SBORNÍK PRACÍ FILOZOFICKÉ F A K U L T Y BRNĚNSKÉ UNIVERZITY STUDIA MI NORA F A C U L T A T I S PHILOSOPHICAE UNIVERSITATIS BRUNENSIS C 38, 1991
J A N
J A N Á K
B R U N N E R G E W E R B E B A N K (1863-1880) PŘEDCHŮDKYNĚ BRNĚNSKÉ POBOČKY ŽIVNOSTENSKÉ BANKY 1
Mezi m o r a v s k ý m i záložnami, které začaly vznikat od roku 1861, za u j í m á v ý j i m e č n é p o s t a v e n í Erster Briinner Credit-Verein fur Gewerbetreibende z roku 1863, p ř e m ě n ě n ý roku 1871 na Briinner Gewerbebank. ačkoliv, což je třeba zdůraznit, n e š l o o akciovou banku, n ý b r ž o záložnu podle s p o l č o v a c í h o zákona a od roku 1873 podle z á k o n a o h o s p o d á ř s k ý c h a výdělečných společenstvech. Tato instituce zasluhuje z v l á š t n í h o pozoru z toho důvodu, ž e byla je dinou utrakvistickou záložnou na Moravě, k d e ž t o v š e c h n y ostatní byly ostře d ě l e n y podle národnostního hlediska. Tato s k u t e č n o s t v y p l ý v á j e š t ě zřetelněji u v ě d o m í m e - l i si, ž e od 60., popř. 70. let se toto hledisko ve v e ř e j n é m ž i v o t ě Brna p ř í s n ě dodržovalo a ž e v tomto m ě s t ě neexistovaly ž á d n é k a p i t á l o v ě silné č e s k é záložny, k t e r é by mohly poskytovat ú v ě r českým podnikatelům. Tato záložna byla ú s t a v e m u r č e n ý m pro m a l é a střední ž i v n o s t n í k y a ob c h o d n í k y a iniciativa k j e j í m u zřízení v z e š l a z Máhrischer Gewerbevereinu u v e d e n é h o v život jenom krátce p ř e d t í m : jeho stanovy byly přijaty 12. dubna 1861 a spolek se konstituoval 25. ledna 1862. S d r u ž o v a l jak m a l é a střední ž i v n o s t n í k y , tak z e j m é n a v e l k é n ě m e c k é podnikatele, a to p ř e d e v š í m b r n ě n s k é s o u k e n i c k é továrníky, kteří v n ě m hráli rozhodující roli. Politicky se hlásil k n ě m e c k ý m liberálům. V e l k ý m p o d n i k a t e l ů m v š a k poskytovala ú v ě r diskontní pokladna v í d e ň s k é Národní banky z ř í z e ná v B r n ě roku 1848 a z m ě n ě n á roku 1853 na p o b o č k u t é t o banky. Od roku 1857 pak i b r n ě n s k á pobočka v í d e ň s k é Credit-Anstalt fúr Handel und Gewerbe a od listopadu 1862 také M á h r i s c h e Escomptebank, p r v n í
Nejnověji srov. J a n á k , J.: Počátky moravských záložen a úvěrováni průmyslu do roku 1873, SPFFBU, C 34, 1987, 71—81; t ý ž : Moravské záložny od vydání družstevního zákona v roce 1873 do roku 1880, SPFFBU, C 35, 71—85.
54
J A N JANÁK
obchodní banka v z n i k n u v š í v B r n ě , v n í ž hrál v ý z n a m n o u roli i prezi dent Gewerbevereinu Gustav Schoeller. Od roku 1869 do roku 1873 k ní p ř i b y l y i další b r n ě n s k é a k c i o v é banky. Vznik z m í n ě n é z á l o ž n y je spojen se d v ě m a j m é n y . V e z p r á v ě o její činnosti do roku 1871 zaslané místodržitelství napsal prezident její s p r á v ní rady s o u k e n i c k ý továrník August Popper, ž e záložna byla zřízena v d ů s l e d k u rozmachu m y š l e n e k Schulze-Delitzsche a Popper dal již v ro ce 1861 p o d n ě t k založení p o d o b n é instituce jako v N ě m e c k u , k d y ž k v ů l i tomu vykonal do N ě m e c k a cestu. D r u h ý m iniciátorem — a pouze o n ě m se zmiňují oficiální publikace Gewerbevereinu — byl viceprezident tohoto spolku v letech 1862—1867 a b r n ě n s k ý b r a š n á ř s k ý mistr Josef Watzata. Ten p ř e d n á š e l 19. k v ě t n a 1862 v Gewerbevereinu o jeho u ž i t e č n o s t i pro střední ž i v n o s t e n s k ý stav, 26. k v ě t n a zde m ě l p ř e d n á š k u o zřízení ž i v n o s t e n s k é z á l o ž e n s k é pokladny tehdejší sekretář Obchodní a ž i v n o s t e n s k é komory v B r n ě dr. Robert H e y m a p r v n í podání, k t e r é v záležitosti této z á l o ž n y d o š l o m o r a v s k é m u místodržitelství, nese datum 24. k v ě t n a 1862. Na tento úřad se v n ě m obrací správní rada Gewerbevereinu (po d e p s á n je prezident Gustav Schoeller a sekretář dr. Franz Migerka) a pro sí o přijetí stanov z á l o ž n y o z n a č e n é jako „ g e w e r b l i c h e r Creditverein". P r ů v o d n í připiš p o j e d n á v á rozsáhle o krizi m a l ý c h živností, o nedostatku kapitálu a o nutnosti asociací podle zásad Schulze-Delitzsche a dále se zde rozebírají p ř e d l o ž e n é stanovy p r o p o n o v a n é z á l o ž n y . 2
3
4
5
6
7
Již následující den, tj. 25. k v ě t n a , je d a t o v á n o podání j m é n e m k o m i t é ke zřízení z á l o ž n y o z n a č e n é jako „Erster B r ů n n e r Credit-Verein f ů r Gewerbetreibende" a a d r e s o v a n é r o v n ě ž místodržitelství. P í š e se zde, ž e viceprezident Gewerbevereinu Watzata podal v tomto spolku n á v r h na zahájení p ř í p r a v n ý c h prací ke zřízení „ ž i v n o s t e n s k é banky v B r n ě " s ur-
J
Srov. J a n á k , J.: Úvěrování průmyslu na Moravě do počátku Šedesátých let 19. století, CMM, 104, 1985, 244—267. Srov. J a n á k , J.: Vvěrováni moravského průmyslu od počátku Šedesátých let 19. století do roku 7880, CMM, 105, 1986, 63—90. * Srov. Státní oblastní archív Brno, B 14-místodržitelství starší, f. 128, sign. 2/7, 3751/435/1871. K počátkům srov. též Briinner Geschaftsbericht. Organ fťir dle Interessen der Landwirtschaft, der Industrie und des Handels, 1, 1861—1862, č. 1, 28. 12. 1861 (Die Aufgabe unseres Gewerbevereines), č. 38, 13. 9. 1862 (Was ist aus dem Projecte der Brunner Gewerbe-Bank geworden), č. 48, 22. 11. 1862 (Die Brunner Gewerbebank), 2, 1863, č. 3, 17. 1. 1863 (Die Constituirung des gewerblichen Creditvereines in Bríinn), 3, 1864, č. 5, 30. 1. 1864 (Der erste Briinner Cre dit-Verein fiir Gewerbetreibende). Stručně o této záložně též D e u t s c h , G.: Die Entwicklung der Briinner Handels- und Creditverháltnisse, Bríinn 1888, 16n. Denkschrift ZUT Feier des vierzigjdhrigen Bestandes des mahrischen Gewerbeverei nes in Briinn 1901, 37 a 153 jej uvádí správně jako braSnářského mistra, na s. 95 zřejmě omylem jako stolařského mistra. Srov. Denkschrift, 95. Rozsáhlý konvolut o záložně je v SOA Brno, B 14-míst. st., f. 140, sign. 2/7, 22.001/5077/1880.
