Boj proti padělání peněz, ochranné prvky bankovek a mincí

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů

Boj proti padělání peněz, ochranné prvky bankovek a mincí Anti-Counterfeiting, security features of banknotes and coins Bakalářská práce

Autor:

Denisa Kohútová Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Jana Výborová

Červen, 2010

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Jablonci nad Nisou dne 15. 6. 2010

Denisa Kohútová

Poděkování Ing. Janě Výborové, vedoucí bakalářské práce, děkuji za odbornou pomoc a cenné rady, kterými přispěla k jejímu vzniku. Poděkování patří taktéţ Bankovnímu institutu vysoká škola Praha za moţnost zpracovat bakalářskou práci. V závěru patří mé poděkování všem, kteří věnují čas potřebný k přečtení této práce.

Anotace Padělání peněz je staré jako peníze samotné. V současné době je padělání celosvětovým problémem. Vzhledem k moderním technologiím jsou padělky peněz stále věrohodnější a nebezpečnější kopie pravých peněz. Na druhé straně se stále zdokonalují technologie na ochranu peněz, které ztěţují práci padělatelům. Kontrola pravosti bankovek a mincí jednotlivých měn a znalost jejich ochranných prvků zabraňuje případným ztrátám při příjmu padělku. Padělání, příprava padělání, udání padělku do oběhu je povaţováno za trestný čin. Co je trestné v jedné zemi, nemusí být trestné v zemi druhé. Úmluva o potírání penězokazectví sepsaná v Ţenevě 20. 4. 1929 sjednocuje pohled na padělatelství z hlediska trestního práva. Společenství států, jednotlivé státy, jejich orgány a organizace bojují společnými silami proti padělání peněz. Tento boj je účinnější v mezinárodním měřítku. Klíčová slova: Peníze, padělky, pravé peníze, padělání, ochranné prvky, boj proti padělání.

Annotation The counterfeiting of money is as old as the money. At present, the counterfeiting of money is a worldwide issue. By using modern technologies, counterfeits and altered banknotes and coins are rated as ever more dangerous, as well as more authentic copy of a genuine banknote. At present, the banknote production and processing technology, security features of banknotes and coins are more that prevent or make difficult counterfeiting. It reduces the losses to individuals and business that might receive counterfeit banknotes to check a genuine banknote and coin and to know the various security features of money. The counterfeiting of money, the preparing counterfeiting or using the counterfeits of money in circulation is taken as a crime. But various counterfeiting activities do not have to be taken as a crime in each country. The Convention for the Prevention of Counterfeiting Currency, signed at Geneva on 20 April 1929, consolidates the counterfeiting in term of criminal law. The community of states, every single state, federal agency or organization co-operate in anti-counterfeiting. Anti-counterfeiting is more effectual in the international scale. Key words: Money, counterfeits, genuine money, counterfeiting of money, security features, anti-counterfeiting.

Obsah ÚVOD.................................................................................................................................................. 7 1 Obecná charakteristika peněz ........................................................................................................ 8 1.1 Vývoj a podoba peněz .................................................................................................................. 8 1.2 Forma peněz ................................................................................................................................. 9 1.3 Funkce peněz................................................................................................................................ 9 1. 4 Vlastnosti peněz ........................................................................................................................ 10 2 Ochranné a technické prvky peněz .............................................................................................. 11 2. 1 Ochranné prvky bankovek ......................................................................................................... 11 2.1.1 Ochranné prvky identifikovatelné hmatem ............................................................................ 13 2.1.2 Ochranné prvky identifikovatelné nakloněním ....................................................................... 14 2.1.3 Ochranné prvky identifikovatelné proti světlu ....................................................................... 15 2.1.4 Ochranné prvky identifikovatelné fotokopií ........................................................................... 19 2.1.5 Ochranné prvky identifikovatelné lupou................................................................................. 20 2.2 Ochranné prvky mincí ................................................................................................................ 22 2.3 Ochranné prvky určené odborníkům ......................................................................................... 22 2.3.1 Částečně skryté ochranné prvky ............................................................................................. 22 2.3.2 Skryté ochranné prvky............................................................................................................. 23 2.4 Bankovky a mince v České republice.......................................................................................... 23 2.4.1 České bankovky ....................................................................................................................... 24 2.4.2 České mince ............................................................................................................................ 27 2.6 Porovnání ochranných prvků české a slovenské měny .............................................................. 29 (do 31. 12. 2008) .............................................................................................................................. 29 2.7 Společná měna Euro................................................................................................................... 32 2.7.1 Bankovky a mince Evropské unie ............................................................................................ 34 2.8 Porovnání ochranných prvků české měny a měny Euro ............................................................ 35 3 Padělání a napodobování peněz v České republice .................................................................... 38 3.1 Pojem padělek ............................................................................................................................ 38 3.1.1 Nástin historického vývoje padělání ....................................................................................... 38 3.1.2 Stupně nebezpečnosti padělků ............................................................................................... 41 3.1.3 Trestní sazby za padělání ........................................................................................................ 41 3.1.4 Postup při zadržování a odebírání padělků, peněz podezřelých z padělání, poškozených či necelých peněz ................................................................................................................................. 42

5

3.2 Padělky v České a Slovenské republice a jejich srovnání ........................................................... 43 4 Boj proti padělatelům................................................................................................................... 49 4.1 Organizační ochrana měny na úrovni Evropské unie ................................................................. 49 4.2 Organizační ochrana měny v České republice............................................................................ 54 4.3 Organizační ochrana měny ve Slovenské republice ................................................................... 57 5 Závěr.............................................................................................................................................. 60 Seznam použité literatury ............................................................................................................... 62 Seznam internetových zdrojů ......................................................................................................... 62 Seznam právních předpisů .............................................................................................................. 63 Seznam zkratek ................................................................................................................................ 64 Seznam tabulek, obrázků a grafů .................................................................................................... 65 Seznam příloh .................................................................................................................................. 66

6

ÚVOD V bakalářské práci se zabývám problematikou padělání peněz a ochrannými prvky bankovek a mincí, které znesnadňují práci padělatelům a umoţňují účinnější kontrolu pravosti bankovek. První kapitola charakterizuje peníze jako takové. Vysvětluje, jakou úlohu peníze v oběhu plní a v jaké podobě se hotovostní peníze vyskytují. Kapitola je doplněna částí, věnované historickému vývoji peněz od jejich počátku do současné doby. Druhá kapitola seznamuje s podobou a ochrannými prvky měn České republiky, Slovenské republiky a měny Eurozóny. Kapitolu doplňuje porovnání české měny s měnou slovenskou, pouţívanou na Slovensku do počátku roku 2009, kdy zde bylo zavedeno euro. Důvodem výběru této jiţ neexistující měny je společná historie československé měny do osamostatnění těchto dvou států, k němuţ došlo v roce 1993. Dále je v kapitole porovnávána česká měna s měnou Eurozóny. Následující

část

bakalářské

práce

přechází

od

popisu

ochranných

prvků

a porovnání zvolených měn k problematice padělání peněz. Vysvětluje samotný pojem padělek měny, uvádí jednotlivé stupně padělků dle jejich nebezpečnosti vzhledem k pravým penězům a dále trestní sazby za výrobu a udání padělků do oběhu v České republice. Kapitola je opět doplněna o informace o historickém vývoji padělání. V závěru kapitoly jsou srovnány padělky bankovek a mincí v České republice a Slovenské republice. Oba státy zaváděly vlastní měny ve stejné době, tedy po rozdělení Československé Federativní republiky (ČSFR) a vzniku samostatných států. Z tohoto důvodu měly oba státy mnohé společné také z hlediska mnoţství a struktury zadrţených padělků. Proti snahám padělatelů je třeba účinně bojovat a chránit pravé peníze. Poslední kapitola seznamuje s orgány a organizacemi bojujícími proti padělání peněz na úrovni České republiky, Slovenské republiky a Evropské unie, jejíţ snahy jsou mnohem účinnější vzhledem mezinárodnímu působení.

7

1 Obecná charakteristika peněz Základní otázka, kterou si musíme poloţit, zní: co to vůbec jsou peníze? Obecná odpověď můţe znít, ţe je to cokoli, co můţe slouţit jako prostředek směny za výrobky a sluţby a zároveň to, co jsou lidé ochotni jako výměnu přijmout. Během různých období měly peníze mnoho různých podob. Peníze by však vţdy měly mít určité vlastnosti a splňovat stanovené poţadavky, aby mohly plnit určité funkce.

1.1 Vývoj a podoba peněz Vznik peněz je spojen s vývojem směny na trhu. Původně existovaly barterové obchody, tedy směna zboţí za zboţí. Přestoţe tento způsob směny byl ve své podstatě jednoduchý, jeho nevýhoda spočívala právě v malé pravděpodobnosti, ţe kupec bude ochoten vyměnit své zboţí právě za zboţí, které mu bylo nabídnuto. Proto se začal pouţívat tzv. všeobecný ekvivalent. Opět se jednalo o určitý druh zboţí, ale tentokrát šlo o ţádaný předmět, který dobře vyjadřoval směnnou hodnotu ostatního zboţí. Kauri, schránky mořských měkkýšů, jsou spojovány se vznikem platidel. Kauri původně slouţily jako ozdoby a šperky. Protoţe se nalézaly pouze v hlubinách oceánu, jednalo se o vzácné šperky. Jejich cennost stoupala úměrně se vzdáleností země od moře. Proto si jich jejich majitelé o to více váţili a pouţívali je k zprostředkování směny. Postupně se nároky na tato platidla zvyšovaly. Upřednostňovaly se malé, skladné, trvanlivé a lehce dělitelné kauri. Později se začaly jako platidla pouţívat drahé kovy, zejména kovy vzácnější - zlato a stříbro, které lépe vyhovovaly nárokům na platidla. Ačkoli měly tyto peníze z drahých kovů různou podobu, nejpraktičtější se zdála být malá kolečka nejčastěji s vyraţenou podobou vládců. Vznikly tak první mince. První české stříbrné mince, denáry, byly raţeny kolem roku 970 Boleslavem I.1 Mince z drahých kovů se však plně neosvědčily. Podléhaly především opotřebení. Z tohoto důvodu byly mince z drahých kovů postupně nahrazovány neplnohodnotnými papírovými penězi, které byly „kryty zlatem“. V 17. století začaly bankovní domy vydávat bankovky zaručující příslib, ţe jejich doručiteli bude vyplacena určitá suma vyjádřená mnoţstvím drahého kovu. Brzy poté se peníze staly samostatným platidlem. V oběhu bylo tehdy tolik peněz, kolik mincovního zlata stát vlastnil. Toto období se nazývá „zlatý standard“.

1

Bohuslav Hlinka, Pavel Radoměrský, Peníze, Poklady, Padělky, Praha: Orbis, 1975

8

Zlatý standard zanikl poprvé ve 30. letech 20. století a definitivně v 70. letech, kdy byla ukončena směnitelnost zlata k dolaru2. Bankovky a mince, které známe dnes, nemají samy o sobě téměř ţádnou hodnotu, ale jsou akceptovány jako symbol určité hodnoty, která je garantována státem, nikoliv zlatem. České oběţivo je kryto aktivy ČNB (pohledávky vůči zahraničí, včetně cenných papírů v cizí měně zahrnující devizové rezervy).

1.2 Forma peněz V současné době se peníze vyskytují v podobě hotovostních a bezhotovostních peněz. Společně představují peněţní oběh. Hotovostní peníze – oběţivo - představují z větší části papírové bankovky a část tvoří kovové mince. K papírovým penězům patří také tzv. státovky vydávané některými státy především v době válek ke krytí zvýšených výdajů státního rozpočtu. Naopak depozita - bezhotovostní - peníze, jsou uloţena na vkladových a úvěrových účtech, jimiţ se uskutečňuje bezhotovostní platební styk pomocí platebních, kreditních nebo debetních karet, voucherů, šeků nebo akreditivů3.

1.3 Funkce peněz Jednou z nejdůleţitějších funkcí peněz je jejich sluţba jako prostředek směny. Peníze zprostředkovávají výměnu zboţí za zboţí. Obchodník uţ tedy nemusí hledat prodejce, který bude ochoten vyměnit své zboţí právě za to nabízené. Dnes stačí jednoduše jít na trh, zboţí prodat a za získané peníze koupit potřebné zboţí na jiném trhu. Další z hlavních funkcí peněz je jejich schopnost ocenění všech ostatních statků v peněţních jednotkách. Peníze zároveň slouţí jako zúčtovací jednotka, a to především tím, ţe usnadňují ekonomickou kalkulaci. Bez této funkce by nebylo moţné určit způsob, mnoţství ani kvalitu výroby, protoţe by neexistovala moţnost porovnat vzácnost těchto faktorů navzájem. Peníze plní rovněţ funkci prostředku akumulace, lze je uloţit do staveb, cenných papírů apod. Nákup ani prodej nemusí být však uskutečněny ve stejném okamţiku, jako tomu bylo u barterového obchodu. Peníze tedy slouţí jako dočasný uchovatel hodnoty. Kvalitní peníze jsou dokonale likvidní. Jedná se tedy o takové aktivum, které lze okamţitě směnit za jakýkoli jiný statek nebo sluţbu, aniţ by muselo být vynaloţeno dodatečných nákladů. 2 3

Emanuela Nohejlová-Prátová, Základy numismatiky, Praha: Academia, str. 12-18 Ivana Kipielová a kolektiv, Bankovnictví pro střední školy a veřejnost, Praha: Fortuna, 1995, str. 10-11

9

Peníze mají nulovou elasticitu výroby, kdyţ jsou třeba, nelze je vyrobit. Také mají nulovou elasticitu substituce, nelze je tedy nahradit jiným aktivem.

1. 4 Vlastnosti peněz Současné bankovky a mince, pouţívané v hotovostním platebním styku, jsou nejpohodlnějším prostředkem směny. Jsou snadno přenosné a skladovatelné, dělitelné, jsou vzácné a chráněné proti padělání a v oběhu vydrţí dostatečně dlouho.

10

2 Ochranné a technické prvky peněz Aby bylo zajištěno uchování hodnoty peněz, nemá právo vydávat a tisknout peníze kaţdý. Historicky patřilo vydávání peněz k právům panovníků prvních státních útvarů. Vydávání peněz v současné době upravují zákony, které udělují právo vydávat peníze emisním bankám, zpravidla centrálním bankám jednotlivých států4. „Výhradní právo vydávat bankovky a mince v České republice má Česká národní banka5“. Zákon ovšem můţe udělit právo na vydávání peněz v různém rozsahu. To znamená, ţe bankovky můţe vydávat např. centrální banka státu, ale právo vydávat mince si ponechá stát. Nebo můţe stát emitovat veškeré hotovostní peníze, tj. mince i bankovky (státovky). Vedle toho mohou kromě centrálních bank emitovat peníze obchodní banky, pokud takové právo upravuje zákon. Potřeba chránit bankovky a mince proti padělání vyţaduje neustálý vývoj nových ochranných prvků. Důvodem ochrany je především znesnadnit práci padělatelům a snadněji v oběhu rozlišit padělky. Bankovky a mince jsou jednak chráněny ochrannými prvky určenými veřejnosti, které jsou jednoduché a lehce pozorovatelné. Ochranné prvky určené bankovním pracovníkům a odborníkům musí být identifikovány pomocí lupy, UV světla, mikroskopu nebo chemických pomůcek. Centrální banky by měly mít co nejširší pravomoci v oblasti vzhledu peněz a ve volbě mnoţství a umístění ochranných prvků vzhledem k mnoţství zjištěných padělků na trhu a nutnosti pruţně na ně reagovat, např. vývojem nových ochranných prvků.

