„Bohemistyka” 2009, nr 3, ISSN 1642–9893 ¿u, normalka, spoko, szacun, zdecydowana wiêkszoœæ podlega jednak odmianie: pol. herba, komuch, taksa, fon, czes. cíba < cibule, knedl < knedlík, konzerva < konzervativec, náèa < náèelník. Mo¿emy ponadto stwierdziæ, ¿e proces skracania wyrazów wystêpuje na szersz¹ skalê w jêzyku czeskim, w którym skróty rozpowszechniane s¹ nie tylko, jak ma to miejsce w przypadku jêzyka polskiego przez m³odzie¿, ale równie¿ przez doros³ych. Jednak zarówno na gruncie czeskim jak i polskim to w³aœnie grupa m³odych u¿ytkowników jêzyka odznacza siê najwiêksz¹ kreatywnoœci¹ w dziedzinie tworzenia skrótów wyrazowych. Literatura
! " # $ % & '() *+,+) !"#$%&' "$(!)$# & *+,)-./) -!./.( 0 ! 1 2 3 4( 5() 6776) 0+.1+.23! 1% 4$(!2!.-! 5#(!"65 5 37"#$8 2"+4$-9 - :%;4$-9) 89:; <"-+3+ =>%5-!. 5 ?5-+);+ ;+$4#$-) !%<( '( =>?%&) @( A2!B3) C( A%
&) H!.&I9( J G F G % K . L ? & . M() *++N) @.-5+(A-"!23! 5 37"#$8 2"+4$-9 - :%;4$-9) H!.&I9( !""#
%$4O% .!PQFR% <%?F!Q"%? PO% K!2F%??%? 2S ?O2!P%DQD/ QD -2RQ?O .D< QD TG%FO( 4O% %U%VKRQSQF.PQW% V.P%!Q.R Q? V2?PRB <%!QW%< S!2V PO% -2RQ?O .D< TG%FO P%%D./% R.D/>./%) "%F.>?% POQ? ?2FQ.R /!2>K Q? P!%.P%< .? PO% V2?P F!%.PQW% /!2>K 2S R.D/>./% >?%!?) .RPO2>/O QP Q? ?Q/DQSQF.DP P2 K2QDP 2>P) PO.P QD TG%FO) .F!2DBV? F.D "% S2>D< QD ?K2&%D R.D/>./% 2S .<>RP? V2!% 2SP%D PO.D QD PO% -2RQ?O R.D/>./%( 4O% .>PO2! .R?2 D2PQF%? PO% P%D<%DFB P2 ?O2!P%D 92! 2S MD/RQ?O 2!Q/QD .V2D/ 2PO%! POQD/?) <>% P2 PO% <%!QW.PQW%E.""!%WQ.P2!B K!2F%??%?) S2! %U.VKR%: .+) -.)+(.+)) .%B!4 .%)+A%%$ %PF(
185
Jan DANÌK Praha
Moûnosti predikce negativního jazykového transferu 1. Tento pøíspìvek je zamyšlením nad moûností pøedvídat problematické jevy v oblasti jazykové výuky, konkrétnì výuky èeštiny jako cizího jazyka, a to na základì výsledkù aplikovaného kontrastivního lingvistického výzkumu. Své závìry opírám o vlastní výzkum, jehoû cílem bylo pøedpovìdìt tvorbu defektních výpovìdí u anglicky mluvících studentù èeštiny jako cizího jazyka na základì strukturních rozdílù mezi tìmito dvìma jazyky, tedy mezi èeštinou a angliètinou (Danìk 2006). Základ výzkumu byl lingvistický, tedy zabýval jsem se v nìm v první øadì zkoumáním jazykových jevù. Konkrétnì jsem si všímal významu a syntaktických konstrukcí u deseti èeských sloves mluvení. Kontrastivním tento výzkum nazývám proto, ûe jsem v nìm výše uvedené jazykové jevy porovnával s paralelními jevy jiného jazyka. Konkrétnì jsem si všímal významu a syntaktických konstrukcí u ètyø anglických sloves, která patøí k nejèastìjším pøekladovým ekvivalentùm vybrané skupiny sloves èeských. Koneènì aplikovaným tento výzkum nazývám proto, ûe jsem jak východiska, tak cíle svého výzkumu kladl mimo teoretickou lingvistiku. Jak uû jsem uvedl, vìnoval jsem se moûnosti pøedvídat problematické jevy v oblasti jazykové výuky. Konkrétnì jsem se vìnoval negativnímu transferu, tedy chybnému uplatnìní strukturních vlastností jednoho jazyka (v našem pøípadì angliètiny) pøi tvorbì výpovìdí jazyka druhého (v našem pøípadì èeštiny).