3
fi
a
7
BRTJNNER GEWERBEBANK - PŘEDCHŮDKYNĚ ŽIVNOSTENSKÉ B A N K Y
c e n í m z j e d n á v a t kredit a p e n ě ž n í p r o s t ř e d k y m e n š í m ž i v n o s t n í k ů m a i n formuje se zde o u č i n ě n ý c h k r o c í c h . Zřízení z á l o ž n y š l o tak od začátku po dvou k o l e j í c h a 15. č e r v n a 1862 sdělil Schoeller místodržitelství (předložené stanovy byly m e z i t í m p o s l á ny k v y j á d ř e n í finanční prokuratuře), ž e zasedání spolku, na n ě m ž vy stoupil se s v ý m n á v r h e m Watzata, přikázalo n á v r h s v é národohospodář s k é sekci. T a sestávala z 85 č l e n ů náležejících „částečně k u č i t e l s k é m u , č á s t e č n ě k ž i v n o s t e n s k é m u stavu" a k v y p r a c o v á n í stanov z á l o ž n y zvo lilo s e d m i č l e n n é k o m i t é . Do jeho čela byl postaven profesor n á r o d n í h o hospodářství na b r n ě n s k é technice Alfred Regner rytíř Bleyleben, poz dější d v o r n í rada, a č l e n y se stali sekretář komory dr. Heym (ten byl z á r o v e ň s e k r e t á ř e m tohoto komité), a d v o k á t a b ý v a l ý purkmistr m ě s t a Brna dr. Rudolf šlechtic Ott, zastupující dirigent b r n ě n s k é p o b o č k y v í d e ň s k é Credit-Anstalt Leopold Putzker, b ý v a l ý koncipient b r n ě n s k é komory dr. Johann B a ž a n t a r o v n ě ž autoři obou n á v r h ů , tj. Popper a Watzata. V p r ů b ě h u osmi zasedání, k t e r á trvala v ž d y č t y ř i až p ě t hodin, vypraco valo k o m i t é n á v r h stanov, k t e r ý byl p ř e d l o ž e n s c h ů z i národohospodářské sekce a ta jej po p ě t i s e z e n í c h přepracovala. Spornou byla z e j m é n a otázka r u č e n í : s c h ů z e sekce přijala 35 proti sedmi h l a s ů m z á s a d u solidárního, tj. n e o m e z e n é h o ručení č l e n ů v e š k e r ý m s v ý m j m ě n í m a v t ě l i l a ji do stanov p ř i p o j e n ý c h ke zprávě, podle n i c h ž m ě l a vzniknout záložna o z n a č e n á jako „ g e w e r b l i c h e r Creditverein". D r u h ý n á v r h stanov, za n í m ž stál Popper, v y c h á z e l ze z á s a d y o m e z e n é h o ručení č l e n ů jenom do v ý š k y jejich vkla dů. 8
9
F i n a n č n í prokuratura poslala svoje stanovisko k o b ě m a n á v r h ů m 12. srpna (požadovala pouze dílčí d o p l ň k y a opravy) a 6. září byla záležitost p o s l á n a k v y j á d ř e n í b r n ě n s k é komoře. T a o d p o v ě d ě l a již 12. září a vzhle dem k nedostatku institucí p o s k y t u j í c í c h kredit doporučila přijetí obou stanov. Místodržitelství v y h o v ě l o tomuto doporučení a 4. října byl n á vrh zaslán s t á t n í m u ministerstvu. V podání č t e m e , ž e v l ů n ě Gewerbevereinu se v y n o ř i l a idea na zřízení ú v ě r n í h o spolku pro p o s k y t o v á n í kre ditu „třídě m e n š í c h ž i v n o s t n í k ů a obchodníků", k t e r á v y c h á z í z m y š l e n e k Schulze-Delitzsche a s p o č í v á na principech u z n a n ý c h v í c e l e t o u zkušeností za ú č e l n é . V e spolku v š a k d o š l o při projednávání zásad ručení k t a k o v ý m p o d s t a t n ý m d i f e r e n c í m (víme, ž e je nemohla odstranit ani j e d n á n í trvající d e s í t k y hodin), ž e m e n š i n a se rozhodla zřídit vlastní záložnu. V ě t š i n a Gewerbereinu tak předložila n á v r h stanov z á l o ž n y o z n a č e n é jako „ g e w e r b l i cher Creditverein", jeho m e n š i n a pak n á v r h stanov „Erster B r ů n n e r Credit-Verein fiir Gewerbetreibende" a o b ě části poprosily o jejich s c h v á lení. P r o t o ž e i podle stanoviska b r n ě n s k é komory by bylo žádoucí, aby v B r n ě bylo v í c e t a k o v ý c h t o ú v ě r n í c h s p o l k ů a protože ž a d a t e l é byli
8 9
Srov. tamtéž. Srov. tamtéž.
