3/2013
BLOG KLUB POSLUCHAČŮ A ABSOLVENTŮ U3V FF UK Nejkrásnější mládí je mládí ducha ve chvíli, kdy už nejsme mladí.
Vážené posluchačky, vážení posluchači,
Lev Nikolajevič Tolstoj
ukončili jsme další akademický rok a náš Klub završil pátý rok své existence. Za tu dobu jsme nabídli našim posluchačům v Klubu mnoho zajímavých akcí. V průměru se jednotlivých akcí zúčastňuje třicet osob a za dobu trvání Klubu, prošlo našimi akcemi na dva tisíce lidí. Naši posluchači, resp. posluchačky se letos účastnily evropského dobrovolnického projektu „GAIN – dobrovolnický projekt Grundtvig 2012 – 2014“ ve spolupráci se Žilinskou univerzitou v Žilině. Pro vycestování na Slovensko bylo připravováno více osob, leč
odjet, podle podmínek projektu, mohlo jen šest osob. Příprava k důstojné reprezentaci U3V FF UK byla pro naše posluchačky opravdu náročná, a to že nepodcenily žádný detail v přípravě projektu a svých prezentací se vyplatilo. V příspěvku se můžete seznámit s prací a odpovědným přístupem našich posluchaček zastupujících U3V FF UK. Protože se uvidíme až v září při zapisování k dalšímu studiu, dovolte mi, popřát Vám krásné a slunné prázdniny. Těším se na další setkávání s Vámi
********
Na počátku všeho bylo zadání „Evropský program celoživotního vzdělávání GRUNDTVIG 50+, podporující dobrovolnictví jako významnou oblast neformálního vzdělávání. Jeho cílem je přispět k rozvoji vzdělávání dospělých mezi partnerskými organizacemi v rámci Evropské unie, vyzkoušet si dobrovolnickou činnost v jiné evropské zemi a využít tak bohaté zkušenosti a znalosti osob seniorského věku.“
Žilinská univerzita v Žilině a Filozofická fakulta UK v Praze
Univerzita třetího věku filozofické fakulty Univerzity Karlovy se zapojila do projektu GAIN – dobrovolnický projekt GRUNDTVIG 2012 - 2014 společně se Žilinskou univerzitou v Žilině.
Na jaře roku 2012 na přednášce U3V jsme byli informováni pí PhDr. Evou Drlíkovou, CSc., garantkou projektu Grundtvig 50+ s názvem GAIN – dobrovolnický projekt 2012 – 2014. Projekt předpokládal účast šesti posluchačů. Těchto šest osob bylo vybráno z přihlášených zájemců U3V FF UK, kteří se měli účastnit dobrovolnických aktivit na Žilinské univerzitě v Žilině. Recipročně bylo vybráno šest osob na Žilinské univerzitě, kteří absolvují obdobný pobyt na FFUK s posluchači U3V v Praze. Mám ráda výzvy a nabídka mi připadala lákavá, i když jsem si uvědomovala, že příprava projektu a jeho vlastní provedení bude časově i obsahově náročné. Musela jsem si úvahu o své účasti nechat uzrát ve své mysli. K rozhodnutí mi pomohlo léto strávené s kamarády právě v žilinském kraji. Chodili jsme po Malé Fatře, sjížděli jsme na kanoích část řeky Váh, pozorovali čápy, ještěrky i kvetoucí rostliny. Říkala jsem si, že je to krásný kus země. Po prázdninách jsem se odhodlala a
zapojila jsem se do již rozjetého projektu. Téměř každý týden se scházela pod vedením pí PhDr. Evy Drlíkové, CSc. skupina deseti až dvanácti posluchaček. Debatovaly jsme o dobrovolnictví a jeho pojetí v „našem“ projektu, o tom, jaká práce nás může čekat v Žilině a následně v Praze. V rámci projektu jsme měly žilinské partnery seznámit s tím, jak funguje U3V na FF UK, Klub při U3V, a náš internetový Klubový časopis. Každá z nás měla za úkol si připravit svoji prezentaci na téma dle vlastního výběru. Zájmů má každá z nás mnoho. Nezávazně si o nich povídat je snadné, ale pokud je potřeba vytvořit smysluplný dokument, kterým bych svoji práci prezentovala na veřejnosti v Žilině, alespoň na jednu až dvě hodiny a nenudila či neotravovala obecenstvo, to už tak snadné není. Samotný výběr témat, shromažďování podkladů k nim a následné pilování a příprava prezentací nám dávaly dost zabrat. Pod vedením Mgr. Jitky Neumannové, která nám připravila demo verzi k domácímu procvičování, jsme se učily používat program Power Point pro tvorbu
