Bankovní institut vysoká škola Praha
Boj bank proti padělaným a pozměněným penězům Bakalářská práce
Hana Děžinská
Duben 2010
Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů
Boj bank proti padělaným a pozměněným penězům Bakalářská práce
Autor:
Hana Děžinská Bankovní management
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Zbyněk Kalabis
Duben, 2010
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu.
Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze dne 20. 4. 2011
Hana Děžinská
Poděkování:
Tímto bych chtěla poděkovat svému vedoucímu práce Ing. Zbyňkovi Kalabisovi za jeho odborné vedení a velkou trpělivost.
Anotace Ve
své
práci
se
zaměřuji
na
vývoj
peněz,
jejich
napodobování
padělateli
a bojem bank proti němu. První kapitola je věnována vývoji peněz od rozpadu RakouskoUherska, vzniku 1. republiky a vlastních platidel v historickém výčtu až dodnes. Druhá kapitola obsahuje právní úpravu k emisi peněz a ochraně platidel. Ve třetí kapitole se zaměřuji na preventivní opatření a úlohou ČNB při péči o peněžní oběh. Předmětem čtvrté kapitoly je samotné padělání a nejčastěji se vyskytující padělky na území České republiky. V páté kapitole se zamýšlím nad měnou eurozóny, jejími riziky a ochranou. Závěrem poukazuji na praktické příklady padělání peněz na našem území i ze zahraničí.
Klíčová slova: Peníze, bankovky, mince, ochranné prvky, padělky
Annotation In my thesis I focus in the development of money, in the history of falsifying and in the fight of the banks against it. The first chapter is dedicated to the development of the currency from the time of the break-up of Austria-Hungary and the rise of the First republic until today in historical context. The second chapter contains the legal regulations to the currency issue and to the protection of the means of payment. The third chapter focuses in the preventive measures and the role of the Czech National Bank in the maintenance of the monetary flow. The subject of the fourth chapter is forging itself and the most common types of forgeries at the territory of the Czech Republic. In the fifth chapter I analyze the risks and the means of protection of the Euro currency. In the conclusion I bring up a few real-life examples of counterfeiting money at our territory and abroad.
Keywords: Money, Banknotes, Coins, Protecting Elements, Forgeries
OBSAH ÚVOD .................................................................... - 8 1 Vývoj peněz od roku 1918................................. - 9 1.1
Vznik Československého státu roku 1918 ..................................................................... - 9 -
1.2
Vlastní Československá měna ...................................................................................... - 10 -
1.3
Válečné a poválečné peníze .......................................................................................... - 11 -
1.3.1 1.3.2
Měnová reforma 1945 ................................................................................ - 13 Měnová reforma roku 1953 a úpadek ......................................................... - 14 -
1.4
Vznik České republiky.................................................................................................. - 16 -
1.5
Československé dukáty a pamětní mince .................................................................... - 17 -
2 Vybraná právní úprava k emisi peněz a ochraně platidel ................................................................. - 19 2.1
Zákony............................................................................................................................ - 19 -
2.2
Vyhlášky ......................................................................................................................... - 19 -
2.3
Péče o peněžní oběh....................................................................................................... - 22 -
2.4
Finanční instituce a boj proti padělání....................................................................... - 22 -
Důležitým předpokladem, jak zabránit přijetí padělané nebo pozměněné bankovky nebo mince je preventivní opatření, které spočívá: .......................................................................... - 22 3.2 Technické pomůcky k ověřování pravosti platidel .......................................................... - 23 3.3 Informační systémy o platidlech a padělcích ................................................................... - 24 3.4 Základy rozpoznávání pravých bankovek ....................................................................... - 24 -
3.4.1 Ochranné prvky ceninového papíru .............................................................. - 24 3.4.2 Ochranné prvky ceninového tisku ................................................................. - 26 -
4 Padělání bankovek a mincí v ČR ................... - 30 4.1. Historie výroby a padělání peněz ...................................................................................... - 30 4.2 Padělání od roku 1993........................................................................................................ - 33 -
5 Bezpečnostní rizika nové evropské měny ..... - 35 5.1 Eurobankovky a euromince ............................................................................................... - 36 -
5.1.1 Eurobankovky............................................................................................... - 36 5.1.2 Euromince..................................................................................................... - 39 5.2 Boj proti padělání ................................................................................................................ - 40 -
5.2.1 Středisko pro analýzu padělků ...................................................................... - 40 5.2.2 Prevence zneužití digitálních vyobrazení bankovek k protiprávním účelům - 41 -
6 Trestné činy proti měně ................................ - 42 -6-
ZÁVĚR ................................................................ - 44 SEZNAM LITERATURY ................................ - 45 -
-7-
ÚVOD
Bakalářská práce ukazuje, jakou nepostradatelnou součástí našeho každodenního života jsou peníze. Již od samého dětství je vnímáme jako samozřejmost a nemožnost bez nich existovat. Slouží pro potřeby běžného života, jako je nákup potravin, ale i pro uspokojování dalších potřeb a koupi nutných věcí pro životní standard jednotlivce.
Lidská touha po penězích sahá hluboko do historie. Není proto divu, že mnozí pachatelé riskovali a riskují nemalé tresty za zhotovování padělků bankovek a mincí a jejich následného šíření do oběhu.
V práci je popsán vývoj peněz od vzniku samostatného Československého státu s tím souvisejícím historickým pokrokem výroby a padělání peněz, ochrannými prvky, tiskovými technikami a rozpoznáváním padělků podle druhu kvality.
Pátá část práce je zaměřená na popsání eurobankovek a euromincí z hediska jejich bezpečnosti a ochranných prvků. Při výrobě těchto bankovek a mincí jsou použity nejnovější technologie a i přesto je atraktivní měnou pro padělatele.
Cílem práce je snaha přiblížit problematiku rozpoznávání padělaných a pozměněných peněz jakožto trestného činu. Vycházím z právní úpravy a zaměřuji se na preventivní opatření finančních institucí v rámci ČR. V závěru zohledňuji možná rizika nové evropské měny.
-8-
1 Vývoj peněz od roku 1918 Po 1. světové válce zanikají monarchie Německá, Ruská a Rakousko-uherská a také Turecká říše. Rakousko-uhersko se rozpadá na národní státy. Jedním z nich je Československý stát. Vzniká nové uspořádání Evropy.
1.1 Vznik Československého státu roku 1918 28.října 1918 je vyhlášen Československý stát a tím dány předpoklady pro zavedení vlastní měny. Na území republiky i v ostatních státech vzniklých po rozpadu Rakousko-Uherska obíhaly rakousko-uherské mince a bankovky. Tato korunová měna byla zavedena roku 1892 a její název byl odvozen ze symbolu císařství. Bylo třeba označit peníze, které obíhaly na území Československa. Předpokládalo se, že je to asi ¼ celkového množství bývalé monarchie. Na základě zákona o odluce měny z 25.února 1919, proběhlo kolkování papírových rakousko-uherských
platidel vyšších hodnot. Byla zastavena mezinárodní železniční
doprava a přerušeno poštovní spojení, aby se zamezilo možnému přesunu peněz. Bankovky se opatřovaly kolkem, který činil 1% její nominální hodnoty a to ve dnech 3. – 9. března. Na bankovky v nominálních hodnotách 10, 20, 50, 100 korun se kolek nalepoval, jen na 1000 korunové bankovky byl kolek v hodnotě 10 korun natištěn. Kolky se lepily vždy na uherskou stranu bankovky. Na 10 K byly lepeny modré stříhané nebo zoubkované kolky, na 20 K červené zoubkované kolky, na 50 K hnědé zoubkované kolky, na 100 K červené stříhané nebo zoubkované kolky a na 1000 K byly vytištěny červenočerné kolky s portrétem Františka Palackého. Tyto okolkované bankovky se staly prvními československými státovkami. Kolky byly často padělány a škody z těchto padělků byly odhadovány asi na 250 milionů korun1. O tuto reformu se zasloužil první československý minstr financí Alois Rašín, který byl předsedou nově zřízeného Bankovního úřadu ministerstva financí, vykonávajícího funkci veřejného emisního ústavu od 6. března 19192. 1
STANĚK, Jaroslav; spolupráce BAJER, Jan. Peníze v Českých zemích: přehled mincí a papírových peněz v dějinných a hospodářských souvislostech od 10. století dodnes, Praha: P.A.S., 1995. ISBN 80-901893-1-8. str.160 2 SEJBAL, Jiří. Základy peněžního vývoje, Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1997. ISBN 80-210-17341.str. 343
-9-
1.2 Vlastní Československá měna Hlavní jednotkou československé měny se stala koruna, která se dělila na 100 haléřů. S emisí vlastních státovek se spěchalo kvůli velkým ztrátám z falešných kolků. To se projevilo na nejednotnosti emise, na zjednodušení tisku a u nižších hodnot byl použit méně kvalitní papír. 1Kč, 5Kč, 10Kč, 20Kč, 100Kč, 500Kč byly tištěny knihtiskem a 50Kč litograficky. Státovky byly tištěny v Čechách ve třech soukromých tiskárnách, v Americe a Rakousku. 1000Kč byla tištěna u American Bank Note Company v New Yorku. Proti padělání byla dobře chráněna, byla tištěna hlubotiskem s řadou ochranných prvků. Vzhledem se podobala dolaru a byla technicky nejlepší z celé emise. 5000Kč byla tištěna v tiskárně Rakouské národní banky ve Vídni kombinací knihtisku s hlubotiskem. Autorem desetikoruny, dvacetikoruny, stokoruny a pětisetkoruny je Alfons Mucha, tyto první státovky jsou navrženy v secesním stylu. První u nás tištěné státovky s českým slovenským textem a slovanskou tématikou byly připravovány narychlo a nebyly dostatečně chráněny proti padělání. Brzy se objevily padělky vyšších hodnot 3. Zatímco během roku 1919 byly zhotoveny československé papírové peníze, stále ještě na našem území obíhaly rakousko-uherské mince. Pro ražbu mincí musela být nově vybavena mincovna v Kremnici, protože materiál a zařízení bylo odvezeno do Budapešti. Autorem některých návrhů nových kovových peněz byl Otakar Španiel. Uplatnil jako hlavní obraz určitý výtvarný motiv a jako doplňující nominální označení, tím je odlišil od konvenčních mincí jiných států. Na 2 h, 5 h, 10 h je to výsek architektury Karlova mostu s vlnovkami proudící Vltavy. Na 20 h minci je zobrazen srp zatknutý ve snopu obilí s lipovou ratolestí. Na 50 h jsou vyobrazeny klasy obilí se stuhami a lipovými ratolestmi. Nejúspěšnějším motivem se stal motiv žnečky, který autorovi vynesl slávu mezi zahraničními odborníky. Tento motiv zdobil 1Kč minci. Pro svou oblibu byl znovu zobrazen na mincích po 2. světové válce 4 . Mince byly moderně výtvarně zpracovány, jejich ražba započala v roce 1921 ve starobylé mincovně v Kremnici. Mince se razily v hodnotách 20 Kč, 10 Kč, 5 Kč, 1 Kč, 50 h, 20 h, 10 h, 5 h, 2 h. Státovky byly ve velké míře padělány a docházelo k jejich rychlému opotřebení díky nepříliš kvalitnímu papíru. Došlo k vydání druhé emise státovek, která postupně nahradila 3
STANĚK, Jaroslav; spolupráce BAJER, Jan. Peníze v Českých zemích: přehled mincí a papírových peněz v dějinných a hospodářských souvislostech od 10. století dodnes, Praha: P.A.S., 1995. ISBN 80-901893-1-8. str.165,167 4 HLINKA, Bohuslav; RADOMĚRSKÝ, Pavel. Peníze, poklady, padělky. 2.dopl.vyd. Praha: Academia, 1996. ISBN 80-200-0572-2. str. 247, 248
- 10 -
první nekvalitní emisi. Byla tištěna v hodnotách 5, 50, 100, 500 a 5000 Kč. Hlubotiskem na dobrém bankovkovém papíře byly tištěny 100, 500 a 5000 Kč u American Bank Note Company. Pětikoruna byla tištěna knihtiskem a padesátikoruna knihtiskem a hlubotiskem, obě na horším papíře opět v soukromých tiskárnách. 1. dubna 1926 zahájila svoji činnost Národní banka Československá, která byla pověřena správou měny a emisí bankovek. Dále se starala o stabilizaci peněžních poměrů a poskytovala kapitálové investice. Byla akciovou společností a na její činnost dohlížel vládní komisař. Převzala funkci Bankovního úřadu ministerstva financí, jeho dluhy a pohledávky. Jejím prvním guvernérem se stal Vilém Pospíšil, druhým pak Karel Engliš. V letech 1926-29 využila příznivé ekonomické situace k vytvoření nezbytných zlatých a devizových rezerv. Těchto rezerv bylo třeba pro předepsané krytí a zpevnění měny. Během let 1926-34 byla vydána kompletní řada bankovek. 10 Kč byla tištěna knihtiskem, 20 Kč knihtiskem a hlubotiskem, 50 Kč, 100 Kč, 500 Kč, 1000 Kč byly tištěny hlubotiskem. 100 Kč a 1000 Kč ještě navíc obsahovaly Orlovův pestrotisk. Orlovův pestrotisk se používá při hlubotisku a umožňuje součastně vytisknout více barev pomocí pouze jedné desky. Autorem 10 Kč z roku 1927 a 50 Kč z roku 1929 je Alfons Mucha. Maxmilián Švabinský je autorem 100 Kč z roku 1931 a 1000 Kč z roku 1934, která byla v roce 1937 vyznamenána na mezinárodní výstavě umění v Paříži. V květnu 1928 zahájila činnost nově zřízená tiskárna bankovek Národní banky Československé v Praze, v Růžové ulici. Do této doby zajišťovaly tisk bankovek soukromé tiskárny nebo byly peníze tištěny v zahraničí, ve Vídni nebo v Americe5.
