bon(a)boniéra JAK JSME OTEVŘELI JEDNU BEDNU aneb boňácky novinkovník říjen číslo ROZHOVOR S CELESTÝNOU KADLECOVOU FOTO Z CHORVATSKA

bon(a)boniéra aneb boňácky novinkovník říjen 2015 4. číslo

ROZHOVOR S CELESTÝNOU KADLECOVOU FOTO Z CHORVATSKA JAK SE BYDLÍ S DROGOU

JAK JSME OTEVŘELI JEDNU BEDNU

OBSAH

3 4 6 8 10 11 12 14 16

ÚVODNÍK CO BYLO – OTEVŘENÍ JEDNÉ BEDNY POHLED OD MOŘE 180KA VLASTY DUBSKÉHO (E/U)CHO Z CENTRÁLY OSOBNOST ŘÍJNA ROZHOVOR S CELESTÝNOU KADLECOVOU B(L)ÁSEŇ MĚSÍCE CO BUDE & POZVÁNKY

KDO ZA TO MŮŽE ANEB REDakční RADA Vlasta Dubský Zdeněk Heřt Aleš Lang Martina Müllerová JAZYKOVĚ TO ČEKNUL Tomáš Došek KDYBY COSI [email protected]

2

ÚVODNÍK

BUĎME POŘÁD OTEVŘENÍ

Drazí přátelé, jsem ráda, že k Vám znovu může dorazit nové, říjnové číslo bon(a)boniéry. Podzimní měsíce jsou poněkud náročnější na časové možnosti většiny zaměstnanců. Nicméně jsme si našli chvilku, kterou jsme se rozhodli věnovat kreativitě a napsat pro Vás básničky, zprávičky z toho, co se událo nebo ještě jenom uskuteční a kde byste neměli chybět. Z toho všeho, co se v uplynulých týdnech událo, tak trochu vystupuje právě slavnostní otevření nově zrekonstruovaných prostor komunitního centra Dvojí svět, které se od nynějška můžou pyšnit také novým názvem Jedna bedna. A proč bedna? Protože bednu máme všichni společnou! Je v ní spousta věcí, některé i zpřeházené, někdo jí má dutější, jiný je bednou již od narození. Někdy nás ta naše zlobí. A proto jsme tady, v BONĚ a děláme to, co dělat umíme. Od září je ale naše Bedna otevřená. Ponechme otevřenou i tu naši bednu, co si každý nosíme na ramenou, novým lidem, nápadům i zábavě a věřím, že vnitřní spokojenost na sebe nenechá dlouho čekat. MARTINA MÜLLEROVÁ 3

CO BYLO JEDNA BEDNA ANEB KONEČNĚ HOTOVO! TEXT A FOTO: MARTINA MÜLLEROVÁ Dne 29. 9. jsme slavnostně otevřeli nové prostory komunitního centra Jedna bedna, dříve Dvojí svět. Po stručné úvodní řeči pana ředitele Aleše Langa a marketingové manažerky Anny Schlindenbuch o průběhu celé rekonstrukce a nových funkcích centra jsme si vyslechli také krátkou přednášku paní doktorky Votrubové, zaměřenou na schizofrenii a její projevy. Pak nás čekalo už jen slavnostní přestřižení pásky a přípitek nealkoholickým šampaňským. V rámci kulturního programu se představilo duo SimplyAcro. Poněvadž jejich kreace byly prostorově trošičku náročnější, přemístili jsme jejich performanci na ulici (jak je vidno na fotce uprostřed), abychom nemuseli nové prostory rekonstruovat podruhé. Dvojí svět, který kromě svého vzhledu změnil také název. Od října už nenajdete v Žitné ulici Dvojí svět, ale Jednu bednu.

