Ven z ulity. leden Z obsahu: Téma lednového vydání. Zimní sporty ve vzpomínkách. Příb. íběh pana Miroslava Včaly. Moje zimní olympiáda

Zpravodaj S – centra Hodonín, p. o., Na Pískách 4037/11

Z obsahu: Téma lednového lednového vydání Zimní sporty ve vzpomínkách

Příb íběh íb h pana Miroslava Včaly Moje zimní olympiáda

Rubrika „A co Vy na to?“ ....a mnoho dalšího zajímavého čtení!

Ven z ulity leden 2014 cena 13,- Kč

Obsah Úvodní slovo. . . . Společenská kronika . . Informace pro vás . . Ohlédnutí . . . . A co Vy na to? . . . Téma měsíce . . . Z pera pana Miroslava Včaly . Pro dlouhou chvíli . .

strana . . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

Adresa zařízení: za ízení: S – centrum Hodonín, p. o. Na Pískách 4037/11 695 01 Hodonín tel.: 518 399 931 fax: 518 399 949 GSM: 603 217 714 e – mail: [email protected] , www.s www.s-centrumcentrum-hodonin.eu hodonin.eu časopis Ven z ulity vydává: kolektiv Dílny volného času tel.: 518 399 942, e – mail: [email protected], [email protected], [email protected] [email protected] 2

3 4 5-7 8 9 10 - 13 14 - 16 17

Úvodní slovo Vážení a milí čtenáři, pravidelní, ale také příležitostní. Dostává se vám do rukou zbrusu nové vydání pravidelného zpravodaje Ven z ulity. Zpravodaje, který tvoříme vlastně my všichni. Vy svými činy a zážitky, aktivitami a my tím, že to vše dáme do psané formy, abyste si pak mohli přečíst o čem, kdy a jak. Snažíme se vám přinášet zajímavá témata, která by vám dala vždy nějakou zajímavou a novou informaci. Vždyť člověk se učí celý život a nikdo neví vše. Je dobré dovídat se nové věci a také oprašovat ty staré. Takže berte naše čtení také jako jakýsi trénink paměti. Časopis Ven z ulity je tedy v novém kabátku a také za novou cenu. Museli jsme přistoupit ke zdražení, neboť cena stará byla již neudržitelná. Vezměte si, že něco stojí papír, něco barva, no prostě je to tak, že od tohoto čísla bude zpravodaj stát 13,- Kč. A právě proto se vám to budeme snažit vykompenzovat ještě zajímavějším čtením a zábavou. To však není vše. Vy už víte, že se také zvedla úhrada za pobyt a stravu. V rubrice „Informace pro vás“ najdete rozepsané jednotlivé úhrady v tabulce. Jsou tu také nově upravené Fakultativní služby, které také najdete v tabulce ve stejnojmenné rubrice. A jak jsem říkala pokračovat budeme v osvědčených tématech. Rubrika „A co Vy na to?“ Příběhem „Moje zimní olympiáda“ si zavzpomíná pan Miroslav Včala na své mládí a také na XXII. Zimní olympijské hry které se budou konat v době od 7. – 23. 2. 2014 v ruské Sochi. O tomto městě si můžete přečíst také na našich stránkách. Dále vás již nebudu zdržovat čtením úvodníku. Vrhněte se rovnou na další stránky, které jsou tu, aby pobavily.

Příjemné čtení, přeje Martina z DVČ

3

Společná kronika Narozeninová gratulace v lednu paní Anna Nosálová pan Josef Semerád paní Marie Šťavíková paní Marie Imrichová paní Veronika Černá paní Růžena Prátová paní Vlasta Michálková

Vítáme nové uživatele paní Silva Trnková paní Vítězslava Kováříková paní Marie Frantová paní Marie Kubátová paní Marie Válková

Zemřeli Zem eli paní Alžběta Nešporová pan Jan Michálek paní Milada Kremplová paní Věra Gregáňová

4

Informace pro vás Důležitou informaci ohledně zvednutí úhrady za stravu a ubytování v roce 2014 jste se dozvěděli na poradě uživatel, která se konala 17. prosince 2013. Zaplatit byste tedy měli více od února 2014 a to konkrétně o: 1,- Kč více za ubytování 2,- Kč více za stravu. Celkem tedy o 3,- Kč / den. Vše je jasně zřetelné na přiložené tabulce na str. 6 A zpráva pro pro uživatele Domova pro seniory: Od února 2014 nemáte povinnost odebírat odpolední svačinku v hodnotě 6,- Kč. Dále je tu pro vás informace o změnách v poskytování fakultativních služeb. Tuto tabulku pak najdete na straně následující, tedy str. 7.

