Cesta 8-9 KØESANSKÝ ČASOPIS PRO DÌTI. cena 12 Kč

Cesta

8-9 2011

KØESANSKÝ ČASOPIS PRO DÌTI

cena 12 Kč

2

OBSAH

Modlitba ..................................................................3 Podobenství.............................................................4 Škola hrou I. ............................................................5 Španìlskou zemi mám já rád.................................6 Jonáš, Ninivé a velryb IV. .......................................8 Ta naše kvìtena - česká? 7.................................. 10 Toulky s Kuldou XXI. ........................................... 12 Soutìž o tøi knihy ................................................ 15 Písnička................................................................. 16

Vydavatel: Ústřední rada Církve československé husitské Adresa redakce: Wuchterlova 5, 166 26 Praha 6, tel.: 220 398 107 Šéfredaktorka: Mgr. Jana Krajčiříková, e-mail: [email protected] Tisk: Grafotechna Print s. r. o. Distribuce: A.L.L. production s. r. o., Poděbradská 24, 190 00 Praha 9, tel.: 840 306 090 Objednávky a reklamace vyřizujte, prosím, prostřednictvím redakce. Ilustrace: J. Oleš, J. Brázdil, H. Rokytová, C. Gold a archiv časopisu Cesta Registrováno pod číslem MK ČR E 8426 dne 2. 2. 2000

MODLITBA

Za ohromnì krásné prázdniny dnes ti pøicházím podìkovat, Pane náš. Za to, že jsme tolik užili koupání v øece, v lese mohli sbírat houby, samorosty i borùvky a ostružiny na všelijaké dobroty. Za to, že jsme mohli jezdit na kole, fotografovat a hrát ping-pong. Za nádherné západy slunce a dvakrát jsme si pøivstali také na jeho vycházení. Za černé hodinky s vyprávìním rodičù, za ohníčky, pøi kterých jsme zpívali. A nejvíc za to, že jsme byli celá rodina pohromadì a každý pro každého mìl čas. To bylo moc krásné. Ještì jednou dìkuji. Amen. Z dìtských modliteb, sesbíraných Irenou Kuželovou, kazatelkou Jednoty bratrské

3

4

PODOBENSTVÍ

Podobenství o boháči a Lazarovi (Lukᚠ16,19-31) Byl jednou jeden boháč, nádhernì se oblékal a každý den hodoval. U vrat jeho domu lehával nemocný chudák jménem Lazar, který toužil alespoò po zbytcích, které padaly ze stolu boháče. Nikdo se však nad ním neslitoval. Když Lazar zemøel, pøišel do nebe k praotci Abrahamovi. Boháč se však po smrti dostal do pekla, kde musel hodnì trpìt. V dálce vidìl Abrahama a u nìj Lazara. Volal na Abrahama a prosil jej, a k nìmu Lazara pošle, aby mu aspoò kapkou vody smočil rty. Abraham odpovìdìl: „To nejde, ty jsi mìl vše dobré už za života, kdežto Lazar mìl jen to zlé. Teď se to obrátilo. Navíc je mezi námi propast, kterou nelze pøekročit.“ „Tak jej, prosím, aspoò pošli do mého domu, aby varoval mých pìt bratrù!“ prosil boháč. Abraham však odvìtil: „Cožpak nemají Mojžíše a Proroky? Pokud je neposlechnou, neposlechnou ani Lazara.“ Co vyplývá z tohoto pøíbìhu? Stává se, že nás nìkdo nabádá, abychom zmìnili své chování, jinak nás čeká trest nebo jiná nepøíjemnost. Nám se však nechce se zmìnit – je nám pøíjemnì. Proto nevìøíme žádným varováním, namlouváme si, že nám se nic stát nemùže... Když se potom trest dostaví, jak rádi bychom se zmìnili, je však již pozdì. Jana Krajčiøíková

5

ŠKOLA HROU I.

