CELIAKOVÉ NIKOVÝ TRH CESTOVNÍHO RUCHU?

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a cestovní ruch

CELIAKOVÉ – NIKOVÝ TRH CESTOVNÍHO RUCHU? People with coeliac disease–niche tourism market? Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Autor:

Ing. Martin Šauer, Ph.D.

Veronika Šubrtová Brno, 2013

J mé n o a př í j me ní a ut o r a : Veronika Šubrtová N á ze v b a ka l á ř s ké p r ác e : Celiakové – nikový trh cestovního ruchu? N á ze v p r á c e v a n gl i č t i n ě:

People with coeliac disease–niche tourism market?

K at e dr a :

Regionální ekonomie a správy

V e d ou c í b a ka l ář s ké pr á c e:

Ing. Martin Šauer, Ph.D.

R o k o b h aj o b y:

2013

Anotace Tématem bakalářské práce je specifický (nikový) trh cestovního ruchu, konkrétně celiakové. Teoretická část představuje problematiku celiakie. Zabývá se vymezením základních pojmů a klasifikace této nemoci. Popisuje problematiku a konkrétní bariéry celiaků ve spojitosti s cestováním po ČR a do zahraničí. Praktická část se zabývá případovou studií mezi celiaky a cestovními kancelářemi. Popisuje postoje obou dotazovaných skupin k dané problematice a řeší chybějící nabídku služeb pro celiaky na trhu cestovního ruchu. Hlavním výstupem práce je prozkoumat, zda jsou celiakové perspektivní skupinou klientů pro tvorbu nových produktů v cestovním ruchu a navržení případných řešení. V závěru jsou představeny dvě řešení aktuálního problému, sestaveného za pomoci konzultací s odborníky v oboru cestovního ruchu a celiakie. Annotation The subject of my thesis is a specific (niche) market of tourism, namely people with coeliac disease. The theoretic part introduces the issue of coeliac disease, focusing. On the basic definitions and classification of this autoimune disorder. It describes problems and specific barriers related to traveling in the Czech Republic and also abroad. The practical part analyses a case study performed among people with coeliac disease and travel agencies. It describes a general attitude of both groups to the problem and discuss the lack of offer of coeliac services within the market of tourism. The aim of the thesis is to examine whether the group of coeliac people is a sufficiently perspective target for introducing new products in the tourism industry. At the same time the most suitable proposals are made. In the last part of my thesis presents two solutions of the current problems, which were consulted with the specialists in the fields of tourism and coelic disease.

Klíčová slova Celiakie, gluten, cestovní kancelář, bariéry cestování, cestovní ruch, nikový trh, bezlepková dieta Keywords Coeliakia, gluten, travel agency, travelling barriers, tourism, niche market, gluten – free diet

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Celiakové – nikový trh cestovního ruchu?“vypracovala samostatně pod vedením Ing. Martina Šauera, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 2013 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Martinu Šauerovi, Ph.D. za odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce a jeho celkový přístup ke studentům v průběhu studia. Dále bych ráda poděkovala Klubu Celiakie Brno, jmenovitě panu Ing. Daliboru Ježkovi za poskytnuté informace a zprostředkované setkání s respondenty. Poděkování patří též všem organizacím zabývající se celiakií a časopisu „Život s dietou“, které mi umožnily rozeslat dotazníky mezi jejich respondenty. Poděkování patří i samotným respondentům, bez kterých by nebylo možné práci napsat a cestovním kancelářím za jejich čas a poskytnuté rozhovory. Zároveň bych chtěla poděkovat své rodině za výjimečnou podporu během celého mého studia. Veronika Šubrtová

OBSAH ÚVOD....................................................................................................................................................11 1

CELIAKIE ....................................................................................................................................13

1.1

ZÁKLADNÍ POJMY ....................................................................................................................13

1.1.1

Celiakie.............................................................................................................................13

Diagnóza a typické příznaky celiakie .............................................................................................14 Klasifikace - formy celiakie ............................................................................................................15 Léčba celiakie .................................................................................................................................17 1.1.2

Gluten (lepek)...................................................................................................................17

1.1.3

Bezlepková dieta a bezlepkové potraviny .........................................................................17

Bezlepková dieta .............................................................................................................................17 Finanční zatížení.............................................................................................................................17 Bezlepkové potraviny a jejich dostupnost .......................................................................................18 1.2

VZNIK A HISTORIE CELIAKIE ....................................................................................................19

1.3

ŽIVOT S CELIAKIÍ V ČR............................................................................................................20

1.4

CESTOVÁNÍ CELIAKŮ A SOUČASNÉ BARIÉRY ...........................................................................20

1.4.1

Cestování po ČR...............................................................................................................21

1.4.2

Cestování do zahraničí.....................................................................................................21

2

PRAKTICKÁ ČÁST ....................................................................................................................23

2.1

METODIKA A ORGANIZACE VÝZKUMNÉHO SBĚRU DAT – CELIACI ..........................................23

2.2

VYHODNOCENÍ ZÍSKANÝCH DAT .............................................................................................24

2.3

CESTOVNÍ KANCELÁŘE A JEJICH REAKCE NA PROBLEMATIKU CELIAKŮ .................................37

2.3.1

CK ALPINA...................................................................................................................... 38

Postoj k problematice celiaků ........................................................................................................ 38 2.3.2

CK ALEXANDRIA ........................................................................................................... 39

Postoj k problematice celiaků ........................................................................................................ 40 2.3.3

CK Permanent SE ............................................................................................................ 41

Postoj k problematice celiaků ........................................................................................................ 42 2.3.4 3

Zhodnocení přístupů daných CK k dané problematice a jejich porovnání...................... 43

NÁVRH ŘEŠENÍ PRO DANOU PROBLEMATIKU .............................................................. 45

3.1

NABÍDKA BEZLEPKOVÉHO STRAVOVÁNÍ – NOVÁ SLUŽBA CK................................................ 45

3.2

UVÁDĚNÍ ALERGENŮ OBSAŽENÝCH V PODÁVANÉM JÍDLE – DOPLŇKOVÁ SLUŽBA CK.......... 47

ZÁVĚR ................................................................................................................................................. 49 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ.................................................................................................... 51 SEZNAM GRAFŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA A: DEMOGRAFICKÉ ROZLOŽENÍ RESPONDENTŮ PŘÍLOHA B: VZOR DOTAZNÍKU PŘÍLOHA C: PROPAGAČNÍ LETÁK CK PERMANENT SE PŘÍLOHA D: UKÁZKA JÍDELNÍHO LÍSTKU V ANGLICKÉM JAZYCE - LA STRADA PŘÍLOHA E: SOCIÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ CELIAKŮ V ZAHRANIČÍ

ÚVOD Za posledních několik let se stal pojem „cestovní ruch“ velmi významným. Neustále se rozvíjí a prohlubuje své možnosti. V současné době zaujímá významné místo v životní úrovni obyvatelstva hospodářsky vyspělých států. Dle UNWTO je to dokonce nejrychleji se rozvíjející hospodářské odvětví na světě. Cestovní ruch je tzv. průřezovým odvětvím, jež ovlivňuje mnoho dalších hospodářských odvětví, se kterými spolupracuje. Vytváří tzv. multiplikační efekt. Pozoruhodnou vlastností je, že umí vytvářet pracovní a obchodní příležitosti bez velkých investic a přinášet v mnoha směrech značnou přidanou hodnotu. Pro řadu zemí má přímo strategický význam a je potřeba jej udržovat zdravý a konkurenceschopný. Mnoho lidí si pod pojmem „cestovní ruch“ představuje procesy spojené se službami poskytovanými účastníkům cestovního ruchu včetně osob a zařízení, které tyto služby poskytují. Zajišťují a nabízejí aktivity spojené s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, jako jsou přírodní krásy, kulturní památky či jiné kulturní a materiální hodnoty. (Pásková, M., Zelenka, J., 2002:83.). Lidé berou v potaz pouze ekonomický význam cestovního ruchu. Ať chceme nebo ne, cestovní ruch se za dobu svého vývoje posunul za své hranice, kdy si cestování a rekreaci mohlo dovolit jen několik jedinců. V současné době má význam nejen ekonomický, ale především se stal velmi významným článkem na sociálním rozvoji a mnohých lidských činnostech. Stává se velkou oporou mezinárodního porozumění, nástrojem kolektivního a individuálního uspokojení a také zdrojem vzájemné tolerance a neustálého sebevzdělávání (Yglová, Burian a Vajčnerová, 2011). Díky této skutečnosti se zarývá do povědomí a stává se nepostradatelnou součástí lidského života. V dnešní uspěchané době je rekreace téměř nutností. Cestování by tak mělo přinášet radost a nemělo by být pro nikoho žádným úskalím vycestovat ze svého obydlí a dopřát si několik dní klidu. Ve světě se však nedá vždy zařídit, aby vše fungovalo dle vysněných idejí. Řeč je o handicapovaných a nemocných lidech, kteří na svých cestách potřebují odbornou pomoc či speciální služby. Jako první všechny napadne mezi handicapované osoby řadit hlavně vozíčkáře, nevidomé apod. Avšak mezi handicapované patří i celiaci. Jejich handicap spočívá v závislosti na bezlepkové dietě a potravinách k tomu určených. V České republice se v současné době pohybuje okolo 100 000 celiaků, přičemž třetina z nich o své nemoci nemá ani tušení (Rekreace bez lepku, 2011). Navíc toto číslo nemusí být zdaleka konečné. Zkvalitnění diagnostiky této nejčastější autoimunitní a chronické nemoci v ČR nastalo až v posledních osmi letech. Lékaři ani státní instituce nevěnovali celiakii takovou pozornost, jakou si v dnešní době zaslouží. Mnoho lékařů a jiných odborníků nazývá celiakii nemocí 21. stol. (Červenková R., 2006:15).

11

Cestování celiaků přináší několik specifických problémů a požadavků. Jejich strava se musí skládat bezpodmínečně z bezlepkových produktů a jejich zajištění a uchovávání na cestách je mnohdy složité. Po prozkoumání trhu cestovního ruchu se ukázalo, že existuje jen málo vhodných nabídek služeb pro celiaky, které by jim cestování po ČR a do zahraničí usnadnily. V případě, že se najde obdobná služba, kterou by celiaci mohli pro své cesty využít, je v reálné podobě nevhodná nebo nedokáže pokrýt tak velkou kapacitu, jakou by celiaci potřebovali. V současné době je konkurence na trhu mezi organizacemi zprostředkovávající turistické výlety či pobytové a poznávací zájezdy velká. A není pochyb o tom, že pokud se chce organizace udržet v konkurenčním postavení na trhu, musí objevovat stále nové segmenty trhu, na které se ještě nikdo nezaměřil. Hlavním cílem této práce je identifikovat bariéry účasti celiaků na cestovním ruchu a v této souvislosti vyhodnotit aktivity vybraných cestovních kanceláří. Dalším cílem práce je navrhnout opatření, které zpřístupní nabídku cestovních kanceláří i pro segment celiaků. Práce zjišťuje, zda jsou celiakové perspektivním segmentem trhu, na který by se cestovní kanceláře při tvorbě produktu měly zaměřit. Na základě zjištěných informací z případových studií mezi celiaky a cestovními kancelářemi, poté navrhnu řešení, která by přinesla zlepšení současné situace na trhu cestovního ruchu.

12

1 CELIAKIE 1.1

Základní pojmy

V následující části budou vymezeny základní pojmy související s problematikou celiakie. Pro dané téma je důležité vysvětlit pojmy, jako jsou celiakie, gluten, bezlepková dieta a bezlepkové potraviny. 1.1.1

Celiakie

Odpovědí na otázku co vlastně celiakie znamená, se zabývá celá řada autorů (Možná L, 2006:14-16; Frič, P, 2003:49:465–473; Kohout a Pavlíčková, 2010; Universum: Všeobecná encyklopedie, 2000:52; Česká gastroenterologická společnost, ©2011–2013; Společnost pro bezlepkovou dietu o.s.), jež seznamují populaci s touto nemocí. Celiakie1- hereditární2 autoimunitní onemocnění (dříve označované také jako celiakální sprue (dále jen „CS“), gluten sensitivní enteropatie či choroba Gee – Herter) je chronické celoživotní onemocnění, charakterizované trvalou střevní intolerancí lepku (glutenu), jenž je obsažen v některých druzích obilí (pšenice, žito, oves, ječmen a jejich kříženci). Intolerance lepku se projevuje zánětlivými změnami sliznice tenkého střeva doprovázené silnými průjmy u geneticky vnímavých jedinců. Tyto změny vedou k poruše vstřebávání živin, minerálů, vitamínů i vody. Proto u pacientů dochází k úbytku váhy, chudokrevnosti (anémii) a celkové poruše psychického a somatického vývoje. Stupeň poruchy je závislý na postižení sliznice, proto je znám výskyt klinické formy od plně rozvinutých až po formy neúplné či zcela bezpříznakové.

1

Celiakie – pochází z řeckého výrazu „koiliakos“, což znamená „trpící na střeva“, se časem polatinštil

na „coeliakia“ (Červenková, 2006:10) 2

hereditární – dědičný, z latinského slova: heres; genetický (Universum: Všeobecná encyklopedie, 2000:470).

13

Diagnóza a typické příznaky celiakie V současné době je diagnóza celiakie založena na směrnici Evropské společnosti pediatrické gastroenterologie, hepatologie a výživy (ESPGHAN) z roku 1996 (Frič a Bušínová, 2008:483). Dle Prokopové (2008:236-237)obsahuje následující diagnostická kritéria 

anamnéza a klinické příznaky jsou kompatibilní s CS



pozitivní sérologické testy na přítomnost protilátek (na antigeny HLA-DQ2 a HLA DQ8, tzv. HLA antigeny II. třídy)



biopsie-histologie s kompatibilním pozitivním nálezem CS u nemocného staršího 2 let



pozitivní vliv bezlepkové diety (zřetelné klinické a sérologické projevy)



vyloučení onemocnění s podobnými klinickými projevy na základě diagnostiky

V ČR předpisovou diagnostiku celiakie prezentuje Červenková (2006:16) dvěma vyšetřením. Prvním vyšetřením je sérologické vyšetření krve. Tato metoda odhalí přítomnost protilátek proti vlastním antigenům. Oproti dřívějším testům jsou dnešní testy nesrovnatelně citlivější. Druhé vyšetření se nazývá enterobiopsie. Jedná se o vyšetření vzorku střevní tkáně pomocí zavedení enterobioprické kapsle či klasické gastroskopie nebo endoskopie. Vzorky jsou pak histologicky i histochemicky zhodnoceny (resp. na kolik je povrch střevní sliznice poznamenán atrofií klků). Toto vyšetření musí následovat za pozitivním sérologickým vyšetřením. Při pozitivitě obou vyšetření je pacientovi nastolena bezlepkové dieta a jsou kontrolovány její pozitivní účinky (Dítě a kol., 2000:52).

Obrázek č. 1: Sliznice tenkého střeva u celiaka

Obrázek č. 2: tenkého střeva

Zdravá

Zdroj: Kolonoskopie.cz (© 2009–2012)

Zdroj: Mléko bez laktózy (2013)

sliznice

Projevy celiakie mohou mít mnoho tváří dle formy celiakie. Mezi hlavní příznaky však patří „nafouklé“ břicho, průjmy, hubnutí a slabost, dále pak různé zažívací potíže (nechutenství, plynatost, pocity plnosti), chudokrevnost, krvácivé projevy, psychické či neurologické poruchy. Časté jsou i gynekologické poruchy: opožděná a nepravidelná menstruace, neplodnost nebo samovolné potraty (Česká gastroenterologická společnost, © 2011–2013). 14

Klasifikace - formy celiakie Rozlišujeme několik forem celiakie, přičemž klinicky diagnostikována je většinou forma klasická (symptomatická) – s typicky vyjádřenými příznaky. Pacient se symptomatickou formou celiakie má typické či atypické příznaky, pozitivní nález na sliznici tenkého střeva včetně imunohistochemického vyšetření, sérologické markery celiakie jsou pozitivní. (Kohout, 2006:324 - 326). Necharakteristické příznaky celiakie v dospělosti spíše převažují a velká část nemocných zůstává neodhalena. Tuto situaci potvrzuje i teorie, kterou v roce 1997 publikovali Maki a Collin (1997:1755 - 1759), tzv. koncepce „celiakálního ledovce“ (viz obrázek č. 3). Část ledovce nad „vodní hladinou“ tvoří nemocní s klasickou - aktivní formou celiakie. Avšak bohužel převažují ostatní, nediagnostikované formy nemoci („pod hladinou“). Jak ve své práci zmiňuje Prokopová (2008:233 - 239), již Fergusonová upozornila, že procento nediagnostikovaných pacientů dosahuje 80 %. Obrázek č. 3: Celiakální ledovec

Klinická diagnóza

Bioptická diagnóza

Sérologická diagnóza

Zdroj: Společnost pro bezlepkovou dietu o.s. upraveno autorem.

