Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Brno, Milady Horákové 3, 658 60 Brno
ZPRÁVA O ČINNOSTI Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj
za rok 2005
Brno, únor 2006
1.
Úvod
1.1 Základní údaje Sídlo:
Brno, Milady Horákové 3, 658 60 Brno
Telefon:
545 321 285
-
ústředna
545 211 047
-
odbor dozoru
545 210 384
-
vedoucí inspektor
545 211 303
-
fax
545 572 414
- pracovněprávní vztahy
[email protected] -
e-mail
Vedoucí inspektor:
Ing. Michal Kleinhampl
Sekretariát:
Karla Hašlarová
Právník, vedoucí odd. koncepcí a informatiky:
Mgr. Miloslav Lengál
Vedoucí odboru ekonomicko-správního:
Ing. Marcela Ščerbová
Vedoucí odboru inspekce I:
Ing. Jaroslav Lukeš
Vedoucí odboru inspekce II:
Ing. Bedřich Matějka
Vedoucí odboru inspekce III:
JUDr. Ing. Josef Čechman
Nadřízená organizace:
Státní úřad inspekce práce, Janská 785/2, Opava
Generální inspektor SÚIP:
Ing. Jaromír Elbel
1.2 Charakteristika (IBP) OIP pro JmK a ZK Kontrola dodržování povinností na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek, včetně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – zákon č. 251/2005 Sb..
1.3 Počet pracovníků, struktura a personální obsazení Orientační počet zaměstnanců Fyzický stav zaměstnanců k 31.12.2005 Průměrný orientační počet zaměstnanců za rok 2005 Roční průměrný přepočtený stav zaměstnanců Plnění stavu zaměstnanců v roce 2005
71 72 66,17 64,46 97,42%
2
Počty pracovníků v jednotlivých útvarech 9.00 – vedoucí inspektor 9.10 – sekretariát vedoucího inspektora 9.11 – správce počítačové sítě 9.21 – odbor koncepcí a informatiky 9.22 – odbor ekonomicko-správní 9.31 – odbor dozoru I (VOD +odb. sekretářka + inspektoři) 9.32 – odbor dozoru II (VOD +odb. sekretářka + inspektoři) 9.33 – odbor dozoru III (VOD +odb. sekretářka + inspektoři)
1 3 1 6 9 1+1+20 1+1+14 1+1+12
Stav zaměstnanců k 31.12.2005
72
Inspektorů SOD celkem Z toho mužů žen
46 37 9
1.4 Garanti Stavebnictví Chemie Svařování Bezpečný podnik Projekty a dokumentace Tlaková zařízení Zdvihací zařízení Elektrická zařízení Plynová zařízení Ropné látky Doprava silniční Doprava železniční Služby Lesnictví Dřevozpracující průmysl Strojírenství Potravinářství Zdravotnictví Zpracovatelský průmysl Zemědělství Školství Skladování
-
Novotný Karel Strouhal Jan, Ing. Hyžík Miloš Ing. Netopil Dušan Hýsková Sylva Škaroupka Vladimír, Ing. Staněk Vladimír, Ing. Cupák Vladimír Kacetl Václav, Ing. Kocián František, Ing. Petr Milan, dpt. Knap Stanislav Šebela František, Ing. Radvan Jaroslav, Ing. Juránek Zdeněk, Ing. Lokaj Ladislav, Ing. Šula Jaroslav, Ing. Malík Josef Malík Slavomír Juráček Josef Praus Václav, Ing. Hrdý Vlastimil, Ing.
3
2. Základní statistické údaje o dozorčí činnosti 2.1 Počet provedených výkonů Inspektorátem bezpečnosti práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj v roce 2004 Přehled o výkonech Číslo úkolu 05.1.01
Název úkolu
Počet Následné prověrek kontroly Bezpečnost práce ve stavebnictví – ochrana zaměstnanců 213 3 před pády z výšky 05.1.02 Bezpečnost vnitrozávodové dopravy – provoz manipul. a 158 dopravních prostředků a zařízení 05.1.03 Kontrola systému BOZP v malých a středních podnicích 736 15 05.1.04 Kontrolní, informační a propagační kampaň ve stavebnictví 51 1 05.1.19 Integrovaná inspekce podle zák.č.353/1999 Sb. o prevenci 12 1 závažných havárií 05.1.20 Program „Bezpečný podnik“ 45 05.1.21 BP a tech.zařízení při provozu tepel. zdrojů ve veřejně 60 přístupných budovách úřadů a institucí 05.1.50* Komplexní kontrola dodržování pracovně právních předpisů 237 05.1.89 Následné kontroly úkolů minulých let 386 05.1.90 Šetření smrtelných pracovních úrazů 19 05.1.91 Šetření závažných pracovních úrazů 87 3 05.1.93 Šetření ostatních pracovních úrazů 2 05.1.94 Šetření havárií podle zákona č. 353/1999 Sb. 2 05.1.96 Šetření stížností 23 2 05.1.97 Šetření vyvolané vnějším podnětem s výjimkou stížnosti 21 05.1.99 Ostatní nezařazené úkoly 19 Celkem
2096
Návrhy potřebných technických a jiných opatření Vyjádření k projektovým dokumentacím staveb Uplatnění požadavků při povolování kolaudací a staveb Odňatá nebo omezená oprávnění k činnostem na VTZ Odňatá nebo omezená osvědčení k činnostem na VTZ Vyjádření k předpisům k zajištění BP a BTZ Uskutečněná poradenství
204 1197 693 0 0 13 5693
*) 05.1.50 – prakticky všechna šetření byla prováděna na základě vnějšího podnětu
4
Celkový počet prověrek a šetření zůstává srovnatelný s rokem 2004, pokles činí 157 výkonů, tj. 6 %. Počet následných prověrek (úkol 05.1.89 a následné kontroly k úkolům roku 2005) dokládá tlak inspektorátu na organizace, u kterých byly zjištěny závažné nedostatky, tak aby bylo zajištěno splnění nařízených opatření. Velký nárůst zaznamenalo šetření vnějších podnětů a stížností v souvislosti se změnou zákona o inspekci práce (šetření jsou zařazena pod úkoly 05.1.50, 05.1.96 a 05.1.97).
2.2
Počet závad, vyřazených strojů a vydaných zákazů 2005
Závady bez vydaného rozhodnutí – závady odstraněny
1105
Závady bez vydaného rozhodnutí – záruka odstranění závad
1614
Vydané rozhodnutí na odstranění závad
7197
Počet závad s násobností
14928
Vyřazené stroje a zařízení z provozu
0
Zákazy užívání výrobních a provozních prostorů
0
Zákazy technologií
0
Zákazy činností
0
Zákazy práce přesčas (kromě mladistvých)
0
Zákazy práce přesčas mladistvých
0
Zákazy noční práce mladistvých
0
Zákazy práce žen při ruční manipulaci a přenášení břemen
0
Zákazy práce mladistvých při ruční manipulaci a přenášení břemen
0
Zákazy ostatních prací ženám a mladistvým
0
Počet závad s vydaným rozhodnutím na jejich odstranění je srovnatelný s rokem 2004 – zvýšení jen o 11 rozhodnutí, tj. 0,15%. Počet závad bez vydaného rozhodnutí poklesl o 12,5%.
5
2.3
Pokuty uložené (IBP) OIP pro JmK a ZK
Pokuty Pokuty organizacím a podnikajícím fyzickým osobám – počet Pokuty organizacím a podnikajícím fyzickým osobám – výše v Kč - z toho za zjištěná porušení předpisů při prověrkách – počet - z toho za zjištěná porušení předpisů při prověrkách – výše v Kč - z toho za zjištěná porušení předpisů v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, havárií – počet - z toho za zjištěná porušení předpisů v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, havárií – v Kč Pokuty zaměstnancům organizací a podnikajících fyzických osob – počet Pokuty zaměstnancům organizací a podnikajících fyzických osob – výše v Kč Blokové pokuty – počet
2005 53 1.066.000,-25 253.000,-28 813.000,--
Blokové pokuty - výše v Kč
1 2.000,-22 22.400,--
Tabulka uvádí pokuty, které nabyly právní moci ve sledovaném období, tj. v roce 2005. Počet pokut za sledované období zůstává stejný jako v roce 2004, výše pokut v Kč se snížila o 174.000,- Kč. Průměrná částka na 1 pokutu klesla o 14%. Větší část pokut byla ukládána za porušení předpisů zjištěná v příčinné souvislosti s úrazem 53%, za porušení předpisů zjištěné při prověrkách 47 %.
3. Inspekční činnost 3.1
Výsledky dozorové činnosti v jednotlivých odvětvích
3.1.1 Bezpečnost práce ve stavebnictví Prověrky v roce 2005 byly zaměřeny převážně na kontroly stavenišť resp. pracovišť, kde byly prováděny práce ve výškách a dále, v menším rozsahu, byly kontrolovány zemní a bourací práce a provoz stavebních strojů. Kontroly byly prováděny především u malých a středních organizací a to společností s ručením omezením, akciových společností a podnikajících fyzických osob. V rámci plánovaných úkolů byly kontroly provedeny u 207
6
subjektů. Souběžně s plánovanými úkoly byla prováděna kontrolní, informační a propagační kampaň SLIC ve stavebnictví. Výběr staveb a pracovišť vycházel jednak z přímých poznatků o stavbách a jejich zhotovitelích získaných v rámci přípravy na kontroly, jednak z informací poskytovaných kontrolovanými subjekty při zahajování kontrol. Řízení péče o bezpečnost práce V rámci přípravy staveb nemají menší stavební organizace, v rámci dodavatelské dokumentace, vypracován technologický nebo pracovní postup pro nebezpečné práce (práce ve výškách, práce při použití prostředků osobního zajištění proti pádu z výšky, bourací a rekonstrukční práce) nebo tato dokumentace není vypracována dostatečně na podmínky prováděných prací tak, aby ještě před započetím plnění pracovních úkolů na staveništi bylo rozhodnuto o všech základních podmínkách BOZP v oblasti prevence rizik. Při realizaci staveb má na bezpečnost práce významný vliv dodavatelský systém, ale při výběru dodavatelů není doposud ještě zohledňována jejich úroveň řízení BOZP. U větších stavebních organizací, u nichž jsou zavedeny systémy řízení BOZP se již při výběru podzhotovitelů přihlíží k jejich úrovni v oblasti BOZP Přibližně 25 % kontrolovaných subjektů ve stavebnictví neprovádí řádně kontrolní činnost a nevyhledá rizika, což vede k tomu, že při pracích více zhotovitelů na jednom pracovišti se zaměstnavatelé vzájemně neinformují o rizicích a k naplnění opatření na ochranu před jejich působením významných rizik (pády osob z výšky, pády materiálu popř. konstrukcí, sesutí stěn výkop apod.). Při identifikaci nebezpečí, hodnocení rizik a uplatňování bezpečnostních opatření není zohledňována proměnlivost a závažnost rizik při provádění stavebních prací. Hodnocení rizik je formální, povrchní, je považováno za jednorázový úkol a schází kontinuita. Na stavbách prováděných většími organizacemi, kde mají zavedeny integrované systémy řízení včetně BOZP a u středních organizací, které si zabezpečují oblast prevence rizik dodavatelsky (smluvně) a komplexně prostřednictvím dodavatelských odborně způsobilých osob je kontrolní činnost včetně vyhledávání rizik zajišťována vcelku uspokojivě. Nedostatky v zajišťování seznámení s riziky a ve školení zaměstnanců o právních a ostatních předpisech, které se týkají jejich práce a pracoviště bylo zjištěno u čtvrtiny zaměstnavatelů. Za závažné je možno považovat neseznámení zaměstnanců používajících k ochraně proti pádu prostředky osobního zajištění s používáním těchto OOPP dle návodu k používání. Nedostatky v zajišťování zdravotní způsobilosti svých zaměstnanců byly zjištěny u cca 15 % kontrolovaných zaměstnavatelů a podnikajících fyzických osob. Oproti předchozímu rokům dochází v této oblasti ke zlepšování stavu. Přibližně 20 % zaměstnavatelů nemá vypracován vlastní seznam pro přidělování OOPP na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce pro jednotlivé pracovní činnosti. Tento nedostatek se týká některých malých organizací, u nichž není seznam vypracován buď vůbec nebo seznam není aktualizován a nemá náležitosti stanovené nařízením vlády č. 495/2001 Sb. Tito zaměstnavatelé neposkytují zaměstnancům všechny potřebné OOPP (ochranné přilby, pracovní obuv, ochranné brýle a OOPP pro práci s přenosnými řetězovými pilami, OO0P k ochraně proti pádu z výšky).
