Boj proti změně klimatu

Evropa v pohybu

Boj proti změně klimatu Vůdčí úloha EU

Evropská unie

Evropská komise Boj proti změně klimatu Vůdčí úloha EU Řada Evropa v pohybu

2008 – 24 s. – 16,2 x 22,9 cm

Tuto publikaci a další stručné a přehledné informace o EU naleznete na internetové adrese: ec.europa.eu/publications

Evropská komise Generální ředitelství pro komunikaci Publikace B-1049 Brusel Rukopis dokončen v září 2007, aktualizován v září 2008 Ilustrace na obalu: © iStockPhoto Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2008 ISBN 978-92-79-09745-4 DOI 10.2775/11877 © Evropská společenství, 2008 Reprodukce povolena Printed in Germany VYTIŠTĚNO NA PAPÍŘE NEBĚLENÉM CHLOREM

Boj proti změně klimatu Vůdčí úloha EU

Obsah Hrozba a výzva

3

Cesta vpřed: integrovaná reakce

5

Stavíme na dosažených výsledcích

10

Přínos energetické politiky

13

Úloha technologií

21

Jak můžete snížit svoji uhlíkovou stopu

22

Další zdroje informací

24

2

Hrozba a výzva Průměrná teplota Země se během 10 000 let až do průmyslové revoluce téměř nezměnila. Od roku 1850, kdy bylo zahájeno důsledné přesné měření, stoupla teplota o 0,76°C. Pokud nezačneme jednat, teplota podle mezinárodního vědeckého panelu, svolaného Organizací spojených národů, vzroste během tohoto století o dalších 1,8–4,0°C, možná dokonce až o 6,4°C. Byl odstartován závod, jehož cílem je zabránit tomu, aby svět dosáhl bodu, který je považován za bod zvratu, tedy aby došlo ke zvýšení teploty o 2°C. Tento závod pravděpodobně prohrajeme, pokud nebudou nejpozději do roku 2020 stabilizovány globální emise a pokud se tyto emise následně do roku 2050 nesníží na úrovně, které budou ve srovnání s rokem 1990 poloviční.

© Belga

Změna klimatu je jednou z největších hrozeb, jimž naše planeta čelí. Pokud teplota Země překročí úroveň před industrializací o více než 2°C, bude změna klimatu pravděpodobně nezvratná a mohla by mít obrovské dlouhodobé důsledky. Nízko ležící oblasti na Zemi včetně velkých částí mnoha evropských zemí by mohly zmizet pod stoupající hladinou moří. Kromě toho by mnoho oblastí na Zemi trpělo nedostatkem pitné vody. Stále častěji by docházelo k extrémním klimatickým jevům, které způsobují hmotné a hospodářské škody. Náklady na vyrovnání se se změnou podnebí by mohly vést k hospodářskému úpadku některých států.

3

S rostoucími extrémními klimatickými jevy nebudou muset své povodňové hráze zvýšit pouze Benátky.

B oj p rot i z m ě n ě k l i m a t u

Proč se klima mění Atmosféra obsahuje vodní páry, oxid uhličitý a další přirozeně se vyskytující plyny, které propouštějí sluneční světlo, ale pohlcují teplo, jež se odráží od Země. Tento přirozený proces, nazývaný „skleníkový efekt“, udržuje teplotu Země na úrovni, která je příznivá pro život. Bez něj by průměrná globální teplota byla nesnesitelných –18 °C. V důsledku lidských činností, např. spalování fosilních paliv a mýcení lesů s cílem uvolnit prostor pro zemědělskou půdu, se však v atmosféře zvyšuje obsah oxidu uhličitého a dalších plynů, které pohlcují teplo. Nárůstem těchto „skleníkových plynů“ je umocňován přirozený skleníkový efekt, Země se otepluje a mění se klima. Řešením je snížení objemu globálních emisí skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého. K tomu je třeba lépe využívat přírodní zdroje. Hlavními zdroji emisí skleníkových plynů jsou fosilní paliva, tedy ropa, zemní plyn a uhlí, používaná k výrobě elektrické energie, k topení, chlazení a v dopravě. Je třeba, abychom je spalovali v menší míře a účinněji. Zároveň je důležité zabránit unikání oxidu uhličitého do atmosféry, například jeho „zachytáváním“ ihned při vzniku a jeho následným uložením pod zemí ve vytěžených plynových polích nebo solných kavernách. Pro odvrácení změny klimatu je velmi důležité zabránit odlesňování, zejména mizení tropických pralesů, které fungují jako jímky uhlíku a pohlcují oxid uhličitý. Pokud lesy rostou, zachycují oxid uhličitý, jsou-li káceny, oxid uhličitý uvolňují. Ke globálnímu oteplování přispívají i další faktory, například metan uvolňovaný ze zemědělství a z odpadu na skládkách nebo emise způsobené nadměrným používáním hnojiv, hlavními příčinami je však používání fosilních paliv a odlesňování.

4

Cesta vpřed: integrovaná reakce Jelikož hlavní příčinou změny klimatu je spalování fosilních paliv pro energetické účely, je pro EU cestou vpřed integrovaná politika v oblasti energetiky a změny klimatu. Čelní představitelé EU takovouto politiku podpořili již v březnu 2007. Je tak zdůrazněna vůdčí úloha Evropy v boji proti změně klimatu a zároveň se EU otevírá cesta ke zvýšení bezpečnosti dodávek energie a k větší konkurenceschopnosti. Integrovaná politika v oblasti energetiky a změny klimatu je znamením počátku nové průmyslové revoluce, která má změnit způsob, jakým vyrábíme a využíváme energii, a rovněž druhy používané energie. Jejím cílem je nastolit ekonomiku, která je šetrná ke klimatu a je založena na kombinaci nízkouhlíkových technologií a zdrojů energie.

