Ochrana bankovek proti padělání

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Ochrana bankovek proti padělání Bakalářská práce

Autor:

Radek Kadlec, DiS. Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Zbyněk Kalabis

duben 2015

Prohlášení: Prohlašuji,

ţe

jsem

bakalářskou,

práci

zpracoval

samostatně

a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu.

Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 30. 04. 2015

Radek Kadlec, DiS.

Poděkování Rád

bych

touto

cestou

poděkoval

vedoucímu

bakalářské

práce

Ing. Zbyňku Kalabisovi za odborné vedení a udělování cenných rad při zpracování práce.

panu

Anotace práce a klíčová slova Anotace Prostřednictvím této práce jsou dopodrobna popsány bankovky. V úvodu se práce zaměřuje zejména na historii a výrobu bankovek jak u nás, tak ve světě, dále se zabývá paděláním peněz, historií padělání včetně některých historických případů a ochrannými prvky, které chrání bankovky před paděláním. Na závěr práce jsou uvedena data, která informují o počtech zadrţených padělaných bankovek v obdobích jednotlivých let. Klíčová slova: bankovky, padělání, ochranné prvky, padělky, tisk Annotation Through this bachelor thesis are described banknotes in detail. At the beginning work focuses on the history and production of banknotes both at home and in the world, discusses the counterfeiting of money, forgery history including some historical cases and protective elements that protect banknotes against counterfeiting. Finally, we provide data that informs the number of seized counterfeit notes in periods each year.

Key words: banknotes, counterfeiting, protective elements, counterfeits, printing

Obsah 1

Úvod ................................................................................................................................... 1

2

Historie bankovek ............................................................................................................... 2

2.1

Vznik a historie československé koruny ......................................................................... 4

3

Bankovky České republiky................................................................................................. 8

4

Výroba bankovek.............................................................................................................. 12

4.1 5

Historie výroby bankovek ............................................................................................. 12 Výroba bankovek.............................................................................................................. 18

5.1

Vlastní výroba bankovek ............................................................................................... 18

5.2

Zajímavosti z historie výroby bankovek ....................................................................... 20

5.3

Pravidla pro ponechání bankovky v oběhu / staţení bankovky z oběhu ....................... 20

6

5.3.1

Bankovka opotřebená oběhem............................................................................ 20

5.3.2

Běţně poškozená bankovka ................................................................................ 20

5.3.3

Nestandardně poškozená bankovka .................................................................... 21

Padělání bankovek ............................................................................................................ 21

6.1

Stupně nebezpečnosti .................................................................................................... 21

6.2

Některé případy padělání ............................................................................................... 25 6.2.1

Státní a političtí padělatelé historie .................................................................... 25

6.2.2

Falešné peníze jako zbraň ................................................................................... 26

6.2.3

Boj vlád proti padělání ....................................................................................... 27

6.2.4

Padělky u velkých měn ....................................................................................... 27

7

Ochranné prvky bankovek ................................................................................................ 28

8

Zadrţené padělky v číslech .............................................................................................. 41

9

Závěr ................................................................................................................................. 43

10

Pouţité zdroje ................................................................................................................... 44

10.1

Seznam pouţité literatury .............................................................................................. 44

10.2

Internetové zdroje .......................................................................................................... 45

10.3

Seznam obrázků a tabulek ............................................................................................. 46

1 Úvod Bankovka neboli cenný papír s určitou peněţní částkou je bezúročný platební prostředek, vydávaný centrální bankou. Bankovkami se zabývají obory numismatika a notafilie. Kaţdá bankovka je vlastně umělecké dílo, na jehoţ tvorbě se podílí mnoho vysoce kvalifikovaných odborníků a jehoţ výroba je obtíţná a časově i technicky náročná. Na začátku celého procesu stojí centrální banka, která vypíše soutěţ o nejlepší návrh nové bankovky a současně stanoví její parametry. Této soutěţe se zúčastní řada umělců, kteří na základě tohoto zadání vytvoří své návrhy. Jejich skici (nakreslené pouze tuţkou) naznačují cesty nebo způsoby, jakými zkombinovat poţadované podstatné podrobnosti závěru (zadání). Mezi ně patří zejména hodnota bankovky a několik grafických prvků, kterými jsou druh písma, linková výzdoba nebo giloše, často jeden nebo více portrétů či zobrazení krajiny. Výběr konkrétních grafických prvků často vychází z historických tradic daného státu. Nejvhodnější skici jsou poté nakresleny a vybarveny, čímţ se vytvoří prototyp bankovky. Tyto prototypy jiţ vypadají úplně stejně jako hotové bankovky, a to v kaţdém detailu. Umělcům a jejich týmům trvá zhruba 6 měsíců, neţ navrhnou a zpracují jednu stranu bankovky – zvláštně komplikovaný design můţe trvat ještě déle. Různé prvky tohoto prototypu jsou často tištěny různými techniky. 1

1

Základy bankovnictví, Ing. Z. KALABIS

1

2 Historie bankovek Bankovky byly historicky vyvinuty z obchodních směnek. V případě předloţení směnky byla původnímu majiteli vydána bankovka, kterou se banka zavazovala vyplatit při předloţení určité mnoţství zlata popřípadě určitou sumu. Před bankovkami byly v oběhu pouze peníze z drahých materiálů, které samy o sobě byly nositeli hodnoty – na rozdíl od bankovek – nezávisle na bance, státu či úřední moci. Nejčastější byly zlaté mince, jejich nevýhodou bylo to, ţe byly těţké a ţe se snadno opotřebovávaly. Roku 650 našeho letopočtu byly první papírové peníze vydány za císaře Kao Tsunga (Čína), ale za všeobecnou měnu jsou uznány aţ v 10. století. Marco Polo roku 1298 píše, ţe bankovky jsou v oběhu i v Persii a Japonsku. Aby se nemusely vyměňovat pytlíky mincí, zavedli ve středověku evropští obchodníci takzvané úvěrové úpisy. Od 17. století vydávaly takové úpisy přímo banky. V té době kovová platidla nestačila pokrývat prudký růst objemu transakcí v obchodním styku. Začaly se pouţívat směnky jakoţto cenné papíry, ve kterých se jejich vydavatel zavazuje vyplatit drţiteli určitou částku. Se směnkami se tak začalo obchodovat. Směnky měly v praxi několik nevýhod – byly vţdy vypsány na pevnou částku a jejich reálná hodnota závisela na platební morálce konkrétního vydavatele (emitenta). Banky proto začaly směnky vykupovat a vyměňovat je za směnky vlastní – bankovky. Ty mohly být kryty vykoupenými směnkami nebo zlatem. Vzhledem k problémům s tímto systémem byl vytvořen monopol na vydávání bankovek, který byl svěřen centrální bance. V České republice tak smí bankovky vydávat pouze Česká národní banka. Neboť je toto dáno zákonem, patří bankovky ČNB (koruny české) mezi měny s nuceným oběhem. První bankovky v Evropě byly vydány ve Švédsku v roce 1662. V roce 1694 následovala Velká Británie, v roce 1715 Francie, 1762 Rakousko a v roce 1782 Španělsko. V 19. století se papírové bankovky staly legálním platidlem ve většině zemí tehdejšího světa. Ale protoţe papírové peníze neměly ţádnou vnitřní hodnotu (kromě hodnoty papíru), jejich hodnota závisela na krytí zlatem, stříbrem nebo jinými aktivy bank. Po případech mnoha

2

státních bankrotů, kdy se hodnota mincí z obecných kovů a zejména bankovek sníţila na zlomek jejich původní hodnoty, bylo nutné zvýšit důvěru veřejnosti k těmto penězům. Proto v roce 1816 Velká Británie zavedla tzv. zlatý standard libry. Tento systém znamenal, ţe Bank of England, jako centrální banka, se zavázala vyměnit své bankovky kdykoliv na poţádání za zlato. Později zlatý standard zavedly další státy (Německo – 1871, Francie – 1878, Japonsko – 1897, Spojené státy – 1890). Velká hospodářská deprese ve 30. letech 20. století způsobila konec zlatého standardu. Mezinárodní finanční svět se stal sloţitější. Po 2. světové válce nahradily Spojené státy Velkou Británii jako vedoucí politická, vojenská a hospodářská velmoc, americký dolar nahradil britskou libru jako světovou měnu. Většina zemí vázala hodnotu svých národních měn na americký dolar, který byl i nadále částečně směnitelný za zlato. V důsledku rostoucí mezinárodní inflace po ropné krizi ze začátku 70. let nebylo moţné udrţet vazbu dolaru na zlato, a proto byla v roce 1973 zrušena. V roce 1694 byla zaloţena Bank of England a téměř ihned začala vydávat potvrzení o vkladech (tzv. notes). Tyto ručně psané stvrzenky mohl jejich doručitel vyměnit za zlato nebo mince. Zněly vţdy na přesně stanovenou částku vyjádřenou v librách a pencích. Od roku 1745 byly tyto stvrzenky tištěny v hodnotách od 20 do 1000 liber. Ve Spojených státech amerických byla centrální banka zaloţena v roce 1791 z podnětu prvního ministra financí (The Secretary of the Treasury) Alexandra Hamiltona. Většinu oběţiva však vydávaly formou úvěru americké obchodní banky. Ve 30.–60. letech 19. století bylo ve Spojených státech okolo 10 000 bank, jejichţ bankovky měly být směnitelné na poţádání za zlato nebo stříbro. Stovky bank však zbankrotovaly a hospodářství se potýkalo s problémy. Tuto situaci vyřešil aţ vznik systému národních bank a federálního úřadu správce měny (Comptroller of the Currency) v roce 1864. Americký dolar (USD) vznikl o rok později. Koncem 19. století pak vznikly základy dnešního systému. Název „dollar“ převzali Američané ze španělských mincí pocházejících z Mexika, které slouţily při dlouhodobém nedostatku vlastní americké měny jako legální platidlo v 17.–19. století. Název těchto mincí přišel z Evropy z malého českého města Jáchymov (německy St. Joachimsthal) nedaleko Karlových Varů. V Jáchymově se těţilo od 15. století stříbro. Zde raţené mince zvané Joachimsthalergulden, zkráceně „thaler“ nebo „tolar“, se pouţívaly k placení na celém území Svaté říše římské v letech 1528–1671. Jen v letech 1521–28 se vyrazilo vice neţ 3 250 000 tolarů a 22 milionů praţských grošů. Díky své kvalitě se tolary pouţívaly k placení v celé Evropě, včetně Španělska, odkud se dostaly dále

3

do španělských kolonií v Latinské Americe. Jejich původní název „thales“ se změnil na „dollar“.2

2.1 Vznik a historie československé koruny Jméno "Koruna" znamená věnec nebo koruna (královská) z latinského „Corona“. Jméno "Koruna" byla převzata z původně společné Rakousko - uherské koruny. Ve hře byly i jiné názvy (sokol, lev, denár, říp, hřivna, frank, rašín nebo řepa). Po právní stránce vznikla československá koruna v roce 10.4.1919, kdy byl přijat zákon (č. 187/1919 Sb. z. a n., tzv. měnový zákon) o úpravě a správě platidel. Koruna československá je měna, která platila v Československu od roku 1918 (v období první republiky byla oficiální zkratkou Kč, v období druhé republiky K, potom od roku 1945 Kčs). Od 8. února 1993, tedy od data měnové odluky se pouţívá název koruna česká (se zkratkou Kč a mezinárodně CZK) V listopadu roku 1918 došlo k rozpadu rakousko-maďarské monarchie a vznikly nové státy. Státy Rakousko, Maďarsko, Československo a Polsko se nedohodly na společné měně, a proto se rozhodly nahradit dříve obíhající korunu vlastní měnou. Okamţitá výměna obíhající měny za novou nebyla organizačně proveditelná. Z tohoto důvodu byly bankovky orazítkovány. Tímto způsobem si jednotlivé státy vymezily bankovky – a tím vznikl další sběratelský obor: sbírání orazítkovaných korunových bankovek. Jako první své bankovky orazítkovalo Československo a Jugoslávie. Aby Rakousko zabránilo zpětnému proudění neorazítkovaných bankovek na vlastním území, muselo také své bankovky označit razítkem, konkrétně se pouţívalo „Deutschösterreich“ (Německorakousko). Jako další orazítkovaly bankovky Rumunsko a Maďarsko. Itálie se obešla bez orazítkování, Polsko plánované orazítkování nikdy neuskutečnilo. Československý stát jako první nástupnická země po první světové válce zavedl vlastní bankovek byla skutečně okolkovaná a vracela se do oběhu. Druhá půlka byla proti stvrzence z oběhu staţena. Stvrzenka zaručovala 1% státní dluhopis ve stejné výši. Okolkované byly všechny hodnoty aţ na výjimku 1 a 2 koruny. Nově vydané hodnoty z roku 1918 byly 10.000 korun, 25 korun, 200 korun a 20 korun 2. vydání.

