Ven z ulity. únor Z obsahu: Téma únorového vydání. Lidová pořekadla a pranostiky. Příb. íběh pana Miroslava Včaly. Jak jsem se naučil pít mléko

Zpravodaj S – centra Hodonín, p. o., Na Pískách 4037/11

Z obsahu: Téma únorového vydání Lidová pořekadla a pranostiky

Příb íběh íb h pana Miroslava Včaly Jak jsem se naučil pít mléko

Rubrika „A co Vy na to?“ ....a mnoho dalšího zajímavého čtení!

Ven z ulity únor 2014 cena 13,- Kč

Obsah Úvodní slovo. . . . Společenská kronika . . Informace pro vás . . A co Vy na to? . . . Téma měsíce . . . Z pera pana Miroslava Včaly . Pro dlouhou chvíli . .

strana . . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

Adresa zařízení: za ízení: S – centrum Hodonín, p. o. Na Pískách 4037/11 695 01 Hodonín tel.: 518 399 931 fax: 518 399 949 GSM: 603 217 714 e – mail: [email protected] , www.s www.s-centrumcentrum-hodonin hodonin.eu nin.eu časopis Ven z ulity vydává: kolektiv Dílny volného času tel.: 518 399 942, e – mail: [email protected], [email protected], [email protected]

2

3 4 5-7 8 9 - 13 14 - 15 16 - 17

Úvodní slovo Milí čtenáři a čtenářky, srdečně vás zdravím a doufám, že jste opět připraveni číst zajímavé a přesně pro vás připravené čtení. Co taky dělat v tomhle nevlídném čase.

„Počasí, že by psa nevyhnal“. Podíváte-li se ven z okna, uvidíte, jak silný vítr ohýbá větve a celé stromy. Žene před sebou suchou trávu a listí. Pokud si nevezmete čepici pocuchá vám nepříjemně vlasy a nafouká do uší, pokud si nevezmete šátek na krk a přes obličej, nafouká do úst. Odtud už jen krůček k nepříjemnému nachlazení, chřipce či zápalu plic. A to opravdu nechceme. Nakonec, teď nám k tomu všemu ještě nahrává móda, protože šátky, čepice a podobné pokrývky jsou vysoce módní záležitostí. Nejlépe pak ty ručně pletené či háčkované. Takže na své si přijdou opět ti, kteří umí s jehlicemi a háčky zacházet. Tyto krásné ruční práce jsou další skvělou kratochvílí pro chladné dny. Celou zimou nás pak provází, kromě čtení a ručních prací taky teplo domova a chlad krátkých dnů. Zajímáme se o to, jaké bude venku toho dne počasí. Pokud víte, že někam máte odjet, nebo naopak někdo přijet, pak ještě o to více. Mnoho toho o počasí známe z televize, něco z vlastního pozorování, ale hodně toho o počasí věděli naši předkové, kteří vytvořili téměř na každý den v roce nějakou tu pranostiku. Pranostikám bude věnována část tématu pro tento měsíc. A tu další část věnujeme zase krásným českým pořekadlům a přirovnáním. Napínavou a tehdejší skutečnost vystihující situaci vylíčil pan Včala ve svém příspěvku „Jak jsem se naučil pít mléko“. Svým příspěvkem také rozšířila únorovou nabídku čtení pečovatelka paní Milada Kristinová, která pracuje s uživateli na 4. oddělení Chrpa. Přečtěte si, jak právě na Chrpě aktivizují. Zkuste nám napsat co se děje u vás? A samozřejmě mnoho dalšího a pravidelného čtení. Ať vám náš zpravodaj zpříjemní chvíle čekání na jaro ☺

Martina DVČ

3

Společná kronika V měsíci síci ÚNORU blahopřejeme blahop ejeme těmto t mto uživatelům uživatel m

paní Marie Schwarzová paní Františka Jedličková paní Růžena Konečná

Vítáme nové uživatele

paní Danuška Baláčová paní Josefka Otýpková paní Oldřiška Barvíková pan Rudolf Kmenta

Zemřeli Zem eli paní Františka Herková paní Katarína Kratochvílová pan Stanislav Kovařík paní Anna Bajáková paní Marie Nováková Vzpomínáme