7
Práce ve výškách Z dlouhodobých výsledků úrazovosti vyplývá, že práce ve výškách a to především práce na střechách, patří k nejproblémovější oblasti bezpečnosti práce, kde jsou značně zanedbávána předepsaná opatření k prevenci rizik. Prováděnými kontrolami bylo zjištěno, že zaměstnanci nebyli dostatečně chráněni proti pádu z výšky kolektivním ani osobním zajištěním přibližně u jedné třetiny kontrolovaných subjektů. Při kontrolách byly zjištěny zejména tyto nedostatky: nezajištění nebo nedostatečné zajištění volných okrajů staveb, podlah, výtahových šachet, schodišť, podest a jiných zvýšených částí staveb kolektivním zajištěním (ochrannou konstrukcí), nezajištění volný okrajů dočasných pomocných stavebních konstrukcí (lešení) zábradlím, popř. zřízené zábradlí bylo nedostatečné (jen jednotyčové); nezajištění nebezpečných otvorů v podlahách nebo jiných pochůzných plochách proti pádu nebo propadnutí osob. Dočasné konstrukce pro práce ve výškách (lešení) nebyly předány a převzaty do užívání u 13 % kontrolovaných subjektů, přibližně u stejného počtu zhotovitelů bylo sice předání lešení provedeno, ale bylo formální a nesplnilo svůj účel, protože byla předána a užívána lešení neodpovídající montážnímu návodu (chybějící zábradlí a výstupy, nedostatečná tuhost a stabilita lešení apod.). U čtvrtiny zhotovitelů bylo zjištěno, že pomocné technické konstrukce, kterými jsou zaměstnanci chráněni proti pádu a lešení, nejsou dostatečně pevné, stabilní a odolné. Šlo zejména o nedostatečné zajištěni stability a tuhosti konstrukcí lešení kotvením a úhlopříčným ztužením, nedostatečně provedené a neúnosné pomocné pracovní podlahy. Nepříznivý stav byl zjišťován zejména u malých organizací a u organizací, které si sami montují a užívají trubková lešení a pronajatá pojízdná dílcová lešení. Téměř u jedné třetiny kontrolovaných subjektů bylo zjištěno používání vadných žebříků. Zajištění ochrany prostoru pod místy práce ve výškách proti ohrožení osob padajícími předměty nebylo provedeno u čtvrtiny kontrolovaných subjektů. Při kontrolách bylo v menším rozsahu zjištěno, že zaměstnanci nebyli chráněni prostředky osobního zajištění proti pádu z výšky pro práce v případech, kdy toto zajištění mělo být určeno, protože nebylo možno použít kolektivní zajištění. Nezřídka jsou však v průběhu kontroly OIP práce ve výškách zaměstnavateli účelově přerušovány a to zejména při pracích na střechách apod., kde není provedeno zajištění technickou konstrukcí a pracovníci by se měli zajišťovat osobní ochrannými prostředky proti pádu z výšky. Ostatní zjištění a poznatky z kontrol Přehled dalších závažnějších zjištění při prováděni kontrol OIP v roce 2005: nedostatky na prozatímních el. zařízeních (nevhodné umístění el. rozvaděčů, jejich chybějící označení, nechránění el. přívodů proti poškození, neprovádění revizí staveništních el. zařízení a el. nářadí, technické závady na el. zařízení), neprovádění odborných prohlídek před uvedením stavebních elektrických vrátků a nákladních výtahů do provozu,
8
neudržování a vadný stav staveništních komunikací a oplocení (ohrazení) prostorů stavenišť, nezajištění stěn výkopů proti sesutí a neohrazení výkopů, Práce ve výškách, (klempířské, pokrývačské, montáž lešení, bednění a montáže a osazování krovů a tesařských konstrukcí) provádí ve velkém rozsahu podnikající fyzické osoby, které samy pracují na vlastní živnostenský list a nikoho nezaměstnávají. Tyto osoby nemají potřebné vybavení a výstroj pro tyto nebezpečné práce a vytváří i nekalou konkurenci větším organizacím nízkými náklady na úkor bezpečnosti práce. Při kontrolách OIP je problematické na nich uplatňovat právní předpisy (zejména nařízení vlády. č. 362/2005 Sb.) platné pro zaměstnavatele. Výsledky kontrol potvrzují částečné zlepšení úrovně bezpečnosti práce oproti minulým obdobím. Předběžné výsledky úrazovosti v JmK a ZK naznačují, že zaměření kontrolní činnosti OIP (IBP) na oblast práce ve výškách a propagační kampaň SLIC ve stavebnictví již začíná příznivě ovlivňovat vývoj závažných úrazů způsobených pády z výšky, protože a v roce 2005 došlo k mírnému poklesu jejich počtu.
3.1.2 Bezpečnost práce v zemědělství V tomto resortu dochází neustále ke snižování absolutního počtu zaměstnanců, který činí cca 4 % z celkového počtu zaměstnanců v ČR. Přesto toto odvětví patří stále mezi riziková s trvale zvýšenou úrazovostí, zvláště pak v oblasti chovu zvířat. OIP pro JmK a ZK provedl v roce 2005 kontrolu u subjektů, provozujících zemědělskou výrobu, rostlinnou výrobu kombinovanou se živočišnou, převážně u těch, u kterých nebyla dosud provedena kontrola. Cílem OIP nebylo pouze zjišťování skutečného stavu a stanovení opatření k nápravě, ale také provádění následných kontrol, jakož i provádění konzultací, které rozhodně přispívají ke zlepšení stavu v této oblasti. Při kontrolách bylo zjištěno celkem 969 závad, které se nejčastěji vyskytovaly v těchto oblastech : Prevence rizik Z provedených kontrol vyplynulo, že 16 zaměstnavatelů nevyhledalo a neposoudilo rizika možného ohrožení zaměstnanců. U dalších 11 zaměstnavatelů bylo zjištěno, že zaměstnanci nejsou s riziky možného ohrožení seznámeni. Jde především o menší subjekty, které si systém bezpečnosti a ochrany práce zajišťují svými zaměstnanci a tito nejsou v této oblasti vzděláváni a jsou téměř bez vlivu odborné veřejnosti. Výchova k ochraně práce, péče o pracovní podmínky U 12 zaměstnavatelů bylo zjištěno, že v osnovách školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci neuvádí aktualizované poslední znění předpisů, setrvačností uvádí již zrušené předpisy. Naopak zaměstnance neseznamují s místními provozními bezpečnostními předpisy pro dopravníky, zásobníky, dopravu, dále s pracovními postupy pro chov zvířat- jednotlivých kategorií. U 10 zaměstnavatelů bylo zjištěno porušení v oblasti evidence přesčasové práce jako i nedodržení délky nepřetržitého odpočinku. Osm zaměstnavatelů nevedlo evidenci pracovní doby a přestávku na jídlo a oddech.
9
Poskytování OOPP U 19 zaměstnavatelů bylo zjištěno, že OOPP nepřidělují podle vlastního seznamu na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce na pracovišti. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou u těchto zaměstnavatelů zaměstnancům poskytovány tak, že je jim přidělen oděv, obuv a rukavice, případně jiné prostředky na základě rozhodnutí zaměstnavatele, setrvačnosti, případně směrnic z minulých let. O jejich přidělení zaměstnancům není vedena evidence. Toto zjištění je rovnoměrně rozloženo na pracoviště jak v rostlinné, tak v živočišné výrobě a opravárenství. V 11 případech bylo zjištěno, že zaměstnavatel své zaměstnance neinformuje o způsobu a podmínkách používání OOPP, jakož i nekontroluje jejich používání. Pracovní postupy, místní provozní bezpečnostní předpisy Kontrolou aplikace nařízení vlády, která řeší způsob organizace práce a pracovní postupy, které je zaměstnavatel povinen zajistit např. při práci v souvislosti s chovem zvířat, v dopravě, při provozu dopravníků nebo zásobníků byly zjištěny nedostatky u 24 zaměstnavatelů. Závady byly zjištěny u chovů dojnic, prasat, býků na žír a ostatního skotu, jakož i u zařízení na posklizňovou úpravu zrnin, ve skladovacích zařízeních, výrobnách krmných směsí a v dopravě těchto výrobků k jednotlivým odběratelům. Pracovní stroje a zařízení Kontrolou průvodní a provozní dokumentace u strojů a zařízení bylo zjištěno, že zejména slabší ekonomické subjekty se starším strojovým vybavením nemají pro tyto stroje tuto dokumentaci – stav byl zjištěn u 79 strojů a zařízení. Zaměstnavatelé nezpracovali pro tyto stroje a zařízení ani místní provozní předpis. Povinnost vést průvodní, provozní dokumentaci, případně vypracovat místní provozní předpis pro stroje a zařízení, u kterých se průvodní dokumentace nedochovala a které již například několikrát od svého roku výroby změnily majitele v důsledku jejich opětovného nákupu a prodeje, je pro oblast zemědělství nová, dosud nezažitá. U dvou kontrolovaných zaměstnavatelů bylo zjištěno, že rozmístění kovoobráběcích strojů v dílně neodpovídá bezpečnému ovládání a pohybu obsluhy. U 13 zaměstnavatelů na provozech živočišné výroby byly zjištěny chybějící ochranné zajištění volně přístupných rotujících částí převodů ( krmné vozy, pásové a šnekové dopravníky, ventilátory, sběrací vozy, zařízení na výrobu a dopravu krmných směsí ). Výše uvedená rizika postupně mizí v závislosti na ekonomické situaci zaměstnavatelů, která má rozhodující vliv na rekonstrukci stájových technologií a na nákup nových strojů a mechanizačních prostředků. Z výsledku kontroly vyplývá, že zaměstnavatelé doposud neprovádí na svých pracovištích důslednou aplikaci předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména Zákoníku práce a navazujících Nařízení vlády, které jsou postupně zákonodárci vydávány. Zaměstnavatelé mají snahu rizika, která byla kontrolou zjištěna, odstraňovat. Investice do nových technologií, méně rizikových, pozitivně ovlivní vývoj v oblasti ochrany práce.
10
3.1.3 Bezpečnost práce v lesnictví Kontrolou dodržování bezpečnosti práce v malých a středních podnicích v oboru lesnictví byl v r. 2005 podchycen celý rozsah lesních prací (pěstební činnost vč. výroby sadebního materiálu, lesní těžba a soustřeďování, odvoz dříví, manipulační sklady vč. výroby palivového dříví). Kontrola byla prováděna jak u zaměstnavatelských subjektů, tak u podnikající fyzických osob které samy pracují a nikoho nezaměstnávají. Vyhodnocení rizik a informovanost o rizicích Opětovně byl potvrzen poznatek z minulých let, kdy byl zjišťován formální přístup. Předložený dokument o vyhodnocení rizik, kdy charakter pracoviště všech zaměstnavatelů je v základních rysech stejný, jsou i rizika na těchto pracovištích v zásadě stejná a proti tomuto postupu nelze nic namítat. Ve většině případů byly zaměstnanci s tímto dokumentem i seznámeni. Pracovní postupy a) Nedostatky při stanovení pracovních postupů Vypracování vlastních pracovních postupů nebylo zjištěno. Předmětem školení bezpečnosti práce jsou však i nadále Pravidla o bezpečnosti práce a ochraně zdraví při těžbě, soustřeďování, odvozu a manipulaci dříví č.j. 3367/OKOŘ/89 a jejich přílohy Technicko-organizační směrnice. Uvedená pravidla , která již dnes neplatí, představují osvědčené pracovní postupy pro těžbu a soustřeďování dříví, méně již pro odvoz a manipulaci dříví. Zbývající činnosti v Pravidlech podchyceny nejsou. Při činnostech s využitím mechanizačních prostředků (vyvážecí soupravy, stroje na skladech dříví, práce s křovinořezy) byli pracovníci seznámeni alespoň s návody k obsluze. b) Nedostatky při aplikaci pracovních postupů Při běžné kontrole nebyly nedostatky v pracovních postupech prokázány. V průběhu plnění úkolu bylo šetřeno několik pracovních úrazů, jejichž příčinou bylo nerespektování ohroženého prostoru a to: káceného a zavěšeného stromu, zkracovaného kmene, kmene uloženého na skládce (uvolňování úvazku). v blízkosti drtiče klestu. Z celkem 5 šetřených úrazů a 2 případů předložených PČR k vyjádření nebylo pouze v 1 případě prokázáno porušení bezpečnostních předpisů (pád větve při kácení stromu). Kvalifikace a školení Zásadní nedostatky nebyly zjištěny. U dřevorubců - zaměstnanců jsou nadále obnovovány průkazy pro obsluhu řetězové pily, přičemž předmětem školení je především těžba dříví. Platné průkazy jsou vyžadovány zadavatelem práce i u PFO-dřevorubců. Obdobně je tomu i u soustřeďování dříví klasickými prostředky (koně, traktor), kdy je vyžadována účast na školení. Kontrolou byly zjišťovány nedostatky spíše formálního charakteru.
