PLZEŇSKÁ DIPLOMATICKÁ SIMULACE
11. ZÁŘÍ 2015
BULLETIN PDS Vážení plzeňští diplomatičtí simulanti, Váš zájem o disciplínu, o níž se někdy říká, že ze dvou nejstarších povolání na světě je to ta, která se těší horší pověsti, je cenný a chvályhodný. Nepochybně jste si všimli, jak výrazně v posledních letech stoupl počet mezinárodních konfliktů a palčivých otázek. Terorismus, neúcta některých států k suverenitě jiných, selhání jiných států jako životaschopných celků, občanské války a migrační vlny se dotýkají přítomnosti a budoucnosti nás všech.
Michael Žantovský se narodil v Praze 3. ledna 1949. V letech 1967-1973 vystudoval obor psychologie na Univerzitě Karlově v Praze. Mezi lety 1968–1969 studoval na univerzitě v Montrealu. Byl jedním ze zakládajících členů Občanského fóra a působil jako jeho tiskový mluvčí. V roce 1990 se stal tiskovým mluvčím a poradcem prezidenta České republiky Václava Havla. Od roku 1992 do roku 1997 působil jako velvyslanec České republiky (v roce 1992 Československa) ve Spojených státech amerických. V období 2003 až 2009 působil jako velvyslanec České republiky v Izraeli. Od října 2009 do srpna 2015 byl velvyslancem ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska.
K řešení těchto otázek nestačí jenom dobrá vůle, ale je k nim třeba také znalost konkrétní situace, příčin jejich vzniků a dopadů možných řešení, která stejně jako ovládání technik vyjednávání a řešení konfliktních situací patří k diplomatické výbavě. Možná ale nejdůležitější je vědomí spoluzodpovědnosti za osud lidí jinde na světě a za osud celé naší planety. V tomto směru zůstává Václav Havel a jeho celoživotní snažení o spravedlnost a harmonické soužití lidí nejen u nás doma, ale všude na světě, trvalým příkladem. Možná právě před Vás budoucnost postaví podobnou výzvu a možná právě vy přispějete k jejímu řešení. K tomu Vám přeji hodně štěstí, zdravého rozumu a dobrého úsudku. Srdečně Váš Michael Žantovský
TŘI OTÁZKY PRO PŘEDSEDY VÝBORŮ
Milan Vosáhlo, předseda I. Výboru 1. Estonsko se obává, jako sousední stát Ruska invaze jaká proběhla ze strany tohoto státu na Ukrajinu. Jak moc je podle tebe tato obava reálná? Bude Rusko ve své agresivitě pokračovat? Nemyslím si, že je tato obava reálná ani nepovažuji Ruskou Federaci za agresivní stát v porovnání s výbojnou politikou USA (které má u ruských hranic základny) nebo Čínskou lidovou republikou (která do armády za poslední rok výrazně zvýšila rozpočet svojí armády) 2. V souvislosti s vlnou migrantů přicházejících do Evropy se v české společnosti začala projevovat nenávist k jiným náboženským skupinám a etnikům. Jsou podle vás Češi xenofobní? Rozhodně ne, myslím, že jsme velmi tolerantní národ a příslušníci české národnosti jsou schopní říci konkrétní důvody, proč se bojí jiných náboženských skupin. Netvrdím, že tyto důvody jsou vždy pravdivé. 3. Jsou kvóty na uprchlíky pro každý členský stát EU vhodným řešení současné krize? Dle mého názoru určitě ne. Představte si, že cestujete několik týdnů v nelidských podmínkách do Bavorska, jen aby někdo v Bruselu rozhodl, že skončíte na Slovensku či v Maďarsku. Kromě toho existuje více možností jak uprchlickou krizi řešit. Když je pošleme zpátky, přestanou přicházet. Pokud ne, můžeme uzavřít hranice EU, potápět lodě přivážející uprchlíky, zapalovat kamiony pašující uprchlíky, znovu otevírat koncentrační tábory…
Tereza Kubínková, předsedkyně II, výboru 1. Estonsko se obává, jako sousední stát Ruska invaze jaká proběhla ze strany tohoto státu na Ukrajinu. Jak moc je podle tebe tato obava reálná? Bude Rusko ve své agresivitě pokračovat? Podle mně ne v nejbližší době, ale je pravda, že Rusko k Pobaltí vyjadřovalo vždycky určité "sympatie". Takže pokud se Rusko nespokojí s Ukrajinou a pokud svůj zájem nebude soustředit na východ, není to nereálné. 2. V souvislosti s vlnou migrantů přicházejících do Evropy se v české společnosti začala projevovat nenávist k jiným náboženským skupinám a etnikům. Jsou podle vás Češi xenofobní? Ano! Ano! Ano! V první řadě jsou majorita Čechů velice snadno zpracovatelná (a zpracovaná) médii, která se v šíření paniky doslova vyžívají. Tomu stavu pak nepomáhá ani všeobecná nevzdělanost a nízká informovanost o ostatních kulturách. Ve výsledku to dopadá tak, že každý slyší jen to, co slyšet chce, respektive to, co mu media řekla. 3. Jsou kvóty na uprchlíky pro každý členský stát EU vhodným řešení současné krize? Nevím, má to svá pro i proti. Může to zabránit přemíře imigrantů v bohatých zemích, ale zároveň to může výrazně zatížit země ekonomicky slabší. Na druhou stranu jedině tak se zabrání koncentraci běženců jen v pár zemích a budou pak rovnoměrně rozmístěni.