Dle Prokopové (2008:233 - 239) a Červenkové (2006:12) se celiakie rozděluje na tyto základní formy: Neaktivní (nediagnostikované formy) 

SILENTNÍ FORMA – též označována jako forma „němá“. Často se objevuje u pacientů, kde je rodinná anamnéza celiakie pozitivní. Při enterobiopsii jsou nalézány charakteristické změny histologického obrazu a sérologické testy jsou také pozitivní. Klinické příznaky u této formy chybí.

15



LATENTNÍ FORMA – označovaná také jako „skrytá“ forma. U pacientů chybí symptomy nemoci. Výsledky biopsie tenkého střeva vykazuje zvýšení počtu intraepiteliálních lymfocytů a sérologické testy jsou pozitivní.



POTENCIONÁLNÍ FORMA – jak testy na protilátky, tak enterobiopsie jsou negativní, avšak určité tkáňové antigeny (protilátky) mají shodnou skladbu s nemocnými. To je dáno častou genetickou predispozicí, speciálně genu HLA-DQ2. Projevuje se hlavně u přímých příbuzných celiaků. Nejnovější studie potvrzují, že prevalence jak mezi dospělými, tak mezi dětmi je odhadem 1:100. Tyto nemocné je třeba sledovat.

Aktivní formy 

KLASICKÁ FORMA – taktéž „typická“ či „plně rozvinutá“ forma. Pacienti vykazují jasné příznaky nemoci a jejich výsledky sérologických testů i enterobiopsie jsou pozitivní. Tato forma se vyskytuje u 30 – 40 % pacientů.



SUBKLINICKÁ FORMA – jedná se o atypickou formu celiakie tzv. „extraintestinální“ forma. Nemocní mají atypické příznaky celiakie (anemie, metabolická osteopatie, neurologická symptomatologie, gynekologické obtíže). Jestliže při stanovování diagnózy nechybí ani námět na celiakii, sérologické testy a biopsie budou vykazovat pozitivní nálezy.

Výskyt celiakie (epidemiologie) Ještě před několika lety by se celiakie dala označit za jakousi exotiku. Avšak díky diagnostickému pokroku a novým, přesnějším screeningovým metodám se celiakie stává chorobou současnosti. Z průzkumu v deseti zemích Evropy, Afriky a USA vyplývá, že výskyt celiakie je oproti prvotním odhadům až dvanáctkrát vyšší a to 1:200 – 250. Jsou to však jen skromné odhady, protože jak se i odborníci shodují (Latta, 2012:221–223; Frič a Bušínová, 2008:482-484), je na světě mnoho lidí, co celiakii mají, ale dosud o ní neví a nemohla být diagnostikována. Doposud nejvyšší výskyt CS byl zaznamenán v Severním Irsku (1:100). Léčení pacienti tak tvoří jen pouhou špičku již zmíněného modelu ledovce. Celiakie se v ČR řadí mezi nejčastější autoimunitní a chronická onemocnění, avšak pozornost státních orgánů tomu neodpovídá. Pozornost lékařů se mnohonásobně zlepšila. V ČR by se dle výše uvedeného odhadu mělo pohybovat 40 000 – 50 000 nemocných touto chorobou. Avšak reálná čísla mohou být mnohem vyšší (Červenková R., 2006:14-15). Nejčastěji se celiakie projevuje mezi rodinnými příbuznými celiaků 1. a 2. stupně (10 %) a u diabetiků závislých na inzulínu. Také lidé trpící nízkým sérovým železem, anémií a nevysvětlitelnou únavou či Downovým syndromem patří mezi velmi úzkou skupinu lidí, u nichž je celiakie pravděpodobnější (Červenková R., 2006:15, Možná L., 2006:35).

16

Léčba celiakie Již několik výzkumných týmu se snažilo o vynalezení léku či vakcíny proti celiakii. Avšak ani výzkumný tým vedený Stanfordskou Univerzitou v Kalifornii, a ani tým Oxfordské univerzity, který navázal na práci výše zmíněného výzkumného týmu, v tomto směru neobstál. I když vědci dokázali identifikovat fragment glutenu (gliadin) jako viníka celiakie, je potřeba stále dalšího výzkumu. Vakcínou se v současné době zabývají i vědci z Walter and Eliza Hall Institute (WEHI) v Melbourn.Pod vedením zkušeného vedoucího oddělení autoimunity WEHI, Boba Andersona, testují série injekcí, které by snižovaly citlivost na lepek (Walter and Eliza Hall, 2011; National foundation for celiac awareness, 2009). V současné době je jedinou a potvrzenou léčbou celoživotní odstranění lepku ze stravy. Dodržování tzv. bezlepkové diety je nevyhnutelné. To ovšem může ve většině případů znamenat finanční a časovou zátěž a navíc je zde vždy riziko kontaminace bezlepkového jídla během zpracování (Poradenské centrum pro celiakii a bezlepkovou dietu, © 2013). 1.1.2

Gluten (lepek)

Lepkem se obecně rozumí bílkovina obsažená v obilovinách (ječmen, oves, žito, pšenice a jejich kříženci), nerozpustná ve vodě. Gluten neboli lepek je tvořen směsí dvou bílkovin, gluteninu a prolaminu, přičemž podkladem pro anatomické změny ve střevech jsou právě prolaminy (Dítě, P. a kol., 2000:52). Prolaminy (bílkovinné součásti lepku), jež způsobují střevní nesnášenlivost, se v ječmeni nazývají hordeiny, v žitu sekaliny, gliadiny v pšenici a aveniny v ovsu (Pavelková, Burešová, 2012). 1.1.3

Bezlepková dieta a bezlepkové potraviny

Bezlepková dieta Bezlepková dieta v zásadě znamená vyloučení veškerých potravin a nápojů obsahující lepek (gluten). Jak je výše uvedeno, lepek je obsažen v pšenici, ječmeni, žitu a ovsu a výrobků z těchto látek a je nezbytné tyto látky ze stravy doživotně vyloučit. K dodržování bezlepkové diety jsou vyráběny speciální bezlepkové potraviny. Jak uvádí Výzkumný ústav potravinářský Praha (© 2009), denní příjem lepku by u celiaka neměl překročit 20 mg/den. Finanční zatížení Bezlepková dieta je bezesporu finančně náročná. Cena potravin je v 90 % případů téměř několikanásobně vyšší (někdy i deset krát). Proto u osob finančně slabších dochází k vědomému porušování bezlepkové diety. Podpora ze strany zdravotních pojišťoven (dále jen ZP) je nedostačující, protože nepokrývá ani měsíční náklady na stravu. Například v rámci programu „Bezlepková dieta“,

17

který je určen pro pojištěnce VZP3 ve věku do 26 let (za předpokladu, že jsou nezaopatřenými dětmi – studenty), přispívá ZP za nákup bezlepkových potravin až 6000 Kč ročně (VZP, © 2013). ČPZP4 pak nabízí svým klientům v „Balíčku Mix“ v rámci preventivního programu pro ženy od 19 let až 1500 Kč ročně (ČPZP, © 2009). Bezlepkové potraviny a jejich dostupnost Za bezlepkové jsou považovány takové potraviny, z nichž je lepek (gluten) speciální technologickou úpravou odstraněn. Potraviny jsou označovány jako „bezlepkové“, „bez lepku“, „přirozeně bezlepkové potraviny“ nebo „s velmi nízkým obsahem lepku“, které bývají doplněny speciálními symboly. V České republice je jím přeškrtnutý klas (viz. obrázek č. 1) (Společnost pro bezlepkovou dietu o.s., dále jen jako Spol. pro BD). Potraviny s označením BIO nebo DIA nejsou automaticky bezlepkové. Bezlepkové potraviny jsou rozlišovány dle nařízení (ES) č. 41/2009 do dvou základních kategorií. 

„BEZ LEPKU“ – primární označení pro potraviny, které neobsahují pšenici, ječmen, žito, oves nebo jejich křížence a obsahují jiné složky nahrazující pšenici, ječmen, žito a oves (tzn. přirozeně bezlepkové suroviny). Obsah lepku v takto označených potravinách prodávaných konečnému spotřebiteli, nesmí přesahovat 20mg/kg.



„VELMI NÍZKY OBSAH LEPKU“ – toto označení je vyhrazeno pouze pro potraviny ze složek pšenice, žita, ječmene, ovsa nebo jejich kříženců, které byly speciálně zpracovány za účelem snížení obsahu lepku (zpravidla technologickou úpravou). Výše uvedené označení nelze použít u potravin, které neobsahují žádnou složku z pšenice ječmene, ovsa, žita nebo jejich kříženců. Potraviny nesmí obsahovat více než 100 mg/kg lepku v potravině ve stavu, v němž je prodávána konečnému spotřebiteli.

Tyto dvě hlavní kategorie označení nemohou být nahrazeny alternativním nedostatečným označením „BEZLEPKOVÉ“, jež nevypovídá o obsahu lepku v potravinách. Lze jej uvádět jako dobrovolný údaj nad rámec požadavků platných právních předpisů za předpokladu, že je doplněn označením určeným nařízením (ES) č. 41/2009 a za podmínky, že spotřebitele neuvádějí v omyl (Poradenské centrum pro celiakii a bezlepkovou dietu, © 2013; Pavelková, Burešová, 2012). Označení musí být viditelné, umístěné nejlépe v oblasti názvu výrobku.

3

VZP – Všeobecná zdravotní pojišťovna

4

ČPZP – Česká průmyslová zdravotní pojišťovna 18

Symboly označující tyto potraviny nemusí být vždy úplně totožné. V cizině se používají velmi podobné symboly, jako v ČR, s dodatkem GLUTEN – FREE. Bezlepkové potraviny jsou nutností pro dodržování bezlepkové diety, jež je jediným účinným prostředkem před dalším poškozováním sliznice.(Spol. pro BD; Úřední věstník Evropské unie, 2009)

Obrázek č. 4: Příklad označení bezlepkových potravin

Zdroj: Dia potraviny [online], © 2011.

Dostupnost bezlepkových potravin je v současné době na mnohem lepší úrovni než před několika málo lety. Na trhu je možné nalézt mnoho zahraničních i českých výrobců, kteří se pomalu začínají objevovat ve větších obchodních řetězcích (např.: GLOBUS, BILLA), kde mají vymezenou sekci. Dostupnosti dopomohlo také rozšíření internetových obchodů, jako jsou například: www.bezgluten.cz, www.celiashop.cz, www.bezlepkovyzivot.cz a mnoho dalších.

1.2

Vznik a historie celiakie

První zmínky o celiakii dětí a dospělých pochází z druhé poloviny 2. stol. n. l. Slavný antický lékař Galén, známý jako Aretaeus Cappadocia, popsal jako první tuto nemoc ve spisech „Náchylnost k celiakii“. Pro celiaky používal řecký výraz „koiliakos“ (tj. trpící na střeva), který se po latinské modifikaci změnil na „coeliac“. Galénovi spisy byly v roce 1856 přeloženy skotským překladatelem a lékařem Francisem Adamsem (Možná L., 2006:28; Červenková R., 2006:26). Jako první zaznamenal počátek moderní éry v celiakii v roce 1887 anglický pediatr Samuel Gee, který i když převzal původní popis celiakie po Galénovi, upozornil na skutečnost, že celiakie postihuje i děti. Zejména pak mezi prvním až pátým rokem věku. V roce 1888 zveřejnil druhý spis o celiakii, kde popisuje rysy celiakie s pozoruhodnou přesností a tvrdí, že: „Pokud má být pacient úplně vyléčen, je to možné jen formou přísné diety.“a dodává: „Přísun moučných jídel musí být velmi malý.“ (Coeliac UK, 2006). Další publikace o celiakii dětí se objevila v roce 1908. Autorem byl uznávaný pediatr C. A. Herter, který tuto nemoc zařadil mezi dětská onemocnění, protože se u dětí projevovala mnohem bouřlivěji než u dospělých. Jeho nejdůležitějším příspěvkem bylo tvrzení, že pacienti snášejí tuky lépe než uhlohydráty. Díky jeho příspěvku se o nemoci často mluví jako o „Gee-Herterově chorobě“ (Červenková R., 2006:28). Pozorování Hertera bylo v roce 1918 podpořeno Sirem Frederickem Stillem, uznávaným britským pediatrem, který poukázal na škodlivost chleba: „Naneštěstí jeden druh škrobu, který se zdá zvlášť zodpovědný za zhoršení příznaků, je v pečivu. Nevím o žádné vhodné 19

náhražce.“ (Možná L., 2006:29). Toto téma dále rozvinul americký pediatr Howland při svém vystoupení před Americkou pediatrickou společností. Rozdělil dietu na tři fáze s tím, že chléb, obilí a brambory jsou ty poslední druhy jídla, které mohou být povoleny, protože bylo zjištěno, že uhlohydrát musí být důsledně z jídla vyloučen. O tři roky později přichází americký pediatr Sydney Haas se zavedením banánové diety a jejím pozitivním vlivem na nemocné (GUANDALINI, 2008). Banánová dieta zůstala populární léčbou až do objevení hlavní příčiny onemocnění. Skutečný přelom v léčbě nastal ve 40. letech, kdy nizozemský pediatr Wiliam Dick prokázal, že nemocným dětem prospívá úplné vyloučení pšeničné, žitné a ovesné mouky z jejich jídelníčku. Od roku 1950 je proto základem léčby celiakie bezlepková dieta (Červenková R., 2006:26; Coeliak UK, 2006). Současně s těmito přelomovými objevy popsal lékař J. W. Paulley z Ipswichu abnormalitu střevní výstelky, které si všiml při operaci dospělého celiaka. Souvislost mezi celiakií a zánětlivými střevními změnami se prokázala na mnoha pacientech. Následovaly další objevy, které zpřesňovaly diagnózu. Od roku 1953 díky vynálezu (zasouvací hadičce) Eddyho Palmera je možno odebírat laboratorní vzorky střev, pořizovat fotografie střevní výstelky a popsat atrofií klků 5. Později se prokázala i souvislost celiakie s kožními nemocemi (Možná L., 2006:30-31).

1.3

Život s celiakií v ČR

Celou problematiku shrnují Možná (2006) i Červenková (2006) obdobně. Poukazují na fakt, že problematika celiakie se v ČR pohybuje jako na horské dráze. Kdysi tu nemocní měli velmi málo potravin k dostání, avšak dostávalo se jim určité finanční podpory. V současně době už sice mají větší možnost vybrat si mezi různými produkty, ale podpora ze strany státu je výrazně nižší. V západní Evropě, Austrálii a USA funguje buď přímá státní podpora pacientů, nebo zajištění distribuce bezlepkových potravin v lékárnách za nižší ceny tzv. dotované produkty.

1.4

Cestování celiaků a současné bariéry

Následující část práce se zabývá cestováním celiaků. Tato část je rozdělena na cestování po ČR, které přináší menší časovou i finanční zátěž oproti náročnějšímu cestování do zahraničí. Cestování celiaků do zahraničí by se dalo označit za nikový trh6. V čem se však autoři shodují (Možná, 2006; Červenková, 2006), je celková nevědomost o existenci celiakie.

5

Klky - miniaturní výběžky na povrchu tenkého střeva, které umožňují zvětšení vnitřního povrchu a usnadňují

tak vstřebávání. Na 1 milimetr čtvereční jich připadá 20 až 40 (Kardong, 2009). 6

Nikový trh - Jak uvádí Palatková (2006:96), nikový trh je specificky a úzce vymezený trh klientů mezi hlavními (masovými) trhy. Velkou výhodou je jeho malá početnost. Menší poskytovatelé služeb o něm zpravidla nevědí a ti velcí o něj nemají zájem (Williams, 2012:138).