2. 1 Ochranné prvky bankovek Pravost bankovek lze zjistit různými způsoby. Základní lehce pozorovatelné ochranné prvky jsou určené pro veřejnost. Pro odborníky a bankovní pracovníky je hmatová a zraková kontrola bankovky nedostačující. Proto jsou na bankovkách další ochranné prvky pozorovatelné a zjistitelné pod UV lampou, mikroskopem, detektorem IR ochranných prvků nebo chemickým perem. Podle autora českých bankovek, Oldřicha Kulhánka, není bankovka jenom obrázek, ale musí splňovat normativně spoustu komponentů, protoţe je to platidlo. Vedle vizuální stránky je třeba zakomponovat do bankovky spoustu věcí, které musí být její ochranou, například tajné kódy. Ovšem tak, aby

4 5

Ivana Kipielová a kolektiv, Bankovnictví pro střední školy a veřejnost, Praha: Fortuna, 1995, str. 21 Výňatek zákona č. 6/1993 Sb. o České národní bance, Emise bankovek a mincí, § 12

11

to tam bylo, ale nebylo to vidět, a to je sloţitá záleţitost6. Pro vytváření sloţitých grafických obrazců z důvodu ochrany bankovky se pouţívají speciální počítačové programy, např. program Excentro7. Tabulka 1 představuje ochranné prvky pouţité u bankovek měn CZK, SKK a EUR 8. Zvolené měny byly vybrány z důvodu porovnání české koruny s původní slovenskou korunou a české koruny s měnou Evropské unie. Tabulka 1 – Veřejné ochranné prvky porovnávaných bankovek Ochranný prvek

Identifikace Hmatem Nakloněním

Proti světlu

Fotokopií

Lupou

Ostatní

Papír Plastické prvky Hologram Kinegram Měnící se barva hodnotového čísla Neúplný symbol a soutisková značka Vodoznak Ochranný okénkový prouţek Perforace Skrytý obrazec Opticky proměnlivá barva Iridiscentní pruh Polyesterový prouţek Metalická plocha Vysokoreflexní fólie Irizující povlak Mikrotext Ochranná vlákna Konfety Ochranná liniová struktura Číslování

CZK X X

Měna SKK X X

EUR X X X

X X

X

X

X X

X X X

X X

X X X X X X

X

X X

Utajená řeč peněz 1/13 – Dialogy s tvůrcem peněz, cyklus ČT – Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz Zdroj: http://p-numismatika.cz/index.php?get=kapitola11_03, 28. 2. 2010 8 Mezinárodní kódy měn 7

12

X X X

X X

Tabulka 1 - Zdroj: vlastní

6

X X

X

X

2.1.1 Ochranné prvky identifikovatelné hmatem Papír Pro výrobu bankovek se pouţívá speciální tzv. ceninový papír, který se vyznačuje svou vysokou kvalitou a lehkostí. Musí být odolný proti roztrţení a zlomům. Oproti běţnému celulózovému papíru, který se láme uţ při 50tí prohnutích, vydrţí bankovkový papír aţ 5000 ohybů. Pevnost a odolnost bankovkového papíru zaručuje jeho výroba ze směsi vláken bavlny, lnu a konopí, nebo se jedná o čistou bavlnu. Další výhodou ceninového papíru je jeho schopnost pohlcovat UV světlo, na rozdíl od běţného papíru, který pod UV lampou jasně svítí9. Musí být také schopen přijímat různé druhy barev a nesmí se rozkládat ve vodě10. Některé ochranné prvky jsou do bankovkového papíru zakomponovány uţ při jeho výrobě – vodoznak, ochranný okénkový prouţek, polyesterový prouţek s mikrotextem, fluorescenční vlákna viditelná v UV světle. Plastické prvky Některé části bankovky mohou být díky zvláštní technologii tisku mírně vystouplé. Nápisy, čísla, hmatové značky pro nevidomé a slabozraké lze tedy nahmatat a tím rozpoznat originály od padělaných bankovek. Obr. 1 Hmatová značka (CZK)

Obr. 2 Hmatová značka (SKK)

Obr. 3 Hmatová značka (EUR)

Obr. 1 – Zdroj: http:// www.cnb.cz, 23. 4. 2010 Obr. 2 – Zdroj: http:// www.nbs.sk, 23. 4. 2010 Obr. 3 – Zdroj: http:// www.ecb.de, 23. 4. 2010

9

Zdroj: http://www.finexpert.cz/Autori/Branime-se-pred-padelky-bankovek/Ukazeme-vam-ochranne-prvkybankovek-i-z-ceho-jsou-vyrobeny/sc-48-sr-1-a-4659-ch-4927/default.aspx 10 Platební styk, Otakar Schlossberger, Marcela Soldánová, Bankovní institut – vysoká škola, 2005, str. 222

13

2.1.2 Ochranné prvky identifikovatelné nakloněním Hologram Hlavní předností hologramu neboli opticky proměnlivého prvku je schopnost vytvářet vlivem ohybu světelných paprsků obraz, kdy se mění vlastnosti dopadajícího světla. Hologram můţe mít různé barevné, prostorové nebo pohybové vlastnosti, které svou jedinečností chrání bankovku proti padělání. Ţádná tiskařská ani kopírovací technika není totiţ schopna hologram zkopírovat. Vlastnosti hologramu lze pozorovat pod mikroskopem. Tvoří ho systém jemných vrypů, jejichţ hustota je větší neţ tisíc čar na milimetr. Proto se prvek stává opticky aktivní a tvoří grafický motiv. Pozorovat hologram je moţné i na první pohled.

Obr. 4 Hologram (EUR)

Obr. 4 – Zdroj: http:// www.ecb.de, 23. 4. 2010

Kinegram Jedná se o speciálně raţený hologram do metalizované fólie. Tvoří ho jemné linky různého tvaru a hloubky. Podle úhlu dopadajícího světla se obraz kinegramu mění a vytváří různé barevné efekty a odlišné tvary, které se střídají v závislosti na změně úhlu. Cena tohoto ochranného prvku je vysoká, proto se pouţívá u vyšších nominálních hodnot.

Obr. 5 Kinegram (SKK)

Obr. 5 – Zdroj: http:// www.nbs.sk, 23. 4. 2010

14

2.1.3 Ochranné prvky identifikovatelné proti světlu Neúplné symboly a soutisková značka Ochranný prvek v podobě neúplných symbolů je tvořen dvěma částmi – první část je viditelná z lícové strany, druhá pak z rubové. V průhledu proti světlu obě části dokonale splynou a vytvoří úplný symbol. Podobně soutiskovou značku tvoří dvě části. Na lícní straně se nachází jedna její část, na rubové druhá. Při pohledu proti světlu na sebe jednotlivé části dokonale navazují a značka je vidět celá. Obr. 6 Soutisková značka (CZK)

Obr. 7 Soutisková značka (SKK)

Obr. 8 Neúplný symbol (EUR)

Obr. 6 – Zdroj: http://www.cnb.cz, 23. 4. 2010 Obr. 7 – Zdroj: http://www.nbs.sk, 23. 4. 2010 Obr. 8 – Zdroj: http://www.ecb.de, 23. 4. 2010

Vodoznak Ochranný prvek v podobě vodoznaku vzniká pouţitím speciální techniky, kdy různou hloubkou papíru jsou tvořeny světlé (negativní) a tmavé (pozitivní) plochy. Na bankovkách bývá pouţit lokální stupňovitý vodoznak (kombinace různých odstínů od nejsvětlejší po nejtmavší). Vodoznak je viditelný při nastavení bankovky proti světlu.

15

Obr. 9 Vodoznak (CZK)

Obr. 10 Vodoznak (SKK)

Obr. 11 Vodoznak (EUR)

Obr. 9 – Zdroj: http:// www.cnb.cz, 23. 4. 2010 Obr. 10 – Zdroj: http:// www.nbs.sk, 23. 4. 2010 Obr. 11 – Zdroj: http:// www.ecb.de, 23. 4. 2010

Ochranný okénkový proužek Jiţ při výrobě bankovkového papíru bývá do budoucí bankovky zapuštěn ochranný okénkový prouţek z umělé metalizované hmoty. Na lícové straně bankovky vystupuje na povrch jako několik prouţků a lze ho rozpoznat při běţném pohledu. Ovšem v průhledu proti světlu je ochranný prouţek vidět jako nepřerušovaný tmavý pruh s negativním mikrotextem, většinou nominální hodnotou bankovky a zkratkou měny. Podle úhlu dopadajícího světla můţe prouţek měnit svoji barvu. Obr. 12 Okénkový prouţek (CZK)

Obr. 13 Okénkový prouţek (SKK)

Obr. 12 – Zdroj: http:// www.cnb.cz, 23. 4. 2010 Obr. 13 – Zdroj: http:// www.nbs.sk, 23. 4. 2010 Obr. 14 – Zdroj: http:// www.ebc.de, 23. 4. 2010

16

Obr. 14 Okénkový prouţek (EUR)

Perforace Při pohledu na bankovku proti světlu je moţné zpozorovat tzv. perforace, například v hologramu v měny EUR11, jinými slovy proděravění. Perforace mohou tvořit určitý symbol. Obr. 15 Ukázka perforace (EUR)

Obr. 15 – Zdroj: http:// www.ecb.de, 23. 4. 2010

Skrytý obrazec Tento ochranný prvek se stává viditelným při sklopením bankovky do vodorovné polohy a nastavením proti světlu. Tvoří ho drobné linky vytištěné tiskem z hloubky a kombinuje části pozitivní a negativní. Obvykle značí nominální hodnotu bankovky. Bývá umístěn jednak na lícní straně na rameni portrétu osobnosti vyobrazené na bankovce, ale také na rubové straně v podobě nějakého ornamentu. Obr. 16 Skrytý obrazec (CZK)

Obr. 17 Skrytý obrazec (SKK)

Obr. 16 – Zdroj: http://www.cnb.cz, 23. 4. 2010 Obr. 17 – Zdroj: http://www.nbs.sk, 23. 4. 2010

11

Zdroj: www.ecb.int/euro/banknotes/security/look/html/index.cs.html

17

Opticky proměnlivá barva Tato speciální tisková barva se pouţívá pro tisk prvků na bankovce, které mají při sklopení proti světlu změnit barvu z jedné na druhou. Jako ochranný prvek bankovky můţe slouţit proměnlivá barva také např. u hodnotového čísla, která při naklánění bankovky mění svoji barvu jedné na druhou. Obr. 18 Ukázka opticky proměnlivé barvy (CZK)

Obr. 18 – Zdroj: http://www.cnb.cz, 23. 4. 2010

Iridiscentní pruh Neboli duhově proměnlivý pruh. Z průhledné barvy, kterou má při běţném pohledu, získá změnou úhlu dopadajícího světla barevný odstín s kovovým nádechem. Obr. 19 Iridiscentní pruh ukázka (CZK)

Obr. 20 Iridiscentní pruh ukázka (CZK)

Obr. 19 – Zdroj: http://www.cnb.cz, 23. 4. 2010 Obr. 20 – Zdroj: http://www.cnb.cz, 23. 4. 2010

Polyesterový proužek Při výrobě bankovkového papíru je do něho zapuštěn polyesterový prouţek. Viditelný je v průhledu proti světlu.

18

2.1.4 Ochranné prvky identifikovatelné fotokopií Metalická plocha Pokud se jako jeden z ochranných prvků bankovky pouţije metalická plocha, například u nominální hodnoty bankovky, pak při pouţití kopírovacího zařízení není nikdy moţné dosáhnout typického lesku. Obr. 21 Metalická plocha (SKK)

Obr. 21 – Zdroj: http://www.nbs.sk, 23. 4. 2010

Vysokoreflexní fólie Pokud je pro některý obrazec na bankovce pouţita vysokoreflexní fólie, která se do bankovkového papíru vlisuje, při kopírování se místo daného prvku objeví tmavá skvrna. Obr. 22 Vysokoreflexní fólie (SKK)


Irizující povlak Dalším z ochranných prvků, zabraňujícím přenosu lesku při kopírování, je irizující povlak. Irizující znamená měňavý s kovovým leskem.

19

Obr. 23 Irizující povlak (SKK)

Obr. 23 – Zdroj: http://www.nbs.sk

2.1.5 Ochranné prvky identifikovatelné lupou Mikrotext Lze ho charakterizovat jako drobné písmo, které je nejlépe pozorovatelné pod lupou, tištěné tiskem z hloubky i plochy. Umístění na bankovce bývá individuální, nejčastěji však v hodnotovém čísle, ve slovním označení nominální hodnoty bankovky, v podtisku textů. Mikrotexty jsou umístěny na obou stranách bankovky, rubové i lícní. Jejich ochranná funkce spočívá v nemoţnosti kopírování, mikrotext se při něm vţdy rozmaţe.

Obr. 24 Mikrotext (CZK)

Obr. 25 Mikrotext (SKK)

Obr. 26 Mikrotext (EUR) Ukázka kopie

Obr. 24 – Zdroj: http://www.cnb.cz, 23. 4. 2010 Obr. 25 – Zdroj: http://www.nbs.sk, 23. 4. 2010 Obr. 26 – Zdroj: http://www.ecb.de, 23. 4. 2010

Ochranná vlákna Po celé ploše bankovky jsou rozmístěna ochranná vlákna, která jsou do papíru zapuštěna jiţ při její výrobě. Jsou okem viditelná, pod UV světlem jsou navíc pozorovatelná v denním světle neviditelná vlákna s barevnou luminiscencí. Jejich zbarvení je různobarevné, kaţdé z vláken má individuální tvar, tloušťku i umístění. Podobnost

20

s ochrannými vlákny vytvářejí tzv. konfety. Také jsou náhodně umístěna na bankovce, při změně úhlu získávají kovový odlesk. Obr. 27 Ochranná vlákna (CZK)

Obr. 27 – Zdroj: http://www.cnb.cz, 23. 4. 2010

Ochranná liniová struktura Jedná se o drobné linky tištěné technikou tisku z plochy. Obr. 28 Ochranná liniová struktura (SKK)


Číslování Kaţdá bankovka se vyznačuje jedinečností a originalitou. Neexistují bankovky stejné série ani stejného pořadového čísla. Sériová čísla jsou tištěna technikou knihtisku, tzv. tisku z výšky. Pořadové číslo bývá tištěno rychlotiskem, při kterém se pouţívá číslovací stroj. Nemůţe být pouţit ţádný jiný způsob tisku, protoţe čísla jsou na kaţdé bankovce jiná12. Obr. 29 Ukázka číslování na bankovce (CZK)

Obr. 29 Zdroj: http://www.cnb.cz, 23. 4. 2010

12

Zdroj: http://p-numismatika.cz/index.php?get=kapitola11_03, 15. 5. 2010

21

U jednotlivých bankovek rozličných měn je pouţita řada ochranných prvků. Některé z nich jsou finančně velmi nákladné, a proto se pouţívají jako ochranný prvek pouze u bankovek vyšší nominální hodnoty. V opačném případě by mohly náklady spojené s ochranným prvkem převýšit nominální hodnotu bankovky. Mezi finančně nákladné ochranné prvky patří zejména hologram, kinegram, pouţití opticky proměnlivé barvy nebo iridiscentní pruh.

2.2 Ochranné prvky mincí Základním rozpoznávacím znakem padělaných mincí je především materiál, z kterého jsou vyrobeny. Pravé mince jsou po svém povrchu pokoveny, proto mají jinou barvu neţ padělky a v oběhu se nestírají13. Úpravy hran u mincí nejsou pouze ozdobou, představují také ochranu proti padělání. Uţ od 17. století jsou hrany mincí chráněny vroubkováním, ozdobami, nápisy nebo hesly panovníků14.

2.3 Ochranné prvky určené odborníkům Některé ochranné prvky jsou určené odborníkům. Ke kontrole pravosti bankovek se vyţívají technické pomůcky – UV lampa, detektor IR ochranných prvků, detektor magnetického pigmentu, chemické detekční pero. Mnohé ochranné prvky určené odborníkům nejsou z důvodu maximálního utajení veřejné.