186
2. Jazykový transfer pøedstavuje ovlivnìní konkrétní jazykové produkce, tedy parole, jednoho jazyka jazykovým systémem, tedy langue, jazyka druhého. Tato pøedstava samozøejmì platí, pouze pokud jazykový systém (langue) povaûujeme za jistý soubor pravidel fungování urèitého jazyka, na nichû se shodnou jeho uûivatelé. Stranou tedy ponecháváme názory nìkterých psycholingvistù, ûe langue je konstruktem individuálním, tedy ûe kolik je uûivatelù nìjakého jazyka, tolik existuje pøedstav o jeho jazykovém systému (viz napø. Zalevskaja 1999). Zároveò ponecháváme stranou pøípady, kdy dlouhodobìjší pùsobení jednoho jazyka na druhý vyvolá proces jazykové zmìny. V obou tìchto pøípadech bychom samozøejmì museli pøedpokládat, ûe langue prvního jazyka neovlivòuje pouze parole jazyka druhého, ale také (nebo pøedevším) jeho systém, tedy langue. Rozeznává se jazykový transfer pozitivní a negativní. K odlišení pozitivního a negativního jazykového transferu dobøe poslouûí matematická terminologie: zatímco pozitivní jazykový transfer vychází z prùniku mnoûin langue obou jazykù, negativní jazykový transfer (nìkteré didaktické práce uûívají synonymnì termín jazyková interference) vychází z té oblasti langue prvního jazyka, která náleûí k rozdílu obou mnoûin. Z hlediska didaktického je podstatné, ûe zatímco pozitivní jazykový transfer facilituje produkci v cílovém jazyce, negativní transfer naopak zpùsobuje tvorbu defektních výpovìdí. S termíny jazykový transfer (nebo téû jazyková interference) didaktika cizích jazykù bìûnì pracuje (pro didaktiku èeštiny srov. napø. Hendrich a kol. 1988, s. 44–47) a jejich podstatu a význam si zøetelnì uvìdomují i badatelé, kteøí na uvedenou terminologii rezignují. Napø. E. Hájková upozoròuje, ûe je nutné „nauèit se dívat na èeštinu oèima cizince” (Hájková 2005, s. 81–82).
! "#$%û&'()' *(+',!)'&-+./0 1!*'(,# 2,( 0("+(/%+. (3'.û+()'& 45%3+. $6'*7 ! 8 '(0( 2$7+(4/. %1%*'&-&'7 9%9.0( 4)2(:6"6+. ()'!'+; 42(8(,<49% '!*= !"#$%&' $()"!*+' )$,$)$&%&- )./$0 !)" 1234+4 >"6$=? @ABBCD E(2(,4549% +!2:.*$!" )-FG 4û&-!'%$#G 4-=)' 14+*/& *(+',!)'&-+. H,!G!'&*7 - 9!87*(-=G -745(-6+. ! 45%+. 187
! 8-6û&'I "( 9!*= G.,7 )% G6 4 )'4"%+'# 2;)'(-!' 2(-;"(G. ( H,!G!'&/% G!'%:)*=0( 9!87*!I /&8.0( 9!87*! ! 9%9&/0 -869%G+F/0 -8'!8./0 >@ABB JKKJI )D LMNCD Upozoròuje pøedevším na èasté pøípady, kdy „jsou urèité koncepèní oblasti jinak uspoøádány v MJ (mateøském jazyce, pozn. aut.) a CJ [cizím jazyce – pozn. J.D.], takûe si významy slov odpovídají jen èásteènì nebo nepøesnì (SERR 2002, s. 135). Jako zvláštì naléhavé se ukazuje zohlednìní kontrastivních faktorù na niûších úrovních komunikaèní kompetence. Vzdálenost mateøštiny cizince (popø. Mediaèního jazyka) a cílové èeštiny je tu oznaèován za základní (Hádková a kol. 2005, s. 7) a je pøedpokladem pro vytváøení specifických strategií uèení (Hádková a kol. 2005, s. 13). Jazykový transfer je tedy jedním z podstatných faktorù ovlivòujících úspìšnost výuky a schopnost jeho pøedvídání mùûe pomoci jak uèitelùm pøi pøípravì na výuku, tak tvùrcùm výukových materiálù. Tento èlánek je pøíspìvkem ke konkretizaci zmínìného jevu (negativního jazykového transferu) dokladem analýzy èeského, resp. anglického a èeského jazykového materiálu s cílem pomoci rozvíjející se didaktice èeštiny jako cizího jazyka. 3. Výzkum jsem zaloûil na stanovisku Ch. J. Fillmora (1977), ûe významy slov pøirozeného jazyka (v našem pøípadì významy sloves) je moûné pøirovnat k obrazùm, které máme (jsme-li mluvèími tohoto jazyka) uloûeny ve své mysli. Tyto obrazy je moûné popisovat pomocí prvkù, z nichû se skládají, a jejich urèujících vlastností. Zastávám názor, ûe v pøípadì slovesných významù je tyto prvky moûné pøirovnat k participantùm a jejich vlastnosti k participantním rolím. Kaûdý typ významu je v naší mysli spojen s jazykovým prostøedkem, který se k jeho vyjádøení bìûnì uûívá, pøièemû vlastnosti tohoto jazykového prostøedku pøispívají k perspektivizaci a hierarchizaci sloûek protopypického obrazu – vytváøejí jeho rámec. Zastávám názor, ûe základní promìnné slovesných rámcù korespondují se slovesnou valencí. 188