Něco co informací také z nabízených aktivit NÁSTĚNKA NÁST NKA V atriu je pro vás a vaše příbuzné (a nejen pro ně) nově sestavená nástěnka s nabízenými aktivitami. Nástěnka je umístěna v blízkosti automatu na kávu a najdete na ní vždy ty správné informace pro aktuální týden. Uprostřed nástěnky je týdenní harmonogram s aktivitami jednotlivých oddělení včetně dílny a tento přehled je pak doprovázen fotografiemi z pravidelných aktivit v dílnách volného času. Přijďte se podívat. RELAXACE A dále vám nabízíme novou formu odpočinku v prostorách muzikoterapie dole v suterénu. Každou středu v době od 14,00 – 15,00 hodin zde bude probíhat relaxační hudební terapie. Přijďte si posedět a naladit se na vlny pohody a duševního klidu. Těšíme se na vás

5

6

7

Ohlédnutí Měsíc je za námi, pojďme si připomenout co všechno se událo. 18. prosince 2013 2013 – Vánoční koncert manželů manžel Procházkových Opět po roce k nám v adventní době přišli potěšit naše srdce manželé Procházkovi, kteří měli připravený krásný program, plný zpívání, básní a vlídného slova. Sešli jsme se dole v atriu v 15,00 hodin, že zde společně strávíme příjemnou hodinku. To se myslím povedlo a všem nám bylo dobře. Děkujeme za vaši účast. 3. ledna 2014 – Slavnostní Tříkrálová T íkrálová mše svatá Tříkrálová kaple ožila v tento den slavnostní mší a nádhernými zpěvy kostelního sboru žen z Dolních Bojanovic. Tentokrát byla na slavnostní mši opravdu bohatá účast a přišli i ti, kteří běžně nezavítají. Společnou modlitbou jsme sjednotili svou mysl a duši. Celou mší a laskavým, vlídným slovem provázel otec Karel Janů, který pravidelně dochází na bohoslužby konané během roku v S-centru. Opět naše poděkování všem zúčastněným. 17. ledna 2014 – Turnaj v „Člověče, „Člov če, nezlob se“ Je leden a my se opět scházíme k tradičnímu lednovému turnaji v klasické stolní hře „Člověče, nezlob se“. Každé oddělení vyslalo ze svých řad čtyři zástupce, kteří by reprezentovali své patro. Hráli jsme u čtyř stolů. Z každého stolu pak vzešel jeden vítěz a ten postoupil do finálového souboje. Mezi finalisty se dostali za Slunečnici paní Františka Stalčíková, za Vinohrádky paní Marie Lopraisová, za Chrpy paní Vítězslava Kováříková a za Lípu paní Marie Šťavíková. Celkovým vítězem se stala paní Vítězslava Kováříková z oddělení Chrpy. Srdečně blahopřejeme!!! 8

A co Vy na to? Tentokrát jsem se vydala mezi vás já, abych zjistila vaše názory a úvahy na tři jednoduché otázky. Potěšilo mě, že jste všichni velmi ochotně odpověděli a já vám za to děkuji. Zde tedy jsou mé otázky a vaše odpovědi:

1) Tématem měsíce jsou zimní sporty. Provozovali jste v mládí nějaký, nebo jste alespoň fandili? 2) Leden je časem masopustu, zábav a plesů. Rádi jste je navštěvovali? 3) V tomto vydání najdete také pár řádků o původu a zvycích pečení chleba. Pekli jste chléb doma. Máte nějaké vlastní zkušenosti s jeho přípravou? A zde odpovídá paní Růžena R žena Prátová ze 3. oddělení odd lení Vinohrádky Vinohrádky: ádky 1) Spíše u televize. Fandila jsem hokeji 2) Chodívala jsem na plesy s manželem. Na fašankové průvody jsem také chodívala, ale jako divák 3) Pro chléb jsme chodili k pekaři. Odpověď paní Marie Frantové ze 4. oddělení Odpov odd lení Chrpy: 1) Ráda jsem sáňkovala jako dítě. V dospělosti pak už nic. Na naše sportovce jsem byla vždycky nazlobená, že v nejdůležitějších okamžicích často selhali. 2) Já sama ne, ale manžel chodil. Pomáhala jsem mu s výrobou masky. 3) Když jsem byla dítě, maminka doma pekla chleba. Já jsem už chodila k pekaři. A nakonec pan Miroslav Včala z 2. oddělení odd lení Slunečnice 1) Jako mladík jsem rád bruslil a také lyžoval. Raději jsem měl lyžování. Brusle jsem měl na kličku, jmenovaly se Kolumbusky. A taky zastávám výrok mého bratra: „U zimních sportů mě vadí nejvíc ta zima“. 2) Masopustu jsem se neúčastnil, ale mám tento obyčej rád. Jako mladík jsem chodil na akce gymnázia, kde se tančilo. 3) Doma jsme chléb nepekli, ale připravovali jsme si svůj kvásek. S uhněteným a vykynutým chlebem se pak chodilo k pekaři Zachovi – ta vůně!!!