20

1.4.1

Cestování po ČR

Jak uvádí Možná (2006) při cestování po ČR, pro celiaky je nejdůležitější jezdit tam, kde si mohou sami uvařit nebo kde se najde ochotný personál ubytovacího či restauračního zařízení a připraví jim speciální stravu. Zároveň je důležité personál upozornit, že pokud stravu připraví špatně, může to ohrozit život celiaka. Pro případ neochotného personálu by s sebou měli mít celiaci vždy nějaké minimální množství potravin. V ČR existuje projekt nazýván „Rekreace bez lepku“, který vznikl za přispění prostředků státního rozpočtu ČR z programu Ministerstva pro místní rozvoj. (Rekreace-bezlepku.cz, 2010). „Rekreace bez lepku“ je síť ubytovacích zařízení, která dokážou zajistit bezlepkové stravování pro osoby s celiakií. Projekt by měl být přínosný pro několik zájmových skupin najednou. Nejen že umožní lidem s celiakií vybrat dovolenou dle vlastních přání s ohledem na jejich zdravotní problémy, ale také tento projekt pomůže provozovatelům ubytovacích zařízení získat nové klienty. Odhadují totiž, že je v ČR v současné době okolo 100 000 celiaků. Jak sami na svých webových stránkách uvádějí, očekávají, že projekt bude mít příznivý dopad na tuzemský cestovní ruch, který se potýká s poklesem právě ubytovacích služeb. Motto tohoto projektu zní: „Celiak je diagnózou, která vzbuzuje obavy zejména v oblasti stravovacích omezení a zákazů. I s celiakií však lze, byť při nutném dodržování zvláštních pravidel, žít naplno. Projekt REKREACE BEZ LEPKU usnadní lidem s celiakií cestovat a tím nepochybně přispěje k jejich plnohodnotnému životu.“ 1.4.2

Cestování do zahraničí

Mnoho celiaků žije v domnění, že jakmile vyjedou za hranice ČR, budou mít díky jazykové bariéře velký problém sehnat vhodnou stravu. Opak je ale pravdou. Téměř všechny bezlepkové potraviny v ČR jsou z dovozu a není problém je nalézt i v zahraničí. Navíc budou mnohdy cenově přijatelnější a jasně označené. Povědomí o celiakii v zahraničí je totiž mnohem větší (Červenková, 2006:56). Stejně jako při cestování po ČR je vhodné vozit s sebou malou zásobu základních potravin, aby se předešlo případným potížím. V současnosti má každá zahraniční země nějaké sdružení celiaků. Na tyto sdružení je možné se před cestou obrátit a nechat si poradit, kde bezlepkové výrobky vyhledat (Možná, 2006:151-161). V ČR zatím neexistuje větší podpora ze stran CK, aby osobám s celiakií byly v tomto směru nápomocny. Jedná se pouze o jednu CK, konkrétně CK Permanent SE, která nabízí zájezdy do zahraničí přímo pro celiaky(Permanent SE, © 2011).

21

Tabulka č. 1: Cenová nabídka stravovacích služeb CK Permanent SE Produkt HB7 pro dospělé HB pro děti do 10let BB8

Cena v Kč/normální strava/osoba Cena v Kč/bezlepková strava/osoba 1950 2500 1425 1950 700 850

Zdroj: vlastní zpracování autorem dle Permanent SE © 2011

Co se dostupnosti jídla v zahraničí ještě týká, např. ve Švédsku se celiaci mohou těšit z bezlepkové nabídky v McDonaldu i Burger Kingu za stejnou cenu jako je normální menu. Pokud zrovna nenabízejí čerstvé bezlepkové pečivo, mražené mají zaručeně vždy. Ve Finsku je bezlepkové pečivo téměř samozřejmostí a pro turisty je bezlepková nabídka na všech benzinových pumpách, letištích či vlakových nádražích. Podobná situace panuje i v Austrálii (Možná, 2006:151-157).

7

HB – polopenze (7x snídaně, 7x večeře)

8

BB – snídaně (7x snídaně)

22

2 PRAKTICKÁ ČÁST Praktická část je rozdělena do dvou hlavních částí, jež mají rozdílnou metodiku a strukturu. První část je zaměřena na zpracování dat získaných z dotazníkového šetření mezi celiaky. V této části budou dotazníky zpracovány a následně vyhodnoceny. Druhá část se zabývá reakcí cestovních kanceláří na výsledky dotazníkového šetření mezi celiaky pomocí vedených rozhovorů. Ty budou následně zpracovány a vyhodnoceny.

2.1

Metodika a organizace výzkumného sběru dat – Celiaci

Sběr dat pro praktickou část bakalářské práce byl realizován na základě dotazníkového šetření a rozhovorů. Dotazníkové šetření probíhalo dvěma způsoby, a to na bázi osobního dotazování v kombinaci s rozhovory a pomocí rozesílání elektronických dotazníků na webových stránkách specializujících se na oblast celiakie. Osobně bylo dotázáno 62 respondentů trpících celiakií, přičemž žádný z respondentů odpovídat na dotazník neodmítl a všichni respondenti odpověděli na všechny otázky. Dotazník vychází z odborné publikace (Řezanková, 2011). Dotazník (viz příloha B) se skládá z 30 otázek a na každou bylo nutné odpovědět. Otázky jsou zaměřeny na charakteristiku dotazovaných osob, jejich vztah k celiakii a cestování. Tyto otázky jsou doplněny otázkami na osobní názory respondentů na danou problematiku. Osobní dotazování a zároveň rozhovory s respondenty probíhaly v brněnském Klubu Celiakie dne 6. 12. 2012 a pouze osobní rozhovory o problematice s respondenty trpící celiakií v Brně na Dni celiaků 20. 10. 2012. Elektronická forma dotazníku byla zpracována pomocí služby webových stránek„www.oursurvey.biz“, provozovaných společností Schindler Systems, s.r.o. Dotazník byl v této podobě totožný s dotazníkem využívaným při osobním sběru dat, avšak u některých otázek bylo možno odpověď vynechat. Sběr dat touto formou probíhal od 5. 11. 2012 do 15. 3. 2013. Tato forma dotazníku byla umístěna na specializovaných stránkách o celiakii (http://www.klubceliakie.cz/, http://celiak.cz/node/1066, www.bezlepkovadieta.cz a na stránkách časopisu „Život s dietou“) a bylo nashromážděno 123 vyplněných dotazníků. Na základě neúplnosti dat v některých dotaznících bylo vyhodnoceno 47 dotazníků za nepoužitelné. Z celkových 185 vyplněných dotazníků (osobním dotazováním i elektronickou formou) bylo vyhodnoceno za adekvátní pouze 138 dotazníků, což znamená, že výsledky v praktické části jsou zpracovány ze 75 % vrácených dotazníků. Vyhodnocená data v následujícím textu jsou uvedena v procentech a zaokrouhlena vždy na celá čísla.

23

2.2

Vyhodnocení získaných dat

Výzkumu se zúčastnilo 70 % (97) žen a 30 % (41) mužů (viz příloha A, graf č. 23). Takové rozložení se dalo očekávat. Bátovský (2012:56-57) tvrdí, že by rozložení výskytu celiakie mezi ženami a muži mělo vypadat následovně: 1,3 -2:1 (ženy ku muži). V tomto směru se shodují i odborníci, se kterými jsem na Dni celiakie v Brně vedla rozhovor. Původ respondentů je především z Brna a Prahy, kde probíhalo osobní dotazování a rozhovory. Zbytek respondentů pochází z různých oblastí České republiky (viz příloha A, graf č. 24). Mezi dotazovanými respondenty převažovaly dvě věkové skupiny z celkových čtyř (viz příloha A, graf č. 25). První skupina ve věku od 21 do 30 let (39 %) a druhá od 31 do 50 let (43 %). Ostatní věkové kategorie nebyly tak výrazně zastoupeny (do 20 let a nad 50 let). Dle samotných respondentů je tato skutečnost dána tím, že celiakové v převažujících věkových kategoriích mají potřebu se slučovat a své problémy či nové poznatky sdílet s ostatními. Získávat podporu ze strany různých klubů či poradenských center. Zároveň mají možnost bezplatných konzultací s odborníky na klubových sezeních, kam každý člen ročně přispívá částkou stanovenou klubem. Navíc i děti respondentů, které také trpí celiakií, mají možnost navázat kontakt s ostatními dětmi stejného problému. Zajímavostí je, že čím starší je věková kategorie, tím spíše odpovídají ženy. Jako příklad poslouží porovnání prvních třech věkových kategorií. V první věkové kategorii do 20 let jsou mezi odpovídajícími muži a ženy zastoupeny rovným dílem 50 %, v kategorii od 21 do 30 let odpovědělo 31 % mužů a 69 % žen. V kategorii starší, od 31 do 50 let, byli muži zastoupeni 22 % a ženy 78 %. Zpracovaná data také ukázala, že nejčastěji odpovídali respondenti, kteří jsou oddáni (43 %). Tuto skupinu „Ženatý/Vdaná“zastupují v 60 % dotazovaní ve věku od 31 do 50 let, zatímco „Svobodný/Svobodná“, mají největší zastoupení (56 %) ve věkové kategorii od 21 do 30 let. Rodinným stavem respondentů se zabývá příloha A, graf č. 26. Otázky v dotazníku se dále zaměřovaly na problematiku celiakie a cestování. Všichni respondenti, kteří dotazník vyplňovali, trpí celiakií (100 % dotázaných). Na otázku „Kdo u vás v rodině trpí celiakií“, měli respondenti možnost uvést rodinné příslušníky, pokud celiakií trpí. Šetření dokazuje, že v 7 % případů spolu žijí celiaci v páru (Přítel/Přítelkyně, Manžel/Manželka). Další 4 % dotazovaných uvedlo, že celiakií trpí jeden z jejich rodičů. Největší procento však zaujímá počet dětí v rodině celiaka (43 % případů), který dotazník vyplňuje. Z toho je 66 % dětí zastoupeno právě u nejpočetnější věkové kategorie od 31 do 50 let. Tato skutečnost nastává především z důvodu dědičnosti choroby (Možná L., 2006).

24

Celiakie je onemocnění, kterým začíná v posledních letech trpět stále více lidí. Nejen proto, že by nemocných přibývalo, ale také díky rozšířenějšímu povědomí o celiakii a nových, lepších metodách diagnózy (Frič a Bušínová, 2008: 482–484). Jak graf č. 1 znázorňuje, nejvíce respondentů postižených celiakií trpí touto nemocí v rozmezí jednoho roku až 12let. Tato skutečnost je podpořena i názory mnoha lékařů, že celiakie je v české populaci špatně diagnostikována. Diagnóza se provede většinou až po dlouhém trvání nemoci, jež s sebou přináší i větší rizika jiných, doprovodných nemocí (Latta J., 2012).

30 let

21 let

20 let

16 let

15 let

14 let

13 let

12 let

11 let

10 let

9 let

8 let

7 let

6 let

5 let

4 roky

3 roky

2 roky

1 rok

8 měsíců

6 měsíců

15% 10% 5% 0% 4 měsíce

Počet respondentů

Graf č. 1: Doba, kterou dotázaní respondenti trpí celiakií

Doba, kterou dotázaní trpí celiakií

Zdroj: vlastní zpracování autorem

Za zmínku určitě stojí i finanční stránka celiakie. Z rozhovorů a vlastní praxe je zřejmé, že nejen potraviny, ale doplňující vitamíny, které někteří celiaci potřebují, jsou velmi nákladné. Jako názorný příklad poslouží porovnání cen těstovin a chleba.

Tabulka č. 2: Porovnání cen bezlepkových a klasických produktů Typ K9 BL10

Produkt chléb Delta Šumava pšeničko žitný krájený 250g chléb zn. Schär (Pane Casereccio) 240g

Cena v Kč 12, 90 85

Typ K BL

Produkt těstoviny Panzani Spaghetti 500g těstoviny zn. Schär (Spaghetti) 500g

Cena v Kč 34, 90 94

Zdroj: zpracování autorem dle Schär a Tesco. Schär [online].

Většina respondentů patří mezi základní platové třídy (viz graf č. 2) a pouze 34 % z nich dostává finanční příspěvek od zdravotní pojišťovny (viz graf č. 3). Tyto příspěvky, jak sami respondenti i zdravotní pojišťovny uvádí (VZP ČR, © 2013; ČPZP, © 2009), však vyžadují spousty doprovodných

9

K - klasický

10

BL - bezlepkový

25

potvrzení, která je třeba si zařídit. Například potvrzení od lékaře, dodání úplné diagnózy a předložení potvrzených dokladů za nákup bezlepkových produktů, jenž musí být na dokladu jmenovitě označeny jako „bezlepkové“. Bez řádně vyplněných dokumentů celiaci nemají nárok na žádné příspěvky od zdravotních pojišťoven. Na základě finančního zatížení mnozí celiakové vědomě porušují přísnou dietu a doplácí na své zdraví.

Počet respondentů

Graf č. 2: Finanční příjem respondentů 40% 24%

29%

Do 10 000 Kč

24% 15%

20%

10 001 – 15 000 Kč

8%

15 001 – 20 000Kč 20 001 – 30 000kč

0% Finanční příjem

Nad 30 000 Kč


Počet respondentů

Graf č. 3: Finanční podpora ze strany zdravotních pojišťoven 100% 50%

66% 34%

ANO NE

0% Finanční příspěvky


I přes finanční zátěž dokážou celiaci v poměrně vysokém počtu cestovat po České republice. Dle výzkumu cestuje po ČR a dokáže se o sebe na cestách po ČR postarat 73 % dotázaných (viz graf č. 4). Jak sami při rozhovorech uvedli, příprava na jakoukoliv cestu je časově velmi náročná. Jedná se hlavně o zajištění veškerých potravin, které potřebují a domluvit se v cílové destinaci předem, zda je možnost zajištění alespoň nějakých minimálních potřebných služeb v místě pobytu.

26

Počet respondentů

Graf č. 4: Cestování celiaků po ČR 100%

73%

50%

ANO

27%

NE

0% Cestování


Počet respondentů

Graf č. 5: Nejčastěji navštěvované destinace celiaky v ČR 20%

18%

15%

Krkonoše

15%

Jižní Čechy Jeseníky

9%

10%

6%

5%

celá ČR

5%

3%

0%

3%

3%

Vysočina Beskydy Krušné hory Praha

Destinace celiaků Zdroj: vlastní zpracování autorem

Dotazníkové šetření jasně ukazuje, že celiaci nejčastěji navštěvují Krkonoše, Jižní Čechy a Jeseníky (viz graf č 5). Z rozhovorů vyplynulo, že respondenti do výše zmíněných lokalit míří hlavně proto, že zde nejednou našli velmi dobré zázemí, co se týče jejich handicapu ve stravě. Dotazovaní uvádí, že v téměř 90 % případů jim hotelový personál vyšel se stravou vstříc. A když navštívili jiné restaurace, než tu hotelovou, domluva s kuchaři nebyla tak náročná, jako v jiných lokalitách. V Krkonoších se zmiňují hlavně o hotelu Horizont a Pizza Café Anděl v Peci pod Sněžkou, Pensionu Relax ve Velké Úpě a v Jižních Čechách je to pak pension Sen v Černé v Pošumaví. Z grafu č. 5 také můžeme vyčíst, že 6% respondentů, kteří odpověděli, že cestují po ČR, nemají žádnou oblíbenou destinace a pokaždé jedou někam jinam. Co se stravy týče, pro 73 % respondentů zůstává zajištění bezlepkového jídla na cesty stále problematické (graf č. 6). Skutečnost, že se bezlepkové potraviny stávají dostupnějšími a celiaci z větší části po ČR cestují, nic nemění. Jde hlavně o včasné nákupy bezlepkových potravin, vyřešení jejich následného uskladnění v destinaci a řešení problémů s personálem v destinaci, když bezlepkové potraviny, které si klient doveze, smíchá s běžnými potravinami11. Dotazovaní uvádějí, že v některých destinacích ani nemají šanci bezlepkové potraviny koupit, protože místní lidé nemají o nemoci vůbec ponětí. Proto není divu, že si respondenti raději

11

Pozn. autora: Bezlepkové potraviny nesmí přijít do přímého styku s klasickými potravinami, protože by jinak

došlo ke kontaminaci.