Více informací o integrované reakci EU: ec.europa.eu/climateaction/

Ve snaze zdůraznit své odhodlání a být příkladem svým partnerům EU souhlasila, že do roku 2020 sníží emise skleníkových plynů alespoň o 20 % bez ohledu na to, jak se zachovají jiné země. EU hodlá tohoto snížení dosáhnout pomocí opatření, která jsou naplánována v rámci nové integrované politiky v oblasti energetiky a změny klimatu, spolu s opatřeními, která jsou již zavedena.

Výroba elektřiny spalováním uhlí obzvláště poškozuje životní prostředí.

© Van Parys Media

K omezení globálního oteplování na 2 °C je třeba během 10 až 15 let zastavit nárůst globálních emisí sklení-

kových plynů a následně do roku 2050 snížit jejich objem přibližně na poloviční hodnotu úrovně z roku 1990. Aby EU těchto cílů dosáhla, usiluje o novou, celosvětovou dohodu. Předpokládá, že jako první krok by průmyslové země měly do roku 2020 společně snížit emise skleníkových plynů na úroveň o 30 % nižší než je úroveň z roku 1990. Rozvojové země, např. Čína a Indie, budou rovněž muset začít nárůst emisí omezovat.

5


Čelní představitelé EU se rozhodli: snížit spotřebu energie v porovnání s odhady na rok 2020 o 20 %, a to zvýšením energetické účinnosti; do roku 2020 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě energie až na 20 %, tedy téměř na trojnásobek současné úrovně; do roku 2020 desetinásobně – alespoň na 10 % – zvýšit podíl obnovitelných pohonných hmot, včetně biopaliv, na celkové spotřebě benzinu a nafty. Veškerá biopaliva bez ohledu na to, zda byla vyrobena v EU nebo do EU dovezena, musí být vyráběna udržitelným způsobem. Na rozvoj biopaliv z odpadu, reziduí a jiných nepotravinových zdrojů budou poskytovány pobídky; vyvíjet a prosazovat technologie, které produkují nízké nebo vůbec žádné emise, včetně technologií pro zachycování a ukládání emisí, které brání unikání CO2 do atmosféry tím, že jej zachycují a ukládají pod zemí ve vytěžených plynových polích nebo starých solných dolech – aby tyto technologie do roku 2020 zásadním způsobem přispěly ke snížení emisí;

V lednu 2008 Evropská komise představila návrhy specifických opatření týkající se těchto bodů, které mají navést EU – a její občany – na správnou cestu s cílem bojovat proti změně klimatu, zvyšovat bezpečnost dodávek energie a podporovat trvalý ekonomický růst.

© Deutsche Bahn

Vlak je rychlejší a čistší dopravní prostředek: pro boj proti změně klimatu je naprosto nezbytné omezit emise z automobilů.

lépe propojit energetické trhy EU, jinými slovy zvýšit konkurenceschopnost trhů s elektřinou a zemním plynem v celé Evropě; lépe sladit energetickou politiku EU s ostatními politikami, nejen s politikou v oblasti životního prostředí, ale rovněž v oblasti výzkumu, zemědělství a obchodu; zlepšit mezinárodní spolupráci: pokud EU dokáže k energetice zaujmout jednotný přístup a tento přístup jednohlasně vyjádřit, může se ujmout vůdčí úlohy v globální debatě.

6

Co říkají vědci Během posledních 100 let vzrostla průměrná teplota na celém světě téměř o 0,74°C. Evropa se ve srovnání s celosvětovým průměrem otepluje rychleji: teplota se zvýšila přibližně o 1°C. Od roku 1850, kdy bylo započato spolehlivé zaznamenávání teplot, spadá 12 ze 13 celosvětově nejteplejších let do období mezi roky 1995 až 2007. Vzrůstající teploty se nyní projevují táním ledovců a arktického ledu, změnou charakteru dešťových a sněhových srážek, silnějšími vlnami sucha a veder a větší intenzitou tropických cyklonů. Mnoho odborníků je přesvědčeno, že globální oteplování nesmí vést ke zvýšení teploty před industrializací o více než 2°C, máme-li zabránit tomu, aby změna klimatu měla nezvratné důsledky. Vědci se však shodují, že pokud nebudou učiněna žádná opatření, mohla by se průměrná světová teplota v tomto století oproti dnešním úrovním zvýšit o 1,8 až o 4°C, v nejhorším případě až o 6,4°C. V letech 1970 až 2004 došlo k 70% celosvětovému nárůstu emisí skleníkových plynů. V odvětví dodávek energie vzrostly emise o 145 %, u dopravy činil nárůst 120 % a v průmyslovém odvětví 65 %. V důsledku snížené schopnosti lesů pohlcovat oxid uhličitý a změn ve využívání půdy vzrostly emise o 40 %. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), zřízený v roce 1988, je mezinárodním fórem odpovědným za posuzování vědeckých důkazů o změně klimatu a jejích dopadech. Tento panel je společnou iniciativou programu OSN v oblasti životního prostředí a Světové meteorologické organizace a posuzuje vědecké, technické a socioekonomické informace důležité pro pochopení hrozby, kterou představuje změna klimatu způsobená lidskou činností. Na přípravě posudku se podílejí stovky špičkových odborníků z celého světa. Od roku 1990 vypracoval IPCC čtyři hodnotící zprávy, poslední v roce 2007. S každou zprávou roste přesvědčení, že změnu klimatu způsobují právě skleníkové plyny.

7


V zájmu budoucích generací Boj proti změně klimatu si pravděpodobně vyžádá, abychom výrazně změnili náš životní styl, neznamená to však, že tím nutně klesne i životní úroveň. Změny jsou naprosto slučitelné s prioritami EU v oblasti růstu a zaměstnanosti a s udržitelným rozvojem. Náklady na tato opatření budou velmi nízké a v každém případě nižší než náklady na odstranění škod způsobených změnou klimatu v případě, že žádná opatření neučiníme. Pokud budou rozvinuté země souhlasit s tím, že do roku 2020 sníží společné emise o 30 %, zpomalí se ekonomický růst o méně než 0,2 % ročně.