2.3.1 Částečně skryté ochranné prvky Ochranné prvky pozorovatelné pod UV lampou Pomocí UV lampy se kontroluje pravost xenonového papíru, ochranná vlákna a konfety, ochranný okénkový prouţek a fluorescenční tisk (ukázka viz Příloha č. 2). Aţ 80 % padělků je vyrobeno z obyčejného bílého papíru15. Při osvícení bílým světlem se bílý papír jasně rozzáří, naopak pravé bankovky ztmavnou, protoţe neodráţejí UV světlo. V ultrafialovém světle je moţné pozorovat v denním světle neviditelná vlákna s různě barevnou fluorescencí nebo některé části portrétu či bankovky s barevnou luminiscencí.

13

Platební styk, Otakar Schlossberger, Marcela Soldánová, Bankovní institut VŠ Praha, 2005, str. 213-234 Emanuela Nohejlová-Prátová, Základy numismatiky, Praha: Academia, 1986, str. 89 15 Zdroj: http://www.protomat.cz/webmagazine/articles.asp?idk=301&ida=185, 2. 5. 2010 14

22

Pouţití UV lampy, jako jediného způsobu kontroly pravosti bankovek není spolehlivé, protoţe řada padělků má ochranu v ultrafialovém světle dokonale napodobenou. Chemické detekční pero Pravost bankovek je moţné zjistit pomocí chemického detekčního pera, které obsahuje speciální chemickou látku působící na inkoust bankovek. Na padělané bankovce látka zanechá tmavou značku, zatímco na pravých bankovkách se vůbec neprojevuje. Jedná se o rychlou, nenáročnou a dostupnou metodu ochrany před přijetím padělku, přesto se doporučuje pouţívat chemické pero spíše jako doplňkovou metodu.

2.3.2 Skryté ochranné prvky Detektor IR ochranných prvků Bankovky EUR, CZK a dalších měn obsahují ochranné prvky viditelné v infračerveném spektru (IR). Pro tyto ochranné prvky jsou pouţity metamerické neboli infra bílé barvy (ukázka viz Příloha č. 2). Pod speciální kamerou citlivou na infračervené světlo tyto tiskové obrazce zmizí. Přístroj na odhalování padělků bankovek pomocí IR světla patří k nejspolehlivějším avšak nejdraţším metodám. Detektor má zabudovanou infra kameru, která snímá v infračerveném spektru bankovku a přenáší její obraz na monitor. Zobrazené bankovky jsou porovnávány dle předloţeného vzoru s ochrannými prvky v IR spektru16. Všechny české bankovky jsou takto chráněné. Padělatelům se dosud nepodařilo tento ochranný prvek napodobit17. Detektor magnetického pigmentu Toto zařízení kontroluje přítomnost magnetických barev a pigmentu. Pouţívá se pro kontrolu pravosti především amerických dolarů (USD).

2.4 Bankovky a mince v České republice V souladu se zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance, část čtvrtá, § 12 má ČNB výhradní právo vydávat do oběhu bankovky a mince včetně mincí pamětních. V § 14 se uvádí, ţe ČNB spravuje zásoby bankovek a mincí, organizuje jejich dodávky od výrobců 16

Zdroj: http://www.pocitacky.cz/stranky/stroje/pdf/dors1100.pdf, 2. 5. 2010 Zdroj: http://www.finexpert.cz/Autori/Branime-se-pred-padelky-bankovek/Ukazeme-vam-ochranne-prvkybankovek-i-z-ceho-jsou-vyrobeny/sc-48-sr-1-a-4659-ch-4927/default.aspx, 2. 5. 2010 17

23

na základě poţadavků peněţního oběhu a v § 15, ţe ČNB sjednává tisk bankovek a raţbu mincí, dozírá na ochranu a bezpečnost nevydaných bankovek a úschovu a ničení tiskových desek a razidel. „ČNB stanovuje vyhláškami podobu platidel a jejich podmínky pro vydání do oběhu: a) nominální hodnoty, rozměry, hmotnost, materiál, vzhled a další náležitosti bankovek a mincí a jejich vydání do oběhu, b) postup fyzických a právnických osob při příjmu zákonných peněz a nakládání s nimi, včetně postupu při odebírání padělaných bankovek a mincí, c) poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince, d) ukončení platnosti bankovek a mincí a způsob a dobu jejich výměny za jiné bankovky a mince, e) podmínky, za kterých lze reprodukovat symboly peněz nebo vyrábět předměty, které je úpravou napodobují.18“ Vyhlášky centrální banky udávají počátek doby platnosti konkrétních bankovek a mincí, ale také jejich platnost k určitému dni ukončují. Stanovují dobu, po kterou jsou banky povinny vyměňovat bankovky a mince staţené z oběhu za nadále platné peníze. Podle zákona musí tato lhůta trvat minimálně pět let. Hodnota peněz, která se z oběhu nevrátí, se stává výnosem centrální banky. Česká národní banka stanovuje vyhláškou19 také postup fyzických a právnických osob při příjmu zákonných peněz, postup při odebírání padělaných bankovek a mincí a poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince (viz kapitola 3.1.4).

2.4.1 České bankovky V současné době jsou v oběhu v ČR pouţívány bankovky v hodnotě 50 Kč, 100 Kč, 200 Kč, 500 Kč, 1000 Kč, 2000 Kč a 5000 Kč. Dne 31. srpna 2008 byla ukončena platnost bankovky v hodnotě 20 Kč20. Tyto dvacetikorunové bankovky vyměňuje od 1. září 2009 do 31. 8. 2014 pouze Česká národní banka.

18

Dle §22 Zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance Vyhláška č. 37/1994 Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince 20 Vyhláška č. 173/2008 Sb. 19

24

Tabulka 2 Struktura bankovek v oběhu k 31. 12. 2009 Nominální hodnota

V oběhu v mil. Kč

Podíl v %

V oběhu mil. kusů

Podíl v %

Počet ks na 1 obyvatele ČR

5 000 Kč 2 000 Kč 1 000 Kč 500 Kč 200 Kč 100 Kč 50 Kč 20 Kč Celkem

122 760,7 100 546,8 127 777,8 10 341,7 9 891,8 4 674,0 1 248,2 104,6 377 345,6

31,7 26,0 33,0 2,7 2,6 1,2 0,3 0,0 97,4

24,6 50,3 127,8 20,7 49,5 46,7 25,0 5,2 349,8

7,0 14,4 36,5 5,9 14,2 13,4 7,1 1,5 100,0

2,4 4,8 12,3 2,0 4,8 4,5 2,4 0,5 33,6

Tabulka 2 - Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/obeh/struktura_/index.html

Tabulka 3 Struktura mincí v oběhu k 31. 12. 2009 Nominální hodnota

V oběhu v mil. Kč

Podíl v %

V oběhu mil. kusů

Podíl v %

Počet ks na 1 obyvatele ČR

50 Kč 20 Kč 10 Kč 5 Kč 2 Kč 1 Kč 0,50 Kč Mince celkem Pamětní mince Bankovky a mince celkem

2 370,5 2 907,4 1 653,4 948,4 661,6 402,0 183,7 9 127,0 803,5 387 276,1

0,6 0,8 0,4 0,2 0,2 0,1 0,0 2,4 0,2 100,0

47,4 145,4 165,3 189,7 330,8 402,0 367,3 1647,9 1,6 1999,3

2,9 8,8 10,0 11,5 20,1 24,4 22,3 100,0

4,6 14,0 15,9 18,2 31,8 38,7 35,3 158,5 192,1

Tabulka 3 - Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/obeh/struktura_/index.html

Všechny české papírové peníze jsou připravovány a tištěny Státní tiskárnou cenin Praha (dále STC). Kromě bankovek tiskne STC mimo jiné ceniny, cenné papíry, doklady a státní dokumenty, vyţadující ochranu před zneuţitím21. Výroba bankovek se provádí podle návrhů, které byly vybrány v uměleckých soutěţích. Autor vybraného návrhu poté nadále spolupracuje s útvarem technického designu na přípravě podoby bankovek. Autorem současných českých bankovek je malíř a grafik Oldřich Kulhánek (narozen 26. února 1940), který kromě nich rovněţ vytvořil také návrhy mnohých českých poštovních známek.

21

Zdroj: http://www.stc.cz, 3. 5. 2010

25

Rozeznat pravé bankovky od padělků a znesnadnit moţnost padělání umoţňuje volba vhodných tiskových technik. Při tisku českých bankovek je pouţit tisk z plochy, který je na omak hladký, hlubotisk vystupující nad povrch papíru a knihtisk. Na současných bankovkách je hlubotisk pouţit při tisku lícové strany, portrétu vyobrazené osobnosti, všech textů, velkého hodnotového čísla na širokém okraji bankovek a hmatových slepeckých značek. Knihtisk, barva je vytlačená k obvodu písmen a číslic, se pouţívá pro tisk sérií a čísel bankovek. Všechny české bankovky jsou tištěny na speciálním bankovkovém papíře. Od klasického papíru se odlišuje svou silou, strukturou a zbarvením, proto je důleţitým rozlišovacím znakem pravosti bankovek. Bankovkový papír obsahuje ochranná fluorescenční vlákna o délce 6 mm, které však nejsou v denním světle viditelná. Jsou pozorovatelná pouze pod UV zářením. V papíru bývají zapuštěna okem viditelná oranţová vlákna v délce 6 mm. Vodoznak umístěný u hodnoty bankovky ve střední části širokého nepotištěného okraje vţdy tvoří portrét osobnosti vyobrazené na bankovce. Zřetelně viditelný je proti světlu, pouţity jsou různé stupně odstínů. Jiţ při výrobě bankovkového papíru je zapuštěn ochranný okénkový proužek vyrobený z umělé metalizované hmoty. Jeho okénka jsou dlouhá 5 mm a označují nominální hodnotu bankovky mikrotextem směřujícím zdola nahoru. Ochranný prouţek je viditelný na lícní straně díky jeho vystupující části, zatímco při pohledu proti světlu lze prouţek vidět jako souvislou linku s mikrotextem. Soutiskovou značku na bankovce tvoří dvě části. Jedna část značky je viditelná z lícní strany, druhá část z rubové strany. Proti světlu je značka viditelná celá, kdy obě její části z kaţdé strany na sebe přesně navazují. Na vzorech bankovek 1993 – 1996 tvořila soutiskovou značku písmena „C“ a „S“, od vydání bankovky hodnoty 1000 Kč vzor 1996 do oběhu se pouţívá označení „ČR“. V pravém horním roku bankovky je vţdy umístěna hmatová značka pro nevidomé a slabozraké. Na bankovkách bývá umístěn individuálně mikrotext. Na rubové straně u jejího bílého okraje, na lícní straně obvykle ve velkém hodnotovém čísle, kolem portrétu apod. Mikrotext je rovněţ na všech bankovkách umístěn v pruhu základní barvy a označuje hodnotu bankovky, na lícní straně číselně, na rubové číselně nebo slovně. Ochranný prvek skrytý obrazec se nachází na lícní straně bankovky v její pravé části na ornamentech popř. na rameni toho, kdo je na bankovce vyobrazen. Viditelný je pouze při nastavení do vodorovné polohy proti světlu. Skrytý obrazec je vţdy číslo označující nominální hodnotu bankovky. Při pohledu z kratší strany bankovky je obrazec světlý, naopak z její delší strany tmavý. Současné bankovky v oběhu jsou na rubové straně

26

doplněny grafickým symbolem pro strojové zpracování. Kaţdá bankovka je označena sérií a pořadovým číslem. Série je označena velkým písmenem abecedy a dvojmístným číslem, pořadové číslo má šest míst, svisle jsou čísla jednotná, vodorovně se vzestupně zvětšují.

2.4.2 České mince V oběhu jsou v ČR v současné době pouţívány mince v hodnotě 1 Kč, 2 Kč, 5 Kč, 10 Kč, 20 Kč a 50 Kč. Dne 31. 10. 2003 skončila podle vyhlášky ČNB22 platnost mincí nominální hodnoty 10 haléřů a 20 haléřů. Platnost mincí v hodnotě 50 haléřů skončila k 31. 8. 200823. Veškeré české oběţné mince razí od roku 1993 Česká mincovna, a. s. v Jablonci nad Nisou pod přímou kontrolou České národní banky, přičemţ jejich vztah upravují dlouhodobé smlouvy. Před rokem 1993 byly mince raţeny v Německu (Hamburgische Münze Hamburg) a v Kanadě (Royal Canadian Mint Winnipeg). Roční kapacita České mincovny činí 500 mil. kusů oběţných mincí a 300 tis. kusů pamětních mincí24. Ve výrobě razidel a chemických povrchových úprav je mincovna zcela nezávislá, polotovary pro výrobu mincí jsou však nakupovány v zahraničí, protoţe jejich tuzemská výroba neexistuje. Raţby mincí jsou prováděny v kvalitě standard nebo proof. Kromě oběţiva razí Česká mincovna pamětní mince a medaile z drahých kovů. Všechny české oběţné mince jsou vyrobeny z oceli galvanicky pokovené niklem, mědi nebo plátované slitinou mědi a zinku. Autory českých mincí jsou akademičtí sochaři Jarmila Truhlíková-Spěváková, Ladislav Kozák a Jiří Harcuba.

2.5 Bankovky a mince Slovenské republiky Podnětem k vytvoření slovenských bankovek bylo stejně jako pro Českou republiku rozdělení Československé federativní republiky v roce 1993. Slovenská republika se dne 1. února 2009 stala šestnáctou zemí Eurozóny, ve které byla národní měna nahrazena společnou měnou Evropské unie. Platnost slovenských bankovek a mincí skončila dne 16. 2. 2009. Slovenské bankovky a mince byly nahrazeny bankovkami a mincemi Eurozóny. Výměna slovenských bankovek je časově neomezená, zatímco mince je moţné vyměnit do 31. 12. 2013.

22

Vyhláška č. 79/2003 Sb., o ukončení platnosti mincí po 10 haléřích vzoru 1993 a mincí po 20 haléřích vzoru 1993 23 Vyhláška č. 174/2008 Sb., o ukončení platnosti mincí po 50 haléřích vzoru 1993 24 Zdroj: http://www.mint.cz, 3. 5. 2010

27

Původní slovenské bankovky a mince vydávala Národní banka Slovenska. V peněţním oběhu byly bankovky nominálních hodnot: 20 Sk, 50 Sk, 100 Sk, 200 Sk, 500 Sk, 1000 Sk a 5000 Sk. Autorem výtvarných návrhů všech původních slovenských bankovek byl Jozef Bubák, akademický malíř. Bankovky byly tištěny kanadskými, německými, rakouskými, polskými, francouzskými a britskými tiskárnami. Oběţné mince byly raţeny v nominálních hodnotách 10 haléřů, 20 haléřů, 50 haléřů, 1 Sk, 2 Sk, 5 Sk, 10 Sk. V roce 2003 byla ukončena platnost mincí nominální hodnoty 10 haléřů a 20 haléřů25. Autorem výtvarných návrhů všech mincí byl Drahomír Zobek, raţeny byly Mincovnou Kremnica. Od 1. 1. 2009 jsou tedy jediným zákonným platidlem Slovenské republiky eurové mince a bankovky. Eurové bankovky jsou pro všechny země, které přijaly Euro, rovné. Eurové mince mají společnou lícovou stranu zobrazující nominální hodnotu a mapu Evropy. Rubovou stranu mincí je moţné nazvat jako národní, její podoba závisí na jednotlivých státech. Národní banka Slovenska rozhodla na základě veřejné soutěţe a následně veřejného hlasování o následující podobě slovenských eurových mincí (viz Tabulka 4). Tabulka 4 - Euro mince Slovenské republiky 1 cent

Tatranský štít Kriváň, státní znak Slovenské republiky

2 centy


5 centů


10 centů

Bratislavský hrad, státní znak Slovenské republiky

20 centů


50 centů


1 euro

Dvojkříţ na trojvrší ze státního znaku Slovenské republiky

2 euro

Dvojkříţ na trojvrší ze státního znaku Slovenské republiky

Tabulka 4 – vlastní úprava, obrázky - zdroj: http://www.nbs.sk, 3. 5. 2010

25

Vyhláška Národní banky Slovenska č. 459/2003 Z. Z.