27

nakupují potraviny sami a v 66 % si i sami vaří, pokud jeto možné. Pouze 6 % dotázaných preferuje stravování v jimi již ověřených restauracích. Mají své oblíbené restaurace, kde už je kuchaři znají (viz graf č. 7). Respondenti, kteří na otázku odpověděli, že si jídlo nakupují již hotové a jen si ho ohřívají nebo využívají služeb Expres menu12, jsou zahnuti do kategorie stravování „Jinak“.

Počet respondentů

Graf č. 6:Potíže se zajištěním GFML13 při cestování po ČR 100%

73%

50%

ANO (máme problém)

27%

NE (nemáme problém)

0% Potíže


Počet respondentů

Graf č. 7: Formy stravování celiaků na cestách po ČR 80%

66%

60%

Vlastní nákup potravin (vařím si sám/a)

40%

28%

20%

6%

Stravování v restauracích Jinak

0% Forma stravování


Dotazník se dále zaměřuje na cestování do zahraničí. V tomto směru jsou celiaci rozloženi na dvě téměř shodné skupiny, jak je zřejmé na grafu č. 8. Z 55 % respondenti do zahraničí vyjíždí, avšak 45 % zůstává stále na území ČR. Konkrétněji vzato je 19 % (15) mužů a 81 % (62) žen, jež do zahraničí vycestují, z toho jich je 48% ve věku mezi 31 – 50 lety a 37 % zapadá do věkové kategorie mezi 21 – 30 lety. Ostatní věkové kategorie jsou zastoupeny nevýrazně. Respondenti, kteří do zahraničí jezdí, jsou především z Brna a Kladna. CK kanceláře jsou využívány pouze 40 % celiaků vyjíždějících za hranice ČR. Přičemž 90 % z nich by mělo zájem o nabídku nadstandardní

12

Expres menu – firma zabývající se výrobou a distribucí mražených a sterilovaných jídel. V současné době poskytuje několik druhů bezlepkových jídel na základě vyhledávání produktů dle příznaků – bez lepku (Expres menu, © 2008). 13

GFML – gluten free meal – bezlepková strava

28

služby, co se jídla týče, ze strany CK. Složení respondentů, kteří do zahraničí nejezdí, je z výše uvedených 45 % následující: 42 % (25) mužů a 58 % (36) žen ve věku 31 – 50 let. Všichni tito respondenti by ze 100 % stáli o nabídku služeb ohledně bezlepkového jídla ze strany CK.

Počet respondentů

Graf č. 8: Cestování celiaků do zahraničí 60%

55%

45%

40%

ANO

20%

NE

0% Cestování do zahraničí


Výše uvedené rozložení je způsobeno několika vlivy, kterým se tato práce bude věnovat později. Nejvýznamnějším důvodem je v tomto případě opět – bezlepková strava. Mnoho respondentů potvrdilo, že by do zahraničí rádi vycestovali, ale jejich problém začíná ještě před odjezdem. Jak ukazuje graf č. 9, 77 % respondentů shledává dostupnost a zajištění bezlepkové stravy v zahraničí za problematickou a to nejen kvůli jazykové bariéře. Navíc, když mají malé děti, takovouto cestu nechtějí podnikat ať už z časových, finančních či jazykových důvodů. Mají strach, že v cílové destinaci potřebné potraviny neseženou.

Počet respondentů

Graf č. 9: Dostupnost a zajištění GFML v zahraničí 100% 80%

77%

60% 40%

ANO (máme problém)

23%

20%

NE (nemáme problém)

0% Problémy se zajištěním GFML


Ti respondenti (55 %), kteří se do zahraničí vydají, jezdí nejčastěji do destinací, které mají vyzkoušené. Ať už se jedná o destinace letní nebo zimní, jde většinou o místa, kde si mohou sami uvařit nebo ví, že jim v restauraci vyjdou vstříc. Dalším kritériem je možnost sehnání bezlepkových potravin v obchodech, i když jen v omezeném množství výběru. Mezi takové destinace patří například Chorvatsko, Itálie a Rakousko (viz grafy č. 10 a 11), kde se opravdu v běžných obchodech objevují i speciální potraviny.

29

Graf č. 10: Nejčastěji navštěvované zahraniční destinace v létě

Návstěvnost

30%

25%

Chorvatsko Itálie

20%

15%

Rakousko

10%

10%

7%

Řecko

5%

5%

5%

5%

Francie Slovensko

0%

Německo

Destinace Zdroj: vlastní zpracování autorem

Graf č. 11: Nejčastěji navštěvované zahraniční destinace v zimě Návstěvnost

40% 20%

30%

26% Itálie

10%

Německo Rakousko

0% Destinace


V souvislosti s výše uvedeným faktem, že respondenti vyhledávají hlavně destinace, kde bezlepkové potraviny seženou, se dotazník zabýval také otázkou, zda respondenti vůbec umí posoudit dostupnost bezlepkových potravin v zahraničí. Na tuto otázku odpovědělo 72 % respondentů kladně – ví, ve kterých zemích potraviny najdou a leckdy se i zmínili o konkrétních obchodech (např. Spar v Rakousku aj.), (viz graf č. 12). Mezi nejvíce zmiňované země patří: Německo, Rakousko, Itálie, Slovensko a Španělsko. Za zmínku stojí i země jako jsou Finsko, Švédsko, Franci a také Austrálie, o kterých se zmínilo 8 dotazovaných, jež patřily do nejvyšší platové kategorie nad 30 000 Kč.

Graf č. 12: Znalost celiaků o dostupnosti bezlepkových potravin v cizích zemích

Počet respondentů

80%

72%

60% 40%

ANO - ví, kterých zemích jaou potraviny dostupné

28%

NE - neví, ve kterých zemích jsou potraviny dostupné

20%

0% Znalost celiaků, ve kterých zemích GFML potraviny seženou Zdroj: vlastní zpracování autorem

30

Jak už bylo výše zmíněno, dotazovaní si nejčastěji vaří sami z důvodu chybějící bezlepkové stravy v ubytovacích zařízeních a restauracích, které jsou nabízeny v rámci turistických balíčků cestovními kancelářemi. Z tohoto důvodu využívá služeb CK pouze 25 % dotázaných (viz graf č. 13). Raději si domlouvají apartmány sami, anebo si nechají přes CK zprostředkovat jen ubytování bez stravy s možností uvařit si. Někteří respondenti (33 %) se v rozhovorech a dotaznících zmínili o tom, že dokonce CK žádali o zajištění bezlepkové stravy. Výsledky těchto žádostí byly až na pár výjimek totožné – CK zařídila bezlepkovou stravu do letadla, ale v cílové destinaci pak byli jen o ovoci a zelenině. Nebo CK řekla, že se to zařídit nedá vůbec. Jen několik jedinců se zmínilo o skutečnosti, že jim CK vyšla vstříc. Většinou se to týkalo malých CK,kde ubytování probíhalo v rodinných pensionech (viz graf č. 14). Ze 75 % respondentů, jež nevyužívají CK, se jich v rozhovorech polovina zmínila, že by velmi ráda využila služeb CK hlavně do vzdálenějších a exotických zemí. Avšak odrazuje je chybějící nabídka a nespolehlivost na CK při zajišťování speciální stravy.

Graf č. 13: Využití služeb CK k cestám do zahraničí 75%

Počet respondentů

80% 60% 40%

ANO

25%

NE

20% 0% Využití služeb CK


Počet respondentů

Graf č. 14: Žádosti celiaků v CK o bezlepkovou stravu 100% 67% 50%

33%

ANO - žádali jsme NE - nežádali jsme

0% Žádost o bezlepkovou stravu v CK


I přes to, že 75 % dotazovaných CK nevyužívá při svých cestách do zahraničí, mezi další otázky v dotazníku patří i otázka „Jakou stravu při využití CK preferujete (byste preferovali, pokud byste CK měli využít)?“. V případě této otázky se jednalo hlavně o získání přehledu, jakou formu stravy respondenti upřednostňují (graf č. 15). Nikoho zřejmě nepřekvapí, že většina dotazovaných (42 %)

31

zvolilo formu stravování „All-inclusive14“. Tato forma stravování je ve většině ubytovacích zařízení podávána na způsob bufetu a každý si vybere na co má chuť, v případě celiaků – co může. Avšak jak sami respondenti přiznávají, stravování formou all-inclusive je finančně náročné. Celiaci, kteří volí nebo by volili „polopenzi15“ (28 %) či „bez stravy“ (22 %), v rozhovorech přiznali, že i oni by upřednostnili formu „all–inclusive“, ale je pro ně finančně nedostupná. Navíc respondenti, kteří si vaří sami, mají strach z nespolehlivosti CK, že stravu opravdu zařídí.

Počet respondentů

Graf č. 15: Preference stravování v cílové destinaci 50%

42%

40% 30% 20% 10% 0%

All-inclusive

28%

22%

Plná penze Polopenze

1%

7%

Snídaně Bez stravy (vařit si sám)

Forma stravování Zdroj: vlastní zpracování autorem

Vycestování celiaků do zahraničí se neustále točí kolem finanční stránky a zajištění bezlepkového jídla. Průzkum ukazuje, že 55 % respondentů odhaduje zajištění bezlepkových potravin na týdenní pobyt pro jednoho celiaka v zahraničí na 2001 – 5000 Kč (graf č. 16). Přičemž by se jednalo o plnohodnotnou stravu pět krát denně s doplněním různých sušenek a sladkostí. Cenové odhady potvrzuje i nabídka zájezdů pro celiaky (viz tabulka č. 1), kterou nabízí cestovní agentura Permanent SE (Permanent SE, © 2011). Je jedinou cestovní agenturou v ČR, která má přímou nabídku bezlepkové stravy ve své nabídce. Graf č. 17 tuto skutečnost jen utvrzuje, protože s nabídkou bezlepkové stravy se setkalo pouze 7 % dotazovaných. Dalším CA16 či CK, které bezlepkovou stravu poskytují, se práce věnovala v teoretické části. Důležité je zjištění, že celkové náklady na zajištění speciální stravy (dle podmínek výše uvedených) nepřesahují ve větším zastoupení 5000 Kč.

14

All–inclusive - ,,vše zahrnuté v ceně“ pojem využívaný CK pro systém služeb v hotelech. V ceně ubytování je zahrnuto jídlo minimálně tři krát denně, nealkoholické i alkoholické nápoje a mnoha dalších služeb. Každá CK má přesné vymezené služeb pod tímto označení uvedeno v katalogu. Poprvé bylo označení použito pro francouzský řetězec rekreačních zařízení Club Med (Nagle, 2002:35; Palmer a Kimberly, 2012). 15

Polopenze – sazba, jež zahrnuje ubytování a snídani s večeří (bez oběda),(Zelenka a Pásková; 2012:429)

16

CA – cestovní agentura (Zelenka a Pásková; 2012:75)

32

Počet respondentů

Graf č. 16: Náklady na zajištění GFML pro jednoho celiaka na týdenní pobyt v zahraničí 55%

60% 40%

Do 2 000 Kč

30%

2 001-5 000Kč 5 001-7 000Kč

20%

9%

3%

7 001-10 000Kč

3%

Nad 10 000 Kč

0% Finanční náklady


Počet respondentů

Graf č. 17: Přímá nabídka bezlepkového stravování ze strany CK 93%

100%

50%

ANO NE

7% 0% Setkání s přímou nabídkou GFML stravování


Práce nadále věnuje pozornost celiakům a jejich povědomí o restauracích v zahraničí, v nichž nabízejí bezlepkovou stravu. V důsledku toho, že 45 % respondentů do zahraničí nejezdí a z 55 % dotazovaných, kteří do zahraničí jezdí, si jich většina vaří sama, není divu, že 70 % respondentů nemá ponětí o existenci nabídky bezlepkové stravy v zahraničních restauracích (graf č. 18). Zbytek respondentů, kteří povědomí o existenci nabídky mají, získává většinu informací z internetu a vlastních zkušeností, jak sami uvádějí. Příkladem webových stránek používaných k získávání informací o bezlepkové stravě, jsou např. www.celiak.cz či www.celiakieaja.cz.

33

Počet respondentů

Graf č. 18: Existence nabídky bezlepkové stravy v zahraničních restauracích dle názoru respondentů 80%

70%

60% 40%

30%

ANO - nabídka existuje NE - nabídka neexistuje

20% 0%

Nabídka GFML stravy v zahraničních restauracích Zdroj: vlastní zpracování autorem

Dotazník se dále zaměřoval na otázky týkající se zavedení nových služeb ze stran CK a také se zajímal o největší problémy celiaků, které způsobují bariéry v cestování do zahraničí. Respondentům byla předložena tato konkrétní otázka: „Ocenili (využili) byste službu CK, kdyby nabízela GF (gluten free) stravování?“Odpovědi v této otázce byly až na výjimky totožné. Celých 96 % respondentů odpovědělo, že by takové služby velmi rádi využili. Přičemž 26 % z nich by službu využili za každou cenu. Zbylých 70 % respondentů se pak shoduje na tvrzení: „ANO, pokud se cena CK nebude výrazně lišit od nákladů při cestování na „vlastní pěst“ nebo bez stravy s CK, kde si vařím sám/a.“ Navíc z výše uvedených 70 % respondentů je 65 % pro maximální navýšení ceny zájezdu o 1 – 7 %. Je velmi důležité připomenout, že CK si za své nadstandardní služby může naúčtovat sazbu, kterou ona sama uzná za vhodné. Proto i respondenti uvádí jejich limitní hranice (viz graf č. 19). Graf č. 19: Zavedení služby CK nabízející GF (gluten free) stravování

Počet respondentů

80%

70%

70%

ANO, za každou cenu

60% 50% 40% 30%

ANO,pokud se cena CK nebude výrazně lišit od nákladů při cestování na ,,vlastní pěst“ nebo bez stravy s CK, kde si vařím sám. NE

26%

20% 10%

4%

0% Názory na zavedení služby GFML stravování ze strany CK Zdroj: vlastní zpracování autorem

34

Aby bylo opravdu zřejmé, jaký mají na zavedení služby celiaci názor, budou následně zmíněny čtyři vybrané odpovědi, které se de-facto opakují stále dokola. „Mohli bychom využít all-inclusive a o jídlo se nestarat.“ „Ulehčilo by mi to spoustu věcí, kvůli kterým nejezdím.“ „Dětské tábory, např. od agentury Baví, běžně zajišťují toto a jsou to normální tábory, ne speciálně pro celiaky. Upřednostním jednoduchý přístup k bezlepkové stravě, ale tzv. smíšenou komunitu, ne jen celiaky. Proto bych tuto službu velmi uvítala.“ „Rozhodně ano, bylo by to pro nás velké ulehčení.“ Na výše uvedenou otázku navazuje další, zabývající se skutečností, zda by celiakům pomohlo, kdyby u nabízených jídel byly vypsány alergeny, které jídla obsahují. Jednalo by se rovněž o službu klientům „navíc“. Protože jak se respondenti sami zmiňují, i tohle by pro ně bylo velké ulehčení. Při stravování formou all-inclusive by věděli, co si mohou dát a co ne. Jak ukazuje graf č. 20, 96 % dotazovaných je přesvědčeno o faktu, že by jim zavedení služby „GF“ velmi pomohla. Mezi těchto 96 % respondentů se řadí hlavně ženy (69 % z uvedených 96 %) a celkově 65 % celiaků, kteří uvedli, že se zajištěním bezlepkové potravy mají v zahraničí problém.