1.3 Válečné a poválečné peníze Rozdělení Československé republiky předcházela mnichovská dohoda 29.září 1938. Československo ztratilo třetinu území a obyvatel. Název zbytku republiky se změnil 22.listopadu 1938 na Česko-Slovensko a NBČS byla přejmenována 27.ledna 1939 na Národní banku česko-slovenskou. Měnovou jednotkou zůstala koruna s označením K.
5
STANĚK, Jaroslav; spolupráce BAJER, Jan. Peníze v Českých zemích: přehled mincí a papírových peněz v dějinných a hospodářských souvislostech od 10. století dodnes, Praha: P.A.S., 1995. ISBN 80-901893-1-8. str. 175, 176, 179
- 11 -
14. března 1939 byl vyhlášen Slovenský štát a 15. března 1939 dochází k okupaci Českých zemí německou armádou. V protektorátu Čechy a Morava se kromě koruny stala základní měnovou jednotkou i německá říšská marka s označení RM. Díky nucenému kursu 10 K za 1 RM došlo k hospodářskému poškození Českých zemí a růstu inflace6. Národní banka česko-slovenská byla přejmenována na Národní banku pro Čechy a Moravu a byla podřízena Říšské bance. Banka byla zbavena svých zlatých rezerv více než čtyřiceti tun. K 1. říjnu 1940 byla zrušena celní hranice s Německem. Podle platební dohody mezi Říšskou bankou a Národní bankou pro Čechy a Moravu vyměňovala NBČM němcům marky za koruny a marky pak převáděla do Berlína Říšské bance, protože je nesměla dávat do oběhu. Pohledávka za marky a zabavené zlato byla na konci války 135miliard korun. Další hospodářské škody způsobené okupací byly odhadovány na 1350 miliard korun7. Na Slovensku byla založena cedulová Slovenská národní banka v Bratislavě a základní jednotkou měny se stala 1 Ks. Československá papírová platidla byla stažena a nahrazena kromě 5000 koruny nově vydanými státovkami v hodnotách 5, 10 a 20 Ks a bankovkami vydanými Slovenskou národní Bankou v Bratislavě v hodnotách 50, 100, 500, 1000 Ks. Již od roku 1939 byla na Slovensku ražena i kovová platidla a to v hodnotách 50, 20, 10 a 5 haléřů a 20, 10 a 1 Ks a také v hodnotách 20 a 50 korun byly vydány pamětní mince8. Měny příslušných států byly zavedeny na územích dříve náležejících Československu a docházelo zde k výměně oběživa. Sudety byly přiděleny Německu, Jižní Slovensko a Podkarpatská Rus Maďarsku a Těšínsko Polsku. Obíhaly zde peníze příslušných států. V Protektorátu zatím obíhaly československé peníze, které byly postupně z oběhu stahovány. Stříbrné mince byly tezaurovány, ostatní československé mince byly staženy až v červnu roku 1941. V továrně v Lysé nad Labem byly od roku 1940 raženy ze zinku mince v hodnotách 50, 20, 10 h a 1 K. Papírová platidla v hodnotách 1 a 5 korun, které připravila pro případ války NBČS, byla opatřena německo-českým textem a dána do oběhu roku 1940. Ministerstvo financí Protektorátu Čechy a Morava během let 1940-44 vydalo státovky v hodnotách 100, 50, 20, 10, 5 a 1 koruny, tištěny byly většinou ofsetem. Jejich výtvarná úroveň není vysoká, na 1, 5, 10, 20 K jsou portréty árijských dívek a chlapce, na 6
SEJBAL, Jiří. Základy peněžního vývoje, Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1997. ISBN 80-210-17341.str. 346 7 STANĚK, Jaroslav; spolupráce BAJER, Jan. Peníze v Českých zemích: přehled mincí a papírových peněz v dějinných a hospodářských souvislostech od 10. století dodnes, Praha: P.A.S., 1995. ISBN 80-901893-1-8. str. 184 8 SEJBAL, Jiří. Základy peněžního vývoje, Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1997. ISBN 80-210-17341.str. 346,347
- 12 -
jedné 50 K je hlava ženy od M. Švabinského a na druhé od J. Mánesa, na 100 K Hradčany. Také byly vydány Národní bankou pro Čechy a Moravu bankovky 5000, 1000 a 500 K, které byly technicky i výtvarně velmi dobře zpracovány. Jsou opatřeny pestrobarevným gilošovým tiskem, mikropísmem a tištěny hlubotiskem. V průběhu války narůstal objem oběživa a proto došlo k druhému vydání 100 K, 500 K a 1000 K se zjednodušeným tiskem.
1.3.1
Měnová reforma 1945
Po 2. světové válce dochází k obnovení Československé republiky. Na jejím území obíhaly protektorátní koruny, německé říšské marky, slovenské koruny, v pohraničních oblastech maďarské pengö a polské zloté a to s vysokým stupněm inflace. V roce 1944 byly dány do oběhu ještě vojenské poukázky, které byly vytištěny v Sovětském svazu. Šířily se s postupem sovětské armády. Tyto státovky byly tištěny ofsetem a zdobeny dekorativními gilošovými vzory. Připravovaly se narychlo, a proto jsou nejhoršími provizorními československými penězi. Emisním ústavem byl Československý měnový úřad. Zákonnými penězi se staly 23. března 1945. V západních Čechách spojenecká vojska platila markovými poukázkami. 12. července byla ještě obnovena platnost mincí první republiky a 25. srpna platnost bankovek a státovek první republiky. Reforma z 1. listopadu 1945 měla odstranit množství měn a snížit objem peněz v oběhu. K, Ks a Kč byly vyměněny v poměru 1: 1 , ale jen do výše 500 korun na osobu. Zbytek peněz převyšující tuto částku byl nuceně složen na vázané vklady u peněžních ústavů. Tyto vklady byly zablokovány a mohli být uvolňovány jen v případě nutnosti. Při následující reformě v roce 1953 byly zrušeny bez náhrady9. Ještě během války pracovala naše exilová vláda ve Velké Británii na přípravách státovek pro poválečné období. Byly vytištěny v nominálních hodnotách 5, 10, 20, 50, 100, 500 a 1000 Kčs. Státovky v hodnotách 5 a 10 Kčs byly tištěny ofsetem, 20 a 50 Kčs hlubotiskem kombinovaným s ofsetem a 100, 500 a 1000 Kčs hlubotiskem. Není na nich uveden letopočet vydání, protože byly tištěny za války a nebylo předem jasné, kdy válka skončí. Platit začaly od listopadu 1945. Jejich výtvarná úroveň není vysoká, jsou však dobře technicky zhotovené. V Praze byly pro doplnění oběhu vydány státovky 5 Kčs 1950,
9
STANĚK, Jaroslav; spolupráce BAJER, Jan. Peníze v Českých zemích: přehled mincí a papírových peněz v dějinných a hospodářských souvislostech od 10. století dodnes, Praha: P.A.S., 1995. ISBN 80-901893-1-8. str. 195,196
- 13 -
10 Kčs 1950, 20 Kčs 1949, 50 Kčs 1948 a 1950, 100 Kčs 1945 a 1000 Kčs 1945. Byly tištěny ofsetem. Dále byly vydány bankovky v hodnotách 5000, 1000 a 500 korun. 500 Kčs 1946 byla vytištěna hlubotiskem, 1000 Kčs 1945 ofsetem a hlubotiskem kombinovaným s ofsetem byla vytištěna 5000 Kčs 1945. Nově vydané mince byly v hodnotách 2 a 1 koruna a 50 a 20 haléř. Také byly vydány pamětní mince. Z důvodu nedostatku mincí obíhaly ještě několik let mince první republiky, Protektorátu a Slovenského štátu. Do oběhu bylo dáno asi 19 miliard korun. Emisním ústavem se stala Národní banka československá a znovu byl zaveden provoz v Kremnické mincovně. Kurs československé koruny byl stanoven 50 korun za 1 dolar. Československo se stalo členem Mezinárodního měnového fondu a současně přijalo členství v Mezinárodní bance pro obnovu a rozvoj10. Politické změny po roce 1948 směřovaly k centrálně řízenému hospodářství preferujícímu těžký průmysl na úkor spotřebního. Likvidací soukromého sektoru vznikaly veliké ztráty. Československá republika se stává součástí východní bloku. 1. července 1950 vzniká Státní banka československá s funkcí emisního ústavu podřízeného vládě a jako jediné banky pro poskytování provozních úvěrů. SBČS zabezpečovala zúčtovací styk uvnitř státu i navenek. Družstevní peněžnictví bylo změněno na Státní spořitelny. Sovětskému svazu byla postoupena Podkarpatská Rus.
