11 Příběh pana Miroslava Včaly

Zpravodaj S – centra Hodonín, p. o., Na Pískách 4037/11

Z obsahu: Informace pro vás _ Příběh pana Miroslava Včaly Vinárna „U Fialů“ _ A co Vy na to? _ Trocha hlavy lámání

Ven z ulity květen červen

2014 cena 13,- Kč

Obsah Úvodní slovo. . . Společenská kronika . Informace pro vás . Ohlédnutí . . . A co Vy na to? . . Z pera pana Miroslava Včaly Pro dlouhou chvíli . .

strana . . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

Adresa zařízení: S – centrum Hodonín, p. o. Na Pískách 4037/11 695 01 Hodonín tel.: 518 399 931 fax: 518 399 949 GSM: 603 217 714 e – mail: [email protected] , www.s-centrum-hodonin.eu časopis Ven z ulity vydává: kolektiv Dílny volného času tel.: 518 399 942, e – mail: [email protected], [email protected] 2

. . . . . .

3 4 5 5 - 11 12 13 - 14 15 - 16

Úvodní slovo Naši milí čtenáři, od vydání posledního zpravodaje uběhlo už několik týdnů a opět je tu nový zpravodaj, tentokrát dvojčíslový. Přemýšlela jsem dlouho jaké téma zvolit pro toto dvojčíslo a protože květen i červen je a byl bohatý na naše události, které byly zábavné a zajímavé řekla jsem si, že uděláme téma měsíců právě z nich. Věřím, že se u nich dobře pobavíte. Společně se můžete ve fotografiích zavzpomínat na události a okamžiky, při nichž jste mnozí byli. Nebo také ne a třeba si právě říkáte, proč jen jsem nešla, nebo nešel se podívat. Nevadí, protože aktivit je stále okolo dost a jsou tu nové, ty staré oblíbené a úspěšné rádi zopakujeme. Jsme s mojí kolegyňkou Pavlou moc rády, že se s námi do aktivit zapojujete, že si to společně užíváme a hlavně, že se za námi rádi vracíte. Také aktivity, které si utváříte společně na svých odděleních, jsou pro vás jistě vítaným a užitečným zpestřením všedních dnů. Ať už se zapojujete pravidelně, nebo vybíráte aktivity dle svého uvážení je to ten nejlepší způsob jak předcházet duševnímu stárnutí a lenivění mozkové hmoty :-) Proto také připojuji nakonec nějaké to hlavy lámání.

Po měsíční odmlce vám opět přinášíme rubriku plnou otázek a vašich odpovědí „A co Vy na to?“. A pan Včala se s vámi pak opět chce podělit o další svůj příběh, tentokrát jak vzpomíná na své první seznámení s hospodou.

Příjemné teplé dny přeje Martina a Pavla, DVČ

3

Společná kronika V měsíci KVĚTNU blahopřejeme těmto uživatelům paní Božena Prášková pan Josef Strachoň paní Marie Frantová paní Margita Koutná paní Květoslava Mackrlová v měsíci ČERVNU blahopřejeme těmto uživatelům paní Milada Kůrečková paní Stanislava Kosíková pan Pavel Onderko paní Marie Kubátová paní Marie Košťálová paní Bohumila Pavková pan Pavel Rapant

Vítáme nové uživatele paní Myriam Svobodová paní Anastázie Pešková paní Jarmila Zlámalová paní Marie Balunová

Zemřeli paní Zdenka Brahová paní Růžena Konečná paní Antonie Dobešová paní Františka Hrdinová pan František Beneš paní Helena Salajková Vzpomínáme 4

Informace pro vás

Soutěž o nejlepší salát – 26. června Opět můžeme zapojit do soutěžení naše smysly. A tentokrát to budou zrak, hmat a chuť. A to přesně v tomto pořadí. Přijdete a hned vás upoutá vzhled soutěžního salátu, pak jej musíte nabrat a vést rukou do úst – to procvičíte hmat a nakonec také chuť. Pak už bude na vás abyste vybrali ten co vám chutná nejvíce. Zapojit do soutěže se mohou uživatelé, zaměstnanci i příbuzní. Těšíme se na nové chutě!

Ohlédnutí Pečení mazanců - 17.4. Velikonoční aktivity, které jste rozjeli na svých odděleních jste měli možnost rozšířit o další společnou. Tentokrát to bylo již vám dobře známé pečení velikonočních mazanců. Ti z vás, kteří přišli si mohli svůj mazanec odnést sebou a pochutnat si na skvělé chuti této kynuté pochoutky. Pečení se podařilo, všichni přítomní přiložili ruce k dílu s chutí a s radostí.

