11, Hodonín VEN Z ULITY ZÁŘÍ. CENA 13,- Kč

Zpravodaj S-centra Hodonín p.o., Na Pískách 4037/11, Hodonín

VEN Z ULITY ZÁŘÍ

2015

CENA 13,- Kč

Obsah Úvodní slovo Společenská kronika Co se událo Co se bude dít Téma měsíce . Koutek poezie Zajímavý vynález Cvičíme mozek

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

Adresa zařízení: S – centrum Hodonín, p. o. Na Pískách 4037/11 695 01 Hodonín tel.: 518 399 931 fax: 518 399 949 GSM: 603 217 714 e – mail: [email protected] , www.s-centrum-hodonin.eu časopis Ven z ulity vydává: kolektiv Dílny volného času tel.: 518 399 942, e – mail: [email protected], [email protected]

2

strana 3 4 5–6 6 7–9 10 11 – 12 13 – 16

ÚVODNÍ SLOVO Milí čtenáři, po delší letní odmlce je tu zase váš oblíbený zpravodaj Ven z ulity, který vám přináší informace o dění z S-centra a také zajímavé zprávy ze života, dění a aktivit společnosti a to nejen té české. Opět se nám přiblížil čas podzimní, se kterým jsou spojeny změny v přírodě. Léto pomalu končí a na zdraví člověka je podzimní čas znát. Lidé více trpí depresemi, úzkostí, ale také změnou zdraví k horšímu. Náš zpravodaj není žádným lékařským, ani odborným časopisem, který by měl za úkol podávat odborné informace, ale spíše takovým zpravodajem k zamyšlení, úvahám a radosti. Pojďme tedy společně zapřemýšlet, proč nás tyto stavy a změny zdraví potkávají. Pouvažovat o tom co bychom měli či mohli udělat, aby nám bylo zase lépe a také se z toho snažení a výsledků radovat. V podzimním vydání zpravodaje se zaměříme na přírodu a lidské zdraví z pohledu holistického, tedy celostního. Znamená to tedy, že nás bude zajímat nejen tělo, ale také duše a pocity, neboli emoce, které dohromady dělají právě člověka člověkem. Nelze oddělovat tyto aspekty od sebe, protože pokud se díváme zvlášť na potřeby zdraví, zvlášť na potřeby duchovní a také zvlášť na psychiku nemůže ani logicky, při nefunkčnosti některého výše jmenovaného aspektu, dojít k žádnému zlepšení v našem životě. Nejsme-li spokojení v oblasti zdraví, něco nás bolí, pak se to také odrazí na naší náladě. Dlouhodobé zdravotní potíže vedou také k mrzutosti, k tomu, že nás nic nebaví a nic se nám nedaří a nedokážeme se na nic soustředit. Pokud člověk není spokojen a smířen s tím jak žije, pokud nemůže na tom už toho tolik změnit, mohou pak lehce přijít deprese a začarovaný kruh se uzavře. Důležité je také duchovní pochopení vlastního života, které je pro každého z nás jedinečné a to jediné správné. Pojďme se tedy obrátit tváří ke slunci, hledat a najít v sobě to krásné a dobré a vězte, že dobro a krásu ducha v sobě máme všichni, a společně vytvořit společenství, ve kterém nám bude dobře a útulně – prostě tak jak to DOMA má být  Za S - centrum kolektiv DVČ – Martina a Pavla 3

SPOLEČENSKÁ KRONIKA V měsíci září oslavují narozeniny tito uživatelé paní Oldřiška Barvíková paní Marie Flodrová paní Anna Zelinková paní Květoslava Šiflová MUDr. Františka Kopecká paní Silva Pisarovičová paní Františka Stalčíková paní Anděla Pospíšilová paní Helena Cibulková paní Kateřina Sochorová Ze srdce Vám blahopřejeme

Vítáme nové uživatelky paní Jiřina Šmídová paní Marie Havlíková paní Květoslava Čajková

Navždy nás opustily paní Marie Hačundová paní Jana Zlatohlávková paní Dana Kurdíková paní Marie Bělochová 4

CO SE UDÁLO 17. září – Sportovní odpoledne Vždy jednou za rok, na podzim, pro vás pořádáme sportovní odpoledne. Stejně jako vloni se i to letošní uskutečnilo v rámci Evropského týdne mobility. Připraveno pro vás bylo na zahradě 7 disciplín, kde jste si mohli vyzkoušet zručnost, motoriku, pohyblivost a příjemně se u toho všeho pobavit. Počasí nám vyšlo krásně, neboť svítilo slunce a příjemně pofukoval vítr. K dispozici bylo i osvěžení v podobě šťávy a většina disciplín se odehrávala ve stínu, kde bylo příjemné se zchladit. Jak vše probíhalo, můžete vidět na otisknutých fotografiích. Všem účastníkům jsme po absolvování celé trati vydali pamětní list na památku.