Počet respondentů

Graf č. 20: Obsah alergenů v jídlech v restauracích, jako pomoc při cestování 150% 100%

96% ANO

50% 4%

NE

0% Uvedení alergenů v jídle - snadnější cestování pro celiaky


Při dotazování se ukázala skutečnost, že se 38 % dotazovaných s podobnou službou už někdy v minulosti setkalo (graf č. 21). Nejčastěji se s uvedením alergenů setkávali na Slovensku, kde mají zveřejňování alergenů v jídle restaurací nařízeno přímo ze zákona (VYHLÁŠKA Ministerstva pôdohospodárstva a rozvoja vidieka Slovenskej republiky, 2012). Dále pak uvádějí Německo, Dánsko a objevila se i Austrálie. V ČR zatím chybí legislativa, která by restauracím nařizovala uvádění obsažených alergenů v jídle, ale i přes to se začíná podobná služba zavádět v menzách a některých restauracích. Například menza MU v Brně – Campus square, AKADEMIC restaurant a menza JM Praha, jak uvádějí studenti těchto měst. V Brně existují v současné době i restaurace, které mají zavedeno označení „BEZLEPKOVÉ“. Jsou jimi např. Restaurace a pizzerie La Strada a Restaurace Rebio. Další restaurace je možné najít na webových stránkách www.celiakieaja.cz (Celiakie a já, 2010). Přímé uvádění alergenů v jídle praktikuje Jídelna a restaurace OAZA v Brně. 35

Počet respondentů

Graf č. 21: Povědomí celiaků o uvádění alergenů u jídel v restauracích 80% 62%

60% 40%

38% ANO NE

20% 0% Setkání respondentů s uvedením alergenů u jídel nabízených v restauraci


Posledním bodem dotazníku se stala otázka zaměřená na hlavní problémy celiaků při výjezdu do zahraničí (graf č. 22). Nejvíce celiaků se shoduje na problémech týkajících se dostupnosti, správného označení a následné kvality bezlepkových potravin. Respondenti uvádějí, že si v zahraničních obchodech nejsou jisti, zda jsou potraviny opravdu bezlepkové nebo jestli je označení výrobku opravdu bráno jako bezlepkové a ne jen jako BIO. Sami se už v zahraničí setkali s produkty, které byly velmi nekvalitní a nechutné. Problém vidí i v téměř neexistující nabídce zájezdů CK se službami pro celiaky. Ti si pak s sebou musí vozit spousty jídla. Avšak když chtějí letět letadlem, jsou navíc omezeni váhou zavazadla, tudíž si s sebou mohou vzít jen to nejnutnější. Celou situaci pak sami označují jako „nepřipravenost CK“. Další problém nastává s uchováním a trvanlivostí bezlepkových potravin. Většina ubytovacích zařízení nemá pokoje vybavené ledničkou, kde by se bezlepkové potraviny nezkazily. Ani většina personálu zaměstnaná v restauracích či ubytovacích zařízeních o celiakii není dostatečně informovaná, co celiakie je a jak přesně zacházet s potravinami a nápoji určenými pro nemocné návštěvníky restauračního zařízení. I přes fakt, že personál neví, jak s potravinami a nápoji správně zacházet, pouštějí se zaměstnanci do jejich přípravy a mnohdy celiakům způsobí velmi nepříjemné zdravotní problémy (např. smíchání bezlepkového pečiva s normálním pečivem). Celková neinformovanost a neznalost celiakie se též řadí mezi nejvíce zdůrazňované problémy. Co se týče cenové náročnosti a jazykové bariéry, daly se tyto problémy očekávat. Jak bylo výše zmíněno, bezlepková dieta je finančně náročná i pro každodenní život v ČR, natož při výjezdu do zahraničí. Jelikož na dotazník odpovídala většina respondentů v rozmezí věku 21 – 50 let, je pochopitelné, že respondenti uvádí jako problém jazykovou bariéru. V minulých letech nebyla angličtina, jež je považována za mezinárodní jazyk, vyučována a po lidech vyžadována. Tento problém umocňuje i časovou náročnost na přípravu jídla před vycestování. Protože existuje problém jazykové bariéry, je důležité mít opravdu vše potřebné s sebou a shánění a příprava hotové stravy je opravdu časově náročná. Respondenti se nadále shodují na neochotě lidí ať už v CK nebo přímo personálu v zahraniční destinaci. Odmítají jakkoli pomoci, při zajištění bezlepkové stravy nebo řešení různých problémů vztažených ke speciální stravě. Jak uvedl jeden z respondentů: „Je až neuvěřitelné, jak někteří lidé dokážou být takoví sobci.“Mezi nejméně uváděné problémy patří skutečnost, že respondenti často neznají složení jídel, ze kterých si zrovna vybírají. 36

Následuje dotazování u personálu a potýkání se s výše uvedenou neochotou. Jako velmi zajímavou odpověď na tuto otázku uvedla respondentka z Prahy. V jejích očích je problémem chybějící legislativa, která by informace o alergenech v jídlech požadovala. V současné době se celiaci mohou odkazovat pouze Nařízením Komise (ES) č. 41/2009 ze dne 20. ledna 2009 o složení a označování potravin vhodných pro osoby s nesnášenlivostí lepku (Úřední věstník Evropské unie, 2009). Graf č. 22: Problémy celiaků při výjezdu do zahraničí, jež považují za stěžejní 25%

Dostupnost, označení a kvalita GF potravin

23%

Chybějící nabídka na trhu, zavazadlové limity a nepřipravenost CK Uchování a trvanlivost GF potravin

Počet respondentů

20%

Neinformovanost, neznalost celiakie

15%

14% 13%

Cenová náročnost - finance

12% 10%

10%

Jazyková bariéra

9% 8%

Časová náročnost na přípravu

6% 5%

5%

Neochota

Složení jídel

1% 0% Hlavní problémy celiaků, při výjezdu do zahraničí

Chybějící legislativa o informacích alergenů v jídle


2.3

Cestovní kanceláře a jejich reakce na problematiku celiaků

V této kapitole se bude práce zabývat postoji cestovních kanceláří (dále jen „CK“) k dané problematice. Následující CK byly vybrány na základě poskytování jejich služeb na trhu cestovního ruchu. Bude možnost názorně porovnat přístup menší CK se zaměřením na „dobrodružnější“ cestování s velkou CK, jež vlastní několik hotelů a poskytuje zájezdy téměř do celého světa. Jako poslední bude představena CA, která již službu pro klienty s celiakií nabízí. Zástupce menší CK se zaměřením na „dobrodružnější“ cestování byla vybrána CK Alpina. Jako její proti pól pak bude představena jedna z největších CK v ČR, CK Alexandria. Na závěr se představí CK Permanent SE. V následujícím textu budou jednotlivé CK představeny blíže a bude uveden jejich pohled na celou problematiku daného tématu. Postoje CK byly zjišťovány na základě osobních rozhovorů se zástupci jednotlivých CK. Průběh těchto rozhovorů bude popsán pro každou CK zvlášť.

37

2.3.1

CK ALPINA

ALPINA cestovní kancelář, s.r.o. vznikla v roce 2004 sloučením dvou cestovních kanceláří. CK Alpina - Ing. Aleš Paděra a Gulliver na cestách s.r.o., sídlí v současné době v Provazníkově ulici 39 v Brně. Vznik oprávnění provozovat CK bylo vydáno dne 10. 2. 2000. Nová koncesní listina s novým názvem a sídlem společnosti byla poté vydána 17. 2. 2004 (CK Alpina, ©2013). Sama sebe prezentuje jako „cestovku“ pro mladé lidi nejen věkem, ale hlavně srdcem a náturou. Snaží se vyjít vstříc klientům dobrými cenami, službami a typem zájezdů. Pořádají nejen turistické zájezdy, ale také cyklistické a zimní zájezdy, expedice a zájezdy na via ferraty. Jejich nejoblíbenějšími destinacemi jsou Ukrajina, Černá Hora, Rumunsko, Norsko, Francie (CK Alpina, ©2013). Postoj k problematice celiaků Vyjádření CK Alpina jsem získala na základě vedeného rozhovoru, který se uskutečnil 9. 4. 2013 na pobočce v Brně (Kotlářská 5, 602 00, Brno). Rozhovor probíhal 30 minut. CK zastupovaly slečny Veronika Jirsáková a Lucie Fialová. Obě dvě slečny působí v oblasti klientského servisu. V úvodu jsem obě pracovnice seznámila s cílem bakalářské práce a účelem našeho rozhovoru. Vysvětlila jsem slečnám danou problematiku celiaků a seznámila je se základními problémy těchto nemocných osob. Následně jsem představila získaná data z dotazníkového šetření celiaků a uvedla jsem konkrétní hodnoty ohledně cestování celiaků do zahraničí. Obě slečny jsem seznámila s mými návrhy řešení aktuální problematiky. Nejprve jsem zmínila o zavedení bezlepkových jídel na zájezdech, což znamená vytvořit pro celiaky nabídku služby. Jako druhou možností řešení problémů s celiaky by bylo vypsat alergeny obsažené v podávaných jídlech, což jsem již předem v tomto případě hodnotila jako nepřijatelné a neefektivní. CK Alpina totiž nevyužívá bufetové stravy, ale polní kuchyně (viz níže). Jak obě dvě pracovnice potvrdily, ani jedna nemá moc velké ponětí o existenci celiakie a na co přesně je třeba brát při této nemoci ohledy. I přes to, že už je několik klientů (celiaků) žádalo o zajištění bezlepkové stravy, nabídka těchto služeb v CK není. Na tuto skutečnost reaguje CK tvrzením, že tlak ze strany klientů na CK není tak velký, aby musela podobnou službu zavádět. Jak obě slečny uvádějí, CK de facto pořádně neví, co celiakie je a nemůže tak klientům 100 % zaručit, že kuchaři v cílové destinaci neudělají v přípravě jídla nějakou chybu. Jak jsem se dále dozvěděla, většina zájezdů CK Alpina má zajištěnou dopravu autobusem a stravu pomocí tzv. polní kuchyně 17, kde se nevaří

17

Polní kuchyně je mobilní souprava určená k rychlé a efektivní produkci většího množství teplé stravy

v primitivních a polních podmínkách. Obvykle má kapacitu na přípravu jídla pro cca 50 - 150 osob. Má rozsáhlé využití jednak ve vojenství, jednak při humanitárních a záchranných akcích, kupříkladu při velkých katastrofách (Wikipedia, 2002 – 2013)

38

pro stovky lidí a věnují se jen několika jedincům. Reagovala jsem otázkou, proč tedy v těchto podmínkách, nemohou kuchaři, v případě jednoho či dvou celiaků, dát dvě porce stranou a připravit je tak, aby se v nich lepek neobjevil. Odpověď na mou otázku mě velmi překvapila. Nejen, že na tyto služby není kuchyně vybavena, ale o kuchyň se starají většinou nekvalifikovaní kuchaři (studenti, učitelé apod.). Navíc prý polopenze není zavedena na všech zájezdech. Dále se obě pracovnice zmiňují o problému v komunikaci a spolehlivosti. V některých destinacích, jako je např. Ukrajina, vaří sami Ukrajinci a je velmi obtížné se domluvit na kuchyni celkově, natož na zajištění bezlepkové stravy. Na základě výše uvedené diskuse jsem se dále ptala, proč tedy nezajišťují bezlepkovou stravu přes externí firmy, když mají obavu o nespolehlivost svých pracovníků v terénu. V současné době existují firmy, jež jsou schopné poskytnout balenou, chlazenou či mraženou bezlepkovou stravu za přijatelnou cenu. Bohužel, CK žádné externí firmy nevyužívá a nevidí důvod, proč by s tím měli začínat. Avšak na druhou stranu již dva roky vaří pro vegetariány, kteří svůj problém s nejedením masa nemají ve většině případů za zdravotních důvodů. I tento fakt mi přišel zarážející. Ale jak slečny řekly, je to pro CK velká zodpovědnost a starost navíc. Poslední otázkou bylo, jak tedy řeší situaci, když je klient poprosí o zajištění bezlepkové stravy. V tomto případě měly pracovnice jasnou odpověď:„Klienti dostanou slevu na polopenzi a jídlo si obstarají sami.“ Tito klienti mají výhodu, že téměř všechny zájezdy jsou autobusové. Mohou si do zavazadlového prostoru přibalit krabici s potřebným jídlem. Celkově hodnotím rozhovor pozitivně, slečny mi dokázaly na všechny otázky srozumitelně odpovědět a své postoje odůvodnit. 2.3.2

CK ALEXANDRIA

CK Alexandria vznikla začátkem roku 1993. Tehdy navázala na původní podnikání svého jednatele, pana Ing. Alexandra Pavlova, který se věnoval cestovnímu od roku 1991. Proto má také dlouholeté zkušenosti se zajišťováním zájezdů hlavně do Bulharska. Od roku 1994 se CK zaměřuje hlavně na letecké zájezdy, které úspěšně nahradily předešlé autobusové zájezdy. Alexandria, spol. s r. o., má sídlo i centrálu v Praze. V posledních letech se CK zaměřuje hlavně na rozšiřování pobočkové sítě. V tuto chvíli je klientům k dispozici přes tři desítky poboček. Jejich nabídku zájezdů je také v CA Invia.cz, Zájezdy.cz a na Sdovolena. V současné době patří CK Alexandria mezi největší cestovní kanceláře v ČR a je také největším touroperátorem18 v ČR na destinace Bulharsko a Maltu. Nabízí zájezdy téměř po celé Evropě a do exotických zemí. Kromě individuálních zájezdů, zajišťují také skupinové a podnikové zájezdy a rekreace a objevuje i nabídka plaveb luxusními zaoceánskými loděmi

18

Touroperátor – velkoobchodník v CR, který vyhledává pro CR atraktivní místa a nasmlouvá zde ubytování, stravování a doplňkové služby. Vytváří nejen zájezdy, ale i organizuje služby CR. Ty nadále nabízí a prodává přímo nebo prostřednictvím prodejců. Vytváří většinou i širokou reklamní kampaň pro daně teritorium (Zelenka a Pásková, 2006: 572).

39

Důkazem, že je společnost velmi dynamická, je zavádění mnoha programových i marketingových novinek (např. Klubové hotely Alexandria s českými animačními programy, stravenky za každý den dovolené aj.). CK vlastní i několik hotelů v Bulharsku. Hlavním cílem CK je, aby zákazníci byli maximálně spokojeni, vraceli se v následujících letech a aby si udrželi motto: „Kvalitní služby a ubytování za rozumné ceny, směřující ke spokojenosti Vás, našich zákazníků“. Postoj k problematice celiaků Pohled CK Alexandria na danou problematiku byl získán na základě rozhovoru s panem Ing. Petrem Šatným (marketingový ředitel CK Alexandria), který se uskutečnil dne 11. 4. 2013 v Centrále CK Alexandria a v Praze. Rozhovor probíhal necelých 40 minut. Jako v případě CK Alpina jsem panu Ing. Petrovi Šatnému, přestavila cíl bakalářské práce, vysvětlila mu danou problematiku celiaků a seznámila ho s navrhovanými řešení. Ta představují zavedení nové služby CK – zajišťování bezlepkové stravy a její přímou nabídku na trhu, anebo uvádění alergenů, jež podávaná jídla obsahují. Panu Ing. Šatnému jsem navíc přinesla k nahlédnutí veškeré grafy, zpracované na základě dotazníkového šetření mezi celiaky. Pan Ing. Šatný velmi pozorně naslouchal výsledkům dotazníkového šetření a výše zmíněné grafy ho v některých případech velmi zajímaly. Jeho první reakcí bylo, že on sám pociťuje, že v ČR je o celiakii velmi malé povědomí. On sám přesně neví, na co je třeba při celiakii dbát a jen díky několika málo známým ví, že nemoc existuje. Nevědomost lidí o celiakii hodnotí jako jeden ze základních příčin malé nabídky na trhu. Na celou problematiku se díval dvěma pohledy. Jak mi sám řekl: „Buď jste objevila nezaplněnou díru na trhu, nebo je to jen výkřik do tmy.“ Dále jsme probírali jednotlivé návrhy řešení problémů s celiaky. Na zavedení nového produktu – nabídky zájezdů s bezlepkovým jídlem, se z počátku netvářil moc příznivě. Jednak kvůli finanční zátěži a také kvůli organizaci nákupů potravin do kuchyně a následnou domluvu s kuchaři. Po prodiskutování všech obav jsme se však dopracovali k závěru, že by v hotelech, vlastněných CK Alexandrií, bylo možné bezlepkovou stravu zařídit. Jeden s polemizovaných návrhů zněl, že by se v hotelu Belvedere v Primorsku zařídila příprava jednoho či dvou bezlepkových jídel. Tato jídla by byla mimo dosah normálních potravin a byla by řádně označena. Tamější kuchaři v tomto hotelu již zkušenosti s vařením bezlepkové stravy mají. Ing. Šatný se ale obává, že by CK výrazně navýšila cenu zájezdu. Nejen z důvodu, že nic podobného nikdy nezkoušeli, ale také z důvodu velmi náročné organizace. Dále navrhoval, že by možná stálo za zkoušku stanovit konkrétní datum zájezdu se zajištěním bezlepkové stravy. Jedno určité datum by ovšem nemuselo vyhovovat všem potenciálním klientům, kteří by se rozhodli danou službu s CK vyzkoušet. Mezi jeho další obavy patří i to, že by se zájezdy nenaplnily. Avšak můj návrh s rozšířením této nabízené služby mezi celiaky prostřednictvím specializovaných internetových portálů a celiak klubů ho trochu uklidnil. S poznatkem, že pokud by se na některém termínu zájezdů nenašel žádný celiak, kuchyně by tak nemusela vařit zmíněná bezlepková jídla. Co hodnotím velmi kladně, že Ing. Šatný se zmínil o skutečnosti, že zavedení služby 40