5

Velikonoční tvoření, 18.4 – které následovalo druhý den po pečení bylo přehlídkou činností, které zakoušíte většinou v dílnách volného času. Výtvarné techniky při malování kraslic, pletení pomlázky, zdobení perníků. K nahlédnutí byla také technika dnes již méně rozšířená – paličkování. Vaše účast na této akci byla skvělá. Bylo vidět, že jste si to užili a to také díky vašim pečovatelkám, které se vám plně věnovaly. Naše díky patří také jim.

Miniekojarmark 24.4. – V tento den jsme opět navštívili akci města Hodonín – Miniekojarmark, který se stal již nedílnou součástí jarních dnů. Zde jsme měli příležitost ukázat jak šikovní a aktivní jsou senioři v našem zařízení. Prodejem výrobků jsme pak podpořili S-centrum a udělali si tak nemalou reklamu.

Slet čarodějnic 30.4. – Na naší zahradě se opět po roce slétli kolegyně čarodějnice. Bylo nás tam dost na to, abychom si to parádně užili všichni 6

společně. Společné jídlo – opečený špekáček nám moc chutnal – k tomu ještě ozdobení májky a překrásné počasí. Co víc si přát? Snad jen abychom se tady za rok sešli opět ve zdraví a spokojenosti.

Den matek 7.5. – V tento slavnostní den za námi přijely děti z folklórního souboru Kyjovánek z Kyjova. Děti měly připraven skvělý dárek ve formě tanečků a písní se kterými přišli poblahopřát našim ženám a maminkám k jejich svátku. Na závěr setkání dostala zase od nás každá žena malou květinku jako poděkování.

7

Den tance 15.5. – Stalo se u nás pravidelností, že vždy v květnu slavíme Den tance. Každý rok pojmeme toto setkání jinak. Letos jsme do tanečního dne zapasovali prvky cvičební což se ukázalo jako dobrý nápad. Posedali jsme si v atriu do kruhu, tak abychom na sebe dobře viděli a při hudbě jsme si postupně protáhli celé tělo. S dopomocí šátků, třepetálek a hůlek jsme vytvořili zajímavé taneční kreace a prvky. Tančit mohli všichni bez rozdílu tělesného omezení a věku. Přišli jste, zatančili si a udělali tak mnoho pro své zdraví a spokojenost.

Volby do Evropského parlamentu 2014 – 23. května V tento den v čase od 15,00 hodiny odpolední proběhly v našem zařízení volby do Evropského parlamentu. Jako vždy byla pro vás připravena volební místnost v naší cukrárně.

8

3. turnaj v pétanque – 5. června Letos již po třetí se sjeli družstva ze zařízení Jihomoravského kraje, aby se společně utkali v turnaji původně francouzské hry pétanque. Také naše zařízení vyslalo do souboje své tříčlenné družstvo složené z pana Františka Chromečka, pana Stanislava Kozla a pana Antona Matouška. Palce a pěsti jsme jim drželi a díky tomu se naši pánové umístili na čtvrtém místě. Vše vypuklo v 9,30 hodin slavnostním zahajovacím slovem paní ředitelky. Všechny soutěžící i diváky pozdravila a popřála jim hodně dobrých hodů a příjemných chvil strávených v tomto jedinečném dnu. Pak nám zatančili uživatelky paní Stalčíková, paní Prášková a paní Kosíková ze skupiny Rytmus společně s Pavlou a Martinou z DVČ taneček, na známou písničku „Červená sukýnka“. Také počasí nám přálo, po celý den bylo příjemně, občas i slunce vysvitlo a při vyhlašování výsledků už hřálo naplno. Každý účastník si odnesl věcnou cenu a první tři družstva také medaile. Byl připraven i pohár pro vítěze. Každoročně vyhlašujeme také nejlepšího a nejstaršího hráče. Za zmínku stojí i skvělé občerstvení – díky patří do kuchyně a perfektní organizaci. Celkový dojem? Krásně jsme si to užili!!!