2

Peníze v českých zemích do roku 1919, kapitola Papírové peníze - JUDr. L.SURGA

4

Okolkovaní probíhalo následujícím způsobem: Na bankovky hodnoty 10, 20, 50 a 100 korun byly na maďarskou stranu nalepené kolky, na tisícikorunu byla orazítkovaná podoba známky. Od všech okolkovaných bankovek nástupnických států byly československé bankovky padělány v největším rozsahu. K označení těchto padělků byla pouţita různá razítka.

Obrázek 1 - Alois Rašín

Ještě dlouho po vzniku samostatného Československa platily na našem území rakouské mince a bankovky Rakousko-uherské banky. Obíhaly však také v sousedních zemích, které vyšly z první světové války mnohem zbídačenější neţ země Koruny české, takţe jejich obyvatelé k nám jezdili utrácet. Proto ministr financí Alois Rašín připravil měnovou samostatnost, k níţ došlo 26. 2. 1919, kdy byly zcela uzavřeny státní hranice. Na dny 3.–9. 3. 1919 pak bylo připraveno okolkování dosavadních bankovek v hodnotách od 10 korun výše, takţe se z nich staly první československé státovky. Souvisel s tím i obrovský soupis finančního majetku k 1. 3. 1919, na němţ se podílelo 15 000 osob státní správy včetně duchovních. Po právní stránce vznikla československá koruna aţ 10. 4. 1919, kdy byl přijat zákon o úpravě a správě platidel. V oběhu pak byla aţ do 8. 2. 1993, kdy došlo k měnové rozluce se Slovenskem. V červnu 1953 zaţila koruna měnovou reformu a kaţdý občan Československa začal s hotovostí 300 korun. V době kubánské krize v roce 1962 hrozila další výměna peněz. Byly vytištěny kolky s novým státním znakem a utajenou hodnotou podle počátečního písmena číslovky. K reformě naštěstí nedošlo. Nejběţnější mince – 1 koruna podle návrhu Otakara Španiela – byla v oběhu od května 1922 do května 1953, tedy celých 31 let; po válce byla raţena v redukované velikosti a později také z hliníku. Nejdéle obíhající mince u nás, koruna dle návrhu Marie Chytilové-Kučové, byla dána do oběhu po měnové reformě v září 1957 a přestala u nás platit aţ v roce 1993. 5

Obrázek 2 - ponechané bankovky v českém peněžním oběhu

Česká republika sice nějaký čas ponechala v oběhu československé peníze niţších hodnot, ale bankovky v hodnotách 100, 500 a 1.000 korun byly okolkovány a okamţitě byla zahájena příprava tisku první české bankovky v hodnotě 200 korun dle návrhu Oldřicha Kulhánka, jeţ měla být původně první novou československou bankovkou bez socialistických symbolů. Také československé bankovky provází řada zajímavostí. Například tisícikoruna z 25. 5. 1934 patřila u nás k nejdokonalejším a na světové výstavě techniky a umění v Paříţi v roce 1937 získala čestný diplom. Komunistický reţim počátkem 50. let také prosadil, ţe optimistický návrh Karla Svolinského na státovku 50 korun s Jánošíkem byl z politických důvodů nahrazen ponurým návrhem vínové bankovky s motivem horníka.

2.1.1.1 Vznik „Slovenské koruny" a měna „Protektorát Čech a Morava" Rozpad Československé republiky v roce 1939 znamenal novou i kdyţ krátkou etapu dějin Slovenska. Dne 14.3.1939 vznikl Slovenský stát, který od 21.7 tohoto roku se státoprávně uspořádal jako Slovenská republika s vlastní státní ústavou. Výsledkem těchto politických změn jsou i peníze se slovenskou korunovou měnu, která byla v oběhu na Slovensku v letech od 14.3.1939 do 31.10.1945. S rozpadem Československé republiky v roce 1939 zanikla i československá korunová měna. Na území Čech a Moravy vznikla měna „Protektorát Čech a Morava“. 3

3

http://www.papirovaplatidla.cz/

6

2.1.1.2 Bankovky v Československu po roce 1953 V roce 1953 provedl tehdejší komunistický reţim měnovou reformu, která měla zabránit šmelině a černému prodeji. Toto se sice podařilo, ale mnoho občanů přišlo o své úspory, které za celý ţivot poctivě střádaly. Všechny, v té době platné bankovky a mince, byly prohlášenyza neplatné a byly zavedeny nové peníze, koruna československá vzor 1953. Kurs byl stanoven vůči rublu, 1rubl=1,80 Kčs. Na základě nutnosti doplnění platidel vznikla v roce1958 bankovka v hodnotě 25 Kčs. Na líci bankovky je hlava Jana Ţiţky z Trocnova. V roce 1960 byla vytištěna bankovka 10 Kčs. Na líci bankovky jsou dvě dívky, na rubu přehrada na Oravě. V roce 1964 byla vytištěna bankovka 50 Kčs. Na jejím líci je rudoarmějec s partyzánem, na rubu závod Slovnaft v Bratislavě. V roce 1962 byla dána do oběhu bankovka 100 Kčs. U této bankovky je zajímavé to, ţe hlavním autorem je plk ČSLA. V roce 1971 je dána do oběhu bankovka 20 Kčs, na které je vyobrazen Jan Ţiţka. Tato bankovka nahradila bankovku 25 Kčs. U veřejnosti tehdy vzbudila bankovka rozpaky, protoţe neměla okraje, tak jak bylo do té doby u československých bankovek zvykem. Bankovkou nejvyšší hodnoty bylo 500 Kčs z roku 1973. Na lícní straně byly dva rudoarmějci, na rubu hrad Děvín. Od roku 1985 do roku 1989 byla vydána série bankovek, jejichţ autorem byl Albín Brunovský. Bankovka 10 Kčs měla na lícní straně portrét P.O.Hviezdoslava a 20 Kčs měla na líci J.A.Komenského a na rubu strom vědění. Na 50 Kč byl vyobrazen Ludovít Štúr na líci a na rubu Bratislava. Bankovka 100 Kč byla v oběhu pouze 15 měsíců, poté byla staţena. Na líci byla podobizna Klementa Gottwalda, na rubu různé části Prahy. Právě podobizna Gottwalda vzbudila mezi lidmi řadu negativních reakcí. Nejvyšší nominální hodnotou bylo 1000 Kč. Na líci byl Bedřich Smetana, na rubu Vyšehrad. Tato série jiţ nebyla doplněna o bankovku 500Kč vzhledem k vypuknutí tzv. sametové revoluce. Uvedená série bankovek platila aţ do rozdělení Československa.4

4

NUMISMATIKA Peníze v českých zemích – J. NOLČ

7

3 Bankovky České republiky 5000 kč: Vzor 1999: v oběhu od 08.09.1999 Rozměry: 170 x 74 mm (± 1,5 mm) Šířka kuponu: 44 mm Umístění ochranného prouţku: 99 mm od levého okraje (± 6 mm) Hmatová značka pro nevidomé a slabozraké: v pravém horním rohu – tři prouţky o délce 8 mm pod sebou Tiskové techniky: portrét, texty, hmatová značka pro nevidomé a slabozraké, hodnotové číslo na kuponu, ploška s hlavou lva – tisk z hloubky, ostatní tisk z plochy Osobnost: první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk 2000 kč: Vzor 1996: v oběhu od 01.10.1996 Vzor 1999: v oběhu od 01.12.1999 Vzor 2007: v oběhu od 02.07.2007 Rozměry: 164 x 74 mm (± 1,5 mm) Šířka kuponu: 45 mm Hmatová značka pro nevidomé a slabozraké: v pravém horním rohu – dva vodorovné prouţky o délce 8 mm pod sebou Tiskové techniky: portrét, texty, hmatová značka pro nevidomé a slabozraké, hodnotové číslo na kuponu, struny lyry – tisk z hloubky, ostatní tisk z plochy Osobnost: slavná česká operní pěvkyně Ema Destinnová 1000 kč: Vzor 1996: v oběhu od 09.12.1996 Rozměry: 158 x 74 mm (± 1,5 mm) Šířka kuponu: 42 mm Umístění ochranného prouţku: 87 mm od levého okraje (± 6 mm) 8

Hmatová značka pro nevidomé a slabozraké: v pravém horním rohu – vodorovný prouţek o délce 8 mm Tiskové techniky: portrét, texty, hmatová značka pro nevidomé a slabozraké, hodnotové číslo na kuponu, lipový list v koruně stromu – tisk z hloubky, ostatní tisk z plochy Osobnost: český národní buditel František Palacký 500 kč: Vzor 1995: v oběhu od 27.12.1996 Vzor 1997: v oběhu od 18.03.1998 Rozměry: 152 x 69 mm (± 1,5 mm) Šířka kuponu: 41 mm Umístění ochranného prouţku: 52 mm od levého okraje (± 6 mm) Hmatová značka pro nevidomé a slabozraké: v pravém horním rohu – tři svislé prouţky o délce 8 mm vedle sebe Tiskové techniky: portrét, texty, hmatová značka pro nevidomé a slabozraké, hodnotové číslo na kuponu – tisk z hloubky, ostatní tisk z plochy Osobnost: česká spisovatelka Boţena Němcová 200 kč: Vzor 1996: v oběhu od 14.08.1996 Vzor 1998: v oběhu od 06.01.1999 Rozměry: 146 x 69 mm (± 1,5 mm) Šířka kuponu: 39 mm Umístění ochranného prouţku: 57 mm od levého okraje (± 6 mm) Hmatová značka pro nevidomé a slabozraké: v pravém horním rohu – dva svislé prouţky o délce 8 mm vedle sebe Tiskové techniky: portrét, texty, hmatová značka pro nevidomé a slabozraké, hodnotové číslo na kuponu – tisk z hloubky, ostatní tisk z plochy Osobnost: český reformátor školství světového formátu Jan Ámos Komenský 100 kč: Vzor 1995: v oběhu od 21.06.1996 Vzor 1997: v oběhu od 15.10.1997 Rozměry: 140 x 69 mm (± 1,5 mm) 9

Šířka kuponu: 36 mm Umístění ochranného prouţku: 56 mm od levého okraje (± 6 mm) Hmatová značka pro nevidomé a slabozraké: v pravém horním rohu – jeden svislý prouţek o délce 8 mm Tiskové techniky: portrét, texty, hmatová značka pro nevidomé a slabozraké, hodnotové číslo na kuponu – tisk z hloubky, ostatní tisk z plochy Osobnost: významný český král a římský císař Karel IV. 50 kč: Vzor 1994: v oběhu od 21.12.1994 Vzor 1997: v oběhu od 10.09.1997 Zrušena od 31. 3. 2011 Rozměry: 134 x 64 mm (± 1,5 mm) Šířka kuponu: 33 mm Umístění ochranného prouţku: 49 mm od levého okraje (± 6 mm) Hmatová značka pro nevidomé a slabozraké: v pravém horním rohu – tři krouţky o průměru 4 mm pod sebou Tiskové techniky: portrét, texty, hmatová značka pro nevidomé a slabozraké, hodnotové číslo na kuponu – tisk z hloubky, ostatní tisk z plochy Osobnost: sv. Aneţka Česká 20 kč: Vzor 1994: v oběhu od 20.04.1994 (od 01.02.1996 s bělejším papírem) (zrušena 31. 8. ’08) Rozměry: 128 x 64 mm (± 1,5 mm) Šířka kuponu: 30 mm Umístění ochranného prouţku: 50 mm od levého okraje (± 6 mm) Hmatová značka pro nevidomé a slabozraké: v pravém horním rohu – dva krouţky o průměru 4 mm pod sebou Tiskové techniky: portrét, texty, hmatová značka pro nevidomé a slabozraké, hodnotové číslo na kuponu – tisk z hloubky, ostatní tisk z plochy Osobnost: 3. český král Přemysl Otakar I.5

5

http://vlast.cz/platidla-ceske-republiky/

10

Hodnota

Velikost

20 Kč *

128x64 mm

50 Kč **

134x64 mm

100 Kč

140x69 mm

Autor Oldřich Kulhánek Oldřich Kulhánek

Barva

Motiv

modrá

líc: Přemysl Otakar I.

