života svedl přátelský souboj s druhým géniem, svým věčným souputníkem, Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem – a vyhrál. Jeho návrhu přestavby kladrubského klášterního chrámu byla totiž dána přednost, a tak mohlo začít vznikat jedno z nejúchvatnějších Santiniho děl, vedle poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou patrně nejznámější Santiniho stavba. Osud ale hraje divné šarády. Jan Blažej umírá, aniž chrám dokončil – a nastupuje jeho konkurent, Kilián Ignác. Kladrubský klášter tak vyrostl ze spojení dvou géniů, jejichž význam dalece překročil jejich dobu.

Mladotice Plasy

Kladruby

Mariánská Týnice

Plzeň

Ostrov u Stříbra

Co musíte vidět: • klášter a chrám Nanebevzetí Panny Marie v Kladrubech • konvent kláštera v Plasích • kaple sv. Václava a Vojtěcha v Ostrově u Stříbra • kaple Panny Marie v Mladoticích • poutní komplex a budova proboštství v Mariánské Týnici

Schodiště konventu kláštera Plasy

Býti ovšem na Plzeňsku a nepoužít ani jednou slovo „pivo“ není možné. A vařilo se v klášterech kladrubském i v plaském. Pivovary tu sice vznikly až během 19. století, ale benediktini i cisterciáci tu pivo vařili od počátku, třebaže tak trochu podomácku. Kdepak klášter bez piva – a na Plzeňsku!


Víno

České středohoří

v krajině ohně a vody Litoměřice

České středohoří je jeden z nejpodivuhodnějších krajinných celků v Evropě. České středohoří Krásná, jímavě malebná a zároveň pitoreskní krajina zrozená ve třetihorách z ohnivé síly Země, kdy se do výše zdvihaly sopečné kužely, kupy a hřbety. Živly pak po tisíciletí dotvářely charakter oblasti a „velká řeka“, jak se odedávna říkalo Labi, vyhloubila údolí tak mámivé a oku lahodící, že se mu začalo říkat Porta Bohemica, brána do požehnané země české. Na stráních svažujících se k řece zvětrával čedič a znělec a člověk už před tisíci lety pochopil, že tahle půda, navzdory drsnějšímu podnebí a zeměpisné šířce, přijme vlídně a štědře vinnou révu. A tak už někdy od osmého století člověk v téhle nádherné krajině zatloukal do země dřevěné kůly, sklízel vinné hrozny a lisoval nápoj opojný i lahodný. Litoměřice, které jsou středobodem tohoto kraje, staly se ve středověku dokonce druhým největším vinařským městem v Čechách, hned po Praze. Jedny z nejsevernějších vinic v Evropě dávají víno dodnes. Je krásné, vypravit se za ním.

Z Litoměřic je to možné jednak na kole či pěšky po unikátní naučné „Litoměřické vinařské stezce“, která nás povede přes Žalhostice, Velké a Malé Žernoseky, po úpatí Lovoše až do Lovosic, ale také na palubě lodi Porta Bohemica. Velebný pohyb říčního plavidla dává krajině zcela nový rozměr a vinicemi porostlé stráně, rozsáhlé umělé jezero u Píšťan, vesnice a města – to všechno se před námi odvíjí jako strhující film.

Ochutnávka vín

Co musíte vidět: • vinařství v zámku Velké Žernoseky • Litoměřice • zámky v Ploskovicích a Libochovicích • Milešovku, Hazmburk a Lovoš • architektonicky unikátní vojenskou pevnost Terezín

Ve Velkých Žernosekách se můžeme vnořit hluboko do skály a za dozoru gigantických sudů sledovat stopy cisterciáckých mnichů, kteří tu už ve třináctém století razili vinné sklepy a můžeme samozřejmě i ochutnat nektar tady zrozený.

