Koncepce rozvoje Ústavu politologie UK FF Shrnutí a vyhodnocení naplnění cílů koncepce z roku 2009 Většina základních linií Koncepce rozvoje Ústavu politologie byla v zásadě úspěšně splněna, avšak v několika oblastech nedošlo k výraznějšímu pokroku a jejich naplnění tak zůstává úkolem do budoucna. V některých případech pak dosažený pokrok zůstává za původními očekáváními. V následující části se nejprve zhodnotí plnění základních priorit, poté se zopakují hlavní stanovené cíle podle čtyř vybraných okruhů a zanalyzuje se míra jejich plnění. Priority byly následující: 1. Vytvořit podmínky pro zvýšení publikační činnosti zaměstnanců. 2. Zdůraznit odlišnost bakalářského a magisterského studia, přičemž ve studiu magisterském by měly být posíleny ty prvky ve výuce orientované na badatelskou a vědeckou činnost. Plné rozvinutí této priority bude možné až v návaznosti na proces dalších akreditací. 3. Prohlubovat zahraniční spolupráci na badatelské bázi. 4. Připravit ÚPOL na potenciální transfer některých pracovníků CGS do struktur katedry, v souvislosti s možnou transformací tohoto centra. V rámci této personální priority by též měla být personálně posílena komparativní politologie a její výuka na katedře.
Ad 1 K „vytvoření podmínek pro zvýšení publikační činnosti“ došlo, a to především v návaznosti na splnění ostatních cílů. Těmito podmínkami jsou především: cílené snížení počtu studentů v magisterském studiu a následné snížení zátěže pedagogů, odchod pracovníků bez výraznějšího publikačního, organizačního či pedagogického potenciálu (míněno na FF UK) a nástup doc. Ondřeje Císaře na katedru. Podíl ÚPOL na publikačním výstupu fakulty se zvýšil, ale přesto v něm zůstává řada evidentních rezerv. Odstranění některých z nich znesnadňuje (finanční) nezařazení katedry do programu PRVOUK a z toho vyplývající nemožnost finanční podpory textů a autorů. Jiné
jsou částečně způsobeny působením některých členů katedry v jiných akademických institucích. V obou případech bude ÚPOL v následujícím období tuto situaci řešit jednak zvýšenou aktivitou směrem ke GAČR, kde letos katedra nebyla úspěšná (za posledních šest let však byl ÚPOL řešitelem dvou grantů) a jednak důraznějším trváním na vazbě mezi celým úvazkem a počtem publikací či podaných grantů. V uplynulém období se pracovníci ÚPOL podíleli na několika důležitých a v některých případech i ojedinělých textech. Pod vedením Jana Bíby a Milana Znoje vyšla kolektivní monografie o Machiavellim a jeho politickém myšlení, Martin Polášek vedl kolektiv autorů (převážně z katedry) zkoumajících organizační transformaci levicových politických stran v ČR, Vratislav Doubek a Martin Polášek sestavili monografii o českém parlamentarismu, Pavel Barša vedl kolektiv badatelů zabývajících se teoretickými aspekty studia mezinárodních vztahů (za účasti O. Slačálka) a vydal samostatnou monografii o politice holocaustu. Ondřej Slačálek je spoluautorem knihy o hudebních subkulturách mládeže. Radek Buben se výrazně a podílel na práci na kolektivní monografii o současných radikálních vládách a režimech v Latinské Americe. Ad 2 V případě oddělení obou cyklů studia došlo k výraznému úspěchu. Studenti, kteří nejsou spokojeni s podobou bakalářského studia na ÚPOL z katedry ve větším počtu odcházejí a magisterské studium tak zůstává doménou těch, kterým teoretická, interdisciplinární, „nepraktická“ a na samostudium zaměřená výuka vyhovuje. Dochází tak ke kontinuitě, jež je cílem celé FF UK, ale tato kontinuita znamená kontinuitu kvality, spokojenosti a samostatného studijního přístupu. Až na pár výjimek, často ospravedlnitelných nutností zapojit studenty, kteří studovali bakalářské studium jinde, nedochází ke zbytečným duplicitám mezi oběma cykly. Zbytečné duplicity budou v následujícím období odstraněny.
Ad 3 Zahraniční spolupráce nebyla posílena natolik, aby bylo možno konstatovat, že vedení ÚPOLu tuto prioritu naplnilo. Krom výše uvedených problémů s financováním vědy, jež také do značné míry padají na hlavu současného vedení, je zde problémem fakt, že udržení široce pojaté discipliny v devíti lidech (po větší část sledovaného období však v osmi) znamená velké odborné a zájmové štěpení a obtížnou koncentraci na jeden či dva větší katedrové projekty, jež by mohly být řešeny ve větším mezinárodním týmu. Přesto se řada zaměstnanců ÚPOL zapojuje individuálně do spolupráce se zahraničními badateli a vystupuje na zahraničních konferencích. Jan Bíba rozvíjí spolupráci s politickými teoretiky v Essexu,
Ondřej Císař spolupracuje v rámci grantu o politickém aktivismu s předními evropskými odborníky na tomto poli. Radek Buben v roce 2012 navázal spolupráci s nikaragujskými badateli v oblasti studia sandinistické revoluce. V roce 2013 se pak výrazně podílel na přípravných kurzech a organizačních pracích, jejichž cílem je založení první katedry politologie v Nikaragui (na UNAN León) a jedné z mála ve Střední Americe.
