Brno, leden Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj. Důvod předložení : Předkládá : vedoucí inspektor

Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj

č.j. : 1351/9.32/11/11.2

ZPRÁVA O ČINNOSTI OBLASTNÍHO INSPEKTORÁTU PRÁCE PRO JIHOMORAVSKÝ KRAJ A ZLÍNSKÝ KRAJ ZA ROK 2010

Důvod předložení : úkol č. 11.5.02

Předkládá : Ing. et Ing. Bc. Tomáš Musil vedoucí inspektor

Brno, leden 2011

Zpráva o činnosti za rok 2010

Strana 1 (celkem 96)


OBSAH 1.

Úvod Základní údaje Konzultační místa – poradenství Územní působnost OIP Činnost OIP Počet pracovníků, struktura a personální obsazení OIP Garanti úkolů v roce 2010

str. 3 – 9

2.

Základní statistické údaje o kontrolní činnosti Počty kontrolovaných subjektů, protokolů o kontrolní činnosti a počty zjištěných závad Projektové dokumentace, kolaudační řízení Pracovní úrazy v roce 2010 Analýza uložených pokut

str. 10 – 18

3.

Inspekční činnost Výsledky kontrolní činnosti dle úkolů v oblasti bezpečnosti práce Výsledky kontrolní činnosti dle úkolů v oblasti pracovních vztahů a podmínek

str. 19 – 62

4.

Ostatní kontrolní činnost Projektová dokumentace staveb Kolaudační řízení Vyšetřování pracovních úrazů Šetření podnětů, oznámení a stížností

str. 63 – 83

5.

Poradenská, výchovná a vzdělávací činnost Poradenská činnost Výchovná a vzdělávací činnost Publikační činnost, činnost v rámci regionu působnosti OIP

str. 84 – 89

6.

Ochrana veřejnosti

str. 90

7.

Spolupráce s orgány a organizacemi

str. 91, 92

8.

Závěr

str. 93, 94

9.

Význam použitých zkratek

str. 95, 96




1. Úvod 1.1 Základní údaje Sídlo:

Milady Horákové 3 658 60 Brno

Telefon:

545 197 900 545 197 910 545 211 303 [email protected] a9heffd

Vedoucí inspektor:

Ing. et Ing. Bc. Tomáš Musil

Vedoucí právního odboru:

Mgr. Anna Slívová

Odbor správy a informatiky:

Ing. Marcela Ščerbová

Vedoucí odboru inspekce I:

Ing. František Šebela

Vedoucí odboru inspekce II:

Ing. Zdeněk Juránek

Vedoucí odboru inspekce III:

Antonín Vojta

-

recepce kancelář vedoucího inspektora fax e-mail datová schránka

Základní organizační schéma OIP

vedoucí inspektor

kancelář vedoucího inspektora

právní odbor

odbor správy a informatiky


odbor inspekce I.

odbor inspekce II.

odbor inspekce III.



1.2 Konzultační místa – poradenství •

Brno Oblastní inspektorát práce Milady Horákové 3 658 60 Brno Tel.: 545 197 900 (recepce) 545 197 922 (pracovní vztahy a podmínky - poradenství) pondělí a středa 8:00 - 17:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa 8:00 - 17:00 (bezpečnost práce)

•

Zlín Okresní správa sociálního zabezpečení tř. Tomáše Bati 3792 762 61 Zlín Tel. : 545 197 986 (BOZP) 545 197 985 (PVP) středa 8:00 – 17:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 – 17:00 (bezpečnost práce)

•

Blansko Městský úřad Blansko K. J. Mašky 2 678 24 Blansko Tel. : 516 775 961 středa 8:00 – 15:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 – 15:00 (bezpečnost práce)

•

Břeclav Domus dům nám. T.G. Masaryka 9A 690 02 Břeclav Tel. : 519 324 184 středa 8:00 – 15:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 – 15:00 (bezpečnost práce)




•

Hodonín Finanční úřad Hodonín Dukelských hrdinů 3653/1 695 01 Hodonín Tel. : 518 352 054 středa 8:00 – 15:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 – 15:00 (bezpečnost práce)

•

Kroměříž Úřad práce Kotojedská 269/1 767 01 Kroměříž Tel. : 573 311 495 (BOZP) 573 311 491 (PVP) středa 8:00 – 15:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 – 15:00 (bezpečnost práce)

•

Uherské Hradiště Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových Svatováclavská 568 686 01 Uherské Hradiště Tel. : 572 523 481 středa 8:00 – 15:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 – 15:00 (bezpečnost práce)

•

Valašské Meziříčí Úřad práce Železničního vojska 1349 757 01 Valašské Meziříčí Tel. : 571 611 578 středa 8:00 – 15:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 – 15:00 (bezpečnost práce)




•

Vyškov Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových Nádražní 7 682 01 Vyškov Tel. : 517 306 620 (PVP) 517 306 621 (BOZP) středa 8:00 – 15:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 – 15:00 (bezpečnost práce)

•

Znojmo Agrocentrum Dvořákova 21 669 01 Znojmo Tel. : 515 213 293 středa 8:00 – 15:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 – 15:00 (bezpečnost práce)

1.3 Územní působnost OIP Jihomoravský kraj Tento kraj má rozlohu 7 196,5 km2, je složen ze 7 okresů (Blansko, Brno – město, Brno – venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo). V kraji je celkem 673 obcí, z toho 21 obcí s rozšířenou působností, 48 obcí má status města. Centrem kraje je druhé největší statutární město České republiky Brno, které je významným střediskem justice, ekonomickým a správním centrem, městem univerzit a veletržním centrem střední Evropy s dlouholetou tradicí pořádání veletrhů. Počet obyvatel kraje je 1 194 425 osob. 1) Zlínský kraj Rozloha kraje je 3 964 km2, skládá se ze 4 okresů (Zlín, Vsetín, Kroměříž a Uherské Hradiště).V kraji je 305 obcí, z toho 13 obcí s rozšířenou působností, 30 obcí má statut města. Sídelním městem kraje je statutární město Zlín. Počet obyvatel kraje je 597 813 obyvatel.1)




1)

Zdroj: internet (Krajské úřady JmK a ZK, Wikipedie)

1.4

Činnost OIP

Oblastní inspektorát práce vykonává svoji činnost podle a v rozsahu zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. Jeho věcná působnost je upravena v § 3 cit. zákona - kontroluje dodržování povinností vyplývajících z: a) právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích včetně právních předpisů o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnancům, s výjimkou právních předpisů o zaměstnanosti a právních předpisů o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů, b) právních předpisů stanovících pracovní dobu a dobu odpočinku, c) právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, d) právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení, e) právních předpisů o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců pečujících o děti, jakož i zaměstnanců, kteří prokázali, že převážně sami dlouhodobě pečují o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby v II, III nebo IV stupni závislosti, f) právních předpisů upravujících výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Inspektorát kontroluje rovněž dodržování: a) kolektivních smluv v částech, ve kterých jsou upraveny individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců vyplývající z právních předpisů, jakož i vnitřních předpisů podle § 305 zákoníku práce, b) vnitřních předpisů vydaných podle zákoníku práce, jestliže zakládají práva zaměstnanců. Kromě výše uvedeného inspektorát, podle § 5 odst.1 písm. k) zákona o inspekci práce poskytuje zaměstnancům a zaměstnavatelům bezplatně základní informace a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek.

1.5 Počet pracovníků, struktura a personální obsazení OIP Limit zaměstnanců pro rok 2010 Fyzický stav zaměstnanců k 31.12.2010 Průměrný orientační počet zaměstnanců k 31.12.2010 Roční průměrný přepočtený stav zaměstnanců Plnění stavu zaměstnanců v roce 2010 Počty pracovníků v jednotlivých útvarech 9.00 - vedoucí inspektor 9.10 - kancelář vedoucího inspektora (asistentka) 9.21 - právní odbor (VO + asistentka + právníci) 9.22 - odbor správy a informatiky 9.31 - odbor inspekce I (VOI + asistentka + inspektoři) 9.32 - odbor inspekce II (VOI + asistentka + inspektoři) 9.33 - odbor inspekce III VOI+asistentka+inspektoři)

70 67 70 68,2 99,03 % 1 1 1+1+3 1+6 1+1+17 1+1+13 1+1+17

Stav zaměstnanosti k 31.12.2010

67

Inspektorů OIP celkem Z toho mužů žen

47 33 14




1.6 Garanti úkolů v roce 2010 10.1.31 10.1.32 10.1.32 10.1.34 10.1.35

10.1.36

10.1.38 10.1.39 10.1.49 10.1.50 10.1.66

10.1.01 10.1.02 10.1.09

10.1.10 10.1.11

10.1.12

Bezpečnost práce ve stavebnictví Kontrola zaměstnavatelů v dopravě Kontrola systému BOZP a pracovních podmínek v malých a středních podnicích Bezpečnost práce na elektrických zařízeních Dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu vyhrazených technických zařízení - parních a kapalinových kotlů Bezpečnost práce při používání vyhrazených technických zařízení - zdvihacích zařízení a vázacích prostředků a prostředků pro zavěšení a uchopení břemene Dodržování předpisů při používání chemických látek na pracovištích - úkol SLICu Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby Integrovaná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií Program „Bezpečný podnik“ Provádění kontrol na základě podnětů na porušování pracovněprávních předpisů a předpisů v oblasti BOZP Dodržování pracovněprávních předpisů včetně BOZP u zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením Dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů podnikajících ve stavebnictví Kontroly dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů podnikajících v maloobchodu Dodržování pracovněprávních předpisů při zaměstnávání zaměstnanců agenturami práce Kontroly dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů poskytujících stravovací a ubytovací služby Provádění kontrol v nepřetržitých provozech zdravotnické záchranné služby a nemocniční akutní péče


Ing. Hadáček Milan Karel Urbánek Slavomír Malík Vladimír Cupák Miloš Hyžík

Bc. Radovan Knap

Ing. Jan Strouhal Ing. Radomír Tomeček Ing. Jan Strouhal Ing. Dušan Netopil Ing. Bc. Ch. Pavelková Dagmar Mertová Ing. Vlastimil Hrdý Ivan Mesároš Milan Veselý Alžběta Kučerová Mgr. Jindra Šimková Bc. František Žeravčík

PhDr. Alena Juklíčková



2. Základní statistické údaje o kontrolní činnosti 2.1 Počty kontrolovaných subjektů, a počty zjištěných závad

Číslo úkolu

protokolů o kontrolní činnosti

Subjekty Název

Protokoly (kontroly)

fyz. práv. fyz. práv. 10.1.01

10.1.02 10.1.09 10.1.10 10.1.10N 10.1.11 10.1.11N 10.1.12 10.1.21 10.1.31 10.1.32 10.1.32N 10.1.33 10.1.33N 10.1.34 10.1.34N 10.1.35 10.1.35N

10.1.36 10.1.36N

10.1.38

Dodržování pracovněprávních předpisů včetně BOZP při zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů podnikajících ve stavebnictví Pracovněprávní předpisy v maloobchodu Dodržování pracovněprávních předpisů při zaměstnávání fyzických osob agenturami práce Dodržování pracovněpr. předpisů u zaměstnavatelů poskytujících ubytovací a stravovací služby Kontroly v nepřetržitých provozech zdravotnické záchranné služby a nemocniční akutní péče Kontrola uživatelů související s úkolem 10.1.10, agentury práce Bezpečnost práce ve stavebnictví Kontrola zaměstnavatelů v dopravě Kontrola systému BOZP a pracovních podmínek v malých a středních podnicích Bezpečnost práce na elektrických zařízeních Dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce a TZ při provozu VTZ – parních a kapalinových kotlů Bezpečnost práce při používání VTZ – zdvihacích zařízení a vázacích prostředků a prostředků pro zavěšení a uchopení břemen Dodržování předpisů při používání chemických látek na pracovištích – úkol SLICu


Závady fyz.

práv.

2

7

2

7

14

15

1

11

1

12

0

11

18

42

18

43

61

121

0 0

15 1

0 0

15 1

0 0

36 3

33 1

49 0

34 1

49 0

134 0

182 0

1

7

1

9

7

13

0

8

0

8

0

22

16 18 2

90 50 5

16 18 2

91 50 5

55 90 0

415 239 0

90 1

439 30

90 1

447 30

462 0

2620 0

3 0

99 8

3 0

99 8

10 0

389 0

5 0

43 2

5 0

43 2

10 0

156 0

5 0

91 7

5 0

91 7

15 0

292 0

7

21

7

21

21

93



10.1.39

Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby

8

28

Integrovaná inspekce podle 10.1.49 zákona č. 59/2006 o prevenci 10.1.49N závažných havárií Program Bezpečný podnik

11

10.1.55

Kontrola divadel z hlediska BOZP a PVP

2

Provádění kontrol na základě 10.1.66 šetření podnětů na porušování 10.1.66N pracovněprávních předpisů a předpisů v oblasti BOZP

10.1.89N 10.1.90 10.1.91 10.1.99

29

19 1

10.1.50

10.1.70

8

24

70

22 1 0

50

36 0

40

2

8

152 1

464 5

155 1

482 5

478 1

1549 10

Koordinované kontroly s úřady práce

3

29

3

29

12

121

Následné kontroly úkolů minulých let

17

121

17

121

6

3

10

3

11

15

5

41

5

43

1

69

2

3

2

14

7

9

394

1760

399

1848

1402

6540

Šetření smrtelných pracovních úrazů Šetření závažných pracovních úrazů Ostatní nezařazené úkoly

Celkem

2154

2247

7942

2.2 Projektové dokumentace, kolaudační řízení Zák. č. 251/2005 Sb. § 5 písm. i) § 5 písm. j)

Celkový počet Doručené projektové dokumentace Žádosti k účasti na závěrečné kontrolní prohlídce

958 936

2.3 Pracovní úrazy v roce 2010 Úraz Smrtelný Závažný


Hlášeno 16 193

Z toho určeno k šetření 16 50



2.4 Analýza uložených pokut

Pokuty uložené v roce 2009, které nabyly právní moci v roce 2010

Počet

Částka (v Kč)

pokuty uložené podnikajícím fyzickým osobám za správní delikt

0

0

pokuty uložené podnikajícím fyzickým osobám za správní delikt v souvislosti se šetřením pracovního úrazu

1

10.000

pokuty uložené právnickým osobám za správní delikt

15

1,205.000

pokuty uložené právnickým osobám za správní delikt v souvislosti se šetřením pracovního úrazu

6

510.000

pořádkové pokuty

0

0

celkem

16

1,215.000

celkem v souvislosti se šetřením pracovního úrazu

6

510.000

Počet

Částka (v Kč)


43

1,432.000


3

60.000


152

7,313.000


31

2,115.000

pořádkové pokuty

8

230.000

celkem

203

8,975.000


34

2.175.000

Pokuty uložené v roce 2010 (bez ohledu na nabytí právní moci)

Na základě kontrolami zjištěných porušení právních předpisů (zákoníku práce, zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nařízení vlády a vyhlášek provádějících zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) byly v souladu se zákonem o inspekci práce a správním řádem vydávány příkazy a rozhodnutí o uložení pokuty.




V roce 2010 tak bylo vydáno celkem 203 příkazů či rozhodnutí a uloženy pokuty v celkové výši 8,975.000 Kč. Některé příkazy a rozhodnutí však v r. 2010 nenabyly právní moci (právní moci nabudou v r. 2011, popř. bude po podaném odporu či odvolání pokračováno v řízení). Pozn. : Uvedené grafy neobsahují údaje o uložených pořádkových pokutách

Pokuty uložené v roce 2010, které nabyly právní moci v roce 2010

Počet

Částka (v Kč)


30

617.000


3

60.000


130

5,173.000


28

1,915.000

pořádkové pokuty

8

230.000

Celkem

168

6,020.000


31

1.975.000




Pokuty uložené v roce 2010, které doposud nenabyly právní moci v roce 2010

Počet

Částka (v Kč)


13

815.000


0

0


22

2,140.000


3

200.000

pořádkové pokuty

0

0

Celkem

35

2,955.000


3

200.000

Přehled vydaných příkazů a rozhodnutí a uložených pokut v členění dle jednotlivých hlavních úkolů

stav řízení

počet vydaných příkazů a rozhodnutí

výše uložených pokut celkem (v Kč)

10.1.01 - Dodržování pracovněprávních předpisů včetně BOZP u zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením před nabytím právní moci

0

0

po nabytí právní moci

1

15.000

Celkem

1

15.000

10.1.09 - Kontroly dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů podnikajících v maloobchodu před nabytím právní moci

0

0


7

115.000

celkem

7

115.000

10.1.10 – Dodržování pracovněprávních předpisů při zaměstnávání fyzických osob agenturami práce před nabytím právní moci

0

0


1

100.000

celkem

1

100.000




10.1.11 - Dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů poskytujících ubytovací a stravovací služby před nabytím právní moci

1

35.000


12

225.000

celkem

13

260.000

10.1.21 - Kontrola uživatelů související s úkolem 10.1.10 , agentury práce před nabytím právní moci

0

0


1

150.000

celkem

1

150.000

10.1.31 - Bezpečnost práce ve stavebnictví před nabytím právní moci

1

20.000


8

221.000

celkem

9

241.000

10.1.33 - Kontrola systému BOZP a prac. podmínek v malých a středních podnicích před nabytím právní moci

0

0


11

305.000

celkem

11

305.000

10.1.34 - Bezpečnost práce na elektrických zařízeních před nabytím právní moci

0

0


1

20.000

celkem

1

20.000

10.1.36 - Bezpečnost práce při používání vyhrazených technických zařízení – zdvihacích zařízení a vázacích prostředků a prostředků pro zavěšení a uchopení břemene před nabytím právní moci

0

0


2

40.000

celkem

2

40.000

10.1.39 - Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby před nabytím právní moci

0

0


5

95.000

celkem

5

95.000




10.1.66 - Provádění kontrol na základě podnětů na porušování pracovněprávních předpisů a předpisů v oblasti BOZP před nabytím právní moci

15

1,185.000


75

3,219.000

celkem

90

4,404.000

10.1.70 - Koordinované kontroly s úřady práce před nabytím právní moci

2

70.000


2

40.000

celkem

4

110.000

10.1.90 - Šetření smrtelných pracovních úrazů před nabytím právní moci

0

0


3

245.000

Celkem

3

245.000

10.1.91 - Šetření závažných pracovních úrazů před nabytím právní moci

2

160.000


24

1,420.000

Celkem

26

1,580.000

10.1.99 - Ostatní nezařazené úkoly před nabytím právní moci

0

0


1

15.000

Celkem

1

15.000

Z uvedených tabulek vyplývá, že na prvním místě v počtu vydaných příkazů a rozhodnutí i ve výši uložených pokut je úkol 10.1.66 – Kontroly prováděné na základě podaných podnětů ke kontrole, následuje úkol 10.1.91 Šetření závažných pracovních úrazů a na třetím místě úkol 10.1.33 - Kontrola systému BOZP a pracovních podmínek v malých a středních podnicích (pokud se týče výše uložených pokut) a 10.1.11 - Dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů poskytujících ubytovací a stravovací služby počtu vydaných (pokud se týče příkazů/rozhodnutí).



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Srovnání počtu vydaných příkazů a rozhodnutí a uložených pokut s r. 2009 Z porovnání údajů za r. 2009 a 2010 je patrný opětovný nárůst celkové výše uložených pokut za porušení právních předpisů za současného snížení počtu vydaných příkazů/rozhodnutí: Rok

Počet

2008 2009 2010

153 194 160

Celkem v Kč 6,309.000 4,891.000 6,020.000

V souvislosti s PÚ počet 51 42 31

V souvislosti s PÚ – celkem v Kč 2,525.000 1,725.000 1,975.000

Vycházeno z údajů o vydaných pravomocných rozhodnutích Srovnání podle počtu vydaných příkazů/rozhodnutí (celkem, v souvislosti s pracovním úrazem)

Srovnání podle výše uložených pokut (celkem, v souvislosti s pracovním úrazem)

194 6,309,000

6,020.000

160

153

4,891.000

celkem v souvislosti s PÚ

celkem

2,525,000

51

1,975.000

v souvislosti s PÚ

1,725.000

42 31

2008

2009

2010

2008

rok

2009

2010

rok

Pořádkové pokuty V roce 2010 byla v 8 případech uložena pořádková pokuta v celkové výši 230.000 Kč za neposkytnutí součinnosti v souvislosti s prováděnou kontrolou (v r. 2008 byly vydány 2 rozhodnutí a uloženy pořádkové pokuty ve výši 40.000 Kč, v r. 2009 bylo vydáno 5 rozhodnutí a uloženy pořádkové pokuty ve výši 90.000 Kč ). Pokuty již nabyly právní moci. Srovnání za rok 2008 - 2010 230.000 Kč

počet vydaných rozhodnutí

90.000 Kč

výše uložené pokuty 40.000 Kč 2

5

8

2008

2009

2010

rok



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj K vydávání rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty přistupuje inspektorát v případě opakovaného odmítnutí splnění povinnosti součinnosti (např. při nepředložení požadovaných dokladů). K vydání rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty je přistupováno jako ke krajnímu řešení, kdy domluva s kontrolovanou osobou (odpovědnou osobou) není možná a je tak ztěžována vlastní kontrolní činnost inspektorátu.

Odvolání Inspektorát vydal v r. 2010 celkem 47 rozhodnutí o uložení pokuty, z nichž bylo v loňském roce napadeno 16 odvoláním (v roce 2009 bylo vydáno inspektorátem 53 rozhodnutí a odvoláním bylo napadeno 23 rozhodnutí). SÚIP v 10 případech rozhodnutí inspektorátu o uložení pokuty potvrdil, ve 2 případech rozhodnutí potvrdil a současně snížil výši uložené pokuty, v 1 případu bylo rozhodnutí inspektorátu zrušeno a řízení zastaveno. 3 případy zůstaly v r. 2010 nerozhodnuty. Důvody SÚIP pro snížení uložené pokuty spočívaly v doložení tíživé ekonomické situace účastníkem řízení, popř. v odstranění závadného stavu (např. doplacení dlužných mezd, náhrad) v období mezi vydáním rozhodnutí inspektorátem a podáním odvolání (či rozhodnutí SÚIP). Ve 2 případech podali účastníci odpor proti vydanému příkazu po lhůtě, věc je řešena SÚIP.

2.5 Vydání rozhodnutí o zákazu dle § 7 odst. 1 písm. j) zákona o inspekci práce V roce 2010 nebyl vydán žádný zákaz používání objektů, pracovišť, výrobních, pracovních prostředků a zařízení (dle § 7 odst. 1) zákona o inspekci práce ani žádný zákaz práce přesčas, práce v noci, práce žen a mladistvých (dle § 7 odst. 2).




3.

Inspekční činnost

3.1

Výsledky kontrolní činnosti dle úkolů v oblasti bezpečnosti práce

3.1.1 Bezpečnost práce ve stavebnictví Cílem úkolu pro rok 2010 byla kontrola dodržování předpisů na staveništích se zaměřením zejména na bezpečný způsob práce, který by vedl ke snižování počtu úrazů. Cíl byl postaven v souladu se strategií EU, snížení počtu pracovních úrazů při pracích souvisejících se stavební a montážní činností, prověřit a kontrolní činností zlepšit úroveň plnění povinností, stanovených v bezpečnostních předpisech, včetně organizace práce na stavbách. V roce 2010 byly provedeny kontroly u 106 právních subjektů zaměřené na stavební firmy a stavby širokého velikostního spektra, od menšího, středního až po velkého investičního rozsahu. Bylo pokryto široké spektrum stavební činnosti a stavebních prací. Plán úkolu byl ve stanoveném rozsahu splněn. Výběr staveb a podnikajících právních subjektů byl stanoven jednak z poznatků OIP, dále pak s ohledem na vlastní stavební rozpracovanost a složitost prováděných prací. Při souběžných stavebních pracích více zaměstnavatelů, zhotovitelů je u větších investičních celků, kde působí renomované stavební firmy vzájemná informovanost o rizicích poměrně dobrá. Úroveň vzájemné informovanosti se však snižuje u nižších poddodavatelů a OSVČ, zejména u staveb, kde není určen koordinátor. Neuspokojivý stav při plnění povinností v této oblasti je u OSVČ zejména neplnění požadavků § 12 písm. d) zákona č. 309/2006 Sb. Při provádění kontrol příčin a okolností pracovních úrazů se často setkáváme s nedostatkem plnění povinností přijímání takových opatření, aby nedocházelo k opakovaným pracovním úrazům. Školení BOZP zaměstnanců stavebních firem, podílejících se na výstavbě, má díky smluvním bezpečnostním techniků vzestupnou úroveň. Ve zjištěných závadách se většinou jednalo o nedostatečné prokázání proškolení a doškolení všech zaměstnanců, v omezeném, nedostatečném rozsahu obsahu školení vzhledem k činnostem a vybavení firmy, nevedení evidence ověření znalostí a formální nedostatky. Vyhodnocování rizik ze strany zaměstnavatelů se ve spolupráci s externími bezpečnostními techniky zlepšilo. Nedostatky jsou zejména v oblasti plnění povinností u OSVČ, a to neplní požadavky § 12 písm. d) zákona č. 309/2006 Sb. Nedostatky v přidělování OOPP zaměstnancům jsou přetrvávající. Nedostatky vyplývají z nevyhodnocení rizik na konkrétní podmínky práce a dále neposkytnutí OOPP v návaznosti na prováděné činnosti (zejména prostředky osobní ochrany – ochranný pás a ochranný záchytný postroj), případně pro používané strojní zařízení. Zajištění stavenišť je dostatečně realizováno u velkých stavebních investičních a dotačních celků, kde se závady tohoto charakteru téměř nevyskytují, mimo provádění zateplování a revitalizace staveb. Nedostatky setrvávají při zajištění staveb u dodavatelsky prováděné výstavby RD, nástaveb a půdních vestaveb. Některé menší stavební firmy, zaměřené na zmiňovanou stavební činnost, často zajištění staveb neprovádí. V kolektivní ochraně proti pádům z výšky nastalo, oproti dřívějšímu stavu, mírné zlepšení díky rozsáhlejšímu používání stavebnicových-dílcových lešení. Ostatní oblasti jako např. zajišťování otvorů ve stavbách, zajišťování prostorů budovaných montážních šachet, Zpráva o činnosti za rok 2010


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj okrajů staveb, montážních plošin u bednění a zajišťování pracovních podlah trubkových lešení jsou nadále problémové, je jim třeba věnovat zvýšenou pozornost. Bezpečnostní požadavky na technické konstrukce jsou stejně hodnoceny jako systémy kolektivní ochrany proti pádu z výšky, kde zásadní roli hraje technická a montážní úroveň a složitost při jejich instalaci. Tam, kde je třeba nainstalovat technickou konstrukci atypicky, vzniká téměř vždy riziko nedodržení požadovaných bezpečnostních parametrů. Přidělování OOPP zaměstnancům k ochraně proti pádům z výšky je ovlivněno kategorií zaměstnance (pracující na základě pracovní smlouvy na dobu neurčitou) a na příležitostné zaměstnance - pracovníky pracující na ústní dohodu o provedení práce. Kmenoví zaměstnanci mají příslušné OOPP proti pádu z výšky ve většině kontrolovaných firem k dispozici, nedostatečná je zodpovědnost pracovníků v jejich užívání a vedoucích pracovníků v kontrole jejich užívání zaměstnanci. Ostatní zaměstnavatelé jako PFO nebo OSVČ tuto povinnost plní jen rámcově. Zajištění prostoru pod prací ve výškách úzce souvisí s problematikou zajištění staveniště a má na dodržování bezpečnostních předpisů při stavebních činnostech značný vliv, zvláště tehdy, pokud se jedná o staveniště či provádění stavebních prací na veřejných prostranstvích nebo v prostorách, které k nim přiléhají. V zajišťování výkopů a jejich stěn bylo zjištěno méně nedostatků, s ohledem na tu skutečnost, že zemní práce většího a středního rozsahu provádějí stavební firmy se značnou praxí v této činnosti. Přestože k vlastní manuální nebo strojní činnosti využívají další poddodavatele, pak s ohledem na rizikovost prací zvyšují dohled a kontrolní činnost nad vlastním prováděním prací, včetně dodávek a montáže pažících systémů. V rámci kontrolní činnosti, zaměřené na používané stroje a strojní zařízení, lze konstatovat, že většina složitějších strojů a zařízení (stroje na zemní práce, doprava betonových směsí, apod.), je zajištěna smluvně u poddodavatelských právních subjektů, které jsou na tuto činnost specializovány. Jejich technický stav a provozní podmínky jsou na dobré úrovni, o této činnosti se však většinou nevede provozní dokumentace. Z příznivého hodnocení stavebních strojů a zařízení je však nutno vyjmout stavební plošinové výtahy bez dopravy osob. Tyto jsou značně zastaralé a jejich instalace, odzkoušení a provoz není mnohdy v souladu s bezpečnostními předpisy. Je však možné konstatovat, že těchto zařízení značně ubývá, s ohledem na jejich zastaralost a mechanické opotřebení. Je jim však potřeba i v dalších úkolech kontrolní činnosti OIP věnovat zvýšenou pozornost. Vnitřní systém řízení bezpečného provozu jeřábové dopravy se za poslední období značně zlepšil, poněvadž jeřáby jsou jako technická zařízení ve velké většině případů smluvně zajišťovány od specializovaných firem, které mnohdy zajišťují nejen provozní dokumentaci na konkrétní stavby, ale i odbornou obsluhu. Specifická oblast staveništních rozvodů el. energie má v současné době v rámci platných bezpečnostních předpisů dva základní aspekty. Hlavní přívody el. energie jsou vždy vybaveny proudovými chrániči, protože kdyby staveništní rozvod nebyl takto vybaven, nebyl by rozvodným závodem vůbec připojen k veřejné síti. Je tedy možné konstatovat, že zjišťované závady se týkají pouze vnitřních rozvodů a pohyblivých přívodů, vedených k ručnímu nářadí a stavebním mechanizmům. Z této oblasti jednoznačně převládá nedodržení ochrany pohyblivých přívodů před mechanickým poškozením.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Údaje o úkonech provedených OIP Počet kontrol Počet kontrolovaných subjektů

107 106

Počet zjištěných závad

470

Nejčastěji porušené předpisy Předpis

Počet porušení

% ze zjištěných porušení

Zák. č. 262/2006 Sb.§103 odst.1

16

3

Zák. č. 262/2006 Sb.§104 odst.5

54

11

Zák. č. 262/2006 Sb.§101 odst.3

27

6

Zák. č. 262/2006 Sb.