4

Informace pro vás Blíží se ples. ples. Již potřetí!!! pot etí!!! 28. února od 15,00 hodin se v atriu rozezní tóny polonézy, kterou pro tuto slavnostní chvíli nacvičili uživatelé společně s některými zaměstnanci S-centra. Pro slavnostní chvíli již 3. ročníku Plesu seniorů. Zahájíme polonézou a pak vás v průběhu odpoledne a podvečera čekají další zajímavé vstupy. Ukázka tance mladých tanečníků z hodonínského Střediska volného času, pečlivě natrénované tance taneční skupiny Rytmus S-centra a možná – přijde i kouzelník! Těšit se také můžete na bohatou tombolu, plnou krásných cen. Opět vám budou nabídnuty lístky do tomboly. Pozvěte své nejbližší, přátele a známé k posezení a pobavení. Přijďte s námi strávit pátečního odpoledne 28. února od 15,00 hodin. K tanci a poslechu vám bude celou dobu hrát již dobře známá skupina Savana – Radost. Těšíme se právě na Vás!!!

Mše svatá Ve čtvrtek, dne 27. února proběhne v naší Tříkrálové kapli Mše svatá. Začátek v 9,30 hodin. Do kaple se teple oblékněte.

Prodej textilu 20. 20. února přijedou do S – centra manželé Lubasovi, kteří nabízí kvalitní zboží, oděvy a spodní prádlo. Potřebujete – li si doplnit svůj šatník o nějaký ten kousek, nebo chcete si jen udělat radost, přijďte se podívat. Jistě pořídíte i něco pěkného na připravovaný ples.

5

NAVŠTIVTE NAŠE DÍLNY !!! Pravidelně Pravideln probíhají probíhají v prostorách knihovny tyto dílny: Dílna výtvarná – ve středu, v době od 9,30 –

11,15 hodin Ve výtvarné dílně se uživatelé věnují pletení košíků z papírových ruliček, natírání rámečků, hotových výrobků lepidlem apod.

Dílna šicí – v pátek, v době od 9,30 – 11,15 hodin V šicí dílně si procvičíte jemnou motoriku. Zde se šije, tká, trhá vatelín, plní vatelínem hotové výrobky, plete, háčkuje apod. Obě dílny vede Pavla Konečná

V Dílně Díln volného času v suterénu probíhají tyto dílny: Dílna keramická – v úterý, v době od 9,30 –

11,15 hodin V dílně keramické pracujeme s keramickou hlínou, vykrajujeme a modelujeme z ní podle šablon či dle vlastní tvořivosti.

Dílna glazování – ve čtvrtek, v době od 9,30 – 11,15 hodin V glazovací dílně se dokončují keramické výrobky kompletací.

malováním,

Obě tyto dílny vede Martina Blahová Přijďte bez obav mezi nás. Všechny výrobky vyrobené v našich dílnách prodáváme za příjemné ceny (ceník je k nahlédnutí v každé z dílně) přímo v dílně, a pak také pravidelně na dubnovém Miniekojarmarku na pěší zóně v Hodoníně, ale i při různých příležitostech přímo v S-centru. A radost z nich mají nejen samotní výrobci, ale samozřejmě i obdarovaní. J s m e t u p r o v á s !!!!!!!