9

Téma měsíce: m síce: Zimní sportování K zimě patří sníh, teploty pod nulou a zimní radovánky. Tak jsme na to byli alespoň zvyklí po mnoho let, vlastně jak dlouho pamatujeme. Letos je však mnohé jinak. Zima sice podle kalendáře je, ale vše ostatní je jaksi jiné. Pěkně po pořádku: Teplot pod nulou jsme mnoho nezažili, alespoň zatím. Avšak jak tak nahlížím do dlouhodobé předpovědi, tak nějaká ta mínusová hodnota padne. Asi kolem -6°C. Uvidíme! O sněhu si můžeme nechat leda zdát. Ani na horách to nevypadá dobře. Lyžování letos jaksi nevychází. Ani horská střediska nemají dostatek sněhu a několik závodů také bylo z tohoto důvodu zrušeno. A tak díky těmto dvěma výše jmenovaným aspektům nám zbývá, tedy spíše dětem a těm mladším, bruslení na zimních stadionech. Ale nevadí. Když už to tak dopadlo, pojďme si alespoň těch několik sportovních zimních aktivit připomenout na papíře a formou fotografií.

LYŽOVÁNÍ Lyžování je zimní sport spočívající v pohybu člověka vlastní silou po sněhu pomocí lyží, páru dlouhých úzkých desek (původně dřevěných, dnes častěji z kompozitních materiálů) připojených k botám pomocí lyžařského vázání. Lyžování původně sloužilo k dopravě, v průběhu 20. století se postupně stalo zejména sportovní a rekreační aktivitou. Lyžování se vyvinulo z různých forem pohybu po sněhu, zejména ze sněžnic. Dnešní pojetí má počátky v 19. století, kdy je Norovi Sondre Norheimovi (někdy nazývanému otcem moderního lyžování) přisuzován vynález vázání, které lyžaři umožňovalo při sjezdu zatáčet. Tento styl a příslušný typ vázání, ve kterém je k lyži připevněna pouze špička nohy, se označuje jako telemarkové, podle norského kraje Telemark, kde Norheim žil. Lyžování je mnoha odvětvími zastoupeno na zimních olympijských hrách.

10

Historie lyžování v českých zemích Počátky lyžování v českých zemích Lyžařské závody z roku 1902 v Jilemnici před nám dobře známy z písemných hospodou Na Kozinci pramenů. Roku 1887 zakládá Josef Rössler-Ořovský první lyžařský kroužek při bruslařském spolku v Praze (pozdější Český Ski klub). J. R. Ořovský je velkou postavou českých a československých sportovních počátků. Nejenže má „na svědomí“ první dva páry ski, jak čeština nazývala lyže ještě za první republiky, ale i první kajak, klubový sport importovaný z Anglie (fotbal, tenis) a jachting. J. R. Ořovský byl také dlouholetým funkcionářem Českého olympijského výboru. Další lyže nechal nezávisle na Ořovském přivést pro své dělníky v Krkonoších hrabě Jan Harrach. Podle těchto lyží začali místní řemeslníci vyrábět další páry. O těchto pokusech Krkonošských se dověděl J. R. Ořovský roku 1893 a od těch dob se datuje i jeho přátelství s další významnou osobou českého lyžování, s řídícím učitelem v Dolních Štěpanicích Janem Bucharem. Tyto dvě osobnosti českého lyžování spolu s Josefem Alešem, zvaným „Lyžec“, neúnavně propagovali lyžařskou turistiku.

SÁŇKOVÁNÍ SÁ KOVÁNÍ Saně nebo sáně jsou dopravní prostředek, který se pohybuje klouzáním po sněhu. Skládá se ze dvou sanic a nástavby mezi nimi. Saně jsou pro pohyb po sněhu výhodnější, než kolová vozidla. Je to proto, že se podkladu dotýkají na větší ploše, a proto se méně do sněhu boří. V oblastech s velkou sněhovou pokrývkou byly saně v minulosti prakticky jediným prostředkem pro dopravu nákladů. Poháněny mohou být buď lidskou silou, gravitační silou nebo spřežením, které je tažené koňmi, severskými psy či soby. Existují i saně poháněné tlačnou vrtulí.