11
Zdravotní způsobilost Nebyl prokázán případ, kdy by zdravotní způsobilost neodpovídala prováděné práci. Výjimečně byla zjišťována neověřená zdravotní způsobilost zaměstnanců. U PFO nebyl doklad o zdravotní způsobilosti vyžadován. Osobní ochranné pracovní prostředky Dokument o vyhodnocení rizik, na jehož základě má být seznam pro poskytování OOPP vypracován, je považován za formální. Rozsah vybavení OOPP se řídí spíše tradicí než konkrétním vyhodnocením rizik. V některých případech seznam (i rozsah poskytovaných OOPP) nerespektuje návod k obsluze stroje příp. jiný závazný dokument. Běžně jsou poskytovány OOPP nad rámec přijatého seznamu a naopak rozsah seznamem přiznaných OOPP není naplněn. OOPP jsou poskytovány zpravidla v odpovídající míře. Závažné nedostatky byly zjištěny pouze v případě neprořezných oděvů a obuvi obsluhy řetězových pil, kdy zaměstnavatel příp. PFO odmítá akceptovat existenci nových OOPP. Kontroly technického stavu používaných prostředků S výjimkou řetězových pil jsou používány z velké části stroje a výrobní zařízení starší, u nichž se nedochovala průvodní dokumentace stanovující rozsah a termíny kontrol. Stanovení zásad pro provádění kontrol a vedení provozní dokumentace není dosud běžné. Stroje charakteru vyhrazený technických zařízení podléhajících revizím se používají prakticky jen na manipulačních skladech (elektroinstalace stojů, tlakové nádoby) a u odvozních prostředků (hydraulické ruky). U VTZ byly nedostatky v dodržování termínů revizí zjišťovány výjimečně (např.chybějící revize hydraulických ruk vyvážecích souprav tam, kde byla od zakoupení stroje prováděna první kontrola OIP). Kontrolou byly zjišťovány drobné nedostatky, které neměly vliv na bezpečnou funkci strojů. 3.1.4 Bezpečnost práce ve zpracovatelském průmyslu Zpracovatelský průmysl byl sledován v rámci kontrol u malých a středních organizací zabývajících se zpracováním plastů (reaktoplastů ev. termosetů). Kontrola byla zaměřena na úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, provoz technických zařízení a stanovených pracovních podmínek. Charakter výroby a rozsah používaného strojního zařízení, výrobních a skladovacích objektů včetně manipulace s materiálem a dopravu prokázaly opodstatněnost těchto kontrol daného odvětví. Kontrolované subjekty doposud neuplatňují účinný systém řízení péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Úroveň je odvislá od postoje vedení organizace k této problematice a znalosti dané problematiky řídícími pracovníky (majiteli). Zvýšením úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci včetně technické prevence by se jistě odrazilo ve vyšší úrovni ochrany zdraví při práci včetně snížení počtu pracovních úrazů, zvýšení úrovně kultury práce, provozní spolehlivosti a bezpečnosti strojů a zařízení. Důslednějším uplatňováním těchto zásad zaměstnavateli by se projevilo v počtu zjišťovaných nedostatků při kontrolách.
12
Častým nedostatkem je podceňování oblasti prevence rizik – tj. realizace opatření vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci včetně opatření zaměstnavatele která mají za cíl předcházet rizikům. Mezi nejčastější a nejpodstatnější nedostatky lze uvést: zanedbání plnění povinností zaměstnavatele na úseku výrobních provozů včetně pracovních strojů a zařízení (např. chybějící ochranná zařízení, neprovádění kontrol a revizí u vyhrazených technických zařízení včetně pracovních strojů, el. ručního nářadí a spotřebičů); neplnění povinností zaměstnavatele ve vztahu k zaměstnancům, zejména na úseku preventivní zdravotní péče a školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, které doplňují jejich kvalifikační předpoklady pro výkon práce (pracoviště); neplnění povinností v oblasti prevence rizik – nevypracování, případně pouze formálně vyhodnocení rizik, neseznámení zaměstnanců s opatřeními; nezpracování vlastního seznamu pro poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, včetně mycích, čistících a dezinfekčních zaměstnancům, případně nedostatečně vyhodnocená rizika dle činností a profesí, ev. nevybavení zaměstnanců dle seznamu; nevypracování interních místních provozně bezpečnostních předpisů např. pro sklady, kotelny, zdvihací zařízení apod. nevedení předepsané provozní dokumentace o strojích zařízeních a technologiích (lisy, tlakové nádoby, kotelny, manipulační vozíky ); chybějící odborná způsobilost pro obsluhu vyhrazených technických zařízení (plynových, tlakových). Z uvedeného přehledu zjištění je patrno, že ze strany zaměstnavatelů není věnována dostatečná pozornost plnění uložených zákonných povinností. Velké procento závad se týká prevence rizik, neprovádění kontrol a revizí strojů a zařízení, chybějících ochranných zařízení. Není řádně plněna povinnost na úseku výchovy. Vzhledem k velikosti kontrolovaných subjektů odbornou činnost na úseku bezpečnosti práce zajišťují ext. pracovníci na velmi rozdílné – převážně nízké profesní úrovni. V důsledku podceňování celé problematiky související se zaměstnáváním pracovníků a provozováním technických zařízení včetně realizace technologických postupů a činností dochází ke zbytečnému poškozování lidského zdraví, poruchám strojů a finančním ztrátám. 3.1.5 Bezpečnost práce v dřevoprůmyslu V souladu se zadáním byly kontroly subjektů působících v dřevoprůmyslu provedeny v rámci úkolu 05.1.03 – Kontrola systému BOZP v malých a středních podnicích (OKEČ 203000 – Výroba stavebně truhlářská a tesařská a OKEČ 361000 – Výroba nábytku). Ke kontrolám byly vybrány zejména subjekty s 6 až 249 zaměstnanci, u kterých nebyla ještě kontrola stavu BOZP provedena. Cílem prováděných kontrol nebylo jen plošné preventivní působení na subjekty, zjištění skutečného stavu a stanovení potřebných opatření k nápravě, ale také zařazení kontrolovaných subjektů do systému následných a periodických kontrol. Provedené kontroly byly především zaměřeny na plnění povinností v rámci prevence rizik (vyhledávání, seznamování a stanovení opatření k jejich minimalizaci), dále na péči o 13
pracovní podmínky (školení, pracovní doba, kontrola zakázaných prací, poskytování OOPP) a používané pracovní postupy, včetně vhodnosti pracovišť s ohledem na prováděné činnosti z hlediska jejich uspořádání a vybavení. Nedílnou součástí provedených kontrol byla rovněž problematika provozovaných strojů a zařízení, tedy zejména kontrola průvodní a provozní dokumentace, provádění revizí technického stavu a skutečný stav provozovaných strojů a zařízení včetně jejich umístění na pracovišti a odborné způsobilosti obsluh. V rámci kontrol byla také ověřována pracovní úrazovost se zaměřením na evidenci pracovních úrazů, šetření jejich příčin a stanovení opatření a jejich realizaci. Nejčastější problémy a nedostatky sledovaného odvětví lze shrnout do následujících zjištění: kontrolované osoby v dostatečné míře nezajišťují zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich kvalifikační předpoklady a požadavky pro výkon práce; zaměstnanci nejsou podle potřeb vykonávané práce ve vhodných intervalech dostatečně a přiměřeně informováni o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, zejména formou seznámení s riziky, s výsledky jejich vyhodnocení a s opatřeními na ochranu před působením rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště; zařízení není vybaveno provozní dokumentací, není prováděna následná kontrola nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak; stroje, technická zařízení, dopravní prostředky, přístroje a nářadí nejsou z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, při které jsou používány, zejména nejsou vybaveny ochrannými zařízeními, která chrání život a zdraví zaměstnanců a dále nejsou pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány. 3.1.6 Bezpečnost práce ve strojírenství Pro oblast strojírenství byl v roce 2005 stanoven úkol kontroly malých a středních podniků v oblasti kovovýroby. Dále pak byly strojírenské podniky vybírány ke kontrolám v rámci úkolu „Bezpečnost práce při provozování vnitropodnikové dopravy“, který měl ale speciální zaměření. Celkem bylo provedeno 252 kontrol a zjištěno 2 858 závad. Kontroly se zaměřovaly na tyto oblasti činnosti:
Obrábění a dělení materiálu Tváření Svařování Skladování, manipulace a jiné podpůrné činnosti
Předmětem kontrol bylo ověření systému prevence rizik, bezpečnosti technických zařízení a stavu (uspořádání, podmínky) provozoven, poskytování OOPP, používané pracovní postupy.