1.3.2
Měnová reforma roku 1953 a úpadek
30. května 1953 proběhla drastická měnová reforma. Došlo k odstranění poválečného lístkového přídělového systému a k likvidaci hotovostí a vkladů obyvatelstva. Touto reformou došlo k podstatnému snížení oběživa. Nové papírové peníze byly tajně vytištěny v Moskvě ofsetem a mince vyraženy ve Státní mincovně v Leningradě11. Vše s letopočtem 1953. Byly vydány bankovky hodnot 100, 50, 25 a 10 korun a státovky 5, 3 a 1 koruny. Jejich technická i výtvarná úroveň byla velice špatná, grafickým provedením odpovídají rublové oblasti. Mince byly vyraženy v nominálech 25, 10, 5, 3 a 1 haléř. Hodnoty 25 a 3 vycházení z rublového systému. Hodnota nové koruny byla stanovena na 0, 123426 gramu ryzího zlata, na základě toho byl stanoven kurs koruny k dolaru 7,20 : 1. 10
SEJBAL, Jiří. Základy peněžního vývoje, Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1997. ISBN 80-210-17341.str. 347 11 SEJBAL, Jiří. Základy peněžního vývoje, Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1997. ISBN 80-210-17341.str. 348
- 14 -
Na osobu bylo možné vyměnit 300 Kčs v poměru 1: 5 a vše nad 300 Kčs bylo vyměněno v poměru 1 : 50. Vklady byly přepočítávány podle jejich výše s odlišnými hodnotami přepočtu. Byla vytvořena pásma: do částky 5000 Kčs v poměru 1 : 5, do 10 000 Kčs 1 : 6,25, do 20 000 Kčs 1 : 10, do 50 000 Kčs 1 : 25 a nad 50 000 Kčs 1 : 30. Vklady uložené mezi 16. – 30. 5. 1953 byly vyměněny 1 : 50. Vklady vázané reformou 1945 byly bez náhrady zrušeny. Daně, půjčky, pojistné, platy, důchody a stipendia 1 : 5. Vklady na knížkách závodního spoření , spoření žáků a vklady laureátů státních cen 1 : 5. Bez náhrady byly zrušeny všechny státní dluhopisy. Organizacím byly ztráty kompenzovány. Provedením této reformy stát získal několik miliard korun v nové měně, posílil státní hospodářský monopol, zbavil se mnoha miliard korun státních dluhů, ale přivodil citelné zchudnutí obyvatelstva. Měnová reforma z roku 1953 byla jedinou reformou, kdy stát určoval rozdílné podmínky při výměně12. V roce 1960 byla přijata nová ústava a Československá republika se stala republikou socialistickou, byl změněn státní znak. To se projevilo na papírových i kovových platidlech, aniž by došlo ke změně peněžních nominálů. Roku 1963 byl vyražen mosazný 50 h, roku 1961 koruna z mědi a hliníku výtvarný návrh zpracovala M. Chytilová-Kučová, v roce 1965 z mědi a niklu 3 koruna navržená Z. Kolářským a o rok později 5 koruna z mědi a niklu jejím autorem je J. Harcuba. Z bankovek byly vydány 10 Kčs roku 1960 jejím autorem je M. Medvecká, 25 Kč roku 1958 a 1961 autorem je K. Svolinský, líc byl tištěn hlubotiskem a rub ofsetem. Dále byly vydány bankovky 50 Kčs 1964 a 100 Kčs 1961, obě byly vytištěny hlubotiskem. Výtvarný návrh padesátikoruny zpracoval V. Fiala a stokoruny F. Heřman. Nové bankovky byly jednobarevné a špatně chráněné proti padělání. Roku 1970 byl oběh doplněn o 20 Kčs a roku 1973 o 500 Kčs. Obě tyto bankovky byly tištěny hlubotiskem. Autorem návrhu pro 20 Kčs je K. Hruška a 500 Kčs je J. Lukavský. Došlo zde k odpoutání od nevýrazných platidel sovětské výroby z roku 1953. V roce 1972 je mincovní oběživo doplněno o mosazný 20 h autorem výtvarného návrhu je F. David a 2 Kčs z mědi a niklu autorem je J. Nálepa. 5 a 10 h byly redukovány a vzhledem přizpůsobeny 20 h. Roku 1978 je mincovní soustava nově doplněna o 50 h ražený z mědi a niklu a autorem jeho návrhu je F. David.
12
STANĚK, Jaroslav; spolupráce BAJER, Jan. Peníze v Českých zemích: přehled mincí a papírových peněz v dějinných a hospodářských souvislostech od 10. století dodnes, Praha: P.A.S., 1995. ISBN 80-901893-1-8. str. 206,208
- 15 -
Pestrobarevné bankovky tištěné hlubotiskem kombinovaným s ofsetem mající poprvé jednotnou dolarovou šířku byly tištěny od roku 1985. Mají také slepecké značky, ale chybí jim moderní ochranné prvky, jako třeba kovová vlákna. Byly vydány bankovky v hodnotách 1000 Kčs roku 1985, 100 Kčs roku 1989 s K. Gottwaldem, která byly již po třech měsících stahována, dále 50 Kčs roku 1987, 20 Kčs roku 1988 a 10 Kčs roku 1986. Tato dvacetikorunová bankovka byla oceněna zahraničním tiskem jako nejkrásnější bankovka roku. Poslední bankovka této řady, která byla plánována na rok 1990 v nominální hodnotě 500 Kčs již vydána nebyla. Autorem této emise je A. Brunovský. Politické a společenské změny přináší rok 1989 a rok 1990 vznik České a Slovenské federativní republiky. Následuje vydání mincí s novým názvem státu a čtyřdílným československým znakem. Nominální hodnoty, mincovní slitiny a hmotnostní průměry mincí zůstaly stejné. Novým mincovním nominálem se stává 10 koruna s portréty T. G. Masaryka, M. R. Štefánika a A. Rašína. Autory výtvarného návrhu jsou M. Ronai a J. Truhlíková- Spěváková. Bankovek se zatím změny nedotkly13.
1.4 Vznik České republiky 1. ledna 1993 vzniká rozdělením státu Česká republika a zároveň zaniká československá měna a její základní jednotka koruna československá – Kčs. Také vznikla ze SBČS Česká národní banka, jejím prvním guvernérem se stal Josef Tošovský. Novou základní jednotkou se stává koruna česká – Kč14 . Podle zákona č.60/1993 Sb. z 2. února 1993 došlo k oddělení české a slovenské měny. V souvislosti s tím byly okolkovány bankovky nominálních hodnot 100, 500 a 1000 korun a postupně vydávány nové české kovové a papírové peníze. Stokoruny byly opatřeny fialovohnědým lepeným kolkem, pětisetkoruny hnědým lepeným kolkem a tisícikoruny byly opatřeny lepeným hnědým kolkem nebo na ně byl kolek natištěn. Bankovky nižších hodnot kolkovány nebyly, ale zůstaly zatím v platnosti jako mince. Výměna proběhla 4. – 8. února a byly měněny československé koruny za české v poměru 1 : 1. Vklady v bankách byly automatiky přepočítávány. Platnost nekolkovaných bankovek byla do konce července 1993, okolkovaných do konce srpna 1993 a federálních mincí do konce listopadu 1993. 13
STANĚK, Jaroslav; spolupráce BAJER, Jan. Peníze v Českých zemích: přehled mincí a papírových peněz v dějinných a hospodářských souvislostech od 10. století dodnes, Praha: P.A.S., 1995. ISBN 80-901893-1-8. str. 218 14 SEJBAL, Jiří. Základy peněžního vývoje, Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1997. ISBN 80-210-17341.str. 349
- 16 -
Již v únoru 1993 byla dána do oběhu první česká bankovka s J. A. Komenským v nominále 200 Kč. Další nově vydané bankovky byly v hodnotách 20, 50, 100, 500, 1000, 2000 a 5000 Kč. Bankovky v nominálech 500, 100 a 50 Kč byly nejprve tištěny v britské tiskárně Thomas De La Rue a poté ve Státní tiskárně cenin v Praze jako bankovky ostatních hodnot. Autorem celé emise je O. Kulhánek. Mincovní měnovou soustavu nově tvořily nominály 50, 20, 10, 5, 2 a 1 koruna a 50, 20, 10 haléř. Jako první české mince byly dány do oběhu bimetalické padesátikoruny. Mince byly nejprve raženy v mincovně v Hamburku a v Kanadě ve Winnipegské mincovně, později pak v Jablonci nad Nisou, kde byla mincovna nově otevřena 1. července 1993. Česká mincovna je součástí podniku Bižuterie a.s., a její značkou je „b“ s korunkou. Důvodem ražby v cizině bylo urychlení výměny oběživa. Bankovky vydávané od roku 1993, zůstaly až do dnes vzhledově stejné, pouze byly postupně obohacovány o nové ochranné prvky. Postupem času byla ukončena platnost vzoru 1993 u všech bankovek, kromě 2000 Kč. Mince vydané roku 1993 zůstaly do dnes nezměněny, jen haléřové hodnoty byly postupně staženy. K 31.říjnu 2003 byla ukončena platnost 10 h a 20 h a k 31. 8. 2008 platnost 50 h. 31. srpna 2008 byla ukončena platnost papírových dvacetikorun. Důkazem toho, že dnes jsou naše bankovky na vysoké světové úrovni je fakt, že nový
vzor tisícikorunové bankovky 2008 získal ocenění
bankovka roku 2008.
1.5 Československé dukáty a pamětní mince Československé dukáty vyjadřovaly státní suverenitu a byly raženy jako mince obchodní, podle zákona č.62/1923 o ražbě československých dukátů. Zákon stanovil i technické parametry mincí i lícní stranu s vyobrazením vévody Václava. Obchodní mince jsou mince z drahého kovu, nejsou zákonným platidlem a jejich cena je určována na základě nabídky a poptávky. Byly oblíbenou mincí darovací a sloužily obyvatelstvu k ukládání úspor a zlata. První dukáty byly raženy ze zlata vytěženého v Roudném na Podblanicku ve slavné Kremnické mincovně, kde se dukáty razily již od 30. let 14. století. Námětem navázaly na české dukáty z 15. století. Jako první byly raženy jedno a dvoudukáty k 5. výročí vzniku státu v roce 1923. Jakost dukátů, stejná již od 16. století je 0,986, obsah ryzího zlata v dukátu je 3,44 g. Dukáty byly vydávány v letech 1923-82. Nyní ČNB vydává zlaté mince s nominální hodnotou, nejedná se o mince obchodní. Pamětní mince jsou mince vydávané k významnému výročí nebo události. Po dobu trvání Československé republiky bylo vydáno 105 pamětních stříbrných mincí, většinou ražených k výročím význačných událostí. - 17 -
Na líci mincí byl vždy státní znak a název republiky. Nejčastějším nominálem byla stokoruna. Pamětní mince mají v oběhu platnost stejnou jako bankovky, ale jako součást oběživa jsou zcela zanedbatelné. Většinou ani neobíhají, mají funkci sběratelskou či darovací. Platnost mincí vydaných SBČS v letech 1954-92 byla ukončena k 30.6.2000 vyhláškou ČNB č.142/2000Sb.Výtvarně se podíleli J. Kulich, J. Harcuba, F. David, Z. Kolářský, J. Truhlíková-Spěváková a další15.
