Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Právo a právní věda Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva
Diplomová práce Ochrana zvířat proti týrání Lukáš Mantič 2012
„Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: „Ochrana zvířat proti týrání“ zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury“.
V Brně dne 30. 03. 2012
…….……………………….
-2-
Na tomto místě bych chtěl poděkovat JUDr. Janě Dudové, Ph.D. za pomoc a cenné rady při zpracování práce. A dále rodině a kamarádům, kteří mě při psaní práce podporovali.
-3-
Obsah Úvod .......................................................................................................................... - 6 1 Historie právní úpravy ochrany týrání zvířat u nás ................................................... - 8 2 Prameny právní úpravy ochrany týraných zvířat .....................................................- 10 2.1 Přímé předpisy k ochraně zvířat .......................................................................- 10 2.2 Nepřímé předpisy k ochraně zvířat ..................................................................- 12 3 Vymezení základních pojmů ...................................................................................- 15 3.1 Zvíře nebo živočich ..........................................................................................- 15 3.2 Skupiny zvířat podle zákona .............................................................................- 17 3.2.1 Hospodářská zvířata..................................................................................- 18 3.2.2 Volně žijící zvířata .....................................................................................- 18 3.2.3 Zvířata v zájmovém chovu.........................................................................- 19 3.2.4 Pokusná zvířata .........................................................................................- 20 3.2.5 Zvířata v lidské péči ...................................................................................- 20 3.3 Týrání zvířat.....................................................................................................- 21 3.4 Propagace týrání zvířat ....................................................................................- 26 4 Zákon na ochranu zvířat proti týrání .......................................................................- 27 4.1 Usmrcení zvířat................................................................................................- 27 4.2 Zákroky na zvířatech ........................................................................................- 28 4.3 Veřejná vystoupení ..........................................................................................- 29 4.3.1 Můj pohled na cirkusy ...............................................................................- 29 4.4 Ochrana zvířat při přepravě .............................................................................- 30 4.5 Ochrana hospodářských zvířat .........................................................................- 30 4.5.1 Velikost klecí drůbeže ...............................................................................- 31 4.5.2 Kožešinová zvířata a zvěř ..........................................................................- 32 4.5.3 Týrání hospodářských zvířat a rozhodnutí soudů .......................................- 32 4.6 Ochrana zvířat v zájmových chovech................................................................- 34 4.6.1 Zvíře vyžadující zvláštní péči......................................................................- 35 4.6.2 Toulavá a opuštěná zvířata .......................................................................- 35 -
-4-
4.6.3 Týraní psů z praxe .....................................................................................- 36 4.6.4 Pohled na bezobratlé ................................................................................- 37 4.7 Ochrana volně žijících zvířat.............................................................................- 38 4.7.1 Kladení pastí z Plzeňska.............................................................................- 38 4.7.2 Handicapovaná zvířata ..............................................................................- 39 4.8 Ochrana pokusných zvířat ................................................................................- 40 4.9 Orgány ochrany zvířat ......................................................................................- 42 4.9.1 Ministerstvo .............................................................................................- 42 4.9.2 Ústřední komise........................................................................................- 42 4.9.3 Státní veterinární správa ...........................................................................- 43 4.9.4 Obec .........................................................................................................- 43 5 Delikty....................................................................................................................- 44 5.1 Správní delikty .................................................................................................- 44 5.1.1 Přestupky .................................................................................................- 44 5.1.2 Jiné správní delikty....................................................................................- 45 5.1.3 Zvláštní opatření .......................................................................................- 45 5.2 Trestný čin .......................................................................................................- 46 5.3 Soukromoprávní delikt ....................................................................................- 48 6 Rozsáhlá novela zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání ..................- 49 7 Srovnání se zahraniční úpravou ..............................................................................- 52 Závěr.........................................................................................................................- 56 Resumé .....................................................................................................................- 58 Seznam použité literatury .........................................................................................- 60 -
-5-
Úvod Při výběru tématu mé diplomové práce jsem především zohlednil svůj zájem o životní prostředí, zejména o živé tvory, a chci se proto blíže podívat na současnou úpravu jejich ochrany v právním řádu České republiky. Konkrétně se chci zaměřit na ochranu proti týrání, protože si myslím, že je důležité se věnovat tomuto problému podrobněji. Již vyhledávání literatury mě v tomto názoru utvrdilo, poněvadž odborných prací zabývajících se ochranou zvířat proti týrání není mnoho. Většina lidí pohlíží na zvířata jako na pouhé věci, které slouží pouze k našemu užitku a neváží si jich jako živých tvorů. To může být způsobeno soukromoprávní úpravou, která zvíře považuje za věc. V celé práci budu ovšem vycházet především ze zákona na ochranu zvířat proti týrání, který je stěžejním zákonem zabývajícím se týráním zvířat, který na zvíře pohlíží z jiného úhlu. Za cíl práce jsem si stanovil rozebrat stávající právní úpravu a navrhnout možné řešení zjištěných nedostatků. Nejprve bych ve stručnosti uvedl historii právní úpravy ochrany týraných zvířat na našem území od poloviny 19. století po současnost, aby bylo patrné, jak se vyvíjel pohled na práva zvířat od minulosti k dnešku. V další kapitole se zaměřím na prameny právní úpravy, a to nejen vnitrostátní, ale také nařízení a směrnice Evropské unie. Ve třetí kapitole definuji základní pojmy užívané v právních předpisech. Především rozdíly mezi jednotlivými definicemi zvířete a živočicha v zákonech, a také rozdělení zvířat podle zákona. V neposlední řadě bych zmínil jednání, které je u nás považováno za týrání. Stěžejní částí celé práce jsou kapitoly věnované ochraně zvířat proti týrání. Nejprve uvedu obecnou úpravu ochrany zvířat, následně úpravu ochrany konkrétních skupin zvířat, jak jsou děleny podle zákona. Podívám se blíže zejména na ustanovení zákona, která doplním aktuálními problémy a případy z praxe, samozřejmě společně s mými poznámkami a komentáři. Neopomenu ani orgány působící na poli ochrany týraných zvířat. V další kapitole se budu věnovat deliktům a sankcím za porušení ustanovení zákona. Nejen přestupkům a správním
-6-
deliktům podle zákona na ochranu zvířat proti týrání, ale i závažnějším činům, jež jsou upraveny v trestním zákoníku. Samozřejmě v práci nesmím opomenout chystanou novelu zákona na ochranu zvířat proti týrání, jež nabývá účinnosti na začátku příštího roku. Především proto, aby bylo vidět, kterým směrem se naše právní úprava ubírá. V poslední kapitole popíšu některé rozdíly mezi naší a zahraniční úpravou, konkrétně jsem si vybral úpravu švýcarskou, která je považována za jednu z nejpodrobnějších a nejpokrokovějších úprav vůbec. V závěru pak zhodnotím současnou právní úpravu ochrany týraných zvířat, zejména se zaměřím na nedostatky a mezery v zákoně s návrhy na možné řešení problému.
-7-
1 Historie právní úpravy ochrany týrání zvířat u nás První právní norma týkající se ochrany zvířat vyšla na našem území již roku 1855. Nařízení č. 31/1855 ř. z., jímž se vdává zákonný předpis proti týrání zvířat. Na základě tohoto nařízení došlo v jednotlivých zemích k vydání tří vyhlášek. První vyhláška č. 8/1899 slez. z. z., obsahující zákazy častěji pozorovaného, pokud se týče při živnostenském provozu obvyklého zlého nakládání se zvířaty, druhou byla vyhláška č. 61/1901 mor. z. z., kterou se vyhlašují předpisy proti týrání zvířat a nakonec vyhláška č. 45/1902 čes. z. z., o zamezení týrání zvířat. Vyhlášky
obsahovaly
především
povinnosti
a
zákazy
při
nakládání
s hospodářskými zvířaty a výklad na konkrétní případy týrání z tehdejší doby. Trestá se například zanedbávání domácích zvířat co do krmení, napájení, čistoty nebo uvazování psů na krátké řetězy.1 V období první republiky nedošlo k vydání dalších právních předpisů spojených s ochranou zvířat. Platila ochrana přijatá z rakouského práva. K zásadní změně ochrany zvířat dochází po zřízení Protektorátu Čech a Moravy v roce 1939. Došlo k podrobnější úpravě nařízením vlády č. 106/1939 Sb., o ochraně zvířat proti týrání. Datem, kdy se stalo nařízení účinným, pozbylo účinnosti výše uvedené nařízení z roku 1855 a také vyhlášky z přelomu století. Roku 1941 bylo nařízení vlády novelizováno nařízením č. 108/1941 Sb., kterým byly především zpřísněny trestní postihy. Krom novelizace byly ve stejném roce vydány prováděcí předpisy č. 109/1941 Sb. a č. 110/1941 Sb., které velmi podrobně upravovaly problematiku týrání zvířat. Spolu s definicí týrání obsahovaly tyto předpisy i pokyny k takovému zacházení se zvířaty, aby nedocházelo k jejich utrpení a jejich součástí byly také sankce za porušení povinností. Tyto právní předpisy byly přímými předchůdci současné úpravy. Ústavním dekretem prezidenta republiky č. 11/1944 Úř. věst. čsl., o obnovení pořádku, byly
1
RYDVAL, Tomáš. Ochrana zvířat proti týrání jako součást právní ochrany zvířat v České republice. Aplikované právo. 2006, č. 2, s. 31 – 33.
-8-
z používání vyloučeny předpisy z doby od 30. 09. 1938 z oborů soudního práva trestního, soudního řízení trestního, práva osobního a práva rodinného.2 Po roce 1948, kdy v Československu dochází ke změně režimu a k moci se dostává Komunistická strana Československa, se na našem území ochrana zvířat proti týrání vytrácí. Hlavním důvodem bylo především socialistické zemědělství a využívání zvířat jako pouhých produktů. Obecný zákaz týrání zvířat sice v právním řadu tehdejší doby nalezneme, ale nemá další podrobnější úpravu a někdy dokonce ani stanovenou sankci za jeho porušení. Například roku 1950 byl vydán zákon č. 88/1950 Sb., trestní zákon správní, který ukládal pokutu do výše 5.000,- Kč nebo odnětí svobody v době trvání maximálně sedm dní tomu, kdo bezdůvodně působí zvířeti bolest nebo jiné utrpení. 3 V roce 1992 se již objevuje právní úprava, která po řadě novelizací platí dodnes. Jedná se o zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, s účinností od 29. 05. 1992. K dnešnímu dni byl novelizován třináct krát. Nejvýznamnější novelou byl zákon č. 312/2008 Sb., dosud poslední novela byla přijata v loňském roce jako zákon č. 308/2011 Sb., s účinností od 01. 01. 2012.
2
RYDVAL, Tomáš. Ochrana zvířat proti týrání jako součást právní ochrany zvířat v České republice. Aplikované právo. 2006, č. 2, s. 31 – 33. 3 Tamtéž.
-9-
2 Prameny právní úpravy ochrany týraných zvířat Právní úprava ochrany zvířat je v současné době roztroušena v mnoha právních předpisech. Nachází se v celém spektru předpisů různé právní síly, od ústavního pořádku České republiky, přes zákony, obecně závazné vyhlášky obcí vydávané v rámci jejich samostatné působnosti, až po podzákonné předpisy jakými jsou vyhlášky a nařízení. A samozřejmě také v mezinárodních předpisech jako nařízení a směrnice orgánů Evropské unie (dříve Evropských společenství) a jiné mezinárodní smlouvy, které jsou u nás závazné. Pro lepší orientaci můžeme právní předpisy, které se týkají ochrany zvířat, dělit na přímé a nepřímé. U přímé ochrany se jedná o předpisy, které vymezují, postihují a zakazují činnost, která je považována za týrání. Naopak u nepřímé ochrany se jedná o předpisy, kterými je upraveno zacházení se zvířaty a ochrana jejich pohody a zdraví4. U nepřímých předpisů tedy není hlavním cílem ochrana zvířat proti týrání, nicméně i tyto předpisy k ochraně týraných zvířat značným dílem přispívají. 2.1 Přímé předpisy k ochraně zvířat Přímé předpisy sloužící k ochraně zvířat jsou následující: -
zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů,
-
vyhláška č. 207/2004 Sb., o ochraně, chovu a využití pokusných zvířat, ve znění pozdějších předpisů,
-
vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění pozdějších předpisů,
-
vyhláška č. 382/2004 Sb., o ochraně hospodářských zvířat při porážení, utrácení nebo jiném usmrcování, ve znění pozdějších předpisů,
4
Důvodová zpráva k zákonu č. 312/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, veznění pozdějších předpisů, a zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů [online]. Dostupná z:
(dále jen „Důvodová zpráva k zákonu č. 312/2008 Sb.“)
- 10 -
-
vyhláška č. 346/2006 Sb., o stanovení bližších podmínek chovu a drezúry zvířat,
-
vyhláška č. 411/2008 Sb., o stanovení druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči,
-
vyhláška č. 3/2009 Sb., o odborné způsobilosti k výkonu dozoru na úseku ochrany zvířat proti týrání,
-
vyhláška č. 4/2009 Sb., o ochraně zvířat při přepravě,
-
vyhláška č. 5/2009 Sb., o ochraně zvířat při veřejném vystoupení a při chovu,
-
vyhláška č. 114/2010 Sb., o ochraně handicapovaných zvířat při chovu,
-
vyhláška č. 128/2010 Sb., o způsobilosti k označování psů tetováním,
-
zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších zákonů.5
Jako člen Evropské Unie, je Česká republika povinna dodržovat také nařízení vydaná orgány EU (dříve ES). Mezi přímé prostředky sloužící k ochraně zvířat proti týrání můžeme zařadit tato nařízení: -
nařízení Rady (ES) č. 1255/97 ze dne 25. června 1997 o kritériích Společenství pro místa zastávek a o změně plánu cesty uvedeného v příloze směrnice 91/628/EHS,
-
nařízení Rady (ES) č. 1040/2003 ze dne 11. června 2003, kterým se mění nařízení (ES) č. 1255/97, pokud jde o použití míst zastávek,
-
nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97,
-
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověřování, zda jsou dodržovány právní předpisy o krmivech a potravinách a ustanovení o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat,
5
MACHEK, Jiří. Stručný přehled právních předpisů ve vztahu k ochraně zvířat. Ministerstvo zemědělství [online]. Změněno 25. 02. 2011 [cit. 2012-01-03]. Dostupné z:
- 11 -
-
nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování (nařízení nabude účinnost dne 1. 1. 2013).6
2.2 Nepřímé předpisy k ochraně zvířat Výčet předpisů, vztahujících se k ochraně zvířat nepřímo, by byl mnohonásobně delší než v případě předpisů přímých. Z tohoto důvodu bych si zde dovolil uvést jen několik nejdůležitějších z nich: -
zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů,
-
zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách), ve znění pozdějších předpisů,
-
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů,
-
zákon č.
