ABSTRAKT Tato diplomová práce byla zpracována jako návrh podnikatelské činnosti v oblasti maloobchodního prodeje barev-laků a nátěrových hmot. Samotná podnikatelská aktivita bude dle tohoto návrhu realizována jako živnostenské podnikání a pro podporu obchodní činnosti budou vyvíjeny ze strany podnikatele aktivity pod záštitou neziskové organizace. V době zpracování této práce byla podnikatelem prováděna pilotáž tržního prostředí formou zahajovacího provozu, která poskytla hodnotné informace pro zpracování návrhu podnikatelského plánu. ABSTRACT This thesis was written up as a proposal for business activities in field of retail sale of paints, lacquers and varnishes. The business activity will be realised according to this activity as self-employed trade and non-profit organization will be used as auspices. At the time of writing this thesis market analysis has been performed by self-employed trader via trial opening of the shop. This shop opening provided useful information for business plan proposal. KLÍČOVÁ SLOVA Podnikatelský plán, živnostenské podnikání, spolek, barvy-laky, nátěrové hmoty, marketing, konkurenční střet KEYWORDS Business plan, self-employed trade, association, lacquers and varnishes, paints, marketing, competitive clash
BIBLIOGRAFICKÁ CITACE VÍTEK, O. Podnikatelský plán pro založení vlastní firmy. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2016. 182 s. Vedoucí diplomové práce Ing. Veronika Bumberová.
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Já, Bc. Ondřej Vítek, čestně prohlašuji, že předložená diplomová práce je původní a zpracoval jsem jí samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a že jsem ve své práci neporušil autorská práva ve smyslu Zákona č. 121/2000 sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským. V Brně dne 21. 1. 2016
PODĚKOVÁNÍ Moje slova díků patří vedoucí práce Ing. Veronice Bumberové za profesionální pomoc a cenné rady při tvorbě práce, jakož i za osobní přístup.
1 Obsah 1
TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE ............................................................. 12 1.1
1.1.1
Právní náležitosti .................................................................................... 13
1.1.2
Nezisková organizace ............................................................................. 16
1.2 2
Struktura podnikatelského plánu .................................................................... 18
ANALÝZA PROBLÉMU A SOUČASNÉ SITUACE ..........................................26 2.1
Analýza obecného okolí - SLEPT analýza ..................................................... 26
2.2
Analýza oborového okolí - Porter analýza ..................................................... 36
2.2.1
Konkurence ............................................................................................ 36
2.2.2
Dodavatelé ............................................................................................. 40
2.2.3
Odběratelé .............................................................................................. 41
2.2.4
Substituty ............................................................................................... 43
2.2.5
Popis obchodních partnerů na trhu.......................................................... 43
2.3
Analýza cenové elasticity poptávky ............................................................... 45
2.4
Analýza zdrojů a schopností ..........................................................................46
2.4.1
Zdroje .................................................................................................... 46
2.4.2
Schopnosti ............................................................................................. 48
2.5
3
Význam MSP v ČR ....................................................................................... 12
Shrnutí výsledků analýz prostřednictvím SWOT matice ................................ 49
2.5.1
Silné stránky .......................................................................................... 49
2.5.2
Slabé stránky .......................................................................................... 49
2.5.3
Příležitosti .............................................................................................. 49
2.5.4
Hrozby ................................................................................................... 50
2.5.5
Zhodnocení SWOT ................................................................................ 51
VLASTNÍ NÁVRHY ŘEŠENÍ, PŘÍNOS NÁVRHŮ ŘEŠENÍ ............................. 54
3.1
Strategie a cíle společnosti............................................................................. 54
3.1.1
Konkurenční strategie ............................................................................ 56
3.1.2
Strategie spolupráce ............................................................................... 56
3.1.3
Síť automatů .......................................................................................... 59
3.1.4
Expanze ................................................................................................. 61
3.1.5
Změna právní subjektivity ......................................................................62
3.1.6
Členství v asociaci a sdružení ................................................................. 62
3.2
Podnikatelský plán ........................................................................................ 62
3.2.1 3.3
Marketingový plán ........................................................................................ 65
3.3.1
Produkt .................................................................................................. 65
3.3.2
Cena ....................................................................................................... 72
3.3.3
Místo......................................................................................................74
3.3.4
Propagace............................................................................................... 75
3.4
Organizační plán ........................................................................................... 82
3.4.1
Systémy ................................................................................................. 82
3.4.2
Styl řízení............................................................................................... 82
3.4.3
Organizační struktura ............................................................................. 83
3.5
Finanční plán................................................................................................. 85
3.5.1
Výdaje ................................................................................................... 85
3.5.2
Příjmy .................................................................................................... 91
3.6
Analýza rizik ................................................................................................. 99
3.6.1
Interní rizika........................................................................................... 99
3.6.2
Externí rizika........................................................................................ 105
3.7 4
Práva a povinnosti plynoucí ze smluv o spolupráci ................................. 63
Časový harmonogram.................................................................................. 107
ZÁVĚR .............................................................................................................. 108
5
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .................................................................... 110
6
SEZNAM TABULEK ........................................................................................ 113
7
SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................. 114
8
SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................... 115
9
SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................ 116
ÚVOD V návaznosti na sled událostí a vzniklých příležitostí vzešla myšlenka podnikatele o založení obchodní firmy, jejíž sortimentem by byly barvy-laky a nátěrové hmoty. Dle výkazů českého statistického úřadu je trend počtu obchodníků dle klasifikace CZNACE 4752;
Maloobchod s železářským zbožím, barvami, sklem a potřebami pro
kutily, rostoucí, ovšem ne natolik drasticky jako v příbuzných oborech. Oproti tomuto je ale klesající trend výše obchodních marží v tomto odvětví. Na Českém trhu ovšem doposud existuje velice málo podnikatelských subjektů, jejíž profilace a specializace by byla v rámci klasifikační skupiny, tak úzká, jako společnosti v této práci navrhované. Podnikatel dle tohoto plánu podnikne taková rozhodnutí a takové aktivity, aby vytvořil a zvyšoval svojí pozici zejména na trhu barev ve spreji, maximalizoval zisky a tím zvyšoval i hodnotu společnosti, což je hlavním podnikatelským cílem. Rozhodnutí pro tento směr podnikatelské činnosti vyústil z několika faktů, přičemž jedním z hlavních byla praxe podnikatele z pracovně-právního vztahu na pozici prodávajícího v jednom z konkurenčních subjektů, a tedy i zkušenost s trhem, jakož i zákazníků a jejich potřeb. Dalším podstatným impulsem bylo uvědomění si mezer v obsluze trhu ze strany dosavadní konkurence, a tedy i prostoru na trhu v regionální úrovni a vzájemná dohoda o spolupráci mezi podnikatelem a jedním z hlavních subdodavatelů, díky které je navrhovaná společnost méně náročná na kapitál a spuštění podnikatelské aktivity není podmíněno nutností zajištění cizím kapitálem a tedy i vznikem finančního závazku podnikatele. Mimo navrhovanou podnikatelskou aktivitu práce okrajově popisuje fungování neziskové organizace, která je paralelním projektem podnikatele. Cíly této aktivity jsou zejména podpora kultury, která je spjata s jedním z hlavních segmentů zákazníků, a budování zájmu o výtvarné a další činnosti, při jejíž výkonu a realizaci vzniká potřeba po zboží a službách nabízených podnikatelem. Hlavním cílem aktivity neziskové organizace je tedy nepřímá podpora prodeje podnikatele. Pro svojí podnikatelskou aktivitu zvolil podnikatel název firmy -P-A-N-T-O-G-R-A-FF- (bez pomlček). Při tvorbě názvu, jakož i loga, bylo vycházeno z několika faktorů, které jsou typické pro podnikatelskou aktivitu a zejména pak umístění kamenné prodejny. Ta je umístěna pod vlakovou tratí ve městě Brně, pro něhož je typický
8
příměstský vlak označovaný jako pantograf (pro jeho typické sběrače elektrické energie), což okamžitě nabízelo právě zvolený název. K používanému logu poté dospěl oslovený grafický designer Martin Kolerus spojením jeho myšlenkových pochodů asociace s názvem firmy. Postup tvorby loga a logomanuál je součástí příloh této práce. Aby nebylo možné ani po skončení utajení této diplomové práci tento podnikatelský plán vyhledat, bylo tomuto z taktických důvodů zamezeno tak, že reálný název společnosti -P-A-N-T-O-G-R-A-F-F- (bez pomlček) byl nahrazen názvem pracovním „PTGF“. Díky tomuto kroku nebude možná práci vyhledat ve fulltextovém vyhledávání a tím i zveřejnění taktických informací které by mohly sloužit konkurenci
9
VYMEZENÍ PROBLÉMU A CÍLE PRÁCE Tato diplomová práce se primárně zabývá analýzou tržního prostředí barev-laků všeobecně, s bližší profilací na trh barev ve spreji, který představuje prioritní trh. Sekundárně se pak práce zabývá analýzou trhů dalších komodit, jako uměleckých potřeb, nátěrových hmot a malířských potřeb. Na základě zjištěných poznatků o vnějším prostředí těchto trhů, aktuální situaci a požadavcích trhu je sestaven podnikatelský plán na založení podniku v oblasti maloobchodního prodeje barev-laků se specializací na barvy ve spreji. Součástí navrhované podnikatelské aktivity je mimo maloobchodní prodej i zprostředkovatelská činnost, jejíž cílem je podpora prodeje. Pro podporu promotion a maximalizaci objemu prodeje se bude paralelně s podnikatelskou aktivitou podnikatel věnovat činnostem pod záštitou neziskové organizace. Tyto elementy podpory prodeje spolu se specializací sortimentu jsou také jednou z hlavních odlišností od konkurence. Podnikatelská aktivita bude zpočátku uskutečňována na základě živnostenského oprávnění vydaného 18. 11. 2013 živnostenským úřadem při magistrátu města Brna. V době zpracování této diplomové práce je již podnikatelská aktivita částečně uskutečňována, a tedy informace a data obsažená v této práci jsou odrazem praxe a reálných skutečností. Cílem této diplomové práce je shromáždění relevantních informací a poznatků o cílových trzích a na základě těchto dat navrhnout takový podnikatelský plán, který bude obsahovat podrobný popis jevů souvisejících s provozem a řízením uvedené podnikatelské činnosti. Samotná práce tedy ve své podstatě slouží jako jakýsi návod na vybudování a řízení společnosti a měla by dokázat odpovědět na otázky spojené s provozem a dalšími aktivitami fungování společnosti. Cílem části teoretické je obecný popis problematiky a pojmů obsažených v části praktické. Samotná část praktická obsahuje část analytickou, jejíž cílem je získání a zpracování relevantních informací, na základě kterých jsou uskutečněna rozhodnutí obsažena v části návrhové a jejíž cílem je poskytnutí odpovědí na otázky spojené s podnikatelskou aktivitou. Veškeré teze vycházející z části praktické jsou obsaženy v závěru práce, jehož cílem je shrnutí celé práce.
10
Hlavním cílem samotné podnikatelské aktivity je vybudování stabilní a prosperující společnosti, která bude mít díky své specializaci pevné místo na trhu. Dílčími cíly podnikání je vybudování podvědomí o společnosti, vyvolání zájmu o zboží a služby společnosti a neustálá expanze. Pro lepší poznání trhu a tedy i lepší predikci jeho budoucího vývoje byly zpracovány analýzy obecného i oborového okolí, včetně analýzy interních faktorů. Tyto analýzy vycházely, nebo doplňovaly poznatky nabité po dobu zkušebního provozu. Zkušební provoz přinesl zejména cenné informace o zákaznících a jejich nákupním chování, jakož i informace o chování konkurence. Jako první bylo analyzováno obecné okolí společnosti metodou SLEPT analýzy, která v relevantních směrech zkoumala nejen prostředí Českého trhu, ale také Gruzínského trhu, neboť právě do Gruzie je plánována expanze podnikatelské činnosti. Následně byla zpracována analýza oborového okolí formy metodou analýzy PORTER, ve které bylo věnováno zvýšené pozornosti zejména konkurenci a jejímu chování. Dále byl analyzován trh a jeho příležitosti, zejména po stránce zájmových a profesních sdružení a účast v nich. Na základě poznatků zjištěných pilotáží byla zpracována analýza cenové elasticity poptávky vybraných položek nabízeného sortimentu. Interní faktory potom byly vymezeny formou analýzy zdrojů a schopností a všechny tyto dílčí výsledky byly poté vyjádřeny formou SWOT matice, která definuje silné a slabé stránky společnosti, jakož i příležitosti a hrozby vnějšího prostředí. Další kapitola potom v návaznosti na analytickou část navrhuje optimální řešení podnikatelských aktivit, zejména pak obchodní strategii, marketingový, organizační a finanční plán a v neposlední řadě také hodnocení rizik a protiopatření. V této části je stěžejní zejména komunikační mix a taktika propagace, neboť právě tyto aktivity jsou klíčem k vytvoření podstatné konkurenční výhody. Tuto kapitolu uzavírá časový harmonogram, který podává ucelený přehled o budoucích cílech a krocích k jejich dosažení. Závěrem je práce shrnuta formou exekutivního souhrnu a následuje přílohová část, kde jsou uvedeny podpůrné informace k celé práci, jakož i podnikatelské činnosti samotné.
11
1 TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE První kapitolou teoretického vymezení je definice a popis formy podnikání a veškerých úskalí s tím souvisejících.
1.1 Význam MSP v ČR Definice drobného, malého a středního podnikatele používaná v EU vychází z přílohy č. 1 Nařízení komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. 8. 2008. Mezi základní kritéria pro posouzení velikosti podnikatele patří počet zaměstnanců, velikost ročního obratu a bilanční suma roční rozvahy (velikosti aktiv/majetku). Za drobného, malého a středního podnikatele se považuje podnikatel, který zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jeho roční obrat/příjmy nepřesahuje 50 milionů EUR a jeho aktiva/majetek nepřesahují 43 milionů EUR. V rámci kategorie malých a středních podnikatelů jsou malí podnikatelé vymezeni jako podnikatelé, kteří zaměstnávají méně než 50 osob a jejichž roční obrat/příjmy nebo aktiva/majetek nepřesahují 10 milionů EUR. V rámci kategorie malých a středních podnikatelů jsou drobní podnikatelé vymezeni jako podnikatelé, kteří zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat/příjmy nebo aktiva/majetek nepřesahují 2 miliony EUR. Podnikatelskou činnost k 31. 12. 2014 v ČR vykonávalo (dle ČSÚ) celkem 1 124 380 právnických a fyzických osob (s počtem zaměstnanců 0-249), fyzických osob bylo 877 519 a právnických osob bylo 246 861. Celkově u právnických a fyzických osob došlo k poklesu o 314 podniků oproti roku 2013. Podíl malých a středních podniků na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů v roce 2014 byl 99,84 %. Podíl přidané hodnoty malých a středních podniků v roce 2014 činil 53,11 % a podíl zaměstnanců malých a středních podniků na celkovém počtu zaměstnanců podnikatelské sféry v ČR v roce 2014 činil 59,39 %. Podle analýzy Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR bylo k 31. 12. 2014 celkem 60,2 % OSVČ v činnosti hlavní a 39,8 % v činnosti vedlejší. Klesá počet OSVČ, které mají podnikání jako hlavní činnost, tedy hlavní zdroj svých příjmů, a naopak stoupá počet OSVČ, kteří podnikají při zaměstnání a přivydělávají si (mpo.cz, 2015).
12
1.1.1 Právní náležitosti Pojem podnikání může být interpretován několika způsoby a je na tento pojem nahlíženo z několika pohledů. Právní pojetí dle obchodního zákoníku definuje podnikání takto: „Podnikání se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku“ (Business center, 2015). Ekonomické pojetí vykládá podnikání jako zvyšování původních hodnot a vytváření přidaných hodnot za využití ekonomických zdrojů a aktivit. Psychologické pojetí chápe podnikání jako nástroj seberealizace a stanovování cílů, kterých chce podnikatel dosáhnout. S tím úzce souvisí sociologické pojetí, které podnikání přirovnává k vytváření vlastního blahobytu a sebezajištění. Živnostenské podnikání je nejjednodušší formou podnikání, kdy je podnikatelská činnost
provozována
na
základě
živnostenského
oprávnění
deklarovaného
živnostenským listem (nyní jen výpisem) vydaným živnostenským úřadem. Zákonnou úpravu o vzniku, změně a zániku živnostenského oprávnění interpretuje živnostenský zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání, který taxativně stanoví náležitosti uvedené v ohlašovací listině pro živnostenský úřad (Vejdělek, 1997). Podnikatelem se může stát jednotlivec jako fyzická osoba, nebo zpravidla obchodní společnost jako osoba právnická. Dle výkladu obchodního zákoníku je podnikatelem: a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku, b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, c) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, d) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. Obchodní zákoník dále rozlišuje povinný a dobrovolný zápis do obchodního rejstříku. Obchodní rejstřík je veřejně přístupný inventář zákonem stanovených informací o
13
podnikatelích v něm zapsaných. Povinnost zápisu do obchodního rejstříku dopadá na všechny typy obchodních společností, družstva a další právnické osoby, u kterých to určuje zákon a zahraniční fyzické nebo právnické osoby, které se rozhodnou podnikat na území České republiky. Dále mají povinnost zápisu do obchodního rejstříku fyzické osoby, u kterých jsou splněny podmínky zákonem stanovené. Ty jsou: a) dosažení nebo překročení zákonem o účetnictví stanoveného čistého obratu v posledních dvou účetních období. b) provoz živnosti průmyslovým způsobem c) stanovení zvláštního předpisu Pro ostatní fyzické osoby je zápis do obchodního rejstříku dobrovolný. Název, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku, je dle obchodního zákoníku „obchodní firmou“ a podnikatel má povinnost činit právní úkony pod tímto názvem. Osoba zapsaná do obchodního rejstříku je ze zákona povinna vést podvojné účetnictví (Vejdělek, 1997). Účetnictví je zaznamenávání informací o hospodaření, a to písemně v peněžních jednotkách. Zachycuje firemní nebo podnikatelův majetek (tzv. aktiva) a zdroje jejich krytí (tzv. pasiva). Musí být úplné, správné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů. Je upraveno zákonem č. 563/1991 Sb. o účetnictví. Účetnictví vede každá účetní jednotka, kterou se stává právnická osoba automaticky a fyzická osoba za předpokladu: a) její roční obrat přesáhl za bezprostředně přecházející kalendářní rok 25 mil. Kč, b) je zapsána v obchodním rejstříku, c) sama se rozhodne vést účetnictví (Žáková, 2010). Daňová evidence je upravena v § 7b zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu. Je vedena fyzickými OSVČ, které nemají povinnost nebo které se nerozhodly vést účetnictví, anebo své výdaje nebudou prokazovat paušálně (tzn. procentem z příjmů). Záznamy o peněžních prostředcích jsou zachyceny v deníku příjmů a výdajů (peněžní deník). Dále se v daňové evidenci používají knihy pohledávek, karty dlouhodobého majetku, karty zásob, knihy jízd, mzdové evidence, pokladní knihy a další evidenční karty.
14
Každý podnikatelský subjekt má povinnost přihlásit se jako poplatník daně z příjmu fyzických nebo právnických osob a má tedy, podle zákona o dani z příjmů, povinnost odvádět daně příslušnému státnímu orgánu – tedy finančnímu úřadu (Marková, 2011). „Obecně je poplatníkem osoba, jejíž příjmy, majetek a úkony jsou přímo podrobeny dani. Fyzická osoba je poplatníkem daně z příjmu fyzických osob, pokud má příjmy, které jsou předmětem daně. V případě, že fyzická osoby má příjmy, jež jsou předmětem daně z příjmu fyzických osob, pak se považuje za poplatníka“ (E.pravo.cz, 2015). Mimo samotné ohlášení, je podmínkou udělení živnostenského oprávnění pro všechny živnosti také: a) dosažení osmnácti let věku, b) trestní bezúhonnost, c) způsobilost k právním úkonům V neposlední řadě je zvláštní podmínkou u živností vázaných, či řemeslných odborná a jiná způsobilost dle druhu živnosti. Výše zmíněné živnosti jsou takzvané ohlašovací živnosti. U živností koncesovaných je dále zapotřebí k provozování živnosti povolení státu, takzvaná koncese. Provoz takové živnosti je možný až po nabití právní moci tohoto povolení. Dalším možným pohledem je možné živnosti dělit dle předmětu jejich podnikání na obchodní živnosti, výrobní živnosti a služby. Oproti povinným náležitostem jsou zákonem také stanovené překážky v provozování živnosti: a) prohlášení konkursu na majetek fyzické nebo právnické osoby, b) po dobu 3 let nemůže být provozována živnost, jestliže majetek dlužníka nepostačuje k úhradě nákladů insolventního řízení a je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů, c) nařízení předběžného opatření v insolvenčním řízení soudem, d) uložení trestu nebo sankce zákazu činnosti týkající se provozování živnosti v oboru soudem nebo správním orgánem, e) zrušení živnostenského oprávnění podnikateli Žadatel o koncesi nebo ohlašovatel živnosti (dále jen žadatel) může podání ohlášení živnosti nebo žádost o koncesi učinit u kteréhokoliv živnostenského úřadu, a to osobně, elektronicky nebo zasláním předepsaného tiskopisu, označeného jako Jednotný registrační formulář. Podání je též možné prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy – tzv. Czech POINT. Kromě podání ohlášení živnosti musí žadatel doložit také zákonem stanovené dokumenty deklarující splnění podmínek udělení živnostenského oprávnění a doklad o zaplacení správního poplatku.
15
Živnostenský úřad zkontroluje tyto dokumenty, a pokud je vše v pořádku, může zapsat podnikatele do živnostenského rejstříku a udělit mu identifikační číslo (IČ). Ten se váže k podnikateli, nikoliv třeba k živnosti nebo k živnostenskému listu. Každý podnikatel má pouze jedno IČ a slouží mu obdobně jako rodné číslo běžným občanům. IČ je přidělováno orgánem příslušným podle zákona o státní statistické službě (např. rejstříkový soud nebo živnostenský úřad) a je zapsané v živnostenském rejstříku Živnostenský rejstřík je seznam všech podnikatelů, podnikajících na základě živnostenského oprávnění. Dělí se na veřejnou a neveřejnou část. Do veřejné části může nahlížet každý bez prokázání právního zájmu. Informace ve veřejné části jsou například IČ, předmět podnikání, jméno a příjmení podnikatele, datum zániku živnostenského oprávnění, prohlášení a zrušení konkursu apod. Pro nahlédnutí do veřejné části musí nahlížející prokázat právní zájem. Zde jsou uvedeny informace jako například datum zahájení provozování živnosti, doba platnosti živnostenského oprávnění, přehled o uložených pokutách, bydliště a rodné číslo fyzické osoby apod. Živnostenský rejstřík je spravován živnostenským úřadem ČR a objevují se v něm i veškeré změny, jako například přerušení či zrušení provozování živnosti Pokud podnikatel plánuje přerušit živnost na dobu delší než 6 měsíců, je povinen to předem oznámit živnostenskému úřadu. Živnost je přerušena dnem doručení oznámení o přerušení živnosti (dále jen oznámení o přerušení) živnostenskému úřadu. V oznámení o přerušení podnikatel uvádí dobu, na kterou plánuje přerušit podnikání. Pokud se rozhodne pokračovat v živnosti dříve, než byla uvedená doba, písemně to předem oznámí živnostenskému úřadu. Podnikat opět může ode dne doručení oznámení o pokračování v provozování živnosti živnostenskému úřadu. Podnikatel podává žádost o zrušení živnostenského oprávnění. Živnostenské oprávnění zanikne dnem nabytí právní moci rozhodnutí živnostenského oprávnění. Za zrušení se neplatí správní poplatky a není nutno přikládat jiné doklady, než jen samotnou žádost. 1.1.2 Nezisková organizace Neziskové organizace jsou charakterizovány jako takové organizace, které nevytvářejí zisk k přerozdělení mezi své vlastníky, správce nebo zakladatele. Zisk sice mohou vytvořit, ale musí ho zase vložit zpět do rozvoje organizace a plnění jejího poslání. Od
16
ledna 2014 vstoupila v platnost velká rekodifikace soukromého práva, jejíž součástí je i nový Občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích nahrazující dosavadní Obchodní zákoník. Změny, které tato rekodifikace přinesla se dotýkají i neziskových organizací. Neziskové organizace jsou svou povahou soukromé organizace (občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadace, nadační fondy, církevní organizace aj.), které mohou založit sami občané ze svého svobodného rozhodnutí. Základním impulsem pro založení neziskové organizace je snaha řešit konkrétní problémy nebo jim předcházet, a to bez ohledu na ziskovost činnosti. Na rozdíl od soukromých komerčních firem totiž není hlavním měřítkem finanční zisk, ale schopnost naplňovat poslání organizace (neziskovky.cz, 2015). Oblast působení neziskových organizací (risy.cz, 2015):
kultura, ochrana památek, umění
výzkum a vzdělávání
sociální služby, zdravotnická péče
ochrana životního prostředí, ekologická výchova
ochrana lidských práv
práce s dětmi a mládeží
rekreace, sport, umění, volný čas
mezinárodní vztahy.