dokumentů. Pak bylo potřeba vymyslet a následně zredukovat a zformulovat připravovaný text do hesel (nadpisů) a vložit ho do powerpointové prezentace. Mnohdy se totiž stalo, že se snímky prezentace, či fotografie po vložení do tabulky „rozhodily“.... Ukládaly jsme si verzi 1, 2,... pak verzi Final, Final 1, 2... Učily jsme se tak prezentovat „spatra“. Cvičily jsme prezentace před publikem, které v tomto případě tvořily ostatní kolegyně z projektu. Následovaly kritické připomínky i povzbuzení, úpravy, dopracovávání. Dalším úkolem bylo formou dotazníku, který jsme měly ve spolupráci se Žilinou samy připravit, zjistit možnosti dobrovolnictví na Žilinské univerzitě, Nakonec přišel den D a šest statečných odjelo na třítýdenní dobrovolnický pobyt do Žiliny. Jak vše dopadlo se dočtete v dalším čísle časopisu a na webových stránkách: http://grundtvig-u3v.webnode.cz Marie Okrouhlá účastnice projektu
******* Ukázka ze seminární práce Při psaní seminární práce z psychologie o seniorském věku jsem se dostala ke spoustě zajímavých doporučení jak prožít čas, kdy se můžeme více věnovat sami sobě. Jsou to rady, o kterých jsme sice věděli, když jsme byli mladší, ale stále jsme neměli čas je použít v náš prospěch. Nyní ten čas máme. Mít alternativní cíle Protože již většinou nepracujeme, máme možnost věnovat se svým koníčkům. Můžeme si napsat seznam věcí, které bychom chtěli udělat, co bychom chtěli zažít a kam bychom se chtěli podívat. Pokud něco nevyjde, nic se neděje, pokračujeme k dalšímu bodu. Dobře hospodařit s časem „Zpravidla si nijak zvlášť neceníme toho, co máme neomezeně k dispozici. Stáří nás učí zacházet s časem jinak. Když stárneme, uvědomujeme si, že čas je drahý a že je škoda vyplňovat ho nicotnostmi. Leckdo se při takové myšlence stresuje, doléhá na něj tlak,
je neklidný nebo propadne horečné činnosti. Jde však o to být si vědom času, vnímat jej a prožívat jako drahocenný.“ Anselm Grun (Život je teď, Umění stárnout, Portál 2010, s. 105): Delegovat odpovědnost Není nutné, abychom vše dělali sami. Fyzické síly nejsou stejné jako ve dvaceti, tak proč se zbytečně ničit. Také není nutné ukazovat, jak jsme důležití a že bez nás se život druhých neobejde. Máme odpovědnost především za sebe, jak žijeme a co si z nás druzí vezmou jako příklad pro vlastní postup k „rozumnějšímu“ životu. Vyhýbat se zbytečným stresorům Není nutné dívat se na zprávy, pokud nás rozčilují. Je lepší si přečíst pěknou knížku, nebo jít na procházku. Také není naší povinností se stýkat s lidmi, kteří nám berou energii a klid. Denní rutina Je důležitá. Pokud nechodíme do práce, měli
bychom dodržovat určitý režim, který si sami musíme hlídat. Abychom celý den neprolenošili v posteli. Humor Je často podceňovaný. Přitom, kdo se umí zasmát sám sobě a v životě vidí převážně veselé stránky, je na tom zdravotně mnohem lépe než věčně ukřivděný škarohlíd. Probouzení a vstávání v pohodě To, jak začínáme ráno, často ovlivní celý den. Máme možnost se rozhodnout, jestli si den
užijeme nebo si ho zkazíme. Vše je v naší hlavě. Zachovávat přátelství „Kdo dokáže být zadobře sám se sebou, ten je i v období stárnutí schopen navazovat vztahy a budovat přátelství….Nehledá si přátele, jen aby se zbavil svého osamění. …..Je pěkné, když si staří přátelé mohou upřímně říct, jak se jim nyní vede. Ve stáří jsou přátelé otevřenější a upřímnější. Nemusí už na sebe dělat navzájem nějaký dojem. …Přátelství je ve stáří velmi cennou hodnotou.“ (Anselm Grun, s. 80) Hana Haberleová
******* Milí posluchači U3V, vážená redakce Klubu posluchačů U3V. V dubnu t.r. jsem četla na webových stránkách zajímavé příspěvky našeho nového časopisu. Všechny přednášky, které jsem v tomto akademickém roce i v předcházejících vyslechla, byly velice poutavé. Ve vzdělávacím programu Jazykový obraz světa jsem v přednášce Jazykový obraz pohybu člověka, byla seznámena s metaforami a jazykovými prostředky. Např. slovo židle vyvolá v naší mysli různé podoby a představy jejího užití.