Název vznikl z myšlenky, že ačkoliv jsme lidé různí – někteří jsme bedny, jiní máme tu naši bednu trošičku rozcuchanou – všichni se nějakou tou bednou upevněnou na krku pyšníme. Mít bednu, to je přece to, co nás spojuje. Byli bychom proto rádi, aby i komunitní centrum bylo místem, které lidi spojuje, kde se všichni dobře cítí a kam se rádi vrací. Abychom byli důslední, nezůstalo jenom při názvu. Bedničkový vzhled dostal i interiér. Díky agentuře Wellen jsme využili recyklovaných materiálů – bedniček z ovoce a na instalované prkna je připevnili pomocí kovových profilů. O tom, že nový prostor funguje perfektně, se můžete přesvědčit sami, když nás navštívíte. Pro všechny, kteří se k nám chystají, nabízíme alespoň malou ochutnávku toho, co na Vás čeká v podobě fotografií z otevření.

Foto vlevo: přátelé i známí – přišel, kdo mohl Foto uprostřed: taneční skupina SimplyAcro Foto vpravo: a když je vše hotovo, můžeme si ťuknout

POHLED OD MOŘE ANEB ZÁJEZD DO CHORVATSKA TEXT A FOTO: SOŇA VALENTOVÁ Za finanční podpory grantu MZČR se v posledním zářijovém týdnu 20 účastníků zájezdu z BONA, o.p.s. vydalo na dlouhou cestu na Makarskou riviéru, do městečka Drvenik. Kromě plážového „gaučinku“, aktivního zdolávání okolních kopců, (z)dravého soupeření v deskových hrách a pravidelného jídla bez služeb v mytí nádobí, jsme navštívili Živogošč a Dubrovník. Po cestě zpátky do Čech nás stihla vichřice, autobus se kýval ze strany na stranu a cesta byla na tři hodiny uzavřena, ale díky řidičům Karel & Karel – nevíme, jak to udělali – jsme dojeli na minutu dle plánu (podšálky jsme vrátili). Byl to báječný čas, strávený s príma lidmi v jiném prostředí než čistě pracovním. Užili jsme si hodně legrace, načerpali novou energii. V následujících týdnech plánujeme uspořádat setkání s promítáním fotek a možná i vyprávěním. Pozvánky očekávejte v příští Bon(a)boniéře  Foto vlevo nahoře: Nejdřív se unavit v sluncem prohřátých uličkách… Foto vpravo nahoře: …a pak se jen tak jako kočka Foto uprostřed: slunit na pláži, Foto vlevo dole: zadovádět si, Foto vpravo dole: a večer spokojeně usnout na pokoji… Mňam, bylo nám skvěle! (Na fotografiích jsou jenom terapeuti, a to z důvodu ochrany soukromí klientů.)

6

180KA VLASTY DUBSKÉHO DROGY NA BYDLENÍ TEXT: VLASTA DUBSKÝ V posledních měsících se drogy staly jedním z témat, které jsme v Boně i na bydlení řešili na všech možných úrovních a ze všech možných pohledů a úhlů. A protože jsme právě na našem bydlení drogy řešili poměrně urputně – a také proto, že mám nějaké zkušenosti s drogami a jejich uživateli – jsem se rozhodl tento pohled stoosmdesátky věnovat pokusu o vysvětlení, jak to s těmi drogami na bydlení tedy je. Jedním z významů chráněného bydlení je doslova poskytnutí ochrany před společenskými škodlivinami, které se vyskytují v běžném světě. Jednou z těchto škodlivin jsou i drogy, které mnoha našim klientům vydláždily cestu k hospitalizaci a následně k nám na bydlení. Drogy jsou tedy na chráněném bydlení přítomny takřka neustále – jako téma terapie, jako základ i symptom mnoha psychických problémů. A někdy si alkohol a další drogy najdou cestu na bydlení v krvi jednotlivých klientů. A pak se drogy a jejich aktuální konzumace také stávají aktuálním problémem k řešení a důvodem pro kázeňské postihy, které mohou vyústit v ukončení chráněného bydlení. Jak se ostatně na našem středisku v posledním roce několikrát stalo. V civilní společnosti se právo brát drogy přirozeně bere za součást svobody jedince zničit si svůj život podle jeho vlastní svobodné vůle. Stejně jako právo jíst nezdravé jídlo, pít přeslazené limonády, kašlat na svoje zdraví, špatně se vdát nebo oženit, nebo si zabíjet mozek sledováním telenovel... V civilní společnosti se člověk totiž tváří být tím osamoceným jedincem, který zodpovídá pouze sám za sebe a je odpovědný zase jen sám sobě. I když to ani v civilní společnosti není tak úplně pravda, protože všichni jsme nějakým způsobem spojení se svými blízkými, přáteli a rodinou, běžně se to tak bere. A tak nikdo nemá právo druhému člověku zakazovat sebepitomější nápady a sebedestrukci – dokud neohrozí bezpečnost nebo majetek někoho dalšího.