Vycházel jsem tedy z následujících pøedpokladù: a) ûe popsání sémantických a syntaktických vlastností èeských a anglických sloves mluvení mùûe ozøejmit, jaké prototypy obrazù jazykového jednání lidí mají v myslích uloûeny rodilí mluvèí èeštiny a angliètiny; b) ûe rozdílná sémantika a syntaktické vlastnosti èeských a anglických lexémù, které jsou odrazem rozdílné konceptualizace mimojazykové reality u rodilých mluvèích èeštiny a angliètiny, zpùsobují u anglicky mluvících studentù èeštiny jako cizího jazyka negativní jazykový transfer, konkrétnì chybné pøenášení sémantických kvalit a syntaktických vlastností anglických lexémù na lexémy èeské. Pro ovìøení výchozích pøedpokladù jsem zvolil skupinu deseti èeských a ètyø anglických sloves mluvení. Uvedu zde alespoò dva hlavní dùvody pro svou volbu: a) slovesa jako slovní druh jsou úzce provázána se syntaktickou strukturou vìty (viz napø. Daneš, Hlavsa 1981; Daneš 1985), coû umoûòuje vìnovat se vzájemným vazbám sémantiky a syntaktických vlastností lexémù; b) slovesa mluvení jako sémanticky vymezená skupina sloves jsou nezbytnou souèástí slovní zásoby studenta cizího jazyka jiû od nejniûších úrovní jeho komunikaèních dovedností (viz napø. Hádková a kol. 2005; Èadská a kol. 2005). Skupinu deseti èeských sloves mluvení (øíci/øíkat/øíkávat, mluvit, hovoøit, povìdìt/povídat, oznámit, informovat, konstatovat) jsem pro výzkum vybral z více dùvodù. Zmíním se zde alespoò o dvou nejdùleûitìjších: 1) jedná se o slovesa s relativnì vysokou frekvencí; 2) vìtšina z nich patøí mezi nejbìûnìjší pøekladové ekvivalenty anglických lexémù speak, talk, say a tell, které jsem chtìl vyuûít pro kontrastivní analýzu.
189
4. Jako zdroj jazykových dat pro popis sémantiky a syntaktických vlastností deseti èeských sloves jsem pouûil jazykový korpus, konkrétnì korpus syn2000 ÈNK. Získávání dat probíhalo tak, ûe jsem za pouûití korpusového manaûeru zadal poûadavek na 300 náhodnì vybraných konkordancí kaûdého slovesa, a to v rozsahu 100 znakù pøed a 100 znakù za tvarem zadaného lemmatu. Na základì získaných fragmentù textu jsem se pokusil vymezit konkrétní aktualizace významu jednotlivých lexémù a popsal jsem syntaktické struktury, které se v analyzovaných výpovìdích manifestovaly. Pøi popisu lexikálního významu a syntaktických vlastností èeských sloves jsem vycházel z metody, na níû jsou zaloûeny výkladové kombinatorické slovníky teorie smysl-text (viz napø. Steele 1990). Jejich základem je tzv. standardní definice, která má vnìjší formu podobnou matematické rovnici, na jejíû levé stranì je vymezované sloveso (ve formì verba finita v aktivu), jehoû syntaktické pozice/aktantové sloty jsou zastoupeny promìnnými (X, Y, Z…), zatímco pravou stranu tvoøí propozice vysvìtlující význam tohoto slovesa. Jelikoû jednotlivé participanty slovesného dìje popisovaného propozicí na pravé stranì rovnice (o definici participantních rolí u skupiny sloves mluvení viz napø. Daneš, Hlavsa 1981; Panevová 1980) jsou oznaèeny promìnnými korespondujícími s odpovídajícími syntaktickými pozicemi/aktantovými sloty vymezovaného verba finita (uvádìnými na levé stranì rovnice), rozhodl jsem se explicitnì formulovat pouze pravou stranu standardní definice, tedy napø.: oznámit Osoba X dává osobì Y na vìdomí informaci Z.