Ústí nad Labem Porta Bohemica Velké Žernoseky Ploskovice

Milešovka Lovoš

Litoměřice Píšťany Terezín Lovosice

Hazmburk Libochovice

A protože nejen vínem oplývá České středohoří, je moudré vystoupat na některý z vrcholů, třeba na královnu Milešovku či na Hazmburk s patrně nejromantičtějším profilem v zemi tvořeným věžemi někdejšího hrdého hradu, a podívat se do kraje, do nějž okouzleně hledívali nesčetné generace těch, co nás předešli. Hazmburk



Černá studnice

Sklářská huť Ajeto

Ještěd

Rozhlédnout se

po skleněných horách

Horských spolků bývalo v Čechách nepočítaně. V druhé polovině 19. století rostly jako houby po dešti a pozvolna se k nim přidávaly i spolky turistické. Turismus, to byla nová móda a bylo věru šik obléknouti frak neb krinolínu a vydat se do přírody, do lesů a hor. Čím více spolků, tím ovšem také větší rivalita a snaha vyniknout a trumfnout ty druhé. A co je, řekněte, lepší důkaz schopností takového spolku, než vystavět na vrcholku hory rozhlednu?

vystoupat dokonce na rozhleden šestnáct! A jsou to pohledy k nezaplacení. Pravda, stovkám sklářských mistrů, tovaryšů a učňů ve sklářských hutích, co jich bylo po svazích a údolích hor protkaných řekou Jizerou, byly nejspíše nějaké rozhledny fuk, ale my si dnes můžeme „skleněné“ hory prohlédnout doslova ze všech myslitelných úhlů.

V Jizerských horách jich od roku 1887 do roku 1909 vyrostlo hned devět. A přidávaly a přidávají se další, dnes tu můžete

Jsou tu rozhledny kamenné, dřevěné, kovové, naše nejsevernější hory jsou zkrátka rozhlednami a výhledy kromobyčejně

Českolipsko a Jizerské hory

Lázně Libverda

Nový Bor


Lindava

Smrk

Královka Liberec Slovanka Ještěd Jablonec Štěpánka n. N. Císařský kámen Černá studnice Kopanina

Štěpánka

bohaté. Výhledy do kraje kolem Liberce si užijete i z architektonicky jedinečného Ještědu, na jehož vrchol vás vyveze lanovka, ale jít můžete i pěšky po turistické cestě. Sklářská tradice byla v celých Sudetech letitá a hluboce zakořeněná, ale právě v horách Jizerských trumfla dokonce i tradici ještě zažitější, totiž tkalcovskou. Však je Jablonec nad Jizerou dodnes pro většinu z nás symbolem světově ceněné skleněné bižuterie. Až budete bosi brouzdat ledovou vodou Jizery, nebuďte překvapeni, že je tu písek barevný. Úlomky barevných korálků jsou už dávno součástí dna téhle divukrásné řeky.

Skláři tu ovšem žijí a pracují dodnes. Kdo se s nimi chce potkat a zažít neobyčejné, ať se vypraví do Lindavy, kde v huti Ajeto vstoupí přímo do žhoucího pekla a bude si moci na vlastní dech vyzkoušet, jaké to je, když se ze žhavé tekuté směsi na konci píšťaly rodí křehká krása. A v nedalekém Novém Boru, v restauraci Ajeto, pak můžete obdivovat mistrovství sklářských kumštýřů, oddělených od stolů s dobrým jídlem jen tenkou, samozřejmě skleněnou stěnou.

Co musíte vidět: • rozhledny Ještěd, Štěpánku, Kopaninu, Černou studnici, Císařský kámen, Smrk, Královku a Slovanku • sklářskou huť Ajeto v Lindavě a restauraci Ajeto • Sklářské muzeum v Novém Boru


Barokní gejzír

v kraji skalních měst

Broumovské stěny

Dějiny se často odvíjejí podle toho, kdo má kuráž jimi pohnout. Broumovsko V kraji nádherných a roztodivných pískovcových skal, štíhlých věží a jehel z pískovce, uzounkých puklin a skalních náměstí, v kraji útěšně zvlněné krajiny, v prvním roce 18. století, chopil se úřadu opata broumovského kláštera zdejší rodák, benediktin Otmar Daniel Zinke a proměnil okolní krajinu jednou provždy. Během několika málo let vzniklo v okolí Broumova devět barokních kostelů povětšinou na místech někdejších lidových dřevěných kostelíků. Opat Zinke nebyl troškař, pozval si na tu práci nejslavnější odborníky v zemi, Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce. Kostely se staly novými dominantami krajiny, novými středobody života okolních vsí. Dnes je spojují krom vzácných snah skupiny lidí o jejich rekonstrukci také cesty, které lákají k poznávání kostelíků ze sedla kola. Putovat tímhle krajem, ať už na kole, pěšky či třeba na koni, je krásné. Broumovský klášter a okolní kostely mají totiž jedinečný rámec, kraj