© Bilderbox

Pokud nyní nezačneme jednat, bude lyžování pro příští generace záležitostí minulosti.

Cena za odvrácení případných dlouhodobých nákladů vzniklých v důsledku změny klimatu by tedy byla nízká, a to zde ještě není zohledněna hodnota dalších přínosů, např. snížení znečištění ovzduší, bezpečné dodávky energie za předvídatelné ceny a vyšší konkurenceschopnost díky inovacím. V praxi budou ekonomické náklady na snížení emisí pravděpodobně těmito přínosy více než vyrovnány.

8

Emise skleníkových plynů na osobu v zemích EU v letech 1990 a 2006

14,5 13,0 13,3

Belgie Bulharsko

1990

9,2 18,7

Česká republika

14,5 13,4 13,0 15,5 12,2

Dánsko Německo

2006

26,5

Estonsko

14,0 15,8 16,6

Irsko 10,3 12,0

Řecko 7,4

Španělsko

9,9 9,7 8,6 9,1 9,7 10,3

Francie Itálie Kypr

13,1 9,9

Lotyšsko

5,1 13,4

Litva

6,8 34,8

Lucembursko

28,4 9,5

Maďarsko

7,8 6,2

Malta

7,9 14,2 12,7

Nizozemsko

10,4 11,0 11,9 10,5

Rakousko Polsko 5,9

Portugalsko Rumunsko

7,9 10,7

7,3

9,3 10,3

Slovinsko Slovensko

13,9

9,1

14,3 15,3

Finsko 8,4 7,3

Švédsko

13,4 10,8 11,8 10,4

Spojené království EU-27 0 Zdroj: EK

10

20 Emise v tunách ekvivalentu CO2

9

30

40


Stavíme na dosažených výsledcích EU nezačíná boj proti změně klimatu od nuly. Již řadu let postupně zesiluje svá opatření na zvýšení energetické účinnosti, omezení emisí z továren a automobilů a na podporu úspor energie. Ke snížení množství uhlíku uvolňovaného v EU, nazývaného uhlíková stopa, rovněž přispívají předpisy týkající se recyklování a omezení používání skládek. Sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj je posledním z řady výzkumných programů EU, které kladou zvýšený důraz na životní prostřední, čistou a nízkouhlíkovou energii a boj proti změně klimatu. Co je nejdůležitější, EU již zahájila a provádí program, jehož cílem je do roku 2012 snížit emise o 8 %. EU je odhodlána toho cíle dosáhnout na základě tzv. Kjótského protokolu k rámcové úmluvě OSN o změně klimatu.

10

Kjótský protokol Kjótský protokol byl dojednán v roce 1997. Rozvinutému světu stanovil cíl snížit v letech 1990 až 2012 emise skleníkových plynů v průměru o 5,2 %. 15 zemí, jež byly v té době členy EU, šlo ještě dále a společně se zavázalo, že emise sníží o 8 %. Protokol rovněž vytvořil pružný tržní mechanismus zahrnující obchodování s emisemi, který má průmyslově rozvinutým zemím pomoci dosáhnout těchto snížení při co nejnižších nákladech a podpořit investice do projektů v oblasti čisté energie v rozvojových zemích a zemích, jejichž hospodářství prochází transformací. Ačkoli Spojené státy americké protokol neratifikovaly, a tudíž k dosažení cíle formálně nepřispívají, zahájila EU řadu konkrétních opatření k dosažení cílů stanovených pro emise, které zohledňují úroveň hospodářského a průmyslového rozvoje jednotlivých členských států. Většina zemí, které k EU přistoupily od roku 2004, mají stanoveny vlastní cíle, které vyjednaly v rámci Kjótského protokolu v době, kdy ještě nebyly členy EU.

Plnění stanovených cílů

Pohled na větrné turbíny bude v budoucnu stále běžnější.

© Van Parys Media

Program, který má EU a jejím členským státům pomoci splnit cíle stanovené pro emise na základě Kjótského protokolu, se nazývá Evropský program pro změnu klimatu (ECCP). Je řízen Evropskou komisí a na evropské úrovni byl dosud podnětem k vývoji přibližně 40 politik a opatření, které mají vést ke snížení emisí skleníkových plynů. Tyto politiky a opatření doplňují opatření přijatá jednotlivými zeměmi EU. Opatření na úrovni EU zahrnují energetické normy pro budovy a právní předpisy, které omezují používání některých průmyslových plynů s velmi vysokým vlivem na globální oteplování. Zdaleka nejdůležitější politikou vytvořenou na základě ECCP je systém EU pro obchodování s emisemi skleníkových plynů (viz rámeček na straně 12).

EU se podařilo narušit spojitost mezi ekonomickým růstem a emisemi skleníkových plynů. Ačkoliv ekonomika EU v období mezi základním rokem 1990 a rokem 2006 rostla, souhrnné emise jejích 27 členských států klesly o 10,8 %. V 15 „starších“ členských státech (EU-15) klesly emise o 2,7 %. Tyto výsledky jsou povzbuzující, je však třeba učinit mnohem více, aby byl v EU-15 dosažen do roku 2012 cíl 8% snížení. Nejnovější odhady budoucích emisí naznačují, že tento cíl lze splnit, pokud země EU skutečně provedou všechna plánovaná opatření.