154/2000
Sb.,
o
šlechtění,
plemenitbě
a
evidenci
hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů, -
zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění pozdějších předpisů,
-
zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
-
vyhláška č. 296/2003 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností, ve znění pozdějších předpisů,
6
MACHEK, Jiří. Stručný přehled právních předpisů ve vztahu k ochraně zvířat. Ministerstvo zemědělství [online]. Změněno 25. 02. 2011 [cit. 2012-01-03]. Dostupné z:
- 12 -
-
vyhláška č. 128/2009 Sb., o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků pro některé potravinářské podniky, v nichž se zachází se živočišnými produkty.7
Uvedení celkového výčtu není pro účely této práce podstatné, ale zmínění některých z nich pro doplnění a nastínění situace je potřebné. Především zmínění „veterinárního zákona“, na který zákon na ochranu zvířat proti týrání mnohdy odkazuje. V této diplomové práci bude stěžejní zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů (dále „ZnOZPT“) který, jak již samotný název napovídá, upravuje problematiku týraných zvířat. Než se dostaneme k samotnému zákonu, rád bych zde zmínil také Listinu základních práv a svobod obsahující ustanovení týkající se ochrany zvířat nepřímo. Konkrétně v článku 11 odstavci 1 je uvedeno, že každý má právo vlastnit majetek, což je jedním ze základních občanských práv. Zvíře je totiž podle §118 zákona č. 40/1964, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, považováno za věc. Na této skutečnosti nemění nic ani fakt, že podle zákona na ochranu zvířat proti týrání je zvíře považováno za něco více než věc. 8 Konkrétně v §1 zákona je definováno zvíře jako „živý tvor schopný pociťovat bolest a utrpení“9, proto je nutné mu poskytovat ochranu před týráním, poškozováním jeho zdraví a jeho usmrcením bez důvodu. V článku 11 odstavci 3 Listiny základních práv a svobod se mluví o zákazu zneužití vlastnického práva na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Nesmí být poškozováno lidské zdraví, příroda ani životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. 10 S přihlédnutím k výše uvedenému ustanovení, můžeme říci, že zvíře jako věc v právním smyslu nesmí být zneužívána například k obtěžování sousedů, ničení cizího majetku a 7
MACHEK, Jiří. Stručný přehled právních předpisů ve vztahu k ochraně zvířat. Ministerstvo zemědělství [online]. Změněno 25. 02. 2011 [cit. 2012-01-03]. Dostupné z: 8 Důvodová zpráva k zákonu č. 312/2008 Sb. 9 Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. 10 Usnesení č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky.
- 13 -
ohrožování cizích osob a podobně. 11 Na druhou stranu ovšem nesmí být ubližováno ani vlastněnému zvířeti, jelikož je stále považováno za součást přírody a životního prostředí. Musí mu být proto vytvořeny přiměřené podmínky pro život.
11
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
- 14 -
3 Vymezení základních pojmů Po uvedení pramenů právní úpravy je na místě definovat si některé základní pojmy, které se v těchto pramenech vyskytují, a v práci se s nimi budeme dále setkávat. Jedním z hlavních pojmů užívaných v této práci je pojem zvíře, se kterým souvisí pojem živočich. 3.1 Zvíře nebo živočich Jak již bylo výše zmíněno, podle současných soukromoprávních předpisů je zvíře považováno za věc v právním slova smyslu. Naopak podle nového občanského zákoníku již nebude zvíře věcí, ale bude živým tvorem nadaným smysly 12, čímž se přiblížíme k právní definici zvířete, jak je upravena v předpisech Evropské Unie. Rozdílné definice nalezneme ve veřejnoprávních předpisech, především pak v zákoně na ochranu zvířat proti týrání a také v zákoně na ochranu přírody a krajiny. V preambuli zákona na ochranu zvířat proti týrání se píše: „Zvířata sou stejně jako člověk živými tvory, schopnými na různém stupni pociťovat bolest a utrpení, a zasluhují si proto pozornost, péči a ochranu člověka.“13 Zde můžeme vidět patrný rozdíl mezi soukromoprávní a veřejnoprávní úpravou u nás, kde podle současného občanského zákoníku je na zvíře pohlíženo jako věc v právním smyslu, to znamená, že zvíře není nic jiného než například stůl či židle. Naopak v „ZnOZPT“ je na zvíře pohlíženo jako na tvora, který dokáže pociťovat bolest a utrpení, tedy něco více než věc. Zvíře je definováno v § 3 zákona na ochranu zvířat proti týrání jako: „každý živý obratlovec, s výjimkou člověka, nikoliv však plod nebo embryo.“14 Vedle definice zvířete je vhodné uvést srovnání s pojmem „živočich“, který je definován v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších 12
Vládní návrh občanského zákoníku. In Nový občanský zákoník [online]. Změněno 06. 05. 2011 [cit. 2012-01-20]. Dostupné z: 13 Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. 14 Tamtéž.
- 15 -
předpisů. Konkrétně v § 3 odst. 1 písm. d) je uvedeno: „Volně žijící živočich (dále jen „živočich“) je jedinec živočišného druhu, jehož populace se udržují v přírodě samovolně, a to včetně jedince odchovaného v lidské péči vypuštěného v souladu s právními předpisy do přírody. Živočichem se rozumí všechna vývojová stádia daného jedince. Jedinec zdivočelé populace domestikovaného druhu se za volně žijícího živočicha nepovažuje.“15 Při srovnání těchto dvou definic je patrné, že definice zvířete je užší než definice živočicha. Jelikož za zvíře se podle „ZnOZPT“ považují pouze obratlovci, nikoliv bezobratlí. Kdežto živočichem podle zákona na ochranu přírody a krajiny jsou obratlovci i bezobratlí. Úprava v „ZnOZPT“ se mi jeví jako nedostatečná. Dle mého názoru by se zákon měl vztahovat i na bezobratlé živočichy, kterým by měla být přiznána určitá práva podobná právům obratlovců a nemělo by jim být zbytečně ubližováno. Jen pro doplnění jsou pojmy „zvíře“ a „živočich“ definovány i v jiném předpise, a to dokonce oba tyto termíny v rámci jednoho právního předpisu. Tím je zákon o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách), ve znění pozdějších předpisů. V něm můžeme nalézt definici zvířete v § 2 odst. 1 písm. c), kde se zvířetem domácím rozumí: „živočich, který patří k biologickému druhu, jenž vznikl činností člověka domestikací a žije převážně v přímé závislosti na péči člověka, případně druhotně zdivočelý živočich původně domestikovaného druhu nebo poddruhu,“16 a volně žijícím živočichem podle písm. d) „jedinec takového živočišného druhu, jehož populace se udržuje anebo udržovala, v případě druhů v přírodě nezvěstných nebo vyhynulých, v přírodě samovolně; může jít i o jedince chovaného v lidské péči anebo závislého na péči člověka.“
17
Zde jsou definovány pojmy zvířete a
15
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách), ve znění pozdějších předpisů. 17 Tamtéž. 16
- 16 -
živočicha vedle sebe. Osobně se domnívám, že by lepší bylo užití stejných pojmů v obou případech. 18 Mimo zvířete a živočicha se objevuje ještě definice jednoho pojmu v zákoně o myslivosti. Konkrétně v § 2 písm. b) zákona o myslivosti je definována „zvěř“ jako: „obnovitelné přírodní bohatství představované populacemi druhů volně žijících živočichů uvedených v písmenech c) a d).“19 V písmenech c) a d) se objevuje výčet druhů živočichů řazených pod pojem „zvěř“. Rozdíl mezi písm. c) a d) je v možnosti lovu daných druhů. Na závěr zbývá zmínit pojmy, které jsou užívány v mezinárodní úpravě, především v předpisech Evropské Unie. V těchto předpisech je používán termín „animal“. Podle výkladu dokumentů upravujících tuto problematiku, se tento termín vztahuje na obratlovce i bezobratlé, tudíž je blíže pojmu „volně žijící živočich“, jak je definován v zákoně na ochranu přírody a krajiny. Pokud bychom chtěli ekvivalent odpovídající našemu pojmu „zvíře“ podle „ZnOZPT“, nejblíže by asi byl pojem „vertebrates“, což v překladu znamená – „obratlovci“. 20 Nejednotnost právní úpravy vede podle mého ke zbytečným problémům. Z mého pohledu bych tedy doporučoval sjednocení těchto pojmů ve všech právních předpisech. Nejlepším řešením by bylo užití pojmu „zvíře“ jako podmnožiny živočichů s tím, že by se zákony na ochranu týrání vztahovaly na všechny živočichy tedy i bezobratlé. Dále bych se věnoval rozdělení zvířat do skupin podle „ZnOZPT.“ 3.2 Skupiny zvířat podle zákona Zákon rozděluje zvířata do čtyř skupin, jsou jimi: -
zvířata hospodářská,
-
zvířata v zájmových chovech,
18
Například definice domácího zvířete a volně žijícího zvířete jako živočicha - s pokračováním současné zákonné definice nebo domácího živočicha a volně žijícího živočicha jako jedince s pokračováním současné zákonné definice. 19 Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 20 PRCHALOVÁ, J. Právní ochrana zvířat. 1. vyd. Praha : Nakladatelství LINDE PRAHA, 2009. s. 17
- 17 -
-
volně žijící zvířata,
-
pokusná zvířata.
Jednotlivým skupinám zvířat se budu věnovat v následujících oddílech. 3.2.1 Hospodářská zvířata
V prvním případě se bude jednat o zvířata hospodářská. Jejich definice je uvedena v § 3 písm. d) „ZnOZPT“, a to následně jako: „zvíře chované pro produkci živočišných produktů, vlny, kůže nebo kožešin, popřípadě pro další hospodářské nebo podnikatelské účely, zejména skot, prasata, ovce, kozy, koně, osli a jejich kříženci, drůbež, králíci, kožešinová zvířata, zvěř a jiná zvířata ve farmovém chovu a ryby, včetně zvířat produkovaných jako výsledek genetických modifikací nebo nových genetických kombinací.“21 Jak tedy vyplývá z daného ustanovení, jsou to zvířata chovaná k určitému hospodářskému užitku. Tímto užitkem může být produkt zvířete, ale také vykonávání určité práce (např. tažní koně ad.). Mezi hospodářská zvířata patří u nás i tzv. „kožešinová“ zvířata a zvěř. Zařazení těchto skupin mezi hospodářská zvířata je podle mého chybné a lepší by bylo zařazení mezi volně žijící zvířata. K ochraně těchto skupin se dostaneme dále, viz kapitola o ochraně hospodářských zvířat. 3.2.2 Volně žijící zvířata
Volně žijícím zvířetem se rozumí – „zvíře, které patří k druhu, jehož populace se zdržuje v přírodě samovolně, a to i v případě, že je drženo v zajetí“22. Podle tohoto ustanovení je tedy volně žijícím zvířetem i zvíře držené v zajetí. Při odchycení volně žijícího zvířete se nám vynořuje otázka, kdy je toto zvíře považováno za zvíře volně žijící, a kdy za zvíře v zájmovém chovu, protože v zákoně toto upraveno není. Osobně se domnívám, že by za volně žijící zvíře mělo být považováno zvíře do doby, než bude vydán souhlas s odchytem a následným převedením do zájmového chovu některým ze státních orgánů. U nás je možno odchytávat volně žijící zvířata pouze za podmínek stanovených 21 22
Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Tamtéž.
- 18 -
zvláštními právními předpisy. 23 Při opětovném vypuštění zvířete do volné přírody na něj bude pohlíženo znovu jako na zvíře volně žijící. U volně žijících zvířat musíme zmínit ještě jeden pojem, a to zvíře handicapované, jehož definice se nalézá u písm. f) a jedná se o: „volně žijící zvíře, které je v důsledku zranění, nemoci nebo jiných okolností dočasně či trvale neschopno přežít ve volné přírodě.“24 Handicapované zvíře je relativně nový pojem, který byl do zákona přidán novelou zákona č. 312/2008 Sb., s účinností od 01. 10. 2008. Handicapovaným zvířetem je pouze volně žijící zvíře, které kvůli zranění či jiné okolnosti není schopno samo přežít v přírodě. Za handicapované zvíře tedy nemohou být považována zvířata toulavá (psi, kočky ad.), i když v praxi často dochází k záměně těchto pojmů.25 3.2.3 Zvířata v zájmovém chovu
Zvířetem v zájmovém chovu se podle § 3 písm. e) rozumí: „zvíře, u kterého hospodářský efekt není hlavním účelem chovu, a to buď chované v prostorách k tomu určených, nebo v domácnosti, jehož chov slouží především zájmové činnosti člověka, nebo zvíře sloužící člověku jako jeho společník.“26 Na rozdíl od hospodářských zvířat nejsou tato chována kvůli nějakému užitku z produktů, i když z nich takovýto užitek mít můžeme, ale kvůli našemu zájmu se o tato zvířata starat, nebo aby byla našimi společníky. Zvířetem v zájmovém chovu může být zvíře domestikované i volně žijící. Pod zvířata v zájmovém chovu spadají i tzv. zvířata vyžadující zvláštní péči. Zvíře vyžadující zvláštní péči je popsáno v písm. g): „zvíře v zájmovém chovu, které vzhledem ke svým biologickým vlastnostem má zvláštní nároky na zacházení, umístění, krmení, napájení, případně ošetřování.“27 Vyžadující zvláštní péči znamená, že zvířata zařazena do této kategorie mají zvýšené nároky na chov. Může se jednat 23
Zvláštními předpisy jsou v tomto případě zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/2004 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů. 24 Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. 25 Důvodová zpráva k zákonu č. 312/2008 Sb. 26 Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. 27 Tamtéž.