Adršpach

rozmařile výtvarný, kraj, kde se v kostelech oslavovaný nejvyšší sochař realizoval mimořádně invenčně. Adršpašsko-teplické skály jsou neuvěřitelnou galerií fantastických pískovcových útvarů. Kaňon Vlčí rokle odděluje adršpašskou část s až devadesátimetrovými skalními věžemi, hlubokými soutěskami, jezírky, vodopádem nebo zříceninou hradu Adršpach, od části přiléhající k Teplicím nad Metují s členitým Bludištěm a nesčetným množstvím skal, jimž dávali lidé jména už někdy v osmnáctém století, kdy tu doslova vybuchla móda výletů a turistických výprav. A to je celé rozsáhlé skalní město – a také skalní labyrint na Ostaši a příkré svahy Broumovských stěn – ještě chráněno dokonalou hradbou Stolových hor na česko-polském pomezí se skalním labyrintem a stovkami do kamene vytesaných schodů. Broumovsko je prostě úchvatný kout naší země, prodchnutý stopami víry i rozmarné tvorby živlů, protkaný turistickými trasami a cyklostezkami, plný zážitků a nečekaných dobrodružství.

Co musíte vidět: • komplex broumovského kláštera s Turínským plátnem • devět dientzenhoferovských kostelů • unikátní dřevěný hřbitovní kostel Panny Marie v Broumově • raritní poustevnu v Teplicích nad Metují • okruhy Adršpašským skalním městem a Teplickými skalami • skalní labyrint na Ostaši • poutní místo Hvězda v Broumovských stěnách • lidovou architekturu nebo muzeum Merkuru a papírových modelů v Polici nad Metují

2 1 Adršpach Teplice n. Metují Adršpašskoteplické skály 8

1 2 3 4 5 6 7 8 9

3

4 5 9 Broumov 6

Broumovské stěny 7 Police n. Metují

– Vernéřovice – Vižnov – Ruprechtice – Heřmánkovice – Šonov – Otovice – Božanov – Bezděkov n. M. – kaple na Hvězdě

Klášterní kostel sv. Vojtěcha v Broumově



Litomyšl – detail fasády Zámek Litomyšl

Nádherný hrnec, po okraj plný hudby

Gurmánské slavnosti M. D. Rettigové

Procházet se malebnými podloubími litomyšlského náměstí je tak trochu nebezpečné. Člověk se může hravě propadnout do jiného času.

Litomyšl Kdo je třeba tahle dáma v klobouku s naducaným honzíkem a bohatými suknicemi? Ano, ta, co nese košík se zeleninou a zrovna se dala do řeči s řezníkem… Magdalena Dobromila Rettigová, jistě, ta přece žila v Litomyšli posledních jedenáct let svého života a je tu i pohřbena. Škoda, že se nikdy nemohla potkat se sládkovic Béďou, který k tomu samému řezníkovi běhával mamince pro uzenky – Smetanovi se odstěhovali, když bylo Bedřichovi sedm, tři roky předtím, než se Rettigovi usadili v tomhle nádherném východočeském městě. Oba tu ale zanechali výraznou stopu. Řekne-li se dnes Litomyšl, mnohému automaticky naskočí „Smetanova“. Mezi hudebními festivaly je to pojem, monument. Především pro milovníky opery je to Mekka. Lázně ducha, oáza klasické hudební krásy. A nejde jen o špičkové světové i domácí interprety a tělesa,