28

2.6 Porovnání ochranných prvků české a slovenské měny (do 31. 12. 2008) Společnou měnu, korunu československou, vyuţívala Česká a Slovenská federativní republika v době od 29. března 1990 do 31. prosince 1992, kdy tento stát zanikl. Ještě po několik následujících měsíců zůstala československá měna v platnosti. V souvislosti se vznikem samostatné České republiky a Slovenské republiky bylo však nutno vytvořit také vlastní národní měny. Jak se tyto měny a především jejich ochranné prvky od sebe lišily? Zůstala nějaká podobnost vlivem tehdejší společně vyuţívané měny? V této kapitole se zaměříme právě na porovnání bankovek obou měn. Obr. 30 Česká bankovka s ochrannými prvky

Obr. 31 Slovenská bankovka s ochrannými prvky

Obr. 30 - Zdroj: http://www.cnb.cz, vlastní úprava

Obr. 31 – Zdroj: http://www.nbs.sk, vlastní úprava

Symbolika českých bankovek stejně jako slovenských byla podobná. Lícní strany bankovek zobrazovaly významné osobnosti dějin, rubové strany motivy související s jejich ţivotem a působením. Velikostí si byly bankovky podobné také. Slovenské však byly nepatrně širší a kratší na rozdíl od českých bankovek. U obou měn se velikost bankovek zvyšovala se stoupající nominální hodnotou. Institut Informačního designu prováděl srovnávací hodnocení bankovek České republiky, tehdy ještě bankovek Slovenské republiky a bankovek států Evropské unie. Vedle motivů bankovek byla hodnocena čitelnost nominálních hodnot a rozlišitelnost.

29

Dle výsledků tohoto hodnocení byly české bankovky oproti slovenským čitelnější. Jejich nominální hodnota je totiţ kontrastně umístěna na rubové i lícní straně na bílém poli. Zatímco označení nominální hodnoty na slovenských bankovkách bylo méně kontrastní, kdy číslice byla umístěna v barevném poli bankovky. Rozlišitelnost bankovek, další kriterium hodnocení, znamená rozdíly ve velikosti, barevnosti a vyobrazení jednotlivých bankovek. Podle Institutu Informačního designu měly české bankovky niţší rozlišitelnost vzhledem k nedostatečnému barevnému kontrastu mezi hodnotami 50 Kč a 500 Kč, 200 Kč a 500 Kč, 1000 Kč a 5000 Kč. Podobně ani rozlišitelnost bankovek slovenské koruny nebyla dobrá. Malý rozdíl bylo moţné vnímat mezi hodnotami 20 Sk a 200 Sk, 500 Sk a 5000 Sk26.

Tisk Pro tisk českých bankovek byl pouţit tisk z plochy a tisk z hloubky. Původně byly bankovky tištěny britskou tiskárnou, v současné době je tisk veškerých bankovek zajišťován STC Praha. Slovenské bankovky byly tištěny třemi technikami tisku – z hloubky, z plochy a z výšky. Ţádná ze slovenských bankovek nebyla tištěna ve Slovenské republice (viz kap. 3.5). Ochranné prvky Obě měny vyuţívaly vodoznak. V obou případech byl pouţit lokální stupňovitý vodoznak, tzn. kombinace pozitivního, tedy tmavého, a negativního, světlého vodoznaku s různými stupni odstínů mezi nejtmavší a nejsvětlejší částí. Tvořil ho portrét osobnosti vyobrazené na bankovce. Později se zvyšující se potřebou ochrany bankovek byl u obou měn k vodoznaku připojen další ochranný prvek. V případě české koruny to byla negativní číslice nominální hodnoty a ornament. U slovenské koruny došlo k umístění dalšího vodoznaku v pravé části vodoznaku původního. Prvky charakteristické pro ochranný okénkový proužek byly pro obě měny srovnatelné. Soutiskovou značku českých bankovek tvořilo původně písmeno „C“, ve kterém bylo vloţeno písmeno „S“, od vydání bankovky nominální hodnoty 1000 Kč vzoru 1996 tvoří soutiskovou značku písmena „ČR“. Slovenská soutisková značka byla tvořena písmenem „S“.

26

Zdroj: http://www.muzeum-umeni-benesov.cz/iid/ergonomie/bankovky.html, 12. 5. 2010

30

Skrytý obrazec je umístěn na lícních stranách českých bankovek, stejně jako tomu bylo u slovenských bankovek, u nich výjimku tvořila 5000 Sk bankovka, která měla skrytý obrazec umístěný také na rubové straně v podobě osmicípé hvězdy. Český skrytý obrazec vţdy znázorňuje nominální hodnotu bankovky, slovenský znázorňoval název měnové jednotky „Sk“. Za společný ochranný prvek lze také povaţovat opticky proměnlivou barvu, kdy je určitý prvek na bankovce vytištěn speciální tiskovou barvou, která mění své zbarvení v závislosti na úhlu dopadající světla. Dále iridiscentní pruh, který je při běţném pohledu průhledný a při sklopení získává různě barevný nádech. U českých bankovek je umístěn na lícní straně a je na něm negativně zobrazena nominální hodnota, při sklopení pozitivně. U slovenských bankovek byl umístěn naopak na rubové straně. Zobrazoval například stylizované lipové listy, stylizovanou hlavu orla nebo jednoduše nominální hodnotu a státní znak Slovenské republiky. Vzhledem k tomu, ţe jsou tyto ochranné prvky cenově velmi nákladné, pouţívají se pouze u bankovek vyšší nominální hodnoty. Mikrotexty obsahovaly slovenské bankovky na podobných místech jako české bankovky. Okem viditelná ochranná vlákna však nebyla jako ochranný prvek u bankovek slovenské koruny pouţita, výjimku tvořila bankovka 5000 Sk, kde byla ochranná vlákna do bankovkového papíru zapuštěna. U slovenských bankovek nebyla pouţita ani hmatová značka pro nevidomé a slabozraké. Naopak byl pouţit ochranný prvek, který se na ţádné české bankovce nenachází – kinegram - speciální metalizovaná barva stříbrné barvy. Kinegram je ochranný prvek, který vzhledem ke své vysoké ceně bývá pouţit na bankovkách vyšší nominální hodnoty. Na slovenských bankovkách měl tvar půlměsíce a tvořily ho linky různého tvaru a hloubky s opakujícími se mikrotexty. Při jakékoli změně úhlu dopadajícího světla vytvářel dojem pohybujícího se obrazu. Otáčením okolo osy zprava doleva se objevilo písmeno „k“, které postupně narůstalo a uprostřed něho se objevilo písmeno „S“. Společně pak tvořily zkratku měnové jednotky „Sk“. Při dalším otáčení se vytvořil místo písmene „S“ půlměsíc a z něho pak úplněk. V levé části se při otáčení okolo vodorovné osy na kinegramu objevila nominální hodnota bankovky. Její barva závisela na pozadí, k tmavému pozadí patřila světlá nominální hodnota a naopak.

31

Pro zvýšení ochrany slovenských bankovek proti padělání byla pouţita metalická plocha u číselného označení nominální hodnoty bankovky zabraňující převodu metalického lesku. V horní levé části bankovky „Sk“ se vţdy nacházela ochranná liniová struktura, tvořená linkami pomocí tisku z plochy. Na českých bankovkách se kinegram, metalická plocha ani ochranná liniová struktura nenacházejí. Na české bankovce nenajdeme ani ochranný prvek v podobě metalizované fólie, která byla umístěna vţdy v dolní levé části slovenské bankovky a zobrazovala symbol a text připomínající rok 2000. Fólie byla pouţita pouze na bankovkách druhého vydání vzoru 1993 a 1995, měla stříbrnou barvu, pouze u bankovky 5000 Sk byla zlatá. Slovenské bankovky měly navíc ještě jeden ochranný prvek – vysokoreflexní fólii zlaté barvy vylisovanou do papíru. Nejčastěji znázorňovala slunce, na bankovce 1000 Sk dva trojúhelníky. Při pouţití reprodukčních zařízení se na jejím místě vytvořila tmavá skvrna. Závěrem lze říci, ţe obě měny pouţívaly do 31. 12. 2008 vysoký počet ochranných prvků. Na slovenských bankovkách, především vyšší nominální hodnoty, byl počet prvků nepatrně vyšší neţ na bankovkách českých. U českých i slovenských bankovek byly pouţity některé stejné prvky, jiné byly odlišné. Například české bankovky navíc obsahují značku v podobě grafického symbolu pro strojové zpracování nebo hmatové značky pro nevidomé a slabozraké. Slovenské bankovky byly navíc chráněny kinegramem nebo metalizovanou fólií. Ochranné a technické prvky obou měn však byly na vysoké světové úrovni.

2.7 Společná měna Euro Vznik společné měny a její zavedení do měnového oběhu bylo cílem hospodářské a měnové unie (HMU). Jednotnou měnou HMU je euro. HMU se skládá ze dvou částí, hospodářské politiky a měnové politiky. Všech 27 zemí Evropské unie je členem HMU s tím, ţe společnou měnu zavedlo do současné doby 16 členských států. Na ostatní země, kromě Dánska a Spojeného království, se vztahuje dočasná výjimka z povinnosti zavedení společné měny eura. Podmínkou zavedení je sjednocení národních právních předpisů se Smlouvou a Statutem Evropského systému centrálních bank (ESCB), dále splnění

32

tzv. konvergenčních kritérií na základě konvergenčních zpráv, které Evropská komise a Evropská centrální banka vydávají jednou za dva roky nebo v případě ţádosti členského státu27. Základní kritéria pro země, které chtějí přijmout jednotnou měnu euro, stanovuje Maastrichtská smlouva neboli Smlouva o EU, podepsaná v Maastrichtu 7. února 1992 a platná od 1. listopadu 1993. Maastrichtská kritéria:     

Míra inflace smí převyšovat nejvýše o 1,5 % úroveň tří zemí EU s nejniţší inflací Dlouhodobá úroková míra můţe být maximálně o 2 % vyšší, neţ je tato míra ve třech zemích s nejniţší inflací Deficit státního rozpočtu můţe dosahovat maximálně 3 % HDP Velikost veřejného dluhu můţe dosahovat maximálně 60 % HDP Měnový kurz musí být poslední dva roky před přijetím eura součástí měnového mechanismu ERM II28.

Měna Euro byla zavedena dne 1. ledna 1999. Nahradila dřívější národní měny 11 zemí, například francouzský frank. Nejprve však bylo euro zavedeno pro bezhotovostní platby a účetnictví. Národní měny se nadále pouţívaly pro hotovostní platby aţ do 1. ledna 2002, kdy byly do oběhu uvedeny eurové mince a bankovky. Jednotnou měnu eurozóny v současné době pouţívá 16 států z 27 států Evropské unie. Dánsko a Spojené království Velké Británie mají ve Smlouvě o Evropské unii výjimku v tom smyslu, ţe se nemusí přijetí jednotné měny účastnit. Další země EU dosud nesplňují podmínky pro přijetí eura. Tabulka 5 - Země, které přijaly Euro 1999 2001 2007 2008 2009 ?

Belgie, Německo, Irsko, Španělsko, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko, Finsko Řecko Slovinsko Kypr, Malta Slovenská republika Česká republika

Tabulka 5 - Zdroj: http://ec.europa.eu/economy_finance/euro/index_cs.htm, vlastní zpracování

27

Zdroj: http://www.euroskop.cz/674/sekce/hospodarska-a-menova-unie/, 25. 5. 2010 Mechanismus směnných kursů definuje pro měnu kaţdého členského státu nacházejícího se mimo Eurozónu, který se jej účastní, centrální paritu vůči euru. Základní fluktuační pásmo je 15 % nad nebo pod centrální paritou. Zdroj: http://tema.novinky.cz/maastrichtska-kriteria, 25. 5. 2010 28

33

Česká republika splňuje ke dni 13. 4. 2010 většinu podmínek pro přijetí eura, ale zdaleka nejsou dodrţena všechna kritéria. Nejvíce diskutovaným problémem je deficit veřejných financí. Tabulka 6 – Plnění maastrichtských kritérií České republiky (ke dni 13. 4. 2010) Deficit veřejných financí Veřejný dluh Průměrná roční inflace Stabilita úrokových sazeb Stabilita měnového kurzu

NEPLNÍ PLNÍ PLNÍ PLNÍ NEPLNÍ

Tabulka 6 - Zdroj: http://www.ct24.cz/ekonomika/zavedeni-eura/86740-co-napovi-vysledky-voleb-euro-dopeti-let-nebo-taky-nikdy/, vlastní zpracování

2.7.1 Bankovky a mince Evropské unie V oběhu jsou eurobankovky nominální hodnoty 5 €, 10 €, 20 €, 50 €, 100 €, 200 € a 500 €. Euromince mají hodnotu 1, 2, 5, 10, 20, 50 centů a 1 €, 2 €. Bankovky a mince mají přesně stanoveny rozměry, hmotnost, tvar, materiál, barvu ale i ochranné prvky. Zatímco podoba bankovek je jednotná, u mincí je tomu jinak. Lícová strana mincí je společná pro všechny země, které euro přijaly, avšak podoba rubové strany závisí na volbě kaţdé členské země29. Společná strana mincí zobrazuje motivy Evropské unie nebo Evropy a představuje jednotu EU. Na mincích hodnoty 1 cent, 2 centy, 5 centů je zobrazen glóbus s Evropou. Ostatní mince geograficky znázorňují Evropu. Všechny návrhy lícových stran pochází od Luc Luycx z Královské belgické mincovny. Kromě klasických oběţných mincí můţe kaţdý členský stát vydat jednou ročně oběţnou pamětní minci v hodnotě 2 €, u níţ národní strana obsahuje zvláštní motivy. Oběţná pamětní mince je přijímána jako ostatní mince.

Bankovky jsou inspirované

architektonickými slohy historií evropské kultury. Návrhy bankovek pochází od rakouského výtvarníka Roberta Kaliny z rakouské centrální banky, který zvítězil mezi 44 navrhovateli30. Eurové bankovky obsahují mnoho symbolů. Okna a portály na lícní straně symbolizují otevřenost a spolupráci. Symbol EU, dvanáct hvězd v kruhu, symbolizuje harmonii a dynamiku. Mosty na rubové straně symbolizují spojení mezi evropskými zeměmi a zároveň spojení mezi nimi a ostatním světem.