14
Zvýšená pozornost byla dále věnována strojnímu parku, zejména tam, kde jeho stáří je již značné a stroje vykazují technické závady, např. ve vztahu k požadavkům nař. vlády č. 378/2001 Sb. a vyhl. č. 48/1982 Sb. S tím souvisela i kontrola provádění preventivních prohlídek, údržby a revizí. Kontrolovány byly také objekty – provozovny, v nichž je podnikatelská činnost realizována, zda vyhovují požadavkům předpisů k zajištění BOZP. Nejčastěji zjišťované závady a nedostatky Prevence rizik Malých organizací vzniká stále poměrně dost (zejména PFO s několika zaměstnanci) a bezpečnosti práce většina z nich nevěnuje dostatečnou pozornost. Nejsou zpracovány bezpečnostní předpisy, technologické postupy nebo pokyny, které by měly být součástí školení zaměstnanců, a to často i pro práce velmi složité, náročné a s vysokou mírou rizika. Vybavení zaměstnanců osobními ochrannými prostředky je sice většinou zavedeno, ale nikoliv podle provedeného vyhodnocení rizik, ale spíše podle odhadu a potřeby. Stroje a technická zařízení Největší problémy jsou spojeny s provozem pracovních strojů kovoobráběcích a tvářecích, které jsou svým provedením (rotující části, tlačná a střižná místa, ostré nástroje, hlučnost, stáří) nebezpečná jako zdroj vzniku pracovních úrazů. Řada z nich je desítky let stará, zaměstnavatelé zanedbávají kontroly, prohlídky a revize. Chybí návody k obsluze popř. alespoň místní provozní předpisy. Manipulace, skladování Rovněž manipulace (motorové vozíky, jeřáby, ruční manipulace s těžkými, ostrými předměty) je častou příčinou úrazovosti. Problémem u malých firem je nedostatek místa – není vyhrazen prostor pro ukládání materiálu, který pak překáží na dílně. Jsou jím zužovány komunikace, pracovní místa. Při nevhodném ukládání nebo stohování materiálu je nebezpečí sesunutí nebo pádu. Provedení provozoven U některých zaměstnavatelů se pracovní činnosti vykonávají ve starých, nedostatečně větraných, osvětlených a vytápěných halách, za neustálého hluku a zvýšené prašnosti. Dalšími nedostatky jsou poškozené podlahy, nevhodné uspořádání strojů a zařízení, úzké komunikace. 3.1.7 Program „Bezpečný podnik“ OIP pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj (dále jen OIP) během roku 2005 prováděl: poradenství pro organizace projevující zájem o plnění programu „Bezpečný podnik“ v roce 2005 bylo poskytnuto poradenství KOVOKON Popovice s.r.o.; prověrky vnitřních auditů u organizací usilující o získání osvědčení „Bezpečný podnik a to u KOVOKON Popovice s.r.o. (získal osvědčení v roce 2005) a u Kostelecké uzeniny a.s., středisko Hodonín pro OIP pro Jihočeský kraj a Vysočinu, České Budějovice; každoroční následné prověrky vnitřního auditu u MIKROP Čebín a.s.; SMO a.s., Otrokovice; Teplárny Brno, a.s. ; BLOCK a.s., Valašské Meziříčí a ČEZ a.s., El. Hodonín pro OIP Praha;
15
prověrky vnitřního auditu v tříletém intervalu u Belagra a.s., Břeclav; ŽS Brno, a.s., Brno; Nestlé Česko s.r.o., závod SFINX Holešov ; MP Krásno, a.s., Valašské Meziříčí. Českomoravský cement a.s., nástupnická společnost, Beroun 660 ukončil v roce 2005 na vlastní žádost plnění programu „Bezpečný podnik“. Prověrku u Brose CZ spol. s r.o., Rožnov pod Radhoštěm provedl s ohledem na přesun sídla i výroby OIP pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj, Ostrava. Průběžně, v rámci poradenské činnosti, OIP spolupracoval s organizacemi projevujícími zájem o program „Bezpečný podnik“ (dále jen BP). Poznatky inspektorů z realizace programu „Bezpečný podnik“. Nově zařazené požadavky na vyžádání si stanoviska KHS, HZS, ČIŽP a OBÚ k plnění programu „BP“ nezpůsobily žádné problémy z hlediska koordinace a vydání stanoviska. Dozorující orgány byly v předstihu informovány vedoucím inspektorem o rozsahu spolupráce při osobních jednání a při provádění kontrol těmito orgány u prověřovaných subjektů nedošlo ke zjištěním, která by narušila časový harmonogram prověrky . Tím se jen potvrdilo, že organizace dlouhodobě plní požadavky v celém rozsahu programu „BP“. Ostatní poznatky inspektorů z realizace programu „BP“ se podstatně neliší od poznatků získaných zejména v minulém roce a obecně lze konstatovat, že se zlepšuje odborná připravenost organizací na zavádění podobných programů. Organizace jsou na systém BOZP připraveny plněním požadavků podle ČSN EN ISO 9 000 nebo 14 000. Program „BP“ je zařazován do integrovaných systémů zaváděných v jednotlivých organizacích a tím je dosaženo společného cíle pro zajišťování a aktualizaci informací, řízení dokumentace, odpovědností atd. Zkušenosti získané plněním nejen výše uvedených ČSN EN ISO, ale i dalších (zejména vyžadovaných v automobilním průmyslu a potravinářství viz zkušenosti z KOVOKON Popovice s.r.o., NESTLÉ Česko s.r.o.,FOOD, MP Krásno, a.s. ) se kladně projevují u organizací zavádějících program BP, ale je i znatelné zvýšení úrovně systému BOZP u organizací opakovaně prověřovaných. Z vyhodnocení zjištěných neshod vyplývá, že se více méně opakují neshody, které se vyskytovaly i v loňském roce a týkají se oblastí, které se do systému buď nově zavádí , případně jsou způsobeny zásadními personálními nebo provozními změnami. c) Spotřeba času na konzultace a prověrky vnitřních auditů. 1. 2. 3. 4.
Spotřeba času na poradenství ……………………………………. Spotřeba času na prověrky vnitřních auditů žadatelů o osvědčení.. Spotřeba času na následné prověrky……………………………… Spotřeba času na prověrku auditu v tříletém intervalu……………
celkem celkem celkem celkem
Spotřeba času celkem za rok 2005 …………………………………………
105 hod. 86 hod. 331 hod. 313 hod. 835 hod.
16
3.1.8. Bezpečnost práce v dopravě V průběhu r.2005 byla kontrolní činnost prováděna v rámci úkolů zadaných Českým úřadem bezpečnosti práce. K dozoru (kontrolám) zaměřenému na „Bezpečnost závodové dopravy - provoz manipulačních prostředků a zařízení“ byly vybrány především subjekty, u kterých jsou provozována jak vozidla při přepravě a manipulaci s materiálem, tak i drážní vozidla při provozu vleček, ale také dochází k manipulaci s materiálem využitím jeřábové dopravy. Výběr subjektů byl proveden tak, aby podle možností byla při kontrolách podchycena celkově pracovní činnost při „ toku materiálu“. Nejčastějším zjištěním bylo, že zaměstnavatel v souvislosti s provozem manipulačních vozíků s vlastním pohonem nevyhledával a neseznamoval řidiče vozíků s pracovními riziky, neprováděl kontrolu technického stavu vozíků a nezajistil dodržování bezpečných pracovních postupů při nasazení vozíků. Uvedený stav vedl k příčinám úrazů a zranění obsluhy vozíků i dalších zaměstnanců v souvislosti s provozem vozíků a při manipulaci s materiálem při využití vozíků. V průběhu r.2005 bylo při kontrolách prováděných v rámci tohoto úkolu a v souvislosti s provozem vozidel závodové dopravy zjištěno 11 pracovních úrazů se závažným zraněním zaměstnanců a 2 smrtelné pracovní úrazy. Nejčastěji zjištěnými nedostatky při provozu vleček a drážních vozidel bylo, že křížení kolejové dráhy s účelovými komunikacemi v objektech, nejsou označeny příslušným dopravním značením, pro zajištění vagonů chybí zarážky nebo jsou používány poškozené zarážky. Byly zjištěny i vagony s nefunkčními zajišťovacími brzdami, kdy provozovatel nezajistil patřičné kontroly a údržbu technického stavu drážních vozidel. Při dozoru (kontrolách) zaměřeném na „Dodržování pracovních režimů řidičů a dodržování platných předpisů pro mzdy a cestovní náhrady řidičů“ (úkol č. 05.1.03) bylo prověřováno, zda zaměstnavatelé řidičů organizují práci řidičů tak, aby mohly být dodrženy stanovené denní a týdenní limity doby řízení, doby denního odpočinku a bezpečnostní přestávky. Byla prováděna prověrka zda řidiči silničních vozidel pověřovaní přepravou na pozemních komunikacích splňují stanovené kvalifikační předpoklady, zda jejich zdravotní způsobilost pro uvedenou činnost je lékařem potvrzena a nepracují pod vlivem alkoholu, dále zda zaměstnavatelé vybavují řidiče příslušnými OOPP a vozidla předepsanou výbavou. Nejzávažnějším zjištěním bylo to, že provozovatelé silničních vozidel najímají pro jednotlivé přepravy materiálu i řidiče-brigádníky, kteří nesplňují kvalifikační předpoklady nejsou držiteli průkazu profesní způsobilosti (dále jen PPZ ) jelikož nemají bydliště v ČR a příslušný DÚ jim PPZ nevystaví. V některých případech zaměstnavatel ani nezajistí seznámení řidičů s bezpečnostními předpisy a návody výrobců vozidel a jejich nástaveb k bezpečné obsluze. OIP pro JmK a ZK prováděl společně se zástupci dalších orgánů státní správy a to Policie ČR, a Dopravních úřadů kontroly řidičů a vozidel z hlediska bezpečné výbavy také na silnicích, u zaměstnavatelů pak společné kontroly byly prováděny na základě podnětů zaměstnanců.
17
OIP pro JmK a ZK provedl celkem 4 kontroly na komunikacích, při kterých bylo kontrolováno 58 řidičů a 54 vozidel včetně spec.nástaveb (cisterny, jeřáby, nosiče kontejnerů, atp.) a 2 společné kontroly přímo u zaměstnavatele na základě podnětů zaměstnanců. V rámci „ Příhraniční spolupráce“ byla z podnětu OIP v Brně zorganizována pracovní schůzka na pracovišti IP Trenčín, se vzájemnou výměnou informací o legislativě platné ve SR a ČR pro kontroly prováděné u zaměstnavatelů z hlediska dodržování bezpečnosti práce a pracovních režimů řidičů silniční dopravy a výměnou zkušeností zjišťovaných při kontrolách v uvedené oblasti. Následně pak byla provedena společná kontrola inspektorů IP Trenčín a OIP pro JmK a ZK přímo v terénu na silnici, v blízkosti hraničního přechodu Hrozenkov. Při této kontrole byla účastníkům z OIP v Brně představena výstroj ( uniformy) a výbava ( vozidla a výpočetní technika) inspektorů IP Trenčín. 3.1.9 Tabelární přehled plnění programu inspekční činnosti
Tabelární přehled plnění programu inspekční činnosti (mimo program „Bezpečný podnik“) Číslo úkolu
Název úkolu
05.1.01
Bezpečnost práce ve stavebnictví – ochrana zaměstnanců před pády z výšky Bezpečnost vnitrozávodové dopravy – provoz manipulačních a dopravních prostředků a zařízení Kontrola systému BOZP v malých a středních podnicích Kontrolní, informační a propagační kampaň ve stavebnictví Integrovaná inspekce podle zákona č. 353/1999 Sb., prevenci závažných havárií BP a TZ při provozu tepel. zdrojů ve veřejně přístupných budovách úřadů a institucí
05.1.02 05.1.03 05.1.04 05.1.19 05.1.21
Počet prověrek 213
Počet závad 1052
158
1003
736
5808
51
197
12
40
60
358
Jednotlivé podrobné informace , rozčleněné podle zadaných hlavních úkolů (ČÚBP) SÚIP pro rok 2005, jsou uvedeny v „Informacích o výsledku kontrol“, které byly zaslány na SÚIP v průběhu měsíce ledna 2006 dopisem č.j. 19/V/9.31 – 9.32/06 ze dne 17.1.2006.
3.2
Výsledky kontrolní činnosti v oblasti VTZ
Tlaková zařízení V oblasti vyhrazených tlakových zařízení bylo pokračováno jak ve společném úkolu „Kontrola systému BOZP v malých a středních podnicích“, tak i v úkolu zaměřeném na „Bezpečnost práce a technických zařízení při provozu tepelných zdrojů ve veřejně 18
přístupných budovách úřadů a institucí“, kterým jsme pokračovali v obdobném úkolu z roku 2003, vzhledem k velkému počtu zjištěných závad při jeho realizaci. Kontrolami zaměřenými na dodržování povinností vyplývajících z předpisů k zajištění bezpečnosti práce, bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení bylo zjištěno, že přetrvávající nedostatky, zjištěné u jednotlivých provozovatelů, a závady při provádění kontrol dle zadání obou úkolů v této oblasti jsou obdobné. Nejčastěji zjišťované závady a nedostatky u kontrolovaných osob obdobně jako v minulých létech byly: ▪
vyhledávání a hodnocení rizik, seznamování zaměstnanců s těmito riziky a opatření k jejich odstranění Ukazuje se, že tato činnost, která chrání životy a zdraví zaměstnanců, se ještě zcela nedostala do podvědomí provozovatelů tlakových zařízení.
▪
v odborné způsobilosti pracovníků k obsluze tlakových zařízení neověřování odborné způsobilosti pracovníků k obsluze vyhrazených tlakových zařízení, neustanovení pracovníků zodpovědných za bezpečný a hospodárný provoz nádob. Společným nedostatkem u odborné způsobilosti pracovníků k obsluze tlakových zařízení jsou nekonkrétně a neúplně zpracovávány kvalifikační doklady pro obsluhu tohoto zařízení od revizních techniků.
▪
v provádění kontrol, revizí a zkoušek tlakových zařízení nebyly prováděny výchozí , provozní, vnitřní revize, zkoušky těsnosti a tlakové zkoušky.
▪
ve vedení technické a provozní dokumentace provozovatelům tlakových nádob chyběla k provozovaným tlakovým nádobám kompletní průvodní dokumentace, dokumentace k tlakovým nádobám neobsahovala údaje o výstroji tlakových nádob, nebyly vedeny záznamy o přezkušování bezpečnostní výstroje tlakových nádob, provozovatelé nemají v provozní dokumentaci zapracovány požadavky na pravidelné kontroly bezpečnostní výstroje a jejich četnost.