175

36

Zák. č. 309/2006 Sb.§ 4 odst. 1

42

9

Zák. č. 309/2006 Sb.§ 3 odst. 2

27

6

Zák. č. 309/2006 Sb.§ 5 odst. 1

77

16

Zák. č. 309/2006 Sb.§

174

36

NV č.362/2005 Sb.§ 4

24

5

NV č.362/2005 Sb.

35

7

NV č.101/2005 Sb.§ 4 odst.1

23

5

3.1.2 Kontrola plnění zadavatele stavby Kontrolní činnost byla zaměřena na ověření dodržování povinností zadavatelů staveb a koordinátorů BOZP na staveništi, jak jsou uložené zákonem č. 309/ 2006 Sb. Cílem úkolu bylo prosazovat plnění povinností zadavatele staveb a tím podporovat zajišťování úrovně bezpečnosti práce na stavbách a kontrolovat, zda zadavatelé stavby plní úkoly dané zákonem č. 309/2006 Sb. Zadáním úkolu bylo provádět kontroly se zaměřením na staveniště, kde působili zaměstnanci více než jednoho zhotovitele, dále v případech, kdy celková předpokládaná doba trvání prací a činností přesáhla dobu určenou v § 15 zákona č. 309/2006 Sb., a na stavbách, kde byly vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo zdraví.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Při zadání úkolu byl stanoven počet subjektů, u kterých budou provedeny kontroly, na OIP bylo stanoveno s ohledem na počet inspektorů ve stavebnictví celkem 30 kontrol. Výběr kontrol zadavatelů staveb vycházel z poznatků o stavbách a jejích zhotovitelích v rámci přípravy na kontroly, z informací stavebních úřadů a z přehledu oznámení o zahájení stavby zaslaných na OIP. Kontroly byly zaměřeny zejména na okruhy: • zda zadavatel stavby doručil oznámení o zahajení prací, • zda zadavatel stavby zajistil, že před zahájením prací na staveništi byl zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví, • zda na staveništi, kde působí zaměstnanci více než jednoho zhotovitele, zadavatel určil potřebný počet koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi v souladu se zákonem č. 309/2006 Sb. Doručení oznámení o zahájení prací dle § 15 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb. oblastnímu inspektorátu příslušnému podle místa stavby nejpozději 8 dnů před předáním staveniště nebylo dodrženo ve 32 % případů. Oznámení o zahájení stavby bylo v případě porušení doručováno v den předání staveniště nebo po předání staveniště zhotoviteli. Doručená oznámení o zahájení prací, jejichž náležitosti stanoví § 15 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb. a příloha č. 4 k nařízení vlády č. 591/2006 Sb., byla v 12 % obsahově nedostatečně vyplněna. Chyběly údaje o koordinátorovi, přesná adresa, popřípadě popis umístění staveniště a druh stavby, její stručný popis, včetně uvedení prací a činností. Při provádění kontrol na staveništi se OIP velice často, a to v 62 % případech, setkával s neplněním povinnosti § 15 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., tedy nevyvěšením stejnopisu oznámení o zahájení prací na viditelném místě u vstupu na staveniště po celou dobu provádění stavby až do ukončení prací a předání stavebníkovi k užívání. Oznámení o zahájení stavebních prací nebyla na OIP zaslána zadavateli, vzhledem k počtu zahájených staveb, již v množství nedosahující 10 %. Zejména to bylo způsobeno z neznalostí a neinformovaností zadavatele (investora) o této povinnosti a z části ve snaze ušetřit investiční prostředky. Určení potřebného počtu koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, kde působí zaměstnanci více než jednoho zhotovitele stavby současně, ve fází realizace, jak stanoví § 14 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., zadavatel stavby neurčil ve 29 % případů. Neuspokojivá situace (82 % případů) je v určení koordinátora bezpečnosti a ochrana zdraví při práci na staveništi ve fázi přípravy stavby. Neurčený koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, ve fázi přípravy stavby a nezajištění zadavatelem stavby před zahájením prací na staveništi, zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, na který navazuje plán realizace stavby a z kterého čerpají budoucí potencionální zhotovitelé v rámci výběrového řízení, způsobují následně značné problémy při koordinaci prací při realizaci stavby. Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, který byl zadavatelem určen z řad zhotovitelů, již bývá zcela výjimečnou záležitostí vzhledem k začátkům platnosti zákona č. 309/2006 Sb., kdy tento stav a požadavek ze strany zadavatele stavby (investora) byl dosti častý.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Předkládané zpracované plány bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, při kontrolní činnosti na stavbách vykazují ve 40 % obsah, bez ohledu na druh a velikost (připravované) realizované stavby a bez ohledu na potřeby zajištění bezpečné a neohrožující práce. V plánech nejsou uvedena potřebná opatření z hlediska časové potřeby i způsobu provedení, nejsou rovněž upraveny na skutečný stav a postupně v průběhu realizace přizpůsobeny podstatným změnám, jak stanoví § 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb. Takto zpracované plány se stávají pouhou nutnou administrativou, které rozumí, pracuje s ní a aktualizují vlastně jen koordinátoři – otázka jeho obsahu a rozsahu se tímto stává nedůležitá. Nezajištění zpracování plánu BOZP na staveništi před zahájením prací zadavatelem stavby bylo v 38 % případů, přestože na staveništi byly vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, které jsou stanoveny v příloze č. 5 k nařízení vlády č. 591/2006 Sb. a v případech § 15 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb. Příčinu špatné úrovně zpracování některých plánů BOZP lze spatřovat jednak v chybějícím předpisu (výkladu zákona), co má tento plán obsahovat a jednak v praktických znalostech (neznalostech) stavebních technologií samotných koordinátorů. Povinnosti koordinátora při přípravě stavby – kontrola koordinátorů při přípravě stavby byla na staveništích zaměřena zejména na zjištění, zda-li byl koordinátor určen a jestli předal zadavateli přehled právních předpisů vztahujících se ke stavbě, informace o rizicích, která se mohou při realizaci stavby vyskytnout se zřetelem na práce a činnosti. Zjištění těchto nedostatků stanovených v § 18 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb. bylo zjištěno u 5 % případů. Konkrétní činnost koordinátora při přípravě lze kontrolovat na staveništi jen velmi obtížně a často se setkáváme se skutečností, že je uveden pouze formálně v zaslaném oznámení o zahájení stavby na OIP. Zmiňovaným problémem je fáze přípravy a projektů, kde se prakticky řešení otázek bezpečnosti opomíjí nebo řeší nedostatečně a nechává se až na samotnou realizaci projektu. Přitom je nutné podotknout, že právě v přípravě stavby veškeré plánování a koordinace začíná, ať už je projektant sám o sobě i koordinátorem, nebo má odborně způsobilou osobu jako poradce. Projektant s koordinátorem při přípravě stavby odpovídají za minimalizaci rizik už při vzniku vlastního projektu, pro zajištění nejenom bezpečného užívání a udržování zhotovené stavby, ale i bezpečnosti během provádění stavebních prací při realizaci díla. Jako ideální se jeví projektovat takové prvky a konstrukce, které jsou samy o sobě zabezpečené, nevyžadující dočasná bezpečnostní opatření nebo je vyžadují jen minimálně. V dalším případě zakomponovat dočasná opatření již do projektu a rozpočtu staveb a vyloučit rizikové práce, a až jako poslední možnost využívat kolektivní nebo individuální způsoby a systémy zajištění bezpečnosti pracovníků. Povinností koordinátora při realizaci stavby na staveništi je skloubit legislativní rámec na požadovaný stav a reálné možnosti všech zúčastněných subjektů a navrhovat přijatelná opatření. Koordinátor je závislý na investorovi stavby a někdy bývá smluvně poptán i firmou zhotovitele, podle toho musí jednat, řešit a přemýšlet i v dalších souvislostech. Zákonné povinnosti jsou jasně dány, ale prostředky a pravomoci k jejich vyžadování a prosazování jsou omezené, pokud si je koordinátor předem nesjedná se zadavatelem. Koordinátor při nesplnění některých ze zákonných povinností podléhá sankcím. V praxi se také setkáváme s koordinátory, kteří jsou spíše bezpečnostními techniky, jejichž činnost se



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj omezuje na dokumentování a sepisování závad a prohřešků, které jsou momentálně v době kontroly na staveništi v nepořádku. Vytrácí se nám jakákoli prevence rizik a časová koordinace z hlediska BOZP. Při kontrolní činnosti v rámci úkolu bylo zjištěno neplnění povinností koordinátora dle § 18 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb. v těchto případech: • v 56 % nenavrhoval termíny kontrolních dnů za účasti zhotovitelů, ale komunikoval pouze se zadavatelem, případně hlavním zhotovitelem, • v 3 % bez zbytečného odkladu neinformoval dotčené zhotovitele staveb o rizicích, • v 9 % neupozorňoval zhotovitele stavby bez zbytečného odkladu na nedostatky v uplatňování požadavků BOZP na staveništi, což bylo často vázáno na jeho fyzickou pravidelnou účast nebo neúčast na staveništi • v 18 % neoznámil zadavateli stavby nedostatky v uplatňování požadavků BOZP na staveništi v případě, že zhotovitelem stavby nebyla přijata neprodleně opatření k nápravě Povinnosti koordinátorů při přípravě a realizaci stavby v zákoně č. 309/2006 Sb. a nařízení vlády č. 591/2006 Sb., jsou stanoveny obecně, bez konkrétního vymezení nebo výkladu, což se projevuje na rozdílné úrovni činnosti koordinátorů. Zadavatel není schopen posoudit kvalitu činnosti jím smluvně najatého koordinátora a soustřeďuje se většinou pouze na jeho finanční požadavky. Není nutno rozvádět otázku smluvních vztahů mezi zadavatelem a koordinátorem, kdy je například při rozsáhlém projektu nasmlouván koordinátor pro realizaci stavby na několik hodin měsíčně. Následný dopad na celkovou funkčnost zajištění bezpečnosti na staveništi bude jistě nedostačující, na což navazuje fakt, že každé staveniště má svá specifická rizika, která se mění v reálném čase (např. na rozdíl od výrobních provozů), a která vznikají a zanikají s postupem realizace stavby. Údaje o úkonech provedených OIP Počet kontrol Počet kontrolovaných subjektů Počet zjištěných závad

37 36 94

Nejčastěji porušené předpisy v rámci kontrol Předpis

Počet porušení

% ze zjištěných porušení

Zák. č. 309/2006 Sb. §15 odst. 1

29

31

Zák. č. 309/2006 Sb. §15 odst. 2

10

11

Zák. č. 309/2006 Sb. §14 odst. 1

27

29

Zák. č. 309/2006 Sb. §18 odst. 1 Zák. č. 309/2006 Sb. §18 odst. 2 Zák. č. 309/2006 Sb. §14odst. 3,4 NV č.591/2006 Sb. § 8 odst. 1 NV č.591/2006 Sb. § 8 odst. 2

0 13 3 6 6

0 14 3 6 6




3.1.3 Kontroly systému BOZP v malých a středních podnicích ve stanovených odvětvích Úkolem bylo provést kontrolu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, bezpečnosti technických zařízení a stanovených pracovních podmínek u co nejvyššího počtu nově vzniklých malých a středních subjektů. Ke kontrole byly vybírány především subjekty podnikající v činnostech s historicky nejvyšším počtem vzniku pracovních úrazů, nemocí z povolání a havárií a dále subjekty, na které OIP obdržel podněty týkající se neplnění ustanovení předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, bezpečnosti technických zařízení a stanovených pracovních podmínek. Dále byly ke kontrole vybírány subjekty, u kterých ještě nebyla provedena kontrola BOZP nebo od poslední kontroly uběhlo více než pět let, subjekty s nepříznivým vývojem pracovní úrazovosti a subjekty, u kterých bylo při poslední kontrole zjištěno větší množství nedostatků. Cílem úkolu bylo preventivní kontrolou dodržování právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zjistit skutečný stav BOZP u kontrolovaných subjektů a stanovení opatření k nápravě, ale také u těchto subjektů vytvořit potřebný tlak na dodržování předpisů v oblasti BOZP, a zařazení subjektů do systému následných a periodických kontrol. Kontroly byly provedeny zejména u subjektů v kategoriích 6 až 249 zaměstnanců v oborech: - zemědělství a související činnosti, - lesnictví, dřevoprůmysl, - potravinářský průmysl, - výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, - výroba strojů a zařízení, - tváření profilů za studena, - kování, lisování, ražení, válcování, protlačování kovů, - výroba ostatního kovového zboží, - výroba pryžových a plastových výrobků, - výroba ostatních minerálních nekovových výrobků, - výroba a rozvod elektrické energie, vody plynu a tepla.

Prevence rizik, vyhledávání a hodnocení rizik Vzhledem k tomu, že zpracování vlastního přehledu hodnocení rizik prací a pracovních činností je činnost náročná na odbornost, čas a finanční prostředky, je při kontrolách zjišťováno, že vyhledávání a hodnocení rizik je spíše formální (obecné) a není v souladu se skutečností. Často se setkáváme s tím, že v seznamech rizik jsou uváděna rizika prací a pracovišť tak, jak jsou uvedena v komerčně zpracovaných programech, které zaměstnavatelé nakupují a neupravují je na konkrétní podmínky práce a pracovišť, které jsou v jejich organizacích. V řadě případů zajišťují úkoly v prevenci rizik odborně způsobilé osoby poskytující služby v této oblasti, tyto nejsou dostatečně seznámeny s konkrétními činnostmi a pracovišti organizace a ze strany objednatele, pro kterého rizika vyhodnocují, jim není poskytnuta dostatečná součinnost. Zpracovatelé při stanovení rizik, vyhodnocení a přijímání opatření



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj vychází z komerčně zpracovaných podkladů, která na podmínky zadavatelské organizace částečně upraví anebo je ponechají v předkládaném stavu. Přijímání opatření k eliminaci rizik úzce souvisí s jejich stanovením a vyhodnocením. Vzhledem k tomu, že vyhledávání a vyhodnocení rizik nepostihne všechna rizika a je v řadě případů formální, je eliminace rizik u zaměstnavatelů nedostatečná. Pokud je riziko zjištěno (vyhodnoceno), má zaměstnavatel snahu zjištěné riziko odstranit. Snaha o odstranění rizika je u zaměstnavatelů limitována časovou, technickou (odbornou) a finanční náročností realizace opatření k eliminaci vyhodnocených rizik. Pořadí limitujících faktorů je u různých zaměstnavatelů různé. Obecně se dá říct, že velké zaměstnavatele limituje časová náročnost, zatím co menší zaměstnavatele náročnost odborná a finanční. Zaměstnavatelé se zjištěná rizika v rámci svých možností snaží odstraňovat, jednak z důvodů obav před možnými sankcemi ze strany kontrolních orgánů, uplatňování finanční spoluúčasti zdravotních pojišťoven na nákladech za léčení při případných úrazech, ale také proto, že rizika jsou převážně zjišťována na starších strojích a u starších technologií a jejich odstraněním zaměstnavatel často zvyšuje efektivitu práce a kvalitu výrobků. Seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště, je zaměstnavateli prováděno v rámci školení zaměstnanců o problematice BOZP. Kvalita seznámení s riziky není, vzhledem k obsáhlosti komerčně zpracovaných vyhodnocení rizik, dostatečná. Zaměstnanci jsou s riziky seznámeni pouze rámcově a obecně. S riziky na konkrétních pracovištích a při jednotlivých činnostech se zaměstnanci seznamují až v průběhu práce, a to sami nebo je s nimi seznámí spolupracovníci. Školení a příprava k výkonu práce, seznámení zaměstnanců s návody k obsluze provozovaných strojních zařízení a technických zařízení, seznámení s pracovními a technologickými postupy Zaměstnavatelé zajišťují zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž mohou zaměstnanci přijít do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána. Zaměstnavatel většinou neurčí obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Školení jsou prováděna zpravidla jednou ročně. Obsah školení je uváděn v osnovách školení, ke kterým je volně přiložena prezenční listina zúčastněných, z tohoto důvodu není možno dostatečně ověřit věrohodnost provedeného školení. K podepsané prezenční listině lze dodatečně přiložit jakoukoliv osnovu. Osnovy školení obsahují především obecně platné předpisy k zajištění bezpečnosti práce bez ohledu na pracovní činnost zaměstnanců. Z hlediska zodpovědnosti zaměstnavatele za vznik pracovních úrazů chybí ve školeních zejména návody na obsluhu konkrétních strojů, interní předpisy (především pracovní postupy prováděných prací a zásady pro provádění kontrol jednotlivých strojů apod.). Při nástupu nového zaměstnance často probíhá jen jeho formální seznámení s obecnými předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a to tak, že je mu předložena k podpisu osnova všeobecného vstupního školení a je mu řečeno, aby si obsah sám přečetl. Zaměstnanec je pak zařazen na pracoviště, aniž by mu byly zásady bezpečného chování při práci zdůrazněny. Jedná se sice většinou o kvalifikované pracovníky (obráběči kovů, lisaři, zámečníci apod.), ale z důvodů neznalosti konkrétního pracoviště a pracovních postupů mohou plynout značná rizika vzniku pracovního úrazu a poškození zdraví.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Pracovní doba a její evidence U většiny zaměstnavatelů je pracovní doba zaměstnanců rozvržena do pětidenního pracovního týdne se stanovenou délkou 40 hodin týdně a zaměstnavatelé dodržují stanovenou délku pracovní doby. Problémy se vyskytují u stanovení písemných rozvrhů pracovní doby a seznámení zaměstnanců s rozvrhem, a to zejména u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby. U evidence pracovní doby se nedostatky vyskytují zejména u zaměstnanců pracujících ve sféře služeb, dopravě a zemědělství. Zdravotní způsobilost k výkonu činností Zdravotní způsobilost je zaměstnavateli ověřována při nástupu do zaměstnání, periodické ověřování zdravotní způsobilosti je prováděno u profesí se zvýšenou mírou rizika (svářeči, elektrikáři, pracovníci ve výškách), kde je to vyžadováno právním předpisem. U profesí, které nejsou považovány za rizikové (obráběči kovů, plastikáři apod.) zaměstnavatelé periodické prohlídky pravidelně neprovádí. Pracovní úrazovost a její evidence, šetření příčin a vzniku PÚ, stanovení opatření proti opakování PÚ a jejich realizace, zasílání záznamů o úrazech příslušným institucím Zaměstnavatelé vedou v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. Při kontrolní činnosti se často setkáváme se skutečností, že uvedené záznamy v knihách úrazů nelze bez znalosti místních poměrů, v případě pracovní neschopnosti delší jak tři dny, objektivně využít k sepsání záznam o úrazu. Zaměstnavatelé nepřikládají náležitou vážnost objasňování příčin a okolnosti vzniku úrazu a zjištění neobsahují opatření proti opakování úrazu. Často se setkáváme se zjištěním, že zasílané záznamy o pracovních úrazech za uplynulý kalendářní měsíc nezasílají (lze posoudit dle hlášení PČR) anebo zasílají po uplynutí pátého dne následujícího dne. Při zpracovávání zaslaných záznamů o pracovních úrazech se setkáváme se skutečností, že zaměstnavatel neohlásil pracovní úraz, který si vyžádal hospitalizaci zaměstnance delší než 5 dní. Vedení předepsané provozní dokumentace strojů a zařízení Provozní dokumentace strojů a zařízení je vedena u nových strojů. U starších strojů, kde chybí průvodní dokumentace ve smyslu nařízení vlády č. 378/2001 Sb., se setkáváme s tím, že není zpracován místní provozní bezpečnostní předpis. Provozní dokumentace bývá vedena v organizacích odděleně (na jednom oddělení průvodní dokumentace a na jiném záznam o poslední nebo mimořádné revizi nebo kontrole stanovené zvláštním právním předpisem nebo průvodní dokumentací nebo zaměstnavatelem), což způsobuje v organizacích nepřehlednost a ztěžuje kontrolní mechanizmus. Provádění kontrol a revizí stanovených výrobcem případně provozovatelem Kontroly a revize strojů bývají prováděny zejména u větších zaměstnavatelů, u menších zaměstnavatelů jsou prováděny kontroly a revize stanovené právními a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Kontroly a revize stanovené výrobcem v návodu na obsluhu jsou prováděny zejména tam, kde dodavatelská organizace u strojů nebo zařízení zajišťuje servisní služby. Tam, kde nemá zaměstnavatel smluvně sjednány servisní služby, se často setkáváme se skutečností, že kontroly a revize dle návodů výrobců prováděny nejsou.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Kontrola vhodnosti pracovišť s ohledem na prováděné činnosti Mnoho, zejména menších zaměstnavatelů, využívá ke své činnosti objekty, které nevyhovují stavebně a prostorově vykonávané činnosti a použitým technologiím. Schází zejména zařízení k eliminaci škodlivin (prach, svářečské aerosoly, těkavé látky) v ovzduší a opatření k eliminaci hluku na pracovišti. Rizika působení těchto faktorů jsou často přednostně omezována přidělováním osobních ochranných pracovních prostředků místo technického řešení. V malých provozovnách, kde nejsou dostatečné skladovací prostory, jsou materiál i hotové výrobky skladovány přímo ve výrobnách, na místech pro tento účel neurčených a ne zcela vhodných. Jsou tak zužovány komunikace, pracovní prostory, znepřístupněny vchody a východy, rozvaděče, hasící přístroje, tlakové nádoby, hrozí sesunutí či pád nevhodně ukládaného materiálu apod. Používání přidělených OOPP Ve většině organizací jsou OOPP přidělovány na základě vlastního seznamu OOPP, zpracovaného na základě vyhodnocení rizik. Vyskytují se případy, kdy seznamy OOPP jsou zpracovávány formálně a jsou v nich uváděny OOPP, které pak zaměstnanci nedostanou a ani je ke své práci nepotřebují. Při kontrolách pak zaměstnavatelé argumentují tím, že seznam je zpracován s výhledem na rozšíření činnosti organizace. Přidělené OOPP zaměstnanci používají z důvodů obecně se zvyšujícího zájmu zaměstnanců o své zdraví. Cílené kontroly zaměstnavatelů na používání OOPP jsou spíše výjimkou. Používání OOPP je kontrolováno při provádění ročních prověrek BOZP, pokud jsou v organizaci organizovány. Dodržování provozních podmínek stanovených výrobcem a provozovatelem Provozní podmínky strojů stanovené výrobcem jsou zaměstnavateli dodržovány, nikoliv z důvodu péče o BOZP, ale proto, že nedodržením provozních podmínek ztrácí zaměstnavatel záruku poskytovanou výrobcem a často je i zhoršená kvalita výrobků. Pokud má výrobce dobře zpracovaný návod na obsluhu a údržbu stroje, dodržují zaměstnavatelé i tento návod. Technický stav provozovaných strojů a technických zařízení se zaměřením na vybavenost ochranným zařízením, na bezpečné ovládání a na dodržování povinností, které jsou stanoveny v průvodní dokumentaci výrobce a právních předpisech Stáří provozovaných strojů a zařízení je hlavní příčinou toho, že většina zaměstnavatelů nemá ke strojnímu zařízení potřebnou průvodní dokumentaci. V těchto případech je velmi časté, že schází i místní provozní bezpečnostní předpis v rozsahu stanoveném nařízením vlády č. 378/2001 Sb.

Počty prověrek, závad a uložených opatření k odstraňování nedostatků Počet kontrolovaných subjektů

Počet následných kontrol

Počet závad

Zemědělství a související činnosti

53

4

350

Lesnictví a dřevoprůmysl

101

7

551

Potravinářský průmysl

83

3

452



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků Výroba strojů a zařízení Tváření profilů za studena, kování, lisování, ražení, válcování, protlačování kovů Výroba ostatního kovového zboží Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních minerálních nekovových výrobků Výroba a rozvod elektrické energie, vody plynu a tepla

51

3

272

31

3

171

18

3

101

43

1

329

41

3

252

33

2

206

77

2

357

Celkem

529

31

3086

3.1.4 Bezpečnost práce na elektrických zařízeních Masové rozšíření a každodenní využívání elektrických zařízení širokou veřejností snižuje u uživatelů respekt k jejímu užívání a vede k vyšší lehkovážnosti. Nesmíme však zapomínat, že elektrický proud je pro lidské tělo nebezpečný, hlavně v případech, kde se pracuje s vyššími napětími a výkony. Proto je potřeba preventivně působit na podnikající subjekty v oblasti BOZP, zejména na plnění ustanovení závazných a platných předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v souvislosti s elektrickou energií a používáním elektrických zařízení. Zejména je potřeba sledovat, zda-li kontrolované subjekty sledují osobní předpoklady svých pracovníků pro danou práci, kontrolují používaní stanovených pracovních postupů nebo způsobů práce a hlavně dostatečně vyhodnocují riziko. Cílem prováděných kontrol bylo zejména ověření plnění povinností zaměstnavatele vyhledávat, vyhodnocovat rizika a přijímat opatření jako součást prevence rizik z hlediska bezpečnosti práce i u elektrických zařízení, organizovat práci, stanovovat a zavádět pracovní postupy, seznamovat s nimi zaměstnance a kontrolovat jejich dodržování. Současně bylo u zaměstnavatelů ověřováno, zda a jakým způsobem jsou řešena bezpečnostní opatření, pracovní postupy pro činnosti u elektrických zařízení, včetně kontroly plnění povinností ve věci odborných způsobilostí dle vyhlášky č. 50/1978 Sb.