29 30

Zdroj: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_erobankovky_euromince.html, 27. 5. 2010 Zdroj: http://www.ecb.int/euro/blanknotes/html/index.cs.html, 27. 5. 2010

34

Tabulka 7 – Eurové bankovky 5€ 10 € 20 € 50 € 100 € 200 € 500 €

Architektonický sloh, barva Antika, šedá Románský, červená Gotika, modrá Renesance, oranţová Baroko a rokoko, zelená Věk skla a oceli, hnědoţlutá Architektura 20. Století, fialová

Tabulka 7 - Zdroj: http://www.ecb.int/euro/html/eurocoins.cs.html, vlastní zpracování

2.8 Porovnání ochranných prvků české měny a měny Euro Jak bylo uvedeno (kap. 2.6), Institut Informačního designu prováděl hodnocení bankovek Evropské unie, České republiky a původních bankovek Slovenské republiky. Následující hodnocení je zaměřeno na porovnání české měny s měnou eurozóny a na srovnání ochranných prvků. Obr. 32 Česká bankovka s ochrannými prvky

Obr. 33 Euro bankovka s ochrannými prvky

Obr. 32 – Zdroj: http://www.cnb.cz, vlastní úprava

Obr. 33 – Zdroj: http://www.ecb.de, vlastní úprava

Symbolikou jsou si bankovky obou měn podobné, eurové obsahují symboliku Evropy a Evropské unie, české symboliku České republiky. Eurové bankovky jsou tematicky zaměřené na vývoj evropských stavebních stylů od nejstarších po současné. Zobrazení českých bankovek je zaměřeno na významné osobnosti výhradně českých dějin. Hodnotit

35

tedy styl obou měn je velmi individuální. Další z kategorií hodnocení byla čitelnost bankovek. U obou měn je čitelnost přijatelná, obě vyuţívají umístění nominální hodnoty v kontrastním bílém poli. U platidel euro je navíc čitelnost podpořena čtyřnásobným umístěním číslice nominální hodnoty v kaţdém z rohů bankovky, a to z rubové i lícní strany. Čitelnost euromincí však nebyla celkově hodnocena kladně. Aby byly bankovky a mince dobře rozlišitelné, je nutné pracovat s velikostí, barevností, tvarem mince a stylem jejího vroubkování. Eurobankovky jsou dle uvedeného hodnocení optimálně rozlišitelné, jednak svojí stupňovanou velikostí, ale také odlišitelnou barevností. České bankovky nejsou

v porovnání

s eurovými

bankovkami

dostatečně

rozlišitelné

vzhledem

k nedostatečnému barevnému kontrastu, především u hodnot 50 Kč a 500 Kč, 200 Kč a 500 Kč, 1000 Kč a 5000 Kč. U eurových mincí není dostatečně vyuţito velikostního rozdílu v rámci dílčích částí i celku, není vyuţit ani kontrast mezi dekorativními prvky31. Prvním z rozdílných ochranných prvků obou měn je pouţití samotného bankovkového papíru. Pro eurové bankovky není pouţit papír vyrobený ze směsi vláken bavlny, lnu a konopí, ale z čisté bavlny. Eurová bankovka je chráněna hologramem, který se nachází na obou stranách v pravé části dole. Při naklánění se obraz hologramu změní z nominální hodnoty bankovky na okno popř. portál, navíc se od středu vytváří a postupně zvětšují duhové kruhy sloţené z mikrotextu. Hologram byl doplněn o perforace, konkrétně perforovaný symbol eura - €. Hodnotové číslo bankovky zobrazené na rubové straně mění při naklonění barvu z fialové na olivově zelenou. Na české bankovce však existují obrazce nebo symboly, které jsou vytištěné opticky proměnlivou barvou, která se při změně úhlu dopadajícího světla mění. Naopak na eurové bankovce nenajdeme například iridiscentní pruh, který je vţdy u české bankovky umístěn na lícní straně v její pravé části (bankovka nominální hodnoty 1000 Kč, 2000 Kč a 5000 Kč). Na eurové bankovce nenajdeme ani ţádný skrytý obrazec. Na české bankovce ho vţdy tvoří nominální hodnota a bývá umístěna na lícní straně v rameni portrétu osobnosti, která

31

Zdroj: http://www.muzeum-umeni-benesov.cz/iid/ergonomie/bankovky.html, 28. 5. 2010

36

je na bankovce vyobrazená. Viditelná je pouze proti zdroji světla při umístění bankovky do vodorovné polohy. Přestoţe má česká bankovka oproti eurové jako ochranný prvek pouţitu soutiskovou značku, v podstatě je moţné tento prvek označit za společný, vzhledem k tomu, ţe eurová bankovka obsahuje ochranný prvek v podobě neúplného čísla. Podstata obou je stejná, z kaţdé strany bankovky je viditelná pouze jedna část skryté značky nebo obrazce, v průhledu proti světlu je objekt vidět celý. Mezi společné ochranné prvky obou měn lze zahrnout vodoznak, umístěný na přibliţně stejných místech. Zatímco český vodoznak zobrazuje portrét osobnosti umístěné na bankovce, eurový zobrazuje hodnotu bankovky. Obě bankovky protíná ochranný okénkový proužek. V případě české bankovky je viděn jako celistvý pouze při nastavení proti světlu, u eurové bankovky uţ celistvý je a při nastavení pouze ztmavne. Na obou ochranných prouţcích je uvedena zkratka měny a hodnota bankovky. Mikrotext na bankovkách obou měn vyjadřuje hodnotu buď slovně, nebo i číselně. Jeho umístění bývá individuální. V rámci porovnání ochranných prvků eura a české koruny lze závěrem konstatovat, ţe jejich počty se přibliţně shodují. Euro však obsahuje více sloţitějších, propracovanějších a nákladnějších ochranných prvků.

37

3 Padělání a napodobování peněz v České republice Všichni účastníci hotovostního platebního styku se mohou kdykoli setkat s padělanou bankovkou nebo falešnou mincí. Vývoj ochranných prvků se neustále zdokonaluje. Mincovny a tiskárny stále přijímají nová opatření ve snaze zabránit padělání. Státy postihují padělání vysokými tresty a proti padělání bojují rovněţ specializované orgány a organizace. Boj proti padělatelům je celosvětovým problémem. Kaţdá země pouţívá vlastní způsob ochrany platidel. Pro ty, kteří tato platidla chtějí vyuţívat, to znamená jediné - věnovat dostatečnou pozornost znalosti způsobu výroby a pouţitých ochranných prvků. Následující kapitola je věnována padělkům a padělatelství.

3.1 Pojem padělek Jak je moţné vysvětlit samotný pojem padělek peněz? Pokud vycházíme z české právní úpravy32, legislativa rozlišuje mezi padělanou a pozměněnou bankovkou nebo mincí (ukázka viz Příloha č. 1). Padělek je vyroben nelegálně za účelem pouţití v oběhu jako pravé platidlo, je to tedy věrná kopie bankovky či mince, zatímco u nelegálně pozměněných peněz jsou graficky upraveny nominální hodnoty nebo technické parametry. Další skupinu neoficiálních peněz tvoří jejich napodobeniny, které jsou upraveny vyhláškou ČNB33. Jedná se o napodobeniny pravých bankovek nebo mincí vyrobených za účelem pouţití jako filmové rekvizity nebo učební pomůcky.

3.1.1 Nástin historického vývoje padělání Počátek padělání Padělání peněz je staré jako peníze samotné. Uţ se vznikem výměnného obchodu vznikala současně snaha o padělání. Jako platidlo se například vyuţívaly kakaové boby. Padělání u nich probíhalo tak, ţe jejich jádra byla nahrazována kuličkou hlíny. Jako platidlo byly vyuţívány také bílé a černé mušle, v tomto případě byly černé mušle hodnotnější neţ bílé. Z tohoto důvodu docházelo k přebarvování bílých mušlí na černé.

32

Zákon 40/2009 Sb., Trestní zákoník, Trestné činy hospodářské, § 233 Vyhláška ČNB č. 553/2006, o podmínkách, za kterých lze reprodukovat bankovky, mince, šeky, cenné papíry a platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují 33

38

První padělky peněz S počátkem pouţívání prvních peněz se začaly objevovat jejich padělky. Uţ od počátku se penězokazectví povaţovalo za těţký zločin, který byl velmi přísně trestán. V Římě byl odhalený padělatel odsouzen k trestu smrti. V Anglii dostal obviněný do dlaně ţhavé kousky kovu, podle jeho reakce bylo rozhodováno a jeho vině či nevině. V Americe se trestalo uříznutím uší, zbitím důtkami a veřejným vystavením na pranýři. Dále se trestalo deportací nebo usekáváním rukou. 11. – 12. století Padělávalo se však i na příkaz panovníka. Tento případ je moţné pozorovat na českých mincích z období 11. - 12. století, tedy vlády Přemyslovců. Mince z této doby jsou skutečnými vládními padělky. Kromě váhy mincí je hlídána také ryzost mincovního kovu. Ani v současné době nelze dosáhnout jakosti 1000/1000, připouští se odchylka jedna aţ dvě tisíciny jiných kovů. V období vlády Přemyslovců bylo mincovním kovem právě stříbro, které se pouţívalo pro raţbu denárů. Raţeny byly mince na tehdejší poměry s vynikající ryzostí 958/1000 aţ 965/1000. Nalezeny však byly mince s jakostí kovu pouze 164/1000 a dokonce 50/1000. A to uţ znamenalo velmi vysoký výdělek pro vydavatele mincí, tedy panovníky. Některé z mincí byly dokonce vyrobeny z mědi a plátované stříbrem byly pouze po povrchu. 15. století Dalším významným obdobím padělání v českých dějinách bylo 15. století. V roce 1950 byla archeology objevena padělatelská dílna v jeskyních na Zlatém Koni u Koněprus. Skutečnost, ţe jeskyně byla vyuţívána k padělání, dokazují nálezy, které byly na místě objeveny. Jednalo se především o raţené falešné mince, postříbřené měděné mince, nádobu se zbytky měděných odstřiţků a další. V této padělatelské dílně byl falšován praţský groš, který byl vládní mincí Jiřího z Poděbrad. Koněpruská jeskyně nebyla jedinou padělatelskou dílnou v Čechách. Další byla jeskyně Babí Pec na Kozákově, kde byl padělán denár. V roce 1936 byl v jeskyni objeven měděný odpad a měděné postříbřené stříţky. Ani historie Slovenské republiky se nevyhnula padělání mincí. Chvalovská jeskyně v Jihoslovenském krasu skrývala padělatelskou dílnu, v níţ byly ve 2. polovině 15. století padělány uherské denáry Matyáše Korvína, uherského a českého krále.

39

16. století V 16. století byl základní jednotkou mincovní soustavy praţský groš, který se dělil na černé a bílé mince. Bílé mince měly vyšší hodnotu a odlišovaly se mincovním reliéfem. Černé mince proto snadno podléhaly padělání, a to pouhým rozklepáním na vyhovující velikost a vyraţením nového obrazu v místě rozklepaného obrazu původního. Vzhledem ke kvalitě padělaných mincí, které byly nalezeny v polovině 20. století v Praze, lze předpokládat, ţe se opět jednalo o vládní padělky. 18. století Vláda Marie Terezie a Josefa II. přinesla vydání prvních papírových peněz na našem území. Roku 1760 dala Marie Terezie razit drobné mince, krejcary, grešle, půlkrejcary a vídeňské peníze z nehodnotného kovu – mědi. Měď byla podstatně levnější neţ stříbro. Pokud by tedy byly mince raţeny ze stříbra, hodnota stříbrné mince by byla vyšší neţ označený nominál. Měděné mince však byly větší a jejich raţba s nominální hodnotou čitelnější. Toto období přineslo zásadní zlom v peněţnictví na našem území. 20. století S výraznější padělatelskou činností se setkáváme během 20. století. Současně se vznikem československé měny v roce 1919 se objevují první její padělky. Období po první světové válce bývá označováno jako zlatý věk padělání československých peněz34. Jako největší padělatelskou akci všech dob lze označit operaci Bernhard během 2. světové války, při níţ bylo paděláno 132 milionů britských liber a nikdy nezjištěný počet amerických dolarů. Adolf Burger je posledním pamětníkem této akce, kdy byl Němci přinucen padělat peníze a další tiskoviny v koncentračním táboře Sachsenhausen v severním Německu35.

34 35

Zdroj: Bohuslav Hlinka, Pavel Radoměrský, Peníze, poklady, padělky, Praha: Orbis, 1975, 324 str. Zdroj: http://www.pametnaroda.cz/index.php/witness/index/id/81, 28. 5. 2010

40

3.1.2 Stupně nebezpečnosti padělků ČNB třídí padělky podle stupně nebezpečnosti následujícím způsobem: 1 – velmi nebezpečný padělek 2 – nebezpečný padělek 3 – zdařilý padělek 4 – méně zdařilý padělek 5 – neumělý padělek Velmi nebezpečný padělek (1) je pro veřejnost, ale i odborníky jen velmi těţko rozeznatelný od pravé bankovky. Při výrobě jsou pouţity stejné tiskové techniky jako u pravých bankovek a ochranné prvky jsou kvalitně napodobené. Takto dokonalé padělky však nebyly u českých peněz zjištěny, vyskytly se pouze u 100 dolarové bankovky z roku 199636. Nebezpečný padělek (2) je rozeznatelný pouze za pouţití speciální techniky. U tohoto stupně padělku jsou částečně pouţity tiskové techniky jako u pravé bankovky a ochranné prvky se vyznačují kvalitou. Při výrobě zdařilého padělku (3) bývá pouţita jiná tisková technika, některé ochranné prvky dokonce chybí. Z tohoto důvodu jsou padělky třetího stupně snadno odhalitelné. Méně zdařilý padělek (4) je většinou vytištěn na běţných kopírovacích strojích a ochranné prvky jsou napodobeny. Neumělý padělek (5) je černobílý nebo dokonce kreslený, ochranné prvky chybí. Lze ho poznat na první pohled.

3.1.3 Trestní sazby za padělání Za zásadní právní úpravu v oblasti trestních sankcí v souvislosti s paděláním je nutné povaţovat mezinárodní Úmluvu o potírání penězokazectví z roku 1929, která přesně vyjmenovává jednání, která jsou jednotlivé státy povinny stíhat jako obecný trestný čin. Jedná se o: „(1) Výrobu falešných peněz nebo pozměňování peněz jakýmkoliv způsobem v podvodném úmyslu za použití jakýchkoli prostředků, (2) úmyslné rozšiřování falešných peněz, (3) jakoukoliv činnost zaměřenou na rozšiřování falešných peněz, příjem nebo opatření si falešných peněz a jejich dovoz do země, jestliže si je pachatel vědom, že se jedná o falešné peníze, (4) pokusy o tyto trestné činy a úmyslnou účast na nich, (5) zhotovení, opatření si nebo přijímání nástrojů nebo jiných předmětů určených k padělání peněz, a to v podvodném úmyslu37.“

36

Zdroj: http://www.finexpert.cz/Autori/Branime-se-pred-padelky-bankovek/sc-48-sr-1-a-4659/default.aspx, 28. 5. 2010 37 Zdroj: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/kriminalistika/2001/01_04/surga.html, 28. 5. 2010

41

Padělání nebo pozměňování peněz je podle českého trestního práva posuzováno jako trestný čin. Zákon postihuje jednak toho, kdo si opatří sobě nebo jinému padělané nebo pozměněné peníze a přechovává je, a dále zákon stíhá samotné padělání peněz. První z trestných činů je trestán odnětím svobody na 1 aţ 5 let. Za padělání a pozměnění peněz nebo jejich udání do oběhu jako pravých hrozí pachateli trest odnětí svobody na 3 aţ 8 let. V případě, spáchá-li pachatel jeden z uvedených trestných činů jako člen organizované skupiny nebo ve značném rozsahu, bude potrestán buď propadnutím majetku, nebo odnětím svobody na 5 aţ 10 let. V případě organizované skupiny působící ve více státech hrozí trest odnětí svobody na 8 aţ 12 let nebo propadnutí majetku38.