Kontroly zařízení, ze kterých se provádí vedení provozních záznamů do provozních deníků se často stávají formalitami. Do provozních deníků se zapisují často jen zkratky, zápisy jsou mnohdy velmi obecné, tudíž v mnoha případech není zřejmé, jaké kontroly a na jakých zařízeních byly vlastně prováděny. ▪
▪
v oblasti provozních nedostatků kontrolou na pracovištích obsluha tlakových zařízení nebyla seznámena s návodem na obsluhu zařízení, výfukové potrubí od pojistného ventilu neumožňovalo bezpečné ověřování funkčnosti, nebyly pravidelně prováděny předepsané provozní kontroly bezpečnostní výstroje těchto tlakových zařízení (pojistných ventilů, manometrů, teploměrů apod.) při kontrolách otopných soustav
19
Nedílnou součástí tepelných zdrojů jsou i otopné soustavy, u kterých byly také zjištěny nedostatky: mechanicky neupevněné potrubí, neoznačení uzavíracích armatur, neoznačení potrubí podle druhu dopravovaných látek, neosazení zpětných klapek, kontrolních kohoutů na přívodech studené vody do ohřívačů TUV, neosazení ohřívačů TUV předepsanou bezpečnostní výstroji (teploměrem). Většina kontrolovaných osob nedbá o bezpečný, hospodárný a zdraví neohrožující provoz tlakových zařízení otopných soustav. Tato zařízení pravidelně nekontrolují a neudržují. Výsledkem tohoto laxního přístupu většiny provozovatelů je zjištění, že není možno např. ověřovat funkce zpětných klapek na přívodech pitné vody do ohřívačů TUV, neboť ve většině případů chybí kontrolní kohout. Při provedených kontrolách nebyl zjištěn žádný případ zaznamenaného výsledku takové kontroly, i když kontrolní kohout byl nainstalován . Možnost zpětného průniku ohřáté vody do vodovodního řadu je obecně podceňována. Zdvihací zařízení Kontroly byly zaměřeny na bezpečný provoz jeřábové dopravy a bylo sledováno zejména: systém řízení BOZP včetně vnitřního systému bezpečnosti práce při řízení provozu jeřábů, odborná způsobilost obsluh jeřábů, technický stav konstrukce jeřábů, provoz, kontrola a údržba jeřábů a způsob manipulace s břemeny. Celkem byla kontrola provedena u 96 subjektů provádějících manipulaci s břemeny pomocí jeřábů. Při kontrolní činnosti bylo u jeřábové dopravy zjištěno nejvíce nedostatků v oblasti technického stavu konstrukce jeřábů, provozu, kontroly a údržby jeřábů (provádění kontrol) a to u 73 kontrolovaných subjektů. V naprosté většině případů se však nejedná o všechna zařízení u kontrolovaných subjektů, ale o jednotlivá zařízení nebo jen o jednotlivé zkoušky (např. revize elektro u ZZ). Podobně je třeba posuzovat také některé další kontrolní zjištění jako např. zdravotní způsobilost pro výkon profese jeřábník a vazač, kde byly nedostatky u 24 kontrolovaných subjektů a opět se ve většině případů jednalo jen o jednotlivce, případně o již neplatnou (starší jak 3 roky) lékařskou prohlídku. U organizací je častým jevem, že zpracovaný systém bezpečné práce pro provoz ZZ (dále jen SBP) je formální (pouze opsané články ČSN) a neobsahuje řešení problematiky na konkrétních pracovištích. Často zjišťovaným nedostatkem je, že osoba pověřená řízením provozu jeřábů, která je jmenovaná a proškolená, svoje povinnosti řádně neplní, a to z důvodu vytížení zejména při přednostním řešení úkolů k zajištění výroby. Naopak dobrá práce pověřené osoby byla znát na počtu i závažnosti zjištěných nedostatků. Dále bylo často zjištěno, že na pracovišti jsou vázací prostředky s poškozením, které je důvodem k jejich vyřazení přesto, že organizace kontrolu prokazatelně provedla v krátké době před naší kontrolou . To svědčí o tom, že osoby, které kontrolu vázacích prostředků provádí, neznají kritéria pro jejich posouzení. V roce 2005 (IBP) OIP pro JmK a ZK šetřil v 7 případech příčiny vzniku závažných pracovních úrazů při manipulaci s břemeny za pomoci ZZ.
20
Elektrická zařízení V roce 2005 byl prováděn dozor a kontroly v oblasti elektrických zařízení v součinnosti s prováděním kontrol systému BOZP v malých a středních podnicích a dále při prověřování plnění požadavků programu „Bezpečný podnik“. Nejčastěji zjišťované nedostatky při zajišťování bezpečného stravu technických zařízení (údržba, kontroly a revize): revize elektrického zařízení včetně technologie a strojů a revize zařízení na ochranu před účinky atmosférické elektřiny (hromosvodů) nebyly provedeny v předepsaných lhůtách, nejsou prováděny pravidelné revize elektrického ručního nářadí a pravidelné revize elektrických spotřebičů, po opravách elektrického zařízení, u kterých mohlo dojít k ovlivnění bezpečnosti, nejsou prováděny kontroly s písemným záznamem, nebyla vedena předepsaná provozní dokumentace (určení vnějších vlivů, stanovení oplachových pásem v prostorech kde se provádí oplach zařízení a technologií apod.), byly zjišťovány nevyhovující podmínky pro přístup k zařízením na kterých pracovníci provádějí kontroly, revize údržbu a čištění, v mnoha případech nebylo elektrické zařízení dostatečně nebo vůbec chráněno proti vnějším vlivům, kterým může být vystaveno, v elektrických provozovnách (rozvodnách) jsou skladovány předměty nesouvisející s jejich provozem, pohyblivé přívody nejsou chráněny proti mechanickému poškození, kterému jsou v provozu vystaveny, neupevněná nebo nevhodně uložená kabelová vedení, neoznačení hlavního vypínače nebo jiného ovládače bezpečnostního vypínání elektrického zařízení, neprovádění odborného dohledu nad elektrickým zařízením v prostorech s nebezpečím požáru hořlavých hmot nebo prachů, neposouzení možnosti vytvoření elektrostatického náboje a jeho hromadění včetně opatření proti jeho vzniku, nesprávné posouzení vnějších vlivů daných specifickými podmínkami prostředí a s ním související volba provedení el. zařízení, zejména s ohledem na charakter činností např. venkovní zařízení při výrobě betonových směsí, nebezpečí požáru v provozech zpracovávajících hořlavé materiály, požadavky vyplývající z předmětových předpisů pro el. zařízení v zemědělství apod., nedostatky, případně chybějící systémová kontrola přijatých opatření při změně původních podmínek pro výběr a instalaci el. zařízení (změna užívání, typ a povaha zpracovávaných látek, druhy hořlavých prachů apod.), informovanost zaměstnanců o otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Výsledky kontrol ukázaly, že ne všechny subjekty věnují otázkám bezpečnosti práce a technických zařízení potřebnou péči. Závažné nedostatky se týkají spíše nedostatečně zajištěné preventivní údržby, která vyplývá ze skutečnosti, že většina dozorovaných subjektů zajišťuje údržbu předmětných zařízení dodavatelským způsobem a to mnohdy pouze v nejnutnějším rozsahu ( závažné závady ). Plynová zařízení Pro rok 2005 nebyl zadán samostatný úkol pro oblast plynových zařízení. Inspektoři s touto specializací se ale účastnili kontrol v souvislosti s jinými úkoly (kontrola systému 21
BOZP v malých a středních podnicích, BP a TZ při provozu tepelných zdrojů ve veřejně přístupných budovách úřadů a institucí), neboť velká část kontrolovaných subjektů používá k vytápění zemní plyn. Zjištění lze rozdělit na nedostatky v činnosti provozovatelů a nedostatky dokumentace, způsobené činností revizních techniků a dalších externích pracovníků (BT apod..) U provozovatelů se opakují potíže v oblasti prevence, výsledky vyhledávání rizik a změny provozních podmínek nejsou promítnuty do provozní dokumentace, osobní ochranné pracovní pomůcky nenavazují na zjištěná rizika a jsou zajišťovány nahodile podle předchozích zkušeností a finančních představ provozovatelů. Pokud jsou vydávány, často chybí podpisy pracovníků o převzetí a o seznámení s jejich používáním. Nedostatky jsou i v ověřování zdravotní způsobilosti osob. Opakující se nedostatky jsou v plnění požadavků na kvalifikaci pracovníků, obsluhujících plynová zařízení, kdy provozovatelé (ale ani někteří revizní technici) nerozlišují zařízení pro spalování plynu od rozvodů plynu a opakovaně pověřují osoby s kvalifikací topičů prováděním úkonů na rozvodech a regulačních stanicích. Obdobně svářeči vykonávají funkce skladníků láhví všech používaných technických plynů v organizacích. Jen výjimečně jsou k dispozici doklady o prováděných kontrolách zařízení, nedodržují se ani lhůty pro provádění revizí. Často nejsou vedeny provozní deníky zařízení. V oblasti technického stavu zařízení jsou zjišťovány koroze rozvodů plynu, zejména v místech svárů po opravách, chybí barevné rozlišení potrubí podle protékajícího media, setrvávají nedostatky ve vodivém propojení plynových zařízení a v utěsňování potrubí při prostupu stěnami mezi místnostmi. Revizní technici předávají provozovatelům dokumenty bez právních náležitostí (zpravidla chybí prokazatelný doklad o přezkoušení pracovníků, osnovy školení a zpracovávané místní provozní řády neodpovídají konkrétním zařízením provozovatele, MPŘ pro rozvody plynu často vůbec chybí), v revizních zprávách jsou zaměňována čísla osvědčení a oprávnění , často jsou v dokladech uváděny již neplatné předpisy.
3.3
Pracovní podmínky
Kontrola nad dodržováním stanovených pracovních podmínek byla v roce 2005 součástí plánovaných úkolů IBP resp. OIP pro Jihomoravský kraj a ve Zlínský kraj. Kontrola byla prováděna především proto, že jedním z rizik, které mohou nepříznivě ovlivnit pracovní úrazovost je také vysoká vyčerpanost organizmu zaměstnanců následkem porušování ustanovení o pracovní době, o noční práci a o práci přesčas. Dodržování stanovených pracovních podmínek představuje celospolečenský problém. Důkazem toho je enormní nárůst podnětů zaměstnanců podaných OIP. Zaměstnanci si stěžují na zaměstnavatele především pro porušování předpisů stanovících pracovní dobu, práci přesčas, práci v noci, respektive poukazují na nedostatky, spočívající v nedostatečném nebo nesprávném vybavování osobními ochrannými pracovními prostředky.
22
Cílem úkolů bylo ověřit stav dodržování pracovních podmínek a na základě zjištěných nedostatků sjednat u zaměstnavatelů nápravu a vytvořit podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Náplní kontrol bylo proto zejména to, zda má zaměstnanec předpoklady vykonávat sjednaný druh práce. Mnoho nedostatků bylo zjištěno např. v nedostatečném ověřování zdravotní způsobilosti, zajištění školení z předpisů BOZP zaměstnancům apod.. Druh výkonu práce, jak byl sjednán pracovní smlouvou, byl realizován v souladu u všech kontrolovaných subjektů. Zaměstnávání zaměstnanců jiným druhem práce, než je sjednáno v pracovní smlouvě zjištěno nebylo. Povinnost zaměstnavatele seznámit zaměstnance s riziky, vyhodnocením rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště, často nebyla splněna. Výsledky zjištění prokázaly, že zaměstnavatelům nebylo vždy jasné, že jestliže se stroje, materiály, technologie a pracovní činnosti, které obsahují určité nebezpečí uvedou do provozu a těmto jejich vlastnostem je vystaven člověk nebo okolí, jde o ohrožení. Nebyla-li identifikována rizika, nebyla ani přijata opatření k minimalizaci těchto rizik a zaměstnanci u těchto zaměstnavatelů vykonávali práce, při kterých hrozilo nebezpečí poškození jejich zdraví, aniž by s touto situací byli seznámeni. V oblasti práce přesčas bylo jen ojediněle zjištěno, že zaměstnanci odpracovali v kalendářním roce v průměru více než 8 přesčasových hodin za týden. Porušování stanovených zákazů prací těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce 9. měsíce po porodu a mladistvým zaměstnancům zjištěno nebylo. Z rozboru zjištěných nedostatků vyplynulo, že není plně u všech zaměstnavatelů rozvinut systém vnitřní kontroly pracovních podmínek, který by sledoval zátěžové faktory práce zaměstnanců a úroveň bezpečnosti pracovních strojů nebo zařízení. V současné době v České republice podniká celá řada nových zahraničních zaměstnavatelů, kteří v návaznosti na příslušnou platnou legislativu v této oblasti nemají dostatečné informace o svých právech a povinnostech.