Počet kontrolovaných subjektů 102



Počet závad

Počet závad v násobnosti

9

269

489


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Nejčastějším nedostatkem po vyhodnocení počtů závad v jednotlivých položkách byla shledána skutečnost, že kontrolované subjekty provozující stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí neprováděli jejich pravidelnou a řádnou údržbu, kontrolu a revize podle platných právních a ostatních předpisů. Naopak závady u kontrolovaných subjektů se nevyskytovaly v oblastech: -

-

-

přijímání opatření k prevenci rizik vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci tím, že pro řízení činnosti a vedení pracovníků v elektrotechnice nejsou pověřováni pracovníci s odpovídající el. kvalifikací přijímání opatření k prevenci rizik vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci tím, že zaměstnavatel nezajišťuje přezkoušení odborné způsobilosti ve stanovených termínech přijímání opatření k prevenci rizik vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci tím, že při složitých pracovních činnostech na elektrických zařízení není provedena příprava (příkaz B).

Kontrolovaným subjektům, u kterých byly zjištěny nedostatky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, byla stanovena povinnost zaslat písemnou zprávu o přijatých opatřeních k uvedeným nedostatkům, na základě kterých OIP rozhodoval o nutnosti provést následnou kontrolu způsobu jejich odstranění dle § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 251/2005 Sb. V průběhu zejména následných kontrol byly kontrolované subjekty informovány o nových změnách právních a ostatních předpisů pro danou problematiku a hlavním úkolu na rok následující. Výsledky kontrol v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci prokázaly, že jsou pro kontrolované subjekty přínosem zejména v tom, že jim ukáží stav a účelnost přijatých opatření v prevenci rizik. Kontrolou u kontrolovaných subjektů bylo ověřeno plnění opatření k omezování rizik spojených s provozem, údržbou a obsluhou elektrických zařízení. Při prováděných kontrolách bylo velmi kladně posuzováno poskytování bezplatného poradenství inspektory přímo na pracovištích kontrolovaných subjektů, což mimo jiné přispělo i ke zvýšení úrovně bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci u kontrolovaných subjektů.

3.1.5 Bezpečnost práce při používání vyhrazených technických zařízení – zdvihacích zařízení a vázacích prostředků, prostředků pro zavěšení a uchopení břemen Provedené kontroly byly zaměřeny na bezpečnost práce při používání vyhrazených technických zařízení – zdvihacích zařízení a vázacích prostředků, prostředků pro zavěšení a uchopení břemen. Vyhrazená zdvihací zařízení se často používají při manipulaci ve stísněných prostorách, kde není možná manipulace pomocí dopravních prostředků nebo při manipulaci s těžkými nebo nadměrnými materiály. Jsou to zařízení, která při nevhodném způsobu používání nebo při nedodržení požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci mohou být značně riziková (pád břemene, přimáčknutí osob, technická havárie atd.). Tím dochází ke zvyšování nároků na odbornou a zdravotní způsobilost obsluhy, nutnost



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj modernizace zařízení, zajištění zabezpečovacích a jistících zařízení, včetně nutnosti zvýšené provozní údržby a péče ze strany obsluhy. Cílem provedených kontrol zaměřených na bezpečnost práce při používání vyhrazených technických zařízení – zdvihacích zařízení a vázacích prostředků, prostředků pro zavěšení a uchopení břemen bylo zejména ověřit, jak právnické a podnikající fyzické osoby plní stanovené povinnosti zaměstnavatele pro zajišťování bezpečnosti práce při provozu jeřábů a zdvihadel, včetně vázacích prostředků s důrazem na zpracování, vedení a uplatňování „Systémů bezpečné práce pro provoz zdvihacích zařízení“ na svých pracovištích.

Počet kontrolovaných subjektů


Počet nedostatků

Počet nedostatků v násobnosti

96

7

250

469

Nejčastější zjištěné nedostatky: -

provozovatel zdvihacích zařízení nevede stanovenou provozní dokumentaci, respektive ji nemá vůbec zavedenou;

-

provozovatel zdvihacích zařízení nemá vyhledaná rizika a provedeno jejich vyhodnocení;

-

provozovatel zdvihacích zařízení nezajistil dostatečné a přiměřené seznámení zaměstnanců a spolupracujících subjektů s riziky, s výsledky jejich hodnocení a s opatřeními na ochranu před jejich působením;

-

v případě, že na jednom pracovišti plní úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů se zaměstnavatelé vzájemně písemně neinformují o rizicích a vzájemně nespolupracují při zajišťování bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci;

-

provozovatel zdvihacích zařízení neposkytuje osobní ochranné pracovní prostředky podle vlastního seznamu na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce

-

provozovatel zdvihacích zařízení nemá vypracován „Systém bezpečné práce“;

-

provozovatel zdvihacích zařízení neprovádí školení a ověření znalostí;

-

provozovatel zdvihacích zařízení pověřuje zaměstnance obsluhou zdvihacích zařízení, aniž mají vystaveno patřičné oprávnění k obsluze jeřábu;

-

provozovatel používá vázací prostředky a prostředky pro zavěšení a uchopení břemen, aniž má k dispozici návod výrobce k použití a základní technická data a specifikace;

-

provozovatel používá vázací prostředky a prostředky pro zavěšení a uchopení břemen, aniž má k dispozici zápisy o prováděných kontrolách vázacích prostředků a prostředků pro uchopení a zavěšení břemene;

-

provozovatel neprovádí předepsané kontroly a zkoušky vázacích prostředků a prostředků pro uchopení a zavěšení břemene;



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj -

provozovatel zdvihacích zařízení nevytváří podmínky pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí přijímáním opatření v prevenci rizik, a to v problematice technického stavu, zdvihadel, jeřábů, jeřábových drah (provádění údržby, oprav, kontrol a revizí, proměřování a prohlídky);

-

není zajištěn bezpečný přístup obsluhy k zařízení a dostatečný manipulační prostor pro nebezpečnou činnost zdvihacích zařízení;

-

v době nepoužívání zdvihacích zařízení není provedeno jejich zabezpečení;

-

provozovatel nezajišťuje provádění revizí a zkoušek oprávněnou osobou s platným osvědčením.

3.1.6 Dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu vyhrazených technických zařízení – parních a kapalinových kotlů Kontroly byly provedeny se zaměřením na dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu technických zařízení – kotelních zařízení se středotlakými a vysokotlakými kotli včetně kotelen a provozu zařízení pro úpravu vody. Parní a horkovodní kotle jako vyhrazená tlaková zařízení jsou stále zdrojem potencionálního rizika. Tato rizika jsou snižována stále modernějšími automatickými systémy kontroly provozu (měřící, regulační, blokovací a signalizační zařízení spojená s bezpečnostní výstrojí). Tím dochází ke zvyšování nároků na odbornou úroveň obsluhy, preventivní a provozní údržbu (kontroly, revize, zkoušky a opravy). Jsou to technická zařízení, která při neodborné manipulaci nebo při nedodržení požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci mohou být značně nebezpečná (výbuch, havárie kotelního zařízení, zranění obsluh apod.). Z těchto důvodů je nutno věnovat zvýšenou pozornost provozu i obsluze tohoto vyhrazeného technického zařízení. Cílem kontrol bylo posoudit bezpečnost provozu uvedených kotelních zařízení s ohledem na jejich stáří a stav a zjistit, zda jsou provozovatelem vytvářeny takové podmínky, které by vedly k minimalizaci rizik možného ohrožení života a zdraví. Kontrola byla dále zaměřena na kvalifikaci obsluh a postupů jejich činnosti uváděných v „Místních provozních bezpečnostních předpisech“, jak pro kotelní zařízení, tak i pro úpravny vody pro napájení kotlů. Po zjištěných nedostatcích, které měly vliv na zvýšenou rizikovost, se kontroly zaměřovaly i na způsob provádění preventivní údržby. Podle závažnosti těchto zjištění byly provedeny kontroly činnosti revizních techniků tlakových, plynových a elektrických zařízení při konkrétně vybraných revizích s možností posouzení nejen způsobu provedení revize, revizní zprávy, ale i stanovení potřebných opatření, jakož i plnění požadavků bezpečnosti práce při samotném způsobu provádění revize. Počet kontrolovaných subjektů

Počet kontrol


Počet závad

Počet závad v násobnosti

48

48

2

161

230



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Nejčastější zjištěné nedostatky: - zaměstnavatelé nezajistili školení o právních a ostatních předpisech k předepsané odborné způsobilosti obsluh vyhrazených technických zařízení, včetně vydání osvědčení k této činnosti a zdravotní způsobilosti k obsluze; -

zaměstnavatelé neprovedli vyhledávání, vyhodnocení rizik a přijímání opatření k jejich minimalizaci při provozu kotelního zařízení a zařízení s jeho provozem souvisejícím a nezajistili tak zaměstnancům dostatečné a přiměřené informace o seznámení s riziky, s výsledky jejich vyhodnocení a s opatřeními na ochranu před jejich působením při provozu a údržbě kotelního zařízení;

-

provozovatelé neměli v předepsaném rozsahu vypracovány pro provoz kotlů „Místní provozní předpisy“;

-

provozovatelé nezajistili vedení všech provozních deníků nebo karet předepsaných při provozu tlakového a plynového zařízení;

-

zaměstnavatelé nedbali na dodržování termínů revizí, zkoušek a kontrol u všech provozovaných vyhrazených zařízení a neodstraňovali zjištěné nedostatky a závady tak, aby rizika, vznikající z těchto nedostatků, byla co nejdříve minimalizována nebo zcela odstraněna;

-

provozovatelé kotelního zařízení neměli bezpečnostní výstroj a další ochranné zařízení kontrolované v předepsaných termínech;

-

u zařízení nebyl dodržen dostatečný pracovní a manipulační prostor umožňující provádět všechny obvyklé pracovní operace.

Všichni kontrolovaní revizní technici měli pro svoji činnost předepsané platné „Oprávnění“ a v předepsaném rozsahu platné „Osvědčení“ k provádění revizní činnosti daného rozsahu. Ve 2 případech bylo provedenou kontrolou zjištěno, že revizní technik neprovedl vyhledání a vyhodnocení rizik při provádění kontrol, revizí a zkoušek vyhrazených technických zařízení a nepřijal žádná opatření k jejich minimalizaci. U všech kontrolovaných revizních techniků bylo zjištěno, že vypracované revizní zprávy o prováděných revizích a zkouškách měly předepsané náležitosti dle právních a ostatních předpisů, obsah revizí byl v předepsaném rozsahu a byly v nich uvedeny zjištěné závady a nedostatky, ke kterým revizní technici stanovili dostatečná opatření. Kontrolovaným subjektům, u kterých byly zjištěny nedostatky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, byla inspektory uložena příslušná opatření k odstranění zjištěných nedostatků podle § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 251/2005 Sb. Výsledky kontrol v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci prokázaly, že jsou pro kontrolované subjekty přínosem zejména v tom, že jim ukáží stav a účelnost přijatých opatření v prevenci rizik. Kontrolou v organizacích bylo ověřeno plnění opatření k omezování rizik spojených s provozem, údržbou a obsluhou parních a horkovodních kotlů. Při prováděných kontrolách bylo velmi kladně posuzováno poskytování konzultací inspektory přímo na pracovištích organizací, což mimo jiné přispělo i ke zvýšení úrovně BOZP u kontrolovaných subjektů.




I přes velkou informovanost provozovatelů parních a horkovodních kotlů včetně provozovatelů, kteří si nechávají úkoly BOZP zajišťovat externími pracovníky, protože nemají v těchto otázkách dostatečné znalosti, se vyskytují nedostatky, které brání bezpečnému a spolehlivému provozu (tyto nedostatky nebyly uvedeny v položkách kontrolního seznamu). Pro úplný přehled uvádíme některé další, v kontrolním seznamu neuvedené nedostatky, které se při kontrolách také vyskytovaly: - dveře kotelny otevírající se do venkovního prostoru nebyly opatřeny samočinným uzavíracím zařízením v 11 případech; -

rozvod plynu nebyl chráněn po celé své délce ochranným nátěrem proti poškození korozí ve 2 případech;

-

průchod plynovodu ochrannou trubkou nebyl utěsněn v 7 případech;

-

vodivé propojení plynového zařízení nebylo provedeno v 3 případech;

-

kontrola (doložena provozní revizí) spalinové cesty nebyla provedena v 1 případě;

-

tlaková nádoba stabilní nebyla chráněna ochranným nátěrem proti poškození korozí ve 2 případech;

-

na tlakoměru tlakové nádoby nebyla vyznačena hodnota nejvyššího dovoleného přetlaku v 8 případech;

-

u tlakové nádoby stabilní nebyl hladinoměr opatřen ochrannou konstrukcí ve 2 případech;

-

okraje rampy nebyly opatřeny bezpečnostními značkami v 1 případě;

-

pochůzná rampa nebyla opatřena vhodným bezpečnostním zařízením proti pádu osob ve 2 případech;

-

nástupní a výstupní stupeň schodišťového ramene nebyl rozeznatelný od okolní podlahy v 7 případech;

-

otvory jímek nebyly zabezpečeny proti pádu osob vhodným bezpečnostním zařízením v 6 případech;

-

v kotelně byla nerovná podlaha ve 3 případech;

-

spojka motor – čerpadlo kondenzátu nebyla opatřena ochranným krytem v 1 případě;

-

v kotelně nebyla zářivková svítidla opatřena ochrannými kryty v 1 případě;

-

pohyblivý přívod elektrické energie v kotelně nebyl kladen a používán tak, aby nemohlo dojít k jeho poškození v 1 případě.




3.1.7 Kontroly zaměstnavatelů v dopravě Silniční doprava patří k nejrizikovějším oblastem s dlouhodobou vysokou četností pracovních úrazů s těžkými újmami na zdraví, ale i se smrtelnými pracovními úrazy řidičů, ke kterým dochází v souvislosti s provozem, údržbou a opravami silničních vozidel. Při nedodržování bezpečnostních předpisů zaměstnavateli a samotnými řidiči je navíc ohrožena bezpečnost ostatních účastníků silničního provozu. U zaměstnavatelů je dlouhodobě zjišťováno porušování předpisů upravujících pracovní podmínky řidičů a pracovněprávní vztahy. Cílem kontrol dle zadání úkolu bylo preventivně působit na zaměstnavatele, aby byla zajištěna bezpečnost v silniční dopravě a bezpečná práce řidičů. Kontrola dodržování stanoveného pracovního režimu řidičů navázala na dlouholetou činnost inspektorů jednotlivých OIP systému SÚIP, kdy byly i v minulých letech prováděny kontroly pracovních režimů řidičů silničních vozidel. Cílem inspekce práce bylo vytvořit tlak na zaměstnavatele v oblasti dodržování právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a tím vytvářet předpoklady k postupnému snižování pracovní úrazovosti a silniční nehodovosti při provozu, údržbě a opravách motorových a nemotorových silničních vozidel. Takto zaměřeným úkolem se systém SÚIP připojil k plnění cílů stanovených v Národní strategii bezpečnosti silničního provozu. Dále byla kontrola zaměřena i na systém obecné prevence, tzn. zejména plnění povinností zaměstnavatelů v oblastech vyhledávání, posuzování a hodnocení rizik, seznamování zaměstnanců s předpisy k zajištění bezpečnosti práce, které se týkají jejich práce a jejich pracoviště, zejména pokyny výrobců vozidel uvedených v návodech k obsluze a údržbě, ověřování odborné a zdravotní způsobilosti zaměstnanců, atd. Cílem úkolu bylo dosáhnout, aby jak zaměstnavatelé (dopravci), ale i samotní řidiči, dodržovali stanovené zákonné předpisy a tím bylo trvale dosahováno snižování nehodovosti a pracovní úrazovosti. Stanovený limit SÚIP k danému úkolu byl určen pro jednotlivé OIP provedením kontrol v počtu nejméně u 25 subjektů každým inspektorem ze systémové skupiny SÚIP specializované na obor dopravy. Úkol byl prováděn u právních subjektů, na které se při organizování pracovní doby vztahuje nařízení vlády č. 589/2006 Sb. Kontrolní činnost byla zaměřena na dvě části – administrativní a vlastní kontrolu pracoviště. Inspektoři OIP zkontrolovali (včetně kampaně probíhající v měsících červen, červenec a srpen 2010) celkem 68 subjektů z požadovaného počtu 50 subjektů. Evidence pracovního režimu řidičů silničních vozidel s celkovou hmotností nad 3,5 tuny, která jsou povinně vybavena záznamovým zařízením (tachografy), je zkreslována neznalostí zaměstnavatele a řidičů těchto vozidel s manipulací ovládacího prvku záznamového zařízení (tachografu) pro záznam evidence pracovního režimu řidiče. Nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky, stanovuje v § 3 zaměstnavateli vydat „Místní provozní bezpečnostní předpis“, kterým mimo jiné organizuje práci zaměstnanců při provozování dopravy. V častých případech je textová část nařízení vlády č. 168/2002 Sb. součástí osnovy pravidelného poučování řidičů z povolání absolvovaného v autoškole. Na tuto skutečnost často



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj zaměstnavatelé poukazují s mylnou představou, že „Místní provozní bezpečnostní předpis“ je součástí uvedeného nařízení vlády. Mnohé předložené zdravotní posudky řidičů motorových silničních vozidel byly lékaři vypracovány na nestandardních dokumentech bez dodržení postupu stanoveného vyhláškou č. 277/2004 Sb. Výsledky kontrol v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci prokázaly, že jsou pro kontrolované subjekty přínosem zejména v tom, že jim ukáží stav a účelnost přijatých opatření v prevenci rizik. Zejména zaměstnavatelé (dopravci), kteří si nechávají úkoly BOZP zajišťovat externě, nemají často v těchto otázkách dostatečné znalosti a nemohou posoudit úroveň externích poskytovatelů služeb v oblasti BOZP. Nedostatky byly zjištěny i v systému vyhledávání rizik možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců, informování zaměstnanců o těchto rizicích včetně stanovení opatření k jejich odstranění. Provedení kontrol inspektory OIP zaměstnavatelům přiblíží situaci v organizaci, čímž získají další potřebné informace související s řešením BOZP ve spravovaném právním subjektu. Obecně lze konstatovat, že bezpečnost a ochrana zdraví je kontrolovanými osobami zajišťována spíše formálně (zejména tam, kde jde o vyhodnocení rizik, zpracování vlastních seznamů OOPP, místních provozních bezpečnostních předpisů a podobně). Celkově lze hodnotit výsledky kontrol pozitivně. Kontroly byly pro vybrané subjekty přínosem, zvláště poradenstvím k řešení vyskytujících se nedostatků a případné problematiky BOZP, kdy veškeré zjištěné nedostatky byly prokonzultovány se statutárními zástupci prověřených subjektů a byly stanoveny termíny k jejich odstranění. Vzhledem k porušování bezpečnostních předpisů zjištěných při kontrolách, zejména v nedodržování pracovních režimů řidičů a s tím souvisejícím rizikem nehod pod vlivem únavy řidičů s následnými závažnými úrazy řidičů, navrhuje OIP i nadále provádět kontroly subjektů podnikajících v dálkové a mezinárodní silniční dopravě. Ve dnech 03.05. a 20.05.2010 se v době od 0900 hodin do 1200 hodin uskutečnila společná kontrolní dopravně bezpečnostní akce složek orgánů PČR, Mobilní expertní jednotky Centra služeb pro silniční dopravu, odboru dopravy KÚ JmK, Centra dopravního výzkumu, ČESMAD Bohemia, VUT Brno a Ministerstva dopravy ČR jako koordinátora akce s přizvanými zástupci systému SÚIP na silnici I/52 v km 14,5 u obce Rajhrad, při které byla prováděna kontrola řidičů nákladních silničních vozidel s celkovou hmotností nad 3,5 tuny v dodržování sociálních předpisů. Nedostatky zjištěné zúčastněnými kontrolními orgány na zvoleném kontrolním stanovišti korespondují s koloritem nedostatků zjišťovanými inspektory OIP při kontrolách u většiny dopravců. V průběhu měsíce prosince 2010 byly prováděny následné kontroly odstranění zjištěných nedostatků z předešlých provedených kontrol u vybraných subjektů podle inspektorátem stanovených kritérií. Upřednostněny byly subjekty, u nichž byly zjištěny nedostatky v souvislosti s objasňováním příčin vzniku pracovních úrazů, dále se jednalo o sankcionované subjekty a subjekty s nadprůměrným výskytem zjištěných nedostatků. Nejčastější nedostatky zjištěné při provedených kontrolách: - neseznámení zaměstnanců s návody k obsluze -

chybějící bližší specifikace v pracovní smlouvě se zařazením „řidič“




nevyžádání opisu evidence pracovní doby odpracované u jiného zaměstnavatele

-

zaměstnavatel neoznámil zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje zdravotní preventivní péči a jakým preventivním prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit. Zdravotní způsobilost je zajišťována samotnými zaměstnanci lékařskými prohlídkami u jimi zvolených lékařů. Tento stav je v rozporu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, kde svobodná volba lékaře ze závodní zdravotní péče je vyloučena.

-

zdravotní způsobilost řidičů silničních vozidel není potvrzena tiskopisem dle vzoru

-

neseznámení s místním provozním bezpečnostním předpisem

-

neseznámení zaměstnanců s riziky možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců

3.1.8 Bezpečný podnik OIP provedl během roku 2010 jako garant : - následné kontroly systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u 6 právních subjektů plnící program „Bezpečný podnik“; - u 3 právních subjektů provedl kontrolu systému řízení BOZP po 3 letech; - u 2 právních subjektů byla na žádost garanta OIP pro hlavní město Prahu a OIP pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj provedena kontrola ve střediscích subjektů situovaných v místě působnosti OIP. Průběžně, v rámci poradenské činnosti, OIP spolupracoval s dalšími organizacemi připravujícími se na plnění programu „BP“. Právní subjekty plnící požadavky programu „BP“ před podáním žádosti V průběhu roku 2010 bylo prováděno poradenství u právních subjektů, které projevily zájem účastnit se programu „BP“ : - Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Pekařská 53, konzultace byly ukončeny dílčími „Zápisy o poradě“, ukončení poradenství je plánováno na únor 2011. - Alpiq Zlín s.r.o. - provedeny konzultace pro vrcholový management právního subjektu Právní subjekty vyřazené z účasti na programu V roce 2010 nebyly vyřazeny žádné právní subjekty z účasti na plnění programu „BP“. Právní subjekty, u kterých byla ukončena první kontrola. Na základě žádosti OIP pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj, jako garanta kontroly, byla provedena kontrola ve společnosti ČEZ Distribuční služby s.r.o., Valašské Meziříčí. Právní subjekty u kterých byla provedena každoroční následná kontrola Následné kontroly plnění programu „BP“ byly provedeny v průběhu roku 2010 u těchto právních subjektů :




-

Teplárny Brno, a.s., se sídlem Brno, Okružní 25, PSČ 638 00, IČ 463 475 34 SMO a.s., se sídlem Otrokovice, Zlínská 172, PSČ 765 02 , IČ 423 39 839 MIKROP ČEBÍN a.s., se sídlem Čebín 416, PSČ 664 23, IČ 46991743 MP Krásno, a.s., se sídlem Valašské Meziříčí, Hranická 430, PSČ 757 61, IČ 255 72 890 KOVOKON Popovice s.r.o., se sídlem Popovice 374, okres Uherské Hradiště, PSČ 686 04, IČ 255 20 971 OHL ŽS, a.s. , se sídlem Brno, Burešova 938/17, PSČ 660 02, IČ 463 42 796 BLOCK a.s., se sídlem Praha 9, Stulíková 1392, PSČ 198 00, pracoviště U Kasáren 727, PSČ 757 01 Valašské Meziříčí, IČ 180 55 168 Nestlé Česko s.r.o., se sídlem Praha 4, Modřany, Mezi vodami 2035/31, PSČ 143 20, závod SFINX Holešov, Palackého 134, PSČ 769 81, IČ 457 99 504 Fatra, a.s., se sídlem Napajedla, tř. T. Bati 1541, PSČ 763 61, IČ 274 65 021 ČEZ a.s., se sídlem Praha, Duhová 2/1444, PSČ 140/53, lokalita Hodonín, U elektrárny, 1/3030, Hodonín, PSČ 695 23, IČ 452 74 649 ČEZ Distribuční služby, s.r.o., se sídlem Ostrava, Moravská Ostrava, 28 října 3123/152, PSČ 709 02, středisko Valašské Meziříčí, Sokolská 45, PSČ 757 01, IČ 268 71 823 Fakultní nemocnice u sv. Anny, se sídlem Brno, Pekařská 53, Brno, PSČ 658 01, IČ 001 59 816 Alpiq Zlín s.r.o., se sídlem Zlín, tř. T. Bati 650, PSČ 760 01, IČ 274 06 679

Právní subjekty, u kterých byla provedena kontrola v tříletém intervalu V roce 2010 byla OIP provedena kontrola plnění programu „BP“ v tříletém intervalu u těchto právních subjektů : - MIKROP Čebín a.s. - SMO a.s., Otrokovice - Teplárny Brno, a.s. Na základě žádosti OIP pro hlavní město Praha byla provedena kontrola – ČEZ a.s., se sídlem Duhová 2/1444, Praha 4, PSČ 140 53, lokalita Hodonín. Právní subjekty, u kterých OIP doporučil zrušit platnost vydaného osvědčení V roce 2010 nepodal OIP doporučení na zrušení platnosti osvědčení „BP“. Podle zkušeností získaných z auditů prováděných pracovníky OIP lze konstatovat, že odborná připravenost právních subjektů připravujících se na zavádění programu „BP“ je dobrá. Právní subjekty jsou na systém BOZP připraveny plněním požadavků podle ČSN EN ISO 9 000 nebo 14 000 a také plněním Projektu podpory zdraví. Zkušenosti získané plněním nejen výše uvedených ČSN EN ISO ale i dalších systémových požadavků (zejména vyžadovaných v automobilním průmyslu a potravinářství) se kladně projevují u těchto právních subjektů při opakovaně prováděných kontrolách. Program „BP“ je zařazován do integrovaných systémů zaváděných v jednotlivých právních subjektech a tím je dosaženo společného cíle pro zajišťování a aktualizaci informací, řízení dokumentace, odpovědností atd. Pozornost si zaslouží zavádění systémů na získávání informací týkajících se identifikace nebezpečí a identifikace a zaznamenávaní vzniku skoronehod na jednotlivých pracovištích. Dále je velice přínosný, ale pro subjekt velice náročný program „Behavior Based Safety (BBS)“, tj. vše zahrnující systém školení zaměstnanců a zavádění projektů a miniprojektů (mimo jiné i hlášení skoronehod s úkolem plnění počtu nahlášených



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj skoronehod dle jednotlivých provozů) a to nejen z oblasti BOZP. Cílem je zvýšení efektivity veškerých činností s jasně deklarovaným cílem nulové úrazovosti. Z vyhodnocení zjištěných neshod vyplývá, že se opakují neshody z oblastí, které se do systému buď nově zavádí, případně se jedná o neshody způsobené neplněním stanovených povinností, jako např.: - nutnost zahrnutí dokumentace programu „BP“ do řízené dokumentace; - zpracování osnov školení BOZP uvádějící konkrétní předpisy a jejich ustanovení, která se týkají jednotlivých pracovišť; - systematické a opakované provádění identifikace nebezpečí za účasti obsluh jednotlivých zařízení; - systémové zajištění informací o případných skoronehodách. V roce 2010 pokračovala spolupráce se subjekty plnícími program „BP“ nad rámec prováděných auditů, zejména konzultacemi a získáváním informací o zkušenostech z realizace programu BP, jako např.: • bezpečnost práce při údržbě (plánování, práce v bezpečném prostředí, zpracování bezpečných pracovních postupů, a jejich dodržování při realizaci prací atd.); • zabezpečení technických zařízení při provádění údržby a oprav více zaměstnanci; • zkušenosti z předávání informací a námětů z jednotlivých pracovišť, případně i anonymně od zaměstnanců (linky důvěry, schránky, INTRANET), podpora iniciativy a motivační prvky (vyhodnocování a odměňování nejlepších námětů, věcným případně finančním ohodnocením); • zainteresování zaměstnanců na hlášení, případně zaznamenávání skoronehod a způsoby řešení; • zkušenosti ze zavedených systémů identifikace a hodnocení rizik v organizaci za účasti všech zaměstnanců – metoda 5S, BBS; • zkušenosti a výsledky personální práce se zaměstnanci, IIP - Investors in people, Hodnocení podle modelu Excelence EFQM, Metoda 360 stupňů zpětné vazby, Benchmarking; rizik • zkušenosti ze spolupráce a výměny informací ohledně vyskytujících se vyplývajících z činností kooperujících organizací, způsobu a výsledků kontrol dodržování požadavků BOZP u externích organizací; • provádění přípravy na vnitřní audit, výběr a školení auditorů.