15
STANĚK, Jaroslav; spolupráce BAJER, Jan. Peníze v Českých zemích: přehled mincí a papírových peněz v dějinných a hospodářských souvislostech od 10. století dodnes, Praha: P.A.S., 1995. ISBN 80-901893-1-8. str. 236
- 18 -
2
Vybraná právní úprava k emisi peněz a ochraně platidel
Právní předpisy upravující oblast emise peněz, jejich oběh, přijímání, poskytování náhrad za poškozené bankovky, reprodukce, trestní aspekty a postupy ve styku s padělky
2.1 Zákony Zákon č. 6/1993 Sb.o České národní bance Emisi bankovek a mincí upravuje zákon č. 6/1993 Sb. o České národní bance ve čtvrté části, dále je zde popsáno zacházení s poškozenými nebo opotřebenými bankovkami a mincemi. Chování v případech podezření z padělaných či pozměněných bankovek a mincí.
Zákon č.40/2009 Sb., trestní zákoník Jednotlivé trestné činy proti měně a postihy za ně upravuje Trestní zákoník, Hlava VI Trestné činy hospodářské, Díl 1 Trestné činy proti měně a platebním prostředkům, §233 Padělání a pozměnění peněz, §234 Neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku, §235 Udávání padělaných a pozměněných peněz, §236 Výroba a držení padělatelského náčiní, §237 Neoprávněná výroba peněz, §238 Společné ustanovení, §239 Ohrožování oběhu tuzemských peněz. Díl 4 Trestné činy proti průmyslovým právům a proti autorskému právu, §270 Porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi.
2.2 Vyhlášky Česká národní banka stanoví vyhláškami a) nominální hodnoty, rozměry, hmotnost, materiál, vzhled a další náležitosti bankovek a mincí a jejich vydání do oběhu, b) postup fyzických a právnických osob při příjmu zákonných peněz a nakládání s nimi, včetně postupu při odebírání padělaných bankovek a mincí, c) poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince, d) ukončení Česká platnosti bankovek a mincí a způsob a dobu jejich výměny za jiné bankovky a mince, e) podmínky, za kterých lze reprodukovat symboly peněz nebo vyrábět předměty, které je úpravou napodobují16. 16
Zákon 6/1993 Sb. o ČNB ze 17.prosince 1992, Část čtvrtá, Emise bankovek a mincí §22
- 19 -
Vyhláška č. 553/2006 Sb. o podmínkách, za kterých lze reprodukovat bankovky, mince, šeky, cenné papíry a platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují Vyhláška č. 37/1994 Sb. ČNB ze dne 21. února 1994, kterou se stanoví postup, při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince
- 20 -
3 Úloha ČNB při péči o peněžní oběh
ČNB je ústřední (centrální) bankou České republiky a orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem. Je zřízena Ústavou České republiky a svou činnost vyvíjí v souladu se zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance a dalšími právními předpisy. Má postavení veřejnoprávního subjektu se sídlem v Praze. Jsou jí svěřeny kompetence správního úřadu v rozsahu stanoveném zákonem. Hospodaří samostatně s odbornou péčí s majetkem, který jí byl svěřen státem. Do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona. Nejvyšším řídícím orgánem ČNB je bankovní rada, jejímiž členy jsou guvernér, dva viceguvernéři a čtyři vrchní ředitelé. Všechny členy bankovní rady jmenuje prezident republiky na šestileté období. Hlavním cílem činnosti ČNB je péče o cenovou stabilitu. Dosažení a udržení cenové stability, tj. nízkoinflačního prostředí v ekonomice, je trvalým příspěvkem centrální banky k vytváření podmínek pro udržitelný hospodářský růst. Předpokladem účinnosti měnových nástrojů vedoucích k cenové stabilitě je nezávislost centrální banky. ČNB rovněž podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády, pokud není tento vedlejší cíl v rozporu s cílem hlavním. V souladu se svým hlavním cílem ČNB určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, vykonává dohled nad bankovním sektorem a devizový dohled. Jako ústřední banka poskytuje ČNB bankovní služby pro stát a veřejný sektor. Vede účty organizacím napojeným na státní rozpočet, kterými jsou: finanční a celní úřady, Česká správa sociálního zabezpečení, úřady práce, příspěvkové organizace, státní fondy, účty napojené na rozpočet Evropských společenství apod. Na základě pověření Ministerstva financí provádí operace spojené se státními cennými papíry. Sídlo ústředí ČNB je v Praze. Sedm regionálních poboček se nachází v Praze, Ústí nad Labem, Plzni, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Brně a Ostravě17.
17
http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/, 10.6. 2009
- 21 -
2.3 Péče o peněžní oběh •
má výhradní právo vydávat bankovky a mince včetně pamětních mincí
•
stahuje z oběhu a ničí opotřebované bankovky a mince a vyměňuje poškozené peníze za nové
•
zajišťuje technickou a uměleckou přípravu platidel, jejich výrobu a dodávky
•
podílí se na přípravě právní a technické ochrany platidel proti padělání a na její realizaci
•
zkoumá pravost bankovek a mincí a eviduje padělané a pozměněné peníze zadržené na území ČR
•
stará se o zásoby bankovek a mincí a dbá o plynulý a hospodárný oběh
2.4 Finanční instituce a boj proti padělání Důležitým předpokladem, jak zabránit přijetí padělané nebo pozměněné bankovky nebo mince je preventivní opatření, které spočívá: v propracovaném systému zaškolování a proškolování pokladníků pojištění hotovosti namátkové a pravidelné kontrole na pokladně dohodě o odpovědnosti zaměstnance odpovídajícím technickém zařízení pro rozpoznávání falešných platidel odpovědnosti za aktualizaci kartotéky platidel při vkladu nad částku 1000 EUR identifikaci složitele ručním přepočítávání všech bankovek odpovídající vzdělání a zkušenost v práci s hotovostí orientace na klienta v oblasti hotovostních operací obezřetný příjem a výdej hotovosti, ruční i automat.přepočítání kontrola, pečlivost, samostatnost a přesnost při práci s hotovostí dodržování bezpečnostních směrnic a pracovních postupů banky znalost příslušných zákonů zodpovědnost za svěřené hodnoty práce pod tlakem, způsobilost, bezúhonnost - 22 -
dále pak výměně zákonných peněz a neplatných mincí a bankovek - klientům bezplatně poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince, odebrání bankovek bez náhrady, s částečnou náhradou odpovědnosti pokladníka za přijetí padělaných, pozměněných, či neplatných platidel
3.2 Technické pomůcky k ověřování pravosti platidel
lupa je nezbytnou pomůckou pokladníka
kontrolujeme její pomocí: ceninový papír, ochranný proužek, ochranná vlákna, konfety, techniky tisku bankovky, všechny mikrotexty, doporučujeme malý průměr, zvětšení 8 – 12 krát
UV lampa je nezbytná pomůcka pokladníka
kontrolujeme: ceninový papír a jeho vlastnosti, ochranný proužek, ochranná vlákna, konfety, kvalitu fluorescenčních tisků v oblasti UV světla
dekor magnetického pigmentu
kontrolujeme: magnetickou ochranu platidla, hlavně u USD, zařízení je jednoúčelové a cenově náročné
detektor IR ochranných prvků
kontrolujeme ochranu v oblasti IR světla (MEKA systém, PRODIT systém, PROJECTINA systém) cenově náročné, v současnosti nejspolehlivější – na padělcích tato ochrana nebyla prozatím zvládnuta a napodobena
chemické pero kontrolujeme chemickou reakci papíru s náplní pera, jednoúčelové
zařízení, cenově nenáročné, spolehlivost je však problematická
kombinované zařízení kombinace různých typů verifikačních zařízení v jednom
přístroji, cenově náročné, v praxi však výhodné
Vždy kontrolujeme kombinaci více prvků!
- 23 -
3.3 Informační systémy o platidlech a padělcích Jsou vydávány nové vzory platidel, starší jsou stahovány z oběhu. Tyto informační systémy obsahují popis ochranných prvků platidel a jejich zobrazení a co je nejdůležitější, obsahují informace o aktuálních padělcích s popisem a zobrazením detailů, podle kterých je možné padělek identifikovat. Na území České republiky je nejpoužívanější Kartotéka platidel ČNB v tištěné i v počítačové verzi.
3.4 Základy rozpoznávání pravých bankovek Ochranné prvky papírových platidel lze rozdělit různým způsobem. Nejčastější rozdělení je podle technologie výroby platidel na: ochranné prvky ceninového papíru ochranné prvky ceninového tisku
3.4.1 Ochranné prvky ceninového papíru Ceninový papír je svým složením spíše látka, složená ze směsi vláken bavlny, lnu a konopí. To mu propůjčuje zcela výjimečné vlastnosti, zejména:
vysokou pevnost měřenou počtem ohnutí, které vydrží. Pravý ceninový papír vydrží až 5000 tzv. dvouohybů. Běžný celulózový papír se již po 50 prohnutích láme. struktura papíru v průhledu je pravidelná, nese otisk sítě, na níž byl papír vyroben pravý ceninový papír pohlcuje UV světlo, běžný komerčně dostupný papír v UV světle jasně září
Vodoznak Historicky je to nejstarší ochranný prvek ceninového papíru. Technickou podstatou vodoznaku je rozdílná tloušťka papírové hmoty. Ta způsobuje, že v průhledu proti světlu, místa, kde je více papírové hmoty, jsou tmavší (vzniká tzv. pozitivní vodoznak), a místa, kde je méně papírové hmoty, jsou světlejší (vzniká vodoznak negativní). V současné době
- 24 -
se používá na ochranu bankovek lokalizovaný figurální stupňovitý vodoznak s plynulými přechody mezi světlými a tmavými částmi vodoznaku. Vodoznak je tedy vlastnost samotného ceninového papíru. Jak rozpoznáme napodobeniny vodoznaku: vodoznak je vlastnost samotného ceninového papíru, to znamená, že pod UV světlem se nijak nezobrazí na padělcích bývá napodoben tiskem bílou nebo šedou barvou zpravidla na rubové straně platidla. To znamená, že se pod UV světlem zobrazí jako tmavá kresba.
Bankovky všech nominálních hodnot českých korun jsou vybaveny vysoce kvalitním lokalizovaným figurálním stupňovitým vodoznakem.