J A N JANÁK
56
u z n á n i za v h o d n é osoby, doporučilo místodržitelství s t á t n í m u minister stvu s c h v á l e n í obou n á v r h ů stanov. S t á t n í ministerstvo o d p o v ě d ě l o te prve 3. ledna 1863, ž e oba spolky n e m a j í b ý t p o s u z o v á n y jako p e n ě ž n í ú s t a v y ve smyslu § 2 litera g spolčovacího zákona, n ý b r ž pro s v ů j m a l ý rozsah a pro o m e z e n í jejich působnosti na č l e n y pouze jako v z á j e m n é p o d p ů r n é spolky, jejichž k o n c e s o v á n í patřilo do okruhu p ů s o b n o s t i m í s todržitelství. Tento úřad to sdělil 11. ledna jednak správní radě Gewerbevereinu, jednak zakládajícímu v ý b o r u Erster B r ů n n e r Credit-Verein (v tomto případě do rukou Poppera) a vyslovil ke s t a n o v á m n ě k t e r é p ř i pomínky. Nakonec v š a k došlo ke sjednocení r o z d í l n ý c h stanovisek a Popper s Watzatou předložili s p o l e č n ě j i ž 26. ledna místodržitelství ke schválení stanovy z á l o ž n y n a z v a n é Erster B r ů n n e r Credit-Verein fiir Gewerbetreibende. Místodržitelství stanovy t é t o z á l o ž n y spočívající na o m e z e n é m r u čení č l e n ů 3. února s c h v á l i l o a 7. dubna 1863 zahájila záložna činnost. Již 1. dubna 1864 požádala v š a k správní rada z á l o ž n y o z m ě n u stanov a svou žádost z d ů v o d n i l a p ů v o d n í nezkušeností, takže v e d e n í spolku zjis tilo po jeho konstituování, ž e stanovy činnost z á l o ž n y o m e z u j í a nevyho v u j í p l n ě p o ž a d a v k ů m a p o t ř e b á m b r n ě n s k é h o trhu, n ě k t e r á u s t a n o v e n í se pak u k á z a l a jako n e p r o v e d i t e l n á aj. N o v é stanovy v š a k místodržitelství schválilo neobvykle pozdě, teprve 30. prosince 1865, a to po o p ě t o v a n é žádosti p o d e p s a n é Popperem a dalšími p ř e d s t a v i t e l i spolku a d a t o v a n é 15. srpna 1864. Teprve n y n í mohla záložna přijímat podle vzoru j i n ý c h ú v ě r o v ý c h institucí úročitelné vklady. Záložna byla stále j e š t ě p ř e d m ě tem pozornosti Gewerbevereinu, na j e h o ž p ů d ě o ní 8. ú n o r a 1866 p ř e d n á š e l j i ž z m í n ě n ý k o m o r n í s e k r e t á ř dr. H e y m a 14. ú n o r a 1869 se v a l n á hromada z á l o ž n y usnesla na její p ř e m ě n ě ve v š e o b e c n ý kreditní ú s t a v pod n á z v e m M á h r i s c h - s c h l e s i s c h e Gewerbebank v B r n ě . Žádost o s c h v á l e n í n o v ý c h stanov však ministerstvo vnitra 17. listopadu 1869 z a m í t l o se z d ů v o d n ě n í m , ž e p r o v o z o v á n í n o v ý c h o b c h o d n í c h o d v ě t v í , jak se o nich v n á v r h u n o v ý c h stanov u v a ž o v a l o , přísluší pouze a k c i o v ý m s p o l e č n o s tem z ř í z e n ý m na z á k l a d ě u s t a n o v e n í o b c h o d n í h o z á k o n a a o p a t ř e n ý m odpovídajícím n e v y p o v ě d i t e l n ý m k a p i t á l e m . Z á p o r n é stanovisko minister stva projednala v a l n á hromada spolku 2. ú n o r a 1870 a zmocnila správní radu podat proti tomuto r o z h o d n u t í p ř í p a d n é odvolání. V zastoupení spol ku to sdělili m í s t o d r ž i t e l s t v í teprve 2. října 1871 Popper a Florián Zed n í k s poukazem, ž e v í d e ň s k é záložně Wiener Vorschufi-Verein bylo nejen povoleno rozšíření její činnosti, n ý b r ž i z m ě n a firmy na Erste Wiener Gewerbebank Pels, a to r o z h o d n u t í m d o l n o r a k o u s k é h o m í s t o d r ž i t e l s t v í z 21. srpna 1870. V ý b o r proto požádal znovu o s c h v á l e n í n o v ý c h stanov a o z m ě n u n á z v u z á l o ž n y na B r ů n n e r Gewerbebank. Místodržitelství se 10
11
10 11
Srov. tamtéž. Srov. Denkschňft, 96.
BRUNNER GEWERBEBANK - PŘEDCHŮDKYNĚ ŽIVNOSTENSKÉ BANKY
57
neodhodlalo v y ř í d i t žádost ve s v é kompetenci a poslalo ji ministerstvu vnitra. To sdělilo 23. listopadu 1871 p ř í m o m o r a v s k é m u místodržiteli h r a b ě t i Thun-Hohensteinovi, ž e žádost spolku o z m ě n u n á z v u na Brunner Gewerbebank p o s l a n á p ř í p i s e m z 9. listopadu se v d o r o z u m ě n í s pří s l u š n ý m ministerstvem vrací s o d v o l á n í m na m i n i s t e r s k ý v ý n o s z 8. srpna 1866 k v y ř í z e n í ve vlastní p ů s o b n o s t i místodržitelství. Dne 14. prosince poslal v ý b o r z á l o ž n y místodržitelství na jeho v ý z v u p ě t e x e m p l á ř ů stanov n o v é instituce a to je j i ž 16. prosince potvrdilo. Stanovy n o v é záložny, která byla po v y d á n í d r u ž s t e v n í h o zákona z ro ku 1873 r e g i s t r o v á n a v roce 1874 jako z a p s a n é s p o l e č e n s t v o s r u č e n í m o m e z e n ý m , stanovovaly p ů s o b n o s t spolku na Brno a okolí a č l e n s k ý po díl byl u r č e n na 20 zl. Z á l o ž n u řídila p a t n á c t i č l e n n á správní rada v č e l e s prezidentem a viceprezidentem, která p o d l é h a l a v a l n é h r o m a d ě . P o t é , co byl v y l í č e n institucionální v ý v o j záložny, je nutno položit si n ě k o l i k otázek. P r v n í z niqh se bude t ý k a t členské z á k l a d n y spolku, je h o ž č i n n o s t se podle p ů v o d n í c h z á m ě r ů n e m ě l a omezovat pouze na Brno, n ý b r ž m ě l a se t ý k a t c e l é Moravy. P ř i s v é m vzniku m ě l a záložna sto č l e n ů , již koncem p r v n í h o roku činnosti se tento p o č e t z v ý š i l na 270, potom stoupl na 315 koncem roku 1864 a kolem tří set se pohyboval až do roku 1870. Do konce roku 1871 v š a k prudce vzrostl na 415 a do konce roku 1872 stoupl t é m ě ř o polovinu na 608. Koncem