červená

líc: Sv. Aneţka Česká

Oldřich

světle

Kulhánek

zelená

líc: Karel IV., gotická klínová klenba, praţský groš rub: pečeť Univerzity Karlovy, iniciála K ze základající listiny UK líc: Jan Amos Komenský, otevřená kniha v půdorysu

200 Kč

146x69 mm

Oldřich Kulhánek

nizoz. Naardenu

oranţová

rub: Spojené ruce dospělého a dítěte, kniha s nápisem Orbis Pictus

500 Kč

1000 Kč ***

2000 Kč

152x69 mm

158x74 mm

164x74 mm

Oldřich

růţová,

líc: Boţena Němcová, rozkvetlá růţe

Kulhánek

hnědá

rub: Dívka s květy ve vlasech, růţe, trny, bodláčí

Oldřich Kulhánek

líc: František Palacký, strom s kořeny, arch papíru lila

rub: orlice (symbol Moravy a Slezska), kroměříţský zámek

Oldřich

tmavě

Kulhánek

zelená

líc: Ema Destinnová, vavřínové snítky, stylizovaná lyra rub: hlava Múzy hudby a lyriky Euterpé, housle, violoncello, písmeno D líc: Tomáš Gariggue Masaryk, lipové lístky a stuhy,

5000 Kč

170x74x mm

Oldřich Kulhánek

červenobílá stuha modrá

rub: praţské gotické a barokní stavby, praţská domovní znamení, náhrobní kameny z ţidovského hřbitova, gotické znaky Prahy a Čech

Tabulka 1 - shrnutí informací o českých bankovkách

* Platnost ukončena 31.8.2008 ** Platnost ukončena 1.4.2011 *** V roce 2008 byla vybrána za světovou bankovku roku. 11

4 Výroba bankovek 4.1 Historie výroby bankovek Výroba různých druhů papírových platidel (zjednodušeně hovoříme o bankovkách) patří z pohledu pouţívaných technik a technologií, materiálů a strojních zařízení i vyuţitím nejlepších odborníků k vrcholům polygrafické výroby. V bankovkovém tisku se pro svou jedinečnost a obtíţnou napodobitelnost udrţely i postupy (např. ručně provedená rytina), které jiná odvětví polygrafie dávno opustila pro jejich časovou a finanční náročnost. Bankovky se původně tiskly převáţně v soukromých tiskárnách, které vyvinuly nebo zdokonalily vlastní výrobní postupy. V 19.století přestaly být bankovky jen doplňkem mincí a staly se hodnotově rozhodující částí oběţiva. To znamenalo rozvoj bankovkového tisku a vznik specializovaných bankovkových tiskáren v majetku státu či emisních bank. Na území dnešní České republiky obíhaly ještě krátkou dobu po vzniku samostatného československého státu rakousko-uherské bankovky, vyráběné v Tiskárně cenných papírů Rakousko-uherské banky ve Vídni. Prvními platidly samostatného československého státu byly tzv. prozatímní státovky, poslední rakousko-uherské bankovky, okolkované při měnové odluce v březnu 1919 československými kolky.

Prozatímní československé státovky a poslední ještě platné rakousko-uherské bankovky byly od roku 1919 postupně nahrazovány státovkami Republiky československé tzv. I. emise. Jejich vydavatelem byl Bankovní úřad při ministerstvu financí, fakticky prozatímní československá emisní banka a předchůdce Národní banky Československé.

Nový československý stát neměl na svém území vlastní cedulovou tiskárnu, proto se zajištění papírového oběţiva muselo řešit buď výrobou v zahraničí nebo v tuzemských běţných, tzv. průmyslových tiskárnách. Z celkových devíti nominálních hodnot státovek I. emise zadal Bankovní úřad ministerstva financí výrobu dvou nejvyšších hodnot zahraničním tiskárnám, soukromé American Bank Note Company v New Yorku a jiţ zmíněné tiskárně 12

Rakousko-uherské banky ve Vídni. O ostatní hodnoty se podělilo šest českých a německých průmyslových tiskáren na československém území, v Praze, Varnsdorfu, Liberci a Pardubicích. Hlavní zásluhu na úspěšné realizaci prvních československých platidel měla Rakousko-uherská banka, která vyráběla tiskové formy většiny platidel pro československé tiskárny a jmenovitě místoředitel její tiskárny, vídeňský Čech Karel Hazura, který osobně řídil jejich přípravu. Řešení je v celé koncepci i detailech typickým dílem komerční tiskárny nevalné výtvarné úrovně, nabízeným výlučně z prefabrikovaných prvků (hotových rytin a technických prvků) doplněných texty i mnoha zemím několika kontinentů současně. Zejména díky své vysoké technické úrovni (oboustranný tisk z hloubky a pestrobarevné podtisky) však byla platidla americké produkce přijímána veřejností s nadšením a dlouhá léta byla laicky povaţována za vzor dokonalých bankovek, zatímco mnohé výtvarně hodnotnější, ale technicky jednoduché bankovky tuzemské produkce u veřejnosti propadly. Od roku 1920 byly státovky I. emise postupně nahrazovány státovkami II. emise s lepší ochranou proti padělání a také mincemi vyráběnými ve znovu zprovozněné mincovně ve slovenské Kremnici, které vhodně doplnily strukturu oběţiva. Tuzemským tiskárnám byly dále svěřovány jen niţší nominální hodnoty, zatímco hodnoty od 100 Kč byly zadávány jiţ zmíněné American Bank Note Company.

4.1.1.1 Tiskárna státovek Bankovního úřadu ministerstva financí Jiţ v roce 1919 se Bankovní úřad ministerstva financí rozhodl, ţe z provozních důvodů vybuduje na československém území cedulovou tiskárnu, a to podle tehdejšího převaţujícího evropského modelu jako svoji organizační sloţku. Vznikla tak Tiskárna státovek Bankovního úřadu ministerstva financí, i kdyţ se zprvu nejednalo o skutečnou tiskárnu, ale jen útvar organizující výrobu státovek v tuzemských a zahraničních soukromých tiskárnách. I kdyţ přípravy, výstavba a vybavení vlastní bankovkové tiskárny probíhaly rychle, uplynulo od myšlenky do jejího plného zprovoznění téměř deset let.

K zajištění technicky jednotné výroby niţších nominálních hodnot v tuzemsku a přípravy nových platidel byla Tiskárna státovek postupně přetvářena z organizačního útvaru 13

na výrobní závod. V roce 1922 byly v budově Bankovního úřadu ministerstva financí v Schebkově paláci provedeny stavební úpravy a zaloţena oddělení pro manuální a mechanickou rytinu, litografii a galvanoplastickou stereotypii. V přípravných odděleních začali rytci Karl Seizinger a Karel Wolf a gilošéři Ernst Budský a Josef Cumfe pracovat v polovině 20.let na prvních platidlech vlastní produkce. V oddělení galvanoplastiky začaly být rozmnoţovány tiskové formy československých platidel pro tuzemské průmyslové tiskárny. Do gilošovacího oddělení byl v roce 1924 zakoupen od firmy Michael Kämpf z Frankfurtu a.M. první gilošovací a reliéfovací stroj (mechanický rycí stroj - zkráceně gilošírka - umoţňující vytvářet giloše, sloţité kruhové, elipsovité či jiné geometrické obrazce z jemných linek, opakujících se v pravidelných intervalech, které mají ochranný a dekorativní účel) systému Nadherny model 1910, později doplněný o druhý stroj inovovaného systému Nadherny-Maly. 4.1.1.2 Litograf a gilošér Jindřich Pukl u gilošírek systému Nadherny a NadhernyMaly. Tyto gilošírky byly pouţívány k přípravě giloší a plochých reliéfů na většinu československých bankovek od poloviny 20.let aţ do začátku 90.let 20.století, kdy jejich práci nahradily počítačové aplikace. Vzhledem k omezeným prostorovým moţnostem Schebkova paláce bylo úplné zprovoznění cedulové tiskárny v Praze závislé na výstavbě nové budovy. V roce 1924 byla ukončena projektová příprava přijetím návrhu architekta Josefa Sakaře. Podle něj byla v letech 1924-1926 provedena novostavba budovy tiskárny v Růţové ulici. V roce 1926 zahájila činnost Národní banka Československá, definitivní československá cedulová banka, která převzala emisní funkce od Bankovního úřadu ministerstva financí. Dotisky jiţ vydaných státovek byly prováděny ještě několik let beze změny, ale nová platidla uţ byla vydávána ve formě bankovek. Národní banka Československá převzala od Bankovního úřadu ministerstva financí i jeho tiskárnu v Schebkově paláci a rozestavěnou budovu novou. V roce 1927 bylo dokončeno její vnitřní vybavení a instalovány stroje, částečně nově zakoupené, částečně přenesené z Schebkova paláce a částečně převzaté ze soukromé tiskárny A. Haase v Praze, která nesla hlavní podíl na tuzemské výrobě před rokem 1928. Vznikl tak relativně malý, ale jeden z nejlépe vybavených grafických ústavů svého druhu v Evropě. Výrobní provozy zahájily v nové budově činnost v lednu a 30.května 1928 byl zahájen tisk bankovek. Svou činnost tak zahájila cedulová tiskárna v Praze - Tiskárna bankovek Národní banky Československé. 14

Prvním ředitelem tiskárny byl v letech 1922-1935 rakouský grafik a bývalý technický faktor tiskárny Rakousko-uherské banky Johann Aufreiter, druhým ředitelem v letech 19351956 český chemik, původně přednosta fotografického ateliéru a chemické laboratoře Ing. Mirko Valina. Prvním přednostou administrativního a kontrolního oddělení byl bývalý dozorčí úředník Zemské banky království Českého František Reiner. Současně se zahájením výroby v nové budově přistoupila tiskárna k realizaci bankovky 50 Kč III. emise, prvního platidla kompletně připraveného a vyrobeného v praţské cedulové tiskárně. Zatímco návrh Alfonse Muchy se stal vrcholem jeho tvorby papírových platidel, bankovka sama v tiskovém provedení se stala vrcholným dílem československé bankovkové grafiky 20.let. Na konci 20.let převzal pomyslné ţezlo hlavního tvůrce československým bankovek od Alfonse Muchy Max Švabinský, který byl pověřen vypracováním návrhů hodnot 100, 1 000 a 5 000 Kč III. emise. Vydané bankovky 100 Kč vzoru 1931 s portrétem T.G.Masaryka a 1 000 Kč vzoru 1934 s portrétem Františka Palackého jsou vrcholem československé bankovkové tvorby 30.let. Realizaci nejvyšší hodnoty 5 000 Kč s portrétem Antonína Švehly zpomalovaly mobilizační přípravy Národní banky Československé a její tiskárny a nakonec ji zcela zastavily pomnichovské události. Dosaţené výrobní výsledky a nové technické moţnosti paradoxně předznamenaly rozpad Československa. Tiskárna bankovek se stala na krátkou dobu součástí Národní banky Česko-Slovenské a poté na šest let součástí Národní banky pro Čechy a Moravu v Praze.