- 19 -
o velikost výběhu, stravu, pozornost a podobně. Je zde třeba vytvořit podmínky, ve kterých by taková zvířata netrpěla. Jejich chov je doporučen jen zkušenějším chovatelům. Výčet těchto zvířat je uveden ve vyhlášce č. 411/2008 Sb., o stanovení druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči. K chovu těchto zvířat je potřeba povolení. 3.2.4 Pokusná zvířata
Posledním ze základního dělení zvířat, které řeší zákon, je zvíře pokusné. To je definováno v písm. j) jako: „každé zvíře, které je nebo má být použito k pokusům, včetně volně žijícího zvířete, samostatného života schopné larvální formy nebo rozmnožování schopné larvální formy.“28 S pokusnými zvířaty úzce souvisí i pojem - laboratorní zvířata, kterým se rozumí: „zvířata, která byla odchována v chovném zařízení speciálně pro pokusné účely.“29 Zde je vidět rozdíl mezi těmito zvířaty, kdy v prvním případě může jít i o volně žijící jedince. V druhém případě jde o jedince, kteří jsou pro pokusy přímo určeni a v případě realizace pokusu by měli být použiti přednostně. 3.2.5 Zvířata v lidské péči
Aby byl výčet úplný, zbývá vymezit několik vedlejších pojmů souvisejících s výše uvedenými. Zvířetem v lidské péči je myšleno: „zvíře, které je závislé na bezprostřední péči člověka.“30 To znamená, že takovéto zvíře by se bez pomoci člověka ve volné přírodě neuchytilo a došlo by k jeho úmrtí. Zde bych vymezil pojmy přímo související a to zvíře toulavé a zvíře opuštěné. Toulavé zvíře je uvedeno v písm. h) jako: „zvíře v lidské péči, které není pod trvalou kontrolou nebo dohledem fyzické osoby nebo chovatele a které se pohybuje volně mimo své ustájení, výběhové prostory nebo mimo domácnost svého chovatele.“31 Opuštěné pak v písm. i) jako: „zvíře původně v lidské péči, které není pod přímou kontrolou nebo dohledem fyzické osoby nebo chovatele a ze zjištěných skutečností vyplývá, 28
Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Tamtéž. 30 Tamtéž. 31 Tamtéž. 29
- 20 -
že ho jeho chovatel opustil s úmyslem se jej zbavit nebo ho vyhnal.“32 Rozdíl je tedy patrný, kdy o toulavé zvíře má majitel stále zájem a jen nedopatřením či nepozorností
chovatele
zvíře
uteklo
ze svého
obydlí.
Naproti
tomu
u opuštěného zvířete majitel přestal mít zájem na jeho chovu, a proto jej zanechal na pospas ve volné přírodě či jiném nevhodném prostředí a neměl nadále v úmyslu se o zvíře starat. 3.3 Týrání zvířat V předcházející podkapitole byla vymezena a rozdělena zvířata, která jsou chráněna na základě zákona. Je tedy na místě ještě definovat pojem týrání, jak jej upravuje právní předpis našeho státu. Týrání zvířat a propagace týrání zvířat jsou v naší zemi zakázány. To je stanoveno v §2 „ZnOZPT“. Výčet činností, které jsou považovány za týrání, je uveden v §4 „ZnOZPT“. Za týrání se považuje: „a) nutit zvíře k výkonům, které neodpovídají jeho fyzickému stavu a biologickým schopnostem a prokazatelně překračují jeho síly, b) podrobit zvíře výcviku nebo veřejnému vystoupení anebo obdobnému účelu, je-li toto pro zvíře spojeno s bolestí, utrpením, zraněním nebo jiným poškozením, jakož i vychovávat, cvičit nebo účelově používat zvíře k agresivnímu chování vůči člověku nebo jiným zvířatům, c) z jiných než zdravotních důvodů 1. omezovat výživu zvířete včetně jeho napájení, nestanoví-li zvláštní předpis jinak,33 2. podávat zvířeti potravu obsahující příměsi nebo předměty, které mu způsobují bolest, utrpení nebo jej jinak poškozují, 3. omezovat bez nutnosti svobodu pohybu nutnou pro zvíře určitého druhu, pokud by omezování způsobilo utrpení zvířete,
32 33
Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Zvláštním předpisem je zákon č. 166/1999 Sb., veterinární zákon, ve znění pozdějších předpisů.
- 21 -
d) vydat slabé, nevyléčitelně nemocné, vyčerpané nebo staré zvíře, pro které je další přežívání spojeno s trvalou bolestí nebo utrpením, k jinému účelu než neodkladnému a bezbolestnému usmrcení, e) podávat zvířeti dopingové látky a jiné látky poškozující organismus s cílem změnit jeho výkon nebo vzhled, f) cvičit nebo zkoušet zvíře na jiném živém zvířeti, s výjimkou výcviku loveckého dravce, používat jiných živých zvířat jako lákadel nebo nástrah, aniž by to vyžadoval lov, štvát zvířata proti sobě, aniž by to vyžadoval lov, výcvik nebo použití ovčáckého nebo pasteveckého psa, příprava zvířete k jeho vypuštění do volné přírody nebo k činnosti uvedené v § 14 odst. 8, g) provádět chirurgické zákroky za účelem změny vzhledu nebo jiných vlastností zvířete, a to i v případě, že by uvedené zákroky byly provedeny za použití prostředků pro celkové nebo místní znecitlivění, prostředků snižujících bolest nebo jiných metod, nejde-li o případy uvedené v § 7 odst. 3 a 4, zejména 1. kupírovat uši, ničit hlasivky nebo používat jiných prostředků k omezení hlasitých projevů zvířat anebo z jiných než zdravotních důvodů amputovat drápy, zuby, jedové nebo pachové žlázy, 2. z jiných než zdravotních důvodů řezat paroží nebo jeho části ve vývojové fázi živé tkáně, 3. poškozovat kosti, svaly nebo nervy křídel ptáků starších 3 dnů tak, aby bylo zabráněno jejich létání, h) používat podnětů, předmětů nebo bolest vyvolávajících pomůcek tak, že působí klinicky zjevné poranění nebo následné dlouhodobé klinicky prokazatelné negativní změny v činnosti nervové soustavy nebo jiných orgánových systémů zvířat, i) podávat zvířeti bez souhlasu veterinárního lékaře veterinární léčiva a přípravky s výjimkou těch, které jsou volně v prodeji, provádět krvavé zákroky, pokud nejsou prováděny osobou odborně způsobilou; za tyto zákroky se nepovažují paznehtářské a podkovářské úkony,
- 22 -
j) vyvolávat bezdůvodně nepřiměřené působení stresových vlivů biologické, fyzikální nebo chemické povahy, k) chovat zvířata v nevhodných podmínkách nebo tak, aby si sama nebo vzájemně způsobovala utrpení, l) zasahovat do průběhu porodu způsobem, který neodpovídá obtížnosti porodu, zvyšuje bolest anebo poškozuje zdraví matky i mláděte, m) zacházet se zvířetem, přepravovat je nebo je pohánět způsobem, který vyvolává nepřiměřenou bolest, utrpení nebo poškození zdraví anebo vede k jeho neúměrnému fyzickému vyčerpání, n) používat k vázání nebo k jinému omezení pohybu zvířete prostředky, které zvířeti způsobují, anebo lze předpokládat, že budou způsobovat, poranění, bolest nebo jiné poškození zdraví, o) usmrtit zvíře způsobem působícím nepřiměřenou bolest nebo utrpení, p) překrmovat nebo krmit zvíře násilným způsobem, nejde-li o zákrok nezbytný k záchraně jeho života nebo zachování jeho zdraví, r) používat živá zvířata ke krmení těch druhů zvířat, u nichž z biologických důvodů není takový způsob výživy nutný, s) opustit zvíře s výjimkou zvířete volně žijícího s úmyslem se ho zbavit nebo zvíře vyhnat, t) při manipulaci s živými rybami zbavovat ryby šupin nebo ploutví, vsouvat rybám prsty pod skřele do žáber nebo jim vtlačovat prsty do očnic anebo násilně vytlačovat jikry nebo mlíčí, pokud se nejedná o výzkum a umělý chov ryb a nejdeli o postup stanovený zákonem o rybářství a zákonem o ochraně přírody a krajiny, u) označovat zvíře vymrazováním s výjimkou ryb, a označovat zvíře výžehem, s výjimkou koní, stanoví-li tak zvláštní právní předpis,34 v) chovat zvíře způsobem nebo v prostorech, které jsou v rozporu se zvláštními právními předpisy, 35
34
Zvláštním předpisem je zákon č. 154/2000 Sb., plemenářský zákon, ve znění pozdějších předpisů.
- 23 -
w) používat elektrický proud k omezení pohybu končetin nebo těla zvířete mimo použití elektrických ohradníků nebo přístrojů pro elektrické omračování a usmrcování zvířat anebo odchyt ryb podle zvláštního právního předpisu, x) jiné jednání, v jehož důsledku dojde k utrpení zvířete.“36 Toto byl kompletní výčet činností, jež jsou u nás považovány za týrání zvířat podle zákona. Jak je zřejmé z posledního písmene paragrafu, zákonodárce se snažil v zákoně obsáhnout veškeré činnosti, kterými dochází k utrpení zvířete.37 Pro lepší pochopení daného výčtu je vhodné si definovat některé pojmy v něm použité. Utrpení zvířete je prvním z těchto pojmů. Je popsáno v §3 písm. m) „ZnOZPT“ jako: „stav zvířete způsobený jakýmkoliv podnětem nebo zákrokem, kterého se zvíře nemůže samo zbavit a který u zvířete způsobuje bolest, zranění, zdravotní poruchu nebo smrt.“38 Rozšířil bych definici i na stav, který nezpůsobuje žádné z výše uvedených, ale přesto dochází k utrpení zvířete např. uzavření v objektu apod. Dalším pojmem je usmrcení zvířete, které je uvedeno v §3 písm. o): „jakýkoliv zákrok nebo jednání, které způsobí smrt zvířete.“39 Žádné zvíře nesmí být usmrceno bez důvodu. S usmrcením se pojí i další termín, kterým je utracení zvířete. Ten je popsán v písm. r) jako: „usmrcení zvířete, pokud možno bezbolestně, stanovenými veterinárními prostředky a vybavením, provedené veterinárním lékařem, osobou odborně způsobilou podle §17 odst. 1 nebo
35
Zvláštním předpisem je například vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích pro stavby v zemědělství. 36 Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. 37 Toto se již mění s novelou zákona s účinností od 01. 01. 2013, kdy zákonodárce upravil poslední písmeno tohoto paragrafu, aby nedocházelo k vymýšlení si různých skutkových podstat. Aby byla udržena právní jistota, bylo ustanovení změněno pouze na jednání, které je tímto zákonem zakázáno. Já si přesto myslím, že původní úprava byla vhodnější, neboť každé jednání, při kterém dojde k utrpení zvířete, by mělo být zákonem postihováno. Nyní hrozí, že lidé budou hledat nové způsoby, které v zákoně uvedeny nejsou, kterými budou zvířatům způsobovat bolest bez jakéhokoliv postihu. 38 Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. 39 Tamtéž.
- 24 -
provedené pod jejich kontrolou.“40 Zde je zřejmé, že se jedná o bezbolestné usmrcení, prováděné způsobilou osobou, u něhož by nemělo docházet k týrání zvířete. Naproti tomu je v zákoně uveden ještě jeden termín, a to utýrání zvířete, stanoven v písm. s), což je definováno jako: „přivození smrti zvířete v důsledku bolestivého anebo jinou trýzeň zvířeti působícího jednání člověka, které zvíře přežije, ale které má za následek nutnost jeho utracení pro následky z utrpení, anebo usmrcení zvířete zakázanými metodami (§ 5 odst. 8 a § 14 odst. 1).“41 Utýrání je velice bolestivý způsob smrti, podle mého nejhorší možný způsob smrti zvířete vůbec, při kterém zvíře velmi vážným způsobem trpí do posledního okamžiku. V právní úpravě jsou uvedeny i situace, při kterých je jednání člověka vyloučeno jako týrání zvířat. Výjimky jsou vyjádřeny v § 4 odst. 2 a 3. V odst. 2 jsou uvedeny zákroky a činnosti, na které se ustanovení odstavce prvního nevztahují. Jsou jimi činnosti: „a) spojené s naléhavou potřebou záchrany života zvířat nebo lidí v naléhavých situacích záchranných prací podle zvláštních právních předpisů,42 b) prováděné podle schváleného projektu pokusů.“43 Tyto výjimky, jsou tedy oproti všem ustanovením odst. 1, naopak v odst. 3 jsou upraveny případy, které povolují výjimky pouze oproti odst. 1 písm. b) a to při
trénování
zvířat
k plnění
úkolů,
stanovených
ozbrojeným
silám,
bezpečnostním zdrojům nebo obecní policii zvláštními předpisy a na výcvik prováděný chovatelskými sdruženími nebo organizacemi v rámci zájmové činnosti. To vše musí být v souladu se schváleným řádem ochrany zvířat při veřejném vystoupení. 44
40
Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Tamtéž. 42 Zvláštním právním předpisem může být například zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 43 Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. 44 Tamtéž. 41
- 25 -
3.4 Propagace týrání zvířat Společně s týráním zvířat je u nás zakázána jakákoliv propagace týrání zvířat. Za propagaci je považováno: „vystavování, jiné demonstrace nebo předvádění zvířete, na kterém byl proveden zákrok uvedený v § 4 odst. 1 písm. g), na veřejném vystoupení a zveřejnění popisu nebo vyobrazení, které navádí k postupům, praktikám chovu nebo výcviku, odchytu nebo usmrcování, úprava vzhledu zvířete a zásahům do jeho zdravotního stavu spojeným s týráním zvířete tak, jak je vymezeno tímto zákonem, pokud v doprovodné informaci není uvedeno, nebo to jinak nevyplývá, že se jedná o činnosti zakázané tímto zákonem.“45 Jako příklad si můžeme uvést vyjádření Ústřední komise na ochranu zvířat, která se vyjádřila k propagaci týrání zvířat ve spojitosti s vystoupením amerického rodea – jízdě na býkovi. Uvádí, že jízda na býkovi je propagací týrání ve smyslu zákona, neboť je tato akce prezentována jako zábava pro celou rodinu a je při ní se zvířetem zacházeno takovým způsobem, který způsobuje bolest a nadměrné vyčerpání zvířete.46
45
Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Názor ÚKOZ na propagaci týrání zvířat - reklama na akci "Americké rodeo" [online]. Vydáno 02. 10. 2006. [cit. 2012-01-15]. Dostupné z: . 46
- 26 -
4 Zákon na ochranu zvířat proti týrání Po vymezení základních pojmů se dostávám k hlavní části práce, a to k rozboru zákona na ochranu zvířat proti týrání. 4.1 Usmrcení zvířat Žádné zvíře nesmí být usmrceno bez důvodu. Tyto důvody, při kterých je usmrcení zvířete možné, jsou uvedeny v § 5 „ZnOZPT“.