Spolek Nejrozšířenější forma neziskových organizací - občanská sdružení, přestala od 1. ledna 2014 existovat (zákon 83/1990 Sb. o sdružování občanů byl zrušen), místo nich zavádí nový Občanský zákoník právní formu zapsaný spolek (zkratka z.s.). Větší důraz by měl být kladen na spolkovou činnost a členský charakter spolků. Dosavadní občanská sdružení mají tři roky na to, aby uvedla své základní dokumenty i způsoby fungování do souladu s novou právní úpravou. Pokud nebudou schopny nové úpravě vyhovět, mají též možnost transformace na další nové formy ústav nebo sociální družstvo (neziskovky.cz, 2015). Účelem spolku mohou být buď vzájemně prospěšné cíle, tedy společné aktivity zaměřené jen na členy spolku (sportovní kluby, myslivecká sdružení apod.), nebo
17
veřejně prospěšné cíle směřující vůči veřejnosti (poskytování sociálních služeb, vzdělávací a informační aktivity apod.), případně cíle smíšené. Spolek může vlastním jménem podnikat, ale nesmí to být jeho hlavní činností a případný zisk musí být použit na podporu dosažení vlastních cílů spolku. Členy spolku mohou být fyzické i právnické osoby. Název musí obsahovat slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“, případně zkratku „z. s.“ Zapisuje se do spolkového rejstříku, který je veden příslušným rejstříkovým soudem. Právně upraven je v § 214–302 občanského zákoníku (wikipedia.com, 2015).
1.2 Struktura podnikatelského plánu Jde o střednědobý, písemně zpracovaný dokument podnikatelem, nebo odborníkem v praxi, při založení, převzetí, nebo změně podniku či podnikatelské činnosti, který pomáhá nastínit provozní představy podnikatele. Dle subjektu, kterému předává informace, se funkce podnikatelského plánu dá rozlišit na interní a externí. V každém případě by jeho zpracování mělo být adaptováno na současnou situaci a podmínky nejen na trhu. Rozsah podnikatelského plánu je odvozen od předmětu podnikání, náročnosti činnosti podniku, jeho velikosti, nebo je rozsah ovlivněn situací na trhu, konkurenceschopností a dalšími faktory. Při zpracovávání by měly být dodrženy zásady srozumitelnosti, logiky, stručnosti, reálnosti a respektování rizika (Koráb a kol., 2007). Na začátku každého podnikatelského plánu je nápad. S nápadem jde dále naložit podle knihy „Cesta k prosperitě“ následovně: „stavění na svých zkušenostech, kopírovat či vylepšovat dobrý nápad, na který přišel někdo jiný, kombinování dvou existujících nápadů novým způsobem, pátrání po mezerách na trhu“ (Jones, 1996, s.12-14). Vypracováním dobrého podnikatelského plánu je možné odhadnout, předpovídat, a maximalizovat příležitosti a naopak eliminovat či se vyvarovat hrozbám souvisejících s podnikatelskou činností. Zpracováním finančního plánu, který je součástí celého dokumentu může podnikatel zjistit finanční náročnost a potřeby k realizaci podnikatelského záměru. Dobře zpracovaný podnikatelský plán pomůže také přesvědčit potencionálního investora, či banku při žádosti o finanční prostředky potřebné k provozu dané podnikatelské činnosti. Může také sloužit jako podklad při získávání dotací. Zpracováním analýzy trhu, která je také součástí podnikatelského plánu zase
18
podnikatel zjistí na jaké subjekty trhu popřípadě jeho segmenty soustředit svojí pozornost, který s těchto segmentů nese nevětší potenciál a splňuje nejlépe kritéria takové segmentu, tedy dostupnost, kupní sílu, velikost, stabilitu a akceschopnost. Podle těchto zjištění se potom podnikatel rozhodne, pro jaký marketing se při své podnikatelské činnosti rozhodne. Zda zvolí cestu tržně diferencovaného marketingu, či se zaměří na cílovou skupinu cíleným marketingem. Osobně jsem se rozhodl pro zpracování podnikatelského plánu, abych dokázal zhodnotit, zda je investování do rozvoje a další expanze rentabilní a perspektivní. Před započetím zkušebního provozu jsem měl k dispozici pouze kusé informace z praxe na pozici prodejce v daném oboru, které již byly ovšem neaktuální, a proto bylo nutné chování trhu pozorovat právě zkušebním provozem. Až na základě aktualizovaných poznatků bylo možné sestavit podnikatelský plán, který by dokázal podat ucelenější představu o cílech a strategiích k jejich dosažení. Mimo samotný podnikatelský plán, hrají významnou roli přílohy k němu. Samotná struktura podnikatelské plánu není pevně vymezena a je vždy ovlivněna konkrétní podnikatelskou činností, o které pojednává, jejím rozsahem a problematikou spojenou s danou podnikatelskou činností. Titulní strana Zpravidla začíná takový plán titulní stranou, která obsahuje stěžejní informace o obsahu celého dokumentu, jméno autora a společníků s kontaktními údaji, informace o společnosti jako její obchodní jméno, sídlo, právní subjektivitu, popřípadě logo, obor podnikání, datum zahájení činnosti a výši základního kapitálu. Může zde být vysvětlen význam zkratek v práci užitých, nebo některých pojmů. Exekutivní souhrn Další částí bývá takzvaný exekutivní souhrn, který stručným souhrnem obsahu celého podnikatelského plánu v rozsahu pár stran, které mají přesvědčovací úlohu pro potencionální investory. Zpracováván je zpětně a tento souhrn by měl být natolik atraktivní, aby vedl k dalšímu pročtení celého podnikatelského plánu. Tato část by měla obsahovat informace o finanční náročnosti a ziskovosti projektu. V této práci bude exekutivní souhrn ve formě závěru práce.
19
Popis zakladatele podniku Pokud je podnikatelský plán předkládán bance, či investorům, je dobré tyto informovat zejména o profesní způsobilosti vedení společnosti, která má být zakládána. Profesní způsobilostí můžeme rozumět vzdělání, znalosti, zkušenosti, či jiné úspěchy v minulosti v oblasti související s podnikatelskou činností. Popis podniku Následuje popis podniku, ke kterému se podnikatelský plán vztahuje, který by měl obsahovat informace o sídle a jeho umístění, množství, vybavení a typu dalších provozoven a v souvislosti s jejich umístěním je dobré také analyzovat jejich okolí minimálně po stránce geografické a demografické, případně i po stránce kulturní, ekologické, právní atd. V této části by dále neměly chybět informace o formě podnikání, právní subjektivitě, způsobu vedení účetnictví, organizační struktuře, předpokládaném počtu zaměstnanců, legislativní úpravě o věcech blízce souvisejících s předmětem podnikání a podnikatelskou činností. Průzkum a analýza tržního prostředí Analýzy jsou nepostradatelnou částí dobře zpracovaného podnikatelského plánu. Analyzovat lze veškeré aspekty prostředí podniku. Efektivní analýzy jsou pak ty, které analyzují ty aspekty, které ovlivňují podnikatelskou činnost, chod podniku, odbyt, cenu a další. Tedy například analýza trhu, konkurence, zákazníků, oboru a trendů v něm, technologické možností a jiné. Vstupy pro takové analýzy jsou při primárním výzkumu získávány šetřením vně podniku například formou dotazování, nebo sběrem informací z dostupných zdrojů. Při sekundárním výzkumu jsou přepracovávána data již dříve shromážděná a zpracovaná. Analýza obecného okolí - SLEPT analýza Cíl a jeho tvorba je také ovlivňován řadou dalších faktorů, jako je okolí podniku, jeho disponibilní zdroje, nebo schopnosti manažerů. Okolí podniku potom analyzuje takzvaná SLEPT analýza:
sociální faktory: především informace z trhu práce,
legislativní
faktory:
zákonná
úprava,
provozování podnikatelské činnosti,
20
zákonem
stanovené
podmínky
ekonomické faktory: daňová sazba, makroekonomické prostředí a hospodářské ukazatele, fáze hospodářského cyklu,
politické faktory: postoj vlády k podnikání,
technické faktory: trendy v technologických postupech, inovace, vývoj.
Plánování všeobecně by mělo zahrnovat jak přítomnost, tak i pohled do budoucnosti, tzn. plánování v krátkodobém a dlouhodobém horizontu (Žáková, 2010) Analýza oborového okolí - Porter analýza Další důležitou analýzou je Porterova analýza konkurence a to takzvaných pěti konkurenčních sil, které představují dodavatelé, odběratelé, nová klientela, substituty a rivalita konkurence. Strategie vytvořené na základě této analýzy využívají silné a slabé stránky vůči konkurenci (Srpová, 2011). SWOT analýza Jednou z takových analýz je metoda SWOT, která je zpracována formou matice složené z těchto aspektů:
Strenghts: silné stránky podniku.
Weaknesses: slabé stránky podniku.
Opportunities: příležitosti okolí.
Threats: hrozby okolí.
Výsledkem této analýzy je informace o tom, na které silné stránky je třeba dát důraz a využit jich při čelení hrozbám okolí. Dále podává informaci o tom, jaké slabiny je třeba překonat využitím příležitostí a jak minimalizovat náklady a čelit hrozbám. Z těchto výsledků jsou poté zpracovány strategie pro co nejefektivnější činnost podniku a jeho aktivitu (Foret, 2009). Analýza cenové elasticity poptávky Vyjadřuje citlivost poptávaného množství na jeho cenu. Citlivost je vyjádřena formou koeficientu, který vyjadřuje o kolik procent se zvýší/sníží poptávané množství, když se cena
zvýší/sníží
o
jedno
procent.
Koeficient
(managementmania.com, 2015):
21
Edp
je
výsledkem
vzorce
„EDP = ((Q2-Q1):((Q2+Q1):2) ):((P2-P1):((P2+P1):2))“. Kde:
P1 je počáteční cena, P2 je cena po změně,
Q1 je počáteční poptávané množství, Q2 je poptávané množství po změně,
(Q2+Q1):2 vyjadřuje průměrné množství mezi uvažovanými dvěma body na křivce poptávky,
(P2+P1):2 průměrnou cenu v daném intervalu
Velikost koeficientu udává následující: “Dokonale neelastická poptávka - poptávané množství se změnou ceny nemění, EDP=0 Neelastická poptávka - změna ceny vyvolá menší % změnu poptávaného množství, EDP<1 Jednotkově elastická poptávka - změna ceny vyvolá stejnou % změnu poptávaného množství, EDP=1 Elastická poptávka - změna ceny vyvolá větší % změnu poptávaného množství, EDP>1 Dokonale elastická poptávka - při určité ceně se prodá libovolné množství, E DP=∞“ (managementmania.com, 2015). Finanční plán Aby bylo možné vyjádřit přibližnou finanční náročnost celého podnikatelského záměru, je třeba vytvořit finanční plán, který informuje o provozních představách v číslech, počátečních investicích nutných ke startu podnikatelské aktivity, jako náklady pořízení dlouhodobého majetku. Z výsledků finančního plánu je možné vyjádřit likviditu podniku (schopnost přeměny aktiv v peněžní prostředky), rentabilitu (přebytek z použitého kapitálu k použitému kapitálu) a další ekonomické ukazatele. Podnikatel tak může zjistit životaschopnost a reálnost jeho plánů. Také je možné zjistit míru variabilních a fixních, přímých a nepřímých, případně provozních, finančních a mimořádných, či interních a externích. Finanční plán může být zpracován
22
v dlouhodobém časovém horizontu, kdy se jedná o vyhlídky na příštích přibližně 5 let, nebo může být zpracován krátkodobý finanční plán, který řeší otázky příštích měsíců až jednoho roku. Samotný finanční plán je zpravidla sestaven ze tří finančních analýz:
Cash flow: výkaz o peněžních tocích vyjadřující množství peněz v podniku.
Výkaz zisků a ztrát: výsledek hospodaření za určitě období porovnáním nákladů a výnosů-takzvaná výsledovka. Ukazuje ziskovost či ztrátovost podniku.
Rozvaha: zobrazení finančního stavu podniku srovnáním dlouhodobého majetku a oběžných aktiv s vlastním kapitálem a cizími zdroji na straně pasiv.
Ty mohou být doplněny například plánem financování (vytváření fondů), plánem nákladů (provozní náklady, mzdové náklady…) a tržeb (odhady optimistické, realistické a pesimistické). Výstup finančního plánu také odpovídá na otázku: „investování z vlastních, či cizích zdrojů?“. Marketingový plán Stěžejní pilíře tohoto plánu ze strany podnikatele jsou takzvané 4P marketingového mixu:
Product: nabízený výrobek nebo služba, jeho užitná hodnota, vlastnosti, jakost, rozmanitost, balení a značka. Mimo jádro výrobku se sem řadí i služby k němu.
Price: nastavení cenové politiky v podniku, tedy jak je cena sestavována, možnosti rabatu, slevový systém, nebo úvěrové podmínky.
Place: obsahuje informace o pokrytí trhu a zajištění distribuce v případě maloobchodu konečnému zákazníkovi, nebo v případě velkoobchodu do prodejních míst a dalším obchodníkům.
Promotion: neboli jakým způsobem bude probíhat propagace, tedy otázky reklamy, PR, osobního prodeje a přímého marketingu. Výběr vhodných komunikačních kanálů a způsobu komunikace. Sladění těchto faktorů potom vytváří image firmy i produktu (Majaro, 1996).
23
Organizační plán Tato část obsahuje především organizační strukturu uvnitř podniku, vymezuje jednotlivé úrovně řízení, vztahy nadřízenosti a podřízenosti, způsob získávání pracovníků, způsob jejich proškolování, odměňování a postihu. Mělo by zde být uvedeno jasně, kdo má jaké pravomoci a za co je kdo v podniku zodpovědný. K této části práce mohou být přiloženy životopisy jednotlivých pracovníků, výčet jejich ocenění a profesních úspěchů v praxi. Podnikatelský plán jakožto dokument o něm by měl informovat o časovém rozvržení podnikatelských aktivit. Měl by obsahovat v bodech vyjádřené plánované kroky a k nim přiřazený časový horizont s termíny pro jejich splnění tak, aby byla možná zpětná kontrola, vyhodnocení a zpětná vazba s případnými návrhy. Hodnocení rizik Tato část vyhodnocuje budoucí možná rizika a navrhuje způsoby, postupy a strategie jejich řešení a eliminace. Je nutné zaměřit se na slabé stránky a hrozby dle analýzy SWOT a připravit nápravná opatření v období, kdy budou tyto faktory výrazně ovlivňovat hospodaření společnosti a její činnost. Při řízení rizik jsou významné tyto 3 etapy: a) nalezení rizikových faktorů, rozklíčování možných příčin vzniku rizika b) kvantifikace rizik, tedy vyjádření číslem a vyjádření možných důsledků c) vytvoření krizového scénáře, tedy rozplánování aktivit v případě vzniku velkého rizika (Veber, 2008). Výhledy do budoucnosti, cíle, strategie a plány Jedná se o část, která podává informace o možnostech v budoucnosti, možných příležitostech a hrozbách a definici strategií, které tyto jevy maximalizují, eliminují, nebo strategie jak se těmto jevům vyhnout. V této části jsou ukotveny body cílů, kterých chce podnikatel dosáhnout v dlouhodobém časovém horizontu a plány, kterými chce těchto cílů dosáhnout. Může zde být nastíněn způsob a rychlost expanze v rámci města, kraje, státu, či evropské, nebo celosvětové expanze, předpoklady rozšiřování výrobních kapacit v důsledku rozvoje technologického vybavení, rozšíření organizační struktury a dalších aspektů. S tímto zvyšováním výrobních kapacit související rozšíření, zvětšení nebo přesun provozoven, a jejich umístění, vybavení a jiné. Může zde být umístěn
24
finanční plán ve zpracování pesimistickém, optimistickém a realistickém, ze kterého bude možné vyjádřit čerpání cizích, či vlastních zdrojů pro financování těchto expanzí a předpokládaná doba návratnosti investic.
25
2 ANALÝZA PROBLÉMU A SOUČASNÉ SITUACE 2.1 Analýza obecného okolí - SLEPT analýza Sociální faktory V tomto směru je významný zejména trend sebevyjádření, seberealizace a trend využívání alternativních postupů a technik každodenního života. Zejména mladší generace si začíná uvědomovat stereotypy společnosti a z těchto se snaží dostat výjimečností s touhou odlišit se. Právě k originalitě je často v mnoha směrech dospěno vlastní tvorbou, například malbou, barvením, či lakováním. Může se jednat například o výtvarnou tvorbu, tzv. DIY (udělej si sám) aktivity, revitalizace a podobně. Další pozitivní vliv na poptávku po barvách ve spreji má bezpochyby trend využívání graffiti jako prostředku komunikace velkých firem se svým okolím. Je možné sledovat reklamní kampaně společností jako Coca Cola, Škoda, AXE, nebo McDonalds, kteří svoje marketingové kampaně a reklamní sdělení stylizují právě do stylu graffiti. To pozitivně ovlivňuje zejména mladší generaci, ve které je vzbuzován zájem o tento výtvarný směr a tedy i prostředky k jeho tvorbě. Vzhledem k faktu, že se výše zmíněné sociální faktory váží převážně k mladším generacím, je pozitivní demografické složení obyvatel města Brna, čemuž nasvědčuje i status Brna jakožto „univerzitní město“. Zejména pak fakulta výtvarného umění VUT a Škola uměleckých řemesel jsou významnými institucemi po stránce jejich studentů a jejich poptávky. Velice pozitivní je sílící trend obliby umělecké tvorby barvou ve spreji, například graffiti, které v posledních letech začíná díky rozšíření turismu kvést například v Gruzii. Tento trend plynule postupuje z Ruska, kde v posledním desetiletí zažilo moderní umění/graffiti svůj boom. Vzhledem k faktu, že mimo řemeslnickou práci, práci v domácnosti, dílně a podobně, jsou graffiti umělci výrazným segmentem zákazníků při prodeji barev ve spreji, je tento boom pro podnikatelskou aktivitu přínosem, ač samozřejmě důsledky tohoto trendu mohou být pro většinovou společnost spíše zátěží.
26
Legislativní faktory Vliv legislativy má v tomto směru podnikání velký význam, neboť prodejce barev-laků spadá do kategorie obchodu s chemikáliemi a musí tedy splňovat speciální podmínky nejen zboží jim prodávané, ale i provozovna podnikatele. Zboží jim prodávané musí mít vždy platný bezpečnostní list v českém jazyce, obsahující informace o složení a bezpečnostní pokyny při práci a manipulaci se zbožím, jakož i jeho skladováním. Výňatek z těchto informací musí být obsažen na obalu každého kusu zboží, který podnikatel prodává. Mimo tyto informace musí být obal opatřen logem informujícím o „extrémní hořlavosti“ a „dráždivosti“ obsahu. Vybrané zboží kategorie nátěrových hmot musí také informovat o „třídě nebezpečnosti“ a „škodlivosti pro životní prostředí“. Logo musí být ve velikosti, jenž odpovídá poměru k celkové velikosti obalu. Tento poměr a minimální velikost, stejně jako umístění je pevně stanoveno vyhláškou EU. Obal by měl také obsahovat informace o způsobu likvidace prázdného obalu, způsobu první pomoci při kontaktu s kůží a očima a informace o způsobu uchovávání. Dle poslední novelizace evropské vyhlášky, upravující náležitosti obalu chemikálií, musí obaly, obsahující vybrané látky, být opatřeny vystouplým výstražným trojúhelníkem, aby mohl informaci o nebezpečnosti zboží přijmout i nevidomý. Právě tento požadavek je v poslední době značným problémem pro prodejce, neboť zboží skladových zásob tento bezpečnostní prvek neobsahuje. Ač je za splnění bezpečnostních norem a podmínek odpovědný výrobce, případně dovozce, sankcemi ČOI jsou postiženi samotní prodejci. Je tedy v zájmu prodejců apelovat na výrobce, případně dovozce, aby případné nedostatky odstranili. V praxi ovšem dochází k tomu, že etikety v češtině a bezpečnostní prvky pro nevidomé si zajišťují samotní prodejci. Mimo požadavky na samotné zboží jsou kladeny také zvýšené nároky na zajištění provozovny, zejména v rovině požárního zabezpečení. Legislativa upravuje počet hasicích přístrojů v poměru na objem skladovaných chemikálií, jakož i v poměru na plochu provozovny. Provozovna musí být vybavena požárním evakuačním plánem a směrnicemi vyhlášení požárního poplachu.
27
Legislativní opatření také ve své podstatě ovlivňuje poptávku jednoho ze segmentů zákazníků, a sice tvůrců graffiti. Ze zákona vyplívá, že „kdo popíše, či pomaluje cizí věc barvou, nebo jinou látkou“ se dopouští trestného činu. Toto legislativní opatření je samozřejmě pochopitelné z pohledu celé společnosti, ovšem pro podnikatelskou aktivitu se jedná o restrikci s negativním dopadem na poptávku po nabízeném zboží. Ekonomické faktory Zde je stručný výčet základních trendů vývoje relevantních ekonomických ukazatelů vztahujících se k oboru činnosti, či kraji, který bude převážně obsluhován. V posledních 6 letech je trend vývoje DPH rostoucí. Podnikatelské aktivity v práci pospané se při prodeji svého zboží týká jak sazba základní, tak sazba snížená a to při prodeji knih, časopisů. Na toto zboží se navíc nově v roce 2015 zavedla druhá snížená sazba DPH 10%, což pozitivně ovlivňuje podnikatelskou aktivitu. Tabulka 1 Průběh vývoje sazeb DPH Rok
Sazba daně
Snížená Základní 2015 15 %/10 % 21 % 2014 15 % 21 % 2013 15 % 21 % 2014 14 % 20 % 2011 10 % 20 % 2010 10 % 20 % 2009 9% 19 % Zdroj: ucetnikavarna.cz 2015 Jak ukazuje následující graf číslo 1, míra inflace má naopak v posledních 6 letech trend sestupný, což je všeobecně pozitivní pro obsluhovaný trh, neboť roste kupní síla. Další graf č. 2 demonstruje podíl HDP Jihomoravského kraje na celkovém HDP v ČR, jakož i jeho absolutní výše. Tento ukazatel vypovídá o perspektivně zvoleného kraje, neboť v posledních letech HDP v Jihomoravském kraji roste jak do absolutní výše, tak do podílu na celkovém HDP. Dle aktuálních informací Českého statistického úřadu k roku 2014 jsou rostoucí rovněž mzdy v Jihomoravském kraji. Tento ukazatel, který je zobrazen na následujícím grafu č. 3 vypovídá opět o pozitivním ekonomickém vývoje daného regionu.
28
Graf 1 Meziroční inflace v letech 2009-2014
Zdroj: kurzy.cz, 2015 Graf 2 Vývoj podílu i absolutní výše HDP
Zdroj: risy.cz, 2015
29
Graf 3 Vývoj průměrné mzdy v JMK v letech 2009-2014
Zdroj: czso.cz, 2015 Vývoj výkonů malých a středních podniků (MSP) v ČR v letech 2009-2014 zachycuje následující graf č. 4. Z něho je patrný trend růstu výkonů v absolutní výši, ovšem podíl na celkových výkonech klesl. Graf 4 Vývoj výkonů MSP v letech 2009-2014
Zdroj: mpo.cz, 2015 V roce 2014 vytvořily MSP výkony ve výši 4 3981 517 mil. Kč, což je oproti roku 2013 zvýšení o 110913 mil. Kč (tj. o 2,7 %)
30
Bližší pohled na oborové okolí poskytuje následující graf č. 5, který ukazuje vývoj přidané hodnoty malých a středních podniků v sekci obchod. Přidaná hodnota vytvořená v MSP v obchodu vzrostla o 16 084 mil., tj o 6,9% oproti roku 2013. Graf 5 Vývoj přidané hodnoty v MSP v sekci obchod
Zdroj: mpo.cz, 2015 K dubnu roku 2015 potom vydal Český statistický úřad (ČSÚ) informace o tržbách v maloobchodě skupiny CZ-NACE 47 jehož výsledky jsou zobrazeny na následující tabulce č. 2. Konečné vyjádření lze shrnout „Tržby v maloobchodě po očištění o sezónní vlivy vzrostly v dubnu reálně meziměsíčně o 0,8 %. Meziročně se tržby očištěné o vliv počtu pracovních dní zvýšily o 6,0 %, shodně jako bez očištění.“ (czso.cz, 2015)
31
Tabulka 2 Vývoj tržeb CZ-NACE 47 ve vybraných strukturách; b.c. = běžné ceny, s.c. = stálé ceny
Maloobchod Období
b. c.
s. c.
CZ NACE 47 Maloobchod s nepotravin. Zbožím
M. nábytkem, elektro a ost. spec.
CZ NACE 47.19+47.447.9.
CZ NACE 47.4+47.524+47.59
b. c.
s. c.
b. c.
s.. c.