Jana Bártová, předkyně III. Výboru 1. Estonsko se obává, jako sousední stát Ruska invaze jaká proběhla ze strany tohoto státu na Ukrajinu. Jak moc je podle tebe tato obava reálná? Bude Rusko ve své agresivitě pokračovat? Podle nás nebude. Obava reálna není. 2. V souvislosti s vlnou migrantů přicházejících do Evropy se v české společnosti začala projevovat nenávist k jiným náboženským skupinám a etnikům. Jsou podle vás Češi xenofobní? Ano (a nebude lip). 3. Jsou kvóty na uprchlíky pro každý členský stát EU vhodným řešení současné krize? Ano, protože problém narušuje rovnováhu celé EU, ačkoliv jsou jim zatěžovaný země nerovnoměrné, některé mnohem vice například Německo nebo jižní státy a některé jsou zatěžovány méně či vůbec. Jelikož je nutné problém řešit teď, a některé státy nejsou ochotně nést vetší břemeno nebo se více v pomoci uprchlíkům angažovat, tím že by jim poskytly to, co teď nejvíce potřebuji tedy místo a azyl. Ale postiženy uprchlickou vlnou budou nakonec všechny členské státy, a proto je zavedeni kvót nejlepším řešením pro spravedlivé rozděleni pomoci od všech členských států a tedy i jejich podílení se na řešeni problémů společnou cestou, jak by se k tomu EU jako spolek mela postavit.
Alice Peková, předsedkyně anglického výboru 1. Estonsko se obává, jako sousední stát Ruska invaze jaká proběhla ze strany tohoto státu na Ukrajinu. Jak moc je podle tebe tato obava reálná? Bude Rusko ve své agresivitě pokračovat? Situaci v Rusku se příliš nevěnuji, proto nemůžu podat sofistikovanou odpověď. Všeobecně ale Rusko považuji za stát s expanzivní politikou a hrozbu další invaze vnímám jako reálnou. Otázkou ovšem je, jestli je pro Rusko taková expanze ekonomicky výhodná. Nemůžu stanovit žádnou prognózu vývoje, přesto si myslím, že v nadcházejícím roce by nemuselo dojít k výrazné změně poměrů. 2. V souvislosti s vlnou migrantů přicházejících do Evropy se v české společnosti začala projevovat nenávist k jiným náboženským skupinám a etnikům. Jsou podle vás Češi xenofobní? Podobné projevy xenofobie jsou vlastní mnoha a mnoha národům. Osobně si nemyslím, že je to výslovně projevem celkového odporu k cizincům, spíše se jedná o kombinaci strachu z neznámého a nízkého sebevědomí. Češi jako národ nikdy vyloženě nedospěli, nemají silnou národní identitu. Generace lidí narozených po roce 1989 je první skutečně svobodná generace, která může vytvářet národní identitu. Do budoucna tedy vidím velkou šanci na změnu k lepšímu.