4.1.1.3 Tiskárna bankovek Národní banky pro Čechy a Moravu v Praze Za okupace se tiskárna soustředila na udrţení a rozvoj odborné zdatnosti svých grafiků a rytců a zdokonalení technického vybavení a výrobních postupů. K Jindřichu Schmidtovi byli získáni noví špičkoví rytci Ladislav Jirka a Jan Mráček náhradou za Němce Karla Seizingera a Karla Wolfa, kteří po mnichovských událostech opustili republiku. Ve 40.letech byly dále rozvinuty vynikající výsledky ve všech hlavních technikách, měditisku, offsetu i shromaţďovacím knihtisku na Orlovově principu, tištěném na stroji König & Bauer, sestrojeném v roce 1930 v německém Würzburgu částečně podle poţadavků Tiskárny bankovek. Naše tiskárna byla jediná, která nepouţila tuto techniku jen na ornamentální kolorující podtisky, ale plnohodnotné obrazové partie způsobem, který nemá ve světě obdoby a dodnes budí respekt. 15

Na rozdíl od vrcholných bankovek první republiky nevznikala platidla Protektorátu Čechy a Morava podle původních návrhů výtvarných umělců, ale jako montáţe ryteckých přepisů převzatých děl, ideálních portrétů a technických prvků, vytvořených v ateliéru tiskárny. I přes námětovou chudost a určitou ponurost bylo na protektorátních platidlech dosaţeno technického vrcholu v provedení pozitivních, negativních i kombinovaných giloší a pozitivního i negativního mikropísma v měditisku i offsetu. Vůbec poprvé bylo pouţito také tzv. neviditelného tisku, samostatné tiskové operace provedené barvou viditelnou pouze v ultrafialové části světelného spektra.

4.1.1.4 Obnova Tiskárny platidel Národní banky Československé Konec druhé světové války znamenal pro obnovené Československo neutěšené měnové poměry, kdy na jednom státním území obíhala platidla protektorátní, slovenská i některá obnovená československá, poukázky vytištěné pro Rudou armádu v Sovětském svazu a stahovaná platidla některých sousedních států. Nápravu přinesla aţ peněţní reforma k 1.11.1945, kdy byla dána do oběhu platidla vytištěná za války ve Velké Británii na objednávku československé exilové vlády a platidla tuzemské produkce, jejichţ příprava byla tajně zahájena v Tiskárně bankovek ještě za okupace. Všechna tato platidla byla povaţována za prozatímní a měla být nahrazena definitivními, umělecky i technicky vyspělými, tzv. mírovými penězi. Období druhé poloviny 40. let však bylo charakteristické opakovanými změnami plánované ideové náplně bankovek, odmítnutím dříve přijatých návrhů a tak velkým zdrţováním přípravy nových platidel. V tvorbě papírových platidel se jako nejvýznamnější tvůrce nakonec prosadil Karel Svolinský, jehoţ dvacetikoruna z roku 1949 je dalším vrcholem československé bankovkové grafiky.

4.1.1.5 Tiskárna bankovek Státní banky československé Završením změn v československém peněţnictví po roce 1945 byl zánik Národní banky Československé a vznik Státní banky československé, monobanky, která převzala nejen emisní, ale i komerční funkce. Její součástí se stala i Tiskárna bankovek, pokračující ve výrobě dosavadních a přípravě nových platidel. 16

Toto období bylo nadále charakteristické opakovanými změnami koncepce platidel a přípravou nových, formálně správných bankovek Státní banky československé. Některé z nich jiţ byly technicky zcela dohotoveny nebo i v sériové výrobě, kterou však přerušila další peněţní reforma. Rozsáhlá peněţní reforma vyhlášená k 1.6.1953 ukončila výrobu všech dosavadních a přípravu nových platidel, neboť vyměňované peníze byly z důvodu utajení vytištěny v Sovětském svazu. Tiskárna plynule převzala jejich výrobu z Moskvy, ale postupné nahrazování novými, umělecky hodnotnějšími a technicky vyspělejšími platidly, bylo zahájeno aţ po pěti letech. K zásadní organizační změně došlo k 1.7.1953, kdy byla Tiskárna bankovek Státní banky československé vyčleněna z emisní banky a pod novým názvem Státní tiskárna cenin se stala ekonomicky samostatným podnikem, řízeným ministerstvem financí. Tím skončila její historie jako organizační sloţky centrální banky. K výrobě bankovek přibyla po roce 1953 i výroba státních a po roce 1989 i soukromých cenin a dokladů. I po vyčlenění z centrální banky zůstala Státní tiskárna cenin významným partnerem bývalé Státní banky československé a dnešní České národní banky při výrobě bankovek.6

6

http://www.cnbprovsechny.cnb.cz

17

5 Výroba bankovek 5.1 Vlastní výroba bankovek Vlastní výrobě bankovek předchází zpravidla veřejná soutěţ na celou sadu bankovek. V ní centrální banka oznámí své poţadavky a osloví grafiky a výtvarníky. Ve stanovené době kaţdý odevzdá kompletní návrh a z nich vybere komise vítězný. V České republice jsou současné bankovky dílem Oldřicha Kulhánka. Úkolem rytce je převést návrh výtvarníka do ocelové nebo častěji měděné desky. Jedná se o činnost velmi náročnou na soustředění. Rytec pouţívá tvrdý hrot a do desky vyrývá motiv. Vyrytí jedné strany bankovky můţe trvat podle sloţitosti několik týdnů aţ měsíců. Pokud rytci "ujede" rydlo můţe začít od začátku. Deska vytvořená rytcem se k vlastnímu tisku nepouţije. Došlo by příliš brzy k jejímu opotřebení, a navíc by bylo velmi nepraktické tisknout bankovky kus po kusu. Proto se pomocí leptání zhotoví řada kopií, jeţ vytvoří vlastní tiskovou desku. Taková deska můţe mít rozměry kolem jednoho metru na šířku i na výšku a najednou natiskne aţ čtyřicet bankovek. Souběţně s přípravou tiskové desky se vyrábí v papírně speciální papír. Ten má v mnohém rozdílné vlastnosti od běţného papíru. Zpravidla bývá vyroben z čisté bavlny. To zaručuje jeho vysokou odolnost proti opotřebení. Při jeho výrobě se pouţívají speciální přísady, např. malá barevná vlákna, která navíc svítí v ultrafialovém světle (dříve se místo umělých vláken pouţívaly chlupy zvířat). Dále se vkládá ochranný prouţek (stříbrný pásek v levé části bankovky) a vytvoří se vodoznak. Papír pro tiskárnu dodávají pouze specializované papírny, které zaručují, ţe tiskárna dostane veškerou produkci a stejný papír nebude dodán do jiných rukou. Výroba i převoz papíru jsou hlídány stejně přísně jako samotný tisk bankovek. Pokud by se totiţ papír dostal do rukou padělatelů, měli by jiţ z poloviny vyhráno. Finální výrobek - nejčastěji v arších 1 x 1 metr nebo jako velká role - putuje do tiskárny. Ne všechny části jsou tištěny stejnou technikou. To je moţné zjistit důkladným pozorováním i prostým okem a hmatem. V první fázi se bankovka potiskne tzv. ofsetem. To je rozšířená technika, kterou je tištěna i většina časopisů, novin a knih. Spočívá v tisku, který je na první pohled plochý, nehmatatelný. Následuje potištění tzv. hlubotiskem. Ten spočívá v 18

jiţ zmíněné předloze, kterou připraví rytec, a kopírováním se vytvoří celá deska, v níţ je vyryt motiv. Poté se celá předloha ponoří do barvy a přebytek barvy se setře. Barva zůstane jen v prohloubených místech. Pak se na desku pod velkým tlakem naválcuje papír a ten barvu z prohloubeného místa vysaje. Tisk na bankovce je pak vyvýšený a je cítit hmatem. Takto je na našich bankovkách vytištěn např. portrét historické osoby nebo tzv. slepecká značka. Poslední technikou je tzv. tisk z výšky, který si můţete představit jako klasické razítko, jen s tím rozdílem, ţe se místo gumového pouţívá kovové. Na našich bankovkách je takto vytištěno sériové číslo. Kombinací tří druhů tisku se téměř vylučuje zhotovení velmi kvalitní kopie padělatelem. Zejména hlubotisk se příliš nepouţívá pro jiné účely a jeho hmatový efekt je téměř nemoţné napodobit jinou technologií. Tiskařské stroje jsou dnes schopny tisknout aţ 10 000 archů za hodinu, tj. aţ půl milionu bankovek. Bankovky se v průběhu tisku kontrolují jak pomocí počítačů, tak manuálně. Finální archy ručně kontrolují pracovníci tiskárny - kaţdý arch musí prohlédnout a zkontrolovat, zda je na něm vytištěna bankovka kvalitně a kompletně. Neúplné nebo chybně vytištěné bankovky se označí a po rozřezání vytřídí a sešrotují. Zmetek, který nedopatřením proklouzne kontrolorům a dostane se do oběhu, se rychle stává objektem touhy sběratelů bankovek - notafilistů. Např. bankovka 200 Kč (vzor 1993) s chybným prouţkem, nesoucím místo obvyklého mikrotextu Kč nápis Republique du Zaire (omylem vytištěná na papír, který měl být dodán do jiné tiskárny), má mezi sběrateli cenu aţ 40 000 Kč. Zatím se mezi sběrateli ví o patnácti kusech a další se v oběhu nepředpokládají. Archy bankovek se řeţou na jednotlivé bankovky (stroj najednou můţe řezat aţ 1000 archů bankovek) a opět kontrolují. Poté se přepočítají a svazují pomocí papírových pásek a nakonec se zavaří do igelitu. Potom se s ozbrojeným doprovodem převezou do národní banky, která je uloţí na bezpečné místo a podle potřeby uvádí do oběhu. U nás se bankovky tisknou ve Státní tiskárně cenin. Ta je tiskne pro Českou národní banku, která nese náklady spojené s výrobou. Náklady na výrobu jedné bankovky se pohybují okolo jedné aţ dvou korun za kus.78

7 8

http://www.abicko.cz/clanek/casopis-abc/7926/vyroba-bankovek.html The Moneymakers Kranister Willibald

19

5.2 Zajímavosti z historie výroby bankovek Austrálie je první zemí světa, která nahradila „bankovky z papíru“ bankovkami, vyráběnými ze speciálního polymerového substrátu. K tomuto revolučnímu kroku vedla australskou emisní banku (Reserve Bank of Australia) především snaha o zabránění padělání bankovek. Polymerové bankovky jsou také výrazně trvanlivější neţ papírové (v oběhu vydrţí v průměru čtyřikrát déle), jsou také čistší a hygieničtější. Významná je rovněţ skutečnost, ţe je lze recyklovat výrazně lépe neţ „klasické“ papírové peníze. Eurové bankovky jsou tištěny ve více tiskárnách v několika zemích eurozóny (např. v tiskárně Bundesdruckerei se sídlem v Berlíně) Koordinaci výroby eurových bankovek a dohled nad ní zajišťuje Evropská centrální banka se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem. Díky společnému řízení kvality tisku bankovek splňují všechny bankovky měny euro naprosto shodné standardy (a je moţné je proto např. vyuţívat v bankomatech ve všech zemích eurozóny.9

5.3 Pravidla pro ponechání bankovky v oběhu / stažení bankovky z oběhu 5.3.1 Bankovka opotřebená oběhem Fyzická osoba (s výjimkou směnárníka) takovou bankovku vrací zpět do oběhu, právnická osoba a směnárník nevrací zpět do oběhu a předává ČNB 5.3.2 Běžně poškozená bankovka Fyzická osoba (s výjimkou směnárníka) můţe přijetí takové bankovky odmítnout. Právnická osoba bankovku přijímá a nevrací do oběhu, pokud je takto poškozená bankovka celá; není-li celá, můţe přijetí bankovky odmítnout. Úvěrová instituce provádějící pokladní operace takovou bankovku přijímá a nevrací zpět do oběhu, pokud: - je celá (nechybí ţádná část bankovky, popř. chybí pouze část nebo části jejího okraje nebo obvodu) a skládá se nejvýše ze 2 částí, které nepochybně patří k sobě , nebo - je celistvá (bankovka, která tvoří souvislý celek), a celková plocha takové bankovky je větší neţ 50 %.