2010
rok
98,3
100,3
97,2
99,8
94,1
97,3
2011
rok
101,7
100,9
100,7
102,5
99,9
103,6
2012
rok
99,4
99,3
98,9
100,8
96,8
99,8
2013
rok
100,1
100,3
99,3
101,5
96,1
99,8
I. čtvrtletí
103
102,4
104,4
105,4
107,9
110
2014
2015
II. čtvrtletí
104,1
103,5
102,8
103,3
103,6
106
III. čtvrtletí
102,9
102,5
104,2
104,5
102,8
104,7
IV. čtvrtletí
103,7
103,5
103,8
104,3
103,5
106
rok
103,5
103
103,8
104,3
104,3
106,5
leden
105,2
105,8
106,3
106,7
109,1
112,5
únor
105,6
106,4
108,3
108,7
108,2
111,6
březen
104,7
105,5
105,8
106,2
103,3
106,4
duben leden až duben
105,6
105,8
107,6
107,4
104
105,9
105,2
105,9
107
107,2
105,9
108,8
Zdroj: czso.cz, 2015 Položka „univerzální akrylátová barva“ č. 04.311.07 ve složení spotřebního koše pro výpočet HDP se v roce 2014 rovnala hodnotě 0,278953, což je pokles oproti roku 2013, kdy se váha v ‰ na složení spotřebního koše rovnala 0,282610 (czso.cz, 2015). Budou li tedy brány v úvahu všechny výše uvedené ekonomické ukazatele a trendy vývoje, je možné předpokládat, že zvolený trh i obor podnikání jsou pro podnikatelskou činnost perspektivní. Ekonomická situace Gruzie Zásluhou konsistentní makroekonomické politiky, čilé podnikatelské aktivity, růstu domácí poptávky a vývozu zaznamenává Gruzie stabilní ekonomický růst. V posledním desetiletí nezadlužené národní hospodářství i přes nepatrné výkyvy rostlo v průměru o 6-7% ročně. Díky silným státním institucím, otevřené ekonomice, jednoduchému
32
daňovému systému a pokračujícím liberálním reformám se Gruzie vyhnula dopadům světové finanční krize a války s Ruskem. Investorskou atraktivitu zvyšuje mimořádně nízká daňová zátěž zejména pro cizí společnosti. Korporativní daň ze zisku nepřevyšuje 15%, žádnému zdanění nepodléhají dividendy, úroky, kapitálové zisky, neexistuje dědická ani milionářská daň, žádné odvody na sociální, zdravotní nebo důchodové pojištění. Ještě příznivější jsou podmínky pro investory ve volných průmyslových zónách v městech Poti a Kutaisi. Infrastruktura a inženýrská vybavenost na světové úrovni se zde pojí s mimořádně zjednodušeným procesem registrace a licencování firem: registrace firmy zde trvá pouhý jeden den, přičemž veškeré formální náležitosti se vyřizují na jednom místě. Podnikání v průmyslových zónách předpokládá stoprocentní cizí vlastnictví, stoprocentní repatriaci kapitálu a zisku, stoprocentní bezcelní dovoz a vývoz surovin a výrobků a žádné zdanění zisků. Politické faktory Politika podnikatelskou činnost výrazně ovlivňuje v rovině zejména regionální politiky. Po represivním období primátora Duchoně lze konstatovat, že současné vedení města je nepochybně liberálnější v ohledu podpory možnosti výtvarného sebevyjádření. To se projevuje například změnou stanoviska k legalizaci ploch určených pro volnou výtvarnou tvorbu. Zatímco v roce 2002 byly plochy primátorem Duchoněm eliminovány, dnes se těší expanzi. A to samozřejmě výrazně ovlivňuje celkovou poptávku segmentu zákazníků z řad umělců a tvůrců graffiti. Současná politika Brna také podporuje trend využití jízdních kol v městském provozu. Budováním cyklostezek a tolerancí městské policie vůči přivázáním jízdních kol k městskému mobiliáři roste komunita cyklistů a mnozí z nich touží po odlišení se právě atraktivním lakem svého bicyklu. Toto představuje samozřejmě také příležitost pro prodej barev-laků. Tento trend byl zjištěn z průzkumu trhu formou zkušebního provozu. Důkazem rozvoje cyklo komunity je také otevření již několikáté cyklo dílny v okolí hlavního nádraží v Brně. Tyto cyklo dílny se rychle staly významnými odběrateli právě barev ve spreji.
33
Nutno zmínit i rozhodnutí, která sice pozitivně ovlivňují život ve městě pro řadové občany, negativně však působí na podnikatelskou aktivitu, respektive na poptávku po nabízeném zboží. Jedná se například o nařízení městské vyhlášky, která dává majitelům nemovitostí za povinnost udržovat své nemovitosti čisté, tedy bez graffiti. To samozřejmě snižuje poptávku po barvách ve spreji, ovšem zvyšuje kvalitu žití ve městě. Politická situace Gruzie Gruzie se vyznačuje mimořádně liberálním obchodním režimem. Dovozní cla jsou nízká, navíc 90% specifikovaných výrobků je osvobozeno od jakéhokoli cla, licence a povolení na dovoz a vývoz se vyžadují jen výjimečně, na export a import nejsou kladena žádná množstevní omezení, vývoz nepodléhá ani proclení, ani DPH. Veškeré formální procedury jsou mimořádně zjednodušené. Jako člen WTO od roku 2000 Gruzie udržuje s většinou vyspělých zemí světa režim maximálního zvýhodnění nebo volného obchodu. Technologické faktory Díky stále se zlepšujícím technologiím výroby aerosolových rozprašovačů je rostoucí trend práce s barvou ve spreji. Tento trend pozitivně ovlivňuje nejen poptávku nejen těch, jež se chtějí odlišit, ale i těch, kteří si chtějí usnadnit svojí práci. Barev ve spreji je čím dál tím více využíváno při řemeslnické práci všeho druhu, ale i při drobných pracích v domácnosti, nebo u hobbystů. Nejen technologie výroby ale i technologie možnosti prodeje prodělaly za poslední desetiletí nebývalého rozmachu. Velice zajímavým je v tomto ohledu projekt, který byl realizován v rámci expozice České republiky na veletrhu EXPO 2010 v Šanghaji. Jedná se o výrobu speciálního automatu, který je schopen namísto nápojů či drobného občerstvení vydávat zákazníkům barvy ve spreji a příslušenství k nim. Jeho provoz je velice efektivní v těsné blízkosti ploch určených k volné výtvarné tvorbě. Automat může být umístěn staticky, nebo může být mobilní a k dispozici například na festivalech, nebo na jakýchkoliv společenských událostech, kde je pro návštěvníky připravena plocha k seberealizaci. Doposud jsou dva prototypy tohoto zařízení v provozu na území Prahy.
34
Obrázek 1 Jeden z výdajových automatů na barvy ve spreji. Tento automat byl součástí expozice České republiky na veletrhu EXPO2010 v Šanghaji.
Zdroj: graffomat.com, 2015 Dalším směrem technologického pokroku, který pozitivně ovlivňuje poptávku, jsou airbrushe/fixírky. Jedná se zařízení, které za pomocí kompresoru a pistole s tryskou vypouští barvu a je možné touto technikou zpracovávat velice detailní práce. S rostoucí oblibou této techniky vznikají také stále nové specializované prodejny pro tento segment zákazníků, které nabízejí jak samotné technické zařízení-fixírku, tak i barvy do nich. Tyto barvy jsou často plně nahraditelné akrylovými barvami ve spreji, které jsou prodávány mnohonásobně levněji při mnohonásobně větším objemu. Uživatel airbrashe
35
tak často volí tuto výhodnější variantu, což bylo vypozorováno v průběhu zkušebního provozu.
2.2 Analýza oborového okolí - Porter analýza 2.2.1 Konkurence Konkurenci na trhu lze rozdělit dle nabízeného sortimentu a specializace. Právě specializované prodejny barev ve spreji jsou nejsilnějším konkurentem na trhu. V České republice je takových specializovaných prodejen 5, přičemž společnosti působících na Českém trhu s takovou specializací jsou 4. Jedna ze společností vede dvě provozovny, což z ní dělá nejsilnějšího konkurenta, neboť jedna z těchto provozoven je přímo v Brně. Konkurence v celostátní rovině Vzhledem k řídké síti specializovaných provozoven všeobecně, je jedním z důležitých prodejních kanálů internet. Kamenné prodejny je možné nalézt v Praze, Brně a Ostravě, v každém z měst vždy dvě konkurenční provozovny. Konkurent Q Jedná se o společnost se sídlem v Ostravě, kde se také nachází její specializovaná prodejna. Její nespornou výhodou je dlouholetá tradice a dobrá znalost trhu. Společnost se nezabývá pouze prodejem barev, ale její hlavní prodejní sortiment jsou boty, oblečení a módní doplňky. To vytváří její výhodu v rovinně internetového obchodu. Společnost má velice dobrou optimalizaci SEO a investovala do SEM reklamy formou PPC na internetovém srovnávači Heureka.cz a to jako jediná na Českém trhu. Nabídka společnosti nezahrnuje takové množství značek a jejich produktů jako nabídka společnosti PTGF, ovšem zahrnuje klíčové značky jako Molotow, MTN, Dope, Labar a Grog. Prudukty společnosti Molotow nabízí konkurent Q širší škálu než společnost PTGF. Veškeré zboží nabízené konkurentem Q je nabízeno vždy za vyšší, v některých případech za srovnatelné ceny než je nabídka společnosti PTGF. Slabinou tohoto konkurenta je záporný „goodwill“, neboli negativní reputace u některých zákazníků a kamenná prodejna pouze v Ostravě. Hlavní výhodou je již zmíněný zaběhnutý internetový obchod a díky velkému objemu odesílaných balíků, také
36
dobré cenové podmínky u spedičních společností. To se projevuje i nízkou cenu dopravného, či poštovného pro zákazníka. Společnost v minulosti měla kamennou prodejnu i v Brně, kde v pracovně-právním vztahu načerpal zakladatel společnosti PTGF cennou praxi, která je zužitkována při jeho současné podnikatelské aktivitě. Konkurent S Tento má pouze kamennou prodejnu rovněž v Ostravě. Pro společnost PTGF tak představuje konkurenci pouze v případě zákazníků ze Slezska, kteří by jinak k nákupu možná využili internetového obchodu společnosti PTGF. Konkurent S nevede vlastní internetový obchod a jeho nabídka zboží je znatelně užší než společnost PTGF. Konkurent I Jedná se o nejsilnějšího konkurenta, který má kamennou prodejnu v Brně, Praze a vede internetový obchod s poměrně efektivním promotion. Tento konkurent nabízí také méně značek a jejich produktů než je nabídka společnosti PTGF, ovšem již při pilotáži se ukázalo, že ze strany konkurenta I bude snaha o odstranění této jeho nevýhody. Vzhledem k tomu, že má tento konkurent kamennou prodejnu přímo v Brně, lze očekávat tvrdý konkurenční boj. S nástupem společnosti PTGF na trh, tedy otevřením provozovny v Brně začal konkurent I šířit v prostředí komunit a zákazníků negativní a lživé zprávy s cílem poškodit konkurenta. Je také více než patrné že konkurent I sleduje pečlivě kroky společnosti PTGF, neboť na aktivitu reaguje velice flexibilně a pohotově. Například při vyhlášení slevové akce společnosti PTGF vyhlásil konkurent I také slevovou akci a to do 7 hodin po společnosti PTGF. Jeho slevová akce byla ve větším rozsahu, ovšem na dobu omezenou. Je tedy patrné, že ač bude aktivita společnosti PTGF inovativní, bude vyvolávat trend díky reakci konkurenta I. Tento trend mohou poté následovat i další konkurenti což povede k plošnému poklesu cen zboží v odvětví. Na základě této zkušenosti lze tedy konkurenta kvalifikovat jako vybíravého tygra se scholastickým chováním. Podstatnou dosavadní konkurenční výhodou je také internetový obchod. Toto je ovšem otázkou následujících měsíců, kdy společnost PTGF spustí také vlastní internetový
37
obchod a tato výhoda bude eliminována. Oproti silným stránkám stojí i konkurentovi slabiny. Mezi nejvýznamnější slabé stránky lez zařadit omezené portfolio nabízeného zboží a lokace provozovny. Slabinou je také orientace a pozornost pouze na 1 segment zákazníků a nevyužívání potenciálu nabízeného zboží v jiných segmentech zákazníků. Právě na tuto slabinu by společnost PTGF chtěla soustředit svojí pozornost a využít jí v svůj prospěch. Jednou z hlavních nevýhod jeho provozovny je její velikost a do jisté míry i její umístění. Také označení prodejny není zcela nejefektivnější, a proto není zcela otevřena široké veřejnosti. Konkurent N Jedná se zároveň o jednoho ze subdodavatelů společnosti PTGF. Jeho nespornou výhodou je více jak desetiletá tradice a dobře optimalizovaný internetový obchod. Vzhledem k faktu, že má kamennou prodejnu pouze v Praze, je pro společnost PTGF konkurentem pouze v rovině internetového obchodu. Jeho případnou expanzi navíc Podnikatel eliminoval na území Čech ve Smlouvě o spolupráci. Všichni výše uvedení konkurenti soustřeďují své marketingové aktivity pouze na zákazníky z řad umělců. Další segmenty zákazníků jsou nuceni jejich nabídku vyhledat. Konkurence v rovinně regionální Zde je jasné vytyčení jednotlivých konkurentů velice obtížné, až zbytečné. Konkurenci chápanou v regionálním pojetí představují prodejny barev-laků, uměleckých potřeb, velké hobby markety, některé stavebniny, drogerie, papírnictví a další. Nikdo z výše uvedených konkurentů nemůže společnosti PTGF konkurovat v hloubce nabízeného sortimentu barev ve spreji. Zpravidla tito nabízejí produkty jednoho, maximálně dvou výrobců. Produkty těchto výrobců jsou navíc kvalitativně nesrovnatelně horší než produkty v nabídce společnosti PTGF. Další podstatnou nevýhodou je jejich cena, která často až několikanásobně převyšuje srovnatelné produkty z nabídky společnosti PTGF. Jejich výhodou je samozřejmě dostupnost, často masová reklama a šíře nabízeného sortimentu všeobecně. Všichni výše uvedení konkurenti nesoustředí své marketingové aktivity na žádný z vytyčených segmentů analýzy zákazníků. Jejich marketingové aktivity jsou všeobecné, bez zaměření se na právě barvy ve spreji.
38
Konkurenty je pro srovnání vhodné kategorizovat. První kategorii představují tedy velké hobby markety, jako je Bauhaus, Hornbach, Uni hobby, Baumax a další. Jejich velkou výhodou je masová reklama a šíře nabízeného sortimentu. Díky tomu mohou obsluhovat zákazníky segmentu řemeslníků, kteří v těchto marketech nakupují pravidelně. Díky masové reklamě jsou schopni obsloužit i nepravidelného zákazníka s nárazovou potřebou. Jak již bylo řečeno, ceny v těchto hobby marketech několikanásobně převyšují ceny společnosti PTGF. Druhou kategorii konkurence jsou prodejny barev-laků. Patří sem například síť prodejen Dům barev, Kouzlo barev, či Barvy-laky Brno. Jejich předností je školený personál a široká nabídka barev-laků a nátěrových hmot všeho druhu. Tyto prodejny převážně uspokojují jednorázové potřeby, a proto je úroveň cen vyšší než společnosti PTGF. Třetí kategorií jsou drobné prodejny uměleckých potřeb, drogerie s oddělením barevlaků, či dobře zásobená papírnictví. Obsluhují převážně zákazníky s jednorázovou potřebou v dané lokalitě. Jejich výhodou je dostupnost, nevýhodou naopak velice úzká nabídka. Cenově jsou někdy dražší, někdy srovnatelní s nabídkou společnosti PTGF. Srovnání konkurence Srovnání konkurence bylo provedeno dle stěžejních požadavků zákazníků a vlivů podporujících úspěšnost prodeje. Na škále od 1 do 5 byla jednotlivá kriteria oznámkována, přičemž 1 znamená „výborné splnění kriteria“ a 5 „nevyhovující kriteriu“. V posledním sloupci tabulky č. 3 byla vypíchnuta hlavní konkurenční výhoda.
Nabídka
Specializac
Dostupnost
Marketing
Web
Skóre
Výhoda
Konkurent Q Konkurent S Konkurent I Konkurent N Kategorie 1 Kategorie 2 Kategorie 3 PTGF
Cena
Tabulka 3 Srovnání konkurence
2 2 1 1 4 3 3 1
2 3 2 2 4 3 4 2
1 1 1 1 3 2 4 1
3 4 2 4 2 2 1 1
3 4 2 2 1 2 4 2
1 5 2 2 4 3 5 2
12 19 10 12 18 15 21 9
Poštovné
Zdroj: Vlastní zpracování
39
2 prodejny Tradice Reklama Specializace Dostupnost Výběr
2.2.2 Dodavatelé Hlavním dodavatelem je zároveň „konkurent N“. S dodavatelem má podnikatel velice dobré osobní i obchodní vztahy a podepsání smlouvy o spolupráci a rámcové kupní smlouvy předcházelo rozsáhlé vyjednávání za přítomnosti advokáta v oblasti obchodního práva. Lze tedy předpokládat, že byla smluvně ošetřena veškerá úskalí, která vzájemná spolupráce přináší. Výhodou je, že ve smluvním ujednání není zakotvena minimální hodnota nebo objem objednávky, tedy lze operativně řešit nedostatky skladových zásob, aniž by to vždy nutně znamenalo uskutečnění objednávky v hodnotě, která například převyšuje aktuální disponabilní prostředky. Bylo rovněž smluvně ujednáno, že náklady na dopravu hradí dodavatel, tedy v krajním případě je možné objednat 1ks zboží. Tohoto jednání se však podnikatel bude snažit vyvarovat pro zachování efektivního hospodaření obou stran a tedy i zachování dobrých vztahů. Doba splatnosti s tímto dodavatelem je nastavena na 30 dní u objednávek nad 10 000,-Kč, v případě objednávek do 10 000,-Kč je splatnost minimálně 20 dní. Další ujednání mezi dodavatelem a podnikatelem na straně Prodejce je obsahem příloh, Rámcová kupní smlouva. Dalším z významných dodavatelů je společnost LABAR s.r.o. se sídlem v Ústí nad Labem. Od této jsou nakupovány latexové barvy v různých objemech, které tvoří významnou položku nabídky. Dodavatel vyžaduje minimální objednávky v hodnotě 5000,-kč bez DPH, nad tuto hodnotu je doprava do Brna zdarma. Zásobování je možné cca jedenkrát za 14 dní. Zboží je zpravidla fakturováno s okamžitou splatností a úhradou při předání zboží. Ostatní dodavatelé zboží jsou nepravidelní, jedná se například o Polského dodavatele výprodejového zboží, jehož nabídka je nepravidelná. Vyžaduje ovšem zpravidla osobní odběr ve Wroclavi, případně objednávku nad 2000,-Zl. Dalšími dodavateli jsou například společnost Colorlak a.s., Barvy-laky Leturia a.s., nebo Barvy-laky Hostivař a.s. Jejich nabídka je závislá na aktuálním výprodeji. Jedině výprodejové zboží je totiž společností PTGF poptáváno. Doplňkový sortiment, jako malířské potřeby, jsou dodávány společností SPOKAR a.s., se sídlem v Pelhřimově. Podmínkou odběru je rovněž minimální objednávka v hodnotě
40
5000,-Kč bez DPH. Dodání objednávky je garantováno do 3 pracovních dnů od převzetí objednávky. Tabulka č. 4 shrnuje doby dodání, pravidelnost nabízeného sortimentu a jeho stálost, náklady na dopravu a případné minimální sumy objednávky pro bezplatnou spedici. Pravidelnost nabídky je známkována jako 1-nejlepší/5-nejhorší. Tabulka 4 Porovnání parametrů jednotlivých dodavatelů
Dodavatel/Parametr Hlavní dodavatel Labar Výprodejoví dod. Spokar
Doba dodání Do 5 dnů Do 14 dnů Nepravidelné Do 3 dnů
Pravidelnost nabídky 3 1 4 1
Náklady na dopravu Poštovné dle kg > 5000,- gratis individuální > 5000,- gratis
Zdroj: Vlastní zpracování 2.2.3 Odběratelé Analýza zákazníků byla vytvořena na základně osobních zkušeností podnikatele a doporučení subdodavatele s dlouholetou praxí a tradicí na Českém trhu. V zásadě se jedná o 4 základní segmenty, přičemž některé z nich jeví podobné znaky a navzájem se prolínají. Jedním z hlavních segmentů jsou řemeslníci a hobbysté s pravidelnou potřebou. Jedná se o zákazníky, kteří využívají barev-laků a nátěrových hmot pro svoji, nebo při svojí práci. Jde například o autolakovny/autoopravny, malíře-natěrače, modeláře, aranžéry a podobně. Jejich hlavním požadavkem je dostatečná skladová zásoba a široký výběr odstínů různých barev-laků a nátěrových hmot. Nejsou až tak citliví na cenu, jejich priorita je kvalita a výsledný efekt. Tento segment zákazníků vyžaduje často odborné poradenství a profesionální rady ze strany prodejce, zejména o chemickém složení zboží a jejich reakce s různými materiály. Dalším podstatným segmentem zákazníků jsou především mladí lidé s kreativním životním stylem a zájmem o výjimečnost. Může se jednat o nejrůznější umělce, ať už výtvarného či jiného charakteru. Díky přítomnosti Fakulty výtvarného umění VUT a Střední školy uměleckých řemesel je v Brně silná základna kreativců, kteří ke své činnosti využívají nejrůznějších barev-laků a nátěrových hmot. Jejich prioritou je velikost nabídky a cena. Za kvalitní výsledek svojí práce díky kvalitnímu zboží
41
společnosti PTGF jsou však ochotni zaplatit i vyšší cenu. Zákazníci tohoto segmentu můžou být například produkční pracovníci divadel, využívající barev-laků a nátěrových hmot pro zpracování kulis. Jedním z velice podstatných segmentů jsou také tvůrci graffiti. Pro fakt, že některé graffiti je tvořeno bez souhlasu majitele a tedy nelegálně, je i celá podnikatelská aktivita často spojována jako podpora této činnosti. Toto však společnost razantně odmítá a naopak na své zákazníky apeluje, aby využívali ploch pro tvorbu graffiti určených. Tato část klientely je výrazně citlivá na cenu a dostupnost. Posledním typem zákazníka je takzvaný náhodný kolemjdoucí. Za toho lze považovat každého s nárazovou potřebou po zboží společnosti PTGF například při drobných opravách či pracích v dílně, nebo domácnosti. Ze zkušenosti jsou zákazníci této skupiny například i dřevorubci, využívající reflexních barev ve spreji při značení výseku lesa, nebo správcové hřišť využívající latexových barev při značení plochy. Tento typ zákazníka doposud zpravidla obsluhují velké hobby markety a řetězce, jejichž nabídka je nesrovnatelně menší, za vyšší ceny. Proto je cílem informovat širokou veřejnost o nabídce společnosti PTGF, vytvořit tak podvědomí a v případě nárazové potřeby využití této nabídky k uspokojení této potřeby. Graf 6 Procentuální podíl rozložení zákaznických segmentů na tržbách společnosti
Zdroj: Vlastní zpracování
42
2.2.4 Substituty Vzhledem ke specializaci sortimentu jsou substituty celkem obtížně vyjádřitelné. Budeme-li brát v úvahu hlavní složku nabídky, tedy barvy ve spreji, je možné jako substitut označit pouze roztíratelné barvy. Technika aplikace je ovšem natolik odlišná, že substituční pozici plní jen částečně. To stejné platí i v rovině cenové hladiny. Pro sortiment uměleckých potřeb již existuje více substitučních výrobků, ovšem jelikož se opět jedná o specializovaný prodej, dostupnost substitutů je nízká. 2.2.5 Popis obchodních partnerů na trhu Česká asociace výrobců a distributorů nátěrových hmot Asociace výrobců nátěrových hmot ČR sdružuje výrobce, výzkumné ústavy, distributory nátěrových hmot a surovin pro jejich výrobu a organizace úzce s těmito výrobami souvisejícími. V roce 2013 představovala celková výroba nátěrových hmot členských producentů 70 % celkové produkce nátěrových hmot v ČR v hodnotovém vyjádření. Posláním asociace je tedy zejména hájit a prosazovat společné zájmy členské základny především v procesu přípravy a tvorby nové české legislativy; zajišťovat spolupráci s centrálními orgány státní správy, dalšími oborovými a odvětvovými svazy v oblastech, týkajících se oboru nátěrových hmot; zajišťovat a koordinovat vzájemnou pomoc členských firem při aplikaci nové legislativy v průmyslu nátěrových hmot; udržovat nezbytný informační systému oboru nátěrových hmot pro potřeby všech členů. Usilovat o tvorbu společné podnikatelské politiky a kultivaci podnikatelského prostředí průmyslu nátěrových hmot; prezentovat průmysl nátěrových hmot laické i odborné veřejnosti v tuzemsku i zahraničí. Vhodnou formou propagace a prezentace Asociace vytvářet a udržovat před laickou i odbornou veřejností příznivý „image“ průmyslu nátěrových hmot Asociace i jejích členských firem a další (avnh.cz, 2015). České aerosolové sdružení Jedná se o dobrovolnou, nevýdělečnou organizací, sdružující právnické a fyzické osoby, jejichž profesionální činnost se jakkoliv týká výroby a distribuce aerosolových a jiných sprejových výrobků. Je členem evropské aerosolové federace FEA (Fédération Européenne des Aérosols / European Aerosol Federation)
43
Poslání a cíle sdružení - sdružovat právnické a fyzické osoby z oboru výroby a distribuce aerosolových a jiných sprejových výrobků a hájit jejich práva a profesní zájmy - spolupracovat s obdobnými evropskými sdruženími v rámci Evropské aerosolové federace (FEA) a dalšími odbornými asociacemi - zajišťovat tok informací, kterými disponuje FEA, pro všechny členy sdružení - spolupracovat s orgány státní správy při transformaci evropské aerosolové legislativy do národních směrnic, předpisů a norem - zajišťovat osvětovou činnost nezbytnou pro účelné a bezpečné užití aerosolových a jiných sprejových výrobků - zabývat se publikační a vydavatelskou činností Členství ve sdružení - řádnými členy sdružení mohou být právnické a fyzické osoby, které jsou přímo či nepřímo činné ve výrobě nebo distribuci aerosolových a jiných sprejových výrobků a jejich komponentů - řádnými členy sdružení mohou být zahraniční právnické osoby působící na území ČR - řádnými členy sdružení mohou být i zahraniční právnické a fyzické osoby, na jejichž území není ustanoveno aerosolové sdružení - na návrh výboru má možnost udělit čestné členství za dlouhodobý přínos v oboru - řádné členství lze získat na základě žádosti v průběhu roku rozhodnutím výboru, které musí schválit nejbližší valná hromada; proti zamítavému rozhodnutí se lze odvolat při následující valné hromadě členů, která rozhodne s konečnou platností - členství se ruší na základě písemného oznámení ke konci běžného účetního roku - vyloučení lze provést jen na základě rozhodnutí valné hromady (cz-aerosol.cz, 2015).