8

O tuto svobodu sebedestrukce člověk na chráněném bydlení do určité míry přichází. Jednak proto, že má každou chvíli za sebou někoho z terapeutického týmu, kdo se snaží daného člověka přemluvit a pomoct vyměnit destruktivní vzorce chování (braní drog) na konstruktivní způsoby chování a myšlení. A v neposlední řadě proto, že na chráněném bydlení nikdo neničí jen sám sebe, ale následky činů jednotlivých lidí vždy nejakým způsobem nese celá komunita. Nehledě na to, že různé drogy různým a často nepředvídatelným způsobem reagují s diagnózou a psychiatrickou medikací a narušují kýžený průběh terapie i sociální rehabilitace. Chráněné bydlení má komunitní charakter, který do jisté míry simuluje „takovou normální rodinku“. Takto těsně semknutá komunita nicméně neznamená „jen“ vzájemné sdílení na komunitách nebo společné vaření a úklidy. Rodina i komunita jsou především místem, kde se všichni vzájemně ovlivňujeme, jeden reagujeme na druhého a společně vytváříme společenství, kde k sobě máme tak blízko, že si navzájem doslova vidíme do talíře. Nic, co se v komunitě děje, není soukromou záležitostí, ale vždycky se to týká všech – a nic se neututlá. Můžeme se navzájem podporovat a společně růst, anebo také jeden druhého stahovat ke dnu a udržovat se tak ve stavu, kterého se chceme zbavit. Žádná rodina není tvořená jen dokonalými a bezchybnými jedinci, a ta naše na chráněném bydlení se o to ani nepokouší. Je ostatně povahou člověka, že vedle všeho dobrého a krásného zvládá udělat i spoustu chyb a omylů. A v každé správné rodině je prostor pro chybování, nechtěné vzájemné ubližování si, a také poučení z vlastních chyb, usmiřování a odpuštění. Tím se chráněné bydlení liší od doléčovacích komunit, které jakýkoli drogový relaps nekompromisně trestají vyloučením. V rámci našeho přístupu se snažíme poskytnout prostor i pro drogové chybování a relapsy, ovšem pouze pokud vedou k dalšímu rozhodnutí pro abstinenci a nenaruší zásadu čistého bydlení, jejímž smyslem je právě ochránit komunitu od negativních důsledků užívání drog. A tak, když už se stane, že někde uklouznete na sněhu nebo se nadýcháte konopného kouře, nepanikařte, stát se to může. Ovšem nepočítejte s tím, že si svůj stav půjdete užít na bydlení a všem předvedete, jak vypadáte pod vlivem, naženete jim strach a vystavíte je pokušení jejich vlastního relapsu, vyluxujete komunitní ledničku nebo – podle nálady – bydlení rovnou zdemolujete. Ideálním řešením situace je kontaktovat někoho z terapeutického týmu, se kterým situaci proberete a domluvíte se co dál. Protože drogy na bydlení prostě nepatří, ale žádného dalšího klienta kvůli nim vyhazovat nechceme.