9

http://www.mesec.cz/clanky/jak-se-vyrabeji-bankovky/

20

5.3.3 Nestandardně poškozená bankovka Česká národní banka zadrţí takovou bankovku bez náhrady. Úvěrová instituce provádějící pokladní operace a zpracovatel bankovek a mincí zadrţí takovou bankovku bez náhrady a předá ji České národní bance. Ostatní subjekty mohou takovou bankovku odmítnout.

6 Padělání bankovek Padělatelé jen nepozměňují či neupravují bankovky. Hlavně se snaţí vyrobit a vloţit do oběhu co nejvěrnější kopii pravé bankovky, která by byla co nejméně k poznání jako padělek a tak lehce získat pravé bankovky. Je jiţ jedno jestli se jedná o jednotlivce (menší skupiny) nebo organizované zločinecké skupiny.

6.1 Stupně nebezpečnosti Jednotlivé druhy padělků klasifikuje zkušebna platidel České národní banky podle stupňů nebezpečnosti 1 aţ 5, kde stupněm 1 je označován nejkvalitnější - nejnebezpečnější padělek a stupněm 5 nekvalitní - neumělý padělek. Je třeba uvést, ţe např. pokladní v obchodních řetězcích, v bankách atd. musí odhalit při předloţení padělek bankovky stupně nebezpečnosti 3. Padělky stupně nebezpečnosti 1 nebo 2 s největší pravděpodobností mohou odhalit jen řádně proškolení pracovníci s nezbytnými speciálními přístroji. Jednotlivci nebo menší (neorganizované) skupiny pachatelů většinou nevyrobí velké mnoţství vysoce kvalitních padělků a jejich cílem je rychle se padělků zbavit a získat za drobné zboţí pravé peníze při vracení hotovosti nebo za hodnotné zboţí zaplatit padělky. Při tom se, ale vystavují nebezpečí odhalení. Jimi vyrobené padělky jsou většinou stupně nebezpečnosti 4 příp. 3. Organizované zločinecké skupiny se však snaţí vyrobit co největší mnoţství padělků s maximální kvalitou a pak tyto prodávat a distribuovat dalším osobám a překupníkům jako jiné zboţí nejen ve vlastní zemi, ale prakticky po celém světě, čímţ relativně bezpečně získávají dosti velké finanční částky a sami zůstávají v pozadí a v bezpečí. Jimi vyrobené padělky jsou většinou stupně nebezpečnosti 2 příp. 3. Proto pachatelé udávají padělky v méně či špatně osvětlených prostorách (restaurace, trafiky a podobné provozovny), pouţívají je do různých automatů, zamíchané mezi více 21

bankovek, lidem u nichţ předpokládají neznalost ochranných prvků nebo je rozšiřují mezi narkomany, kdy tyto často i vědomě vyuţívají k distribuci apod. Nejdříve si ukáţeme, jak vypadá padělek bankovky stupně nebezpečnosti 5 - neumělý, tedy k oklamání příjemce způsobilý jen ve výjimečných případech :

Obrázek 3 - Bankovky 5. stupně nebezpečnosti

Do stupně nebezpečnosti 4 - méně zdařilé, tedy napodobení tiskových technik i ochranných prvků velmi nedokonalé a k oklamání příjemce způsobilé jen za zvláště pro něj nepříznivých podmínek, byl zařazen např. následující padělek :

Obrázek 4 - Bankovky 4. stupně nebezpečnosti

Padělek bankovky 500 Kč, např. stříbrný prouţek nastříhán z vánočního obalu a nalepen, špatná kopie z inkoustové tiskárny

22

Do stupně nebezpečnosti 3 - zdařilé, tedy padělky zhotovené jinými tiskovými technikami neţ originál, ochranné prvky napodobeny nedokonale nebo chybí, byl zařazen např. následující padělek :

Obrázek 5 - Bankovky 3. stupně nebezpečnosti

Padělek bankovky 2000 Kč, barvy jiné neţ originální, nefunkční tzv. OVI efekt apod. Do stupně nebezpečnosti 2 - nebezpečné, jsou zařazovány padělky zhotovené jinými tiskovými technikami neţ originál, ochranné prvky napodobeny částečně, barevný vjem velmi dobrý.

Obrázek 6 - Bankovky 2. stupně nebezpečnosti

Padělek bankovky 200 Euro, např. nečitelný mikrotext, hologram jiný neţ originální, OVI efekt dobře napodoben tiskem, ale jen v jednom spektru barev apod.

23

Do stupně nebezpečnosti 1 - velmi nebezpečný, jsou jiţ zařazovány padělky dokonale zhotovené odborníky, jsou pouţity stejné tiskové techniky jako u originálů, ochranné prvky jsou napodobeny dokonale, např. do této skupiny lze zařadit padělky bankovky 100 USD tzv. „superdolary".

Obrázek 7 - Bankovky 1. stupně nebezpečnosti

Ohledně padělků bankovky 100 USD tzv. superdolarů existuje plno neznámých faktorů. Z německých zdrojů na internetu by výrobci těchto padělků mohli pocházet ze Severní Koreje, Iránu, Iráku, ale také z USA prostřednictvím CIA. Padělky se pravděpodobně mohly objevovat jiţ v letech 1988, 1990 a 1993, ale poprvé to bylo zřejmé v roce 1994 a je dost dobře moţné, ţe padělky obíhají dosud. Podle polského zdroje na internetu vše údajně začalo v roce 1980 v Birminghamu (Velká Británie), kdy se první padělky superdolarů objevily náhodou mezi 50000 dolarů převedených do liber na drobného kriminálníka Alan Jonese. Dalším vyšetřováním nejen ve Velké Británii, ale v celé Evropě i USA byly zjištěny další osoby. Proto byla vytvořena mezinárodní vyšetřovací skupina nazvaná „Panorama". Stopy směřovaly dvěma směry - k extremní levicové sekci Seana Garlanda z teroristické organizace IRA a do Asie specielně do KLDR. Následně bylo zjištěno od severokorejských uprchlíků z nichţ někteří pracovali dokonce několik let při výrobě padělaných bankovek, ţe k masové výrobě padělků skutečně dochází v KLDR a cestou Thajska a Bali jsou padělky s pomocí severokorejských diplomatů převáţeny do Ruska na vyslanectví KLDR v Moskvě a dále kurýry S.Garlanda do Evropy. Bylo zjištěno, ţe padělky se neprodávaly na černém trhu, ale přímo se měnily v 24

bankách. Americká Federální rezervní banka odhadla, ţe padělků můţe být cca 300 milionů dolarů, ale také i více. Vyšetřovací skupina dále měla zjistit, ţe padělky se tisknou na autentickém papíře, autentickými barvami a nejpravděpodobněji na stejných tiskařských strojích jako v USA. V roce 1999 byl v USA oficiálně obviněn Sean Garland za uvádění do oběhu padělaných bankovek v hodnotě jednoho milionu dolarů, vyrobených v KLDR. Soud v USA se snaţí o vydání Garlanda do USA.10

6.2 Některé případy padělání Vynález papírových peněz - bankovek, směnek, šeků - nabídl padělatelům nové příleţitosti. Podle odhadu Randalla McGowena pro období mezi lety 1700 a 1830 se ve Velké Británii zhruba jedna třetina přijatých zákonných předpisů zabývala paděláním. Nepovolená výroba peněz pokračuje i v současnosti. V roce 2004 například objevila britská kriminální policie asi 170 tisíc liber v eurobankovkách po 50 eurech a tiskařské vybavení. Policejní agentura Evropské unie zvaná Europol pomohla v roce 2003 odhalit dvacet pirátských tiskáren, přičemţ největší z nich zároveň měla zásobu 22 tisíc falešných bankovek. Jen tento stručný pohled dává tušit, ţe padělatelé byli, jsou a budou; jen formy padělání a moţnosti odhalování padělatelů se mění. 6.2.1 Státní a političtí padělatelé historie Mezi pouţívané válečné taktické aktivity patřila i snaha poškodit nepřátelskou ekonomiku paděláním tamní měny. Například Miláno se v letech 1470 aţ 1476 snaţilo podkopat Benátsko paděláním benátského dukátu. Napoleon padělal rakouské a ruské bankovky. Bedřich Veliký dokonce v období sedmileté války vypustil do oběhu svých oponentů více padělaných měn. Během boje za nezávislost Spojených států padělala Velká Británie měnu Continental, takţe se stala bezcennou. Dodnes se v USA uţívá rčení "Not worth a Continental", tj. nestojí ani za Continental. Velká Británie padělala po roce 1790 francouzské asignáty (původně dluhopisy, pouţívané i jako peníze). Během války Severu proti Jihu v USA kaţdá ze stran tiskla padělky měny té druhé. Boj na poli padělatelském byl prý inspirován mexickým paděláním texaských bankovek během války v roce 1846. Během první světové války padělali Britové tureckou měnu. V roce 1926 byly zatčeny takové významné maďarské osobnosti jako šéf policie v 10

http://www.karty-penize.webgarden.name/menu/bankovky-padelky

25

Budapešti a princ Ludwig Windischgraetz po odhalení, ţe byli zapleteni s podporou členů vlády do výroby 30 miliard padělaných francouzských franků; údajně s cílem financovat habsburský převrat nebo pomstit se Francii za teritoriální ztráty vyplývající z trianonské smlouvy. Následně pak byla v roce 1929 přijata Mezinárodní konvence pro potlačení padělání měn. 6.2.2 Falešné peníze jako zbraň Během druhé světové války se snaţilo nacistické Německo v 'Operaci Bernhard' vyrábět falešné bankovky spojenců pomocí otrocké práce v koncentračním táboře Sachsenhausen. Jejich celková nominální hodnota činila sedm miliard dolarů v přepočtu na dnešní americké dolary. USA a Velká Británie zase padělaly měnu nacistického státu Reichsmark (říšskou marku). V minulém století se během vietnamské války snaţily Spojené státy spolu s jihovietnamskou vládou padělat měnu komunisty ovládaného severního Vietnamu, který proti jihovietnamskému spojenci USA zaútočil. Severokorejský komunistický reţim byl později obviňován z toho, ţe padělal americké dolary. Alves Reis, hrdina knihy 'Muž, který ukradl Portugalsko', padělal v roce 1924 dokumenty, které autorizovaly tisk portugalských bankovek v hodnotě 125 milionů dnešních dolarů. Tento podvod - povaţovaný za mistrovský padělatelský čin - vedl k pouţití stejné anglické tiskárny cenin, která tiskla i oficiální portugalskou měnu, za pouţití stejného papíru, stejných barev a tiskařských plátů. Díky tomu se Reis stal největším vkladatelem v Portugalsku, majitelem Bank of Angola & Metropole a - před nečekaným odhalením - váţným uchazečem o kontrolu Bank of Portugal. Existuje lepší způsob financování revoluce neţ natisknout si vlastní peníze? V roce 1848 padělali maďarští aktivisté v Londýně rakouské bankovky. V roce 1896 vyuţil Frederico Mora společnost Spanish-American Printing Company New York a nechal vyrobit jeden milion amerických dolarů v kostarických bankovkách pro financování převratu proti prezidentovi Iglesiasovi. Plán selhal, kdyţ celní úředníci odhalili bankovky zašité v pohovce. O třicet let později zorganizoval jiţ zmíněný rakouský royalista Ludwig Windischgraetz vytištění 100 milionů francouzských franků pro financování restaurace Habsburků na maďarský trůn. 26