Společně s důvody
k usmrcení jsou ve stejném paragrafu upraveny i zakázané způsoby usmrcování zvířat, které jsou ovšem zakázané pouze, pokud zákon nestanoví jinak. Jsou jimi zvlášť kruté způsoby, při kterých zvířata umírají dlouho nebo velmi bolestivě. Tato úprava se týká všech zvířat, kdežto v ustanovení § 14 jsou konkrétněji upraveny zakázané způsoby usmrcování volně žijících zvířat. Mezi zakázané metody vztahující se na všechna zvířata patří například utopení, udušení, ubodání, ubití a další. 47 Při porážce jatečních zvířat musí být před vykrvením zvíře dostatečně omráčeno, aby v průběhu vykrvování nepociťovalo žádnou bolest. Z toho je v zákoně uvedena výjimka, která říká že, jedná-li se o porážku zvířat pro potřebu církví a náboženských společností, může takovou výjimku vydat Ministerstvo zemědělství. Jako příklad bych uvedl povolení z roku 2010, které bylo uděleno Muslimské obci v Praze. Touto výjimkou lze provádět porážku zvířat bez předchozího omráčení. Dochází k zavěšení zvířete za nohu a podříznutí, kdy se nechává zvíře vykrvácet. To vše za plného vědomí. Provádět porážku mohou pouze u omezeného počtu zvířat a pouze na určených jatkách. 48 Jako člověk bez náboženské víry nedokážu dost dobře posoudit důvod tohoto krutého zacházení se zvířaty, které se mi to jeví jako zcela zbytečné. Osobně bych žádné výjimky nepovoloval a zabíjení tímto krutým způsobem trestal. 47
Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Šokující rozhodnutí ministerstva o podřezávání živých zvířat. Parlamentní listy [online]. Změněno 25. 09. 2010 [cit. 2012-02-25]. Dostupné z: . 48
- 27 -
Druhá výjimka, kterou může povolit krajská veterinární správa, je při průmyslovém zpracování ryb, pokud technologie umožňuje zpracování ryb ihned po jejich porážce. Veškerá činnost spojená s převozem či usmrcením zvířete musí být prováděna tak, aby zvíře bylo vystaveno jen nezbytně nutné bolesti či utrpení. Společně s tím i veškeré nástroje použité při manipulaci se zvířaty musí být sestrojeny a používány tak, aby vše proběhlo rychle a účinně. 49 Utrácení zvířat může provádět pouze veterinární lékař nebo odborně způsobilá osoba podle zákona nebo zletilá osoba za dozoru těchto osob.50 U zraněných, nemocných a vyčerpaných zvířat se provádí usmrcení na místě, kde ke zranění či nemoci došlo, za podmínek stanovených veterinárním zákonem. 51 Podle mého výkladu tohoto ustanovení by zvíře mělo být v tomto případě utraceno na místě, kde přišlo ke svému zranění či nemoci. Dle mého názoru by měla být úprava změněna na místo, kde bylo dané zvíře nalezeno. Jen stěží se bude hledat místo s prvotním místem nákazy zvířete. U zraněného zvířete by zase byl návrat na místo původu zranění spojen s nepřiměřenou námahou a bolestí nebo utrpením zvířete. Proto bych byl pro změnu tohoto ustanovení. Je také možnost převozu zvířete k porážce na jatkách. V tomto případě by bylo třeba vyžádání si vyšetření a zhodnocení stavu zvířete veterinárním lékařem a v případě převozu by cesta nesměla být delší než 100 km. 52 4.2 Zákroky na zvířatech Při bolestivých zásazích musí být zvíře místně nebo úplně znecitlivěno se zákonnými výjimkami. Například při kastraci samců mladších 7 dnů u prasat a mladších 8 dnů u skotu, ovcí, koz nebo králíků. U starších samců totiž dochází k vývoji specifického pachu, pokud kastrace není provedena, kvůli kterému je omezeno využití masa takových zvířat jako potraviny. Při později provedeném
49
Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Tamtéž. 51 Tamtéž. 52 Tamtéž. 50
- 28 -
zákroku sice dochází ke snížení výskytu pachu, ale takovýto zákrok je velice bolestivý, proto je potřeba na jedince použít látky se znecitlivujícím účinkem. U odrohování nebo tlumení růstu rohů u telat a kůzlat do 4 týdnů je možné provádět zákrok bez znecitlivění, pokud je jedinec starší, je znecitlivění potřebné, jelikož se jedná o velmi složitý chirurgický zákrok.53 4.3 Veřejná vystoupení Specifická je ochrana zvířat při veřejném vystoupení a při chovu. Veřejná vystoupení jsou spojena s řádem ochrany zvířat při veřejném vystoupení, který musí pořádající fyzická či právnická osoba vyhotovit a postoupit ke schválení ministerstvu zemědělství. Řád ochrany nemusejí vyhotovovat provozovatelé zoologických zahrad a záchranných stanic. Obsah je stanoven zákonem a doplněn vyhláškou č. 5/2009 Sb., o ochraně zvířat při veřejném vystoupení a při chovu. Naproti tomu u chovu obecně řády ochrany vyžadovány nejsou, pokud ovšem krajská veterinární správa nezjistí porušení povinností spojených s chovem zvířat. Poté může uložit této osobě povinnost vyhotovit řád ochrany, který opět podléhá schválení ministerstva.54 4.3.1 Můj pohled na cirkusy
Na tomto místě bych chtěl zmínit problematiku cirkusů u nás. Moje osobní zkušenost s cirkusy je pouze okrajová, jelikož jsem navštívil cirkus jen jednou v raném dětství. Musím říct, že ani tenkrát jsem se nebavil a zvířat mi bylo líto. Zvířata v takovém prostředí trpí pouze pro zábavu obecenstva. Žijí v malých klecích bez jakékoliv možnosti pohybu a běhen nacvičování vystoupení a samotného vystoupení jsou pod obrovským tlakem a stresem. Zvířata, která byla zvyklá ve volné přírodě se pohybovat na obrovském území, najednou musí trávit většinu svého života zavřená v klecích. To podle mého jasně splňuje podmínku týrání. Během psaní této práce jsem shlédl několik video nahrávek, na kterých bylo zacházeno se zvířaty velmi nešetrně. Jako příklad bych uvedl kauzu 53 54
Důvodová zpráva k zákonu č 312/2008 Sb. Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
- 29 -
s britskou slonicí, kterou její cvičitel bodal vidlemi do hlavy a dalšími brutálními zákroky terorizoval. Jeho počínání bylo zachyceno na skryté kameře. 55 Proto jsem pro zákaz chovu zvířat v cirkusech pro pouhé lidské pobavení. Pro naučné účely poslouží mnohem lépe chov v zoologických zahradách, kde mají zvířata alespoň omezenou možnost pohybu. A jsou pozorována v prostředí, které se snaží co nejlépe přiblížit podmínkám jejich přirozeného výskytu. 4.4 Ochrana zvířat při přepravě Zvířata při přepravě jsou primárně chráněna nařízením Rady č. 1/2005 ze dne 22. 12. 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností. V rámci přizpůsobení se navazuje na nařízení naše zákonná úprava. Ta například stanoví maximální možnou délku přepravy zvířat na jatka – 8 hodin. Dále stanoví nutnou odbornou způsobilost osob přepravujících zvířata, obecné podmínky zvířat při přepravě, způsobilost zvířat, technické předpoklady vozidel a postupy při přepravě. Z nich si můžeme například zmínit zákaz bití, kopání, přivazování za rohy a jiné způsoby, při kterých zvíře pociťuje bolest nebo utrpení. 56 4.5 Ochrana hospodářských zvířat Nyní se dostávám k ochraně jednotlivých skupin zvířat. Nejprve se budu věnovat zvířatům hospodářským. Jak již jsme si výše napsali, hospodářským zvířetem se rozumí zvíře, které je chováno pro užitek. Může jím být produkt získávaný ze zvířete i určitá práce. Zvířata podle zákona musejí být chována v prostředí, které jim zaručí takové životní podmínky, při kterých zvíře nebude trpět. Je zakázáno chovat zvíře v izolaci, pokud mu to způsobuje utrpení, chovat zvířata v prostorách neodpovídajících jejím potřebám, např. nedostatečné místo k odpočinku, nebo kde nebudou mít dostatečný prostor k pohybu a budou si způsobovat zranění při
55
Inquiry starts into elephant abuse video. BBC news [online]. Změněno 27. 03. 2011 [cit. 201203-03]. Dostupné z: . 56 Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
- 30 -
vzájemných útocích. Také nesmějí být chována ve tmě nebo naopak v trvale osvětleném prostoru, kde nebudou mít příležitost k odpočinku.57 Všechna chovaná zvířata musí mít přístup k vodě, která neohrožuje jejich zdraví a přístup ke krmivu, které je vhodné vzhledem k jejich druhu a věku. Krmivo musí dostávat v odpovídajících časových intervalech. 58 Konkrétnější úprava je uvedena ve vyhlášce č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat. Při dovozu hospodářských zvířat ze zemí mimo Evropskou unii musí být doloženo, potvrzením veterinárního lékaře ze země původu, že v zemi, ze které je zvíře dováženo, bylo se zvířaty zacházeno způsobem přinejmenším rovnocenným jako v České republice a v zemích Evropské unie.59 4.5.1 Velikost klecí drůbeže
Zvláštní paragraf je v zákoně věnován chovu kuřat na maso, který stanoví přípustnou hustotu kuřat chovaných na maso v kg/m2. V souvislosti s chovem drůbeže se nám v současnosti projevuje důležitost správného chovu. Až do konce loňského roku totiž měli chovatelé nosnic (těmi se rozumí slepice druhu Gallus Gallus, které dosáhly snáškové zralosti a jsou chovány pro produkci vajec nezamýšlených k vylíhnutí) 60 dáno opatření, které jim mělo umožnit připravit se na definitivní vstup norem v platnost.61 Především se jednalo o velikost a kvalitu klecí. Každý z nás nepochybně zaznamenal, jak tato směrnice v současnosti ovlivňuje náš každodenní život. Jelikož mnoho chovatelů doposud nepřizpůsobilo velikost klecí požadavkům směrnice, byl zakázán prodej vajec těchto nosnic do obchodů. Tento fakt se samozřejmě projevil markantním růstem ceny vajec.
57
Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Tamtéž. 59 Tamtéž. 60 Směrnice Rady 1999/74/ES ze dne 19. Července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic. 61 Na dotčených pravidlech se EU dohodla již v roce 1999. Konkrétně směrnicí Rady 1999/74/ES ze dne 19. Července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic. 58
- 31 -
4.5.2 Kožešinová zvířata a zvěř
V naší zemi jsou mezi hospodářská zvířata řazena i tzv. kožešinová zvířata. Týrání těchto zvířat je ovšem způsobováno již samotným chovem. Zvířata, která byla zvyklá na pohyb ve volné přírodě, jsou držena v klecích o malých rozměrech, kde nemají žádný prostor k pohybu. Z toho důvodu byl chov těchto zvířat v mnoha zemích buď zakázán úplně, nebo byly stanoveny velmi přísné podmínky ve prospěch zvířat. Ve Švýcarsku například považují „kožešinová“ zvířata za divoká a mohou být chována pouze za předpokladu, že budou mít podmínky shodné s chovem v zoologických zahradách.62 Krom kožešinových zvířat je mezi hospodářská zvířata řazena i tzv. „zvěř“ podle zákona o myslivosti. Podle mého názoru by se žádné volně žijící zvíře nemělo stát zvířetem hospodářským a neměla by být zákonem dána možnost chovat volně žijící zvířata pro produkci živočišných produktů. Za hospodářská zvířata by měly být považovány pouze domestikované druhy, nikoliv druhy volně žijících živočichů. 4.5.3 Týrání hospodářských zvířat a rozhodnutí soudů
Jako příklad týrání hospodářských zvířat bych uvedl rozhodnutí Okresního soudu v Domažlicích ze dne 23. 05. 2011, který rozhodoval o týrání zvířat konkrétně krav. Rozsudkem Okresního soudu byl obviněný uznán vinným přečinem týrání zvířat podle § 302 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku a za tento přečin byl odsouzen podle § 302 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání šestnácti měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu tří let. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zemědělské výrobě, a to živočišné výrobě spočívající v chovu hospodářských zvířat za účelem získávání a výroby živočišných produktů na dobu tří let.63
62 63
PRCHALOVÁ, J. Právní ochrana zvířat. 1. vyd. Praha : Nakladatelství LINDE PRAHA, 2009. s. 69 Rozsudek Okresního soudu v Domažlicích ze dne 23. 05. 2011, sp. zn. 2 T 67/2011.