9

(E/U)CHO Z CENTRÁLY POSTUP ODESÍLÁNÍ KORESPONDENCE V BONA, O.P.S. TEXT: DANIELA OCHMANOVÁ Vážení přátelé a kolegové, prvně bych ráda přivítala všechny naše nové kolegy. Věřím, že se jim u nás bude líbit. A aby se jim pracovalo ještě komfortněji, zasílám několik praktických informací, které ale mohou být užitečné i těm, kteří jsou s námi již od založení společnosti. A) prostřednictvím České pošty Stačí odevzdat nadepsanou nezalepenou obálku. Nezalepená ne proto, že by Daniela byla zvědavá, ale veškerá odeslaná korespondence se eviduje včetně obsahu (může se stát, že si nebudete jisti, zda-li jste již odeslali – Daniela jukne do záznamu a prozradí). V případě, že chcete odeslat dopis doporučeně, již nemusíme vypisovat „podací lístky“!!! Inovace České pošty nám umožňují pouze předložit kartičku, ze které si veškeré údaje o společnosti pošta sama načte. Na obálku, prosím, jen poznamenejte do levého horního rohu (pod razítko) slovo „DOPORUČENĚ“. B) prostřednictvím datových schránek Jedná se především o komunikaci s úřady, příp. firmou nebo fyzickou osobou, která datovou schránku má také zřízenou. 1) Stačí Daniele napsat na kus papíru adresáta (název úřadu) a je hotovo:) Dále možno upřesňovat jmenovitě, komu dokument odesíláme; číslo jednací, příp. spisová značka. 2) Praxe odesílání pro terapeuty: Odpovědi na soudní žádosti o součinnost, vyúčtování služeb či jiná korespondence opatrovníkům.

3) 10

OSOBNOST ŘÍJNA V 4. čísle bon(a)boniéry se REDakce rozhodla udělit ocenění

ZDEŇKOVI HEŘTOVI za vrcholový sportovní výkon, když se mu podařilo „rozběhnout“ skupiny pro rodiče a blízké našich uživatelů a také za jeho účast na konferenci s názvem „Jde to“. Prosíme oceněného, aby si přišel na BONU vyzvednout ocenění: bonbón dle vlastního výběru z luxusní bonboniéry sponzorované ředitelem Alešem Langem.

4) MČ (nebude vhodné na odesílání smluv) a určitě přibudou i další. Jelikož jsme s datovými schránkami také v počátcích, v případě, že obdržíte informaci, že takto odesílat z nějakého důvodu nelze, děkuji za informaci! :) 5) Potvrzení o odeslání spolu s dokumentem pak naleznete ve svém budníčku. C) osobně na podatelnu Psychiatrické nemocnice Bohnice Korespondence pro personál PNB či naše klienty, hospitalizované v PNB. 11

Jaké jsou první zážitky z klientů a spolupracovníků? Zatím super :-) Myslím, že dobře vycházím se všemi, s kým jsem přišla do styku. Dlouho mi trvá, než se v nějakém kolektivu zabydlím, takže pokud jsem se na někoho blbě tvářila, tak si to neberte osobně. Mám prostě dlouhou inkubační dobu. A co se klientů týče, ze začátku jsem byla hodně nejistá, ale myslím, že jakékoliv obavy byly zbytečné. Přijali mě, řekla bych, velice dobře a mně je s nimi taky dobře, což zní asi vtipně, ale fakt se cítím při práci příjemně a chodím domů vysmátá jak lečo :-D