Povodně v roce 2002 zanechaly v nás nezapomenutelné smutné zážitky. Dnes však některé události zapomínáme. Ta židle nad Vltavou u Sovových mlýnů nám ale do podzimu 2012 připomínala rozvodněnou Vltavu. Dovoluji si přispět do našeho časopisu pozváním na neobvyklou procházku s vyhlídkou:
Léto v Praze (2007) Pojď se mnou Pojď se mnou. Kam půjdeme spolu? Neboj se, jen dotek okamžiku a pak nic více … Půjdeme do věže, tam na konci hranol je a nebeská výše. Uvidíš Vltavu, Kampu a Prahu … Neboj se ničeho, dnes Vltava klidná je … Parníky miluje, náruč jim otvírá, laskavě zpívá, šeptá si, povídá tajemství …
Pojď se mnou, neboj se. Uvidíš ohromnou židli, dost sama zažila, každým dnem všechna svá tajemství hlídá. Slunce už zapadá. Pojď se mnou, půjdeme spolu. Třeba jen v myšlenkách, vzpomínkách … vraťme se každý den, alespoň na chvilku, na malý okamžik, po cestě domů … Pozn. : Po povodních 2002 stála nad Vltavou kopie židle Magdaleny Jetelové. Originál této židle je zapůjčován do některých našich měst (Litomyšl, Olomouc, Č. Budějovice aj.). Lidé mají různý přístup k jazyku; odrážejí se v něm jejich vztahy, city a často vzpomínky. Děkuji touto cestou všem přednášejícím a redakci za příjemné setkávání v akademickém roce 2012 – 2013. Do přicházejícího léta přeji sluníčko a pevné zdraví. B. Neumanová, posluchačka U3V FF UK *******
V letošním akademickém roce byly naším tématem „Pražské mosty“. Jak jste si přečetli v minulých číslech našeho Blog klubu, přešli jsme přes některé a povídali si o nich. V Praze je ale mostů a mostků mnoho, a tak uvádím jen ty nejznámější. Budou prázdniny, a ti posluchači co zůstávají v Praze, si mohou postupně podle seznamu mosty prohlédnout a do dalšího čísla přispět svými poznatky.
Pražské mosty most Závodu míru, Zbraslavský most (bývalý), Radotínský most, Branický most (tzv. Most inteligence), Barrandovský most (dříve most Antonína Zápotockého), most Zlíchov-Dvorce (plánovaný), most na Císařskou louku, lávka na Císařskou louku (plánovaná), most na Veslařský ostrov, Výtoňský most (plánovaný), Železniční most (vyšehradský), Palackého most, Jiráskův most, most na Dětský ostrov, most na Slovanský ostrov, most Legií (dříve 1. máje), mostky přes Čertovku, most císaře Františka I. (bývalý), Karlův most, Juditin most (bývalý), Mánesův most, Rudolfova lávka (bývalá), Čechův most, Štefanikův most (dříve Švermův), most císaře Františka Josefa I. (bývalý), Hlávkův most, Negrelliho (Karlínský) viadukt, lávky na Štvanici (plánované), Libeňský most, Holešovický železniční most, most Barikádníků (dříve Trojský), Trojský tramvajový most, Trojský most (budovaný), trojská lávka, mosty na Císařský ostrov, most Podbaba-Troja (plánovaný), suchodolský most (plánovaný).