roku 1873 m ě l a j i ž záložna 716 č l e n ů a koncem roku 1878 bylo z a z n a m e n á n o 846 č l e n ů . A č koliv se v 70. letech o b r o v s k ý m z p ů s o b e m p o č e t č l e n ů zvýšil, dostala se na konci tohoto období záložna do s v í z e l n é situace, jak o tom bude ř e č n í ž e . Na p o l o ž e n o u o t á z k u m ů ž e m e v š a k o d p o v ě d ě t , ž e záložna m ě l a z n a č n ě širokou č l e n s k o u základnu rekrutující se z e j m é n a z m a l ý c h a s t ř e d n ě v e l k ý c h p o d n i k a t e l ů , což odpovídalo p ů v o d n í m u z á m ě r u poskytovat ú v ě r p r á v ě t ě m t o v r s t v á m . Podnikatele, které by bylo m o ž n o označit za v e l k é , v řadách č l e n ů až na řídké v ý j i m k y n e v i d í m e , a pokud byli č l e n y továrníci a v e l c í obchodníci, zasedali p ř e d e v š í m ve správní radě. Z j e j í h o složení je r o v n ě ž z ř e j m á účast č e s k ý c h p o d n i k a t e l ů na záložně a její emancipace od M á h r i s c h e r Gewerbevereinu. 12
13
14
15
V e d o u c í osobností z á l o ž n y byl stále prezident správní rady August Popper. Viceprezidentem byl v roce 1870 majitel d o l ů Moritz Greisinger a ve správní radě zasedal dále k o ž e d ě l n ý továrník Hermann Bloch, ob chodník se sukny Moritz Bum, obchodníci Alois Enders a Alexander S u -
1J
13 14
15
Srov. pozn. 7. Jsou zde i stanovy záložny: Statuten des Ersten Briinner Credit-Verein ftir Gewerbetreibende, Brunn 1863; změněné stanovy bez uvedení le topočtu z roku 1865 a Statuten des Vereines Brunner Gewerbebank, b. m. b. 1. Srov. SOA Brno, B 14-míst. st., f. 131, sign. 2/7, 13.451/1872/1874. Roku 1865 to bylo 308 členů, r. 1866 305, r. 1867 306, r. 1868 308, r. 1869 314 a r. 1870 333 členů. Roku 1874 měla záložna již 801 člena, r. 1875 831 člena, r. 1876 802 členy a r. 1877 831 člena.
J A N JANÁK
58
chanek a civilní i n ž e n ý r F l o r i á n Zedník. Ř e d i t e l e m z á l o ž n y byl Vincenz Czapita. V š e c h osm podepsalo žádost o p o v o l e n í u t r a k v i s t i c k é Commerzial-Bank — K o m e r c i á l n í banky v B r n ě z 1. dubna 1873, která m ě l a b ý t zřízena na a k c i o v é m podklade a kterou je nutno p o v a ž o v a t za v ý r a z e m a n c i p a č n í c h snah č e s k ý c h p o d n i k a t e l ů . Proti projektu banky se v š a k postavila b r n ě n s k á komora a j e j í m u u v e d e n í v ž i v o t zabránil d e f i n i t i v n ě m i n i s t e r s k ý v ý n o s z 18. k v ě t n a 1873, tj. z doby po v y p u k n u t í v š e o b e c n é h o s p o d á ř s k é krize, podle k t e r é h o se ž á d n é další koncese ke zřizování bank n e u d ě l o v a l y . D a l š í m i č l e n y správní rady z á l o ž n y byli h o d i n á ř s k ý mistr Johann Czepek, z á m e č n i c k ý mistr Josef D v o ř á k , k l o b o u č n i c k ý t o v á r n í k Samuel Janowitz, k r e j č o v s k ý mistr Anton Mayerhofer, majitel strojního z á m e č n i c t v í Mathias Nowitzky, majitel t o v á r n y na n á b y t e k Jan B. R u diš, majitel barevny Gustav Umgelter a k l e n o t n í k Eduard Zeitz. Ze v š e c h j m e n o v a n ý c h je m o ž n o prokázat užší spojení s Gewerbevereinem pouze u Zeitze (ten byl v letech 1862—1867) č l e n e m jeho správní rady a v letech 1868—1879 jeho viceprezidentem), u M a y e r h ó f e r a (byl č l e n e m jeho s p r á v n í rady v letech 1872 a 1874—1875), u Janowitze ( č l e nem správní rady byl roku 1870) a u Czapity (ten byl v letech 1874— 1879 revizorem pokladny Gewerbevereinu). V roce 1877, kdy byl prezidentem správní rady Briinner Gewerbebank stále Popper a kdy byl viceprezidentem Zeitz, v i d í m e ve správní radě no v ě obchodníka Josefa Jílka, společníka firmy bratří M ú l l e r o v é t o v á r n í k a Adolfa Múllera a o b c h o d n í k y Eduarda Tilla a Karla Umlaufa. Pokud jde o rozsah podnikání j m e n o v a n ý c h činitelů záložny, lze se do m n í v a t , ž e to byli do z n a č n é m í r y p ř e d s t a v i t e l é s t ř e d n ě v e l k ý c h , popř. i v ý j i m e č n ě v ě t š í c h p o d n i k a t e l ů . O Popperovi n e n í s určitostí z n á m o , v j a k é m vztahu byl k b r n ě n s k é t o v á r n ě na sukna firmy bratří Popperové, Hermann Bloch byl š é f e m firmy E . Bloch a s y n o v é , k t e r á d o d á v a l a z e j m é n a k o ž e n é součásti v ý s t r o j e pro armádu, a od roku 1875 byl č l e nem b r n ě n s k é komory, do níž b y l zvolen za d r u h ý v o l e b n í sbor ž i v n o s t e n s k é sekce, tj. za s t ř e d n ě v e l k é podnikatele. Alois Enders byl o z n a č o v á n za kupce a obchodníka se semeny, exportoval do ciziny a roku 1870 koupil v í d e ň s k ý vodovod a plynovod a ú s p ě š n ě jej provozoval p l n ý c h sedm roků, zařizoval instalace plynu a vody v ř a d ě z a h r a n i č n í c h o b j e k t ů a r o v n ě ž na s v ě t o v é v ý s t a v ě ve V í d n i roku 1873. Rok p ř e d t í m zřídil se d v ě m a s p o l e č n í k y t o v á r n u na olej a podílel se z n a č n ý m z p ů s o b e m i na 16
17
18
16
17 1 8
Blíže srov. J a n á k , J.: Nezdařené pokusy o založeni českých akciových bank na Moravě v letech 1872—1873, SPFFBU, C 33, 1986, 79—89. Srov. složení správní rady aj., které uvádí Denkschrift, 153n. Byl to židovský familiant a absolvent vídeňské polytechniky, narozený r. 1827 v Rousínově, odkud byla firma přenesena do Brna. Srov. H e 11 e r, H.: MUhrens Mánner der Gegenwart, 4. Theil, Briinn 1890, 13; též C á d a , F . - J a n á k , J. H l a d k ý , S.: Rousinov. Dějiny a socialistická přítomnost, Brno 1982, 74.