3.1.4 Postup při zadrţování a odebírání padělků, peněz podezřelých z padělání, poškozených či necelých peněz Postup při zadrţování a odebírání padělků, pozměněných bankovek, podezřelých z padělání nebo poškozených či necelých se řídí vyhláškou ČNB39. Padělané nebo pozměněné bankovky a mince v české i cizí měně, nebo bankovky a mince, u kterých vznikne podezření, ţe jsou padělané nebo poškozené, odebírají banky a právnické osoby na základě § 2 odst. 2 aţ 7 vyhlášky ČNB č. 37/1994 Sb. bez náhrady a předávají je ČNB společně s potvrzením o odebrání bankovek a mincí (viz Příloha č. 3). Banka a právnické osoby jsou povinny poţadovat od osoby, která padělané nebo podezřelé peníze předloţila, aby prokázala svoji totoţnost, a dále jsou povinny oznámit odebrání bankovek a mincí orgánům činným v trestním řízení. Předloţí-li fyzická osoba či právnická osoba komerční bance nebo ČNB bankovky, které jsou perforovány, proděravěny velkými či malými otvory, nebo pokud jsou opatřeny texty např. „SPECIMEN“, „VZOR“ atd., mohou být tyto bankovky v souladu s § 6 odst. 3 a 4 Vyhlášky č. 37/1994 Sb. odebrány bez náhrady. O odebrání vystaví banka nebo ČNB potvrzení. Odebrané bankovky se zasílají k posouzení ČNB. V případě proděravění bankovek velkými otvory náhradu ČNB neposkytuje, protoţe takto znehodnocené bankovky se nemohou regulérní cestou vrátit do peněţního oběhu. Náhradu nelze

38

Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník, Padělání a pozměnění peněz §233 Vyhláška č. 37/1994 Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince 39

42

poţadovat ani v případě proděravění bankovky malými otvory a přetištění, protoţe takto ČNB označuje bankovky výhradně pro sluţební účely. Poškozené bankovky by měla vyměnit kromě ČNB kaţdá komerční banka. Banky však vrátí pouze hodnotu odpovídající stavu poškozené bankovky. Pokud je bankovka přetrţena, je zapotřebí předloţit všechny její části, případně 75 % částí k tomu, aby byl nárok na výměnu v plné hodnotě. Poloviční náhrada za poškozenou bankovku náleţí v případě, ţe z poškozené bankovky zůstala více neţ polovina, ale méně neţ tři čtvrtiny. V případě, ţe z bankovky zůstala méně neţ polovina, ale více neţ čtvrtina, je moţné nárokovat čtvrtinu nominální hodnoty. Ţádná náhrada za poškozenou bankovku nenáleţí za zbytek bankovky menší neţ čtvrtina. Banky musí o poskytnutí náhrady za necelé a poškozené bankovky poţádat ČNB.

3.2 Padělky v České a Slovenské republice a jejich srovnání Následující podkapitola poskytuje přehled o vývoji zadrţených padělků v České a Slovenské republice od osamostatnění obou států v roce 1993 aţ do konce roku 2009. Porovnání mezi zvolenými státy bylo vybráno záměrně, především z důvodu historicky společné československé měny a srovnatelné doby pouţívání vlastní měny kaţdým z obou států. Pro Slovenskou republiku byl zásadní rok 2009, ve které bylo přijato euro. Tato skutečnost bude jistě mít vliv na mnoţství zadrţených padělků měny EUR. Na základě informací získaných ze zdrojů centrálních bank obou států byly vytvořeny grafy znázorňující vývoj zadrţených padělků v jednotlivých letech. Zachycená struktura padělaných měn poskytuje grafický přehled o druzích a mnoţstvích padělků zadrţených v oběhu srovnávaných států. Průběh vývoje mnoţství zadrţených padělků (Graf 1, Graf 2) je u zvolených států podobný. Zavedení nových národních měn do oběhu v roce 1993 přineslo v porovnání s předchozími lety zvýšení počtu jejich padělků. Vysoký nárůst byl způsobený jednak existencí přechodného oběţiva ve formě původních okolkovaných bankovek a jednak bylo mnoho padělků identifikováno při stahování peněz z oběhu. Krátce po rozpadu Československa bylo v obou státech zadrţeno relativně velké mnoţství zahraničních měn. To lze vysvětlit snahou padělatelů udat do běţného oběhu padělky tehdy ještě nepříliš známých měn. Další podobnost v průběhu obou grafů vykazoval obrovský skok v počtu

43

zjištěných padělků v určitém roce. Rekordní mnoţství zjištěných padělků v České republice bylo zadrţeno v roce 1998. Jednalo se celkem o 86 010 kusů padělků, přičemţ 59 125 kusů bylo ve měně CZK, coţ bylo rekordní mnoţství za dobu existence samostatné České republiky. Oproti tomu podle statistiky ČNB nejméně zadrţených padělků přinesl rok 2007, kdy bylo zadrţeno celkem 3 524 padělků, z toho 2 292 padělků české měny. Obrovský skok v počtu zadrţených padělků ve Slovenské republice v roce 1997 byl způsoben nárůstem počtu padělaných měn ATS a HUF v celkovém mnoţství padělků. Konkrétně bylo odhaleno 7 731 padělků měny ATS a 5 211 měny HUF následkem odhalení tří padělatelských dílen. Nejmenší podíl zadrţených padělků SKK byl v roce 1995, kdy statistiky NBS vykazují pouze 27 padělků SKK. Celkový počet odhalených padělků od doby osamostatnění sledovaných států byl vyšší v České republice.

44

Tabulka 8 – Množství zadržených padělků v České republice v letech 1993 - 2009 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

CZK 14328 2973 8982 4039 4959 59125 7319 5297 3737 4332 8965 6897 7069 6583 2292 3039 3684

SKK

1 2

EUR

USD 3748 4832 8852 2060 2471 2263 4636 2358 1852 1294 1183 827 971 450 299 244 217

289 503 1258 1010 580 733 1028 2794

Ostatní 12332 6112 5772 1533 2488 24622 1198 1871 1677 362 178 307 245 221 199 271 158

Celkem 30398 13917 23606 7632 9530 86010 13153 9526 7226 6277 10829 9289 9295 7834 3524 4584 6853

Zdroj: vlastní

Tabulka 9 – Množství zadržených padělků ve Slovenské republice v letech 1993 - 2009 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

SKK 4919 71 27 258 347 556 844 402 411 1549 666 820 784 726 639 502 297

CZK 28 0 447 9 22 9 186 21 243 369 3 12 21 9 6 4 10

EUR

USD 1540 1709 1998 879 432 364 590 323 420 790 187 264 171 101 97 87 141

48 88 103 234 348 278 275 2903

Zdroj: vlastní

45

Ostatní 1845 1738 494 331 13709 678 733 260 306 86 29 34 100 49 46 96 116

Celkem 8332 3518 2966 1477 14510 7710 2353 1006 1380 2842 973 1233 1310 1233 1066 964 3467

Zadržené padělky v České republice 1993 - 2009 60000 55000 50000 45000 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0

CZK

SKK

EUR

USD

ostatní

Graf 1 – Zdroj: vlastní

Zadržené padělky ve Slovenské republice 1993 - 2009 14000 13000 12000 11000 10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

SKK

CZK

EUR

USD


46

Ostatní

Struktura zadrţených padělků jednotlivých měn v kaţdém ze sledovaných států je od roku 2002, kdy se v oběhu objevila měna EUR, srovnatelná (Graf 3, Graf 4). Přesto zatímco ve Slovenské republice byly běţně zadrţovány padělky CZK, Česká republika evidovala padělky SKK velmi vzácně, podle dostupných zdrojů to byl 1 ks v roce 2007 a 2 ks v roce 2008. Podobně jako klesá od roku 2004 počet zjištěných padělků USD ve Slovenské republice, i v České republice má počet padělků amerických dolarů tendenci se sniţovat. Co se týká struktury padělků ostatních měn na Slovensku, mezi nejčastěji vyskytované padělky do roku 2002, kdy se začalo pouţívat euro v hotovostním platebním styku, jednoznačně patřila německá marka, italská lira a také maďarský forint. Po roce 2002 se mezi ostatními padělanými měnami objevuje nejčastěji britská libra a kanadský dolar. Největší zastoupení ve struktuře padělků ostatních měn v České republice měly ještě v roce 2004 měny DEM a ITL, přestoţe Německo a Itálie uţ pouţívaly euro, jejich výskyt však nadále klesal. Od následujícího roku se padělky národních měn zemí, které v roce 2002 přijaly euro, objevují výjimečně. Podobně jako ve Slovenské republice, mezi ostatní nejčastěji padělané měny v České republice patří britská libra, polský nový zlotý nebo kanadský dolar.

Struktura padělků v oběhu České republiky v letech 2002 - 2009 CZK

SKK

EUR

USD

3% 10% 14%

73%


47

Ostatní

Struktura padělků v oběhu Slovenské republiky v letech 2002 - 2009 SKK

CZK

EUR 4%

USD

Ostaní

14% 46%

33% 3%


Po zavedení eura ve Slovenské republice v roce 2009 se podstatně zvýšil počet zadrţených padělků měny EUR (Graf 5). Podle Slovenské národní banky je tento vývoj při porovnání s ostatními zeměmi Eurozóny srovnatelný. V budoucích letech se nadále očekává pokračující nárůst zadrţených padělků EUR v důsledku pouţívání eura.

Počet zadržených padělků měny EUR ve Slovenské republice v letech 2008 - 2009 2903 3000 2093

2500 2000

2008

1500 810

1000 500

238

2009 255

17

0 Bankovky

Mince

Celkem


48

4 Boj proti padělatelům Padělané peníze způsobují škody nejen státu, ale i jednotlivcům a podnikům. Škody vzniklé při příjmu padělaných peněz jim totiţ nikdo nenahradí. Padělání také ale můţe vzbudit nedůvěru v platební systém, kdy mohou vznikat obavy z přijímání některé z měn v hotovostní podobě. Předcházení samotnému padělání peněz případně dopadům této činnosti se jednotlivé země snaţí řešit různými způsoby. Opatření k ochraně měny se dají rozdělit do několika oblastí, a to na opatření legislativní (zákony, vyhlášky), technické (ochranné prvky) a organizační, kterým se věnuje tato kapitola. Zabývá se specializovanými orgány i organizacemi a jejich bojem proti padělání peněz jednak na úrovni České republiky, Slovenské republiky, ale také z hlediska Evropské unie. „Celý svět se čím dál tím víc potýká s falšováním peněz, boj proti němu však vyžaduje mnohem účinnější mezinárodní spolupráci“40, Leopold Surga, náměstek ředitele peněţní sekce Česká národní banky.

4.1 Organizační ochrana měny na úrovni Evropské unie Evropská centrální banka a Evropská komise se snaţí redukovat počet padělatelských dílen a padělků především snahou o jednotné postupy a sjednocenou legislativou. Evropská centrální banka (ECB) Centrální bankou zemí eurozóny a jednotné měny euro je ECB. Svoji činnost oficiálně zahájila dne 1. ledna 1999. Jejím hlavním cílem je péče o kupní sílu eura, tedy o cenovou stabilitu eurozóny. ECB tvoří hlavní součást Evropského systému centrálních bank (ESCB) společně s národními centrálními bankami (NCB) všech členských států Evropské unie, a dále tvoří hlavní součást Eurosystému společně s národními bankami zemí, které zavedly euro. Eurozóna se skládá pouze ze zemí, které zavedly euro. Skupina centrálních bank je pověřena bojem proti padělání, tvoří tzv. skupinu CBCDG – Central Bank Counterfeit Deterrence Group. Tato skupina podporuje technologie znemoţňující digitální padělání (CDS - Counterfeit Deterrence Systém). Samotné výrobě padělků předchází technologie tím, ţe znemoţňuje osobním počítačům a zařízením na digitální zpracování obrazu reprodukovat nebo vyobrazovat chráněné bankovky. 40

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2000/cl_00_000316.html, (HN 16. 3. 2000 strana 8, rubrika Ekonomické analýzy), 29. 5. 2010

49

Mezi základní činnosti ECB patří: Měnová politika pro jednotnou měnu, pokyny NCB a kontrola jejich provedení, přijímání právních aktů, operace s cennými papíry na devizových trzích, sledování finančních rizik, strategické a taktické řízení devizových rezerv, statutární zprávy (Měsíční bulletin, týdenní rozvaha Eurosystému a výroční zpráva), spolupráce na mezinárodní a evropské úrovni, poradní funkce pro orgány a instituce, provoz informačních systémů. Kromě výše uvedených činností také ECB zajišťuje schvalování emise bankovek, zejména strategické plánování, koordinaci výroby a vydávání eurobankovek. S tímto právem souvisí i odpovědnost za ochranu eura proti padělání. Právo emise mincí zůstává zachováno jednotlivým účastnickým státům, o výši emise mincí však rozhoduje ECB. ECB řídí výzkumné a vývojové činnosti spojené s bezpečností a kvalitou bankovek. Při ECB bylo zřízeno v roce 1998 Středisko pro analýzu a klasifikaci padělků eurobankovek (Counterfeit Analysis Centre – CAC) a Databáze padělků peněz (Counterfeit Currency Database – CCD). CAC shromaţďuje technické analýzy padělků a data spojená s daty ECB a NCB vztahující se k padělání eurobankovek. Všechna tato data jsou ukládána v CCD, kde mohou získávat informace o padělcích euro všechny země včetně přidruţených zemí, a to na základě Nařízení Rady EU č. 1338/2001. V tomto nařízení se mimo jiné uvádí, ţe Evropská komise a členské země budou spolupracovat s jinými neţ členskými zeměmi a mezinárodními organizacemi v úzkém spojení s ECB. Tato spolupráce zahrnuje prevenci padělání a boj proti padělání eura. Uvedené nařízení také stanovuje úkoly Evropského technického a vědeckého centra (European Technical and Scientific Cenre – ETSC), které shromaţďuje informace o padělaných euromincích a provádí jejich analýzy. V jednotlivých zemích jsou pak ustanovena národní centra pro analýzu mincí (Coin National Analysis Centre – CNAC). Dále bylo při ECB zřízeno Mezinárodní středisko pro boj proti padělání, které spolupracuje s centrálními bankami celého světa při potírání padělatelství41. Evropská komise Nadnárodní orgán Evropské unie, skládá se z 27 komisařů z členských států. Komise dbá především o dodrţování zakládajících smluv Evropské unie a podílí se na tvorbě legislativy, přičemţ má výhradní právo předkládat návrhy legislativních předpisů, dále 41

Zdroj: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/kriminalistika/2001/01_04/surga.html, 29. 5. 2010

50

vydává doporučení a stanoviska42. Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) vznikl dne 1. června 1999 jako oddělení Evropské komise. „OLAF je zaměřen na boj proti mezinárodní ekonomické a hospodářské kriminalitě podvodům a korupčnímu jednání, které poškozují zájmy Komise, zejména v oblasti evropských veřejných financí. Vedle ochrany evropských veřejných financí odpovídá OLAF rovněţ za boj proti falzifikátům, pirátství a padělání eura“43. Europol Evropský policejní úřad (European Police Office) byl zaloţen v roce 1992 na základě Maastrichtské smlouvy za účelem celoevropského zpravodajství v oblasti trestné činnosti. Europol sídlí v Haagu. Ve Správní radě má kaţdý členský stát EU jednoho svého zástupce, k jeho zaměstnancům dále patří zástupci vnitrostátních orgánů – zástupci policie, celních úřadů, úřadů pro přistěhovalectví atd. Hlavní cílem Europolu je uţší a účinnější spolupráce s členskými zeměmi EU v prevenci mezinárodního organizovaného zločinu a boj s ním spojený. Zejména proti: obchodování s drogami, s radioaktivními a jadernými látkami, nedovolené obchodování s vozidly, nedovolené obchodování s lidmi včetně boje proti dětské pornografii, nedovolené přistěhovalectví, terorismus a od roku 1999 z rozhodnutí Rady EU na základě iniciativy ECB bojuje také proti padělání peněz a dalších platebních prostředků. Smlouva o Europolu vymezuje mezi hlavní činnosti policejního úřadu: výměnu informací mezi členskými státy, informovat o všech souvislostech mezi trestnými činy, třídit a analyzovat informace a zprávy, pomáhat při vyšetřování na území členských států zasíláním odpovídajících informací, uchovávat získané informace ve formě příslušných dat, udrţovat počítačový systém44. Dohoda mezi Evropským policejním úřadem (Europol) a Evropskou centrální bankou (ECB) z roku 2002 byla uzavřena vzhledem k těmto důvodům: „Strany sdílejí společné rozhodnutí bojovat proti hrozbám vyplývajícím z padělání eura a hrát v tomto boji hlavní roli. V této souvislosti v rámci své působnosti spolupracují s národními centrálními bankami, národními jednotkami Europolu, národními analytickými středisky, národními mincovními analytickými středisky, s Evropským technickým a vědeckým střediskem, Evropskou komisí a jinými národními a evropskými orgány a mezinárodními organizacemi“45. Na základě této dohody si zúčastněné strany vzájemně poskytují informace o padělání eurobankovek a bankovek jiných měn, ECB 42