11


Inovační mechanismus Hlavní pilířem strategie EU pro boj proti změně klimatu je systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), který začal fungovat v lednu 2005. Představuje první mezinárodní systém pro obchodování s emisemi CO2 a je hlavní hybnou silou rychlého rozšíření obchodování s uhlíkem po celém světě. Obchodování s emisemi pomáhá zaručit, že je snižování emisí co nejméně nákladné. Systém EU ETS se v současné době vztahuje na 11 600 zařízení v odvětvích energetiky a průmyslu, která jsou společně odpovědná za téměř polovinu emisí CO2 v EU. Tím, že systém zpoplatňuje emise uhlíku z těchto zařízení, neustále pobízí zúčastněné podniky k co nejrozsáhlejšímu snižování emisí. Na základě tohoto systému přidělují vnitrostátní orgány v každé zemi EU jednotlivým zařízením určitý počet povolenek na emise. Omezení celkového počtu povolenek z nich činí ekonomickou vzácnost nutnou k fungování trhu. Podniky, jež své emise udržují pod úrovní svých povolenek, mohou povolenky, které nepotřebují, prodat. Podniky, které mají s udržováním emisí na úrovni podle povolenek potíže, musejí buď přijmout opatření na snížení emisí (např. investovat do účinnějších technologií nebo používat zdroje energie s nižším obsahem uhlíku), nebo zakoupit další potřebné povolenky na trhu – čímž v podstatě zaplatí jinému podniku za to, že sníží emise místo nich. Podnikům, na něž se vztahuje systém EU ETS, je rovněž povoleno využívat emisní kredity vytvořené v rámci projektů snižování emisí v zemích, které nejsou členy EU. Tento proces je organizován pomocí nástrojů v rámci Kjótského protokolu: mechanismu čistého rozvoje (CDM) a nástroje pro společné provádění (JI). Poptávka po těchto kreditech je silným podnětem k investicím do nápadů, jak snížit emise v jiných zemích. Zařízení v odvětvích energetiky a průmyslu nejsou jedinými příčinami zvyšování obsahu CO2 v ovzduší. Z toho důvodu Evropská komise navrhla rozšířit od roku 2011 systém EU ETS tak, aby se vztahoval také na rychle narůstající emise z letecké dopravy. Kromě toho může být v návaznosti na přezkum, jenž je v současnosti prováděn, do systému začleněno více odvětví a plynů.

12

Přínos energetické politiky Účinnější trhy s elektřinou a zemním plynem

Emise skleníkových plynů vznikají především při spotřebě a výrobě energie. Pro dosažení cílů vytyčených v oblasti boje proti změně klimatu je proto naprosto nezbytná energetická politika. Společný postup v oblasti energetiky není ničím novým. EU již řadu let využívá v oblasti energetiky jednotný politický rámec. Novinkou není ani společná reakce EU na energetické krize. V důsledku krize dodávek na počátku sedmdesátých let EU například provádí koordinovanou politiku týkající se strategických zásob ropy a ropných produktů.

Naše spotřebitelská rozhodnutí mají skutečný dopad na množství emisí skleníkových plynů uvolněných při spotřebě a výrobě energie. V podstatě všichni spotřebitelé v EU mohou dnes kupovat zemní plyn či elektřinu od kteréhokoli dodavatele, včetně těch, kteří se specializují na obnovitelnou energii. Účinné trhy činí energii dostupnější a pomáhají odstraňovat překážky pro snižování emisí skleníkových plynů. Současně pomáhají průmyslovému odvětví EU, aby si udrželo konkurenceschopnost. I přesto však existuje prostor pro další zlepšování, aby se zaručilo, že je ke všem spotřebitelům přistupováno spravedlivě, že nové společnosti působící v daném odvětví nejsou znevýhodněny a že elektřina a zemní plyn mohou volně proudit přes hranice EU. Přeshraniční obchod je základním předpokladem k tomu, aby byly trhy co nejvíce konkurenceschopné.

Jelikož varování vědců před následky změny klimatu jsou stále závažnější, uznala EU naléhavou potřebu sloučit řadu různých oblastí do jediné integrované evropské politiky pro změnu klimatu a energetiku. Tato politika zaručí, že dodávky energie budou konkurenceschopné, udržitelné, bezpečné a v souladu s osvědčenými environmentálními postupy, což přispěje ke snížení emisí CO2 a dalších skleníkových plynů.

Emisní kredity slouží na podporu investic do této alternativní technologie výroby cihel v Indii, která je šetrná k životnímu prostředí.

Toto jsou hlavní body energetické politiky EU při dosahování uvedených cílů: účinnější trhy s elektřinou a zemním plynem; diverzifikace; ambiciózní politika v oblasti obnovitelné energie; úspora energie; mezinárodní spolupráce.

© World Bank photo/CDCF India carbon finance project VSBK

13


Diverzifikace Vyšší bezpečnost dodávek bude zaručena tehdy, pokud se přestaneme spoléhat na jediný druh energie či na malý počet dodavatelských zemí mimo EU. Záleží na tom, zda dokážeme vyrábět více energie v EU a případně zaručit dodávky z jiných stabilních oblastí světa. Jde rovněž o to, zda se dokážeme podělit o dodávky v dobách krize, jelikož úroveň závislosti na dovozu energie se v různých zemích EU značně liší. Přibližně 80 % energie spotřebované v EU pochází z fosilních paliv – ropy, zemního plynu a uhlí – a všechna tato paliva jsou hlavními zdroji emisí CO2. Různé technologie pomáhají tyto emise snížit a někdy v průběhu příštího desetiletí by měly začít fungovat „čisté“ uhelné technologie (clean coal technology). Zásoby fosilních paliv jsou nicméně omezené a do poloviny tohoto století budou do značné míry vyčerpány. Méně časté používání fosilních paliv tudíž přispívá k vyšší energetické bezpečnosti EU a pomáhá odvrátit změnu klimatu. Kromě toho jsou vlastní zdroje fosilních paliv EU vyčerpávány rychleji než celkové zdroje světové. EU je ve stále větší míře závislá na jejich dovozu, a tudíž čím dál citlivější k výky-

Jelikož EU nemá dostatek vlastních zdrojů fosilních paliv, bude nutné začít přecházet na domácí zdroje energie a více využívat technologie, které produkují nízké nebo vůbec žádné emise uhlíku a vycházejí z obnovitelných zdrojů energie, jakými je například větrná, sluneční a vodní energie a biomasa. Je pravděpodobné, že mezi paliva nakonec zařadíme i vodík. Některé země EU do kombinace energií zařadí také jadernou energii. V dohledné budoucnosti bude jaderná energie získávána štěpením jádra, neboť technologii jaderné syntézy pravděpodobně nebude možné používat dříve než ve druhé polovině tohoto století.