Ulice Josefa Váchala

hudba je tu totiž zasazena do překrásného rámu města a především litomyšlského zámku, který je jedním z klenotů seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Usednout na druhé nádvoří, kde vznosné arkády vytvářejí téměř dokonalou akustiku, naslouchat v audienčním sále, v unikátním malovaném zámeckém divadle, ponořit se do hudby v některém z litomyšlských chrámů nebo ve Smetanově domě, to je pro hudebního gurmána vrcholná rozkoš. Gurmáni si tu ovšem přijdou na své, i když je objekt jejich zájmu mnohem prozaičtější. Gastronomické slavnosti Magdaleny Dobromily Rettigové, konané vždy v květnu na jednom z nejhezčích náměstí v Česku, dopřejí návštěvníkům ty nejvybranější lahůdky, často v tradičním a historickém hávu, při troše štěstí dokonce i od paní Magdaleny samotné.

Co musíte vidět: • renesanční zámecký areál včetně jedinečného divadla a zámecké zahrady • náměstí s barokními, klasicistními i empíro vými fasádami a na sebe navazujícími podloubími • rodnou světničku Bedřicha Smetany

Litomyšl je ale nádherná, i když se tu zrovna žádný festival nekoná. Krásné, klidné město plné parků, památek a vlídné malebnosti.


Rychlebská stezka

Rychlebské hory Černá Voda Jeseník Králický Sněžník

Dlouhé Praděd stráně Karlova Žárová Studánka Petrovy kameny Velké Losiny Šumperk Velké Losiny

Tajemné jesenické hvozdy, kamenitá návrší, města sevřená v náručích lesů – to je dodnes prostředí, kde má člověk pocit, že kouzla a čáry nemusí být zase takovou fantazií. Jeseníky a Rychlebské hory

Po úzkých

stezkách

Kdysi tu na sebe narážely různé víry, z městských hradeb stoupal dým hranic, na nichž končily svůj život nebohé ženy obviněné z čarodějnictví, a na Petrových kamenech prý o sabatech tančil sám satan. Něco na té zdejší magii bude. Vždyť právě tady Vincenz Priessnitz vymyslel svůj slavný léčivý zábal, kterým tu dodnes zdejší

s ďáblem v patách

lázeňští lékaři dostávají lidi z neduhů. Vydat se sem je dobrý nápad, vzít si s sebou bicykl, ještě lepší. V jednom z nejopuštěnějších pohoří u nás, v Rychlebských horách, jsou totiž vybudovány singltrekové cyklotratě, úzké stezky nezřídka zpevněné dřevěnými poválkami, po kterých se řítíte v nejtěsnějším kontaktu s nedotčenou přírodou. Ucelená síť Rychlebských stezek koncipovaných jako

Králicko

okruhy kolem obce Černá Voda patří mezi to vůbec nejatraktivnější, co můžete v Česku na dobře odpruženém horském kole zažít. Chce to praxi, ale krom náročných jezdců si tu na své přijdou i vyslovení pohodáři. Ačkoli, právě tady je asi nejlogičtější jezdit „ďábelskou“ rychlostí, bez nebezpečí, že vás někdo bude chtít upálit. Pod Rychlebskými horami leží město Jeseník, kde najdete už zmíněné slavné Priessnitzovy lázně. Krom klasických lázeňských atributů vás tu překvapí ojedinělý balneopark, volně přístupná unikátní vodní zahrada se soustavou terapeutických a relaxačních zařízení.

Jeseník sám nabízí pozoruhodné pamětihodnosti a jeho okolí je plné tajemných a starobylých míst – například vzácný dřevěný kostel svatého Martina ze sedmnáctého století v Žárové, postavený bez jediného hřebíku. A nedaleké Velké Losiny? To už jsme zase zpět v temné době, kdy Kladivo na čarodějnice krutě tlouklo hlava nehlava.

Co musíte vidět: • Rychlebské stezky • Priessnitzovy lázně, kolonádu, balneopark, vodní tvrz a katovnu v Jeseníku • renesanční zámek a termální lázně Velké Losiny • přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé stráně v Koutech nad Desnou • Králický Sněžník • Karlovu Studánku

Dlouhé stráně



Vítkovice

Colours of Ostrava

Verneovské putování

ocelovým městem

Nebylo to jenom uhlí, které nasměrovalo vývoj Ostravska ke kraji plnému techniky a technologií, ale právě uhelné sloje, na kterých celá oblast stojí a žije, daly městu i širokému okolí charakter.