ROZHOVOR S NOVOU ASISTENTKOU CELESTÝNOU KADLECOVOU TEXT: VLASTA DUBSKÝ Odkud vás vítr zavál do Bony? Co vás motivovalo k přijetí práce asistentky terapeuta? Do 31. 8. jsem pracovala v C&A a prodávala oblečení. Strašně mě to bavilo, ale neměla jsem tam žádnou perspektivu rozvoje, takže jsem podala výpověď a začala hledat. Zodpověděla jsem x inzerátů a jedna z mála odpovědí byla právě z Bony. Přiznám se, že jsem psala na všechno, co vypadalo zajímavě a vůbec nezkoumala, co je to za organizaci. Prostě jsem si vždycky řekla: cílová skupina se mi líbí, náplň práce se mi líbí, požadavky splňuji, jdu do toho :-) No a pak jsem ještě zjistila, že mám Bonu za rohem (bydlím kousek odsud), takže to byla jasná volba :-) Co jste studovala a co jste doposud dělala? Mám maturitu z ekonomického lycea (dodnes nechápu, co jsem tam vlastně dělala – ekonomiku a čísla nenávidím), pak jsem byla rok na jazykovce a v roce 2013 jsem úspěšně ukončila studium Sociální práce na Evangelické akademii. Sociální práci jsem po škole žel vykonávala jen 3 měsíce, pak jsem musela na čas sociální sféru opustit. Jednak kvůli financím a jednak proto, že mě to absolutně nebavilo a v tom nejmenovaném azylovém domě jsem se 20 hodin týdně kopala do zadku a nenáviděla to tam. Měla jsem dvě práce, školu (Sociální práce a penitenciární péče na TUL) a nic nestíhala, tak jsem se vyprdla na všechno a šla do toho C&A. I když s některými zákazníky byla někdy tak strašná domluva, že jsem měla pocit, že jsem sociální práci vlastně nikdy neopustila :-D

12

Už jste stihla nějaké veselé nebo naopak srdceryvné zážitky z bydlení? Například minulý týden za mnou přiletěla klientka, že se trojská zoo bude stěhovat na výstaviště. Tak jsem na ni chvíli koukala a říkám, že se mi moc nezdá, že by Veletržní palác a přilehlý park nechali památkáři zavalit slonama a jinou havětí. No nakonec uznala, že to fakt asi bude blbost a řekla mi, že jí to řekla jiná klientka. S tou jsem absolvovala podobný rozhovor, akorát jsem se dozvěděla, že jí to řekl její přítel, ale že se asi spletl a nakonec z toho vylezlo, že si to prej vymyslel. Nicméně, když za dotyčnou klientkou přišel její přítel a já se ho ptala, co to šíří za informace, tak mi hrozně vynadal, že je to pravda, že pracuje na výstavišti v tom zábavním parku a že to musí vědět. Tak třeba tam měl být jenom cirkus nebo jiná atrakce. Nicméně kdyby se tam ta zoo náhodou fakt přestěhovala, tak nás to aspoň nepřekvapí :-D Jaké jsou vaše představy do budoucnosti? V červenci příštího roku se budu vdávat, po svatbě se chceme stěhovat a pořidit si druhou kočičku, protože budeme ve větším a budeme na to konečně mít prostor. Takže teď řeším hlavně svatbu a další otázky budoucnosti jsou v pořadí :-) Chtěla bych si ještě dodělat Bc., momentálně čekám, až se VŠFS milostivě vyjádří, jestli mě přijímá ke studiu Kriminalisticko-právní specializace. Co ráda děláte ve volném čase? Tak protože ho díky normální pracovní době konečně mám, tak teď pořád někde lítám. Hodně trávím čas s přáteli a rodinou. Ráda dělám spoustu věcí – hraju hry (PC i deskové), čtu, cvičím, mám ráda dlooouhé procházky, taky ráda jím nebo třeba nakupuju O:-) Obnovila jsem také dobrovolnickou činnost v Diakonii, dopisuju si s vězni. Momentálně čekám, až mi ten můj klient odepíše na první dopis. Máte z osobního života nějaké zkušenosti s psychiatrickým onemocněním a/nebo závislostí? Nebo se plánujete zbláznit až tady? Aha, já myslela, že být tak trochu blázen se tu vyžaduje :-D Ale jinak jsem se s psychiatrickým onemocněním setkala v rámci praxí na EA (byla jsem třeba i tady v Bohnické léčebně, v různých věznicích...), ale setkala jsem s lidmi s psychiatrickou diagnózou i normálně v životě. Kdežto závislost znám z první ruky! Můj šatník je toho důkazem!