3.4
Osobní ochranné pracovní prostředky
V oblasti poskytování OOPP byla kontrola inspektorátu zaměřena především na to, jakým způsobem zaměstnavatelé vytvářejí opatření k minimalizaci rizik pracovního prostředí a přidělují zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Nedostatky byly zjištěny při vybavování zaměstnanců z důvodu nesprávného vyhodnocení aktuální potřeby chránit zaměstnance před škodlivými vlivy pracovního prostředí. Mycí, čistící a dezinfekční prostředky ve většině dozorovaných subjektů jsou přidělovány takovým způsobem, že jsou trvale k dispozici na sociálním zařízení. Nebylo vždy také zajištěno udržování osobních ochranných pracovních prostředků v použivatelném stavu.
23
Prokázalo se, že bylo jen několik jednotlivých zaměstnavatelů, kteří neudržovali osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu a tuto povinnost nezabezpečovali ani finančním plněním. Ve většině však byla kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem stanovena finanční částka, která zahrnovala náklady na nákup pracích prostředků, popř. na čistírnu, což platná legislativa připouští.. Kontrolou a konzultacemi se zaměstnanci bylo ověřeno, že nejsou prováděny opravy pracovní obuvi, zatímco např. čistění prošívaných plášťů je běžnou záležitostí. Cílem působení OIP je přimět zaměstnavatele k vytváření podmínek bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující práce a pracovního prostředí vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k prevenci rizik. Je důležité, aby odstraňovali rizikové a namáhavé práce a zřizovali, udržovali a zlepšovali zařízení pro zaměstnance, včetně vzhledu a úpravy pracovišť.
3.5. Pracovněprávní vztahy (PPV) Kontrolní činnost v oblasti PPV byla převedena včetně delimitovaných pracovníků z úřadů práce k 1.7.2005. Z důvodu zahlcení předanými podněty a zároveň již nově přijímanými podněty na nově vzniklém odboru 9.33, nebylo možné naplňovat základní funkci kontrolní činnosti a to prevenci. Vypořádat se s daným množstvím podnětů v co nejpřijatelnějším termínu s pohledu podávajících, znamenalo provádění kontrol pouze v rozsahu daných požadavků jednotlivých podnětů. Přes krátké období této činnosti je možné konstatovat, že všichni noví inspektoři zvládají metodiku provádění kontrol na dobré úrovni. Nedostatkem zůstává nezařazení porušování povinností vyplývajících z právních předpisů na úsecích podle zákona o IP, tak aby při zpracování závěrečných zpráv bylo možno využít vkládaných dat do systému IS dozor. Z prováděných kontrol na základě podnětů v počtu 247, vyplývají následující poznatky nejčastěji porušovaných povinností: Drobní zaměstnavatelé řeší problémy personální agendy (také účetní) tím způsobem, že si jí nechávají zpracovávat dodavatelskými subjekty. Mnohdy to znamená, že v době provádění kontroly nejsou k dispozici potřebné podklady a dochází tak k prodlužování průběhu kontroly. Někteří zaměstnavatelé vedou tuto agendu na velmi nízké úrovni. Z důvodu poměrně vysoké nezaměstnanosti přistupuje řada zaměstnanců k výkonu práce bez řádně uzavřené pracovní smlouvy se všemi náležitostmi. Zaměstnavatelé tak v mnoha případech zneužívají tento přístup zaměstnanců. V mnoha případech vědomě zaměstnavatelé zneužívají obtížnosti uplatnění práva v oblasti mzdové, když odkládají výplaty mzdových nároků zaměstnanců. Jiným častým porušením v této oblasti je zadržování mzdy např. z důvodu způsobené škody zaměstnancem. Ze zákona (§60 ZP) vyplývá povinnost zaměstnavatelů vydat při skončení pracovního poměru zápočtový list pro účely sociálního zabezpečení. Pochybení ze strany zaměstnavatelů v nevydání je v tomto případě opět dvojího druhu a to, že záměrně zadrží z důvodu např. zadržování inventáře , nebo prostě z neznalosti nebo z důvodu nevedení statistické agendy.
24
Počet evidovaných podnětů na OIP pro JmK a ZK v roce 2005 OIP ÚP Σ
-
podněty přijaté na OIP od 1.7. do 31.12.2005 podněty převzaté od ÚP (JmK a ZK celkem
Zařazení podnětů dle porušení jednotlivých ustanovení zák.č. 251/2005 Sb., o inspekci práce
Počet uskutečněnýc h poradenství
Počet evidovaných podnětů OIP ÚP Σ
Počet vyřízených podnětů OIP ÚP Σ
Součinnost zaměstnavatele a orgánu zaměstnanců (§10, §23) Rovné zacházení (§11, §24)
0
1
1
0
1
1
4
8
19
27
4
11
15
51
Pracovní poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (§12, §25) Odměňování zaměstnanců (§13, §26)
163
98
261
42
63
105
1 029
139
96
235
56
62
118
875
Náhrady (§14, §27)
22
17
39
5
12
17
137
Pracovní doba (§15, §28)
22
14
36
5
6
11
138
Dovolená (§16, §29)
6
4
10
1
1
2
37
Zvláštní pracovní podmínky (§18, §31)
3
2
5
0
2
2
22
Výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti (§21, §34)
0
0
0
0
0
0
0
363
251
614
113
158
271
CELKEM
4.
(Σ)
2 293
Ostatní dozorová činnost
Posuzování projektových dokumentací staveb, povolování a kolaudace staveb dle § 4 odst. b) a c) zákona č. 174/1968 Sb. a od 1.7.2005 dle § 5 odst. 1 písm. i) a j) zákona č. 251/2005 Sb. V roce 2005 bylo inspektorátu zasláno k vyřízení odborem 9.32 celkem 4 908 podání v rámci povolování a kolaudací staveb a dalších činností dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Inspektorát posuzoval zejména projektové dokumentace vybraných staveb v rámci stavebního řízení a vydával k nim vyjádření, účastnil se kolaudačních řízení, povolování prozatímního užívání staveb ke zkušebnímu provozu,. Předčasného užívání staveb, státních stavebních dohledů a dalších řízení, při kterých uplatňoval požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení. Počty jednotlivých akcí a způsob vyřízení jsou uvedeny v následujících tabulkách: 25
Počty požadavků na vyjádření v roce 2005 celkem a) na IBP do 30.6.2005 činnost dle zákona č. 174/1968 Sb. § 4 odst. b) a c) celkem b) na OIP od 1.7.2005 činnost dle zákona č. 251/2005 Sb § 5 odst. (1) písm. i) a j) celkem z toho 1. Vyjádření k projektové dokumentaci 2. Kolaudační řízení staveb 3. Stavební řízení, změny užívání staveb 4. Jiné akce v rámci stavebního zákona
4 908 2 428 2 480 1 516 1 544 294 1 554
V porovnání s rokem 2004, ve kterém obdržel inspektorát celkem 5 097 podání v rámci povolování a kolaudací staveb lze říci, že počet akcí zůstal zhruba na stejné úrovni.
4.1 Dozor nad dokumentací staveb 071 VYJÁDŘENÍ K PROJEKTOVÉ DOKUMENTACI
Celkem: 1 413
1 516 Celkový počet dokumentací zaslaných na (IBP) OIP pro JmK aZK k dozoru z toho: 071/011 nevybráno k dozoru 216 071/021 PD k územnímu řízení bez připomínek 39 071/022 PD k územnímu řízení s připomínkami-souhlas 9 071/032 PD k územnímu řízení vráceno k doplnění a opětovnému posouzení 1 071/024 PD k územnímu řízení se zásadními nedostatky - nesouhlas 0 071/031 PD ke stavebnímu řízení bez připomínek 282 071/032 PD ke stavebnímu řízení s připomínkami-souhlas se SP 756 071/033 PD ke stavebnímu řízení – vráceno k doplnění – souhlas se SP 80 071/034 PD ke stavebnímu řízení se zásadními nedostatky – nesouhlas se SP 30 071/00 PD k vyřízení v roce 2006 103 Z celkového počtu 1 516 žádostí o posouzení dokumentace nebylo vybráno k dozoru dle zásad stanovaných ČÚBP 216 projektů. K dokumentacím výrobních, provozních nebo víceúčelových staveb vydal v roce 2005 inspektorát 1 413 vyjádření. V roce 2005 se inspektorát vyjadřoval k dokumentacím staveb souvisejícím s pokračující výstavbou logistických a výrobních areálů v okolí Brna, zejména na Černovické terase a Brně – Modřicích, výstavbou nákupních center a prováděným rekonstrukcím a modernizacím výrobních závodů. V dokumentacích předkládaných k posouzení se vyskytují nedostatky spočívající v nedostatečném řešení bezpečnosti práce při výrobě i budoucím provozu, jak požaduje § 18odst. 1 písm.a) bod 10 vyhl. č. 132/1998 Sb. a není zřejmé zda budou při realizaci splněny technické požadavky na výstavbu dle vyhl. č. 1371998 Sb. včetně souvisejících norem.
26
Uvedené nedostatky pak musí být řešeny v dokumentaci pro realizaci stavby, případně až při vlastním provádění stavby. V dokumentacích je většinou uvedeno pouze, že „při realizaci stavby musí být dodrženy požadavky na bezpečnost práce“, bez ustanovení konkrétních předpisů a norem na rozdíl od částí projektové dokumentace, které jsou předkládány k posouzení např. na HZS nebo hygienu. Činnost inspektorátu v této oblasti považujeme za potřebnou, neboť odstranění nedostatků zjištěných až při uvádění stavby je většinou velmi obtížné a vyžaduje mnohem větší náklady než oprava v projektové dokumentaci. Počítačový program evidence a sběru informací při povolování a kolaudacích staveb, který byl zpracován na našem OIP se z praktického hlediska plně osvědčuje a využívá již od roku 1992. Poskytuje rychlý a ucelený přehled o údajích potřebných pro evidenci a informaci jak inspektorům, tak žadatelům o vyjádření k dokumentacím a kolaudacím staveb. Tento léty ověřený program doporučujeme k využití v systému SÚIP.
4.2 Povolování a kolaudace staveb KOLAUDACE STAVEB
Celkový počet požadavků na účast IBP (OIP) při kolaudačním řízení z toho: 081/000 kolaudace – nevybráno k dozoru
1 544 802
081/001 kolaudace – bez připomínek - souhlas
164
081/002 kolaudace – s připomínkami - souhlas
425
081/003 kolaudace – podmíněný souhlas po kontrole IBP
7
081/004 kolaudace – zásadní nedostatky - nesouhlas
9
081/00 kolaudace k vyřízení v roce 2006
Celkem: 605
081
137
082 STAVEBNÍ ŘÍZENÍ (změny užívání staveb, odstranění staveb, dodatečné povolování staveb) 294 177
082/001 – souhlas bez připomínek
20
082/002 – souhlas s připomínkami
64
082/003 – souhlas po kontrole IBP
1
082/004 – nesouhlas
3
082/00 - k vyřízení v roce 2006
Celkem: 88
Celkový počet požadavků na účast IBP (OIP) při těchto řízeních z toho: 082/000 – nevybráno k dozoru
29
27
OIP se zúčastnil celkem 693 řízení (081 + 082) a zejména kolaudací těch staveb, jejichž projektová dokumentace byla vybrána k dozoru dle „Stanovených zásad“ a posouzena. Účast na kolaudacích souvisí s výstavbou a rekonstrukcemi obchodních center, výrobních a skladovacích areálů v regionu a zvýšenými požadavky stavebních úřadů na účast inspektorátu při kolaudačním řízení s ohledem na problematiku předpisů k zajištění BP a TZ. Jiné akce v rámci stavebního zákona Celkový počet požadavků Z toho uvádíme: oznámení o konání stavebního řízení, územního řízení oznámení změny staveb, odstranění staveb apod. vodoprávní řízení státní stavební dohled a další
1 554 1 282 205 51 16
Z jiných akcí činí největší počet pozvánky na územní a stavební řízení (1282) konané na místě samém a změny užívání staveb (2053). V této fázi se těchto řízení OIP většinou neúčastní, neboť při stavebním řízení se vyjadřuje k projektové dokumentaci, kde uplatňuje své připomínky a požadavky z hlediska bezpečnosti práce a technických zařízení.