6.2.3 Boj vlád proti padělání Vládní boj proti padělání zpravidla zahrnoval jednu ze tří následujících forem: - vypracování zákonů proti padělání, často s trestem smrti za padělání, - přijetí nových technologií jako je vodoznak, papír s vlákny a bankovky zaloţené na polymerech, - zaloţení agentur proti padělání pro vynucování právního rámce proti padělání. Během americké občanské války bylo aţ 40 % bankovek v oběhu padělaných. To není překvapující, kdyţ vezmeme do úvahy, ţe neexistovala centrální banka a své bankovky vydávalo přes 1200 bank. Většina těchto měn měla spíše status privátních měn a byla omezeně přijímána. Odpovědí na tuto různorodost bylo za prezidenta Lincolna zavedení národní měny, podpořené vytvořením Tajné sluţby jako federální agentury, která byla zodpovědná za ochranu integrity měn a bankovek. V Austrálii se v 60. letech minulého století lidé velmi obávali po zavedení decimální soustavy padělaných bankovek, coţ nakonec vedlo k zavedení polymerových bankovek. 6.2.4 Padělky u velkých měn V roce 1994 odhadovalo americké ministerstvo financí, ţe z bankovek v hodnotě 380 miliard dolarů v oběhu je asi 200 milionů dolarů padělků, přičemţ padělky vyrobené v zahraničí představovaly asi dvě třetiny všech zachycených padělků v USA. O deset let později bylo v Británii zachyceno a odstraněno z oběhu 58 807 padělaných skotských bankovek v hodnotě 1,166 milionu liber. To bylo méně neţ v roce 2001, kdy bylo zachyceno 65 363 bankovek, a v roce 2002 (106 335 bankovek), ale více neţ v roce 2003 (31 287 bankovek). Počet padělaných skotských bankovek dosahoval 0,016 % emitovaných bankovek; těch bylo koncem roku 2004 celkem 367 874 146.

27

Během téhoţ roku hlásila japonská vláda zachycení 30 tisíc falešných bankovek z více neţ deseti miliard bankovek v oběhu, znějících na japonské jeny. Kanadské úřady v roce 2004 zabavily 552 980 bankovek v nominální hodnotě necelých 13 milionů kanadských dolarů.11

7 Ochranné prvky bankovek Od doby, co existují peníze, existují i padělatelé. Od jejich prvního zavedení peněz se padělatelé snaţí bankovky napodobit a uvést do oběhu. Vedle historie peněz, jejich vývoje, dochází i k hledání nových ochranných prvků, nových výrobních technologií, se paralelně rozvíjela i historie jejich padělání. Padělané peníze jsou detailními kopiemi zákonných peněz. Jsou vyráběny tak, aby při běţném peněţním oběhu nebyly rozeznatelné od peněz pravých. Mezinárodní politický vývoj otevřel hranice mezi jednotlivými státy do takové úrovně, ţe je moţný zcela bezproblémový a nekontrolovatelný tok osob, majetku, ale i kapitálu. Společně se stále větší dostupností špičkových reprodukčních a počítačových technologií, které jsou schopny ve velmi krátké době vyrobit neomezené mnoţství kopií i těch nejsloţitějších obrazců, toto jen nahrává pachatelům, kteří se paděláním peněz zabývají. V rané době papírových platidel nebyly tak vyvinuté ochrany prvky, dalo by se říct, ţe ţádné neexistovaly. Spoléhalo se na papír a na tisk, který v této době bylo těţké napodobit, protoţe nikdo neměl ten druh papíru, ani tiskárnu na výrobu motivu. Bankovky lze padělat uţ ze své podstaty mnohem snadněji, neţ mince. Zatímco většina padělatelů „amatérů“ začíná a končí své pokusy u laserové tiskárny, tak se i přesto na trhu objevují padělky, které jsou poměrně zdařilé a letmým pohledem u pokladen téměř nepostřehnutelné. V současnosti se nejvíce padělají Kč a eura, zatím co éra falešných dolarů je uţ pryč. Je to způsobeno klesajícím kurzem vůči koruně. Podíváme-li se na statistiky odhalených falzifikátu, tak zjistíme, ţe si naše republika v porovnání se zahraničím nevede vůbec špatně. Roku 2007 bylo odhaleno 3 524 kusů padělaných bankovek, nebo jinak pozměněných bankovek, přičemţ nejvyšší četnost byla zaznamenána u nominálních hodnot bankovek 1 000 Kč a 500 Kč. Zatímco o rok dříve tomu bylo 7 834 falzifikátů, převáţně v hodnotě 5 000 Kč. Statistiky ČNB rozlišují 5 skupin nebezpečnosti falešných bankovek a mincí. Jedná se o padělek: velmi nebezpečný (stupeň 1), nebezpečný (st. 2), zdařilý (st. 3), méně zdařilý (st. 4) a 11

http://ihned.cz/c1-18032080-historie-padelani-penez-a-cennych-papiru

28

neumělý (st. 5), přičemţ nejvíce padělků spadá do skupiny 4 aţ 5. Aby se bankovky co moţná nejvíce ochránily, tak jsou vybaveny mnoha ochrannými prvky a to jak grafickými, tak i v samotném materiálu. Nutno podotknout, ţe valná hromada ochranných prvků je utajena a veřejnost o nich není informována. Právě na tyto prvky se zaměřují odborníci ve zkušebně platidel. Vzhledem k rostoucí ceně sběratelských mincí bankovek na numizmatickém a notafilickém trhu se tak dnes vyskytují četné falzifikáty, jenţ je vydáván za originály. Podívejme se tedy, s jakými základními bezpečnostními prvky se můţeme setkat u současných, nebo jiţ neplatných bankovek. Ochranné prvky se dělí do tří skupin - pro veřejnost, pro odbornou veřejnost a pro specializovaná zařízení, pouţívaná ke kontrole pravosti bankovek při jejich příjmu nebo zpracování různými zařízeními a třídicími systémy.12 1. Vodoznak Vodoznak (téţ vodotisk, průsvitka nebo filigrán) je ochranný prvek. Je dobře viditelný kdyţ se bankovka drţí proti světlu. Vodoznak - značky, obrazce nebo obrazy s papírové hmoty, viditelné v průsvitu (průhledu proti světlu), vznikají sesíláním nebo zeslabením papírové hmoty, vymodelováním plastických obrazců v mokré fázi výroby, při zplsťování (viz obrázek 1). Vodotisk má ochrannou a dekorativní funkci.

Obrázek 8 - Vodoznak

12

http://www.papirovaplatidla.cz/informace/ochranne-prvky

29

7.1.1 Druhy vodoznaků 1. průběţný - probíhá po celé ploše bankovky bez ohledu na tisk avšak vodotisková figura je ve stejné pozici (např. lipové listy vodotiskového papírů 100 Kčs mají špičky vzhůru); vyskytují se i anomálie v poloze vodotisku 2. tmavočarý - zv. pozitivní, papír je v místě kresby zesílen 3. běločarý - zv. negativní, papír je v místě kresby zeslaben 4. kombinovaný - tmavočarý a běločarý (průběţný) společně 5. stupňový - vodotisková kresba vytváří polotóny, symboly, podobizny (1000 Kč III) se také nazývá figurální 6. lokalizovaný - umístěný na stejném místě v bankovkovém poli, ve vodotiskové lokalitě 7. figurální průběţný - nový typ vodotisku, jehoţ figura je na vodotiskovém okraji, ale svoji pozici na svislicí mění, skáče", odtud také pracovní název "skákavý"

2. Ochranný okénkový proužek

Prouţek z umělé metalizované hmoty zapuštěný do papíru, který na lícní straně vystupuje vţdy po 5 mm na povrch papíru. Okénka stříbřité barvy jsou dlouhá rovněţ 5 mm a je na nich zdola nahoru čitelný negativní Mikrotext označující nominální hodnotu bankovky. Při pohledu na bankovku je vidět pouze vystupující část prouţku na lícní straně, při pohledu proti světlu je prouţek vidět z obou stran jako souvislá tmavá linka s prosvítajícím Mikrotextem. 3. Ochranná vlákna

CHEMICKÁ VLÁKNA S její pomocí dochází k chemické citlivosti papíru na určité látky, nebo jde o ochranu tiskové barvy, kdy při nanesení chemické láky dochází rovněţ k nevratné změně barev. Tento způsob ochrany je poměrně levný a proto se s ním lze setkat např. i na jízdenkách.

30

SYNTETICKÁ BAREVNÁ VLÁKNA Do papírové hmoty jsou ve fázi zplsťování vláken přidávané ochranné syntetická vlákna. Část z nich můţe být při normálním světle neviditelná, avšak při pouţití ultrafialového světla jasně zazáří. Podobně se mohou chovat i vlákna, která jsou běţně viditelné, avšak pod zdrojem UV záření zcela mění barvu. Chemická vlákna jsou vlákna v papírní hmotě, která jsou citlivá na UV světlo, nebo obsahují fluor, čímţ ve tmě světélkují. Starší obdobou jsou barevná vlákna, která jsou obsaţeny např. na 100 Kč vzoru 1931. Zde jde o barvená vlákna, nebo např. chlupy, zapracované v papírní hmotě.

4. Soutisková značka

Soutisková (průhledová) značka, jako další ochranný prvek, se skládá z 1000 obrazce, který je rozloţen na obě strany. To znamená, ţe část obrazce se nachází na Korun lícní straně bankovky, druhá část na straně rubové. Z jedné strany bankovky je tedy 50 Euro viditelná jen část značky, aţ druhé strany je viditelná část zbývající. V dopadajícím světle však ţádná z nich nedává smysl. Avšak při pohledu proti světlu se obě části spojí do jediného kompletního obrazce. Obsahují jí dnešní bankovky, písmena „ČR“. Soutisková značka je povaţována za ochranný prvek z toho důvodu, ţe padělatelé nemají k dispozici simultánní tisknuci stroje, a proto musí tisknout zvlášť lícovou a zvlášť rubovou stranu. Obrazce se pak rozcházejí a nevytvářejí jediný kompletní obrazec, který by byl jasně čitelný.