© Berliner Verkehrsbetriebe, BVG

Berlín je pouze jedním z řady měst EU využívajících pro městskou dopravu autobusy s vodíkovým pohonem díky podpoře z finančních prostředků EU.

vům v dodávce a cenách. Závislost na dovozu ropy by mohla do roku 2030 dosáhnout až 95 % a závislost na dovozu zemního plynu až 84 %, pokud nebude spotřeba energie omezena a nezmění se skladba zdrojů energie. V současnosti získává EU přes 50 % plynu, který spotřebuje, pouze ze tří zdrojů – z Ruska, Norska a Alžírska – a přibližně dvě třetiny svých potřeb ropy dováží od Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a z Ruska. Celková míra závislosti EU na dovozu energie v roce 2006 činila 53,8 %.

14

Spotřeba energie podle druhu paliva v roce 2006 Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemsko Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Spojené královtsví EU-27 0%

20 % Pevná paliva

40 % Ropa

Zemní plyn

Zdroj: Eurostat

15

60 %

80 % Jaderná energie

100 % Obnovitelné zdroje


© Corbis

Pokud nezačneme energii využívat rozumněji, ledovce nepřestanou tát.

Ambiciózní politika v oblasti obnovitelné energie Od devadesátých let minulého století EU vyvíjí a prosazuje využívání a výrobu obnovitelné energie s cílem nahradit fosilní paliva. Tato politika umožňuje diverzifikovat využívání zdrojů energie a přispívá k zabezpečení dodávek energie. Rovněž podněcuje rozvoj nových průmyslových odvětví a technologií. Země EU se zpočátku shodly na orientačním cíli, že do roku 2010 budou 12 % energie získávat z obnovitelných zdrojů. Za tímto účelem byly přijaty nové právní předpisy stanovující vnitrostátní cíle, pokud jde o využití 16

obnovitelné elektrické energie a biopaliv v dopravě, aby se v zemích EU zvýšil podíl obnovitelných zdrojů energie. Kromě toho byl soukromý sektor podněcován k tomu, aby učinil nezbytné investice. V roce 2007 čelní představitelé EU zaujali ještě rozhodnější postoj a jako cíl stanovili, že do roku 2020 bychom měli získávat z obnovitelných zdrojů 20 % energie. Aby EU jako celek tohoto cíle dosáhla, byly pro jednotlivé země stanoveny různé národní cíle. Součástí tohoto cíle získávat z obnovitelných zdrojů 20 % energie je nový závazný cíl, že do roku 2020 bude z obnovitelných pohonných hmot, včetně biopaliv, získáváno 10 % po-

Očekávaný růst produkce zelené elektřiny v EU

Produkce energie v terawatthodinách za rok

Větrná energie na moři Větrná energie na pevnině Energie vln a přílivu Solární tepelná el. energie Solární články Velké vodní elektrárny Malé vodní elektrárny Geotermální el. energie Bioodpad Tuhá biomasa Bioplyn Údaje od roku 2004 představují odhady

Zdroj: EK

honných hmot v dopravě. V důsledku těchto cílů výrazně vzroste využití obnovitelné energie. Vzroste využití biomasy (dřevo), bioplynu a biologického odpadu, např. v elektrárnách. Obdobně vzroste také kombinovaná výroba elektrické energie a tepla, neboť pára vznikající při výrobě elektřiny nebude promarněna, ale využita třeba v systémech dálkového vytápění. Biomasa bude rovněž ve větší míře využívána pro ohřev vody v budovách, kde nahradí zejména

staré teplovodní otopné systémy využívající naftu nebo elektřinu. Očekává se též, že stále častěji bude získáváno teplo ze země (geotermální zdroje) a že bude více využívána sluneční energie. K největšímu nárůstu výroby energie pravděpodobně dojde u energie větrné, a to díky zvyšujícímu se počtu stále účinnějších větrných turbín. Díky očekávanému rostoucímu využití obnovitelných pohonných hmot v dopravě bude mít toto rychle se rozvíjející odvětví k dispozici dostatečné prostředky ke snížení emisí CO2.

17


Nová úloha zemědělství a lesnictví Bioenergie ze zemědělství a lesnictví zastává klíčovou úlohu v boji proti změně klimatu a při zvyšování zabezpečení dodávek energie. Jedná se o jeden z obnovitelných zdrojů energie, které zahrnují větrnou, solární, hydraulickou a geotermální energii. Bioenergie je vyráběna z tuhé biomasy, bioplynu nebo kapalných biopaliv, jež jsou k dispozici v celé Evropě. Biomasa je získávána z lesního, zemědělského a organického odpadu a reziduí a kapalná biopaliva pocházejí především z plodin. Biomasu, bioplyn a biopaliva lze obecně snadno skladovat, což znamená, že energii z těchto surovin lze vyrobit v okamžiku, kdy je potřeba. Vyrábí se z nich elektřina, poskytují přímé teplo a jsou používány jako pohonné hmoty v dopravě. Bioenergie představuje přibližně polovinu obnovitelné energie spotřebované v EU. Biopaliva jsou v současné době jedinou rozsáhleji dostupnou náhradní pohonnou hmotou v dopravě místo benzinu a nafty. Podpora využívání biopaliv přispívá ke snižování emisí a rozšiřuje výběr nabídky pohonných hmot. EU má pro výrobu biopaliv značný zemědělský potenciál. V blízké budoucnosti budou biopaliva získávána z mnohem širší škály produktů zemědělství a lesnictví a z organického odpadu, nikoli pouze z plodin, z nichž se vyrábějí potraviny a krmiva. Ať jsou biopaliva vyráběna v EU, či jinde, musíme zaručit, aby jejich výroba byla udržitelná, to znamená, aby při ní nedocházelo k odlesňování a ke ztrátě biologické rozmanitosti ani k ohrožení výroby potravin.