11

Sportovní sjezdové sáně poprvé spatřili světlo světa v průběhu 19. Století. Místem jejich narození se stalo Norsko. A stejně jako skeleton či boby, vznikl tento sport ve švýcarském městě St. Moritz.

BRUSLENÍ Brusle jsou sportovní pomůcka, umožňující jejímu nositeli zvláštní klouzavý pohyb po různorodém povrchu. Hlavní částí bruslí je podrážka s upevněnou speciálně navrženou konstrukcí jejíž funkční vlastnosti takový pohyb umožňují Brusle na led je obuví doplněnou zdola o nůž, v níž se lze pohybovat po ledové ploše. - Hokejová brusle - Krasobruslařská brusle - Rychlobruslařská brusle - Dětské kačenky Nálezy prvních kostěných bruslí se datují v tisících let před naším letopočtem. Nejstarší kovové brusle pocházející z přelomu letopočtu byly nalezeny v Maďarsku u Balatonu, ale více seStaré rozšířily od 14. brusle století dřevěné holandské v Nizozemí a Skandinávii. Brusle se k botám připevňovaly za pomoci řemínků. Díky pozdějšímu přechodu na ostření na dva břity se žlábkem mezi nimi se uživatelé mohli zbavit hůlek, které do té doby sloužily k odpichu. Bushnell sestrojil ve Philadelphii v roce 1848 celokovové brusle, které se k botám připevňovaly ze stran šroubovacími svěrkami na kličku. Odtud již byl jenom krok k bruslím, které byly přímo připevněny na boty (šrouby, nýty).

12

Blíží se zimní olympiáda XXII. Zimní olympijské hry se konají od 7. do 23. února. Účastníci soutěží v 15 sportech (a 98 disciplínách). Po skončení olympijských her se budou na stejných sportovištích konat i Zimní paralympijské hry 2014. Zázemí pro hry tvoří dvě města - pobřežní Soči a horská Krasnaja Poljana. Soči je ruské město v Krasnodarském kraji, nacházející se mezi pobřežím Černého moře a úpatím Kavkazu. Žije v něm okolo 330 tisíc obyvatel. Soči s předměstskými oblastmi je roztaženo do délky 147 kilometrů a může proto být v závislosti na pojetí evropských hranic označováno za nejdelší město v Evropě. Krasnaja Poljana je sídlo městského typu v Krasnodarském kraji v Rusku. Leží v údolí Mzymty v Západním Kavkaze zhruba šedesát kilometrů východně od města Soči, pod jehož správu patří. Význam Krasné Poljany je zejména sportovně-rekreační. Nachází se zde lyžařské středisko Roza Chutor, kde se odehrávají závody, například světového poháru v alpském lyžování v roce 2012 nebo na rok 2014 naplánované závody v alpském lyžování v rámci zimních olympijských i paralympijských her. Takhle by měly vypadat olympijské medaile