4.3
Vyšetřování pracovních úrazů 2005
V roce 2005 bylo do 30.6.2005 na Inspektorát bezpečnosti práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj se sídlem v Brně a od 1.7.2005 na Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj zasláno (dle nař. vlády 494/2001 Sb. § 4) celkem 9.812 záznamů o pracovních úrazech, ke kterým došlo na pracovištích, stavbách a při činnostech, které podléhají jeho dozoru, resp. kontrole. Z tohoto počtu bylo 204 úrazů s hospitalizací delší než 5 dní a 26 úrazů smrtelných. Pro srovnání uvádíme tabulku vývoje pracovní úrazovosti od roku 2001. 2001 Ostatní
2002
2003
2004
2005
14107
13388
9689
9454
9582
Závažný
123
211*)
189
190
204
Smrtelný
48
40
30
28
26
14278
13639
9908**)
9672
9812
Celkem
*) velký nárůst vykazovaných závažných úrazů byl způsoben změnou kvalifikace těžkého úrazu ve vyhl. 110/1975 Sb. a úrazu s hospitalizací delší než 5 dní v nař. vl. 494/2001 Sb., která měla účinnost od l.l.2002.
28
**) značný pokles v množství zaslaných pracovních úrazů byl způsoben změnou územního uspořádání a zmenšením našeho regionu. Smrtelné pracovní úrazy V roce 2005 bylo hlášeno celkem 26 smrtelných pracovních úrazů. Šetření bylo uskutečněno 19, pouze dopravní nehody a jeden případ infarktu myokardu, který organizace uznala za pracovní úraz, jsme neprošetřovali. Rozdělení smrtelných pracovních úrazů podle zdroje úrazu Zdroj
Počet
Procento
Dopravní prostředky
12
46,2
Zdvihadla a dopravníky, zvedací a dopravní pomůcky
2
7,7
Stroje (hnací, pomocné, obráběcí a pracovní)
0
0
Pracovní, případně cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob
7
26,9
Materiál, břemena, předměty
4
15,4
Nářadí (náčiní), nástroje, ručně ovládané strojky a přístroje
0
0
Průmyslové škodliviny, horké látky a předměty, oheň a výbušniny
0
0
Kotle, nádoby a vedení (potrubí) pod tlakem
0
0
Elektřina
0
0
Lidé, zvířata nebo přírodní živly
0
0
Jiné zdroje
1
3,8
Celkem
26
100
Z výše uvedené tabulky je patrné, že téměř polovinou se na smrtelných úrazech podílí dopravní prostředky. Z uváděných případů se jedná o 8 dopravních nehod, jeden smrtelný úraz se stal na železnici, jeden při jízdě vysokozdvižného vozíku a další dva případy vznikly při opravách dopravních prostředků a přejetím zaměstnance v areálu firmy. Další v pořadí jsou pády na rovině, z výšky, do hloubky a při podrobnějším pohledu se jedná o 5 pádů z výšky a 2 pády ze žebříku. Pouze jednou se nejednalo o stavbu či rekonstrukci ale k pádu došlo z ocelového schodiště chladící věže. Při úrazech materiálem, předměty a břemeny se jednalo o zasažení stromem při kácení, dvakrát o pád materiálu na pracovníka při špatné manipulaci a v posledním případě se opilý pracovník pořezal o rozbité okno, kterým prolézal, a následně zemřel. Dva úrazy byly způsobeny zdvihacími a dopravními zařízeními – jde o 29
vrátek na stavbě a dopravník v pilařské výrobě. V kolonce jiný zdroj je uveden infarkt pracovníka, který byl uznán za pracovní úraz. Smrtelné úrazy - rozdělení podle zdroje
Materiál, břemena, předměty 15,4%
Jiné zdroje 3,8%
Dopravní prostředky 46,2%
Pády osob na rovině, z výšky, do hloubky 26,9%
Zdvihadla a dopravníky, zvedací a dopravní pomůcky 7,7%
Rozdělení smrtelných úrazů podle příčiny úrazu Příčina
Počet
Procento
Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu
3
11,5
Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění
2
7,7
Chybějící, nedostatečné nebo nevhodné OOPP
1
3,8
1
3,8
3
11,5
1
4
5
19,2
1
4
7
26,9
Nepříznivý stav nebo vadné komunikace Nesprávná organizace práce
uspořádání
pracoviště,
popř.
Neobeznámenost s podmínkami bezpečné práce, nedostatek potřebné kvalifikace Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti příkazu Odstranění nebo nepoužívání předepsaných bezpečnostních zařízení a ochranných pomůcek Ohrožení jinými osobami
30
Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu a riziko práce Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko
1
3,8
1
3,8
Celkem
26
100
Z rozboru příčin smrtelných úrazů vidíme na prvním místě ohrožení jinými osobami. Jedná se o nezaviněné dopravní nehody, kdy je vina buď na řidiči vozidla, kde je postižený jako spolujezdec, nebo je vina na jiném účastníku dopravní nehody. Velkou měrou se na příčinách úrazů podílí porušení pracovní kázně postiženým –5 případů, což je 19.6%. V převážné většině jde o nedodržení právních a ostatních předpisů a pokynů zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen – porušení § 135 odst. 4 písm. c) ZP, ke kterému se přidává i písm. d) a e) § 135 odst. 4 ZP. Pokud přihlédneme i k dalším příčinám, které se spolupodílely na vzniku pracovních úrazů, dostane se porušení ze strany pracovníka (používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění a proti příkazu) na první místo (celkem 10 případů). Na další místo se dostává nesprávná organizace práce a také vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu. Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění jsou příčinou 2 úrazů. Tyto příčiny se podílely také na dalších třech úrazech. S mrtelné úrazy - rozdělení podle příčiny vzniku
Chybějící nebo nedost at ečnáChybějící, Vadný nebo ochranná zařízejí nedost at ečné nepříznivý st av a zajišt ění OOP Nepříznivý st av P zdroje úrazu nebo vadné 7,7% 3,8% Špat ně nebo11,5% uspořádání nedost at ečně pracovišt ě, odhadnut é riziko Nedost at ky komunikace 3,8% osobních 3,8% Nesprávná předpokladů a organizace práce riziko práce 11,5% Neobeznámenos s Ohrožení 3,8% jinými podmínkami bezp. osobami práce a 26,9% nedost at ek Odst ranění nebo P oužíváníkvalifikace nepoužívání bezp. nebezpečných 4% zařízení a post upů, jednání ochranných prot i zákazu pomůcek 19,2% 4%
31
Rozdělení smrtelných pracovních úrazů podle kategorií OKEČ Převážná většina smrtelných pracovních úrazů (68 %) vznikla v kategoriích Stavebnictví (8 úrazů) a Zpracovatelský průmysl (9 úrazů). Podrobnějším rozborem zjistíme, že v kategorii Stavebnictví to byla nejčastěji Výstavba pozemních a inženýrských staveb se třemi úrazy a ve zpracovatelském průmyslu pak Kovovýroba a výroba strojů a zařízení (4 úrazy). Tři smrtelné úrazy vznikly v kategorii Pozemní doprava. Ostatní kategorie jsou pak zastoupeny jedním nebo dvěma úrazy.
Smrtelné úrazy - rozdělení podle kategorií OKEČ
Služby 8% Doprava 12%
Činnost org. Společenských 4% Zpracovatelský průmysl 36%
Obchod 8%
Stavebnictví 32%
32
Závažné pracovní úrazy Závažných úrazů (s hospitalizací nad 5 dnů) bylo nahlášeno 204. Šeření bylo v roce 2005 uskutečněno 87. Mezi nešetřenými zůstávají hlavně dopravní nehody a pády na komunikacích. Ostatní události nebyly vybrány k šetření, protože většinou byla po prvotním hlášení jasná příčina úrazu v riziku práce nebo jednoznačně v porušení pracovní kázně pracovníkem. Často se jednalo o méně závažný charakter zranění (např. zlomeniny končetin) s dobou hospitalizace kolem jednoho týdne. Rozdělení závažných pracovních úrazů podle zdroje úrazu Zdroj
Počet
Procento
Dopravní prostředek
49
24
Zdvihadla a dopravníky, zvedací a dopravní pomůcky
8
3,9
Stroje (hnací, pomocné, obráběcí a pracovní)
30
14,7
Pád na rovině, z výšky, do hloubky, propadnutí
67
32,8
Materiál, břemena, předměty
31
15,2
Nářadí (náčiní), nástroje, ručně ovládané strojky a přístroje
2
1
Průmyslové škodliviny, horké látky a předměty
10
4,9
Kotle, nádoby a vedení (potrubí) pod tlakem
1
0,5
Elektřina
1
0,5
Lidé, zvířata nebo přírodní živly
3
1,5
Jiný zdroj
2
1
204
100
Celkem
Z tabulky, ve které je uvedeno 204 hlášených úrazů s hospitalizací nad 5 dnů, vidíme, že u těchto úrazů jsou nejčastějším zdrojem pády osob na rovině - 24, z výšky - 18, do hloubky, propadnutí – 5, na schodech a žebřících – 20. Celkem 67 úrazů, což je 32,8% z celkového počtu. Dále jsou nejčastějšími zdroji úrazů dopravní prostředky - 49 případů (24%). Kromě motorových silničních dopravních prostředků byl v 15 případech zdrojem úrazu motorový dopravní prostředek vnitropodnikový (VZV, manipulační vozík). Na dalším místě jsou též úrazy materiálem, břemeny a předměty – 31 případů (15.2 %), kde se jedná převážně o úrazy manipulovanými břemeny. 33
Stroj jako zdroj úrazu má na svědomí 30 úrazů (14,7%). Převážně se jednalo o pily na dřevo nebo jiné dřevoobráběcí stroje (6 případů) a dále stroje gumárenského průmyslu (4 případy). Teprve za nimi následují ostatní dřevoobráběcí stroje a lisy na jiný materiál než na kov a dřevo. Deset pracovních úrazů bylo způsobeno průmyslovými škodlivinami – z toho polovina opařením horkými látkami tekutými.
Závažné pracovní úrazy - rozdělení podle zdroje Kotle, nádoby, vedení pod tlakem 0,5% Průmyslové škodliviny 4,9%
Elektřina 0,5%
Lidé, zvířata, živly 1,5% Jiný zdroj 1,0% Dopravní prostředek 24,0%
Nářadí, nástroje 1,0% Materiál, břemena, předměty 15,2% Stroje 14,7%
Pády osob na rovině, z výšky, do hloubky 32,8%
Zdvihadla a dopravníky, zvedací a dopravní pomůcky 3,9%
Rozdělení závažných úrazů podle příčiny úrazu Příčina Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu
Počet 13
Procento 6,4
Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění
16
7,8
Chybějící, nedostatečné nebo nevhodné OOPP
0
0
7
3,4
10
4,9
4
2
38
18,6
3
1,5
Nepříznivý stav nebo vadné komunikace Nesprávná organizace práce
uspořádání
pracoviště,
popř.