3.1.9 Hodnocení rizik při používání chemických látek na pracovištích úkol SLIC Chemické čištění OIP obeslal dotazníky („Posouzení rizik při používání nebezpečných látek“) celkem 13 subjektům, z nichž 5 vyplněné dotazníky zaslalo zpět. Ke kontrole bylo vybráno celkem 7 subjektů provádějících chemické čištění, z nichž 5 bylo v kategorii do 5 zaměstnanců a 2 v kategorii 10 - 50 zaměstnanců. Na zajištění kampaně se podíleli za nadepsaný OIP celkem 4 inspektoři. Čtyři kontroly byly provedeny ve spolupráci s pracovníky Státního zdravotního dozoru (Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje a Krajská hygienická stanice Zlínského kraje). Při kontrolách se inspektoři zaměřili na zjištění uvedená v kontrolním seznamu. Pozornost při kontrole byla rovněž věnována povědomí zaměstnavatelů o nebezpečných vlastnostech používaných chemických látek, o rizicích



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců, která se týkají výkonu práce, jak na ně upozorňují své zaměstnance a jaká stanovili opatření k ochraně před jejich působením (zejména poskytování OOPP, pracovní postupy apod.). Součásti kontroly byla zjištění, jak jsou nebezpečné látky skladovány, zda má zaměstnavatel k dispozici bezpečnostní listy a provozní řády, dokumentaci strojů pro chemické čištění a zda je připraven adekvátně řešit případnou havarijní situaci. Postup čištění, se kterým se inspektoři nejčastěji při kontrolách setkávali, bylo chemické čištění perchlorethylenem v uzavřeném okruhu (stroj), kde v různých periodách je doplňována čistící látka. Při procesu čištění jsou doplňovány detergenty na skvrny, což je většinou prováděno ručně. Při provedených kontrolách bylo zjištěno celkem 20 nedostatků. U subjektů kategorie do 5 zaměstnanců se projevila značná neznalost vyhodnocených rizik, plynoucích z používání nebezpečných chemických látek při chemickém čištění. Zaměstnavatel měl k dispozici (ve většině případů) bezpečnostní listy, s kterými se neseznámil (s vlastnostmi látek) a nestanovil opatření k ochraně zdraví pracovníků, kteří s chemickou látkou pracují. Výrazné nedostatky byly zjištěny při stanovení a poskytování OOPP. Zaměstnavatel, který se neseznámil s předepsanými OOPP pro práci s chemickými látkami, vychází často z laického předpokladu, přidělí zaměstnancům brýle, rukavice a respirátor. Setkávali jsme se zjištěními, že přidělené OOPP nejsou určeny k ochraně před používanou chemickou látkou (rukavice nemají rezistenci proti průsaku, brýle nejsou protichemické a respirátor není opatřen odpovídajícími filtry, případně tyto mají již uplynutou dobu expirace). U kontrolovaných zařízení uzavřených okruhů čištění perchlorethylenem byly odpadní nádrže na kaly převážně otevřené a tyto neměly účinná odsávání. Při manipulaci s perchlorem a způsobech skladování byly zjištěny nedostatky, které byly v rozporu s bezpečnostními listy (např. bezpečnostní list stanoví skladovat chemickou látku ve skladu, zjištění- nádoby ukládány přímo na pracovišti). Nedostatky byly dále zjištěny v značení a u použitých bezpečnostních značek. Předepsaným požadavkům neodpovídaly obaly chemických látek a využívaná zařízení (uváděny v jazyce země původu, ne v jazyce českém). Při kontrolách s orgány Státního zdravotního dozoru byla inspektory spolupráce celkově hodnocena kladně, výměna poznatků a materiálů byla na dobré úrovni a pro kontrolní činnost oboustranně přínosná. Kontroly s orgány Státního zdravotního dozoru byly do kampaně zařazeny v průběhu kampaně, což se projevilo na kvalitě podkladů pro jednotné zaměření a vedení kontrol. V oblasti kategorizace bylo zjištěno, že zaměstnanci pracující s perchlorethylenem jsou zařazováni do kategorie 2, kdy nedochází k překročení limitů látky pro kategorii 3 v pracovním ovzduší. Nábytkářský průmysl OIP obeslal dotazníky („Posouzení rizik při používání nebezpečných látek“) celkem 30 subjektů, z nichž 21 zaslalo zpět vyplněné dotazníky. Ke kontrole bylo vybráno celkem 23 subjektů zabývajících se nábytkářskou výrobou, z nichž 9 subjektů bylo v kategorie 1-9 zaměstnanců, 10 subjektů do kategorii 10-50 a 4 do kategorii nad 50 zaměstnanců, s tím, že výběr byl zaměřen na subjekty, u kterých je prováděna kompletní povrchovou úpravu (lakování, nátěr, čištění, moření, impregnace). Zařazení bylo vztaženo na pracovníky, kteří přicházejí do styku alespoň s jedním ze sledovaných rizikových faktorů (prach, rozpouštědla, barvy + laky + lepidla, impregnace). U většiny subjektů bylo nejvíce



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj pracovníků exponováno dřevním prachem, který byl rovněž při kontrolách nejčastěji se vyskytujícím rizikovým faktorem (celkem u 18 kontrolovaných subjektů – číslo je uváděno, přestože ne u všech subjektů a ne všichni pracovníci jsou zařazeni do kategorie 3 z hlediska rizikového faktoru prach). Na zajištění kampaně se podílelo za OIP celkem 6 inspektorů, 10 kontrol bylo provedeno ve spolupráci s pracovníky Státního zdravotního dozoru. Při kontrolách se inspektoři zaměřili na zjištění uvedená v kontrolním seznamu. Pozornost při kontrole byla rovněž věnována povědomí zaměstnavatelů o nebezpečných vlastnostech používaných chemických látek, o rizicích možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců, která se týkají výkonu práce, jak na ně upozorňují své zaměstnance a jaká stanovili opatření k ochraně před jejich působením (zejména poskytování OOPP, pracovní postupy,…). Součásti kontroly byla zjištění, jak jsou nebezpečné látky skladovány, zda má zaměstnavatel k dispozici bezpečnostní listy a provozní řády, dokumentaci strojů pro chemické čištění a zda je připraven adekvátně řešit případnou havarijní situaci. Při kontrole bylo zjištěno, že u většiny strojů je používáno odsávání, čímž dochází ke snížení rizika působení dřevního prachu (vdechování). Nedostatky byly zjištěny při stanovení a poskytování OOPP – nevhodné respirátory k ochraně dýchacích cest, nevhodné rukavice a ochranné brýle. Značné nedostatky byly zjištěny při používání nebezpečných chemických látek a v úkonech v prevenci nebezpečí výbuchu. Při povrchové úpravě byly často používány látky 1. či 2. třídy hořlavosti, s nimiž nebylo nakládáno v souladu s požadavky bezpečnostních listů. Látky nebyly v předepsaných a označených obalech, byly uloženy přímo na pracovišti v nevhodných podmínkách a větším než provozním množství, nádoby nebyly uzavřeny, docházelo ke koncentraci výbušných a toxických výparů. Vnější vlivy nebyly určeny vůbec nebo případně protokol nekoresponduje se skutečnou situací, nebyly zohledněny vlastnosti látek. Zaměstnavatelé nemají povědomí o přijetí opatření na ochranu před výbuchem, stanovení adekvátních postupů a vypracování dokumentací dle nařízení vlády č. 406/2004 Sb. Často k používaným látkám nejsou k dispozici ani bezpečnostní listy. Inspektoři při plnění úkolu evropské kampaně SLIC prováděli kontrolu pracovišť a zjišťovali i nedostatky, které se zaměřením kampaně přímo nesouvisely (stav strojů, provádění revizí, skladování materiálu – dispoziční řešení,….). Při kontrolách s orgány Státního zdravotního dozoru byla inspektory spolupráce hodnocena celkově kladně, výměna poznatků a materiálů byla na dobré úrovni a pro kontrolní činnost oboustranně přínosná. Kontroly s orgány Státního zdravotního dozoru byly do kampaně zařazeny v průběhu kampaně, což se projevilo na kvalitě podkladů pro jednotné zaměření a vedení kontrol. V oblasti kategorizace bylo zjištěno, že největším rizikovým faktorem v nábytkářských provozech je hluk, z hlediska prachu nebývají pracovníci do kategorie 3 či 4 zařazováni – pracovníci Státního zdravotního dozoru poukazovali na dostatečný výkon odsávání, kdy k dýchacímu ústrojí pracovníků se dostává podlimitní množství prachových částic.

3.1.10 Integrovaná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií Pravidelná kontrola na základě požadavků zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, způsobených vybranými nebezpečnými látkami a chemickými přípravky je každý rok prováděna v koordinaci s ostatními orgány státní správy pod záštitou Ministerstva životního prostředí , kontroly u provozovatelů koordinují ČIŽP OI Brno. Zpráva o činnosti za rok 2010


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Nově nebylo Krajským úřadem Jihomoravského kraje a Krajským úřadem Zlínského kraje rozhodnuto o zařazení žádných nových subjektů do režimu zák. č. 59/2006 Sb., případně přeřazení do jiné skupiny. V jednom případě Krajský úřad Zlínského kraje rozhodl o přerušení řízení ve věci schvalování bezpečnostní dokumentace. Předmětem kontrol bylo především : - ověření aktuálnosti údajů, které zahrnuje bezpečnostní dokumentace; - odstranění nedostatků z minulé kontroly; - plnění přijatých opatření z bezpečnostních programů a bezpečnostních zpráv; - školení zaměstnanců o předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, rizicích práce s nebezpečnými látkami a opatřeními k jejich eliminaci; - ověřování znalostí a dodržování předpisů a pokynů; - průvodní a provozní dokumentace; - posouzení stavu technického zařízení uvedeného v dokumentaci vzhledem k reálnému stavu, včetně revizí zařízení, stavu elektroinstalace, tlakových a plynových zařízení (za účasti specialistů vyhrazených technických zařízení); - skladování a manipulace s nebezpečnými chemickými látkami, včetně značení zásobníků a skladů s nebezpečnými chemickými látkami, stav únikových cest; - bezpečnost vykládky a nakládky nebezpečných látek v souladu s předpisem ADR; - opatření na ochranu proti výbuchu (prevence rizik, klasifikace prostor, písemná dokumentace); - poskytování OOPP na základě hodnocení rizik, jejich používání zaměstnanci. V roce 2010 byly posuzovány i zcela nové dokumentace. Většinou jde ale o provozovatele, kteří již provádějí aktualizace či doplňování, kdy připomínky OIP již byly zapracovány dříve. OIP se v roce 2010 neúčastnil na žádných připomínkových řízeních k navržené zóně havarijního plánování. V roce 2010 bylo provedeno na území JmK a ZK celkem 21 kontrol u provozovatelů uvedených v tabulce (viz příloha č.1). Kontroly byly prováděny v objektech skupin A i B, celkem u 21 subjektů. Speciální následné kontroly nebyly v roce 2010 prováděny. Následná kontrola je jinak prováděna vždy, pokud při předchozí kontrole byly zjištěny nedostatky. U subjektů zařazených do skupiny A bylo provedeno celkem 6 kontrol, u subjektů zařazených do skupiny B celkem 15 kontrol. V rámci uvedených kontrol bylo zjištěno celkem 36 nedostatků. Nejzávažnější zjištěné nedostatky - havarijní připravenost (neprůchozí nouzové cesty, nepřístupné hasící přístroje, hlásiče, špatné nebo žádné značení směrů úniku); - nezpracování provozních předpisů; - vadný stav elektroinstalace; - neodstraňování povinností v oblasti revizí elektrických zařízení. Při kontrolách v letošním roce se ukázalo, že u subjektů zařazených do skupiny B, kde probíhá kontrola každoročně, se závady téměř nevyskytují. Většina závad (27 z 36) byla zjištěna u subjektů zařazených do skupiny A, kde je kontrola prováděna 1 x za 3 roky.




3.2 Výsledky kontrolní činnosti dle úkolů v oblasti pracovních vztahů a podmínek 3.2.1 Dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů podnikajících v maloobchodu -

Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů podnikajících v maloobchodu byla v r. 2010 zaměřena na: nerovné zacházení; vznik, změnu a skončení pracovního poměru; pracovní dobu (především její rozvržení, přestávky v práci, odpočinky, evidenci odpracované doby); odměňování (především výplata zaručené mzdy, příplatky ke mzdě, srážky ze mzdy); ochrana osobních práv zaměstnanců § 316 odst. 2 až 4 zákoníku práce; pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců, zaměstnankyň, zaměstnankyň matek.

Průměrný počet závad na jednu kontrolu činil 3 porušení povinností ze strany zaměstnavatele.

Přehled udávající počet porušení v jednotlivých oblastech a četnost těchto porušení: Nerovné zacházení rovné zacházení se všemi zaměstnanci obecně (§ 16/1) zaměstnavatel za stejnou práci vyplatil jinou výši mzdy nebo odměny z dohod (§110/1) Vznik, změna a skončení pracovního poměru písemná forma pracovní smlouvy (§ 34/3) zaměstnavatel neinformoval písemně o právech a povinnostech (§ 37/1 písm. a) až g) ukončení pracovního poměru (§ 48/1, § 49,§ 60,§ 66) odstupné (§ 67) potvrzení o zaměstnání (§ 313/1) Pracovní doba zaměstnavatel nestanovil pracovní dobu podle režimu jejich práce (§ 79/1, 2) zaměstnavatel nerozvrhl prac. dobu a neurčil začátek a konec směn (§ 81/1) délka směny při nerovnoměrném rozvržení PD překročila 12 hod. (§ 82, § 83/2) zaměstnavatel nevypracoval týdenní rozvrh pracovní doby (§ 84/1) zaměstnavatel neposkytl zaměstnancům přestávku na jídlo a oddech (§ 88/1) zaměstnavatel nedodržel přestávky mezi směnami 12 hod. (§ 90/1) zaměstnavatel nedodržel dobu odpočinku v týdnu (§ 92/1) zaměstnavatel nezajistil vyšetření lékařem u zaměst. pracujících v noci (§ 94/2) Zpráva o činnosti za rok 2010

počet četno zjiště st ní 5

10

11

22

2

2

31 7 4 21

117 8 4 46

1

16

7

47

2 2

6 2

8 2 9

21 6 34

5

130


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj zaměstnavatel nevede evidenci pracovní doby (§ 96/1) 8 21 Odměňování zaměstnavatel vyplatil mzdu nižší než minimální mzda (§ 111/3) 2 2 zaměstnavatel vyplatil mzdu nižší než nejnižší úroveň zaručené mzdy (§ 112/1) 14 30 zaměstnavatel nevydal mzdový výměr (§113/4) 4 4 mzda nebo náhradní volno za práci přesčas (§ 114/1) 1 2 zaměstnavatel neposkytl příplatek nebo volno za práci ve svátek (§ 115/1) 21 3 zaměstnavatel neposkytl příplatek za práci v noci (§ 116) 8 20 zaměstnavatel neposkytl příplatek za práci v sobotu a neděli (§ 118) 8 14 zaměstnavatel neposkytl mzdu ve stanoveném termínu (§ 38/1a) - §141/1, 2, 5) 26 83 zaměstnavatel nevydal písemný doklad o složkách mzdy (§142/4) 7 46 zaměstnavatel nedoložil doklad o zaslání mzdy (§ 143/1) 3 9 zaměstnavatel nevyplatil náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou (§144) 5 8 zaměstnavatel provedl srážky ze mzdy bez písemné dohody (§ 146 a § 327) 11 27 zaměstnavatel nevyplatil náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou (§222) 10 15 Pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců, zaměstnankyň, zaměstnankyň matek zaměstnavatel nevytvořil bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí (§ 102/1) 1 41 zdravotní způsobilost (§ 103/1 písm. a), d) 2 5 Do kontrolního vzorku byly zahrnuty především profese prodavač s inkasem, prodavač, vedoucí prodeje, prodejní asistent, skladník, pokladní, prodavačka – cukrářka, asistent prodeje, prodavačka obuvi, u kterých bylo kontrolováno zejména dodržování přestávek v práci a doby odpočinku, vyplácení příplatků za práci v sobotu a v neděli a dále výše stanovené a vyplácené mzdy. Spolupráce OIP při provádění kontrol byla ve čtyřech případech realizována společně s pracovníky Cizinecké policie. Závěrem lze konstatovat, že kontroly u zaměstnavatelů podnikajících v maloobchodě v roce 2010 byly zaměřeny především na menší provozovny, na zaměstnavatele, kteří jsou samostatně podnikajícími fyzickými osobami a podnikají v menších městech. Kontroly by měly být i nadále zaměřeny na menší provozovny, kde si zaměstnavatelé mnohdy vytvářejí takzvané vlastní zákony a pravidla, které se pak snaží uplatňovat například při vyplácení mezd a dodržování pracovní doby.

3.2.2 Dodržování pracovněprávních zaměstnanců agenturami práce

předpisů

při

zaměstnávání

V roce 2010 byla kontrolní činnost zaměřena zejména na oblasti nerovného zacházení, uzavírání, změn a skončení pracovních poměrů, pracovní doby a doby odpočinku, práce Zpráva o činnosti za rok 2010


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj přesčas a práce v noci, odměňování a poskytování náhrad, dodržování podmínek při dočasném přidělení zaměstnance k výkonu práce u uživatele a nově také na ochranu osobních práv zaměstnance dle § 316 odst. 2 - 4 zákoníku práce. Prvotní výběr agentur práce byl proveden z databáze vedené MPSV. Následně byly vybrané AP telefonicky kontaktovány a bylo zjišťováno, zda aktivně vykonávají agenturní činnost a jaké mají uživatele. Na základě těchto informací byl výběr upřesněn a doplněn. Během roku byl seznam upravován podle nových skutečností – např. podnět ke kontrole, který byl směřován proti agentuře, případně uživateli, byl zařazen do seznamu kontrol na hlavní úkol. Při kontrolní činnosti bylo postupováno podle předmětu kontroly. Předmět kontroly byl rozšířen, pokud se jednalo o zařazení kontroly s využitím podnětu do úkolu, např. BOZP. Pokud v oblasti dle zadání úkolu nebylo zjištěno porušení, nebyla tato skutečnost většinou pozitivně konstatována – jedná se zejména o oblast ochrany osobních práv zaměstnance. V období roku 2010 bylo provedeno v návaznosti na zadání HÚ 22 kontrol, z toho 14 u agentur práce /13 AP, v jenom případě kontrola opakovaně - následná kontrola/ a 8 u uživatelů. Porušení agentur práce Poř. Porušení č. Neinformování zaměstnance o obsahu 1. pracovního poměru Nezabezpečeno, aby pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebyly horší, než 2. jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance. Dohoda agentury práce s uživatelem o dočasném 3. přidělení neobsahovala stanovené náležitosti Pokyn k dočasnému přidělení zaměstnance 4. neobsahoval stanovené náležitosti nebo nebyl vydán Nevydání potvrzení o zaměstnání nebo neúplné 5. náležitosti Při měsíčním vyúčtování mzdy nevydán doklad o 6. jednotlivých složkách mzdy 7.

Není vedena evidence pracovní doby zaměstnanců

8.

Neposkytnuta mzda

13.

Vysílání na pracovní cestu bez prokazatelné dohody se zaměstnancem Nerozvrhnuta pracovní doba a neurčen začátek a konec směn Neposkytnuto stravné Nevyplacená odměna z dohody v nejbližším výplatním termínu po dokončení a odevzdání práce Neuzavřena písemně Dohoda o pracovní činnosti

14.

Nezajištěna prohlídka lékařem před noční prací

9. 10. 11. 12.


Právní předpis zákoník práce

Četnost

§ 37 odst. 1

6

§ 309 odst. 5

4

§ 308 odst. 1

4

§ 309 odst. 2

3

§ 313 odst. 1

3

§ 142 odst. 4

2

§ 96 odst. 1 písm. a) § 38 odst. 1 písm. a) a § 141 odst. 1

2 2

§ 42 odst. 1

2

§ 81 odst. 1 a 2

2

§ 163 odst. 1

1

§ 144

1

§ 76 odst. 4 § 94 odst. 2 písm. a)

1 1



15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.

Nezajištěno ověření zdravotní způsobilosti zaměstnanců Písemnost, týkající se vzniku, změn a skončení PP nebyla doručena do vlastních rukou Neposkytnuty cestovní náhrady Neposkytnuta náhrada mzdy za mzdu, která ušla v důsledku svátku, který připadl na obvyklý pracovní den zaměstnance Práce jevící znaky závislé práce není vykonávána v pracovněprávním vztahu Nezměněn obsah pracovní smlouvy písemně při změně obsahu pracovního poměru Nevyplacena mzda za práci přesčas Práce přesčas nad rámec 150 hodin v kalendářním roce /8 hodin týdně/ bez dohody se zaměstnancem Neposkytnuto náhradní volno za dobu práce přesčas Neposkytnuta náhrada mzdy za dobu čerpání dovolené

§ 102 odst. 1

1

§ 334 odst. 1

1

§ 156 odst. 1 a 2

1

§ 115 odst. 3 a 141 odst. 1

1

§ 3 v návaznosti na § 2 odst. 4 a 5

1

§ 40 odst. 1

1

§ 114 odst. 1

1

§ 93 odst. 3

1

§ 114 odst. 2

1

§222 odst. 1

1

Právní předpis zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

četnost

§ 308 odst. 1

4

§ 110 odst. 1

2

§ 309 odst. 1

2

Porušení uživatelů období Poř. č. 1. 2. 3.

Porušení Dohoda agentury práce s uživatelem o dočasném přidělení neobsahovala stanovené náležitosti Neposkytnuta stejná mzda za stejnou práci Uživatel nezajistil po dobu dočasného přidělení bezpečnost a ochranu zdraví při práci přidělených zaměstnanců

§ 94 odst. 2 písm. a), b) § 92 odst. 1 a 3

4.

Nezajištěna prohlídka lékařem před noční prací

5.

Nedodržení nepřetržitého odpočinku v týdnu Nezabezpečeno, aby pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebyly horší, § 309 odst. 5 než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance Není vedena evidence pracovní doby zaměstnanců § 96 odst. 1 písm. a) (přidělených agenturou) Nevydán mzdový výměr nebo neinformoval o změně skutečností uvedených ve mzdovém § 113 odst. 4 výměru Zasílání mzdy na účet bez žádosti zaměstnance § 143 odst. 1 Neuzavřena pracovní smlouva písemně § 34 odst. 3 Nerozvrhnuta pracovní doba a neurčen začátek a § 81 odst. 1 konec směn Nevydání potvrzení o zaměstnání nebo neúplné § 313 odst. 1 náležitosti

6.

7. 8. 9. 10. 11. 12.


2 1 1

1 1 1 1 1 1



13. 14.