A takhle maskoti

13

Z pera pana Miroslava Včaly MOJE ZIMNÍ „OLYMPIÁDA“ Snažil jsem se, abych přes svůj hendikep, to je pravostrannou hemiparézu ( částečné ochromení pravé strany těla ), urval ze svého života co největší kousek. Cvičil jsem s tyčí, plaval, upoután na prádlové šňůře v podpaží, kterou na druhém konci mě ze břehu Moravy jistil tatínek, brácha Vašík mě znovu naučil jezdit na normálním kole, pádloval na „čaji“ ( rybářská loďka ), střílel z luku, dokonce jsem zkoušel běžet, v závěsu s kamarádem Jirkou Kolaříkem, kterého jsem se drčel za ruku. A když přišla zima, riskl jsem odvážně i l y ž o v á n í . Maminka mě prvních pokusech natáčela na „osmičku“. Držela však kameru šikmo, takže jsem na promítaném obraze „padal“. Já jsem se však chtěl vypravit dál, než jen do parku před domem. Třeba na „Kypu“, t.j. navážku za městem. K tomu jsem ale potřeboval doprovod. Tu mi pomohla šťastná náhoda: Se skupinou dětí zpíval u jesliček v kostele o Vánocích jeden šikovný a obratný chlapec. Rozhodl jsem se, že se s ním skamarádím. Od jeho spoluzpívajících jsem si zjistil jeho jméno a adresu. Byl jím Emil Michalčík. Jednou v podvečer jsem se k nim vypravil. Pohostila mě koláči jeho starší sestra, o které jsem si myslel, že je to jeho maminka, a pomohl mu s úlohou z „matiky“. (Později mi řekl, že jako jediný ji měl z celé „šestky“ správně.) No, a kamarádství bylo navázáno. Ten mě potom doprovázel na mých lyžařských výpravách a obětavě mě zvedal při mých častých pádech. Časem vznikla celá skupina, která chodila a jezdila se mnou. Kluci mi přenášeli moje trojkolo přes meze, pan „Jezovít“ mi ho dokonce vylovil z Moravy, když se mi do ní skutálelo po hrázi. Ale to už je zase jiná „písnička“. - Snad ještě dodám, že Emil Michalčík zachránil obětavě malého kluka, když se probořil v ledu na Moravě. Byl to tedy opravdu dobrý a obětavý člověk. A kreslíř. Ale my máme hovořit o lyžování a o olympiádě. Ale snad mi prominete toto malé odbočení. Tak tedy zpátky ke sněhu: Toho roku, snad kolem 1960, bylo toho sněhu opravdu bohatě. Rozhodli jsme se proto s Gromusovými, že si zajedeme autem Škoda Octavia do Bílých Karpat.

14

Pan Gromus, jeho paní, jejich syn Jožka a já. No, a nesmím zapomenout na psa Fenku. Přibalili jsme sáňky a lyže, které jsem si pro tento účel zvlášť půjčil od bráchy Vašíka. Hned za Hodonínem jsme pro množství sněhu stěží nacházeli silnici. Fenka se strachy rozštěkala. Paní Gromusová říkala, že je to špatné znamení a naléhala, abychom se vrátili. Přiznám se, že ani mně nebylo moc lehko u srdce. Ale pan Gromus pokračoval v jízdě. A byli jsme v cíli výpravy. Manželé Gromusovi sjížděli na sáňkách bílé svahy nad Lučinou pod Šumárníkem a já jsem se s Jožkou připravoval na sešup na lyžích. Lyže jsem měl připnuté, a ne, a ne se hnout z místa. A pak se to povedlo: spadl jsem po nose do závěje. A prasklo také vázání na lyžích. Bylo dolyžováno. Ale hlavní dobrodružství nás teprve čekalo: Na zpáteční cestě jsme potkali protijedoucí autobus. Cesta úzká, nalevo příkrý svah dolů, napravo stejně příkrý svah nahoru. Pan Gromus vyhnul doprava – a zapadl do závěje. Autobusák kolegiálně zastavil a pomáhal nám naše auto vyprošťovat. „Vás bychom asi z rokle těžko tahali,“poznamenal pan Gromus. Já pomáhal aspoň psychicky. Tak, to byla naše výprava za bílým dobrodružstvím. Prasklé vázání jsem reklamoval ve výrobním závodě. Reklamace byla uznána a poslali vázání náhradní. Vašík je však už nenamontoval. Řekl, že „na zimních sportech mu vadí hlavně ta zima“.

Mirek V Č A L A

15

JEDEN DEN JAKO DRUHÝ Úvaha - glosa Četl jsem kdysi knížku o čtrnáctiletém Frantíkovi, který si hledal zaměstnání. Zkoušel to taky v hodinářství Solies a spol. Fiorini. Pan Fiorini mu dal pro začátek uklidit skříň. Franta se chvíli přehraboval mezi spoustou ciferníků, ručiček a ozubených koleček a pak si unaveně sedl na stoličku. „Tak co, chytila tě Lenora ?“, zeptal se pan Fiorini. Frantík odpověděl otázkou: „Jak to, že dovedete celé dny sedět nad stejnou prací.“ Hodinář se usmál: „Tyhle náramkové hodinky byly plny písku. Pochopitelně nešly. Vyčistil jsem je a jdou jako nové. Mám z toho radost.“ Podobně se dnes zeptal můj spolubydlící Lojza Janoušek Peťky, zda jí nevadí stereotypnost práce uklízečky. Řekla: „Ale vůbec ne. Ona totiž není jednotvárná. Jsem mezi lidmi, pohovořím s nimi a starám se, abychom to tu měli pěkné. A s panem Mirkem Včalou se učíme německy.“ – GUTEN TAG ! Rozhodně není jeden den jako druhý. Žádná nuda!

Mirek V Č A L A

16

Pro dlouhou chvíli

17