1. disciplína - stavění komínu

2. disciplína – hod na cíl

6. disciplína – věšení prádla

3. disciplína – cvičení 4. disciplína – jízda na kole

5 7. disciplína – přitahování na laně

5. disciplína - motání

30. září – Oslavy Dne seniorů Kulturní a společenské odpoledne se odehrálo v Domě kultury Hodonín. Setkali jsme se zástupci města Hodonín. Toto odpoledne nabízelo bohatý kulturní program. Ve vestibulu DK prezentovaly svoji činnost místní organizace. K tanci a poslechu zahrála CM OLiNa a DH Dolinečka. Do programu se zapojily i další organizace – uživatelé SCentra Hodonín vystoupili s ukázkou tanců Habanera a Šamanský tanec, zazpíval dětský pěvecký sbor z Mikulčic, klienti Zeleného domu pohody předvedli taneční vystoupení Krásná Isabel a tanec vsedě představili klienti hodonínského Senior pointu.

CO SE BUDE DÍT?

6

TÉMA MĚSÍCE: podzimní příroda Povídka na téma podzim. Autor: Martina Blahová PODZIMNÍ ČAROVÁNÍ Pro mne je podzim tím nejkrásnějším obdobím roku. A není to jen proto, že jsem se na podzim narodila. Nebo možná právě proto? Ať tak či tak, příroda na podzim vyzařuje zvláštní kouzlo zralosti, plnosti, moudrosti a duchovní krásy. A právě to mě na ní fascinuje. S přírodou jsem spjatá odjakživa. Asi jsem v minulém životě byla lesní bytostí, spíš divoženkou než vílou, nebo jsem jistě žila u lesa. Všechny ty kouzla přírody znám tak dobře, a přece mě vždy znovu něčím krásným překvapí. Po celý ten kalendářní rok, jak jsme si my lidé čas zrození, plodnosti, zrání a odpočinku rozdělili, je v přírodě co obdivovat. Stejně jako u přírody i člověk prochází těmito čtyřmi údobími. Všichni jsme se v určitém období roku zrodili a rostli, čerpali ze studnice vědění a poznávání a připravovali se do života na čas plodnosti. V době zrození a růstu, kdy jsem byla pod ochrannými křídly milujících rodičů a právě začala čerpat moudrosti a poznání života, jsem se také poprvé seznámila s přírodou. Už tehdy jsem v sobě intuitivně cítila, že „to venku“ je něco víc, než jen stromy, kytky a zvířata. Že moje srdce i duše se radují, když mohou sdílet s mými smysly život v přírodě. Není asi náhoda, že já jsem se zrodila tam, kde to pro mne bylo správné. Miluju své rodiče, svou rodinu a děkuji za to, že je mám. Díky tomu, že moje maminka se narodila v horách a my tam také jezdívaly se sestrou na prázdniny, jsem prožívala své dětství a dospívání v náručí matičky přírody. Díky své babičce a dědečkovi, jsem mohla v lese trávit tolik času, kolik jsem chtěla.