44
2.3 Analýza cenové elasticity poptávky V pilotním režimu provozu byla zjišťována citlivost poptávky 3 základních typů zboží, z čehož vzešly hodnotné poznatky pro další tvorbu cenové strategie. Výsledky zkoumání závislosti prodaného množství zkoumaného zboží na ceně tohoto zboží je zachyceno v následující tabulce. Tabulka 5 Změny cen a poptávaného množství, včetně vyjádření cenové elasticity Edp
změny ceny kč změny poptávky ks Edp Sprej 400ml 95 250 70 380 -1,3619048 85 330 -2,4827586 Latex 0,8kg 65 100 50 130 -1 60 105 -0,6097561 Fix 15mm 190 8 150 13 -2,0238095 170 9 -1,0588235 Zdroj: Vlastní zpracování První část tabulky č. 5 zachycuje elasticitu poptávky, kdy byla cena spreje objemu 400ml snížena z původních 95,- na 85,- a později na 70,-. Změna poptávky se v tomto případě zvýšila z původních 250ks měsíčně na 330ks a později na 380ks. U spreje 400ml je tedy poptávka elastická, ovšem do určité míry, což ukazuje koeficient elasticity, který je vyšší u méně výrazného cenového zvýhodnění, tedy z původních 95,na 85,- Kč. U latexu objemu 0,8kg je v případě cenového zvýhodnění z původních 65,- Kč na 60,Kč poptávka neelastická a při zvýhodnění na 50,- je poptávka jednotkově elastická. U fix šíře 15mm je možné sledovat rostoucí trend koeficientu elasticity poptávky a lze tedy konstatovat, že u tohoto typu zboží roste poptávka po něm úměrně s tím, jak se snižuje jeho cena.
45
2.4 Analýza zdrojů a schopností 2.4.1 Zdroje Významným zdrojem, který byl i popudem k podnikatelské aktivitě jsou obchodní podmínky mezi hlavním dodavatelem, tedy partnerem a podnikatelem. Díky ujednání ve smlouvě o spolupráci bylo možné získat skladovou zásobu bez nutnosti vkladu kapitálu. Relevantními nekapitálovými zdroji jsou pak praxe a flexibilita podnikatele, jeho know-how a kontakty. Zřizovací výdaje Vybavení provozovny Již před samotným spuštěním podnikatelské činnosti se podnikateli podařilo prodejnu vybavit díky výprodejové akci Jena nábytku, kde byly nakoupeny pulty, stoly a regály. Díky opravdu výjimečné nabídce bylo toto vybavení pořízeno za 1000,-. Dále bylo nutné provozovnu vybavit po technologické stránce, kdy byla pořízena kancelářská technika, osvětlení provozovny, plynová kamna pro otop a další vybavení provozovny v úhrnné sumě 9000,- Kč. Podstatným ulehčením při vybavování provozovny byla nabídka dodavatele o bezplatném zapůjčení prodejních stojanů. Smluvní ujednání o této bezplatné výpůjčce je obsahem příloh této práce, Smlouva o bezplatném zapůjčení prodejního stojanu. Kauce za provozovnu Dle podmínek smlouvy o pronájmu provozovny se Správou železniční dopravní cesty s. o., bylo třeba složit před užíváním provozovny vratnou kauci ve výši trojnásobku měsíčního nájemného. Ač je tato kauce vratná, pro potřeby této práce je tato kauce vnímána jako náklad, neboť její zaplacení zvýšilo finanční náročnost počátečního provozu. Kauce činila 15 510,Rekonstrukce provozovny Před uvedením provozovny do stavu odpovídajícímu představ podnikatele a podmínkám prodeje bylo třeba provézt celou řadu oprav a úprav. Většina prací byla v možnostech samotného podnikatele, avšak i zde vznikaly náklady, zejména pak nákup spojovacího materiálu, kotvící techniky a nutného nářadí. V souhrnu tyto náklady dosahují částky 2000,-
46
Vklad podnikatele Pro potřeby krytí počátečních výdajů a získání finanční hotovosti do pokladny vložil podnikatel před spuštěním provozu činnosti finanční částku 30 000,Dosavadní výsledky hospodaření Tabulka 6 Výsledky hospodaření ke dni 1. 1. 2015 pro potřeby daňového přiznání příjmů fyzických osob
Zdroj: Vlastní zpracování Vzhledem k tomu, že v roce 2014 probíhala podnikatelská aktivita pouze pod dobu 6 měsíců, je možné konstatovat, že v prvním roce bylo dosaženo přibližně výsledku pesimistické predikce- Za měsíce 7-12 roku 2014 bylo dosaženo příjmu dle §7 zákona ve výši 424 875,- Kč, pokud by tedy ve stejném objemu probíhal prodej celý rok, bylo by dosaženo výsledku 849 750,-, přičemž pesimistická predikce příjmů dle §7 zákona v 1. roce se rovná hodnotě 876 750,- Kč. Ke dni spuštění podnikatelské činnosti činily zřizovací výdaje 26 510,- Kč. Hodnota zboží na skladě, které bylo nabyto na základě kupní smlouvy, ze které vzešel závazek vůči dodavateli, byla 370 897,- Kč. V pokladně bylo k tomuto dni 3 490,- Kč, přičemž tato hotovost spolu se zřizovacími výdaji byla čerpána ze základního kapitálu, tedy vkladu podnikatele.
47
Tabulka 7 Rozvaha ke dni 1. 7. 2015
Zdroj: Vlastní zpracování 2.4.2 Schopnosti Podnikatelem je fyzická osoba Bc. Ondřej Vítek, narozen 29. 11. 1987 v Brně, vyučený reprodukční grafik s maturitou v oboru podnikání v polygrafii. Následně studoval 2 roky mezinárodní obchod na vyšší škole obchodní v Brně a v roce 2013 nabil titulu bakalář v oboru daňové poradenství na Fakultě podnikatelské, Vysokého učení technického v Brně, kde doposud pokračuje ve studiích magisterského programu oboru řízení ekonomiky podniku. Své profesní praxe nabil především v letech 2007 až 2011, kdy působil na pozici prodejce v provozovně, jejíž zaměření byly barvy-laky a nátěrové hmoty. Od Května roku 2014 se potom začal podnikatel věnovat obchodní činnosti se sortimentem barev, laků a nátěrových hmot. Bezesporu jedním ze zásadních pilířů know-how celé podnikatelské aktivity je velice dobrá znalost trhu a potřeb zákazníků. Dobré osobní vztahy podnikatele s komunitou umělců jsou také jedním z klíčových předpokladů pro podnikání v tomto směru, stejně jako osobní zájem o kulturní, zejména pak výtvarný rozvoj. Významnou schopností je také dobré napojení na významného subdodavatele, což umožňuje širší nabídku, než jaká je aktuální vlastní skladová zásoba. V praxi to vypadá tak, že zákazník si může přes internetový obchod objednat zboží, které podnikatel v době uskutečnění prodeje fyzicky nemá, ale přeobjedná ho právě od subdodavatele. Zákazník dostane své zboží, podnikatel svoji marži a náklady na skladování dopadají na subdodavatele. Významná je také schopnost zajištění prací spojených s malbou, lakováním, uměleckou tvorbou a dalšími činnostmi. Většina těchto činností je outsourcována a podnikatel v takových případech plní roli zprostředkovatele, z čehož mu plyne jak provize za sjednání, tak marže z prodaného zboží k výkonu těchto činností potřebných. Schopností je tedy zajištění tzv. „na klíč“.
48
2.5 Shrnutí výsledků analýz prostřednictvím SWOT matice 2.5.1 Silné stránky Jedna z hlavních silných stránek je především šíře a množství nabízeného sortimentu zboží a služeb. Také profesionalita, znalosti a praxe personálu je jednou z nepochybných předností firmy. Nesporně je také silnou stránkou a také konkurenční výhodou lokace provozovny kamenné prodejny přímo u hlavní vlakové stanice v Brně, tedy v centru města. Nízké náklady na provozovnu a s tím spojená možnost nižších cen než konkurence je také nespornou silnou stránkou. Pokud tyto silné stránky shrneme, můžeme silnou stránku definovat jako „dobře situovaná prodejna s odborným personálem a velkým výběrem za dobré ceny“ 2.5.2 Slabé stránky Nejslabší slabinou společnosti je napojení na subdodavatele, tedy závislost na mezičlánku distribučního řetězce a s tím spojená nižší marže, než kdyby z řetězce tento subdodavatel vypadl. Také ujednání se subdodavatelem týkající se smluvního území a rozdělení působnosti na něm je omezujícím faktorem a tedy i slabinou. Nevýhodou provozovny je omezená parkovací kapacita v jejím okolí a poměrně slabá koncentrace náhodných kolemjdoucích. Shrnutím těchto slabin je možné kvalifikovat pesimistický pohled na podnikatelskou činnost jako „neautonomní podnikání s nízkou marží a omezenou možností zásobování provozovny“ 2.5.3 Příležitosti Dobrá znalost trhu je jednou z hlavních příležitostí podnikání. Také dobré osobní vztahy s výraznými představiteli cílových segmentů je možné chápat jako příležitost, stejně jako současný trend, kdy je například legální graffiti vnímáno liberálněji než v minulosti. Trendem je také důraz na kreativní tvorbu a vyjádření jedince, tedy v oblasti malířských a uměleckých potřeb by toto mohlo být sledováno pozitivními výsledky prodeje. Příležitost dané podnikatelské aktivity je možné vidět také v již zmíněné absenci cíleného marketingu ze strany konkurence a tedy i další příležitosti pro získání konkurenční výhody.
49
V souvislosti s předchozím je predikována výrazná příležitost v organizaci a řízení projektu, na jehož realizaci bude mít významný podíl právě společnost „PTGF“. Jeho bližší popis je obsahem kapitoly plánování 2.5.4 Hrozby Jednou z hlavních hrozeb jsou opatření týkající se označení zboží klasifikováno jako „chemikálie“. Tento problém byl již nastíněn v kapitole „legislativní faktory“ SLEPT analýzy, zde je tato hrozba popsána detailněji: Rozdílná legislativa jednotlivých státu a nařízení EU je poměrně výrazný problém. Zboží dodávané do členských států EU musí mít vždy platný bezpečnostní list v jazyce dané země, obsahující informace o složení a bezpečnostní pokyny při práci a manipulaci se zbožím, jakož i jeho skladováním. Výňatek z těchto informací musí být obsažen na obalu každého kusu zboží. Mimo tyto informace musí být obal opatřen logem informujícím o „extrémní hořlavosti“ a „dráždivosti“ obsahu. Vybrané zboží kategorie nátěrových hmot musí také informovat o „třídě nebezpečnosti“ a „škodlivosti pro životní prostředí“. Logo musí být ve velikosti, jež odpovídá poměru k celkové velikosti obalu. Tento poměr a minimální velikost, stejně jako umístění je pevně stanoveno vyhláškou EU. Obal by měl také obsahovat informace o způsobu likvidace prázdného obalu, způsobu první pomoci při kontaktu s kůží a očima a informace o způsobu uchovávání. Dle poslední novelizace evropské vyhlášky, upravující náležitosti obalu chemikálií, musí obaly, obsahující vybrané látky, být opatřeny vystouplým výstražným trojúhelníkem, aby mohl informaci o nebezpečnosti zboží přijmout i nevidomý. Právě tento požadavek je v poslední době značným problémem pro výrobce i prodejce, neboť zboží skladových zásob tento bezpečnostní prvek neobsahuje. Další požadavky na bezpečnostní prvky obalů jsou tedy dost možná omezujícím faktem pro masivnější vývoz českých výrobců nátěrových hmot, neboť břemeno řádného označení se při vývozu přenáší na dovozce, či lokálního distributora, stejně jako jsou tyto požadavky omezující právě pro prodejce zboží, které nesplňuje veškeré požadavky na označení chemikálií. Pokud tedy prodejce odebírá zboží od zahraničního dodavatele, v jehož zemi platí jiné legislativní opatření, je prodejce povinen toto zboží doplnit o bezpečnostní prvky, značky a bezpečnostní list na vlastní náklady, neboť se v případě
50
prodeje bez těchto prvků vystavuje riziku udělení sankce ze strany české obchodní inspekce. Legislativní opatření ilegálního graffiti také není zrovna pozitivní klimat, ovšem jak již bylo řečeno, cílem bude veřejnost motivovat k legální tvorbě, která není na úpravě v trestním zákoníku nijak závislá. Hrozbou je ovšem například opět legislativní opatření, které by působilo jako restrikce držení tlakových nádob, tedy i například barev ve spreji. V západních zemích je běžnou praxí zákaz vnášení tlakových nádob do prostor hromadné dopravy, tedy například do dopravních prostředků, stanic zastávek, nebo nádraží. Pokud by tato restrikce vstoupila i například do přepravních podmínek DPMB, znamenalo by to vážnou hrozbu podnikatelské aktivity, neboť by se tím snížila dostupnost prodeje. Zákazníci by volili alternativní cesty pro zajištění svých potřeb, tedy by například nakupovali v lokálních prodejnách bez specializace a za vyšší ceny, nebo by volili jinou variantu, než barvy-laky v tlakových nádobách. Další hrozbou je, že hrdí zákazníci nepřijmou kladně podnikatelské spolčení s Pražským subdodavatelem, který není mezi Brněnskými zainteresovanými příliš oblíben pro svoji uměleckou minulost. Přesně tímto směrem se již nyní snaží směřovat veřejné mínění hlavní konkurent. Šíření jeho negativních a poškozujících informací o společnosti „PTGF“ je tedy také hrozbou v případě, že bude v jeho počínání efektivní. 2.5.5 Zhodnocení SWOT Výše uvedeným faktorům byly pro jejich zhodnocení v tabulce č. 8 přiřazeny známky jejich váhy, tedy důležitosti, pravděpodobnosti jejich působení a hodnocení splnění. Váha byla hodnocena na stupnici od 1 do 10, přičemž známka 1 představuje „málo důležité“ a 10 signalizuje „velice důležité“. Součet těchto vah dává vždy 10. Hodnocení představuje aktuální zhodnocení výskytu jednotlivých faktorů, přičemž silné stránky a příležitosti jsou známkovány kladně na stupnici od 1 do 5, slabé stránky a hrozby jsou známkovány záporně, tedy -1 až -5. Zde tyto známky znamenají u interních faktorů „splnění“ a u externích faktorů „pravděpodobnost“.
51
Tabulka 8 Hodnocení SWOT faktorů
Silné stránky Nabídka Personál Provozovna Celkem Slabé stránky Závislost Provozovna Omezení Celkem Příležitosti Mezery na trhu Podpůrné projekty Trendy Celkem Hrozby Legislativní opatření Nedůvěra zákazníků Negativní PR Celkem Interní faktory Externí faktory Součet
Váha 6 3 1
Hodnocení 4 2 4 34
5 1 3
-4 -1 -3 -30
5 2 3
3 3 4 33
2 6 2
-2 -3 -1 -24 4 9 13
Zdroj: Vlastní zpracování Kladný výsledek tohoto zhodnocení indikuje zdravost celého podnikatelského plánu, přičemž výraznou převahu mají příležitosti nad hrozbami. Interní faktory silných stránek, kontra slabých stránek, jsou téměř v rovnováze s převyšujícími silnými stránkami nad slabinami společnosti. Návrh strategie Na základě výše zjištěného byly zpracovány následující strategie, které by měly eliminovat možné hrozby a maximalizovat využití silných stránek podnikatelské aktivity. SO: Využít praxe podnikatele pro vyhledávání nových obchodních příležitostí a rozvíjet trend svojí nabídkou a aktivitami. WO: Obsluhou mezer na trhu eliminovat dopad omezení vycházejících ze smluvních ujednání a zvyšovat výkonnost podniku až k jeho autonomizaci.
52
ST: Profesionálním a odborným přístupem personálu odstranit nedůvěru zákazníků a svojí nabídkou zamezit možnosti šíření negativního PR. WT: Vytvářet pozitivní pohled na společnost a její činnost, což povede k eliminaci hrozeb a v dlouhodobém horizontu i ke snížení hodnocení slabých stránek.
53
3 VLASTNÍ
NÁVRHY
ŘEŠENÍ,
PŘÍNOS
NÁVRHŮ
ŘEŠENÍ 3.1 Strategie a cíle společnosti Vizí společnosti je šíření informační osvěty v oblasti barev-laků a nátěrových hmot, s mottem „všechny barvy jsou krásné“. Základní myšlenkou podnikatelské aktivity je nabídnout zákazníkovi kvalitní barvy ve spreji za výrazně nižší ceny než všeobecná konkurence. Společnost chce také svými aktivitami upevnit svojí pozici na trhu barev ve spreji, čehož chce dosáhnout působením na vybrané segmenty. Mimo specializaci na barvy ve spreji se chce společnost v budoucnu stát centrem sdružujícím výprodejové nabídky nátěrových hmot, barev a laků.
Své příjmy chce
společnost
aktivně
podporovat
činnostmi
v rovinně
zprostředkovatelské činnosti a chce se stát v podvědomí veřejnosti centrem malby na zakázku. Hlavním strategickým cílem je do roku 2020 vybudovat společnosti pozici největšího specialisty na barvy ve spreji na tržním území Moravy a Slezska s obratem nad 2 500 000,- ročně. Dílčí cíle, které by měly zajistit kontinuální zvyšování výkonnosti společnosti a zajišťovat tak maximalizaci zisku, jsou charakterizovány interní strategií, která je formulována na základě výsledků SWOT matice: 1) Najít mezery v obsluze trhu, tedy vyhledávat nové zákazníky: Strategie, která souvisí s uvedenými závěry rozvíjet a hledat další segmenty zákazníků, které doposud nebyly konkurenci determinovány jako ustálená cílová skupina a nebylo na ní tedy působeno jak cíleným marketingem, tak komunikačními kanály. Společnost chce do 3 let získat o 30% více stálých zákazníků segmentu hobbysté, než v prvním roce podnikání. 2) Vytvářet individuální nabídku, a tedy i cílit marketingové aktivity dle požadavků jednotlivých zákazníků:
54
Navazuje na předešlou strategii, přičemž zde je myšleno vyvíjet takové marketingové kroky, které budou implementovány na základě analýzy jednotlivých segmentů zákazníků. Z těchto analýz budou využívány zejména informace o cenové citlivosti a nákupním chování zákazníků segmentů, jejich požadavcích a očekáváních. 3) Ke každému zákazníkovi vycházet vstříc a snažit se pochopit jeho potřeby: Pochopení potřeb a požadavků zákazníka není klíčové pouze při vytváření nabídky, ale i při komunikaci a budování vztahu se zákazníkem. Ve své činnosti se bude společnost snažit přizpůsobovat individuálně, aby zákazník nabil dojmu jedinečnosti a středu zájmu podnikatele. Nejběžněji je toto řešeno dialogem se zákazníkem při samotném prodeji, například otázkami na jeho práci s nakupovaným zbožím, jeho spokojeností s výsledky a podobně. Cílem společnosti je do 2 let docílit míry zpětné vazby od zákazníků na úrovni 5% z vyřízených objednávek a uskutečněných prodejů. 4) Nevytvářet negativní atmosféru v prostředí komunit segmentů zákazníků: Jelikož segment graffiti umělců tvoří svým způsobem z části uzavřenou komunitu, nebude společnost svými kroky, postoji a vyjádřeními vědomě vyvolávat konfliktní situace. Z dosavadního zkušebního provozu bylo vypozorováno toto chování u jednoho z konkurentů, což nebylo částí komunity přijímáno kladně, a proto se chce společnost ve svém působení takovému jednání vyvarovat. 5) Aktivně se zapojovat do činností podporujících jak samotný prodej, tak i trendy pozitivně ovlivňující prodej: V tomto ohledu je vytyčen zejména cíl organizace a realizace podpůrných aktivit a spoluprací, které povedou ke zvýšení zájmu o činnosti, k jejichž výkonu jsou zapotřebí produkty nabízené společností, zejména pak barvy ve spreji. Jednou z takových aktivit je například projekt, jehož detailnější popis je předmětem dalších částí práce. Společnost chce každoročně zvyšovat počet nových, získaných zákazníků v důsledku těchto činností a tím i každoročně posilovat základnu stálých zákazníků. Jednou ze zásadních sdílených hodnot je snaha o vytvoření příjemného prostředí pro nákup i konzultaci. Zákazník by měl dostat odborné poradenství a zboží, které vyhovuje jeho požadavkům, přičemž cena by neměla být vyšší než cena konkurence.
55
3.1.1 Konkurenční strategie Návrh strategie Tato část práce se bude zbývat implementací strategie konkurenčního střetu a to na základě výsledků analýz, kdy byla zvolena strategie popsána jako „síly optimálně soustředit na slabá místa protivníka a využit svých silných stránek“. Již z tohoto popisu je patrné, že zvýšená pozornost bude věnována zejména výsledkům analýzy konkurence a SWOT analýzy. Jako bojová filosofie pro obstání v konkurenčním boji byla zvolena filosofie pružnosti, kdy bude protivník monitorován, identifikován a následně bude využito jeho chyb. Nadále bude snaha o to být ve svých aktivitách inovativní a vytvářet trendy. Na základě tohoto je předpokladem vytvoření pozitivní PR a maximalizace výkonnosti. Tyto kroky je možné chápat jako ofensivní útok, spolu s napadením goodwillu konkurenta prohlášením pravdivých informací o jeho jednání v rámci odběratelsko-dodavatelských vztahů se subdodavatelem. Jednání konkurenta I bylo v tomto ohledu nemorální, nečestné a v neposlední řadě i nelegální. Společnost se tak tzv. chopí strategické iniciativy. Samozřejmostí je i defensivní jednání, tedy snaha o držení kroku s konkurentem a reakce na jeho aktivity. Bude však věnována zvýšená pozornost sledování, zda se společnost svojí defensivní činností nedostává do tzv. vleku událostí. V rámci konkurenčního boje bude tedy prioritou využít slabinu konkurenta, zejména pak slabinu absence obsluhy dalších segmentů trhu, mimo mladé umělce. Tyto kroky lze kvalifikovat jako křídelní útok segmentový. Primárně pak bude v rámci prezentace společnosti PTGF vyzdvihována šíře nabízeného sortimentu ve srovnání s užší nabídkou konkurence, zejména pak v marketingové komunikaci. Vůdčí postavení na trhu si pak chce společnost PTGF zejména díky nízkým nákladům podnikatelské aktivity a tím spojené možnosti nabídnout zákazníkům lepší ceny než konkurence. 3.1.2 Strategie spolupráce Spolupráci chce společnost navazovat zejména tam, kde bude možné dobře zasáhnout některý ze zákaznických segmentů. Jednou z aktivit této spolupráce bude projekt, který
56
se bude jmenovat „Kreativní Brno“. Jeho cílem bude motivovat děti a mládež ve věku od 12 do 18 ke kreativní tvorbě různého charakteru. Hlavním podnikatelským cílem tohoto projektu je vyvolání zájmu o zboží nabízené obchodníky do projektu zapojených. Projekt bude organizován a zajišťován neziskovou organizací, která byla zřízena a je vedena podnikateli zainteresovanými do projektu. Ta má právní formu Spolku založeného dle § č. 89/2012 Sb občanského zákoníku. V dnešní přetechnizované době, kdy se prioritou teenagerů stává smartphone, je nutné připomenout veřejnosti, že nejlepším nástrojem sebevyjádření není status na facebooku, ale tvůrčí činnost. Proto jsme se rozhodli vytvořit projekt, v rámci kterého by probíhaly workshopy přímo ve školách, nebo jejich okolí. Workshopy by se navzájem prolínaly a doplňovaly. Jednalo by se o činnosti jako tvorba z keramiky, výtvarná tvorba, scrapbooking, nebo design. Cílem tohoto projektu je tedy vzbudit zájem o činnosti, k jejichž výkonu je potřeba zboží nabídky společnosti PTGF. Výtvarná tvorba, bude hlavním elementem projektu, neboť ta přímo ovlivňuje poptávku po zboží nabízené v rámci podnikatelské činnosti samotného organizátora projektu. Dle dispozic jednotlivých škol bude tento workshop realizován jako maloformátová a velkoformátová malba. U maloformátové činnosti se bude jednat například o kresbu na plátna a drobné předměty. K tomuto bude k dispozici úměrné množství akrylových fixů, barev a štětců, laků a dalších speciálních uměleckých potřeb. V případě velkoformátové tvorby, která bude v rámci organizace projektu prioritní, budou sjednávány s vedením škol a zastupiteli městských částí možnosti vyčlenění ploch vhodných k výtvarné tvorbě. Jednat se bude zejména o stěny ve škole a jejím okolí, které budou účastníky workshopu pomalovány. Právě malba velkého formátu je ta cesta, která otevírá možnosti fantazii a tedy i kreativitě, a proto bude tento workshop stěžejním bodem celého projektu. Účastníkům workshopu budou k dispozici nátěrové hmoty pro přípravu plochy, a dále barvy ve spreji, latexové barvy a štětce pro samotnou tvorbu. Workshop povedou zkušení lektoři, kteří účastníkům vysvětlí základní principy a techniky práce se sprejem, poradí při výběru a kombinaci barev a případně dají další rady. Jelikož cílem projektu, je přimět mládež ke kreativní tvorbě, nikoliv nabádání k případnému poškozování cizí věci, budou lektoři účastníky také varovat a demotivovat od podobné
57
tvorby mimo plochy tomu určené, například formou pouličního graffiti. Lektoři budou apelovat, aby k tvorbě docházelo pouze na místech k tomu určených, se kterými budou účastníci workshopu seznámeni. Náklady realizace projektu jsou velice variabilní a závisí na několika faktorech jako rozsah workshopu, místo jeho výkonu a počet účastníků workshopu. Při kalkulaci následující tabulky č. 9 byl předpokládán modelový workshop, kdy materiálové náklady na jednoho účastníka činí 240,-. Mzdové náklady jsou konstantní do počtu 40 účastníků, kdy není možné workshop řídit sám a je potřeba dalšího lektora. Režijní náklady rostou se zvýšenou kapacitou workshopu, ovšem pomaleji než mzdové.