Ochranná vlákna Jsou to drobná vlákenka z různých materiálů chaoticky rozmístěná v papírové hmotě. Používají se jak bezbarvé, tak různých barev. Na padělcích bývají napodobena nakreslením nebo tiskem. Jsou upravena tak, že reagují na osvětlení UV světlem. Bankovky všech nominálních hodnot českých korun obsahují v papírové hmotě bezbarvá vlákna svítící pod UV lampou. Na nejnovějších vzorech jsou použita i barevná ochranná vlákna.
Ochranný proužek Je to cizí těleso umístěné v hmotě papíru. V průhledu proti světlu ho vidíme jako tmavou linku. Používá se ve dvou formách: zabudovaný v papírové hmotě, na povrchu platidla není vidět – např. USD okénkový, který v pravidelných intervalech vystupuje na povrch papíru zpravidla na lícní straně bankovky. I tento proužek je v průhledu proti světlu souvislý a vidíme ho jako tmavou linku. V jeho okolí vidíme i pravidelně se střídající světlé a tmavé pruhy, které jsou vytvořeny rozdílnou tloušťkou papíru – je to určitá forma vodoznaku.
Ochranný proužek může obsahovat další ochranné prvky, zejména mikrotexty pozitivní nebo negativní, reakce na UV světlo atd. Pravost ochranného proužku ověříme tak, že ho zkontrolujeme v průhledu proti světlu – musí být souvislý. Že se jedná o cizí těleso si ověříme na hraně bankovky – pravý proužek
- 25 -
ucítíme. Na padělcích může být napodoben vložením pásku mezi lícní a rubovou stranu. Je důležité kontrolovat kombinaci více ochranných prvků! Bankovky všech nominálních hodnot českých korun obsahují v papírové hmotě okénkový ochranný proužek metalizovaný , který v pravidelných intervalech vystupuje na povrch papíru na lícní straně bankovky. Obsahuje po celé délce opakující se negativní mikrotext ve tvaru nominální hodnoty a zkratky měny.
Iridiscentní povlak na povrchu papíru Jeho ochranná funkce spočívá v tom, že při kolmém pohledu na papír není prakticky skoro vůbec vidět. V šikmém pohledu se však kovově leskne celý povrch plochy, na níž je iridiscentní povlak na povrchu papíru aplikován. Tento ochranný prvek zařazujeme k sklopným efektům. V současné době jej s oblibou využívá stále více emitentů, protože ho nelze reprodukovat na barevných kopírovacích zařízeních. Na českých bankovkách je použit na vyšších nominálních hodnotách 1000, 2000 a 5000 Kč novějších vzorů.
3.4.2 Ochranné prvky ceninového tisku Bankovky jsou tištěny ve specializovaných tiskárnách za přísných bezpečnostních podmínek. Cílem tisku je dosáhnout prakticky identické reprodukce bankovek lišící se vzájemně pouze sériovým číslem bankovky. Tisk je po technické stránce dokonalý a využívá speciálních postupů, které se v běžné komerční reprografii nepoužívají, a tudíž jsou pro padělatele nedostupné.
Tiskové techniky Bankovky se tisknou ve více tiskových operací. Každá tisková technika se dá lehce rozpoznat pomocí lupy. Vzhledem k tomu, že při tisku bankovek se používají tři tiskové techniky, které lze lehce rozpoznat, lze říct, že pomocí lupy je možné na jeden pohled bezpečně rozpoznat každý padělek ( s výjimkou USD).
Tisk z hloubky anebo hlubotisk Tato technika je pro padělatele nedostupná. Tiskový obrazec, který je tisknut touto technikou, je do tiskové desky vyryt. Barva se při tisku dostane do vyrytých míst a velkým
- 26 -
tlakem je přenesena na papír. Zůstane na povrchu papíru jako plastické linky barvy, které lze na bankovce nahmatat. Právě hlubotisk způsobuje charakteristický omak pravých bankovek. Na bankovkách jsou touto technikou tisknuty hlavní tiskové obrazce – portrét, slovní a číselné označení nominální hodnoty, označení emisní banky. Hlubotisk lze napodobit suchou ražbou – deformováním povrchu papíru razidlem.
Na českých bankovkách je použit hlubotisk na všech nominálních hodnotách na tisk lícní strany, rubová strana je vytištěna pouze tiskem z plochy – ofsetem.
Tisk z výšky anebo knihtisk Tato tisková technika je nejstarší a v současnosti se jí využívá k tisku sériového čísla bankovky. Tiskový obrazec, který je tisknut touto technikou, vystupuje z roviny tiskové desky. Barva se při tisku dostane na vystupující plošky a tlakem přenese na papír. Je vtlačena do papíru a pomocí lupy je vidět, že k okrajům tiskové linky barva vytéká do okolí. Barevně se to projeví tak, jako by bylo každé číslo orámováno tenkou linkou sytější barvy – tomuto jevu říkáme roztlak barvy.
Tisk z plochy anebo ofset Tato tisková technika patří k nejmodernějším a využívá se jí k tisku podtisků – to jsou místa pod hlavním tiskovým obrazem. Na českých bankovkách je celá rubová strana vytištěna touto technikou. Linka vytištěná ofsetem nevykazuje žádnou plasticitu nebo roztlač. Při pohledu lupou se nám zdá, jako by papír v místech vytisknutých ofsetem jenom měnil svoji barvu. Barva splývá s hmotou papíru. Ofset je technika, která je dostupná i padělatelům. Charakteristikou ofsetu je to, že takto vytištěné obrazce jsou na omak hladké. Stejné vlastnosti mají i reprodukce vytisknuté na barevných kopírovacích zařízeních.
Liniová struktura obrazu pravé bankovky Při tisku bankovek jsou tiskové desky připravovány tak, že obraz je vytvořen jako hustá síť jemných linek – tento způsob se označuje jako liniová rozkresba. Platí to jak o hlubotiskových tak i o ofsetových tiskových deskách. Proto na bankovce nikde nenajdeme souvislou plochu barvy. Vše je rozloženo do jemných linek.
- 27 -
Použití speciálních barev při tisku bankovek Pro zvýšení ochrany bankovek před možností padělání jsou při tisku používány speciální barvy, které mají své charakteristické vlastnosti:
OVI opticky variabilní anebo proměnlivé barvy fungují tak, že obraz, který je jimi vytisknut, má jednu barvu při kolmém pohledu a výrazně odlišnou barvu v šikmém pohledu na bankovku. Jsou drahé a pro padělatele nedostupné ( s výjimkou padělků 100 USD 1996 ). Na českých bankovkách jsou použity na nominálních hodnotách 5000 Kč, 2000 Kč a 1000 Kč vzoru 1996.
luminiscenční barvy – princip spočívá v tom, že mění vlnovou délku UV světla na vlnové délky světla lidským okem viditelné. Většinou jsou použity u číslovačů, a při tisku ofsetových podtisků. Na českých bankovkách jsou přidány do hlubotiskové barvy, takže části tiskového obrazce vytisknuté těmito barvami se pod UV lampou jasně rozsvítí. Na trhu jsou tyto barvy dostupné, a proto tuto ochranu již padělatelé napodobují (EUR).
metamerické barvy v oblasti IR světla – fungují na principu rozdílných fyzikálních vlastností barev v infračervené oblasti světelného spektra. Při pohledu na obraz bankovky pomocí speciální kamery citlivé na IR oblast, určité části tiskového obrazce zcela zmizí ( jsou vytisknuty infra bílými barvami ). Tato ochrana je použita na všech českých bankovkách. Padělatelé jí prozatím nenapodobily.
Další ochranné prvky ceninového tisku
soutisková průhledová značka – jednoduchý ochranný prvek vytvořen tak, že část tiskového obrazce lícní strany se v průhledu proti světlu přesně kryje nebo doplňuje s částí tiskového obrazce rubové strany. Dokonalý soutisk je zabezpečen přesností ceninového tisku při současném tisku lícní i rubové strany. Padělatelé většinou tisknou padělky ve dvou operacích a to samostatně lícní stranu a samostatně rubovou stranu. Tak dochází k vzájemnému posunu těchto obrazů a tvar soutiskové značky je nedokonalý. U starších vzorů bankovek u
je použita soutisková značka ve tvaru písmen CS,
vzorů novějších ČR.
Skrytý obrazec vytvořený hlubotiskem – v místě hustě potisknutém hlubotiskovými linkami se dá vytvořit jejich speciálním uspořádáním skrytý obrazec, který je v kolmém pohledu prakticky neviditelný a objeví se teprve při sklopení ve směru - 28 -
dopadajícího světla. Objeví se jako tmavá plocha vzhledem ke svému okolí.
Na
českých bankovkách všech hodnot je skrytý obrazec tvořen ve tvaru číslic nominální hodnoty a je umístěn na lícní straně vpravo od portrétu.
Mikrotexty – jsou vděčným ochranným prvkem určeným pro zkoumání pod lupou. Na pravém platidle jsou všechny mikrotexty dokonale čitelné. Mohou být tištěny hlubotiskem anebo ofsetem, obsahuje je ochranný proužek a jiné ochranné prvky. Na padělcích tištěných liniovým ofsetem, jsou mikrotexty čitelné. Na českých bankovkách jsou tištěny ofsetem na líci v barevném pásu vpravo od portrétu a na rubu v barevném pásu vpravo od státního znaku. Tištěny hlubotiskem jsou na nominálech 1000, 2000 a 5000 Kč ve velkém hodnotovém čísle na lícní straně.
Další ochranné prvky zatím nejsou použity na českých bankovkách. Jsou to například konfety, hologram, ochranné metalické fólie, suchá pečeť, mikroperforace, sítotisk18.
18
Karto K & BP Expert. Školení na rozpoznávání pravosti cenin a identifikaci padělků - Pracovní poznámky. Praha: Raiffeisenbank, a.s., 2007.