Zdroj: http://europa.eu/institutions/inst/comm/index_cs.htm, 29. 5. 2010 Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/instituce-eu/evropsky-urad-pro-boj-protipodvodum/1000723/20652/, 29. 5. 2010 44 Zdroj: http://europa.eu/agencies/pol_agencies/europol/index_cs.htm, 29. 5. 2010 45 Zdroj: http://www.ecb.int/ecb/legal/pdf/c_02320020125cs00090011.pdf, 29. 5. 2010 43

51

poskytuje Europolu výsledky všech technických analýz vzorků padělků a přístup do systému CMS včetně jednoho vzorku kaţdé padělané eurobankovky, které byl přidělen nový ukazatel třídy v CMS. Veliká pozornost je věnována ochraně informací před zneuţitím, přísným normám utajení, bezpečnosti zpracování informací, jejich ukládání a vymazávání. „Varování před padělateli peněz zprostředkuje Europol systémem EWM - Early Warning Messages. V roce 2003 to bylo 50 varování, dvakrát tolik než v roce předchozím. U padělatelů peněz Europol upozorňuje na dva trendy: na stále profesionálnější padělatele a na stále lepší jejich technické prostředky, tedy na růst kvality padělků. Padělatelské bandy byly odhaleny mj. v Litvě a Bulharsku, ilegální tiskárny peněz v Srbsku, Bulharsku a Polsku a při společné akci byli v řadě evropských zemí odhaleni padělatelé dolarů a eur. K těmto úspěšným zátahům přispěl Europol svým EIS (Europol Information System), jeho kartotéka obsahuje 2000 jmen podezřelých. Denně dostává od pěti do deseti dotazů46.“

Interpol Mezinárodní policejní organizace Interpol (International Criminal Police Organization – ICPO) vznikla v roce 1923 ve Vídni, kde byla uloţena kartotéka zločinců se záznamy z dob rakousko-uherské monarchie, coţ mohlo slouţit jako výborný podklad pro evidenci mezinárodních zločinců. Československá republika byla jedním ze zakládajících členů Od roku 1989 má Interpol sídlo v Lyonu ve Francii a sdruţuje celkem188 členských zemí47. Hlavní náplní této organizace je spolupráce všech států při vyhledávání, pronásledování a zatýkání pachatelů trestných činů. ECB uzavřela dohodu o spolupráci s Interpolem (2004/C 134/06), o společném odhodlání čelit nebezpečí, které vzniká v důsledku padělání eura, a o spolupráci v oblasti odhalování padělaných eurobankovek. Úkolem Interpolu je zajišťovat a podporovat co nejširší vzájemnou pomoc mezi orgány kriminální policie v jednotlivých zemích, vzhledem k tomu, ţe přispívá k rozvoji mezinárodní spolupráce v oblasti předcházení padělání peněz v souladu s Mezinárodní úmluvou o potírání penězokazectví z roku 1929. Na základě uzavřené Úmluvy je povinností Interpolu neprodleně informovat ČNB a další NCB o nově zjištěném typu padělku a dále zaslat buď vzorky padělku, nebo jejich naskenovaný obraz. Povinností ČNB je poskytnout Interpolu všechny potřebné informace (o technických znacích pravých 46 47

Zdroj: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/2003/casopisy/pol/0502/europol_info.html, 29. 5. 2010 Zdroj: http://www.policie-cr.cz/interpol.php, 29. 5. 2010

52

bankovek, statistické a technické údaje o padělaných eurobankovkách apod.)48. Interpol bývá přes úspěchy v jiných oblastech velmi často kritizován centrálními bankami za byrokratičnost ohledně výměny informací o padělaných penězích, proto banky dávají raději přednost dvoustranné spolupráci49. Sdělovací prostředky Cílem příspěvků sdělovacích prostředků ve všech státech by měla být snaha upozornit veřejnost na to, aby si lépe všímala přijímaných peněz a naučila se rozeznávat jejich ochranné prvky.

48 49

Zdroj: http://www.ecb.int/ecb/legal/pdf/c_13420040512cs00060010.pdf, 29. 5. 2010 Zdroj: http://www.interpol.int/public/icpo/default.asp, 29. 5. 2010

53

4.2 Organizační ochrana měny v České republice Česká národní banka (ČNB) ČNB, stejně jako ostatní centrální banky, se brání padělání peněz tím, ţe navrhuje a vydává české bankovky a mince opatřené ochrannými prvky, jejichţ mnoţství zvyšuje, nebo inovuje stávající prvky, a to veřejné či neveřejné. Tím ztěţuje práci padělatelům a omezuje případné ztráty, ke kterým můţe dojít, pokud kdokoli přijme padělané peníze. V souladu s ustanovením § 21 zákona 6/1993 Sb., o České národní bance, splňuje ČNB znaky národního centra pro analýzu padělků (National Counterfeit Analysis Centre – NCAC) a oprávněné národní instituce (Competent National Authority Centre – CNAC). Centrální bance České republiky jsou předávány všechny zadrţené padělky a mince. Jako oprávněná instituce je ČNB zmocněna k: rozhodování o pravosti bankovek a mincí, shromaţďování a analýze technických a statistických dat o padělcích peněz, shromaţďování dat o padělcích eura, které poskytují k analýze50. Nejvyšší státní zastupitelství ČR - partner OLAF (Evropského úřadu pro potírání podvodných jednání) v České republice Dne 1. ledna 2002 byla uzavřena dohoda mezi statutárními zástupci Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) a Evropského úřadu pro potírání podvodných jednání (OLAF). Na základě této dohody se Nejvyšší státní zastupitelství v Brně stalo centrálním kontaktním místem České republiky s tímto výkonným úřadem Evropské komise. Pro odbor hospodářské a finanční kriminality na Nejvyšším státním zastupitelství měla dohoda zásadní význam. Spolupráce NSZ s OLAFem spočívá ve výměně informací o právních předpisech a zejména informací o trestních řízeních, která se dotýkají finančních zájmů Evropských společenství. NSZ musí pravidelně OLAFu zasílat čtvrtletní zprávu, podílí se na poradní činnosti a účastní se konferencí. Státní zástupci odboru finanční a hospodářské kriminality vykonávají dozor nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení úmyslně spáchaných trestných činů51, spáchaných mimo jiné proti jednotné evropské měně ve prospěch organizované zločinecké skupiny nebo člena skupiny nebo v případě, ţe řízení o trestných činech namířených proti 50 51

Zdroj: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/kriminalistika/2001/01_04/surga.html, 30. 5. 2010 Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník, Vyhláška č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství

54

jednotné evropské měně koná policejní orgán, který plní úkoly zvláštní ústředny podle článku 12 mezinárodní úmluvy o potírání penězokazectví52. Europol Na základě Úmluvy o Europolu je kaţdý členský stát Europolu povinen zřídit nebo určit národní jednotku Europolu pověřenou prováděním určených úkolů53. Úmluva vymezuje úkoly národní jednotky následovně: - poskytovat Europolu potřebné informace z vlastní iniciativy nebo na ţádost Europolu, mimo případ, kdy by to poškodilo podstatné národní bezpečnostní zájmy, úspěch probíhajícího vyšetřování nebo bezpečnost jednotlivce - poskytovat Europolu informace k ukládání údajů do počítačových systémů - aktualizovat informace - zasílat Europolu ţádosti o informace, konzultace a analýzy - zajišťovat soulad s právními předpisy při výměně informací. Národní jednotkou Europolu je v České republice stanovena Policie ČR. Policie ČR Výkonným pracovištěm sluţby kriminální policie a vyšetřování s působností na celém území České republiky je Útvar pro odhalování organizovaného zločinu SKPV, který vznikl v lednu 1995. Odhalováním a vyšetřováním organizovaného zločinu se podílí na udrţování vnitřního pořádku a bezpečnosti, podílí se na řešení úkolů svěřených do působnosti Policejního prezidia ČR a Ministerstva vnitra ČR. Útvar pro odhalování organizovaného zločinu má řadu odborů – Odbor násilí, Odbor nelegálních obchodů, Odbor obchodu s lidmi a nelegální migrace, Odbor zločineckých struktur, Odbor terorismu a extremismu a mezi nimi také Odbor padělání. Tento odbor vyhledává, prověřuje a vyšetřuje trestnou činnost v podobě padělání měny, padělání šeků, kolků, směnek a dálničních známek a tzv. skimmování platebních karet54. Odbor padělání provádí vlastní výkonnou operativně pátrací činnost, provozuje informační systém, spolupracuje s finančními institucemi a podílí se na úkolech v rámci mezinárodní policejní spolupráce. Zpracovává orientační a předběţná posouzení pravosti peněz a jiných platebních

52

Zdroj: http://portal.justice.cz/nsz/hlavni.aspx?j=39&o=29&k=2735&d=18815, 30. 5. 2010 Úmluva o Europolu (95/C 316/01) ze dne 26. července 1995, článek 4, Národní jednotky, str. 8 54 Kopírování údajů z platebních karet, Zdroj: http://ekonomika.idnes.cz/podvodnici-dal-kopiruji-karty-azdokonaluji-se-fl5 /ekonomika.asp?c=A071024_121835_ekonomika_maf, 30. 5. 2010 53

55

prostředků. V období 1995-1997 byla problematika padělání začleněna do Odboru obchodu s lidmi, poté vznikl samostatný Odbor padělání55.

Interpol Praha Mezi zakládající členy Interpolu patřila v roce 1923 také Československá republika. V roce 1952 však došlo z důvodu několikaletých rozporů se Spojenými státy americkými k vystoupení Československa z této z organizace. Členství bylo obnoveno v roce 1990 na ţádost Československé federativní republiky (ČSFR). Národní pobočka Interpol Praha byla zřízena v roce 1992. Současně s rozdělením ČSFR roku 1993 došlo k zániku členství v organizaci. Do doby přijetí České republiky a Slovenské republiky do Interpolu dne 29. 10. 1993 fungovala Společná ústředna pro obě republiky. Současně došlo k vytvoření Národní ústředny Interpol Praha, která je od 1. 12. 1999 součástí Policejního prezídia ČR v rámci Odboru mezinárodní policejní spolupráce. Interpol Praha je pověřen plněním úkolů vyplývajících z členství České republiky v mezinárodní organizaci kriminální policie Interpol. Mezi hlavní činnosti Interpolu Praha patří zajišťování rozvoje institucí přispívajících k potírání kriminality zejména v oblastech: předávání informací k případům kriminálního charakteru, pátrání po osobách a věcech, vydávání pachatelů ze zahraničí do ČR, předávání pachatelů do zahraničí, kontrola dodrţování českých právních předpisů ze strany zahraničních subjektů, tvorba koncepce policejní spolupráce se zahraničím, poradenská činnost a policejní diplomacie. Interpol Praha nezpracovává přímé poţadavky a dotazy soukromých osob, provádí však šetření v zahraničí pouze v trestně-právních věcech a na základě ţádosti státních orgánů, zejména Policie ČR, soudních a celních orgánů, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva obrany56.

55 56

Zdroj: http://www.policie.cz/clanek/odbor-padelani.aspx, 30. 5. 2010 Zdroj:http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/policie/prezentace/omps.html, 30. 5. 2010

56

4.3 Organizační ochrana měny ve Slovenské republice Národní banka Slovenska (NBS) Slovenská centrální banka do doby zavedení eura dne 1. ledna 2009 bojovala proti padělání slovenské měny prostřednictvím umísťováním mnoţství ochranných prvků na bankovky a mince, čímţ se snaţila ztíţit výrobu padělků a ochránit pravé peníze. Všechny zjištěné padělky domácí i zahraniční měny byly soustředěny ve specializovaném středisku NBS. Oddělení přípravy a analýzy platidel zpracovávalo odborné posudky na zadrţené padělky, tyto posudky slouţily pro další práci orgánů činných v trestním řízení a pro informování bankovního sektoru. V souvislosti s přijetím eura zaloţila Národní banka Slovenska na odboru bankovek a mincí Národní centrum falzifikátů (National Analysis Centre - NAC)57. Jeho povinností je zkoumat, ověřovat a uschovávat padělky eurových bankovek a mincí a ostatních cizích měn zadrţených na území Slovenské republiky. NAC úzce spolupracuje s ECB a NAC ostatních centrálních bank Eurozóny. V boji proti padělání pomáhá NAC Policejnímu sboru Slovenské republiky, Europolu, Interpolu a Evropské komisi58. Národní ústředna Interpol Historie tohoto útvaru Slovenské republiky je úzce spjata s historií Interpolu Praha. Po přijetí Slovenské republiky jako 170. člena Mezinárodní organizace kriminální policie Interpolu v roce 1993 vznikl útvar Národní ústředna Interpol pro Slovenskou republiku (NÚI). NÚI působí jako prostředník mezi operativními aktivitami útvarů rozličných policejních sluţeb kdykoli, kdy mají aktivity mezinárodní charakter. Jako iniciátor slouţí v naléhavých případech činností právního charakteru, např. při poţadavku o ţádost o spolupráci směřující k zadrţení osoby s následnou extradicí59. NÚI spolupracuje se slovenskými a zahraničními policejními sloţkami, s Ministerstvem spravedlnosti SR, Ministerstvem zahraničních věcí SR, celními orgány, se Sborem vězeňské a justiční sluţby a dalšími orgány státní správy, stejně jako se sdělovacími prostředky60.