Tabulka 9 Kalkulace nákladů workshopu
kapacita Materiál Mzdy Režie celkem
10 2400 500 200 3100
20 4800 500 200 5500
30 7200 500 200 7900
40 9600 1000 300 10900
50 12000 1000 300 13300
Zdroj: Vlastní zpracování Náklady workshopu budou hrazeny objednatelem v plné výši, případně částečně a zbytková cena bude hrazena formou sponzorského daru ze strany podnikatele. Při samotné kalkulaci nákladů je vycházeno z cen bez obchodní marže a tedy cenový rabat oproti ceně maloobchodní je svým způsobem dotací projektu, která slouží jako marketingový nástroj pro podporu prodeje služby workshopu. Spolek v tomto případě bude vykazovat zisk, ovšem z vedlejší činnosti, což je dle zákona přípustné. Výtvarná tvorba, bude hlavním elementem projektu, neboť ta přímo ovlivňuje poptávku po zboží nabízené v rámci podnikatelské činnosti samotného organizátora projektu. Dle dispozic jednotlivých škol bude tento workshop realizován jako maloformátová a velkoformátová malba. U maloformátové činnosti se bude jednat například o kresbu na plátna a drobné předměty. K tomuto bude k dispozici úměrné množství akrylových fixů, barev a štětců, laků a dalších speciálních uměleckých potřeb. V případě velkoformátové tvorby, která bude v rámci organizace projektu prioritní, budou sjednávány s vedením škol a zastupiteli městských částí možnosti vyčlenění ploch vhodných k výtvarné
58
tvorbě. Jednat se bude zejména o stěny ve škole a jejím okolí, které budou účastníky workshopu pomalovány. Právě malba velkého formátu je ta cesta, která otevírá možnosti fantazii a tedy i kreativitě, a proto bude tento workshop stěžejním bodem celého projektu. Účastníkům workshopu budou k dispozici nátěrové hmoty pro přípravu plochy, a dále barvy ve spreji, latexové barvy a štětce pro samotnou tvorbu. Workshop povedou zkušení lektoři, kteří účastníkům vysvětlí základní principy a techniky práce se sprejem, poradí při výběru a kombinaci barev a případně dají další rady. Jelikož cílem projektu, je přimět mládež ke kreativní tvorbě, nikoliv nabádání k případnému poškozování cizí věci, budou lektoři účastníky také varovat a demotivovat od podobné tvorby mimo plochy tomu určené, například formou pouličního graffiti. Lektoři budou apelovat, aby k tvorbě docházelo pouze na místech k tomu určených, se kterými budou účastníci workshopu seznámeni. 3.1.3 Síť automatů Velice troufalým, ovšem realizovatelným dlouhodobým plánem je vybudování distribuční sítě vybraného sortimentu pomocí výdajových automatů. O tomto zařízení již bylo pojednáváno v kapitole Technologické faktory, SLEPT analýzy v analytické části této práce. Tyto automaty by byly strategicky rozmístěny zejména u ploch, které jsou určeny k volné umělecké tvorbě. Zejména pak v místech, která jsou svojí polohou hůře dostupná k nejbližší specializované prodejně barev ve spreji, by tato zařízení mohla slavit úspěch. Jejich rozmístění by mohlo být plánováno na základě kritérií, jako například velikost města, v němž by měl být umístěn, a tím i předpoklad dostatečné poptávky, nebo dostupnost nejbližší možnosti koupě specializovaného zboží, tedy nejbližší kamenná prodejna, či automat. Jen na území Moravy by se mohlo jednat například o tyto města: Jihlava, Třebíč, Znojmo, Hodonín, Zlín, Kroměříž, Olomouc, Česká Třebová a další. Nabídka těchto automatů je omezena na základní řadu barev o maximálním rozsahu 48 odstínů, neboť to je i doposud známá maximální kapacita takového přístroje. Díky ustálené nabídce zboží v těchto automatech, je i zásobování jednodušší. Zřizovací výdaje, tedy výroba automatu a jeho instalace, jsou okolo 80-90tis kč, s ohledem na aktuální nabídku. Automaty mají příkon zpravidla 600W, při ceně elektrické energie 4,8 kč/kWh a 12-ti hodinovém denním provozu jsou náklady na roční
59
provoz automatu přibližně 12 500,- kč. Nutná údržba a servis je dodavatelem garantována po dobu 36 měsíců bezplatně. Poté je odhadována na 2000,- ročně. Měsíční provozní náklady za energii zařízení 1041,- Kč + nájemné průměrně 3000,- dle umístění. Celkové náklady v prvním roce jsou tedy 138 500,- a dále se navyšují pouze o provozní náklady. V těchto zařízeních je možné zvýšit cenu oproti cenám na kamenné prodejně, neboť zákazník je ochoten zaplatit za dostupnost. Jednotná marže na barvách ve spreji objemu 400ml bude 40,-. Odhadovaný objem prodeje jednoho automatu měsíčně je průměrně 150ks dle jeho umístění. Tabulka 10 Vývoj celkových nákladů, tedy pořizovacích a provozních spolu s výnosy
Zdroj: Vlastní zpracování Graf č. 7 ukazuje předpokládaný vývoj nákladů a výnosů jednoho automatu v 10 letech jeho provozu. Návratnost investice je predikována ve 4. roce provozu, kdy výnosy z provozu dosáhnou částky 28 400,- Kč, což odpovídá dosavadním nákladům na pořízení a provoz zařízení. Graf 7Bod zvratu a návratnost investic z výdajového automatu
Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka č. 11 a graf č. 8 potom ukazují bod zvratu vůči ročním provozním nákladům při objemu prodeje 10, 20, 30 až 150ks měsíčně. Celkové roční výdaje na provoz jsou
60
48 500,- Kč. Bod zvratu nastává při prodeji 102ks/měsíčně. Při predikovaném objemu 150ks/měsíčně je tedy potencionální ziskovost jednohostroje 23500,- ročně. Tabulka 11 Vývoj příjmů a výdajů
Zdroj: Vlastní zpracování Graf 8 Bod zvratu při prodeji 102ks/měsíčně
Zdroj: Vlastní zpracování 3.1.4 Expanze V rámci dlouhodobého plánování je vize neustálé expanze a to v mezinárodním měřítku. Zejména pak do zemí, kde stále poptávka převyšuje nabídku, která je po kvalitativní stránce na výrazně nižší úrovni, než nabídka, kterou by byla schopna udělat společnost PTGF. Při cestování napříč nejen Evropou byly průběžně zjišťovány podmínky jednotlivých trhů, jejich dosavadní obsluha a případné mezery. Co se Evropy týče, dá se říci, že je trh pokryt nabídkou barev ve spreji obstojně. Výraznou stopu v myšlenkách o expanzi zanechala v podnikateli návštěva Kavkazu, zejména pak Gruzie.
61
Import do Gruzie Právě import barev ve spreji od předních světových výrobců bych v tomto případě viděl jako perspektivní směr, kterým se v rámci importu do Gruzie vydat, neboť na místním trhu je tato komodita, v kvalitách světového standardu, nedostatková. Tamní poptávka po aerosolových rozprašovačích s obsahem barvy je uspokojována pouze lokálními distributory a zejména produkty Ruské výroby. Navázání obchodních vztahů s těmito lokálními distributory a vytvoření distribuční sítě do měst jako Tbilisi, Batumi, či Kutaisi. V rámci dlouhodobého plánování by bylo možné polemizovat s myšlenkou vybudování logistického centra, jehož kompetenční zónou by bylo celé území Kavkazu. Odtud by probíhala distribuce do okolních států jako Arménie, Azerbajdžán, a případně i Turecko a část Ruska. 3.1.5 Změna právní subjektivity Velice důležitým krokem, ke kterému by chtěla společnosti přistoupit, bude transformace s dosavadního živnostenského podnikání na společnost s ručením omezeným. Tato změna je plánována na dobu, kdy dojde k plné stabilizaci kamenné prodejny zaměstnanci a objem prodeje bude generovat zisky, které umožní změnu provozovny a další expanzi. K tomuto by mohlo dle optimistického odhadu dojít někdy v polovině roku 2018. Změnou právní subjektivity na společnost s ručením omezeným si podnikatel slibuje výhodnější a silnější postavení na trhu. 3.1.6 Členství v asociaci a sdružení Cílem, kterého by společnost svojí činností chtěla v budoucnu dosáhnout je členství v České asociaci výrobců a distributorů nátěrových hmot a v Českém aerosolovém sdružení. Od členství v těchto sdruženích je očekávána lepší dostupnost informací z oboru, možnost školení se v problematice nátěrových hmot a aerosolů a další výhody ze členství plynoucí. Významná je také možnost participovat na řešení legislativní problematiky v oblasti výroby, distribuce a prodeje nátěrových hmot a aerosolů. Vstup do jednotlivých sdružení není nijak datován a realizace členství v těchto sdruženích bude na základě budoucího vývoje podnikatelské činnosti.
3.2 Podnikatelský plán Strategii, kterou chce firma při své obchodní činnosti prosazovat je stálá a rozsáhlá nabídka základního zboží od pravidelných dodavatelů v kombinaci s výprodejovými
62
nabídkami zboží, které bude pořizováno dle aktuální nabídky za takové velkoobchodní ceny, které umožní jejich následný prodej za stále výhodnou cenu pro konečného spotřebitele. Právě tyto nabídky se ukázaly v průběhu zkušebního provozu jako zákazníky velice vyhledávané a tvořily významný podíl na celkovém dosavadním zisku společnosti. Zboží těchto nabídek je možné ocenit dle užitné hodnoty bez ohledu na ceny konkurence a marže na něm je v procentuelním vyjádření nejvyšší. 3.2.1 Práva a povinnosti plynoucí ze smluv o spolupráci Aby bylo možné realizovat celou podnikatelskou činnost bez nutnosti čerpání úvěru, bylo zboží pro potřeby expozice a základní skladová zásoba poskytnuto hlavním dodavatelem a to na základě kupní smlouvy, přičemž splatnost tohoto zboží je stanovena na 60 měsíců od data jejího uzavření. Proto byla s hlavním dodavatelem uzavřena smlouva o spolupráci, ze které plynou podnikateli (Prodejci) práva a povinnosti vůči tomuto dodavateli. Závazky Prodejce Prodejce se zavazuje odebírat Smluvní zboží výlučně od Dodavatele. Prodejce se zavazuje prodávat Smluvní zboží pouze konečným spotřebitelům na Smluvním území. Prodejce je oprávněn prodávat Smluvní zboží pouze v provozovnách schválených Dodavatelem a na předváděcích akcích Prodejce na Smluvním území. K přemístění nebo opuštění schválených prodejních prostor je třeba předchozí písemný souhlas Dodavatele. Dodavatel neodepře udělení souhlasu k přemístění nebo uzavření schválených prodejních prostor v případě existence objektivních důvodů, například zvýšených nákladů na provozovnu nebo znevýhodnění lokality, ve které je provozovna provozována. Prodejce nesmí využívat subdodavatele pro distribuci Smluvního zboží. Prodejce není nijak omezen v odběru nebo prodeji jakéhokoli jiného zboží než Smluvního zboží.
63
V případě, že Prodejce nebo Propojená osoba Prodejce poruší jakoukoli povinnost dle tohoto článku, zavazuje se Dodavateli uhradit smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč. Zaplacením smluvní pokuty není dotčeno právo Dodavatele domáhat se zaplacení náhrady škody vzniklé nesplněním povinnosti s tím, že zaplacená smluvní pokuta se na náhradu škody nezapočítává. Závazky dodavatele Dodavatel se zavazuje dodávat Smluvní zboží na Smluvním území výhradně Prodejci. Dodavatel zejména nesmí: po dobu trvání této Smlouvy poskytovat na Smluvním území licenční smlouvy k prodeji, či distribuci Smluvního zboží, nebo uzavírat smlouvy o spolupráci s jiným subjektem, tedy nebude distribuovat Smluvní zboží bez předchozí dohody s Prodejcem a jeho písemného souhlasu. zřídit vlastní provozovnu na Smluvním území. V případě, že Dodavatel nebo Propojená osoba Dodavatele poruší jakoukoliv povinnost dle tohoto článku, zavazuje se Prodejci uhradit smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč. Zaplacením smluvní pokuty není dotčeno právo Prodejce domáhat se zaplacení náhrady škody vzniklé nesplněním povinnosti tím, že zaplacená smluvní pokuta se na náhradu škody nezapočítává. Konkurenční doložka Prodejce se zavazuje, že po dobu 5roků po skončení této Smlouvy nebude na území České republiky jakkoli prodávat nebo distribuovat Smluvní zboží koncovým zákazníkům nebo dalším prodejcům či distributorům. V případě, že Prodejce nebo Propojená osoba Prodejce poruší tuto povinnost, zavazuje se Dodavateli uhradit smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč. Zaplacením smluvní pokuty není dotčeno právo Dodavatele domáhat se zaplacení náhrady škody vzniklé nesplněním povinnosti s tím, že zaplacená smluvní pokuta se na náhradu škody nezapočítává.
64
Výše uvedený výčet práv a povinností plynoucích ze smluv o spolupráci naznačuje, čeho se chtěly obě strany vyvarovat, a sice vzájemné konkurenci v rámci jednoho území. Proto byla Česká republika rozdělena na území Čech-náležící dodavateli v plném rozsahu a území Moravy (Smluvní území), které plně náleží Prodejci. Další ujednání týkající se Smluvního území je obsahem příloh. Pro zajištění kontinuální spolupráce a vzájemné distribuce bylo ve smlouvách rovněž ujednáno, že Prodejce bude Smluvní zboží odebírat výlučně od Dodavatele, přičemž Dodavatel nebude dodávat Smluvní zboží nikomu dalšímu v rámci Smluvního území. Definice Smluvního zboží je opět obsahem příloh, Smlouva o spolupráci.
3.3 Marketingový plán 3.3.1 Produkt Barvy ve spreji Aerosolové rozprašovače představují nejvýznamnější část nabízeného sortimentu, neboť právě specializace na ně vytváří odlišnost od konkurence v rovině prodejen barev-laků na regionální úrovni. Základní nabídka bude v tomto směru tvořena barvami ve spreji nejvýznamnějších světových výrobců v balení od 150ml do 750ml. Barvy ve spreji jsou standardně dodávány v balení po 6ks, případně 12ks. Nejvýznamnější produkty této skupiny zboží jsou spolu se svojí velkoobchodní, maloobchodní cenou a marží uvedeny v tabulce č. 12.
65
Tabulka 12 Nabídka a ceník nejvýznamnějších barev ve spreji (ceny vč. DPH)
Zdroj: Vlastní zpracování Nejfrekventovanějšími položkami nabídky barev ve spreji jsou Black 400, Belton 400, Dope 400, Kobra 400, MTN 400 a výprodejové spreje 400 a 150ml. S těmito položkami bude dále v práci kalkulováno při výpočtu výnosů z obchodní činnosti. Následující graf č. 11 demonstruje výši marží na jednotlivých položkách nabídky barev ve spreji. Graf 9 Absolutní výše marží jednotlivých položek sortimentu barev ve spreji v Kč
Zdroj: Vlastní zpracování
66
Příslušenství Nejpodstatnější doplňkovým komponentem pro barvy ve spreji jsou trysky pro jejich rozptyl z tlakové nádoby. Tryska/rozprašovač ovlivňuje při aplikaci velikost kapalných nebo pevných částic ve vzduchu tj. jemnost rozprašování, tvar i úhel dopadu na ošetřovaný předmět. Druh náplně a konečné použití aerosolového výrobku je rozhodujícím faktorem pro výběr trysky. Ty jsou dodávány v nejrůznějším provedení, ať již po stránce jejich funkčních vlastností, nebo po stránce vzhledu. Každý významnější výrobce barev ve spreji má zavedenou také svojí produkci trysek. Díky globální normalizaci trysek pro aerosolové nádoby s obsahem barvy jsou trysky různých výrobců mezi sebou kompatibilní. Standarde je, že tryska je tzv. „samec“ a ventil aerosolové nádoby je tzv. „samice“. V takovém případě je barvy vypuštěna vzniknutím trysky do ventilu. Ve velice výjimečných případech, zejména pak u méně kvalitních výrobců, jsou trysky „samice“ a ventil „samec“. Pro tento typ technického řešení nejsou na trhu trysky náhradní a je třeba použít redukce ventilu ze samce na samici. Trysky jsou dodávány od šíře rozptylu barvy v řádech několika milimetrů až po rozprašovače s rozptylem i 30cm. Maloobchodní cena trysek je standardně 5,-/ks, přičemž jejich velkoobchodní cena je 4,-/ks a dodávají se po min. 100ks. Nátěrové hmoty Přesnou definici nátěrové hmoty stanoví norma ČSN EN ISO 4618, stejně jako definuje termíny s nátěrovými hmotami, jejich vlastnostmi a použitím spojené.
Obecně lze
nátěrovou hmotu popsat jako roztíratelné materiály nesoucí vlastnosti, například pigment, nebo ochranu, které svým nanesením dává nanesenému objektu. Nejfrekventovanější a nejstálejší položkou této kategorie jsou latexové barvy společnosti Labar s.r.o. se sídlem v Ústí nad Labem. Tento český výrobce s tradicí od roku 1995 dodává vodou ředitelné latexové barvy v objemu 0,8kg, 5kg a 15kg ve 30 odstínech. Maloobchodní cena balení 0,8kg je stanovena na 65,- (VOC 39,-), 5kg na 260,- (VOC 194,-) a balení 15kg na 490,- (VOC 390,-). Výhodou těchto nátěrových hmot, je jejich možné okamžité použití na širokou škálu materiálů a dobré vlastnosti zejména v rovině jejich krytí, schnutí, stálostí a trvanlivosti.
67
Další nátěrové hmoty a jejich nabídka společností PTGF bude víceméně nestálá, neboť bude odrážet aktuální nabídku výprodejových akcí dodavatelů a výrobců nátěrových hmot. Jejich cena bude nastavována s ohledem na vnímanou hodnotu zákazníkem a jejich nabízené množství bude odvozené opět od nabídky dodavatelů a predikci jejich rychlosti dalšího prodeje. U tohoto zboží totiž reálně hrozí jeho pořízení a dlouhého skladování do doby prodeje, čímž vznikají společnosti oportunitní náklady, neboť finanční prostředky v tomto zboží investované by mohly být využity efektivněji. Po dobu pilotního režimu provozu bylo sledováno jaké zboží a za jakou cenu je pro společnost nejvýhodnější zboží nakupovat a dále prodávat. Příslušenství Komponenty pro nátěrové hmoty tvoří zejména veškeré malířské potřeby. Základním komponentem nátěrové hmoty je nástroj k jejímu nánosu. Ten může mít podobu štětce, nebo válce. Nabídka společnosti PTGF bude obsahovat základní řadu štětců, dodávanou společností Spokar a.s. se sídlem v Pelhřimově. Tato společnost je rovněž dodavatelem válečků a násad k nim. Válečky budou standardně nabízeny ve velikosti 5, 10, 15, 18 a 24cm a k nim příslušné násady se standardní, nebo prodlouženou rukovětí. Další podstatnou komponentou nátěrových hmot, zejména pak těch ve formě čisté báze, jsou pigmenty a tónovací hmoty. Ty při smíchání s čistou bází, případně bílou nátěrovou hmotou podobného charakteru, vytvoří barevný tón, dle koncentrace a množství pigmentu v nich obsažených. Mohou být obsaženy v balení od 50g do 1kg za ceny od 25,- v případě toho nejmenšího balení, po 100,- v případě těch velkých. Jejich nabídka rovněž nebude zcela ustálena, neboť jich bude nabýváno v závislosti na výprodejích dodavatelů. Popisovače, značkovače Speciální popisovače nejrůznějšího charakteru jsou do jisté mír y komplementy barev ve spreji, neboť často zákazník žádá pro detailnější, preciznější a přesnější práci právě nejrůznější popisovače. Ty mohou být charakteru klasického fixu s šíří hrotu od 0,1mm do maximální šíře hrotu až 6cm. 0,1- 1mm OTR jsou takzvané linnery například pro tvorbu technických výkresů, nebo jinou velice jemnou malbu a rýsování.
68
Nejvýznamnější produkty této kategorie zboží, jejich maloobchodní, velkoobchodní ceny a marže jsou zaneseny do tabulky č. 13 a výši marží na tomto zboží demonstruje graf č. 10. Tabulka 13 Nabídka a ceník nejvýznamnějších popisovačů (ceny vč. DPH)
Zdroj: Vlastní zpracování
Graf 10Absolutní výše marží jednotlivých položek sortimentu popisovačů v Kč
Zdroj: Vlastní zpracování Příslušenství Nejfrekventovanějším komponentem popisovačů jsou náhradní hroty do nich. Ty jsou dodávány každým z výrobců popisovačů zvlášť a mnohé z nich jsou kompatibilní mezi sebou. Jejich ceny se pohybují v intervalu 25-45,-/ks.j
69
Dalším výrazným prvkem příslušenství k popisovačům jsou náhradní náplně k nim. Jako i u náhradních hrotů i zde se snaží většina výrobců o produkci vlastních náhradních náplní. Chemické složení jakož i vlastnosti jsou tedy totožné s těmi popisovanými v kapitole, viz. výše. Náhradní náplně jsou dodávány v objemech od 25ml do 760ml, přičemž nejčastěji jsou náplně produkovány v balení 200ml. průměrná cena tohoto objemu je 200,- a tato cena se až na výjimky příliš neodchyluje u všech výrobců. Zvláštní snahou v tomto směru je prodej vlastních náplní společnosti PTGF. Ty mohou být poměrně jednoduše míchány ze zbytkových tiskařských barev v kombinaci s acetonem pro jejich rozředění. Takto bylo již postupováno v době pilotáže a tyto náplně se pro svojí nižší cenu těšily oblibě. Zejména pak umělci, kteří využívají při své tvorbě techniku fixu, ocení finanční nenáročnost těchto náhradních náplní, neboť při objemu jejich spotřeby se v tomto případě dá ušetřit poměrně výrazná finanční částka, než kdyby kupovali produkty renomovaných značek. Přitom podnikateli s tohoto plyne stejný, často i vyšší zisk. Tak jako lze samostatně koupit pouze náplň, lze i pořídit prázdný popisovač a využít tak do něj jakékoliv libovolné náplně. Prázdné fixy a popisovače jsou tedy další kapitolou příslušenství této kategorie. Jejich nabídka je stejně rozmanitá jako nabídka samotných popisovačů s tím rozdílem, že zde je šíře sortimentu limitována pouze technickými vlastnostmi popisovače, nikoliv jeho náplně. I tak nabídka společnosti bude zahrnovat prázdné popisovače od šíře stopy 1mm do 30mm a v různých mutacích systému zanechávání stopy. Umělecké potřeby Tato kategorie zboží zahrnuje veškeré další zboží nabízené k umělecké a tvůrčí činnosti. Asi nejpodstatnější položkou této kategorie jsou plátna různých velikostí. Ty jsou prodávány již šepsovány a nataženy na dřevěném rámu. Po dobu pilotního režimu provozu byly tyto plátno nakupovány v rámci výprodejových akcí maloobchodních domů. V budoucnu je cílem najít stálého dodavatele těchto pláten a ustálit tak jejich nabídku. Ta je doposud závislá na vlastních skladových zásobách. Mimo plátna napnutá na dřevěném rámu jsou malířská plátna nabízena také formou sešitu obsahujícím 10 nebo 20 ks plátna formátu A5 nebo A4.