7

Babička nás jako děti pravidelně vodila na lesní procházky, které byly spojeny někdy s nějakým záměrem, někdy prostě jen tak. (vzpomeňte i vy na svůj čas zrození a dětství a vše kolem vašeho života v tomto období). V přírodě je čas zrození spojen s jarem. Vše nové vzniká, otevírá se, objevuje a seznamuje s darem života. Poté v čase plodnosti to nové roste, poznává, hledá a rozvíjí své potřeby, vlohy, možnosti tak, aby poté vše přešlo do období zrání a pozvolného odcházení. A právě v tomto období se právě teď nacházíte. Jen vám je dána právě teď možnost ohlédnout se zpět a vyhodnotit, jaký byl váš život. Můžete přemýšlet, nebo bilancovat. Dozráli jste jako plody stromu života. A v přírodě je tohle období pro mne a mnohé další tím nejkrásnějším. Jak jsem již na začátku psala, v podzimní přírodě je krása a zvláštní kouzlo. Pokud vám to zdravotní stav dovolí, vyjděte ven, nebo alespoň pohlédněte z okna a pokochejte se tou zvláštní barvou a vůní. To vše je tak typické a charakteristické pro podzimní měsíce. Pojďte se mnou na malou procházku podzimním lesem. Přicházíte luční cestou k lesu. Slunce již tolik nehřeje, ale stále cítíte jeho teplé paprsky na tváři a přeci je k vám ještě laskavé natolik, že stačí na sobě mít lehkou bundu či svetřík. Z dálky vidíte čím dál jasněji jednotlivé stromy, které na okraji lesa rostou. Je to les smíšený a nacházíme zde tedy listnaté i jehličnaté stromy. Na levém okraji cesty roste mohutný dub a podle jeho rozložité koruny a mohutného kmenu lze snadno odhadnout, že tu roste už minimálně 150 let. Vcházíte do lesa……cítíte tu nádhernou vůni listí, kůry, hub, trávy a mechu? Zlatavé listí na stromech se pod závany větru pomalu snáší k zemi a pod nohama voní a šustí tlející listí. Sem tam ve větvích slyšíte zpěv sýkorek a duté tlučení datla do stromů, jak hledá poslední možné brouky, housenky a podobnou havěť. Okolo kvete krásně vřes a dozrávají šípky. Také různé bobule nabírají na síle a barevnosti a jsou připraveny v zimě zasytit hladové ptáčky, drobné hlodavce, ale také srnky a další lesní zvěř. Sem tam zahlédnete veverku či myš, kterak si schraňují poslední plody k přečkání zimy. 8

Pomalu přicházíte k lesní tůňce, která je ukryta několik metrů od cesty, ale vy o ní víte. Je zasypána listím, trávou a tak podřepnete, skloníte se k ní a vyčistíte vodu, která napájí lesní zvěř i okolní rostliny. Voda je studená, ale krásně čistá. Je tak průzračná, že lze dohlédnout na dno a okolí tůňky je jakoby kouzlem obtažené. Na chvíli zastavíte, opřete se zády o strom a zavřete oči. Slyšíte najednou jakoby ještě jasněji zvuky přicházející z podzimního lesa. Vítr, který šumí v korunách stromů je jiný než v jiná roční období. Znovu se vám donesou k uším zpěvy ptáků a také intenzivněji cítíte vůni lesa. Když vydržíte být v klidu a tichosti dostatečně dlouho, objeví se u tůňky lesní bytosti. Víly, skřítkové a dévové stromů. Ti všichni se starají o pohodový a spokojený život v tomto lesním prostředí. Vodní víly, víly trávy a bylin, dévové stromů a skřítci vystoupí ze svých úkrytů a společně se radují z přítomného okamžiku, z krásného dne a z vaší přítomnosti. Nic víc k životu nepotřebují. Je to kouzelný okamžik, nezapomenutelný, neopakovatelný. Vaše mysl, srdce a celé nitro zaplavují pocity slasti. Proudy lásky a pochopení smyslu života, že vlastně má smysl žít jen a jen pro tento okamžik. A přicházíte na to, že vlastně pro každý okamžik vašeho života. Nehledejte bohatství v majetku a statcích. Nevlastnit nic hmatatelného je vlastně klíčem k bohatství, radosti a svobody duše. Hop! Otevřete oči, tělem vám projede chlad a vy zjistíte, že žijete v materiálním světě. Naše tělo je nastaveno tak, aby vnímalo prostředí svými smysly. K životu potřebujete nejen takovéto duševní prožitky, ale také něco málo právě z toho světa materiálního. Teplo, stravu, spánek, co ještě? Vydáte se cestou zpět k domovu. Vycházíte z lesa a v duchu či nahlas poděkujte za krásnou chvíli strávenou v lůnu přírody. Jdete se honem domů ohřát, dát si něco dobrého k snědku a přitulit se k někomu, koho máte rádi. O tom všem je náš život. A myšlenka či shrnutí na závěr: Podzim připomíná životní období, kdy člověk sklízí plody své celoživotní práce. Vychoval své děti a vypouští je do světa, tak jako stromy rozsévají svá semena.