- 29 -
4 Padělání bankovek a mincí v ČR Padělané peníze jsou jakékoliv reprodukce (kopie) peněz vyrobené za účelem jejich udání do oběhu místo peněz pravých Padělání je zhotovení padělku, falšování díla Pozměněné peníze jsou jakkoliv upravené peníze za účelem udání do oběhu jako peněz vyšší hodnoty ( grafická úprava označení hodnoty u bankovek u mincí mechanická úprava technických parametrů )
4.1. Historie výroby a padělání peněz Padělání peněz bylo považováno za těžký zločin, jelikož padělatel působil škodu nejen jednotlivcům, ale i státům, které tyto peníze vydávaly. Ve středověku bylo penězokazectví přísně trestáno od zabavení majetku až po hrdelní tresty, ale ani to mnohé z padělatelů neodradilo. První mince se zhotovovaly litím, byl to pracný a zdlouhavý proces a na jeho konci nebyl vždy odpovídající výsledek. Mincí bylo potřeba stále víc a proto se hledala metoda, kterou by se vyrobilo více mincí za kratší dobu. Mince se začaly razit. Ražba mincí se používá do dnes, pouze za použití elektřinou poháněných lisů schopných na jeden úhoz vyvinout sílu rovnající se mnoha tunám. Dnes je plně automatizovaná a díky strojům na elektrický pohon je možno vyrazit obrovské množství mincí19. Nejprve se padělaly mince z drahých kovů, které byly raženy nebo odlévány z kovů méně hodnotných (olovo, cín) a následně postříbřovány nebo zlaceny. Odlévané padělky byly snadněji rozeznatelné, než padělky ražené, protože byly menší a linie mincovního obrazu byly méně ostré. Nápis na hraně mnohdy chyběl nebo byl nečitelný v důsledku odstraňování švu (stopy po spojení dvoudílné formy) a čípku (stopy po nálevním kanálku ve formě). Někdy byly na mincích i drobné bublinky způsobené chladnutím kovu 20 . Způsobem méně známým bylo padělání mincí otiskem. Na střížek z měkkého kovu byly přiloženy dvě mince z jedné strany lícem, z druhé rubem. Následným stisknutím v lisu došlo k přenosu reliéfu na střížek. Padělky mají na rozdíl od pravé mince obraz zapuštěn a 19 20
http://p-numismatika.cz/index.php?get=kapitola11. 5.3.2010 VANDAS, Jiří. Mince a platidla. Praha: Magnet-Press, 1994. ISBN 80-85847-15-9. str. 98
- 30 -
zrcadlově převrácen. Ražené padělky z ručně rytých razidel jsou často padělky nebezpečnými a velmi nebezpečnými. Jelikož rakouské zlaté mince měly vysokou ryzost, objevovaly se i mince ražené ze zlata nižší ryzosti. Obchodníci odhalovali padělky vážením nebo do nich dělali dírky, aby se přesvědčili zda jsou mince pravé. Pravost zlatých mincí se zjišťovala vážením, protože zlato bylo v té době nejtěžším kovem a to až do doby, kdy byla objevena platina. Po zavedení papírových peněz na sebe padělky také nenechaly dlouho čekat. První papírové peníze se začaly používat v Číně za dynastie Tang v letech (618-907) 21, u nás za Marie Terezie od roku 176222. Nejstarší bankovky se tiskly pouze z jedné strany. K jejich tisku se používaly bronzové, později většinou měděné destičky (štočky). Snaha o usnadnění práce a tím i zvýšení kvality tisku, vedly stejně jako u mincí k výrobě strojů. Nejprve to byly stroje na pohon lidský, později poháněné parou a nakonec stroje elektrické, které se používají dodnes. Jako první představil svůj lis na výrobu bankovek známý vynálezce Joseph Bramah roku 1806. Moderní výroba bankovek je složitá záležitost, protože tiskárny musí zajistit, aby padělání bankovek bylo co nejobtížnější. Jejich výroba zahrnuje čtyři hlavní stádia, kterými jsou: návrh a grafické zpracování, výroba papíru, míchání barev a tisk. Při tisku jsou používání tři různé technologie: litografie, hlubotisk a knihtisk. Na nové bankovky je vypsána centrální bankou výběrová soutěž, ve které umělci předvedou své návrhy. Krásu kresby, kterou ztvárnil na českých bankovkách Oldřich Kulhánek, nahradily moderní technologie. Při vytváření složitých obrazců majících za úkol ztížit padělání bankovky, se užívají speciální grafické programy, např. Excentro. Pomocí ocelové hlubotiskové desky se tisknou hlavní rysy návrhu, které se vryjí do desky ručně, zrcadlově. Barví se jen vyrytá část. Papír používaný pro výrobu bankovek, zpravidla bývá směsí bavlny a lnu nebo pouze čistá bavlna. Díky tomu snese mnohem větší mechanické namáhání. V některých zemích byl nahrazen plasty, australské bankovky se vyrábí z igelitových fólií. Do papíru se před tiskem umisťují ochranné prvky, vodoznak, ochranná vlákna. Ochranná vlákna se přidávají do papíru při jeho usychání. První bankovky byly jednobarevné, či vícebarevné s použitím více inkoustů. V dnešní době se na bankovkách vyskytují i desítky různých odstínů. Množství odstínů stěžuje padělání a bankovka hezky vypadá. Barvení bankovek dnes probíhá pomocí počítače. Ten barvy namíchá a podle potřeby nanáší při tisku bankovek. K výrobě bankovek se používají tři techniky tisku. 21 22
http://p-numismatika.cz/index.php?get=vyvoj_cina. 20.6.2009 http://kulm.ic.cz/clanky/padelani1/. 20.6.2009
- 31 -
Jedná se o ofsetový tisk, knihtisk a hlubotisk. Tyto tiskové techniky se často používají v kombinaci, to aby se zamezilo padělání. Ofset je metoda, která se při velkonákladovém tisku používá nejvíce. Jde o tisk nepřímý, protože se z tiskové formy nejprve tiskne na pryží potažený válec a až z něho na papír. Barva se přenáší dvakrát a předloha na tiskové formě není zrcadlově převrácená. Po natištění podtisku se bankovky přetisknou hlubotiskem. Knihtiskem se tisknou zpravidla jen údaje, které se liší na každém exempláři např. sériová čísla. Knihtisk je nejstarší tiskovou technikou. Kromě ochranných prvků, které vznikají u bankovek při výrobě papíru nebo při tisku, jsou i prvky, které jsou na bankovky přidány až po samotném tisku. Je to například holografický proužek u evropské měny. Archy nově natištěných bankovek jsou pak rozřezány a uspořádány do balíčků23. První padělané bankovky byly jen ty nakreslené, protože v té době neexistovala kopírovací, natož počítačová technika. Ruční výroba falešných bankovek byla časově náročná a vyžadovala výtvarnou zručnost padělatele. Byly to padělky neumělé a méně zdařilé, kreslené podle originálů tuží, vodovými či temperovými barvami, barevnými tužkami a inkousty. Dále to byly padělky polygrafických odborníků, jakými byli fotografové, litografové a zaměstnanci polygrafického průmyslu často ze státních nebo soukromých ceninových tiskáren. Padělky jimi vyrobené byly zdařilé až nebezpečné, v některých případech velmi nebezpečné. Nejrozšířenější padělatelskou technikou byl knihtisk. U narychlo připravovaných emisí, které byly tištěny touto technikou se vyskytovaly těžko rozpoznatelné padělky. Nejhůře napodobitelnou technikou byl hlubotisk. Ve velké míře byly padělány rakouské papírové peníze, bankovky a státovky. Zadržené padělky zařazovala Rakouská národní banka do typů a v jejich rámci jim přidělovala čísla. Podle kvality je rozdělovala do pěti klasifikačních stupňů. Tyto stupně se používají dodnes. Po vzniku Československého státu došlo k okolkování rakousko-uherských korun československými kolky, tyto kolky byly často padělány zejména v Rakousku a Maďarsku. I první emise československých státovek, která byla špatně chráněna proti padělání, byla hojně padělána. Jelikož byla většina státovek tištěna knihtiskem, velmi rychle se objevily falešné státovky vyšších hodnot, zejména 100, 500 a 5000 Kč. Známé je padělání 500 Kč prof. dr. Gyulou Mezsárosem, který ve své dílně vyrobil více než 60 tisíc kusů velmi kvalitních padělků.
23
http://p-numismatika.cz/index.php?get=kapitola11_03. 14.3.2010
- 32 -
4.2 Padělání od roku 1993 I když se bankovky a mince neustále obohacují o nové ochranné prvky a jejich výroba je stále složitější i přesto se najdou padělatelé, které neodradí technická náročnost výroby ani vysoké tresty. Dnešní padělatelé musí vynikat v počítačovém světě, musí ovládat složité grafické programy. Však díky dostupnosti laserových tiskáren a další techniky si kopii bankovky může obstarat každý. Na našem území patří mezi nejčastěji se vyskytující padělky stupeň číslo 3 zdařilý padělek, který se dá snadno rozpoznat. Také se objevovaly padělky nebezpečné, ale i ty se dají odhalit. Jednalo se o hodnoty 2000 a 5000 Kč. Pokud se jednalo o velmi nebezpečné padělky, tak šlo zatím jen o americké dolary. Nejčastěji padělanou českou bankovkou v roce 2007 byla 500 Kč a druhou nejčastější 1000 Kč. Podíl těchto dvou bankovek byl v tomto roce
více než 60% z celkového
množství padělků24. Z tohoto důvodu Česká národní banka vydala roku 2008 nový vzor tisícikorunové bankovky s inovovanými ochrannými prvky a 1.4. 2009 novou 500 Kč bankovku. To mělo za následek snížení počtu padělků nové emise
tisícikorunové
bankovky na minimum. České bankovky a mince jsou v mezinárodním měřítku velmi bezpečné (cca jeden padělek na 170 000 kusů bankovek v oběhu) a výzkum, vývoj a aplikace ochranných prvků patří ke světové špičce. U evropské měny je to jeden padělek na 21 000 kusů bankovek v oběhu. K zachování a zdokonalování bezpečnosti přispívá i stálá obměna starých bankovek za nové, s dokonalejšími prvky25.
24
http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/tiskove_zpravy_cnb/2008/080226_padelky_2007.html. 24.10.2009 25 http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/tiskove_zpravy_cnb/2009/090330_nova_500.html. 14.3.2010
- 33 -
Padělky podle kvality jejich zhotovení zařazujeme do těchto stupňů nebezpečnosti:
1.Velmi nebezpečný padělek – prozatím jenom 50 a 100 USD při tisku byly použity shodné tiskové techniky jako při tisku pravých bankovek byl použit dokonalý materiál, ochranné prvky jsou dobře napodobené, nedají se jednoduše odhalit. Skutečnost, že jde o padělek, možno zjistit jen podrobným studiem celé bankovky. I zkušený pracovník, který není informován o jeho výskytu, má s ním problémy. Zhotovil ho odborník, laik ho nedokáže rozpoznat.
2. Nebezpečný padělek při tisku byly částečně použity jiné tiskové techniky než při tisku pravých bankovek jednotlivé ochranné prvky jsou dobře napodobené. Celkový dojem je klamavý.
3. Zdařilý padělek při tisku byli použity jiné tiskové techniky než při tisku pravých bankovek ochranné prvky jsou nekvalitně napodobené, některé chybí, napodobení ochranných prvků se dá lehce odhalit
4. Méně zdařilý padělek při tisku byly použity jiné tiskové techniky než při tisku pravých bankovek, většinou je vytisknut jenom jednou technikou některé části tisku zcela chybí, ochranné prvky nejsou napodobeny 5. Neumělý padělek je to nezdařilá imitace pravých bankovek. Ochranné prvky chybí, na první pohled je zřejmé, že jde o padělek26
26
Karto K & BP Expert. Školení na rozpoznávání pravosti cenin a identifikaci padělků - Pracovní poznámky. Praha: Raiffeisenbank, a.s., 2007.