Ostravsko Industriální minulost kraje má svou přitažlivost a půvab, který se časem zvyšuje. Technická dovednost a vynalézavost našich předků pronikla do poezie, literatury, výtvarného umění i hudby a dnes je zdrojem pozoruhodných výprav za tajemstvím splynutí přírody a lidské touhy dobývat její bohatství. Je to tak trochu verneovská výprava, putování za lidským důmyslem. Ostravsko je prošité pozoruhodnou Technotrasou, která zvědavcům nabízí funkční mlýn, kosárnu, vojenské pevnůstky, pivovar, několik technických muzeí, úzkokolejnou dráhu, ale hlavně důlní díla. Začít se dá třeba v Landek parku – největším hornickém muzeu u nás –, pak si prožít pracovní hornický den na rafinované


Důl Michal

Usain Bolt na Zlaté tretře

prohlídkové trase dolu Michal a dobrodružství zakončit mezi pecemi a koksovnami „ostravských Hradčan“ v Dolní oblasti Vítkovice, kde se člověk může nechat výtahem dopravit na sedmdesát metrů Vysokou pec a prohlédnout si Ostravsko z ptačí perspektivy a pak nádherně bloudit verneovským interaktivním muzeem. Příběh industriální Ostravy ale zdaleka není uzavřen. Naopak, denně se tu odehrávají nové a nové příběhy, protože technické prostředí ukazuje se být jedinečným rámcem nejrůznějších kulturních akcí. Netradiční galerie, divadla, koncerty, happeningy, festivaly… mladé umění, které vtrhlo mezi důlní věže a pece a neobyčejně se mu tu daří. Ostrava žije multižánrovým hudebním festivalem Colours of Ostrava, na který se sjíždějí přední interpreti z celého světa, festivaly vážné hudby, špičkovými sportovními

akcemi, z nichž Zlatá tretra se stává jednou z nejprestižnějších atletických soutěží světa. Umění vybuchuje přímo v ulicích, na pozadí labyrintu potrubí, v industriálních halách, v bývalém plynojemu anebo v pulsujících nočních klubech, třeba těch na legendární Stodolní ulici. Ocelové srdce republiky prostě dál tepe a je nesmírně zábavné být u toho.

Co musíte vidět: • Dolní Vítkovice • Landek park • důl Michal • Colours of Ostrava • Zlatou tretru • Stodolní ulici • vodní mlýn Wesselsky • kosárnu v Karlovicích • pivovar Radegast v Nošovicích


Rožnov pod Radhoštěm

Hrdé království tradic, které nepomíjejí

Pustevny

O Valašsku se žertem říkává, že je to stát ve státě, království lidí, kteří jsou bezmezně hrdí na své kořeny a tradice. Beskydy a Valašsko Jenomže ona je to vlastně pravda. Dnešek je dobou, kdy pro nové zábavy a zájmy opouštíme to, co nás spojuje s našimi předky. Na Valašsku se to neděje. Nádherná lesnatá krajina plná šťavnatých luk, syrové i malebné hory, jalovcové stráně – to je místo, kde člověk odpradávna v kopcích pásl dobytek, v dolinách obdělával zemi a přizpůsoboval se rytmu ročních dob. Když dnes přijedete na Valašsko, okamžitě pocítíte, že duch pradávných pastevců a zemědělců tu žije dál. Místo salaší najdete bio farmy, typické bydlení, oblékání a zvyky si dopodrobna prohlédnete ve slavném Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Dostanete tu najíst stejně poctivě jako kdysi – od neuvěřitelně dobrých frgálů, tedy typických koláčů, přes střapačky, šulánky, pečáky, kyselicu, podmáslový chléb. A samozřejmě musíte ochutnat zdejší nejlepší slivovici, která „dá sa, bože, dá sa!“ – uvidíte, že ne nadarmo se říká, že právě valašské