6

Aktivity na oddělení odd lení CHRPA Nedílnou součástí práce na oddělení Chrpa je aktivizace uživatel. Každá aktivita zlepšuje duševní a fyzickou kondici, přispívá k dobré náladě a podporuje jejich sebevědomí. Potlačuje pocit uživatelů, že ještě nepatří do ,,starého železa“ a mají nám ještě co nabídnout. Velkou důležitost přikládáme k trénování paměti a oživení vzpomínek na domácí práce, které byly nedílnou součástí jejich každodenního života. Naše uživatelky se velmi rády zapojují do pečení moučníků, chleba nebo jídel jim dobře známých z domova a na čtvrteční aktivity zaměřené na tyto činnosti spojené s přípravou jejich vlastních svačin se těší. Mezi další pravidelné aktivity našich uživatel patří také pohybová aktivita s tancem nebo házení si s lehkým míčem, do kterých se zapojují i uživatelky, které se jindy zapojují jen zřídka a proto jsme rádi, že podporujeme jejich fyzickou zdatnost a vykouzlíme úsměv na jejich tvářích. Nezastupitelnou roli při aktivitách je hudba, kterou nám obohacuje hra na elektrické klávesy prostřednictvím naší uživatelky p. Milady Kůrečkové a naši uživatelé i ošetřující personál si při zvuku elektrických kláves rádi zazpívají a zavzpomínají na oblíbené písničky, zpěvačky a zpěváky. K příjemné atmosféře patří i vzpomínání uživatel na nezapomenutelné zážitky spojené s rodinami a zážitky z domácích a zahraničních dovolených s využitím rodinných fotografií nebo pohlednic. Při aktivitách máme velmi dobrou spolupráci s DVČ a RHB a využíváme jejich rad a zkušeností. Ošetřující personál na oddělení Chrpa si přeje, aby každá aktivita, kterou společně s uživateli vytváří, uživatelům obohatila jejich životy a přispěla ke klidnému a spokojenému stáří v našem zařízení. I nadále do budoucna se budeme snažit o to, aby si uživatelé na našem oddělení užívali více pohody a klidu.

Milada Kristinová, PSS

7

A co Vy na to?

Také v této rubrice se věnujeme tématu únorového čísla, což jsou pranostiky a pořekadla. Ptali jsme se opět tří uživatelů a zde máte naše otázky a jejich odpovědi: 1. Myslíte si, že jsou pranostiky pravdivé, řídil(a) ídil(a) jste se jimi? Případn P ípadně ípadn kterými? 2. Sledujete zimní olympijské hry v Soči? Fandíte? 3. Který zimní sport se vám líbí nejvíce a kterému fandíte? Odpovědí jsme se dočkali od paní Štěpánky Št pánky Balusové z 2.oddělení Slunečnice 1. Myslím si, že ano obyčejně to bývá pravda. Řídila jsem se touto: „Kateřina na blátě, vánoce na ledě“ a „Na Marka saď oharka“. 2. S Marianem jsme sledovali hokej Slovensko X Slovinsko. Slováci prohráli. Dnes budu fandit Česku, hrajeme se Slovenskem. 3. Krasobruslení, běžky, rychlobruslení. Z 2. oddělení Slunečnice odpovídal také pan Juraj Karika 1. Nevěřím, raději mám vše vědecky prokázáno. 2. Vše pravidelně sleduji a fandím 3. Curling, skoky na lyžích, snowboarding a hokej – je nejdůležitější! Na 3. oddělení Vinohrádky jsem oslovila paní Boženu Práškovou 1. Ano jsou, např. „Boží mlýny melou pomalu, ale jistě“. 2. Ano, hlavně hokej, curling. A hlavně když jsou tam naši. 3. Hokej, krasobruslení. Pamatuji si na „Božského Toniho“ (Anton Engelbert „Toni“ Sailer)

Děkuji za vaše odpovědi a už se těšíme na další rozhovory. Příště třeba zrovna s Vámi. Pavla DVČ

8

Téma měsíce: m síce: Pořekadla Po ekadla a Pranostiky Vítejte u únorového tématu měsíce. Připravil jsme si pro vás téma, které je všem dobře známé, ale není od věci si sem tam připomenout, co vlastně jsou zač ta pořekadla a pranostiky. Provází nás celým životem. Od útlého mládí slýcháme přirovnání, ponaučení a komentáře, které připodobňují životní situace k dění v přírodě a lidské konání pak moralizují. Otázka je kolik si z těchto rad člověk vezme k srdci a nakolik se jimi dokáže řídit. Na začátek povídání o pořekadlech a pranostikách si pojďme říci, odkud se vzala a co vyjadřují. Přísloví ísloví a pořekadla po ekadla jsou krátké průpovědi s mravním a etickým poučením, které se předávají z generace na generaci již po mnoho staletí. Nesou tak sebou důkaz o moudrosti našich předků a tvoří součást naší národní tradice. Již od dětství nám pomáhají si uvědomovat základní morální a lidské hodnoty. Pranostika je žánr lidové slovesnosti. Jde o rčení, které se snaží dávat do souvislosti určité meteorologické jevy a roční dobu, založená na dlouhodobé lidské zkušenosti. Slovo pranostika je odvozeno z latinského slova prognosis tedy předpověď. Spojuje se s každým měsícem. PŘÍSLOVÍ ÍSLOVÍ A POŘEKADLA PO EKADLA Jsou výsledkem názorů lidí na nejrůznější události. Vznikaly ve staletém procesu, mnohé mají své kořeny v pohanských dobách. Jsou určitým návodem, jak by se měli lidé chovat od narození až po smrt i v průběhu různých dnů jednoho každého roku. Byly uchovávány ústním podáním v ustálené a vytříbené jazykové formě z generace na generaci. V naší vlasti byly většinou prvně písemně zaznamenány teprve v devadesátých letech 19. století v souvislosti s pražskou národopisnou výstavou roku 1892. Jejich sběrateli se většinou stali čeští venkovští učitelé a kronikáři, kteří psali obecní kroniky, ale především ti, kdož si vedli kroniky rodinné. Dalším obdobím zájmu o pořekadla a přísloví se stala léta po vzniku