Úspora energie Nejsnadnější způsob, jak zvýšit bezpečnost dodávek energie a zároveň pomoci klimatu, je omezit spotřebu energie. To znamená využívat energii účinněji, aby nedocházelo k plýtvání. Toho lze dosáhnout pomocí energeticky úsporných technologií nebo změnou našeho chování, případně kombinací obou těchto možností. Kromě toho má šetření energií smysl i z ekonomického hlediska: cíl EU spotřebovávat do roku 2020 o 20 % méně energie, než bychom spotřebovali při současném vývoji, sníží výdaje za energii o 100 miliard EUR ročně.

účinněji, a to často při vynaložení jen malého úsilí. Například u označování energetické účinnosti, normy pro minimální účinnost a dobrovolné dohody výrobců domácích spotřebičů vedly od roku 1990 ke snížení spotřeby energie průměrné nové chladničky nebo mrazničky téměř o 50 %. U několika dalších spotřebičů, např. u praček a myček, byla spotřeba snížena o čtvrtinu. Mezinárodní program „Energy Star“ poskytuje rady, pokud jde o energeticky nejúspornější kancelářské vybavení a výpočetní techniku.

Může se zdát, že splnění tohoto cíle je obtížné, ale v praxi existuje velký výběr možností, jak energii využívat

Jednou z oblastí, v níž je skryt obrovský nevyužitý potenciál pro zvyšování energetické účinnosti, je doprava.

18

EU nyní spolupracuje s odvětvím výroby automobilů a pohonných hmot, aby byl tento potenciál využit a snížily se emise CO2 z automobilů. Rovněž vytváří infrastrukturu a různé politiky, jejichž cílem je omezit dopravní zácpy. V dopravních zácpách dochází ke zbytečné spotřebě paliva. 40 % energetických potřeb EU souvisí s budovami. Budou-li zpřísněny normy pro budovy a jejich systémy vytápění a ohřevu vody, sníží se jejich spotřeba energie a rovněž emise, které se uvolňují při nehospodárném topení a chlazení. Díky výzkumu budou k dispozici nové a lepší izolační materiály. Pomocí takovýchto opatření je možné do roku 2020 snížit spotřebu energie v budovách o 28 %. To odpovídá úsporám přesahujícím 10 % celkové spotřeby energie v EU.

K velkým ztrátám energie dochází u nevýkonných spotřebičů. EU tudíž usiluje o výrobu spotřebičů účinnějších, a to tím, že vyžaduje označování energetické účinnosti a stanoví minimální požadavky na výkonnost. Je poměrně snadné začít ve větším rozsahu využívat energeticky účinné pouliční osvětlení a osvětlení v kancelářích a domácnostech, přičemž nové normy EU v této oblasti pravděpodobně vstoupí v platnost do konce tohoto desetiletí. Například přechodem od „běžných“ žárovek k žárovkám, které jsou energeticky úsporné, se spotřeba energie sníží o více než 75 %. Takovéto žárovky jsou dražší, avšak nízké účty za elektřinu tyto počáteční náklady vyrovnají.

© Van Parys Media

Zjistěte si spotřebu energie; k tomu vám pomůže červené, žluté a zelené evropské označení energetické účinnosti.

19


© Carofoto

Energeticky úsporná žárovka je z dlouhodobého hlediska levnější.

Mnoho z nás využívá energii zbytečně, aniž bychom si uvědomovali, jak nehospodárně se chováme. Díky kvalitnějším informacím o spotřebě, které nám poskytnou dokonalejší měřidla v automobilech a v domácnostech, budeme moci v budoucnu energii využívat inteligentnějším způsobem. K tomu je však třeba, abychom se začali chovat jinak. Kampaň EU s názvem Udržitelná energie v Evropě je zdrojem průlomových příkladů. Naše města s největší pravděpodobností přijdou s novými a inovativními nápady, jak se vypořádat s globálním oteplováním. Úspěchu v této oblasti však lze dosáhnout pouze prostřednictvím aktivní účasti občanů. To je hlavní zásadou iniciativy nazvané „Pakt starostů a primátorů“, v jejímž rámci se zúčastněná města zavazují, že jsou bez výhrad odhodlána jít v otázce snižování emisí CO2 nad rámec cílů EU.

20

Mezinárodní spolupráce Závislost na dovozu se sníží, zůstane však skutečností. Z toho důvodu je prioritou udržování dobrých vztahů se zeměmi, které vyrábějí energii, a zeměmi, přes které se dodávky energie uskutečňují. To znamená, že je třeba spolupracovat se zeměmi na východě a na jihu – s Ruskem, se zeměmi východní Evropy, které hraničí s EU, se zeměmi ve Střední Asii, v oblasti Kaspického a Černého moře a v oblasti moře Středozemního. Stejný význam má spolupráce s dalšími spotřebitelskými zeměmi, ať průmyslovými, či rozvojovými, aby bylo možné dohodnout se na opatřeních pro snížení emisí skleníkových plynů, účinnější využívání energie, vývoj obnovitelných zdrojů a nízkoemisních energetických technologií, zejména pro zachycování a uchovávání uhlíku. V tomto procesu bude hrát důležitou úlohu výzkum, neboť podpoří šíření dostupných a čistých technologií.