3. Jsou kvóty na uprchlíky pro každý členský stát EU vhodným řešení současné krize? Je otázkou, zda situaci skutečně můžeme označit za krizi, když v globálním měřítku do Evropy přichází jen malá část migrantů. O krizi můžeme hovořit v Jordánsku a Libanonu, kteří přijímají miliony uprchlíků z okolních zemí. Evropu ale jistě zasáhl příliv migrantů nepřipravenou. Z krátkodobého hlediska jsou kvóty prospěšné, protože mohou rovnoměrně rozložit administrativní úkony spojené s přijetím migrantů. Z dlouhodobého hlediska se ale o žádné řešení nejedná, protože žádným způsobem neřeší problém přílivu lidí nelegálními cestami. Každým dnem umírají na poušti a na moři další a další lidé a my o nich ani nemůžeme získat žádné statistiky. Zabránit těmto zbytečným úmrtím může až vstřícnější imigrační politika. Přistěhovat se do Evropy legální cestou je pro většinu migrantů prakticky nemožné, a to je potřeba změnit.
STATISTIKY LETOŠNÍHO ROČNÍKU
Jihočeský Praha Olomoucký I. Výbor
Karlovarský
II. Výbor
Liberecký
III. Výbor
Plzeňský
ECOSOC
Pardubický Zlínský Středočeský
25 let 24 let 21 let 20 let 19 let 18 let 17 let 16 let 15 let
Muži Ženy
postoje k minulosti a představy o budoucnosti naší republiky.
UPRCHLICKÁ KRIZE JE PROBLÉM, ALE JE ŘEŠITELNÝ, ŘÍKÁ MAREK ŽENÍŠEK Usnadnilo Vám to, že jste vystudovaný politolog Vaše první politické krůčky? Spíš je to opačně, řekl bych, zkušenost reálné politiky obohatila moje přednášky. Jsou to dva různé světy. Politik se musí rozhodnout hned v daný okamžik, aniž by věděl, jak to celé dopadne. Politolog může dané téma zkoumat léta a ještě s výhodou toho, že často jsou známy všechny možné varianty vývoje. Jaké svého politického oponenta si nejvíce vážíte? Vážím si všech, třebaže mají odlišný názor, pokud nejsou sprostí a veřejně nelžou. Daní za svobodu v demokracii je to, že musím demokratickým způsobem neustále obhajovat sebelepší či sebevznosnější myšlenku, na tom je demokracie založena, že dává prostor i těm, kteří to často vidí jinak. Co Vám schází v dnešní české společnosti? Chybí mi určitý nadhled a umění nahlížet na problémy v širší perspektivě a souvislostech. Uvažovat o řešení problému v dlouhodobějším horizontu. A pak to, že si často stěžujeme a to téměř na vše, přestože při srovnání se situací většiny států světa k tomu často není důvod. Proč se česká společnost v poslední době tak radikalizuje? Radikalizaci vidím jen u některých skupinek, pro většinovou společnost to ovšem neplatí, domnívám se. Mnohem zřetelnější je ale fenomén polarizace společnosti, což určitým rizikem je. Každá vyspělá demokracie je charakterizována tím, že kromě extrémů na pólech politického spektra panuje nad zásadními otázkami ve společnosti shoda. Zdali patříme na Západ či na Východ, jak hodnotíme minulost, jak se s ní společnost vyrovnala atd. My naopak zažíváme dobu, kdy v české společnosti existují zcela rozdílné
Jakou roli hraje občanské vzdělávání mladých ve školách a proč je u nás tak zanedbáváno? Hraje to obrovskou roli a považuji občanské vzdělávání mladých za nepostradatelné pro zdravý a přirozený rozvoj demokratické společnosti. Na začátku byl k něčemu, co nese název občanská výchova trochu odpor, protože to u řady lidí evokovalo občanskou výchovu v minulosti. Teď se to ale trochu zlepšuje a doufejme, že to bude stále lepší a lepší. Proč se česká společnost, tak bojí imigrantů, přitom s nimi nemá takovou přímou zkušenost jako naši západní sousedé? Myslím, že odpověď je již ve Vaší otázce. Právě proto, že více jak sedmdesát let má ve srovnání s ostatními zeměmi zkušenost s imigranty velmi malou. Myslíte si, že současné uprchlická krize je skutečně tak vážná jak ji popisují některá média? Vážná nepochybně je. Třeba již jen tím, jak obrovsky rozděluje některé země EU v pohledu na řešení krize. Problém to tedy je, ale je řešitelný. Pokud to Evropa nezvládne, nebude tím, že by počet migrantů neustále narůstal, ale tím, že Evropa neuměla reagovat rychle, adekvátně a s podporou veřejnosti. Jaké jsou podle Vás největší hrozby dneška dneska pro Evropu a ČR? To, co jsem již uvedl. Putin či migrační krize jsou bezpochyby asi největší hrozby, ale ne kvůli nim samotným, ale kvůli tomu, jak reagujeme. V době konání PDS jste na zasedání OBSE. Čekáte, že na tomto zasedání padne nějaké důležité rozhodnutí ohledně situace na Ukrajině? Rezoluce odsuzující ruskou adresy na Ukrajině byla přijata naprostou většinou zemí již na
minulém zasedání v Helsinkách, kam delegace ruské federace nedorazila. Myslíte, že dojde k „zamrznutí“ konfliktu na Ukrajině?