9

Československé republiky v roce 1918. Dílčí zápisy těchto projevů lidové slovesnosti byly publikovány ve sbornících. Pochopitelně, že doznaly i souborné knižní podoby a mnohé postihovaly i krajové nuance. Dnes se na přísloví, pořekadla i obyčeje díváme ve světle moderních vědeckých poznatků se shovívavým úsměvem. Nadále však zůstanou ukázkou úsilí generací předků po poznání světa a dění v něm. Přísloví je ustálený stylizovaný výrok, jenž obsahuje obecně platné zásady nebo zkušenosti mravoučné povahy. Tyto jsou vyjádřeny buď přímo, nebo obrazně. Představují pravdu skrytou za symbolickou formou, která se přenáší z generace na generaci bez pozorovatelné degenerace obsahu. Přísloví na rozdíl od výroků nikdy nemají autora a jsou dědictvím zdravého selského rozumu našich předků. Tvoří tak součást národní tradice, která lidem od malička pomáhá se vstřebáním základních morálních a lidských hodnot. Rozdíl mezi rčením a po ekadlem pořekadlem Rčení: je útvarem podobným přísloví, avšak liší se od něj v několika ohledech: - Přísloví je vyjádřením nějaké životní moudrosti, rčení je produktem lidové fantazie. - Smyslem přísloví je tedy morální ponaučení, výstraha či pokárání. Smyslem rčení je pobavení, oživení jazykového projevu. - Přísloví tvoří celé formalizované věty, které nelze rozdělit, přeformulovat, skloňovat či časovat. Rčení a pořekadla se stávají částmi vět, rčení lze skloňovat i časovat. Příklady českých pořekadel 10

Bez práce nejsou koláče. Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše. Komu se nelení, tomu se zelení. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Tichá voda břehy mele. Kdo chce psa bít, hůl si vždy najde. Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Když se dva perou, třetí se směje. Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když jdeš.

- Co je šeptem, to je čertem. - Kdo lže, ten krade.

A přidám i pár vtipných a pro obveselení srdíčka o Kdo jinému jámu kopá, je u něho na brigádě. o Povídá žena muži: "Nebýt tebe, tak bychom byli ideální pár!" o Ty po mne kamenem, já po tobě cihlou o Tak dlouho říkal hop, až mu přeskočilo. o Úsměv je druhá nejlepší věc, kterou může žena udělat se svými rty PRANOSTIKY Pranostiky neboli povětrnostní pravidla tvořily součást vzdělanosti každého národa a to již od starověku. K nejstarším patří pranostiky národů sídlících u Středozemního moře, kde měli lidé velký zájem o počasí a jeho roční režim hlavně v souvislosti s mořeplavbou. Na počasí však byla závislá i obživa rolníků. Naši předkové si všímali různých jevů během roku, které pak dávali do souvislosti s průběhem zemědělských prací, výnosem apod. Postupně si tedy začali zaznamenávat různé charakteristiky počasí i jeho průběh a to v zájmu zajištění zemědělských prací a posouzení povětrnostních předpokladů pro úrodu. Začali tedy počasí do jisté míry předpovídat. Pranostiky se vždy rodily na hranici známého s neznámým, a proto jsou zákonitě velice často poznamenány předchozími (ne)znalostmi či tzv. dobovou tradovanou “moudrostí”. Během staletí postupně vznikl soubor pranostik, rozptýlený po různých domácích záznamech či tištěných kalendářích. Prvním významným dnem jsou v lidovém podání Hromnice, které spadají na 2. února. Právě k nim lidová slovesnost zaměřovala řadu doporučení, jak si upevňovat v tento den zdraví. Sluneční svit na Hromnice určoval i stupeň zdraví lidí. Pokud svítí slunce dopoledne, budou zdraví po celý rok mladí lidé, sluneční svit v poledne a v odpoledních hodinách věstí zdraví všem dospělým a sluníčko navečer dle pranostik dává pevné zdraví starým. Významnou roli v této záležitosti hrály posvěcené hromniční svíčky. Doporučovalo se totiž, že lidem postiženým chřipkami, angínami a nejrůznějšími krčními problémy stačí potírat příslušná místa hromniční svíčkou. Pokud byly v domě jedovatiny (rozuměj nerůznější nemoci), stačilo dle pranostik umístit pod práh domu zelený drn, bylo vystaráno. 11