Neinformování zaměstnance o obsahu pracovního poměru Nerovné zacházení v oblasti o odměňování za práci

§ 37 odst. 1

1

§ 16 odst. 1

1

Porovnáním zjištěných nedostatků v roce 2010 s rokem 2009 vyplývá, že jako nejčastější porušení u kontrolovaných agentur práce bylo zjištěno v roce 2010 neinformování zaměstnanců o obsahu pracovního poměru. Toto porušení není v praxi závažné a jedná se spíše o administrativní nedostatky. Jako závažnější se jeví další nejpočetnější nedostatky, a to, že agentury práce stále porušují pracovněprávní předpisy na úseku agenturního zaměstnávání (není vydáván písemný pokyn k přidělení zaměstnance, nejsou dodržovány rovné podmínky zaměstnanců kmenových a agenturních a dohody agentury práce s uživatelem neobsahují předepsané náležitosti). Vývoj počtu těchto porušení vykazuje mírné zlepšení situace na trhu agenturního zaměstnávání. V případě zjištění porušení ustanovení, aby pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebyly horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance /§ 309 odst. 5 zákoníku práce/ , argumentují agentury tím, že nelze zjistit všechny podmínky kmenových zaměstnanců a agentury práce plní ty podmínky, které jim uživatel uvedl do dohody o dočasném přidělení zaměstnance. Porušení v oblasti náležitostí dohody agentury práce s uživatelem /§ 308 odst. 1 zákoníku práce/ a náležitostí písemného pokynu, na základě kterého agentura práce přiděluje zaměstnance k dočasnému výkonu práce u uživatele / § 309 odst. 2 zákoníku práce / jsou v některých případech spíše drobné administrativní nedostatky, kdy např. není v písemném pokynu uveden vedoucí zaměstnanec uživatele, který je oprávněn přidělovat a kontrolovat práci, což v praxi není tak závažným přestupkem, pokud agentura práce jinak dodržuje všechna zákonná ustanovení spojená s agenturním zaměstnáváním. Stále se také objevují nedostatky v zajištění BOZP – zejména školení a poskytování OOPP ve vztahu k agenturním zaměstnancům. Další porušení se týkají oblastí, které jsou časté i u jiných zaměstnavatelů, tedy zejména na úseku povinností při vzniku, změnách a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a na úseku pracovní doby. U agentur práce je to zejména absence vydávání potvrzení o zaměstnání. Dostupnost kontrolovaných osob a jejich statutárních zástupců byla bezproblémová, pokud nebylo možné jednat přímo se statutárním zástupcem, byla zmocněná jiná osoba, která měla plnou moc k zastupování při kontrole. Dostupnost potřebných dokladů byla dobrá – kontrolované subjekty, pokud měly doklady v centrále, doručily žádané doklady do sídla inspektorátu, nebo do své pobočky v Brně. Obecně je častým jevem, že agentura práce sídlí v Praze nebo v Brně a uživatele má v oblastech, kde je vysoká nezaměstnanost – např. Moravskoslezský kraj. Vzhledem k situaci na trhu práce, je také možné konstatovat, že počet agentur práce, které nemají uživatele, ke kterému by zaměstnance přidělovaly, již není tak velký. Roste počet zaměstnavatelů, kteří přijmou raději agenturní zaměstnance v situaci, kdy se již zvyšují



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj zakázky, než aby přijímali nové kmenové zaměstnance. V případě poklesu poptávky by musel zaměstnavatel řešit s kmenovými zaměstnanci buď překážku v práci na straně zaměstnavatele nebo ukončení pracovního poměru se zaměstnancem s nárokem na odstupné. Proto je, pro zejména výrobní firmy, přijatelnější volit agenturní zaměstnance. Vzorek kontrolovaných agentur práce nemá statisticky vypovídací hodnotu, jelikož byly vybrány většinou agentury, kde bylo předem prověřeno, že činnost vyvíjí a uživatele mají. Přesto bylo v počtu 13 agentur zjištěno, že 2 v současné době zaměstnance nepřidělují. Důslednou kontrolní činností nejen inspektorátů práce, ale i např. úřady práce, došlo u agentur práce k větší informovanosti a znalosti zákonných norem v agenturním zaměstnávání. I když se stále objevují nedostatky, které vyplývají z pracovních vztahů „klasických“ zaměstnavatelů a jsou zjišťována porušení dodržování §§ 308 a 309 zákoníku práce, která se vztahují pouze k agenturnímu zaměstnávání, projevuje se tendence k menšímu rozsahu těchto porušení. Objevují se ale jiné skutečnosti, a to, že agentury práce mají snahu obcházet zákoník práce a nahrazují pracovní vztahy jinými, např. obchodními nebo poskytují činnost v rámci družstev. Kontroly AP a jejich uživatelů byly zaměřené zejména na srovnávání pracovních podmínek kmenových zaměstnanců a dočasně přidělených. Bylo zjišťováno, zda agentury práce v součinnosti s uživateli zabezpečují, aby pracovní podmínky dočasně přiděleného zaměstnance k uživateli nebyly horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance. Základní pracovní podmínky a podmínky zaměstnávání zaměstnanců agentur práce, dle naší právní úpravy, musí být po dobu trvání jejich přidělení k uživateli, s platností od prvního dne přidělení, přinejmenším stejné jako podmínky, jež by se na tyto zaměstnance vztahovaly, pokud by je daný uživatel zaměstnával na stejném pracovním místě přímo. Pokud byla u uživatele k dispozici pravidla týkající se odměňování zaměstnanců a jejich pracovních podmínek nad rámec zákoníku práce (jako např. vnitřní předpisy, kolektivní smlouvy), bylo sledováno, zda agentura práce poskytuje zaměstnancům odměnu a pracovní podmínky v souladu s ujednáním tohoto vnitřního předpisu nebo kolektivní smlouvy. V této souvislosti bylo zjištěno porušení zásady rovného zacházení v poskytování dovolené, kdy agenturním zaměstnancům byla poskytována dovolená v kratším rozsahu, než srovnatelným kmenovým zaměstnancům. Rovné pracovní podmínky nebyly dodrženy také v oblasti příplatků za noční práci, odpolední směny a práci o sobotách a nedělích, které jsou sjednané v kolektivní smlouvě uživatele nad rámec zákoníku práce a v této výši nebyly vypláceny zaměstnancům dočasně přiděleným k uživateli. V návaznosti na srovnávání mzdových a dalších pracovních podmínek zaměstnanců, bylo konstatováno porušení zásad rovného přístupu také mezi samotnými zaměstnanci uživatele. Zejména v oblasti odměňování bylo zjišťováno, že uživatel – jako zaměstnavatel, neposkytuje svým zaměstnancům za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty stejnou mzdu. V těchto případech bylo doporučeno stanovit přehlednější způsob odměňování, kdy je určena pro jeden druh práce základní nároková složka mzdy a pohyblivá složka je diferencovaná např. podle délky pracovního poměru, kvality vykonávané práce atp., kde je možnost rozdílného hodnocení zaměstnavatelem.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj V rámci úkolu bylo předmětem kontroly také sledování ochrany osobních práv zaměstnanců. V žádném z protokolů nebylo definováno porušení § 316 odst. 2 – 4 zákoníku práce. V některých protokolech bylo zjištění vymezeno pozitivně, kdy bylo konstatováno, že zaměstnavatel nevyžaduje v souvislosti s jednáním před vznikem pracovního poměru od zaměstnanců informace, které nesouvisejí s pracovněprávním vztahem. Také zaměstnavatel nepodrobuje zaměstnance skrytému nebo otevřenému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů ani kontrole elektronické pošty. Obecně se rozšiřuje trend, že zaměstnavatelé zajišťují plnění svých úkolů, kromě zaměstnanců v pracovním vztahu /včetně agenturního zaměstnávání/, dalšími fyzickými osobami na základě jiných než pracovních vztahů. Tato práce naplňuje znaky závislé práce dle ustanovení § 2 odst. 4 zákoníku práce – výlučně osobní výkon práce pro zaměstnavatele, podle jeho pokynů, jeho jménem, ve stanovené nebo dohodnuté době na určeném pracovišti popř. na jiném dohodnutém místě, pracovními prostředky zaměstnavatele, na jeho náklady a jeho odpovědnost. Zaměstnavatelům je zdůrazněno, že zde by se mělo postupovat dle ustanovení § 3 zákoníku práce /závislá práce může být vykonávána výlučně v pracovněprávním vztahu/ v souvislosti s ustanovením § 13 odst. 5 zákoníku práce /zaměstnavatelé jsou povinni pečovat o vytváření a rozvíjení pracovněprávních vztahů v souladu se zákoníkem práce, s ostatními právními předpisy a s dobrými mravy. Stejně je vytýkán tento postup firmám – mezi kterými jsou také agentury nebo družstva, které skrytě – ve formě služby nebo díla - tyto pracovní síly poskytují – s upozorněním, že se jedná o závislou práci. Tuto závislou práci zdeformovanou do obchodních vztahů je problematické uchopit ve vazbě na zákon 251/2005 Sb. Některé agentury práce jsou velmi vynalézavé v hledání mezer v zákonech. Např. agentura uzavře s firmou smlouvu o dílo a nepřiděluje zaměstnance, ale dodává službu. V některých případech dokonce výrobky samotné – pronajme si i výrobní prostory a stroje.

3.2.3 Dodržování pracovněprávních předpisů poskytujících ubytovací a stravovací služby

u

zaměstnavatelů

Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů poskytujících ubytovací a stravovací služby byla v r. 2010 zaměřena na: - nerovné zacházení - vznik, změnu a skončení pracovního poměru, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr - odměňování za práci - pracovní dobu, přestávky v práci, odpočinek mezi směnami a v týdnu, práce přesčas, - ochranu osobních práv zaměstnanců - jiná oblast pracovněprávních vztahů (DPP, DPČ, BOZP) Inspektoři OIP provedli celkem 83 kontrol zaměstnavatelů poskytujících ubytovací a stravovací služby, při kterých bylo zjištěno 316 závad.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Následující přehledy udávají počet porušení v jednotlivých oblastech :

NÁZEV

POČET

Vznik, změna a skončení pracovních poměrů závislá práce může být konána výlučně v pracovněprávním vztahu (§ 3) zaměstnavatel nepečoval o vytváření pracovněprávních vztahů v souladu s dobrými mravy zaměstnavatel postihoval zaměstnance za domáhání svých práv (§ 14/2 ) zaměstnavatel nezajišťoval rovné zacházení při poskytování peněžitých plnění (§16/1 + § 110/1) kolektivní smlouva (§ 22) náležitosti pracovní smlouvy (§ 34 ) zkušební doba delší než 3 měsíce (§ 35/1) zaměstnavatel neinformoval písemně o právech a povinnostech (§ 37/1) zaměstnavatel neprovedl změnu obsahu pracovního poměru písemně (§ 40/1) zaměstnavatel při skončení PP nepostupoval v souladu se ZP (§ 48, 49, 55, 66) zaměstnavatel nedodržel povinnosti při vydání potvrzení o zaměstnání (§ 313/1)

1 7 1 20 1 5 2 42 2 6 31

Pracovní doba zaměstnavatel nestanovil pracovní dobu podle režimu jejich práce (§ 79) zaměstnavatel nerozvrhl pracovní dobu a neurčil začátek a konec směn (§ 81/1) délka směny při nerovnoměrném rozvržení PD překročila 12 hod. (§ 83/2) zaměstnavatel nevypracoval týdenní rozvrh pracovní doby (§ 84/1) zaměstnavatel neposkytl zaměstnancům přestávku na jídla oddech (§ 88/1) zaměstnavatel nedodržel přestávky mezi směnami 12 hod. (§ 90/1) zaměstnavatel nedodržel dobu odpočinku v týdnu (§ 92/1) zaměstnavatel nevede evidenci pracovní doby (§ 96/1)

3 12 4 3 12 1 4 25

Odměňování za práci, srážky ze mzdy poskytování mzdy podle obtížnosti, namáhavosti práce (§ 109/4) minimální mzda (§ 111/2) zaměstnavatel vyplatil mzdu nižší než nejnižší úroveň zaručené mzdy (§ 112/3) zaměstnavatel nevydal mzdový výměr (§ 113/4 ) zaměstnavatel neposkytl příplatek nebo náhradní volno za práci ve svátek (§ 115) zaměstnavatel neposkytl příplatek za práci v noci (§ 116) zaměstnavatel neposkytl příplatek za práci v sobotu a neděli (§ 118) zaměstnavatel neposkytl mzdu ve stanoveném termínu (§ 38/1a - § 141/1,3) zaměstnavatel nevydal písemný doklad o složkách mzdy (§ 142/4) zaměstnavatel nedoložil doklad o zaslání mzdy (§ 143/1) zaměstnavatel nevyplatil náhradu mzdy za nečerpanou dovolenou (§ 144)


6 1 27 2 6 16 15 28 7 2 13


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj zaměstnavatel provedl srážky ze mzdy bez písemné dohody o srážkách (§ 146 a § 327) zaměstnavatel nevyplatil náhradu mzdy za dočasnou pracovní neschopnost (§ 193) zaměstnavatel nevyplatil náhradu mzdy za překážky v práci na jeho straně (§ 208) Zaměstnavatel nevyplatil náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou ( § 222 )

4 1 1 6

Ochrana osobních práv zaměstnanců narušování soukromí zaměstnance zaměstnavatelem ( § 316/2 )

1

Jiná oblast pracovněprávních vztahů zaměstnavatel nezajistil plnění úkolů zaměstnanci v pracovněprávním vztahu zaměstnavatel nesjednal rozsah práce v DPP (§ 75) zaměstnavatel nesjednal v DPČ rozsah pracovní doby (§ 76/5) zaměstnavatel nezajistil vyšetření zaměstnance pro noční práci lékařem ( § 94/2 ) není zaměstnavatelem provedena identifikace rizik.faktorů (§ 102 ) kategorizace pracovního zařazení (§ 103 ) sjednání konkurenční doložky na dobu delší než 1 rok (§ 310/1 ) neinformování o vydaném vnitřním předpisu (§ 334 ) doručování písemností (§ 334 )

1 4 1 7 1 2 1 1 5

Z přehledu je názorné, že oblast porušení povinností vyplývající z pracovněprávních vztahů ze strany zaměstnavatelů je velmi obsáhlá. Vůbec nejčastěji porušovanou povinností bylo neinformování o právech a povinnostech vyplývající z pracovního poměru. Další zanedbaná povinnost se týkala vydávání potvrzení o zaměstnání při skončení pracovního poměru a uvádění údajů v něm. Třetí nevětší porušení povinností se týkalo splatnosti mzdy a vyplácení mzdy ve výplatním termínu. Následuje porušování povinností v oblasti zaručené mzdy, evidence odpracované doby nebo evidence práce přesčas či noční práce a poskytování příplatků za noční práci nebo práci v sobotu a neděli. Pravděpodobným důvodem porušování zákoníku práce v těchto oblastech můžeme spatřovat v absenci znalostí zákoníku práce ze strany zaměstnavatelů a nedůslednosti zaměstnanců či soukromých účetních společností nebo daňových poradců, kteří provádí personální agendu. Problematikou je také získávání vzorů pracovních smluv z různých zdrojů, jako je například internet, přičemž zveřejňované publikace nejsou v souladu s platnými pracovněprávními předpisy. Dalším zdrojem vzorů dokumentů jsou různé prodejny, které je mají ve své nabídce již zastaralé a taktéž nevyhovují současné pracovněprávní legislativě. Možným dalším důvodem, který se týká splatnosti mzdy je současná celosvětová situace a z toho vyplývající špatná finanční situace zaměstnavatelů. Evidence odpracované doby není zaměstnavatelem v některých případech vedena záměrně nebo je vedena ve dvojím



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj vyhotovení, aby nebylo možné dohledat údaje, které se týkají délky pracovní doby, nároku na příplatky za např. práci přesčas, práci v noci. Novou oblastí kontroly dodržování povinnosti vyplývající z pracovněprávních předpisů v roce 2010 byla oblast ochrany majetkových zájmů zaměstnavatele a ochrana osobních práv zaměstnanců. Z kontrolovaných subjektů bylo porušování předpisů vztahující se k této oblasti zjištěno pouze u jednoho zaměstnavatele. Dalším nejméně a nově se vyskytujícím se porušením bylo sjednání konkurenční doložky mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, v níž si zavazuje zaměstnance povinností zdržení se výkonu výdělečné činnosti shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele na dobu delší než 1 rok po skončení pracovního poměru. Dalšími nově se vyskytujícími porušeními oproti roku 2009 a s minimální četností bylo například : - neseznámení zaměstnance zaměstnavatelem s vydáním vnitřního předpisu nejpozději do 15 dnů od jeho vydání - nevyplacení náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku pro nemožnost konání práce zaměstnancem z důvodu jiných překážek v práci na straně zaměstnavatele - nevyplacení náhrady mzdy zaměstnanci při dočasné pracovní neschopnosti Pravděpodobným důvodem těchto zjištění může být opět neznalost pracovněprávních předpisů zaměstnavatelem. V případě sjednání konkurenční doložky zaměstnavatel vůbec netušil o maximálním zavázání zaměstnance po skončení pracovního poměru. V oblasti BOZP bylo zjištěno porušení zákoníku práce při nezajištění lékařského vyšetření zaměstnanců pracujících v noci, v povinnosti informovat zaměstnance do jaké kategorie je jeho vykonávaná práce zařazena a o rizikových faktorech při vykonávané práci. Porušení povinností nebylo zjištěno např. při sjednávání druhu práce, dne nástupu do práce, povinnosti uzavírání pracovní smlouvy, převedení zaměstnanců na jinou práci z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti k práci, při přiznání a vyplácení odstupného. K největší četnosti porušování pracovněprávních předpisů sice dochází v oblasti pracovního poměru a to v informování zaměstnance o právech a povinnostech, ale co se týká závažnosti je nejdůležitější oblastí odměňování zaměstnanců. Výmluvou zaměstnavatelů ve věci vyplácení mzdy resp. dodržování termínu výplaty mzdy je neplacení obchodněprávních závazků (faktur) mezi podnikajícími subjekty. Dalším častým zjištěným nedostatkem bylo stanovení a vyplacení mezd nižších než činí nejnižší úroveň mzdy pro sjednaný druh práce. Častou výmluvou zaměstnavatelů je i sdělení „vždyť oni mají spropitné“. Důvodem je opět neznalost zaměstnavatelů. Není jim známa existence nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o nejnižších úrovních zaručené mzdy. Udivuje je, že jednotlivé práce jsou zařazeny do různých skupin, kterým přísluší určitá úroveň zaručené mzdy. V roce 2010 bylo zjištěno, že nízké mzdy zaměstnavatelé účtují zaměstnancům hlavně proto, aby se vyhnuli zvýšeným odvodům na zdravotní a sociální pojištění nebo jim není známá již zmiňovaná skutečnost o zaručené mzdě. K vyúčtované minimální mzdě (8.000,- Kč měsíčně) raději dávají zaměstnancům peníze „na ruku“. Tento obnos zaměstnance v dané chvíli uspokojuje, ale zároveň se zaměstnanec připravuje o vyšší vyplácení náhrady mzdy za dočasnou pracovní neschopnost, příp. nemocenské dávky a vyšší podporu v nezaměstnanosti. Do kontrolního vzorku byly zahrnuty především profese číšník, servírka, barman, kuchař a recepční, pokojská, u nichž bylo kontrolováno zejména dodržování nárokových přestávek a



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj doby odpočinku, zdravotní způsobilost pro práci v noci, vyplácení příplatků za práci přesčas, ve svátky, o víkendech a v nočních hodinách, a dále výše stanovené a vyplácené mzdy. U těchto profesí byly především zjištěny výše uvedené nedostatky. Ke kontrole byli vybráni zaměstnavatelé s různým počtem zaměstnanců, a to od malých barů nebo hospůdek, přes větší restaurační zařízení až po velké hotely. Zaměstnavatelé s vyšším počtem zaměstnanců více dodržují povinnosti vyplývající z pracovněprávních předpisů, zejména pak velké komplexy hotelů se zahraniční účastí. Naopak u zaměstnavatelů s nízkým počtem zaměstnanců bylo možno vysledovat určitou vlastní „tvořivost“ při aplikaci pracovněprávních předpisů do praxe.

3.2.4 Provádění kontrol v nepřetržitých záchranné služby a nemocniční akutní péče

provozech

zdravotnické

Kontrola byla zaměřena především na subjekty, které mají sjednánu dohodnutou práci přesčas podle § 93a zákoníku práce, avšak také na organizace, které o nadlimitní přesčasovou práci nežádají. Jde především o to, aby se prověřilo, jestli zaměstnavatelé institut § 93a zákoníku práce zcela neopomíjejí. Z hlediska předmětu „Další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví“ se kontrola zaměřovala především na zaměstnávání v nepřetržitém provozu spojená s příjmem, léčbou, péčí nebo se zajištěním přednemocniční neodkladné péče v nemocnicích, ostatních lůžkových zdravotnických zařízeních a zdravotnických zařízeních zdravotnické záchranné služby, kterou vykonávají lékaři, zdravotničtí pracovníci nelékařských zdravotnických povolání pracující v nepřetržitém pracovním režimu. Nebylo zjištěno, že by někdo ze zaměstnanců ve zdravotnictví nesouhlasil s výkonem další dohodnuté práce přesčas. O uplatnění další dohodnuté práce přesčas, tam kde byla realizována, zaměstnavatel písemně informoval náš OIP. Rovněž další dohodnutá práce přesčas zaměstnanců u kontrolovaných zaměstnavatelů nepřesáhla v průměru 8 hodin týdně, a v případě zaměstnanců zdravotnické záchranné služby v průměru 12 hodin týdně ve stanoveném období. Tam, kde u zaměstnavatelů působí odborová organizace, bylo toto období stanoveno na 52 týdnů, tedy na období celého kalendářního roku. Dohoda o další dohodnuté práci přesčas byla vždy sjednána písemně. U žádného se zaměstnanců nebyla sjednána v prvních 12 týdnech ode dne vzniku pracovního poměru. Nebylo zjištěno, že by někdo se zaměstnanců přijatou dohodu o dohodnuté práci přesčas zrušil. Aktuální seznam všech zaměstnanců ve zdravotnictví vykonávajících další dohodnutou práci přesčas byl u kontrolovaných subjektů veden. Mimo kontroly ustanovení § 93a zákoníku práce bylo v oblasti pracovních režimů dále ověřeno, že: - zaměstnavatelé jako kontrolované osoby zpracovávají písemný rozvrh stanovené týdenní pracovní doby a seznamují s ním zaměstnance nejpozději dva týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena; - zaměstnavatelé rozvrhli pracovní dobu tak, aby délka pracovní doby v týdnu činila - v jednosměnném provozu nejvíce 40 hod.; - v třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu 37,5 hod.; - v dvousměnném pracovním režimu 38,75 hod.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj O rozvržení pracovní doby pojednávala rovněž kolektivní smlouva tam, kde byla zřízena odborová organizace, problémové je v některých případech poskytování přestávek zaměstnancům na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut, neboť zdravotnický personál se musí při péči o pacienty vždy vystřídat. Přesto v této oblasti nebyly zjištěny nedostatky. Povinnost poskytování těchto přestávek je dána i v pracovních řádech. Zaměstnavatelé vždy vedli evidenci pracovní doby o odpracované době tak, aby byl zřejmý příchod a odchod zaměstnanců do a ze zaměstnání, případná práce přesčas a noční práce. Nedostatky v dodržování stanovené pracovní doby lze automaticky předpokládat a skutečnost, kdy kontrolované subjekty tvrdí, že při nezastupitelnosti některých profesí se jedná o záchranu života a zdraví lze do jisté míry akceptovat. Při kontrolách v roce 2010 nebylo zjištěno, že by byly obcházeny předpisy pro přesčasovou práci, jak tomu bylo v loňském roce při uzavírání dohod o pracovní činností na stejný druh výkonu práce, jakou měli zaměstnanci sjednánu v pracovní smlouvě. Vzhledem k tomu, že kontroly byly provedeny u zaměstnavatelů, kteří provozovali zdravotní záchrannou činnost a i v nemocnicích, bylo zvoleno obsažné spektrum zdravotnických zaměstnanců. Byl to střední zdravotnický personál, lékaři ale i provozní zaměstnanci, kteří zajišťovali chod zdravotnických zařízení. Dohody o nadlimitní přesčasové práci jsou uzavírány s jednotlivými zaměstnanci. Zaměstnanci jsou upozorněni na možnost, že další dohodnutá práce nesmí přesáhnout v průměru 8 hodin týdně, a v případě zaměstnanců zdravotnické záchranné služby v průměru 12 hodin týdně, v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích; jen kolektivní smlouva může toto období vymezit na nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích. Zaměstnavatel jako kontrolovaná osoba informoval v pracovní smlouvě písemně zaměstnance o stanovení a rozvržení pracovní doby, tak že uvádí týdenní fond pracovní doby v jednosměnném, dvousměnném a nepřetržitém pracovním režimu. Není zde stanoveno, jaký pracovní režim bude mít zaměstnankyně v profesi všeobecná sestra. Zaměstnavatel nezajistil, aby zaměstnankyně v profesi zdravotní sestra, které pracovaly v období 2009 a v období roku 2010 v noci, byly pro noční práci vyšetřeny lékařem. Poslední lékařské vyšetření pro noční práci absolvovaly v roce 2007. V jiném případě bylo zjištěno, že zaměstnavatel neinformoval zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jimi vykonávaná práce zařazena (pozn. kategorizaci prací upravuje zvláštní právní předpis). Ve 3 případech došlo také k porušení informační povinnosti při vzniku pracovního poměru, kdy zaměstnavatel jako kontrolovaná osoba neinformoval v pracovní smlouvě písemně zaměstnance údaji o délce dovolené a o výpovědních dobách. Problémy s dodržováním předpisů o pracovní době se nevyskytovalo pouze u zdravotnických zaměstnanců, ale také u provozního personálu. Například zaměstnavatel jako kontrolovaná osoba nerozvrhl pracovní dobu některých zaměstnanců předepsaným způsobem. Zaměstnancům nebyl poskytnut nepřetržitý odpočinek v týdnu v trvání alespoň 35 hodin. Jednalo se o provozního elektrikáře, který pracoval denně po celý kalendářní měsíc. Odpočinek mezi dvěma směnami byl zkrácen zaměstnanci v profesi lékař na klinice dětské anesteziologie a resuscitace na více než na 8 hodin s tím, že následujícího dne nebyla doba odpočinku prodloužena.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Někteří zaměstnavatelé ve zdravotnictví tvrdí, že pokud realizují práci v dalších pracovněprávních vztazích, je náplň této práce svým obsahem zcela jiná, než mají zaměstnanci sjednáno ve své pracovní smlouvě. Odůvodňují to tím, že například v rámci dalšího pracovněprávního vztahu lékaři pracují na jiném místě a tedy vykonávají zcela odlišnou činnost. Tato věc je pro kontrolu OIP velmi obtížně prokazatelná, zejména proto, že za účelem přivýdělku ze strany zdravotnického personálu je o další pracovněprávní vztah zájem. Nebylo prokázáno, že by zaměstnavatel narušoval soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách nemocnice tím, že by podroboval zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování. Zaměstnavatel dle dokladu o přijetí do pracovního poměru nevyžaduje od zaměstnance informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a s pracovněprávním vztahem. Nevyžaduje informace o těhotenství, rodinných a majetkových poměrech, sexuální orientaci, původu, členství v odborové organizaci, členství v politických stranách nebo hnutích, příslušnosti k církvi nebo náboženské společnosti. Zaměstnavatel vyžaduje pouze u vedoucích zaměstnanců, u lékařů a zdravotních sester doklad o trestněprávní bezúhonnosti, kde je dán věcný důvod spočívající v povaze práce.

3.2.5 Dodržování pracovněprávních předpisů včetně BOZP zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením

u

OIP provedl v roce 2010 celkem 8 kontrol souvisejících s hlavním úkolem 10.1.01. Počet vybraných kontrolovaných zaměstnanců se řídil jejich počtemnorodostí prováděných prací u jednotlivých firem. Byla zjištěna pouze drobná porušení stanovených povinností v oblasti pracovněprávních vztahů i v oblasti BOZP, což nevyžadovalo uplatnění sankcí. Závěry z provedených kontrol (tabulky porušení z kontrol) Zákon č. 262/2006 Sb. § 32 § 37 odst. 1 § 38 odst. 1 § 39 odst. 2 § 81 odst. 1 § 92 odst. 1 § 96 § 102 § 103 odst.1 § 105 odst. 5 § 112 odst. 1 § 141 § 142 odst. 4 § 313 Zákon č. 309/2006 Sb. § 2 odst. 1 § 4 odst. 1 Zpráva o činnosti za rok 2010

Počet porušení 1x 4x 1x 1x 2x 1x 1x 2x 1x 1x 1x 1x 1x 1x Počet porušení 1x 2x Strana 55 (celkem 96)

Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj § 6 odst. 1 Nařízení vlády č. 567/2006 Sb. §3

1x Počet porušení 1x

Při kontrolách byly zjištěny nedostatky, které se vyskytují i u ostatních zaměstnavatelů. Kontrolou nebyly zjištěny žádné závažné nedostatky, ze kterých by vyplynulo, že čerpání dotací je zneužíváno na obohacování se na úkor státu. Vzhledem k tomu, že veškerá zjištěná porušení jsou v kompetenci OIP a kontrola probíhala i za spolupráce s Úřady práce, nebylo nutné zasílat informace o výsledku kontroly dalším správním orgánům.

3.2.6 Dodržování pracovněprávních podnikajících ve stavebnictví

předpisů

u

zaměstnavatelů

Při výběru kontrolovaných zaměstnavatelů (kontrolovaných osob) pro kontrolní činnost inspektoráty práce bylo přihlíženo zejména k podaným podnětům ke kontrole, k informacím informačního systému a k poradenské činnosti. Dle předmětu podmětu se kontrolní činnosti účastnil rovněž inspektor z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Předmět kontroly: - nerovné zacházení; - vznik, změna a skončení pracovního poměru (vydávání potvrzení o zaměstnání); - dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr; - pracovní doba (přestávky v práci, odpočinek mezi směnami a v týdnu, práce přesčas, evidence pracovní doby); - odměňování (výplata mzdy, poskytování příplatků); - cestovní náhrady; - ochrana osobních práv zaměstnanců (§ 316 odst. 2 až 4 zákoníku práce). V průběhu roku 2010 bylo provedeno celkem 12 kontrol se zaměřením na dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů podnikajících ve stavebnictví. Na základě porušení stanovených povinností u kontrolovaných zaměstnavatelů v jednotlivých oblastech dle předmětu kontroly vyplývá, že nejčastějšími porušeními z 12 provedených kontrol jsou oblasti: - vznik, změna a skončení pracovního poměru - 4x porušení povinností, - pracovní doba – 1x porušení povinností, - odměňování – 3x porušení povinností, - cestovní náhrady – 1x porušení povinností. V roce 2010 byly OIP nejčastěji přijaty podněty od fyzických osob, podněty od jiných úřadů byly podávány sporadicky. Jednotlivé podněty většinou poukazují na mnoho porušení pracovněprávních předpisů (např. zaměstnavatel neinformuje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, nevede evidenci pracovní doby jednotlivých zaměstnanců, neposkytne zaměstnanci mzdu, neposkytuje cestovní náhrady, aj.). Někteří zaměstnavatelé podnikající ve stavebnictví tvrdí, že vzhledem ke specifické



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj oblasti stavebnictví nemohou dodržovat jednotlivé oblasti pracovněprávních předpisů. Odůvodňují to tím, že jejich práce je vázána mnohdy na povětrnostní podmínky. V rámci jednotlivých kontrol bylo preventivně působeno na zaměstnavatele s cílem zvyšovat jejich právní vědomí a tím snížit počet podnětů ke kontrole. Ve smyslu uvedeného cíle úkolu je nanejvýš vhodné pokračovat v následujícím období v preventivní činnosti. Spolupráce OIP při provádění kontrol na plnění HÚ 10.1.02 nebylo realizováno společně s pracovníky jiných orgánů státní správy (např. Úřady práce, OSSZ, Cizinecká policie, Celní správy apod.).