- 32 -
Obviněný spáchal přečin tím, že nezajistil řádné krmení a z jiných než zdravotních důvodů omezoval výživu včetně napájení chovaného skotu. Na začátku roku 2011 vlastnil 18 kusů zvířat, které choval jako zemědělský podnikatel, přičemž v období prosince 2010 došlo k úhynu dojnice staré 78 měsíců ve čtvrtém měsíci březosti, u níž byla zjištěna vyhublost s resorpcí tukových depozit, úbytek svalové hmoty a dlouhotrvající zánět pobřišnice se srůsty. Dobytek choval v nevhodných podmínkách svého dvora, kde jsou zvířata vystavena nepříznivým povětrnostním vlivům, v prostoru pro ně určeném jsou nevyhovující ustájovací zařízení a zvířata se pohybují v prostředí s možností úrazu, když v celém prostoru určeném pro pobyt zvířat jsou četná místa s nebezpečnými předměty, kde může dojít k poranění, jako jsou zbytky původního výpletu drátěného plotu s dráty trčícími do prostoru, betonové sloupky a torza kovových konstrukcí hospodářských strojů. Při kontrole byla na místě zjištěna jalovice se zlomeninou levé zadní končetiny v oblasti pod hlezenním kloubem staršího data, když spodní část končetiny visela volně na zbytcích kůže, okraje ran byly znekrotizované, jejíž včasné odborné vyšetření obviněný nezajistil a zvířeti tak způsobil utrpení, které bylo ukončeno až utracením zvířete. Výše uvedeného jednání se dopustil, ačkoliv věděl, že zdravotní stav zvířat a podmínky pro jejich chov jsou nevhodné, neboť tato zvířata choval již několik let, k týrání zvířat docházelo opakovaně, což mu bylo několikrát vytýkáno Krajskou veterinární správou pro Plzeňský kraj, a tuto situaci nijak neřešil, přestože věděl, že nedokáže zajistit řádnou péči o zvířata.64 Odvolání ke Krajskému soudu bylo jako nedůvodné zamítnuto a následné dovolání k Nejvyššímu soudu odmítnuto. Tímto ovšem daný případ nekončí. Muž, který byl pravomocně odsouzen, dále pokračuje v chovu dobytka s tím, že v podmínkách pro život zvířat nedošlo k žádnému zlepšení. Nyní mu již hrozí trest odnětí svobody až na pět let.65
64
Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. BROŽOVÁ, Dagmar. Týrá zvířata. Policie ČR [online]. Změněno 23. 02. 2012 [cit. 2012-02-26]. Dostupné z: . 65
- 33 -
Další případ, který se v loňském roce u našich soudů posuzoval, je umlácení klisny železnou tyčí. Soud v Náchodě rozhodnutím ze dne 10. 12. 2011 potrestal muže za ubytí klisny železnou palicí. Muž se nejprve snažil klisnu usmrtit malorážkou, což se mu nepovedlo a ani tím koně neomráčil. Poté jí vtloukal hřebíky do čela, a když ani toto nepomáhalo, použil na ni železnou palici. Za tento brutální čin byl odsouzen na osm měsíců podmíněně. 66 Potrestat takto brutální čin pouze osmi měsíci podmíněně mi připadá jako nedostatečná úprava trestů u týrání zvířat. Dokud budou v naší právní úpravě takto nízké tresty, nebude podle mě žádný viditelný pokles případů spojených s týráním zvířat. Proto bych byl pro razantní zpřísnění trestů. Pro zajímavost bych uvedl, že během roku 2011 bylo zkontrolováno 21 255 661 hospodářských zvířat, u nichž bylo zjištěno 267 823 závad.67 4.6 Ochrana zvířat v zájmových chovech U zvířat v zájmových chovech platí podobná ustanovení jako pro zvířata hospodářská, z čehož vyplývá, že je nutné, aby jim byly zabezpečeny takové podmínky, aby v nich měla zvířata zachována jejich fyziologické funkce a biologické potřeby, a aby přitom nedocházelo k bolesti, utrpení nebo poškození zdraví zvířete. Zvířata také musí být řádně zajištěna proti úniku. 68 Podmínky pro chov zvířat v zájmovém chovu jsou zákonem omezeny tak, aby nebyla péče o tato zvířata nedostačující z důvodů, že chovatel nebude dostatečně způsobilý se o daný druh správně postarat. Zájmový chov je u nás značně rozšířen. Krom psů a koček v posledních letech přibývá i chov exotických zvířat, stejně jako obchodů s nimi. Tato zvířata však mohou být prodávána (pokud se nejedná o zvířata vyžadující zvláštní péči) téměř komukoliv bez jakýchkoliv 66
RYCHTERA, Zdeněk. Za ubití koně dostal muž z Náchodska osmiměsíční podmínku. Enviweb [online]. Změněno dne 10. 12. 2011 [cit. 2012-02-26]. Dostupné z: . 67 Tabulka I.: Ochrana zvířat – výsledky kontrol podle skupin zvířat [online]. Změněno 02. 02. 2012 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: 68 Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
- 34 -
znalostí daného druhu, podmínek jeho chovu a připravenosti chovatele vytvořit příznivé životní podmínky nutné k uspokojení životních potřeb zvířete. Prodejci jsou proto povinni připojit ke každému zvířeti písemný návod s informacemi o správném chovu těchto zvířat.69 Nemyslím si, že připojení návodu k chovu zvířat, přispěje ve větší míře k jejich ochraně. Proto bych navrhoval důkladnější prozkoumání podmínek, ve kterých by zvíře bylo chováno. A následné kontroly chovu zvířete po určitou dobu (například 1 rok). Pokud by byla péče o zvíře nedostačující a zvíře by trpělo, měla by být možnost toto zvíře majiteli odebrat. 4.6.1 Zvíře vyžadující zvláštní péči
Zvláštní úprava je u zvířat vyžadujících zvláštní péči. Tato zvířata mívají obvykle zvýšené nároky na chov a jsou tedy určena spíše zkušenějším chovatelům, kteří práci s nimi zvládnou. Proto jsou tady stanoveny přísnější podmínky pro chov těchto druhů zvířat. Chovatelem v takovém případě může být pouze fyzická osoba starší 18 let. Navíc pokud se nejedná o chov v zoologických zahradách, záchranných stanicích nebo loveckých dravců držených podle zákona o myslivosti, je potřeba zvláštní povolení příslušné krajské veterinární správy. Náležitosti žádosti o takovéto povolení jsou uvedeny v § 13 odst. 5 „ZnOZPT“. Výše uvedené povolení se vydává na dobu tří let a může být na písemnou žádost prodlouženo.70 Konkrétní seznam zvířat, která jsou považována za zvířata vyžadující zvláštní péči, je uveden ve vyhlášce č. 411/2008 Sb., o stanovení druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči. 4.6.2 Toulavá a opuštěná zvířata
U ochrany zvířat v zájmovém chovu musím taky zmínit toulavá a opuštěná zvířata. Jak vyplývá ze zákona při nálezu toulavého či opuštěného zvířete je potřeba nález ohlásit obci, případně odevzdat nalezené zvíře do útulku. Obecně závaznou vyhláškou může obec stanovit chovateli povinnost nechat trvale označit
69 70
Důvodová zpráva k zákonu 312/2008 Sb. Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
- 35 -
psa, což pomůže při určování majitele psa u nalezených jedinců.71 Do zákona bych přidal, že opuštěná zvířata a toulavá zvířata, která byla původně volně žijícími zvířaty, a u kterých se nepodaří zjistit majitel nebo se nepřihlásí do určité doby, budou vypuštěna do volné přírody, pokud to jejich stav umožní, nikoliv dána do opětovného prodeje pro zájmový chov, a pokud by nebylo možné vypustit tato zvířata zpět do volné přírody, mohla by být umístěna do zoologických zahrad 4.6.3 Týraní psů z praxe
Během mojí praxe na Okresním soudě v Ostravě jsem se setkal se známým případem týrání psů z městské části Ostrava – Vítkovice, který se zrovna v té době začal projednávat. A mohl jsem tak být přímo přítomen jednání. Ve stručnosti se jednalo o ženu, která měla 40 psů a chovala je v bytě 2 + 1 se zahradou. Sousedé podávali stížnosti na její počínání několik let. Teprve v roce 2009, na základě zjištění krajské veterinární správy, došlo k odebrání všech psů a jejich převozu do jednoho z ostravských útulků. Po veterinárním vyšetření bylo u deseti psů zjištěno, že jejich zdravotní stav není slučitelný se životem, a proto byli utraceni. Při prohlídce bylo zjištěno, že žena neposkytovala psům dostatečné množství potravy a vody, neobstarala jim potřebnou veterinární péči, nechovala je v dostatečně prostorných místech apod. Například sedm štěňat chovala v prostorách toalety bez jakéhokoliv přísunu světla a prostoru k pohybu. Obhajoba namítala, že ke zhoršení stavu psů došlo až po převozu do útulku, nikoliv jejím zapříčiněním. V prosinci 2010 rozhodl soud o vině a trestu odnětí svobody v době trvání šesti měsíců s tříletou podmínkou a zákazem činnosti tři roky. Obě strany se proti rozsudku odvolaly. 72 Krajský soud následně rozsudek soudu zrušil a vrátil k projednání zpět Okresnímu soudu. Podle sdělení soudce je v současné době spis
71 72
Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 14. 12. 2010, sp. zn. 70 T 95/2010.
- 36 -
u znalce a na soud by se měl vrátit v průběhu dubna, kdy bude pokračováno v hlavním líčení. Během výkonu praxe na soudu jsem měl možnost nahlédnout do spisu, kde byly fotografie zubožených zvířat. Pohled na ně nepředstavoval nic pěkného, ba právě naopak, odhalil vyhublá zvířata, z nichž někteří psi byli slepí či jinak fyzicky zubožení. 4.6.4 Pohled na bezobratlé
Jak již bylo výše řečeno, ustanovení zákona se vztahují pouze na obratlovce, nikoliv na bezobratlé. Je sice zřejmé, že tito živočichové nejsou na stejném vývojovém stupni jako psi, kočky a jiní obratlovci, ale beztrestně jim způsobovat bolest či utrpení nebo omezovat jejich běžný život způsoby, kterými trpí, mi přijde přinejmenším amorální. Podle mého názoru toto není v zákoně upraveno šťastně. Vhodným řešením by podle mého bylo doplnění definice zvířete o bezobratlé živočichy (alespoň některé z nich) a jejich ochrana minimálně při zájmovém chovu či prodeji ve větším množství. Jako příklad bych uvedl případ muže, který opustil domov kvůli dluhům a zanechal za sebou byt plný mrtvých pavouků. Ten nebude stíhán pro týrání zvířat, i když pavouci nezahynuli za normálních podmínek, ale pomalu bez přísunu potravy v uzavřených krabicích, jelikož se zákon na ně nevztahuje. 73 Určitě bych byl v takových případech pro, aby byl chovatel potrestán minimálně peněžitým trestem. Jako druhý případ bych zde uvedl stažení reklamy v Jižní Africe, ve které dívka zastříkala pavouka pomocí pěny na holení. Tato reklama byla stažena na popud několika stížností z televizního vysílání pro – „zbytečné a kruté zabíjení
73
ANGERMANNOVÁ, Andrea. Podnikatel zmizel kvůli dluhům, zůstal po něm dům plný sklípkanů. IDNES [online]. Změněno 03. 08. 2011 [cit. 2012-01-08]. Dostupné z: .
- 37 -
živých tvorů.“74 Tady je vidno, že v jiných zemích je i na bezobratlé živočichy pohlíženo jako na živé tvory, jejichž utrpení by nemělo sloužit pro pobavení lidí. 4.7 Ochrana volně žijících zvířat Volně žijící zvířata jsou chráněna zejména zákonem na ochranu přírody a úmluvami CITES. V „ZnOZPT“ jsou uvedeny zakázané způsoby odchytu a usmrcování zvířat z volné přírody. V § 14 odst. 9 „ZnOZPT“ je vymezen vztah mezi předpisy ochrany volně žijících zvířat: „Úpravou ochrany volně žijících zvířat podle tohoto zákona nejsou dotčeny zvláštní právní předpisy na úseku ochrany přírody a krajiny“. 75 Mezi zákonem zakázanými způsoby odchytu či usmrcování zvířat najdeme například odchyt pomocí oka, sítě, harpuny, čelisťových pastí, pomocí jedů včetně plynování a vykuřování, do jestřábích košů a pomocí lepu, výbušnin, luků, výbušnin, elektrického proudu, automatických a poloautomatických zbraní, letadla, motorového vozidla, zvuku, zrcadla a dalších. 76 V zákoně jsou stanoveny i výjimky, kdy lze použít některý ze způsobů a to, pokud je stanoveno ve zvláštním zákoně. Povolena je výjimka při odchytu ptáků či savců do sítí při zazvěřování honiteb, za účelem jejich návratu do přirozeného prostředí či výzkumu. 4.7.1 Kladení pastí z Plzeňska
I když jsou takové způsoby odchytu zakázány, stále se vyskytuje velké množství případů odchycení zvířat do zakázaných pastí. Tento způsob je velice bolestivý pro každé zvíře, které může v pasti strávit i několik týdnů bez potravy a možnosti obrany. Jako příklad bych uvedl chycení lišky na Plzeňsku, kterou naštěstí objevili lidé, a proto neuhynula. Přesto jí byly pastí amputovány čtyři prsty na přední tlapě. Po ošetření byla vypuštěna zpátky do volné přírody, jelikož krom 74
LG cellphones spider „cruelty“ advent withdrawn [online]. Změněno 22. 02. 2011 [cit. 2012-0108]. Dostupné z: 75 Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. 76 Tamtéž.
- 38 -
amputace prstů byla v dobré kondici. 77 V dalším případě, shodou okolností také z Plzeňska, byl přistižen myslivec kladoucí pasti u oploceného rybníku s kachnami. Ten uměle vytvořil díru v plotě a kameny vyskládal cestu tak, aby šelma vkročila přímo do pasti. V tomto případě byl chycen myslivec a ne šelma. Díky skryté kameře reagující na pohyb byl viník objeven. 78 Že je viník v těchto případech dopaden, je velice ojedinělé, neboť je velice těžké zjišťovat a prokazovat, kdo past nalíčil. 4.7.2 Handicapovaná zvířata
Zákonná úprava pomýšlí i na volně žijící zvířata, která v důsledku nemoci či zranění nejsou schopna dočasně či trvale přežít v přírodě tzv. handicapovaná zvířata. Při nálezu handicapovaného zvířete má nálezce několik možností. Může se ho ujmout, pokud je schopen zajistit péči stanovenou zákonem. Podmínky v takovém případě jsou následující: - vytvořit takové prostředí, v němž budou zachovány jejich fyziologické funkce a biologické potřeby, zejména vybavením prostor, - předcházet jejich únikům, - je nutné mít osvědčení o odborné způsobilosti osoby odpovědné za péči o taková zvířata, udělené příslušným orgánem ochrany zvířat, nebo zajistit aby osvědčení měla osoba o zvíře pečující, pokud se jedná o záchrannou stanici, - dodržovat podmínky chovu, vybavení a minimální velikost prostor stanovené prováděcím předpisem79 (vyhláška č. 114/2010 Sb., o ochraně handicapovaných zvířat při chovu). Dalšími možnostmi je předání zvířete záchranné stanici nebo oznámit místo nálezu. 77
TOLAR, Aleš. V Plzni našli lišku v železech. IDNES [online]. Změněno 21. 02. 2011 [cit. 2012-0301]. Dostupné z: . 78 ČTK. Ekologové přistihli myslivce, který líčil zakázané pasti. Deník [online]. Změněno 16. 12. 2011 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: . 79 Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
- 39 -
U handicapovaných zvířat je povolena výjimka odchytu do sítí a smyček. Je to především proto, aby odchyt byl co nejbezpečnější pro zvíře i pro člověka. V současnosti je na našem území 26 stanic pečujících o handicapovaná zvířata. Počet se rozrostl o další dvě stanice na konci loňského roku (Rajhrad u Brna, Praha - Jinonice). Pro zajímavost loni stanice přijaly 11 790 živočichů celkem 123 druhů.80 4.8 Ochrana pokusných zvířat Nejrozsáhlejší úprava je v zákoně věnována pokusným zvířatům, o kterých se zmíním v této části práce. Pokusným zvířetem je, jak již bylo výše popsáno, každé zvíře, které má být použito k pokusům. Mezi pokusná zvířata jsou řazena i volně žijící zvířata, u kterých se může pozorovat způsob života, jejich pohyb a podobně. Pokusem se rozumí použití zvířete k pokusným nebo vědeckým účelům, jež mohou u zvířat vyvolat bolest, úzkost či utrpení a může vést k trvalému poškození nebo ke ztížení způsobu života zvířete, a to i pokud zvíře netrpělo díky použití prostředků snižujících bolest nebo způsobujících znecitlivění. 81 Zákon taxativně stanoví, za jakým účelem lze provádět pokusy na zvířatech, od tohoto výčtu se není možné odklonit. Kromě účelů k ochraně zdraví člověka, zvířat či rostlin, ochraně životního prostředí a vědeckým účelům, je zde také provádění pokusů na zvířeti za účelem konání soudního řízení. Jako velmi důležitý se mi jeví zákaz provádění pokusů za účelem vývoje zbraní, bojových látek, munice a také zkoušení kosmetických prostředků. Myslím si, pokud je potřeba něco testovat na živých tvorech, tak pouze zásadní věci, jež pomohou zachránit životy či životní prostředí, ve kterém žijeme. Působit živým tvorům bolest a utrpení jen pro vzhled nebo zábavu a potěšení mi přijde velice zbytečné a velmi bezohledné.