70
Další umělecké potřeby zahrnuté v nabídce společnosti budou například malířské palety a sady štětců, vosky a ochranné prostředky, jako rukavice, respirátory, overaly a další. Doplňkový sortiment Doposud, tedy po dobu pilotního režimu provozu, byl z doplňkového sortimentu ustálen například nealkoholický nápoj Club mate. Jedná se o nápoj z listu maté, který má povzbuzující účinky a je velice oblíbený u mladých lidí zejména z řad umělců. Ten je nakupován od místního distributora v lahvích objemu 0,33l a 0,5l. Dále doplňkový sortiment zahrnuje například okrajově kuřácké potřeby, média jako hudební CD a DVD s filmy a dokumenty o umělecké činnosti, které jsou doplněny o knihy a časopisy stejného zaměření. Kategorie doplňkového sortimentu je otevřená budoucím možnostem a není pevně stanoven požadavek na ni. Měla by však zahrnovat zboží, jehož použití je v souladu se zamřením společnosti, nebo jejími významnými zákaznickými segmenty. Zprostředkovatelská činnost Výhodou vyplývající ze znalosti trhu a zákazníků je množství kontaktů na umělce a řemeslníky, kteří jsou díky svým zkušenostem, kreativitě, znalostem a technickému vybavení vyhledávání ze strany poptávajících po jejich práci. Cesta k navázání kontaktu s jednotlivými umělci a řemeslníky je v mnoha případech poměrně složitá, a proto se bude společnost PTGF zabývat zprostředkovatelskou činností. Základem tohoto bude navázání spolupráce a uzavření rámcových smluv s těmito vykonavateli, zjištění jejich možností a preferenci, sjednání cenových podmínek jejich práce a zajištění fotoreferencí dosavadních prací. Z těchto bude vytvořen katalog, který bude obsahovat portfolia jednotlivých vykonavatelů a jejich možnosti (například práce vy výškách, vlastní airbrashové zařízení a podobně), včetně cenové kategorie jejich práce (cenu nelze stanovit paušálně, hodinovou sazbou, ani jinou metodou, neboť se jedná o velice specifickou činnost a každá taková práce má svojí individuální hodnotu dle náročnosti práce a podmínek výkonu). Poptávající po takových pracích si vybere z tohoto katalogu vykonavatele dle svých představ a možností a společnost PTGF zprostředkuje tento výkon. Za tuto činnost bude společnosti náležet provize ve smluvené výši a podmínkou spolupráce bude pořízení materiálu, tedy barev-laků , nátěrových hmot a dalšího příslušenství, z nabídky společnosti PTGF. Samotná fakturace prací, uzavření smluv o
71
dílo a jiná administrativně-smluvní opatření bude čistě v rámci vztahu poptávajícívykonavatel. Podnikateli tedy odpadá jakákoliv zátěž z případných reklamací, pohledávek, či jiných nesouladů a z této zprostředkovatelské činnosti mu plyne pouze profit z provizí a marží z prodaného zboží. Propagace této činnosti bude komunikována jako „centrum malby na zakázku“. Služby Tato perspektiva činnosti bude obdobná jako zprostředkovatelská činnost popsaná výše, s tím rozdílem, že do smluvních vztahů bude podnikatel vstupovat svým jménem a veškeré činnosti, úkony a komunikaci se zadavatelem, tedy poptávajícím, bude řídit podnikatel v roli vykonavatele. 3.3.2 Cena Cenová politika společnosti a samotná cenotvorba bude aplikována s ohledem na konkurenční prostředí a jeho tlak. Jinak řečeno, bude cenová tvorba probíhat jinak pro výrobky, které jsou nabízeny bezprostředními konkurenty a jinak pro zboží, které je nabízeno exklusivně společností PTGF. V případě sortimentu, který je nabízen přímou konkurencí, bude cena stanovena s ohledem na ceny konkurenta, přičemž bude kladen důraz, aby ceny nebyly vyšší zejména u frekventovaného zboží. Z pilotního režimu provozu bylo zjištěno chování konkurenta takové, že velice rychle reagoval na cenové zvýhodnění sortimentu, který se „kryje“, případně na výrazné substituty tohoto zboží. Cenové srovnání konkurentů N, I, S, Q v rovině specializovaných prodejen a konkurentů kategorie 1, 2, 3 v rovině regionální konkurence, vyjadřuje následující graf č. 11, který prezentuje výsledky porovnání nejfrekventovanějšího zboží.
72
Graf 11 Srovnání cen konkurentů u vybraného zboží
Zdroj: Vlastní zpracování Silně substituční zboží, které je nabízeno konkurenty, bude oceňováno na základě poptávky po něm s ohledem právě na ceny konkurence. Zboží, které je výhradním sortimentem společnosti PTGF a nenabízí ho konkurence minimálně v nejbližším dostupném okolí, bude při cenotvorbě podléhat predikci jeho vnímané hodnoty zákazníkem. Tato cenová politika bude aplikována zejména na zboží výprodejového charakteru, které je dodáváno nepravidelně, jednorázově, či bez odhadu dodání. Jedná se zejména o nátěrové hmoty, malířské potřeby a příslušenství, nebo výprodejové barvy ve spreji. Toto zboží je zpravidla nakupováno za velice nízké ceny, a proto je zde největší prostor pro obchodní marži. Zvláštním typem cenové tvorby je přizpůsobení se standardu, který je například stanoven formou maloobchodního ceníku výrobce. Prodejci jsou ze smluv s dodavateli nuceni dodržovat stanovené ceny a mohou s nimi hýbat jen v případě výprodejových akcí, nebo po dohodě s dodavatelem. Druhým typem přizpůsobení se standardu je jednoduché přijetí ceny stanovené trhem. K tomuto dochází zejména u sortimentu, u něhož by výrazné nedodržení standardu vedlo k negativnímu vnímání společnosti. Pokud by toto zboží bylo prodáváno dráž, než je standard, vnímali by toto negativně zejména zákazníci, neboť jsou na standard zvyklí. Výrazně nižší ceny by sice mohly být zákazníkem vnímány pozitivně, ovšem mohly by způsobit výraznou cenovou válku
73
mezi konkurenty, která by vedla k znehodnocení daných komodit na trhu všeobecně. Takový stav je dlouhodobě neudržitelný, a proto je vhodnější přizpůsobení se standardu. Ve všech výše popsaných případech bude při tvorbě ceny přihlédnuto ke statistikám a predikcím struktury prodeje, aby nedocházelo ke stavu, kdy by výše tržeb nedosahovala bodu zvratu společnosti a byla by tedy podnikatelská aktivita ztrátová. Mimo standardní cenovou tvorbu je součástí cenové politiky také vytváření nejrůznějších cenových zvýhodnění. Nejčastěji se bude jednat o slevy na vybrané zboží na dobu určitou, výprodejové slevy do vyčerpání zásob, nekumulované množstevní slevy při překročení sumy nakupovaného zboží vyjádřené procentem slevy. 3.3.3 Místo Hlavním místem odbytu je kamenná prodejna, která slouží jako provozovna pro podnikatelskou činnost. Ta se nachází na adrese Koliště 4 v Brně. Provozovna je velice dobře situována v centru města Brna. Je dobře dostupná z hlavní vlakové stanice i autobusového nádraží, což je její nespornou výhodou zejména pro mimobrněnské zákazníky.
Nevýhodou
provozovny
je
omezená
parkovací kapacita
v okolí.
S nemožností zastavení u provozovny je spojené komplikované zásobování. V případě nutnosti, jako je třeba právě zásobování, je jedinou možností, jak zboží složit, zastavení v pruhu, který je u vstupu do provozovny a tím i omezení dopravy po dobu nezbytně nutnou. Ač někteří dopravci měli s tímto zpočátku problém, po dobu pilotního režimu provozu se nestalo, že by dopravce zboží složit odmítl pro nemožnost zastavení. V budoucnu by ovšem taková situace mohla nastat a tím by byla nevýhoda lokace provozovna relevantní. Dalším problémem spojeným s provozovnou byla nemožnost zapojení internetu pozemním kabelovým vedením, neboť byla v minulosti kabeláž telefonních služeb a tedy i internetu narušena. Připojení v provozovně bylo nutné řešit finančně nákladnější bezdrátovou metodou.
74
Obrázek 2 Lokace provozovny na adrese Koliště 4
Zdroj: Vlastní zpracování Samotná provozovna sestává z 2 místností, a to z prodejny (21,73m2), kanceláře (12,75m2), toalety s umyvadlem (4,35m2), chodbičkou a malou místností pro účely skladování (1,28m2), Celková výměra provozovny dle nájemní smlouvy je 41,36m2. Bližší informace provozovně jsou obsahem příloh, Kopie Smlouvy o pronájmu provozovny. 3.3.4 Propagace Komunikační mix Marketingová komunikace bude realizována v zásadě ve dvou komunikačních modelech dle cílové skupiny, na kterou bude touto komunikací mířeno. Primární externí
75
cílovou skupinou bude široká veřejnost, řemeslníci a další, kteří potřebují nabízený sortiment společnosti PTGF k práci ať již rámci volnočasových aktivit, či pro výkon své pracovní činnosti v rámci zaměstnání. Sekundárně pak bude komunikována k umělcům a mladým lidem s kreativním stylem života. K oběma takto vymezeným segmentům marketingové komunikace bude komunikována jak formou osobní při samotném prodeji, tak neosobní formou komunikace prostřednictvím nejrůznějších nástrojů a informačních kanálů. Styl komunikace 1. Segment Pro první výše uvedenou cílovou skupinu marketingové komunikace bude cílem vybudování podvědomí o společnosti a o šíři její nabídky v rovině barev ve spreji, na něž se společnost specializuje. Hlavním nástrojem zde bude především reklama, přímý marketing a samozřejmě osobní prodej. Cílem těchto aktivit a kampaní bude zejména zvýšení informovanosti veřejnosti o možnostech využití a nabídce barev ve spreji společnosti PTGF a zdůraznění jejich užitku a výhod. Nabídka společnosti a ceny v porovnání s běžnými konkurenčními prodejci budou tedy hlavním sdělením reklamních kampaní. Sdělení o nabídce společnosti bude ventilováno prostřednictvím webové prezentace na adrese společnosti, kde jej bude moci zákazník prostřednictvím internetového obchodu okamžitě zakoupit. Sdělení o možnostech, vlastnostech, výhodách a užitku z práce s barvami ve spreji všeobecně bude šířeno prostřednictvím na první pohled nezávislého portálu na adrese www.barvyvespreji.cz. Ten bude obsahovat zejména podrobné informace o vlastnostech barev a tlakových nádob jednotlivých výrobců, jejich recenze, analýzy, testy, videoukázky, diskuze a také bude působit jako blog s rady a tipy pro práci s barvou ve spreji. Zákazník by se na tomto webu měl dozvědět maximum informaci o použitých technologiích při výrobě samotné barvy, tedy její složení a přesný popis, včetně bezpečnostních listů. Také by měl dostat informace a tlakové nádobě, ve které je barva umístěna, její technické parametry, bezpečnostní informace a způsoby její ekologické likvidace. Ač bude tento web působit jako nezávislý, bude odkazovat na internetový obchod společnosti PTGF, čímž bude působit jako transferový kanál zákazníků. V budoucnu je možné tento
76
projekt otevřít i jiným obchodníkům, kteří svojí nabídkou netvoří přímého konkurenta společnosti PTGF. Mohlo by se jednat například o specializované prodejce technických sprejů. Web barvyvespreji.cz by se tak díky odkazům na různé obchodníky stal více na oko „nezávislý“. Mimo prezentaci na vlastních webech bude společnost věnovat pozornost reklamě na internetu formou umisťování bannerů a placenou reklamou typu PPC. V budoucnu je také snaha o zařazení internetového obchodu prostřednictvím XML feedu do internetových srovnávačů cen, jako je heureka.cz, či zbozi.cz. Šíření reklamního sdělení bude docházet i mimo prostředí internetu a k tomuto bude využíváno tištěných medií. Ty mohou mít podobu letáků, plakátů, nebo inzerce v místních periodikách. Jejich výběr bude prováděn v souladu s cílovou skupinou zejména řemeslníků a hobbystů. Kamelotáž letáků bude rovněž uskutečňována na místech, kde bude tato aktivita v souladu s touto cílovou skupinou efektivní. Zvláštní formou šíření reklamního sdělení pro tuto cílovou skupinu a to zejména šíření podvědomí o existenci webu www.barvyvespreji.cz , bude masové rozmístění bannerů s textem odkazujícím na tuto webovou stránku. Vzhledem k tomu, že již nyní je ze strany podnikatele navázána dobrá spolupráce se společností SRP s.r.o., která se zabývá výrobou reklamních bannerů, je podnikateli k dispozici téměř neomezené množství zbytkové banneroviny za odvoz. Přes vytvořenou šablonu bude na tyto odpady z výroby, které mají často několika metrové rozměry, technikou stříkání vytvořen nápis www.barvyvespreji.cz bez jakéhokoliv dalšího doplňujícího textu. Tím vznikne reklamní poutač za minimální náklady a bude jej možno „riskovat“. Plánem je totiž využití městského mobiliáře pro svévolné umístění těchto bannerů, čímž bude tento způsob prezentace ve veřejném prostoru nabírat charakteru guerilla marketingu. Při výběru ploch pro umístění banneru bude vždy brán v úvahu aspekt, jak banner bude nejen viditelný, ale jaká bude jeho předpokládaná životnost. Z tohoto důvodu bude zejména využíváno na první pohled nevyužitých ploch, jako zábradlí, ploty tzv. „mrtvých“ prostor, či těžko dostupná místa. Vždy bude brán zřetel na to, aby umístění banneru plochu, na které bude umístěn, nijak neponičil a nevyvolávalo umístění
77
banneru negativní vnímání ať ze strany veřejnosti, tak i případně ze strany majitele objektu na kterém je banner umístěn. V některých případech bude o možnosti umístění banneru přímo jednáno s majitelem či správcem objektu, kde bude nabídnuto buď finanční, nebo materiální protiplnění. Zvláštní pozornost při šíření reklamního sdělení s aktuální nabídkou a novinkami v ní bude věnována přímému marketingu. Ten bude fungovat jako cílené zasílání newsletteru na mail významných zákazníků a obchodních partnerů, včetně jejich telefonického kontaktování, případně formou osobní schůzky. Informace komunikována formou přímého marketingu bude zpravidla obsahovat novinky v sortimentu nabízeného zboží, aktuální cenová zvýhodnění a možnosti spolupráce. Veškerá sdělení komunikována tomuto segmentu budou formálnější a jejich podoba bude mít charakter klasické reklamy jak je člověk zvyklý. Prvky vytvářející image společnosti budou mít za cíl vyvolat důvěru a přesvědčit o vysokém stupni specializace a odbornosti společnosti. 2. Segment Reklamní sdělení tomuto směru zákazníků bude daleko uvolněnější než v předchozím případě. Cílovými skupinami budou zejména mladí lidé se smyslem pro kreativní tvorbu, výtvarníci a graffiti umělci. Vzhled a styl reklamního sdělení se bude často opírat o životní styl různých zájmových skupin, které spadají to tohoto segmentu. Úkolem obsahu těchto sdělení bude informovat zejména o cenové výhodnosti a vlastnostech produktů nabízeného sortimentu. Nástroje pro realizaci takového komunikačního mixu budou zejména reklama, podpora prodeje a public relations. Reklama bude v tomto směru směřována zejména do prostředí internetu, a sice na sociální sítě, kde bude investováno do placené reklamy a tím i zvyšován dosah a cílení příspěvků. Hlavním mediem v oblasti sociálních sítí bude facebook a instragram, ty budou doplněny o kanál na youtube, a účty na sítích jako fotolog, pinterest a další. Zvláštní kapitolou internetové prezentace je web společnosti PTGF, který byl spuštěn ve své alfa verzi již při zpracování této práce. Web, jeho struktura a obsah mají několik úloh, které by měly být řešeny s maximální efektivností. Základním úkolem je poskytování veškerých informací pro zákazníka, počínaje adresou a otevírací dobou
78
provozovny, kontaktní informace a informace o nabízeném sortimentu. Ty budou navíc přímo svázány a propojeny s internetovým obchodem, čímž narážíme na další úlohu webu, a sice zprostředkování prodeje přes internet. První část, která je zobrazena na obrázku č. 3, je rozcestníkem a úvodní stránkou. Fotografie pozadí atmosféricky dokresluje informaci, že na webu se stále pracuje. Druhá část, která je zobrazena na obrázku č. 4 potom podává veškeré kontaktní informace, včetně otevírací doby a zobrazeni na mapě. Obrázek 3 Ukázky současné internetové prezentace na webu www.PTGF.com
Zdroj: pantograff.com, 2015 Obrázek 4 Kontaktní údaje firmy
Zdroj: pantograff.com, 2015
79
Obrázek č. 5 nabízí pohled na nabízený sortiment společnosti a výčet klíčových slov v prezentačním sdělení. Tyto klíčová slova jsou do webu umístěna pro jeho lepší indexování vyhledávacími automaty internetových vyhledávačů. Obrázek 5 Nabízený sortiment společnosti
Zdroj: pantograff.com, 2015 Další část již podrobněji popisuje nabízený sortiment a odkazuje na výčet zastoupených značek v prodeji, jak je zobrazeno na obrázku č. 6. Závěrečná část webové prezentace obsahuje výčet značek v prodeji s jejich logem, které slouží jako odkaz na jejich vlastní weby. Nakonec je umístěn plug-in sociální sítě facebook, který odkazuje na facebookové stránky společnosti a tím i zlepšuje vzájemnou interakci (Obr. č. 6).
80
Obrázek 6 Podrobný popis nabízeného sortimentu
Zdroj: pantograff.com, 2015 Výrazná pozornost bude v tomto segmentu věnována public relations, neboli ovlivňování veřejného mínění. To bude realizováno formou sponzoringu společenskokulturních akcí a zejména pak umělecko-výtvarných aktivit. Výhodou takového jednání je, že sponzoring takovýchto akcí nemusí nutně znamenat finanční výdaje, ale podpora takových akcí může mít formu barterového obchodu, kdy bude organizátorům nabídnuto hmotné protiplnění, častěji však cenový rabat na vybrané zboží. Významným krokem k prohloubení pozitivního PR je pak samotná organizace společenskokulturních a umělecko-výtvarných akcí. Právě k tomuto účelu bude podnikatelem zřízen spolek, který jakožto nezisková organizace bude mít při jednání se zastupiteli městských částí, zástupci nejrůznějších organizací a majiteli objektů, výhodnější pozici, než komerční subjekt. Konkrétně by taková umělecko-výtvarná akce proběhla jako shromáždění a společná tvorba vybraných umělců, nejčastěji pak na předem schválenou plochu zpravidla v exteriéru. Pro potřeby vyjednávání s odpovědnými zástupci byl sestaven mustr žádosti o svolení k takové činnosti, který obsahuje popis akce, nastiňuje její průběh i výhody pro protistranu.
81
Podobná formulace, jen s konkrétním návrhem plochy pro povolení, bude použita i pro další subjekty, ať již soukromé, nebo například správní organizace (správa železniční a dopravní cesty, správa silnic a dálnic a podobně)
3.4 Organizační plán 3.4.1 Systémy Dosavadní
provoz
vygeneroval
nutnost
zavedení
nejrůznějších
systémů
administrativních, prodejních, informačních a dalších. Jedním ze stěžejních sytému pro maximalizace výnosů z prodeje a tedy i výsledku hospodaření je systém preference nabídky zboží při osobním prodeji. Tento systém je odvozen od typu a požadavku zákazníka. Dle jeho nákupního chování lze odvodit jeho vztah k nakupovanému zboží a tedy i suma, kterou je ochoten vynaložit na uspokojení své potřeby. Obdobně lze predikovat tuto sumu i na základě vyjádřených požadavků zákazníkem. Například zákazník, vyžadující vysokou kvalitu výsledné práce bez ohledu na náklady na ní. Takovému zákazníkovi bude přednostně nabídnuto vysoce kvalitní barev-laků a nátěrových hmot, za vyšší cenu a s lepší marží pro podnikatele. Ne vždy však vyšší cena znamená vyšší marži pro obchodníka, a proto je třeba vytvoření systému preferencí prodeje různého zboží. Díky tomuto systému je možno získat srovnatelnou marži i při prodeji levnějšího zboží, například zákazníkovi citlivému na cenu a bez vysokých požadavků na výsledný efekt. Hovoříme zde o prodejním systému, do kterého spadá i nabídka komponentů při prodeji a systém individuálních cenových nabídek. Za administrativní systém lze považovat metodiku zpracování výkazů prodeje zboží a pohyb aktiv a pasiv v podniku a jejich zadávání do informačních systémů. 3.4.2 Styl řízení Ve společnosti bude snaha o co nejefektivnější řízení za dodržení následujících zásad: - bude uplatňována oboustranná komunikace - bude kladen důraz na zajištění a využití zpětné vazby - konečná rozhodnutí jsou plně v kompetenci podnikatele
82
Z tohoto je patrné, že styl řízení lze kvalifikovat jako demokraticko-konzultativní styl s vedením prostřednictvím přenosu úkolů. V rámci pracovní skupiny bude vždy snaha o budování pozitivního klimatu s produkční participací všech členů této skupiny. Jako nástroj podpory tohoto budování bude vymezen prostor pro brainstormingové aktivity ke zvyšování sounáležitosti s hodnotami společnosti a pro teambuildingové aktivity k rozvoji teamu. Důležitá bude vhodná motivace pro ztotožnění se s cíly. 3.4.3 Organizační struktura Dosavadní organizace je založena pouze na samotném podnikateli. Ten je odpovědný za veškeré činnosti a aktivity s podnikatelskou činností spojených, zejména pak za zásobování, řízení logistiky, marketingové aktivity ale zejména vlastní osobní prodej a tím i komunikace se zákazníkem. Rozšířením organizační struktury o pozici prodejce by se jednalo o vztah přímé nadřízenosti a podřízenosti podnikatele a prodejce, přičemž způsob rozhodování by byl postupně změněn z autoritativního/autokratického na konzultativní/demokratický styl, kdy budou rozhodnutí podnikatele konfrontována se zpětnou vazbou od zaměstnance, přes kterého bude proudit rovněž zpětná vazba od podnikatele k zákazníkovi. To samozřejmě vytvoří prodlevu mezi požadavkem zákazníka a reakcí podnikatele, která by ovšem měla být za každých okolností minimalizována. Dosavadní provoz je založen na rozhodování a úkonech pouze samotného podnikatele. Rozšířením organizační struktury by část úkonů byla delegována na zaměstnance na pozici prodejce. Ze zásady pracovní činnosti by zaměstnanec částečně převzal úlohu komunikace se zákazníkem, která je pro podnikatelskou aktivitu stěžejní. Přímý prodej, komunikace při něm a způsob obsluhy, je významný při budování dobrého jména společnosti a úrovně spokojenosti zákazníků. Zaměstnanec vystupuje jako reproduktor zpětné vazby od zákazníka k podnikateli, na základě které jsou uskutečňována rozhodnutí podnikatele. Ten bude samozřejmě kalkulovat a případně zohledňovat návrhy zaměstnance. Předpokladem dopadu změny je uvolnění času pro výkon aktivit podnikatele mimo provozovnu a tedy i přínos nových příležitostí díky těmto aktivitám. V důsledku je
83
potom předpoklad zvýšení výkonnosti podnikatelských aktivit vedoucí k lepším výsledkům hospodaření. Doposud jsou podnikatelské aktivity omezeny právě nutností přítomnosti v samotné provozovně, a proto je změna nutná. Jak již bylo řečeno, organizační strukturu tvoří pouze samotný podnikatel, který je tedy i agentem změny, tedy osobou odpovědnou za přípravu a realizaci změny. Největší odpovědnost potom bude mít za samotné proškolení zaměstnance. Před samotným začátkem výkonu, bude tento zaměstnanec důkladně proškolen v oblasti přístupu k jednotlivým typům zákazníků, komunikace s nimi a preferencemi nabízeného zboží. Z důvodu rozdílných marží na zboží různých výrobců je nutné vysvětlit preference prodeje všeobecně, tedy uvézt, které zboží nabízet přednostně. Dále bude zaměstnanec informován o jednotlivých položkách prodeje v rámci jejich kvality, technologie, složení, použití, a podobně, aby mohl zákazníkovi podat co nejpřesnější informace k jeho požadavku. Důležité je uvedení komplementů jednotlivých položek prodeje, neboť je vhodné tyto nabízet při samotné obsluze zákazníka. Další částí bude školení v oblasti sledování skladových zásob, vytváření objednávek a způsobu jejich řešení. Zaměstnanci budou svěřeny kontakty na spediční společnosti zajišťující dopravu pro kontrolu a koordinaci zásobování, bude seznámen s formou a náležitostmi objednávek zboží a bude informován o způsobu vedení dokumentace provozu společnosti, zejména pak o způsobu zápisu prodaného zboží a denních tržeb. Intervence Ze zásady změny bude samozřejmě největší dopad změny na rozdělení kompetencí, odpovědnosti, styl řízení a další interní faktory. Právě styl řízení bude díky rozšíření organizační
struktury
postupně
změněn
z autoritativního/autokratického
na
konzultativní/demokratický styl, kdy budou rozhodnutí podnikatele konfrontována se zpětnou vazbou od zaměstnance. Významnou oblastí, která bude také změnou ovlivněna, je komunikace a procesy ve společnosti probíhající. Zaměstnanec, jak již bylo zmíněno, převezme úlohu komunikačního kanálu a přenosu zpětné vazby mezi podnikatelem a zákazníkem. Po již zmíněném školícím procesu bude zaměstnanec uveden do zkušebního provozu, v rámci kterého bude sledován podnikatelem a operativně budou řešeny případně nedostatky a podávány doporučení ze strany podnikatele. Tento zkušební provoz bude
84
trvat v závislosti na úrovni obsluhy zaměstnancem. Bude-li naznáno, že zaměstnanec svojí činnost zvládá po 1 směně, může být od zkušebního provozu upuštěno. Nebude-li tak naznáno do 5 směn, je to vážný důvod k vypovězení pracovně-právního vztahu ve zkušební lhůtě. Předpokladem je ovšem Zhodnocení a vyjádření efektivity změny bude možno sledovat až s delším časovým odstupem po zavedení změny. První komplexní hodnocení změny je plánováno na přibližně 90. den po jejím zavedení. Bude zejména hodnocen poměr nákladů na zaměstnance a výnosů z aktivit podnikatele, které bylo možno realizovat díky přijetí zaměstnance do pracovního poměru. Mimo samotných výnosů z činností, které může díky volnému času podnikatel vykonávat mimo provozovnu, bude také kalkulováno s přínosem pro podnikatele v podobě volného času a větší flexibility, kterou změna přináší. Bude-li toto zhodnocení nabývat kladných, pozitivních hodnot pro podnikatele, bude to indikací, že rozhodnutí bylo správné. Bude-li výsledek vyhodnocení kolísat kolem hodnot indikující, že rozhodnutí nepřináší předpokládané výsledky, budou navrženy optimalizace změny tak, aby následující zhodnocení přineslo pozitivnější výsledky a ve finále bylo rozhodnutí pro změnu chápáno jako správné rozhodnutí. Rozpočet podnikatele pro vytvoření nové pracovní pozice je stanoven na 25 000,/měsíčně. Toto jsou maximální náklady, které je podnikatel ochoten vynaložit na tuto novou pracovní pozici, přičemž tento rozpočet zahrnuje odvody na sociálním a zdravotním pojištění za zaměstnance. Hrubá mzda zaměstnance tedy činí 19 000,- Kč a čistá mzda zaměstnance by se tedy za současných podmínek rovnala částce 15 155,- Kč.