Betlém v Horní Lidči

Vizovice jsou hlavním městem této řízné ovocné pálenky. Najdete tu v Horní Lidči jedinečné betlémy z papíru, vyřezané ze dřeva, vizovického těsta, ale i z chlebové střídy, potkáte řezbáře, kteří dodnes kouzlí ze dřeva figurky, dýmky nebo třeba vycházkové hole, budete se nekonečné hodiny procházet a projíždět téměř nedotčenou přírodou. Na Pustevnách vás ohromí Jurkovičovy stavby, cestou na Radhošť se potkáte s přísným pohledem Radegasta a přímo na Radhošti vás přivítá kaple sv. Cyrila a Metoděje a sousoší těchto dvou světců. Ve Štramberku vystoupáte na trúbu a budete u toho chroustat sladké uši, které turečtí nájezdníci usekávali zajatým křesťanům. V Hukvaldech zaslechnete janáčkovské nápěvy, budete míjet dřevěné domy a kostely, večeřet v kolibách, procházet vznosné zámky, ve Valašském Meziříčí obdivovat měšťanské domy, ale především budete potkávat bodré a nesmírně pohostinné, hrdé Valachy a zamilujete si je stejně, jako oni milují své

Valašsko. Tady se nit příběhu života lidí v krajině nikdy nepřetrhla. A to je vzácné a stojí za to být toho na chvíli součástí.

Co musíte vidět: • Pustevny • Radhošť • Valašské Meziříčí • Štramberk • dřevěný kostel v Hodslavicích • dřevěný kostel ve Velkých Karlovicích • Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm • galerii v přírodě na Soláni

• hospodu-salaš Kyčerka s tradiční zážitkovou gastronomií a moderním bike parkem • muzeum výroby slivovice Vizovický Distillary Land • česko-slovenský mechanický betlém v Horní Lidči

Štramberk

Frenštát p. Radh.

Hodslavice Valašské Meziříčí

Rožnov p. Radh. Vsetín

Vizovice

Hukvaldy Pustevny

Radhošť

v. n. Šance

Soláň

Kyčerka

Velké Karlovice

Horní Lideč


21. budova ve Zlíně

Luhačovice

Noblesa a kreativita

první republiky

V Luhačovicích

Píše se rok 1918, rakousko-uherská monarchie se hroutí, Češi se Slováky začínají žít v nové republice… …a ani je nenapadne, že se dvacátým a třicátým létům bude jednou říkat období první republiky, ani že se tohle slovní spojení stane pojmem navozujícím představu idylických a ideálních let Československa. První republika, to je dnes především nostalgie zachycená ve filmech té doby. Noblesní lidé se noblesně oblékají, noblesně hovoří, exaltovaně zpívají, společenský život je bezstarostný a nádherný. Republika má své milované hrdiny – svého spravedlivého tatíčka Masaryka a svou nejzářivější hvězdu, Adinu

Mandlovou. Nádherná a talentovaná herečka okouzluje společnost svou nevázaností i hrdostí. Jedním ze symbolů prvorepublikového života jsou samozřejmě lázně, kam se jezdí za zdravím, ale hlavně za povyražením, za společenským duchem místa – za hvězdami, které se tu rády dávají vídat. Třeba takové Luhačovice, největší moravské lázně, ležící nedaleko města, které bylo v té době evropským symbolem prosperity a podnikatelského génia – Baťova Zlína. Chce-li dnes někdo nasát to, co zbylo Kongresové centrum Zlín


z noblesy a půvabu příběhů první republiky, musí se vypravit právě sem.

Luhačovice Luhačovice, proslulé svými vysoce účinnými minerálními prameny (nejznámější je zcela jistě Vincentka), jsou například jednou provždy spojeny s příběhem architekta Dušana Jurkoviče, který pro ně vytvořil naprosto unikátní soubor staveb v duchu secese výrazně ovlivněné lidovou architekturou a do značné míry tak v prvních letech dvacátého století proměnil tvář lázeňského města a vytvořil kulisy pro bouřlivý společenský život prvorepublikových lázeňských hostů.

Zlín Geniálním urbanismem je ostatně proslulý i nedaleký Zlín, který vlastně vytvořila vize obuvnického podnikatele Tomáše Bati. Ten se rozhodl realizovat v nenápadném městečku svou Utopii moderního funkcionalistického města ze skla, železobetonu, cihel a oceli, úžasně funkčního místa pro práci i život lidí, které nikdy nepovažoval jen za bezejmennou masu zaměstnanců.