Budete-li mít zájem, ještě další nabídka k toulkám po Praze a okolí: Přírodní památka údolí Únětického potoka Únětický potok teče z obce Kněževes (v níž protéká rybníkem Čermačka a kolem Čermákova mlýnu, u nějž se stéká s bezejmenným přítokem zprava) přes tuchoměřickou část Kněžívka, Tuchoměřice, tuchoměřickou osadu Pastviště, Štěrbův mlýn, (za ním se zprava vlévá Kopaninský potok), Kopaninský mlýn, Statenice, Černý Vůl, Únětice, na kraji Únětic přes retenční nádrž,
dále od soutoku s Horoměřickým potokem, který se vlévá zprava pod Kozími hřbety, vede v asi 1,5 km dlouhém úseku okrajem území Prahy (městská část Suchdol), Dále pokračuje v jižní části města Roztoky kolem bývalé výletní restaurace Maxmiliánka Tichým údolím k ústí, kde se nedaleko zámku vlévá zleva do Vltavy.
Židovské město Z bývalého Židovského města, po roce 1784 přejmenovaného na Josefov, zůstalo do dnešní doby jen málo. Toto unikátní ghetto, že všech stran obklopené domy Starého města, vzniklo již v průběhu 12. století po obou stranách dnešní Pařížské ulice. Byl to svět sám pro sebe, město ve městě, s vlastním životem, zákony a zvyklostmi, od křesťanské zástavby oddělené hradbami a branami. Působili tu významní
učenci, mezi nimiž vynikal známý tvůrce golema rabbi Löw. Během staletí však byli pražští Židé, stejně jako po celé Evropě, vystaveni ústrkům, ponižování, i krvavým pogromům. Úlevu jim přinesly až zákony císaře Josefa II. Na přelomu 19. a 20. století bylo někdejší ghetto zbořeno a nahrazeno novými činžovními domy. Zůstalo z něj jen několik synagog, starý hřbitov a radnice.
Josefov
Přední Kopanina – Svatá Juliána Jedna z nejcennějších církevních památek na území Prahy je na severozápadním okraji města v Přední Kopanině. Stojí zde kostel sv. Maří Magdaleny, románská rotunda s věží a apsidou z první poloviny 12. století, vybudovaná řádkovým zdivem z místní opuky. Podle legendy založila kostel samotná kněžna Ludmila. V roce 1779 se klenba rotundy zřítila a na obnovu čekala až do roku 1853, kdy byla
přistavěna podélná loď a zvýšena věž. Zajímavostí je obraz od Josefa Vojtěcha Hellicha na pseudogotickém oltáři z roku 1861. Asi 1,5 km severovýchodně od kostela uprostřed lesa Háj je tajemné místo, nazývané Svatá Juliána. Původně tady stála barokní socha této světice. Dnes je tu na mohutném pískovcovém podstavci mohutný kříž.
Svatá Juliána
Kyje – kostel sv. Bartoloměje Jako duchovní stánek i jako pevnost sloužil v době svého založení kostel sv. Bartoloměje v Kyjích. Jedna z nejstarších dochovaných svatyní na území dnešní Prahy (Kyje bývaly samostatnou vsí), vybudovaná z kvádříkového zdiva, byla spojena s opevněným dvorcem. Zakladatelem byl v roce 1227 pražský biskup Jan II. Mohutná obdélná věž je stejně široká jako kostelní loď. Barokní předsíň byla
přistavěna v 17. Století, v roce 1864 byla věž zvýšena o jedno patro. Autorem obrazu s. Bartoloměje na hlavním oltáři je neznámý autor, v druhé polovině 19. století jej přemaloval Josef Vojtěch Hellich. U vchodu do sakristie je náhrobek s kamenným rokokovým reliéfem Ukřižovaného a dvou andělů. Na hřbitově je empírový figurální náhrobek představující truchlícího anděla.
Kostel sv. Bartoloměje
Citace z knihy 100 rodinných výletů. „Za strašidly po Praze“, Vladimír Soukup, Petr David *******
Z barevných písmen vytvořte co nejvíce podstatných jmen v jednotném čísle.
E
A
K
I
Lepek, les, pes, kilo, esko, sketa, ski, Ota, sok, kos, Asko, pas, sele, slet, pako, Osek, sopka, peso, lesk …..
S
T
S použitím diakritických znamének najdete mnohem více slov.
Vytvořte z těchto slov příběhy a pošlete do dalšího čísla Blog klubu. 1) Klid, ryba, oheň, výlet, lavička, bubeník. 2) Psát, hlasovat, být, zdravit, opisovat, platit.
Uzávěrka pro příští číslo je 31. srpna 2013. Těšíme se na Vaše příspěvky – redakce Klubu posluchačů U3V FF UK Příští číslo, pokud pošlete příspěvky, vyjde v září – předem děkujeme za spolupráci.
V Praze dne 3.6.2013