9

Muzikoterapeutické cestování s Martinou – 11. června Mé pozvání patřilo všem, kteří rádi poznávají nové kraje, ale také pro ty, kteří navštěvujete mou muzikoterapii. A přijít mohli všichni, kteří se rádi dozvědí něco zajímavého o hudebních nástrojích z mé praxe muzikoterapeutky. Muzikoterapeutické cestování – tak jsem nazvala naše setkání – bylo vlastně povídání o původu etnických nástrojů používaných v muzikoterapii. O životě lidí, kteří jej původně používali, mnohdy k úplně jiným účelům. Kdo jste přišli – škoda, že tak málo – se pobavit, dozvědět se něco zajímavého, jste jistě nelitovali. Měli jste možnost si nástroj osahat, vyzkoušet hru na něj a zjistit něco více o celostní muzikoterapii. Děkuji všem, kteří jste mne podpořili a přišli 

Výlet elektrickým vláčkem po Hodoníně – 18. června Bylo to nečekané a jedinečné. Pro naše uživatele jsme připravili výlet elektrickým vláčkem po městě. Nabídka, která se hned tak neopakuje, byla výbornou příležitostí podívat se do města, co se změnilo, co je nového! Sešlo se nás poměrně dost a zaplnili jsme celý vláček. Pan řidič byl velmi příjemný a vstřícný. Mnohým z vás dopomohl při nastupování i vystupování a krásně nás povozil po celém městě. Pojďte si znovu projít celou trasu: Vyjeli po Brněnské a odbočili na první světelné křižovatce u cihelny směrem do Bažantnice. Projeli jsme ulicí Křičkova a u Červených domků odbočili na ulici Sukova. Tam pak po hlavní silnici okolo Sigmy, po třídě Bří Čapků zpět k bývalým kasárnám. 10

Dále jsme se podívali okolo kasáren po ulici Žižkova, Marxova dolů na ulici Štefánikovu, která nás dovedla až na hlavní světelnou křižovatku ve městě. Pak náš vláček nabral směr okolo hlavní pošty, kolem služebny státní policie, do nákupního centra. Žasli jste nad tím shlukem obchodů a tou spoustou aut. Dále jsme pokračovali okolo Pančavy do míst, kde se silnice zatáčí k městskému koupališti, okolo Sokolského stadionu a směr Rybáře. Bývalé „ghetto“ se proměnilo ve vilovou čtvrť. Podivovali jsme se asi všichni, kdo jste to tady dříve znávali! Pak už vláček nabral směr okolo radnice zpět na hlavní křižovatku a po Národní třídě k městské galerii Domu umění. Minuli jsme sídlo společnosti MND a pod viaduktem zamířili opět po ulici Brněnská směrem k S-centru. Kdo jste se rozhodli jet, věřím, že jste nelitovali. Nepohodlnost dřevěných lavic byla vykoupena krásným počasím a nádherným výhledem na všechny strany a zákoutí města. Strávili jsme příjemnou hodinku tohoto dne.

11

A co Vy na to? Po delší době odmlky jsem byla opět za Vámi s otázkami, které mě zajímaly. Byla jsem velmi potěšena i za humor od některých z Vás, který mi vyloudil nejeden úsměv na tváři - a za to děkuji. Zde jsou otázky: 1. Jak se Vám líbila a co Vám dala přednáška poslankyně Ing. Zuzany Brzobohaté? 2. 1. června Mezinárodní den dětí - oslava, vzpomínky! 3. V S-centru se uskutečnil Den tance – co Vy a tanec? Odpovídá paní Růžena Domanská z 2. oddělení Slunečnice 1. Byla jsem na přednášce, dobře jsem slyšela, ale informací bylo zbytečně hodně a ztrácela jsem se – všemu jsem nerozuměla. 2. Když jsem byla malá, dávala nám maminka dort. Pamatuji si, že suroviny na dort jsme kupovali na lístky. 3. Den tance se mi líbil. Ráda poslouchám a ráda se dívám, jak druzí tancují, hlavně děti. Dále odpovídá pan Emil Bilský z 2. oddělení Slunečnice 1. Nedalo mi to nic, jsem starý, proto mi to nic nedává. 2. Rád jsem obdarovával maminku i manželku. Dávám i teď pouze již květiny a to na hrob jako vzpomínku na mou hodnou a dobrou manželku. Manželky a ženy se mají obdarovat vždy i teď rád nechávám zahrát ženám do místního rádia a dělá mi to radost, že mohu udělat radost. 3. Mám rád tanec a hudbu a rád jsem vždy tancoval, teď se musím už jen dívat. I moderní hudbu si rád poslechnu. Nakonec odpovídá pan Pavel Onderko z 2. oddělení Slunečnice 1. Ano zajímalo mě, jak paní jezdí do zahraničí a mluvila o zodpovědnosti, kterou má jako poslankyně. 2. S mou manželkou jsme slavili veškeré svátky v pracovním kolektivu, protože jsme byli všichni bezva. 3. Bohužel na tence v mém životě nebyl nějak čas, když jsem byl mladý to ano. Jinak poslouchám všechen žánr, nejvíce však sport.  12