80
V Praze a Brně vznikly nové stanice pro zraněná zvířata. Ekolist [online]. Změněno 17. 12. 2011 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: . 81 Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
- 40 -
Vedle účelů, pro které lze pokusy provádět, jsou dále v zákoně uvedeny podmínky péče o pokusná zvířata a podmínky ochrany při přemisťování. Při provádění pokusů na zvířatech se setkáváme s pojmem „3R – koncept“. Jsou to zásady používané při pokusech. Tři R znamenají zkratku pro tři užitá anglická slova: -
reduction – omezení zvířat i pokusů na nejnutnější případy
-
replacement – nahradit pokusy takovými, při kterých nejsou zvířata použita
-
refinement – zlepšit postupy k snížení bolesti a utrpení zvířat
Někdy se přidává čtvrté R označující – responsibility – tedy odpovědnost k zvířatům a pokusům.82 Pokusy na zvířatech mohou provádět pouze osoby provozující uživatelské zařízení mající oprávnění udělené ministerstvem a potřebné odborně způsobilé osoby a výbavu vyhovující konkrétním pokusům. Musí být schválen projekt pokusů státním orgánem. 83 V současné právní úpravě je vymezen pojem laboratorní zvíře, tedy zvíře, které by mělo být k pokusům využíváno primárně, jelikož bylo k těmto účelům vyšlechtěno. Tato definice ovšem v budoucnu z našeho právního řádu vymizí z důvodu sjednocení právní úpravy s úpravou Evropské unie (viz kapitola 6). Po ukončení testování zvířete je možno navrátit zvíře do volné přírody či zájmového chovu, pokud je stav zvířete vyhovující. Otázkou ovšem zůstává, zda testované zvíře není pokusy poznamenáno natolik, že jeho existence v přírodě pro něj bude neslučitelná se životem. Tím nechci říct, že by všechna pokusná zvířata měla být usmrcena, ale nejlépe by mělo být testování na živých tvorech omezeno na nezbytně nutné minimum. A do přírody by měla být vypouštěna jen taková zvířata, která byla pokusem ovlivněna jen zanedbatelně. O zbývající jedince by bylo možná vhodnější pečovat v zájmových chovech pod dozorem a v péči člověka. 82 83
PRCHALOVÁ, J. Právní ochrana zvířat. 1. vyd. Praha : Nakladatelství LINDE PRAHA, 2009. s. 114. Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
- 41 -
4.9 Orgány ochrany zvířat Orgány ochrany zvířat jsou uvedeny v § 19 „ZnOZPT“ jsou jimi: -
ministerstvo,
-
Státní veterinární správa,
-
ústřední orgány státní správy a Akademie věd České republiky, pokud do okruhu jejich působností spadá předmět činnosti právnických a fyzických osob, které provádějí pokusy na zvířatech,
-
Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany v rámci své působnosti,
-
obecní úřady obcí s rozšířenou působností.
Ve vymezeném rozsahu vykonávají svou působnost obce. 84 Nově se nám v zákoně objevuje Státní veterinární správa, která nahrazuje pojem orgány veterinární správy. 4.9.1 Ministerstvo
Rozsah působností ministerstva je stanoven v § 20 „ZnOZPT“. Ministerstvo zemědělství je ústředním orgánem státní správy zabývajícím se problematikou ochrany týraných zvířat. Stanoví především hlavní úkoly na poli ochrany zvířat a organizuje, řídí a kontroluje jejich plnění. Některé další působnosti již byly zmíněny v průběhu práce. Zmínil bych ještě působnost ve dvou případech, které se v zákoně objevují nově, týkajících se chovu kuřat.85 4.9.2 Ústřední komise
Jako svůj odborný poradní orgán k plnění úkolů si ministr zemědělství zřídil ústřední komisi. Předsedu a členy jmenuje a odvolává ministr zemědělství po dohodě s ministrem životního prostředí z odborníků. Celá komise je členěna na čtyři výbory podle skupiny zvířat, kterou se zabývají (hospodářská, pokusná, volně žijící zvířata a zvířata v zájmových chovech).86 Jako příklad čím se komise zabývá, bych uvedl nejnovější stanovisko ústřední komise týkající se nálezu 84
Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Tamtéž. 86 Tamtéž. 85
- 42 -
nepůvodního druhu želvy (konkrétně želvy nádherné) na našem území. Tyto želvy velice rychle rostou a překvapují tím své chovatele, kteří je mnohdy vypouštějí do volné přírody, kde jako predátoři ničí původní faunu. Ústřední komise je toho názoru, že by želvy měly být dávány do útulku nikoliv do záchranných stanic, poněvadž ty slouží pouze pro handicapovaná zvířata.87 4.9.3 Státní veterinární správa
Státní veterinární správa je dalším orgánem zabývajícím se ochranou zvířat proti týrání. Především má funkci dozorovou. Toto není jediná funkce státní veterinární správy všechny práva a povinnosti jsou vyjmenovány ve veterinárním zákoně. Státní veterinární správa je tvořena Ústřední veterinární správou, krajskými veterinárními správami a Městskou veterinární správou v Praze.88 4.9.4 Obec
Obce mají možnost zřizovat, provozovat a rušit útulky pro zvířata a obecně závaznou vyhláškou mohou upravit pravidla pro pohyb psů na veřejném prostranství. Pro zajímavost obec, ve které žiji, vydala takovou vyhlášku pod č. 3/2006 a stanovila v ní dvě veřejná místa k volnému pohybu psů. Při porušení povinnosti vyplývající z obecně závažné vyhlášky je v prvním stupni orgánem projednávajícím přestupek obec.89
87
Názor ÚKOZ na řešení problematiky nálezů želvy nádherné v české přírodě [online]. Vydáno 24. 01. 2012 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: 88 O státní veterinární správě [online]. Změněno 03. 01. 2012 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: 89 Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
- 43 -
5 Delikty V této části práce bych se zaměřil na jednání či opominutí, která porušují ustanovení zákona na ochranu zvířat proti týrání, čímž vzniká sekundární povinnost a to - nést následek za porušení primární povinnosti. Následkem za porušení povinnosti je určitá sankce. 5.1 Správní delikty Zákonná úprava týrání zvířat musí také obsahovat sankci za porušení právní normy. Mírnější porušení jsou upravena v samotném zákoně na ochranu zvířat proti týrání jako přestupky u osob fyzických a jiné správní delikty u právnických osob a podnikatelů. U závažnějších činů se jedná o trestný čin, který je upraven v trestním zákoníku. 5.1.1 Přestupky
Přestupků se může dopustit pouze fyzická osoba. Přestupkem se rozumí: „Zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů anebo o trestný čin.“90 V „ZnOZPT“ jsou vyjmenovány skutkové podstaty přestupků v oblasti týraných zvířat. Většina již byla zmíněna v textu výše. Za porušení ustanovení zákona jsou stanoveny sankce v § 27 odst. 10 a 11. Za přestupek podle tohoto zákona lze uložit pokutu, kdy maximální možná hranice je 500.000,- Kč. Výše pokuty se odvíjí od závažnosti přestupku, konkrétněji jsou důvody uvedeny v § 12 přestupkového zákona. Kromě pokuty lze uložit zákaz činnosti, a to buď společně s pokutou, nebo samostatně. Zákaz činnosti lze ovšem uložit pouze při propagaci týrání zvířat.91 Řekl bych, že toto by mělo být změněno a měla by být dána možnost ukládat zákaz činnosti ve většině případů porušení povinnosti. Bohužel smysl stávající úpravy mi není zcela jasný. 90 91
Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Tamtéž.
- 44 -
5.1.2 Jiné správní delikty
Jiný správní delikt může být spáchán právnickou osobou nebo osobou fyzickou při výkonu podnikání. U jiných správních deliktů se neposuzuje zavinění, platí objektivní odpovědnost, tedy za výsledek. Pro zmírnění jsou zde dány liberační důvody. V zákoně jsou uvedeny v § 28 odst. 1, a za správní delikt není právnická osoba odpovědná, pokud prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. Za jiné správní delikty je možné také uložit pokutu a zákaz činnosti nejdéle na 5 let.92 Možná výše pokuty je stejná jako u přestupků tedy 500 000 Kč, a bude se odvíjet od závažnosti podobně jako u přestupků. V prvním stupni jsou správní delikty projednávány obecním úřadem s rozšířenou působností, vyjma případů porušení obecně závazné vyhlášky obce, kde je v prvním stupni příslušná obec. Na území hlavního města Prahy projednávají správní delikty v prvním stupni městské části. 5.1.3 Zvláštní opatření
Zvláštní opatření je způsob, jehož snahou je ochrana zvířat před dalším týráním ze strany osob, u kterých žije. Na návrh krajské veterinární správy může obecní úřad obce s rozšířenou působnosti správním rozhodnutím zabránit týrání umístěním týraného zvířete do náhradní péče, nařídit chovateli, aby zajistil opatření ke snížení počtu hospodářských zvířat nebo nařídit pozastavení činnosti, při které dochází k týrání zvířat. Je zde vidět snaha o ochranu zvířat při týrání, odebráním chovateli, který i přes odvolání nebude mít zvíře u sebe, jelikož odvolání nemá odkladný účinek. 93 Při náhradní péči nedochází k přechodu vlastnického práva. V novém znění zákona již bude možnost odebrat zvíře majiteli s tím, že původní právo vlastníka zanikne a novým vlastníkem se stane stát (viz kapitola 6).
92 93
Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Tamtéž.
- 45 -
Náklady jsou hrazeny osobou, které bylo zvíře odebráno. Často se vyskytuje situace, kdy taková osoba je nemajetná a nic nehradí. Proto přecházejí náklady na rozhodující orgán. 5.2 Trestný čin Závažnější činy týrání zvířat jsou kvalifikovány jako trestné činy podle trestního zákoníku. Úprava týrání je uvedena v § 302 a v § 303 je zanedbání péče o zvíře v nedbalosti. Trestným činem je, pokud někdo týrá zvíře zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem nebo surovým nebo trýznivým způsobem veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném. Za takovéto jednání hrozí trest odnětí svobody až na dva roky, zákaz činnosti nebo propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty. Přísnější trest pak připadá pro ty, kteří byli za takovýto čin odsouzeni nebo potrestáni v posledních třech letech, anebo takovým činem způsobí zvířeti trvalé následky na zdraví nebo smrt. V těchto případech mu hrozí odnětí svobody na dobu šesti měsíců až tři léta nebo zákaz činnosti. Na jeden rok až pět let odnětí svobody bude pachatel potrestán, spáchá-li čin na větším počtu zvířat.94 Příkladem bych uvedl rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. 06. 2011 sp. zn. 8 Tdo 6572011, kde bylo rozhodováno o trestném činu týrání zvířat podle § 302 trestního zákona převážně se jednalo o výklad pojmů v odst. 1 písm. b) a odst. 3. V tomto případě šlo o to, že majitel psů nezajistil řádné krmení svých psů, kteří viditelně strádali. Výše trestu se odvíjela od místa veřejně přístupného a počtu zvířat, na kterém bylo týrání způsobeno. Soud ve svém rozsudku shledal, že za místo veřejně přístupné lze považovat prostory v osobním či soukromém vlastnictví, které samy o sobě považovány za místa veřejnosti přístupná nejsou, avšak bezprostředně sousedí s místem, kam veřejnost vstoupit nemůže, např. dvory, pole nebo jiná prostranství, ale je na ně nebo do nich přes nedostatečně izolující bariéru vidět nebo slyšet.95
94
ŠÁMAL, P; PÚRY, F. et al. Trestní zákoník II komentář. 1. vyd. Praha : Nakladatelství C. H. Beck, 2010. s. 2743. 95 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 06. 2011, sp. zn. 8 Tdo 657/2011.