Ad 4 Převod klíčových zaměstnanců katedry, Jana Bíby a Ondřeje Slačálka, z CGS na ÚPOL se i díky vstřícnému postoji vedení FF UK podařil, ačkoli v případě druhého jmenovaného bude potřeba hledat cesty k navýšení úvazku z 0,5 na 1,0. V případě čtyř základních okruhů došlo v uplynulých letech k následujícímu vývoji: 1. Personální rozvoj Po řadě odchodů pracovníků s částečnými úvazky a faktických externistů, se počet interních pracovníků s plným úvazkem ustálil na sedmi. O. Slačálek má úvazek 0,5. V souladu se stanoveným cílem posílit výuku teoreticky pojaté komparativní politologie, zmíněném v minulé koncepci, a díky velmi vstřícnému postoji děkana FF UK, byl na katedru v loňském roce přijat doc. Ondřej Císař, čímž se počet úvazků zvýšil na devět. Příchod O. Císaře posílil katedru jak v publikačním směru a v mezinárodní spolupráci, tak ve smyslu pedagogickém, když O. Císař převzal výuku povinných a povinně volitelných kurzů, vyučovaných do té doby externisty. 2. Pedagogická činnost Minulá koncepce zmiňovala problém s „ narůstajícím počtem přijímaných studentů, aniž by zároveň docházelo k odpovídajícímu nárůstu pedagogických pracovníků“. Intenzitu tohoto problému se podařilo výrazně zredukovat a to jak redukcí počtu studentů, tak zmíněným personálním posílením v osobě O. Císaře. Redukce počtu studentů je pozitivním procesem, který je důsledkem odstraňování nesouladu mezi jejich představami a zaměřením katedry. Nespokojení studenti odcházejí, čímž se zvyšuje prostor pro studenty, kterým teoretický a samostatnost ve studiu i ve zvládání administrativy zdůrazňující přístup vyhovuje. Katedra v uplynulých letech výrazně zvýšila nabídku volitelných kurzů, věnujících se široké škále témat. Tyto kurzy jsou často strukturovány empiričtěji a „méně akademicky“, čímž
kompenzují teoretické důrazy katedry. Mezi přednášejícími se objevili jak experti na asijský region (Fürst, Nožina, Tůma, Bumbálek), Afriku (Prouza, Bumbálek), Latinskou Ameriku (Knoppová), tak významná zahraniční badatelka v oboru českých dějin (M. Blaive), političtí teoretici (Kobová, Vacura, Růžička), expert na vzdělávací politiku (Šima), jedna z výrazných osobností české justice Adam Bašný a řada dalších. Posledně jmenovaný vyučoval magisterský kurz o politické korupci, který se konal paralelně s jiným kurzem pro bakaláře, zajišťovaným Transparency International. Do výuky se též zapojila řada doktorandů. Nabídka patrně v řadě případů překračovala poptávku a volitelné kurzy zejména v bakalářském cyklu byly nerovnoměrně navštěvovány s jednoznačnou převahou ve prospěch kurzů z českých politických dějin. Katedra také vyučuje řadu výběrových kurzů v anglickém jazyce a s ohledem na fakt, že tak činí jako jedna z mála na FF UK, vede k tomu, že na dané kurzy chodí řada studentů z jiných oborů. V případech některých přednášek vznikl nesoulad mezi zájmem a kapacitou ústavu.