Úloha technologií Ačkoli se může v důsledku omezenějšího využívání fosilních paliv náš životní styl v budoucnu změnit, neznamená to, že by dnes nebo v příštích letech klesla naše životní úroveň. Technologie mohou výraznou měrou přispět k účinnějšímu využívání energie v každodenním životě, v průmyslu, dopravě a při udržitelném rozvoji.

energetických technologií, které produkují nízké nebo vůbec žádné emise uhlíku. Na výzkum v oblasti energie a podporu energetických úspor jsou rovněž k dispozici finanční prostředky v rámci Programu EU pro konkurenceschopnost a inovace. Součástí tohoto programu je podprogram „Inteligentní energie pro Evropu“.

EU zaujímá na světě první místo v oblasti ekologických inovací a udržitelné energie, což ji staví do nejvýhodnější výchozí pozice, pomáhá vytvářet pracovní místa a podporovat růst. Evropské průmyslové odvětví je v dobrém postavení, neboť pokrývá třetinu světového trhu v oblasti ekologických odvětví a udržitelných energetických systémů. Evropské společnosti zaujímají čelní postavení, pokud jde o udržitelnost, téměř ve třech čtvrtinách všech hlavních průmyslových odvětví, přičemž ekologická odvětví, udržitelné energetické systémy a služby představují statisíce pracovních míst.

Velká část těchto finančních prostředků bude přidělena na projekty, které se přímo či nepřímo zabývají změnou klimatu. Tyto projekty zahrnují: vývoj vodíkových a palivových článků, na jejichž energii se vzhledem k omezenějšímu používání fosilních paliv budeme muset stále více spoléhat; zachytávání a uchovávání CO2; energetickou účinnost; čistou a účinnou dopravu a materiály šetrné k životnímu prostředí.

Podpora čisté inovace Akční program EU pro environmentální technologie zahrnuje řadu opatření na podporu ekologických inovací a využívání environmentálních technologií. Podporuje výzkum a vývoj, umožňuje využívat finanční prostředky a zlepšuje tržní podmínky. V rámci sedmého rámcového programu EU pro financování výzkumu a technologického rozvoje na období 2007–2013 byl značný podíl finančních prostředků vyčleněn na výzkum

Kromě toho pomáhá EU šířit osvědčené postupy a zajišťovat platformu, v jejímž rámci by si špičkoví vědci mohli vyměňovat své poznatky. Tyto činnosti zahrnují strategický plán pro energetické technologie, který má EU pomoci stát se průkopníkem na cestě k úplné změně v našem přístupu k dodávkám, výrobě a distribuci energie. Rovněž se vztahují na technologické platformy, např. na Evropskou technologickou platformou pro vodíkové a palivové články.

21


Jak můžete snížit svoji uhlíkovou stopu Snížení uhlíkové stopy EU není jen záležitostí vzdálených rozhodnutí politiků a velkých investic ze strany průmyslového odvětví. Důležité je také naše individuální přispění a stálá informovanost. Malé změny mohou znamenat velký rozdíl. V domácnosti Sedmdesát procent energie spotřebované v domácnostech v EU je využito k vytápění a dalších 14 % k ohřevu vody. Pokud přijmete následující opatření, můžete snížit emise a často zároveň ušetřit peníze. Snižte teplotu ústředního topení pouze o 1°C a termostat nastavte na ještě nižší teplotu, pokud jste mimo domov nebo v noci, a ušetříte až čtvrtinu výdajů na energii. Izolujte rozvody ústředního topení a dutiny ve zdech. Zdmi, střechou a podlahou obvykle uniká přes 70 % celkových ztrát tepla. Využijte renovaci domu k tomu, abyste zvýšili energetickou účinnost své domácnosti. Chladničku přemístěte dál od sporáku či ohřívače vody, aby teplo, které vydávají, nezvyšovalo její výkon. Předcházejte vytváření námrazy a nechejte potraviny vychladnout, než je vložíte do chladničky. Rozmyslete se, než začnete spotřebiče používat: pračku nebo myčku používejte jen tehdy, jsou-li plné, zvažte, jaký teplotní cyklus zvolíte, a sušičku používejte jen v naprosto nezbytných případech. Pokud si vaříte čaj nebo kávu, ohřívejte pouze tolik vody, kolik je třeba. Pokud by se každý z nás vyhnul tomu, aby denně zbytečně uvařil jeden litr vody navíc, mohla by se ušetřená energie použít na osvětlení třetiny evropských ulic. Zhasínejte. Pokud zhasnete pět žárovek na chodbách a v místnostech, kde nepotřebujete světlo, můžete ušetřit přibližně 60 EUR ročně. Vypínejte také počítač v kanceláři. Pokud mobilní telefon právě nedobíjíte, vytáhněte nabíječku ze zásuvky. Nenechávejte spotřebiče v pohotovostním režimu. Vypínejte domácí elektronická zařízení (počítač, modem atd.) úplně, nenechávejte je v pohotovostním režimu. Můžete tak ušetřit až 100 EUR ročně. Zavřete vodovodní kohoutek, když si čistíte zuby, a místo koupele se raději osprchujte. Při běžné sprše spotřebujete až čtyřikrát méně vody než při koupeli. Třiďte odpad pro recyklaci. Recyklací jedné hliníkové konzervy ušetříte 90 % energie nutné k výrobě konzervy nové. Organický odpad ukládejte na kompost. Snižte množství odpadu tím, že budete používat méně výrobků a obalů na jedno použití, nakupujte inteligentně: k výrobě láhve o objemu 1,5 litru je třeba méně energie než k výrobě tří láhví půllitrových a vznikne z ní také méně odpadu. Přejděte na „zelenou“ energii. Využijte trhu a zvolte si služby nabízející čistou energii a větší kvalitu. V autě Pokud při řízení berete ohled na životní prostředí, můžete snížit spotřebu pohonných hmot o 5 %. Příklady ekologické jízdy: Rozjíždějte se brzy po nastartování. K zahřátí motoru je třeba více paliva. Při rozjezdu nesešlapujte prudce plyn a co nejdříve přeřaďte na vyšší rychlostní stupeň. Vyšší rychlostní stupně jsou z hlediska spotřeby paliva hospodárnější. Stojí-li auto více než minutu, vypínejte motor. 22