- 46 -
Krom toho se vyjádřil také k pojmu „větší počet zvířat“. Zde dospěl k závěru, že minimálním počtem zvířat, jež lze považovat za větší počet je sedm zvířat.96 Osobně se domnívám, že vyššími tresty by měli být postihování i pachatelé, kteří týrají i menší počet zvířat než sedm. Přikláněl bych se k tomu, aby za větší počet zvířat bylo považováno dvě a více zvířat. Vedle týrání zvířat se s novým trestním zákoníkem objevilo zanedbání péče o zvíře z nedbalosti, což v trestním zákoně upraveno nebylo. Trestem odnětí svobody až na šest měsíců, zákazem činnosti nebo propadnutím věci či jiné majetkové hodnoty bude potrestán ten, kdo z hrubé nedbalosti zanedbá potřebnou péči o zvíře, které vlastní nebo o něž je povinen se z jiného důvodu starat, a způsobí mu tím trvalé následky nebo smrt. Přísnější trest opět hrozí, pokud se takového činu dopustí na větším počtu zvířat.97 Krom ustanovení o týrání zvířat a zanedbání péče o zvíře z nedbalosti se na živá zvířata vztahují ustanovení o věcech. Například při zastřelení cizího psa se použije ustanovení § 228 trestního zákoníku, kdy za takovýto přečin hrozí pachateli trest odnětí svobody až na jeden rok, zákaz činnosti nebo propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty. 98 Dále se ochranou zvířat zabývají ještě §§ 299 – 306, mezi nimiž jsou: -
§ 299 – neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami,
-
§ 300 - neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami z nedbalosti,
-
§ 301 – odnímání živočichů a rostlin,
-
§ 304 – pytláctví,
-
§ 305 – neoprávněná výroba, držení a jiné nakládání s léčivy a jinými látkami ovlivňujícími užitkovost hospodářských zvířat,
96
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 06. 2011, sp. zn. 8 Tdo 657/2011. Zákon č.40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 98 Tamtéž. 97
- 47 -
-
Šíření nakažlivé nemoci zvířat.99
Jen pro zajímavost bych zmínil ustanovení § 299, které říká, že trestného činu se dopustí ten, kdo poruší jiný právní předpis tím, že: „usmrtí, zničí, zpracovává, doveze, vyveze, proveze, přechovává, nabízí, zprostředkuje, sobě nebo jinému opatří jedince zvláště chráněného druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář chráněného druhu a spáchá takový čin na více než dvaceti pěti kusech živočichů, rostlin nebo exemplářů, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.“100 Opět se nám tady objevuje určení přesného počtu jedinců, kdy se již jedná o trestný čin, a kdy nikoliv. Hranice v tomto případě byla stanovena na 25 kusech. 5.3 Soukromoprávní delikt Soukromoprávní
delikt
vzniká
porušením
právní
povinnosti
stanovené
soukromým právem. Podle stávajícího občanského zákoníku je zvíře považováno za věc, proto se na něj vztahují ustanovení o věcných právech. Při porušení ustanovení, kdy dochází k poškození věci, vzniká vlastníkovi právo na náhradu skutečné škody a ušlého zisku.101
99
Zákon č.40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Tamtéž. 101 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 100
- 48 -
6 Rozsáhlá novela zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání Na začátku letošního roku vláda schválila novelu „ZnOZPT“ hlavním důvodem byla nutnost adaptace právního řádu České republiky na nařízení Rady (ES) o ochraně zvířat proti usmrcování, které nabývá účinnosti dne 01. 01. 2013, a naplnit směrnici Evropského parlamentu a Rady o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely. Tento soulad je nutný splnit do 10. listopadu tohoto roku.102 V celém zákoně se mění ustanovení, kde slova „Evropské společenství“ jsou nahrazena slovy „Evropská Unie.“ To souvisí s nabytím účinnosti Lisabonské smlouvy. V této části bych se chtěl věnovat nejdůležitějším nebo nejzajímavějším změnám. První změnou v zákoně je definování pojmu pokusné zvíře. Podle směrnice je u pokusného zvířete uveden také hlavonožec, který je řazen mezi bezobratlé. Toto je první krok k zařazení většího spektra zvířat do ochrany proti týrání, nikoliv pouze obratlovců.103 Zatím se na ně vztahují jen pokusy na zvířatech, ostatní ustanovení zákona stále platí pouze pro obratlovce. Kromě hlavonožců zde přibývají i plody savců, jelikož v obou případech je vědecky prokázáno, že mohou cítit bolest, a tudíž trpět. Zároveň je vypuštěn termín laboratorní zvíře, jelikož podle úpravy ES se již mezi pokusným a laboratorním zvířetem nerozlišuje. Nejrozsáhlejší části, která je upravena v novele zákona, je právě práce s pokusnými zvířaty. Nově bude upravena práce s primáty. Pokusy na těchto druzích zvířat jsou stále „nezbytné“ z důvodu podobnosti primátů
102
BÖHMOVÁ, Kateřina. Vláda schválila novelu zákona na ochranu zvířat proti týrání. Ministerstvo zemědělství [online]. Změněno dne 04. 01. 2012 [cit. 2012-02-25]. Dostupné z: 103 Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 273/2008 SB., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Sněmovní tisk 582/0 [online]. Dostupná z: (dále jen „Důvodová zpráva k novele zákona na ochranu zvířat proti týrání“).
- 49 -
s člověkem. Nicméně by tyto pokusy měly být omezeny na minimum, a to pouze na ty oblasti biomedicíny, které mají zásadní přínos pro člověka, a u kterých nelze použít žádné alternativní metody. Stejné omezení by se mělo týkat i dalších ohrožených druhů zvířat. Nově bude také možno používat k pokusům opuštěná a toulavá zvířata, což bylo doposud zakázáno. U toulavých zvířat bych s prováděním pokusů nesouhlasil, jelikož je zde stále možnost navrácení majiteli. Po ukončení pokusu by také mělo být možné, pokud je zvíře v dobrém stavu, kdy není ohrožen jeho život nebo život jiných zvířat, vypustit jej do volné přírody nebo jej umístit k chovateli do zájmového chovu.104 U opuštěných bych využití k pokusům toleroval, ale až po prokázání, že je zvíře opravdu opuštěné a majitel o něj nemá zájem. A to pouze u druhů, jež dříve nebyly volně žijícími zvířaty. U těchto bych byl v první řadě pro vypuštění do volné přírody nebo umístění do zoologické zahrady, pokud vypuštění zvířete není možné nebo jeho vypuštění by mu uškodilo více než chov v zajetí. Kromě pokusných zvířat budou nově upraveny i požadavky na odbornou způsobilost osob provádějících pokusy na zvířatech, stejně jako osob provádějící usmrcování zvířat.105 Například u usmrcování kožešinových zvířat musí být přítomna osoba mající osvědčení o způsobilosti podle nařízení. Mnohem lepší by podle mne bylo úplné zakázání chovu kožešinových zvířat pro hospodářské účely. Nicméně i toto je alespoň mírné zlepšení. Další důležitou změnou je sankce za týrání zvířat - propadnutí zvířete. Současná právní úprava je nedostatečná. Pokuty chovatelé neplatí, a pokud jim je zvíře zabaveno, tak si většinou pořídí nové, které opět týrají. Zvířata jsou dávána do náhradní péče, za kterou vlastník neplatí a náklady tak připadají na obecní úřady s rozšířenou působností, které o náhradní péči rozhodly. 106 Při propadnutí zvířete bude zvíře odebráno majiteli a předáno osobě, která mu zajistí řádnou péči. Původnímu majiteli zanikne vlastnické právo ke zvířeti. Kromě toho bude také 104
Důvodová zpráva k novele zákona na ochranu zvířat proti týrání. Tamtéž. 106 Tamtéž. 105
- 50 -
možné omezit počet zvířat chovaných v zájmových chovech, jestliže budou mít nevyhovující podmínky pro život. Tento institut mi v naší úpravě chyběl. Nemožnost úplného odebrání zvířete majiteli, který o zvíře řádně nepečuje. Ještě bych rád zmínil změnu, která se nachází v novele zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, kde bude dána možnost vstupovat policistům do obydlí při podezření, že se v něm nachází týrané zvíře. Tento vstup, aby nebyly ohroženy zájmy obyvatele, bude umožněn pouze státní policii ČR nikoliv obecní policii, veterinární správě a jiným. 107 Toto určitě pomůže při ochraně týraných zvířat. Nicméně si myslím, že by odůvodněnost těchto vstupů měla být dostatečně prokázána, aby nedocházelo k šikanóznímu jednání ze strany policie nebo při ohlašování podezření sousedy. Změn v návrhu novely nového zákona na ochranu zvířat proti týrání je podstatně více. Zmínil jsem jen několik hlavních změn, jež mi přišly jako nejpodstatnější. Zároveň jsem se snažil o nastínění, jakým směrem se naše úprava ochrany zvířat ubírá. Přiblížení se úpravě Evropské Unie je určitě krokem kupředu.
107
Důvodová zpráva k novele zákona na ochranu zvířat proti týrání
- 51 -
7 Srovnání se zahraniční úpravou Doposud jsem se věnoval úpravě ochrany týraných zvířat podle našich právních předpisů. V této kapitole práce bych zaměřil pozornost na srovnání s jiným právním řádem. Pro srovnání jsem si vybral úpravu ochrany zvířat ve Švýcarsku, protože má jednu z nejpropracovanějších a nejpřísnějších úprav na poli ochrany zvířat vůbec. Jelikož je švýcarská úprava velice rozsáhlá, zaměřil jsem se především na nejzajímavější ustanovení zákona. Základním zákonem upravující ochranu zvířat je Animal Welfare Act (dále „AWA“) z roku 2005, který je pak doplněn podrobnější vyhláškou Animal Welfare Ordinance (dále „AWO“) z roku 2008. Hned v článku 2 zákona („AWA“) je patrný rozdíl oproti naší právní úpravě. Jak jsem již zmínil, naše úprava v „ZnOZPT“ se vztahuje pouze na obratlovce, zatímco v článku 2 „AWA“ je dána možnost rozšířit působnost zákona Spolkovou radou i na bezobratlé, pokud je vědecky prokázána jejich schopnost cítit bolest. Zákon se tedy vztahuje nejen na obratlovce, ale po doplnění radou také na některé skupiny bezobratlých živočichů. Spolkovou radou byl tedy zákon doplněn o Hlavonožce (Cephalopoda)108 a Kráčející (Reptantia),109 jež jsou vědecky považovány za živočichy schopné cítit bolest. Podle novely zákona účinné od 01. 01. 2013 budou našim právním řádem chráněni hlavonožci, ale pouze při používání za účelem pokusů. Odlišné je jejich dělení zvířat, kdy dělí zvířata podle jejich stavu na „domácí“ („domestic“) 110 a „divoká“ („wild“ - za divoká zvířata jsou považováni všichni obratlovci, kromě domácích zvířat, hlavonožci a kráčející). 111 Následuje dělení zvířat podle způsobu využití, které je podobné dělení obsaženému v naší právní úpravě na „farm animals“ (hospodářská zvířata), „pets“ (zvířata v zájmových chovech) a „laboratory animals“ (pokusná zvířata). 108
Mezi Cephalopoda patří například chobotnice, sépie krakatice a další. Mezi Reptantia patří raci, krabi, humr a langusta. 110 Mezi hospodářská zvířata jsou řazena i chované lamy a alpaky. 111 SR 455.1 Animal Welfare Ordinance (TSchV) z 23. 04. 2008, stav k 01. 04. 2011. 109
- 52 -
Zajímavou se mi jeví úprava v článku 13 „AWO“, ve které je stanoveno, že „společenské“ druhy zvířat („gregarious“ species) by měly mít možnost sociálního kontaktu s jedinci jejich vlastního druhu. Zde je tedy nutné poskytnout zvířeti interakci s jejich vlastním druhem. Myslím si, že to prospívá zvířeti, které je zvyklé pohybovat se ve smečkách či stádech. Na druhou stranu by byla podle mého potřeba např. prováděcím předpisem určit, která zvířata jsou považována za „společenská“, aby nedocházelo ke zbytečným komplikacím při chovu těchto zvířat. Celý zákon je mnohem podrobněji upraven tak, že některá zvířata mají konkrétní úpravu vztahující se k jejich druhu rozepsánu na několik článků (např. psi, kočky, prasata, skot ad.). Na rozdíl od naší úpravy, kde je upravena ochrana skupiny zvířat, nikoliv jednotlivých druhů zvlášť. Například bych zmínil úpravu ochrany u psů jako nejčastějšího domácího společníka u nás. Podle úpravy „AWO“ je zakázané nejen kupírování uší a ocasu, ale také je zakázán dovoz takových psů z jiných států. Výjimkou je, návštěva Švýcarska v rámci dovolené nebo při přistěhování cizinců do Švýcarska. Tito psi se však nesmí účastnit psích výstav, nesmí být prodáni a podobně. 112 Tuto úpravu bych osobně ještě zpřísnil ustanovením se zákazem vlastnit takto upravené psy, pokud by kupírování uší či ocasu bylo provedeno z jiného než zdravotního důvodu. Podle mého mínění by tohle byla jediná možnost k zamezení kupírování ocasů a uší u psů pro pouhý „lepší“ vzhled zvířete. Pokud by tito psi nemohli být chováni, nebyl by důvod ke kupírování jejich uší a ocasů. Samozřejmě takovou úpravu bych navrhoval zavést i u nás. Jestliže by byla nutnost kupírovat uši nebo ocas ze zdravotních důvodů, mělo by to být doloženo potvrzením veterináře. Chov psů je podrobněji upraven v sekci deset. Každý, kdo si chce pořídit psa, je povinen prokázat, že má dostatečné znalosti o chovu psů nebo prokázat, že choval psa v minulosti. Po dobu jednoho roku musí prokazovat, že je schopný se o psa postarat v běžných situacích. Psi jsou rozděleni podle jejich využití na 112
SR 455.1 Animal Welfare Ordinance (TSchV) z 23. 04. 2008, stav k 01. 04. 2011.
- 53 -
pracovní (ti se dále dělí v článku 69 odst. 2), společenské a určené k pokusům.113 Podle zákona psi musí mít denní kontakt s lidmi, a pokud je to možné i s jinými psy. V boudách musí být drženi ve skupinách nebo ve dvojicích a je nutné jim umožnit každodenní pohyb. Dále jsou stanoveny podmínky chovu a postup při trénování hlídacích a loveckých psů. 114 Krom psů bych zmínil pro nás možná trochu kontroverzní článek 23 „AWO“ týkající se ryb, ve kterém je zákonem zakázáno rybaření, kdy rybář má v úmyslu chycenou rybu vypustit zpátky do vody. 115 U nás je rybaření vcelku populární a nedovedu si představit, co by se stalo, kdyby se podobné ustanovení objevilo v naší právní úpravě, jelikož většina rybářů loví pouze pro zábavu nikoliv pro maso. Já považuji takovéto ustanovení za správné, jelikož chycením na háček ryba evidentně trpí. Myslím si, že ryby by měly být chytány pouze pro maso nikoliv pro zábavu. Pro chovatele většiny druhů domácích zvířat je v zákoně stanovena povinnost, že musí umožnit alespoň minimální vizuální kontakt se zvířaty stejného druhu. U některých druhů je potřeba chovu zvířat ve skupinách, jak již bylo zmíněno výše. Osobně se domnívám, že podrobná úprava u každého druhu zvířete je velice užitečná a měla by být zavedena i v našem právním řádu. Přesně stanovenými podmínkami chovu by se mohli lidé vyvarovat omylů při nakládání se zvířaty. Za mnohem lepší považuji užití pojmu „divokého“ zvířete („wild“ animal). Za divoká zvířata se považují i ta, která jsou držena v zajetí. Nedochází tu ke změně skupiny zvířat jako v naší právní úpravě, kdy se z volně žijícího zvířete stává zvíře v zájmovém chovu. Pro chov některých druhů zvířat, i když pouze pro soukromé účely, je vyžadována licence. U komerčních zařízení (zoologických zahrad, cirkusů, akvárií ad.) je licence vyžadována vždy. 116
113
SR 455.1 Animal Welfare Ordinance (TSchV) z 23. 04. 2008, stav k 01. 04. 2011. Tamtéž. 115 Tamtéž. 116 Tamtéž. 114
- 54 -
Také u pokusných zvířat je švýcarská úprava o krok napřed, kdy jsou ustanoveními zákona chráněni nejen obratlovci, hlavonožci a kráčející, ale i larvální stádia ryb a obojživelníků a plody savců, ptáků a plazů v poslední třetině stádia před narozením či vylíhnutím. 117 U pokusných zvířat je úprava velmi detailní, aby nedocházelo ke zbytečnému týrání zvířat během provádění pokusů. Podrobně je upravena i ochrana zvířat při přepravě v kapitole sedm, porážka a utrácení zvířat v kapitole osm, v deváté kapitole školení a další vzdělávání v chovu zvířat. Přestože je švýcarská úprava ochrany zvířat
velice podrobná a
propracovaná, tresty za týrání zvířat jsou nízké podobně jako u nás.118 Jako zajímavost bych uvedl konkrétní podmínky chovu některých zvířat, které jsou uvedeny v přílohách „AWO“. Například žába Drápatka vodní (Xenopus laevis), která má rozměry větší než 12 cm a je chována v počtu jednoho kusu, musí mít rozlohu vodní plochy minimálně 920 cm2 a hloubku 12,5 cm. Teplota vody musí být v rozmezí 18 – 22oC. Pokud bychom chtěli chovat více těchto žab, za každý další exemplář musíme zvětšit prostor o minimálně 40 cm2 podle velikosti žáby. 119 Na závěr bych ještě zmínil, že se ve Švýcarsku snažili prosadit zákon, který by vytvořil speciální skupinu advokátů, kteří by přímo zastupovali jednotlivá zvířata před soudy. V referendu v roce 2010 se ovšem obyvatelé postavili proti přijetí tohoto zákona.120 Tímto jsem pro ukázku uvedl některá zajímavá ustanovení švýcarského zákona. Myslím si, že by nebylo na škodu přiblížit se v budoucnu této právní úpravě.