Zlín

Luhačovice

Co musíte vidět: V Luhačovicích: • Jurkovičův dům a další Jurkovičovy stavby • prvorepublikový hotel Alexandria, Radun a další vily v Bílé čtvrti • Společenský dům s lázeňským náměstím • volně přístupné minerální prameny v Luhačovicích Ve Zlíně: • 21. budovu – zlínský mrakodrap • Velké kino • vilu Tomáše Bati • moderní stavbu Kongresového centra • funkcionalistické centrum Zlína s komplexem 14|15 • Baťův institut a typické baťovské domky ve čtvrti Letná


Vila Tugendhat

Jakubské náměstí s kavárnou Savoy (v pozadí)

BVV Veletrhy Brno – pavilon A

Když se koncem 19. století začal „rakouský Manchester“, tedy staré textilácké Brno, proměňovat, nikdo nemohl tušit, že to je jen začátek obrovského přerodu. Brno mělo prostě štěstí na dobu i lidi. Brno

Hlavní město

Československo bylo ještě novorozeně a v Brně už všechno vřelo. K městu se připojily další obce, vznikl nový urbanistický plán a na místě hlavního městského architekta byl mladý člověk, který se začal obklopovat svými

vrstevníky. Představitelé města byli dychtiví vyvléci se z kolonky „druhé největší město v republice“ – a rázně vystoupit z pražského stínu. Začalo se stavět – a Brno bylo najednou architektonicky nejprogresivnější město Evropy. Funkcionalistické stavby rostly jak houby po

funkcionalismu Vila Tugendhat, David Židlický


Interiér kavárny Era

dešti, vznikaly kavárny, ve kterých to neskutečně žilo, umění bylo hlavním tématem, Devětsil razil své manifesty, Leoš Janáček za velkými prosklenými okny popíjel moravské víno, stavělo se výstaviště, samozřejmě v současném trendu… Obrovský kvas zasáhl i movitější obyvatele – a zakázky na architektonicky moderní vily jen pršely. Manželka spolumajitele vlnařských závodů, paní Greta Tugendhat, znalá současných trendů z Německa, zve do Brna startující hvězdu, architekta Miese van der Rohe, který tu na úchvatné terase vystaví jeden z největších skvostů architektury 30. let, vilu Tugendhat, od roku 2001 památku chráněnou UNESCO. Tyhle jedinečné skvosty jsou dnes propojeny čtrnácti naučnými stezkami, na kterých můžete obdivovat neuvěřitelných 383 objektů – to všechno v rámci programu BAM – Brněnský Architektonický Manuál.

Dívat se na Brno tímto úhlem pohledu je vážně fascinující. Posedět si v jedné z precizně restaurovaných kaváren ale může být i skvělým startem večera, který skončí až nad ránem. Současné Brno totiž žije, jak je tu už letitým zvykem, trochu jinak, po svém, dynamicky, zdejší životní styl je dravý a nesmírně atraktivní. Desítky klubů, ve kterých se neholduje jen bezduchému tanci a popíjení, neboť nabízejí nepřebernou škálu kulturních počinů, kultura kvasí i na ulicích… Brno je totiž moderním městem nejen ve vzpomínkách, ale i v pulsující současnosti.

Co musíte vidět: • vilu Tugendhat • kavárny Era, Savoy a restaurant Pavillon (Zemanova kavárna) • brněnské Výstaviště www.ceskozemepribehu.cz 27

Bazilika sv. Prokopa v Třebíči

Nádherné památníky lidské víry a vzájemnosti

Telč

Jsou lidé, kteří říkají, že je-li nějaká oblast opravdu typická, řeklo by se dokonce erbovní, pro Českou republiku, je to Českomoravská vrchovina. Všechno, co je na naší zemi krásné, odehraje se tu v působivé zkratce – zalesněné i holé kopce, útěšná údolí, prosluněné louky, hluboké a drsné lesy a nádherné stopy lidských životů, od malebných chaloupek přes blyštivá města až po sakrální skvosty. Když se na konci minulého století moudří lidé, kteří sestavují seznam světového kulturního dědictví UNESCO, vydali na Vysočinu, nevěděli, nač se zaměřit dřív. Nakonec ukázali prstem na tři fenomény, tři příběhy.