Zkontrolujte tlak v pneumatikách. Jsou-li podhuštěné o 0,5 baru, spotřebuje automobil o 2,5 % paliva více. Používejte oleje s nízkou viskozitou. Nejlepší oleje mohou snížit spotřebu paliva a emise CO2 o více než 2,5 %. Zejména při vyšších rychlostech zavírejte okna a sundávejte střešní nosič. I prázdný střešní nosič může zvýšit spotřebu paliva a emisí CO2 až o 10 %. Zpomalte a jeďte plynule. Pokud jedete rychleji než 120 km za hodinu, spotřebujete na každém kilometru o 30 % více paliva, než kdybyste jeli rychlostí 80 km za hodinu. Udržujte stálou rychlost, snížíte tak spotřebu paliva.

Jinde Cestujte vlakem. Pokud jedete vlakem, uvolní se o dvě třetiny méně oxidu uhličitého, než kdybyste sami jeli autem. Zvažte použití jiných dopravních prostředků než letadel. Letectví je nejrychleji rostoucím světovým zdrojem emisí CO2. Pokud cestujete letadlem, zvažte, zda emise uhlíku, které přitom vzniknou, „neodčiníte“ prostřednictvím organizace, která malou část vašich nákladů investuje do obnovitelné energie nebo do výsadby stromů. Jezděte na kole, choďte pěšky, využívejte spolujízdu, veřejnou dopravu nebo možnost práce na dálku. Nakupujte inteligentně. Dávejte přednost spotřebičům, které jsou označeny jako energeticky účinné, výrobkům ve slabém obalu a recyklovatelným výrobkům, místním a sezónním potravinám, automobilům s nízkou spotřebou paliva a co nejnižšími úrovněmi emisí CO2 na kilometr.

© Van Parys Media

Plýtvání vodou je plýtvání energií. 23

Další zdroje informací Opatření v oblasti klimatu: Energie pro měnící se svět: ec.europa.eu/climateaction Změna klimatu: ec.europa.eu/environment/climat/home_en.htm Brožura „EU action against climate change: Leading global action to 2020 and beyond“ (Opatření EU proti změně klimatu: v čele celosvětové akce do roku 2020 a dále): ec.europa.eu/environment/climat/pdf/bali/post_2012.pdf Kampaň „Udržitelná energie v Evropě“ www.sustenergy.org Iniciativa „ManagEnergy“ www.managenergy.net Více podrobností o změně klimatu poskytuje Evropská agentura pro životní prostředí (údaje a zprávy): eea.europa.eu/themes/climate

Evropská unie

Členské státy Evropské unie (2008) Kandidátské země 24

Další informace o Evropské unii Na internetu Informace ve všech úředních jazycích Evropské unie najdete na portálu Europa: europa.eu Navštivte nás Po celé Evropě byly zřízeny stovky místních informačních středisek EU. Adresu vašeho nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: europedirect.europa.eu Zavolejte nebo napište Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Na tuto službu se můžete obrátit prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (či prostřednictvím placené telefonní linky mimo EU: (32-2) 299 96 96), nebo můžete využít elektronické pošty v rámci europedirect.europa.eu

EU Bookshop

Publikace o Evropě Publikace o EU jsou na dosah jednoho kliknutí na internetových stránkách EU Bookshopu: bookshop.europa.eu

Publikace o Evropské unii v češtině můžete získat: EVROPSKÁ KOMISE Zastoupení Evropské komise v České republice Europe House Jungmannova 24, 111 21 Praha 1 Tel.: 224 312 835 Fax: 224 312 850 E-mail: [email protected] www.evropska-unie.cz

EVROPSKÝ PARLAMENT Informační kancelář Evropského parlamentu Europe House Jungmannova 24, 111 21 Praha 1 Tel: 255 708 208 Fax: 255 708 200 E-mail: [email protected] www.evropsky-parlament.cz www.europarleuropa.eu

ÚŘAD VLÁDY ČR Eurocentrum Praha Europe House Jungmannova 24, 111 21 Praha 1 Tel: 221 455 318 Fax: 221 455 320 E-mail: [email protected] Eurofon 800 200 200 www.euroskop.cz

Zastoupení a kanceláře Evropské komise a Evropského parlamentu existují ve všech zemích Evropské unie. Evropská komise má rovněž delegace v dalších částech světa. Mai 2007

ISBN 978-92-79-09745-4

ISSN 1725-9908

V celém světě panuje stále větší shoda v tom, že naší planetě hrozí nezvratná změna klimatu, pokud rychle Energie pro měnící se svět nezačneme jednat. EU již jasně zareagovala přijetím integrované politiky v oblasti energetiky a změny klimatu, v jejímž rámci vyjádřila závazek snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů alespoň o 20 % a slíbila, že se ujme vedení při mezinárodních jednáních, jež umožní stanovit ještě ambicióznější cíle. To pomůže zabránit, aby světová teplota vzrostla o více než 2°C, což je úroveň, kterou vědci ve stále větší míře považují za bod, odkud není cesty zpět. K dosažení tohoto cíle potřebujeme udržitelnějším způsobem využívat zdroje energie a přejít na více forem obnovitelné energie, zachytávat a ukládat oxid uhličitý a důrazněji bojovat proti odlesňování. Možná přitom budeme muset změnit životní styl, nikterak tím však neutrpí naše životní úroveň ani životní úroveň budoucích generací.

NA- AB-08-128-CS-C

ec.europa.eu/climateaction

CS

Boj proti změně klimatu

Recommend Documents