3.5 Finanční plán 3.5.1 Výdaje Celá podnikatelská aktivita je kapitálově velice lehká, neboť k jejímu výkonu není třeba investičně náročného vybavení a zařízení. Zde je výčet nutných výdajů: Zdravotní pojištění V době prvního roku podnikání byly všeobecnou zdravotní pojišťovnou vyčísleny minimální zálohy na částku 1748,-. Vzhledem ke snaze optimalizovat daňová přiznání tak, aby vznikalo minimální daňové zatížení, je předpokladem, že tato částka bude téměř konstantní, pakliže nedojde ke změnám na straně pojišťovny.
85
Sociální pojištění Obdobně jako u zdravotního pojištění, i zde byla vyčíslena minimální záloha platby sociálního pojištění vůči správě sociálního zabezpečení ČR. Zde byla tato záloha vyčíslena na částku 1890,Nájemné Smluvní strany, tedy podnikatel na straně nájemce a SŽDC na straně pronajímatele dohodly měsíční nájemné za provozovnu ve výši 62 040 za rok. Smluvní strany se rovněž domluvily, že po dobu, kdy nebude nájemce plátcem DPH, bude ze strany pronajímatele účtováno nájemné bez DPH. Měsíční nájemné tedy činí 5 170,-. Ve smlouvě upravující podmínky nájmu prostor je také vymezeno, že nájemné se může každoročně upravit dle dosaženého indexu spotřebitelských cen a životních nákladů za posledních 12 měsíců předchozího roku a dle míry inflace. Telekomunikační služby Aby bylo možné využívat připojení k síti internet v provozovně, bylo nutné pro nedostupnost standardních způsobů připojení zvolit připojení formou LTE sítě. Tato technologie vyžadující speciální hardware je finančně náročnější, a proto jsou výdaje na telekomunikační služby měsíčně 499,-. Webhosting Tento výdaj je spjat se službami v oblasti internetové prezentace. Zahrnuje prostor na serveru, díky kterému je možný provoz internetových stránek, internetového obchodu a elektronické pošty. Tyto služby jsou zpoplatněny měsíční sazbou 120,- měsíčně. Zálohy na energie Spotřeba elektrické energie je závislá na několika faktorech, zejména pak ročnímu období. Pro vykrytí těchto výkyvů byly nastaveny zálohy na částku 1000,-/měsíčně. Spotřeba vody je vyúčtovávána dle skutečné spotřeby zpětně, dá se ovšem kalkulovat, že náklady na spotřebovanou vodu+poplatek za stočné nepřesáhnou měsíčně částku 150,- Kč. Splátka kupní smlouvy Dle dohodnutých podmínek uvedených v kupní smlouvě, která je součástí příloh, dopadá na podnikatele povinnost splácení částky sjednaných v kupních smlouvách
86
uzavřených mezi dodavatelem Štěpánem Soukupem a odběratelem (podnikatelem). V první z nich se jedná o částku 106 773,-, v druhé pak o částku 264 124,-. Splátka je sjednána ve výši 2,083% z celkové sumy, tedy 370 897,-. Měsíční náklad pro podnikatele je tedy 7725,-. Doména Pravidelně se opakující roční platba za registraci internetových domén jak pro samotný podnikatelský subjekt, tak pro potřeby prezentace spolku. V úhrnu činí tyto registrace výdaj ve výši přibližně 500,- ročně. Režijní náklady Latexové jednorázové rukavice jsou jedna z komodit, která je v rámci vytváření pozitivního vztahu k podnikateli zdarma k dispozici každému zákazníkovi, a proto vznikají náklady spolu se spotřebou těchto rukavic. Dle zjištění je tato spotřeba přibližně na úrovni jedné krabice za měsíc, přičemž tato krabice o 100ks rukavic je pro společnost nákladem vy výši 90,-. Během zahajovacího provozu bylo zjištěno, že spotřeba igelitových tašek, které jsou zdarma k nákupu, je přibližně jedno balení po 100ks na měsíc. Takové balení lze pořídit za přibližně 80,-. Pravidelná údržba vyžaduje nákup čistících a desinfekčních prostředků, technických odstraňovačů apod. Měsíčně náklady na tyto prostředky dosahují přibližně 150,-. Mimo to je nutné zajistit kancelářské vybavení, jako lepicí pásky, obálky, či psací potřeby a prostředky nutné pro administrativu a vedení účetnictví. Tímto jsou myšleny pokladní deníky, pokladní doklady, cenovky atd. Měsíčně jsou výdaje na toto přibližně 150,Otop V době zimních měsíců je nutné provozovnu vytápět. Nejekonomičtější řešení je v tomto případě plynový přímotop. Ten je v provozu zpravidla 4 měsíce v roce a jeho spotřeba je 10kg/1lahev propan butanu na měsíc, při ceně lahve 450,-. Reklama Sem spadají veškeré výdaje určené na prezentaci společnosti a její nabídky. Tato položka zahrnuje platby za tisk prezentačních materiálů (letáky, plakáty), náklady na internetovou reklamu, ať již formou PPC, nebo placeným dosahem příspěvků na sociálních sítích), náklady na materiál při formách spolupráce barterovým obchodem a
87
materiálové náklady při výrobě bannerů. V této položce naopak nejsou zahrnuty explicitní náklady ušlého zisku při spolupráci formou cenových rabatů, neboť ty nikdy neklesnou pod velkoobchodní cenu, za kterou bylo zboží pořízeno. Celkový rozpočet na čtvrtletí pro výdaje tohoto typu jsou předběžně stanoveny na 1600,- s tím, že jejich výše bude v budoucnu závislá na ekonomické výkonnosti podniku a bude tedy předpokladem, že rozpočet na reklamu bude v čase růst. Sumarizace Pro přehlednost byly veškeré výdaje vyjádřeny v ročním pojetí a zaneseny do tabulky č. 14, ze které je možné vypozorovat změny v jednotlivých 10 letech dle predikce a plánu rozvoje. První část tabulky č. 14 zachycuje vývoj režijních nákladů. Ty v prvním roce činí 27 144,- Kč a jejich struktura je po celé sledované období konstantní. S rostoucím objemem prodeje rostou meziročně o 10% náklady na tašky a rukavice. Náklady na údržbu a internetové domény jsou po celou dobu neměnné, neboť jejich výší objem prodeje nijak výrazně neovlivňuje. Konstantní se jeví i náklady na marketing, ovšem jejich skutečná výše bude závislá na reálných výsledcích hospodaření a operativních rozpočtech na marketingové aktivity. Uvedená cifra pouze demonstruje minimální výši, se kterou je každoročně kalkulováno. Skokově rostou náklady na otop provozovny a to v 5. roce, kdy je plánováno rozšíření provozovny. Dalším řádkem tabulky č. 14 jsou mzdové náklady, které jsou uvažovány od 4. Roku podnikatelské aktivity, kdy je také plánováno rozšíření organizační struktury. K celkovým režijním nákladům z první části tabulky a mzdám jsou poté připočteny výdaje na odvody na sociálním a zdravotním pojištění za podnikatele, které jsou uvažovány v hodnotách záloh v prvním roce činnosti. Skokově se potom zvyšují náklady na nájemné a to v 5. roce činnosti, kdy je plánováno již zmíněné rozšíření provozovny Strop nájemného této provozovny byl stanoven na 15 000,-/měsíčně. V 6. roce je k nákladům za nájemné provozovny připočteno nájemné za 1 výdajový automat ve výši 36 000,-/ měsíčně a v roce 7. se náklady na nájemné zvyšují o další 2 automaty.
88
Náklady na telekomunikaci jsou stanoveny konstantně pro celé sledované období, neboť není předpokládaný výrazný růst těchto nákladů v souvislosti se změnami, které společnost v tomto období plánuje. Ze stejného důvodu jako náklady na nájemné rostou i skokově náklady na energie, které se ve 4. roce zvýší změnou provozovny, v dalších letech pak zavedením výdajových automatů. Dalším výdajem, který je specifický pro 2. Až 5. rok jsou splátky závazku vůči dodavateli, který vznikl pořízením prvotní skladové zásoby, a jehož podmínky splácení jsou ujednány v kupní smlouvě. Tyto náklady jsou dále sumarizovány a jsou k nim přičteny plánované investiční náklady v 5. roce do nové provozovny a v dalších letech pořizovací náklady výdajových automatů. Následně jsou vyjádřeny celkové náklady za jednotlivé roky i za 1 měsíc v 1. roce podnikání.
89
Tabulka 14 Plán výdajů společnosti
Zdroj: Vlastní zpracování
90
3.5.2 Příjmy Příjmy podnikatelské aktivity jsou tvořeny výnosy ze zprostředkovatelské činnosti, kdy má příjem formu provize a výnosy z obchodní činnosti, ke kterým jsou později kalkulovány výnosy z prodeje pomocí výdejových automatů. Složení výnosů v 1. a 10. roce demonstrují graf č. 12 a graf č. 13. Graf 12 Složení výnosů v 1. roce podnikatelské činnosti
Zdroj: Vlastní zpracování Graf 13 Složení výnosů v 10. roce podnikatelské činnosti
Zdroj: Vlastní zpracování
91
Příjmy ze zprostředkovatelské činnosti Jak již bylo v práci vysvětleno, podnikatel bude své zisky zvyšovat nejen prodejní činností, ale i zprostředkovatelskou činností, kdy mu budou plynout provize ze zprostředkování maleb na zakázku mezi zadavatelem a vykonavatelem. Doposud se podařilo navázat spolupráci s marketingovou agenturou Entity, díky které plynou podnikateli každoročně příjmy ze zprostředkování exhibice, z čehož plyne provize 12 000,-. Mimo to se měsíčně naskytne minimálně 1 příležitost zprostředkování, ze které může plynout provize ve výši dle rozsahu prací a rozpočtu zadavatele. Měsíčně je možné provize sumarizovat a zprůměrovat na částku 4000,-. Jako u příjmu z obchodní činnosti, i zde je predikce a plán meziročního růstu 10%, oproti roku předešlému. Příjmy z obchodní činnosti Sledování preferencí zákazníků v průběhu zkušebního provozu přineslo hodnotné informace struktuře a podílů jednotlivých položek zboží na celkovém prodeji. Bylo zjištěno, že přibližně 2/3 z celkového prodeje tvoří 9 modelových položek zboží v různém poměru. S těmito položkami bylo kalkulováno při sestavování plánu příjmů společnosti. Ten je tvořen 3 variantami: optimistickou (100%), realistickou (75%) a pesimistickou (50%). Graf 14 Složení celkového prodeje optimistické var.; uvedené hodnoty uvádějí prodané množství měsíčně v ks.
Zdroj: Vlastní zpracování
92
Z grafu č. 14 lze konstatovat, že výrazně nejvýznamnějšími položkami je Black 400ml a výprodejové barvy ve spreji 400ml, které dohromady tvoří 500ks z celkových 1185ks měsíčního prodeje tohoto modelového zboží Pro zjištění měsíčních příjmů z obchodní činnosti za modelové zboží byly sestaveny následující tabulky (Tab. č. 15, 16, 17), které ukazují velkoobchodní cenu s daní, maloobchodní cenu, ziskovou marži, měsíční objem prodeje a celkovou měsíční marži na daném zboží. Poslední 2 sloupce tabulek ukazují celkové měsíční tržby z prodaného zboží a náklady na jeho pořízení. Tabulka 15 Příjmy z obchodní činnosti, optimistická varianta
Zdroj: Vlastní zpracování Z tabulky č. 15 je možné vyčíst celkový objem prodaných modelových položek zboží za měsíc ve výši 1185ks, to odpovídá tržbě 90 750,- Kč, při vynaložených nákladech 59 950,- Kč. Obchodní marže tedy činí 30 800,- Kč za měsíc. Následující tabulka č. 16 vyčísluje celkový objem prodeje na úrovni 889ks, odpovídající tržbám 68 062,5,- Kč, při nákladech 44 962,5,- Kč. Při realistickém plánování dosahuje obchodní marže 23 100,- Kč měsíčně. Pesimistická varianta, která je zobrazena v tabulce č. 17, představuje poloviční objem prodeje, než je predikován. Za tokových okolností by obchodní marže činila 15 400,Kč měsíčně, což představuje minimum, pro jako je podnikatel ochoten držet podnikatelskou činnost dlouhodoběji při životě.
93
Tabulka 16 Příjmy z obchodní činnosti, realistická varianta
Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka 17 Příjmy z obchodní činnosti, pesimistická varianta
Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka č. 18 zachycuje vývoj příjmů a výdajů v druhé polovině roku 2015. Jelikož se v případě této práce nejedná o klasický start-up projekt a počátku podnikatelské činnosti přecházela pilotáž formou zkušebního provozu, nebylo kalkulováno s rozběhem objemu prodeje, ale bylo ihned kalkulováno s objemem, který byl zjištěn jako měsíční průměr právě ve zkušebním režimu (viz. výše). Tabulka č. 18 ovšem pracuje se třemi variantami a to optimistickou, realistickou a pesimistickou.
94
Tabulka 18 Cash flow druhé poloviny roku 2015
Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka č. 18 nepracuje s tržbou, ovšem s obchodní marží, tedy rozdílem tržeb a nákladů na pořízení zboží. Ta v tomto případě plní úlohy krycího příspěvku na veškeré fixní a režijní náklady, které jsou v tabulce uvedeny jako výdaje. V prvním měsíci podnikatelské činnosti je mimo to zanesen do tabulky i vklad podnikatele, který kryje
95
výdaje počáteční, včetně počátečního stavu peněz na pokladně. V tomto sledovaném období druhé poloviny roku 2015 také není kalkulováno se splátkou kupní smlouvy, která v dalších letech potom vystupuje jako jeden z pravidelných výdajů. V měsících říjen, listopad, prosinec se oproti letním měsícům vyskytuje ve výčtu výdaj na otop 300,- měsíčně. V tabulce č. 19 byla pro zjištění hospodářského výsledku vždy na konci roku vytvořena sestava, která sumarizuje veškeré příjmy společnosti, přiřazuje jim náklady paušální částkou 60% a následně vypočítává daňovou povinnost, vždy pro všechny 3 varianty vývoje (optimistická, realistická, pesimistická). Pro jednoduchost výpočtu je kalkulováno pouze se slevou na poplatníka. Cílem těchto výpočtů je zjištění daňové povinnosti, která bude následně odečtena od hospodářského výsledku na základě rozdílu provozních výdajů a příjmů obchodní marže, spolu s příjmy ze zprostředkovatelské činnosti.
96
Tabulka 19 Stanovení daňové povinnosti v následujících letech
Zdroj: vlastní zpracování V tabulce č. 19 je při výpočtu daňové povinnosti kalkulováno s 15% DPFO a od 6. roku, kdy je plánována transformace na společnost s ručením omezeným, je kalkulováno s 19% DPPO. Legislativní změny sazeb daní z příjmu nejsou v tomto výpočtu zohledněny. Zjištěné předpoklady měsíčního prodeje byly zaneseny do souhrnné tabulky č. 20, která sumarizuje
obchodní
marže,
tedy
příjmy
z obchodní
činnosti,
příjmy
ze
zprostředkovatelské činnosti a zisky z provozu automatu v dalších letech. Vzhledem k tomu, že v plánu výdajů jsou splátky zboží, které bylo poskytnuto dodavatelem se splatností kupní smlouvy 6 let, je do plánů výnosů zanesen také nárůst skladových zásob, které se splacením stávají majetkem společnosti a zvyšují tak jeho likviditu.
97
Hospodářský výsledek před zdaněním je potom vyjádřen jako rozdíl celkových provozních nákladů a zisku z obchodní a zprostředkovatelské činnosti. Tabulka 20 Vývoj příjmů a aktiv společnosti vzhledem k celkovým provozním výdajům
Zdroj: Vlastní zpracování V tabulce č. 20 je v jednotlivých letech predikován meziroční růst tržeb o 10% oproti roku předcházejícímu. Příjmy z prodeje ostatního, než modelového zboží jsou vyjádřeny jako 1/3 z celkovým příjmu z prodeje, tedy 1/2 z prodeje modelového zboží. Marže z prodaného modelového zboží vycházejí z výpočtu čisté marže na 1ks výrobku a celkového objemu prodeje měsíčně, s tím že meziročně roste tento objem a tedy i marže o 10%. Stejnou rychlostí roste i příjem ve formě provize ze zprostředkovatelské činnosti. Od 2. do 5. roku poté roste skladová zásoba, která je po splacení částky 370 800,- konstantní. V 6. roce jsou poté připočteny příjmy z prodeje zboží pomocí výdajových automatů. Všechny tyto ukazatele jsou prezentovány pro optimistickou, realistickou i pesimistickou variantu. Od celkových příjmů jsou dále odečteny celkové provozní výdaje a vzniká tak konečný stav peněz, který představuje hospodářský výsledek před zdaněním.
98
Od zjištěného hospodářského výsledku je třeba odečíst 15% zdanění příjmu fyzických osob, tedy vypočtenou daňovou povinnost po odečtení slev. Plán vývoje hospodářských výsledků po zdanění v jednotlivých letech a tedy i hodnotu, kterou společnost vyprodukuje pro podnikatele, demonstruje poslední řádky tabulky č. 21. Tabulka 21 Vývoj hospodářských výsledků po zdanění
Zdroj: Vlastní zpracování
3.6 Analýza rizik 3.6.1 Interní rizika Změna organizační struktury Vzhledem k faktu, že doposud byla provozovna obsluhována pouze samotným podnikatelem, byla analýza rizik víceméně subjektivním výčtem na základě zkušeností. Nebylo například možné zvolit pro získání návrhů formu brainstormingu, či brainwritingu. V tak specifickém provozu by se ke zhodnocení dostaly pouze návrhy pocházející z nezainteresovaného okolí, které by řešily velice obecná rizika. Jako hlavní a prioritní riziko je považováno „riziko snížení HV firmy“. K tomuto fatálnímu důsledku může dojít vlivem dílčích rizik spojených s rozšířením organizační struktury. Jedním z hlavních dílčích rizik rozšíření organizační struktury o zaměstnance na pozici prodejce je ztráta klíčových zákazníků v důsledku neprofesionality zaměstnance. Při výběru zaměstnance je tedy třeba klást důraz na znalosti v oblasti barev-laků a nátěrových hmot. Znalosti by měl zaměstnanec mít nejen teoretické s přehledem o chemickém složení a technologii výroby, ale i praktické, aby mohl zákazníkovi vhodně poradit. Zaměstnanec by měl mít vlastní zájem a dobrý pocit z profesionálně poskytnuté rady. Na zákazníky by měl za každých okolností působit ochotně a příjemně, aby
99
nedocházelo ke konfliktním situacím a tím i možné ztrátě zákazníka. Ztrátu zákazníka může ovšem způsobit i špatná volba zaměstnance, respektive zaměstnance s negativní reputací v rámci komunity, která představuje jeden ze segmentů, na které společnost soustředí svojí pozornost. Pro potřeby této práce budeme identifikovat toto riziko jako „riziko osobnosti“. Dalším z dílčích rizik je nečestnost zaměstnance a jeho snaha o přilepšení si na úkor prosperity společnosti. Ztráty na skladových zásobách jsou zjistitelné pouze při kvartálních inventurách, tudíž možnost zjištění příčiny ztráty zpětně je velice obtížné, až nemožné. Pro účel této práce bude toto riziko identifikováno jako „riziko ztrát“. Jedním z podstatných rizik je také to, že zaměstnanec bude při výkonu své práce provádět chyby, které povedou ke ztrátám času i finančních prostředků. Při manipulaci s tržbou může docházet k manku na pokladně, nebo naopak k neúměrným přebytkům peněz. Přebytky zpravidla znamenají chyby v zápisu prodaného zboží za daný den. Tyto chyby se promítnou do výsledků inventury skladových zásob a znamenají tak výrazné časové ztráty a nepřesnosti. Podstatný problém způsobí i chyba při vytváření objednávek zboží, či vystavování faktur zákazníkům. Těmto je samozřejmě možné předejít důkladným školením, avšak chybu lidského faktoru zcela eliminovat nelze. V této práci bude toto riziko označováno jako „riziko chybovosti“. Další dílčí rizika jsou víceméně běžná pochybení zaměstnanců všeobecně, jako pozdní příchody na pracoviště, dřívější odchody z pracoviště, nepřiměřeně dlouhé pauzy, nebo jiná nedodržení pracovní doby. Tyto rizika jde samozřejmě sankcionovat smluvní pokutou, ovšem ztraceného zákazníka v důsledku nedodržené pracovní doby provozovny to společnosti nevrátí. Tato práce bude toto riziko označovat jako „riziko offline režimu“ Metody snižování rizik a náklady na ně Jednotlivá rizika a jejich dopad je možné eliminovat nejrůznějšími preventivními opatřeními s větší či menší efektivitou. Mimo prevenci je nutno vymezit sankční prostředí v případě porušení některého z ujednání, aby byl zaměstnanec dostatečně demotivován tyto ujednání nedodržovat.