57

Nařízení rady (ES) č. 1338/2001 Zdroj:http://www.nbs.sk/sk/bankovky-a-mince/falzifikaty, 30. 5. 2010 59 Extradice = vydání 60 Zdroj: http://www.minv.sk/?narodna-ustredna-interpol, 30. 5. 2010 58

57

Národní ústředna Europol Úmluva o Europolu stanovuje kaţdému členskému státu povinnost zřídit nebo určit národní jednotku Europolu61 (úkoly národní jednotky Europolu viz kap. 4.1). Národní ústředna Europol je pracovištěm zřízeným v rámci plnění integračních závazků Slovenské republiky k Europolu. Plní úlohy na úseku ilegálního obchodu s drogami, obchodování s lidmi a dětskou pornografií, nezákonného obchodu s kradenými motorovými vozidly, radioaktivními a nukleárními látkami, terorismu a také padělání peněz62. Policejní sbor Slovenské republiky Činnost Policejního sboru, podřízeného Ministerstvu vnitra Slovenské republiky, upravuje Zákon Národní rady Slovenské republiky63. Mimo jiné činnosti odhaluje trestné činy a zjišťuje jejich pachatele, tedy také trestné činy spáchané proti měně, mezi nimi padělání bankovek a mincí. Úřad mezinárodní policejní spolupráce Policejního sboru Slovenské republiky64 byl zaloţen z důvodu rozšíření mezinárodní policejní spolupráce a propojení nových forem spolupráce s tradičními s cílem zvýšit jejich efektivnost. Pod tento úřad spadá Národní ústředna Interpol a Národní ústředna Europol. Úřad boje proti organizované kriminalitě Policejního sboru se podílí v rozsahu své působnosti na mezinárodní spolupráci s příslušnými policejními nebo podobnými sluţbami jiných států přímo nebo prostřednictvím Interpolu a Europolu, zabezpečuje tak plnění úloh vyplývajících z mezinárodních smluv a dohod65. Evropský úřad pro potírání podvodných jednání (OLAF) - Centrální kontaktní útvar OLAFu pro Slovenskou republiku Činnosti Evropského úřadu pro potírání podvodných jednání (OLAF) jsou popsány v kap. č. 4.1. V roce 2001 byl zřízen kontaktní partner OLAFu pro Slovenskou republiku jako odbor organizačně začleněný do sekce kontroly Úřadu vlády SR66. Spolupráce s OLAFem se uskutečňuje na základě Dohody o spolupráci při boji proti podvodům a jiným případům, které by poškozovaly zájmy Evropského společenství, ze dne 15. září 2002. Centrální kontaktní úřad OLAF pro Slovenskou republiku se vyjadřuje k návrhům všeobecně závazných právních předpisů, usnesení a k dalším materiálům předkládaným na 61

Úmluva o Europolu (95/C 316/01) ze dne 26. července 1995, článek 4, Národní jednotky, str. 8 Zdroj:http://www.minv.sk/?europol, 30. 5. 2010 63 Zákon č. 171/1993 Sb., z. O policii 64 Nařízení Ministerstva vnitra Slovenské republiky č. 66/2000 65 Zdroj: http://www.minv.sk/?boj-s-organizovanym-zlocinom, 30. 5. 2010 66 Usnesení vlády Slovenské republiky č. 1133/2001 62

58

jednání vlády, souvisejících s ochranou finančních zájmů Evropského společenství. Přijímá a zpracovává informace, které mohou vytvářet podezření, ţe došlo k ohroţení finančních zájmů Evropského společenství. Poté je úřad poskytuje OLAFu. Úlohou centrálního kontaktního útvaru pro Slovenskou republiku jsou také vzdělávací aktivity, realizace seminářů a poskytování odborných znalostí zaměřených na odhalování ekonomické kriminality, praní špinavých peněz, vyšetřovací techniky a postupy67.

67

Zdroj: http://www.olaf.government.gov.sk/data/files/2791.pdf, 30. 5. 2010

59

5 Závěr Závěrem bakalářské práce se přísluší shrnout problematiku, které byla věnována, tedy ochranným prvkům bankovek a mincí, které je chrání, a padělání peněz a bojem proti němu. V prvé řadě muselo být odpovězeno na otázku, co jsou peníze, jakou plní úlohu a jaké vlastnosti by měly mít, aby mohly plnit funkci zákonného platidla. Tato část bakalářské práce byla obohacena o historický vývoj peněz od barterových obchodů po jejich současnou podobu, kdy jsou hotovostní peníze lehce přenosné a skladovatelné, snadno dělitelné, v oběhu vydrţí dostatečně dlouho a jsou chráněny proti padělání. Ochranným prvkům byla věnována následující část bakalářské práce. Porovnávány byly ochranné prvky měn CZK, SKK a EUR. Bankovky a mince srovnávaných měn jsou chráněny různou kombinací veřejných ochranných prvků. České bankovky v porovnání s původními slovenskými obsahovaly podobný počet ochranných prvků. V pouţití jednotlivých prvků se však měny částečně lišily. Slovenské bankovky obsahovaly větší počet cenově nákladnějších ochranných prvků. Do srovnání byla zařazena také jednotná měna Eurozóny – euro. Po porovnání s českými bankovkami je moţné konstatovat, ţe eurové bankovky obsahují více sloţitějších a propracovanějších ochranných prvků, např. hologram a perforace. Kapitola věnována problematice padělání peněz řešila jednak vysvětlení pojmu padělání a klasifikaci stupňů padělků, zabývala se historickým vývojem, kterým padělání prošlo, ale především bylo srovnáno mnoţství zjištěných a zadrţených padělků v České a Slovenské republice. Bylo zjištěno, ţe zavedení nových národních měn mělo vliv na zvýšení mnoţství jejich padělků v oběhu oproti předchozí pouţívané měně. Krátce po rozpadu Československa bylo také zadrţeno poměrně velké mnoţství padělků zahraničních měn, byly to tehdy ne příliš známé měny, a proto bylo pro padělatele celkem snadné je udat do oběhu. Co se týká struktury zadrţených padělků, Slovenská republika běţně evidovala padělky české měny, zatímco Česká republika padělky slovenské koruny evidovala velmi vzácně. Zadrţené padělky amerických dolarů mají tendenci od roku 2004 v obou zemích klesat. Česká republika eviduje mezi současnými zadrţenými padělky ostatních

60

zahraničních měn především britskou libru, polský nový zlotý nebo kanadský dolar. Slovenská republika zejména britskou libru a kanadský dolar. Zásadní pro Slovenskou republiku byl rok 2009, kdy bylo přijato euro. Přijetí eura jako národní měny mělo podle očekávání podstatný vliv na zvýšení mnoţství zadrţených padělků této měny. V současnosti jsou však peníze chráněny lépe proti padělání neţ v minulosti, a proto je čím dál sloţitější vyrobit kopie pravých peněz, které by byly téměř k nerozeznání. Přesto se kvalita některých padělků stále zvyšuje vlivem dokonalejších technologií pro jejich výrobu. Kromě legislativních a technických opatření k ochraně měny, existují také opatření organizační. Proti padělání peněz společnými silami bojují specializované orgány a organizace jednak na národní úrovni a jednak na úrovni mezinárodní, která je účinnější. Bez jejich činnosti by nebylo moţné provádět všechny potřebné úkony směřující k prevenci proti padělání nebo sníţení dopadů padělání. Je evidentní, ţe vidina snadných výdělků je pro padělatele stejně lákavá jako v minulosti. Ačkoli hrozí za padělatelství přísné tresty, padělatelé jsou stále ochotni tato rizika přijímat. Proti padělání bude nutné nadále bojovat.

61

Seznam použité literatury [1]

HAVEL, Jan; ODEHNAL, Antonín. Peníze do kapsy. Praha: Albatros, 2004. 455 s. 13-863-KMČ-004

[2]

HLINKA, Bohuslav; RADOMĚRSKÝ, Pavel. Peníze, poklady, padělky. Praha: Orbis, 1975. 324 s. ISBN 80-200-0572-2

[3]

KOPIELOVÁ, Ivana a kolektiv. Bankovnictví pro střední školy a veřejnost. Praha: Fortuna, 1995. 208 s. ISBN 80-7168-273-X.

[4]

NOHEJLOVÁ-PRÁTOVÁ, Emanuela. Základy numismatiky. Praha: Academia, 1986. 336 s.

[5]

SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. Praha: Bankovní institut – vysoká škola, 2005. 430s. ISBN 80 -7265-072-6.

Seznam internetových zdrojů [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] [24] [25] [26]

http://ec.europa.eu http://europa.eu http://interpol.int http://portal.justice.cz http://tema.novinky/maastrichtska-kriteria http://www.business.info http://www.cnb.cz http://www.ct24.cz http://www.ecb.de http://www.ecb.int http://www.euroskop.cz http://www.finexpert.cz http://www.minv.sk http://www.mint.cz http://www.muzeum-umeni.benesov.cz/iid/ergonomie/bankovky.html http://www.nbs.sk http://www.olaf-government.sk http://www.p-numismatika.cz http://www.pocitacky.cz http://www.policie.cz http://www.policie-cr-cz http://www.promat.cz http://www.rulesforuse.org http://www.stc.cz http://www.svettisku.cz http://www.zavedenieura.cz

Ostatní zdroje Česká televize – cyklus Utajená řeč peněz (1/13 - Dialogy s tvůrcem peněz), 2006, 18 min

62

Seznam právních předpisů [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7]

[8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15]

Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance Vyhláška č. 37/1994 Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince Vyhláška č. 173/2008 Sb., Vyhláška č. 79/2003 Sb., o ukončení platnosti mincí po 10 haléřů vzoru 1993 a mincí po 20 haléřů vzoru 1993 Vyhláška č. 174/2008 Sb., o ukončení platnosti mincí po 50 haléřích vzoru 1993 Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník Vyhláška č. 553/2006 o podmínkách, za kterých lze reprodukovat bankovky, mince, šeky, cenné papíry a platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují Úmluva o Europolu (95/C 316/01) ze dne 26. 7. 1995 Nařízen Rady Evropského Společenství č. 1338/2001 Zákon č. 171/1993 Sb., z. O policii Nařízení Ministerstva Vnitra Slovenské republiky č. 66/2000 Usnesení Vlády Slovenské republiky č. 1133/2001 Mezinárodní Úmluva o potírání penězokazectví ze dne 20. 4. 1929 Dohoda o spolupráci mezi ECB a Interpolem (2004/C 134/06) Dohoda o spolupráci mezi ECB a Europolem (2002/C 23/07)

63

Seznam zkratek ATS – rakouský šilink CAC – Středisko pro analýzu a klasifikaci padělků eurobankovek (Counterfeit Analysis Centre) CBCDG – Skupina centrálních bank bojujících proti padělání (Central Bank Counterfeit Deterrence Group) CCD – Databáze padělků peněz (Counterfeit Currency Database) CNAC – Oprávněná národní instituce (Competent National Authority Centre) CZK – česká koruna ČNB – Česká národní banka ČR – Česká republika ČSFR – Československá Federativní republika DEM – německá marka ECB – Evropská centrální banka EIS – Informační systém Europolu (Europol Information System) ERM II- Evropský mechanismus směnných kurzů II (European Exchange Rate Mechanism II) ESCS – Evropský systém centrálních bank ETSC – Evropské technické a vědecké centrum (European Technical and Scientific Centre) EU – Evropská unie EUR – Euro EWM – systém Early Warning Messages FO – fyzická osoba GBP – britská libra HDP – hrubý domácí produkt HUF – maďarský forint IR – infračervené světlo (infrared) ITL – italská lira Kč – česká koruna NAC – Národní centrum padělků (National Analysis Centre) NBS – Národní banka Slovenska NCAC – Národní centrum pro analýzu padělků (National Counterfeit Analysis Centre) NCB – Národní centrální banka NSZ – Nejvyšší státní zastupitelství NÚI – Národní ústředna Interpol OLAF – Evropský úřad pro potírání podvodných jednání PO – právnická osoba Sk – slovenská koruna SKK – slovenská koruna SKPV – Sluţba kriminální policie pro odhalování organizovaného zločinu SR – Slovenská republika USD – americký dolar UV – ultrafialové světlo (ultraviolet)

64

Seznam tabulek, obrázků a grafů Tabulka 1 – Veřejné ochranné prvky porovnávaných bankovek ........................................................................... 12 Tabulka 2 Struktura bankovek v oběhu k 31. 12. 2009 ......................................................................................... 25 Tabulka 3 Struktura mincí v oběhu k 31. 12. 2009................................................................................................ 25 Tabulka 4 - Euro mince Slovenské republiky ........................................................................................................ 28 Tabulka 5 - Země, které přijaly Euro .................................................................................................................... 33 Tabulka 6 – Plnění maastrichtských kritérií České republiky (ke dni 13. 4. 2010) ............................................... 34 Tabulka 7 – Eurové bankovky ............................................................................................................................... 35 Tabulka 8 – Mnoţství zadrţených padělků v České republice v letech 1993 - 2009 ............................................ 45 Tabulka 9 – Mnoţství zadrţených padělků ve Slovenské republice v letech 1993 - 2009 .................................... 45 Obrázek 1 – Hmatová značka (CZK) .................................................................................................................... 13 Obrázek 2 – Hmatová značka (SKK) .................................................................................................................... 13 Obrázek 3 – Hmatová značka (EUR) .................................................................................................................... 13 Obrázek 4 – Hologram (EUR) ............................................................................................................................... 14 Obrázek 5 – Kinegram (SKK) ............................................................................................................................... 14 Obrázek 6 – Soutisková značka (SKK) ................................................................................................................. 15 Obrázek 7 – Soutisková značka (CZK) ................................................................................................................. 15 Obrázek 8 – Neúplný symbol (EUR) .................................................................................................................... 16 Obrázek 9 – Vodoznak (CZK) .............................................................................................................................. 16 Obrázek 10 – Vodoznak (SKK)............................................................................................................................. 16 Obrázek 11 – Vodoznak (EUR)............................................................................................................................. 16 Obrázek 12 – Okénkový prouţek (CZK) .............................................................................................................. 16 Obrázek 13 – Okénkový prouţek (SKK) .............................................................................................................. 16 Obrázek 14 – Okénkový prouţek (EUR) .............................................................................................................. 16 Obrázek 15 – Perforace (EUR).............................................................................................................................. 17 Obrázek 16 – Skrytý obrazec (CZK) ..................................................................................................................... 17 Obrázek 17 – Skrytý obrazec (SKK) ..................................................................................................................... 17 Obrázek 18 – Ukázka opticky proměnlivé barvy (CZK) ....................................................................................... 18 Obrázek 19 – Iridiscentní pruh ukázka(CZK) ....................................................................................................... 18 Obrázek 20 – Iridiscentní pruh ukázka (CZK) ...................................................................................................... 18 Obrázek 21 – Metalická plocha (SKK) ................................................................................................................. 19 Obrázek 22 – Vysokoreflexní fólie (SKK) ............................................................................................................ 19 Obrázek 23 – Irizující povlak (SKK) .................................................................................................................... 20 Obrázek 24 – Mikrotext (CZK) ............................................................................................................................. 20 Obrázek 25 – Mikrotext (SKK) ............................................................................................................................. 20 Obrázek 26 – Mikrotext, ukázka kopie (EUR) ...................................................................................................... 20 Obrázek 27 – Ochranná vlákna (CZK) .................................................................................................................. 21 Obrázek 28 - Ochranná liniová struktura (SKK)…………………………………………………………………...…………… 21 Obrázek 29 - Ukázka číslování na bankovce (CZK)………………………………………………………………………….... 21 Obrázek 30 - Česká bankovka s ochrannými prvky……………………………………………………………...…….………. 29 Obrázek 31 - Slovenská bankovka s ochrannými prvky………………………………………………………………………. 29 Obrázek 32 - Česká bankovka s ochrannými prvky……………………………………………………………………………. 35 Obrázek 33 - Euro bankovka s ochrannými prvky…………………………………...………………………………………….. 35 Graf 1 – Zadrţené padělky v České republice 1993 - 2009 ................................................................................... 46 Graf 2 – Zadrţené padělky ve Slovenské republice 1993 - 2009 .......................................................................... 46 Graf 3 – Struktura padělků v oběhu České republiky v letech 2002 - 2009 .......................................................... 47 Graf 4 – Struktura padělků v oběhu Sloveské republiky v letech 2002 - 2009 ..................................................... 48 Graf 5 – Počet zadrţených padělků měny EUR ve Slovenské republice v letech 2008 - 2009 ............................. 48

65

Seznam příloh Příloha č. 1 – Padělané, pozměněné a napodobené bankovky a mince Příloha č. 2 – UV ochranné prvky Příloha č. 3 – Potvrzení o odebrání bankovek a mincí

66

Příloha č. 1 Ukázka padělané, pozměněné a napodobené bankovky a mince

Zdroj:http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/vyst oupeni_projevy/download/rezabek_20080226_padelky.pdf, 2. 6. 2010

67

Příloha č. 2 UV ochranné prvky

Zdroj: www.cnb.cz, 2. 6. 2010

Zdroj: www.ecb.de, 2. 6. 2010

Zdroj: http://www.finexpert.cz, 2. 6. 2010

68

Příloha č. 3 Ukázka potvrzení o odebrání bankovek nebo mincí

Zdroj:http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/predpisy_CNB/emise_penez/down load/37_1994_potvrzenka.jpg, 2. 6. 2010

69

Boj proti padělání peněz, ochranné prvky bankovek a mincí

Recommend Documents