Neobeznámenost s podmínkami bezpečné práce, nedostatek potřebné kvalifikace Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti příkazu Odstranění nebo nepoužívání předepsaných bezpečnostních zařízení
34
a ochranných pomůcek Ohrožení jinými osobami
14
6,8
Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu a riziko práce Ohrožení zvířaty a přírodními živly
81
39,7
3
1,5
Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko
10
4,9
Nezjištěno
5
2,5
204
100
Celkem
Rozborem příčin ohlášených úrazů zjistíme, že nejčastější příčinou je nepředvídatelné riziko práce nebo selhání lidského činitele – v 81 případech (39.7 %). Dále následuje porušení pracovní kázně postiženým – 38 úrazů (18.6 %). Na třetím místě v příčinách úrazů - 16 případů (7.8 %) jsou chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění. Převážně jde o nezabezpečené pracoviště při pádech z výšky a chybějící kryty u strojů. Čtrnáct případů je i v důsledku ohrožení jinými osobami. Jsou to většinou dopravní nehody, kdy byl zraněn spolujezdec, nebo nehodu způsobilo jiné vozidlo. Rozdělení závažných úrazů podle příčiny Vadný stav zdroje Cybějící nebo nedostatečná úrazu Nezjištěno ochranná zařízení a 6,4% 2,5% zajištění 7,8% Špatně, nedostatečně odhadnuté riziko 4,9% Ohrožení zvířaty 1,5%
Neobeznámenost s podmínkami bezp. Práce, nedostatek kvalifikace 2,0% Nepříznivý stav pracoviště, komunikace 3,4%
Nedostatky osobních předpokladů, riziko práce 39,7%
Nesprávná organizace práce 4,9%
Ohrožení jinými Odstranění, osobami nepoužívání bezpeč. 6,9% Zařízení a pomůcek
užívání nebezpečných postupů prpáce 18,6%
1,5%
35
Rozdělení závažných pracovních úrazů podle kategorií OKEČ Polovina závažných pracovních úrazů vznikla v kategorii Zpracovatelského průmyslu (102 úrazů). Podrobnějším rozborem zjistíme, že nejvíce se na tomto počtu podílela Výroba strojů a zařízení (18 úrazů), Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (14 úrazů) a Průmysl dřevařský s výrobou nábytku (19). Druhá v pořadí je kategorie Stavebnictví s 26 úrazy (13,2 %). Větší počet závažných úrazu vznikl a u organizací kategorie Obchod, prodej, údržba a opravy motorových vozidel (17), dále následuje kategorie Doprava, skladování, spoje a Zemědělství a lesní hospodářství s 14 závažnými úrazy
Závažné pracovní úrazy - rozdělení podle kategorií OKEČ
Veřejná správa 1,5% Nemovitosti, služby Peněžnictví, 4,9% pojišťovnictví 0,5% Doprava, skladování, spoje 7,4% Pohostinství a ubytování 0,5%
Zdravotnictví, soc. služby 2,0% Školství Ostatní služby 1,0% 2,5% Zemědělství, lesní hospodářství 6,9%
Obchod, opravy motor. Vozidel 8,3% Stavebnictví 13,2%
Zpracovatelský průmysl 50,0% Výroba a rozvod elekřiny, plynu, vody 1,5%
Nejčastěji porušované předpisy Z rozboru šetřených smrtelných a závažných pracovních úrazů vyplývá, že nejčastěji porušovaným předpisem je zák. č. 65/1965 Sb. zákoník práce, a to § 132a odst. 3 tím, že zaměstnavatel nevyhledává rizika a nepřijímá opatření k jejich odstranění. S tím souvisí i další nejčastěji porušovaný § 133 odst. 1 písm e) a f) zákoníku práce – zaměstnavatel nezajišťuje zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti práce, zaměstnanci nemají dostatečné informace a pokyny o bezpečnosti práce a ochraně zdraví při práci a nejsou seznamování s riziky a výsledky vyhodnocení rizik a opatřeními na ochranu před působením těchto rizik. Zároveň také není tato znalost předpisů
36
ověřována a není kontrolováno a vyžadováno dodržování právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti práce. Při zjištěných nedostatcích na výrobních a pracovních prostředcích a zařízeních je nejčastěji porušován zákoník práce § 134a odst. 1, písm. a) (chybějící ochranná zařízení na pilách, lisech, dopravnících; trubkové lešení netvoří prostorově tuhý celek...) a písm. c) (nejsou prováděny pravidelné kontroly a revize stavu strojů a technických zařízení a manipulačních vozíků...). Dalším nejčastěji porušovaným předpisem je vyhl. 324/1990 Sb. § 4 (nezpracován technologický postup), § 9 (neproškolení pracovníků), § 48 (nedostatky na lešeních a zvýšených pracovištích, nezajištění pracovníků proti pádu z výšky) a § 55 (lešení nebylo řádně převzato do používání zápisem do stavebního deníku). U porušení ze strany zaměstnance (zraněného) jde většinou o nedodržení právních a ostatních předpisů a pokynů zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen – porušení § 135 odst. 4 písm. c) ZP, ke kterému se přidává i písm. d) - nedodržení pracovního postupu, odstranění ochranného krytu a písm.e) – požívání alkoholických nápojů na pracovišti.
Opatření přijatá IBP Při šetření úrazů, jejichž příčinou bylo porušení předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, bylo vydáváno Opatření na odstranění nedostatků zjištěných při kontrole a vyžadováno zaslání písemné zprávy o odstranění zjištěných nedostatků. Kontrolovaná osoba pak zasílá na OIP písemnou zprávu o splnění tohoto opatření. Ve třech případech byla v letošním roce provedena následná kontrola u organizací, kde byl šetřen závažný úraz. V I. pololetí roku 2005 bylo v případech zjištění porušení bezpečnostních předpisů ze strany organizace zahájeno správní řízení podle § 18 Správního řádu. V rámci správního řízení byla vydána nařízení podle § 6 odst. 1 písm. b) zák. č. 174/1968 Sb. ve znění pozdějších předpisů, případně uloženy sankce podle § 6 odst. 2 písm. b) citovaného zákona. Za zjištěná porušení předpisů v příčinné souvislosti s úrazem bylo uloženo organizacím a podnikajícím fyzickým osobám 18 pokut v celkové výši 525.000,- Kč a dále 1 pokuta zaměstnanci organizace ve výši 2.000,- Kč. Od 1.7.2005 bylo v případech zjištění správního deliktu na úseku bezpečnosti práce v souvislosti se vznikem pracovního úrazu zahájeno správní řízení a uloženy pokuty dle zákona 251/2005 Sb. § 5 odst. 1, písm. l). V druhém pololetí r. 2005 nabylo právní moci 10 pokut organizacím a podnikajícím fyzickým osobám v celkové výši 288.000,- Kč.
37
4.4. Šetření stížností, oznámení a podnětů V roce 2005 evidoval inspektorát celkem 666 podání, (z toho 251 podání bylo postoupeno inspektorátu jednotlivými úřady práce v regionu,) z tohoto počtu bylo hodnoceno 317 podání. V souvislosti se změnou předmětu činnosti inspektorátu došlo v oblasti řešení podnětů, stížností a oznámení občanů k značným změnám. Jak, co do počtu přijímaných podnětů, tak i co do šíře oblastí, jejichž řešení je požadováno. Předmětem podání bylo upozornění na možné porušování právních předpisů zaměstnavateli, většinou současně s požadavkem na řešení konkrétního problému podavatele podnětu. Oblasti a počty podání, jejichž řešení je podáními požadováno:
bezpečnost práce 27 podání vznik PÚ a související problematika 3 podání poskytování OOPP 2 podání činnost revizních techniků VTZ 2 podání vyhrazená technická zařízení 3 podání součinnost zaměstnavatele a orgánu zaměstnanců 1 podání rovné zacházení 15 podání pracovní poměr, dohody MPP 105 podání odměňování zaměstnanců 118 podání náhrady(mezd,platů,cest.výdajů atd.) 17 podání pracovní doba 16 podání dovolená 2 podání zvláštní pracovní podmínky 2 podání činnost revizních techniků VTZ 2 podání činnost systému 2 podání
S přihlédnutím k prioritám podnětů evidovaných po 1.7.2005 byl kladen důraz na došetření podnětů převzatých od úřadů práce. Z 251 podnětu převzatých od úřadů práce je k 31.12.2005 vyřešeno 158 podnětů, plus 137 podnětů, které přijal OIP. Ze strany podavatelů podnětů je mnohdy, snad v důsledku nesprávné informovanosti, či nepochopení postavení inspektorátu, vyžadováno bezodkladné vyřešení problému, který podáním předkládají, což není vždy v možnostech inspektorátu. O výsledcích šetření stížností a podnětů je zpracována samostatná zpráva.
5. Poradenská činnost 5.1
Poradenská činnost
Poradenská činnost, resp. konzultace se zaměřením na upřesnění požadavků bezpečnostních předpisů, jejich výklad a správnou aplikaci byly do 30.6. 2005 poskytovány v prostorách Inspektorátu bezpečnosti práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj se sídlem v Brně pravidelně každý týden ve středu, dále pak v okresních městech 2 x do měsíce a to
38
každou středu v lichém týdnu. Od 1.7. 2005, kdy vznikl OIP Brno se poradenství rozšířilo o oblast pracovně právních vztahů s tím, že v budově OIP Brno bylo poradenství poskytováno každý týden v pondělí a ve středu, na detašovaných pracovištích v okresních městech každý týden ve středu. Mezi nejčastěji konzultovanou problematiku patří otázky a požadavky na posuzování způsobilosti zaměstnanců k výkonu pracovní činnosti. Dále problematika projektové dokumentace v návaznosti na ustanovení předpisů a norem, postupy při posuzování strojního a technologického zařízení z hlediska BOZP při uvádění do provozu, požadavky na vybavení zaměstnanců OOPP ve vztahu k rizikům práce a postupy zaměstnavatelů při šetření pracovních úrazů. Stejně jako v předchozím roce i v roce 2005 byly uskutečňovány v rámci tzv. předkolaudačních prohlídek konzultace s investory, na nichž byly hodnoceny bezpečnostní požadavky na provoz instalovaných technických zařízení. Tato forma poradenské činnosti je přijímána velmi pozitivně. K naplnění zák.č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, navíc přibylo rozsáhlé poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek a to nejen v základních informacích, ale poměrně rozsáhlejší informovanosti zaměstnanců k objasnění jejich práv v oblasti pracovně právních vztahů. Pozitivní ohlas mají i akce pořádané pod názvem „Poradenský den s IBP“ ve spolupráci s Rožnovským vzdělávacím servisem uskutečněné ve dvou termínech a to 18.1. 2005 ve Zlíně a 20.1. 2005 v Brně, na nichž je odborná veřejnost seznamována s aktuální problematikou BOZP a případnými novinkami a změnami v legislativě. Rozsah poskytovaných informací je možno rozdělit (bez preference priority) následovně :
provádění preventivních lékařských prohlídek – odpovědnost a způsob zajištění, rozsah a zaměření poučování pracovníků podle vykonávané práce, požadavky na kvalifikaci pracovníků podle druhu vykonávané práce, požadavky na vybavení pracovníků OOPP, problematika práce přesčas, práce v noci, přestávek v práci, postup při evidenci (šetření) PÚ, informace postiženým, případně pozůstalým k objasnění postupu IBP (OIP) při šetření úrazů, problematika uvádění výrobků do provozu z hlediska požadavků BOZP, poskytování informací pracovníkům stavebních úřadů z hlediska uplatňování požadavků bezpečnosti práce při kolaudaci menších objektů, pokud nebyl IBP (OIP) účasten, požadavky bezpečnosti práce při ekonomickém pronájmu objektů, resp. provozoven, z hlediska odpovědnosti nájemce za případné škody, požadavky na dispoziční uspořádání výrobních prostor – vybavení stroji, technologickými zařízeními, dopravními zařízeními, problematika pracovního prostředí, problematika podávání stížností a podnětů občanů, zásady pro tvorbu „Místně provozních předpisů“, povinnosti zaměstnavatelů v návaznosti na NV č. 406/2004 Sb., informace o obnově osvědčení revizních techniků VTZ, informace k vyhlášené kampani ve stavebnictví, požadavky na aplikaci NV č. 101/2005 Sb. a NV č. 362/2005 Sb., problematika podnětů zaměstnanců se zaměřením na objasnění náležitostí 39
▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪
vyjednávaných pracovních smluv a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, nároků spojených s cestovními náhradami, nevydávání zápočtových listů, zařazování zaměstnanců do mzdových tarifů, evidence pracovní doby, vyplácení mezd, rovného zacházení a diskriminace, vyjednávání s odbory.
Poradenská činnost byla rovněž součástí dozorové resp. kontrolní činnosti inspektorů s cílem poskytnout informace k zlepšení stavu u kontrolovaných subjektů. Lze konstatovat, že poradenství poskytované inspektorátem plní, ve výše uvedených formách, svoji preventivní funkci.
40