by bylo mnohem lépe zajistitelné v hotelech, kde mají podávání stravy zajištěné roznosem personálu. Daný celiak by si o bezlepkové jídlo řekl a dostal by ho přímo. Avšak ve většině případů je v hotelech jídlo podáváno formou bufetu. Dále jsme se zabývali druhým návrhem nové služby – uvádění alergenů obsažených v podávaném jídle. Na tento návrh reagoval pan Ing. Šatný jasně: „Upřímně, zmiňované druhé řešení problému je mnohem méně reálné a představitelné, než první navrhovaná varianta. Nedokážu si představit, jak zrovna Řekové uvádí, z čeho vaří.“Z toho jednoznačně vyplývá, druhá varianta by byla o mnoho složitější. Muselo by se hlídat správné přiřazení cedulek k určitým jídlům apod. Zájem ze strany celiaků o nějaké speciální služby již CK Alexandria registruje, neboť každý rok tyto speciální požadavky zaznamenávají. Tlak na klasických zájezdech se stravou prý není tak enormní, ale uznal, je více než pravděpodobné, že se celiaci jednou setkají s odmítnutím a více žádat nezkoušejí. Proto na mou poznámku, že by CK měly zkusit jít těmto klientům trochu naproti, reagoval faktem, že by se varianta s nabídkou GF jídel samozřejmě mohla zkusit. Potvrdil, že na specializovaných zájezdech – např. naposledy pořádaný fotbalový zájezd byla strava podávána roznosem personálu a požadavků na speciální stravu poměrně mnoho. Slíbil, že moje návrhy na základě poskytnutých informací a grafů projedná s kolegy a následně s Ing. Pavlovem, jednatelem společnosti. Rozhovor byl velmi přínosný. Získala jsem pohled na věc očima odborníka ve svém oboru. 2.3.3

CK Permanent SE

Cestovní kancelář Permanent SE se specializuje na letní pobytové zájezdy v Chorvatsku na ostrově Pag. Poskytuje klientům ubytování v nových a dobře vybavených apartmánech v přímořském městě Novalja ve vile Dabo. Provoz zahájila v loňském roce ještě jako CA Permanent SE. Od 4. 4. 2013 je vedena již jako CK. Spolu s ubytováním nabízí širokou škálu služeb. Zajišťuje rozšířenou nabídku služeb klientům trpících celiakií. V rámci ubytování jsou apartmány vybaveny domácími pekárnami na bezlepkové pečivo, přímo v destinaci je zřízena prodejna se speciálními výrobky pro bezlepkovou dietu, kde je možnost platit buď v českých korunách či tamější měně. Existuje zde možnost využit stravování vyhovující požadavkům bezlepkové diety. Tato služba je zajišťována ve spolupráci s Poradenským centrem pro celiakii a bezlepkovou dietu v Brně. Suroviny dovážené z ČR jsou zpracovávány pod dohledem vyškolených a zkušených kuchařů. Pečivo nakupuje CK přímo od Poradenského centra pro celiakii a bezlepkovou dietu v Brně. Jedná se o speciální a velmi chutné směsi CALTA. Projekt vznikl před dvěma lety na základě výše zmiňované spolupráce s Ing. Ivou Bušínovou z poradenského centra pro celiakii a bezlepkovou dietu v Brně. Ta se podílí na přípravách jídelníčku pro bezlepkovou dietu a schvaluje potraviny, se kterými se v Chorvatsku na ostrově Pag následně vaří. Zabezpečením plnohodnotného jídelníčku v destinaci vzniká možnost pro rodiny, zejména maminky, užit si dovolenou, kdy mohou odpočívat a nemusí vařit a strachovat se o zajištění nezávadného jídla pro sebe či rodinu. Navíc mohou s ostatními klienty konzultovat během pobytu své zkušenosti z oblasti celiakie.

41

Cílem cestovní agentury je především spokojenost klientů. Chce, aby pro ně dovolená byla skutečným zážitkem a aby prožili dovolenou bez starostí (Permanent SE, © 2011). Postoj k problematice celiaků Informace o fungování CK a postoj k problematice celiaků byli získány na základě rozhovoru s paní Pavlínou Rozmahelovou, spolumajitelkou CK Permanent SE. Setkání se uskutečnilo 18. 4. 2013 v Olomouci. Rozhovor probíhal téměř hodinu a půl. Setkání bylo na jiné bázi než předešlá dvě, jelikož CK Permanent SE službu zajištění bezlepkového jídla poskytuje. Jak už bylo výše zmíněno, CK Permanent SE zaměřuje svou nabídku na celiaky a jejich rodiny. Zeptala jsem se paní Rozmahelové, co jí k této skutečnosti vedlo. Odpověděla, že její otec pracuje s amarantem, a tak se dozvěděla o celiakii. Zajímala se o podporu těchto nemocných lidí a uvědomila si, že v ČR se touto problematikou zabývá jen pár lidí. Uvědomila si, že široká veřejnost téměř neví, co celiakie je a už vůbec lidem trpícím touto nemocí nejdou vstříc. Koupila tedy záměrně společnost Permanent SE s cílem založit si CK zaměřenou na poskytování služeb celiakům a jejich další podporu. Na radu právního zástupce koupila firmu jako Společenství Evropské, čímž se vyhnula dalším problémům s podnikáním v Chorvatsku, kam pořádají zájezdy. V loňském roce se uskutečnily první zájezdy pořádané touto CK. Ubytovací kapacity činily 15 osob s možností tří přistýlek. Zájem o dovolenou s bezlepkovou stravou se zpočátku zdál velmi malý. Při odjezdu do cílové destinace měla první termín naplněn pouze z jedné třetiny. Avšak díky podpoře Poradenského centra pro celiakii a bezlepkovou dietu se podařilo všechny následující termíny plně obsadit. Odhady paní Rozmahelové ohledně počtu klientů v minulém roce se pohybují okolo 180 osob. Na rok 2013 je na základě vysoké poptávky po službě navýšena kapacita ubytování téměř o 100 %. V současné chvíli je nabízeno ubytování stabilně pro 25 osob s tím, že lze kapacitu navýšit případně o přistýlky. Zajímala jsem se, jak bude paní Rozmahelová řešit případnou situaci, kdyby se zaplnila kapacita ubytování a měli by zájem na stejném termínu i jiné klienti. Na tuto otázku měla paní Rozmahelová jasnou odpověď: „Rozhodně je nebudu odmítat. Mám domluvené v pensionu „Terezka“, který je nedaleko od vily Dabo, že sem budu moci nadkapacitní klienty ubytovat a na stravu budou docházet do vily Dabo.“Důvod, proč nechce odmítnout klienty je zřejmý - už by se znovu nemuseli vrátit. Dále se rozhovor zabýval tématem, jak vlastně CK bezlepkovou stravu zajišťuje. Na úvod se mi paní Rozmahelová svěřila, že to není vůbec nic jednoduchého a nenáročného. Speciální potraviny dovážejí přímo z ČR pomocí chladících nákladních aut. Potraviny musí nejprve projít kontrolou paní doktorky Bušínové a pak jsou následně na hranicích proclívány. Všechny úkony jsou spojeny s velkou administrativní zátěží. Přímo v destinaci jsou zařízeny samostatné kuchyně, kde se pro celiaky vaří. Paní Rozmahelová se tak chce vyhnout možné kontaminaci s běžnými potravinami. Jídlo je poté podáváno formou roznosu. Paní Rozmahelová si potrpí na osobním přístupu a rodinné atmosféře. 42

Vidina bufetového stravování ji přijde velmi neosobní a rovnou ji zavrhla. Celiaci mají jídlo označené zdobnými vlaječkami z důvodu, že mají jídlo servírováno spolu s ostatními lidmi (neceliaky). Chce se tak u celiaků vyhnout pocitu odlišení od ostatních. Paní Rozmahelová se snaží o osobní přístup a zachování rodinné atmosféry. Jelikož si dobře uvědomuje, jak je bezlepková diety finančně náročná, snaží se vařit chutná, nutričně výživná a přitom levná jídla. Proto rozdíly v cenách mezi zájezdem s klasickou stravou a bezlepkovou stravou činí na polopenzi pro dospělého 550Kč/den a pro dítě do 10 let 525Kč/den. Její další vizí je rozšířit nabídku služeb o služby pro osoby s bezlaktózovou dietou a pro vozíčkáře. Přičemž bezlaktózové stravování již zahrnula do nabídky letošní sezóny. Rozhovor s paní Rozmahelovou byl velmi přínosný. Je vidět, že je v daném oboru podnikání nováčkem, avšak je dostatečně zodpovědná a spolupracuje s řadou odborníků, kteří ji s problematikou cestovního ruchu a celiakie pomáhají. Na otázku, zda plánuje v budoucnu rozšířit nabídku zájezdů i do jiných destinací, mi odpověděla: „Rozhodně ano. Nejprve chceme, abychom se pořádně zajeli v Chorvatsku, a pak bychom rádi vyzkoušeli naše zkušenosti v Itálii či někde jinde.“ 2.3.4

Zhodnocení přístupů daných CK k dané problematice a jejich porovnání

Každá z oslovených cestovních kanceláří se zaměřuje na trochu odlišný segment trhu, nabízí různé produkty a snaží se svým osobitým způsobem nastolit/udržet svou image. V porovnání přístupu klientů se diametrálně odlišují. Tato skutečnost pak ovlivňuje jejich přístup k dané problematice. CK Alpina by v některých svých lokalitách se zajištěním bezlepkového jídla neměla až tak závratné komplikace, avšak je zaměřena na dobrodružné a akční cestování. Oslovuje hlavně soběstačné a akční klienty. Zavedení bezlepkového stravování by jí narušovalo již zavedený pořádek a přibyly by jim starosti, o které nestojí. Alespoň tak CK Alpina působí. Právě zde hodnotím velmi kladně možnost individuálního stravování pro klienty CK Alpina. A domnívám se, že by zde stravování v rámci GF jídel mohlo velmi dobře fungovat. Od CK Alexandria, jejíž segment trhu je z vybraných CK nepochybně nejširší, jsem naopak čekala odmítnutí zavedení bezlepkového stravování rovnou. Spolupracuje s velkými hotely, kde se denně vaří pro stovky lidí a v tom jsem v mých předpokladech viděla hlavní problém. Avšak CK Alexandria si současnou situaci celiaků na trhu začíná uvědomovat a o zavedení služeb pro celiaky alespoň začala podvědomě uvažovat.

43

Přístup CK Permanent SE se s výše uvedenými CK nedá srovnávat. Pohybuje se na nikovém trhu a v tomto směru má volné pole působnosti, jelikož v současnosti nemá žádného konkurenta. Zavedla službu pro celiaky s osobním přístupem, na který např. CK Alexandria nemá možnost, díky stovkám klientů, ani pomýšlet. I přes všechny odlišnosti jednotlivých CK je ve výsledku důležitý jejich přístup ke klientům. Ten by měl být totiž všude stejný: „Vyhovět klientovi poskytnutím služeb tak, aby byl klient spokojen a příště si služby opět objednal.“

44

3 NÁVRH ŘEŠENÍ PRO DANOU PROBLEMATIKU V následujícím textu navrhuji dvě různá řešení pro danou problematiku celiaků. Problematika celiaků je velmi choulostivá a je potřeba se jí v současné době více věnovat. Nejprve rozeberu návrh na vytvoření nové služby pro celiaky – nabídka bezlepkového stravování v cílové destinaci. Poté přejdu k druhému návrhu, jímž je uvádění všech alergenů obsažených v podávaném jídle. Tento návrh by nesloužil jako samostatná nová služba, ale jako služba doplňková, jež by původní stravovací službu zkvalitnila.

3.1

Nabídka bezlepkového stravování – nová služba CK

V současné době téměř všechny CK nabízejí stravování v cílových destinacích v několika podobách (all-inclusive, polopenze, plná penze, snídaně či bez stravy). Ve vybraných destinacích by byla novinkou nabídka poskytování bezlepkové stravy. Již v kalatozích CK a jejich internetových nabídkách by se klienti dočetli přímé nabídky bezlepkové stravy. Služba by v těchto materiálech byla označována BL/GF19. Uvedené destinace s touto nadstandardní službou by byly viditelně označené s uvedením příslušné ceny za pobyt. Přičemž každá CK by měla být schopna zajistit bezlepkovou stravu alespoň v jedné destinaci. Rozdíl v ceně pobytu od klasické pobytové sazby by se pohyboval dle zvolené destinace a formy stravy v rozmezí 1000 – 2000Kč dle CK Permanent a osobních zkušeností. V rámci zajištění bezlepkové stravy by mělo být automatické u zájezdů zajišťovaných leteckou dopravou zabezpečení tzv. GFML20na palubě letadla.CK by tak při požádání klienta – celiaka – zajistila bezlepkovou stravu ve formě all–inclusive, plná penze či polopenze. Klientům by byly nabízeny jen vybrané pokrmy. Níže uvedený návrh se týká CK se stravou zajištěnou v hotelové jídelně či restauraci. V případě „bufetové stravy“ by byly pokrmy a potraviny speciálně a jasně označeny a umístěny na jiném místě, než by byla podávána normální strava. Byl by vyčleněn jeden vyškolený člen personálu, který by se o tento sektory potravin neustále staral. V rámci stravy podávané „roznosem“ by celiaci měli jinak označené stravovací kartičky či náramky, které by museli při vstupu do jídelen a restaurací předkládat. I v tomto případě by byl součástí personálu jeden vyškolený člen, který by řídil bezproblémový roznos bezlepkového jídla těm správným klientům. Popřípadě by klienti s bezlepkovou stravou mohli mít přiřazený stůl na celou dobu svého pobytu, aby personál věděl, kam bezlepkové pokrmy zanést. CK by dále měla v místní kuchyni zajistit jednu místnost, ve které by byly bezlepkové potraviny zpracovávány a skladovány.

19

BL – bezlepková, GF – gluten free

20

Gluten free meal – bezlepková dieta (BCD Travel Czech Republic s.r.o)

45

Jak jsem se výše zmínila, byly by nabízeny jen vybrané pokrmy. Což znamená následující (všechny následně vyjmenované potraviny jsou pokládány za bezlepkové, řádně označené na určeném místě a pro všechny formy stravování): Snídaně by se skládala v některých případech potravin jen z jednodruhové nabídky. Příkladem mohou být cereálie. V klasické nabídce pro hosty s normální stravou by bylo na výběr např. ze čtyř druhů cereálií, avšak v případě bezlepkové stravy by cereálie byly jen jedny. Důvod pro tuto skutečnost je prostý, a tou je dostupnost a omezený výběr potravin. Výživové hodnoty by odpovídaly normám. Obědy zajišťované „bufetovou“ formou by nabízely minimálně jednu polévku s bezlepkovým pečivem a dvě teplá jídla (dle uvážení rozdělena na slané a sladké). Zeleninové saláty či krájená zelenina by měly být samozřejmostí. Jako desert by postačilo čerstvé ovoce. V rámci roznášených obědů by si klienti dopředu zvolili jídlo z nabídky kuchyně, aby se vyvarovali plýtvání bezlepkových potravin a zkrátili čas kuchaře na přípravu jídla. Večeře by probíhaly obdobnou formou jako obědy, záleželo by pouze na hotelových restauracích a jídelnách, jakou formu podávání stravy mají nastolenou. V případě, že CK obstarává stravu tzv. polní kuchyní (viz CK Alpina), mělo by fungovat zajištění odděleného vaření pro jídla klasická a bezlepková (v časových intervalech či separátním vybavením). Potraviny, které s sebou dovezou, budou separátně uskladněny a označeny, aby personál, který zodpovídá za přípravu jídla, bezpečně věděl, kde potraviny má. Jestliže využívají chladících či mrazících boxů, měly by CK využít spolupráce s externími firmami vyrábějící hluboko zamraženou stravu a domluvit se s nimi na dodávkách bezlepkového jídla. Vyhnuli by se tak případným komplikacím, které by v terénu mohly nastat. Výše uvedený návrh řešení by se měl stát jakýmsi rámcem pro nastavení nadstandardní služby ve všech CK. Je pochopitelné, že si CK domlouvají podmínky s hotely a restauracemi individuálně, avšak výše uvedený návrh by neměl být v zásadních věcech porušován. O návrhu se také dalo mluvit jako o základní desce či standardu, který tvoří minimální hranici v poskytování této služby. Označení bezlepkových pokrmů by bylo unifikované (viz obrázek č. 5) s platností pro všechny CK. Tento symbol by byl vždy umístěn na viditelném místě.