To by bylo něco pro současné ministerstvo zdravotnictví a zdravotní pojišťovny. Ale strkej dnes drn pod práh panelových domů. Hromniční svíčky dle lidových pověr zaručeně chránily před požáry za bouřek. Jen musely být zapáleny s dostatečným předstihem. Pak byl účinek jednoznačný. Na Hromnice se doporučovalo nasázet kolem hnojišť alespoň větve angreštů. Ty totiž měly spolehlivě ochránit dům a především lidi před čarodějnicemi a jejich pekelnými kouzly a čarováním, napomáhaly rovněž udržovat zdraví.

Naši předkové varovali především ženy před tím, aby se v hromniční den pouštěly do šití. Pokud by tak učinily, budou se jim po celý rok podebírat prsty a navíc takový člověk bude vystaven zvláštnímu nebezpečí, že do něj udeří blesk. V pranostikách se na Hromnice často objevují ty, které souvisejí s počasím a jak se promítnou v příštích obdobích. Mezi nejznámější jistě patří - „Na Hromnice svítí-li slunko, na polích bude hojnost žita i pšenice“. Varování se skrývá v projevu – „Teče- li na Hromnice voda v koleji, dlouhá zima ještě zavelí“ stejně jako – „Je-li na Hromnice zima, medvěd rozhazuje boudu, pakli teplo, staví ji“. V hromniční den platí i další pranostika – „Chumelenice na Hromnice lákají z nor jezevce, je-li pěkně, zalézají dál“. O Hromnicích se výrazně prodlužuje den. Jestliže svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá, na Boží Narození jde jen o bleší převalení, na Tři krále o fous (krok) dále, na Hromnice o hodinu více. Měsíc až do Škaredé středy byl věnován masopustnímu veselí, dobrému jídlu a pití i masopustním průvodům. Postavy průvodů byly pevně určeny, rozhodně v nich chyběly dnešní princezničky s kovboji a případné příšery. V den masopustních průvodů měly maškary moc nad vesnicemi i městečky, aniž je k tomu opravňovala nejrůznější rozhodnutí starosty. Všichni lidé si pokládali za čest, pokud je maškary navštívily. Není příliš známé, že i v únoru se na některých místech chodilo na koledu. Tak tomu bylo na den svaté Doroty, jejíž jméno se objevovalo v kalendáři 6. února. Při této koledě bývala hrána děsuplná hra