3.2.7 Dodržování pracovněprávních předpisů a předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci provádění kontrol na základě podnětů OIP provedl v roce 2010 celkem 8 kontrol, souvisejících s hlavním úkolem 10.1.01. Celkový počet přijatých podnětů ke kontrole v roce 2010 byl za OIP 1048 z toho převážná část se týkala odboru 9.33 (pracovní vztahy a podmínky). Informací z podnětů a z kontrolní činnosti se v rámci úkolu využívá průběžně k monitorování situace o porušování pracovněprávních vztahů a fungování zaměstnavatelů. Opakované oprávněné podněty na zaměstnavatele jsou přednostně řešeny, využity a zařazeny do kontrolní činnosti v rámci příslušného úkolu nebo jsou provedeny v rámci komplexní kontroly jiného úkolu. K problematice diskriminace z důvodu pohlaví, pokud je uvedený problém součástí podnětu, se přistupuje s nejvyšší obezřetností a to v rámci možností, které poskytuje zákon 251/2005 Sb. V rámci podaných podnětů za rok 2010 nebyla výše uvedená diskriminace prokázána. Rovnému zacházení v oblasti odměňování v rámci kontrol na základě podnětu byla věnována zvýšená pozornost. V návaznosti na srovnávání mzdových a dalších pracovních podmínek zaměstnanců bylo konstatováno porušení zásad rovného přístupu zaměstnavatele s větší četností. Zaměstnancům nebyla poskytována za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty stejná mzda. Bylo zjištěno, že zaměstnavatelé většinou nemají k dispozici pravidla týkající se odměňování zaměstnanců a jejich pracovních podmínek nad rámec zákoníku práce (jako např. vnitřní předpisy, kolektivní smlouvy). V případech, pokud měl zaměstnavatel pravidla týkající se odměňování zaměstnanců, bylo sledováno, zda v souladu s ujednáním vnitřního předpisu nebo kolektivní smlouvou a dodržuje ujednání v oblasti pracovních podmínek a odměňování. V některých případech bylo zaměstnavatelům doporučeno stanovit přehlednější způsob odměňování, kdy je určena základní nároková složka mzdy a pohyblivá složka, kde je možnost rozdílného hodnocení zaměstnavatelem. Ochrana osobních práv zaměstnance v rámci úkolu byla předmětem kontroly zjišťování, zda zaměstnavatel nevyžaduje v souvislosti s jednáním před vznikem pracovního poměru od zaměstnanců informace, které nesouvisejí s pracovněprávním vztahem. Zda zaměstnavatel nepodrobuje zaměstnance skrytému nebo otevřenému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty. V rámci podnětů je tato



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj problematika ojedinělým podáním. Porušení ustanovení § 316 odst. 2 – 4 zákoníku práce se týkalo především způsobu používání kamerových systémů u zaměstnavatele, což bylo v rámci celkového počtu definováno v jednom případě. V rámci podnětů se zvýšila četnost podání v oblasti prokázání vzniku pracovněprávního vztahu tj. výkon práce bez písemného uzavření pracovněprávního vztahu, závislé práce dle ustanovení § 2 odst. 4 zákoníku práce. Problematika odstranění zjištěných nedostatků, je v rámci řešení úkolu inspektory řešena individuálním přístupem formou komunikace a v rámci vydaných opatření ve smyslu přimět zaměstnavatele k nápravě zjištěného nedostatku a to se zřetelem na snahu poučit, přimět a zvýšit právní vědomí zaměstnavatelů. Následné kontroly jsou nejlepší formou, jak zjistit skutečný stav u zaměstnavatele. V rámci opatření zaměstnavatel dokládá způsob, jak zabezpečí neopakovatelnost, ale pouze fyzická kontrola zjistí, zda k nápravě skutečně došlo. V rámci kontrolní činnosti a poradenství je aktivně působeno na obě strany účastnící se pracovněprávního vztahu tak, aby jednali ve smyslu ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. V roce 2010 bylo v rámci odboru 9.33 (pracovní vztahy a podmínky) OIP 9 provedeno následných kontrol 10.1.89N v počtu 17. Výsledek byl převážně bez porušení. Následné kontroly 10.1.66N tj. z roku 2010 byly v počtu 6 a jejich výsledkem bylo zjištění opakovaných porušení a to hlavně v oblasti úhrady mzdy nebo její části. Toto bylo převážně zjištěno u zaměstnavatelů v insolvenci. Nejčastější porušení Delikt

Porušení

Písemnost, týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebyla doručena do vlastních rukou Delikty na Při měsíčním vyúčtování mzdy nevydán doklad o úseku jednotlivých složkách mzdy pracovního Nevydání potvrzení o zaměstnání nebo neúplné poměru náležitosti Neinformování zaměstnance o obsahu pracovního poměru Neposkytnuta stejná mzda za stejnou práci Neposkytnuta mzda za práci v sobotu a neděli Neposkytnutí nejnižší úrovně zaručené mzdy Delikty na Neoprávněné srážky ze mzdy úseku odměňování Nevyplacená odměna z dohody v nejbližším výp. termínu po dokončení a odevzdání práce Neposkytnuta mzda Delikty na Neposkytnuty cestovní náhrady úseku Neposkytnuta náhrada mzdy za dobu čerpání náhrad dovolené Delikty na Nedodržení nepřetržitého odpočinku v týdnu úseku Nerozvrhnuta pracovní doba a neurčen začátek a pracovní konec směn doby Není vedena evidence pracovní doby zaměstnanců


Počet

Paragraf

44 § 334 odst. 1 54 196 221 44 51 61 88 90 253 19 83 20 32 91

§ 142 odst. 4 § 313 odst. 1 § 37 odst. 1 § 110 odst. 1 § 118 odst. 1 § 112 odst. 2 § 146 písm. b) § 144 § 38 odst. 1 písm. a) a § 141 odst. 1 § 156 odst. 1 a 2 §222 odst. 1 a 2 § 92 odst. 1 a 3 § 81 odst. 1 a 2 § 96 odst. 1



Problematika průkaznosti je vzhledem ke skutečnosti, že kontrolní orgán při kontrolách odboru 9.33 (pracovní vztahy a podmínky) vychází z předložených dokladů je faktem, ze kterého je nutno vycházet. Zaměstnavatelé převážně zadávají zpracování pracovněprávních dokladů externím kancelářím. Při neohlášených kontrolách ve většině případů nelze zajistit potřebné doklady ihned, což jsou zaměstnavatelé schopni využít ve svůj prospěch. Cílem úkolu v oblasti BOZP bylo aktivně působit na zaměstnavatele, aby odstranili kontrolou zjištěné nedostatky a zvýšili své právní vědomí a rovněž prošetřit co největší počet podnětů ke kontrole a získat tak objektivní podklady, které orgány inspekce práce využijí pro svou kontrolní činnost v následujícím období. V oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci se OIP zaměřil zejména na podněty v souvislosti s porušováním předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na pracovištích, zajištění bezpečného provozu technických zařízení, vybavení zaměstnanců OOPP, kontroly příčin a okolnosti pracovních úrazů. Kontroly byly provedeny zejména u subjektů, na které byl podán podnět ke kontrole. Administrativní kontrola byla zaměřena na prevenci rizik a to v oblastech vyhledávání, posuzování a hodnocení rizik, seznamování zaměstnanců a ostatních osob, které se s vědomím zaměstnavatele zdržují na jeho pracovištích se stanovenými opatřeními pro oblast BOZP. V oblasti péče o pracovní podmínky byla kontrolní činnost zaměřena na školení a přípravu k výkonu práce, jejich způsobilost pro výkon práce, poskytování OOPP a pracovní úrazovost. V rámci prováděných činností nebyly podnikajícím subjektům v plném rozsahu zajišťovány kontroly, revize a zkoušky a to, jak u vyhrazených, tak i u výrobních



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj provozovaných zařízení. Mimo jiné bylo zjištěno zastavění komunikací materiálem, čímž nebyla zajištěna jejich trvalá průchodnost. V plném rozsahu nebyly přidělovány osobní ochranné pracovní prostředky, nevytipována rizika, pro které mají být tyto přiděleny (vyhodnocení rizik na základě podmínek na pracovišti). Příprava zaměstnanců pro výkon práce, jejich seznamování s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, seznamování s místními bezpečnostními předpisy je u kontrolovaných subjektů prováděna dodavatelským způsobem. Ukázalo se, že i přes tuto skutečnost dochází ještě stále k porušování povinností vyplývající z právních a ostatních předpisů. Kontroly na pracovištích podnikajících osob byly prováděny se zaměřením na obsah podnětu v souvislosti s porušováním předpisů k zajištění BOZP. Byly kontrolovány technologické postupy, vhodnost pracoviště, strojního zařízení, používaných nástrojů, pracovního prostředí, pracovních podmínek a dispoziční uspořádání, včetně vybavení OOPP. V rozsahu kontroly vyhrazených technických zařízení bylo častým nedostatkem nedodržování předepsaných termínů kontrol, revizí a zkoušek a nejsou jmenovány osoby odpovědné za jejich provoz. Jak požadují příslušná ustanovení bezpečnostních předpisů, není určen obsah, četnost školení BOZP, způsob ověřování znalostí a vedení dokumentace. Nejsou vypracovány MPBP pro sklad, nejsou zpracovány technologické pracovní postupy dle stanovených předpisů. Proto bylo v několika případech vydáno opatření k vypracování místního provozního předpisu a pracovních technologických postupů. Z nejčastěji zjištěných nedostatků při prováděných kontrolách bylo nezajišťování provádění kontrol u vyhrazených technických zařízení a pracovních strojů. Ve stanovených termínech nejsou prováděny revize elektrických, plynových a tlakových zařízení. Dále nejsou u těchto zařízení v mezidobí revizí prováděny kontroly a zkoušky (chybějící záznamy do provozních deníků). Častým zjištěním při kontrolách bylo nevhodné uspořádání pracoviště, nedostatečnost manipulačních prostorů, nevyznačení únikových cest a východů, komunikace nejsou udržovány průchodné, spodní hrany zdvižných vrat nejsou označeny značkou (šikmým bezpečnostním šrafováním), chybějící ochranná zábradlí a madla, neoznačení regálů štítky s nosností regálové buňky a počtem buněk ve sloupci, neonačení vedení potrubí bezpečnostní značkou dle druhu dopravované látky. Zaměstnavatelé neposkytují OOPP a MČDP, nemají vypracován vlastní seznam pro přidělování OOPP na základě vytipovaných rizik a konkrétních podmínek pracoviště, OOPP nejsou udržovány v řádném technickém stavu. Provedenou kontrolou bylo zjištěno, že nejsou prováděny revize, kontroly a údržby strojních zařízení, chybí kryty, vzniká možnost zachycení zaměstnanců, poškozené přívodní kabely apod. Nejsou prováděny zápisy do provozních deníků strojních zařízení.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Hodnocení úrovně BOZP Počty prověrek, závad a uložených opatření k odstranění nedostatků Počet kontrolovaných subjektů Počet provedených kontrol Počet zjištěných závad

Počty zjištěných závad dle kontrolního seznamu Předpis Ustanovení Zákon č. 262/2006 Sb. § 101 odst. 1, 3 § 102 odst. 1, 3, 4, 6 § 103 odst. 1, 2, 3 § 104 odst. 1, 4, 5 § 105 odst. 2, 4 § 108 odst. 5 Zákon č. 309/2006 Sb. § 2 odst. 1, 1 a) § 4 odst. 1 písm. a), c), d) § 4 odst. 2 § 5 odst. 1 § 6 odst. 1 NV č. 101/2005 Sb. § 3 odst. 1, 2, 3, 4 § 4 odst. 1, 2 § 5 odst. 1 § 6 odst. 1 NV č. 378/2001 Sb. §2 § 3 odst. 1, 2, 3, 4 § 4 odst. 2 NV č. 495/2001 Sb. § 4 odst. 2, 3 Vyhláška č. 48/1982 Sb. § 60 § 179 § 194 NV č. 589/2006 Sb. § 4 odst. 2 §9 NV č. 168/2002 Sb. §3 NV č. 362/2005 Sb. §4 Vyhláška č. 85/1978 sb. §7

41 41 208

Počet závad 2 44 46 18 4 3 19 33 1 8 4 10 34 8 4 2 14 2 7 2 3 4 1 1 1 1 1

Z provedených kontrol na základě podaných podnětů vyplývá, že u zaměstnavatelů je zjišťována celá řada nedostatků v oblasti zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V kontrolovaném období se stále ještě projevoval pokles zájmu o oblast zabezpečující BOZP, který byl zapříčiněn mimo jiné i „dozvuky“ světové krize. O zjištěných nedostatcích u kontrolovaných subjektů byly sepsány protokoly o kontrole a byly vydány opatření s termíny k jejich odstranění v souladu s § 7 odst.1 písm. k) zákona 251/2005 Sb.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj I z důvodu ekonomické situace, která přináší značné problémy zaměstnavatelům, (snižování počtu zaměstnanců, měnící se charakter výroby) je u některých zaměstnavatelů věnována zmenšená pozornost oblasti BOZP. Proto i v následujícím období lze očekávat další provádění kontrol BOZP na základě podaných podnětů. Provedenou kontrolou byla zjištěna celá řada nedostatků v oblasti výchovy a vzdělávání zaměstnanců, prevenci rizik, zpracování provozní dokumentace, v uspořádání pracoviště a také zejména v provádění kontrol a revizí strojů a zařízení. Výsledky tohoto zjištění bude využito pro plánování kontrolních akcí systému inspekce práce i v dalším období. Během roku 2010 provedl OIP 9 celkem 44 koordinovaných kontrol, ve spolupráci s ÚP Brno, Brno - venkov, Břeclav, Blansko, Hodonín, Znojmo, Vsetín, Zlín. Dále se kontrol zúčastnily další orgány státní správy, tj. Okresní správy sociálního zabezpečení, Finanční úřady a Finanční ředitelství v Brně, Celní úřady, Cizinecká policie a Policie ČR.




4.

Ostatní kontrolní činnost

Inspektorát se podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. i) zákona o inspekci práce vyjadřuje k vybraným projektovým dokumentacím staveb určeným pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, zda splňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení. Výběr projektových dokumentací pro vyjádření se řídí Metodickým pokynem generálního inspektora SÚIP č. 6/2005 včetně dodatku č. 1, který stanovuje vyjádření k vybraným projektovým dokumentacím staveb a uplatňování požadavků právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při povolování staveb (dále jen Metodický pokyn). Při posuzování projektové dokumentace staveb inspektorát prověřuje, zda jsou vyloučena nebo na nejnižší dosažitelnou míru snížena rizika možného ohrožení zdraví a života osob. Inspektorát podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. j) zákona o inspekci práce uplatňuje požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při povolování staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob. Účast při kolaudačním řízení a povolování staveb se řídí výše jmenovaným Metodickým pokynem jako při výběru projektovým dokumentacím pro vyjádření. Tyto kontroly přispívají k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a mají důležitý preventivní charakter.

4.1. Projektová dokumentace staveb V průběhu roku 2010 OIP obdržel opět velké množství projektových dokumentací s žádostí o posouzení. I přes rozsáhlou informovanost na všechny stavební úřady týkající se výběru projektových dokumentací, ke kterým se OIP vyjadřuje, vyžadují stavební úřady i nadále v mnoha případech na investorech a projektantech naše vyjádření i na stavby, které jsou z našeho hlediska bez zvýšeného rizika (drobné stavby, bytové domy apod.), které jsme nuceni vracet na základě písemného sdělení, že se k těmto dokumentacím nebudeme vyjadřovat. Zasílány jsou i dokumentace pro vydání územních rozhodnutí, které jsou vráceny zpět s vyrozuměním, že se k těmto dokumentacím nevyjadřujeme. Z celkového počtu 958 doručených žádostí o posouzení projektové dokumentace nebylo vybráno k vyjádření pro stavební řízení 95 dokumentací drobných staveb bez zvýšeného rizika, bytových domů atd., protože nesplňovaly kriteria daná výše uvedeným Metodickým pokynem a 83 dokumentací pro územní řízení. K dokumentacím staveb, jejich změn a změn v užívání staveb pro výrobu, skladování, víceúčelových staveb, staveb určených pro shromažďování více než 200 osob atd. (viz Metodický pokyn) vydal inspektorát 780 vyjádření z toho 175 dokumentací bylo vráceno na základě výzvy k doplnění a opětovnému předložení k posouzení. Celkový počet doručených projektových dokumentací (PD)

958

PD ke stavebnímu řízení - vybrány k posouzení

780

PD ke stavebnímu řízení - nevybrány k posouzení

95

PD pro územní řízení (žádná nevybrána k posouzení)

83



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Ve roce 2010 byly zjišťovány obdobné nedostatky jako v předcházejícím roce. Předkládané dokumentace v mnoha případech nemají dostatečnou vypovídající schopnost o řešení rizik při výstavbě i budoucím provozu a až na výjimky přetrvává snaha předkládat dokumentace jen v minimálním rozsahu. Na základě zkušeností z kontrol příčin a okolností vzniku mimořádných událostí na stavbách byla pozornost při posuzování projektových dokumentací staveb zaměřena i letos mimo jiné na plány bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích podle zákona č. 309/2006 Sb. Náležitá pozornost byla rovněž věnována posouzení podmínek pro provádění staveb z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví, ale i pro budoucí bezpečný provoz staveb, včetně zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců, kteří provádí údržby, opravy a revize stavebních konstrukcí, strojů a zařízení. Při posuzování projektových dokumentací se podíleli i inspektoři specialisté na vyhrazená technická zařízení. I v letošním roce byl větší nárůst žádostí na posouzení projektových dokumentací na fotovoltaické elektrárny, které posuzovali specialisté na elektrická zařízení. Celkový počet doručených projektových dokumentací doručených (PD) %

81%

100% 80% 60% 40%

10%

9%

20% 0% PD - vybráno k posouzení

PD - nevybráno k posouzení

PD územní řízení

Nejčastější důvody vrácení projektových dokumentací staveb k doplnění: •

Projekty neodpovídaly svým rozsahem a obsahem ustanovení vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.

•

Projekty dostatečně neřeší způsob zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti při výstavbě a při užívání.

•

Dokumentace neobsahuje část E. Zásady organizace výstavby.

•

Chybí dokumentace výtahu, dispozice výtahové šachty a projekt elektrického zařízení.

•

U jeřábů chybí doložení způsobu přístupu ke zdvihací části jeřábu pro potřeby kontrol a revizí.

•

V projektu „elektro“ není doložen protokol o stanovení vnějších vlivů z hlediska elektrického zařízení.

•

Dokumentace nerespektuje požadavky na ochranu před bleskem, stanovení přípustného rizika, třídy ochrany před bleskem, vnější a vnitřní ochrany apod.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj •

Není doložen výpočet vzduchu pro spalování a větrání kotelny s kotli - vyhl. č. 91/1993 Sb.

•

Při větším rozsahu a složitosti stavby z dokumentace nevyplývá, zda se zadavatel zabýval otázkou koordinátora na stavbě a jejím ohlášením dle zákona č. 309/2006 Sb. a NV č. 591/2006 Sb.

•

Chybí technologická část projektu týkající se výroby a skladování včetně vnitřní dopravy.

•

V dokumentacích jsou stále odvolávky na neplatné právní předpisy nebo obsahují několika stránkový výčet právních předpisů, které nesouvisí s předloženou dokumentací.

Předkládané projektové dokumentace v některých případech upřednostňovaly architektonické a technické řešení a méně se zabývaly bezpečností a ochranou zdraví při provádění, užívání a udržování staveb. V rámci bezúplatných informací a poradenství, které provádí inspektoři, jsou vyřešeny nedostatky a chyby ještě před podáním dokumentací s žádostí o posouzení.

Počet posouzených projektových dokumentací v období roku 2006 až 2010 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0

1238

1241 1041 828

rok 2006

rok 2007

rok 2008

Projektové dokumentace rok 2006 - 2009

rok 2009

780

rok 2010

Projektové dokumentace rok 2010

4.2. Kolaudační řízení V roce 2010 inspektorát obdržel 936 žádostí týkajících se účasti na kolaudačním řízení a povolování staveb, resp. závěrečných kontrolních prohlídek staveb (dále jen „kolaudační řízení“). Tyto žádosti byly od investorů staveb nebo od stavebních úřadů v rámci konání závěrečné kontrolní prohlídky. Pozvánky přicházejí často duplicitně, a to od stavebních úřadů, tak od stavebníků, od kterých stavební úřad požaduje naše vyjádření. Cílem účasti na kolaudačním řízení bylo ověření a kontrola připravenosti stavby na uvedení do užívání, zda splňuje požadavky k zajištění bezpečnosti práce a bezpečnosti



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj technických zařízení. Stále je viditelná snaha ze strany investora kolaudovat stavby před úplným dokončením s četnými nedodělky nebo bez technologie výroby a skladování. Při účasti na kolaudačním řízení se upřednostňovaly stavby většího charakteru a stavby se zvýšenými riziky možného vzniku úrazů (viz Metodický pokyn). Dále to byly stavby, kde byla posuzována projektová dokumentace, přičemž se zjišťovalo, zda byly odstraněny závady, na které bylo upozorněno již při jejím posuzování. Z celkového počtu žádostí se inspektorát zúčastnil 524 kolaudačních řízení a povolování staveb s místním šetřením, při kterých uplatňoval požadavky z hlediska zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení. Ze strany stavebních úřadů nadále trvá vysoký zájem o účast zástupců inspektorátu, jako dotčeného orgánu, na kolaudačním řízení. Vyžadují, aby investoři staveb doložili před vydáním kolaudačního souhlasu stanoviska dotčených orgánů, a to i často na stavby bez zvýšeného rizika, bytových domů, malých provozoven apod. Ve většině případů nebyly zjištěny závady, které by bránily uvedení stavby do užívání. Některé stavby byly dobře připraveny k závěrečným kontrolním prohlídkám, zjištěné drobné nedostatky byly odstraněny během řízení. V případě uplatňovaných požadavků na odstranění větších závad byly stanovený lhůty pro jejich odstranění. V některých případech pro zjištěné nedostatky musela být řízení přerušena a odložena na pozdější termín tak, aby byl větší prostor k odstranění zjištěných závad a nedodělků. K dobré připravenosti staveb přispělo i to, jak již bylo uvedeno u posuzování projektových dokumentací, že někteří stavebníci si vyžádali konzultaci před vlastní závěrečnou kontrolní prohlídkou a případné závady mohli odstranit.

Celkový počet žádostí k účasti na závěrečné kontrolní prohlídce

936

Kolaudační řízení - účast

524

Kolaudační řízení - neúčast

412

Celkový počet žádostí k účasti na závěrečné kontrolní prohlídce (%)

100

61% 39%

50

0 Kolaudační řízení - účast


Kolaudační řízení - neúčast


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Nejčastější zjištěné závady při kolaudačním řízení •

Stavby jsou provedeny tak, že nejsou respektovány požadavky uplatněné ve vyjádření k projektovým dokumentacím.

•

V době řízení není nainstalována technologie výroby a technologie skladování.

•

Není označena nosnost regálu při skladování.

•

Na podlaze ve skladech a výrobních halách chybí značení průchozích a průjezdných komunikací, prostory pro skladování a snížené profily.

•

Nejsou označeny spodní hrany zdvižných mechanicky ovládaných vrat.

•

Nejsou dodržena ochranná pásma energetických děl.

•

Vnější vlivy nejsou určeny a neodpovídají skutečnosti.

•

Ochrana před bleskem a ochrana před účinky statické elektřiny není provedena odpovídajícím způsobem.

•

Nejsou označeny hlavní vypínače el. energie a hlavní uzávěry plynu.

•

Chybí výchozí revize plynového zařízení nízkotlakých kotlů.

•

Nejsou provedeny revize tlakových expanzních nádob, zajišťujících vyrovnání tlaku H2O v otopné soustavě.

•

Nejsou provedeny výchozí revize elektrické zařízení.

•

Provozní dokumentace ke strojnímu zařízení není v českém jazyce.

•

U výtahů chybí ověřovací zkoušky před zahájením provozu.

Počty účastí na kolaudačním řízení a povolování staveb v roce 2006 až 2010 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0

746

700

657

620

524

rok 2006

rok 2007

rok 2008

Kolaudační řízení rok 2006 - 2009


rok 2009

rok 2010

Kolaudační řízení 2010



4.3 Vyšetřování pracovních úrazů V roce 2010 bylo na OIP zasláno (dle § 4 nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu) celkem 6735 záznamů o pracovních úrazech, ke kterým došlo na pracovištích, stavbách a při činnostech, které podléhají jeho kontrole. Z tohoto počtu bylo 193 úrazů s hospitalizací delší než 5 dní a 16 úrazů smrtelných.

Pro srovnání uvádíme tabulku vývoje pracovní úrazovosti od roku 2003.

Ostatní Závažný Smrtelný Celkem

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

9689 189 30

9454 190 28

9582 204 26

9819 217 23

9573 227 32

9295 232 24

6613 192 20

6526 193 16

9908

9672

9812

10059

9832

9551

6825

6735

Počet hlášených úrazů 11000 10000 9000 8000 7000 6000 5000 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Pokles zaslaných hlášení o pracovních úrazech, který činil v roce 2009 téměř 30 % (nárůst nezaměstnanosti, změny v nemocenském pojištění) se stabilizoval. Meziroční pokles hlášených úrazů je pouze 1,3 %. Pracovní úrazy v členění podle pohlaví Ze 6735 nahlášených pracovních úrazů, bylo 1913 úrazů žen, což je 28 %. U závažných úrazů je to 27 úrazů - 14,1 % a u smrtelných úrazů 1 případ – 6,25 %. (Dle ČSÚ byl podíl žen na celkově nemocensky pojištěných v roce 2009 47,5 %). Smrtelné pracovní úrazy V roce 2010 bylo hlášeno celkem 16 smrtelných pracovních úrazů. K 9 úrazům došlo u zaměstnavatele, který je právnickou osobou, 6 smrtelných úrazů se stalo osobám samostatně výdělečně činným, v jednom případě se jednalo o člena družstva, osoby mimo pracovně právní vztah i samostatně výdělečnou činnost ve smyslu § 12 zákona č. 309/2006 Sb. Šetření bylo uskutečněno ve všech 16 případech. Zpráva o činnosti za rok 2010


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Rozdělení smrtelných pracovních úrazů podle zdroje úrazu Zdroj Dopravní prostředky Zdvihadla a dopravníky, zvedací a dopravní pomůcky Stroje (hnací, pomocné, obráběcí a pracovní) Pracovní, případně cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob Materiál, břemena, předměty Nářadí (náčiní), nástroje, ručně ovládané strojky a přístroje Průmyslové škodliviny, horké látky a předměty, oheň a výbušniny Kotle, nádoby a vedení (potrubí) pod tlakem Elektřina Lidé, zvířata nebo přírodní živly Jiné zdroje Celkem

Počet 2

Procento 12,5

2

12,5

2

12,5

3

18,7

6

37,5

0

0

0

0

1 0 0 0 16

6,3 0 0 0 100

Z výše uvedené tabulky je patrné, že nejpočetnější skupinou jsou úrazy materiálem, předměty a břemeny. Jednalo se dvakrát o zasažení stromem při kácení, dvakrát byl pracovník zavalen sutinami zdiva při bouracích pracích, v jednom případě na pracovníka při opravě spadlo vozidlo a k jednomu úrazu došlo udušením v boxu na uskladnění sladu. Na druhém místě jsou úrazy ve skupině pracovní, případně cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob. Ve všech třech případech se jednalo o pád z výšky, a to ve dvou případech na stavbě a jeden pád z výšky se stal při slézání ze stožáru el. vedení. Po dvou případech se stalo u dopravních prostředků (sražení autem při pracích na úpravě zeleně kolem silnice a zachycení a sražení vlakem), dále jsou to zdvihadla a dopravníky (v jednom případě přimáčknutí jeřábem ke konstrukci stroje a zachycení a stažení dopravníkem na třísky u kotle). Dva úrazy mají na svědomí stroje, a to v jednom případě míchačka krmiv a ve druhém navíječka linky na výrobu lehčeného polyethylenu. Jeden úraz se stal při kontrole vzduchové tlakové soustavy elektrické lokomotivy po opravě. Smrtelné úrazy - rozdělení podle zdroje Kotle, nádoby a vedení pod tlakem 6,3%

Materiál, břemena, předměty 37,5%

Dopravní prostředky 12,5 % Zdvihadla a dopravníky, zvedací a dopravní pomůcky 12,5% Stroje 12,5% Pády osob na rovině, z výšky, do hloubky 18,7%



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Příčina Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění Chybějící, nedostatečné nebo nevhodné OOPP Nepříznivý stav nebo vadné uspořádání pracoviště, popř. komunikace Nesprávná organizace práce Neobeznámenost s podmínkami bezpečné práce, nedostatek potřebné kvalifikace Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti příkazu Nepoužívání (nesprávné používání přidělených osobních ochranných pomůcek) Ohrožení jinými osobami Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu a riziko práce Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko Nezjištěno Celkem

Počet 0 3 0

Procento 0 18,75 0

0

0

3

18,75

0

0

8

50

0

0

0

0

2

12,5

0 0 16

0 0 100

Z rozboru příčin smrtelných úrazů vidíme, že nejvyšší měrou se na příčinách úrazů podílí porušení pracovní kázně postiženým – 8 případů, což je 50 %. V převážné většině jde o nedodržení právních a ostatních předpisů a pokynů zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl postižený řádně seznámen – porušení § 106 odst. 4 písm. c) a d) zákoníku práce. Tři byly úrazy, jejichž příčinou bylo chybějící nebo nedostatečné ochranné zařízení a zajištění, a to nezajištěná ochrana proti pádu pomocí prostředků kolektivní ochrany ani pomocí osobních prostředků na pracovišti ve výšce 8,5 m; nedostatečné zabezpečení levé boční strany u navíječky polyethylenu a chybějící antikolizní zařízení u jeřábů, kde se jejich manipulační Smrtelné úrazy - rozdělení dle příčiny vzniku 12,5 % prostory překrývají. 18, 75 % Příčinou dalších tří Nedostatky Nesprávná osobních smrtelných úrazů byla organizace předpokladů nesprávná organizace práce práce nestanovení – většinou bezpečného pracovního postupu, a to při bouracích 18,75 % pracích, při opravě stroje Chybějící nebo při práci v blízkosti 50 % ochranná Vadný nebo frekventované rychlostní zařízení nepříznivý komunikace. Riziko práce má stav zdroje na svědomí dva pracovní úrazu úrazy při těžbě dřeva v lese.