BRUNNER GEWERBEBANK - PŘEDCHŮDKYNĚ ŽIVNOSTENSKÉ B A N K Y
59
s t a v b á c h železnic. Od roku 1873 byl p ř í s e d í c í m o b c h o d n í h o soudu a roku 1886 se stal c í s a ř s k ý m radou. Janowitz se etabloval v B r n ě p o č á t k e m 40. let jako k l o b o u č n i c k ý mistr a 4. dubna 1855 získal na tuto v ý r o b u z e m s k é tovární o p r á v n ě n í . Jan B . R u d i š p ř e v z a l podnik s v é h o otce Jana R u d i š e z e m ř e l é h o roku 1844 o z n a č o v a n ý jako t o v á r n a na n á b y t e k , šlo v š a k o v ě t š í stolařskou d í l n u . V letech 1865—1875 byl č l e n e m ředitelství M o r a v s k o s l e z s k é v z á j e m n é pojišťovny proti p o ž á r ů m a po roce 1878 č l e nem b r n ě n s k é komory, do n í ž byl zvolen r o v n ě ž za d r u h ý v o l e b n í sbor ž i v n o s t e n s k é sekce. J e d n í m z n e j v š e s t r a n n ě j š í c h a k a p i t á l o v ě z ř e j m ě n e j s i l n ě j š í c h b r n ě n s k ý c h p o d n i k a t e l ů byl císařský rada, od roku 1859 ko m o r n í rada, b a n k é ř a o b c h o d n í k Alexander S u c h á n e k , p o v ý š e n ý z e j m é n a za svoje rozsáhlé p ů s o b e n í v d o b r o č i n n ý c h spolcích a za jejich podporu do š l e c h t i c k é h o stavu. Od roku 1856 byl č l e n e m o b e c n í h o v ý b o r u v B r ně, od roku 1863 cenzorem b r n ě n s k é p o b o č k y Národní, později Rakousk o - u h e r s k é banky a v letech 1874—1877 p ů s o b i l i jako p ř e d s t a v e n ý br n ě n s k é h o o b c h o d n i c k é h o g r é m i a . Adolf Muller byl se s v ý m bratrem Aloisem majitelem p r i v i l e g o v a n é parní t o v á r n y é t e r i c k ý c h olejů, esencí a o c t o v é tresti a jejich firma z a l o ž e n á roku 1861 byla p o v a ž o v á n a za n e j z n á m ě j š í a n e j v á ž e n ě j š í na M o r a v ě ve s v é m oboru. Vlastnila t o v á r n y v H o r n í c h H e r š p i c í c h a L e t o v i c í c h a filiálku ve V í d n i . Eduard Till z í s kal roku 1853 k o u p í obchod se ž e l e z n ý m z b o ž í m a roku 1870 založil se s p o l e č n í k e m b r n ě n s k o u t o v á r n u na ž e l e z n ý drát, h ř e b í k y a n ý t y . V le tech 1867—1877 byl p ř í s e d í c í m o b c h o d n í h o soudu a od roku 1885 č l e n e m b r n ě n s k é komory. 19
20
21
22
23
24
O podnikání ostatních č l e n ů správní rady není nic bližšího známo, lze v š a k předpokládat, ž e se pohybovalo spíše v u ž š í c h m e z í c h . Ze v š e c h u v e d e n ý c h patřili k v ý r a z n ý m č i n i t e l ů m č e s k é národní strany p ř e d e v š í m poslanec z e m s k é h o s n ě m u za v e n k o v s k é obyvatelstvo okresů Brno-venkov, T i š n o v a I v a n č i c e a roku 1871 i přísedící z e m s k é h o v ý boru civilní i n ž e n ý r ai majitel domu F l o r i á n Zedník. D á l e Jan B . Rudiš, č l e n t é m ě ř v š e c h č e s k ý c h n á r o d n í c h s p o l k ů v B r n ě a u r č i t o u dobu byl č l e n e m správní rady i další národní činitel obchodník Josef Wurm. P r á v n í m z á s t u p c e m z á l o ž n y byl v 70. letech dr. Josef Tuček, v p r v n í po-
10
2 0
2 1 2 2 23 2 4
Narodil se r. 1824 v Bílsku ve Slezsku, usadil se nejdříve v Rožnově p. R. a po tom v Brně, kde získal koupí reálnou živnost; srov. H e l l e r , H.: c. d., 29. Narodil sé r. 1814 ve spišském komitátu na Slovensku a do Brna přišel r. 1838 původně jako obchodvedoucí jedné vídeňské firmy. Přes 20 roků byl členem brněnského obecního výboru a přes 15 roků členem obecní rady, srov. H e l ler, H.: c. d., 68. Narodil se 27. května 1817, srov. H e l l e r , H.: c. d., 135—136. Narodil se r. 1821 v Brně, srov. H e l l e r , H.: c. d., 153—154. Adolf Muller se narodil r. 1839 v Krásnu, srov. H e l l e r , H.: c. d., 111. Narodil se r. 1827 jako syn mydláře v Lysicích, V sídle panství, na němž v Drnovicích byla známá továrna na hřebíky hraběte Dubského, srov. H e l l e r , H.: c. d.