100
Riziko osobnosti Tomuto riziko jde předcházet důkladným prověřením profesních kvalit a povahy zaměstnance. Je nutné se dobře seznámit s dosavadní praxí zaměstnance a výhodou je i poznání v osobní rovině. Sofistikovanými otázkami strukturovaného rozhovoru můžou být odhaleny nedostatky a negativní vlastnosti zaměstnance, které by mohly vézt k naplnění rizika osobnosti. Pro relativně objektivní zjištění chování prodejce při obsluze zákazníka je vhodným nástrojem mystery shoping. Zaměstnanec by měl od podnikatele dostat jasné instrukce na co se při prodeji, či obsluze zákazníka zaměřit a co neopomenout. Fiktivním zákazníkem je možné pak naplnění těchto instrukcí sledovat. Sankce může mít v tomto případě například formu napomenutí, omezení osobního ohodnocení, až rozvázání pracovního poměru. Riziko osobnosti zahrnuje také negativní reputaci zaměstnance v rámci komunity jednoho ze segmentů zákazníků. Toto je vhodné si prověřit zjišťováním a názorem na osobnost zaměstnance přímo mezi kolektivem této komunity. Náklady těchto protiopatření zahrnují oportunitní náklady zaměstnavatele po dobu školení, náklady přímo spojené se školením a náklady mystery shopingu, které v souhrnné výši mohou činit cca 15 000,-. Riziko ztrát Tomuto typu rizika lze přecházet samozřejmě smluvním ošetřením, a sice podpisem hmotné odpovědnosti za skladové zásoby. Případné ztráty lze ovšem kvantifikovat pouze při komplexní inventarizaci, která je plánována kvartálně, tedy jednou za 3 měsíce. Možností jak eliminovat toto riziko je také operativní neplánovaná dílčí inventarizace, tedy například jen určitého typu zboží, nebo zboží od jednoho dodavatele. Tyto dílčí inventarizace mohou jednak odhalit případné schodky na skladových zásobách a lze dohledat jejich příčinu, ale mohou také působit psychologicky na zaměstnance. Ten nabude pocitu, že případné pochybení vedoucí ke ztrátám je „okamžitě“ zjistitelné a při výkonu své práce bude jednat svědomitěji, než s vidinou, že případná ztráta je zjistitelná „až za 3 měsíce“. Náklady s tímto protiopatřením jsou vyjádřitelné opět jako náklady příležitosti zaměstnavatele, který svůj čas investuje do operativní inventarizace. Ty mohou představovat při 5 takových neplánovaných inventarizacích ročně přibližně 10 000,-
101
Riziko chybovosti Nejefektivnějším protiopatřením je pravidelná kontrola a náprava zjištěných chyb. V případě triviálních, ale pravidelně se opakujících pochybení, lze se zaměstnancem ve smlouvě, upravující pracovně-právní vztah, sjednat smluvní pokutu, kterou by byl zaměstnanec povinen uhradit v případě opakovaného pochybení-například dle modelu „3x a dost“. Více než represivní opatření je v tomto směru efektivní vyvolání sounáležitosti zaměstnance se společností. Zaměstnanec, v jehož vlastním zájmu bude prosperita společnosti, bude při výkonu své práce efektivnější a k chybám nebude docházet tak četně, jako v případě zaměstnance, který není ztotožněn s cíly společnosti. Ve smluvním ujednání o pracovně-právním vztahu je tedy vhodné sjednat i mimo smluvní pokuty smluvní odměnu, podíl na výsledku hospodaření, či jiný prvek motivující zaměstnance. Náklady protiopatření vyjadřují implicitní náklad času zaměstnavatele při kontrole a školení zaměstnance. Odhadem mohou činit 5000,Riziko offline režimu Toto riziko vychází převážně jen z nespolehlivosti zaměstnance, a proto je nutné jasné vymezení sankčního prostředí ve smluvním ujednání o pracovně-právním vztahu. Model by mohl být následující: 1 pozdní příchod tolerován, 2. pozdní příchod=smluvní pokuta 500,-, 3. pozdní příchod=smluvní pokuta 1000,-, 4. pozdní příchod=rozvázání pracovního poměru. Za pozdní příchod je považován příchod na pracoviště maximálně 30 minut po stanoveném začátku pracovní doby. Pozdější příchod, případně nepřijití vůbec, je považován za vážné porušení pracovních povinností a v případě že situace nebude řádně omluvena, například potvrzením od lékaře, může toto vézt k okamžitému rozvázání pracovního poměru. Zaměstnanec je v každém případě nedodržení pracovní doby o tomto okamžitě informovat zaměstnavatele. V opačném případě, tedy zatajení pozdního příchodu na pracoviště, může být toto považováno rovněž za hrubé porušení pracovních povinností. Způsob kontroly dodržování pracovní doby je přitom docela jednoduché. Stačí sledovat historii přihlášení do IS společnosti. Přihlášení je možné pouze z počítače v prodejně a povinností zaměstnance je ihned po příchodu na pracoviště se do tohoto systému přihlásit.
102
Zmíněný způsob kontroly přes režim online je jediným nákladem přímo vstupujícím do tohoto opatření a to ve výši 1000,Ve všech případech eliminace dopadů jednotlivých rizik je vzhledem k velikosti společnosti odpovědný za jejich zajištění samotný podnikatel. Náklady spojené s protiopatřeními vznikají pouze výjimečně, spíše v podobě oportunitních nákladů. Kvantitativní analýza rizik a protiopatření Hrozby identifikované v předchozích kapitolách, stejně jako protiopatření k nim, byly zaneseny do tabulky č. 22. K nim byla vytvořena škála na stupnici 0-90, která číselnou hodnotou indikuje pravděpodobnost a dopad výskytu rizika. Hodnota „h“, respektive „h´“, je součinem pravděpodobnosti „p“ a dopadu „d“. Pro zjištěné hodnoty byla opět vytvořena známkovací škála, aby bylo možné výsledky analýzy interpretovat Tabulka 22 Hrozby, protiopatření a jejich hodnocení
poř. č.
hrozba
scénář
p
d
h
protiopatření
p´
d´
h´
n
1
chybovost
čas. ztráty
80
30
2400
kontroly
20
30
600
5000
2
tunelování
fin. ztráty
15
60
900
inventarizace
5
30
150
10000
3
offline
ztráty zák.
50
55
2750
online control
35
55
1925
1000
4
neodbornost
snížení výkonnosti
70
65
4550
školení
50
70
3500
15000
škála
pravděpodobnost
dopad
hodnota
kategorie
0-30
nízká
nízký
0-2000
běžná
31-60
střední
střední
2001-4500
závažná
61-90
vysoká
vysoký
4501-8100
kritická
Zdroj: Vlastní zpracování Z předchozí tabulky č. 22 je možné interpretovat, že kritickým rizikem je hrozba neodbornosti, závažný je potom offline režim a chybovost a jako běžné riziko lze chápat hrozbu tunelování. Je také patrné, jak jednotlivá opatření mohou eliminovat dopady jednotlivých hrozeb poměrně efektivně. Zejména pak hrozbu označenou jako „tunelování“ je možné díky pravidelným inventarizacím významně potlačit, stejně jako například riziko offline režimu, kde protiopatření formou online controlingu přináší výrazně nižší hodnotu „h´“.
103
Graf 15 Celkový dopad protiopatření
1 5000 4000 3000 2000 1000 4
Před
2
0
Po
3
Zdroj: Vlastní zpracování Graf 16 Vztah jednotlivých pravděpodobností a dopadů hrozeb
Mapa rizik 70 60 50 40 30 20 10 0
70; 65
15; 60
50; 55
80; 30
0
10
20
30
40
50
60
70
80
Zdroj: Vlastní zpracování V této mapě (Graf č. 16) jsou na horizontální ose zaneseny pravděpodobnosti a na ose vertikální jsou zaneseny dopady hrozby. Mapa vychází z následující tabulky.
104
90
Tabulka 23 Pravděpodobnost hrozeb
poř. č.
hrozba
p
d
1
chybovost
80
30
2
tunelování
15
60
3
offline
50
55
4
neodbornost
70
65
Zdroj: Vlastní zpracování Tato kapitola shrnula veškerá predikovaná rizika spojena se změnou organizační struktury. Predikce těchto rizik byla vytvořena na základě znalostí trhu, zkušeností v oboru a všeobecných předpokladů. Lze tedy očekávat výskyt dalších, skrytých rizik, které se identifikují až v závislosti na procesu řízené změny. V průběhu přípravy i realizace bude aplikován model zlepšování procesů PDCA, kdy bude v navazujících krocích plánováno, aplikováno, kontrolováno a navrhováno další zlepšení. Díky tomuto kontinuálnímu sledování zpětné vazby a dopadu intervencí bude možné rizika operativně zjistit a provézt kroky k jejich odstranění. Změna, kterou se tato kapitola zabývala, není neobnovitelná, tedy je možné v případě zjištění, že změna nesplňuje předpoklady, pro které byla vytvořena, tuto změnu zastavit a uvézt procesy do původního stavu před změnou. Ač je současný stav dlouhodobě neudržitelný, podnikateli, jakožto nezávislému subjektu, náleží právo na rozhodnutí o jeho společnosti jakož, i celém podnikání. V krajním případě může dojít k názoru, že nejefektivnější je pro jeho podnikatelskou aktivitu vézt sám, neboť rizika vycházející z rozšíření organizační struktury svojí vahou převyšují užitky z této změny. 3.6.2 Externí rizika Jako jedno z významných rizik je v rámci společenství podnikatelů s obdobným předmětem podnikatelské činnosti je chápáno riziku restrikce ze strany státního aparátu. Není tomu dlouho, co Český trh zaznamenal silnou restrikci a zásah státu v oblasti takzvaných grow shopů. Tehdy byli hromadně kontrolováni prodejci zařízení pro pěstování rostlin v umělých podmínkách, neboť jim bylo kladeno za vinu dopouštění se trestného činu Prodej zařízení pro výrobu omamných a psychotropních látek. Z tohoto trestného činu byli nakonec někteří prodejci skutečně obviněni a následně odsouzeni, neboť soud kvalifikoval jejich sortiment jako uzavřený řetězec sloužící jako návod pro
105
výrobu omamných a psychotropních látek, v tomto případě nejčastěji o výrobu marihuany. Uzavřeným řetězcem se v tomto případě stal prodej semen konopí, výbavy k jeho pěstování, odborná literatura o jeho pěstování a kuřácké potřeby pro její aplikaci. V této kauze padlo několik podmíněných trestů pro prodejce, ale mimo ty spousty dalších prodejců přišlo na základě zásahu celní správy o své zboží za miliony korun. Soud neuznal relevantní ani námitky obžalovaných, že dotyčné zboží lze zakoupit v ledajakém hobby marketu, zahradnictví, elektru a podobně, což bylo i prokázáno. Podobné riziko by při snaze státního aparátu o potření kriminality v rovině vandalismu a graffiti mohlo vzniknout i v souvislosti s navrhovanou podnikatelskou aktivitou. Pokud by státní zastupitelství uznalo relevantním argumentem, že v případě podnikatelské aktivity, kdy je nabízena barva ve spreji, média ukazující ilegální graffiti a samotný podnikatel je zainteresovaný na rozvoji komunity, které je spojována s ilegální činností, mohlo by to vézt k podobnému restriktivnímu zásahu ze strany státního aparátu jako v případě grow shopů. Podnikatel, ač se při svých aktivitách dovolává na prohlášení, že svým počínáním nijak nepodporuje trestnou činnosti spojenou s využitím zboží, které v rámci své podnikatelské aktivity nabízí, může být obviněn z nabádání k trestné činnosti formou Poškozování cizí věci dle paragrafu 228. Tomuto typu rizika lze jen velice těžko předcházet, neboť je výsledkem rozhodnutí soudní moci a je proti němu těžké odvolání. Jako protiopatření v tomto případě může sloužit pouze důkladná prevence a vytváření pozitivního PR. Prevencí se v tomto směru rozumí zejména informační osvěta o svém negativním postoji vůči trestné činnosti spojované s použitím zboží společnosti PTGF, apel na zodpovědné jednání mládeže v souladu se zákony ČR a další kroky k přesvědčení k legální a plnohodnotné umělecké činnosti například pomocí barev ve spreji, nebo jiných barev-laků a nátěrových hmot. Pořádáním seminářů, workshopů a společensko-kulturních akcí s cílem této prevence bude společnosti vznikat pozitivní PR, což může odvrátit potencionální hrozby například soudních výkonů.
106
3.7 Časový harmonogram Obrázek 7 Časová posloupnost dosavadních i budoucích kroků
Zdroj: Vlastní zpracování
107
4 ZÁVĚR Práce si kladla za cíl zmapovat zejména tuzemský trh barev, laků a nátěrových hmot, na který se chce podnikatel svojí činností zaměřit. První část práce je teoretická a slouží jako podpora pro analytickou a návrhovou část. V této teoretické části byla na základě odborných zdrojů popsána východiska podnikání malých a středních podniků v České republice a právní náležitosti podnikání samotného, jakož i neziskové organizace, blíže pak spolku. Dále byla popsána struktura a náplň podnikatelského plánu, kde byly teoreticky popsány veškeré analýzy v práci použité. V práci je analyzováno obecné i oborové prostředí navrhované společnosti, stejně jako její interní faktory. Obecné okolí bylo popsáno metodou SLEPT analýzy, kde byly zjišťovány mimo informace České republiky také informace o Gruzii, kam je plánován export. Oborové okolí je potom popsáno PORTER analýzou, kde největší důraz byl kladen na analýzu konkurence a segmentaci trhu, tedy popis odběratelů a zákazníků. Na základě poznatků ze zkušebního provozu byla poté vytvořena analýza cenové elasticity poptávky a analýza zdrojů a schopností. Dílčí výsledky těchto analýz daly dostatek podkladů pro zpracování shrnutí formou SWOT matice a následně byla analyzována rizika související s podnikatelskou činností, rozšířením organizační struktury a dalšími kroky. Z těchto analýz vzešly výsledky, díky kterým bylo možné zformovat návrhovou část, zejména pak obchodní model a strategii dosažení stanovených cílů. Klíčem k úspěchu a konkurenční výhodou by měl být cílený marketing, dle segmentů, na které bude společnost zaměřovat svojí pozornost. Pro podporu prodeje v rámci podnikatelské činnosti bude podnikatel vyvíjet aktivity pod záštitou neziskové organizace, od čehož si slibuje zvýšení zájmu o kreativní tvorbu a tedy i zvýšení potřeby nákupu jim nabízeného zboží. Jednou z hlavních aktivit této neziskové organizace, která má právní formu spolku, je projekt zaměřený na základní a střední školy, jehož obsah je také předmětem práce. Dále se práce také zabývá vývojem společnosti v budoucnu a plánem expanze, který zahrnuje detailní popis vytvoření distribuční sítě barev ve spreji pomocí
108
výdajových automatů. Tato expanze se týká tuzemska a v rámci mezinárodní expanze je potom plánován export barev ve spreji do Gruzie. Následuje obchodní plán, který stručně charakterizuje, jak a čím chce společnost uspět na trhu a v další kapitole jsou potom uvedeny práva a povinnosti plynoucí ze smluv spolupráci, které podnikatel uzavřel. Vzhledem k tomu, že stěžejním pilířem celé podnikatelské aktivity má být efektivní marketing, je další část poměrně podrobně věnována právě marketingovému plánu, který jako
první
popisuje
produkt,
ať
již
zboží,
nebo
službu,
případně
zprostředkovatelskou činnost. Dále je v tomto plánu popsána metodika cenové tvorby a aspekty ovlivňující cenu. Následuje místo prodeje, které představuje kamennou prodejnu a plán propagace, který zahrnuje komunikační mix k různým segmentům zákazníků zvlášť. Následující část práce popisuje organizační plán, tedy organizační struktury, systémy a styl řízení. Další částí práce je potom finanční plán, který prvně sumarizuje veškeré počáteční a pravidelné výdaje a následně predikuje vývoj tržeb a tedy i příjmů jak z obchodní činnosti, tak i zprostředkovatelské činnosti a zisky z provozu výdajových automatů v budoucnu. Finanční plán mimo jiné analýzy body zvratu a predikce výnosů je zpracována ve 3 variantách-optimistické, realistické a pesimistické. Závěrem návrhové části jsou stěžejní kroky a cíle společnosti zaneseny do časového diagramu, který graficky znázorňuje posloupnost a návaznost těchto kroků a cílů. Celá práce je potom doplněna o relevantní přílohy, které dokreslují, specifikují a rozvádějí informace uvedené v hlavní části práce. Nejpodstatnějšími přílohami jsou kopie smluvních ujednání, které byly doposud uzavřeny a které například v případě smlouvy o spolupráci významně ovlivňují celou podnikatelskou činnost.
109
5 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Knižní literatura 1) JONES, Gary. Cesta k prospěritě. Praha: Grada Publishing, 1996. ISBN 80-7169307-3. 2) VEJDĚLEK, Jiří. Jak založit nebo převzít podnik. Praha: Grada Publishing, 1997. ISBN 80-7169-234-4. 3) SRPOVÁ, Jitka a kol. Podnikatelský plán a strategie. Pardubice: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-4103-1. 4) MAJARO, Simon. Základy marketingu. Praha: Grada Publishing, 1996. ISBN 807169-297-2. 5) ČICHOVSKÝ, Ludvík. Marketing: konkurenceschopnosti (I). Praha: Radix, 2002. ISBN 80-86031-35-7. 6) VEBER, Jaromír a kol. Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd. Havlíčkův Brod: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-2409-6. 7) KORÁB, V.; J. PETERKA a M. REŽÁKOVÁ. Podnikatelský plán. Brno: Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1605-0. 8) SCHWARZ, Oldřich. Jak přežít na trhu. Praha: Grada Publishing, 1994. ISBN 807169-116-x. 9) SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 4. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-1992-4. 10) FORET, M. Marketingový průzkum: poznáváme svoje zákazníky. Brno: Computer Press, 2009. ISBN 978-80-251-2183-2. 11) BLAŽKOVÁ, M. Marketingové řízení a plánování pro malé a střední firmy. Grada Publishing, a.s. Praha. 2007. ISBN 978-80-247-1535-3. 12) HISRICH, Robert, D. a Michael P. PETERS. Založení a řízení nového podniku. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1996. ISBN 80-85865-07-6.
110
13) KORÁB, Vojtech, Mária REŽNÁKOVÁ a Jiří PETERKA. Podnikatelský plán. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1605-0. 14) VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-4520-6. Online zdroje 15) Obchodní zákoník [online]. [cit. 2016-01-17]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/cast1.aspx 16) Neziskovky [online]. [cit. 2016-01-17]. Dostupné z: http://www.neziskovky.cz/clanky/511_559/fakta_legislativa-a-ucetnictvi/ 17) Obchodní zákoník [online]. [cit. 2016-01-17]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/cast2h1d1.aspx 18) E.pravo.cz [online]. [cit. 2016-01-17]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/kdo-je-poplatnikem-dane-z-prijmu-fyzickych-osob15422.html/ 19) NNO [online]. [cit. 2016-01-17]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajskeris/jihomoravsky-kraj/regionalni-informace/nno/ 20) Spolek [online]. [cit. 2016-01-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Spolek 21) Inflace - 2016, míra inflace a její vývoj v ČR [online]. [cit. 2016-01-17]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/inflace/?G=4&A=2&page=3 22) Regionální informační servis [online]. [cit. 2016-01-17]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/stredocesky-kraj/kraj/hospodarskeprostredi/makroekonomicke-ukazatele/ 23) Účetní kavárna [online]. [cit. 2016-01-17]. Dostupné z: http://www.ucetnikavarna.cz/uzitecne-tabulky/sazby-dane-z-pridane-hodnoty/ 24) Český statistický úřad [online]. [cit. 2016-01-17]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xb/prumerna_hruba_mesicni_mzda_v_jihomoravskem_kraji
111
25) Zpráva o vývoji malého a středního podnikání [online]. [cit. 2016-01-17]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/assets/cz/podpora-podnikani/msp/2015/11/Zpr_va_2014_5.11.pdf 26) Český statistický úřad [online]. [cit. 2016-01-17]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/maloobchod-duben-2015 27) Graffomat [online]. [cit. 2016-01-17]. Dostupné z: http://graffomat.com 28) Asociace výrobců nátěrových hmot [online]. [cit. 2016-01-17]. Dostupné z: http://www.avnh.cz/kdo-jsme/280 29) České aerosolové sdružení [online]. [cit. 2016-01-17]. Dostupné z: http://www.czaerosol.cz/ 30) Pantograff art store [online]. [cit. 2016-01-17]. Dostupné z: http://pantograff.com/ 31) Cenová elasticita poptávky [online]. [cit. 2016-01-18]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/cenova-elasticita-poptavky-edp
112
6 SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Průběh vývoje sazeb DPH ...........................................................................28 Tabulka 2 Vývoj tržeb CZ-NACE 47 ve vybraných strukturách................................... 32 Tabulka 3 Srovnání konkurence .................................................................................. 39 Tabulka 4 Porovnání parametrů jednotlivých dodavatelů ............................................. 41 Tabulka 5 Změny cen a poptávaného množství, vč. vyjádření cenové elasticity Edp .... 45 Tabulka 6 Výsledky hospodaření ke dni 1. 1. 2015 ...................................................... 47 Tabulka 7 Rozvaha ke dni 1. 7. 2015 ...........................................................................48 Tabulka 8 Hodnocení SWOT faktorů ..........................................................................52 Tabulka 9 Kalkulace nákladů workshopu .................................................................... 58 Tabulka 10 Vývoj celk. nákladů, tedy pořizovacích a provozních spolu s výnosy ........ 60 Tabulka 11 Vývoj příjmů a výdajů .............................................................................. 61 Tabulka 12 Nabídka a ceník nejvýznamnějších barev ve spreji (ceny vč. DPH) ...........66 Tabulka 13 Nabídka a ceník nejvýznamnějších popisovačů (ceny vč. DPH) ................ 69 Tabulka 14 Plán výdajů společnosti ............................................................................. 90 Tabulka 15 Příjmy z obchodní činnosti, optimistická varianta ..................................... 93 Tabulka 17 Příjmy z obchodní činnosti, pesimistická varianta ..................................... 94 Tabulka 16 Příjmy z obchodní činnosti, realistická varianta ......................................... 94 Tabulka 18 Cash flow druhé poloviny roku 2015......................................................... 95 Tabulka 19 Stanovení daňové povinnosti v následujících letech .................................. 97 Tabulka 20 Vývoj příjmů a aktiv společnosti vzhledem k celk. provozním výdajům .... 98 Tabulka 21 Vývoj hospodářských výsledků po zdanění ............................................... 99 Tabulka 22 Hrozby, protiopatření a jejich hodnocení ................................................. 103 Tabulka 23 Pravděpodobnost hrozeb ......................................................................... 105
113
7 SEZNAM GRAFŮ Graf 2 Vývoj podílu i absolutní výše HDP ................................................................... 29 Graf 1 Meziroční inflace v letech 2009-2014 ............................................................... 29 Graf 3 Vývoj průměrné mzdy v JMK v letech 2009-2014 ............................................ 30 Graf 4 Vývoj výkonů MSP v letech 2009-2014 ........................................................... 30 Graf 5 Vývoj přidané hodnoty v MSP v sekci obchod.................................................. 31 Graf 6 Procentuální podíl rozložení zákaznických segmentů na tržbách společnosti..... 42 Graf 7Bod zvratu a návratnost investic z výdajového automatu ................................... 60 Graf 8 Bod zvratu při prodeji 102ks/měsíčně ............................................................... 61 Graf 11 Absolutní výše marží jednotlivých položek sortimentu barev ve spreji v Kč ... 66 Graf 10Absolutní výše marží jednotlivých položek sortimentu popisovačů v Kč ......... 69 Graf 11 Srovnání cen konkurentů u vybraného zboží ................................................... 73 Graf 12 Složení výnosů v 1. roce podnikatelské činnosti.............................................. 91 Graf 13 Složení výnosů v 10. roce podnikatelské činnosti ............................................ 91 Graf 14 Složení celkového prodeje optimistické var.. .................................................. 92 Graf 15 Celkový dopad protiopatření ......................................................................... 104 Graf 16 Vztah jednotlivých pravděpodobností a dopadů hrozeb ................................. 104
114
8 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Jeden z výdajových automatů na barvy ve spreji.. ....................................... 35 Obrázek 2 Lokace provozovny na adrese Koliště 4 ...................................................... 75 Obrázek 3 Ukázky současné internetové prezentace na webu www.PTGF.com ...........79 Obrázek 4 Kontaktní údaje firmy ................................................................................. 79 Obrázek 5 Nabízený sortiment společnosti .................................................................. 80 Obrázek 6 Podrobný popis nabízeného sortimentu ....................................................... 81 Obrázek 7 Časová posloupnost dosavadních i budoucích kroků ................................. 107
115
9 SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Provozovna a její vybavení Příloha 2 Popis zboží Příloha 3 Stanovy spolku Příloha 4 Nařízení vlády č. 194/2001 Příloha 5 Směrnice č. 75/324/EHS Příloha 6 ČSN 77 0053 Obaly-Odpady z obalů Příloha 7 ČSN EN ISO 11683 (77 4001) Příloha 8 Kopie Smlouvy o spolupráci Příloha 9 Kopie Rámcové kupní smlouvy Příloha 10 Kopie Kupních smluv Příloha 11 Kopie Smlouvy o pronájmu prostor provozovny Příloha 12 Kopie Výpisu z živnostenského rejstříku Příloha 13 Kopie vyrozumění o zápisu provozovny do živnostenského rejstříku Příloha 14 Kopie Smlouvy o bezplatném zapůjčení prodejního stojanu Příloha 15 Vývoj loga PTGF, autor Martin Kolerus