Rozdělení podle odvětví CZ-NACE Ke čtyřem smrtelným pracovním úrazům došlo v kategorii Lesnictví, těžby dřeva a podpůrných činnostech pro zemědělství a lesnictví (25 %) a stejný počet i ve Zpráva o činnosti za rok 2010


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj zpracovatelském průmyslu (výroba plastových výrobků, výroba základních kovů, hutní zpracování, výroba strojů a zařízení, výroba dřevěných výrobků). Na dalším místě je stavebnictví se třemi úrazy a stejně tak pozemní doprava se třemi úrazy. Po jednom úrazu pak je v odvětví velkoobchod (i když k úrazu došlo při stavební činnosti) a výroba nápojů. Rozdělení smrtelných pracovních úrazů podle odvětví CZ-NACE Doprava, vedlejší činnosti v dopravě 19%

Velkoobchod 6% Lesnictví, těžba dříví 25%

Výroba nápojů 6%

Stavebnictví 19%

Zpracovatelský průmysl 25%

Závažné pracovní úrazy r. 2010 Závažných úrazů (s hospitalizací nad 5 dnů) bylo nahlášeno 193, a to 19 u podnikajících fyzických osob, které působí jako zaměstnavatelé a 174 u právnických osob. Šetření bylo v roce 2010 uskutečněno 50. Při výběru k šetření bylo postupováno v souladu s přílohou č. 5 Metodického pokynu GI SÚIP č. 2/2009. Mezi nešetřenými zůstávají hlavně dopravní nehody a pády na komunikacích s méně závažným charakterem zranění (např. zlomeniny končetin) s dobou hospitalizace kolem jednoho týdne. V některých závažnější případech byly naplánovány kontroly dodržování povinností vyplývajících z předpisů k dodržování bezpečnosti práce ve firmách na následující období.

Rozdělení závažných pracovních úrazů podle zdroje úrazu Zdroj Dopravní prostředek Zdvihadla a dopravníky, zvedací a dopravní pomůcky Stroje (hnací, pomocné, obráběcí a pracovní) Pád na rovině, z výšky, do hloubky, propadnutí Materiál, břemena, předměty Nářadí (náčiní), nástroje, ručně ovládané strojky a přístroje Průmyslové škodliviny, horké látky a předměty Kotle, nádoby a vedení (potrubí) pod tlakem Elektřina Lidé, zvířata nebo přírodní živly Jiný zdroj Celkem


Počet 24 5 32 89 28 3 6 0 1 5 0 193

Procento 12,4 2,6 16,6 46,1 14,5 1,6 3,1 0 0,5 2,6 0 100


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Z tabulky, ve které je uvedeno 193 hlášených úrazů s hospitalizací nad 5 dnů, je zřejmé, že u těchto úrazů jsou nejčastějším zdrojem pády osob na rovině - 34, na schodech a žebřících – 31, z výšky – 21, do hloubky, propadnutí – 3. Celkem 89 úrazů, což je 46,1 % z celkového počtu. Stroj jako zdroj úrazu má na svědomí 32 úrazů (16,6 %). Převážně se jednalo obráběcí a tvářecí stroje na kovy (lisy, soustruhy, vrtačky) - 7 případů, obráběcí stroje na dřevo (převážně pily na dřevo) - 7 případů, dále pak stroje potravinářského průmyslu - 4 úrazy a dále to byly stroje stavební a pro úpravu terénu, stroje gumárenského průmyslu, plastikářské, stroje zemědělské, stroje pro výrobu lepenky a papíru. Na dalším místě jsou úrazy materiálem, břemeny a předměty – 28 případů (14,5 %), kde se jedná převážně o úrazy pádem materiálu a předmětů – 16 úrazů a manipulovanými břemeny – 8 úrazů. Další skupinou jsou dopravní prostředky s 24 úrazy (12,4 %), a to převážně motorové silniční dopravní prostředky a motorové dopravní prostředky vnitropodnikové (vysokozdvižné vozíky). Následuje 6 pracovních úrazů způsobených průmyslovými škodlivinami – z toho 2 látky hořlavé a vznětlivé, explozivní plyny a oheň, 2 úrazy látkami žíravými a leptavými a po jednom opaření horkými látkami tekutými a látky jedovaté, nedýchatelné plyny. Pět pracovních úrazů bylo způsobeno zdvihadly, dopravníky a zvedacími pomůckami a stejný počet zvířaty.

Závažné pracovní úrazy - rozdělení podle zdroje

Průmyslové škodliviny 3,1%

Elektřina Lidé, zvířata, živly 0,5% 2,6%

Nářadí, nástroje 1,6% Materiál, břemena, předměty 14,5%

Dopravní prostředek 12,4% Zdvihadla a dopravníky, zvedací a dopravní pomůcky 2,6% Stroje 16,6%

Pády osob na rovině, z výšky, do hloubky 46,1%



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Rozdělení závažných úrazů podle příčiny úrazu Příčina Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění Chybějící, nedostatečné nebo nevhodné OOPP Nepříznivý stav nebo vadné uspořádání pracoviště, popř. komunikace Nesprávná organizace práce Neobeznámenost s podmínkami bezpečné práce, nedostatek potřebné kvalifikace Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti příkazu Odstranění nebo nepoužívání předepsaných bezpečnostních zařízení a ochranných pomůcek Nepoužití přidělených osobních ochranných pracovních prostředků Ohrožení jinými osobami Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu a riziko práce Ohrožení zvířaty a přírodními živly Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko Nezjištěno Celkem

Počet 5 13 0

Procento 2,6 6,7 0

9

4,7

14

7,3

1

0,5

26

13,5

0

0

4

2,1

7

3,6

65

33,7

5 41 3 193

2,6 21,2 1,5 100

Rozborem příčin ohlášených závažných úrazů zjistíme, že nejčastější příčinou je nepředvídatelné riziko práce nebo selhání lidského činitele – v 65 případech (33,7 %) a špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko - 41 případů (21,2 %). Tyto příčiny jsou většinou u pádů na komunikacích, často u nešetřených úrazů, kde takto příčinu úrazu hodnotí zaměstnavatel. Dále následuje porušení pracovní kázně postiženým – Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti příkazu 26 úrazů (13,5 %). Na dalším místě je 14 případů (7,3 %) v důsledku nesprávné organizace práce, a to většinou nestanovení vhodného pracovního postupu. Velkou měrou se na příčině úrazů podílela chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění, a to 13 případy (6,7 %). Kromě nezabezpečených pracovišť při pádech z výšky se jednalo o chybějící nebo nedostatečné kryty a ochranná zařízení u strojů. V 9 případech jako příčina úrazu stanoven nepříznivý stav nebo vadné uspořádání pracoviště či komunikace – jednalo se převážně o neupravené povrchy cest při náledí či sněžení. U ohrožení jinými osobami v 7 případech (3,6 %) se jednalo většinou o dopravní nehody, kdy byl zraněn spolujezdec, nebo nehodu způsobilo jiné vozidlo a ve dvou případech sražení vysokozdvižným vozíkem. Pět úrazů bylo způsobeno zvířetem (2,6 %). Ve 4 případech byl příčnou úrazu vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu a ve 4 případech nepoužívání nebo nesprávné používání předepsaných a přidělených OOPP (2,1 %).



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj U více případů k úrazu došlo z několika příčin, např. při chybějících ochranných zajištěních na stavbě se často na příčině úrazů podílí i nesprávná organizace práce. Při těchto porušeních na straně zaměstnavatele existuje často i porušení ze strany zaměstnance, a to používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, jednání proti pokynům nebo prodlévání v ohroženém prostoru.

Závažné úrazy - rozdělení podle příčiny vzniku Vadný stav zdroje Ohrožení zvířaty úrazu Chybějící nebo Nepříznivý stav 2,6% 2,6% nedostatečná ochranná pracoviště zařízení a zajištění 4,7% 6,7% Nesprávná organizace práce 7,3% Nezjištěné příčiny 1,5% Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko 21,2%

Neobeznámenost s podmínkymi bezpečné práce 0,5% Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce 13,5%

Nedostatky osobních předpokladů, riziko práce 33,7%

Nepoužívání přidělených OOPP 2,1%

Ohrožení jinými osobami 3,6%

Rozdělení závažných pracovních úrazů podle odvětví CZ-NACE K nejvíce pracovním úrazům došlo ve zpracovatelském průmyslu (41 úrazů), a to ponejvíce výroba potravin, dřevoprůmysl a výroba pryžových a plastových výrobků. Dále je na řadě stavebnictví (32 úrazů). Ve výrobě kovů, kovových konstrukcí a kovodělných výrobků a výrobě strojů a zařízení došlo k 26 úrazům. Větší počet závažných úrazů vznikl u organizací kategorie doprava, skladování, spoje (23 úrazů). Závažné pracovní úrazy - rozdělení podle odvětví CZ-NACE Školství 1,0%

Služby převážně pro podniky 4,7%

Veřejná správa 3,1% Zdravotnictví, veter. činnosti 1,3% Doprava, skladování, spoje Pohostinství a ubytování 11,9% 1,0% Obchod, opravy motor. Stavebnictví vozidel 16,6% 9,0%


Ostatní 3,6% Zemědělství, lesní hospodářství 7,3% Výroba kovů, kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, strojů a zařízení 13,5% Ostatní zpracovatelský průmysl 21,2% Výroba a rozvod elekřiny, plynu, vody 4,1%


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Nejčastěji porušované předpisy Z rozboru šetřených smrtelných a závažných pracovních úrazů vyplývá, že nejčastěji porušovaným předpisem je zákoník práce, a to § 102 odst. 1 a 4 tím, že zaměstnavatel nevyhledává rizika a nepřijímá opatření k jejich odstranění a nevede dokumentaci o přijatých opatřeních (nevyhodnoceno riziko polití louhem při čistění zařízení, lis není vybaven dvěma nožními ovladači; na lisu není použito mechanické nebo automatické zakládání polotovarů do pracovního prostoru nástroje; nevypracován technologický postup nebo místní provozní bezpečnostní předpis např. pro práce na mostové hydraulické sekačce, pro manipulaci s břemeny; pro manipulaci odlitků při ukládání na trakční vozík; přepínání jednotlivých ovládacích zařízení není zajištěno proti zásahu nepovolaných osob). Zaměstnavatel nezajišťuje zaměstnancům dostatečné informace a pokyny o bezpečnosti práce a ochraně zdraví při práci a nejsou seznamováni s riziky a výsledky vyhodnocení rizik a opatřeními na ochranu před působením těchto rizik - § 103 odst. 1 písm. f) zákoníku práce. Porušován je i § 103 odst. 2 písm. c) zákoníku práce, kdy zaměstnavatel nezajišťuje školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti práce, zároveň také není tato znalost předpisů soustavně kontrolována a školení není pravidelně opakováno. Dalším nejčastěji porušovaným předpisem je zákon 309/2006 Sb., a to § 4 odst. 1 písm. a) a c) tohoto zákona – dočasná stavební konstrukce není řádně vystrojena a vybavena prostředky pro výstup; není provedena odborná prohlídka dočasné stavební konstrukce; u řetězového vazáku chybí bezpečnostní pojistky; vzdálenost mezi rotující částí stroje a hranou horní krytu neodpovídá předpisům; nejsou stanoveny podmínky pro bezpečný provoz včetně provádění kontrol apod., dále § 5 odst. 1 písm. c) tohoto zákona – otvor v podlaze není zakryt poklopem; podlaha pracovního lešení nemá zajištěny volné okraje proti pádu; žebřík přesahuje výstupovou pracovní plošinu pouze o 5 cm; není stanoven postup při bourání a demolicích. U úrazů na strojích je nejčastěji porušováno nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, § 3 odst. 1, – navíjecí zařízení u linky není vybaveno ochranným zařízením proti zachycení zaměstnance; u křovinořezu chybí příslušná pojistná část, otvor vytvořený konstrukcí polepovacího stroje není opatřen ochranným krytem; trojdílný ochranný kryt formovacího stroje neplní svoji funkci apod. Porušení ze strany postiženého pracovníka bylo hlavní příčinou 50 % smrtelných a 15,6 % závažných pracovních úrazů (používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti příkazu a nepoužití přidělených osobních ochranných pracovních prostředků); podílelo se však i na úrazech, kde byla hlavní příčina v porušení povinností zaměstnavatele. U porušení ze strany zaměstnance (zraněného) jde většinou o nedodržení právních a ostatních předpisů a pokynů zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen – porušení § 106 odst. 4 písm. c) zákoníku práce, ke kterému se přidává i písm. d) - nedodržení pracovního postupu (např. odstranění podélných ztužujících prvků bouraného objektu a nedodržení pracovního postupu; nedodržení technologického postupu montáže, pořadí a směru prvků vzduchového systému lokomotivy; nezajištění zvednutého nákladního automobilu proti jeho pádu; nedodržení místního provozního bezpečnostního předpisu a pracovního postupu pro řezání velkých formátů; nedodržení návodu na obsluhu stroje při čištění ucpaného



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj sběrače řezačky CLAAS; porušení zásad bezpečnosti práce při obsluze vrtačky v rukavicích; odložení stanovených a přidělených OOPP v průběhu procesu přípravy chemického roztoku a setrvání v ohroženém prostoru apod.).

Porušení předpisů u smrtelných a závažných úrazů (příčina úrazu)

23% 59%

Nedodržení předpisů na straně zaměstnavatele Zavinění na straně zraněného

18%

Riziko práce, ohrožení jinou osobou nebo zvířaty

Zhodnocení opatření organizací U zaměstnavatelů, kde došlo ke smrtelnému nebo závažnému pracovnímu úrazu jsou přijímána nejčastěji výchovná opatření, a to seznámení zaměstnanců s úrazem a opakované proškolení a přezkoušení z bezpečnostních předpisů, seznámení s návodem na obsluhu stroje, s technologickým postupem. Tam, kde byly nalezeny nedostatky na zařízeních, byla přijímána technická opatření, jako např. doplnění zvukové signalizace tak, aby byl zřejmý nejen počátek nebezpečné operace ale i konec operace; při práci na lisu více pracovníky bude lis vybaven nožním ovladačem i pro druhého pracovníka obsluhy; na dílně, kde jsou skladovány desky, bude umístěno zařízení umožňující bezpečné překlápění desek; při provádění prací ve výškách bude zabezpečena ochrana proti pádu pomocí prostředků kolektivní ochrany; výška otvoru vytvářeného ochranným krytem a konstrukcí stroje, v místě vodicích válců bude upravena tak, aby odpovídala platným technickým normám; pracoviště u vodících válců polepovacího stroje bude upraveno tak, aby byl zajištěn bezpečný přístup obsluhy k zařízení. V případě úrazů, na kterých se podílela nesprávná organizace práce, stanovil zaměstnavatel organizační opatření – hlavně zpracování technologického postupu práce a seznámení s tímto postupem; doplnění bezpečnostních tabulek; zajištění vypnutí jeřábové dráhy v případě poruchy na technologickém zařízení, umístěném v prostoru nízkého průjezdného profilu jeřábové dráhy; stanovení podmínky bezpečného provozu, kontroly a čištění systému potrubí napojeného na automatickou karuselovou plničku másla místním provozním bezpečnostním předpisem; dopracování technologického postupu o konkrétní způsob zabezpečení zaměstnanců při provádění stavebních prací spojených s výstavbou rodinných domů se zaměřením na riziko pádu z výšky; doplnění technologických postupů pro montáž a použití DOKA bednění o používání OOPP; při provádění oprav po demontování ochranných krytů bude nebezpečný prostor opatřen krycím plechem k zabránění přístupu do nebezpečného místa, popřípadě bude stroj vypnut servisním spínačem; doplnění veškerých technologických, pracovních postupů o nutnost stanovení nebezpečného prostoru vrtné soupravy; stanovení postupu a způsobu dorozumívání mezi obsluhou sekačky a štípačky při zarovnávání styroporových ploten apod.




4.4

Šetření podnětů, oznámení a stížností

4.4.1 Analýza podnětů ke kontrole zaměstnavatelů Inspektorát obdržel v roce 2010 celkem 1048 podání – podnětů ke kontrole dodržování pracovně právních předpisů u zaměstnavatele, přičemž většina podání směřuje do oblasti pracovních vztahů a podmínek (978 podání). Porovnáním údajů za loňský rok a roky uplynulé zjistíme, že počet zaslaných podnětů ke kontrole výrazně narostl. Zatímco v r. 2007 přijal inspektorát 834 podání, v r. 2008 to bylo 805 podání, v roce 2009 795 podání, v roce loňském to již bylo 1048 podání. Vzestup je patrný v oblasti pracovních vztahů a podmínek (978 v roce 2010 oproti 740 v r. 2009, 755 v r. 2008 a 786 v roce 2007) i v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (70 v roce 2010 oproti 50 v r. 2008 a 2009 a 48 v roce 2007). Rozlišení podnětů ke kontrole podle oblasti podání však není jednoznačné, neboť řada podnětů ke kontrole je tzv. kumulovaných, tj. spadajících do oblasti pracovních vztahů a podmínek i oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Způsob komunikace s inspektorátem Podavatelé se mohou obracet na inspektorát s dotazy a podněty ke kontrole osobně v rámci poskytovaného poradenství (podnět je sepsán na inspektorátu do připraveného formuláře), telefonicky, písemně, faxem, emailem či prostřednictvím datové zprávy. Pro podavatele je tak zřejmý nejpohodlnější způsob komunikace s inspektorátem osobním jednáním (nejčastěji v rámci poskytovaného poradenství na konzultačních místech) a prostřednictvím držitele poštovní licence.

V roce 2010 bylo podáno podnětů ke kontrole: Způsob podání

Počet podání

osobně

486

telefonicky

2

poštou

310

faxem

3

emailem

121

datovou zprávou

125

Ze srovnávací tabulky let 2009 a 2010 zjistíme, že oproti roku 2009 narostlo využívání komunikace osobně, emailem a prostřednictvím datových schránek, jejichž provoz byl spuštěn od 1.11.2009 (tento způsob komunikace využívají zejména úřady při postupováním věcně či místně nepříslušných podání, popř. podávání podnětů k využití v rámci vlastní kontrolní činnosti).



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Podavateli podnětů ke kontrole byli jednak přímo zaměstnanci daného zaměstnavatele, popř. bývalí zaměstnanci, jednak byla některá podání postoupena inspektorátu SÚIP či ostatními státními orgány. Obdobně jako jsou inspektorátu postupovány podání od jiných subjektů, taktéž inspektorát zjišťuje, že v některých případech nespadá problematika do jeho působnosti a není tak k provedení kontroly věcně příslušný. Jedná se nejčastěji o výtky týkající se neplacení sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatelem, nevydání evidenčního listu důchodového pojištění působnost okresní správy sociálního zabezpečení, diskriminaci při výběrovém řízení či neuzavření pracovní smlouvy dle sjednaných podmínek (zaměstnavatel např. navrhne uzavření dohody o pracovní činnosti místo pracovní smlouvy) – působnost úřadu práce, problematika stavebního zákona – působnost stavebních úřadů městských úřadů (magistrátů), hygiena práce (zaměstnanci se nemají kde umýt, neteče teplá voda atd.) - působnost hygienických stanic. V roce 2010 bylo postoupeno jiným orgánům 44 podání, nejčastěji jinému orgánu inspekce práce (inspektorátu či SÚIP) z důvodu místní nepříslušnosti (zrušení části zaměstnavatele, umístění centra či agendy v působnosti jiného inspektorátu atd.). V roce 2009 bylo postoupeno jiným subjektům 39 podání. Řada podání byla částečně postoupena, když zbývající část spadala do působnosti inspektorátu (např. podavatele sdělil, že mu nebylo vydáno potvrzení o zaměstnání a evidenční list důchodového pojištění). Nejčastěji se jedná o podání částečně postoupená úřadům práce, okresním správám sociálního zabezpečení, Krajské hygienické stanici, finančním úřadům či městským úřadům (jakožto zřizovateli zaměstnavatele, živnostenským úřadům). Číslo takto částečně postoupených podání nelze určit, neboť není vedena samostatná statistika. Jelikož se v r. 2009 se nepodařilo prošetřit všechna podání adresovaná na inspektorát, bylo 175 podnětů ke kontrole převedeno do r. 2010. V loňském roce se inspektorátu podařilo vyřídit 844 podání (v roce 2009 to bylo 722 podání), z toho bylo 640 podání šetřeno formou kontroly (v roce 2009 to bylo 543 podání), 73 podání bylo vyřízeno jinak – dopisem 5 podání, jinou kontrolou 24 podání, postoupeno 44 podání (v roce 2009 to bylo 45 podání) a 171 podání nebylo šetřeno, nejčastěji z důvodu (např. nemožnosti prošetření zaměstnavatele nebylo možno dohledat) a neshledání důvodu k šetření (v roce 2009 to bylo 171 podání). Nevyřízeno zůstalo v roce 2010 338 podnětů ke kontrole (ať již z důvodu stádia rozpracovanosti či o nichž nebylo doposud rozhodnuto) a inspektorát se jimi bude zabývat v prvním čtvrtletí letošního roku. Důvodem je výrazné zvýšení počtu podání při stávajícím personálním obsazení odborů (kapacitních možnostech inspektorátu) a četnosti podání ke konci kalendářního roku 2010.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj V grafu je znázorněno, že více než ¾ podání (81% podání) bylo v roce 2010 vyřízeno šetřením či vyřízeno jinak (dopisem, osobně, postoupením podání).

Výsledky šetřených podnětů v roce 2010: Oprávněné částečně oprávněné neoprávněné neprokázané

259 190 75 116

Z výše uvedené tabulky tak jednoznačně vyplývá, že u téměř ¾ podaných podnětů ke kontrole byla zjištěna jejich oprávněnost, tj. bylo kontrolou zjištěno porušení ustanovení právních předpisů. Porovnáním údajů s léty předchozími zjistíme v mírný pokles podnětů vyhodnocených jako oprávněných (40% v roce 2010 oproti 50% v r. 2008 a 52% v r. 2009) za současného mírného nárůstu podnětů vyhodnocených jako částečně oprávněných (30% v roce 2010 oproti 23% v r. 2008 a 21% v r. 2009). Procento podnětů ke kontrole po obsahové stránce neoprávněných je více méně totožný jako v minulosti (12% v roce 2010, 11% v r. 2008 a 2009). Podobně tak v případě podnětů, u nichž zůstal obsah neprokázán (18% v roce 2010, 16% v r. 2008 a 2009). Jelikož inspektorát není ze zákona nadán soudní ani komplexní vyšetřovací pravomocí (např. inspektor není nadán pravomocí zpochybňovat pravost či autenticitu ke kontrole předložených dokladů), popř. se jedná o „tvrzení proti tvrzení“ (výpovědi zaměstnance a Zpráva o činnosti za rok 2010


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj zaměstnavatele jsou skutkově vzájemně rozporné) či se na inspektorát obracejí zaměstnanci (bývalí zaměstnanci), jejichž spor je již řešen u soudu, do jehož pravomoci nemůže inspektorát zasahovat a který je jediný nadán pravomocí rozhodovat s konečnou platností o individuálních právech a povinnostech, zůstává velké procento z podaných podnětů neprokázáno. Nepřihlížeje k podnětům neprokázaným, je procento oprávněných či částečně oprávněných podnětů 86 % oproti 14 % podnětům neoprávněných. Podobně tomu bylo i v období předcházejícím – v roce 2009 bylo vyhodnoceno jako oprávněných či částečně oprávněných podnětů 87 % oproti 13% podnětům neoprávněných. Dále viz bod 3.2.7 této zprávy (Dodržování pracovněprávních předpisů a předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci provádění kontrol na základě podnětů). 4.4.2 Analýza stížností dle ustanovení § 175 správního řádu podaných v r. 2009 V souladu s ustanovením § 175 správního řádu se může každý, jehož oprávněných zájmů se dotýká činnost inspektorátu v jednotlivém případě, obrátit na inspektorát se stížností proti nevhodnému chování úředních osob (pracovníků inspektorátu) nebo proti postupu inspektorátu, neposkytuje-li tento zákon jiný prostředek ochrany. Inspektorát je povinen vyřídit stížnost do 60 dnů ode dne jejího doručení a o vyřízení stížnosti stěžovatele v této lhůtě vyrozumět. Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u inspektorátu, nebyla řádně vyřízena, může požádat SÚIP, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti. V roce 2010 byla podána 1 stížností z toho podáno v 1. pololetí podáno v 2. pololetí

0 1

vyřízeno v 1. pololetí vyřízeno v 2. pololetí

0 1

Výsledek šetření stížností: důvodných

0

částečně důvodných

0

nedůvodných

1*

*

Stížnost byla podána kontrolovanou osobou na způsob vedení a průběhu vedení kontroly. Nebylo pochybením inspektorátu, když uložil za spáchání správních deliktů pokutu, aniž by vyčkal doručení sdělení o opatřeních přijatých k odstranění nedostatků, resp. o odstranění nedostatků. Inspektorka správně vyhodnotila a právně kvalifikovala porušení zaměstnavatele (inspektorát nemůže akceptovat chybnou či nedostatečnou interpretaci ustanovení zákoníku práce zaměstnavatelem a za nedobrou úroveň komunikace mezi zaměstnavatelem a jeho zaměstnancem). Inspektorka je oprávněna dle zákona o inspekci práce žádat dodatečné předložení dokladů. Přezkoumáním postupu inspektorky při kontrole nebylo zjištěno porušení právních předpisů.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Srovnání s r. 2007 a 2008 Celkem podaných stížností v r. 2007

6


2


1

nedůvodných

3

Celkem podaných stížností v r. 2008

5


0


2

nedůvodných

3

Celkem podaných stížností v r. 2009

9


0


2

nedůvodných

7

Z uvedených údajů je patrný výrazný pokles počtu podaných stížností dle ustanovení § 175 správního řádu.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Stížnosti řešené SÚIP V 9 případech se stěžovatelé obrátili se svou stížností přímo na SÚIP. Stížnosti byly v 7 případech vyřízeny jako nedůvodné. V 1 případu byla stížnost shledána částečně důvodnou a 1 případu nebylo doposud rozhodnuto (byla podána na přelomu roku). Stížnosti, které byly vyhodnoceny jako nedůvodné (7): -

ve 3 případech se stěžovatel se domníval, že jeho podání nebyla řádně vyřízena. SÚIP po prošetření stížností konstatoval, že inspektorát postupoval v souladu se zákonem o inspekci práce a zákonem o státní kontrole.