Aktovka Do tvojí nové školní brašny se musí vejít celý svìt a dosud známý souhrn vìd. Nìkdy je krásný jindy strašný a rájem je jen na pohled. S tou tíhou na zádech vždy zrána poschodí bereš kalupem – večer se vracíš udýchaná. Konkuruje ti jenom máma svou vìčnou taškou s nákupem. Nikoho dosud nenapadlo vynaleznouti zlehčovadlo. Tak pøeskoč ještì jeden schod a trénuj, dcero, pro život! Svatava Mášová (pokračování pøíštì)

6

ŠPANÌLSKOU ZEMI MÁM JÁ RÁD...

„Španìlskou zemi mám já rád, o Španìlsku si zpívám...“ Tak už se zase pøiblížil letní čas, mìsíce zasloužené dovolené jak pro vaše rodiče, tak i pro vás školáky. Název článku vám patrnì pøipomnìl refrén populární písnì Jaroslava Ježka v podání dua známých hercù a komikù Voskovce a Wericha. A co o Španìlsku vlastnì víte? Možná aspoò to, že tam dodnes mají krále, Juana Carlose. Tìch zajímavostí, hlavnì pro vás mladé, je však mnohem víc. Od historických památek a staveb, pøes exotickou pøírodu a blahodárný účinek slunce, až po plavání a surfování v moøi nebo návštìvu aquaparku se cvičenými delfíny. Jistì byste takový poznávací zájezd ocenili. Kromì písečného pobøeží a pláží od hranic Francie až dolù na jih k Barcelonì po Andaluzii zde najdete velmi pohostinné obyvatele regionu zvaného Katalánsko. Samozøejmì Španìlsko má i další oblasti, jako je na severu Galicie, pak Baskicko, Kastilie či Aragonie. Turisty jsou často navštìvovány Baleárské ostrovy ve Støedozemním moøi včetnì Kanárských ostrovù v Atlantiku. Ještì donedávna bylo Španìlsko málo známou zemí. Proto se tradovalo rčení: „To je pro mne španìlská vesnice,“ když nìkdo chtìl naznačit, že o nìčem vùbec nic neví. Dnes je tomu jinak, protože Česko i Španìlsko jsou členy Evropské unie a pro jejich obyvatele, zejména turisty, existuje už bezvízový styk. Bude vás nejspíš také zajímat, že Španìlé jsou, na rozdíl od nás, silnì vìøící køesané, pøevážnì katolíci, a pravidelnì se účastní bohoslužeb. Nìkteøí z vás jistì nedávno s rodiči sledovali v naší televizi pøímý pøenos bohoslužby a kázání papeže pøed katedrálou sv. Jakuba na severozápadì Španìlska v Santiagu de Compostela. Do tohoto známého poutního místa se sešla øada poutníkù z mnoha zemí, aby modlitbou a zpìvem vzdali hold Bohu a papeži. Leccos by se dalo øíci i o velmi typických rysech španìlského zpùsobu života. Zvl᚝ oblíbená je hra na kytaru „španìlku“ a exotický zpìv flamenco za doprovodu rytmù kastanìt i podupávání tanečníkù. Rovnìž známá

7 je tradice býčích zápasù a návštìva arény pøedstavuje pro mnohé turisty vrcholný zážitek. A to jsme pominuli bohatou španìlskou kulturu a svìtovì známé hudební skladatele (Albéniz nebo zejména Manuel de Falla), vynikající malíøe (Velázquez, Picasso), operní zpìváky tenory (Plácido Domingo, José Carreras) nebo svìtovì proslulého spisovatele Miguela de Cervantese s románem Don Quijote. Vìøím, že vás tento stručný pøehled toho nejzajímavìjšího ze Španìlska nìčím zaujal. Pokud v budoucnu Španìlsko o dovolené navštívíte a poznáte blíže tuto zemi šavnatých pomerančù a oliv, pak se tento článek neminul účinkem. Končím pozdravem: Hasta la vista! – Na shledanou! Dr. Karel Lachout