J A N JANÁK
60
l o v i n ě 70. let jeden z činitelů formující se liberální opozice v č e s k é n á rodní straně kolem p o l i t i c k é h o spolku v Brně, později poslanec svobodo m y s l n é lidové strany na M o r a v ě na z e m s k é m s n ě m u i na říšské radě až do s v é smrti roku 1900, po několik let p ř e d s e d a Klubu l i d o v é strany na M o r a v ě a od roku 1896 přísedící z e m s k é h o v ý b o r u . O u r č i t é spolupráci s č e s k o u národní stranou je m o ž n o u v a ž o v a t i u Janowitze, neboť ta jej označovala při v o l b á c h do b r n ě n s k é komory za s v é h o kandidáta. Na d r u h é straně v š a k nebyl ve s p o l k o v ý c h o r g á n e c h ž á d n ý ze z n á m ě j š í c h činitelů n ě m e c k ý c h liberálů, n ý b r ž o u r č i t ý c h f u n k c i o n á ř í c h správní rady v í m e , ž e patřili ke k o n z e r v a t i v n í m u křídlu n ě m e c k é h o tábora, jako z e j m é n a Popper a Suchánek, kteří se do určité m í r y podíleli na č e s k ý c h podnika t e l s k ý c h projektech. 25
Další otázkou, kterou je třeba odpovědět, je v ý š e základního j m ě n í sestávajícího z č l e n s k ý c h podílů. To se z v y š o v a l o v souvislosti s r ů s t e m p o č t u č l e n ů a činilo při vzniku z á l o ž n y p o u h ý c h 2400 zl., již do konce roku se. však z v ý š i l o na 17 467 zl a do konce roku 1872 s p o l k o v é j m ě n í vzrostlo t é m ě ř s e d m i n á s o b n é , neboť v p o l o v i n ě roku 1872 d o s á h l y č l e n s k é podíly v ý š e 105 606 zl. V roce 1878 bylo k m e n o v ý c h č l e n s k ý c h po dílů za 242 259 zl., z toho za 189 220 zl. v 9461 plně s p l a c e n ý c h kusech m ě l o nárok na dividendu. 26
Další prostředky byly z í s k á v á n y z ú r o č i t e l n ý c h v k l a d ů p ř i j í m a n ý c h po s c h v á l e n í n o v ý c h stanov roku 1865. V tomto roce činily vklady 10 390 zl., do roku 1870 v š a k vzrostly na 126 009 zl., roku 1871 to ale bylo u ž 334 832 zl. a v p r v n í p o l o v i n ě roku 1872 dokonce 856 084 zl. P o t é se udr ž o v a l y přibližně na s t e j n é v ý š i a roku 1878 činily 845 121 z l . O z n a č n é m rozsahu o b c h o d ů m l u v í i pohyb pokladny; ten činil roku 1863 164 911 zl., již n á s l e d u j í c í h o roku to ale bylo 523 884 zl a potom n á sledoval p r a v i d e l n ý růst až na 679 602 zl. roku 1867. Roku 1868 byla překročena m i l i ó n o v á hranice a tento pohyb dosáhl v ý š e 1 066 486 zl. J i ž 27
28
25
2 8
x
28
Srov. J a n á k , J.: Vznik prvních politických organizací moravské buržoazie po čátkem 70. let 19. století, SMM, 80, 1961, 204—226; M a l í ř , J.: Vývoj liberálního proudu české politiky na Moravě. Lidová strana na Moravě do roku 1909, Brno 1985; základní biografické údaje (narodil se r. 1845 V Brodku na Moravě) srov. N a v r á t i l , M.: Almanach českých právníků, Praha [1904], 162. Roku 1864 činilo kmenové jmění 33 601 zl., r. 1865 35 961 zl., r. 1866 38133 zl., r. 1867 39 377 zl., r. 1868 44 919 zl., r. 1869 52 377 zl., r. 1870 57 577 zl. a r. 1871 73 824 zl. Tyto i další číselné údaje čerpají z archiválií uložených v SOA Brno, B 14-míst. st., f. 128, sign. 2/7, 3751/435/1871 a f. 129, sign. 2/7, 14.190/1426/1873 (zde je i zpráva o činnosti záložny od jejího vzniku do poloviny roku 1872 a Rechnungs-Abschlufi des Ersten Brúnner Gewerbebank fiir das IX. Geschafts-Jahr 1871, Bríinn 1872); dalším pramenem jsou tištěné roční účty zmíněné v dalších poznámkách, jakož i Compass. Financielles Jahrbuch fúr Oesterreich-Ungarn, 13. Jahrg., Wien 1880, 405n. Úročitelné vklady dělaly r. 1866 15 690 zl., r. 1867 30 990 zl., r. 1868 106 835 zl. a r. 1869 132 484 zl. Pohyb pokladny dělal r. 1865 535 578 zl. a r. 1866 599 369 zl.
BRUNNER GEWERBEBANK - PŘEDCHŮDKYNĚ ŽIVNOSTENSKÉ B A N K Y
gj
roku 1870 byla překročena hranice dvou m i l i ó n ů z l a t ý c h a pohyb po kladny dosáhl 2 316 369 zl., k d y ž bylo e s k o m p t o v á n o 2779 s m ě n e k . V e s k o m p t o v á n í s m ě n e k spočívala h l a v n í č i n n o s t z á l o ž n y a je nutno o d p o v ě d ě t na otázku, do jaké m í r y ú v ě r o v a l a tato záložna b r n ě n s k é i okol ní podnikatele. J i ž roku 1863 se u s k u t e č n i l o 338 s m ě n e č n ý c h p ů j č e k ve v ý š i 71 183 zl. 13 kr., hned n á s l e d u j í c í h o roku to v š a k byly s m ě n e č n é p ů j č k y ve v ý š i 247158 zl. Tato částka se potom p r a v i d e l n ě z v y š o v a l a s v ý jimkou v á l e č n é h o roku 1866 a roku 1870 činila 710 673 zl. S m ě n e č n é z á p ů j č k y tak b ě h e m p r v n í c h osmi roků činnosti z á l o ž n y d o s á h l y c e l k o v é č á s t k y 2 852 377 zl. Zvlášť v e l k ý vzestup byl pak z a z n a m e n á n v letech v r c h o l n é konjunktury od roku 1868, kdy se proti p ř e d c h o z í m u roku s m ě n e č n é v ý p ů j č k y z v ý š i l y o 50 %, roku 1869 nastalo z v ý š e n í proti roku 1867 o 105 ° / a roku 1871 bylo již p ů j č e n o na s m ě n k y 1 122 304 zl., což bylo z v ý š e n í o 316 % . Jenom za p r v n í polovinu roku 1872 č i n i l y pak s m ě n e č n é z á p ů j č k y 1 367 857 zl. V roce 1878 bylo e s k o m p t o v á n o 10 427 s m ě nek za 7 188 057 zl. a z toho byly s m ě n k y za 5 994 835 r e e s k o m p t o v á n y . Proti roku 1867 p ř e d s t a v o v a l tak eskompt s m ě n e k o b r o v s k ý vzrůst téměř 29
0
30
0 2348 o/o. V mnohem m e n š í m í ř e se u s k u t e č ň o v a l y z á l o h y na c e n n é p a p í r y : za rok 1871 to např. činilo 15 970 zl. J a k ý c h č i s t ý c h zisků záložna docilovala? V p r v n í m roce činnosti to by lo pouze 290 zl., roku 1866 1718 zl. 37 kr., roku 1867 činil č i s t ý v ý n o s 2765 zl. a roku 1870 5309 zl., což u m o ž n i l o v y p l á c e t č l e n ů m dividendu ve v ý š i 10 % . V e s t e j n é v ý š i se v y p l á c e l a dividenda i v roce 1871 při č i s t é m zisku 7484 zl. Roku 1872 bylo d o s a ž e n o č i s t é h o zisku 16 335 zl. 29 kr. a za tento rok byla v y p l á c e n a rekordní dividenda ve v ý š i 18 % t y p i c k á pro období v r c h o l n é konjunktury. J i ž roku 1873 se však dividenda snížila na stále j e š t ě n a d p r ů m ě r n ý c h 10 % s t e j n é v ý š i ji odhlasovala v a l n á hromada i na rok 1874, kdy bylo s n e j v ě t š í p r a v d ě p o d o b n o s t í docíleno n e j v y š š í h o čistého v ý n o s u 20 514 zl. 92 kr. V ý v o j v 70. letech tak zpo čátku n e n a s v ě d č o v a l tomu, ž e by se záložna mohla dostat do nesnází, 1 k d y ž roku 1875 klesla dividenda na 8 % a roku 1876 na 6 % . V ý n o s y za roky 1877 (bylo to 15 362 zl. 57 kr.) a 1878 v š a k již nebyly v y p l á c e n y č l e n ů m formou dividendy, nýbrž byly d á n y do r e z e r v n í h o fondu (ten s e s t á val roku 1871 z 5236 zl. 3 kr.). V době v r c h o l n é h o r o z k v ě t u ekonomiky si v roce 1872 vybudovala z á a
v
e
31
29 30
31
Roku 1869 činil pohyb pokladny 1 853 876 zl. Roku 1865 bylo eskomptováno směnek za 247 628 zl., r. 1866 za 237 322 zl., r. 1867 za 293 676 zl., r. 1868 za 441 667 zl. a r. 1869 za 603 070 zl. V r. 1875 činil čistý zisk 19 690 zl. 62 kr., r. 1876 15 311 zl. 56 kr. Srov. Rechnungs-Abschlufl der Briinner Gewerbebank, registrirte Genossenschaft mit beschrankter Haftung fur das XII. Geschaftsjahr 1874, Brunn 1875; totéž za roky 1875, 1876 a 1877 (uloženo v SOA Brno, B 14-míst. st., f. 132, sign. 2/7, 3839/499/1875, f. 134, sign. 2/7, 4628/549/1876, f. 135, sign. 2/7, 5074/721/1877 a f. 137, sign. 2/7, 5270/ 1050/1878).