9

KOUTEK POEZIE Podzim života autor neznámý Posledními záblesky slunce se loučí podzim, suché listí pod nohama tiše šustí. Toulám se známým krajem a toužím po veliké lásce, co nikdy mně neopustí. Podzim zdá se, že bývá často smutný, slunce jen občas svými paprsky nás pohladí. Sám se tedy snaž, by nebyl ani trochu nudný, otevři knihu vzpomínek a vzpomeň na mládí. Co měl pro nás tenkrát zvláštních kouzel, třeba když brambory na poli jsme pekli. Jen málokdo proti něčemu se vzpouzel a nevadilo ani, když z nebe proudy vody tekly. Že mohli jsme v loužích běhat, jaká to byla pro nás radost! Dnes ale když zamračí se celé nebe, vzpomínám a chtěla bych poděkovat za dost. I snad proto, že lásku jsem měla vedle sebe. Čas letí jako splašený a vzpomínky pomalu blednou. Že teď podzim šedivý a uplakaný se nám zdá, nevadí - ale my v životě přece byli šťastni jednou, překrásná vzpomínka na mládí nám opět sílu dá. S láskou ani ten podzim už smutný nebude, když sluníčko zajde, láska všechno kolem prohřeje. Nemrač se, jen se usmívej - nic jiného ti nezbude, budeš-li snahu mít i hezký podzim života ti dopřeje.

10

ZAJÍMAVÝ VYNÁLEZ DEŠTNÍK Dost možná mohli naši pravěcí předkové, pokud vůbec u nich taková potřeba vznikla, nad hlavou nosit velké listy či košaté větvičky, snad se dokonce první deštník mohl podobat zvířecí kůži přetažené přes klacek. Kdo ví? První doložené deštníky, které však vzhledem k místům, kde vznikly, chránily spíše proti slunci, tudíž šlo o slunečníky, nalezneme asi před 4 000 lety téměř současně u starověkých obyvatel v Egyptě, Mezopotámii, Řecku a Číně. Kdo přišel s tímto nápadem dříve, toho už se stěží dnes dopátráme. Typické vyobrazení deštníku, respektive slunečníku však nalézáme především na mnoha čínských malbách, kdy se z nich stal i jakýsi, moderně řečeno, módní doplněk. Použití „deštníku“ bylo v Číně často spojeno s vysokou pozicí a čínský znak pro něj se jako piktograf podobá deštníku soudobému. Skládací podoba tohoto pomocníka byla rovněž více než pravděpodobně objevem Číňanů, podle všeho vznikla někdy před 1 700 lety. Nové vlny obliby a dalšího zdokonalování se deštník, nyní již skutečně sloužící jako ochrana proti nečasu, dočkal na začátku 16. století, zvláště pak v deštivém počasí na evropském severu. Jako doplněk jej nosily nejdříve prakticky pouze ženy. O popularizaci deštníku mezi muži se zasloužil až perský cestovatel a spisovatel Jonas Hanway (1712–1786). Nosil a používal jej plných 30 let svého života a načas se na jeho počest vžil mezi muži pro tuto pomůcku proti dešti název “hanway”. James Smith and Sons byl název prvního obchodu specializovaného na deštníky, který byl otevřen v Londýně v roce 1830. První evropské deštníky byly vyrobeny ze dřeva, měly vyřezávané rukojeti z tvrdého dřeva a potaženy byly napuštěným plátnem. Ocelovou konstrukci deštníků vynalezl v roce 1852 Samuel Fox, který se údajně nechal inspirovat krinolínou (vyztužená spodnička) a dámským korzetem. Deštník se časem dokonce stal určitým symbolem anglického džentlmena a jistě si jej pamatujeme rovněž jako velmi oblíbenou rekvizitu v mnoha němých filmových groteskách, například s Charlie Chaplinem. Stojan na deštníky si pak v roce 1885 nechal patentovat afroamerický vynálezce William C. Carter. Skládací systém, bez něhož by nebylo myslitelné, aby