Výkladové kombinatorické slovníky následnì popisují jazykové formy obsazující syntaktické pozice, které sloveso otevírá. Tato vyjádøení jsou uvedena v tabulce, jejíû kaûdý sloupec je výètem forem obsazujících syntaktickou pozici uvedenou v jeho záhlaví. Poøadí jazykových forem v jednotlivých sloupcích tabulky je dáno pøedem stanovenými pravidly (napø. objeví-li se moûnost vyjádøit urèitou po190
zici substantivem v bezpøedloûkovém pádì, je takové vyjádøení uvedeno vûdy jako první). Jelikoû však bylo z hlediska cílù mého výzkumu klíèové odlišit typická vyjádøení od tìch, jeû se vyskytují pouze okrajovì, rozhodl jsem se øadit jednotlivé jazykové formy sestupnì podle pøedpokládané frekvence uûití (stanovené na základì 300 výskytù v syn2000) a uvádìt jejich procentuální zastoupení ve zkoumaném vzorku, tedy napø.: oznámit
!"#$%"&! ' 34536 789 7!(,<=>?!78 E FB 789 JKL #8&$ +>8 3AB6 -!7O +>8 3AB6
()*+,-, .( /0 :; CD @ D D D
!"#$%"&! 1 7!(,<=>?!78 E FB >"34536 >"JKL #8&$ 34536 (8+
()*+,-, .( /0 :@ DG DI M H
!"#$%"&! 2 ! 3AB6 34536 "+ E FB "+ 3AB6 <"+N 3AB6 +-!PN 3AB6 &8 3AB6 7!(,<=>?!78
()*+,-, .( /0 @: HC HD M D D D D
5. Zjištìné sémantické a syntaktické vlastnosti deseti èeských sloves mluvení jsem následnì prorovnal se sémantikou a syntaktickými vlastnostmi ètyø sloves anglických, jejichû popis jsem pøevzal ze zahranièní literatury (Dirven, Goosens, Putseys, Vorlat 1982). Porovnání ukázalo odlišnosti, které spadaly pøedevším do následujících pìti skupin jevù: 1) rozdíly v šíøi významu slovesných lexémù, napøíklad jako pøeklad anglické vìty The tiredness is beginning to tell nemùûeme pouûít èeskou vìtu Únava zaèíná øíkat, ale Únava se zaèíná projevovat; !"#$%&' ()*%"+ ,)-./- #()01&/-2+&"3) *$,/)-#1&" 41%&)/+56'03 7)(18 )% 9::; 41 %2& *$)<()-3+1&"8=
191
naopak pøi pøekladu èeské vìty Øíká svému psovi Pedro nemùûeme pouûít anglickou vìtu He tells her dog Pedro, nýbrû He calls her dog Pedro; v obou pøípadech proto, ûe jedno ze sloves, která jsou obvykle pokládána za pøekladové ekvivalenty, má navíc jednu/nìjakou významovou aktualizaci; 2) rozdíly v sémantické povaze participantù, napøíklad anglickou vìtu The newspaper says it started yesterday nemùûeme pøeloûit jako Noviny øíkají, ûe to zaèalo vèera, protoûe sloveso øíkat v èeštinì neuûíváme v odpovìdích na otázku Co dìlají noviny?; 3) rozdíly v obvyklé jazykové realizaci participantù, napøíklad pøi pøekladu anglické vìty Lucy told Paul to go home nemùûeme sdìlovanou informaci vyjádøit infinitivem, tedy Lucy øekla Pavlovi jít domù; 4) rozdíly v syntaktické funkci pøedloûek, napøíklad pøedloûka to v anglické vìtì Richard was talking to his friends vyjadøuje komunikaèní interakci, zatímco obvykle ekvivalentní èeská pøedloûka k vyjadøuje v èeské vìtì Richard mluvil ke svým pøátelùm komunikaci jednostrannou; 5) rozdíly v uûití pasivních konstrukcí, napøíklad v èeském pøekladu anglické vìty English is spoken all over the world nemùûeme pouûít opisné pasivum. 