117
SR 455.1 Animal Welfare Ordinance (TSchV) z 23. 04. 2008, stav k 01. 04. 2011. SR 311.0 Swiss Criminal Code z 21. 12. 1937, stav k 01. 01. 2012. 119 SR 455.1 Animal Welfare Ordinance (TSchV) z 23. 04. 2008, stav k 01. 04. 2011. 120 JORDANS, Frank. Swiss say no to animal lawyers. In Independent [online]. Změněno 08. 03. 2010 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: . 118
- 55 -
Závěr Vývoj právní úpravy na ochranu zvířat proti týrání probíhá velice dynamicky. Zpočátku zvířatům nebyla přiznána žádná práva a jejich ochraně nebyla věnována žádná pozornost. V současném znění občanského zákoníku je na zvíře stále pohlíženo jako na věc, ale zvláštními zákony jsou jim již přiznána určitá práva. Při rozboru právní úpravy na ochranu zvířat proti týrání jsem dospěl k zjištění, že současná úprava v zákoně je nedostatečná a obsahuje mnoho mezer a nepřesností, které by bylo třeba upravit. Samotná nejednotnost pojmů v jednotlivých zákonech věnujících se ochraně zvířat způsobuje problémy. Navrhoval bych sjednocení termínů s tím, že definice zvířete uvedená v „ZnOZPT“ by měla v sobě zahrnovat veškeré živočichy, nikoliv pouze obratlovce. Samotná preambule říká, že zvířata jsou živí tvorové schopni na různém stupni pociťovat utrpení. Na různém stupni může cítit utrpení každý živý tvor, proto by člověk neměl rozhodovat o tom, které z ochrany vyřadí, a kterým naopak bude věnovat pozornost. Je jasné, že běhat za každým dítětem, které trhá motýlům křídla, nepovede k ničemu, ale pokud se objeví nějaký případ, kdy je evidentní, že dochází jednáním k utrpení bezobratlého živočicha, mělo by na to být pohlíženo jako na týrání a pachatel by měl být potrestán minimálně pokutou. V chystané novele se konečně do naší úpravy dostane ochrana bezobratlého (hlavonožci), ale pouze při provádění pokusů. Není mi zcela jasné, proč se na tyto bezobratlé nevztahují i ostatní ustanovení zákona, pokud je vědecky prokázáno, že tito tvorové cítí bolest díky silně vyvinuté nervové soustavě. Stejný problém vidím i v ochraně plodů savců, kde je opět vědecky prokázáno, že cítí bolest a mohou být trvale poškozeni, proto by se ochrana měla vztahovat i na ně. Další nedostatek spatřuji v problémovém a nepřesném zařazení živočichů do jednotlivých skupin zvířat, jak jsou rozděleny v zákoně. Není například jasně upraveno, kdy se z volně žijícího zvířete stává zvíře v zájmovém chovu. Není proto jasné, od kdy je chráněno podle „ZnOZPT“ v části věnující se zájmovým zvířatům. A naše úprava nezná ochranu proti týrání volně žijících zvířat držených
- 56 -
v zajetí. Podle mého by měla za volně žijící zvířata být považována všechna zvířata i ta držená v zajetí a měla by jim být věnována samostatná část v zákoně. A za zájmová zvířata by měla být považována pouze zvířata domestikovaná jako psi, kočky ad. Zároveň zařazení některých zvířat mezi hospodářská zvířata považuji za nevhodné. Zde jde především o zvěř a kožešinová zvířata. Úplně bych zakázal chov kožešinových zvířat pro hospodářské účely, kdy v současné době je možné nahradit kožich živočichů umělými látkami, je proto bezdůvodné držet v zajetí a usmrcovat tato zvířata. A definici zvěře bych úplně zrušil, jelikož všechna zmiňovaná zvířata jsou zároveň zvířaty volně žijícími. Největší nedostatek současné právní úpravy spatřuji ve výši trestů za týrání zvířat. I nejbrutálnější činy na mnoha kusech dostávají maximálně podmíněné tresty. Navrhoval bych zpřísnění postihů za týrání zvířat. To jediné by mohlo pomoci, aby lidé začali pohlížet na zvířata jako na živé tvory, nikoliv jako na věci. Je vidět, že v současnosti jde vývoj ochrany zvířat proti týrání a v podstatě i celého pohledu na zvíře kupředu. A je to určitě ku prospěchu. Při současném směru vývoje globalizovaného světa orientovaného na lidskou populaci a zneužívání a vykořisťování přírody, by se mohlo také stát, že za chvíli nebudeme potřebovat žádné zákony na ochranu zvířat, protože žádná zvířata nebudou existovat a člověk se o nich bude dovídat pouze z literárních děl. Měli bychom se tedy zamyslet a věnovat těmto tvorům ochranu, která jim určitě náleží.
- 57 -
Resumé In my diploma thesis called „Animal protection against torture“ I especially dealt with legislation of animal protection in Czech Republic. I chose this topic because of my warm relationship to nature especially animals and I wondered, how animals are protected against maltreatment in our country. I think that animals deserve our attention and should be protected. The whole work is divided into several chapters and my intention was to cover as much as possible, but still stick with the official task. Of course I could not write in great detail about everything because the size of this work is limited. Therefore I wrote about main legal act dealing with protection of animals against torture supplemented with jurisprudence and examples from life. First at all I shortly described history of legislation in our country since midnineteenth century across the twentieth century until the present day. Then I continued with the sources of legislation which contain direct or indirect regulation of animal protection against torture in our country and in European Union legislation. In next step I defined some of the basic terms. In our country we have two different points of view on the animals. First from Private law point of view an animal is nothing more than an object like a lamp for example. From the other side there is Public law and its definition of animal as a living creature with ability to sense a pain and suffering. Our legislation of Private law is going towards this direction with new civil code which is already prepared and will be effective from the year 2014. It was also important to mention legal definition of “maltreatment” of animals with actions which are prohibited and punishable. The main part of the work consists of the description of current legislation supplemented with jurisprudence and my points of view. In “Animal Protection against Maltreatment” Act animals are divided into four basic groups: farm animals, pet animals, wild animals and experimental animals. Each group has got its own regulation that I described in the work. It is hard to place an animal only in one group because its classification depends on different circumstances. For
- 58 -
example when we are breeding wild animal it is not wild anymore but it becomes a pet animal according to the legal definition. In my work I also mentioned the case of dogs’ maltreatment which I had an opportunity to see during my experience at the court and be present during the trial. Along with that I mentioned an actual problem in our country about rising prices of eggs because of changes regulated by European Union directive. Afterwards I shortly described organs of administration which deal with protection of animals. After defining the protection of animals it was also necessary to determine the possible penalties for violations of those laws from fines to stricter punishments as imprisonment etc. Followed by amendment of current Animal protection against maltreatment act which will be effective from the beginning of next year and which will regulate some legal holes in our current legislation. Finally, I compared our legislation with legal adjustment of Switzerland which is among the strictest adjustments in the world. For example I mentioned conditions for breeding African claw frog. In conclusion I suggested changes of the current legal act because I found out that an act is not as strict and precise as it should be. I think it is important to protect every living creature from maltreatment. At some point human being should realize that the protection of the environment is important because he is part of the environment and cannot survive without it.
- 59 -
Seznam použité literatury Knižní zdroje DAMOHORSKÝ, M. Právo životního prostředí. 3. vyd. Praha : Nakladatelství C. H. Beck, 2010. DOUSEK, J; SPURNÁ, J. Zájmové chovy a ochrana zvířat. Praha : Nakladatelství LexisNexis CZ, 2004. JELÍNEK, J. et al. Trestní právo hmotné : obecná část, zvláštní část. 2. vyd. Praha : Nakladatelství Leges, 2010. PRCHALOVÁ, J. Právní ochrana zvířat. 1. vyd. Praha : Nakladatelství LINDE PRAHA, 2009. ŠÁMAL, P; PÚRY, F. et al. Trestní zákoník II komentář. 1. vyd. Praha : Nakladatelství C. H. Beck, 2010. Články v odborných časopisech RYDVAL, T. Co je (živé) zvíře? Právník. 2009, roč. 148, č. 3, s. 333 – 338. RYDVAL, T. Ochrana zvířat proti týrání jako součást právní ochrany zvířat v České republice. Aplikované právo. 2006, roč. 4, č. 2, s. 31 – 33. Články v ostatních časopisech DENKOVÁ, Zuzana. Mošnovská kauza týrání prasete po 1 roce a 8 měsících úspěšně ukončena. Zpravodaj OHZ. 2011, č. 35, s. 3 – 5. KOVAŘÍKOVÁ, Zuzana. Beruška – smutný příběh, na jehož konci je smrt. Zpravodaj OHZ. 2011, č. 34, s. 3 – 5.
- 60 -
Právní předpisy Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Usnesení č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- 61 -
Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 572/1992 Sb., Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin. Nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97. Dostupné z: Směrnice Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, kterou se stanoví minimální
požadavky
na
ochranu
nosnic.
Dostupná
z:
lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:03:26:31999L0074:CS:PDF> Vyhláška č. 5/2009 Sb., o ochraně zvířat při veřejném vystoupení a při chovu. Vyhláška č. 114/2010 Sb., o ochraně handicapovaných zvířat při chovu. Vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat. Vyhláška č. 411/2008 Sb., o stanovení druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči.
- 62 -
Obecně závazná vyhláška č. 3/2006, kterou se stanovují pravidla pro pohyb psů na veřejném prostranství na území města Hlučína a vymezují se prostory pro volné pobíhání psů na území města Hlučína. Zahraniční právní předpisy SR 311.0 Swiss Criminal Code z 21. 12. 1937, stav k 01. 01. 2012. SR 455 Animal Welfare Act (TSchG) z 16. 12. 2005, stav k 01. 01. 2011. SR 455.1 Animal Welfare Ordinance (TSchV) z 23. 04. 2008, stav k 01. 04. 2011. Soudní rozhodnutí Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 06. 2011, sp. zn. 8 Tdo 657/2011. Rozsudek
Okresního
soudu
v Domažlicích
ze
dne
23. 05. 2011,
sp. zn. 2 T 67/2011. Rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 14. 12. 2010, sp. zn. 70 T 95/2010. Elektronické odkazy ANGERMANNOVÁ, Andrea. Podnikatel zmizel kvůli dluhům, zůstal po něm dům plný sklípkanů. IDNES [online]. Změněno 03. 08. 2011 [cit. 2012-01-08]. Dostupné z: . BÖHMOVÁ, Kateřina. Vláda schválila novelu zákona na ochranu zvířat proti týrání. Ministerstvo zemědělství [online]. Změněno dne 04. 01. 2012 [cit. 201202-25]. Dostupné z: .
- 63 -
BROŽOVÁ, Dagmar. Týrá zvířata. Policie ČR [online]. Změněno 23. 02. 2012 [cit. 2012-02-26]. Dostupné z: . ČTK. Ekologové přistihli myslivce, který líčil zakázané pasti. Deník [online]. Změněno 16. 12. 2011 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: . Inquiry
starts
into
elephant
abuse
video.
BBC
news
[online].
Změněno 27. 03. 2011 [cit. 2012-03-03]. Dostupné z: . JORDANS, Frank. Swiss say no to animal lawyers. In Independent [online]. Změněno 08. 03. 2010 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: . LG cellphones spider „cruelty“ advent withdrawn [online]. Změněno 22. 02. 2011 [cit. 2012-01-08]. Dostupné z: . MACHEK, Jiří. Stručný přehled právních předpisů ve vztahu k ochraně zvířat. Ministerstvo zemědělství [online]. Změněno 25. 02. 2011 [cit. 2012-01-03]. Dostupné z: . O státní veterinární správě [online]. Změněno 03. 01. 2012 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: . RYCHTERA, Zdeněk. Za ubití koně dostal muž z Náchodska osmiměsíční podmínku. Enviweb [online]. Změněno dne 10. 12. 2011 [cit. 2012-02-26]. Dostupné z: .
- 64 -
Šokující rozhodnutí ministerstva o podřezávání živých zvířat. Parlamentní listy [online]. Změněno 25. 09. 2010 [cit. 2012-02-25]. Dostupné z: . TOLAR, Aleš. V Plzni našli lišku v železech. IDNES [online]. Změněno 21. 02. 2011 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: . V Praze a Brně vznikly nové stanice pro zraněná zvířata. Ekolist [online]. Změněno 17. 12. 2011 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: . Jiné zdroje Důvodová zpráva k zákonu č. 312/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, veznění pozdějších předpisů, a zákon č. 114/1992
Sb.,
o
ochraně
přírody
a
krajiny,
ve
znění
pozdějších
předpisů [online]. Dostupná z: . Důvodová zpráva
k vládnímu návrhu
zákona,
kterým
se
mění
zákon
č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 273/2008 SB., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Sněmovní tisk 582/0 [online]. Dostupná z: .
- 65 -
Názor ÚKOZ na propagaci týrání zvířat - reklama na akci "Americké rodeo" [online]. Vydáno 02. 10. 2006. [cit. 2012-01-15]. Dostupné z: . Názor ÚKOZ na řešení problematiky nálezů želvy nádherné v české přírodě [online].
Vydáno
24. 01. 2012
Dostupné
[cit. 2012-03-13].
z:
. Tabulka I.: Ochrana zvířat – výsledky kontrol podle skupin zvířat [online]. Změněno 02. 02. 2012 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: . Vládní
návrh
občanského
zákoníku.
In
Nový
občanský
[online]. Změněno 06. 05. 2011 [cit. 2011-06-25]. Dostupné z: .
- 66 -
zákoník