Z pera pana Miroslava Včaly VINÁRNA U FIALŮ

Vinárna u Fialů stála – a dodnes její budova vlastně stojí – na konci, respektive na začátku ulice Jánošíkova. Prostě hned za mostem přes rameno řeky Moravy. Vlastně to dříve bylo pokračování ulice Rybářské, ale pan hospodský Fiala, asi byl radním, vymohl na městském úřadě, aby jeho vinárna stála v Jánošíkově ulici. Byl totiž velkým ctitelem slovenského hrdiny Jánošíka. Na bývalém našem domě se do nedávna skvěla tabulka s nápisem JÁNOŠÍK, SLOVENSKÝ HRDINA, POPRAVEN 1713. - Ano, správně jste se dovtípili, jsem hospodské dítě, z hospodského rodu. Jednou, asi jako dvouletý, jsem vběhl do „šenku“, tedy do hospodských místností. Hosté na mne mávali. Než mě maminka, nebo snad babička, vyprovodily ven. To je moje jediná hospodská vzpomínka, než se nejspíše v roce 1934 nebo 1935 vinárna zrušila. Po smrti dědečka Fialy nestačila babička spolu s tatínkem Včalou, který se do hospody přiženil, nadlouho sama podnik vést. Tatínek měl svoje hlavní zaměstnání jako úředník Živnobanky, mohl proto svoje hospodské vykonávat až po pracovní době. – Moje povídání je tedy složeno z vyprávění, hlavně mojí hodné maminky. Každé ráno ve vinárně na všech stolech ležely čerstvé preclíky z pekařství pana Zacha. Měl svoji pekárnu i obchod o něco výše v téže ulici. V místním sklepě se už připravovaly sudy s vínem. Vypravoval mi jeden starší pán, který zřejmě pomáhal tehdy mému dědečkovi jako kluk při té práci: „V jednom prázdném sudě byla na dně sladká usazenina. Chutnala výborně. Kousek jsem snědl.“ „Teď ale běž rovnou domů. Za chvíli budeš velice opilý!.“ Poradil mu zkušený vinárník pan Fiala. - Ve velké kuchyni se začaly připravovat obědy pro hosty.

13

Vinárna u Fialů byla v Hodoníně vyhlášená. Byly vydány, pokud vím, dvě pohlednice s jejím vyobrazením. Barevné, v té době něco nevídaného. Scházeli se tam umělci, hlavně malíři. Lolek, Frolka. A zanechali u nás upomínky ve formě svých děl. Není proto divu, že si nějaký pan Včala, po svém přeložení z Plzně do Hodonína, si vybral právě toto pohostinství. Hostinský měl pohlednou dcerku Aničku, byla z toho známost, která vyvrcholila svatbou. Tak jsem se já, Miroslav Včala, vlastně dostal na svět. Maminka mi taky vyprávěla jednu úsměvnou historku: Stalo se, že pan Včala onemocněl. Nic vážného, nejspíš nějaké nachlazení. Ale jeho bytná, která věděla o jeho vážné známosti s Aničkou, to dokázala mazaně využít. Přicházela pravidelně denně pro obědy. Prý si pro ně pan Včala posílá. Když můj budoucí tatínek ozdravěl, a znovu přišel do vinárny, zeptala se babička, jak mu poslané obědy chutnaly. Ale pan Včala o ničem nevěděl! (Obědy skončily zřejmě v jiném žaludku.) K hostinskému areálu patřilo také hospodářské zvířectvo, slepice, kachny, zřejmě i husy – vinárna stála přece u Moravy – a vepříci. A nezbytná udírna. Také, nemýlím-li se, rybník a rybářské sádky. O to všecko se nemohl postarat ovšem dědeček sám. S tím mu pomáhal pacholek pan Helešík. K tomu všemu byl pan Josef Fiala vášnivý včelař. Měl tří včelíny. Dva u nás na zahradě, třetí v ovocném sadě na Cikánce. Na hlavním včelíně u nás na zahradě se skvěl ozdobný nápis: OSADA PILNOSTI. - Maminka mi jednou ukazovala fotografii s roční snáškou medu. Bylo toho opravdu požehnaně: Několik kádí a hrnců plných medu.

Mirek V Č A L A

14

Pro dlouhou chvíli Pomozte najít koze cestu k zelené trávě

15

16

17