8

JONÁŠ, NINIVÉ A VELRYB IV. Ale co bylo s Jonášem? Zùstala vzadu pevná zem, loď mizí kdesi v nedohlednu a nejblíže je odtud ke dnu. I když teď na moøi je klid, jak má se Jonᚠzachránit? Tu náhle, ne však náhodou, noøí se velryb nad vodou, otvírá tlamu jako bránu a Jonᚠmizí v tomto chøtánu. Namísto plavby do Taršíše teď leží velrybovi v bøiše. Jak pustý je temný kout! Má v nìm jak v hrobì zahynout? Což smrt má dvojí podobu? V nedozírnu i ve hrobu? Ten hrob se bezútìšným zdál a Jonᚠtrpce vzpomínal: „Proč jsem tì, Bože, neposlechl? Nedopus, abych tady zdechl! Mùj Pane, zachraò mne a spas a svìø mnì poznovu svùj hlas!“ Tu Jonᚠmísto náøku všeho velebit začal Pána svého. A zpíval nahlas, žalmy pìl. To i ten velryb slyšet mìl. Zpìv hlasitì se nesl tmou a rozléhal se ozvìnou.

9 V temnotì chvalozpìvy znìly a jimi chvìl se velryb celý. Dne tøetího – už soumrak byl – ten tvor se k zemi pøiblížil. Pod nebem čistým, pod hvìzdami Jonáše vyvrhl ven z tlamy, do života ho opìt vrátil a pak se do hlubiny ztratil. Klaus-Peter Hertzsch: „Der ganze Fisch war voll Gesang“ S pøihlédnutím k biblickému prorockému spisu „Jonᚓ volnì pøebásnil Miroslav Matouš (pokračování pøíštì)

10

TA NAŠE KVÌTENA - ČESKÁ?

7. Laskavec Rod laskavcù (Amaranthus) zahrnuje kolem 60 druhù, které rostou po celém svìtì vyjma arktických oblastí. Ačkoli u nás si laskavec pamatujeme hlavnì jako plevel, ve svìtì je pìstován napø. pro semena (jde o tzv. pseudoobilnou rostlinu – ze zrna se dá vyrábìt mouka) nebo jako krmivo pro zvíøata. Pìstované formy pùvodnì pocházejí ze støední Ameriky a rostly zde již pøed tøemi tisíciletími. Patøí do čeledi laskavcovitých spolu se øepou, nìkdy se k laskavcovitým øadí i merlík nebo lebeda; mezi odborníky je tato čeleď považována za ne zcela jednoznačnou, nebo rostliny v ní se pomìrnì dosti liší. Rodové jméno Amaranthus bývá vykládáno dvojím zpùsobem. Jako „amoris anthos“, kvìt lásky, milosti; tento výklad se promítl i do nìkolika evropských jazykù a lidových jmen. Vykládá se však také jako „amarantos“, nevadnoucí. Laskavec ohnutý (Amaranthus retroflexus, na obrázku) je jednoletá bylina, která mùže dorùst až dvoumetrové výše. Lodyha je silná, zelená až načervenalá, listy støídavé a zespoda chlupaté. Kvìtenství je husté a uspoøádané v tzv. lichoklasy, kvìty jsou velmi nenápadné, zelené a objevují se od července do øíjna. Plodem je tobolka. Pùvodní je v Severní Americe, v současnosti je však rozšíøen témìø po celém svìtì. V Evropì zcela zdomácnìl, u nás byla jeho pøítomnost prvnì zdokumentována v roce 1818. V naší zemi roste zejména v teplejších oblastech, ve vyšších polohách jen asi do 700 m. n. m. Vybírá si dusíkaté sušší pùdy, slunná a teplá stanovištì jako pole, okraje cest, rumištì, skládky… Laskavec ocasatý (Amaranthus caudatus) k nám dorazil z Indie a støední Asie. Je to až 120 cm vysoká bylina s rozvìtvenou lodyhou, na níž jsou støídavé, vejčitì kopinaté listy. Drobné nahloučené kvìty vyrùstají v nápadných, 10-70 cm dlouhých, pøevislých a nìkdy i dále rozvìtvených hroznech. V zahradách se často pìstuje pro okrasu zejména jeho červenofialová varianta. Plnì vyvinuté kvìtenství trochu pøipomíná zvíøecí ocas. Kvete od července do zámrazu, nesnáší teploty pod bod mrazu. Proto mladé rostliny vysazujeme až koncem kvìtna, kdy již nehrozí noční mrazíky.