J A N JANÁK
62
l o ž n á nákladem. 40 tis. zl. vlastní d ů m . Podle p l á n ů architekta Arnolda Webera jej postavil Eduard E x n e r a v p r ů b ě h u 70. let k n ě m u p ř i b y l y dva další domy. Téhož roku záložna p ř e v z a l a g e n e r á l n í agenturu Životní, rentovní a ú r a z o v é pojišťovací banky Minerva ve V í d n i pro Moravu a Slezsko. Koncem 70. let se Brunner Gewerbebank dostala do p l a t e b n í c h nesnází. Musila si v y p ů j č i t u Ž i v n o s t e n s k é banky pro Cechy a Moravu v Praze, jejíž ú v ě r n í spolek z á l o ž e n j í poskytl ú v ě r 89 tis. zl. Dne 8. prosince 1879 schválila s p r á v n í rada Ž i v n o s t e n s k é banky v Praze dohodu sjed nanou č l e n y její správní rady Topinkou a Kettnerem a ř e d i t e l e m Moserem a Brunner Gewerbebank. Podle n í p ř e v z a l a Ž i v n o s t e n s k á banka na vlastní ú č e t p r o v e d e n í likvidace Brunner Gewerbebank, k d y ž se č l e n o v é její správní rady zavázali zaplatit do likvidační masy h o t o v ě 60 tis. zl. a převzali z á r o v e ň solidární záruku, ž e záložna n e m á j i n é závazky, n e ž jaké byly z a z n a m e n á n y ve statutu p ř e d l o ž e n é m Ž i v n o s t e n s k é bance. Č l e n o v é tohoto s p o l e č e n s t v a pak převzali na sebe povinnost složit na z á vodní podíl doplatky ve v ý š i 100 % a na nich se do 5. k v ě t n a 1880 s e š l o 102 500 zl. O rozsahu této akce svědčí bilance Brunner Gewerbebank, po dle n í ž Ž i v n o s t e n s k á banka na sebe p ř e v z a l a zaplacení p a s í v v c e l k o v é v ý š i 939 784 zl., v č e m ž bylo zahrnuto 841 197 zl. v k l a d ů . Mezi p ř e v z a t ý m i a k t i v n í m i p o l o ž k a m i byly s m ě n k y v n o m i n á l n í částce 577 588 zl. 97 kr. — banka je převzala po c e n z u ř e za 458 465 zl. 32 kr. — dlužníci v b ě ž n ý c h ú č t e c h n o m i n á l n ě 186 918 zl. — ty p ř e v z a l a banka za 89 474 zl. 5 kr. — a k o n e č n ě tři domy o c e n ě n é v bilanci na 105 tis. z l . Ž i v n o s t e n s k á banka v Praze sdělila 3. ledna 1880 místodržitelství v B r ně, ž e p ř e v z a l a p r o v e d e n í likvidace Brunner Gewerbebank na základě smlouvy u z a v ř e n é mezi o b ě m a ú s t a v y 21. prosince 1879 podle rozhodnutí v a l n é hromady o likvidaci z 12. prosince 1879. Od 1. ledna 1880 zřídila tak Ž i v n o s t e n s k á banka v Praze svou p o b o č k u v B r n ě , jejímž p r v o ř a d ý m ú k o l e m byla likvidace Brunner Gewerbebank. Do poloviny b ř e z n a 1880 poslalo ústředí banky v Praze do b r n ě n s k é p o b o č k y v hotovosti celkem na 400 tis. zl. na v ý p l a t u v k l a d ů , pobočka 32
33
34
3 5
36
3 2 33
34 35
3 8
Srov. P o s p i e c h , A.: Brúnn als Grofigemeinde 1850—1870, Briinn 1871, 280n. Minerva byla akciovou společností se základním kapitálem milión zlatých rozdě lených do pěti tisíc akcií po 200 zl., jejíž stanovy přijalo ministerstvo vnitra 30. dubna 1872. Srov. SOA Brno, B 14-míst. st, f. 129, sign. 2/7, 16.985/1672/1872 (zde jsou i stanovy: Statuten der Minerva, Lebens-, Renten- und Unfallsversicherungsbank in Wien, Wien 1872). Srov. Živnostenská banka v Praze 1869—1918, Praha 1918, 21n. Brněnská pobočka měla firmu Brunner Filiale der Živnostenská banka pro Če chy a Moravu v Praze, filiálka v Brně. Srov. SOA Brno, B 14-míst. st., f. 139, sign. 2/7, 2665/564/1880. Zasloužil se o ni zejména ředitel pobočky Emanuel Tužil, který si získal rovněž zásluhy o její dobrý chod v souvislosti s převzetím obchodu s cukrem, srov. H e l l e r , H.: c. d., 163.