12

o stětí svaté Doroty, krásné a bohabojné dívky, která odmítla ukrutného krále Aprenciuse. Pranostikami opředený byl i svatý Matěj, který má svůj svátek 24. února. Říká se v nich například – „Když o Matěji je zima, její konec je v nedohlednu“. Jiná pranostika je však optimističtější, neboť tvrdí – „ Dobře bude, pokud se na Matěje skřivan napije vody z koleje“. Když však v tento den prší, urodí se hodně brambor, pokud je větrno, budou stromy plné ovoce. Běda však, když – „ Na svatého Matěje voda břehy omeje, ale mráz v ten den čtyřiceti dalšími pokračuje“. Svatý Matěj byl ve zvycích spojován s buzením ovocných stromů, aby rodily hodně kvalitního ovoce. V tento den posílali rodiče své bosé děti do zahrad, aby voláním – „Svatý Matěji, přines nám úrody do naší zahrady“ tuto skutečnost přivolaly. Často tak činili hospodáři a většinou nejstarší členové rodiny. Je zajímavé, že na některých místech lidé zdobili stromy v zahradách i zavěšováním drobných kousků pečiva. Co by si jen počali Pražané, pokud by neměli svoji matějskou pouť, jen těžko domyslet. Daleko nejznámější jsou pranostiky, které souvisejí s hospodařením. I dnes víme, že – „ Únor bílý - pole sílí“ nebo „Únor studený – srpen horký“. Ale pozor – „Mírný únor – bídný jarní čas“. Tak tolik jen některé pranostiky a obyčeje únorové, jak je znali v minulosti především lidé na venkově. A na závěr povídání jedna pranostika z každého měsíce celého roku: leden - Lednový déšť z pecnu odkrajuje únor - Teplý únor - studené jaro, teplé léto březen ezen - Březen bez vody - duben bez trávy duben - Je-li v dubnu teplý déšť, hojné požehnání jest květen kv ten - Je-li už máj zahradníkem, není stodol milovníkem červen - Červnové večerní hřmění - ryb a raků nadělení červenec – Jaký červenec, takový leden srpen - V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunéčko hřeje září zá í - Jaké počasí v září, tak se i březnu vydaří říjen íjen - Mrazy v říjnu - hezky v lednu; krásný říjen - studený leden listopad - Když napadá sníh na zelené listí, bude tuhá zima o prosinec - Mnoho sněhu v prosinci - mnoho ovoce a trávy.

o o o o o o o o o o o o

Převzato z webových stránek: Města Rychnov u Jablonce nad Nisou, regionu Daníž, Wikipedie – internetové encyklopedie, e-horoskopy.cz a z knihy Česká pranostika (Z.Urban a A.Robek) 13

Z pera pana Miroslava Včaly JAK JSEM SE NAUČIL PÍT MLÉKO aneb O ILEGÁLNÍM PŘECHODU P ECHODU HRANICE Do svých jedenácti let jsem nesnášel mléko. Bylo mi z něho na zvracení, „obracel“ se mi žaludek. To, že se to změnilo, způsobila následující příhoda. Už od nejútlejšího věku jsem spolu s maminkou jezdil na letní byt do Postřelmova u Zábřehu k Hamalům. Tedy na Malou Hanou. Ale když jsem chodil do první třídy, zabrala nás Německá říše a Postřelmov se změnil na Gross Heilendorf. Pro nás nepřístupně za hranicemi. Poněvadž jsme měli poměrně velké hospodářství, sloužila u nás mamince ku pomoci paní Filomena Klímková. Říkala jsme jí slečno. Živě si vzpomínám, jak mi ji jednou večer maminka představila, ležel jsem už v postýlce. Přijela právě z Postřelmova. Strýc Pepinek byl zaměstnán u firmy Wagner v Postřelmově, bydlel u Hamalů – o těch bude v dalším povídání právě řeč – to zprostředkování „slečny“ k nám do Hodonína zřejmě zařídil. -- Takže jsem vás seznámil s hlavními aktéry příběhu, který vám chci vyprávět. Moment! Nesmím zapomenout na mého mladšího brášku Vašíka. Naše napadlo, že bychom se alespoň my kluci mohli se slečnou na prázdniny k Hamalům do Říše dostat. Měla totiž právo na dovolenou k cestě domů. Nejdříve jsme to zkoušeli na okresním úřadě legálně. Naši operovali s tím, že jedeme pomoci při žních. Ale příslušný úředník o tom nechtěl ani slyšet, že Sudetetengau je stejně přelidněné. Napadlo tedy naše rodiče, zkusit to bez dodatku v slečnině pasu „Und zwei Kinder“, to jest „A dvě děti“. Tedy, pokusit se o i l e g á l n í přechod Přijeli jsme na poslední stanici na území Protektorátu Čechy a Morava a vystoupili z vlaku. Naposledy jsme se pokusili o legální překročení hranic, po silnici. Slečna táhla těžký kufr. U závory nás s úsměvem přivítal německý voják. To, že je to dřina v tom horku. Ale