-

v 1 případu byl stěžovatel nespokojený s jednáním a poskytnutými informacemi o provedené kontrole inspektorátem. SÚIP po prošetření stížností dospěl k závěru, inspektorát postupoval v souladu se zákonem o inspekci práce a zákonem o státní kontrole a doporučil stěžovateli obrátit se s žalobou na soud.

-

v 1 případě stěžovatel uvedl, že mu nikdo z inspektorátu neodpověděl na jím podaný podnět ke kontrole zaměstnavatele. Toto tvrzení se při následném prošetření ukázalo nepravdivým.

-

ve 2 případech byli stěžovatelé nespokojeni s výsledky kontroly. V prvním případě jelikož byly dle názoru stěžovatele uznány neplatné doklady předložené ke kontrole. Inspektor není oprávněn zpochybňovat pravdivost předložených dokladů či kontrolovanou osobu osočovat, že se jedná o podvrh, falzifikát či doklad dodatečně vyhotovený. Zaměstnavatel inspektorovi při kontrole doklady doložil s tím, že si je stěžovatel odmítl převzít. Stěžovateli bylo SÚIP doporučeno, domnívá-li se, že zaměstnavatel předložil inspektorovi při kontrole nepravý doklad a on má doklad pravý, tento doklad předložit a domáhat se svých práv soudní cestou. Při prošetřování stížnosti v druhém případu bylo zjištěno, že stížnost byla zaslána v mezidobí podání podnětu ke kontrole zaměstnavatele a ukončením kontroly (podání informace dle ustanovení § 5 odst. 2 zákona o inspekci práce). Z následné reakce stěžovatele jakožto podavatele podnětu ke kontrole lze vyvodit, že byl jmenovaný s provedením kontroly ze strany inspektorátu spokojen.

Stížnost, která byla vyhodnocena jako částečně důvodná (1): -

stěžovatel podal na inspektorát podnět ke kontrole svého zaměstnavatele. Následně bylo zjištěno, že k provedení kontroly není inspektorát místně příslušný, proto bylo podání postoupeno na jiný oblastní inspektorát práce. Z důvodu problematické místní příslušnosti došlo mezi oblastními inspektoráty práce k administrativním průtahům při vyřizování podnětu ke kontrole.




5. Poradenská, výchovná a vzdělávací činnost 5.1

Poradenská činnost

Základní informace a poradenství jsou poskytovány zaměstnavatelům a zaměstnancům bezúplatně v souladu se zákonem o inspekci práce. Poradenství je poskytováno se zaměřením na upřesnění požadavků bezpečnostních předpisů v sídle OIP v Brně každou středu od 8:00 do 17:00 hod., pak ve středu v lichém týdnu v krajském městě Zlíně od 8:00 do 17:00 hod. a na příslušných konzultačních místech (viz část 1.2 této zprávy), od 8:00 – 15:00 hod. Poradenství se zaměřením na oblasti pracovněprávních vztahů je v sídle OIP v Brně v pondělí a středu od 8:00 do 17:00 hod, na konzultačním místě v krajském městě Zlíně od 8:00 do 17:00 hod. a na konzultačním místě v okrese každou středu od 8:00 – 15:00 hod. V ostatních dnech v době od 8.00 – 14.00 hod. je v rámci OIP zabezpečen styk s veřejností. Mezi nejčastěji konzultovanou problematiku v oblasti BOZP jsou požadavky v rozsahu § 101 - § 108 zákoníku práce, zejména oblast vyhledávání rizik, příjímání opatření a předcházení rizikům, při uplatňování zákona číslo 309/2009 Sb., zejména oblast odborné způsobilosti a zvláštní odborné způsobilosti. K nárůstu požadavků na informace a poradenství ve stavebnictví došlo vlivem značné rozdílnosti úrovně řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci mezi zhotoviteli provádějícími stavební a montážní práce, která je přímo závislá na praktických zkušenostech a odborných znalostech z BOZP pracovníků provádějících odborné vedení staveb, odborně způsobilých osob působících v oblasti prevence rizik a koordinátorů BOZP na staveništích. Informace a poradenství bylo zejména v souvislosti s úkoly zadavatelů staveb, jejich zhotovitelů, fyzických osob, které se na stavbě podílejí a koordinátora BOZP při práci na staveništi (zvláště způsob a rozsah zpracování plánu BOZP, k němuž nejsou v předmětné legislativě žádné upřesňující instrukce). V oblasti dopravy se jedná zejména o způsoby zabezpečení stanovených zásad bezpečnosti práce na pracovišti, včetně zajištění zaměstnanců proti nežádoucímu pádu (například manipulace), zpracování místních provozních bezpečnostních předpisů a záležitostí spojených s provozem manipulační techniky. Jedním z nejčastěji konzultovaných dotazů v oblasti elektrických zařízení bylo, kdo smí provádět revize el. spotřebičů a el. ručního nářadí. Dalším častým dotazem jsou vnější vlivy a jejich význam, tj. plán revizí, lhůty revizí a provedení el. zařízení. Poslední velkou oblastí konzultací jsou diskuse nad technickými řešeními, která mají odstranit zjištěné nedostatky nebo dosáhnout dílčího zlepšení stavu el. zařízení. Poradenství v oblasti tlakových a plynových zařízení bylo prováděno nejčastěji při kontrolách v rámci jednotlivých úkolů a týkalo se různých problematik, vyplývající z provozu vyhrazených tlakových technických zařízení, např. způsob odstranění závad, možnost opravy středotlakých parních kotlů, tlakových nádob, výměny zabezpečovacích zařízení, posuzování sestav tlakových zařízení v návaznosti na uplatnění nových evropských norem.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Dalšími často konzultovanými problematikami byla oblast projektové dokumentace v návaznosti na ustanovení předpisů a norem, postupy při posuzování strojního a technologického zařízení z hlediska BOZP při uvádění do provozu i přes nižší počet stanovisek k projektovým dokumentacím, který je dán zejména důsledným dodržováním stanovených zásad pro jejich výběr k posouzení. Stejně jako v předchozím roce i v roce 2010 byly uskutečňovány v rámci tzv. předkolaudačních prohlídek konzultace s investory, při nichž byly hodnoceny bezpečnostní požadavky na provoz instalovaných technických zařízení. Tato forma poradenské činnosti je přijímána velmi pozitivně. Oblasti nejčastěji poskytovaných informací z oblasti BOZP: - vyhledávání rizik, příjímání opatření a předcházení rizikům - povinnosti zaměstnavatelů, plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů - technická a provozní dokumentace zdvihacích zařízení, kvalifikace obsluhy jeřábů a vazačů - dokumentace strojních zařízení (prohlášení o shodě, návodů k obsluze atd.) - stavu bezpečnostních předpisů a norem - povinnosti zaměstnavatelů v návaznosti na zákoník práce - požadavků na vybavení pracovníků OOPP - postupů při evidenci (šetření) pracovního úrazu - požadavků na dispoziční uspořádání výrobních prostor – vybavení stroji, technologickými zařízeními, dopravními zařízeními, problematika pracovního prostředí - požadavky na pracoviště a pracovní prostředí - úkoly zadavatele stavby, jejího zhotovitele a koordinátora - způsob a rozsah zpracování plánu BOZP na staveništi - povinnosti zaměstnavatelů v návaznosti na nařízení vlády č. 591/2006 Sb. V průběhu roku 2010 bylo poskytnuto celkem 1946 konzultací v oblasti BOZP na konzultačních pracovištích, z toho 723 formou osobního jednání, telefonicky 591, písemně 25. Zaměstnavatelé, případně zaměstnanci organizací (kontrolovaných osob), využívají pro konzultaci přítomnosti inspektorů na pracovištích v rámci kontroly. Poradenská činnost v oblasti pracovních vztahů a podmínek je poskytována v sídle OIP v Brně v pondělí až pátek, a to v pondělí a středu od 8:00 – 17:00 hod. dvěma inspektory odboru pracovních vztahů a podmínek. Ostatní dny je poradenská činnost od 8:00 -14:00 hod. prováděna jedním inspektorem. Ke konzultaci je na OIP využívaná konzultační místnost v přízemí, která umožní snadné poskytování konzultací. Další poradenská činnost je prováděna na detašovaných pracovištích v Blansku, Břeclavi, Hodoníně, Kroměříži, Uherském Hradišti, Valašském Meziříčí, Vyškově a Znojmě, a to ve středu od 8:00 - 15:00 hod., ve Zlíně od 8:00 do 17:00 hod. Všechna tato pracoviště jsou vybavena pevnou telefonní linkou a dostupnou počítačovou technikou, umožňující poskytování kvalitních poradenských služeb, týkajících se oblasti pracovních vztahů a podmínek.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Bezúplatné poskytování základních informací a poradenství týkajících se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek zaměstnavatelům a zaměstnancům dle ustanovení § 5 odst. 1 písm. k) zákona o inspekci práce se od počátku existence OIP v roce 2005 stalo velmi vyhledávanou a využívanou službou. Poradenství PVP je poskytováno třemi formami – osobními konzultacemi, písemně (klasickou i elektronickou poštou) a telefonicky, přičemž počet požadavků na poskytnutí poradenství je rok od roku vyšší. V roce 2010 došlo v souladu s předpoklady v oblasti poskytování poradenství PVP k určitému posunu nejčastějších témat. Narozdíl od předchozích období, kdy zcela nejčastějším tématem bylo neposkytnutí něčeho zaměstnavatelem (mzdy, náhrady mzdy, zápočtového listu, cestovních náhrad aj.), se v roce 2010 navíc a častěji vyskytovala témata související se zhoršením ekonomických podmínek zaměstnavatelů – ukončování pracovních poměrů a aktivity zaměstnavatelů k nim směřující - a dále tzv. nouzové pracovní režimy (zkracování pracovní doby, částečná nezaměstnanost, různá neplacená volna z nedostatku práce, aj.). V souvislosti s touto problematikou došlo k nárůstu počtu dotazů nejen od zaměstnanců (kteří se zpravidla dotazovali, zda má zaměstnavatel na zaváděná opatření vůbec právo a co se stane, když oni s nimi nebudou souhlasit), ale i od zaměstnavatelů, kterým šlo o to, aby svá opatření zavedli správně, v souladu s právními předpisy a bez rizika postihu od inspektorátu, což je možno považovat za pozitivní trend. Negativně lze hodnotit přetrvávání problémů, které se v oblasti poradenství PVP vyskytují opakovaně od počátku: - žadatelé se velmi často obraceli na OIP s dotazy a problémy nespadajícími do naší věcné působnosti, - žadatelé očekávali v rámci poradenství poskytování kompletního právního servisu a velmi často se dožadovali zcela konkrétních návodů, postupů a rad, jak mají svůj konkrétní problém se zaměstnavatelem řešit. V roce 2010 bylo poskytnuto 9996 konzultací na všech pracovištích včetně sídla OIP v Brně a to osobně nebo telefonicky. Dále bylo odpovězeno na 389 písemných dotazů.

Nejčastěji poskytované informace z oblasti pracovních vztahů a podmínek - ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnance - ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele - zákonem stanovené možnosti přeřazení na jinou práci než obsahuje pracovní smlouva - povinnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci - nárok na odstupné při ukončení pracovního poměru - neuhrazená mzda - neoprávněné srážky ze mzdy - rozdíly v evidenci pracovní doby - nerovný přístup k zaměstnancům - práce přesčas - cestovní náhrady - pracovní pohotovost - sjednání více pracovněprávních vztahů u téhož zaměstnavatele - dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr - kolektivní smlouvy, individuální nároky



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj - reklamní činnost dětí - právní pomoc – advokáti, odbory - vznik a náhrada škody

Konzultace v oblasti BOZP a PVP – porovnání rok 2007 – 2010 9996

10000 9000

8311

8000 7000 6000

5373

5784

2007 2008

5000

2009

4000

2010

3000 2000

2318 1768 1809

1946

1000 0 BOZP

PVP

5.2 Výchovná a vzdělávací činnost Výchova a vzdělávání nově přijatých zaměstnanců - inspektorů OIP V průběhu roku 2010 nastoupili na OIP celkem 4 noví inspektoři – čekatelé (tlaková a plynová zařízení, strojírenství, zemědělství, stavebnictví). Z uvedených specializací byl 1 inspektor čekatel zařazen do I. běhu odborného inspektorského kurzu a 3 inspektoři čekatelé do II. běhu inspektorského kurzu. Vstupní vzdělávání Zaměstnanci, kteří nastoupili v roce 2010 na OIP, tzn. výše uvedení inspektoři čekatelé, absolvovali s cílem zajištění adaptačního procesu v podmínkách OIP vstupní vzdělávání úvodní v termínech a rozsahu požadovaném Příkazem generálního inspektora SÚIP č. 18/2006. Vstupní vzdělávání následné Povinné vzdělávání dle Usnesení vlády č. 1542/2005 absolvovalo v roce 20010 celkem 11 zaměstnanců OIP.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Odborné semináře inspektorů BOZP V roce 2010 se uskutečnilo 20 odborných seminářů pořádaných SÚIP, VÚBP, popř. dalšími vzdělávacími subjekty pro inspektory zaměřené na problematiku specializovaných oblastí. Na všech odborných seminářích byli účastníci seznamováni s novou legislativou pro danou oblast, popřípadě byly upřesněny a sjednoceny požadavky k výkonu kontroly dle zadaných úkolů plánu. V průběhu seminářů rovněž probíhala aktivní výměna zkušeností a nasměrování na praktickou orientaci ke kontrolní činnosti v dané problematice. Odborné semináře inspektorů PVP V roce 2010 se uskutečnily 3 odborné semináře pořádané SÚIP zaměřené na problematiku specializovaných oblastí. Na seminářích byli zaměstnanci seznamování zejména s významnými změnami v návaznosti na aktuální vývoj legislativy. Všechny semináře byly hodnoceny pozitivně a to zejména ty, na kterých byly znázorněny případové studie a byla umožněna rozsáhlá diskuze k dané problematice, s důrazem na praktické využití.

5.3

Publikační činnost, činnost v rámci regionu působnosti OIP

Program osvěty a propagace OIP na rok 2010 vycházel z kompetencí zákona o inspekci práce a z cílů Národní politiky BOZP. V průběhu roku zaměstnanci OIP podávali v odpovídajícím rozsahu a se zřetelem na zákonné možnosti informace k aktuálním otázkám zásad BOZP a problematiky pracovněprávních vztahů z činnosti orgánů inspekce práce zástupcům médií celostátního i regionálního formátu (denní tisk, odborné časopisy, televize- mluvčí OIP). Na regionální úrovni k popularizaci zásad BOZP a problematiky pracovněprávních vztahů působí především inspektoři v jednotlivých regionech, např. formou prezentace OIP, vývoje úrazovosti a nástinu kontrolní činnosti a výskytu nejzávažnějších problémů v oblasti pracovněprávních vztahů v novinách vydávaných v jednotlivých regionech. Rovněž jsou využívána pozvání na „Poradní sbory“, Zemědělských svazů, Odborových svazů atd. Příspěvky zaměstnanců, publikované v odborném tisku, byly věnované aktuální problematice nových legislativních úprav a jejich aplikaci v praxi inspekce práce nebo informovaly o výsledcích kontrolní činnosti. OIP poskytl příspěvky do Zpravodaje SÚIP na téma - „Zaměstnávání zaměstnanců se sníženou pracovní schopností“, „ Bezpečnost práce a technických zařízení při provozu čerpacích stanic na zkapalněné uhlovodíkové plyny (LPG, CNG)“, „Bezpečný podnik a jeho přínos k systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“ , „Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků v praxi (s důrazem na chemický průmysl)“ a „Bezpečnost práce se zahradní technikou“.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Zástupci OIP se v září roku 2010 zúčastnili mezinárodního veletrhu prostředků osobní ochrany, bezpečnosti práce a pracovního prostředí INTERPROTEC. Veletrh se uskutečnil na Výstavišti v Brně a naši zaměstnanci se zde podíleli na propagaci činnosti orgánů inspekce práce a zajištění provozu výstavního stánku.




6. Ochrana veřejnosti Kontrola OIP se zaměřením na dodržování povinností, vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, provozu technických zařízení a vyhrazených technických zařízení dle § 3 odst. 1 písm. b), c) a d) zákona o inspekci práce, je zpravidla naplňována při běžných kontrolách, např. u stavebních firem, jejichž činnost se odbývá v zastavěném území, kde je ověřováno i splnění požadavků ochrany osob, které nepatří ke stavbám, tzn. ochrana veřejnosti. Zejména se jedná o zajištění staveb - staveniště, což tvoří s ohledem na investiční růst do nástaveb a půdních vestaveb značný problém, pronájem za použití chodníků na veřejných prostranstvích. Kontroly jsou jednak plánované a jednak mnohdy z podnětu – upozornění veřejnosti. Při posuzování projektové dokumentace je tato posuzována i z pohledu dopadu plánované stavby na bezpečnost veřejnosti. Odborná vyjádření a informace o předpisech k zajištění bezpečnosti práce jsou poskytována orgánům činným v trestním řízení a dalším státním institucím na vyžádání, zejména při objasňování úrazů osob konajících činnost, mimo pracovněprávní vztahy a dětí. Při poskytování bezplatného poradenství je poskytováno poradenství i v případech, kdy se nejedná o pracovněprávní vztah, zejména se jedná o předpisy v oblasti BOZP, které lze přiměřeně použít. V rámci publikační činnosti a popularizace ve sdělovacích prostředcích jsou řešeny otázky na ochranu zdraví při práci, a to i ve vztahu k veřejnosti. K mnoha dalším mimopracovním úrazům a událostem, kdy došlo k ohrožení veřejnosti, podával OIP odborné vyjádření, nejčastěji pro Policii ČR. Jednalo se například o: -

vyjádření k pracovním úrazům, které OIP nešetřil, zejména v odvětví stavebnictví lesnictví a zemědělství a vnitrozávodové dopravě

-

posouzení naplnění požadavků bezpečnosti práce v případě vzniku nepracovních úrazů

-

hodnocení způsobu zajištění výkopů, kdy došlo k pádu osob do těchto výkopů

-

hodnocení způsobu zajištění prostranství u lešeňových konstrukcí u obytných budov, kde je prováděna stavební činnost v souvislosti se zateplováním a úpravami fasády

-

vyjádření k odborným otázkám, týkajícím se pracovních postupů při úrazech el. proudem a systému bezpečné práce při úrazech, týkajícím se zdvihacích zařízení




7. Spolupráce s orgány a organizacemi Spolupráce s orgány státní správy byla v roce 2010 uskutečňována v tomto rozsahu: Policie ČR - spoluúčast a spolupráce při šetření úrazů, včetně objasňování příčin mimopracovních úrazů, k nimž dochází na veřejných prostranstvích - vypracování odborných vyjádření k předloženým vyšetřovacím spisům PČR s poskytnutím odborného hodnocení případného porušení bezpečnostních předpisů, event. objasnění příčin vzniku události - spoluúčast při kontrolách nelegálního zaměstnávání cizinců apod. Stavební úřady - spolupráce při posuzování vybraných projektových dokumentací staveb a spoluúčast při závěrečných kontrolních prohlídkách staveb - získávání podkladů pro kontrolu u staveb na veřejném prostranství ve městech a obcích Úřady práce - účast zaměstnanců OIP na jednáních poradních sborů - provádění společných koordinovaných kontrol - spolupráce při šetření podnětů zaměstnanců v oblasti BOZP a pracovněprávních vztahů Živnostenské úřady - poskytování informací o vydaných povoleních a působení agentur práce - předávání údajů o právnických a fyzických subjektech k výkonu kontroly - poskytování informací o povolení činnosti zahraničním subjektům Český báňský úřad, Hasičský záchranný sbor, ČIŽP - vzájemné upozorňování na nedostatky zjištěné při kontrolách, konzultace problémů, u nichž nejsou zcela jednoznačně vymezeny kompetence kontroly, výpomoc při objasňování úrazových událostí apod. - spolupráce při výkonu inspekce podle zákona o prevenci závažných havárií - spolupráce v rámci závěrečných kontrolních prohlídek

Odborové orgány - spoluúčast příslušných odborových orgánů při šetření úrazových událostí - kontroly na základě podnětu podaného příslušným odborovým orgánem - po zahájení kontroly u kontrolované osoby je vždy zástupce odborové organizace, rady zaměstnanců či zástupce zaměstnanců pro oblast BOZP vyrozuměn o jejím zahájení - vzájemná výměna zkušeností - konzultace ČSSZ, FÚ,FŘ - provádění společných koordinovaných kontrol



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj KHS Jihomoravského kraje a KHS Zlínského kraje - společné kontroly při plnění úkolu SLICu - dodržování předpisů při používání chemických látek na pracovištích - spolupráce v rámci závěrečných kontrolních prohlídek Agrární komora ČR - formou poskytování konzultací Technická inspekce České republiky - vzájemné konzultace a předávání informací dle Metodického pokynu GI č. 1/2007 „Rozdělení úkonů a činností k zajištění kontroly bezpečnosti provozovaných vyhrazených technických zařízení“




8. Závěr Při hodnocení současné situace v oblasti bezpečnosti práce a dodržování předpisů v oblasti pracovněprávních vztahů považuje OIP tak, jak vyplývá z této zprávy i ze zpráv z let předcházejících, popř. ze samostatných informací o plnění dílčích úkolů dle plánu SÚIP, za nutné poukázat zejména na následující skutečnosti: •

Neznalost předpisů v oblasti bezpečnosti práce u zaměstnavatelů i nadále přetrvává. Zaměstnavatelé s menším počtem zaměstnanců většinou spatřují plnění povinností v oblasti BOZP pouze v uskutečnění školení svých zaměstnanců, které zajišťují s využitím externích poradců. Taková školení zpravidla nejsou zaměřena na konkrétní výkon práce a jsou více či méně formální záležitostí. Setrvává podcenění přípravy k výkonu pracovní činnosti. Příprava to není jen seznámení s právními předpisy, ale je nutné, aby proběhlo důkladné seznámení s technologickými a pracovními postupy, v případě obsluhy složitějších strojů a zařízení seznámení s jejich obsluhou, včetně praktického zacvičení.

•

Jak vyplývá z analýzy pracovních úrazů je nutné zvláštní pozornost věnovat novým zaměstnancům v prvních třech měsících výkonu pracovní činnosti. Pracovní úrazovost je v prvních třech měsících vyšší nejen u věkové kategorie 18 – 24 let, která zahrnuje především osoby, které poprvé nastupují do zaměstnání, ale také u osob, které často mění zaměstnání a ocitají se tak v novém neznámém prostředí bez dostatečných praktických zkušeností.

•

Velmi kladně lze hodnotit spolupráci s orgány a organizacemi jak při kontrole příčin a okolností pracovních úrazů, během kolaudačních řízení či v oblasti prevence závažných havárií, tak i při provádění kontrol, koordinaci společného postupu a předávání vzájemných zkušeností.

•

V oblasti pracovněprávních vztahů a pracovních podmínek je nadále vysoký počet podání zaměstnanců a jejich zástupců na neplnění povinností vyplývajících z právních předpisů. Převážná většina všech podání byla v oblasti odměňování a náhrad, případně i vědomé nerespektování předpisů ze strany zaměstnavatelů

•

Častým jevem u podání podnětů je zpoždění podání několika měsíců a často až po skončení pracovního poměru. Velká prodleva umožňuje zaměstnavatelům upravit dokumentaci o odpracované době tak, že nelze již prokazatelně zjistit skutečný stav. Je nutné, aby zaměstnanec průběžně využíval svoje právo nahlížet do evidence pracovní doby a případné neshody řešil bez zbytečného odkladu. V případech, kdy zaměstnavatel odmítá umožnit zaměstnanci nahlédnutí do evidence pracovní doby je nezbytné uplatnit nárok na toto právo písemnou formou. Mnoho problémů v oblasti pracovněprávních vztahů a pracovních podmínek vzniká především z důvodu, že zaměstnanec nevěnoval pozornost obsahu pracovní smlouvy.

•

Právní vědomí ať už mezi zaměstnavateli nebo mezi zaměstnanci je velmi nízké. Pochopení, že zákon je parametr, který by měl stanovit určitý vztah mezi partnery pracovněprávního vztahu je pojímán buď z hlediska slepého dodržování bez pochopení smyslu nebo využívání „skulin“ zákona ve vlastní prospěch, což citace zákonů v některých případech umožňují. Z tohoto pohledu nekonkrétnosti nastavených pravidel je obtížné usměrnit partnery pracovněprávního vztahu k jednání odpovídajícímu zákonům. Pracovněprávní vztah je zároveň vztahem mezilidským, tato skutečnost se promítá do podání podnětů a kontrol. Kontrolou lze působit na zaměstnavatele ve smyslu, aby vytvářeli pracovní podmínky, ať po



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj stránce odměňování, bezpečnosti práce, ale i v oblasti mezilidských vztahů. V tomto směru se jedná o práci dlouhodobou mravenčí s nejasným výsledkem.




9.

Význam použitých zkratek

OIP


SÚIP

Státní úřad inspekce práce

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

ČBÚ

Český báňský úřad

IVBP

Institut výchovy bezpečnosti práce

VÚBP

Výzkumný ústav bezpečnosti práce

ČSSZ

Česká správa sociálního zabezpečení

KHS

Krajská hygienická stanice

VTZ

vyhrazená technická zařízení

SLIC

Senior Labour Inspectors Committee – výbor vrchních inspektorů bezpečnosti práce, organizace zastřešující inspektoráty práce z různých členských států Evropského společenství

BOZP

bezpečnost a ochrana zdraví při práci

PÚ

pracovní úraz

OSVČ

osoba samostatně výdělečně činná

OOPP

osobní ochranné pracovní prostředky

ČIŽP

Česká inspekce životního prostředí

BP

Program „Bezpečný podnik“

PVP

pracovní vztahy a podmínky

OSSZ

Okresní správa sociálního zabezpečení

AP

agentura práce

PD

pracovní doba

DPP

dohoda o provedení práce

DPČ

dohoda o pracovní činnosti

zákon o inspekci práce

zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů

zákoník práce

zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

zákon č. 500/2004 Sb.

zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů

zákon o státní kontrole

zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj zákon č. 309/2006 Sb.

zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů

zákon č. 22/1997 Sb.

zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

NV č. 406/2004 Sb.

nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu

NV č. 591/2006 Sb.

nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích

NV č. 589/2006 Sb.

nařízení vlády, kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška č. 277/2004 Sb. vyhláška č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel) ve znění pozdějších předpisů



Brno, leden Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj. Důvod předložení : Předkládá : vedoucí inspektor

Recommend Documents