Obrázek 9 - Soutisková značka

5. Skrytý obrazec

Stane se viditelným tehdy, sklopíme-li bankovku ve výši očí do vodorovné polohy proti zdroji světla. Tvoří ho vţdy číslo označující nominální hodnotu bankovky. Z delší strany bankovky je obrazec pozitivní, tj. tmavý, z kratší strany negativní (světlý). Je umístěn na lícních stranách bankovek v ornamentech na rameni portrétu, popř. nad ním. 31

6. Opticky proměnlivá barva (OVI=Optical Variable Ink) Opticky proměnlivá barva je podobně jako sklopný efekt zaloţená na optickém efektu. Segment vytištěný speciální tiskovou barvou mění své zabarvení v závislosti na tom, v jakém úhlu se bankovka sklopí proti dopadající světlo. Barva, kterou vidíme při běţném přímém pohledu na bankovku se při sklopení bankovky proti světlu změní na barvu zcela jinou. Například zlatá se mění na zelenou. Jelikoţ se jedná o barvu finančně velmi nákladnou, bývá většinou pouţívána jen na malé ploše. Barva je výrobcem dodávána jen prověřeným ceninového tiskárnám. Tisk opticky proměnlivé barvy pro nedostupnost speciálních barev padělatelé většinou ignorují. V případě českých bankovek byla opticky proměnlivá barva pouţitá na hodnotách 2 000 Kč a 5 000 Kč, u tisícikoruny aţ u nového vzoru 1996. 7. Iridiscentní pruh Tzv. ochranný Iridiscentní pruh (iridiscentní znamená duhově proměnlivý) o šířce cca 20 mm je umístěn na lícní straně blíţe pravému okraji bankovky. Při běţném pohledu na bankovku se jeví jako průhledný, slabě okrově zbarvený pruh, při sklopení bankovky proti světlu získává slabý barevný nádech s kovovým odleskem. Na iridiscentním pruhu mohou být negativně (tj. jako světlá) vyznačena čísla označující nominální hodnotu bankovky. Při sklopení bankovky se tato čísla jeví proti lesklému pruhu jako tmavá. 8. Mikrotext Mikrotext je tištěn jak tiskem z hloubky, tak tiskem z plochy. Jeho umístění u jednotlivých bankovek je individuální, na lícní straně bývá ve velkém hodnotovém čísle, v podtisku textů na levé straně, kolem portrétu apod. Na všech bankovkách je vţdy na lícní straně v pruhu základní barvy vybíhajícím do pravého bílého okraje skryt Mikrotext číselně označující hodnotu bankovky (s výjimkou 50 Kč vzoru 1993, kde se Mikrotext skládá z písmen "A"), na rubové straně rovněţ v pruhu základní barvy u pravého okraje je skryt Mikrotext slovně nebo číselně označující hodnotu bankovky. 9. Papír Papír je nejhmotnější částí bankovek. Na papír určený k tisku bankovek jsou samozřejmě kladeny náročnější poţadavky, neţ jaké by mohl splnit obyčejný konzumní papír. Pro tisk se pouţívá speciální bankovní papír, který se od běţně pouţívaného papíru liší silou, strukturou i zabarvením. Tento papír musí mít větší pevnost a pruţnost, musí být odolný vůči 32

rozlámanému při prohýbání i proti natrţení (i vyprání v pračce). Současně české bankovky jsou tisknuté na přírodně zbarveném papíře. To znamená, ţe papír není čistě bílý, ale má velmi slabý, světlo - okrový nádech. 10. Akustický bezpečností prvek Zvuk bankovek papír "zmuchlaní" nebo tření je ovlivňován vhodným sloţením vláken papíru. Papír bankovek zní jinak neţ „papír na psaní“, zvuk je "tvrdší".

11. Giloš Jde sloţitý obrazec, sloţený ze spojitých jemných linek (kruhové, elipsovité, či jiné geometrické linie) jejichţ uspořádání se opakuje v pravidelných intervalech. Dříve se tiskly na gilošérce, zatímco dnes je tvořen za pomocí softwaru. Při kopírování na domácích kopírkách se linky rozruší na jednotlivé segmenty a je patrná mezera mezi jednotlivými úseky. Giloše rozlišujeme: 1) irizující - barevný přechod 2) tmavočarý - patrná černá linka 3) běločarý - patrná bílá linka 4) gilošová výseč 5) běločarý s kolorovanou výplní

12. Rytiny Ruční rytina Do kovové desky se ručně vyrývá kresba, která se poté přenáší na tiskovou formu. Výsledné linky jsou trojrozměrné o různých tloušťkách od silných po nepatrné linky. Díky ručnímu zpracování je její grafické napodobení velmi náročné, pouţívá se především právě v bankovkové grafice. Naše Státní tiskárna cenin je jedna z mála, tiskáren, která ji vyuţívá i pro 33

jiné účely neţ je tisk bankovek. Mezi naše neslavnější rytce patří Ladislav Jirka a Jindra Schmidt. Mechanická rytina Na rozdíl od ruční rytiny je linka do kovové desky přenesena strojem. Obsahuje jí například 50 Kč z roku 1929 ……… vlnovkou natisknuty číslice 50.

Obrázek 10 - Mechanická rytina

13. Mikropísmo (mikrotext) K jeho tisku se pouţívá ofset nebo hlubotisk. Tisknou se jím linky, vyplňují obrazce nebo se z nich skládá samostatný obrazec. Pravost bankovky nebo šeku je moţné ověřit pouhým okem nebo s pomocí lupy. Kopírky stroje neumí mikrotext napodobit. Mikrotext je hojně vyuţit na protektorátních bankovkách vyšších nominálů, např. 500 Kč, 1 000 Kč.

Obrázek 11 - Mikropísmo

14. Iris Tato technologie tisku se vyznačuje plynulým přechodem jednotlivých odstínů barev. V kombinaci s gilošem nebo podtiskovým rastrem se výrazně zvyšuje stupeň zabezpečení 34

bankovek a dokladů. Irisový přechod barev se obtíţně tiskne na tiskárnách, které k tomu nejsou určeny a které nelze běţně pořídit.

15. Rastr Vytváří se kombinací různé struktury a orientace linek. V podtiscích je patrný jako linie různé hustoty, které způsobují dojem odlišných odstínů dané barvy. Při kopírování dochází k jeho nezobrazení, nebo porušenosti na falzifikátu. Někdy je rastr rozčárkovaní, nebo vytváří skrytý nápis.

16. Plošný reliéf Ve své podstatě jde o mechanickou rytinu, která vytváří dojem plasticity zobrazovaného grafického obrazce. Vytváří se jím různé ozdobné pásy, ale i samotné figury, jako na našich bankovkách vzoru 1953. Při kopírování dochází k deformaci takovéhoto obrazce.

Obrázek 12 - Plošný reliéf

17. Fluorescenční tisk (flu) Jde o podobný princip jako má opticky proměnlivá barva. Obrazec vytištěn luminiscenční barvou je pod běţným světlem obtíţně viditelný, nebo zcela neviditelný. Luminiscenční tisk je patrný buď pod UV světlem. Tohoto tisku bylo vyuţito jiţ na protektorátních bankovkách a dnes je patrný na současných bankovkách.

35

18. Konfety Jde o obarvené částečky papíru, které jsou zapracovány v papírní hmotě. Lze se s nimi setkat například na bankovce hodnoty 500 Kč vzoru 1929.

19. Tisk Tisk je nejlepší ochranou proti padělání. Rozlišit totiţ tiskařské techniky, dosáhnout jejich skladbu, která se vyuţívá pro tisk moderních chráněných bankovek, není ani pro dobře vybavenou padělatelského dílnu moţné. Mezi legálně vytištěnou bankovkou a padělkům, tak potom vznikají evidentní rozdíly a to nejen v technologických postupech, ale také v samotných tiskových technikách, které byly pouţity. Tyto rozdíly pak představují exaktní základ pro konečný verdikt, zda se jedná o legální bankovku nebo padělek. Tisk z výšky (knihtisk) je nejstarší z pouţívaných tiskových metod. Jeho pojmenování vystihuje skutečnost, ţe na "tiskové desce jsou tisknoucí místa vyvýšený." Je to podobné jako u běţně pouţívaných gumových razítek. Tisk z výšky se v dnešní době pouţívá k číslování bankovek nebo k tisku některých doplňujících prvků. Těmito doplňujícími prvky mohou být např. na amerických dolarech pečeť ministerstva financí USA a razítko federální banky. Vyznačuje se tmavším orámováním na okraji, které vzniká utřeným barvy tiskovou deskou. Tisk z plochy (ofset) se pouţívá především na tisk pestrobarevných podtisku aţ hlediska ochrany má nejmenší význam. Na výrobu podtisková se také vyuţívá sběrný tisk z výšky, který je kombinací tisku z výšky a tisku z plochy. Ten umoţňuje s velkou přesností různobarevně potiskovat obě strany papíru. Tím vzniká jeden z dalších ochranných prvků, tzv. soutisková značka. Tisk z hloubky je třetím základním druhem tisku. Uţ název napovídá, ţe "tisknoucí místa jsou pod úrovní povrchu tiskové desky." Pomocí něj jsou vyrobeny především tiskové obrazce, číselné označení hodnot, portréty a texty. Tiskový obrazec, který je tisknutí touto technikou je vizuálně mnohem plastičtější. To je způsobeno tím, ţe vrstva nanášené barvy je proměnlivá podle hloubky, do jaké byly prvky vryt do tiskové desky. Ochranný prvek, který vzniká při hlubotisku je tzv. sklopný efekt.

36

20. Sklopný efekt (skrytý obrazec) Sklopný efekt, jako jeden z dalších ochranných prvků, je také jinak zvaný skrytý obrazec. Vzniká speciálním uspořádáním plastických linek, na které dopadá světlo. Je viditelný tehdy, pokud bankovku zvedneme do výše očí a sklopí do vodorovné polohy. V případě českých bankovek se zde objevuje obrazec, který je shodný s hodnotou bankovky.

Obrázek 13 - Skrytý obrazec

21. Číslování a sériování Dalšími prvky technické ochrany bankovek jsou i různé druhy číslování a sériovaní. Číslo a série bankovky jsou tisknuté tiskem z výšky. Není moţné, aby dvě bankovky měly shodné číslo. Tím se podstatně zhoršují podmínky pro padělání bankovek ofsetovým tiskem. 22. Perforace (mikro-perforace)

Perforace je ochranným prvkem, kdy při nastavení bankovky proti světlu se v holografické fólii objeví drobné perforace ve tvaru symbolu EURO. Také se zobrazí drobné čísla, které vyjadřují hodnotu bankovky.

37 Obrázek 14 - Perforace

23. Speciální barvy Pro tisk jsou v pouţívané v některých oblastech speciální barvy, které leţí mimo barevný gamut CMYK tiskárny, proto nemůţou byt věrně reprodukovaný. Ostatní odstíny jsou mimo barevného prostoru RGB, a proto nejsou přesně zachyceny skenerem. Určité častí bankovek se dají otřít o obyčejný papír a zůstanou šmouhy, třeba pouţito u Švýcarských bankovek.

24. Magnetické prvky

Inkoust dolarových bankovek obsahuje magnetické pigmenty, coţ lze zjistit vhodnými senzory. U některých bankovek jsou sériové čísla (většinou černá) značené inkoustem obsahujícím magnetické pigmenty. Magnetické barviva jsou podobné jako povlak magnetické pásky. Demonstrační video

25. Elektrická vodivost Některé prvky bankovek mohou být elektricky vodivé. Inkoustu mohou být vhodnými vodivých částic.

26. EURion-konstelace EURion-konstelace, taky nazvaná Omron - jsou kruhy resp. obrazce na bankovkách. Na základě těchto obrazců je můţe přístroj/software kopírky, scannerů nebo jiných digitálních přístrojů rozeznat a zabránit zpracování bankovek, kterých účelem je jejich padělání. EURion krouţky mají průměr 1 mm a vyskytují se na různých měnách ve ţluté, zelené nebo oranţové barvě. Algoritmus počítá s tím, ţe je pět krouţků, které mají mezi sebou určitou vzdálenost. Přesný algoritmus vývojáři přísně tají.