46

Obrázek č. 5: Označení bezlepkových pokrmů v hotelových restauracích a jídelnách

Zdroj:Dia potraviny [online], © 2011

Stejný symbol by se objevoval i v jídelních kartičkách celiaků. Příklad kartičky s názvem pokrmu je znázorněno na obrázku č. 6.

Obrázek č. 6: Kartička s názvem bezlepkového pokrmu

Zdroj: vlastní zpracování autorem s využitím obrázku č. 5

3.2

Uvádění alergenů obsažených v podávaném jídle – doplňková služba CK

Veškeré pokrmy podávané klientům jsou tvořeny z určitých surovin. U většiny z nich však není úplně jisté, z čeho jsou vlastně složeny. Jestliže bude daný pokrm vypadat jako např. palačinka, nemusí mít v každé destinaci stejné složení jako palačinka, na kterou jsou klienti zvyklí ze svého kraje či země. Každá kultura má různé zvyky, a to platí i v přípravě pokrmů. Proto se následující návrh bude zabývat zkvalitněním poskytovaných stravovacích služeb. Doplňková služba by pro CK znamenala dohodu se spolupracujícími ubytovacími a stravovacími zařízeními, aby na kartičkách s názvy pokrmů uváděly i ty nejdůležitější alergeny. Mezi tyto alergeny by se řadili: lepek, cukr, mléko, ořechy, sója a vejce. Jak by tyto alergeny měly být na kartičkách pokrmů uvedeny, bude popsáno níže. CK by se tak mohla prezentovat ve svých katalozích tím, že lidem zaručí kvalitní stravování. Klienti si budou moci dle složení vybrat, zda jídlo opravdu chtějí nebo ne. Mohou totiž zjistit, že pokrm obsahuje složku, které špatné tráví a tak si raději vyberou něco jiného. Tuto doplňkovou služby by CK mohly propagovat jako: „S námi víte, co jíte!“

47

Označení alergenů by vypadalo následovně: 

Lepek – L/G (lepek/gluten)



Cukr – C/S (cukr/sugar)



Mléko – M/M (mléko/milk)



Ořechy – O/P (ořechy/peanuts)



Sója – S/SY (sója/soya)



Vejce – V/E (vejce/egg)

Seznam výše uvedených alergenů by byl viditelně umístění na podávacích jídelních boxech či stolech. Jelikož musí být každý pokrm opatřen kartičkou s názvem pokrmu, doplňková služba by se na kartičkách projevila formou, jak je zobrazeno na obrázku č. 7.

Obrázek č. 7: Název pokrmu s uvedením obsažených alergenů


Jak dotazník dokázal, v současné době existují celiaci, kteří podstupují zájezdy na bázi stravování all-inclusive a spoléhají se na dostatečné množství ovoce a zeleniny. Výše zmíněná služby by jim mohla výběr jídla o něco málo rozšířit. Tato doplňková služba ke klasickému poskytování stravy by v dané podobě nebyla prospěšná pouze pro celiaky, ale pomohla by i jiným klientům s potravinovými alergiemi při výběru jídla.

48

ZÁVĚR Jak už bylo několikrát výše zmíněno, celiakie je nejčastějším autoimunitním a chronickým onemocněním v ČR a tento fakt je dosti opomíjen. Zastoupení organizací, které se tomuto úzce vymezenému trhu věnuje, je jen několik desítek. Vztahem mezi cestovním ruchem a celiaky se ještě nikdo nezaobíral a existují tak v tomto směru pouze domněnky a odhady Smyslem bakalářské práce bylo identifikovat bariéry účasti celiaků na cestovním ruchu a v této souvislosti vyhodnotit aktivity vybraných cestovních kanceláří. Dalším cílem práce bylo navrhnout opatření, které zpřístupní nabídku CK i pro segment celiaků. Zjistit, zda jsou celiakové, jako nikový trh cestovního ruchu perspektivním segmentem trhu, na který by se cestovní kanceláře při zavádění nových služeb měly zaměřit a navrhnout řešení pro zlepšení daně situace. V rámci bakalářské práce se podařilo vytyčený cíl splnit a dospěla jsem k následujícím závěrům. Případová studie mezi celiaky ukázala jasné známky nespokojenosti s aktuální situací na trhu cestovního ruchu a představuje hlavní bariéry účasti celiaků na cestovním ruchu. Celiakové pociťují, že je na ně zapomínáno anebo se o nich vůbec neví. Téměř 100% respondentů uvedlo zájem o zavedení služby ze stran cestovních kanceláří, která by jim dopomohla ke klidné a bezstarostné dovolené v zahraničí. Existují určité domněnky a odhady expertů v tomto oboru, proč většina celiaků netráví svou dovolenou v zahraničí. Na základě případových studií je pozoruhodné, v kolika věcech se odborníci shodují s reálnými potížemi a důvody celiaků ke strávení dovolené v ČR. Jak bylo zjištěno, je to právě neexistence podpory ze stran cestovních kanceláří a celková neznalost celiakie, co vede celiaky k rozhodnutí, že nikam cestovat nebudou, i když by velice rádi. Jejich zklamání z neúspěšných pokusů zařídit si bezproblémovou dovolenou jim na síle ještě více ubírá. Navíc většina respondentů po nadstandardních službách „volá“ už několik let. Pohledy cestovních kanceláří jsou ve výsledku ještě zajímavější, než jaký je pohled celiaků. Odkazují se klasickou frázi: „Kde není poptávka, není nabídka.“ Ale je logické, že jednou zklamaný klient – celiak už své štěstí, zda uspěje v té či oné cestovní kanceláři, pokoušet nebude. Z rozhovorů se zástupci cestovních kanceláří vyšlo jasně najevo, že povědomí o celiakii je velice malé a je potřeba jít celiakům trochu naproti a nečekat, až přijdou znovu. Protože oni znovu s žádostí o bezlepkovou stravu málokdy přijdou. Po zpracování získaných informací mohu s jistotou označit celiaky jako perspektivní nikový trh cestovního ruchu. V současné době průzkumy ukazují, že počet celiaků nejen u nás v ČR, ale i ve světě stále stoupá. Díky modifikaci potravin se objevuje ještě více lidí trpících nějakou potravinovou alergií. Tudíž by se měl trh na změny v lidských potřebách, které mají na cesty, připravit. Po zpracování informací jak se strany celiaků a cestovních kancelářích jsem navrhla dvě řešení. Jedno jako základní rámec každé cestovní kanceláře a druhé jako doplňkovou službu zkvalitňující stravu v destinaci. 49

Na základě diskusí s odborníky z cestovního ruchu i celiakie, jsem vytvořila návrh bezlepkového stravovacího systému v určených destinacích. Zároveň jsem vypracovala ukázkové označení bezlepkových jídel v destinaci a nadstandardních služeb v katalozích cestovních kanceláří. Zavedení této služby bude zpočátku nákladné, ale investice se díky narůstajícímu počtu celiaků, kteří chtějí cestovat, pravděpodobně brzy vrátí. V tomto směru bude záležet jen na organizačních schopnostech jednotlivých cestovních kanceláří. Druhý návrh doplňkové služby může být považováno za rozšíření předešlé služby, anebo jen za čistě dobrovolnou službu, zkvalitňující informace o stravě. Pro aplikaci výše uvedených návrhů v praxi je třeba dalších odborných konzultací dle jednotlivých destinací a finanční situace cestovní kanceláře. Na základě vlastních zkušeností a zkušeností dalších celiaků, diskusí s odborníky a pohybu v reálném procesu cestovního ruchu jsem přesvědčena o užitečném přínosu této práce.

50

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Použitá literatura BÁTOVSKÝ, Marián. Rukoväť gastrointestinálnej endoskopie. 1. vyd. Bratislava: Herba, 2012, 154 s. ISBN 978-808-9171-866, s. 56 – 57. ČERVENKOVÁ, Renata. Celiakie: jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Galén, 2006, 64 s. ISBN 80-726-2425-3, s. 10; s. 12; s. 14 – 16; s. 26; s. 28; s. 56. DÍTĚ, Petr. Gastroenterologie: učební text pro studující lékařství. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2000, 196 s. ISBN 80-210-2379-1,s. 52. FRIČ P. Celiakální sprue (aktuální přehled), Vnitřní Lékařství, 2003, č. 49, s. 465-473, ISSN: 0042-773X FRIČ, Přemysl a Iva BUŠINOVÁ. Celiakie - pohledy z druhé strany. Interní medicína pro praxi[online]. Konice: Solen, 2008, 10(10), 482–484 [cit. 2013-03-20]. ISSN 1212-7299. Dostupné z: http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2008/10/12.pdf. KOHOUT, Pavel a Jaroslava PAVLÍČKOVÁ. Celiakie: víte si rady s bezlepkovou dietou?. 1., přeprac. vyd. Praha: Forsapi, 2010. Rady lékaře, průvodce dietou, sv. 10. ISBN 978-808-7250-099. KOHOUT, Pavel. Interní medicína pro praxi: Diagnostika a léčba celiakie [online]. Konice: Solen, 2006, 7 a 8, 324 326 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2006/07/03.pdf LATTA Jiří. Celiakie – od screeningu k diagnóze. Interní medicína pro praxi[online]. Konice: Solen, 2012, 14(5): 221–223 [cit. 2013-03-20]. ISSN 1212-7299. Dostupné z: http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2012/05/09.pdf MÃKI, Markku a Pekka COLLIN. Coeliacdisease. The Lancet. roč. 349, č. 9067, s. 1755-1759. ISSN 01406736. DOI: 10.1016/S0140-6736(96)70237-4. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0140673696702374 MOŽNÁ, Lucie. Bezlepkářům od A do Z: příručka pro celiaky. [S.l. : s.n., 2006?]: Milota, 2006, 186 s. ISBN 40-566-9107-4, s. 14 – 16; s. 28 – 31; s. 35; s. 151 – 161. NAGLE, Garrett. Tourism, leisure and recreation: jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 2nd pr. Cheltenham: Nelson, 2002, 341 s. ISBN 978-017-4447-05,s 35. PALATKOV8, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 1. Vyd. Praha: Grada, 2006, 341 s. ISBN 8024710145, s. 96. 51

PROKOPOVÁ, Lucie. Interní medicína pro praxi: Celiakie – co má vědět ambulantní internista [online]. Konice: Solen, 2008, 10, 233 Dostupné z: http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2008/05/08.pdf

239

[cit.

2013-04-9].

ŘEZANKOVÁ, Hana. Analýza dat z dotazníkových šetření. 3. aktualiz. vyd. Praha: Professional Publishing, 2011, 223 s. ISBN 978-807-4310-621. Universum: Všeobecná encyklopedie. 2. díl. C-E. 1. vyd. Praha: Odeon, 2000, 681 s. ISBN 80-207-1062-0, s. 52. Universum: Všeobecná encyklopedie. 3. díl. F-H. 1. vyd. Praha: Odeon, 2000, 676 s. ISBN 80-207-1063-9, s. 470. WILLIAMS, John. Jak dělat, co vás baví, a dostat za to zaplaceno: Všeobecná encyklopedie. 3. díl. F-H. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 199 s. ISBN 978-80-247-4164-2, s. 138. YGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 213 s. ISBN 978-80-247-4039-3 ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu: jak získat více příjmů z cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. ISBN 978-807-2018-802; s. 75; s. 83; s. 429; s. 572.

2.

vyd.

Praha:

Linde,

2012,

768

s.

Internetové zdroje Alexandria. Cestovní kancelář Alexandria [online]. Dostupné z: http://www.alexandria.cz/alexandria-info#zajezd

[cit.

2013-04-12].

Alpina: Cesty za dobrodružstvím. CK Alpina - zájezdy a dovolená [online]. ©2013 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.alpina.cz/t/o-nas Celiakie a já: Restaurace poskytující bezlepkovou stravu. Celiakie a já o.s. [online]. © 2010 [cit. 2013-04-07]. Dostupné bezlepkovou-stravu.html

z:

http://www.celiakieaja.cz/vareni-bez-lepku/restaurace-poskytujici-

Coeliac UK: Coeliacdisease: then and now. Coeliac UK [online]. 2006 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://www.coeliac.org.uk/coeliac-disease/coeliac-disease-then-and-now CONDOR: Air travelservice: Levné letenky do celého světa. BCD Travel Czech Republic s.r.o. [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: http://www.condor.cz/jidla.php

52

Česká gastroenterologická společnost: Česká lékařská společnost JEP. Česká gastroenterologická společnost [online]. © 2011–2013 ČGS ČLS JEP [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: http://verejnost.cgs-cls.cz/informace-pro-pacienty/celiakie/#jedna, http://celiak.cz/onemoci/celiakie Česká průmyslová zdravotní pojišťovna: Preventivní programy pro ženy od 19 let (až 1500 Kč). Česká průmyslová zdravotní pojišťovna [online]. © 2009 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://www.zpma.cz/clanek/3506-0-Preventivni-programy-pro-zeny-od-19-let-az-1-500Kc.html Databáze bezlepkových výrobků VÚPP. Výzkumný bezlepkových výrobků [online]. © Dostupné z: http://www.potravinybezlepku.cz/

ústav potravinářský 2009 [cit.

Praha: Databáze 2013-03-25].

Expres menu: Expres menu [online]. © 2008 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z:http://www.expressmenu.cz/?vyhledavani-podle-tagu,43,1&&sPhrase=bez-lepku&tag GUANDALINI, Stefano. HistoricalPerspectiveofCeliacDisease. Frontiers in CeliacDisease. Basel: KARGER, 2008-05-31,s. 1. Dostupné z: http://www.karger.com/doi/10.1159/000128267

DOI:

10.1159/000128267.

Jadran Pag - Dovolená v Chorvatsku: Služby pro klienty s celiakií. Permanent SE: Jadran Pag [online]. © 2011 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.jadranpag.cz/jadranpag/eshop/5-1Sluzby-pro-klienty-s-celiakii; http://www.jadranpag.cz/jadranpag/12-O-nas KARDONG, Kenneth V. Vertebrates: Comparative Anatomy, Function, Evolution. 5. vyd. [s.l.] : TheMcGraw−HillCompanies, 2009. Luxembourg. Úřední věstník Evropské unie: NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 41/2009 ze dne 20. ledna 2009 o složení a označování potravin vhodných pro osoby s nesnášenlivostí lepku. In: © Evropská unie, http://eur-lex.europa.eu/. Brusel, 21. 1. 2009, © Evropská unie, 1998–2013. [online]. [cit. 201303-11]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:016:0003:0005:CS:PDF National foundation for celiac awareness: CELIAC VACCINE TRIAL IS UNDERWAY IN AUSTRALIA (4/13/2009). Nationa lFoundation for Celiac Awareness [online]. © 2011, April 6, 2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.celiaccentral.org/celiac-disease-in-the-news/Celiac-in-theNews/161/vobid--1538/

53

PALMER

a

KIMBERLY. U.S.News&World

Report:

TheFinancialBenefitsofAll-

InclusiveResorts [online]. February 7, 2012 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://money.usnews.com/money/personal-finance/articles/2012/02/07/the-financialbenefits-of-all-inclusive-resorts PAVELKOVÁ, Kateřina a Pavla BUREŠOVÁ. Státní zemědělská a potravinářská inspekce: Onemocnění z potravin, alergie a intolerance: Celiakie, bezlepková dieta. Státní zemědělská a potravinářská inspekce [online]. © 2013, 2. 7. 2012 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1000147&nid=11325&chnum=2 Poradce pro bezlepkovou dietu a celiakii Ing. Iva Bušinová: Celiakie (celiakální sprue). Poradenské centrum pro celiakii a bezlepkovou dietu [online]. © 2013 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.bezlepkovadieta.cz/celiakie-celiakalni-sprue/217-3/existuje-nejaky-lek-pro-boj-s-celiakii Poradce pro bezlepkovou dietu a celiakii Ing. Iva Bušinová: Potraviny - domácí legislativa. Poradenské centrum pro celiakii a bezlepkovou dietu [online]. © 2013 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.bezlepkovadieta.cz/potraviny-domaci-legislativa_1/2032-3/oznacovanipotravin-z-hlediska-obsahu-lepku-plati-od-1-1-2012 Rekreace-bezlepku.cz. Rekreace-bezlepku.cz [online].