- 34 -
5 Bezpečnostní rizika nové evropské měny Euro je jednotnou měnou pro šestnáct členských zemí Evropské unie, označovanou jako eurozóna. Dne 1. ledna 1999 ji přijalo jedenáct členských států, a sice: Belgie, Německo, Španělsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Rakousko, Portugalsko, Finsko a Nizozemí. Dvanáctým státem se od 1. ledna 2001 stalo Řecko. Mimo eurozónu zůstávají Velká Británie, Dánsko a Švédsko. První tři roky existovala tato měna pouze jako měna bezhotovostní. Používala se v účetnictví, při elektronických platbách a podobně. Hotovostní euro bylo zavedeno dne 1.1. 2002 ve dvanácti členských zemích Evropské unie. Dne 1.1. 2007 bylo euro nově zavedeno ve Slovinsku, 1.1. 2008 v dalších dvou státech, na Kypru a na Maltě a 1.1. 2009 na Slovensku27. Do eurozóny patří také mimoevropská území některých členských států eurozóny, která jsou součástí Evropské unie. Jsou to Azory a Madeira patřící Portugalsku, Kanárské ostrovy a autonomní města Ceuta a Melilla území patřící Španělsku a francouzská zámořská území. Na základě dohod s EU euro používají jako svou měnu Monako, San Marino a Vatikán. Důvodem přijetí eura byla existence měnové unie v případě Monaka s Francií, u San Marina a Vatikánu s Itálií. Tyto země mají právo razit euromince v omezeném množství se svou vlastní rubovou stranou. Bez dohod s Evropskou unií euro zavedly Andorra, Černá Hora a Kosovo, nemají právo razit vlastní mince.
Evropská centrální banka Evropská centrální banka (ECB) je centrální bankou zemí eurozóny a provádí měnovou politiku šestnácti zemí Evropské unie, které jako vlastní měnu přijaly euro. Sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem. Jejím hlavním cílem je cenová stabilita (tj. nízká míra inflace). ECB je nezávislá na ostatních institucích. Eurozóna se skládá ze zemí, které zavedly euro. Eurosystém se skládá z ECB a národních centrálních bank zemí, které zavedly euro. Eurosystém a ESCB budou souběžně fungovat, dokud se všechny členské státy EU nestanou členy eurozóny.
27
http://www.ecb.int/ecb/orga/escb/html/index.cs.html, 12.6.2009
- 35 -
Každý stát, který usiluje o zavedení eura, musí splnit soubor ekonomických ukazatelů neboli takzvaná konvergenční kriteria, stanovená v Maastrichtu v roce 1992 ve Smlouvě o založení Evropského společenství. Maastrichtská kritéria zahrnují cenovou stabilitu, deficit veřejného rozpočtu, stabilitu devizového kurzu, konvergenci dlouhodobých úrokových sazeb a shodné statuty centrálních bank28.
5.1 Eurobankovky a euromince Měnová jednotka euro má mezinárodní zkratku EUR a dělí se na 100 centů. Jako symbol používá stylizované řecké písmeno epsilon. Euro je respektováno jako stabilní měna nejen v Evropě, ale i po celém světě.
5.1.1 Eurobankovky Každá ze sedmi nominálních hodnot eurobankovek má jinou barvu a velikost, symbolizuje jednu epochu vývoje evropské architektury. Na lícní straně jsou okna a portály, na straně rubové jsou mosty. Žádné z architektonických úkazů nereprezentují skutečnou památku. Na všech bankovkách je název „EURO“ v latinské a řecké abecedě, vlajka Evropské unie, podpis prezidenta Evropské centrální banky a iniciály Evropské centrální banky v pěti jazycích (BCE, ECB, EZB, EKT, EKP). Na zadní straně všech bankovek je mapa Evropy a sériové číslo na začátku s písmenem označujícím zemi, ve které byla bankovka vytištěna. Vzhled eurobankovek je dílem Roberta Kaliny z Rakouské národní banky, který zvítězil v konkurzu. Obě strany bankovky jsou stejné pro všechny státy eurozóny.
Ochranné prvky Euro je vzhledem ke svému významu, mezinárodnímu postavení a stabilitě atraktivní měnou pro padělatele. Při výrobě bankovek a mincí jsou použity nejnovější technologie, které mají zajistit kvalitu nových peněz, ale hlavně také jejich ochranu proti padělání. Eurobankovky jsou opatřeny spoustou ochranných prvků, a proto lze padělky snadno rozpoznat.
28
http://www.rozhlas.cz/evropskaunie/ekonomika/_zprava/516643, 19.11.2008
- 36 -
Vlastnosti papíru Papír je vyroben z čisté bavlny, takže bankovka je na omak pevná a tuhá, nepůsobí dojmem měkkého nebo voskovaného papíru.
Hlubotisk Plastický tisk, způsobený velkým tlakem tiskové desky jímž je vrstva barvy přenesena na papír. Jsou jím tištěny hlavní obrazce, okna nebo portály. Lze jej nahmatat na lícní straně bankovky.
Vodoznak Zesílení nebo zeslabení papíru při výrobě, dobře viditelné při nastavení bankovky proti světlu. Položíme-li bankovku na tmavý povrch, světlé části ztmavnou.
Ochranný proužek U eurobankovky je zapuštěn do papírové hmoty a při nastavení proti světlu se jeví jako tmavá linka. Drobným písmem je na něm uvedeno slovo EURO a číslem hodnota bankovky.
Soutisková značka Opět při nastavení proti světlu se části číslic v pravém horním rohu lícní i rubové strany spojí a objeví se číselný údaj vyjadřující hodnotu bankovky.
Holografický proužek Tento ochranný prvek mají bankovky nižších hodnot, a to 5, 10 a 20 euro. Při naklánění bankovek se motiv na holografickém proužku na lícní straně mění z číselného označení hodnoty na symbol € na duhovém pozadí. Na okrajích proužku po celé jeho délce je drobným písmem vyznačena hodnota bankovky.
Medailon s hologramem Při naklánění bankovek se motiv hologramu na lícní straně mění z hodnotového čísla bankovky na okno nebo portál. V pozadí se od okrajů hologramu k jeho středu postupně zobrazují duhové kruhy složené z drobného písma. Tímto prvkem jsou opatřeny bankovky v hodnotách 50, 100, 200 a 500 euro.
- 37 -
Drobné perforace Objeví se v medailonu s hologramem nebo holografickém proužku, když bankovku nastavíme proti světlu. Zobrazí symbol € a drobná čísla označující hodnotu bankovky.
Iridiscentní proužek Jsou jím opatřeny bankovky hodnot 5, 10 a 20 euro. Nakláníme-li bankovkou objevuje se na rubové straně iridiscentní proužek se symbolem € a hodnotovým číslem bankovky.
Opticky proměnlivá barva hodnotového čísla Když nakláníme bankovkou v hodnotě 50, 100, 200 nebo 500 euro mění se barva jednoho z hodnotových čísel na rubové straně z fialové přes olivově zelenou až po hnědou.
Na bankovkách v hodnotách 200 € a 500 € jsou v blízkosti okrajů další značky rozeznatelné dotykem. Bankovky byly připraveny s ohledem na nevidomé a slabozraké a zvláštní prvky na nich použité jim napomáhají rozpoznat nominální hodnotu.
Všechny tyto prvky bylo možné zkontrolovat bez použití zvláštního vybavení. Pravost bankovky bylo možno ověřit hmatem, nastavením proti světlu a nakláněním.
Mikrotisk Na bankovce lze na některých místech nalézt drobné písmo. Text s výškou znaků 0,8 mm lze obvykle přečíst bez pomoci lupy. Mikrotisk s výškou znaků 0,2 mm vypadající jako úzká čára, lze přečíst pomocí lupy. Na pravé bankovce by měl být i ten nejdrobnější text jasně ostrý. Bankovky v ultrafialovém světle Pod ultrafialovým světlem kontrolujeme tyto ochranné prvky: Samotný papír bankovky nemá fluorescenční vlastnosti, je tedy pod UV lampou tmavý. V papíru jsou rozptýlená vlákna zářící červeně, modře a zeleně Podklad vlajky Evropské unie na lícní straně září zeleně a hvězdičky na ní oranžově. Podpis prezidenta ECB svítí zeleně. Uprostřed bankovky jasně září malé kroužky a velké hvězdy. Na rubové straně žlutě nebo zeleně září mapa, most a hodnotové číslo bankovky.
- 38 -
Tyto ochranné prvky lze zkontrolovat pomocí zvláštního vybavení, např. lupou nebo UV lampou.
Zajišťování ochrany eurobankovek ECB je podobně jako všechny centrální banky povinna chránit důvěryhodnost svých bankovek. Eurobankovky tak musí být opatřeny účinnými ochrannými prvky, které jsou pro veřejnost snadno rozpoznatelné. Kromě toho musí být ECB technologicky stále o krok napřed před padělateli a průběžně zlepšovat ochranné prvky, aby se mohly použít na současných i budoucích bankovkách. ECB proto řídí, koordinuje a financuje velké množství výzkumných projektů, které se realizují ve veřejném i soukromém sektoru.
5.1.2 Euromince Mince existují v osmi nominálních hodnotách a ty se liší velikostí, hmotností, použitým materiálem, barvou a sílou mince. Hrany mincí po sobě jdoucích hodnot jsou také odlišné. Máme mince v hodnotách 1, 2, 5, 10, 20 a 50 centů a 1 a 2 eura. Mince v hodnotách 1, 2, a 5 centů jsou ocelové s vrstvou mědi, hodnoty 10, 20 a 50 centů jsou vyrobeny s tzv. severského zlata což je směs mědi, zinku a cínu. Bimetalové mince v hodnotě 2 a 1 eura jsou v barevném provedení mezikruží žluté a střed bílý u 1 eura a opačně u 2 eur. 1 € má střed mince vyroben z niklu a pokryt vrstvou mědiniklu, mezikruží z niklové mosazi a u mince v hodnotě 2 euro je střed vyroben z niklu pokrytého vrstvou niklové mosazi a mezikruží z mědiniklu. Všechny státy, které jsou
členy eurozóny, vydávají mince
s vlastní rubovou stranou. Každá země použila svůj národní symbol nebo motiv na rubovou národní stranu. Pro vzhled rubových stran mincí platí nejnovější doporučení Evropské komise o vzhledu euromincí ze 17. ledna 2008. Lícová strana je pro všechny státy stejná, je dílem belgického designéra Luca Luyckxe. Na mincích hodnot 1, 2 a 5 centů je zobrazeno umístění Evropy na zeměkouli, na ostatních je pak mapa evropy. Na líci všech mincích je vyražena nominální hodnota a dvanáct hvězd. Mince ražené v letech 1999-2006 měly na rubové straně vyobrazeny pouze státy Evropské unie před rozšířením v roce 2004. V roce 2005 bylo rozhodnuto, že bude vzhled předních stran mincí hodnot 10, 20 a 50 centů a 1 a 2 eura změněn. Nové mince ražené od roku 2007 zobrazují celou Evropu. Mince v nominálních hodnotách 1, 2 a 5 centů zůstaly stejné.