11

Laskavec zvrhlý (Amaranthus hybridus/chlorostachys) je v teplejších oblastech České republiky hojnìjší než laskavec ohnutý. Dorùstá asi jednoho metru, je jednoletý, lodyha velmi bohatì vìtvená a jen øídce ochlupená. Kvete v lichoklasech od července do záøí a dovede vyprodukovat až pùl milionu droboučkých, lesklých černých semen. Petra Štìpánová

12

NA TOULKÁCH S KULDOU XXI.

Kulda léčí - dokončení Otec Jurášek pokýval hlavou a øekl zpola vážnì: „No jo, ty chlape jeden, to abychom ti teď vykali a øíkali ti pane Smejkal...“ „Ale co, jen zùstaòte pøi Smejčilovi, však jsem si to zasmejčil, vlastnì zasloužil.“ „Holt jsi mìl, jak se po mém povolání øíká, vypuštìnej rybník. Ale už se ti nahání.“ „Zato vám, pane porybný, do rybníka natéká, ale nepøibývá, že?“ „Jak to víš?“ zarazil se otec Jurášek. „A čím to tedy je, když to víš?“ „Inu,“ usmíval se strejda Smejčil, „protéká vám škvírou ve stavidle na jalovinì. A jak to vím? Pøece vysmejčil jsem to.“ Pan porybný si pøiplácl dlaò na čelo. Vìdìl, že stavidlo na jalové strouze, kudy pøetéká voda po jarním tání a vždy, když je jí pøebytek, je chatrné a počítal, že po podzimním výlovu dá zhotovit nové. Pokud ovšem sežene šikovného øemeslníka, který to dovede. K jeho pøekvapení se Smejčil nabídl, že to vodní zaøízení opraví, když bude mít vhodné døevo. „A na podzim vám postavím nové. Vždy jsem pùvodnì tesaø a snad jsem to ještì nezapomnìl.“ Otec Jurášek mu slíbil, že dostane zaplaceno. Domluvili se, že opravu provedou po obìdì. „Co budeš jíst ty?“ znovu se do Smejčila pustily Kvítkovanky a hlásily porybnému, že jejich vyléčený soused nemá v chalupì ani suchou kùrku, akorát špinavé talíøe s rybími kostičkami. „Potøebuješ hospodyni!“ „No jo, ale kde ji najdu?“ „Nìco k jídlu ti, Smejčile, donesem. A najdem ti slušnou vdovu.“ „Ale a není hádavá,“ vyhradil si. Výpravu k jalové strouze tvoøil pan porybný s pilou pøes rameno, Smejčil s brašnou náøadí a čtyøi dìti, které nesly prkna rozličné délky. Kulda nesl sám sebe klouzavým letem. Zpod stromù na hrázi bylo vidìt, jak ve vìtøíku skotačí po hladinì tisíce zrcátek. Oni se však pohybovali vážnì, protože oprava každého rybničního zaøízení je vážná vìc. Obcházeli rybník k bočnímu zálivu, který se zarazil až o návrší, odkud se zvedal borový les. Bok návrší tvoøil holý kamenitý splaz, pozùstatek dávné činnosti ledovcù. Žádné pochopení pro činnost naší skupiny však neprojevily kopøivy. Ve vlhkém stínu se postavily do cesty, houština vysokých kopøiv, pøichystaných požahat smìlce, který by se jimi odvážil projít.