©

2010

[cit.

2013-04-29].

Dostupné z: http://www.rekreace-bezlepku.cz/bezlepkove-ubytovani/vsechna-zarizeni/cr/ Slovensko (Slovenská republika). 127 VYHLÁŠKA Ministerstva pôdohospodárstva a rozvoja vidieka Slovenskej republiky z 29. marca 2012 o označovaní potravín. In: č. 127/2012. 2012, 31, 842 - 853. Dostupné z: http://www.svssr.sk/dokumenty/legislativa/vv_127_2012.pdf. Společnost pro bezlepkovou dietu o.s.: Celiakie - Bezlepková dieta - Celiak. cz [online]. [cit. 2013-0310]. Dostupné z: http://celiak.cz/nakupovani; http://celiak.cz/o-diete; http://celiak.cz/ onemoci/celiakie Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky: Bezlepková dieta. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky[online]. © 2013 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/klienti/vyhody-aprispevky/financni-prispevky/bezlepkova-dieta Walter

and

Eliza

Hall

Institute

(2011,

May

9). ScienceDaily:

CeliacDiseaseVaccineShowsPromisingResults in Phase I Trial [online]. Washington, D.C.?: ScienceDaily LLC, 1995 2012, [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.sciencedaily.com/releases/2011/05/110509091559.htm Wikipedia: Gastronomie: Polní kuchyně. Wikipedia: Otevřená encyklopedie [online]. 2002 - 2013, 12. 3. 2013 v 21:59 [cit. 2013-04-11]. http://cs.wikipedia.org/wiki/Poln%C3%AD_kuchyn%C4%9B 54

Dostupné

z:

WorldTourismOrganization UNWTO: WhyTourism?. [online]. [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www2.unwto.org/en/content/why-tourism

Zdroje obrázku: Dia potraviny [online], © 2011 Dia - Bio - Racio - Bezlepek [cit. 2013-3-11]. Dostupné z: http://www.dia-potraviny.cz/proc_bezlepek.html Kolonoskopie.cz: Endoskopický obraz celiakie - UPDATED. Kolonoskopie.cz [online]. © 2009 - 2012 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.kolonoskopie.cz/zajimave-nalezy/gastroskopieenteroskopie/duodenum/endoskopicky-obraz-celiakie-updated.aspx Mléko bez laktózy: Celiakie? Co je to celiakie?. Mléko bez laktózy: Racionální výživa na Černém Mostě[online]. [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.mlekobezlaktozy.cz/prodejny.htm Společnost pro bezlepkovou dietu o.s.: Celiakie - Bezlepková dieta - Celiak. cz [online]. [cit. 2013-0416]. Dostupné z: http://www.celiak.cz/files/plakat-maly.jpg.

Zdroje tabulek: Tabulka č. 1: Autor dle Schär a Tesco. Schär [online]. Dostupné z: http://www.schaer.com/en/glutenfree-products/bread/pane-casereccio; http://www.schaer.com/en/gluten-freeproducts/pasta/spaghetti.Itesco [online]. Dostupné z: http://nakup.itesco.cz/csCZ/ProductDetail/ProductDetail/2001005561501; http://nakup.itesco.cz/csCZ/ProductDetail/ProductDetail/2001009753926 Tabulka č. 2: Jadran Pag - Dovolená v Chorvatsku: Služby pro klienty s celiakií. Permanent SE: Jadran Pag [online]. © 2011 [cit. 2013-04-25]. http://www.jadranpag.cz/jadranpag/eshop/5-1-Sluzby-pro-klienty-s-celiakii

55

Dostupné

z:

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Doba, kterou dotázaní respondenti trpí celiakií .............................................................. 25 Graf č. 2: Finanční příjem respondentů ............................................................................................ 26 Graf č. 3: Finanční podpora ze strany zdravotních pojišťoven ...................................................... 26 Graf č. 4: Cestování celiaků po ČR.................................................................................................... 27 Graf č. 5: Nejčastěji navštěvované destinace celiaky v ČR.............................................................. 27 Graf č. 6:Potíže se zajištěním GFML při cestování po ČR .............................................................. 28 Graf č. 7: Formy stravování celiaků na cestách po ČR.................................................................... 28 Graf č. 8: Cestování celiaků do zahraničí.......................................................................................... 29 Graf č. 9: Dostupnost a zajištění GFML v zahraničí ....................................................................... 29 Graf č. 10: Nejčastěji navštěvované zahraniční destinace v létě ..................................................... 30 Graf č. 11: Nejčastěji navštěvované zahraniční destinace v zimě ................................................... 30 Graf č. 12: Znalost celiaků o dostupnosti bezlepkových potravin v cizích zemích........................ 30 Graf č. 13: Využití služeb CK k cestám do zahraničí....................................................................... 31 Graf č. 14: Žádosti celiaků v CK o bezlepkovou stravu................................................................... 31 Graf č. 15: Preference stravování v cílové destinaci......................................................................... 32 Graf č. 16: Náklady na zajištění GFML pro jednoho celiaka na týdenní pobyt v zahraničí........ 33 Graf č. 17: Přímá nabídka bezlepkového stravování ze strany CK ................................................ 33 Graf č. 18: Existence nabídky bezlepkové stravy v zahraničních restauracích dle názoru respondentů.......................................................................................................................................... 34 Graf č. 19: Zavedení služby CK nabízející GF (gluten free) stravování......................................... 34 Graf č. 20: Obsah alergenů v jídlech v restauracích, jako pomoc při cestování............................ 35

Graf č. 21: Povědomí celiaků o uvádění alergenů u jídel v restauracích ........................................36 Graf č. 22: Problémy celiaků při výjezdu do zahraničí, jež považují za stěžejní ...........................37 Graf č. 23: Pohlaví zúčastněných respondentů .................................................................... Příloha A Graf č. 24: Původ respondentů .............................................................................................. Příloha A Graf č. 25: věk respondentů ................................................................................................... Příloha A Graf č. 26: Rodinný stav respondentů................................................................................... Příloha A

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Cenová nabídka stravovacích služeb CK Permanent SE..........................................22 Tabulka č. 2: Porovnání cen bezlepkových a klasických produktů.................................................25

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Sliznice tenkého střeva u celiaka.................................................................................14 Obrázek č. 2: Zdravá sliznice tenkého ...............................................................................................14 Obrázek č. 5: Celiakální ledovec.........................................................................................................15 Obrázek č. 6: Příklad označení bezlepkových potravin ...................................................................19 Obrázek č. 7: Označení bezlepkových pokrmů v hotelových restauracích a jídelnách.................47 Obrázek č. 8: Kartička s názvem bezlepkového pokrmu .................................................................47 Obrázek č. 9: Název pokrmu s uvedením obsažených alergenů ......................................................48

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK BL/GF bezlepková strava/gluten free C/S cukr/sugar CA cestovní agentura CK cestovní kancelář ČPZP Česká průmyslová zdravotní pojišťovna ČR Česká republika ČSA České Aerolinie, a.s. ESPGHAN směrnice Evropské společnosti pro pediatrickou gastroenterologii, heparologii a výživu GFML gluten free meal L/G lepek/gluten O/P ořechy/peanuts S/SY sója/soya SE společenství evropské V/E vejce/egg VZP Všeobecná zdravotní pojišťovna ZP zdravotní pojišťovna HLA – DQ2, DQ8 geny lokalizované na dlouhém raménku šestého chromosomu

SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA A: Demografické rozložení respondentů PŘÍLOHA B: Vzor dotazníku PŘÍLOHA C: Propagační leták CK Permanent SE PŘÍLOHA D: Ukázka jídelního lístku v anglickém jazyce - La Strada PŘÍLOHA E: Sociální zajištění celiaků v zahraničí

PŘÍLOHA A: Demografické rozložení respondentů

Počet respondentů

Graf č. 23: Pohlaví zúčastněných respondentů 150

97

100

MUŽ

41

50

ŽENA

0 Pohlaví dotázaných


Graf č. 24: Původ respondentů

Počet respondentů

50% 40% 30% 20%

41%

Ostatní Praha Brno Kladno

21%

Pelhřimov

15%

Trutnov

7% 6% 5%

10% 0%

2% 2% 1%


Graf č. 25: věk respondentů 60% Počet respondentů

Chomutov Olomouc

Města

39%

40%

43% do 20 let 21 - 30 let

20%

Hradec Králové

9%

9%

31 - 50 let nad 50 let

0% Věková kategorie Zdroj: vlastní zpracování autorem

Graf č. 26: Rodinný stav respondentů

Počet respondentů

60% 40%

49% 39%

Svobodný/Svobodná Ženatý/Vdaná

20%

11%

Rozvedený/Rozvedená

1%

0%

Rodinný stav Zdroj: vlastní zpracování autorem

Vdovec/Vdova

PŘÍLOHA B: Vzor dotazníku

DOTAZNÍK PRO CELIAKY Jsem studentkou 3. ročníku Masarykovy Univerzity v Brně, fakulty Ekonomicko–správní se zaměřením na Regionální rozvoj a cestovní ruch. Píši bakalářskou práci na téma „Celiakové – nikový trh cestovního ruchu“, jež se zabývá vztahem mezi celiaky a cestováním. Ráda bych Vás poprosila o vyplnění toho anonymního dotazníku, který bude použit pouze pro účely bakalářské práce. Dotazník má 30 otázek a na každou je třeba odpovědět. S poděkováním Veronika Šubrtová 1.

Kdo u Vás v rodině trpí celiakií?  Já (vyplňující dotazník)  Přítel/Přítelkyně, Manžel/Manželka  Otec/Matka  Dítě – (doplňte počet dětí): _______

2.

Kolik let dotyčná osoba/osoby trpí celiakií? (od doby diagnostikování celiakie)  Doplňte: ________ (let, měsíců, dnů)

3.

Cestujete (myšleno Vy jako celiak nebo s uvedeným/i celiakem/celiaky) po ČR? (Zajímá nás krátkodobý pobyt mimo domov delší, než 1 den např. víkend na horách a i delší pobyty např. týdenní pobyt na Lipně.)  ANO (cestujeme)  NE (necestujeme)

4.

Pokud cestujete po ČR (na předchozí otázku jste odpověděli „ANO“), kam jezdíte nejčastěji?  Doplňte: ________

5.

Máte při cestování po ČR potíže se zajištěním GFML (bezlepkové stravy)?  ANO (máme problém)  NE (nemáme problém)

6.

Jakým způsobem zajišťujete GFML na 7 denní cestu po ČR?  Vlastní nákup potravin.  Stravování v restauracích.  Jinak: (doplňte) __________

7.

Cestujete do zahraničí (myšleno Vy jako celiak nebo s uvedeným/i celiakem/celiaky)?  ANO (cestujeme)  NE (necestujeme)

8.

Jestliže cestujete do zahraničí (na předchozí otázku jste odpověděli „ANO“), uveďte 1 – 3 země, kam jezdíte nejčastěji v létě:  1.  2.  3.

9.

Jestliže cestujete do zahraničí (na předchozí otázku jste odpověděli „ANO“), uveďte 1 – 3 země, kam jezdíte nejčastěji v zimě:  1.  2.  3.

10.

Jak náročné je finančně zajistit 7 denní pobyt v zahraničí, pokud si sami zajišťujete GFML pro 1 celiaka? (Jedná se o odhad nákladů pouze za stravu podávanou 5krát denně + sušenky nebo sladkosti.)  Do 2000 Kč  2001 – 5000 Kč  5001 – 7000 Kč  7001 – 10 000 Kč  Nad 10 000 Kč

11.

Máte problémy sehnat v cílové destinaci (v zahraničí) GFML?  ANO (máme problém)  NE (nemáme problém)

12.

Využíváte CK (cestovní kancelář/e), když jedete do zahraničí?  ANO  NE

13.

Jakou stravu preferujete (byste preferovali), pokud cestujete (byste cestovali) s CK do zahraničí?  All–inclusive  Plná penze  Polopenze  Snídaně  Bez stravy (vařit si sám) Jestliže vyjíždíte do zahraničí s CK na týden „bez stravy“, na kolik vyjde zajištění GFML pro jednoho celiaka na týdenní pobyt, pokud vezete jídlo s sebou z ČR? (Jedná se o odhad nákladů pouze za stravu podávanou 5krát denně + sušenky nebo sladkosti.)  Do 2000Kč  2001 – 5000 Kč  5001 – 7000 Kč  7001 – 10 000 Kč  Nad 10 000Kč

14.

15.

Pokud si zajdete ve Vámi uvedených destinacích (zemích) do restaurace na jídlo, nabízejí i bezlepkovou stravu?  ANO – (doplňte, ve kterých zemích): _______________________  NE

16.

Ocenili (využili) byste službu CK, kdyby nabízela bezlepkové stravování?  ANO, za každou cenu.  ANO, pokud se cena CK nebude výrazně lišit od nákladů při cestování na „vlastní pěst“ nebo bez stravy s CK, kde si vařím sám  Toleruji navýšení ceny o: - 1% - 3% - 5% - 7% - 10% a více  NE

17.

Setkali jste se někdy s „přímou“ nabídkou bezlepkové stravy ze strany CK nebo CA?  ANO  NE

18.

Požádali jste někdy CK o zařízení bezlepkové stravy v destinaci?  ANO (doplňte kterou/které CK): ____________  NE

19.

Pokud jste žádali – vyšla Vám CK vstříc?  ANO, CK vše zařídila.  ANO, ale vše jsme si museli zařídit sami přímo v destinaci předem.  Ne, nevyšla nám vstříc.  Nežádal/a jsem.

20.

Jestliže Vám CK vyšla vstříc, pocítili jste cenový rozdíl?  ANO – (doplňte o kolik % oproti původní ceně): _______________  NE  Nežádal/a jsem.

21.

Bylo by pro Vás ulehčení, pokud by hotelové restaurace uváděly u názvu jídla i obsažené alergeny?  ANO  NE

22.

Setkali jste se někdy s něčím podobným? (S uvedením alergenů v jídle v restauraci.)  ANO – (doplňte kde): _____________________________________  NE

23.

Jaké jsou podle Vás 3 hlavní problémy (překážky) při výjezdu celiakú do zahraničí?  1.  2.  3.

24.

Víte, ve kterých zemích jsou bezlepkové potraviny dostupné i ve větších obchodech?  ANO – (doplňte kde): _______________________________________  NE

25.

Dostáváte příspěvky od zdravotní pojišťovny na to, že jste celiak?  ANO – (doplňte kolik Kč a za jaké období): ______________________  NE

26.

Jste:  Muž  Žena

27.

Věk:    

Do 20 let 21 – 30 let 31 – 50 let Nad 50 let

28.

Odkud pocházíte?  Doplňte město: ___________________

29.

Jaký je Váš příjem?  Do 10 000 Kč  10 001 – 15 000 Kč  15 001 – 20 000 Kč  20 001 – 30 000 Kč  Nad 30 000 Kč

30.

Rodinný stav:    

Svobodný/Svobodná Ženatý/Vdaná Rozvedený/Rozvedená Vdovec/Vdova

PŘÍLOHA C: Propagační leták CK Permanent SE

PŘÍLOHA D: Ukázka jídelního lístku v anglickém jazyce - La Strada

PŘÍLOHA E: Sociální zajištění celiaků v zahraničí

CELIAKOVÉ NIKOVÝ TRH CESTOVNÍHO RUCHU?

Recommend Documents