Žďár nad Sázavou Tím druhým byl příběh katolické víry a holdu, který jí složil božský Santini – poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou. Dotyk geniality, návštěva z jiného světa, jedna z nejpůsobivějších sakrálních staveb světa.

Třebíč Telč Tím prvním byl příběh měšťanský, příběh budování města kolem šlechtického sídla, města výstavného, milovaného, po staletí hájeného proti hloupým nápadům zbohatlíků a udržovaného v krystalické urbanistické čistotě souladných fasád, stinných loubí a náměstí jako symbolu pospolitosti občanů města Telče, neboť právě historické jádro tohoto města je dějištěm tohoto příběhu.


Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

Třetím byl příběh nezdolné víry židovské, která po staletí dokázala žít v symbióze s křesťanstvím, protože lidé, ať už věří v cokoli, mohou býti jeden druhému nikoli vlkem, ale sousedem, přítelem, člověkem. Dokazuje to pozoruhodně zachovalá židovská čtvrť v Třebíči, se dvěma synagogami, rozsáhlým hřbitovem a křivolakými uličkami, které vedou krom jiného i k nádherné křesťanské bazilice svatého Prokopa, neopakovatelné architektonické syntéze mnoha světových vlivů.

Na všech třech místech je opravdu snadné stát se součástí zmíněných příběhů – ta místa dodnes vypovídají podrobně a barvitě a zvídavému poutníkovi vstřícně podávají ruku. A je jedno, přijedete-li autem, na koni po některé ze zdejších hippostezek anebo třeba na kole po krásné přeshraniční trase z Jihlavy přes Třebíč až do rakouského Raabsu.

Co musíte vidět: • zmíněné klenoty v Telči, Třebíči a Žďáru nad Sázavou • jakýkoli kout přírody na Českomoravské vrchovině, ať už se na něj budete dívat z Javořice nebo od Devíti skal

Devět skal Žďár nad Sázavou Jihlava

Javořice Telč

Třebíč

www.ceskozemepribehu.cz

POLSKO NĚMECKO

Milešovka

Nový Bor Ústí nad Labem Litoměřice

Liberec

Broumov Roudnice n. Labem

Karlovy Vary

Hradec Králové

Mcely

Praha Plasy Kladruby

Jeseník Praděd

Pardubice Litomyšl

Zbiroh

Ostrava

Plzeň Žďár n. Sáz.

Černé j. Čertovo jezero

POLSKO

Olomouc Radhošť

Jihlava Jindřichův Hradec

Antýgl

Prášily

Nové Údolí

České Třeboň Budějovice

Zlín Telč Třebíč

Brno

Rožnov p. Radh.

Luhačovice

Slavonice

NĚMECKO RAKOUSKO

SLOVENSKO

Cestujte za příběhy v Česku Vydal CzechTourism CzechTourism, Vinohradská 46, 120 41 Praha 2 www.czechtourism.cz 1. vydání, Praha 2014 © Text: Rostislav Křivánek Fotografie: archiv CzechTourism, David Marvan, Libor Sváček, Ladislav Renner, Pavel Ouředník, Ivanka Čištínová, Jan Strakoš, Daniel Řeřicha, Jaroslav Mareš, Milan Jaroš, Richard Klíčník, Chateau Mcely, slavnosti M. D. Retigové, archiv MMZ, Tomáš Hájek, Stanislav Růžička, MIP Group, Jiří Zerzoň, Pavel Kosek Sazba, grafická úprava: Vydavatelství MCU, www.mcumedia.cz Všechny údaje jsou i přes důsledné zpracování bez záruky. Oficiální turistická prezentace České republiky www.ceskozemepribehu.cz www.kudyznudy.cz ISBN: 978-80-87824-67-2

Cestujte za příběhy v Česku CzechTourism Vinohradská 46 120 41 Praha 2 www.czechtourism.cz

Cestujte za. příběhy. v Česku

Recommend Documents