- 39 -
Finsko nepoužívá mince v hodnotách 1 a 2 centy, ale stále je razí. Jsou vysoce sběratelsky ceněny. Mince těchto hodnot ostatních členských států zůstávají stále oficiálním platidlem.
Ochranné prvky Euromince obsahují ochranné prvky, které umožňují jejich identifikaci v přístrojích pro příjem a výdej mincí. Bez ohledu na to, kde byly mince vyrobeny, je lze používat v prodejních automatech v kterékoli zemi eurozóny. Při výrobě mincí 1 € a 2 € se používá vyspělá technologie – plátování a kombinace odlišných barev slitiny pro střed a mezikruží mince. Materiál použitý pro mince v hodnotě 10, 20 a 50 centů je zvláštní slitina (tzv. severské zlato), kterou je velmi obtížné vyrobit a která se používá výhradně pro mince. Nápis na hraně mince v hodnotě 2 € a použití zvláštního kovu pro mince v hodnotě 10, 20 a 50 centů chrání tyto peníze proti padělání29.
5.2 Boj proti padělání Při výrobě eurobankovek se používá vyspělá technologie tisku a bankovky jsou navíc opatřeny moderními ochrannými prvky. Paděleik lze proto snadno odlišit od pravé bankovky, a to i bez zvláštního vybavení, což odrazuje padělatele.
5.2.1 Středisko pro analýzu padělků ECB pečlivě sleduje poslední trendy v technologii tisku a reprodukce a počty zadržených padělků. Tyto padělky následně analyzují národní centrální banky zemí eurozóny a Středisko ECB pro analýzu padělků, které také zpracovává konkrétní odborné a statistické údaje o padělcích. Tyto údaje, uložené v databázi střediska, se pak poskytují policejním složkám jednotlivých států a dalším orgánům zapojeným do boje proti padělání. ECB také úzce spolupracuje s Europolem (Evropským policejním úřadem), který na základě svého pověření, jako ústřední orgán koordinuje ochranu eura proti padělání, a dále s Interpolem (Mezinárodní organizace kriminální policie) a Evropskou komisí.
29
Příručka pro školitele: ochranné prvky eurobankovek a mincí. brožura. Evropská centrální banka, 2007. ISBN 978-92-899-0123-9.
- 40 -
5.2.2
Prevence zneužití digitálních vyobrazení bankovek k protiprávním účelům
Skupina centrálních bank pověřená bojem proti padělání (CBCDG – Central Bank Counterfeit Deterrence Group), která zahrnuje 10 nejvýznamnějších světových emitentů bankovek,
podporuje
technologie
znemožňující
digitální
padělání.
Díky těmto
technologiím se předchází samotné výrobě padělků. Snižují se tak ztráty, které mohou jednotlivcům a podnikům vzniknout, pokud padělek přijmou. V rámci systému boje proti padělání se využívají technologie, které znemožňují osobním počítačům a zařízením na digitální zpracování obrazu zachycovat či reprodukovat vyobrazení chráněných bankovek. Systém tak brání nepovolené reprodukci bankovek. V oprávněných případech však ECB umožňuje přístup k vyobrazením bankovek ve vysokém rozlišení. ECB řídí a koordinuje činnosti související s výzkumem a vývojem bankovek a poskytuje na tyto činnosti finanční prostředky, aby se tak uchovala a dále podporovala důvěryhodnost eura jako globální měny30.
30
http://www.ecb.int/euro/html/counterfeiting.cs.html, 12.6.2009
- 41 -
6
Trestné činy proti měně
Padělání peněz je staré jako peníze samy, od té doby co existují, existuje i snaha je napodobit. Za vidinou zisku, kterého je možné dosáhnout, se padělatel dopouští trestného činu a riskuje tak nemalý trest. V dnešní době, kdy bankovky i mince jsou již dobře chráněny proti padělání a jejich výroba je čím dál složitější, se stále najdou odvážní padělatelé.
Trestné činy padělání Na Slovensku po zavedení eura vyšetřuje policie téměř 300 případů falšování této měny, z toho nejvíce v Nitranském kraji. Potvrdilo se 185. Téměř každý den se někde na Slovensku objeví falešné eurobankovky. Ne všechny podezřelé jsou však opravdu falešné. Eura se však mohou zdát podezřelá i tehdy, pokud jsou například opraná, nebo pokud ochranné prvky nejsou dobře viditelné. Policie se nejčastěji setkává s falešnými bankovkami v hodnotách 50 a 100 euro. Padělky jsou často nízké a průměrné kvality a je zřejmé na první pohled, že se jedná o peníze nepravé, nejčastěji vyrobené pomocí běžně dostupné kancelářské a výpočetní techniky.Oblíbeným místem pro uvádění padělků do oběhu jsou zejména čerpací stanice, hypermarkety či recepce hotelů, kde falešné peníze odhalí až při počítání tržby. Menší města mají s falešnými penězi stejné zkušenosti jako velká, tam však pachatelé preferují menší trafiky a pohostinství. Odborníci jsou přitom přesvědčeni, že zfalšovat euro není vůbec jednoduché.Ve Vrábľov si sběratel vyrobil falešné bankovky v hodnotě 10 euro. Prý pro radost. Přišlo se na to na poště. Jeho manželka se snažila zaplatit účty padělanými penězi, které vzala manželovi z peněženky. V tomto případě to byl nezdařený pokus dostat padělky eura do oběhu.
Příkladem je případ taxikáře, kterému v Poprade falešnou
padesátieurovkou platil opilý mladík ze Spišský Tomášoviec. Jeho kamarád si falešná eura přinesl z Nizozemska, když to zjistil, snažil se jich zbavit. Radost z nové měny asi neměla ani majitelka pohostinství v Geči při Košicích, která se s falešnými eury setkala hned dvakrát ve stejný den. Nejprve objevila podezřelou stoeurovou bankovku v tržbě a poté chtěl falešnou stoeurovkou platit další zákazník. Tvrdil, že mu ji dal neznámý muž, který
- 42 -
mu za uvedení bankovky do oběhu slíbil odměnu 30 eur. Zákazník nakonec skončil bez odměny, zato s obviněním na krku. Hrozí mu desetileté vězení31. Trestné činy pozměňování Kromě klasických padělků přibylo i pozměněných peněz. Jde o případy, kdy se bankovky menší hodnoty přepisují na vyšší. Ojediněle se také používá technika známá jako Shapirův řez, kdy se rozstříhá třeba deset bankovek a slepí se z nich jedenáct32.
Falšovna euromincí byla odhalena v Itálii v listopadu 2002. Padělatelé v ní vyrobili a následně uvedli do oběhu 300 tisíc kusů jedno a dvoueurových mincí. Byl zadržen materiál na výrobu dalšího půlmilionu padělků. Denní obrat této výrobny dosahoval pěti stovek mincí, které pak byly prodávány za cenu 30 až 45 centů za kus33.
31
http://ekonomika.sme.sk/c/4311832/falosne-eura-prichadzaju-za-sera.html. 20.6.2009
32
http://www.consygen.cz/czech/index_cz.html. 20.6.2009
33
INNES, Brian; Falza a padělky, skutečné příběhy o největších světových podvodech, zločinci, jejich činy a oběti , Euromedia Group, 1.vydání, 2007 ISBN 80-242-1706-6, str.27
- 43 -
ZÁVĚR
Práce ukazuje, že bez peněz si lze směnu dnes stěží představit. Proto si státy své peníze dobře chrání, a jejich padělání přísně trestají. V první části je možné se dočíst, jak se vůbec peníze vyvíjely od roku 1918 a s jakými bankovkami a mincemi jsme se mohli od této doby setkat.
V další části se lze seznámit s vybranou právní úpravou k emisi peněz a ochraně platidel, kde se dovídáme, že platné bankovky a mince vydané Českou národní bankou jsou zákonnými penězi ve své nominální hodnotě při všech platbách na území České republiky. Pokud někdo padělá nebo pozmění peníze v úmyslu udat je jako pravé nebo platné anebo jako peníze vyšší hodnoty, nebo kdo padělané nebo pozměněné peníze udá jako pravé, bude potrestán dle Trestního zákona.
České bankovky jsou z hlediska ochrany proti padělání srovnatelné s měnami vyspělých zemí na celém světě. Hlavním smyslem ochrany bankovek je, aby padělky dobře rozpoznávali ti, kteří s nimi jsou v denním kontaktu. V této práci je popsána řada ochranných znaků a možností odhalení nepravých bankovek např. v bance pomocí UV lampy. A kdo si není jistý identifikací bankovky, může využít informační systém tzv. Kartotéku platidel ČNB, kde nalezne i vyobrazení s popisem detailů určitého platidla.
Přestože se bankovky a mince neustále obohacují o nové ochranné prvky a jejich výroba je stále složitější a nákladnější, stále nacházíme šikovné padělatele, které neodradí ani vysoké tresty. V práci se můžete dočíst, jaké bankovky se staly terčem pokusu o napodobení.
Na závěr práce se dovídáme, že také Euro vzhledem k svému významu, stabilitě a mezinárodnímu postavení je atraktivní měnou pro padělatele. Autor zde také ukazuje příklady ochranných prvků této měny a možnosti rozpoznání padělku.
- 44 -
SEZNAM LITERATURY MONOGRAFIE
INNES, Brian; Falza a padělky, skutečné příběhy o největších světových podvodech, zločinci jejich činy a oběti, 1.vydání, Euromedia Group, 2007. ISBN 80-242-1706-6.
HLINKA, Bohuslav; RADOMĚRSKÝ, Pavel. Peníze, poklady, padělky. 2.dopl.vyd. Praha: Academia, 1996. ISBN 80-200-0572-2. SEJBAL, Jiří. Základy peněžního vývoje, Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1997. ISBN 80-210-1734-1. STANĚK, Jaroslav; spolupráce BAJER, Jan. Peníze v Českých zemích: přehled mincí a papírových peněz v dějinných a hospodářských souvislostech od 10. století dodnes, Praha: P.A.S., 1995. ISBN 80-901893-1-8. VANDAS, Jiří. Mince a platidla. Praha: Magnet-Press, 1994. ISBN 80-85847-15-9. Karto K & BP Expert. Školení na rozpoznávání pravosti cenin a identifikaci padělků Pracovní poznámky. Praha: Raiffeisenbank, a.s., 2007.
Příručka pro školitele: ochranné prvky eurobankovek a mincí. brožura. Evropská centrální banka, 2007. ISBN 978-92-899-0123-9. INTERNETOVÉ ZDROJE
www.cnb.cz www.consygen.cz www.ecb.int www.ekonomika.sme.sk www.kulm.ic.cz www.p-numismatika.cz www.rozhlas.cz
- 45 -
PRÁVNÍ ÚPRAVA
Zákon o České národní bance č. 6/1993 Sb. Trestní zákoník č. 140/1961 Sb.
- 46 -
Seznam příloh Příloha č.1: Graf č. 1: Počty zadržených padělků v letech 1993 – 2009
- 47 -
Graf č. 1: Počty zadržených padělků v letech 1993 – 2009
Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/padelky/pad_zad_pol.html, 15.4.2010
- 48 -
Příloha I.