Přeji Plzeňské diplomatické simulaci, aby došla při svém jednání k takový závěrům, které svoji kvalitou předčí výsledek jednání VS OSN v New Yorku.
Obávám se, že k tomu již částečně došlo. Proto je nesmírně důležité, aby se stále upozorňovalo na agresora a příčinu konfliktu. Jak dlouho si může podle Vás dovolit Rusko podporovat separatisty? Dokud to bude pro Rusko výhodné a dokud to bude v souladu s plány Vladimíra Putina a také dokud bude věřit tomu, že EU dlouho tuhle hru nevydrží. Kdyby Putin od začátku věřil, že Evropa mu některé věci nedovolí, neudělal by je. Jakou nejtvrdší ránu může EU uštědřit Rusku? Že se nerozhádá, nerozpadne a že bude k směrem k Rusku jednotná. To se, bohužel, někdy nedaří a nutno podotknout, že naše hlava státu v tom hraje významnou roli. Potřebuje Rusko EU více, než EU potřebuje Rusko? My stále ještě potřebujeme jejich plyn, oni potřebují naše peníze a náš mnohem větší trh než je ten jejich, ale to nemusí trvat věčně. Většina bohatých Rusů jezdí na dovolenou do Evropy a vlastní zde nemovitosti, o opačném trendu nevím. Vy sám jste se ocitl na „černé“ listině Ruska. Kdy jste se o tom poprvé dozvěděl a jaká byla Vaše první reakce? Dozvěděl jsem se to hned ráno od novinářů, kteří mi volali a chtěli znát reakci. Odpovídal jsem všem stejně, že to považuji spíš za vyznamenání než za újmu. Pokud se nebude impérium Vladimíra Putina rozrůstat časem až sem k nám do Plzně, dá se ten zákaz vstupu na území Ruské federace vydržet. Máte nějaký vzkaz pro účastníky PDS?
Narodil se 26. listopadu 1978 v Plzni. Vystudoval Filozofickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni a Fakultu sociálních věd Karlovy univerzity v Praze. V roce 2006 obdržel doktorský titul z oboru politologie. Je ženatý a má syna. Od roku 2003 do nynější doby přednáší na Katedře politologie a mezinárodních vztahů Filosofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. V roce 2006 se stal zastupitelem v městském obvodu města Plzeň. Od roku 2009 působil ve funkci náměstka pro mezinárodní vztahy ministra, resp. ministryně spravedlnosti. Působil jako 1. náměstek ministra zdravotnictví Leoše Hegera od začátku roku 2012 do srpna 2013. V krajských volbách na podzim roku 2012 byl zvolen členem zastupitelstva Plzeňského kraje. Působil v Radě vlády pro národnostní menšiny, Radě vlády pro záležitosti romské komunity nebo jako zastupující člen Rady vlády pro protidrogovou problematiku. Do září roku 2009 působil jako vědecký tajemník České společnosti pro politické vědy nebo jako člen Řídícího výboru programu Jeana Moneta.
ZÁŠTITU NAD V. ROČNÍKEM STUDENTSKÉHO MODELU VALNÉHOSHROMÁŽDĚNÍ OSN PŘEVZALI: Informační centrum OSN v Praze prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc., emeritní rektor Univerzity Karlovy v Praze PROJEKT FINANČNĚ A MATERIÁLNĚ PODPOŘILI:
Mgr. Tomáš Zdechovský, poslanec Evropského parlamentu