BRtíNNER GEWERBEBANK - PŘEDCHŮDKYNĚ ŽIVNOSTENSKÉ BANKY
v š a k z á h y soustředila u sebe vlastní p r o v o z o v a c í p r o s t ř e d k y a již v po l o v i n ě roku 1881 mohlo b ý t k o n s t a t o v á n o , ž e m ě l a v l a s t n í c h v k l a d ů na 600 tis. zl. a ž e ú v ě r u ústředí klesl na p o u h ý c h 70 tis. zl. Likvidace Briinner Gewerbebank pokračovala p o m ě r n ě rychle a hladce, do konce roku 1880 bylo splaceno na p o d í l y 120 tis. zl. a v d a l š í m roce mohla br n ě n s k á pobočka Ž i v n o s t e n s k é banky v y k á z a t 18 277 zl. 1 kr. zisku z této s k o n č e n é likvidace vedle 2459 zl. 28 kr. zisku z b ě ž n ý c h obchodů. P ř i n a p r o s t é m nedostatku č e s k é h o b a n k o v n i c t v í na M o r a v ě v y v í j e l a se tato pobočka v B r n ě velmi dobře. Pro b ě ž n é s m ě n e č n é obchody zřídila již koncem b ř e z n a 1880 v B r n ě úvěrní spolek s o u k r o m n í k ů , k t e r ý v y k á z a l na konci roku 1881 134 č l e n ů s ú v ě r e m 338 tis. zl., a p o č á t k e m roku 1881 i ú v ě r n í spolek z á l o ž e n ; ten m ě l 39 č l e n ů , p ř i č e m ž o v š e m 26 záložen sem přešlo od ú v ě r n í h o spolku Ž i v n o s t e n s k é banky v Praze. 37
Z u t r a k v i s t i c k é záložny, v z e š l é z lůna Máhrischer Gewerbevereinu, tj. z v ý z n a m n é h o m o c e n s k é h o centra n ě m e c k ý c h liberálů na M o r a v ě , vznikla tak roku 1880 v B r n ě p o b o č k a p r a ž s k é Ž i v n o s t e n s k é banky, d ů l e ž i t é h o s p o d á ř s k é instituce č e s k ý c h p o d n i k a t e l s k ý c h kruhů, k d y ž p ř e d t í m po kus t é t o banky o zřízení první p o b o č k y na M o r a v ě v P r o s t ě j o v ě z roku 1871 j i ž v roce 1873 ztroskotal. B r n ě n s k á pobočka Ž i v n o s t e n s k é banky zůstala dlouho j e d i n ý m reprezentantem č e s k é h o b a n k o v n i c t v í na M o r a v ě a byla d ů l e ž i t ý m n á s t r o j e m č e s k ý c h p o d n i k a t e l ů v jejich s n a h á c h po u p l a t n ě n í vedle f i n a n č n í h o kapitálu n ě m e c k é h o , k t e r ý na M o r a v ě stále převládal. N e n í proto divu, ž e tato pobočka nalézala široké pole p ů s o b nosti, jakmile po skončení krize nastalo ozdravení h o s p o d á ř s k é h o ž i v o t a a vyvinula se v nej v ý n o s n ě j š í a na dlouhá léta i n e j v ě t š í o d š t ě p n ý z á v o d Ž i v n o s t e n s k é banky. 38
D I E B R U N N E R G E W E R B E B A N K (1863-1880) VORGANGERIN DER BRUNNER FILIALE DER „ŽIVNOSTENSKÁ BANKA" Der Anlafi zuř Griindung der Gewerbebank ist aus dem Máhrischen Gewerbeverein hervorgegangen, der das Zentrum der deutschen Liberalen war. Es war keine Aktienbank, sondern eine Genossenschaft mit begrenzter Haftung, die in den Jahren 1863—1871 unter deť Bezeichnung „Erster Briinner Credit-Verein fur Gewerbetreibende" tatig war, und deren Hauptauígabe es war, den kleinen und mittleren Unternehmern einen privaten Kredit zu gewahren. Eine Eigentumlichkeit war, dafi es
37
3 8
Brněnskou pobočku spravovali zpočátku členové představenstva banky Emil Herrmann, Ferdinand Kalina a dr. Josef Tuček a dirigentem byl kratší dobu v le tech 1880—1881 Alois Klášterský a v letech 1881—1903 Emanuel Tužil, do r. 1884 jako prokurista, potom jako dirigent. Srov. Živnostenská banka, 21n, 69n. Srov. H o r á k , J.: Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha 1913, 86n.
64
J A N JANÁK
sich um eine einzige Leihkasse handelte, die national-utraquistisch war, und in deren Verwaltungsrat neben den Reprasentanten des konzervativen Flůgels des deutschen Burgertums auch Vertreter der tschechischen Nationalpartei safien. Dadurch konnte auch den tschechischen Unternehmern Kredit gewShrt werden, wáhrend die iibrigen tschechischen Leihkassen, die in dieser Zeit in Briinn existierten, sehr kapitalschwach waren. Die Zahl der Leihkassemitglieder erhohte sich vom Stand im Jahre 1863 auf mehr als achthundert am Ende der 70er Jahre. Die Wechselanleihen erreichten wahrend der Jahre 1863—1870 die Šumme von 2 852 377 Gulden, und in den 70er Jahren kam es zu einem riesigen Aufschwung, so dali im Jahre 1878 die Wechsel im Gesamtbetrag von 7 188 057 Gulden eskomptiert wurden. Der grofite Gewinn wurde im Jahre 1872 erreicht, da wurde eine Dividendě von 18 % ausgezahlt, nachher kam es zum Riickgang auf 6 % im Jahre 1876. Die Ertrage der Jahre 1877 und 1878 wurden schon ins Reservefonds gegeben. Ende der 70er Jahre hatte die Leihkasse Zahlungsschwierigkeiten und fúr die Zahlungen mulite sie von der „Živnostenská banka íúr Bohmen und Máhren in Prag", die in dieser Zeit die wichtigste tschechische Bank war, Geld ausborgen. Nach der Liquidation der Brunner Gewerbebank, die im Jahre 1880 beendet worden war, wurde sie von der „Živnostenská banka" ubernommen und auf Grund eines Vertrags bildete sie aus ihr in Briinn eine eigene Filiale. Es war schon der zweite, diesmals erfolgreiche Versuch dieser Prager Bank, nach Máhren vorzudringen, denn die Grundung, ihrer Filiale in Prostějov im Jahre 1871 endete im Jahre 1873 ohne Erfolg. Aus der utraquistischen Leihkasse, die aus einem wichtigen Machtzentrum der deutschen Liberalen, dem Máhrischen Gewerbeverein, hervorging, enstand so eine tschechische Bankanstalt, die im Wirtschaftsleben Máhrens eine wichtige Rolle gespielt hat.