3. Vědecká činnost Vědecká činnost a její výsledky byly již popsány v hodnocení plnění priority číslo 1. Nezapojení větší části katedry do programu PRVOUK, dané nepřijetím jejího výzkumného záměru a omezení její participace na prof. Baršu, se stalo hlavním neúspěchem vedení ÚPOL v uplynulých letech. V hodnoceném období však ÚPOL vyřešil grant GAČR o transformaci české levice. Podíl katedry na řešení otázky českého parlamentarismu pak byl ztělesněn e výše zmíněné publikaci doc. Doubka a dr. Poláška. V současné době je přímo na katedře grant GAP404/11/0462 - Kolektivní jednání a protest ve středovýchodní Evropě (2011-2014, GA0/GA). Členové katedry se individuálně zapojují do jiných grantů. V oblasti své hlavní specializace – politické teorie – pak studenti katedry uspěli v několika projektech GAUK a VG UK. 4. Další oblasti rozvoje ústavu V minulé koncepci byl jako cíl vytčen posílený důraz na „potvrzení a posílení profilace ústavu“. Tento cíl byl splněn. Stejně tak došlo k úspěchu v důrazu na zvýšení kvality závěrečných prací díky snížení podílu počtu studentů, kteří připadají na jednoho vedoucího. Katedra též výrazně zlepšila své internetové stránky. Získání profesorského řízení, uvedené
v minulé koncepci, se nepodařilo, avšak katedra o ně ve sledovaném období, s ohledem na poměry v českém pojetí našeho oboru, neusilovala. Koncepce dalšího rozvoje Pro následující léta musí ÚPOL jednak dosáhnout zlepšení v naplnění těch priorit, které se za uplynulé roky zcela splnit nepodařilo a jednak se připravit nové akreditace a dosáhnout tematické kongruence mezi svými badatelskými okruhy a obsahem doktorských prací. Priority na následující období jsou tak následující: 1. Výrazněji profilovat doktorské studium tak, aby více odráželo zaměření katedry na politickou teorii a v konkrétních případech na české dějiny, a méně se zaměřovalo na komparativní politologii (hlavně v její empirické či teritoriální složce), která na ÚPOL zůstává platným, ale rozhodně ne profilovým přístupem. 2. Po určitém vyrovnání pozic mezi komparativní politologií a ostatními specializacemi (dějiny české politiky, teorie mezinárodních vztahů a politická teorie) je třeba „dorovnat“ určitý výpadek především na straně teorie mezinárodních vztahů. 3. Zvýšit projektové zapojení ÚPOLu, především mezinárodní, na širší než individuální úrovni, a mj. i tím dosáhnout systematičtější publikační činnosti. 4. Připravit nové akreditace, které budou vycházet z půdorysu základní orientace katedry, ale výrazně promění její konkrétní realizaci, a to v obou cyklech studia. Personální rozvoj Díky zvládnutí řady obtíží v interním fungování a vyčištění ISu, se katedra dostala do situace, v níž nemusí „žít tolik sama sebou“ a mladší pracovníci, zapojení výrazně do administrativních oprav (nikoli rutiny) mají šanci věnovat se více své badatelské kariéře. ÚPOL je v současné době katedrou s jedním profesorem, třemi docenty a skupinou asistentů, která tento rok obhajuje své dizertační práce. Díky několikrát zmíněnému poklesu počtu studentů je stav devíti úvazků udržitelný. S ohledem na šíři studijního plánu se však daný počet stává výrazně limitujícím. Nové akreditace tudíž budou reflektovat možnosti zaměstnanců katedry v realizaci studijního plánu tak, aby naprostá většina povinných kurzů
byla zajištěna interními pracovníky a externisté učili primárně výběrové přednášky. Stejná situace musí nastat v doktorském studiu v souladu s prioritou číslo jedna. Vědecký rozvoj Usilování o granty, činnost na ÚPOLu běžná a donedávna i úspěšná, se stává klíčovým prvkem ve fungování katedry. Je třeba překonat problém vznikající z přílišné tematické fragmentace mezi devíti zaměstnanci a hledat společná témata. Dosavadní shoda je na tématech typu reprezentace a populismus, kde již členové katedry publikovali některé výstupy, které jsou v ČR pionýrského charakteru. Stejně tak je třeba více využívat programů GAUK a VG, hlavně v tématech, které jsou na ÚPOL profilační a vždy s důrazem na samostatnost studentů Pedagogická činnost ÚPOL musí udržet tendenci k větší variabilitě volitelných kurzů, jíž se dosáhne i nadále díky rotaci externistů. Finanční limity však tuto pestrost hodně omezují. Katedra se bude přesto daného způsobu fungování držet v rámci umožněném finančními zdroji. Stejně tak se zachová zvýšený důraz na studium textů a témat, jež se často ani nemusí přednášet, na psaní seminárních prací (kde se však provede racionalizace s ohledem na jejich množství, které je v mnoha ohledech kontraproduktivní), samostatnost studenta (jak intelektuální, tak administrativní) a na teoretické přístupy. Nová akreditace, jejíž nachystání je velkým úkolem nového vedení, by vše výše uvedené měla potvrdit, avšak měla by též vyústit v některé zásadní změny, zejména v lepší strukturaci kurzů v rámci obou cyklů a v převedení některých předmětů z magisterského do bakalářského studia. V rámci debaty mezi zaměstnanci se též bude zvažovat omezení počtu specializací v magisterském cyklu, ve prospěch teoretičtějších perspektiv. Katedra též udrží výuku anglických kurzů, ale bude muset patrně limitovat počet studentů „ne-politologů“, kteří se na ně hlásí, nebo požadovat určité úpravy mzdového balíčku pro získání prostředků na odměny pro pedagogy, kteří dobrovolně učí v rámci řádné výuky v cizím jazyce. Další oblasti rozvoje
ÚPOL se za poslední dva či tři roky začal viditelněji angažovat v záležitostech celé FF UK, působit ve veřejném prostoru (různým způsobem) a spolupracovat s aktivními studenty, pravda, poněkud paradoxně především se spolkem studentů oboru historie, kteří mají o danou kooperaci zájem. Tyto tendence by měly přetrvávat. Radek Buben