Obrázek 15 - Omron

38

27. Infračervené záření Tisk tohoto prvku patří do kategorie "pro odbornou veřejnost" a "pro specializovaná zařízení". Infračervený tisk Ochranné prvky infračerveného tisku jsou viditelné pouze se speciálním osvětlením tzv. IR světlem. Při tisku jsou části bankovek vytištěné speciální IR barvou. Níţe najdete ukázky několika bankovek, jak vypadají při nasvíceni IR světlem a pod normálním světlem. Infračervené záření má vlnovou délku mezi 780 nm a 1 mm

Obrázek 16 – Stupnice vnímání barev

28. Hologram a holografie Samostatným oborem zabývající se vývojem hologramů je tzv.holografie. Holografie je vyspělá forma záznamu obrazu, která umoţňuje zachytit jeho trojrozměrnou strukturu. Hologramy mohou mít různé formy a způsoby aplikace. Uţívají se kusové, průběţné, aplikované raţbou nebo lepením, v případě unity v okénkovém metalickém prouţku mohou být zapracovány do hmoty papíru. Hologramy jsou buď plně metalické, částečně demetalizované, nebo plně transparentní. V hologramu je spojena vysoká technická náročnost s výtvarnou a estetickou hodnotou. Pro ochranu cenin jsou vyuţívány ceninové hologramy, které jsou mezinárodně registrovány. Tyto speciální hologramy obsahují mikroprvky a nanoprvky, dále kinetické efekty a skryté prvky kontrolovatelné laserem. Tato technologie můţe být vyuţita i ke skladování binárních dat. Termín holografie vznikl sloučením dvou řeckých slov holos (úplný) a grafie (záznam). Dennis Gabor dal v roce 1948 holografii teoretické základy, avšak plného rozvinutí dosáhla aţ s vynalezením laseru v roce 1960, který dodal dostatečně bodové a koherentní světlo. První trojrozměrný záznam, zobrazující vláček, se podařilo vytvořit vědcům na michiganské univerzitě (Emmett Leith a Juris Upatnieks) v roce 1964. Následný vývoj se ubíral přes holografický záznam pohybu, 39

trojrozměrné obrázky na obálkách knih a časopisů aţ k datovému záznamu. Pro ochranu bankovek se pouţívá několik forem hologramů (např. 2D hologram; flip - flop hologram apod.). Mezi poměrně nové metody ochrany bankovek patří tzv.profilometrie,verifikace bankovek pouţitím 3D profilometrické techniky. Jde v podstatě o bezkontaktní měření výškového a šířkového 3D profilu. Laserová profilometrie vyuţívá známý tzv. triangulační princip. Na měřený objekt je promítána tenká laserová čára. Obraz laserové čáry je snímán pod úhlem CCD kamerou. Ze snímaného obrázku je následně vyhodnocen profil objektů v průřezu,

určeným

laserovou

čarou.

Především pro badatelské účely se v současné době pouţívá vedle profilometrie také morfometrie. Jedná se o metodu široce uţívanou v mnoha oblastech lidské činnosti (lékařství, geografie apod.). Jde v podstatě o měření různých veličin v předem stanovených jednotkách nebo v absolutních číslech. U předem stanovených jednotek se nejčastěji pouţívá mm nebo μm, s následným moţným přepočtem na jiné jednotky (v případě notafilie nejčastěji cm). Prostřednitvím morfometrie je moţné měřit délkové hodnoty veškerých atributů na bankovce, včetně jejich jednotlivých prvků. Z výsledků lze pracovat ve smyslu statistiky a komparace (kupř. porovnání morfometrických ukazatelů dvou emisí bankovek, bankovky).13

13

http://www.infofila.cz/

40

8 Zadržené padělky v číslech

Obrázek 17 - Graf počtu zadržených padělků v letech 2005-2014 Statistika je platná ke dni 31. 1. 2015. Údaje za jednotlivé roky jsou aktualizované o počty padělků, doručené České národní bance po uzávěrce statistik daného roku.

Padělaná a pozměněná platidla a napodobeniny v roce 2014 (čtvrtletně) Padělky bankovek

Pozměněné bankovky a mince

Padělky mincí

Napodobeniny Celkem

CZK EURO USD OST CZK EURO OST CZK EURO USD OST 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí 4. čtvrtletí Celkem

bankovek a mincí

555

123

53

3

3

14

0

3

1

0

1

756

2 559

672

408

130

1

1

14

0

4

1

1

0

1 232

113

610

208

38

11

1

8

0

4

0

0

0

880

59

535

450

14

4

13

1

6

-1

0

0

2 593

85

2 372

1 189

29

9

49

1

17

1

1

1

5 461

2 816

1 571 1 792

Tabulka 2 - Zadržené padělky a pozměněné bankovky a mince v r. 2014 Padělaná a pozměněná platidla a napodobeniny v roce 2015 (čtvrtletně) Padělky bankovek

Pozměněné bankovky a mince

Padělky mincí

Napodobeniny Celkem

CZK EURO USD OST CZK EURO OST CZK EURO USD OST 1. čtvrtletí

481

114

15

8

2

8

0

6

0

Tabulka 3- - Zadržené padělky a pozměněné bankovky a mince v r. 2015

41

0

0

634

bankovek a mincí 241

Padělaná a pozměněná platidla a napodobeniny v roce 2014 (nárůstem) Padělky bankovek

Pozměněné bankovky a mince

Padělky mincí

Napodobeniny Celkem

CZK EURO USD OST CZK EURO OST CZK EURO USD OST 1. 555 čtvrtletí 2. 1 čtvrtletí 227 3. 1 čtvrtletí 837 4. 2 čtvrtletí 372

bankovek a mincí

123

53

3

3

14

0

3

1

0

1

756

2 559

531

183

4

4

28

0

7

2

1

1

1 988

2 672

739

221

15

5

36

0

11

2

1

1

2 868

2 731

1 189

1 792

29

9

49

1

17

1

1

1

5 461

2 816

Tabulka 4 - - Zadržené padělky a pozměněné bankovky a mince v r. 2014

Padělaná a pozměněná platidla a napodobeniny v roce 2015 (nárůstem) Padělky bankovek

Pozměněné bankovky a mince

Padělky mincí

Napodobeniny Celkem

CZK EURO USD OST CZK EURO OST CZK EURO USD OST 1. čtvrtletí

481

114

15

8

2

8

0

6

0

Tabulka 5 - - Zadržené padělky a pozměněné bankovky a mince v r. 2015

42

0

0

634

bankovek a mincí 241

9 Závěr Málokdo ví, jak bankovky vznikají, jaké materiály se pouţívají k její výrobě a jak jsou tyto bankovky chráněny proti padělání, respektive jaké jsou jejich ochranné prvky a právě z tohoto důvodu bylo zvoleno dané téma a dopodrobna rozebrány tyto informace. Prvky v posledních letech stále přibývají, ale vzhledem k dnešní technologii ani takový počet prvků, jako je v současnosti, nezastaví padělatele před jejich činností. Většinou jsou zadrţené bankovky v České republice zařazeny do stupně nebezpečnosti 3 a 4. Tyto bankovky bývají vyrobené na inkoustových tiskárnách a u třetího stupně jsou pak jen dodělané některé z ochranných prvků. U těchto bankovek je z větší části zřetelné, ţe se jedná o padělek, ale i v takovýchto případech jsou bankovky přijaty a zařazeny do trţeb. Tyto padělky jsou převáţně akceptovány u pokladen v prodejnách, dále např. v barech, restauracích, novinových stáncích apod. V České republice se ale padělají nejen koruny, ale i eurobankovky. Tyto bankovky jsou většinou zařazeny do stupně nebezpečnosti 2 a 3. Např. na Slovensku, které euro přijalo 1.1.2009 značně stoupl v prvním čtvrtletí výskyt těchto padělků. Do budoucna se společně s výrobou peněz sice budou objevovat nové ochranné prvky, ale se současnou a budoucí technologií nebude problém vyrábět padělané bankovky a kvalita těchto padělků bude stále stoupat.

43

10 Použité zdroje 10.1 Seznam použité literatury BROŢ, Jiří a HRADECKÝ, Michal – Platební prostředky, jejich ochrana a padělání, Praha : tiskárna MV p.o., 2008, ISBN 80-7312-055-0. NOLČ, Jiří – Numismatika, peníze v českých zemích. Brno: nakladatelství Computer Press, a.s., ISBN 978-80-251-2105-4 KALABIS, Zbyněk – Základy bankovnictví. 2012-01-08 Bizbooks, ISBN 978-80-265-0001-8 KRANISTER, Willibald. The Moneymakers. 1991-03-01- Black Bear Publishing, ISBN 97809-514-5220-2

44

10.2 Internetové zdroje http://www.cnbprovsechny.cnb.cz/cs/vyroba_bankovek_historie/vyroba_bankovek_po_roce_ 1928.html http://finance.idnes.cz/jak-jsou-bankovky-chraneny-pred-padelanim-fga/karty.aspx?c=A050907_151411_fi_osobni_zal http://www.cnb.cz/cs/platidla/padelky/ http://www.karty-penize.webgarden.name/menu/bankovky-padelky http://www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky/ http://finance.idnes.cz/viteze.aspx?r=fi_osobni&c=A050907_142718_fi_osobni_zal http://finance.idnes.cz/ochranne-prvky-bankovky-08k/viteze.aspx?c=A070223_150824_fi_blind_vra http://www.papirovaplatidla.cz/informace/ http://www.infofila.cz/ http://ihned.cz/c1-18032080-historie-padelani-penez-a-cennych-papiru/ http://www.mesec.cz/clanky/jak-se-vyrabeji-bankovky/ http://www.abicko.cz/clanek/casopis-abc/7926/vyroba-bankovek.html http://www.cnbprovsechny.cnb.cz http://vlast.cz/platidla-ceske-republiky/

45

10.3 Seznam obrázků a tabulek Obrázek 1 - Alois Rašín ............................................................................................................. 5 Obrázek 2, 3 - ponechané bankovky v českém peněţním oběhu ............................................... 6 Obrázek 3 - Bankovky 5. stupně nebezpečnosti ....................................................................... 22 Obrázek 4 - Bankovky 4. stupně nebezpečnosti ....................................................................... 22 Obrázek 5 - Bankovky 3. stupně nebezpečnosti ....................................................................... 23 Obrázek 6 - Bankovky 2. stupně nebezpečnosti ....................................................................... 23 Obrázek 7 - Bankovky 1. stupně nebezpečnosti ....................................................................... 24 Obrázek 8 - Vodoznak .............................................................................................................. 29 Obrázek 9 - Soutisková značka ................................................................................................ 31 Obrázek 10 - Mechanická rytina .............................................................................................. 34 Obrázek 11 - Mikropísmo ........................................................................................................ 34 Obrázek 12 - Plošný reliéf ........................................................................................................ 35 Obrázek 13 - Skrytý obrazec .................................................................................................... 37 Obrázek 14 - Perforace ............................................................................................................. 37 Obrázek 15 - Omron ................................................................................................................. 38 Obrázek 16 – Stupnice vnímání barev ...................................................................................... 39 Obrázek 17 - Graf počtu zadrţených padělků v letech 2005-2014 .......................................... 41 Tabulka 1 - shrnutí informací o českých bankovkách .............................................................. 11 Tabulka 2 - Zadrţené padělky a pozměněné bankovky a mince v r. 2014............................... 41 Tabulka 3 - Zadrţené padělky a pozměněné bankovky a mince v r. 2015............................... 41 Tabulka 4 - Zadrţené padělky a pozměněné bankovky a mince v r. 2014............................... 42 Tabulka 5 - Zadrţené padělky a pozměněné bankovky a mince v r. 2015............................... 42

46