14

dopadlo to stejně. V pase chybí doložka „Und zwei Kinder“. Prý by nás třeba pustil, ale další hlídka by nás stejně zastavila. Zřejmě se bál porušit rozkaz. S nepořízenou jsme se vrátili a zakotvili v nejbližší hospodě. Hostinský nám při sodovkách poradil, že nás seznámí s jedním člověkem, který nás po setmění lesem přes hranici tajně převede. Při nočním přechodu byla největším nepřítelem spousta komárů. Ti útočili hranice nehranice. Nakonec, po slabé půlhodince pochodu, nám náš průvodce ukázal na sloupek s cedulí s nápisem Grossdeutsches Reich. Velkoněmecká Říše. „Dál už s vámi nepůjdu. Za tím hraničním označení už je Německo. Zajděte si tam na nejbližší nádraží.“ Na železniční stanicí jsme se setkali s česky mluvící rodinou. Malé děvčátko si prozpěvovalo: „Kolotoč je hezký, protože není český.“ Pak přijel vlak a po několika stanicích zastavil na postřelmovském nádraží. Vystoupili jsme. U Hamalů nás přivítali. Slečna nás k nim doprovodila. Bylo asi po desáté večer. Na uvítanou nám paní Hamalová předložila velký hrnek čerstvě nadojeného, vychlazeného mléka. Kupodivu mi zachutnalo. A nyní je mým nejoblíbenějším nápojem. Cesta zpět už byla snadná: Já jsem přecházel coby syn postřelmovského zahradníka pana Klevety jako jeho syn Olouš a Vašík se přidružil k jednomu pánovi, kterého jsme „uchytli“ přímo na nádraží těsně před přechodem. Řekl jen Vašíkovi: „Teď jsi můj“. A bylo to. Mirek V Č A L A DÍKY ! Glosa Dnes 11.února byl za mnou na návštěvě můj dobrý kamarád Rosťa Mahdal. Jako vždy, za ucházejícího počasí, se chtěl se mnou vypravit na chvíli do zahrady. Počítali jsme s tím, že budeme zase pracně podkládat dveře kamenem, aby se nám při vyjíždění s vozíkem nezavíraly. Ale hle! Dveře se samy automaticky ROZEVŘELY. Slyšel jsem sice, že paní ředitelka přislíbila na tyto zahradní dveře automat. Ale, že to bude tak brzy ?! – PANÍ ŘEDITELKO DÍKY !!! Mirek V Č A L A

15

Pro dlouhou chvíli 1. A/ Doplňte Dopl te chybějící chyb jící slova do uvedených přísloví: p ísloví: a) b) c) d) e) f) g) h) i)

Žádná............. se nejí tak horká, jak se.............. Komu se.............., tomu se ......................... Sejde z..................., sejde z ........................... Když ......................lapají, pěkně mu ............... Která...............nejvíce bučí, nejméně ....................dává Každý...............zpívá, jak mu .................narost Jak si kdo..............., tak si ......................... Koho ..............jíš, toho ................zpívej Co na ............, to na jazyku B/ Zkuste vysvětlit vysv tlit význam uvedených přísloví p ísloví

2. A/ Doplňte Dopl te do uvedených přísloví p ísloví a rčení názvy zvířa zví at: a) b) c) d) e) f) g) h) i)

..................se nažral a .................zůstala celá Darovanému.........................na zuby nehleď Udělali ........................zahradníkem Dělá z .......................velblouda Dočkej času jako........ klasu Lepší..............v hrsti, nežli .................na střeše Není ani...............ani.............. Kdo chce s ..............býti, musí s nimi výti Kdo dva .................honí, žádného nechytí B/ Zkuste vysvětlit vysv tlit význam uvedených přísloví p ísloví

???????????????????????????????????????????????????????????????????????????????? ?????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????? ?????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????

Řešení: ešení: 1 – a)kaše, uvaří; b)nelení, zelení; c)očí, mysli; d)ptáčka, zpívají; e)kráva, mléka; f)pták, zobák; g)ustele, lehne; h)chleba, píseň; i)srdci 2 – a)vlk, koza; b)koni; c)kozla; d)komára; e)husa; f)vrabec, holub; g)ryba, rak; h)vlky; i)zajíce

16

Řešení: Má nejnižší tělesnou teplotu

17