13 Teď se ukázalo, jaká výhoda je mít s sebou Kuldu, kamarád kulový blesk pochopil bez øíkání, co má dìlat. Snesl se nad zem a doslova razil pìšinu kopøivami, které pøed ním lehaly dočista usušené a neškodné. Náhle se však s vylekaným vypísknutím vznesl a z kopøiv se ozvalo zlostné zabručení a cosi se odtamtud valilo. „Divočák!“ vykøikla pražská Mirka, vydìsil se i Ríša. „Ale ne,“ usmál se otec Jurášek. Bylo to mohutné tmavé zvíøe s protáhlou hlavou a bílým pruhem po její stranì. Pelášilo komicky všema nohama zároveò a brumlavì hubovalo, dokud nezmizelo v balvanech kamenité stránì. „Jezevec,“ pokračoval pan porybný. „Je užitečný, spolyká hromadu slimákù a všelijaké havìti. Kdybyste slyšeli, jak pøi tom mlaská a bručí! Vede noční život, ale tohle už je dìdek, má pøevrácený čas a schrupnul si venku, namísto ve své noøe v kamenech...“ Konečnì se zastavili nad úhlednì vyzdìným korytem jalové strouhy, které v mírném sklonu procházelo hrází. Mìlo být suché, jenže nebylo. Stavidlo sice vypadalo hezky, jak bylo porostlé mechem, ale prastaré døevo pod ním trouchnivìlo a mezi díly, z nichž bylo sestaveno, vyhnila škvíra, že jste jí mohli prostrčit dlaò, a tudy unikala voda z rybníka. Otec Jurášek a Smejčil v holínkách seskočili do koryta a zkoumali závadu. „Nedá se nic dìlat,“ dùležitì poznamenal Smejčil, „nìkdo musí do vody a pøidržet døevìnou záplatu z druhé strany, protože v samotným stavidle nebude držet høebík.“ Zákoutí rybníka ožilo, oba starší hoši se svlékli do trenýrek a øekli byste, že odvážnì hupsli do vody, no, ale pøi stavidle jim jí nebylo víc jak do pasu.

14 Dívky na bøehu pøidržovaly prkna, když je oba hlavní pracovníci pøiøezávali na správnou délku. Kulda ve vzduchu aspoò práci fandil. „Budu stavidlo hlídat,“ oznámil veselými poskoky, navíc to pøetlumočila Lucinka, „a kdyby znovu teklo, pøiletím to øíct.“ „Taky kdybys vidìl nìkoho pytlačit,“ zavolal na nìho pan porybný, pøátelsky se ušklíbl na Smejčila, ale nevyhrál. Smejčil se zašklebil ještì víc. Stavidlo po opravì už nepropouštìlo ani kapku a všichni mìli pocit, že pøi té práci prožili báječné odpoledne. Vìtšinì z nich trochu zatrnulo, když Ríša z dobré nálady cákl po nízko poletujícím Kuldovi dvì plné hrstì vody. Nestalo se však nic zlého, jenom to zasyčelo. Kamarád blesk v mžiku promìnil vodu v páru hustou jak mléko a tou párou nakreslil ve vzduchu srdíčko, jaké se prodává na pouti z perníku. Pochopili všichni, co tím sdìluje, a byla na to jediná možná odpovìď. „My tì, Kuldo, taky máme moc rádi...“ Ladislav Muška (pokračování pøíštì)

15

SOUT̎ O TØI KNIHY

Milé dìti, prázdniny utekly jako voda a školáci znovu vyrážejí za vzdìláním. Snad vám první školní dny trochu zpøíjemní naše osmismìrka. Pokud nám své øešení pošlete nejpozdìji do poloviny øíjna, mùžete se v listopadu stát jedním ze tøí výhercù knihy!

aktovka angličtina čeština data dìjiny dílny

fyzika chemie knihy lavice matematika pero

pøestávky sešit tabule testy úkoly zemìpis

Blahopøejeme výhercùm kvìtnové soutìže (stejné byly kytice B a F): Eliška Hoøínková z Ratají nad Sázavou Miroslav Hlaváč a Nikola Malá z Kojetína

16

SPOJ NÁS V JEDNO, PANE