7. Pokud jsem tedy pøedpokládal platnost své hypotézy, mìl se právì v tìchto pìti oblastech u nerodilých mluvèích èeštiny, kteøí jsou zároveò mluvèími angliètiny, projevit negativní jazykový transfer, tedy zvýšený poèet defektních výpovìdí. Zda tomu tak opravdu je, jsem se rozhodl ovìøit pomocí sondy, která mìla podobu nestandardizovaného dotazníku kombinovaného s (anglicko-èeským) pøekladovým cvièením. Celkem jsem oslovil 179 respondentù s rùznou úrovní jazykových dovedností v èeštinì. Byli to pøedevším rodilí mluvèí angliètiny, ale také rodilí mluvèí jiných indoevropských jazykù a rodilí mluvèí jazykù neindoevropských. Pøedevším u mluvèích neindoev192
ropských jazykù jsem totiû pøedpokládal, ûe budou angliètinu povaûovat za prototyp indoevropského jazyka. Výzkumná sonda (viz Danìk 2007) prokázala negativní jazykový transfer ve všech ovìøovaných oblastech, a potvrdila tak ovìøovanou hypotézu. V pøípadì rozdílù v sémantice sloves se však tendence k negativnímu transferu projevila ménì výraznì neû v pøípadì rozdílù v jejich syntaktických vlastnostech. Výsledky výzkumné sondy mi tedy umoûnily formulovat následující doporuèení pro uèitele a tvùrce výukových materiálù: Pokud zpracovávají oblast èeských sloves s významem interpersonální komunikace a jejich cílovou skupinou jsou anglicky mluvící studenti, mìli by se soustøedit pøedevším na rozdíly v obvyklé jazykové realizaci slovesných participantù a rozdíly v syntaktické funkci pøedloûek. Výsledky výzkumné sondy mi také umoûnily vyslovit názor, ûe pøedpovídat obtíûnost jazykové látky na základì lingvistického výzkumu v principu moûné je, avšak rozsah negativního transferu není pøímo závislý na míøe strukturní odlišnosti dvou jazykù, a predikce zaloûené na kontrastivním lingvistickém zkoumání je tedy vûdy nutné ovìøovat nelingvistickými metodami, napø. analýzou chyb.
K ; 5 " 0 1 @ 3 7' ! $()'* FGHH* U$>&(#$(& *$+,*= '&+-(?. c2\* 20!3!' 2 ! 5 ; L ( L % 7'* FGH,* V)0<- & 9:%(*! 1! 8#&1JB @!8(D 1B#-' I@!";J1!* 20!3!' FI);!@%7 !10)I8(7 0!9!0!%@%, 0R Y!%$'! 1 I8-*=);$%61$8#$(:' N(##1V#$1V _(#/"!0#
%$\;_!<1L; )!5_/!_; <0!5#e;0 1# ?0;#;5<;" !# !5 1J?(0B#gI)1,>* )+%R<$#* $%9)0<)1 !5" ()%8#)1A !5" <3;10 T5_)1#3 @(/5<;0?!0<# 95!J;)Q 8I!&(* #&;(* 8&- ! #!;;A e(0 <3; ?0("/@<1(5 (e 5;_!<1L; )!5_/!_; <0!5#e;0 1# ";#@01^;" f1<3 T5_)1#3]#?;!$15_ );!05;0# (e X:;@3 <( ";J(5#<0!<; <3; ";_0;; <( f31@3 !##;##15_ <3; "1ee1@/)
Literatura
! " # $ % &' ! $()'* +,,-* !"#$%& '&() *$+, '&+-(. /0)1!2 34' .!/01#* 20!3!' 4 ! 5 6 $ 7'* +,,8* 5!6$1%, '&+-()17 #0&%89!0 : &%6;$*(- <;:1,*,*= 8#:>!%#? @!"#$%'&() *$+,=) '&+-(& 9"1:;0 ?0%@;A' 2!;"B CD* 20!3!' 4 ! 5 ; E B'* FGH-* AB#& & #!C#' I@!";J1!* 20!3!' 4 ! 5 ; E B'* K ) ! L # ! M'* FGHF* AB#%D 1+)0*! 1 @!"#$%B' I@!";J1!* 20!3!' 4 1 0 L ; 5 N'* O ( ( # ; 5 # P'* 2 / < # ; Q # R'* S ( 0 ) ! < T'* FGH+* E=! F*!%! )9 G$%6:$8#$* 3*#$)% &%> $#8 H!08I!*#$1$8$)% J- FHK3LM E3GLM F3N &%> EKGG' 7(35 U;5V!J15#* IJ#<;0"!JW231)!";)?31!' B 1 ) ) J ( 0 ; X3' 7'* FG88* F*!%!8O&%> 90&
194