11

se mnohým z nás vešel do kabelky, byl patentován až o více než století později. Bez soudobého deštníku, tvořeného stahovatelnou plochou, pokrytou nepromokavým materiálem z impregnované látky, či plastovou fólií, která je umístěna na několika kovových tyčích, si stěží dokážeme představit existenci. Ženy na ulici potkáváme s nesčetnými pestrobarevnými variacemi tohoto doplňku, jenž mnohdy ladí s oblečením, muži sahají po účelových, tmavých barvách, nejraději po klasické černé. Někdo zase z pohodlnosti, jiný i ze zásady deštník nenosí. Nyní jsme tedy společně trochu zabrouzdali do historie tohoto našeho pomocníka všedních dní a až začne pršet a roztáhneme jej nad hlavou, možná pod celtou uvidíme odraz sluníčka, který stál kdesi na počátku jeho historie. Zdroj: Wikipedia, www.pohodovazena.cz

12

CVIČÍME MOZEK 5 věcí, které byste měli vědět o svém mozku Lidský mozek. Impozantní, složitý a tajuplný orgán. I ten největší hlupák pod sluncem nosí ve své hlavě malý zázrak, který po dlouhá staletí fascinuje vědce i laické nadšence po celém světě. Ačkoliv o mozku ani zdaleka nevíme vše a neustále se o něm dozvídáme něco nového, těchto pět věcí je jistých - a měli byste je znát. 1. Ve své hlavě nosíme miliardy neuronů. Obecně se má za to, že v mozku člověka najdeme odhadem 100 miliard neuronů. Podle posledních průzkumů je to o něco méně - asi 86 miliard neuronů. K tomu ale přičtěte dalších 85 miliard ostatních buněk! Je to právě vysoký počet buněk, který nás odlišuje od ostatních živočišných druhů na této planetě a který z nás dělá nejvyspělejší stvoření, jež Země v celé svojí historii pamatuje. 2. Náš mozek je plastický. Ne, není vyroben z plastu. Plasticitou mozku rozumíme jeho schopnost se formovat a měnit na základě získaných zkušeností. Pokaždé, když se dozvíte nějakou novou informaci, zažijete jakoukoliv emoci nebo si třeba vezmete drogu, změníte tím uspořádání ve svém mozku. Vytvoříte, oslabíte nebo zcela pozměníte spojení mezi jednotlivými neurony, což následně ovlivní vaše budoucí chování. Jednoduše změníte svůj mozek. 3. Některé psychiatrické či neurologické poruchy se dědí. Ale lze jim předejít. Nikde není psáno, že zdědíte depresivní sklony svojí babičky nebo chorobnou podezíravost svého tatínka. Ale pokud někdo z vaší rodiny podobnou chorobou trpí, existuje zvýšené riziko, že vás potká taky. A to zejména v případě, že se hodně stresujete a celkově žijete v nezdravém prostředí. Máme pro vás ale dobrou zprávu - lze tomu předejít. Stačí o zvýšeném riziku dané choroby předem vědět - a udělat všechno pro to, abyste jejímu rozvinutí zabránili.

13

4. V průběhu života si vytváříme nové neurony. I mozek dospělého člověka dokáže vytvářet nové neurony a tyto zařadit do existující neuronové sítě. „Nové neurony“ dokonce zastávají funkci kmenových buněk a pomáhají tak s léčbou různých neurodegenerativních onemocnění. Jsme díky nim sami sobě lékařem. 5. Frekvenci vytváření nových neuronů můžeme ovlivnit. Opravdu. Pravidelným tréninkem mozku nastartujeme tzv. neurogenezi, tedy proces vytváření nových neuronů. Čím víc cvičíme a trénujeme, tím více neuronů vytváříme. Naopak např. konzumace alkoholu neurogenezi zpomaluje.

Sečteno a podtrženo - náš mozek je úžasný a my navíc máme tu možnost ho zlepšovat. Vyhýbejme se alkoholu či stresovým situacím, naopak pravidelně trénujme, učme se, vzdělávejme se. Výsledky na sebe nenechají čekat.

Zdroj:www.mentem.cz A několik úkolů pro vás: 1.Odmyslete si diagonální čáry (šikmé spojnice mezi tvary). Kolik je na obrázku obdélníků?

14

2.Koncentrace je soustředěná pozornost mysli na určitý předmět, abstraktní pojem, událost. Umožňuje nám lépe přijímat a chápat informace. Součásti tréninku paměti je tedy i koncentrační cvičení. Najděte mezi obrázky 6 rozdílů. Cvičení je vhodné pro každý věk.

3.Zkuste jen s pomocí očí (bez ukazování myší či prstu) určit, co se chytilo na udici. Jak dlouho vám to trvalo? Přijde vám to snadné nebo obtížnější?

15

16