13

B(L)ÁSEŇ MĚSÍCE TEXT: ZDENĚK HEŘT

Vážení a milí čtenáři a čtenářky bon(a)boniery. Tak trochu se mi do toho chce kopnout. Nejen, že mi hoří termín a stěží se mi podaří ho uhasit suchým pískem, nebo snad spodním prádlem vlajícím nad hradem. Hoří mi termín a píšu rychle, o co jde. Představte si, že v minulém měsíci se staly dvě podivné věci. Tedy ty, které se týkají mé rubriky. Jinak se stalo bezesporu více zvláštních věcí. Ale ani o nich mi nikdo nenapsal. Jen tak mne nerozpláčete, ale že nikdo nenapíše ani báseň, ani sloku, ani nic co by se dalo vyhodnotit jako nejlepší příspěvek, tak jsem se rozhodl napsat báseň sám a vyhrát tedy od sebe tabák Bacco, který stejně nevykouřím, protože jsem s kouřením seknul. Co z toho. Stojí to peníze a jako voňavku si dovedu také představit něco jiného. Stala se však ještě jedna podivnost, snad ještě nepochopitelnější. Vítěz b(l)ásně měsíce minulého se o svou výhru nepřihlásil, a tak jsem se rozhodl první a jedinou cenu zrušit od měsíce dalšího. Proto vás prosím, abyste přispívali do bon(a)boniéry pouze dobrovolně a z čisté lásky k slovesné tvorbě, případně z jiných citových důvodů. Trochu jsem na sebe naštvaný, protože jsem si zvykl psát takové lehce veršované články k zamyšlení, ale dnes nic takového nebude. Líto mi to je i proto, že se jedná o neinterní číslo bon(a)boniéry. Chtěl jsem se světu představit jako poeta a místo toho, kde jsi básnická vloho? Cítím, že to dneska opravdu bude za to stát: 14

ahcýP Jsem pyšný, že za domem roste sad višní, I když mám radši švestky. Jsem pyšný, že kvetou stromy bíle I když mám radši modrou Jsem pyšný, že nosím plášť neprodyšný a potí se mi nohy, I když mám radši povětří volné oblohy Jsem pyšný, že jsem jiný a jedinečný, I když občas až moc sám Pyšný na svou pýchu Bez důvodu Sebe rád mám

A ještě něco k příštímu číslu bon(a)boniéry. Pojďme každý napsat akrostich na slova: něha, víra, popel, plášť. Mělo by se to rýmovat. Napište jakoukoliv báseň, která bude obsahovat výše uvedená slova za domácí úkol. A prosím, pošlete na mejl [email protected] nebo doručte jinak. Na vaše básně se těší celá redakce. Přeji srdečně pěkný měsíc říjen! Váš ZH 15

CO BUDE & POZVÁNKY NEBOJTE SE ZAPOJIT Možná nejsme profíci ve vydávání časopisu, ale jsme dobří v pomáhání druhým. A děláme to s radostí. PŘIDEJTE SE K NÁM! Pomoci můžete: 

radou, (uvítáme třeba právní, ekonomické poradenství)



dobrovolnictvím, (pomoc konkrétnímu člověku s duševním onemocněním nebo práce v administrativě)



nebo finančně na sbírkový účet: 115-710870297/0100 (finance jsou na přímou podporu klientů v naší péči).

DĚKUJEME ZA VAŠI PŘÍZEŇ

16

17